Žijeme v dobì informaèních. techniku do svého života proniknout, rychle si uvìdomí,

KVÌTEN

WWW.VOLNY.CZ/E-METRO

2002

Obsah èísla

1 Propanbutanová story.........2 Zlo v nás................................2 Fan Daniel............................ 3 Kabelová televize II. ............4 Zastávecké stránky.............

Obyvatelé Zastávky se uèí žít s Romy a cizinci....................

5 Divadlo Prádelna láká........6 Oslava prvních narozenin...6 Region na Internetu II...........7 Èinèily..................................8 Pøednáška o pískovcích........8 Koncepce rovoje mìsta Rosice ......................

8

Pamìtní kniha obce Zastávka (7. èást)....

10

E-metro. Tištìná verze Internetový mìsíèník obce Zastávka Kvìten 2002 Èíslo pøipravili: Katarína Rusnáková ([email protected]); Martin Horký ([email protected]); Petra Jancková ([email protected]); Vìra Mynáøová; Edita Králová; Tereza Nováková; Monika Kolegarová, Lucie Franková; Václav Nìmec ([email protected])

www.volny.cz/e-metro

Na Vaše pøíspìvky a komentáøe se tìšíme na adrese:

[email protected]

Zastávecké stránky Vìra Mynáøová Žijeme v dobì informaèních technologií, které víc a víc pronikají do našeho každodenního života. Nìkdo si to možná nepøipouští, ale kdo nechá moderní techniku do svého života proniknout, rychle si uvìdomí, nakolik je užiteèná a kolik dokáže ušetøit èasu. Minulé století bylo èasto nazýváno „stoletím informací“ a o tomto století to bezpochyby platí dvojnásob. V uspìchané dobì, jako je tato, èlovìk zajisté uvítá, pokud má k dispozici informaèní zdroj, kde má pìknì nashromáždìny všechny užiteèné informace o místním dìní. A takovým místem jsou bezpochyby pro Zastáveèáky www stránky obce. V poslední dobì k naší informovanosti pøispívá také kabelová televize. Je dobré, že ji tu máme, nicménì ani teï nelze www stránky obce odsouvat do pozadí. Tyto dva informaèní zdroje lze jen tìžko srovnávat, protože každý z nich je orientovaný trochu jiným smìrem. Kabelová televize informuje struènì o tìch nejaktuálnìjších událostech. Ale když si nevzpomenu, zda moje lékaøka ordinuje následující den dopoledne èi odpoledne, urèitì se to dozvím právì na www stránkách. Ty byly v mém pøípadì zdrojem vùbec prvních informací

o obci, když jsem se do ní mìla pøistìhovat. Tady jsem se dozvìdìla co všechno vlastnì v obci máme, kde je úøad, knihovna èi škola a také základní informace o uprchlickém táboøe, který pro mì byl pøed pøistìhováním „neznámým strašákem“. Nelze ani opomíjet informace, které se zde èlovìk dozví o dìní na obecním úøadì. Jako obèana mne zajímá, jaké je dìní v místní samosprávì a jak to tu funguje. A vìøím, že ne-

jsem sama, pro koho jsou tyto informace dùležité. Právì v tomto roce, ve kterém máme jít k volebním urnám a rozhodnout, kdo bude v naší obci rozhodovat v pøíštích letech, by se o tom èlovìk mìl zajímat co nejvíc. Jako obèana této obce mne www stránky zajímají a mám zájem o to, aby informace na nich byly pravidelnì aktualizovány a byly co nejúplnìjší. Pevnì doufám, že naši úøedníci nám v tom budou vycházet vstøíc.

Propanbutanová story od Bylo nebylo, vlastnì zpoèátku bylo, a to pìknì veøejnì, nijak tajnì, Kocourkov nebo tak nìjak se to mìsto jmenovalo. V Kocourkovì, jako ve správném mìstì, mìli svého starostu, své radní, své podradní, dále pak radílky a také radlice. A všichni tito moudøí a moudré se jednoho dne uradili, že by bylo dobré zavést do Kocourkova plin. Ètete dobøe, moudré hlavy, plin. Nebo plynu, a zvláštì toho propanbutanového se radní báli jako èert køíže. Ale komu není rady, tomu to ani o radlici nepomùže. Radní se uradili, plin byl zaveden. Ko-

Petry Janckové

courkovští si drbou brady co s ním. Topit se s ním nedá, sporáky po nìm vypovídají poslušnost a unikne-li nìjaký ten krychlový metøíèek do ovzduší, mìní i øezníkovic Baryn barvu srsti. Když už všichni mìli nadýcháno poslední promile, ozval se pøidušeným hlasem švec Šovíèek øka, že jako by rád vìdìl, kde se tady vlastnì ten sajrajt vzal a kdo to jako všechno spískal. A to nemìl dìlat. Starosta, radní, podradní, radílky a radlice nevyjímaje se dohøáli. Zaèali nìco øíkat o nevdìku, který

vládne svìtem, prskali a sršeli bleskami a jiskrami na všechny strany a hlavy. Když tu náhle velká rána, statická elektøina smíchaná s plinem – tím nedochùdèetem neviditelným – udìlala své a Kocourkov, nebo jak se ten kraj svìta jmenoval, byl bez všech radílkù, radních, podradních a starosty, jen ty radlice zbyly – snad aby bylo èím pøíštì nìco „zvorat“. Vážené moudré hlavy, neberte to jako návod jak dìlat komunální politiku, avšak neusínejte na vavøínech, nebo jak jistì víte, i když se mi to tìžko øíká, pøíklady táhnou.

Zlo v nás

Daniel Balušek; Èeský hrad bøezen 2002; vybral Martin Horký Jen velmi málo si uvìdomujeme kolik zla a negativních emocí každý den vyprodukujeme a vypustíme do svého okolí. A to nemusíme nutnì být sériovými vrahy, lupièi èi násilníky. Jsme lidmi permanentnì naštvanými, navýsost zlobnými, pøesvìdèenými o své jediné správné pravdì. Valíme se neohroženì ulicemi a maje na pamìti svou výluènost tvoøíme jednolité stádo øinèící mobilními telefony. Neohlížíme se nalevo, napravo, vnímáme jen sebe sama. Sociologové na tento jev mají dokonce teorii. Prý se tak v pøelidnìných aglomeracích pudovì bráníme a ostatní vnímáme jen jako stromy, jako laciný kompars. Obèas, když nám není zrovna do smíchu, když nás zasáhla nìjaká krize, si klademe otáz-

2

ku: „Proè já? Vždy jsem nikomu neublížil(a).“ A je to vážnì tak? Troufám si tvrdit, že není. Každý den stokrát, možná tisíckrát nìkomu ublížíme, aniž bychom si to vùbec pøipustili. Staèí k tomu jen do nìkoho druhého strèit, by nepozorností a neomluvit se mu. A køivda je na svìtì. Staèí nasadit konfrontaèní nebo ironický tón pøi jednání s kýmkoliv, i za situace, kdy jsme možná i v právu. Staèí, když dìláme, že nevidíme maminku s koèárkem, která by ráda nastoupila do tramvaje. Staèí ujet sousedovi s výtahem jen proto, že si s ním nemám co øíct. Skoro nikdo už nevnímá co zla zpùsobuje jen pouhá negativní myšlenka. Naše vnitøní lamentování a pøílišná kritiènost škodí hlavnì nám samotným.

Nervozita, spìch, stres a shon všedního dne jen pøikrmuje podhoubí zla, kterým zahlcujeme a otravujeme svìt kolem nás. Tu vypìníme nad pøíliš dlouhou frontou v obchodì. Jindy spíláme o pár minut zpoždìnému autobusu. Tady ta paní má ale ránu! Co se to tu válí za santuse? To je dneska hnusnì. Proboha tady je lidí! Dochází nám vùbec, že v pøeplnìné èekárnì u lékaøe si tuhle vìtu øekne každý z nás? Kdo jsou potom lidi? Záporný náboj našich myšlenek se nám s jistotou vrátí jako bumerang. Cítíme se unavení, skleslí, bez nálady. Zoufale hledáme cosi, co by nás rozptýlilo. Utíkáme tím sami pøed sebou, jelikož jsme si svùj neutìšený stav zavinili sami vlastní intolerancí, nadøazeností a absencí empatie.

e-metro # kvìten 2002 www.volny.cz/e-metro

edita králová

katarína rusnáková

Fan Daniel

tereza nováková

Tuto rockovou skupinu znají pøedevším mladí lidé z mnoha zábav v našem okolí. Proto jsme se rozhodli pøiblížit vám tuhle opravdu pohodovou kapelu. Fan Daniel vznikli v r. 1993 v Moravském Krumlovì. Tehdy hráli ve složení: bicí a zpìv: TomᚠLerch, zpìv a baskytara: Jarda Hnilica, el. kytara: Daniel Hlado a klávesy:Milan Šebesta. První tøi roky jsou ve znamení prvních vystoupení a pøedevším neustálého zkoušení. V roce 1996 vydávají svoji první desku „Faraon“, o rok pozdìji „Chvíle pravdy“. V roce 1998 mìní Fan Daniel agenturu a vydávají tøetí album „Tù dy da dy dau“. Tato deska jim pøináší úspìchy jak v rádiích, tak v televizních hitparádách a skupina se objevuje i v televizních poøadech. V roce 2000 vychází zatím poslední album „Nad ránem“. Jeho první

køest probìhl bìhem koncertu slavných Uriah Heep v Polné, kde FD dìlali pøedkapelu. Fan Daniel hrají pøevážnì v okresech BO, ZN, JI a TR. Jejich repertoár je opravdu široký. Hrají jak èesky, tak anglicky, ale i italsky. Za jedno vystoupení zvládnou asi 40 písní, z èehož je pøibližnì polovina z jejich vlastní tvorby. I když bývají považováni za „holèièí kapelu,“ a oni sami tvrdí, že je to dobøe, poslední dobou se na jejich zábavách objevuje více mužù. FD se snaží oslovit opravdu širokou skupinu posluchaèù, a proto na jejich zábavách mùžete potkat jak èerstvì patnáctileté, tak i mnohem starší. Osobnì mùžu vøele doporuèit návštìvu jejich zábav, protože v pøípadì Fan Daniel není nejen co poslouchat, ale i na co se dívat (pøedevším pro dámy).

monika kolegarová

Složení Jarda Hnilica: zpìv, akustická kytara David Sedlák: bass kytara, doprovodný zpìv, housle Mirek Èiháèek: el. kytara, doprovodný zpìv, vokály Felix Holáò: klávesy TomᚠLerch: bicí, doprovodný zpìv, vokály Tipy redakce: Domovy básníkù, Duet, Pohøební hlídka, Harley, Variace na renesanèní téma Termíny nejbližších zábav: Babice 3.5., Nám욝 4.5., Hostìradice 11.5., Velká Bíteš 17.5., Nové Bránice 18.5., Ivanèice 24.5., Dámský klub Šelepova Brno 25.5., Mor. Krumlov 31.5.. Internetové stránky: www.fandaniel.cz

Rozhovor s „Fandanama“ Jak jste se dostali k hudbì? Felix Holáò: Vìtšina z nás navštìvovala lidovou školu, takže nás k hudbì v podstatì dostrkali už rodièe. David Sedlák: Nejdøív jsem hrál na housle, ale když uèitelku vystøídal uèitel, tak jsem zaèal jezdit na futrálu z kopce. K basové kytaøe jsem se dostal v 16 letech. Jaký je vᚠnázor na èeskou hudební scénu? TomᚠLerch: Myslím, že všechno je jen o penìzích. Jarda Hnilica: Jo, pøesnì, souhlasím s tím. Tady je to no comment. e-metro # kvìten 2002 www.volny.cz/e-metro

Mirek Èiháèek: Ona nìjaká je? Co považujete za dosud nejvìtší hudební úspìch? TomᚠLerch: Asi to, že se nám podaøilo vydat druhé CD. Jmenuje se Nad ránem a myslím, že je fakt hodnì dobrý. Nìkteré z písnièek budete moct slyšet i v rádiích Proglas, Kiss Hády, Impuls, Vranov a Èeský rozhlas. Které skupinì byste nejradìji dìlali pøedkapelu? Jarda Hnilica: Rád bych si zahrál s Lucií. Nedávno jsme hráli s Kryštofem, ale jinak je mi to v podstatì jedno. Èasto hrajem

s dalšíma regionálníma kapelama. David Sedlák: Megadeth Máte nìjaký svùj hudební vzor? Felix Holáò: Moje životní láska je Oskar Peterson :-) Vìtšinu textù si skládáte sami. Kde berete inspiraci? TomᚠLerch: Baby a sex, co jiného. Je to poznat ze spousty našich písnièek, napø. Do ní, Semetriky, Èarodìjka,... Kdo se èím podílí na nových písnièkách? pokraèování na str. 4

3

Rozhovor s „Fandanama“ pokraèování ze str. 3 Jarda Hnilica: Je to jednoduchý - nìkdo pøijde s nápadem a ostatní k tomu nìco pøidají. Nìkdy nám písnièky skládají kamarádi. Plánujete natoèit CD z písnièek, které máte na kazetách? TomᚠLerch: Napadlo nás to, jenže zase v tom hrajou roli peníze. Chtìli bysme udìlat nìjakej výbìr z písnièek, které jsem natáèeli pro Èeskej Rozhlas a z Tùdydadydau. Máte k nìjaké písnièce natoèený videoklip? TomᚠLerch: Natáèeli jsme jeden k písnièce Neusínám a taky k ap apy apy ap (=Tùdudydadydau). Jo a taky Holka na poøád, která byla mimo jiné i v Medúze. K jakým zmìnám v obsazení kapely došlo a proè? TomᚠLerch: Odešel nám kytarista Daniel Hlaïo. Jeho místo zastoupil klávesák Mirek Èiháèek a na klávesy teï hraje Felix Holáò. Daniel totiž získal práci v Nìmecku, takže by se hraní v kapele nedalo èasovì zvládnout. Jaký vztah máte k ostatním kapelám? Jarda Hnilica: Neberem je jako konkurenci, spíš jako kamoše. Prostì se domluvíme a zahrajem si spolu. Øekl bych, že mezi námi není žádná rivalita. Vystupujete nìkdy i mimo jihomoravský kraj? David Sedlák: Jo, z vlaku :-) Mirek Èiháèek: Ne, vážnì. Hrajeme vìtšinou na Moravì, obèas

4

zabrousíme na Vysoèinu, ale soustøedíme se spíš tady na okolí. Jinde vystupujeme jen na festivalech. Jaké je vaše povolání? TomᚠLerch: No, já jsem teï hospodskej. Tato práce mi vcelku vyhovuje. Jednou bych k tomu ale rád pøidal i kachní farmu (pozn. redakce: Tomᚠje na kaèenky založený :-))) Mirek Èiháèek: Já dìlám skladníka. Jarda Hnilica: Já su pijan – ladiè … teda ladiè pian :-) David Sedlák: Zaøizuju si živnost jako umìlecký kováø. Felix Holáò: Já studuju na lékaøské fakultì a nedávno jsem udìlal zkoušky z gynekologie. Mám to za tøi, je to dobrý :-) Vidíte se dost èasto, nelezete si na nervy? TomᚠLerch: No, my se zas tak èasto nevidíme, vlastnì jenom na zkouškách a na zábavách. Zatím je to dobrý. Vᚠnejvìtší zážitek z vystoupení? TomᚠLerch: Bylo to nedávno na zábavì v Nových Bránicích, kdy nám vylezla holka na pódium a tancovala jak u tyèe, akorát bez tyèe. Musím podotknout, že nebyla zrovna štíhlá a když ji zaèali její „kamarádi“ svlékat, museli jsme to stopnout, aby to nedošlo moc daleko. Mirek Èiháèek: Když jsem ji vidìl, musel jsem se smát :-) Felix Holáò: To prostì nešlo udržet vážnej ksicht. Já jsem ale pøes Jardu nemìl moc dobrej výhled.

Kabelová televize II. Tereza Nováková Vzhledem k tomu, že mùj první èlánek nijak nemotivoval správce kabelové televize k nápravì nedostatkù, rozhodla jsem se, že na nì upozorním podruhé. Pokud jste sledovali 13. a 14. dubna naši kabelovku, urèitì jste se divili. Nevím, zda se v její redakci rozhodli, že budou vydávat kroniku, každopádnì jsme po oba tyto dny mohli sledovat pozvánky na únorové akce. Zøejmì se reprezentaèní ples opravdu vydaøil. Mnoho pokrokù se za mìsíc nestalo. Grafika je stále na velmi nízké úrovni, pozadí je monotónní. Všechny èlánky jsou také dìlány úplnì stejnì, tedy až na obchùdek „Nìco pro zdraví“, který zaujme nejvíce. Snad za jediný dobrý nápad považuji vysílání obecního rozhlasu ve vysílání. Jinak redakci stále chyb nápady, i když do jedné z reklam už dokonce pøidali i fotky. Podbarvení hudbou také stále chybí. Nevím, co doporuèit více, než inspiraci okolními kabelovými televizemi, které jsou na vysoké úrovni, což jsem psala už minule. Jak je však vidìt, k nièemu to nevedlo.

www.volny.cz/e-metro

[email protected]

e-metro # kvìten 2002 www.volny.cz/e-metro

Obyvatelé Zastávky se uèí žít s Romy a cizinci Miloš Šenkýø; Rovnost – Brnìnský a jihomoravský deník, 15.2.2002 Zastávka u Brna – Dvacet milionù korun letos stát poskytl na unikátní projekt Soužití, který odstartoval v Zastávce u Brna. V jeho rámci se uèí obyvatelé spolupracovat na obnovì obce s Romy a s klienty uteèeneckého tábora a takzvaného integraèního azylového støediska. Souèástí projektu je mimo jiné obnova øadových domù kolem silnice smìrem na Tøebíè, v nichž bydlí právì Romové. Právì tato èást Zastávky pùsobí nyní více než odstrašujícím dojmem. „Snažíme se dát obyvatelùm pocit domova a sounáležitosti k nìmu, vytvoøit možnost pro vhodné trávení volného èasu a prezentaci vlastních kulturních aktivit,“ øíká starosta Zastávky Petr Pospíšil (nezávislý). Podle nìj právì podíl na obnovì domù mùže být velice dùležitý. „Bytový komplex jsme pøevzali ve velice špatném stavu pøi likvidaci uhelných domù.

Romové tam mají vìtšinou øádné smlouvy, nechceme ale z komplexu vytvoøit ghetto. Naším zájmem je propojit je s obcí,“ dodal starosta. Pøipomnìl, že se tak snaží využít možností multikulturního prostøedí, které v obci v minulosti vzniklo vytvoøením uteèeneckého zaøízení i umísováním Romù do zastáveckých bytovek. Vloni uvolnil stát na projekt pìt milionù a obec pøispìla více než jedním milionem. Letos radní poèítají s èástkou asi pìti milionù a od státu dostanou ètyøikrát více. „Podobných pøíležitostí moc není, a tady máme možnost pomoci tomu, aby se neopakovaly problémy, které vedly napøíklad ke vzniku odstrašujícího Chánova a dalších romských kolonií. Romové mají nájemní smlouvy, mohou se nauèit žít s dalšími obyvateli Zastávky,“ zdùvodnil státní podporu pøedseda poslaneckého pod-

výboru pro menšiny František Pejøil (ODS). Podporu dotaci dali ve vzácné shodì i další politici. „Zlepší se více než nepøíjemná situace bytového fondu, navíc vznikne možnost ubytovat lidi, kteøí odcházejí z azylového støediska a mají zájem v Zastávce zùstat,“ doplnila poslankynì Zdeòka Stránská (ÈSSD). Zastávecký projekt poèítá kromì obnovy a budování bytového fondu mimo jiné s vybudováním dìtského høištì, opravou kulturního støediska, zkvalitnìním vzdìlávání dìtí žadatelù o azyl, zøízení školního klubu a rozšíøení nabídky pro trávení volného èasu. Souèasnì tvùrci projektu poèítají s tím, že se zvýší i informovanost obyvatel o dìní v obci. Celkové odhadované náklady se pohybují kolem šedesáti milionù korun.

Pozvánka Miss Rosice 2002 Dùm dìtí a mládeže Rosice vás srdeènì zve na finále IX. roèníku soutìže Miss Rosice 2002. Nejvìtší spoleèenská událost roku se koná v pátek 10. 5. 2002 v 17.00 hod. (vstup od 16.00 hod.) v Kulturním domì Cristal Rosice. Srdeènì zveme rodièe, dìti, babièky i dìdeèky, všechny známé a pøátele. V bohatém programu uvidíte ukázky z muzikálù, vystoupení mažoretek, gymnastek, aerobiku a taneèní skupiny Mighty Shake.Vstupné: dospìlí, studenti – 40 Kè, dìti 4–15 let – 20 Kè, dìti do 3 let – zdarma.

Absolventské koncerty ZUŠ Rosice V pátek dne 10. kvìtna a 17. kvìtna 2002 vždy v 17.00 hodin se budou v sále ZŠ konat tradièní absolventské koncerty, spojené s výstavou absolventský prací. Letos je sedm absolventù ve výtvarném oboru a 19 absolventù ve zpìvu, høe na klavír, trubku, tento, kytaru, akordeon a pøíènou flétnu. Dále již pøedem zveme na závìreèný žákovský koncert, který se bude konat v pátek 7. èervna v 17.00 hodin v sále kulturního domu Cristal.

e-metro # kvìten 2002 www.volny.cz/e-metro

5

Divadlo Prádelna láká: Je tu obyèejná hra o obyèejných lidech Pavel Strašák Vážení pøátelé, pøíznivci divadla Prádelna i vy, kteøí se jimi teprve chystáte stát, vìzte, že k tomu budete mít v nejbližší dobì tu nejlepší pøíležitost. Rosický ochotnický spolek totiž chystá dne prvého mìsíce èervna premiéru svého nového kousku a ten bude vìru k nakousnutí. Potemnìlý název „Stínohra“ plnì odráží plazivé nálady zšeøelých panelákových obývákù, kde jenom magické svìtlo obrazovky vychrchlává v chaotické frekvenci nafialovìlé pøízraky, kde se v mrtvém èase po pravidelném dílu tisícihlavého seriálu rozprostøe prázdnota, z níž jako z temné hladiny vystupují tíživé pochybnosti: „Oj, kam já to až mohl dotáhnout, kde já teï mohl být, kdyby…“ pomyslí si nejspíš ètyøicátník a radši odzátkuje další smutné pivo. „Ach, já mohla být i modelkou, kdyby…“ zamyslí se u døezu žena v natáèkách. Však pozor! Žádné strachování, že by vám snad Prádelna servírovala všední životy jedné všední rodiny jako lacinou pa-

Oslava prvních narozenin Lucie Franková, Monika Kolegarová, Edita Králová Je to už rok, co vznikl elektronický mìsíèník e-metro a pøi pøíležitosti oslavy se 12.4. poprvé sešla naše devítièlenná redakce. Nìkteøí z nás se znali už déle a ti, kdo se neznali, si byli koneènì pøedstaveni. Více než za

6

rodii. Nakáleli bychom si i do vlastního bazénku! Spíše se pokoušíme metodou brutální sondáže odkrývat poryvy vášní, emocí, vzpomínek a nadìjí zainteresovaných postav, které pøes všechna ta zklamání a dìtské køivdy pøece jen mají své ideály, své sny a touhy. A díky mateøské péèi médií jim mohou být stále nablízku a nechávat je vstupovat do svých životù. Ó, být jako Jágr, Goák èi Naomi Campbellová, kdo z nás nemá nìjaký ten skrytý vzor? I bezelstné snìní však skýtá netušená úskalí!!! Bez nadsázky mùžeme slíbit, že na své si pøijde široká škála divákù, poèínaje pøíznivci Naïi Urbánkové, pøes hornické patrioty a potencionálními adepty alternativních psychoterapeutických metod konèe. Bližší informace o premiéøe a dalších reprízách Stínohry naleznete na èetných plakátovacích plochách ve vašem bohulibém mìsteèku (o nìmž jenom zlí jazykové tvrdí, že je jen

obydlenou køižovatkou) a od léta též snad na: www.divadlopradelna.cz Pro lepší orientaci ještì struènì pøipomínáme èítanková data: Prádelna – spolek ochotnický byl založen r. 1994 v Rosicích a má na kontì jak nìkolik klasických titulù (Hadrián z Øímsù, Slamìný klobouk, Sluha dvou pánù, Hrátky s èertem) v režii Jarky Burešové st., tak i nìkolik ryze autorských her kmenového scénáristy Pavla Strašáka (Mejdan, Duch hrabìte Hohenberga, Jaderný potlach). Stínohra je další v øadì èistì autorských pøedstavení. V souèasnosti disponuje divadlo svoji stálou scénou na rosickém zámku, kde je možné narazit i na další kulturní aktivity (vernisáže, výstavy, koncerty, hostující pøedstavení). Své dlouhé prsty má Prádelna (a to pøedevším díky dlouhým prstùm Lukáše Volánka) i v hudebním festivalu Život na zámku, jehož devátý roèník se bude letos konat ve dnech 28.-29. 6. 2002 v zámeckém parku. Vaše nejbližší stálá divadelní scéna, Prádelna

oslavu by se to dalo považovat spíše za sraz redakce. Projednávaly se problémy týkající se metra a jeho budoucích zmìn, padaly jednotlivé návrhy a nápady na jeho vylepšování. Postupnì jsme probrali mnoho témat týkajících se metra, ale i takových, která jsou tomuto èasopisu velice vzdálená. Nakonec naše diskuse pomalu utichala, každý se bavil spíše s tím, koho znal víc, a tak pomalu kon-

èila i oslava. Bylo na ní vyøešeno hodnì problémù, ale mnoho otázek zùstalo poøád nezodpovìzeno. Myslím, že taková setkání jsou pøínosná jak pro upevnìní vztahù mezi èleny redakce, tak pro vyøešení všech provozních záležitostí. Oslava se konala ve znovuotevøené restauraci Dominik na Dominikánské ulici v Brnì. Pøí-

pokraèování na str. 8

e-metro # kvìten 2002 www.volny.cz/e-metro

Region na Internetu Støelice u Brna Václav Nìmec

Stránky obce Støelice u Brna mùžeme považovat za jedny z nejlepších v regionu, což potvrzují i úspìchy v soutìži Zlatý erb. Jako každá jiná stránka má však i tato své pøednosti a nedostatky. Grafika Celkový dojem ze stránek je prùmìrný, volba barev ani celkové èlenìní obrazovky nepùsobí vyrovnanì. Pokud uvážíme, že horní èást zabírá titulek a menu, levou èást druhé menu, je na hlavní rám vyhrazeno pomìrnì málo prostoru. Hlavní èást stránky je tak silnì potlaèena. Taktéž o volbì barev bychom mohli diskutovat. Co se týèe volby písma a øádkování (prokladu), je situace ponìkud rùžovìjší. Zvláštì øádkování je øešeno znamenitì. Problémem je pøehlednost; nápisy a dùležité údaje by mohly být výraznìjší, delší texty by bylo vhodné rozèlenit na odstavce – dlouhý souvislý text ztìžuje èitelnost a orientaci v textu. UrèiKlady rozsah informací (!!!) rubrika Napsali o nás SMS rozhlas základní údaje o obci otevírací doby firem dokument o ochranì obyvatel možnost vyhledávání fotografie poplatky, vyhlášky, tiskopisy zpravodaj v PDF jízdní øády

Hodnocení e-metra

e-metro # kvìten 2002 www.volny.cz/e-metro

tá nepøehlednost je i u základních informací o obci, nìkteré údaje, jako napø. kontakty, by se lépe vyjímaly v tabulkách. Obsah Jednièka s hvìzdièkou. Bez diskuse. Rozsah informací je fantastický. Od zpráv ze zastupitelstva pøes vyhlášky, poplatky, jízdní øády, kulturu, sport, osobnosti, turistiku až po otevírací doby hospod. Dokument o ochranì obyvatel je tøešnièkou na dortu. Èlovìk, který si dal práci se sepisováním tìchto údajù zaslouží obdiv. Má to však háèek – autor se zapomnìl podepsat. Zvl᚝ zajímavì vypadají zprávy z obecního úøadu; tak dobré informace ze zastupitelstva by mohla Støelicím leckterá obec závidìt... Orientace na stránkách aneb Dvojité menu Jedno menu je víc než dvì menu. Nechápete? Vysvìtlíme. Na stránkách obce Støelice použil autor dvì menu. Ale jedno by Zápory celkové grafické øešení dvì menu obèas chybí èlenìní textu na odstavce w w w -odkazy jen na ministerstva korektury uspoøádání rubriky Spolky neuveden zdroj textù orientace pøi pøechodu mezi stránkami

2

bylo lepší. Proè, to je nasnadì. Horní menu spolu se zbyteènì velkým titulkem zabírají prostor na úkor dùležitìjší èásti stránky. Druhým bodem, který mluví pro použití jednoho menu, je snadnìjší orientace – veškeré nabídky jsou na jednom místì a návštìvník stránek nemusí pøemýšlet, kde co najít. Pokud jde o orientaci, musíme naopak pochválit možnost vyhledávání. Aktuálnost Aktuálnost by byli schopni posoudit nejlépe samotní obèané Støelic. Zdá se však, že stránky jsou opravdu „udržované“ a webmaster dìlá vše pro spokojenost návštìvníkù. Dobrým nápadem je rozesílání žhavých obecních novinek prostøednictvím SMS. Na závìr Støelické stránky jsou právem hodnoceny velmi pozitivnì. Grafická stránka ponìkud pokulhává, chtìlo by to vìtší nápaditost a barevnost. Vše je však vynahrazeno záplavou informací, v níž si každý najde, co potøebuje. Laka je nasazena vysoko. V pøíštím èísle se ji pokusí zdolat internetová prezentace Rosic, kterou mùžete ohodnotit i vy, naši ètenáø.

www.rosice.cz

7

Èinèily

Oslava prvních narozenin

Vìra Mynáøová Vìrní ètenáøi e-metra už znají vyprávìní o našem pøistìhování do Zastávky, které si mohli pøeèíst v prosincovém vydání. Spolu s dvounohými èleny rodiny se sem z mìstského bytu stìhoval také jeden ètyønohý – èinèilí samièka Skipy. S tímto druhem zvíøátek bych vás chtìla seznámit. Èinèily jsou známé spíše pro chov v kožešinových farmách, avšak v posledních letech si získávají oblibu u dìtí i dospìlých, a tak se s nimi mùžete setkat v nejedné domácnosti. Nicménì velké množství lidí je zatím stále nezná, a tak by se vám mohlo stát, tak jako mnì kdysi dávno, že se ocitnete ve specializované chovatelské prodejnì a netušíte, co že to máte pøed sebou za a chlupatou kouli pøipomínající veverku. Tato svérázná zvíøátka pocházející z jihoamerických And. Jsou zvìdavá, pøátelská a v bytì

rychle zdomácní. Avšak vždy chtìjí zùstat pánem situace. Nemají rády pøílišné muchlování a mazlení, jsou tedy vhodné spíš pro starší dìti. Pokud je pøi vypuštìní z klece dostateènì nehlídáte, brzo najdete ohlodanou knížku èi nohu od nábytku. Nezapøou v sobì hlodavce. Aktivní jsou naveèer a v noci. Pøes den spí. Jsou to tedy ideální spoleèníci pro zamìstnané èi školou povinné dvounožce. Výhodou je, že je pøes víkend mùžete nechat samotné. Pokud tedy vaše ratolest škemrá, že chce mazlíèka nebo nìkdo z dospìlých touží po nenároèném spoleèníkovi, mùžete zvážit poøízení èinèily. Ta se pak mùže stát vaším kamarádem na dlouhou dobu, protože èinèily se bìžnì dožívají více než 10 let.

pokraèování ze str. 6 jemné prostøedí vybudované z podzemního slepení a doplnìné velmi ochotným a usmìvavým personálem vytváøí pøátelskou a pohodovou atmosféru. Restaurace nabízí a poøádá routy, veèírky, party, slavnosti, pracovní obìdy, svatby a ostatní rodinné oslavy. Ceny jsou pøijatelné i pro naši studentskou kapsu a kuchaøe mùžeme jen pochválit. Rezervace je možné objednat na telefonních èíslech 0603/871835 a 0605/288677. Návštìvu vøele doporuèujeme.

Vaše

Více informací:

šance...

www.mujweb.cz/zabava/cincila/

Jaká byla pøednáška o pískovcích?

Martin Horký, Vlastivìdný spolek Rosicko-Oslavanska

Vlastivìdný spolek poøádal v pátek 5. dubna pøednášku jednoho z našich pøedních odborníkù v oblastech geologie a mineralogie RNDr. Luboše Rejla. Na pøednášku pøišlo docela velké množství lidí nejen ze Zastávky, ale také z Oslavan, Zbýšova, Rosic a Tetèic. Jen mì osobnì mrzí, že se besedy nezúèastnil žádný kantor ze zastáveckých škol; nepøišli dokonce ani ti pozvaní. Paradoxem tedy zùstává, že na besedì, která byla uspoøádána pøedevším pro obèany Zastávky, bylo více pøespol-

8

ních než místních. Neslyšet zasvìcená slova o našem kraji a našich èasto nedocenìných památkách od uznávaného odborníka, který pøednáší na nìkolika èeských univerzitách, bylo pøinejmenším promarnìnou šancí, která se už nemusí opakovat. S pískovcem se pøítomní mohli seznámit skuteènì dùkladnì. V úvodu pan Rejl tuto horninu pøedstavil spíše z té odbornìjší – petrologické stránky. Následoval chronologický výèet použití pískovce od nejstarších dob témìø po dnešek. Stranou

nezùstaly ani slavné kamenické hutì a rody z Moravského Krumlova, Nové Vsi a Oslavan. Velmi dobøe posloužily trojrozmìrné ukázky jednotlivých druhù pískovce z nejrùznìjších lokalit celé republiky. Všechna témata, kterých se pan Rejl bìhem pøednášky dotkl, byla doprovázena pøehlednými tabulkami a obrázky, které kolovaly mezi lidmi. Podstatnou èást pøednášky vìnoval pan Rejl místním božím mukùm.

pokraèování na str. 9

e-metro # kvìten 2002 www.volny.cz/e-metro

Koncepce rozvoje Mìsta Rosice

Rosický zpravodaj Rosa, kvìten 2002; vybral Martin Horký, redakènì kráceno (..) Vlastní èinnosti Mìsta Rosice ŠKOLSTVÍ Ostatní školy Zvláštní škola, Rosice Jedná se o odlouèené pracovištì, spadající pod øeditelství ZvŠ Oøechov. Zøizovatelem je krajský úøad. Tato škola zajišuje základní vzdìlání pro žáky, kteøí mají vzdìlávací problémy a jsou doporuèeni k docházce na základì odborné zprávy z pedagogicko-psychlogické poradny a na základì pøání rodièù. Škola je spádová pro celou oblast Rosicka, sídlí v prostorách rosického zámku, v souèasné dobì ji navštìvuje 58 žákù, z toho 12 pøímo z Rosic. Cílový stav zvláštní školy bude záviset na prùbìhu transformace školství. V souèasné dobì uvažované rušení zvláštních škol by znamenalo pro rosické dìti jejich integraci do základní školy. Základní umìlecká škola Rosice Tato škola má odlouèená pracovištì v Zastávce a Øíèanech. Zøizovatelem je krajský úøad a je spádová pro celou oblast Rosicka. ZUŠ se velkou mìrou podílí na kulturním dìní v Rosicích. Sídlí v budovì Na Schodech è. 239, kterou má pronajatou za symbolickou cenu od Mìsta Rosice, avšak která pro potøeby této školy není zcela vhodná a kapacitnì dostaèující. Cílovým stavem pro ZUŠ je najít vhodné prostory s možností soustøedìní všech vyuèovacích oborù (hudební, taneèní, výtvar-

e-metro # kvìten 2002 www.volny.cz/e-metro

ný) a vybudování víceúèelového koncertního sálu. Jednou z možností je vyžít pro tento úèel rekonstrukci severního køídla rosického zámku. SPŠ a SOU nábytkáøské Rosice, Øíèanská 1158 Zøizovatelem této školy je krajský úøad. Souèástí školy je také ubytovací zaøízení pro studenty, školní jídelna a školní tìlocvièna. Školu navštìvují žáci z celé republiky. Vyuèují se zde následující uèební a studijní obory: døevaøská a nábytkáøská výroba, truhláø, èalouník, èalounická výroba, zpracování døeva (i umìleckoøemeslné), nábytkáøství a èalounictví. V zájmu Mìsta Rosice je udržet jedinou støední školu na svém katastru a úzce s ní spolupracovat na jejím rozvoji. KULTURA (..) RKTV RKTV pøináší pravidelná zpravodajství o èinnosti obce, diskusní poøady a pøímé pøenosy ze zastupitelstva. V souèasné dobì tyto èinnosti zajišuje tým sedmi osob na dohodu o pracovní èinnosti. Mìsto Rosice na tento informaèní kanál vynakládá roènì èástku ca 400 000 Kè, pøíjem z inzerce èiní prùmìrnì 30 000 Kè roènì. Výhledovì bude tøeba stabilizovat kádr pracovníkù RKTV a pøejít na profesionální systém jeho øízení, který by dosáhl minimálnì ekonomické nezávislosti studia.

ROSA Zpravodaj ROSA vydává Mìsto Rosice 1× mìsíènì jako jeden z prostøedkù informování obèanù o èinnosti mìstského zastupitelstva, mìstské rady, pøijatých mìstských vyhláškách a další problematice ve vztahu k øízení a hospodaøení mìsta i mìstských organizací. Umožòuje však informování našich obèanù i o životì v oblasti sportovní, kulturní, církevní a vyjádøení jednotlivých obèanù k dìní v našem mìstì. V nejbližší budoucnosti se žádné zásadnìjší zmìny v tomto systému nepøipravují.

Jaká byla pøednáška o pískovcích?

pokraèování ze str. 8

Pan Rejl je autorem velmi obsáhlé dokumentace témìø všech tìchto pískovcových staveb na Rosicko-Oslavansku. Desítky kvalitních fotografií jen dosvìdèily, kolik cenných, nìkdy i jedineèných kamenných památek ve svém okolí máme. Dvouhodinová pøednáška, myslím, každého nadchla a rozhodnì si z ní odnesl velké množství informací, ke kterým má laik èasto velmi daleko. Najednou si zaènete víc všímat portálù, božích muk nebo jen kamenných doplòkù, protože o tom nìco víte. Víte, že to dìlali mistøi ve svém oboru z Oslavanska, jejichž potomci se zde èasto usadili. Najednou jste pyšní, že nìco takového máme u nás na Rosicko-Oslavansku a že nám v tomto mohou leccos ostatní regiony jen závidìt.

9

7. èást pøepis kroniky: Petra Jancková, pøipravil: Martin Horký

Pøevzetí pamìtní knihy Usnešením obecního zastupitelstva ze dne 14. listopadu 1927, byl jsem já Karel Škoda, slevaè v Zastávce è. 22 povìøen abych pokraèoval ve vedení pamìtní knihy zdejší obce. Narodil jsem se v Rosicích u Brna dne 18. záøí 1896, do školy chodil jsem dva roky v Zastávce, na to vypovìzením mého otce ze závodu a z bytu pro èinnost v socialistickém hnutí odborovém roku 1904, odstìhovali se rodièe do Židenic u Brna, kde po škole obecné navštìvoval jsem školu m욝anskou. Po úmrtí obou rodièù r. 1910 pøevezla mne moje babièka Leisenerova zpìt do Zastávky, dala mne vyuèiti øemeslu slevaèskému ve zdejších závodech a od té doby se ve zdejší obci zdržuji. 10. øíjna 1927 zvolen jsem byl èlenem obecního zastupitelstva za stranu Èsl. sociálnì demokracie a povìøen vedením této pamìtní knihy. Ujímaje se této funkce chci zachytiti události za léta 1922 až 1927, kdy tato pamìtní kniha nebyla vedena ponìvadž døívìjší kronikáø øeditel m욝anské školy pan Jakub Komenda se této funkce, a èlenství v obecním zastupitelstvu kamž byl zvolen na kandidátce obèanské pøi volbách 16. záøí 1923 ze zdravotních dùvodù vzdal v mìsíci záøí 1924.

Škola obecná Stav žactva na škole obecné r. 1921. 140 žákù, 126 žákyò = 266 žákù. Uèitelský sbor: øídící uèitel Cyril Hrouzek, uèitel Karel Stehno, uè. Jan Pøibyl, uè. Jan Èerný. Téhož roku zrušen byl školní plat. Ministerstvo školství a národní osvìty výnosem ze dne 26. listopadu 1918, è. 214, oznámilo, že náboženské ùkony na školách obecných a støedních a ùèast neb neùèast pøi nich je ponechána na náboženském citu žákù aneb vùli rodièù.

Škola m욝anská Dle udání øeditele m욝anské školy zapsáno bylo pro školní rok 1920-1921 do první tøídy této školy 35 hochù a 21 dìvèat = 56 žákù. První tøída školy m욝anské otevøena byla dnem 1. øíjna 1920 výnosem zemské školní rady v Brnì ze dne 4. záøí 1920 èís. 25.772 v souhlasu se zemským výborem Moravským. Uèitelský sbor: øeditel: Jakub Komenda; uèitel: Antonín Rada, uèitelka žen. ruè. prací: Božena Žáková z Babic, uèitel náboženství øímsko-katol.: Josef Pánek, kooperátor z Rosic. Druhá tøída otevøena 1. záøí 1921, výnosem zemské školní rady 9. kvìtna 1921 èíslo 13.523. Poèet žactva v obou tøídách: 60 chlapcù a 36 dìvèat = 96 žákù. Uèitelský sbor rozšíøen o odborného uèitele Františka Jonáše pro tøetí odbor, pro druhý odbor odbor. uè. Antonín Rada vyuèoval do 1./10., potom pøikázán byl do Valèic, a do konce r. vyuèoval odb. uè. obecné školy Cyril Køehlík.

10

e-metro # kvìten 2002 www.volny.cz/e-metro

Legionáøi Prostøednictvím jednatele odboèky legionáøského svazu místního obèana Karla Dvoøáka podaøilo se mi zjistiti jména obèanù, kteøí se zúèastnili bojù za svobodu Èsl. národa v legiích. Bendl František, horník, nar. 10/VI 1882, zajat 18/V 1915 u Klementova za Vislou. Dvoøák Karel, nar. 2/I 1892, obchodní pøíruèí, zajat 2/II 1915 v Gorlici. Dvoøák Josef, zámeèník, nar. 16/VII 1884, zajat 17/5 1915, Opatov, Ruské Polsko. Hegner Konstantin, obchodní pøíruèí, nar. 3/II 1896, zajat 29/VI 1915, Sokolov v Halièi Kolesa Karel, slevaè, nar. 11/V 1882, zajat 17/V 1915, Opatov, Ruské Polsko. Krupica Alexandr, slevaè, nar. 24/V 1896, zajat 28/VI 1916, u Beresteèka, Haliè. Krupica Josef, zámeèník, nar. 18/III 1889, zajat pøi pádu Pøemyslu, odejel s manželkou zpìt do Ruska Krupica František, soustružník, nar. 30/III 1894, zajat 2/III 1915 u Katuše v Halièi. Kadaòka Bedøich, stolaø, nar. 1/III 1894 Kadaòka Bohumil, nar. 4/VII 1897 Neulinger Josef, zámeèník, nar. 7/VI 1896, zajat ve Volyni. Slouží dále v Èsl. armádì. Patzelt Rudolf, slevaè, nar. 6/XI 1889, zajat u Klementova za Vislou Svoboda Otakar, vzorkaø, nar. 2/X 1886, zajat 18/V 1915, Opatov Rus. Polsko Svoboda Štìpán, zámeèník, nar. 26/12 1891, zajat na Italské frontì, zemøel po návratu domù v roce 1921 Švadlenka Josef, vzorkaø, nar. 15/III 1892, zajat v r. 1914 v Èernovicích, Bukovina Všichni zde uvedení narodili se v Zastávce.

v pøíštím díle: škola, pøestavba závodního hostince, èestné obèanství ze zápisù obecních schùzí, dláždìní silnici

e-metro # kvìten 2002 www.volny.cz/e-metro

11