CLARA II Povodňová ochrana v České republice Mgr. Andrea Krýzlová
[email protected]@kr-karlovarsky.cz
+ 420 353 502 295
Krajský úřad Karlovarského kraje Odbor životního prostředí a zemědělství
Řešení povodňových situací (dle české legislativy) Ochranu před povodněmi řeší především HLAVA IX zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů. Dle české legislativy se povodňová opatření člení na: a) přípravná opatření b) opatření při nebezpečí povodně a za povodně. c) opatření po povodni
Český model protipovodňové ochrany úspěšně funguje díky neoddělitelné provázanosti opatření přípravných (tedy opatření prováděných v době klidu) a opatření při nebezpečí povodně a za povodně.
Povodňová opatření: Přípravná opatření (opatření preventivního charakteru prováděná v době klidu): – stanovování záplavových území – vymezení směrodatných stupňů povodňové aktivity – příprava povodňových plánů – příprava předpovědní a hlásné povodňové služby – organizační a technická příprava – vytváření hmotných povodňových rezerv – příprava účastníků povodňové ochrany (organizování školení, praktická cvičení) Opatření při nebezpečí povodně (dosažen 1. SPA) a za povodně (dosažen 2. a 3. SPA): – činnost předpovědní povodňové služby – činnost hlásné povodňové služby – varování při nebezpečí povodně – zřízení a činnost hlídkové služby – vyklizení záplavových území – řízené ovlivňování odtokových poměrů – povodňové zabezpečovací práce – povodňové záchranné práce – zabezpečení náhradních funkcí a služeb v území zasaženém povodní
V povodňové ochraně je v České republice kladen důraz na komunikaci a přenos informací:
prvotní meteorologickou a hydrologickou předpověď (výstrahu) vydává Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) předává ji správcům povodí a zároveň Operačnímu středisku Hasičského záchranného sboru (OPIS HZS). odtud pokračují informace k povodňovým komisím kraje a jednotlivých obcí s rozšířenou působností (ORP). zároveň je informována Ústřední povodňová komise (Ministerstvo životního prostředí)
V povodňové ochraně je v České republice kladen důraz na komunikaci a přenos informací: Základní schéma přenosu informací (pro Karlovarský kraj):
Informační kanály přenosu informaci jsou pro jistotu mnohdy zdvojené.
Povodně v České republice a v Karlovarském kraji takto nastavený systém vyrozumívání a varování v ČR je funkční úspěšně podporuje operativní schopnosti všech účastníků ochrany před povodněmi Zkušenosti: povodně v Karlovarském kraji: 1/2011 povodně v ČR: posledních cca 14 letech
Povodně v České republice a v Karlovarském kraji Problémy: při letošních lednových povodních - ojedinělé případy problémů: – s komunikací se starosty nejmenších obcí, a to z důvodu neaktuálních mobilních kontaktů na tyto nově zvolené starosty (operativně vyřešeno jinými informačními kanály – pevné linky, email, kontakt přes okolní obce). – vybavení povodňových komisí – organizace práce povodňové komise (zastupitelnost, zapisovatelka)
s povodněmi se velmi úspěšně vypořádali (i přes svou nezkušenost s touto problematikou) též starostové malých obcí, kteří byli do svých funkcí nově zvoleni na podzim roku 2010. Toto lze přičíst zejména úspěšné komunikaci s povodňovými komisemi obcí s rozšířenou působností a Karlovarského kraje a zároveň metodickému vedení a materiální pomoci těchto povodňových komisí.
Povodně v České republice a v Karlovarském kraji Naprosto stěžejním poznatkem, který byl na úrovni malých obcí ověřen též během letošních lednových povodní, je nutnost předem v době klidu v rámci organizační a technické přípravy stanovit „pracovní skupinu“ povodňové komise (minimálně v členění: zapisovatelka do povodňové knihy, výkonný asistent starosty – předsedy povodňové komise, střídání těchto funkcí + zajištění základních životních potřeb /jídlo, pití, .../ těchto osob během řešení povodňové situace)
Přeshraniční spolupráce OTÁZKY
1. Zkušenosti s přeshraniční komunikací před a při povodni 2. Možnosti financování protipovodňových opatření - přeshraniční projekty
Děkuji za pozornost.
