inc NASLOUCHEJME HLASU CHUDÝCH A SOCIÁLNĚ VYLOUČENÝCH SENIORŮ!

CS

PROJEKT AGE /inc NASLOUCHEJME HLASU CHUDÝCH A SOCIÁLNĚ VYLOUČENÝCH SENIORŮ!

ZÁŘÍ 2007

The European Older People’s Platform La Plate-forme européenne des Personnes âgées

T La

ÚVOD

2 OBSAH SHRNUTÍ REALIZACE Hlavní činnosti Výsledky

3 3

PŘEDSTAVENÍ PROJEKTU AGE/inc v kontextu EU Hlavní rysy AGE/inc

4 4

I. SOUBOR NÁSTROJŮ ZE SEMINÁŘE Kontext: Evropské procesy zapojování do společnosti Co je soubor nástrojů? Filozofie účasti Motivace pro organizování účastnických zasedání 7 Obsah souboru nástrojů

7 7 7

8

II. NÁZORY STARŠÍCH LIDÍ: NA ČEM ZÁLEŽÍ? Doprava – české zkušenosti Zdravotnictví – francouzské zkušenosti Profesní aktivace osob starších 50 let – německé zkušenosti Rasová a etnická příslušnost – řecké zkušenosti Dlouhodobá péče a zdraví pro velmi staré a zranitelné – irské zkušenosti Bydlení a vytápění – lotyšské zkušenosti Příjem – zkušenosti ze Spojeného království

9 9 10 11 12 12 13

III. DOPORUČENÍ PRO ORGANIZACE STARŠÍCH LIDÍ Jak spojit procesy zapojování do společnosti EU a OSN? 15 Jaké společné hlavní politické myšlenky nejlépe hájí práva starších osob, které pociťují chudobu? 16 Jak se co nejefektivněji účastnit veřejných projednání? 18 Jak měřit účinnost politiky zapojování do společnosti? 20 Jaké jsou priority práce AGE na zapojování do společnosti? 21

ZÁVĚRY

23

Jádrem práce AGE vždy byla podpora zapojení starších lidí do společnosti, a to včetně lidí velmi starých a nejohroženějších, přičemž posláním AGE je formulovat a prosazovat zájmy osob starších 50 let, což je nejrychleji rostoucí skupina našich společností. Při hledání řešení, která by se vypořádala s potřebami a s očekáváními starších lidí, žádá AGE politické činitele, aby se striktně nezabývali jen riziky souvisejícími s příjmem, jimž tito lidé čelí, ale aby se vypořádali také s obecným vyloučením ze společnosti včetně otázek sociální izolace, nedostatku občanské angažovanosti, překážky v přístupu k základním sociální a zdravotnickým službám a kulturním činnostem, malá podpora sousedů atd. Projekt AGE/inc poskytl jedinečnou příležitost k lepšímu pochopení různých národních kontextů a zkušeností s chudobou a s vyloučením ze společnosti. Projekt také AGE a jejím partnerům umožnil, aby si vyměnili znalosti a zkušenosti o nejlepších způsobech, jak starším lidem, kteří se potýkají s vyloučením ze společnosti, umožnit, aby se mohli v rámci politické debaty vyjádřit. Nedůležitější je, že za pomoci sady nástrojů ze seminářů AGE/inc zorganizovali partneři projektu sérii účastnických zasedání pro starší lidi, kteří pociťují chudobu a vyloučení ze společnosti, a tím je úspěšně zapojili do plánování, realizace a sledování Národních akčních plánů k zapojení do společnosti pro rok 2006. Nyní, když projekt skončil, jsou členové AGE zavázáni k prosazování svého úsilí o posílení postavení starších lidí při ovlivňování politiky zapojení do společnosti. Doufáme, že s podporou souboru nástrojů AGE/inc a naší nově založené expertní skupiny budeme moci všem našim členům zorganizovat podobná setkání, na kterých by starší lidé pociťující chudobu a vyloučení ze společnosti mohli vysvětlit přímo národním a evropským politickým činitelům, co to znamená být starý a vyloučený ze společnosti a co je možné udělat, aby se jim pomohlo prožít důstojné stáří. Anne-Sophie Parent Ředitelka AGE

SHRNUTÍ REALIZACE

3 HLAVNÍ ČINNOSTI Projekt AGE/inc zkoumal postavení starších lidí, kteří čelí chudobě a vyloučení ze společnosti, při realizaci a dalším zlepšování Národních akčních plánů ohledně vyloučení ze společnosti (NAP). Aby projekt AGE/inc podpořil účast starších lidí na tomto procesu, byl vytvořen soubor nástrojů ze seminářů jako metoda organizování účastnických setkávání se staršími lidmi. Koncept stojící v pozadí vytvoření tohoto nástroje byl takový, že starší lidé, kteří pociťují chudobu a vyloučení ze společnosti, by měli dostat šanci být slyšet a zejména být vyslyšeni – aby se jejich hlas a problémy odrazily v politickém plánování a rozhodování na všech úrovních. Účastníci využili nadnárodního rozměru projektu a také si vyměnili zkušenosti a nejlepší postupy ohledně účasti na národní úrovni konzultačního procesu NAP. Stejně důležité je, že účastníci přezkoumali způsob, jakým evropský proces zapojení do společnosti vzájemně podporuje dva další prvky (tj. penze a zdravotní a dlouhodobá péče) otevřené metody koordinace sociální ochrany a zapojení do společnosti („OMC/SPSI“) a také další relevantní postupy, jako je akční plán stárnutí Spojených národů.

VÝSLEDKY Kromě souboru nástrojů z účastnických seminářů je výsledkem projektu řada doporučení zaměřených na všechny účastníky a na všechny úrovně politiky, jejichž cílem jsou další zlepšení jak mechanismu Evropského procesu zapojování do společnosti, tak práce AGE na posilování přímého zapojení starších lidí. Kvůli maximalizaci stávajícího potenciálů OMC/SPSI a kvůli jeho dalšímu rozvoji by Evropská komise měla zvážit: > přijmutí „celoživotního“ přístupu k chudobě a k vyloučení ze společnosti jak při plánování, tak při realizaci; > podporu národních vlád v tom, aby se pravidelně radili s lidmi, jichž se tvorba politiky týká, zejména na národní úrovni; > podporování metod a nejlepších postupů napříč EU, pokud jde o regionální a místní strategie zapojení do společnosti, a poučení se z těchto různých modelů účasti na správě společnosti. Platforma AGE bude svou budoucí práci na boji proti chudobě a vyloučení ze společnosti strukturovat na základě: > rozšíření rozsahu agendy AGE pro zapojení do

společnosti tak, že bude zahrnovat takové otázky, jako je společenská a občanská účast, neformální zdravotnická péče, vzdělání, doprava, nové technologie, ochrana spotřebitele, kultura a cestovní ruch, role médií atd. > vyžadování nového nastavení hranic mezi pravomocemi národními a pravomocemi EU pro sociální politiku, jelikož výsledkem projektu je rozsáhlý seznam otázek, kterými by se podle přání starších lidí měla zabývat a které by měla prostřednictvím své politiky řešit; > opakovaného zdůrazňování pojmu důstojnosti starších lidí, protože nedostatek řádného uznání tohoto konceptu podporuje vyloučení ze společnosti.

„Stále mám své požadavky a potřeby, jen moje tělo slábne.“ Účastník, Irsko

Zkušenosti s nasloucháním skupinám starších lidí ve věcech sociální politiky popsali účastníci projektu jako politický proces a v budoucnu bude jednou z hlavních priorit AGE strukturovat tímto způsobem svou vlastní práci. Nakonec účast starších lidí, kteří pociťují chudobu a vyloučení ze společnosti, bude zahrnovat ty nejzranitelnější skupiny, jako jsou starší ženy – přistěhovalkyně, izolované starší osoby nebo jakékoli starší osoby, které nejsou bez speciální podpory schopny plně se účastnit života společnosti.

T La

PŘEDSTAVENÍ PROJEKTU

4 AGE/INC V KONTEXTU EU Projekt AGE/inc byl financován na základě speciální výzvy k podávání návrhů v rámci nadnárodního výměnného programu, kterou vydala Evropská komise, aby podpořila nadnárodní analýzu a debatu o politických opatřeních, jež souvisí s OMC/SPSI, a zejména rozvoj a realizaci NAP ohledně zapojení do společnosti. Realizace projektu AGE/inc spadala časově v jedno s obdobím přípravy členských států na NAP 2006 v kontextu usměrněného rámce OMC, který se týká společně procesu sociální ochrany a zapojení do společnosti. Všechny různé činnosti projektu byly proto zaměřeny na následné fáze NAP 2006: konzultace, návrhy, realizaci a sledování.

HLAVNÍ RYSY AGE/INC Cíle > Posílení účasti starších lidí Za základní, obecně uznávaný princip evropského procesu zapojování do společnosti se považuje, že všichni, jichž se týká, se musí účastnit tvorby řešení pro boj s chudobou a s vyloučením ze společnosti, aby politiky byly vytvořeny a zavedeny co nejúspěšněji. Zatímco tato zásada je předmětem výkladu, skutečnost je taková, že mezi těmi, kdo pociťují chudobu a vyloučení ze společnosti, společně s těmi, kdo s těmito lidmi pracují přímo u kořenů, a politickými činiteli stále existuje propast. Proto projekt hledal řešení, jak: > zlepšit zapojení lidí, kteří pociťují chudobu, a těch, kdo s nimi pracují, do politické debaty a do procesu vytváření politiky na všech úrovních procesu zapojování do společnosti; > zlepšit a rozvíjet účinnost této dvojnásobné účasti a přitom zajistit, aby lidé, kteří pociťují chudobu, byli nejen prostě slyšet, ale aby se jim i naslouchalo, aby se v politice zohlednily a odrážely reakce na chudobu a vyloučení ze společnosti, např. NAP.

„Své děti jsem vychovával u své malé bedny tamhle (leštil boty na ulici). Celý můj život byl těžký. Mé děti začaly pracovat brzy. Žijí si špatně a nemají žádné pojištění. Co teď můžu dělat? Měl bych umřít?“ Pan Hasan, 64, muslim v Athénách, Řecko

> Další rozvoj politiky v rámci procesu zapojování do společnosti Dva roky práce AGE/inc úzce následovaly po národních procesech navrhování NAP a podpořily rozvoj toho, jak politika reagovala na základní realitu, jíž čelila. Projekt se nicméně neomezoval jen na proces navrhování. Jak proces zapojování do společnosti v průběhu projektu pokračoval, hodnotily se konzultace vlád se sdruženími starších lidí, účinnost konzultací a realizace závazků NAP a role skupin starších lidí při sledování a realizaci těchto závazků. > Zlepšování vztahu s dalšími procesy, které souvisí se zapojováním do společnosti Projekt také spojil dohromady politické odborníky a sdružení starší lidí, aby kriticky zhodnotili obecně opomíjené vzájemné působení a možnou pozitivní součinnosti mezi evropskými procesy zapojování do společnosti a dalšími souvisejícími procedurami, jako je mezinárodní plán stárnutí Spojených národů nebo dva další prvky (penze a zdravotní a dlouhodobá péče) v kontextu organizování práce na sociální ochraně a zapojení do společnosti.

Načasování Celkové načasování projektu, od července 2005 do července 2007, umožnilo některým účastníkům, aby se zapojili do rozvoje a sledování realizace NAP 2006 na národní úrovni. > 2006 Když na začátku roku 2006 probíhalo nastavení cílů, koncipování a zveřejnění NAP 2006, partneři projektu sledovali: 1) rozsah, v jakém národní cíle zohledňovaly závažnost reality, s níž se potýkají starší lidé; 2) zda vlády skutečně konzultovaly skupiny starších lidí; 3) zda výsledné NAP stanovily patřičné politiky, cíle a zdroje při boji s chudobou mezi staršími lidmi; a 4) rozsah, v jakém byly tyto závazky ve skutečnosti splněny. > 2007 Když národní vlády začaly realizovat závazky učiněné v rámci NAP 2006, bylo ještě příliš brzy na to, aby mohly rozeznat jakýkoli významný posun v rámci vývoje politiky, tj. analyzovat, zda je možné politické závazky spojovat s výsledky seminářů se staršími lidmi, kteří pociťují chudobu, jež se konaly na začátku projektu. Toto časové omezení znamenalo, že namísto způsobů, jakými vlády přistupovaly k úkolu realizace závazků, se projekt zaměřil na rozsah, v jakém zapojovaly skupiny starších lidí a jejich organizace do všech fází tohoto procesu včetně stadia monitorování.

5 Metodologie

Účastníci projektu

> Místní semináře, které mají určit potřeby a požadavky starších lidí V prvním roce projekt využíval testovací semináře v sedmi účastnických zemích k vytvoření konečného souboru nástrojů ze semináře. Testovací semináře také označily některé z nejnaléhavějších potřeb a požadavků, které vznesly starší lidé, pociťující chudobu (viz oddíl II), a které byly později projednány na národních zasedáních pořádaných v sedmi partnerských zemích. Kde to bylo možné, formulovaly se na těchto zasedáních konečné klíčové hlavní politické myšlenky, které měly organizace starších lidí předat k projednání v rámci NAP 2006.

> Partneři Partneři projektu byli vybráni na základě svých zkušeností s prací na problémech spojených s vyloučením ze společnosti a zejména s evropskými procesy zapojování do společnosti z pohledu starších lidí a také na základě své ochoty proces dále od kořenů rozvíjet. Devět partnerských organizací zastupovalo sedm členských zemí EU: > Život 90 (Česká republika) > Fondation Nationale de Gérontologie – FNG (Francie) > Les petits frŹres des Pauvres (Francie) > BAGSO (Německo) > 50+ Hellas (Řecko) > Irish Senior Citizens’ Parliament (Irsko) > Gabija Network (Lotyšsko) > Age Concern England (Spojené království) > Help the Aged (Spojené království)

> Nadnárodní změny nejlepších postupů v rámci organizací starších lidí Klíčové hlavní politické myšlenky byly převzaty od mnoha sdružení starších lidí a byly vloženy do procesu koncipování NAP 2006. V této fázi jednání o NAP 2006 bylo uspořádáno nadnárodní zasedání AGE/inc (viz oddíl III), na kterém se měl zhodnotit rozsah, v jakém národní političtí představitelé zohlednili hlas starších lidí, kteří pociťují chudobu, a těch, kdo s nimi pracují, a jak zlepšit proces NAP v následujících kolech. > Školení ohledně využití výsledků projektu v budoucnosti V druhém roce projektu následuje období postupného sbližování. To zahrnovalo další nadnárodní zasedání, které svedlo dohromady organizace starších lidí ze všech dotčených zemí, aby zde představili výsledky a výstupy projektu a proškolili ostatní v tom, jak těchto výsledků využít, zejména soubor nástrojů ze seminářů a jak napomoci tomu, aby fungovaly i po skončení projektu AGE/inc. Mezitím se v každé partnerské zemi konala nová série národních zasedání, na kterých se starším lidem, kteří se zúčastnili seminářů v prvním roce, představily výsledky projektu. > Rozšiřování výsledků projektů mezi politické činitele Závěrečné zasedání v Bruselu se konalo proto, aby výsledky projektu byly představeny politikům. Toto zasedání zorganizované ve spolupráci s pomocnou skupinou Evropského parlamentu pro stárnutí také umožnilo starším lidem, kteří pociťují chudobu a vyloučení ze společnosti, aby byli slyšet a aby se zviditelnili, tj. zástupci této skupiny vypovídali o různých výzvách a problémech, kterým musí rostoucí počet starších lidí čelit.

Výše uvedené partnerství zajistilo dobré zeměpisné rozmístění organizací, které jsou v rámci sítě AGE známé a mají důvěru, jelikož bylo zásadní vyzkoušet převoditelnost souboru nástrojů ze semináře do různých kultur a rozmanitých situací. Také bylo důležité najít rozdíly v kultuře konzultací a zajistit zajímavé výměny zkušeností s vývojem procesu zapojování do společnosti na národní úrovni. Stejně důležité bylo, že partnerství zajišťovalo zastoupení různých speciálních skupin, jako jsou: starší ženy (Gabija), dobrovolnictví (Les petits frŹres des Pauvres), gerontologii a výzkum (La FNG and 50+ Hellas), zastoupení sebe samých (irské parlamenty seniorů) a diskriminace (Help the Aged).

„Vláda by snad měla více naslouchat tomu, co říká obyčejný člověk.“ Účastník, Spojené království

> Další kvalifikované účastnické země Účast na nadnárodních zasedáních AGE/inc byla otevřená všem sdružením AGE z ostatních zemí EU, EFTA a přidružených zemí. Jejich aktivní zapojení do diskuse obohatilo konečný výsledek projektu a doporučení a zajistilo jejich větší rozšíření po celé Evropě. > Ostatní účastníci Mezi ostatní účastníky tohoto projektu patřily: > Coalition Against Poverty (Koalice proti chudo-

T La

6 bě) ze Spojeného království, která zajistila odborníka na soubor nástrojů a také přispěla svými zkušenostmi s vývojem souboru nástrojů a svými vědomostmi o formě semináře, které byly kombinovány s povědomím partnerů o problémech starších lidí; > národní vlády, zejména v zemích, které hostily mezinárodní akce projektu týkající se chudoby a vyloučení starších lidí ze společnosti, konkrétně vlády České republiky, Německa, Irska, Lotyšska a Spojeného království; > mezinárodních akcí se zúčastnily další zainteresované osoby včetně regionálních a místních úřadů a také další nevládní organizace, které pracují na boji proti vyloučení ze společnosti (např. EAPN, EURAG, Irish Combat Poverty Agency atd.).

„Všichni politici, manažeři a vedoucí nevládních organizací musí hovořit jednoduchým jazykem, aby jim lidé rozuměli. Pokud nás chcete o něčem přesvědčit, pamatujte na to, že ne všichni mluvíme žargonem politiků. Někteří lidé užívají prostá slova.“ Účastnice, 81, Litva

I. SOUBOR NÁSTROJŮ ZE SEMINÁŘŮ

7 Závěrečný soubor nástrojů, který byl vytvořen během prvního roku projektu, představoval hlavní výstup AGE/inc.

KONTEXT: EVROPSKÉ PROCESY ZAPOJOVÁNÍ DO SPOLEČNOSTI Jedním ze tří hlavních cílů organizování otevřených metod spolupráce v oblasti sociální ochrany a zapojování do společnosti je „dobrá kontrola, transparentnost a zapojení zainteresovaných osob do koncipování, realizace a sledování politiky“. Pokud jde o vymýcení chudoby a vyloučení ze společnosti, opatření EU by měla zajistit, „aby politika zapojování do společnosti byla dobře koordinovaná a zahrnovala všechny stupně vlády a příslušné činitele, včetně osob, jež samy pociťují chudobu a vyloučení ze společnosti...“! Tvorba politiky v oblasti chudoby je i nadále odpovědností každého členského státu EU, nicméně je možné dosáhnout rychlejšího a efektivnějšího postupu, pokud se země budou dělit o myšlenky, zkušenosti a vědomosti. OMC/SPSI poskytuje starším lidem, kteří čelí chudobě a vyloučení ze společnosti, příležitost zapojit se do politické debaty na národní úrovni.

CO JE SOUBOR NÁSTROJŮ? Soubor nástrojů AGE/inc byl navržen tak, aby podpořil zapojení starších lidí, kteří pociťují chudobu, společně s příslušnými organizacemi, na vývoji a realizaci národních strategií proti chudobě a vyloučení ze společnosti. Obsah a zásady souboru nástrojů AGE/inc byly převážně založeny na práci, kterou provedla Coalition Against Poverty ze Spojeného království v roce 2004 v rámci kampaně „Buďte slyšet“, „což je participační proces navržený tak, aby lidé, kteří již zakusili vyloučení ze společnosti, mohli vyjádřit své názory na vládní iniciativy a politiky proti chudobě“. (Viz: www.ukcap.org/getheard) Partneři projektu soubor nástrojů otestovali a použili pro zorganizování série 47 místních seminářů v sedmi zemích, kdy spojili hlasy přibližně 1000 starších lidí. V každé partnerské zemi následovaly dvě národní zasedání, na kterých byla vytvořena klíčová doporučení pro budoucí užívání souboru nástrojů AGE/inc a formulovány hlavní politické myšlenky, které se použily pro sestavení NAP 2006. Po přeložení konečné verze souboru nástrojů do

19 jazyků EU byl soubor nástrojů předán členům AGE ve všech kvalifikovaných zemích v rámci projektu, a tím jim poskytl základ pro účast starších lidí, kteří pociťují chudobu, a jejich organizací na procesu zapojování do společnosti během projektu i poté.

FILOZOFIE ÚČASTI Úspěšné politiky, které lidi vyvádí z chudoby nebo ze situace vyloučení ze společnosti a které ostatním brání, aby se do takové situace dostaly, vyžadují, aby političtí činitelé pochopili složitost těchto situací a zkušenosti přímo postižených jednotlivců. Osoby, které žijí v chudobě jako vyloučené ze společnosti mají přímé zkušenosti, a tedy i odborné znalosti o otázkách, které mají vliv na jejich situaci. To je potřeba v rámci politické debaty říci jak proto, aby se předešlo politických chybám, tak kvůli podpoře lidské důstojnosti a lidských práv. Cílem takového zasedání je tedy: > umožnit starším lidem a těm, kdo s nimi pracují, aby přemýšleli o svém chápání své chudoby a vyloučení ze společnosti; > identifikovat a prozkoumat vliv politiky, programů a iniciativ na starší lidi vyloučené ze společnosti; > prozkoumat různé způsoby, jakými chudoby starší lidi konkrétně ovlivňuje; > určit, jak by vládní politika mohla efektivněji bojovat s chudobou, kterou zakouší starší lidé; > navrhnout způsoby, jakými by se národní akční plány ohledně vyloučení ze společnosti mohly účinněji vypořádat s chudobou, kterou zakouší starší lidé.

MOTIVACE PRO ORGANIZOVÁNÍ ÚČASTNICKÝCH ZASEDÁNÍ Zatímco zásadu spoluúčasti podporuje mnoho členských států, realita je často zklamáním. Nevládní organizace často kritizují způsob, jakým se vlády zabývají skupinami, které jsou ohroženy

„Nedostaneme se snadno do obchodů. Měli byste vidět, jaké to je – nikde není žádné zábradlí a každý běhá, takže já do obchodů chodím mimo špičku, kdy nejsou tak plné.“ Pan Abdallah, 55, se sníženou pohyblivostí, marockého původu, Paříž, Francie

T La

8 chudobou a vyloučením. Nicméně ani v rámci nevládních organizací není vždy možnost přímého přístupu k lidem, kteří pociťují chudobu a zapojit tak jejich hlasy do politické debaty. Pro organizace, které tak chtějí učinit, představuje soubor nástrojů AGE/inc cennou radu a návod, jak to udělat úspěšně. Cílem účastnických zasedání je dát zaznít hlasům těch nejohroženějších starších osob, a to s jediným záměrem – aby tento hlas slyšeli a vyslyšeli ti, kdo rozhodují na místní, národní a evropské úrovni.

„Nikomu jsem to ještě neřekl, ale lidé se na mě už nedívají jako na jednotlivce.“ Účastník, Irsko

OBSAH SOUBORU NÁSTROJŮ Soubor nástrojů AGE/inc je návodem na plánování, organizování a pořádání účastnických seminářů starších lidí, kteří pociťují chudobu nebo vyloučení. Nejedná se o instrukční manuál. Zahrnuje filozofii těchto setkávání a důvody jejich pořádání a také konkrétní organizační rady a ověřené návrhy včetně sledování výsledků. Zdá se, že existují dobré důvody věřit, že soubor nástrojů AGE/inc by mohli jako pomůcku použít i ti, kdo usilují o práci s jinými skupinami, které pociťují chudobu, než jsou starší lidé. Partnerství v rámci projektu doporučuje, aby si tento soubor nástrojů přečetli všichni, kdo mají zájem o aktivní činnost v této oblasti. Plná verze souboru nástrojů AGE/inc je k dispozici na adrese: www.age-platform.org/EN/article.php3?id_article=353

II. NÁZORY STARŠÍCH LIDÍ: NA ČEM ZÁLEŽÍ?

9 Národní zasedání pořádaná v každé partnerské zemi svedla dohromady starší lidi a poskytla příležitost podělit se o řadu zkušeností, názorů a požadavků, které se objevily během místních seminářů u starších lidí, kteří pociťují chudobu a vyloučení ze společnosti. Následující politické požadavky, které formulovali starší lidé – a které často odrážely konkrétní národní, sociální, ekonomický nebo kulturní kontext – nelze prohlásit za vědecké a mohou pouze doplnit akademický výzkum. Spíše představují hlas skutečných obyčejných lidí a pomáhají pochopit složitou realitu, které ve svém životě čelí každý den. Tento hlas nemůže diktovat politická rozhodnutí, ale pokud se mu bude naslouchat, může pomoci zlepšit způsob, jakým se politika formuluje a realizuje, takže může přinést lepší výsledky. Výběr problémů v partnerských zemích, které jsou vnímány jako fungující nebo nefungující, je uveden níže.

Speciální venkovská dopravní politika může mít velmi pozitivní vliv na zapojení starších osob z izolovanějších obcí. Bylo by možné využít evropské strukturální fondy, a to zejména v nových členských státech, ke zlepšení dopravní infrastruktury. Jízdní řád a informace o dopravním spojení by měly být jasnější a přístupnější. Veškerá infrastruktura se potřebuje přizpůsobit požadavkům starších osob jako jsou přístup do vozidel, na vlaková nástupiště a dobře udržované chodníky. Lepší dostupnost není zájmem jen starších osob, ale otázkou pro celou společnost, např. osoby s omezenou pohyblivostí, rodiče s kočárkem a lidi nesoucí velké věci. Každý by měl volat po tom, aby všechny formy veřejné dopravy byly přístupné všem.

DOPRAVA – ČESKÉ ZKUŠENOSTI

ZDRAVOTNICTVÍ – FRANCOUZSKÉ ZKUŠENOSTI

Funguje

Funguje

> Rozsáhlá dopravní síť s body propojujícími různé druhy dopravy v mnoha větších městech. > Přístupné autobusy v mnoha obcích a městech usnadňují cestování. > Veřejná doprava zdarma pro lidi od určitého věku má velký význam pro lidi s nízkými příjmy.

> CMU (všeobecné nemocenské pojištění) poskytuje přístup ke zdravotní péči mnoha zranitelným lidem, kteří žijí z nízkých příjmů. > Doplňkové CMUC, které poskytuje daňové zvýhodnění pro přístup k péči, také pomáhá mnoha lidem s nízkými příjmy.

Nefunguje

Nefunguje

> Často je obtížné dostat ze z jednoho města do druhého, zejména pokud se doprava zdarma netýká oblastí mimo hranice města. > Někteří lidé jsou příliš staří na to, aby pracovali, ale ne dost staří, aby mohli využívat dopravy zdarma. > Dopravní služby na venkově nejsou dostatečně pravidelné, aby byly prospěšné – slevy z jízdného jsou zbytečné, pokud služby vůbec nejsou. > Jízdní řády autobusů často fungují jen podle pracovní doby a služby večer končí. > Společnost nevyjadřuje dostatek respektu pro potřeby starších lidí, např. mladí lidé již nenabízí svá sedadla zranitelným osobám.

> Protože náklady na dopravu nejsou v balíčku zdravotní péče zahrnuty, může být pro mnoho jedinců přístup ke zdravotnickým službám obtížný, pokud se nachází daleko od domova. > Všeobecné nemocenské pojištění dostatečně nepokrývá náklady. > Praktičtí lékaři někdy nepřijímají pacienty, kteří mají všeobecné nemocenské pojištění, kvůli administrativě spojené s proplacením nákladů od zdravotnických úřadů.

Co je třeba? Doprava zdarma by se měla rozšířit na všechny osoby důchodového věku a také geograficky lidem umožnit, aby se v rámci země volně pohybovali.

„Bolí to, když se o Vás nikdo nestará. Je prostě příliš těžké se s tím vyrovnat. Nemám v životě žádný cíl a bez cílů to není žádný život.“ Paní Siam, 61, libanonského původu, Marseille, Francie

T La

10 10

> Existují problémy s přístupem k pomůckám vysoké kvality a s udržováním této kvality, např. drahý umělý chrup, správné brýle, naslouchací pomůcky, chodící hole, konstrukce a kolečková křesla.

„Nerad čekám na autobus. Staří lidé nemohou dlouho stát a čekat v zimě.“ Účastník z čínské skupiny, Birmingham, Spojené království

Co je třeba? Přístup k univerzálnímu nemocenskému pojištění by měl být založen na zdrojích jednotlivce a nikoli na jeho finančním postavení. Dobré sociální vztahy mohou lidem pomoci zachovat si dobré zdraví. Preventivní služby a včasný zásah jsou zásadní pro zajištění zdraví osob a jejich duševní pohodu. Lepší vzdělanost veřejnosti v tom smyslu, jak žít zdravěji a jak si zajistit zdravé stárnutí. Dobrovolná práce je nezbytná pro podporu práce profesionálů. Je třeba se „starat o ty, kdo se starají“, tj. o páry a děti, kdy jedna osoba se sama stará o závislého příbuzného, například v případě Alzheimerovy choroby. Finanční podpora by se měla poskytovat neprofesionálním pečovatelům, ale mělo by se zároveň zohlednit, že tito pečovatelé nezvládnou vše a že nestačí podporovat je pouze finančně. Je třeba více zohlednit pečovatele, protože v současné době se více pozornosti věnuje spíše tomu, o kolik lidí se dokáží starat (kvantita), než jak dobře se o ně starají (kvalita). Politika, péče a ošetření by se měly soustředit na jednotlivce a neměly by se zaměřovat na skupiny ani podskupiny.

PROFESNÍ AKTIVIZACE OSOB STARŠÍCH 50 LET – NĚMECKÉ ZKUŠENOSTI Funguje > Zemské programy a místní projekty sociální integrace a profesní aktivizace, např. regionální a místní sítě, které se zabývají otázkou nezaměstnanosti starších lidí, jako jsou ZWAR (Zwischen Arbeit und Ruhestand) a „Cologne Senior Citizens’ Networks“ („Kolínské sítě občanůseniorů“). > Iniciativy podporující samostatné a vzájemné posílení starších lidí, jako je zemský program „Growing old in Mecklenburg-Western Pommerania“ („Stárnutí v Mecklenburgu – Západních Pomořanech“), parlament občanů – seniorů, , poradní rada pro nezaměstnané a zemský úřad pro zastoupení občanů – seniorů.

Nefunguje > Opatření penzijní reformy, která se týkají generace starších 50 let, např. lidem, které již dříve postihla dlouhodobá zaměstnanost, se nenabízí dostatečné důchodové dávky. > „Smlouva mezi generacemi“, která tlačí na předčasné odchody do důchodu bez dostatečných informací nebo s nimi nehovoří o případném vlivu na budoucí důchodové dávky atd. > Nedostatek podpory pro boj s psychickým stresem, který souvisí s chudobou a nezaměstnaností, tj. zhoršování zdraví a psychické pohody. > Nedostatek podpory pro pečovatele – členy rodiny, kteří čelí ohromným hmotným a psychickým nárokům, např. péče o osoby v ranných stádií demence. > Opatření související s profesionální rekvalifikací nemají dlouhodobou perspektivu kvůli svému minimálnímu vlivu na zvýšení budoucích důchodových dávek a zajištění možnosti získat slušnou a stabilní práci. > Rigidita vládních opatření pro boj s nezaměstnaností mezi lidmi nad 50, např. nebezpečí 25% snížení základní dávek zabezpečení, když lidé odmítnou přijmout „práci za jedno euro“ (ujednání Hartz IV); využití takzvaných „dávek v nezaměstnanosti“ vyžaduje použití spořících účtů nebo příspěvky v hotovosti na životní pojištění atd.

Co je třeba? Penzijní opatření na míru, která budou řešit specifické situace lidí, kterým je dnes více než 50, zejména z východních zemí, tj. zohlední období nezaměstnanosti při výpočtu dávek dané osoby, prosadí daňové osvobození úspor na penzi.


11 Vytvořit nový koncept, který se vypořádá s profesní činností starších pracovníků, jako je podpora dobrovolnické činnosti, namísto toho, aby se starší zaměstnanci nutili přijímat „práci za jedno euro“ bez žádné střednědobé a dlouhodobé perspektivy a slušného a odpovídajícího důchodového příjmu, podpora alternativních zaměstnaneckých opatření jako je spuštění obchodní činnosti.

zpustlé bez elektřiny, dodávek vody nebo topení. Nemohou si dovolit za ně platit nebo tyto služby nejsou zajišťovány. Ve většině případů je jejich situace ještě horší než chudoba. > V romských komunitách existují rozdíly podle země jejich „původu“. V některých případech, když starší lidé dostávají penzi, může být na tomto příjmu závislá celá širší rodina.

Věnovat zvláštní pozornost strukturálním rozdílům a stupňům vývoje na pracovním trhu ve starých a nových zemích. Vyřešení problémů s masivní nezaměstnaností a souvisejícímu zvýšení rizika chudoby mezi lidmi staršími 50 let ve východním Německu vyžaduje soustavný a dlouhodobý politický mix, který bude zahrnovat opatření proti nezaměstnanosti, dávky sociálního zabezpečení, zdravotní péči, občanskou účast atd.

Co je třeba?

RASOVÁ A ETNICKÁ PŘÍSLUŠNOST – ŘECKÉ ZKUŠENOSTI Funguje > Půjčky na bydlení a minimální důchody, které pomáhají Romům. > Dávky sociálního zabezpečení, starobní důchody, invalidní dávky a dávky a podpora pro veřejné služby mohou pozitivně přispět životu několika lidí z řecké muslimské komunity.

Nefunguje > Nízké penze způsobují, že samostatné bydlení starších osob není možné. Stoupající ceny na trhu snižují kupní sílu starších lidí. > Nízké penze omezují společenský život starších lidí. Začínají se cítit izolovaní a diskriminovaní, jako kdyby nemohli plnit své role prarodičů a jejich život se blížil ke konci. > Starší rodiče hledají pomoc u svých dětí zejména v případě nemoci, s níž jsou navzdory národní zdravotní službě spojeny vysoké náklady. > Přístup ke zdravotní péči je omezen, pokud lidé bydlí dál od města. > Mnoho řeckých muslimů nemá přístup ke službám jako je pomoc v domácnosti nebo od institucí pro podporu starších lidí („KAPI“). > Mnoho Romů, kteří nemají právní doklady, jsou negramotní a nejsou součástí daňového systému ani systému sociálního zabezpečení. Jako takoví nemají přístup ani k základním službám či pomoci. > Většina muslimů v Athénách žije posledních 60 let v domácnostech, kde vedle sebe žije několik generací. Ve většině případů jsou domy staré a

Integrační politika pro přistěhovalce starší 60 let v NAP stejně jako v mladší populaci. Informace o přístupu k sociálním službám by měly být k dispozici v různých jazycích, aby na ně dosáhli i starší přistěhovalci a etnické menšiny. Je možné využít také kampaně zaměřené na přistěhovalce a etnické menšiny. Profesionálové potřebují hodnotit, kdy je třeba kulturně citlivá péče, například u starších přistěhovaleckých muslimských žen. Dlouhodobé strukturované spolufinancování je třeba (kromě financování založeného na projektu) k výkonu soustavné práce na otázkách věku a rasy. Hledat „vstupní místa“ v organizacích starších lidí, přes která by se dalo pracovat s přistěhovalci. Využít při práci se staršími přistěhovalci informační schůzky v rámci celkového plánu školení. Zohlednit otázku ekonomické třídy kromě aspektu věku, pohlaví nebo etnické příslušnosti při analyzování situace starších přistěhovalců nebo etnických minorit. Zvážit kulturní a jazykové překážky účasti na pořádaných místních seminářích, např. zajištění vhodných dnů, vhodných časů, přístupných míst a nezbytných tlumočníků atd.

T La

12 DLOUHODOBÁ PÉČE A ZDRAVÍ PRO VELMI STARÉ A ZRANITELNÉ – IRSKÉ ZKUŠENOSTI

Zajistit místa a adekvátní dlouhodobou péčí, která splní potřeby všech starších lidí přímo v jejich vlastních regionech.

Funguje

Zvýšit úroveň zařízení poskytujících péči hospice a také počet lůžek pro denní péči, které jsou k dispozici v místních regionech.

> V 70 letech se všem starším lidem dává zdarma zdravotní karta, která jim dává nárok na bezplatné zdravotní služby jako jsou návštěvy lékaře, léky, ortopedie a další opatření, která zahrnují bezplatnou hospitalizaci v nemocnici.

Nefunguje > Většina lidí přestává pracovat dříve než v 70ti. Prudký pokles jejich příjmů následně vede k tomu, že průměrná státní penze dosahuje 34 % průměrné mzdy. Kromě toho starší ženy čelí vysokému riziku chudoby kvůli nedostatku uznání jejich neobvyklých profesních kariér. > Kvůli ohromnému poklesu příjmů v období od skončení placeného zaměstnání na plný úvazek a do věku 70 let mohou návštěvy lékaře a nákup léků úplně ustat. Výsledkem může často být, že mnoho vzniklých zdravotních problémů se v této době neléčí. > Zatímco lidé mají nárok na dlouhodobou péči a zdravotní služby, jejich přístup k nim omezuje nedostatečný počet poskytovatelů hlavních služeb jako ortopedie, screening prostat a prsou. > Ačkoli zranitelnější starší lidé mají přístup k pohotovostním nemocničním službám, neexistuje dostatečný počet zařízení dlouhodobé péče jako jsou chráněná ubytování, centra denní péče nebo zajištění plné rezidenční péče. Přístup k těmto zařízením dále omezují nejasnosti v tom, jaké nároky lidé mají. Kromě toho může starost o tyto záležitosti zhoršit zdraví dotčených starších osob.

Co je třeba? Poskytnout zdravotní kartu osobám ve věku 65 – 69 let, aby bylo pečováno o jejich zdraví v kritické pětiletém období do věku 70 let. Dokumentace jasně vymezující práva a nároky všech starších lidí na zdravotní služby a dlouhodobou péči.

„Nepotřebují naši staří léky nebo lékařské prohlídky? Co by měli dělat?“ Paní Sofia, 59, Romka v Athénách, Řecko

Lepší zdroje a platy pro pečovatelek zejména pro domácí pečovatele. Záruka, že ti lidé (méně než 5 %), kteří potřebují dlouhodobou péči po dva roky nebo kratší dobu, tuto péči dostanou, jakmile ji budou potřebovat. Zavést právo starších lidí na péči, kterou sami nebo jejich rodiny pro ně požadují s tím, jak slábnou nebo potřebují větší pomoc v důsledku stárnutí.

BYDLENÍ A VYTÁPĚNÍ – LOTYŠSKÉ ZKUŠENOSTI Funguje > Příspěvky na vytápění mohou mít pro starší lidi s nízkými příjmy velký význam. Měly by se automaticky poskytovat všem starším lidem. > Tam, kde pečovatelské domy zavedly „klimatizované místnosti“, je možné pozorovat značný rozdíl v psychické pohodě jednotlivců během horkých letních měsíců.

Nefunguje > Není zde dostatek přístupných bytů ani domů. To znamená, že pro lidi může být obtížné donést domů nákup, a jakmile dojde k podstatnému snížení mobility, může dojít k izolaci jednotlivce u něj doma. > Pokud příspěvky na vytápění vyžadují pravidelné podávání žádostí, může související administrativa představovat překážku, která bude jednotlivcům bránit v uplatnění jejich práv. > Vytápění domů starších lidí se pro ně může stát příliš drahým, přesto může být pro starší lidi přestěhování do vhodnějších prostor příliš náročné. > Životní standard nesplňuje základní předpoklady, tj. starší lidé často žijí bez skutečně „základních“ komodit jako je řádný systém vytápění, toaleta uvnitř bytu a čistá tekoucí voda. > Málo pozornosti se věnuje sousedským vztahům, které starším občanům poskytují pocit bezpečí.

Co je třeba? Problémy se neomezují jen na vytápění v zimě, protože existují stejně závažné problémy ohledně chlazení v létě.


13 Zvýšená bezpečnostní opatření jako je poplašné tlačítko, zejména v izolovaných komunitách, mohou zlepšit pocit bezpečí, která může být zásadní pro psychickou pohodu jednotlivce. Zvýšení povědomí osob starších 40 a 50 let o jejich budoucích potřebách, aby se mohli lépe připravit na stáří. Cenově dostupnější, malé a přístupné bydlení, které bude lépe vyhovovat potřebám na ubytování starších osob. Zlepšení služeb domácí péče je nutné proto, aby ti, kdo si přejí zůstat u sebe doma, mohli zůstat doma déle. Zapojit starší lidi do obecního plánování, aby se zajistilo, že místní prostředí zůstane pro starší lidi přístupné. Více prostředků by se mělo věnovat na regionální rozvoj včetně slušného bydlení na venkově.

PŘÍJEM – ZKUŠENOSTI ZE SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ

Co je třeba? Zaručit pevný základní důchod, který se vyplácí každému. Alternativně je možné, aby se pevné důchody automaticky vyplácely těm, jimž se nedaří dobře, aby se pomohlo těm nejchudším starším lidem a přitom zachovat jejich pocit důstojnosti a sebeúcty. Vysvětlit lidem, že svá práva uplatňují oprávněně v rámci systémů sociálního zabezpečení. Stanovit odpovídající příjem na základě toho, co lidé musí utratit – včetně výdajů na zdravotní péči. vytápění a dopravu – protože chudobu nelze měřit jednoduše podle peněžního příjmu. Zohlednit přerušení kariéry kvůli povinnostem spojeným s péčí o druhé – zejména o děti nebo starší příbuzné – při výpočtu nároků na důchod. Poskytnout starším lidem jasné a vyčerpávající informace o jejich právech, to znamená, že ačkoli nevládní organizace a veřejné společnosti hrají svou roli při poskytování informací lidem, je povinností státu zajistit, aby lidé nezbytné informace dostali.

Funguje > Penzijní úvěry pomáhají mnoha starším lidem žít nad hranicí chudoby a jsou významným příspěvkem jejich životnímu standardu. Ti, kdo tyto úvěry dostávají, uvádí, že jsou velmi významné.

Nefunguje > Pokud se kvůli ověření vyžaduje, aby jednotlivci aktivně jednali a prokázali, že splňují kritéria na dávky, je podíl těch, kdo je skutečně čerpají, mezi těmi, kdo pomoc nejvíce potřebují, nízká. Zdá se, že to souvisí s přístupem k informacím, se schopností prosadit práva jednotlivce, se sebedůvěrou a trvalým vnímáním stigmatu a nepříjemných pocitů spojených s žádáním o pomoc. > Lidé s pohybovými problémy často ztrácí svůj nárok na invalidní příspěvek, když dosáhnou důchodového věku, a přesto stále potřebují takto poskytovanou finanční pomoc, aby mohli zůstat aktivní a nezávislí. > Hodnota důchodů rychle klesá, protože zvýšení peněz nestačí držet krok s inflací ani s životními náklady. > Ženy většinou zjistí, že pauzy v jejich kariéře nebo práce na částečný úvazek jejich důchodové nároky poškozují.

„Ti, kdo jsou dnes mladí, pohlední a bohatí budou jednoho dne také důchodci. Proto se vláda i my sami musíme o starší lidi starat.“ Účastnice, 72, Litva

T La

14

„Nedostatek peněz působí problémy ve všech směrech – zdraví, výživa, kultura a vzdělání. [Starší] lidé omezili své výdaje na jídlo, na topení atd. Všimla jsem si, že si kupují prošlé potraviny, že topí jen v jedné místnosti.“ Paní Dalou, 70, Kolín, Německo

III. DOPORUČENÍ PRO ORGANIZACE STARŠÍCH LIDÍ

15 Po navazujících etapách procesu NAP 2006 se projekt zaměřil na různé aspekty práce, kterou starší lidé a jejich organizace musí vykonat, aby zlepšili své postavení v rámci procesu a posílili hlas zranitelných starších lidí při tvorbě politiky na maximum. Všichni účastníci projektu včetně národních politických činitelů se sešli na pěti nadnárodních konferencích AGE/inc, které se konaly během projektu a na kterých se dospělo k následujícím doporučením:

JAK SPOJIT PROCESY ZAPOJOVÁNÍ DO SPOLEČNOSTI EU A OSN? (KOLÍNSKÁ KONFERENCE) Programy EU a OSN a jejich práce týkající se stárnutí nabízí jasný potenciál pro rozvoj boje proti chudobě a vyloučení ze společnosti na národní, regionální a místní úrovni. Sdružení starších lidí potřebují dále rozvíjet způsob, jakým sdílejí informace a znalosti na mezinárodní úrovni, aby těchto procesů mohly co nejúčinněji využít a aby podpořily skutečnou změnu politiky již na základní úrovni.

Evropský proces zapojení do společnosti versus mezinárodní plán Spojených nároků pro stárnutí EU proces zapojení do společnosti > Poskytuje nevládním organizacím skvělou příležitost spolupracovat s vládami, protože jasná a otevřená struktura znamená, že se mohou dozvědět o tom, kdy vláda připravuje relevantní dokumenty. Je pozitivní, že vlády respektují společný časový rozvrh nastavený pro daný proces. > Podporuje účast všech dotčených osob a zejména těch, které chudoba a vyloučení ohrožují. To je možné využít k prosazení pozitivních politických výsledků. > Jsou stanoveny jasné cíle boje s chudobou a s vyloučením ze společnosti obecně a starší lidé mají v tomto procesu specifické místo. Mezinárodní plán Spojených národů pro stárnutí1 > Stanoví cíle, které se specifičtěji týkají starších lidí a má konkrétní záměry na poli zapojení do společnosti. > Jasné odkazy na rozvoj spolupráce s nevládními organizacemi jsou vítány a nabízí příležitost pozitivně ovlivňovat politiku včetně zřizování kontaktů uznávaných nevládních organizací, jež by fungo1 Madridský mezinárodní akční plán pro stárnutí 2002 http://www.un.org/esa/socdev/ageing/madrid_intlplanaction. html

valy paralelně s vládní úrovní na „ústředních bodech stárnutí“. > Rozvíjí hlavní snahy v oblasti stárnutí. > Postup je méně jasný a není zjevné, že vlády své závazky dodržují. Aby se dosáhlo spolupůsobení obou postupů, je třeba následující: > otevřená struktura a společný časový rozvrh, který nevládním organizacím umožní úzce se podílet na vládě; > konkrétnější cíle pro boj s chudobou a vyloučením ze společnosti; > cíle podporující účast všech dotčených osob a zejména těch, které nebezpečí chudoby a vyloučení ohrožuje nejvíce; > vytvoření ukazatelů pro sledování realizace; a > posílení vzájemného poznávání a mezinárodní výměny informací a nejlepších postupů mezi organizacemi starších lidí.

Pozitivní spolupráce mezi jednotlivými organizačními prvky otevřených metod koordinace ohledně sociální ochrany a zapojení do společnosti Organizování sociální ochrany a procesu zapojování do společnosti slouží k podpoření cílů spočívajících v zapojení ohrožených skupin do společnosti v rámci reforem sociální ochrany. Konkrétně zaměřený integrovaný proces zajistí lepší příležitost ke zdůraznění nesrovnalostí v rámci vládní tvorby politiky, tj. pokud jsou učiněny politické sliby v kontextu práce na zapojování do společnosti, které následně podkopou opačné politické závazky na poli reformy sociální ochrany, mělo by být snadnější přitáhnout k tomu politickou pozornost. Vlády by takto zaměřených procesů měly využívat také proto, aby podpořily angažovanost starších lidí a jejich sdružení v těchto politických oblastech.

„Můj důchod je strašně malý! Kvalita mého života se dramaticky snížila. Snažil jsem se najít si práci – ale odpověď vždy byla, že jsem příliš starý! Práce na částečný úvazek se mi nevyplatí, potom by mi sebrali státní příspěvek na nájem. Zachází se se mnou jako s druhořadým idiotem bez mozku. Ještě nejsem senilní!“ Účastník, Spojené království

T La

16 Konkrétnější cílení procesu by se také mělo využít je zvýšení politické viditelnosti sociální ochrany a otázek politiky zapojování do společnosti na národní úrovni. Otázka stárnutí (jak jednotlivců, tak společnosti) představuje zásadní oblast, která se dotýká všech aspektů agendy sociální ochrany a zapojování do společnosti – proto by stálo za to, kdyby Komise a členské státy věnovaly určitý čas a energii tomu, aby tyto otázky lépe pochopili, a to během tzv. „roků objasňování“ mezi předkládáním národních strategií na zapojení do společnosti.

obce v zemích, kde tato praxe existuje. Napříč EU by se měly zakládat a rozvíjet výbory a rady starších lidí, a to i na místní úrovni v malých městech a vesnicích, a to jako způsob zapojení starších lidí do zásadních otázek, které se dotýkají jejich každodenního života. Sdružení starších lidí by se také měla pokusit zajistit, aby se k vládám a k těm, kdo rozhodují, dostával hlas těch nejzranitelnějších starších lidí v přesnější formě.

Skupiny se již na té nejzákladnější úrovni, která zahrnuje ty nejzranitelnější lidi, musí aktivně zapojit do tvorby politiky.

Správa a veřejné služby

JAKÉ SPOLEČNÉ HLAVNÍ POLITICKÉ MYŠLENKY NEJLÉPE HÁJÍ PRÁVA STARŠÍCH OSOB, KTERÉ POCIŤUJÍ CHUDOBU? (LONDÝNSKÁ KONFERENCE) Byla určena některá klíčová témata a hlavní myšlenky, které odráží společná témata a zájmy všech partnerských zemí a kterým je tedy možné se věnovat v rámci strategií na zapojení do společnosti jak na úrovni EU, tak na úrovni národní.

Participační vláda Přímé konzultace se staršími lidmi, například prostřednictvím neformálních zasedání, podporují participační demokracii a měly by se podporovat jako způsob, jak občany zapojit do tvorby politiky. Nicméně aby bylo možné zajistit, že tento dialog se staršími lidmi bude upřímný a účinný, musí se tento proces realizovat ve stanoveném rámci, v němž budou jasně určeny cíle, záměry a očekávání na obou stranách. Nevládní organizaci musí podpořit zapojení starších lidí do plánovacího rozhodovacího procesu

„Připadá mi, že naši zástupci v místních a v národních parlamentech by se mělo více zajímat o skutečné problémy svých voličů. Dochází k politické centralizaci na úkor nižších úřadů a vznikající problémy se obvykle podceňují. Myslím si, že hlas starších lidí by měly posílit rady seniorů ve větších městech v celé České republice.“ Účastník, 77, Jihlava, Česká republika

Pro starší lidi je často nemožné dovolat se svých práv bez pomoci. Je povinností státu, aby poskytl všechny informace a podporu, které jsou nutné k tomu, aby lidé mohli svá práva uplatnit – v některých případech to znamená individualizovanou podporu, někdy mimo běžnou správní strukturu. Přístup k informacím by měl být zjednodušen natolik, že by měl být pro veřejnost zajištěn jeden kontaktní bod. Lidé by automaticky měli dostávat mnohem více informací o dávkách a právech, aniž by o ně museli žádat. Mnohem více podpory by se mělo věnovat tomu, aby se zranitelným starším lidem pomohlo domoci se svých práv. Ačkoli s tímto mohou pomoci místní skupiny a nevládní organizace, měl by odpovědnost převzít stát a zajistit zavedení těchto pomocných mechanismů.

Starší lidé by měli dostat veškerou nezbytnou pomoc, aby se dovolali svých práv.

Ústavní péče Obecně není dostatek domovů pro lidi se specifickými potřebami a v těch, které existují, mohou být minimální standardy nízké a nemusí se řádně uplatňovat. Ještě důležitější je, že péče není dostatečně individuální, např. všichni obyvatelé často mají na výběr jen jeden druh činnosti. V některých extrémních případech nemá jednotlivec na výběr ohledně své činnosti vůbec nic, protože poskytovatelé služeb domácí péče často nemají dost času a zaměstnanců. Sestry a další profesionální pečovatelé jsou obvykle nedostatečně zaplaceni a jsou přepracovaní. To vede k velkému stresu, který může dále snížit kvalitu poskytované péče. Rodiny starších lidí musí mít příležitost stěžovat si místním úřadům, které posléze domovy navštíví, aby se přesvědčily o dodržování standardů. Rodiny by neměly být nuceny stěžovat si přímo zaměstnancům, jelikož to může ovlivnit vztahy a kvalitu péče, která se dostává jejich starším pří-


17 buzným. Oprávnění navštěvovat domovy bez předchozího upozornění za účelem sledování standardů a kontroly nedbalosti nebo zneužívání by měl mít nezávislý orgán jako je nevládní organizace. Konečně by se při využívání těchto služeb měly upřímně zhodnotit potřeby a preference jednotlivců a měla by se zavést opatření vedoucí k individuální péči a činnostem.

Minimální standardy pomáhají nastavit hranice pro požadavky na poskytování péče.

Celoživotní vzdělávání Pokud se nabízí možnosti vzdělávání, mohou se otevřít nové možnosti, jak angažovat a zapojit starší lidi. Nicméně zde existuje riziko, že tyto příležitosti budou k dispozici jen těm starším lidem, kteří jsou finančně zajištěni. Je třeba vyvinout úsilí a dosáhnout až na ty nejzranitelnější a zajistit jim dovednosti, které skutečně potřebují. Více úsilí je také třeba věnovat představení výhod studia nových dovednosti v pozdějším věku přímo starším osobám. Je stejně důležité vytvořit si kontakty s ministerstvy školství a také s ministerstvy sociálních věcí. Příležitosti pro celoživotní vzdělávání mohou být zásadní jak pro prevenci případů, kdy se starší lidé dostanou do situace vyloučení, tak pro to, aby se z této situace dostali.

Přístup ke vzdělání je otázkou základních práv a nikoli pouhý detail.

Kultura a cestovní ruch I když dovolená a aktivity ve volném čase mohou vypadat jako zbytečný luxus, mělo by se na ně ve skutečnosti pohlížet jako na základní práva a rovný přístup k nim by měl být zaručen všem občanům bez ohledu na jejich věk nebo sociální postavení. Vlády by měly svou politikou aktivně podporovat přístup ke kultuře, např. poskytovat určitým společenským skupinám, včetně starších lidí, kulturní kartu, která zaručí slevy na kulturních akce a události a podpoří cestovní ruch spojený se zdravím. Zvláštní pozornost je třeba věnovat nejzranitelnějším a znevýhodněným starším lidem, protože ti často slevy ani dovolené využít nemohou, protože jejich potřeby nejsou uspokojovány natolik, aby se mohli zúčastnit.

Osobní naplnění prostřednictvím volnočasových a společenských aktivit pomáhá v boji proti vyloučení ze společnosti.

Postoje, média a diskriminace Postoj veřejnosti ke starším lidem je třeba zlepšit, ačkoli není jasné, jak toho dosáhnout. S rostoucím počtem starších lidí se začínají měnit postoje k této věkové skupině, zejména proto, že jejich „tržní hodnota“ je stále zřejmější. Je jasné, že sami starší lidé musí být aktivní v boji proti negativním stereotypům. Je třeba vyvinout opatření proti diskriminaci, které by se vztahovalo na negativní diskriminaci při přístupu ke zboží, k zařízením a službám, a to je třeba realizovat takovým způsobem, který starší lidi ochrání před diskriminací a zachová užitky a výhody spojené s věkem, které již mají.

Média, vláda a úřady odpovídají za zlepšení způsobu, jakým se presentují starší lidé.

„Jsme nuceni zůstat doma nebo chodit sem (společenský klub KAPI). Rádi bychom šli do kina nebo do divadla. Žijeme ve městě s tolika možnostmi a lákadly...“ Paní Mara, Athény, Řecko

Pohlaví Výměna tradičních rolí mezi muži a ženami prostřednictvím vzdělání má negativní vliv na způsob, jakým se ženy a muži vyrovnávají s různými aspekty života ve starším věku, jako je zapojení do společnosti, zvládnutí finanční problémů atd. Změna z důchodových práv spojených s rodinou na práva jednotlivce je nutná, aby bylo možné ženám v důchodu zaručit dostatečný příjem. Vzdělání by mělo oběma pohlavím dát stejné základní životní dovednosti tak, aby povinnosti v domácnosti byli v rámci rodiny rozděleny rovnoprávněji. Je třeba vzdělávat starší lidi, zejména muže, pokud jde o jejich zdraví. Je třeba větší odpovědnost za zachování dobrého fyzického zdraví a větší povědomí o zdravém životním stylu, aby se jednotlivci mohli lépe vypořádat s problémy stárnutí.

S rozdílností mezi ženským a mužským vnímáním chudoby a vyloučení ze společnosti a jejich prožíváním je třeba se vyrovnat prostřednictvím politických opatření.

T La

18

Sama sdružení starších osob musí zajistit, aby do své práce zapojily i hlas těch nejzranitelnějších. V kontextu jednání s vládou by měla zajistit, aby předali hlavní myšlenky, které takto získají, těm, kdo rozhodují.

jako kontaktních osob pro občanskou společnost, jako ministr pro starší lidi ve Švédsku, ombudsman ve Finsku atd. > Kvůli složitosti otázek spojených se stárnutím populace (tj. penzijní reformy, sociální služby) by si tito státní zaměstnanci mohli vyměňovat zkušenosti a nejlepší postupy, jak se nejlépe vypořádat se zájmy starších lidí, kteří jsou dotčeni reformami služeb zdravotní péče, penzijního systému atd. > Svádět dohromady státní zaměstnance, kteří koordinují NAP, s těmi, kdo je navrhují a s těmi, kdo realizují politiku. > Zajistit výměnu informací o probíhajících iniciativách a realizaci politiky zapojení do společnosti, aby se místní a regionální politici společně se sítí nevládních organizací mohli podělit o znalosti a zkušenosti a aby našli správná řešení.

Politiky zaměřené na ty, kterým se daří nejhůře, by se měly dostat až k těm, kdo nejsou schopni uplatňovat svá práva.

Co je možné zlepšit, pokud jde o přístup nevládních organizací k účasti na jednáních o zapojování do společnosti?

Velmi staří a zranitelní starší lidé Je nutná aktivní snaha o oslovení zranitelných starších lidí, jejich nalezení, informování a pomoc těmto lidem. Politiky, které jsou zaměřeny na ty nejzranitelnější, by od těchto lidí neměly vyžadovat, aby se ujali vyžadování svých práv. Politická opatření by měla předvídat lepší zajištění bydlení pro osoby se sníženou pohyblivostí a zvýšit úsilí ke zvýšení bezpečnosti a pocitu bezpečí v sousedství. To zahrnuje úsilí o zachování čistoty a atraktivity lokalit.

JAK SE CO NEJEFEKTIVNĚJI ÚČASTNIT VEŘEJNÝCH PROJEDNÁNÍ? (PRAŽSKÁ KONFERENCE) Účastníci využili zkušenosti a zapojení partnerů do NAP 2006 a provedli rozbor různých způsobů projednávání z pohledu vlád a nevládních organizací. Také přezkoumali roli starších lidí v participační demokracii, se zvláštním zaměřením na posílení jejich postavení, a roli organizací těchto skupin.

Co je možné zlepšit, pokud jde o přístup vlády k realizaci jednání o zapojování do společnosti? > Politická opatření týkající se starších osob by se měla včlenit do všeobecného rámce ( po projednání s nevládními organizacemi ) s určením očekávaných výsledků, s lhůtami a rozdělením rozpočtu, aby bylo možné podporovat zavádění a sledování těchto opatření. > Zlepšit přístup starších lidí k místním úřadům (otevřenost a transparentnost veřejných úřadů), aby se ze starších lidí, kteří pociťují chudobu, stali důležitější hráči v rámci místního politického rozhodování. > Je nutné sdílení pravomocí mezi místními a národními úřady. Z pohledu nevládních organizací je zásadní, aby se místní úřady mohly zabývat požadavky starších lidí již od té nejzákladnější úrovně až po úroveň regionální a národní. > Podpořit dialog a diskusi o procesu zapojování do společnosti jmenováním státních úředníků

> Hrát roli nejen při koncipování, ale také při sledování a zavádění politiky. Nezbytné je plné uznání jejich aktivního zapojení v těchto fázích. > Podporovat celoživotní vzdělávání a školení kvůli vybudování sebedůvěry starších lidí a kvůli podpoře jejich kreativity, sebeúcty a zviditelnění a také ke zlepšení jejich komunikačních dovedností. > Když se organizace zastupující starší lidi, kteří pociťují chudobu, rozhodnou mluvit jejich jménem s politiky, je zásadní, aby zůstaly nezávislými zprostředkovateli, když tlumočí hlasy z té nejzákladnější úrovně. > Posílit účast nevládních organizací na místním plánování politiky, protože toto je ta úroveň, která je lidem čelícím vyloučení ze společnosti nejbližší. Političtí činitelé a zaměstnanci státu na národní úrovni místní problémy tolik neznají. Pro nevládní organizace tak vzniká otázka, kde se vlastně nachází výkonná moc a následně tedy kam směřovat své úsilí o ovlivnění obsahu NAP ohledně zapojování do společnosti. > Posílit spolupráci a koordinaci pozic a opatření s dalšími sítěmi, které zastupují např. mládež, rodiny, ženy. Změnit negativní obraz starších lidí a stárnutí prostřednictvím rozvíjení mezigeneračního pohledu a interdisciplinárního přístupu. > Více zviditelnit organizace starších lidí a více upozorňovat na otázky související s věkovou diskriminací, když například v porovnání s ostatními sítěmi nevládních organizací se věkové nevládní organizace v některých členských státech projevují méně. > Sama sdružení starších lidí musí zajistit, aby do své práce zahrnula i hlas těch nejzranitelnějších,


19 tj. musí usilovat o to, aby dosáhla až k těm nejzranitelnějším a aby jim poskytla potřebnou podporu, která jim umožní účastnit se místních seminářů.

Jak posílit postavení zranitelných starších lidí? > Zapojit starší lidi, kteří pociťují chudobu, do činností nevládních organizací – pokusit se zapojit starší lidi do každodenní práce dané sítě, tj. zkoušet aktivní zapojení v rámci své vlastní sítě, a tím dávat příklad společnosti a místním úřadům. > Zajistit praktickou zkušenost – zapojit starší lidi, kteří pociťují chudobu, do místních komisí, pracovních skupin, výzkumných projektů atd. napříč všemi tématy a to jak na místní, tak na národní úrovni. > Zviditelnit starší lidi, kteří pociťují chudobu – dostat je do senátů, porot atd. > Systematicky informovat – poskytovat starším lidem, kteří pociťují chudobu, aktuální a relevantní informace a tak podpořit jejich zapojení do společnosti. > Rozvíjet společenské činnosti – kvůli podpoře sebedůvěry mezi staršími lidmi, kteří pociťují chudobu a k rozvíjení jejich hrdosti na stáří. > Zajistit zpětnou vazbu – vytvořit mechanismy hlášení, tj. např. příspěvky k výzkumným zprávám, telefonické pohovory apod. > Nabídnout školení – pro rozvoj dovedností, např. mluvení na veřejnosti, debatování, předkládání případů, práce s novými technologiemi. > Podporovat rovnost pohlaví – zajistit lepší zapojení starších žen, které jsou nepřiměřeně vyloučeny z rozhodovacího procesu. > Propagovat vzájemnou podporu – vytvářet pocit solidarity v rámci komunity starších lidí, kteří pociťují chudobu.

Jak zajistit, aby hlas starších lidí bylo slyšet? > Využívat média – zejména místní rozhlas a televizi, tj. ranní programy, kvůli zlepšení znalosti problémů starších lidí. > „Bodové“ hlavní myšlenky – zaměřit se na komunikaci, aby hlavní myšlenky byly stručné a k věci. > Sdílení zkušeností a nápadů – šířit příklady dobrých postupů i mimo sítě starších lidí. > Jednat politicky – sepsat seznam požadavků a zaslat jej kandidátům před volbami. > Inovovat – aby se zvýšilo pochopení starších lidí, kteří pociťují chudobu, zorganizujte „odvážné kousky“, např. přimějte politika, aby týden nebo měsíc žil z průměrného důchodu a poté sdělil své zkušenosti.

> Vyprávět lidem příběhy – použijte konkrétní příklady věkové diskriminace, tj. současné aktuální případy z každodenního života. > Mobilizovat starší voliče – přímo je zapojit do lobbingových činností, např. před místními volbami. > Pracovat systematicky – opakujte tytéž akce ve střednědobém i v dlouhodobém horizontu, abyste tyto iniciativy zviditelnili a zajistili jejich lepší pochopení, tj. každý rok opakované kampaně, a zůstaňte ve styku a posilujte kontakty s týmiž státními úředníky a/nebo politiky.

JAK MĚŘIT ÚČINNOST POLITIKY ZAPOJOVÁNÍ DO SPOLEČNOSTI? (DUBLINSKÁ KONFERENCE) Účastníci provedli rozbor roli starších lidí, kteří pociťují chudobu a vyloučení ze společnosti, a jejich organizaci při sledování a hodnocení NAP ohledně zapojování do společnosti. Diskuse se také vedly ohledně definice a měření chudoby starších lidí a jejich vyloučení ze společnosti.

Jak starší lidi a jejich organizace zapojit do sledování a vyhodnocování politiky týkající se chudoby a vyloučení ze společnosti na všech úrovních? > Vytvořit sdružení se sociálními partnery, jinými zástupci občanské společnosti nebo s politickými stranami, aby hlas starších lidí byl co nejvíce slyšet. > Usilovat o výměnu postupů a znalostí s ostatními nevládními organizacemi a sociálními partnery, výzkumnými ústavy a soukromých sektorem na místní, regionální, národní a mezinárodní úrovni. > Budovat kontakty s dalšími organizacemi, které nesouvisí přímo s věkem a stárnutím (např. nezaměstnaní, postižení, přistěhovalci atd.), aby se dosáhlo širokého konsensu o tom, jak se vypořádat s politikou zapojování do společnosti.

„Je velmi důležité zlepšit image starších lidí ve společnosti a myslím si, že v tom hrají velmi důležitou roli média. Někdy můžete najít jen hanlivou image starších lidí, kteří jsou v médiích vykresleni jako neschopní, závislí a pro společnost nedůležití.“ Účastnice, 81, Praha, Česká republika

T La

20 > Vzdělávat a školit lidi starší 50 let, aby lépe využívali komunikační dovednost a lépe vyjadřovali své požadavky a aby se posílilo jejich právo na účast na rozhodovacím procesu. > Využít dobře známé národní veřejné osobnosti ke zviditelnění problémů s chudobou a se zapojováním do společnosti, a to jejich zapojením do charitativních akcí, kampaní a debat o starších lidech; jejich sláva může pomoci zviditelnit problémy s chudobou a vyloučením ze společnosti. > Zřídit lobbistické organizace jako je parlament občanů – seniorů, které mohou posílit postavení starších lidí a usnadnit jejich účast na politické debatě. > Vytvořit sítě lidí ze sousedství, které budou vyhodnocovat potřeby těch, kdo jsou vyloučením postiženi nejvíce a které na svá hodnocení budou upozorňovat místní a národní vlády. > Dojednat zvláštní rozpočtové položky na místní a národní úrovni na podporu organizací zastupujících starší lidi, kteří pociťují chudobu.

„Věk se dostatečně nerespektuje. Respekt zmizel komínem. Každý stárne... Dělejte to, co chcete, aby ostatní dělali Vám.“ Účastní, Tulse Hill, Spojené království

> Založit formální struktury nebo partnerství mezi vládami, místními úřady, poskytovateli služeb a nevládními organizacemi, které zastupují starší lidi, aby se usnadnilo reálné poskytování služeb a společné sledování. > Založit v rámci nevládních organizací kvalitativní a kvantitativní výzkum vyloučení ze společnosti a chudoby, který bude postaven na přímé zkušenosti jednotlivých starších lidí, aby se tímto způsobem posílila činnost nevládních organizací při obhajování starších lidí a aby se zlepšilo poskytování služeb. > Zvýšit povědomí o situaci starších lidí u místních úřadů prostřednictvím zpráv, hlášení a seminářů s přímou účastí vyloučených starších lidí. > V maximálním rozsahu zapojit média a tím pomoci zvýšit povědomí veřejnosti o starších lidech, kteří pociťují chudobu, včetně jejich specifických a nejpalčivějších potřeb.

Jak měřit chudobu starších lidí a jejich vyloučení ze společnosti? Existují jistá obecně schvalovaná a uznávaná měřítka pro definování chudoby a/nebo vyloučení

ze společnosti. Nicméně je třeba mít na paměti, že chudoba a vyloučení ze společnosti mohou pro různé lidi znamenat různé věci, protože pocit vyloučení ze společnosti je určován také tím, jak člověk sám sebe vnímá. Širší přístup k pochopení vyloučení ze společnosti mezi staršími lidmi by měl zahrnovat následující aspekty: > společenské vztahy (jako je kontakt s rodinou a přáteli); > kulturní aktivity (jako je chození do kina nebo do divadla); > občanské aktivity (jako je členství v místní nátlakové skupině, vykonávání dobrovolnické práce, účast na volbách); > přístup k základním službám (jako jsou sociální a zdravotní služby, poštovní služby, doprava, místní obchody atd.); > základní životní komfort (jako je slušné bydlení, prostor k přijímání hostů, dostupnost koupelny/ sprchy, vybavená kuchyň); tyto standardy by měly být zaručeny pro každého; > přístup k informacím a ke školením včetně přístupu k odbornému školení a k novým technologiím; > zapojení do sousedského života (pocit bezpečí v místní komunitě); > finanční produkty (jako je bankovní účet a dlouhodobé úspory); > možnost hmotné spotřeby (jako je možnost dovolit si vybavení domácnosti a každoroční dovolenou).

Které aspekty kvality života by se měly brát v úvahu při hodnocení dopadu politiky sociálního začleňování? Definice zapojení do společnosti založená na penězích nezohledňuje faktory, kterými se měří kvalita života. Termín kvalita života, který má nepochybně pozitivní význam, pomáhá lidem, kteří čelí vyloučení ze společnosti a chudobě, aby si mohli být jistí, že jejich problémy se v rámci tvorby politiky sociálního začleňování zohledňují bez nebezpečí stigmatizace. Proto je nezbytné hodnotit politiku zapojování do společnosti z širší perspektivy a zohlednit širší definici a chápání pojmu „kvalita života“. Kvalita života představuje koncept, který zaručuje, že lidé s různými typy životních handicapů se dočkají uznání svých individuálních a často velmi specifických problémů ve formě: > dostatečného příjmu; > sociálních sítí; > odpovídajících a snadno dostupných služeb; > kvalitních a cenově přístupných, pokud ne bez-


21 platných, zdravotních, sociálních služeb a dlouhodobé péče; > práva na důstojnost; > společenské image atd.

Jaké podskupiny nebo kategorie starších lidí potřebují speciální pozornost politických činitelů? Při koncipování a při zavádění kroků a opatření ohledně zapojení do společnosti je zásadní zahrnout potřeby, zejména těch nejzranitelnějších skupin starších lidí, jejichž názory na politiku zapojování do společnost často chybí: > lidé s postižením; > starší ženy nebo vdovy žijící z manželovy penze; > lidé s demencí; > zneužívaní a opomíjení lidé; > starší bezdomovci; > přistěhovalci; > ti, pro které je překážkou negramotnost; > partneři lidí, kteří spáchali trestný čin; > lidé žijící na venkově; > podpora mobility starších lidí; > členové rodiny, kteří se starají o zranitelné starší příbuzné.

JAKÉ JSOU PRIORITY PRÁCE AGE NA POLI ZAPOJOVÁNÍ DO SPOLEČNOSTI? (VILNIUSKÁ KONFERENCE) AGE plánuje rozvíjet v budoucnu svou práci na zapojování do společnosti a bude: > prosazovat závěry a hlavní myšlenky projektu na úrovni EU a tak ovlivnit tvorbu národních politik, které se následně dostanou až k místním vládám a obcím atd.; > rozšiřovat rozsah agendy AGE v oblasti zapojování do společnosti tak, aby zahrnovala i otázky jako je ochrana spotřebitele, nové technologie, doprava, společenská účast, zdraví, vzdělání atd.; > požadovat nové nastavení hranic mezi národními pravomocemi a pravomocemi EU v oblasti sociální politiky; výsledkem projektu je rozsáhlý seznam problémů, u kterých by starší lidí chtěli, aby EU převzala iniciativu a navrhla politická řešení; > radit členským organizacím AGE v tom, jaké jsou nejsilnější páky pro změnu politiky; > propagovat roli starších lidí v rámci společenských partnerství na úrovni EU, tj. starší lidi je třeba považovat za plnoprávné zainteresované osoby; > propagovat politické priority související se zapojování do společnosti v rámci AGE a přenášet dovednosti a znalosti na členy AGE;

> uznávat kontextové rozdíly členských organizací AGE, tj. různé fáze vývoje v sociální oblasti v jednotlivých členských státech s rozdílnými překážkami tvorby politiky a přizpůsobovat je politické pozici nebo prohlášením AGE; > udržovat spojení mezi agendou politiky zapojování do společnosti EU a národním vývojem nebo průlomem a příležitostmi v sociální oblasti, např. návrhy zákonů. Odborná skupina AGE pro zapojování do společnosti („SIEG“) by měla navázat na politická jednání, která se konají v členských státech, a tyto poznatky přeměnit v akce AGE; > měnit otázku vyloučení starších lidí ze společnosti na pozitivní informace o prevenci a propagaci zapojování do společnosti; > pokračovat v nátlaku na národní vlády, aby se potenciální vyloučení starších lidí stalo jejich prioritou, a tak daly podnět k takové politice a legislativním změnám, které zabrání tomu, aby se tito lidé dostali pod hranici chudoby a/nebo byli vyloučeni ze společnosti; > zaměřovat se na vývoj nových ukazatelů vyloučení ze společnosti, zejména nepeněžních, tj. přijmout k hodnoceníí účinnosti politiky zapojování do společnosti měřítko „kvality života“; > plně využívat zapojení všech příslušných orgánů, které se zabývají problémy starších lidí, včetně poskytovatelů zdravotních služeb, protože ty mají často takové postavení, které je při definování politických opatření stejně důležité jako postavení místní vlády; > propagovat systém zaznamenávání nebo hodnocení každodenní praxe poskytovatelů sociální péče. Poskytování služeb může být také způsob, jak zaznamenávat starosti a zájmy starších osob. Závěry a požadavky z těchto opatření mohou obohatit diskusi na semináři a podpořit klíčová hlavní politická sdělení.

Začlenění otázek chudoby a vyloučení ze společnosti do práce sekretariátu AGE v Bruselu a do práce národních členských organizací AGE: > Soustředit úsilí AGE na nejvíce znevýhodněné starší lidi, protože otázky jako chudoba a vylouče-

„V noci bych se v této oblasti skutečně necítil bezpečně. Samozřejmě v noci Vám tato oblast připadá ještě horší, protože nikdo nevychází ven.“ Účastník, Aylesbury Estate, Spojené království

T La

22 ní ze společnosti již stojí v centru zájmu politické práce AGE; > posílit budování kapacity svých členů prostřednictvím jejich členství v Odborné skupině AGE pro zapojování do společnosti („SIEG“) a nakonec usilovat o ovlivnění politických změn; > chopit se otázek vznesených na seminářích projektu v rámci práce SIEG a dalších odborných skupin AGE a propojit je s celkovou analýzou prioritních otázek AGE, jako jsou dostatečné důchody a vliv chudoby, způsoby testování, souvislost mezi špatným zdravím a vyloučením ze společnosti, ústavní péče, vyloučení atd.; > dále rozvíjet spolupráci mezi členy AGE s cílem vyměňovat si a využívat své zkušenosti v co nejširším rozsahu, např. rozšířit doporučení skupiny Help the Aged pro partnery projektu ze sítě východní a střední Evropy ohledně práce odborných skupin AGE; > opakovat hlavní klíčové myšlenky projektu „znovu a znovu“ jak na úrovni EU, tak na úrovni národní, za účelem ovlivnění programů a akcí již od nezákladnější platformy; > zvážit pokrokovější způsoby nebo kanály pro sdělování těchto hlavních myšlenek, např. prostřednictvím univerzit, center akademického výzkumu, meziregionálních aktivit atd.; > rozšířit výsledky práce AGE na další nevládní organizace s perspektivou případného vytvoření aliancí v rámci procesu zapojování do společnosti; > i když je nutná společná metoda šíření, měly by ji každá země přizpůsobit svým podmínkám; za tyto úpravy budou odpovídat národní členské organizace AGE; > pomoci členům z nových členských států EU získat jistotu a dozvědět se o procesu zapojení do společnosti a také jim ukázat, jak mohou ovlivnit změnu politiky; > členské organizace AGE by měly usilovat o zlepšení podmínek starších lidí se kterými a pro které pracují a měly by efektivně jednat se zástupci nevládních organizací a ministerstev o všech relevantních oblastech jako je doprava, bydlení, vzdělávání atd.

„Žiji sama, jsem nemocná. Bojím se osamělosti. Ale největší problém, se kterým se potýkám, je minimální příjem, ze kterého musí vyžít, což je jen 600 euro. Hodně pláču, ale když jdu ven, snažím se vypadat nevzrušeně a klidně... Důchod by měl být o odpočívání a relaxaci, ale pro mě je to naopak zoufalý boj.“ Paní Siam, 61, libanonského původu, Marseille, Francie

ZÁVĚRY

23 Hlavním cílem AGE je zlepšit kvalitu života starších lidí, a to změnou toho, jak jsou starší lidé vnímáni, a zlepšení zdrojů, které se starším lidem přidělují. Tento projekt ukázal, že starší lidé mohou a chtějí zaznamenávat a hodnotit své vlastní potřeby. Zatímco političtí činitelé musí starším lidem zajistit příležitosti ke školení a musí jim k tomu dát prostředky, participační přístup k hodnocení jejich přímých potřeb se musí stát základním prvkem politického plánování na všech úrovních. Přímé zapojení starších lidí, kteří čelí chudobě a/nebo vyloučení ze společnosti do tvorby politiky by mělo následně zajistit, aby v rámci rozvoje a realizace politiky zapojování do společnosti, včetně procesů jako je OMC/SPSI a NAP členských států, byla věrně zohledněna realita, které starší lidé skutečně čelí. Pokud jde o procesy EU pro zapojování do společnosti - ačkoli organizovaný OMC/SPSI představuje užitečný rámec a přibližuje národní politické agendy, není to rámec jediný a nejedná se nezbytně o nejefektivnější konstrukci k zajištění a utváření politických změn v celé Evropské unii.

Zdá se, že účinnost zvolené metody ve skutečnosti velmi závisí na přístupu národních vlád k principu přímé účasti občanů a na rozsahu, v jakém se tvorba politiky koordinuje mezi místní úrovní, úrovní regionální, národní a evropskou. Proto bude na všech úrovních nezbytné další posilování všech stávajících iniciativ a struktur, které se zabývají zapojováním do společnosti, aby bylo možné plně využít jejich vzájemný potenciál a přidanou hodnotu. Hlavním nástrojem národních sítí AGE/inc, pomocí něhož je možné diskutovat se staršími lidmi, kteří čelí chudobě a vyloučení ze společnosti a případně posílit jejich roli při realizaci a dalším rozvoji strategií zapojování do společnosti jako je NAP, zůstává soubor nástrojů ze seminářů. Stejně důležité je, aby velmi staří lidé a lidé, kteří nejvíce trpí vyloučením, byli centrem této práce a aby se tímto způsobem rozvíjela větší citlivost politických činitelů a jejich pochopení pro pocity a otázky, které ovlivňují tuto „ neviditelnou „ skupinu dnešní společností.

AGE – Evropská platforma starších lidí děkuje: > starším účastníkům ze sedmi zemí, které jsou partnery projektu; > partnerům projektu, kterými jsou - Nijole Arbaciauskiene, Danguole Bartkute, Philomena Begley, James Bridge, JeanPierre Bultez, David Clark Mairead Haynes, Jean-Michel Hôte, Barbora Kolařová, Liz Mestheneos, Anna Pearson, Manuel Pinto, Constantinos Prouskas, Oldřich Staněk, Amy Swan a Elke Tippelmann; > odborníci na soubory nástrojů, Katherine Duffyové; > zástupcům z ministerstev sociálních věcí v České republice, Německu, Irsku, Litvě a Spojeném království; > osobě odpovědné za projekt v zastoupení generálního ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti Evropské komise, Marie-Anne Paraskevasové; > spoluprezidentovi pomocné skupiny Evropského parlamentu pro stárnutí, poslanci Evropského parlamentu, Jean Lambertovi; > finančním asistentkám projektu - Hanan Soussiové a Phoebe Kamugwizové; > metodickému referentovi – Rachel Buchananové a všem ostatním, kteří přispěli k úspěšné realizaci projektu AGE/inc. Zprávu sestavil Maciej Kucharczyk s přispěním Edwarda Thorpa a Jyostny Patelové.

AGE - Evropská platforma starších lidí www.age-platform.org Rue Froissart 111 B–1040 Bruxelles Tel +32 2 280 14 70 Fax +32 2 280 15 22 [email protected]

Tento projekt obdržel finanční podporu Evropského společenství v rámci akčního programu společenství pro boj s vyloučením ze společnosti pro roky 2002-2006. Za informace obsažené v tomto dokumentu odpovídá výhradně autor a Komise nepřebírá jakoukoli odpovědnost za jejich případné využití.

inc NASLOUCHEJME HLASU CHUDÝCH A SOCIÁLNĚ VYLOUČENÝCH SENIORŮ!

Recommend Documents