IMPROVIZOVANÁ OCHRANA UKRYTÍM II. VLASTNOSTI DŘEVĚNÉHO OKNA IMPROVISED PROTECTION BY CONCEALMENT II. PROPERTIES OF WOODEN WINDOWS

PŘÍSPĚVKY

THE SCIENCE FOR POPULATION PROTECTION 1/2013

IMPROVIZOVANÁ OCHRANA UKRYTÍM II. VLASTNOSTI DŘEVĚNÉHO OKNA IMPROVISED PROTECTION BY CONCEALMENT II. PROPERTIES OF WOODEN WINDOWS Vlastimil SÝKORA, Čestmír HYLÁK [email protected] Došlo 3. 1. 2013, upraveno 2. 4. 2013, přijato 8. 4. 2013.

Abstract A measurement of tightness of a wooden window, sealed with duct tape and a polyethylen sheet, was performed. The following three assessment methods were used: pressure drop rate measuring, air permeability measuring, and measuring a decreased rate of sulphur hexafluoride concentration in the test chamber. From the measured results were calculated permeability related to the length of the gap and the window area; and its effect on the sealing method was discussed. The results were compared to the values measured at the penetration of sulphur hexafluoride. Measurement of the penetration of sulphur hexafluoride was performed at different pressures (wind speeds), and effect of each way sealing and input concentration were compared. Key words Air leakage, improvised protection by concealment, marking gas sulphur hexafluoride, wooden window. ÚVOD V návaznosti na předchozí článek [1] byla první měření zaměřena na dřevěné okno. Zde se vycházelo z předpokladu, že starší zástavba či obytné domy na vesnicích a menších městech jsou ve většině případů vybaveny dřevěnými okny, a to zároveň platí i o domech, ve kterých sídlí státní instituce. V mnoha případech jsou tato okna nejen stará, ale do značné míry netěsná a poškozená. To se projevuje především za deště, kdy do vnitřního prostoru okna se dostává voda nebo je „cítit“ průvan. Tyto netěsnosti pak mohou být potencionální příčinou průniku nebezpečných chemických látek či pevných nebo kapalných aerosolů, popř. prachových částic. Je tedy nezbytně nutné tyto netěsnosti v max. možné míře eliminovat. Jak již bylo konstatováno v předchozím článku [1], jako jeden z možných, snadno proveditelný a poměrně levný způsob, je pro zatěsnění nežádoucích 1


PŘÍSPĚVKY

mikrootvorů využito lepicí pásky doplněné, pokud je to možné, o nepropustnou fólii, např. z polyethylenu [2, 3, 4]. EXPERIMENTÁLNÍ ČÁST Popis testovaného okna -

Dřevěné okno zdvojené [5]: otočné kolem svislé osy, okované kováním TOKOZ, rám a křídlo okna jsou vyrobeny z dřevěných okenních vlysů - SM, rohové spojení rámu a křídla je provedeno lepením na dvojitý čep a rozpor, se zajištěním hvězdičkou, okenní křídlo je zaskleno jednoduchým sklem tloušťky 4 mm do pryžového zasklívacího profilu, okno je těsněno plechovým profilem, který je přibitý v polodrážce křídla, na vnitřním okenním křídle jsou vyvrtané 2 otvory pro montáž meziskelních žaluzií, ve spodním rámovém profilu jsou frézované výtokové otvory, okno je povrchově upraveno syntetickou nátěrovou hmotou.

Obr. 1 Rozměry zkušebního zdvojeného dřevěného okna 2

PŘÍSPĚVKY


Označení způsobu zatěsnění spár okna Kvalitní zatěsnění okna závisí jednak na materiálu, kterým zatěsňování provádíme, jednak na technologickém způsobu zatěsnění a s tím spojeným časem potřebným k provedení vlastního zatěsnění. Při zpohotovení improvizovaného úkrytu nebo jakéhokoli prostoru vybraného pro ochranu může však dojít k tomu, že jeho uživatel bude mít vše potřebné k zpohotovení úkrytu, včetně postupu nutných úprav improvizovaného úkrytu. V takovém případě bude mít k provedení zatěsnění oken a dveří dostatek času. Druhou variantou by pak byla situace, kdy uživatel bude muset nejdříve provést vyhledání vhodného místa k vybudování improvizovaného úkrytu a na vlastní zatěsnění stavebních otvorů zbude podstatně méně času. Ze znalosti chování obyvatelstva České republiky se dá předpokládat, že druhý případ „připravenosti obyvatelstva“ bude pravděpodobnější. Na základě výše uvedených faktů, pro výběr vlastního materiálu použitelného pro zatěsnění okna se vycházelo z toho, co je běžně dostupné, technologicky snadno proveditelné a cenově nenáročné v domácnostech, eventuálně na pracovištích, školách popř. v dalších prostorách, které by přicházely jako improvizované úkryty do úvahy. Jako nejvhodnější, snadno dostupný a značně rozšířený materiál se jeví lepicí pásky, nejlépe pak z neprodyšných materiálů, které se přímo nabízí k rychlému a snadnému přelepení okenních rámů a zatěsnění případných netěsností. Dalšími vhodnými materiály pak mohou být různé tmely, plastelína apod., jejich použití je však technologicky náročnější, zejména z časového hlediska a také z hlediska „snadného odstranění“ po skončení nebezpečí (tj. uvedení okna do „původního stavu“), a proto je jejich použití méně pravděpodobné. Pro zkušební dřevěné okno byla jako materiál pro zatěsnění nežádoucích otvorů (otvory pro montáž meziskelních žaluzií a otočných závěsů) použita plastelína a pro vlastní experiment (zatěsňování spár) lepicí páska o šířce 48,5 mm. Strana, způsob oblepení vlastního okna, popř. použití dalších těsnících materiálů je uvedeno v následujícím textu. - „A“ - zkušební rám bez okna, místo okna plná polypropylenová deska, - „B“ - okno bez úprav (nezalepené, pouze otvory pro montáž meziskelních žaluzií a otočné závěsy byly zaslepeny pomocí plastelíny), - „C“ - okno s úpravou vnitřní strany, pomocí izolepy zalepena spára mezi křídlem a rámem a oblepen zasklívací profil, - „D“ - okno s úpravou vnější strany, pomocí izolepy zalepena spára mezi křídlem a rámem a oblepen zasklívací profil, - „E“ - okno s úpravou vnitřní a vnější strany, pomocí izolepy z obou stran zalepena spára mezi křídlem a rámem a oblepen zasklívací profil, - „F“ - okno bez úprav, z vnější strany zatěsněné pomocí polyethylenové fólie, - „G“ - okno s úpravou vnitřní strany jako v případě „C“, z vnější strany zatěsněné pomocí polyethylenové fólie, - „H“ - okno s úpravou vnější strany jako v případě „D“, z vnější strany zatěsněné pomocí polyethylenové fólie, 3


PŘÍSPĚVKY

- „I“ - okno s úpravou vnitřní a vnější strany jako v případě „E“, z vnější strany zatěsněné pomocí polyethylenové fólie.

Obr. 2 Příklad způsobu zatěsnění okna Přístroje, zařízení a chemikálie Pro měření byly použity tytéž přístroje, zařízení a chemikálie jako v případě měření těsnosti samotné zkušební komory [1]. Pro měření rychlosti průniku nebezpečné látky skrz spáry okna byl vybrán hexafluorid síry, jednak z důvodu malé velikosti molekuly, která může snadno pronikat skrz různé netěsnosti, snadné detekci IČ spektroskopií a kromě toho se tento plyn pro podobné účely používá jako značkový plyn. VÝSLEDKY A DISKUSE Metoda měření rychlosti poklesu tlaku Jako první bylo pro jednotlivé způsoby zatěsnění okna provedeno měření, při kterém byl ve zkušební komoře sledován pokles tlaku. Naměřené výsledky ukázaly (graf č. 1), že ve všech případech u těchto systémů dochází k prudkému 4

PŘÍSPĚVKY


poklesu tlaku, což znamená, že se zde nachází mnoho netěsností. V případě zatěsnění okna „B“ nebylo možné díky netěsnostem ve spárách okna docílit požadovaný tlak pro měření, tj. 300 Pa, tudíž toto měření nebylo provedeno. V ostatních případech se při měření ukázalo několik zajímavých rozdílů.

Graf 1 Pokles tlaku ve zkušební komoře v závislosti na čase pro všechny způsoby zatěsnění okna 1)

2)

3)

Zatěsnění okna polyethylenovou fólií bylo v porovnání s oknem zatěsněným bez fólie účinnější (pomalejší pokles tlaku) − viz porovnávané dvojice zatěsnění okna bez fólie a s fólií „F“-„B“, „G“-„C“, „H“-„D“ a „I“-„E“ - a též (kromě případu, kdy bylo okno zatěsněno z vnější i vnitřní strany - „E“) byly těsnější i všechny způsoby oblepení, které využívaly fólii („G“, „H“ a „I“ v porovnání s „B“, „C“, „D“ a „E“). U okna zatěsněného pouze fólií „F“ byly naměřené výsledky jen nepatrně horší než v případě okna zatěsněného z obou stran a bez fólie - „E“. Nezatěsněné okno („B“), resp. zatěsněné pouze pomocí fólie („F“) bylo vždy méně těsné než okno zatěsněné pomocí lepicí pásky, a to jak z vnitřní, tak i z vnější strany (viz zatěsnění „B“ proti „C“, „D“, „E“ či „F“ proti „G“, „H“, „I“). Těsnější bylo také okno zatěsněné z obou stran v porovnání s oknem zatěsněným buď z vnější, nebo z vnitřní strany („E“ s „C“ a „D“ či „I“ s „G“ a „H“). 5


4) 5)

6)

PŘÍSPĚVKY

Výrazný rozdíl se zde projevil také v tom, která strana okna byla zatěsněna, jestli vnější nebo vnitřní − „C“ a „D“ nebo „G“ a „H“. Vnější zatěsnění bylo vždy účinnější, což se projevilo nižší rychlostí poklesu tlaku. Výrazný rozdíl doby potřebné k dosažení limitního tlaku 10 Pa byl naměřen jak u systému bez fólie („C“ v porovnání s „D“ a „E“), tak i s fólií („“F“ a G“ v porovnání s „H“ a „I“). Tento značný časový rozdíl souvisí s dokonalejším utěsněním okna, kdy nedochází v tak velké míře ke vzniku kanálků, jimiž by mohl do prostoru proudit vzduch (stlačený vzduch při vnějším zatěsnění těsnící pásku zatlačuje do spár, naopak při vnitřním zatěsnění je těsnící páska ze spár vytěsňována, což se projevuje větší netěsností systému). Přesto ani v případě nejlepšího způsobu zatěsnění okna („I“) nebylo dosaženo poklesu tlaku srovnatelného s měřením komory osazené pouze polypropylenovou deskou („A“).

Metoda měření množství vzduchu potřebného k udržení příslušného tlaku − měření průvzdušnosti Další způsob měření spočíval v plynulém dodávání vzduchu do zkušební komory, a to takovým způsobem, aby byl v komoře za daných podmínek dosažen konstantní tlak, čili aby bylo dosaženo rovnováhy mezi dodávaným vzduchem a vzduchem, který proudí z komory díky netěsnostem směrem ven. Z dodávaného, resp. odcházejícího množství vzduchu lze pak vypočítat průvzdušnost daného systému, v tomto případě zatěsněného okna, a to průvzdušnost vztaženou jak na délku spáry, tak i na plochu okna. Tímto způsobem jsou měřena a hodnocena okna ve Zkušebně stavebně truhlářských výrobků ve Zlíně − viz „Technická zpráva č. 01/2005, Zlín“ [6]. Souhrnné výsledky pro všechny způsoby zatěsnění okna jsou uvedeny v grafu č. 2 (množství dodávaného vzduchu v závislosti na požadovaném tlaku), v grafech č. 3 a č. 4 (průvzdušnost vztažená na celkovou plochu okna) a č. 5 a č. 6 (průvzdušnost vztažená na délku spáry okna). Opět, díky nemožnosti dosáhnout ve zkušební komoře alespoň minimálního požadovaného tlaku 5 Pa, nebylo nezatěsněné okno („B“) proměřeno. Z jednotlivých výsledků vyplynuly následující závěry. 1) Zkušební komora, kde okno bylo nahrazeno polypropylenovou deskou, vykázala minimální průvzdušnost (max. těsnost), a to až do tlaku 40 Pa (prakticky neměřitelné), tj. do rychlosti větru okolo 29 km.h-1 − viz tabulka č. 1 v předchozím článku [1]. 2) Okno zatěsněné z vnitřní strany, tj. ze strany místnosti („C“), vyžadovalo při měření s jednotlivými tlaky poměrně vysoké množství dodávaného vzduchu, přičemž 200 Pa nebylo možné se stávajícím zařízením dosáhnout (tato hodnota odpovídá rychlosti větru cca 66 km.h-1). Takto zatěsněné okno je tudíž také poměrně značně netěsné. 3) Naopak v případě okna zatěsněného z vnější strany („D“) pro dosažení max. měřeného tlaku 300 Pa (odpovídá rychlosti větru 79 km.h-1) bylo nutno 6

PŘÍSPĚVKY

4) 5)

6)


dodávat výrazně nižší množství vzduchu (těsnější systém), než tomu bylo v případě vnitřního zatěsnění. Důvod, proč tomu tak je, souvisí s dokonalejším utěsněním okna, kdy nedochází v tak velké míře ke vzniku kanálků, jimiž by mohl do prostoru proudit vzduch (stlačený vzduch při vnějším zatěsnění těsnící pásku zatlačuje do spár, naopak při vnitřním zatěsnění je těsnící páska ze spár vytěsňována, což se projevuje větší netěsností systému). Oboustranné zatěsnění okna sice dále zlepšilo těsnost, ale naměřené rozdíly již nebyly tak významné („E“ v porovnání s „C“ a „D“, popř. „I“ v porovnání s „G“ a „H“). Stejné závěry pak byly nalezeny i v případě, kdy okno bylo navíc z vnější strany dotěsněno pomocí PE fólie. Porovnáním stejným způsobem zatěsněných oken, např. „D“ a „H“ (okno zatěsněné z vnější − venkovní strany) se ukázalo, že naměřené hodnoty v případě, kdy okno bylo navíc zatěsněno pomocí fólie („H“), byly nižší, čili průvzdušnost okna byla vyšší, rozdíly však nebyly až tak významné. Vliv fólie se zejména projevil u okna zatěsněného z vnitřní strany („C“ - „G“) a u okna zatěsněného z obou stran („E“ - „I“). U vnějšího zatěsnění, kdy je vlivem proudícího vzduchu (tlaku) izolační páska vtlačována do spár a tedy dochází ke zlepšení těsnosti systému, není použití fólie až tak významné − viz předchozí. Použitá fólie do určité míry dále zlepšuje těsnost daného systému.

Graf 2 Množství dodávaného vzduchu pro udržení konstantního tlaku ve zkušební komoře pro všechny způsoby zatěsnění okna 7


PŘÍSPĚVKY

7)

Nejlepší těsnosti (nejmenší průvzdušnosti), tak jak bylo očekáváno, bylo dosaženo u okna zatěsněného z obou stran a navíc zaizolovaného z vnější strany fólií („I“). V tomto případě bylo naměřeno při vysokých tlacích 100−300 Pa (45−79 km.h-1) v porovnání se systémem obsahujícím polypropylenovou desku („A“) pouze 10-ti násobně vyšší množství dodávaného vzduchu. Při nižších tlacích, pravděpodobně i vlivem menší přesnosti nižší dodávky vzduchu, jsou tyto rozdíly s klesajícím tlakem postupně vyšší. 8) Ve všech případech pak platí, že s rostoucím tlakem je požadováno vyšší množství dodávaného vzduchu a tudíž roste průvzdušnost daného systému zatěsnění. 9) Rozdíl mezi nejlepším způsobem zatěsnění okna („I“) a komorou zatěsněnou polypropylenovou deskou („A“) byl cca 91,5 %. Na základě těchto výsledků byly vypočteny hodnoty průvzdušnosti jednotlivých způsobů zatěsnění okna v závislosti na měřeném tlaku (rychlosti větru) vztažené buď na celkovou plochu okna (grafy č. 3 a č. 4), nebo na celkovou délku spáry okna (grafy č. 5 a č. 6). Průvzdušnost byla vypočtena dle následujících vztahů: Ppk = Qvzduchu x 60/(1000 x 1,785) kde: Ppk Pdsk 1,785 5,380

Pdsk = Qvzduchu x 60/(1000 x 5,380) ,

průvzdušnost vztažená na celkovou plochu komory (m3.h-1.m-2), průvzdušnost vztažená na délku spáry komory (m3.h-1.m-1), plocha dřevěného okna − skleněná výplň (m2), celková délka spáry dřevěného okna (m).

Závěry, které z těchto výsledků vyplynuly, jsou totožné se závěry, které byly konstatovány v předchozím textu. Průvzdušnost jednotlivých systémů byla porovnána s naměřenými hodnotami průvzdušnosti vyplývající dle klasifikační normy ČSN EN 12207, kde zatřídění je charakterizováno 4 třídami, přičemž třída 4 je považována za třídu s nejmenší průvzdušností, z čehož vyplývá, že se jedná o velmi těsné okno. Z dlouhodobého průzkumu v současnosti vyráběných dřevěných a plastových oken ve vztahu k těsnosti a průvzdušnosti oken lze konstatovat, že nejčastěji dosahovaná třída průvzdušnosti, vztažená na celkovou plochu okna a délku spáry je u těchto typů oken třída 4 (přibližně 95 %) a třída 3 (přibližně 5 %) [6]. Naměřené výsledky průvzdušnosti pro jednotlivé způsoby zatěsnění okna, kromě okna nezatěsněného („B“), ve všech případech dosahují lepších výsledků, než odpovídá nejvyšší dosažené třídě průvzdušnosti 4. Z výsledků je také patrné, že jakékoli zatěsnění okna oblepením pomocí izolační pásky posouvá třídu průvzdušnosti minimálně o 2 třídy výš v porovnání s oknem neoblepeným (přestože byla změřena pouze jediná hodnota u nezalepeného okna „B“, lze soudit, že by se průvzdušnost v tomto případě pohybovala v rozmezí třídy 1 a 2), tudíž je zde patrný významný vliv zatěsnění, a to jakýmkoli způsobem, na těsnost okna. 8

PŘÍSPĚVKY


Graf 3 Průvzdušnost okna vztažená na plochu – úprava „A“, „C“, „D“, „E“

Graf 4 Průvzdušnost okna vztažená na plochu – úprava „A“, „F“, „G“, „H“, „I“

9


PŘÍSPĚVKY

Graf 5 Průvzdušnost okna vztažená na délku spáry – úprava „A“, „C“, „D“, „E“

Graf 6 Průvzdušnost okna vztažená na délku spáry – úprava „A“, „F“, „G“, „H“, „I“

10

PŘÍSPĚVKY


Měření rychlosti poklesu koncentrace hexafluoridu sírového SF6 ve zkušební komoře Jako závěrečné hodnocení oblepením zatěsněných oken bylo provedeno měření rychlosti difuze hexafluoridu sírového (SF6) z prostoru před vnější stranou okna. Jak je z literatury známo [7, 8], posouzení množství proniklé škodliviny není vůbec jednoduché a úzce souvisí s výměnou vzduchu, resp. průvzdušností. V následujících grafech č. 7 − č. 14 jsou prezentovány výsledky difuze jednotlivých způsobů zatěsnění okna při různých tlacích (rychlostech větru). Z naměřených výsledků vyplynuly tyto závěry: 1) Hodnoty difuze dané koncentrací hexafluoridu síry v případě komory opatřené polypropylenovou deskou („A“) s rostoucím tlakem, tak jak jsme očekávali, se pravidelně nezvyšovaly (pouze v rozmezí 0−10 minut), naopak při tlaku 20 Pa v rozmezí 11−60 minut byly naměřeny vyšší hodnoty než při tlaku 30 Pa. Tento rozdíl si zatím žádným rozumným způsobem nedokážeme vysvětlit, pravděpodobně při tak nízkých hodnotách difuze a při podobných tlacích při měření docházelo buď k nedokonalé homogenizaci odebíraného vzduchu, nebo tyto hodnoty mohly být ovlivněny teplotou v prostoru odběru vzorku. Průběh teploty nebyl zaznamenáván. 2) Ve všech ostatních případech, tj. při jakémkoli způsobu zatěsnění okna, ať již s fólií či bez fólie, koncentrace hexafluoridu síry s rostoucím tlakem a s pokračující dobou experimentu se zvyšovala. 3) Opět obdobné závěry, které byly konstatovány na základě výsledků získaných při měření poklesu tlaku a průvzdušnosti, byly nalezeny i zde. Tj. (pro případ tlaku 50 Pa a měření v 60. minutě, resp. v případě zatěsnění okna „C“ v 30. minutě) s kvalitnějším zatěsněním okna, a to jak v případě bez fólie („B“, „C“, „D“, „E“), tak i s fólií („F“, „G“, „H“, „I“) klesala dosažená naměřená koncentrace, tudíž i rychlost difuze. 4) Obdobný efekt se projevil i při porovnání hodnot naměřených při stejném způsobu zatěsnění okna, tj. „F“-„B“, „G“-„C“, „H“-„D“ a „I“-„E“. 5) Nižší koncentrace bylo také dosaženo u okna oblepeného z obou stran než u okna oblepeného pouze z jedné strany („E“ proti „C“ a „D“ či „I“ proti „G“ a „H“). 6) Výrazný rozdíl se projevil také v tom, která strana okna byla zalepena, jestli vnější nebo vnitřní. Vyšší hodnoty koncentrace, zejména u systému, kde nebyla použita fólie, byly naměřeny pro okno oblepené z vnitřní strany (potvrzují se tak závěry získané při měření průvzdušnosti). Opět se ukázalo, že zatěsnění vnější strany okna (pokud je to možné) má podstatně větší význam než zatěsnění vnitřní strany, tj. z prostoru místnosti. 7) Přesto ani zde při nejlepším způsobu zatěsnění („I“) nebylo možné dosáhnout stavu, kterého bylo dosaženo v případě, že okno bylo nahrazeno polypropylenovou deskou („A“). Rozdíl činil cca 85 %.

11


PŘÍSPĚVKY

Graf 7 Rychlost průniku při různých tlacích (rychlostech větru), úprava „A“

Graf 8 Rychlost průniku při různých tlacích (rychlostech větru), úprava „C“ 12

PŘÍSPĚVKY


Graf 9 Rychlost průniku při různých tlacích (rychlostech větru), úprava „D“

Graf 10 Rychlost průniku při různých tlacích (rychlostech větru), úprava „E“ 13


PŘÍSPĚVKY

Graf 11 Rychlost průniku při různých tlacích (rychlostech větru), úprava „F“

Graf 12 Rychlost průniku při různých tlacích (rychlostech větru), úprava „G“ 14

PŘÍSPĚVKY


Graf 13 Rychlost průniku při různých tlacích (rychlostech větru), úprava „H“

Graf 14 Rychlost průniku při různých tlacích (rychlostech větru), úprava „I“ 15


PŘÍSPĚVKY

Měření rychlosti průniku hexafluoridu sírového SF6 v závislosti na vstupní koncentraci při daném tlaku Tato měření byla provedena pouze pro dva nejlepší způsoby zatěsnění okna („E“ − bez fólie a „I“ − s fólií). Pro experiment byl zvolen tlak 30 Pa (střední hodnota používaných tlaků). Cílem bylo posoudit, jak rychle se pronikající škodlivina může dostat do improvizovaného úkrytu a v jaké výši.

Graf 15 Vliv vstupní koncentrace SF6 na rychlost průniku při konstantním tlaku (rychlosti větru) pro okno zatěsněné dle varianty „E“ Podle předpokladu v obou případech (grafy č. 15 a 16) s rostoucí koncentrací hexafluoridu sírového při daném tlaku rostla průniková koncentrace.

16

PŘÍSPĚVKY


Graf 16 Vliv vstupní koncentrace SF6 na rychlost průniku při konstantním tlaku (rychlosti větru) pro okno zatěsněné dle varianty „I“ Vliv způsobu zatěsnění okna na rychlost průniku SF6 při daném tlaku V následujících grafech č. 17−20 jsou prezentovány výsledky, jak a do jaké míry zatěsnění okna při daném tlaku ovlivňuje rychlost průniku SF6 do prostoru. Z naměřených a prezentovaných výsledků lze učinit následující závěry: 1) Vzhledem k předchozím výsledkům (přestože hodnoty pro nezalepené okno nebyly naměřeny, neboť nebylo možné dosáhnout požadovaných tlaků) lze konstatovat, že nejvyšších hodnot průnikové koncentrace by bylo dosaženo v případě nezalepeného okna („B“). 2) Výrazný nárůst hodnot průnikové koncentrace (rychlosti difuze) byl naměřen v případě okna zatěsněného z vnitřní strany, ale bez fólie. Proč tomu tak je, bylo konstatováno již dříve. 3) U všech měřených tlaků pro zatěsnění bez fólie bylo s kvalitnějším zatěsněním (vnitřní < vnější < vnitřní+vnější < polypropylenová deska jako srovnávací systém) dosaženo nižších hodnot průnikové koncentrace, tudíž nižší rychlosti difuze. Rozdíly v hodnotách naměřených pro okno zatěsněné z vnějšku a pro okno zatěsněné z vnější strany a zároveň z vnitřní však byly minimální. 17


4)

PŘÍSPĚVKY

Ve všech případech také s rostoucím tlakem rostla průniková koncentrace, a to jak u okna zatěsněného fólií, tak i bez ní. Určité rozdíly však byly nalezeny v případech, kdy okno bylo navíc dotěsněno pomocí polyethylenové fólie. Nejenom že se zde velmi pozitivně projevil vliv fólie na snížení průnikové koncentrace, ale též se změnilo pořadí co do kvality zatěsnění okna. Po těsnosti u polypropylenové desky nebyly naměřeny nejnižší hodnoty průnikové koncentrace u okna zatěsněného z obou stran, tak jako tomu bylo u systému bez fólie, ale u okna oblepeného z vnější strany. Poté následovalo zatěsnění okna z obou stran a nakonec vnitřní zatěsnění. Tyto závěry však platily pouze pro rozmezí tlaků od 5 do 30 Pa. Při 50 Pa již bylo dosaženo stejných výsledků jako v případě okna bez fólie. Zjištěné rozdíly jsou velmi zajímavé, při použití fólie dochází patrně k odlišným mechanizmům pronikání látky, než je tomu v případě, kdy fólie nebyla použita. Při nízkých tlacích (pod 10 Pa, což odpovídá rychlosti větru do 4,5 km.h-1) vnější zatěsnění okna s fólií je již tak dokonalé, že se naměřené hodnoty blíží těsnosti systému s polypropylenovou deskou. Při vyšších tlacích (rychlostech větru) ale již dochází k určitým rozdílům.

5)

6)

Graf 17 Závislost průnikové koncentrace na čase pro různým způsobem zatěsněná okna při tlaku 5 Pa

18

PŘÍSPĚVKY


Graf 18 Závislost průnikové koncentrace na čase pro různým způsobem zatěsněná okna při tlaku 50 Pa

Graf 19 Závislost průnikové koncentrace na čase pro různým způsobem zatěsněná okna (s fólií) při tlaku 5 Pa 19


PŘÍSPĚVKY

Graf 20 Závislost průnikové koncentrace na čase pro různým způsobem zatěsněná okna (s fólií) při tlaku 50 Pa ZÁVĚR Pokusy prokázaly, že jak způsob zatěsnění okna, tak i použití fólie mají značný vliv na naměřené hodnoty. Naměřené rozdíly ukázaly, zejména v porovnání s nezatěsněným oknem, jak je v jednotlivých případech oblepení účinné a do jaké míry můžou takto improvizovaně zatěsněné prostory chránit civilní obyvatelstvo. Rychlost pronikání, a tím i zamoření vnitřního prostoru, je do značné míry také ovlivněna vstupní koncentrací látky a v neposlední řadě též tlakem, který má význam jako simulátor rychlosti větru. Résumé The experiments have proved that both the way of sealing a window, and using the foil have a significant effect on the measured value. The measured differences demonstrated, especially in a comparison with an unsealed window, how the sealing is in individual cases effective, and to what extent can such impromptu sealed areas protect civilian population. Penetration rate, and thus also contamination of interior space is also largely influenced by the input of the substance concentrtation and last but not least also by the pressure which serves as a wind speed simulator. 20

PŘÍSPĚVKY


Literatura [1] SÝKORA, V., Č. HYLÁK a J. PIVOVARNÍK. Improvizovaná ochrana ukrytím. I. Úvod do problematiky. The Science for Population Protection. 2012, roč. 4, č. 3, s. 67-79. ISSN 1803-568X. Dostupné z: http://www.population-protection.eu/ [2] HYLÁK, Č., V. SÝKORA a J. PIVOVARNÍK. Metodika měření těsnosti oken a dveří z hlediska průniku průmyslových škodlivin a látek CBRN. Lázně Bohdaneč, 2007. [3] PIVOVARNÍK, J., Č. HYLÁK a V. SÝKORA. Metodika optimálního způsobu dotěsňování oken, dveří a dalších stavebních otvorů v improvizovaných úkrytech. Lázně Bohdaneč, 2010. [4] SÝKORA, V., Č. HYLÁK a J. PIVOVARNÍK. Nové možnosti v improvizované ochraně ukrytím. In: Sborník příspěvků z mezinárodní konference. Ostrava: SPBI − FBI, VŠB − Technická univerzita Ostrava, 2011, s. 124-128. ISBN 978-80-7385-096-8. [5] SÝKORA, V., Č. HYLÁK a J. PIVOVARNÍK. Měření těsnosti dřevěného okna bez úprav a po zatěsnění. [Technická průběžná zpráva]. Lázně Bohdaneč: MV GŘ HZS ČR, IOO, 2008. [6] ZAPLETAL, M. Technická zpráva č. 01/2005 o speciálních konstrukčních úpravách dřevěného okna zdvojeného, otočného kolem svislé osy, za účelem snížení filtrace. Zlín, 2005. [7] FOLWARCZNY, L. Reálné možnosti ochrany obyvatelstva. In: Krizový management: sborník. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2004, s. 20−24. [8] FOLWARCZNY, L. Reálné možnosti ochrany obyvatelstva při úniku nebezpečných látek způsobených chemickým terorismem. In: Sborník příspěvků z mezinárodní konference. Ostrava: SPBI − FBI, VŠB − Technická univerzita Ostrava, 2004.

21

IMPROVIZOVANÁ OCHRANA UKRYTÍM II. VLASTNOSTI DŘEVĚNÉHO OKNA IMPROVISED PROTECTION BY CONCEALMENT II. PROPERTIES OF WOODEN WINDOWS

Recommend Documents