III. STRATEGIE OCHRANY PŮDY PŘED EROZÍ V ČR (NÁVRH)

III.

STRATEGIE OCHRANY PŮDY PŘED EROZÍ V ČR (NÁVRH)

Ing. Ivan Novotný a kolektiv Praha 2013

Ing. Ivan Novotný a kolektiv: Ing. Jan Vopravil, Ph.D., VÚMOP, v.v.i. Ing. Hana Kristenová, VÚMOP, v.v.i. Mgr. Daniel Žížala, VÚMOP, v.v.i. Mgr. Věra Váňová, VÚMOP, v.v.i. Ing. Dominika Kobzová, VÚMOP, v.v.i. Ing. Vladimír Papaj, Ph.D., VÚMOP, v.v.i. Ing. Petra Kulířová, VÚMOP, v.v.i. Ing. Martin Mistr, Ph.D., VÚMOP, v.v.i. Doc. Ing. Radim Vácha, Ph.D., VÚMOP, v.v.i. Ing. Karel Jacko, Ph.D., SPÚ Ing. Ondřej Krym, SZIF

2

Obsah 1.

Úvodem ........................................................................................................................................... 5

2.

Politika státu v oblasti ochrany půdy .............................................................................................. 6

3.

Politika EU v oblasti ochrany půdy ................................................................................................ 10

4.

Nástroje ochrany - Standard Dobrého zemědělského a environmentálního stavu GAEC ............ 13 4.1.

Vrstva erozní ohroženosti v rámci GAEC ............................................................................... 13

4.2.

Aktualizace vrstvy erozní ohroženosti v rámci GAEC 2 ......................................................... 14

4.2.1.

Aktualizace digitálního modelu terénu (DMT) .............................................................. 15

4.2.2. Aktualizace vrstvy erodovatelnosti půd (K faktor) vycházející z aktualizovaných bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) ...................................................................... 17 4.2.3.

Aktualizace vrstvy ZABAGED ......................................................................................... 18

4.2.1.

Implementace vybraných interních krajinných prvků vedených v systému LPIS .......... 18

4.2.2. Implementace prvků protierozní a protipovodňové ochrany realizovaných v rámci KPÚ a digitalizovaných VÚMOP, v.v.i. ................................................................................................... 23 4.2.3. Implementace prvků protierozní a protipovodňové ochrany realizovaných v rámci programů MŽP............................................................................................................................... 26 4.3.

Pomocné vrstvy pro správnou aplikaci specifických půdoochranných technologií .............. 26

4.3.1.

Odtokové linie ............................................................................................................... 26

4.3.2.

Vhodnost PB/DPB pro půdoochranné technologie setí/sázení po vrstevnici ............... 28

4.4. Zařazování opakovaně monitorovaných půdních bloků s projevem eroze do MEO (mírně erozně ohrožených) a SEO (silně erozně ohrožených) oblastí .......................................................... 29 4.4.1.

Zdůvodnění .................................................................................................................... 29

4.4.2.

Podmínky ....................................................................................................................... 30

4.4.3.

Postup ............................................................................................................................ 31

4.5.

Redesign vrstvy erozní ohroženosti v GAEC 2 ....................................................................... 32

4.6.

Revize vrstvy erozní ohroženosti půdy .................................................................................. 36

4.6.1.

Proč vznikla potřeba vrstvu revidovat? ......................................................................... 37

4.6.2.

Nová generace rychlých revizí po provedení redesignu vrstvy ..................................... 37

4.6.3.

Technický popis provádění rychlých revizí .................................................................... 39

4.7.

Zohlednění nových poznatků vědy a výzkumu ...................................................................... 41

4.7.1.

Zvýšená průměrná hodnota faktoru erozní účinnosti deště ......................................... 41 3

4.7.2.

Nové limity přípustné ztráty půdy ................................................................................. 44

4.8.

Ověřování účinnosti půdoochranných technologií ............................................................... 48

4.9.

Ohroženost větrnou erozí ..................................................................................................... 49

5.

4.9.1.

Potenciální ohroženost větrnou erozí – stávající řešení................................................ 49

4.9.2.

Komplexní hodnocení erozní ohroženosti – nové řešení .............................................. 50

Monitoring eroze zemědělské půdy .............................................................................................. 52 5.1.

Principy a cíle monitoringu .................................................................................................... 52

5.2.

Využití výstupů ...................................................................................................................... 53

5.3.

Další rozvoj monitoringu ....................................................................................................... 54

5.3.1.

Zkvalitnění dosavadního postupu ................................................................................. 55

5.3.2.

Rozšíření předmětu monitoringu .................................................................................. 56

5.4. 6.

Hodnocení škod erozí a projevů eroze .................................................................................. 57

Poradenství, informační podpora, spolupráce zemědělské praxe s výzkumem ........................... 58 6.1.

Odborná příprava poradců .................................................................................................... 58

6.2.

Poradenské pomůcky ............................................................................................................ 59

6.3.

Pozemkové úpravy jako nástroj realizace protierozních opatření ........................................ 59

6.4.

Informační podpora............................................................................................................... 60

6.5.

Spolupráce zemědělského výzkumu s praxí, transfer výsledků výzkumu do praxe .............. 61

6.6.

Vzdělávání a informační akce pro zemědělce ....................................................................... 61

7.

Nástroje ochrany – pozemkové úpravy ......................................................................................... 63

8.

Nástroje ochrany – ozeleňování .................................................................................................... 65

9.

Nástroje ochrany – opatření na úrovni dílčích povodí .................................................................. 66 9.1. Aktualizace, zpřesnění a zpřístupnění podkladů pro identifikaci rizika zrychleného odtoku vody v krajině .................................................................................................................................... 66 9.2. Ochrana vodních nádrží a vodních toků před zanášením sedimenty ze zemědělských pozemků ............................................................................................................................................ 68 9.2.1.

Způsob určení problematických ploch v povodí ............................................................ 69

10.

Nástroje ochrany - Program rozvoje venkova ........................................................................... 71

11.

Protierozní kalkulačka ............................................................................................................... 72

12.

Nové způsoby rekultivace.......................................................................................................... 73

13.

Závěr .......................................................................................................................................... 74

Seznam použité literatury ..................................................................................................................... 75 Seznam obrázků a tabulek..................................................................................................................... 76 4

Seznam použitých zkratek ..................................................................................................................... 79

1. Úvodem Půda je jedním z nejcennějších přírodních bohatství každého státu a neobnovitelným přírodním zdrojem. Představuje významnou složku životního prostředí s širokým rozsahem funkcí a je základním výrobním prostředkem v zemědělství a lesnictví. Půda je však ohrožována celou řadou procesů, které vedou k omezení nebo až ztrátě schopnosti půdy plnit své základní produkční a mimoprodukční funkce. V podmínkách ČR a střední Evropy je půda ohrožena především vodní a větrnou erozí, acidifikací, utužením, sesuvy, znečištěním a úbytky organické hmoty. Nejrozšířenějším typem degradace je bezesporu vodní eroze. Negativní působení vodní eroze spočívá v odnosu organických a minerálních částic půdy ze svažitých ploch a v jejich transportu a ukládání na jiných místech. Zvláště negativně lze hodnotit především škody na obecním a soukromém majetku, zanášení vodních toků a vodních nádrží, které je velmi často spojeno s přísunem nadměrného množství živin (z hnojiv apod.), pronikání zbytků agrochemikálií a rizikových látek do vodního prostředí. V ČR je v současné době podle analýz Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy, v.v.i. (VÚMOP, v.v.i.) více než polovina zemědělské půdy ohrožena vodní erozí. Přičemž zejména za posledních 30 let se degradace půdy vlivem vodní eroze velmi výrazně zrychlila. Hlavním důvodem je zejména intenzifikace zemědělství a změna preferencí pěstování některých plodin. Strategie ochrany půdy před erozí pro území České republiky je především odborně věcný dokument, který zohledňuje existující legislativní, organizační, technická a environmentální hlediska, formuluje další možná a nezbytná opatření, vytváří rámec pro definování konkrétních kroků prevence před erozí půdy, které budou postupně realizovány. Předkládaná Strategie je prvním uceleným dokumentem tohoto druhu v České republice, neboť až dosud nebyla tato oblast systémově řešena. Strategie si klade za cíl popsat všechny potřebné kroky ke splnění několika cílů: -

zajištění vysoké úrovně ochrany půdy jako nenahraditelného zdroje, optimalizovat stávající nastavení politiky v oblasti ochrany půdy před erozí, nabídnout řešení minimálně nákladná, nabídnout řešení velmi rychle aplikovatelná do praxe, připravit odpovídající poradenský systém nejen pro zemědělskou praxi, zajistit maximální podporu přístupu ke všem informacím v oblasti ochrany půdy, které je možné poskytnout, zajistit maximální podporu aktualizace a zpřesňování informací v oblasti ochrany půdy, zapracovat principy připravované Rámcové směrnice o ochraně půdy, jejiž cílem je vytvořit celounijní rámec ochrany půdy a zachování jejích ekologických, hospodářských, sociálních a kulturních funkcí. 5

2. Politika státu v oblasti ochrany půdy Hlavní právní předpisy týkající se ochrany půdy v České republice jsou: 1.

Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů. -

zemědělský půdní fond je základním přírodním bohatstvím naší země, nenahraditelným výrobním prostředkem umožňujícím zemědělskou výrobu a je jednou z hlavních složek životního prostředí. Ochrana zemědělského půdního fondu, jeho zvelebování a racionální využívání jsou činnosti, kterými je také zajišťována ochrana a zlepšování životního prostředí,

-

základní části zákona: I. Zemědělský půdní fond II. Změny kultur zemědělské a nezemědělské půdy a hospodaření ne zemědělském půdním fondu III. Zásady ochrany zemědělského půdního fondu IV. Ochrana zemědělského půdního fondu V. Odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu VI. Odvody za odnětí ze zemědělského půdního fondu VII. Působnost orgánů ochrany zemědělského půdního fondu VIII. Zvláštní ustanovení IX. Pokuty X. Ustanovení společná, přechodná a závěrečná

2.

Vyhláška č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů.

3.

Připravovaná vyhlášky proti erozi zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů -

Obsahovou náplní vyhlášky je stanovení hodnocení erozního ohrožení půdy, přípustnou míru erozního ohrožení a opatření ke snížení erozního ohrožení.

-

V současné době je protierozní ochrana půdy nedostatečně právně upravena (viz stávající ustanovení § 3 zákona č. 334/1992 Sb.). V případě příjemců finanční podpory je řešena kontrolovatelným a definovaným způsobem, zejména formou povinného standardu GAEC (vyloučení pěstování nebo pěstování s použitím půdoochranných technologií širokořádkových plodin na plochách s rozlišením na plochy mírně nebo silně erozně ohrožené) pro všechny žadatele přímých plateb, zvláštní podpory z osy II Programu rozvoje venkova, některé podpory v rámci společné organizace trhu s vínem a zvláštní podpory dle NV č. 60/2012 Sb.

6

-

4.

Realizace ostatních protierozních opatření (KPÚ, AEO) jsou závislá na finančních prostředcích, popř. dobrovolném vstupu do AEO apod. Nastavená kritéria pro splnění podmínek GAEC I a GAEC II jsou měkká v současnosti vzhledem k celkové ploše ohrožené zemědělské půdy nastaveny mírně, a tím protierozní ochranu půdy řeší nedostatečně. Je také třeba zdůraznit, že standardy GAEC jsou ekonomickým nástrojem k podpoře agrárního sektoru a nenahrazují povinnost farmářů hospodařit tak, aby nedocházelo erozí k poškozování půdy. Zároveň se netýkají všech hospodařících subjektů, ale pouze těch, kteří čerpají dotační prostředky. Plnění podmínek GAEC tak znamená, že farmář získá finanční podporu, ale nezajistí, že v případě erozních škod nebude postihován. Vyhláška se proto bude vztahovat obecně na vlastníky a uživatele zemědělské půdy (nejen příjemce finančních podpor).

Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. -

tento zákon upravuje ve věcech územního plánování zejména cíle a úkoly územního plánování, soustavu orgánů územního plánování, nástroje územního plánování, vyhodnocování vlivů na udržitelný rozvoj území, rozhodování v území, možnosti sloučení postupů podle tohoto zákona s postupy posuzování vlivů záměrů na životní prostředí, podmínky pro výstavbu, rozvoj území a pro přípravu veřejné infrastruktury, evidenci územně plánovací činnosti a kvalifikační požadavky pro územně plánovací činnost,

-

základní části zákona: I. Úvodní ustanovení II. Výkon veřejné správy III. Územní plánování IV. Stavební řád V. Společná ustanovení VI. Přechodná a závěrečná ustanovení VII. Účinnost

5.

Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. -

účelem zákona je za účasti příslušných krajů, obcí, vlastníků a správců pozemků přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji. Přitom je nutno zohlednit hospodářské, sociální a kulturní potřeby obyvatel a regionální a místní poměry,

-

základní části zákona: I. Úvodní ustanovení

7

II. Obecná ochrana přírody a krajiny III. Zvláště chráněná území IV. Natura 2000 V. Památné stromy, zvláště chráněné druhy rostlin, živočich a nerostů VI. Některá omezení vlastnických práv, finanční příspěvky při ochraně přírody, přístup do krajiny, účast veřejnosti a právo na informace v ochraně přírody VII. Orgány a státní správa v ochraně přírody VIII. Odpovědnost na úseku ochrany přírody IX. Ustanovení společná, přechodná a závěrečná 6.

Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. -

7.

zákon vymezuje základní pojmy a stanoví základní zásady ochrany životního prostředí a povinnosti právnických a fyzických osob při ochraně a zlepšování stavu životního prostředí a při využívání přírodních zdrojů; vychází přitom z principu trvale udržitelného rozvoje.

Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů. -

účelem tohoto zákona je stanovit předpoklady pro zachování lesa, péči o les a obnovu lesa jako národního bohatství, tvořícího nenahraditelnou složku životního prostředí, pro plnění všech jeho funkcí a pro podporu trvale udržitelného hospodaření v něm,

-

základní části zákona: I. Zákon o lesích II. Změna zákona České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstvech a jiných ústředních orgánů státní správy české republiky, ve znění pozdějších předpisů III. Změna a doplnění zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů IV. Změna a doplnění zákona č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů V. Změna zákona České národní rady č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů

8.

Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů. -

zákon upravuje řízení o pozemkových úpravách a působnost Státního pozemkového úřadu (SPÚ) při tomto řízení. Pozemkovými úpravami se ve veřejném zájmu prostorově a funkčně 8

uspořádávají pozemky, scelují se nebo dělí a zabezpečuje se jimi přístupnost a využití pozemků a vyrovnání jejich hranic tak, aby se vytvořily podmínky pro racionální hospodaření vlastníků půdy. V těchto souvislostech se k nim uspořádávají vlastnická práva a s nimi související věcná břemena. Současně se jimi zajišťují podmínky pro zlepšení kvality života ve venkovských oblastech včetně napomáhání diverzifikace hospodářské činnosti a zlepšování konkurenceschopnosti zemědělství, zlepšení životního prostředí, ochranu a zúrodnění půdního fondu, vodní hospodářství zejména v oblasti snižování nepříznivých účinků povodní a řešení odtokových poměrů v krajině a zvýšení ekologické stability krajiny. Výsledky pozemkových úprav slouží pro obnovu katastrálního operátu a jako neopomenutelný podklad pro územní plánování, -

základní části zákona: I. Obecná ustanovení II. Řízení o pozemkových úpravách a náklady na pozemkové úpravy III. Odborná způsobilost k projektování pozemkových úprav IV. Působnost SPÚ V. Změna zákona č. 229/1991 Sb. VI. Ustanovení přechodná a závěrečná VII. Účinnost

9.

Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů. -

účelem tohoto zákona je: a) vytváření podmínek pro zajištění schopnosti českého zemědělství zabezpečit základní výživu obyvatel, potravinovou bezpečnost a potřebné nepotravinářské suroviny, b) vytváření předpokladů pro podporu mimoprodukčních funkcí zemědělství, které přispívají k ochraně složek životního prostředí jako půdy, vody a ovzduší a k udržování osídlené a kulturní krajiny, c) vytvoření podmínek pro provádění společné zemědělské politiky a politiky rozvoje venkova Evropské unie, d) vytváření podmínek pro rozvoj rozmanitých hospodářských činností a zvýšení kvality života ve venkovských oblastech a pro rozvoj vesnic.

10. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) -

účelem tohoto zákona je především chránit povrchové a podzemní vody, stanovit podmínky pro hospodárné využívání vodních zdrojů a pro zachování i zlepšení jakosti povrchových a podzemních vod, či vytvoření podmínek pro snížování nepříznivých účinků povodní a sucha. Vodní zákon má široký dopad na naši společnost a tedy i na vztah k půdě. Vyhláška č. 545/2002 Sb., o postupu při provádění pozemkových úprav a náležitostech návrhu pozemkových úprav, ve znění pozdějších předpisů. 9

11. Vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci, ve znění vyhlášky č. 546/2002 Sb. 12. Vyhláška č. 275/1998 Sb., o agrochemickém zkoušení zemědělských půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků, ve znění pozdějších předpisů. 13. Vyhláška č. 167/2003 Sb., kterou se stanoví vzor ohlášení a potvrzení o zařazení do evidence využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů. 14. Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech, ve znění pozdějších předpisů. 15. Nařízení vlády č. 479/2009 Sb., o stanovení důsledků porušení podmíněnosti poskytování některých podpor Příloha č. 3. – GAEC. 16. Národní strategický plán rozvoje venkova ČR (NSPRV) na období 2007-2013

3. Politika EU v oblasti ochrany půdy Šestý akční program Společenství pro životní prostředí (6AP, rozhodnutí č. 1600/2002/ES) byl přijat Evropským parlamentem a Radou dne 22. července 2002 a jeho působnost skončila v roce 2012. Na základě 6AP Evropská komise připravila sedm tematických strategií, které pokrývají sedm environmentálních oblastí a jejich legislativní rámec. Jsou to: - Tematická strategie o znečišťování ovzduší; - Tematická strategie pro předcházení vzniku odpadů a jejich recyklaci; - Tematická strategie pro udržitelné využívání přírodních zdrojů; - Tematická strategie ochrany a zachování mořského prostředí; - Tematická strategie pro městské životní prostředí; - Tematická strategie pro udržitelné používání pesticidů; - Tematická strategie pro ochranu půdy. Tyto strategie jsou v souladu s iniciativou tzv. „Better Regulation“, která představuje dlouhodobou snahu v rámci Evropské unie zlepšovat tvorbu legislativy s důrazem na vytváření analýz dopadů zejména na environmentální, ekonomické a sociální podmínky a provádění rozsáhlých konzultací se zájmovými skupinami. Tematickou strategii pro ochranu půdy předloženou Evropskou komisí dne 22. září 2006 tvoří čtyři klíčové pilíře: 1. rámcové právní předpisy, jejichž hlavním cílem je ochrana a udržitelné využívání půdy; 10

2. integrace ochrany půdy do tvorby a realizace politik členských států a Společenství; 3. zaplnění mezery ve znalostech v určitých oblastech ochrany půdy prostřednictvím výzkumu podporovaného výzkumnými programy Společenství a členských států; 4. zvyšování povědomí veřejnosti o nutnosti chránit půdu. Dne 22. září 2006 Komise zároveň předložila návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o zřízení rámce pro ochranu půdy a o změně směrnice 2004/35/ES (Dokument KOM/2006/232/FINAL), která zahrnuje: - zřídit společný rámec na ochranu půdy na základě zásad zachování funkcí půdy, prevence degradace půdy, zmírnění jejích účinků, obnovení degradované půdy a začlenění do dalších odvětvových politik; - požadavek určit, popsat a posoudit vliv některých odvětvových politik na procesy degradace půdy z hlediska ochrany funkcí půdy; - požadavek, aby uživatelé půdy učinili preventivní opatření, jestliže lze očekávat, že jejich způsob využívání půdy může významně omezovat funkce půdy; - přístup ke zakrývání půdy, který zajistí racionálnější využívání půdy v souladu s článkem 174 Smlouvy o ES a zachová co nejvíce funkcí půdy; - určení oblastí ohrožených erozí, úbytkem organické hmoty, utužováním, zasolováním a sesuvy a zřízení vnitrostátních programů opatření. Je třeba určit rozsah oblastí ohrožených těmito procesy. K zajištění soudržného a srovnatelného přístupu je třeba provést určení rizik na základě společných prvků. Mezi tyto prvky patří ukazatele, které jsou známé jako faktory způsobující různé hrozby. Bude třeba přijmout cíle omezení rizik a programy opatření k dosažení těchto cílů. Programy mohou vycházet z norem a opatření, které byly již na vnitrostátní úrovni i úrovni Společenství vymezeny a provedeny; - opatření omezující uvolnění nebezpečných látek do půdy, zabraňující jejich akumulaci v půdě, jež by omezila funkce půdy a způsobila riziko pro lidské zdraví a životní prostředí; - zřízení inventáře kontaminovaných lokalit, mechanismu financování sanace opuštěných lokalit, zpráva o stavu půdy a vypracování vnitrostátní sanační strategie pro registraci a sanaci kontaminovaných lokalit. Zavádí se definice kontaminovaných lokalit a seznam činností potenciálně znečišťujících půdu. To slouží jako základ pro určení polohy lokalit, které mohou být potenciálně kontaminované, což představuje první krok při vytváření seznamu skutečně kontaminovaných lokalit. Toto opatření by mělo být doplněno povinností pro prodejce nebo budoucího kupce poskytnout zprávu o stavu půdy při všech transakcích s půdou, na níž se vykonávaly nebo vykonávají potenciálně znečišťující činnosti. V právních předpisech Společenství již existují podobná ustanovení o energetické náročnosti budov (viz článek 7 směrnice 2002/91/ES). Strategie Evropa 2020 je desetiletá strategie EU, jejímž cílem je dosáhnout nového růstu, který je inteligentní (prostřednictvím efektivnějšího investování do vzdělávání, výzkumu a inovací), udržitelný (díky konkurenceschopnému průmyslu a odhodlání pokročit na cestě směrem k nízkouhlíkové ekonomice) a inkluzivní (se silným důrazem na tvorbu pracovních míst a snižování chudoby).

11

Za tímto účelem bylo stanoveno pět hlavních cílů, které musí Unie do konce tohoto desetiletí dosáhnout: - Zaměstnanost - zaměstnat 75 % osob ve věkové kategorii od 20 do 64 let. - Výzkum a vývoj - investovat do výzkumu a vývoje 3 % HDP Evropské unie. - Změna klimatu a energetika - snížit emise skleníkových plynů o 20 % (nebo dokonce o 30 %, pokud k tomu budou vytvořeny podmínky) ve srovnání se stavem v roce 1990; zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů na 20 %; zvýšit energetickou účinnost o 20 %. - Vzdělávání - snížit míru nedokončení studia pod 10 %; dosáhnout ve věkové kategorii od 30 do 34 let alespoň 40% podílu vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva. - Chudoba a sociální vyloučení - snížit alespoň o 20 milionů počet lidí, kteří žijí v chudobě a sociálním vyloučení nebo jsou na pokraji chudoby a hrozí jim sociální vyloučení. Strategie také zahrnuje sedm stěžejních iniciativ, díky nimž mohou orgány EU a vnitrostátní orgány členských zemí spojit své úsilí v oblastech, které napomáhají při dosahování priorit strategie: využívání zdrojů. - Inteligentní růst o Digitální agenda pro Evropu o Unie inovací o Mládež v pohybu - Udržitelný růst o Evropa méně náročná na zdroje o Průmyslová politika pro éru globalizace - Růst podporující začlenění o Program pro nové dovednosti a pracovní místa o Evropská platforma pro boj proti chudobě Podle Strategie Evropa 2020 udržitelný růst znamená: - Vytvořit konkurenceschopnější nízkouhlíkovou ekonomiku, která rozumným a udržitelným způsobem využívá všechny zdroje. - Chránit životní prostředí, snížit objem emisí a zabránit úbytku biologické rozmanitosti. - Využít náskoku, který Evropa má ve vývoji nových ekologických technologií a výrobních postupů. - Zavést výkonné a inteligentní rozvodné sítě elektrické energie. - Využívat celoevropské sítě, a dodat tak podnikům v EU (především pak malým výrobním firmám) další konkurenční výhodu. - Zlepšovat podnikatelské prostředí, zejména v případě malých a středních podniků. - Umožnit spotřebitelům, aby se na základě dostatečných informací mohli co nejlépe rozhodnout. Dne 13. února 2012 vydala Evropská komise tiskovou zprávu „Životní prostředí: Komise vyzývá k důraznějšímu řešení problému degradace půd“. V této tiskové zprávě zdůrazňuje nutnost podniknout opatření, která zamezí pokračujícímu zhoršování stavu evropských půd a uvádí že 12

přestože již před pěti lety byla přijata tématická strategie pro ochranu půdy, podle zprávy o politických aspektech v Evropě stále nefunguje systematické sledování kvality půdy a její ochrana. Znamená to, že stávající opatření nejsou pro zajištění odpovídající úrovně ochrany veškeré evropské půdy dostatečná. Při přípravě opatření na úrovni EU se Komise věnovala podpoře iniciativ na zvýšení informovanosti o půdě a výzkumných a monitorovacích projektů jako je LUCAS, průzkum Eurostatu o pokryvu půdy, jejím využívání a agroenvironmentálních ukazatelích. Komise rovněž pokračovala v začleňování ochrany půd mezi ostatní politiky EU (např. zemědělství a rozvoj venkova). V rámci politiky soudržnosti bylo pro období let 2007–2013 přiděleno přibližně 3,1 miliardy EUR na obnovu průmyslových oblastí a kontaminované půdy. Nejvíce prostředků bylo přiděleno Maďarsku (475 milionů EUR), České republice (371 milion EUR) a Německu (332 miliony EUR). Kromě probíhajících opatření zaměřených na problém degradace půd hodlá Komise podporovat výzkum a sledování půd, dokončit pokyny pro zakrývání půd a výrazněji začlenit půdní aspekty do nadcházející aktualizované směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí. Komise rovněž navrhne začlenění emisí způsobených využíváním půdy, změnami ve využívání půdy a lesnictvím (LULUCF) do závazku EU v oblasti změny klimatu pro rok 2020 a dále bude na mezinárodní úrovni podporovat iniciativy zaměřené na ochranu půdy. Vědecká zpráva „Stav půdy v Evropě“ zveřejněná Společným výzkumným střediskem Evropské komise ve spolupráci s Evropskou agenturou pro životní prostředí nabízí komplexní přehled současných znalostí týkajících se půdních zdrojů a degradačních procesů. Zpráva dochází k závěru, že další výzkum a lepší shromažďování údajů jsou nutné, aby se naše znalosti prohloubily a zvýšilo se obecné povědomí o důležitosti půdy. Jako další krok uvádí tisková zpráva fakt, že byl požádán Evropský parlament a Rada, aby předložily svá stanoviska ke zprávě o politických aspektech.

4. Nástroje ochrany - Standard Dobrého zemědělského a environmentálního stavu GAEC 4.1.

Vrstva erozní ohroženosti v rámci GAEC

Stávající vrstva prezentující erozní ohroženost půdy, tzn. „Eroze – podkladová vrstva“ byla vytvořena pro potřeby plnění standardu GAEC 2 v roce 2009 na základě výsledků výzkumné a vývojové činnosti ve VÚMOP, v.v.i. Na základě této vrstvy je možné identifikovat plochy silně erozně ohrožené, mírně erozně ohrožené a plochy neohrožené. Vymezení ploch erozní ohroženosti vychází z analýzy vrstvy Maximálních přípustných hodnot faktoru ochranného vlivu vegetace - Cp (Obrázek 4-1: Vrstva erozní ohroženosti v její původní rastrové podobě v rámci ČR) a slouží jako podklad určující vhodný rámcový způsob hospodaření na půdních blocích nebo jejich částech, při kterém ještě nedochází k projevům nadlimitní ztráty půdy vodní erozí. Limity přípustné ztráty půdy jsou nastaveny s ohledem na zachování funkcí půdy a její úrodnosti. Hodnoty Cp vyjadřují maximální hodnotu faktoru ochranného vlivu vegetace (faktor C), která by neměla být překročena (faktor C se vypočítá dle osevního postupu a porovná s limitními hodnotami Cp). V případě, že je hodnota Cp překročena, měla by být hodnota faktoru C snížena a to aplikací 13

protierozních opatření, resp. změnou osevního postupu a použitých technologií hospodaření, jinak hrozí zvýšené riziko vzniku eroze. Výpočet Cp vychází z Univerzální rovnice ztráty půdy USLE (Wischmeier, Smith 1978). Na výslednou hodnotu faktoru Cp a tedy i na vymezení erozní ohroženosti půdy má tedy vliv faktor sklonitosti svahu, faktoru délky svahu po spádnici, faktor erodovatelnosti půdy, faktor erozní účinnosti přívalového deště a také faktor protierozních opatření. Jednotlivé faktory byly určeny na základě informací z databáze bonitovaných půdně-ekologických jednotek (BPEJ), digitálního modelu terénu DMT, za pomoci vrstvy LPIS a databáze ZABAGED. Vrstvu je možné využít např. i v rámci připravované protierozní vyhlášky. Výhodou by byla jednotnost přístupů rezortu MZe a MŽP a hospodárnost daná podporou jednoho maximálně přesného, aktuálního a použitelného podkladu.

Obrázek 4-1: Vrstva erozní ohroženosti v její původní rastrové podobě v rámci ČR

4.2.

Aktualizace vrstvy erozní ohroženosti v rámci GAEC 2

V rámci zajištění přesných a aktuálních informací v oblasti ochrany půdy je nutné zajistit implementaci nejnovějších a aktualizovaných podkladových dat do podkladové vrstvy pro určení erozní ohroženosti („Vrstva Cp – zdrojová vrstva“). Z této vrstvy je na základě úprav, převodu do vektorové formy a generalizace vytvářen podklad pro standard GAEC 2, tedy vrstva „Eroze – podkladová vrstva“.

14

Aktualizace vrstvy spočívá v: - aktualizaci DMT (v současné době připravována aktualizace DMT GEODIS na rozlišení 5x5m, v průběhu několika let se očekává přechod na DMT na základě laserscaningu), - zapracování lokálních adhoc aktualizací DMT, - aktualizaci vrstvy prvků protierozní a protipovodňové ochrany realizovaných v rámci KPÚ a inventarizovaných VÚMOP,v.v.i., - aktualizaci prvků protierozní a protipovodňové ochrany realizovaných v rámci programů MŽP - aktualizaci vybraných interních krajinných prvků vedených v systému LPIS, - aktualizaci vrstvy erodovatelnosti půd (K faktor) vycházející z aktualizovaných bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), - aktualizaci vrstvy ZABAGED, - zapracování revizí vrstvy na základě žádostí zemědělců a poradců akreditovaných na podoblast péče o půdu.

4.2.1. Aktualizace digitálního modelu terénu (DMT) Digitální model terénu je důležitým podkladem, ze kterého se vytváří zdrojová vrstva pro určení erozní ohroženosti („Vrstva Cp – zdrojová vrstva“). Jeho přesnost a podrobnost zásadním způsobem tuto zdrojovou vrstvu ovlivňuje. V současné době se připravuje aktualizace DMT GEODIS z rozlišení 10x10 m na rozlišení 5x5 m a v průběhu několika let se očekává přechod na DMT na základě leteckého laserového skenování (laserscanning). Aktualizace rozlišení DMT z 10x10 m na 5x5m přinese výrazné zpřesnění podkladové vrstvy erozní ohroženosti.

Obrázek 4-2: „Vrstva Cp – zdrojová vrstva“ na podkladě DMT 10x10

15

Obrázek 4-3: „Vrstva Cp – zdrojová vrstva“ na podkladě DMT 5x5

Popis digitálního modelu terénu od firmy GEODIS Digitální model terénu od firmy GEODIS je tvořen daty z různých období a různých měřítek snímkování. Datově obsahuje výškové body, 3D terénní hrany, vrstevnice a odvozené hrany. Na úplném začátku tvorby modelu byly vrstevnice ze ZM 10, které se digitalizovaly z map a převáděly do 3D. Nad tímto modelem proběhla stereofotogrammetrická revize, kde byla vymazána výškově chybná data a z leteckých snímků měřítka snímkování 1:23 000 byly doměřeny body a 3D hrany. V následujících revizích byly postupně vrstevnice nahrazovány daty ze stereofotogrammetrického vyhodnocení z výše uvedeného měřítka. Povinně byly mapovány terénní hrany nad 2 metry. Do modelu byla integrována data ze snímkování pro projekt Ortofotomapa ČR a ze všech vyhodnocení terénu z ostatních projektů. Během dalších revizí se aktualizovaly urbanizované plochy, doměřovaly se i menší terénní hrany a postupně se identifikovaly a odstraňovaly chyby i v otevřeném terénu. V modelu se stále kontinuálně vyhledávají a vylepšují místa s nevhodným rozmístěním výškových bodů. Digitální model terénu České republiky 4. a 5. generace (DMR 5G) V rámci společného projektu ČÚZK, MZe a MO vzniká nové mapování výškopisu území České republiky s využitím technologií leteckého laserového skenování. Nově připravovanými produkty jsou Digitální model území České republiky 4. generace (DMR 4G) a Digitální model území České republiky 5. generace (DMR 5G). Tyto modely budou vznikat postupně na celém území České republiky do konce roku 2015. Dojde tak k zásadnímu zvýšení podrobnosti a přesnosti výškopisných dat území České republiky a významnému rozšíření možností jejich využití. -

Digitální model území České republiky 4. generace (DMR 4G) představuje zobrazení přirozeného nebo lidskou činností upraveného zemského povrchu v digitálním tvaru ve formě výšek diskrétních bodů v pravidelné síti (5x5 m) bodů o souřadnicích X, Y, H, kde H reprezentuje nadmořskou výšku ve výškovém referenčním systému Balt po vyrovnání (Bpv) s úplnou střední chybou výšky 0,3 m v odkrytém terénu a 1 m v zalesněném terénu.

16

-

Digitální model reliéfu České republiky 5. generace (DMR 5G) představuje zobrazení přirozeného nebo lidskou činností upraveného zemského povrchu v digitálním tvaru ve formě výšek diskrétních bodů v nepravidelné trojúhelníkové síti (TIN) bodů o souřadnicích X, Y, H, kde H reprezentuje nadmořskou výšku ve výškovém referenčním systému Balt po vyrovnání (Bpv) s úplnou střední chybou výšky 0,18 m v odkrytém terénu a 0,3 m v zalesněném terénu.

Návrh řešení: - Pro období 2013-2014 aktualizovat vrstvu „Vrstva Cp – zdrojová vrstva“ na digitální model terénu DMT Geodis (5x5 m) - Pro období 2015-2017 aktualizovat vrstvu „Vrstva Cp – zdrojová vrstva“ na digitální model reliéfu DMR 4G - Pro období po roce 2017 aktualizovat vrstvu „Vrstva Cp – zdrojová vrstva“ na digitální model reliéfu DMR 5G 4.2.2. Aktualizace vrstvy erodovatelnosti půd (K faktor) vycházející z aktualizovaných bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) Faktor erodovatelnosti půdy (K) je jedním z šesti faktorů vstupujících do tzv. Univerzální rovnice ztráty půdy USLE (Wischmeier, Smith 1978) pro stanovení intenzity vodní eroze. Faktor K je v USLE definován jako ztráta půdy ze standardního pozemku vyjádřená v t.ha-1 na jednotku erozní účinnosti deště R. Hodnota faktoru K závisí na textuře a struktuře ornice, obsahu organické hmoty a propustnosti půdního profilu. Tento faktor představuje náchylnost půdy k erozi, tedy schopnost půdy odolávat působení rozrušujícího účinku deště a transportu povrchového odtoku. Mapová vrstva byla vytvořena na základě hodnot faktoru erodovatelnosti půdy (K) pro jednotlivé hlavní půdní jednotky (HPJ) z databáze BPEJ.

17

Obrázek 4-4: Mapa faktoru erodovatelnosti půdy

4.2.3. Aktualizace vrstvy ZABAGED Aktualizovaná vrstva ZABAGED výrazně zpřesní podkladovou vrstvu pro výpočet erozní ohroženosti, tzn. vrstvu Maximálních přípustných hodnot faktoru ochranného vlivu vegetace - Cp. Data z databáze ZABAGED jsou ve výpočtu zmíněné vrstvy využívány pro definici ploch, na kterých dochází k přerušení povrchového odtoku. Tento fakt má vliv především na stanovení nepřerušené délky svahu (faktor L v rovnici USLE). Aktualizaci a doplňování databáze ZABAGED provádí ČÚZK vždy ve tříletých cyklech s využitím vždy nově zpracovaných leteckých měřických snímků a barevných ortofot, která jsou každoročně vytvářena pro jednu třetinu území České republiky. Pro aktualizaci vrstvy Cp budou využity aktualizované třídy prvků - les, vodstvo, ZPF, sídelní objekty, komunikace a krajinné prvky. 4.2.1. Implementace vybraných interních krajinných prvků vedených v systému LPIS Pro aktualizaci podkladové vrstvy pro výpočet erozní ohroženosti (vrstva Cp) je nutné využít co největší množství relevantních podkladů. Jedním z těchto podkaldů je databáze krajinných prvků v rámci LPIS. Při aktualizaci vrstvy Cp, tak bude docházet k implementaci aktuální databáze krajinných prvků do výpočtu. Pro tyto účely bude zajištěna vždy aktuální verze databáze.

18

V současné době je v LPIS evidováno přes 101 tisíc krajinných prvků. Krajinné prvky (KP) jsou definované nařízením vlády č. 335/2009 Sb., o stanovení druhů krajinných prvků, jedná se o meze, skupiny dřevin, travnaté údolnice, stromořadí, solitérní dřeviny a terasy. Některé z těchto prvků je možné definovat jako opatření přerušující odtok, není to ovšem jednoznačná záležitost. Vedle významu v ochraně půdy mají význam i ekologický a estetický. V případě, že dosahuje KP určitých parametrů, je možné očekávat jeho vliv na erozní ohroženost a tedy i na její vymezení v rámci GAEC 2. Je však nutné tento vliv ověřit.

Obrázek 4-5: Zastoupení jednotlivých kategorií krajinných prvků v databázi LPIS

Meze Počet prvků: 17 227 Minimální výměra prvku: 7,3 m2 Maximální výměra prvku: 24 421,0 m2 Definice prvku: Souvislý zatravněný útvar liniového typu, sloužící zejména ke snižování nebezpečí vodní, popřípadě větrné eroze, zpravidla vymezující hranici PB/DPB. Součástí meze může být dřevinná vegetace, popřípadě kamenná zídka. Využitelnost pro podkladovou vrstvu erozní ohroženosti (Cp): Záleží na velikosti prvku, minimální šířka prvku 5 m. V případě využití DTM s rozlišením 5x5 m se prvek o šířce 5 m neprojeví. Účinnost prvku je dána šířkou větší jak 10 m nebo prezencí dalšího doplňujícího technického prvku (příkop, průleh, hrázka). Skupina dřevin Počet prvků: 51 279 Minimální výměra prvku: 0,8 m2 Maximální výměra prvku: 2 000,0 m2 Definice prvku: Útvar neliniového typu, tvořený nejméně 2 kusy dřevinné vegetace s nejvyšší možnou výměrou 2 000 m2. Za skupinu dřevin se nepovažuje dřevinná vegetace, která je součástí meze, terasy nebo travnaté údolnice, a dřevinná vegetace, která plní funkci lesa podle § 3 lesního zákona. Využitelnost pro podkladovou vrstvu erozní ohroženosti (Cp): Záleží na velikosti prvku, minimální šířka prvku je 5 m (viz výše). 19

Stromořadí Počet prvků: 1 613 Minimální výměra prvku: 7,9 m2 Maximální výměra prvku: 10 804,0 m2 Definice prvku: Útvar liniového typu, tvořený nejméně 5 kusy dřevinné vegetace a zpravidla s pravidelně se opakujícími prvky. Za stromořadí se nepovažuje dřevinná vegetace, která je součástí meze, terasy nebo travnaté údolnice, a dřevinná vegetace, která plní funkci lesa podle § 3 lesního zákona. Využitelnost pro podkladovou vrstvu erozní ohroženosti (Cp): Záleží na velikosti prvku, minimální šířka prvku je 5 m (viz výše). Terasa Počet prvků: 368 Minimální výměra prvku: 6,8 m2 Maximální výměra prvku: 12 196,0 m2 Definice prvku: Souvislý svažitý útvar liniového typu tvořený terasovým stupněm, sloužící ke snižování nebezpečí vodní, popřípadě větrné eroze, a zmenšující sklon části svahu PB/DPB, zpravidla vymezující hranici PB/DPB. Součástí terasy může být dřevinná vegetace, popřípadě kamenná zídka. Využitelnost pro podkladovou vrstvu erozní ohroženosti (Cp): Většina prvků pravděpodobně účinných. Terasa v LPIS = terasový stupeň. Travnatá údolnice Počet prvků: 470 Minimální výměra prvku: 20,2 m2 Maximální výměra prvku: 11663 m2 Definice prvku: Souvislý svažitý útvar, sloužící ke snižování nebezpečí vodní, popřípadě větrné eroze, vymezující dráhu soustředěného odtoku vody z PB/DPB se zemědělskou kulturou orná půda. Součástí travnaté údolnice může být dřevinná vegetace. Využitelnost pro podkladovou vrstvu erozní ohroženosti (Cp): Je možné pochybovat o správnosti vymezení některých prvků - jako travnatá údolnice jsou vymezeny i malé skupiny stromů v široké údolnici. U těchto prvků je nutná vizuální revize. Solitérní dřevina Počet prvků: 30 206 Minimální výměra prvku: 0,001 m2 Maximální výměra prvku: 0,0834 m2 Definice prvku: Izolovaně rostoucí dřevina s průmětem koruny od 8 m2 vyskytující se v zemědělsky obhospodařované krajině mimo les. Za solitérní dřevinu se nepovažuje dřevinná vegetace, která je součástí meze, terasy nebo travnaté údolnice.

20

Využitelnost pro podkladovou vrstvu erozní ohroženosti (Cp): Tyto prvky nemá, s ohledem na jejich zanedbatelný vliv, význam řešit.

21

Vizualizace implementace krajinného prvku do vrstvy erozní ohroženosti

Obrázek 4-6: Vrstva Cp na PB/DPB bez implementace krajinného prvku (Cp v 9 kategoriích) Obrázek 4-7: Vrstva Cp na PB/DPB bez implementace krajinného prvku (Cp klasifikováno do tříd SEO, MEO a NEO)

22

Obrázek 4-8: Vrstva Cp na PB/DPB s implementovaným krajinným prvkem (Cp v 9 kategoriích) Obrázek 4-9: Vrstva Cp na PB/DPB s implementovaným krajinným prvkem (Cp klasifikováno do tříd SEO, MEO a NEO)

4.2.2. Implementace prvků protierozní a protipovodňové ochrany realizovaných v rámci KPÚ a digitalizovaných VÚMOP, v.v.i. Tvorba databáze prvků protierozní a protipovodňové ochrany Prvky protierozní a protipovodňové ochrany nebyly dosud v rámci výpočtu vrstvy erozní ohroženosti využity. Tento stav je závislý zejména na absenci databáze těchto prvků. V rámci využití DMT a vrstvy ZABAGED jsou sice některé z prvků do vrstvy promítnuty, nicméně většina prvků protierozní a protipovodňové ochrany není v rámci stávajících podkladů zachycena, případně chybí informace o kvalitě prvku (např. parametry jednotlivých opatření) a není tak možné řádně ohodnotit jejich protierozní účinek. Implementace návrhu protierozní ochrany (PEO) a protipovodňové ochrany (PPO), schválených v rámci společných zařízení komplexních pozemkových úprav (KPÚ) do vrstvy erozní ohroženosti v GAEC, tak bude představovat další výrazné zpřesnění vrstvy erozní ohroženosti. Sekundárním efektem pro MZe, bude možnost kvantifikovat přínosy KPÚ v této oblasti a možnost prezentace navržených opatření. Sběr dat potřebných pro vytvoření databáze prvků protierozní a protipovodňové ochrany a pro následnou implementaci do vrstvy erozní ohroženosti je prováděn v rámci dvou projektů. Prvním z nich je projekt NAZV č. QI91C008 – „Optimalizace postupu navrhování technických protierozních opatření“, jehož koordinátorem je VÚMOP, v.v.i. Tento projekt je primárně zaměřen na výzkum účinnosti technických protierozních opatření, nicméně v jeho rámci je prováděná také inventarizace 23

technických protierozních opatření (TPEO) a navazujících PPO opatření realizovaných v rámci KPÚ. Druhým je pak funkční úkol „Revize návru protierozní a protipovodňové ochrany v rámci schválených společných zařízení komplexních pozemkových úprav pro potřeby Ústredního pozemkového úřadu a možnou implementaci do dalších informačních systémů Ministerstva zemědělství“. V rámci prvně zmiňovaného projektu jsou identifikovány čistě technické prvky protierozní a protipovodňové ochrany (viz Obrázek 4-10: Zastoupení jednotlivých kategorií TPEO v rámci realizovaných KPÚ).

Obrázek 4-10: Zastoupení jednotlivých kategorií TPEO v rámci realizovaných KPÚ

Funkční úkol je pak svým rozsahem komplexnější a v jeho rámci je vytvářena databáze všech prvků realizovaných v rámci KPÚ, které svým charakterem ovlivňují odtok z pozemku. Jedná se tak nejen o čistě technické prvky protierozní a protipovodňové ochrany, ale taktéž o další technické prvky jejichž protierozní funkce je sekundární. V tomto smyslu se jedná zejména o liniové prvky jako cestní síť, často doplněnou o příkopy, ale i další jako jsou prvky systému ekologické stability, interakční prvky apod. Taktéž jsou zaznamenávány navržené prvky organizačního (plošné zatravnění, pásové střídání plodin, vyloučení širokořádkových plodin apod.) a agrotechnického charakteru (doporučení na pěstování meziplodin, minimalizaci zpracování půdy apod.) Navržené prvky a opatření jsou evidovány všechny, tj. realizované i nerealizované, přičemž u realizovaných prvků je v terénu ověřován jejich plošný rozsah, stav a funkčnost a je pořizována fotodokumentace. V roce 2012 je úkol řešící inventarizaci opatření prováděn na ploše 21 okresů. Plné dokončení celé inventarizace a finální naplnění databáze je při současném stavu realizace předpokládáno nejméně za 3 roky. Hlavním přínosem tvorby databáze je zohlednění realizovaných PEO a PPO v KPÚ při tvorbě podkladové vrstvy erozní ohroženosti (Cp) a vytvoření nové vrstvy požadovaných agrotechnických a organizačních opatření KPÚ, což povede jednak ke zpřesnění samotné vrstvy erozní ohroženosti, jednak k větší vymahatelnosti dodržování PEO a PPO. Dalším přínosem je zpřístupnění mapových vrstev včetně doplnění o další požadované a dostupné informace (např. fotografie, informace o účinnosti, datum realizace…) pro partnery dle domluvy s SPÚ v geografickém informačním systému SOWAC GIS.

24

Obrázek 4-11: Ukázka z databáze prvků protierozní a protipovodňové ochrany navržené v rámci KPÚ

Promítnutí databáze protierozních prvků do vrstvy erozní ohroženosti Prvky vedené v databázi je, v rámci jejich promítnutí do výpočtů erozní ohroženosti, vhodné rozdělit do dvou kategorií. Zaprvé to jsou prvky přerušující odtok z pozemku a za druhé prvky a opatření ovlivňující míru odtoku z pozemku. První kategorie je tvořena prvky, které mají pozitivní vliv na snižování faktoru délky svahu (faktoru L). Jedná se zejména o technické prvky typu příkop, průleh, protierozní mez, hrázky apod. Prvky druhé kategorie ovlivňují míru erozní ohroženosti zejména ve vztahu k faktoru ochraného vlivu vegetace (C). Jedná se o prvky a opatření jako plošné zatravnění, biokoridor, interakční prvek apod. Zařazení do jednotlivých kategorií však není jednoznačné a protierozní efekt je posouzen na základě atributových informací získaných při terénní rekognoskaci. Pro účely přípravy implementace prvků protierozní a protipovodňové ochrany do vrstvy přípustných hodnot faktoru ochranného vlivu vegetace Cp, která slouží jako podkladová vrstva pro vyhodnocování zastoupení ploch MEO a SEO („Eroze – pomocná vrstva VÚMOP (Cp)“) budou prvky klasifikovány dle jejich parametrů. Prvky technického charakteru budou do výpočtu vstupovat jako prvky přerušující odtok a tak ovlivní výslednou vrstvu skrze snížení faktoru účinné délky svahu (viz příklad meze z předchozí kapitoly - Obrázek 4-6: Vrstva Cp na PB/DPB bez implementace krajinného prvku (Cp v 9 kategoriích)Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.). Vzhledem k tomu, že realizace prvků a opatření netechnického charakteru (např. zatravnění, organizační a agrotechnická opatření apod.) ovlivňují přímo dodržení standardů GAEC není třeba je v podkladové vrstvě přímo zohledňovat. Jejich realizace je tak již předmětem samotné kontroly dodržování standardů GAEC. Pro tuto činnost budou využitelná data přímo z databáze prvků protierozní ochrany. 25

V tomto kontextu bude možné databázi využít i v případě řešení monitorované erozní události a případného zařazení opakovaně monitorovaných půdních bloků s projevem eroze do MEO a SEO v případě, že uživatel neakceptoval organizační či agrotechnické opatření navržené v rámci schválené komplexní (nebo jednoduché) pozemkové úpravy. 4.2.3. Implementace prvků protierozní a realizovaných v rámci programů MŽP

protipovodňové

ochrany

V rámci spolupráce s Ministerstvem životního prostředí byla pro účely zpřesnění vrstvy erozní ohroženosti poskytnuta databáze prvků protierozní ochrany realizovaných v rámci Programu péče o krajinu (PPK). V rámci tohoto programu jsou poskytovány finanční prostředky na realizaci opatření ve volné krajině mimo jiné přímo na ochranu krajiny proti erozi (ve stejnojmenném podprogramu). Tyto prvky budou začleněny do databáze prvků protierozní ochrany popsané v předešlé kapitole a využity obdobným způsobem.

4.3.

Pomocné vrstvy pro správnou půdoochranných technologií

aplikaci

specifických

Pro zajištění správné aplikace specifických půdoochranných technologií na MEO plochách umožňujících splnění standardu GAEC 2 jsou využívány pomocné vrstvy. Vrstvou první, která je zásadní pro aplikaci specifických půdoochranných technologií – přerušovací pásy, zasakovací pásy a osetí souvratí jsou tzv. Odtokové linie. Tato vrstva není jen vrstvou pomocnou v kontextu usnadnění aplikace zmíněných půdoochranných technologií, nýbrž je i vrstvou, pomocí níž je použití půdoochranných technologií přímo specifikováno a kontrolováno jejich správné aplikování. Druhou pomocnou vrstvou je pak vrstva vhodnosti PB/DPB pro půdoochranné technologie setí/sázení po vrstevnici. Tato vrstva je pro zemědělce pouze orientační ve smyslu informativním, kdy podává údaje o míře rizika špatného použití zmíněné technologie. 4.3.1. Odtokové linie Vrstva odtokových linií slouží jako zdroj doplňujících informací pro PB/DPB a k výběru a správné aplikaci půdoochranných technologií specifikovaných v rámci standardu GAEC 2. Konkrétní informací, kterou vrstva nese, je délka odtokové linie na PB/DPB na erozně ohrožených plochách. Odtokové linie představují modelové dráhy povrchového odtoku srážkové vody. K tomu dochází v případě, kdy intenzita srážek překročí mez, kdy je půda schopna vodu infiltrovat a voda začne odtékat po povrchu půdy. Z hlediska erozní ohroženosti je podstatný nejen sklon určující unášecí schopnost vody, ale také

26

délka svahu, která taktéž ovlivňuje intenzitu eroze. Délka svahu je přitom uvažována ve smyslu spádnice svahu, tj. ve směru odtokové linie.

Obrázek 4-12: Ukázka odtokových linií vypočítaných na základě vektorově rastrového modelu

Odtokové linie byly vytvořeny v softwaru GRASS 6.4.1 pomocí vektorově-rastrového algoritmu umožňujícího vygenerování odtokových linií v nekonečně mnoha směrech v závislosti na sklonu a expozici svahu. Linie byly generovány v intervalu 5 m a reprezentují cesty, které by uskutečnila imaginární kapka stékající po povrchu digitálního modelu terénu. Pro výpočet byl použit již zmiňovaný DMT od firmy GEODIS Brno s přesností 10 x 10 m. Využití zmiňovaného DMT však sebou přináší některé problémy při tvorbě korektních odtokových linií, které jsou pro správnou aplikaci specifických půdoochranných technologií klíčové. Plánovaný přechod na podrobnější DMT tyto problémy však plně neodstranění, s čímž je nutné počítat i v případě budoucího využití výškových dat z digitálního modelu 4. a 5. Generace (DMR 4G, DMR 5G). Zdrojem problémů jsou hlavně lokální mikrodeprese v modelu terénu a bezodtokové oblasti vznikající na místech, kde jsou v reálném terénu propustky např. v náspech komunikací apod. Rastrový model terénu je tak nutné upravit, aby byl tzv. hydrologicky korektní, což s sebou může přinést další problémy spojené s odklonem od reality. Další problematické záležitosti jsou pak spojeny s algoritmem pro samotné vygenerování odtokových linií. Výslednými chybami pak mohou být např. linie, které nenadále končí uprostřed půdního bloku, linie se kříží apod. Tyto problémy je tak nutné odstraňovat následnými úpravami přímo ve vrstvě odtokových linií a to jak jednorázově, tak i při každé aktualizaci spojené s využitím nového DMT. Nutné je vyvinout nástroj, který by zmiňované problémy řešil již při samotné tvorbě odtokových linií a řešil také přípravu přechodu na vektorovou podobu DMR 5G. Takový nástroj je však momentálně nedostupný a jeho vývoj je předmětem výzkumu a vývoje. Návrh řešení: 27

-

pro období 2013-2014 aktualizovat odtokové linie na digitální model terénu DMT Geodis (5x5 m), vývoj nástroje k řešení odtokových linií, pro období 2015-2017 aktualizovat odtokové linie na digitální model reliéfu DMR 4G s použitím nového nástroje, pro období po roce 2017 aktualizovat vrstvu „Vrstva Cp – zdrojová vrstva“ na digitální model reliéfu DMR 5G s použitím nového nástroje. 4.3.2. Vhodnost PB/DPB pro půdoochranné technologie setí/sázení po vrstevnici

Vrstva vhodnosti PB/DPB pro půdoochranné technologie setí/sázení po vrstevnici vychází z podkladové vrstvy expozic svahů. Ideálem je, aby měl každý jednotlivý řádek konstantní nadmořskou výšku, neboli nulové převýšení, jinými slovy: měl by být totožný s vrstevnicí v daném místě. Výše popsaný stav je idealizovaný a v praxi ne všude dosažitelný. Proto byly PB/DPB podrobeny analýze „vhodnosti“ pro opatření setí/sázení po vrstevnici. Vhodnost PB/DPB pro toto opatření je určena obtížností realizace správného provedení opatření vzhledem ke konfiguraci terénu.

Obrázek 4-13: Ukázka odklonu řádku plodiny od směru vrstevnice

Na základě provedených testů byly PB/DPB s plochou MEO rozděleny dle rozsahu expozice na 4 kategorie vhodnosti pro opatření Setí/Sázení po vrstevnici: 1. vhodné - V rámci PB/DPB se nacházejí jednoznačně vhodné podmínky pro aplikaci opatření setí/sázení po vrstevnici. 2. méně vhodné - V rámci PB/DPB se i přes možný výskyt členitějšího terénu, pravděpodobně nacházejí vhodné podmínky pro aplikaci opatření setí/sázení po vrstevnici. 3. nevhodné - V rámci PB/DPB se pravděpodobně nacházejí méně vhodné podmínky pro aplikaci opatření setí/sázení po vrstevnici. Problematická může být nejen aplikace opatření, ale i případná kontrola tohoto opatření. Upozorňujeme na možné porušení standardu. 4. rizikové - V rámci PB/DPB se pravděpodobně nacházejí nevhodné podmínky pro aplikaci opatření setí/sázení po vrstevnici. Opatření nedoporučujeme aplikovat z důvodu pravděpodobného porušení standardu.

28

Obrázek 4-14: Rozsah expozic

Na základě tohoto rozdělení byla zpracována vrstva PB/DPB s kategoriemi vhodnosti pro opatření Setí/Sázení po vrstevnici. Tato vrstva je pouze informativní, dává přehled o míře rizika porušení standardu GAEC 2, a její využití je tak pro zemědělce pouze doporučené. V rámci aktualizací podkladů pro výpočet této vrstvy, zejména aplikací přesnějšího DMT je počítáno i s aktualizací této vrstvy. V rámci rozvoje metod a používaných softwarových prostředků je možné uvažovat i o zavedení nového přístupu v tvorbě pomocné vrstvy pro správnou aplikaci specifické půdoochranné technologie setí/sázení po vrstevnici. Jedním z možných přístupů je využití výpočtů na základě zakřivení svahu ve směru vrstevnice nebo sofistikovanější řešení, které by umožňovalo i návrh optimální trasy zemědělské techniky po pozemku vzhledem k tvaru pozemku a charakteru pozemku (např. sklonitosti). Tento přístup je však již poměrně náročný na přípravu a v současné době je zatím pouze předmětem výzkumu a vývoje. Návrh řešení: - pro období 2013-2014 aktualizovat vrstvu vhodnosti PB/DPB pro půdoochranné technologie setí/sázení po vrstevnici na digitální model terénu DMT Geodis (5x5 m), - pro období 2015-2017 aktualizovat vrstvu vhodnosti PB/DPB pro půdoochranné technologie setí/sázení po vrstevnici na digitální model terénu DMR 4G, - pro období po roce 2017 aktualizovat vrstvu vhodnosti PB/DPB pro půdoochranné technologie setí/sázení po vrstevnici na digitální model terénu DMR 5G.

4.4.

Zařazování opakovaně monitorovaných půdních bloků s projevem eroze do MEO (mírně erozně ohrožených) a SEO (silně erozně ohrožených) oblastí

4.4.1. Zdůvodnění Podmínky standardu GAEC 2 jsou s ohledem na ekonomickou a organizační únosnost realizace protierozních opatření pro zemědělce zaváděny do praxe postupně. Zdrojová vrstva eroze zpracovaná VÚMOP tak byla zjednodušena a pro snazší implementaci vrstvy byly dále eliminovány 29

plochy MEO menší než 0,40 ha bez ohledu na hranici PB. Plochy SEO či MEO, nacházející se v pásu do 10 m podél vnitřní hranice PB/DPB, se při kontrolách podmínek standardu nezohledňují. V praxi se však často setkáváme se situací, kdy opakovaně dochází k erozi, i když zemědělec standard GAEC 2 plní a na tuto situaci je nutné reagovat. Grafické porovnání výměr erozně ohrožených ploch na pozemcích vedených v LPIS s druhem zemědělské kultury orná půda (verze LPIS – červen 2012) podle podkladové vrstvy erozní ohroženosti v rámci GAEC 2 a dle doporučení VÚMOP, v.v.i. je uvedeno v grafech na Obrázek 4-15: Porovnání kategorií erozní ohroženosti dle současného nastavení GAEC 2 a dle doporučení VÚMOP, v.v.i., resp. dle skutečné erozní ohroženosti.

Obrázek 4-15: Porovnání kategorií erozní ohroženosti dle současného nastavení GAEC 2 a dle doporučení VÚMOP, v.v.i., resp. dle skutečné erozní ohroženosti

Z těchto důvodů MZe rozhodlo o umožnění zařazování opakovaně monitorovaných půdních bloků v rámci Monitoringu eroze zemědělské půdy s projevem eroze do MEO (mírně erozně ohrožených) a SEO (silně erozně ohrožených) oblastí. Toto rozhodnutí přináší efektivní implementaci přístupu sledování projevů eroze s možností operativní reakce na konkrétní, dosud těžko postižitelné případy a plné využití potenciálu monitoringu eroze zemědělské půdy, které se tak posune do jiné roviny – účinného nástroje v boji proti erozi. 4.4.2. Podmínky Podmínkou zařazování opakovaně monitorovaných půdních bloků s projevem eroze do MEO (mírně erozně ohrožených) a SEO (silně erozně ohrožených) oblastí je jedna nebo více z těchto možností: • opakování erozní události na PB/DPB/parcele osevního postupu, • vážné ohrožení intravilánu měst a obcí, • vážné ohrožení komunikací, • vážné ohrožení povodí • vážné ohrožení dalšího majetku fyzických a právnických osob erozí, • zemědělcem neakceptovaná agrotechnická opatření na základě schválené KPÚ (Komplexní pozemková úprava), a to při doporučení odborné organizace VÚMOP, v.v.i. (pro vyloučení případů extrémních událostí, kterým nešlo předejít), a po schválení ministrem zemědělství. 30

Přičemž zařazení do přísnější kategorie erozní ohroženosti bude platné vždy od první změny osevů a kategorie se zpravidla mění o jeden stupeň ohroženosti, tzn. erozně neohrožená na mírně erozně ohroženou půdu, mírně erozně ohrožená na silně erozně ohroženou půdu. V případě přistoupení k tomuto opatření, bude lokalita zařazena do rizikové analýzy SZIF a je tedy nutné počítat s následnou kontrolou tohoto kontrolního orgánu. Nově bude v LPIS připraven uživatelský přístup VÚMOP, v.v.i. k vrstvě „Eroze – vrstva GAEC 2“, kdy v případě splnění podmínek pro zařazení PB/DPB/parcely osevního postupu (tzn. zemědělského pozemku, souvislé plochy plodiny) do přísnější kategorie erozní ohroženosti, bude moci VÚMOP, v.v.i. tuto změnu navrhnout a to buď změnou zařazení do SEO nebo MEO u PB/DPB/parcely osevního postupu nebo i zákresem nové parcely osevního postupu a označení SEO nebo MEO. Návrh bude po schválení ministrem zemědělství označen jako platný od nejbližšího dalšího období osevů. Zemědělec nebude mít možnost upravovat zakreslenou parcelu osevního postupu. V Příručce ochrany proti vodní erozi se 5. kapitola věnuje rozboru možných forem vodní eroze na zemědělské půdě, tomu, jak jednotlivé formy rozeznávat a jak projevy vodní eroze kategorizovat podle intenzity. Dále obsahuje hodnocení míry degradace půdy vodní erozí a konkrétní příklad působení vodní eroze na vývoj půdních profilů na Jižní Moravě. V připravované aktualizaci příručky bude tato kapitola dále rozpracována i s ohledem na návrh zohlednění opakovaných erozních událostí i rozsáhlou aktualizaci této kapitoly. Tuto příručku je možné získat v elektronické podobě na internetových stránkách MZe v sekci Dotace. 4.4.3. Postup 1. nahlášení erozní události (zajišťují pověření pracovníci Pozemkových úřadů do webového portálu) → 2 2. provedení rychlé terénní rekognoskace pracovníky Pozemkových úřadů s cílem sběru základních popisných informací o události a evidence erozní události na webovém portálu → 3 3. a/ jde o opakovanou erozní událost, nebo vážné ohrožení intravilánu města či obce, majetku třetích osob, komunikace nebo povodí erozí, nebo bylo na předmětném PB/DPB nedodrženo předepsané agrotechnické opatření na základě schválené KPÚ → 4 b/ nejde o opakovanou erozní událost, nebo vážné ohrožení intravilánu města či obce, komunikace nebo útvaru povrchových vod, nebo nebylo na předmětném PB/DPB nedodrženo předepsané agrotechnické opatření na základě schválené KPÚ → 6 4. odborná analýza příčin vzniku události pracovníky VÚMOP -> 5 5. informace pro uživatele/vlastníka PB/DPB, na kterém k erozní události došlo, zahájení řízení → 7 6. informace pro uživatele/vlastníka PB/DPB, na kterém k erozní události došlo 31

7. jednání za účasti uživatele/vlastníka PB/DPB, zástupců místní samosprávy, zástupců MZe, VÚMOP, event. ČIŽP → 8 8. doporučení odborné organizace VÚMOP na zpřísnění kategorie erozní ohroženosti půd v LPIS na předmětném PB/DPB → 9 9. předání odborného doporučení včetně veškeré dokumentace od VÚMOP na MZe (odbor 14140) → 10 10. příprava materiálu ke schválení ministrem (odbor 14140 ve spolupráci s VÚMOP) → 11 11. schválení návrhu ministrem zemědělství →12 12. zúčinění přísnějšího managementu v LPIS (odbor 12110) Podrobné informace k samotnému procesu monitoringu eroze zemědělské půdy jsou uvedeny v kapitole 5.

4.5.

Redesign vrstvy erozní ohroženosti v GAEC 2

Stávající vrstva „Eroze – podkladová vrstva“ prošla celou řadou generalizací a úprav řešících tvarovou přijatelnost ploch SEO a MEO při převodu do požadované vektorové formy, začištění hran apod., které ve svém výsledku přinesly řadu problémů. Tyto problémy jsou řešeny formou revizí vrstvy. Zároveň jsou na vrstvu kladeny nové požadavky, jako je zařazování opakovaně monitorovaných půdních bloků s projevem eroze do MEO a SEO oblastí. Pro řešení této situace je nezbytně nutné provést redesing vrstvy „Eroze – podkladová vrstva“, který spočívá ve vyhodnocování zastoupení plochy SEO a MEO nad rastrovou vrstvou „Eroze – pomocná vrstva VÚMOP (Cp)“, což je vrstva, ve které jsou uvedeny 3 kategorie přípustných hodnot faktoru ochranného vlivu vegetace Cp, dle následujících kritérií: -

Kategorie 1: hodnoty Cp < 0,02 = SEO (silně erozně ohrožené plochy) Kategorie 2: hodnoty Cp 0,02 – 0,1 = MEO (mírně erozně ohrožené plochy) Kategorie 3: hodnoty Cp > 0,1 = NEO (erozně neohrožené plochy)

Vyhodnocovací algoritmus pro určení ploch SEO a MEO bude následující: - Pokud plocha Kategorie 1 přesahuje 10 % výměry PB/DPB/parcely osevního postupu, nebo je větší než 0,40 ha, bude celá plocha PB/DPB/parcely osevního postupu vedená v nové vrstvě „Eroze – vrstva GAEC 2“ jako SEO. - Pokud je plocha Kategorie 2 nad 10 % výměry PB/DPB/parcely osevního postupu, nebo nad 0,40 ha, bude celá plocha PB/DPB/parcela osevního postupu vedená v nové vrstvě „Eroze – vrstva GAEC 2“ jako MEO. - PB/DPB/parcely osevního postupu nezařazené do SEO nebo MEO se v nové vrstvě „Eroze – vrstva GAEC 2“ označí jako neohrožené NEO.

32

Nespornou výhodou redesignu je zjednodušení průběhu tvarů SEO a MEO, kdy zemědělec bude mít možnost zvolit mezi akceptací připravených optimalizovaných hranic SEO a MEO, nebo zvolit hranice identické s hranicí PB/DPB, nebo v případě potřeby zákresem parcely osevního postupu upravit hranici dle specifických potřeb. Další nespornou výhodou redesignu je také předpokládaný pokles požadavků na revizi vrstvy erozní ohroženosti na 10% současného stavu. Sekundárním efektem, nikoliv však nezanedbatelným, jsou výrazně nižší nároky na výpočetní techniku pro práci s takto upravenou vrstvou na straně zpracovatele vrstvy i na straně provozovatele LPIS. Redesing vrstvy nevyvolává potřebu změnit příslušné znění nařízení vlády. Opatření přinese změny výměry ploch SEO a MEO, jejíž možné rozpětí je uvedeno v Tabulka 4-1: zastoupení plochy SEO a MEO na orné půdě před a po úpravě způsobu prezentace. Tabulka 4-1: zastoupení plochy SEO a MEO na orné půdě před a po úpravě způsobu prezentace podíl plocha ploch varianta opatření podíl PB SEO/MEO SEO/MEO počet PB [%] [ha] [%] nynější stav SEO

14 720

6,28

11 324,07

0,45

PB/DPB se zastoupením SEO nad 10 % plochy PB nebo výměrou nad 0,4 ha

8 506

3,63

10 377,24

0,41

nynější stav MEO

98 274

41,96

256 022,51

10,19

PB/DPB se zastoupením MEO nad 10 % plochy PB nebo výměrou nad 0,4 ha s vyloučením PB/DPB již zařazených v SEO

72 255

30,85

197 332,94

7,85

V případě redesignu vrstvy erozní ohroženosti v GAEC2 by bylo jako SEO označeno 8,5 tisíc půdních bloků a jejich dílů (oproti 14,7 tisíc v současnosti) s celkovou výměrou něco pod 10,4 tisíc hektarů (oproti 11,3tis v současnosti). MEO by bylo označeno 72,3 tisíc půdních bloků a jejich dílů (oproti 98,3 tisíc v současnosti) s celkovou výměrou něco nad 197,3 tisíc hektarů (oproti 256 tis. v současnosti). Redesignovaná vrstva bude z důvodu plynulého přechodu k dispozici od roku 2013, kdy bude možné na ni dobrovolně přejít a od roku 2014 bude jedinou možností a stávající vrstva nesoucí informaci o SEO a MEO, tzn. vrstva „Eroze – podkladová vrstva“, bude zrušena. Stávající vrstva nesoucí informaci o požadovaném managementu, tzn. vrstva „Protierozní opatření – PB/DPB“, bude přejmenována jako „Eroze – vrstva GAEC 2“ a nově ponese informaci o SEO a MEO v kontextu nařízení vlády. Další aktualizace vrstvy „Eroze – vrstva GAEC 2“ platné pro osevy od 1. 7. daného roku, budou nově založeny na aktualizacích rastrové vrstvy „Eroze – pomocná vrstva VÚMOP (Cp)“, která bude připravena vždy do konce předcházejícího roku. Během měsíce ledna proběhne vyhodnocování této vrstvy pro určení ploch SEO a MEO ve vrstvě „Eroze – vrstva GAEC 2“. Při vyhodnocování budou zachovány plochy zařazené do MEO nebo SEO na základě rozhodnutí ministra zemědělství (opakovaně monitorované půdní bloky s projevem eroze), změna je nutná pouze v případě, že by z aktualizace vyplývalo zpřísnění.

33

Současný způsob Protierozní opatření (PB/DPB/parcely osev. postupu)

Eroze - podkladová vrstva (vektory MEO a SEO)

Vrstva Cp - zdrojová vrstva (rastr Cp)

Nový způsob Eroze – vrstva GAEC 2

A2B2

(PB/DPB/parcely osevního postupu)

Eroze – podkladová vrstva

Ekvivalentní vrstva

SEO/ MEO

Rozhodnutí ministra (opakovaně monitorované PB/DPB s projevem eroze)

Eroze – pomocná vrstva VÚMOP (Cp)

Obrázek 4-16: Schéma současného a nově navrhovaného způsobu prezentace vrstvy erozní ohroženosti v GAEC 2

34

Obrázek 4-17 „Vrstva Cp - zdrojová vrstv“ - podrobně 9 kat Obrázek 4-18 „Eroze – podkladová vrstva“ (po provedení generalizace, začišťování a převodu do vektorové formy, a po snížení požadavků na management)

35

Obrázek 4-19: vrstva „Eroze – pomocná vrstva VÚMOP (Cp)“ Obrázek 4-20: vrstva „Eroze – vrstva GAEC 2“ po redesignu.

V souvislosti s hladkým náběhem nového opatření je nezbytné zajistit školení poradců akreditovaných pro erozi a vybraných pracovníků AZV na toto nové opatření a to nejpozději v průběhu ledna 2013. Popis opatření je nezbytně nutné vysvětlit i v připravované aktualizaci „Příručky ochrany proti vodní erozi“ a dalších podpůrných materiálech a to s termínem nejpozději leden 2013.

4.6.

Revize vrstvy erozní ohroženosti půdy

Revize vrstvy erozní ohroženosti se v současné době provádí na základě žádosti o přehodnocení erozní ohroženosti v GAEC, kterou předkládá zemědělec nebo zemědělský poradce akreditovaný na podoblast „Péče o půdu“, dále odborně posuzuje VÚMOP, v.v.i. a schvaluje MZe. Vyhodnocení žádosti spočívá v posouzení zdrojové vrstvy Cp, ortofotomap, dalších zaslaných podkladů jako např. fotografií a v odůvodněných případech také z terénního šetření. V závažných případech je možné také vyvolat provedení regionální aktualizace DMT. V případě vyhodnocení žádosti jako oprávněné, vypracuje VÚMOP, v.v.i. písemné vyjádření, které je zasláno ke schválení MZe, Oddělení koordinace CC. Po schválení MZe je informace o revizi neprodleně předána zemědělci a SZIF. Revidovaná vrstva je následně implementována formou aktualizace vrstvy erozní ohroženosti, které proběhly v roce 2011 ve dvou termínech a to k 1. 5. 2011 a k 1. 7. 2011, v roce 2012 pak v termínu 1. 36

7. 2012. V roce 2011 byl počet žádostí 288, počet zaslaných bloků určených k revizi 2 195. V roce 2012 je počet žádostí 297 (zaslaných k 30. 5. 2012), počet zaslaných bloků určených k revizi pak 1 827 (zaslaných k 30. 5. 2012). V únoru 2012 byla navržena a schválena optimalizace procesu revize vrstvy erozní ohroženosti, spočívající ve zjednodušení potřebných formulářů a prohloubení role poradců v celém procesu (příprava žádostí), s cílem snížit časové a finanční nároky na tento proces.

Obrázek 4-21: Stávající vrstva „Eroze – vrstva GAEC 2“ - zobrazen pozemek s potřebou revize Obrázek 4-22: Vrstva „Eroze – vrstva GAEC 2“ po revizi Obrázek 4-23: Interní zdrojová vrstva „Eroze – pomocná vrstva VÚMOP (Cp)“

4.6.1. Proč vznikla potřeba vrstvu revidovat? Odborné podklady (interní zdrojová vrstva „Eroze – pomocná vrstva VÚMOP Cp“) byly cíleně zmírněny s ohledem na ekonomické aspekty, především na nákladnost realizace půdoochranných technologií na erozně ohrožených plochách a také snahou zavádění protierozní ochrany v postupných krocích (porovnání viz Obrázek 4-15: Porovnání kategorií erozní ohroženosti dle současného nastavení GAEC 2 a dle doporučení VÚMOP, v.v.i., resp. dle skutečné erozní ohroženosti). Z původně souvislých ploch, na které bylo nutné aplikovat PEO, tak vznikly ostrůvky, které bylo požadováno dále tvarově korigovat. Korekce měla jednotlivé vymezené ostrůvky spojit do lépe obdělávatelných celků, snížit počet hran a další. Dále byly eliminovány plochy MEO menší než 0,4 ha bez ohledu na hranici PB a bylo nastaveno pravidlo, že plochy SEO či MEO nacházející se v pásu do 10 m podél vnitřní hranice PB/DPB, se nezohledňují. V některých případech tak došlo k vymezení erozní ohroženosti i na plochách, které ohroženy nejsou. Jedná se např. o přesahy z prudkých mezí, nezohlednění cest a příkopů apod. 4.6.2. Nová generace rychlých revizí po provedení redesignu vrstvy S důrazem na další zefektivnění procesu revizí bude po provedení redesignu vrstvy připraven nástroj rychlých revizí, který umožní VÚMOP, v.v.i. a poradcům akreditovaným v podoblasti Péče o půdu (později i samotným zemědělcům), řešit revizi přímo v prostředí LPIS a to na základě vyhodnocení zastoupení ploch MEO a SEO v rámci PB/DPB nebo parcely osevního postupu (zemědělský pozemek, souvislá plocha plodiny). Tento nástroj umožní provádění revizí přímo s využitím zdrojové vrstvy 37

erozní ohroženosti („Eroze – pomocná vrstva VÚMOP Cp“) a tím dojde k odstranění nevýhod plynoucích z generalizace vrstvy (viz výše - stávající vrstva „Eroze – vrstva GAEC 2“), která přinesla řadu problémů. Příklad 1:

Obrázek 4-24: Stávající vrstva „Eroze – vrstva GAEC 2“ - zobrazen pozemek s potřebou revize Obrázek 4-25: Nová vrstva „Eroze – vrstva GAEC 2“ po výpočtu navrženého algoritmu Obrázek 4-26: Interní zdrojová vrstva „Eroze – pomocná vrstva VÚMOP (Cp)“ – maximálně přípustné hodnoty ochranného vlivu vegetace Cp zobrazené v kategoriích SEO a MEO, zmírněny MZe, v navrhovaném řešení by toto byla pomocná vrstva k výpočtům dle navrženého algoritmu a jako podklad případných úprav parcel osevního postupu zemědělci a poradci

Při specifických potřebách zemědělce bude možné využít nástroje k zakreslení parcely osevního postupu (zemědělský pozemek, souvislá plocha plodiny) a tím efektivně ovlivnit výpočet SEO a MEO. Příklad 2:

Obrázek 4-27: Interní zdrojová vrstva „Eroze – pomocná vrstva VÚMOP (Cp)“ – maximálně přípustné hodnoty ochranného vlivu vegetace Cp zobrazené v kategoriích SEO a MEO, zmírněny MZe s ohledem na ekonomické aspekty, v navrhovaném

38

řešení by toto byla pomocná vrstva k výpočtům dle navrženého algoritmu a jako podklad případných úprav parcel osevního postupu zemědělci a poradci. Obrázek 4-28: Nová vrstva „Eroze – vrstva GAEC 2“ po výpočtu navrženého algoritmu, tak jak bude nabídnuta uživateli Obrázek 4-29: Nová vrstva „Eroze – vrstva GAEC 2“ po výpočtu navrženého algoritmu bez zákresu parcely osevního postupu (jako alternativa pro uživatele).

Při rychlé revizi v prostředí LPIS bude návrh nového vymezení automaticky vyhodnocen a po potvrzení zadání uplatněn do vrstvy „Eroze – vrstva GAEC 2“. Nespornou výhodou rychlých revizí je zjednodušení průběhu tvarů SEO a MEO na revidovaných PB/DPB. Tento proces může pomoci zemědělci vyřešit problematiku vymezení SEO MEO velice efektivně dle jeho praktických potřeb. Tuto možnost má sice zemědělec již nyní formou klasických revizí, ale v souvislosti s novou verzí rychlých revizí, se celý proces může stát efektivnějším. Klasické revize budou však dále možné, očekává se po nich ale výrazně nižší poptávka. 4.6.3. Technický popis provádění rychlých revizí Rychlé revize budou probíhat nad rastrovou vrstvou „Eroze – pomocná vrstva VÚMOP (Cp)“, což je vrstva, ve které jsou uvedeny 3 kategorie přípustných hodnot faktoru ochranného vlivu vegetace Cp, dle následujících kritérií: - Kategorie 1: hodnoty Cp < 0,02 = SEO (silně erozně ohrožené plochy) - Kategorie 2: hodnoty Cp 0,02 – 0,1 = MEO (mírně erozně ohrožené plochy) - Kategorie 3: hodnoty Cp > 0,1 = NEO (erozně neohrožené plochy) Vyhodnocovací algoritmus pro určení ploch SEO a MEO bude následující: - Pokud plocha Kategorie 1 přesahuje 10 % výměry PB/DPB/parcely osevního postupu, nebo je větší než 0,40 ha, bude celá plocha PB/DPB/parcely osevního postupu vedená v nové vrstvě „Eroze – vrstva GAEC 2“ jako SEO. - Pokud je plocha Kategorie 2 nad 10 % výměry PB/DPB/parcely osevního postupu, nebo nad 0,40 ha, bude celá plocha PB/DPB/parcela osevního postupu vedená v nové vrstvě „Eroze – vrstva GAEC 2“ jako MEO. - PB/DPB/parcely osevního postupu nezařazené do SEO nebo MEO se v nové vrstvě „Eroze – vrstva GAEC 2“ označí jako neohrožené NEO.

39

Současný způsob Protierozní opatření (PB/DPB/parcely osev. postupu)

A2B2

Eroze - podkladová vrstva (vektory MEO a SEO)

Vrstva Cp - zdrojová vrstva (rastr Cp) Nový způsob Interpretační vrstva v LPIS (v rámci ní bude zobrazena jedna ze tří možných platných vrstev, zřejmě bude založena vrstvě Protierozní opatření)

Eroze – vrstva GAEC 2 (PB/DPB/parcely osevního postupu)

vrstva (rastr Cp)

Rozhodnutí ministra (opakovaně monitorované PB/DPB s projevem eroze)

algorit mus rychlé revize

Eroze - podkladová vrstva (vektory MEO a SEO)

Vrstva Cp - zdrojová

SEO/ MEO

A2B2

Eroze – pomocná vrstva VÚMOP (Cp)

Obrázek 4-30: Schéma současného a nově navrhovaného způsobu prezentace vrstvy erozní ohroženosti v GAEC 2, pokud neproběhne redesign vrstvy

Řešení rychlých revizí počítá s provedením redesignu vrstvy, pokud by proveden nebyl, pro funkčnost rychlých revizí by bylo nutné připravit řešení výrazně složitější. V souvislosti s hladkým náběhem rychlých revizí je nezbytné zajistit školení poradců akreditovaných v podoblasti Péče o půdu a tuto možnost podrobně vysvětlit i v připravované aktualizaci „Příručky ochrany proti vodní erozi“ a dalších podpůrných materiálech.

40

4.7.

Zohlednění nových poznatků vědy a výzkumu

V rámci řešení výkumných projektů bylo dosaženo několika poznatků, které přímo souvisí se systémem protierozní ochrany v ČR. Nově byly určeny limity přípustné ztráty půdy a zvýšena průměrná hodnota faktoru erozní účinnosti deště (R- faktor). Tyto nové poznatky je nutné zapracovat do praxe. 4.7.1. Zvýšená průměrná hodnota faktoru erozní účinnosti deště Průměrná hodnota faktoru erozní účinnosti deště (R- faktor) pro území ČR je zpřesněna z původní hodnoty 20 na hodnotu 40, což má za následek vyrovnání hodnoty přibližně na úroveň okolních států, kde se s obdobnými hodnotami protierozní ochrana projektuje již delší dobu. Domníváme se však, že nejvhodnějším způsobem implementace R-faktoru je zavedení jeho regionalizace, což zajistí nejobjektivnější přístup k této nezbytné aktualizaci. Regionalizaci je vhodné provést a zapracovat již pro období 2013-2014, přičemž je dále nutné řešit pravidelnou aktualizaci (pro období 2016-2019, pro období po roce 2020 atd.), vzhledem k zohlednění vývoje klimatu ale i pro zohlednění možností získat a zpracovat podrobnější data. Potenciální dopad aktualizace R - faktoru na vrstvu „Eroze – vrstva GAEC2“ je kvantifikován v Tabulka 4-2: zastoupení ploch SEO a MEO na orné půdě před a po případné aktualizaci R-faktoru (červeně stávající stav, zeleně předpokládané hodnoty nové výměry) v případě použití změn způsobu prezentace vrstvy erozní ohroženosti v GAEC2, zobrazen na obrázcích Obrázek 4-32: Mapa vymezení kategorií erozní ohroženosti půd ČR vodní erozí dle nových výsledků VaV (před provedením regionalizace faktoru erozní účinnosti deště R- faktoru, kdy byla použita průměrná hodnota R=40) a Obrázek 4-34: Mapa vymezení kategorií erozní ohroženosti půd ČR vodní erozí v třech kategoriích GAEC2 dle nových výsledků VaV (pro R=40). V novém pojetí se jedná o vrstvu „Eroze – vrstva GAEC2“, v podrobném měřítku je možno srovnání na obrázcích č. Obrázek 4-40: Zdrojová vrstva eroze VÚMOP po zohlednění poznatků VaV až Obrázek 4-42: vrstva „Eroze – vrstva GAEC 2“ po zohlednění poznatků VaV, výpočtu navrženého algoritmu a po zákresu parcely osevního postupu a opětovného přepočtu algoritmu (tak jak bude nabídnuta uživateli).. Tabulka 4-2: zastoupení ploch SEO a MEO na orné půdě před a po případné aktualizaci R-faktoru (červeně stávající stav, zeleně předpokládané hodnoty nové výměry) v případě použití změn způsobu prezentace vrstvy erozní ohroženosti v GAEC2 podíl plocha ploch varianta opatření po zohlednění podíl PB SEO/MEO SEO/MEO poznatků VaV (jen R faktoru) počet PB [%] [ha] [%] nynější stav SEO

14 720

6,28

11 324,07

0,45

PB/DPB se zastoupením SEO nad 10 % plochy PB nebo výměrou nad 0,4 ha

10 589

4,52

13 436,17

0,53

nynější stav MEO

98 274

41,96

256 022,51

10,19

PB/DPB se zastoupením MEO nad 10 % plochy PB nebo výměrou nad 0,4 ha s vyloučením PB/DPB již zařazených v SEO

89 068

38,03

242 819,46

9,66

41

V případě použití změn způsobu prezentace vrstvy erozní ohroženosti v GAEC2 a zohlednění aktualizace R faktoru by jako SEO bylo označeno 10,6 tis. půdních bloků a jejich dílů (oproti 14,7 tis. v současnosti) s celkovou výměrou něco nad 13,4 tis. hektarů (oproti 11,3 tis. v současnosti). MEO by bylo označeno 89,1 tisíc půdních bloků a jejich dílů (oproti 98,3 tis. v současnosti) s celkovou výměrou něco nad 242,8 tis. hektarů (oproti 256 tis. v současnosti).

Obrázek 4-31: Mapa vymezení kategorií erozní ohroženosti půd ČR vodní erozí dle dosavadního doporučení VÚMOP, v.v.i.

Obrázek 4-32: Mapa vymezení kategorií erozní ohroženosti půd ČR vodní erozí dle nových výsledků VaV (před provedením regionalizace faktoru erozní účinnosti deště R- faktoru, kdy byla použita průměrná hodnota R=40)

42

Obrázek 4-33: Mapa současného vymezení kategorií erozní ohroženosti pro GAEC2 (Eroze – podkladová vrstva)

Obrázek 4-34: Mapa vymezení kategorií erozní ohroženosti půd ČR vodní erozí v třech kategoriích GAEC2 dle nových výsledků VaV (pro R=40). V novém pojetí se jedná o vrstvu „Eroze – vrstva GAEC2“

43

4.7.2. Nové limity přípustné ztráty půdy Na základě nových poznatků je nutné zapracovat do praxe nové doporučované limity přípustné ztráty půdy. Tyto limity jsou nově určeny pro středně hluboké půdy a hluboké půdy shodně na 4 t/ha/rok (původní limity byly nastaveny pro středně hluboké půdy na 4 t/ha/rok a pro hluboké půdy 10 t/ha/rok). Tabulka 4-3: nové doporučované limity přípustné ztráty půdy Půdy dle hloubky Původní limity přípustné ztráty Nové limity přípustné ztráty půdy půdy v t/ha/rok v t/ha/rok mělká 1 (doporučeno zatravnit/zalesnit) 1 (doporučeno zatravnit/zalesnit) středně hluboká 4 4 hluboká 10 4

Nové doporučované limity přípustné ztráty půdy je vhodné provést a zapracovat spolu s R faktorem již pro období 2013-2014, případně pro období 2015-2017. Tabulka 4-4: zastoupení ploch SEO a MEO na orné půdě před a po zavedení nových limitů přípustné ztráty půdy a aktualizaci R-faktoru (červeně stávající stav, zeleně předpokládané hodnoty nové výměry) v případě použití změn způsobu prezentace vrstvy erozní ohroženosti v GAEC2 podíl plocha ploch varianta opatření po zohlednění podíl PB SEO/MEO SEO/MEO poznatků VaV (R faktoru i nových limitů) počet PB [%] [ha] [%] nynější stav SEO

14 720

6,28

11 324,07

0,45

PB/DPB se zastoupením SEO nad 10 % plochy PB nebo výměrou nad 0,4 ha

16 321

6,97

23 465,80

0,93

nynější stav MEO

98 274

41,96

256 022,51

10,19

PB/DPB se zastoupením MEO nad 10 % plochy PB nebo výměrou nad 0,4 ha s vyloučením PB/DPB již zařazených v SEO

106 627

45,52

321 115,60

12,78

V případě použití změn způsobu prezentace vrstvy erozní ohroženosti v GAEC2 a zohlednění poznatků VaV – nového R faktoru a přísnější limity přípustné ztráty půdy erozí dle nové metodiky by bylo jako SEO označeno 16,3 tis. půdních bloků a jejich dílů (oproti 14,7 tis. v současnosti) s celkovou výměrou něco nad 23,5 tis. hektarů (oproti 11,3 tis. v současnosti). MEO by bylo označeno 106,6 tis. půdních bloků a jejich dílů (oproti 98,3 tis. v současnosti) s celkovou výměrou něco nad 321,1 tis. hektarů (oproti 256 tis. v současnosti).

44

Obrázek 4-35: Mapa vymezení kategorií erozní ohroženosti půd ČR vodní erozí dle nových výsledků VaV (při použití průměrná hodnoty R=40 a maximální přípustné ztráty půdy Gp = 4)

Obrázek 4-36: Mapa vymezení kategorií erozní ohroženosti půd ČR vodní erozí v třech kategoriích GAEC2 dle nových výsledků VaV (pro R=40 a Gp = 4). V novém pojetí se jedná o vrstvu „Eroze – vrstva GAEC2“

45

Obrázek 4-37: Zdrojová vrstva eroze VÚMOP v současné podobě Obrázek 4-38: Přibližný vzhled vrstvy eroze pro potřeby GAEC 2 bez změny způsobu prezentace vrstvy (bez provedení generalizace, začišťování a převodu do vektorové formy, ale po snížení požadavků na management)

Obrázek 4-39: vrstva „Eroze – vrstva GAEC 2“ po výpočtu navrženého algoritmu a po zákresu parcely osevního postupu a opětovného přepočtu algoritmu (tak jak bude nabídnuta uživateli).

46

Obrázek 4-40: Zdrojová vrstva eroze VÚMOP po zohlednění poznatků VaV Obrázek 4-41: Přibližný vzhled vrstvy eroze pro potřeby GAEC 2 bez změny způsobu prezentace vrstvy a po zohlednění poznatků VaV

Obrázek 4-42: vrstva „Eroze – vrstva GAEC 2“ po zohlednění poznatků VaV, výpočtu navrženého algoritmu a po zákresu parcely osevního postupu a opětovného přepočtu algoritmu (tak jak bude nabídnuta uživateli).

47

4.8. Ověřování účinnosti půdoochranných technologií Zemědělské plodiny ať už širokořádkové nebo úzkořádkové se často pěstují na erozně ohrožených plochách bez použití dostatečných protierozních opatření. To má za následek velké škody nejen na ztrátách nejúrodnější části půdy (ornice), ale i zhoršení půdních vlastností, zmenšení půdního profilu, zvýšení štěrkovitosti, snížení obsahu humusu, poškození plodin a znesnadnění pohybu strojů, ztráty osiv a sadby, hnojiv atd. Navíc transportované půdní částice znečišťují vodní zdroje a zanášejí akumulační prostory nádrží, snižují průtočnou kapacitu toků, vyvolávají zakalení vod, poškozují intravilány obcí a tím se i zvyšují náklady na likvidaci škod při povodňových událostech. Většina zemědělských subjektů nečiní z pohledu ochrany půdy před erozí dostatečné ochranné kroky, kterými by škodám na pozemcích zabránili nebo je alespoň částečně eliminovali, trvalá udržitelnost úrodnosti půd má nižší prioritu než momentální zisk. Půdoochranné technologie při tom představují způsob zpracování půdy, který je aplikovatelný na jakémkoliv půdním bloku přímo samotným zemědělcem. Půdoochranné technologie jsou založené na mělkém a středně hlubokém kypření půdy, na výsevu plodin do nezpracované nebo částečně zpracované půdy, na výsevu plodin do vymrzající nebo přezimující meziplodiny, na výsevu do podsevů a chlévského hnoje. Technologie přináší možnost vzájemného kombinování a umožní každému zemědělci nalézt nejvhodnější půdoochrannou technologii zpracování půdy. V protierozní ochraně byly převážně prosazovány půdoochranné technologie, které se běžně používají v zahraničí, některé s úspěchem, u některých bylo zjištěno, že nejsou v podmínkách ČR snadno aplikovatelné. Proto je potřeba dále hledat a ověřovat technologie, které by byly pro podmínky českého zemědělství přijatelné, rychle a jednoduše aplikovatelné, funkční jak z protierozního tak z ekonomického hlediska a zaručovaly by trvalou udržitelnost hospodaření na zemědělské půdě. Je nutné rozšířit povědomí o těchto technologiích a zdůrazňovat výhody, které přinášejí (nejen půdoochranné a ekologické, ale i ekonomické). O roku 2011 VÚMOP, v.v.i. ve spolupráci s dalšími výzkumnými pracovišti, zemědělskou praxí a finanční podporou MZe testuje nebo připravuje zahájení testů některých půdoochranných technologií navržených pro pěstování širokořádkových plodin a to v provozních a poloprovozních podmínkách. Jedná se o ověřování technologie podrývání a setí do mulče u cukrovky; odkameňování u brambor (rovněž varianta odkameňování s modifikovaným tvarem hrůbku); šířka řádku do 45 cm, plečkování a metoda válení - důlkování u kukuřice. V současné době testované půdoochranné technologie však představují pouze zlomek z možných technologií a možností jejich vzájemného kombinování. Proto by bylo v následujícím období vhodné podpořit ověřování nových půdoochranný technologií a jejich variant: - výsev plodin do nezpracované nebo částečně zpracované půdy, - mělké a středně hluboké kypření půdy, - výsev plodin do vymrzajících nebo přezimujících meziplodin, - výsev do podsevů a chlévského hnoje, - technologie vrstevnicového obdělávání, 48

-

mulčování při různém zastoupení posklizňových zbytků, setí do dvojřádku a úzkořádku odkameňování v kombinaci s meziplodinami a předplodinami, důlkování, hrázkování, použití netkané textilie (u brambor) atd.

Pro jednotlivé širokořádkové plodiny (kukuřice, slunečnice, brambory, cukrovka, bob, čirok a sója) a některé úzkořádkové plodiny (řepka, mák, hořčice atd.) bude nezbytné vytvořit tzv. „katalog půdoochranných technologií“, který by v sobě zahrnoval vhodné technologie a jejich kombinace pro pěstování jednotlivých plodin na erozně ohrožených plochách s podrobnými pracovními postupy, doporučenou mechanizaci a ekonomickým zhodnocením. Tento katalog bude součástí „Příručky ochrany proti vodní erozi“ a bude zapracován do „protierozní kalkulačky“. Následně pro efektivní zavedení půdoochranných technologí do zemědělské praxe by bylo vhodné provázat jejich aplikaci s dotačními tituly, nebo jimi rozšířit stávající seznam půdoochranných opatření v rámci GAEC 2.

4.9.

Ohroženost větrnou erozí

Působením větru dochází k odnášení nejjemnějších frakcí půdy, čímž se zhoršuje kvalita ornice a snižuje se její mocnost. Tím dochází ke změně fyzikálních, chemických a biologických vlastností půdy. Větrná eroze má mnoho společných rysů jako eroze vodní, ale hlavním rozdílem je její nezávislost na topografii terénu. To může činit problémy při jejím vymezování v krajině, např. při mapování. Rovněž je složitější její měření, zejména proto, že nelze vymezit přesnou oblast výskytu, jakým je u vodní eroze povodí. Také není možné určit stabilní směr transportu materiálu na rozdíl od vodní eroze, kde lze vymezit dráhy soustředěného odtoku. Škody způsobené větrnou erozí lze rozdělit podle místa vzniku, na: - on-site (škody způsobené v místě erozní události) vznikají tak, že deflací nejjemnějších půdních částic spolu s organickou hmotou snižují hloubku ornice a zhoršují její vlastnosti. Zhoršením kvality ornice dochází také k nižší retenční schopnosti půdy. - off-site (vzdáleně od místa vzniku eroze), které spočívají v tom, že erodovaný materiál, který se přemísťuje větrem, způsobuje škody i na vzdálenějších místech zejména tím, že zanáší např. příkopy i celé komunikace a železniční tratě. Může mít negativní vliv na celý intravilán v oblasti. 4.9.1. Potenciální ohroženost větrnou erozí – stávající řešení Ohroženost větrnou erozí se v současné době v ČR posuzuje zejména na úrovni potenciální ohroženosti orné půdy větrnou erozí na základě hodnocení klimatických a půdních charakteristik. Vychází se zde z předpokladu, že větrnou erozí jsou ohroženy zejména lehčí půdy v sušších a teplejších oblastech, zatím co těžší půdy ve vlhčích a chladnějších oblastech ohroženy nejsou. 49

Potenciální ohroženost se proto v ČR nejčastěji stanovuje na základě informací odvozených z bonitovaných půdně-ekologických jednotek (BPEJ). Ke stanovení potenciální ohroženosti větrnou erozí se zde využívá klimatické regionalizace a charakteristik hlavních půdních jednotek (HPJ) (Pasák, Janeček, 1971 a, b, c; Janeček 2005). Potenciální ohroženost zemědělských půd větrnou erozí se určí jako součin hodnot faktoru půdy pro vybrané HPJ a hodnot faktoru klimatu pro klimatické regiony 0 4. Podle hodnoty součinu uvedených faktorů se následně určí stupeň potenciálního erozního ohrožení půd větrnou erozí (půdy bez ohrožení – půdy nejohroženější).

Obrázek 4-43: Potenciální ohroženost zemědělské půdy větrnou erozí.

Velkou nevýhodou uvedeného přístupu je to, že nijak nezohledňuje další relevantní skutečnosti, které na vznik větrné eroze mají, nebo mohou mít vliv, jako jsou např.: způsob hospodaření, vegetační pokryv, charakteristiky proudění vzduchu v dané oblasti nebo ochranný účinek větrolamů a liniové vegetace. Navíc, nové vědecké poznatky potvrzují, že větrná eroze za určitých klimatických podmínek (střídavé promrzání půdy v zimním období, výsušné jarní a podzimní větry) a při nevhodném způsobu hospodaření působí značné škody i na těžkých půdách, co uvedený postup stanovení potenciální ohroženosti větrnou erozí nezohledňuje (Kozlovsky Dufková, J., 2010). 4.9.2. Komplexní hodnocení erozní ohroženosti – nové řešení Uvedené nevýhody stávajícího řešení v hodnocení ohroženosti zemědělské půdy větrnou erozí řeší komplexní (syntetický) model pro určení účinnosti větrolamů a ostatní liniové vegetace nazvaný: 50

Windbreak efficiency model (WEM). Model je výsledkem dlouhodobého výzkumu v problematice větrné eroze ve VÚMOP, v.v.i. V současné době je model implementován formou pracovního postupu a probíhá jeho patentové řízení. Model při hodnocení ohroženosti území větrnou erozí na základě analýzy vlastnosti půdy z vrstvy BPEJ, charakteru pozemků z vrstvy LPIS a vlastností větrných barier z vrstvy liniové vegetace zhodnotí zájmové území z hlediska jeho ohroženosti větrnou erozí. Z rozmístění a charakteru liniové vegetace model generuje oblasti neohrožené a ohrožené větrnou erozí v zadaném směru větru. Syntézou náchylnosti území ke vzniku větrné eroze, určené na základě vlastností půdy, charakteru pozemků, a modelových ochranných zón liniové vegetace model celkově zhodnotí území z hlediska ohroženosti větrnou erozí. Model tak umožňuje hodnotit území jak z pohledu dispozice ke vzniku větrné eroze (na základě pedologických faktorů, vlastností pozemků a směru větru), tak i z hlediska skutečné ochrany území (na základě druhu pozemků – pěstované kultury a modelování ochranného účinku liniové vegetace v kontextu konkrétního směru větru) proti nepříznivým účinkům větrné eroze. Výhodou nového řešení hodnocení větrné eroze oproti stávajícímu je to, že se stanovuje na základě komplexního zhodnocení území, při kterém se vyhodnotí náchylnost půdy k větrné erozi, skutečný stav pozemků a účinnost ochrany větrných barier v systému i jednotlivě. Model WEM při hodnocení ohroženosti území větrnou erozí využívá informace odvozené z aktuálních podkladových prostorových vektorových dat o půdě (BPEJ), pozemcích (LPIS) a liniové vegetaci (data ÚHÚL). K hodnocení území model využívá analytické postupy a nástroje geografických informačních systémů (GIS). Návrh řešení: - vyhodnotit ohrožení větrnou erozí komplexním syntetickým modelem WEM (Windbreak efficiency model) pro celou ČR, - zacílit stávající standard GAEC 1 na větrnou erozi a to na základě výsledků hodnocení modelem WEM. Vzhledem k tomu, že dopad GAEC 1 na vodní erozi je prakticky nulový, (vodní erozi řeší účinněji GAEC 2), bylo by vhodné zacílit GAEC 1 na větrnou erozi, která není v rámci GAEC řešena vůbec, - s výsledky výzkumu by se mělo počítat při implementaci závazků a úmluv, týkajících se krajiny a rozvoje venkovského prostoru (Nařízení rady o podpoře pro rozvoj venkova č. 1998/2005, CAP), - podporovat další výzkumné aktivity na poli větrné eroze, které mají za cíl vyvinout nové metody hodnocení účinků erozních procesů na půdu intenzivně využívanou pro pěstování polních plodin např. pokusy ve větrném tunelu vyčíslit potencionální ztráty půdy v daném území za daných podmínek a tím stanovit ekonomickou újmu, která vznikne na půdě při nesprávném způsobu hospodaření, cíleným vysazováním liniové vegetace (zejména větrolamů) a měřením jejích účinků na větrnou erozi, získat informace o možnostech zmírnění vlivu eroze na půdní celky, nebo sestavení nových přesnějších map půd ohrožených větrnou erozí na základě experimentálních zjištění erodovatelnosti půdy.

51

5. Monitoring eroze zemědělské půdy Úroveň ochrany půdy před erozí vychází z vymezení potenciální erozní ohroženosti, která je stanovována a kalkulována na základě výsledků dlouholeté odborné a vědecké praxe, nicméně je ovlivněna i úrovní nastavení limitů v rámci legislativních úprav zabývajících se ochranou půdy před erozí. Vyhodnocení účinnosti současné úrovně ochrany půdy před degradací vlivem eroze však naráží na problém nedostatečného množství kontrolních dat, které vyúsťuje v zúžení možností jejího posouzení jen na základě dat z malého počtu známých konkrétních případů. Celková analýza stavu a funkčnosti ochrany je tak bez širších informací značně komplikovaná. Z hlediska strategie ochrany půdy před erozí je soubor dat, získávaný v rámci Monitoringu eroze zemědělské půdy, ojedinělým a nenahraditelným zdrojem informací, který lze k tomuto účelu využít. Poskytuje tak informace, které v současné době není možno získat jiným způsobem.

5.1.

Principy a cíle monitoringu

Vzhledem k nedostatku přesných informací o míře aktuálních problémů s erozí zemědělské půdy a nedostatku znalostí o příčinách tohoto stavu vyvstala potřeba získat co nejobsáhlejší soubor dat k jednotlivým erozním událostem. Pro potřeby vyhodnocení účinnosti současného stavu ochrany půdy před erozí, tedy i správnosti zacílení stávajících politik a účinnosti některých protierozních opatření, je možnost získání výše zmíněných dat klíčová. Za tímto účelem byl spuštěn proces monitoringu eroze zemědělské půdy. Hlavním cílem monitoringu je zjišťování, evidence a správa informací o výskytu projevů vodní a větrné eroze na zemědělské půdě. Prostředkem pro evidenci a správu informací o monitorovaných událostech je webový portál „Monitoring eroze zemědělské půdy“ dostupný na adrese http://me.vumop.cz, který prostřednictvím uživatelského rozhraní v prostředí internetu umožňuje pověřeným pracovníkům vkládat relevantní informace o monitorovaných událostech do prostorové databáze. Tyto údaje slouží jako zdroj informací pro následné analýzy a vyhodnocení. Webový portál byl implementován jako samostatná specializovaná webová aplikace na mapovém serveru geoportálu SOWAC GIS, který je provozován a spravován Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy. VÚMOP, v.v.i. je odbornou organizací, která je v systému monitoringu pověřena správou a vedením webového portálu monitoringu eroze zemědělských půd a systému evidence monitorovaných událostí, analýzou příčin vzniku a statistickým vyhodnocováním informací o evidovaných událostech a navržených opatřeních s cílem přípravy podkladů pro návrhy efektivních opatření na snižování negativních účinků monitorovaných událostí. Samotný monitoring eroze zemědělských půd je zajišťován Ústředním pozemkovým úřadem (ÚPÚ) na základě Příkazu ministra zemědělství č. 15/2012 pro monitoring eroze zemědělské půdy. Proces monitoringu probíhá v součinnosti s dalšími organizacemi a orgány státní správy a samosprávy a orgány ochrany ZPF. Záznam nahlášených událostí do databáze webového portálu monitoringu zajišťují na celém území ČR pověření pracovníci Pozemkových úřadů (PÚ) dle své působnosti. Je tak zajištěn sběr všech relevantních základních popisných informací o aktuálních erozních událostech s 52

cílem popsat okolnosti jejich vzniku. Při této činnosti jsou povinni svoji činnost koordinovat s dalšími účastníky procesu monitoringu (VÚMOP, v.v.i., AZV, SZIF, orgány ochrany ZPF). Informace o vzniku monitorovaných událostí a další k nim relevantní informace jsou do databáze webového portálu monitoringu zaznamenávány v několika fázích: I. Fáze – Rychlé hlášení vzniku událostí: - provedení terénní rekognoskace s cílem zajistit základní podklady k události (nákres situace, fotodokumentace, údaje o srážkách apod.) - neprodlené zavedení takto získaných informací do databáze II. Fáze – Doplnění nezbytných informací: - Doplnění dalších relevantních informací, které nebylo možno získat při terénním šetření nebo je jejich získání vázané na další analýzy (údaje o erozní ohroženosti pozemku, o proběhlých komplexních pozemkových úpravách apod.) Po fázích pořízení základních informací o okolnostech vzniku události, nahlášení vzniku události určeným příjemcům těchto informací a doplnění dalších relevantních informací následují další fáze monitoringu: I. Fáze – Analýza příčin vzniku události: - Zajištění podrobné odborné analýzy na postižené lokalitě s cílem vyhodnotit příčinu vzniku události a získat podklady pro návrh efektivních preventivních opatření a opatření na zmírnění nebo odstranění negativních důsledků těchto událostí II. Fáze - Výsledky zpracování monitorovaných událostí: - Statistické vyhodnocení nasbíraných dat s cílem definice objektivních problémů v současném řešení erozní problematiky

5.2.

Využití výstupů

Mezi výstupy z monitoringu mohou patřit jak podrobné analýzy jednotlivých erozních událostí, které následně slouží jako podklad (např. doporučení) pro další řešení v konkrétních případech, tak i statistické a mapové přehledy pro širší územní celky až na úrovni ČR, které jsou podkladem pro rozhodování na vyšší úrovni. Rozsáhlý soubor dat o konkrétních událostech umožňuje, v závislosti na řadě sledovaných parametrů, sledování působení zrychlené eroze v mnoha směrech. Mezi výstupní přehledy mohou patřit např.: prostorová distribuce monitorovaných událostí v závislosti na geografických podmínkách; výskyt monitorovaných událostí podle různých časových období (např. období vymezené agrotechnickými termíny); výskyt monitorovaných událostí podle typu a podle výše způsobených škod; příčiny vzniku monitorovaných událostí podle typu událostí (nevhodné hospodaření, „vyšší moc“), výskyt události v závislosti na pěstované plodině a použité agrotechnice, účinnost protierozních opatření a další. Výstupy z monitoringu je vhodné v konkrétních případech využít k objektivizaci příčin vzniku monitorovaných událostí a pro následné návrhy efektivních preventivních opatření a opatření na zmírnění nebo odstranění negativních důsledků těchto událostí. Jelikož je většina informací o 53

erozních událostech zpřístupněna veřejně, případně v menší míře v závislosti na jejich statutu pouze oprávněným osobám (orgány ochrany ZPF, SZIF), předpokládá se využití těchto informací i v praxi pro potřeby orgánů státní správy, pro potřeby projektantů pozemkových úprav apod. Výstupy mohou být využívány jako podklady pro rozhodování na různých úrovních řízení, jako například na podporu rozhodování při územních rozhodnutích, tak i při návrhu nových politik v oblasti boje proti erozi na úrovni státu. Nejvýznamnější možností využití výsledků monitoringu je však vyhodnocení dopadů přijatých opatření na ochranu půdy před erozí, vyhodnocení správnosti zacílení stávajících politik a účinnosti některých protierozních opatření podporovaných v rámci různých programů. Výstupy tak mohou být ojedinělým podkladem při přípravě nových politik v této oblasti. Výstupy je možno využít i směrem ke snížení aktuální ohroženosti obcí vlivem erozních událostí. Na základě analýzy událostí, které zapříčinily škody na soukromém a obecním majetku, je možné rozhodnout o zařazení postižených půdních bloků do kategorií vyšší protierozní ohroženosti v rámci standardů GAEC2. Tímto způsobem je možné zajistit lepší ochranu obcí proti erozním událostem na místech, kde je ohrožení erozními smyvy prokázáno a hrozí nebezpečí opakování událostí. Pro tento účel musí být však stanovena závazná pravidla a je nutné provedení podrobných analýz odborným nezávislým subjektem (VÚMOP, v.v.i.).

5.3.

Další rozvoj monitoringu

Vzhledem k potřebám a k účelům monitoringu je zapotřebí se zabývat i rozvojem celého procesu monitoringu jako takového. Potřeba množství statistických dat pro vyhodnocování stavu a příčin situace erozního poškození půd v ČR je tak nedílně spojena i s kontinuálním rozvojem monitoringu. Na jednu stranu je důležité rozvíjet proces s ohledem na kvantitu dat, nezbytné je ovšem také zkvalitňovat sbíraná data. Vzhledem k možnému širokému uplatnění výstupů z monitoringu je žádoucí zabývat se i možnostmi jejich dalšího přímého využití v procesech, kterými jsou např. územní plánování, navrhování pozemkových úprav, procesy tvorby protipovodňové ochrany, plánování v oblasti vod apod. a k tomuto účelu proces monitoringu přizpůsobit. Z tohoto hlediska je nezbytné široké diskuze a koordinace na úrovni orgánu státní správy, jednotlivých resortů a resortních institucí, výzkumných institucí jakožto i mezi dalšími organizacemi dotčenými potřebou řešit ochranu půdy, případně ochranu dalších zdrojů dotčených procesem zrychlené eroze. V rámci rozšíření monitoringu eroze lze uvažovat jednak o zkvalitnění dosavadního postupu při hlášení a zaznamenávání událostí a s tím spojenými náležitostmi (informační kampaň, atd.) jednak o rozšíření získávaných informací k jednotlivým událostem a rozšíření předmětu monitoringu z aktuálních erozních událostí na evidování dalších prvků spojených se vznikem a výskytem eroze (dlouhodobé erozní problémy, stav zanášení nádrží apod.). V rámci spolupráce s dalšími orgány a organizacemi pak mohou vyvstat požadavky na specifické rozšíření procesu monitoringu.

54

5.3.1. Zkvalitnění dosavadního postupu Jednou z nejdůležitějších záležitostí při zachování konzistence monitoringu a jeho zkvalitňování je proces zvyšování odborné úrovně pracovníků pověřených činností v souvislosti s procesem monitoringu. Toto je možné provádět na úrovni jednotlivých organizací, nicméně klíčovým je proces školení těchto pracovníků na straně odborné organizace pověřené správou a vedením webového portálu monitoringu a odborným vedením celého procesu monitoringu, kterou je VÚMOP, v.v.i. Zvyšování odborné úrovně může být prováděno jak formou presenčního školení, tak formou vydávání a distribuce tematické odborné literatury. Tímto způsobem je zajišťována kvalita vstupních dat nezbytná pro proces vyhodnocení. Školení mohou být koncipována odlišným způsobem v závislosti na rolích jednotlivých subjektů v procesu monitoringu (AZV, orgány ochrany ZPF apod.). Nevyhnutelný je taktéž kontinuální rozvoj samotné webové aplikace, který musí reagovat na potřeby jak samotného procesu monitoringu, na potřeby jeho uživatelů ať už z praxe nebo z odborné veřejnosti, tak i na potřeby zajištění bezproblémového a zabezpečeného fungování. V rámci rozvoje webové aplikace je možno uvažovat s rozšířením funkcionality na automatické provádění některých analýz nad daty, zvýšení komfortu pro pracovníky pověřené evidováním událostí, ať již se jedná o podporu tisku podkladů nebo jednodušší a přehlednější ovládání, automaticky generované e-mailové zprávy pro příslušné orgány apod. Zabezpečení dat a bezproblémové fungování celé aplikace je a musí být řešeno kontinuálně. Zvýšení povědomí o procesu monitoringu mezi veřejností jak laickou tak odbornou je nutnou záležitostí pro zvýšení rozsahu záběru při podchycení hlášení erozních událostí. Zde je nutné rozvíjet informovanost a spolupráci zejména s představiteli obcí. Ta je důležitá s ohledem na nahlašování jednotlivých událostí. V tomto ohledu je nasnadě provedení informační kampaně na rozšíření povědomí o procesu monitoringu na příslušná potřebná místa. Z hlediska obecních zájmů může být případné hlášení události a následné vyhodnocení událostí prospěšné zejména s ohledem na ochranu obecního majetku před následky erozních událostí. Samotný proces monitoringu byl primárně zaměřen na zajištění souboru informací o erozních událostech pro potřeby řešení protierozní ochrany v širším měřítku. Praxe však ukázala, že proces monitoringu může přispět i k řešení konkrétních událostí a jejich nápravě. Do tohoto procesu jsou zapojeny zejména orgány ochrany zemědělského půdního fondu (ZPF) a SZIF. Z důvodu možného ohrožení i dalších objektů jakými jsou např. vodní útvary či komunikace, mohou do procesu vstupovat i další dotčené orgány (vodoprávní orgány, ŘSD apod.). Tudíž je nutné vyřešit lepší propojení i na tyto orgány. V tomto ohledu je tedy nutná i meziresortní debata o nastavení spolupráce. Tato spolupráce je nasnadě i vzhledem k podpoře rozšířeného získávání informací k jednotlivým událostem, kdy může přispět k získání lepších a podrobnějších dat, např. v případě získávání srážkoměrných dat u ČHMÚ, jakožto příspěvkové organizace zřízené Ministerstvem životního prostředí.

55

5.3.2. Rozšíření předmětu monitoringu Monitoring eroze zemědělské půdy je primárně zaměřen na sledování aktuálních erozních událostí. Projevy eroze jsou však zaznamenávány i na plochách, u kterých se nepodařilo erozní událost zachytit (nehlášené události, opakující se události menšího měřítka apod.), nebo tam kde události proběhly v minulosti a erozní poškození půd přetrvává. Ačkoliv u takto degradovaných půd nejsou znalosti o přesných příčinách erozního poškození (charakteristiky srážkových událostí, využití pozemku v době události apod.) je vhodné i tyto plochy evidovat. Tato evidence může přispět k bližším znalostem o reálném stavu degradace půdního fondu vlivem činnosti eroze. K tomuto účelu je však nutné mít k dispozici metodiku hodnocení projevů eroze, aby bylo možno přesně odlišit způsob, jakým byla půda degradovaná, tj. odlišit příčiny erozní od ostatních. Plošné mapování erozně ovlivněných půd není z kapacitního hlediska možné provést jednorázově nebo jednoúčelně. Tuto činnost je třeba koordinovat v rámci jiných projektů. Monitoring eroze zemědělské půdy může být vhodnou platformou pro tuto činnost. DPZ Další možnosti pro plošné mapování a monitoring vlivu eroze mohou poskytnout progresivní technologie, kterými jsou zejména metody dálkového průzkumu Země (DPZ). Metody DPZ mohou pomoci sledovat reálnou erozní ohroženost díky jejím následkům pro vlastnosti půdy. Výhodou těchto metod je jejich široký plošný záběr. Je však zapotřebí nalézt způsob, jak pomocí metod DPZ jednoznačně určit změny půdních vlastností, které mohou nepřímo indikovat erozi. Tak bude možno odhalit lokality dlouhodobě zatížené erozními procesy. Nalezení tohoto způsobu je však zatím otázkou výzkumu. Metody DPZ nabízejí celou řadu možností, které je nutno prověřit. Základní rozdělení metod můžeme provést na základě předmětu průzkumu. Tj. zda je sledována přímo půda (přímé metody), nebo vegetace, jejíž růst je kvalitou půdy ovlivněn (nepřímé metody). Jelikož je v praxi velmi obtížné odlišit, jaký faktor měl na růst vegetace zásadní vliv (zejména v případě plošné degradace), tedy zda souvisel s erozí nebo nikoli, je uvažováno zejména o využití přímých metod. Z metod DPZ, které mají potenciál být využity při výzkumu erozně ovlivněných ploch jsou uvažovány zejména tyto: - využití hyperspektrálních (případně multispektrálních) snímků (leteckých i družicových) Využívá se spektrálních vlastností půd. Spektrální projev půd je odrazem jejich fyzikálně-chemických vlastností. Je uvažováno, že na základě analýzy těchto vlastností je možno vymezit plochy s projevy erozního působení. - laserové skenování povrchu půdy (LIDAR) Využívá se zejména při vytváření přesných digitálních modelů terénu a povrchu. Je uvažováno, že na základě porovnání výškových dat z různých časových úseků je možné identifikovat místa odnosu a depozice půdního materiálu. - porovnání časové řady leteckých snímků Využívá se časové řady ortofotosnímků a jejich klasifikace. Identifikace hlavně liniových erozních tvarů. Možnost stereofotogrammetrického vyhodnocení. Je možné analyzovat vývoj jednotlivých erozních forem v čase - využití bezpilotních nosičů 56

-

Uplatnění nacházejí zejména při podrobném průzkumu vybraných lokalit. Nosiče mohou nést různá zařízení (měřičské kamery, termální, hyperspektrální kamery, LIDAR apod.) Radarová data Využívá se dat z radarových nosičů. Radarová data jsou citlivá zejména na vlhkost a tvarové vlastnosti povrchu terénu.

Při využívání všech metod DPZ je ovšem v různé míře nutné kalkulovat s potřebou pozemní podpory (odběr vzorků pro laboratorní fyzikální analýzy, tvorba spektrální knihovny, pomocná data atd.) I z tohoto hlediska se však jeví využití těchto metod jako progresivní a finančně dostupné řešení pro sběr informací o míře aktuální degradace půd erozí.

5.4.

Hodnocení škod erozí a projevů eroze

Ve VÚMOP, v.v.i. je v současné době dokončována metodika pro komplexní posuzování a finanční ohodnocení škod na půdě poškozené vodní erozí. Stanovuje postup prací vedoucí k vyčíslení škody i jednotlivé způsoby poškození, jejich úrovně a projevy. Pro značnou heterogenitu půd a jejich vlastností se sestavení metodiky platné v rámci celé ČR obtížný úkol a je mu i do budoucna nezbytné věnovat náležitou pozornost.

57

6.

Poradenství, informační praxe s výzkumem

podpora,

spolupráce zemědělské

Kvalita a akceschopnost poradenského systému je zásadní pro úspěšné zavedení nového systému kontrol projevů eroze. Dle NR 73/2009 má každý členský stát povinnost umožnit zemědělcům využít poradenských služeb minimálně v rozsahu povinných požadavků na hospodaření a standardů dobrého zemědělského a environmentálního stavu (cross-compliance), jejichž jedním z hlavních témat je ochrana půdy. Plnění podmínek cross-compliance je podmínkou pro výplatu plné výše podpor. Počty porušení však ukazují, že zemědělci nemají dostatečné informace smysluplnosti povinných (GAEC) i dobrovolných agroenvironmentálních opatření a jejich skutečných a potenciálních efektech a širších souvislostech ochrany přírodních zdrojů. Rovněž nedůvěru pro realizaci protierozních, vodohospodářských a ekologických zařízení řešených v rámci komplexních pozemkových úprav lze přičíst absenci zaměření poradenského systému na tuto oblast.

6.1.

Odborná příprava poradců

V roce 2011 bylo zahájeno školení poradců pro oblast ochrany půdy. Devítidenní kurz absolvovalo 73 poradců, z nichž 51 úspěšně absolvovalo akreditační řízení, a je zapsáno v registru poradců akreditovaných MZe pro oblast Péče o půdu. V roce 2012 se z důvodu redukce prostředků na FÚ odd. koordinace CC nepodařilo zajistit žádné prostředky na rozšiřující školení o nejnovější poznatky vědy a výzkumu či na školení k novinkám jako je monitoring eroze nebo nová prezentace vrstvy erozní ohroženosti v GAEC 2 a cílový stav 100 akreditovaných poradců v oblasti péče o půdu zůstává nenaplněn. Poradenský systém nedisponuje vyškolenými poradci na GAEC 3 a 4, resp. poradci proškolenými v oblasti organické hmoty a jejího vlivu na strukturu půdy, zadržování vody a živin v půdě a v oblasti využití biomasy jiným způsobem než spalováním. V rámci zvýšení odbornosti poradců v oblasti Péče o půdu je nezbytné poradce vyškolit i na tuto problematiku. Návrh řešení: - vypsání nového kola akreditace pro oblast péče o půdu (požadovat v TÚ ÚZEI, může kterýkoliv úsek/sekce MZe), - proškolení akreditovaných poradců v oblasti organické hmoty v půdě a struktury půdy (FÚ odborný garant VÚMOP, v.v.i., TÚ ÚZEI), - průběžné proškolování v nových poznatcích (např. doplněné ověřené půdoochranné technologie) a ve využívání poradenských pomůcek (znalostní a expertní systémy, GIS aplikace) (FÚ odborný garant VÚMOP, v.v.i. a další, TÚ ÚZEI), - proškolení akreditovaných poradců v systému monitoringu eroze a návrhu nápravných opatření (FÚ odborný garant VÚMOP, v.v.i.), - zrušení omezení Směrnice akreditace pro zvyšování počtu poradců vedených v registru poradců. 58

6.2.

Poradenské pomůcky

V roce 2011 byla odd. koordinace CC ve spolupráci s VÚMOP, v.v.i. vydaná příručka Ochrany proti vodní erozi, jako praktický podklad pro poradenský systém, ale i zemědělce a farmáře. Její aktualizaci a rozšíření o další témata (např. problematiku realizace technických protierozních opatření nebo problematiku větrné eroze) pro pracovníky PÚ v roce 2012 zajišťuje ÚPÚ (odd. koordinace CC redukce prostředků na FÚ). Příručku Ochrany proti vodní erozi je nezbytné pravidelně aktualizovat a rozšiřovat o nejnovější poznatky z oblasti vědy a výzkumu (např. doplnění o nově ověřené půdoochranné technologie), poskytovat aktuální informace týkající se změn v rámci GAEC 2 či monitoringu eroze, uvádět praktické ukázky účinnosti opatření v rámci GAEC a jejich vliv na stav půdy a další relevantní témata z oblasti ochrany zemědělské půdy proti degradacím (např. oblast organické hmoty). Návrh řešení: - protierozní kalkulačka – implementace komplexní webové aplikace na podporu rozhodování pro zemědělce a farmáře při řešení protierozní ochrany na erozně ohrožených plochách zemědělské půdy v rámci GAEC na geoportálu SOWAC GIS. Pro zemědělce jsou výpočty složité, pomocí protierozní kalkulačky, která by svojí interaktivitou a variabilitou řešení zajišťovala řešení na míru v nejrůznějších podmínkách, by však zemědělci mohli na svých půdních blocích simulovat vliv zavedení různých protierozních opatření. Přípravu webové aplikace pro řešení protierozní ochrany pro zemědělce tzv. protierozní kalkulačku, se snaží zajistit ÚPÚ s příslibem uvolnění financí v roce 2013 (odd. koordinace CC redukce prostředků na FÚ), - zpřístupnění specifických geografických vrstev (např. faktorů ovlivňujících vznik eroze) pro zajištění kvalitní práce poradců, - tvorba video tutoriálů vhodných půdoochranných technologií a ukázka praktických zkušeností organizačních a protierozních opatření v rámci i nad rámec GAEC.

6.3.

Pozemkové úpravy jako nástroj realizace protierozních opatření

Nízké povědomí o významu, principu, průběhu a přínosech pozemkových úprav jak u zemědělců, tak u široké veřejnosti vyvolává zdržení nebo až zrušení procesu pozemkové úpravy. Účastníci pozemkové úpravy se sice mohou se svými dotazy obracet na pracovníky pozemkových úřadů nebo zpracovatele pozemkové úpravy, rozvleklá jednání s vlastníky často nadměrně zatěžují kapacity pracovníků pozemkových úřadů a někteří vlastníci a uživatelé nemají důvěru k jejich informacím a nepovažují je za nestranné. Zejména vlastníci, kteří se nezabývají zemědělskou výrobou, se nejsou schopni samostatně orientovat v podpůrné politice státu směrované na realizaci a údržbu protierozních, vodohospodářských a ekologických zařízení. Nejjednodušší řešení pro ně je nechat rozhodování o obhospodařování pozemku na svém nájemci.

59

Návrh řešení: - Proškolení akreditovaných poradců v úředním procesu příprav a schvalování pozemkových úprav. Osoby dotčené pozemkovou úpravou budou mít možnost obrátit se se svými dotazy na nezávislého odborníka. Ten jim poradí ohledně jejich práv a povinností v pozemkové úpravě a doporučí jak efektivně postupovat při prosazování jejich požadavků, případně některé otázky přímo zkonzultuje s odpovědným pracovníkem pozemkového úřadu. - Užší spolupráce s PÚ => dostupnost seznamu ukončených KPÚ a realizovaných PEO. - Realizace vzdělávacích kurzů financovaných z PRV.

6.4.

Informační podpora

Problémy: - roztříštěné a neúplné Informační zdroje, - nepropojenost informačních systémů a tím omezenost komplexního přístupu. Řešení spočívá v účinném transferu výsledků výzkumu a vývoje do praxe poskytováním odborných konzultací, školením akreditovaných privátních poradců MZe, vybraných pracovníků ÚZEI, AZV MZe, PÚ, kontrolorů SZIF a orgánů ochrany ZPF, poskytováním informací prostřednictvím specializovaného webového portálu Vodní a větrná eroze v ČR (eroze.vumop.cz) přinášejícího specializované informace, metodiky a doporučení pro všechny úrovně poradenství a zemědělskou praxi v různých stupních odbornosti. V neposlední řadě pak řešení spočívá i v zajištěním přístupu, kvality a aktuálnosti informací z oblasti ochrany půdy. Návrh řešení: - Dobudování a provoz specializovaného webového portálu Vodní a větrná eroze půd v ČR. Poskytováním informací prostřednictvím webového portálu Vodní a větrná eroze půd v ČR (eroze.vumop.cz) přinášejícího specializované informace, metodiky a doporučení pro všechny úrovně poradenství a zemědělskou praxi v různých stupních odbornosti je v boji proti erozi zásadním předpokladem účinného transferu výsledků vědy a výzkumu do praxe. - Zpřístupnění informací a výsledků z portálu „Monitoring eroze zemědělské půdy“ jako součást procesu ověřování aktuálního stavu a dopadů přijatých opatření v boji proti erozi. Tento portál bude propojen s ostatními poradentskými portály pro zjednodušení přístupu k poradenským informacím. - Zpřístupnění informací a výsledků z portálu „Zemědělské sucho“, zejména výsledků provedených analýz relevantních klimatických a pedologických prostorových dat a statistických přehledů z výsledků analýz, jako součást procesu ověřování aktuálního stavu a dopadů přijatých opatření v boji proti erozi. Tento portál bude propojen s ostatními poradentskými portály pro zjednodušení přístupu k poradenským informacím.

60

6.5.

Spolupráce zemědělského výsledků výzkumu do praxe

výzkumu

s praxí,

transfer

Problémy: - Omezená spolupráce výzkumu s odborným a komplexním poradenstvím, - aplikovaný výzkum nedostatečně řeší reálné potřeby zemědělské praxe, - ochrana půdy a vody se prosazuje postupně, ekonomické, tržní prostředí a tlak globálního trhu (energie) působí často proti udržitelnosti hospodaření, - maximalizace zisku na úkor dlouhodobých strategií udržitelného rozvoje, zavádění půdoochranných opatření, rotace plodin a vhodné odrůdové skladby. Návrh Nařízení o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) zahrnuje evropské inovační partnerství (EIP) v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti, jehož cílem je prosazovat účinné využívání zdrojů, budovat mosty mezi výzkumem a praxí a obecně podporovat inovace. Partnerství má být dosaženo prostřednictvím operačních skupin, které budou nositeli inovativních projektů. Operační skupiny budou zřizovány za účelem vývoje nových produktů, postupů, procesů a technologií v odvětvích zemědělství, potravinářství a lesnictví. V operačních skupinách mají být zapojeni zemědělci, výzkumní pracovníci, poradci a podniky působící v zemědělství a potravinářství. Návrh řešení: - Ustavit tematicky zaměřenou operační skupinu ve formě technologické platformy v rámci EIP pro přenos poznatků VaVaI do praxe a zajištění jejich fungování v procesu transferu, - podpořit vznik strategie a akčního plánu jako základních strategických dokumentů, - tím zlepšit transfer znalostí VaVaI a vytvořit partnerství stimulující inovace v oblastech: o ověření půdoochranných technologií, o zavádění nových postupů, hlavně postupů pro zlepšení ochrany půdy a vody, založené na trvale udržitelném základě, o zvyšování obsahu organického uhlíku v půdě v podobě organické hmoty.

6.6.

Vzdělávání a informační akce pro zemědělce

Problémy: - Absence priorit vzdělávání, kdy témata jsou vybírána na základě znalostí školitelů, nikoliv potřeb zemědělců či státní správy, - výzkumné ústavy nejsou nositeli transferu, vzdělávání z převážné části zajišťují nerezortní organizace bez vazby na praktické výstupy výzkumu. Současný stav je způsoben nastavením hodnocení ve výzkumu, kde je kladen důraz na publikační činnost v impaktovaných periodikách a výzkumní pracovníci nejsou podporováni v předávání znalostí přímo zemědělské praxi. Tuto úlohu by měl primárně plnit poradenský systém. Ten je však založen na privátních poradcích, jejichž činnost se při absenci dotačních titulů obtížně koordinuje. 61

Návrh řešení: - Na základě této strategie připravit vzdělávací program pro cílové skupiny, (zemědělci, pracovníci AZV, PÚ a platební agentury). - Zapojit výzkumné ústavy v roce 2013 do vzdělávání podporovaného z PRV. - Na základě Koncepce zemědělství a strategie PEO připravit prioritní oblasti pro vzdělávání tak, aby mohly být připraveny vzdělávací moduly pro první výzvu PRV 2014+.

62

7.

Nástroje ochrany – pozemkové úpravy

Ve smyslu zákona o pozemkových úpravách (zákon č. 139/2002 Sb., prováděcí vyhláška č. 545/2002 Sb.) se v rámci pozemkových úprav (dále jen „PÚ“) ve veřejném zájmu prostorově a funkčně uspořádávají pozemky, scelují se nebo dělí a zabezpečuje se jimi přístupnost, využití pozemků a vyrovnání hranic tak, aby vytvořily podmínky pro racionální hospodaření vlastníků půdy. Současně se jimi zajišťují podmínky pro zlepšení kvality života ve venkovských oblastech včetně napomáhání diverzifikace hospodářské činnosti a zlepšování konkurenceschopnosti zemědělství, zlepšení životního prostředí, ochranu a zúrodnění půdního fondu, vodní hospodářství zejména v oblasti snižování nepříznivých účinků povodní a řešení odtokových poměrů v krajině a zvýšení ekologické stability krajiny. Součástí procesu PÚ je uspořádání vlastnických práv a s nimi souvisejících věcných břemen. Pozemkové úpravy jsou nejen v ČR ale i v Evropě a ve světě vnímané jako zdravý vývojový proud agroenvironmentální politiky, jak dokazují studie po celém světě. Prostor pro uplatnění managementu ochrany půdy a vody vytvořila vyhláška č. 545/2002 Sb., která ustanovuje, že při tvorbě plánu společných zařízení mají zájmy ochrany půdy, vody a krajiny přednost před jinými požadavky na pozemky. V rámci pozemkových úprav může být navržen systém technických protierozních opatření, která by jinak byla pro zemědělce nerealizovatelná z důvodu vysokých finančních nákladů a nevypořádaných vlastnických vztahů, ten se však navrhuje až tehdy, jsou-li vyčerpány možnosti snížení erozního smyvu opatřeními organizačními a agrotechnickými. Mezi technická protierozní opatření, které lze v rámci pozemkových úprav navrhnout, patří například: -

terénní urovnávky, terasy, příkopy, průlehy, vsakovací pásy, sedimentační pásy, zatravněné údolnice, ochranné hrázky, asanace erozních výmolů a strží, ochranné nádrže, polní cesty s protierozní funkcí.

Návrh opatření by měl být zpracováván s ohledem na charakter krajiny, její typické prvky a potřeby zvýšení ekologické stability. Je v souladu s územním plánem a dotváří a integruje v sobě územní systém ekologické stability. Při návrhu plánů společných zařízení je žádoucí navrhovat opatření tak, aby při minimálním záboru zemědělské půdy jejich účinnost byla co nejvyšší. Realizace celé řady prvků a opatření technického charakteru, která mají za cíl zamezit povodním či zmírnit povodňové škody, velmi často naráží na složité vlastnické vztahy, které PÚ pomáhají řešit. Pod plánovanými stavbami a díly se nachází velké množství parcel, jejichž vlastníci nemusí vždy s 63

plánovanou realizací či záměrem souhlasit; výjimkou nejsou ani zemřelí či neznámí vlastníci, což situaci dále komplikuje a může nejen stavbu, ale i případnou PÚ zcela znemožnit. Je to důsledek minulých totalitních let, kdy obhospodařování půdy i zásahy do krajiny byly prováděny bez respektování vlastnických práv k pozemkům. Je přikládána vina státu, že kdysi zamezil vlastníkům přístupy na pozemky rozoráním cest, dále poškodil ekologické vztahy v rámci vytváření podmínek pro hospodaření velkých zemědělských družstev a to bez ohledu na vlastnictví. Právě proto jsou PÚ v dnešní době nezbytným nástrojem k ochraně půdy. Proto je dnes patrná snaha poměry v zemědělské krajině opět napravit zejména ze státních prostředků. Pozemkové úpravy jsou u nás na rozdíl od okolních zemí zatím plně hrazené státem. Jinde na ně přispívají obce a také samotní vlastníci. Od roku 2003 se ve finanční oblasti podpory PÚ poměrně významně promítají především zdroje EU. Počet realizovaných protierozních opatření technického charakteru je v rámci KPÚ naproti tomu i tak velmi malý. Výjimku tvoří pouze polní cesty, které patří mezi nejlépe prosaditelné opatření. Přesto opatření technického charakteru jsou v dnešní době budována většinou právě v místech, kde probíhají KPÚ. Přitom některé katastry, kde doposud nebyly PÚ realizovány a ani v současnosti neprobíhají, mohou být mnohonásobně ohroženější jak z pohledu erozních škod, tak z pohledu škod způsobených povrchovým odtokem a transportem sedimentů. Je tedy důležité lokalizovat nejohroženější části území a v nich pak navrhnout ochranná opatření přesnějšími metodami vhodnými pro detailní měřítko a využít tak finanční prostředky určené na ochranu a prevenci před lokálními povodněmi a škodami erozí efektivněji ať již za pomoci PÚ či jiných opatření popisovaných v tomto dokumentu. Systematickou podporu provádění KPÚ a tlak na jejich kvalitní a opravdu komplexní zpracování je tedy nutné vnímat také jako účinný prostředek boje s erozí půdy v ČR, který má svou nezastupitelnou úlohu. V současné době je prováděna inventarizace prvků s protierozním charakterem navržených v rámci KPÚ pro jejich implementaci do vrstvy erozní ohroženosti a pro možnost zařazení půdních bloků s projevem eroze do vyššího stupně erozní ohroženosti (MEO, případně SEO) na místech, kde byla opakovaně monitorována erozní událost a kde nebylo zemědělcem akceptováno protierozní opatření (organizačního či agrotechnického charakteru) navržené v rámci schválených KPÚ. Tímto způsobem je možné částečně zajistit nápravu nepříznivého stavu ochrany půdy před erozí, na který bylo v rámci řešení KPÚ poukázáno a byl navržen a schválen způsob jeho nápravy, nicméně ze strany hospodařícího subjektu tato opatření nebyla respektována.

64

8.

Nástroje ochrany – ozeleňování

Nařízení evropského parlamentu a rady 2011/0280 (COD) stanovuje pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky (SZP). V rámci tohoto dokumentu jsou vymezeny „platby na zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí“ a to v kapitole 2. Podle článku 29 této kapitoly musí „zemědělci, kteří mají nárok na platbu v režimu základní platby podle kapitoly 1, dodržovat na obhospodařované půdě, na níž lze poskytnout podporu podle čl. 25 odst. 2, tyto zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí: a. pěstovat na orné půdě tři různé plodiny, pokud orná půda zemědělce zahrnuje více než 3 hektary a po významnou část roku není zcela využívána k produkci trávy (seté nebo přírodní), neleží zcela ladem nebo není zcela oseta plodinami pěstovanými ve vodě; b. zachovávat ve svém zemědělském podniku stávající trvalé travní porosty; a c. mít v rámci svých zemědělských ploch plochu využívanou v ekologickém zájmu.“ Poslední bod, resp. „plochy využívané v ekologickém zájmu“, jsou blíže rozepsány v článku 32 nařízení. Podle tohoto článku budou muset hospodařící zemědělci v rámci režimu splnit podmínku, že „nejméně 7 % hektarů, na něž lze poskytnout podporu podle čl. 25 odst. 2 (tohoto nařízení), s výjimkou ploch porostlých trvalými travními porosty, bude plochou využívanou v ekologickém zájmu, jako jsou např. pozemky ležící ladem, terasy, krajinné prvky, ochranné pásy a zalesněné oblasti uvedené v čl. 25 odst. 2 písm. b) bod ii) .“ Komise se dále zmocňuje “k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 55, aby mohla přesněji definovat druhy ploch využívaných v ekologickém zájmu podle odstavce 1 tohoto článku a doplnit a definovat další druhy ploch využívaných v ekologickém zájmu, které lze vzít v úvahu při dodržování procentního podílu uvedeného ve zmíněném odstavci.“ Zemědělská krajina České republiky je značně poznamenaná dobou intenzifikace zemědělské výroby a způsoby hospodaření s vodou a půdou. Intenzifikací zemědělské výroby byly vytvořeny příliš velké orané půdní celky (ty patří k největším v Evropě), byly rušeny hydrografické prvky (rozorání mezí, zatravněných údolnic, polních cest a likvidace rozptýlené zeleně), krajina ztratila svou rozmanitost a pestrost, stala se pro člověka i živočichy neprůchodnou. Došlo k rozšíření procesů degradace půd (eroze, zhutnění, ztráta organické hmoty) a znečištění podzemních a povrchových vod – způsobených právě intenzifikací zemědělské výroby. Ozeleňování zemědělské půdy v rámci greeningu přináší možnosti oživit naší krajinu, vrátit jí její schopnost odolávat extrémním klimatickým situacím (sucho, povodně, přívalové deště) a zachovat naše neobnovitelné přírodní zdroje jako jsou půda a voda i dalším generacím.

65

9.

Nástroje ochrany – opatření na úrovni dílčích povodí 9.1.

Aktualizace, zpřesnění a zpřístupnění podkladů identifikaci rizika zrychleného odtoku vody v krajině

pro

Jako jeden ze zásadních podkladů pro identifikaci rizika zrychleného odtoku vody v krajině byla proto ve VÚMOP, v.v.i. vytvořena mapa čísel odtokových křivek (CN), pomocí které je toto riziko možné vyhodnotit. Mapa čísel odtokových křivek (CN) stanovuje podíl složek přímého odtoku - podíl odtoku povrchového k odtoku hypodermickému. Čím větší hodnota CN, tím větší je pravděpodobnost, že se jedná o povrchový odtok (tzn. odtok nepříznivý). Prakticky se jedná o kombinaci hydrologických vlastností půdy se způsobem využití území a to při různých úrovních nasycenosti území vodou. Mapa čísel odtokových křivek (CN) byla vytvořena ve VÚMOP, v.v.i. v rámci výzkumného záměru MZE0002704902 Integrované systémy ochrany a využití půdy, vody a krajiny v zemědělství a rozvoji venkova, aktuálně řešeného ve VÚMOP, v.v.i. (2009 – 2013). Pro celorepublikové vyjádření vrstvy CN křivek byla použita kombinace vrstev ZABAGED, LPIS a BPEJ. Vzhledem ke skutečnosti že uvedené zdroje informací o využití území jsou vyhotovovány rozdílným způsobem (vektorová digitalizace, fotogrammetrické metody, terénní průzkum) a jsou vztaženy k rozdílným měřítkům (1:10 000, 1:5 000) dochází při syntéze informací ke kolizím mezi deklarovanými způsoby využití pozemků v jednotlivých databázích (např. PB LPIS mimo ZPF). V případě zajištění kvalitativně přesnější datové vrstvy využití krajiny (LandUse), vzniklé digitalizací aktuálních ortofotosnímků f. GEODIS BRNO v kombinaci s vrstvou ZABAGED, LPIS, interními krajinnými prvky a BPEJ, je možné mapu velmi výrazně zpřesnit. Následně je možné ji zpřístupnit odborné i široké veřejnosti jako nezbytný podklad pro řešení srážkoodtokových situací.

66

Obrázek 9-1: Mapa čísel odtokových křivek v případě středního nasycení půdy vodou

Obrázek 9-2: Mapa čísel odtokových křivek v případě minimálního nasycení půdy vodou

67

Obrázek 9-3: Mapa čísel odtokových křivek v případě vysokého stupně nasycení půdy vodou

9.2.

Ochrana vodních nádrží a vodních toků před zanášením sedimenty ze zemědělských pozemků

Správci vodních toků se potýkají s odstraňováním sedimentů, které stanou-li se závažnou závadou, mají povinost dle vyhlášky č. 178/2012 Sb. odstranit, pokud to není povinností vlastníka stavby nebo jiného zařízení v korytu vodního toku. Tato činnost do značné míry zvyšuje náklady na správu vodních toků a je tedy žádoucí omezení vnosu erodovaných částic do vodních toků. Sedimenty ve vodních nádržích snižují objem vody, který je možné v nádržích zadržet. Tím se snižuje množství vody využitelné pro zásobování pitnou vodou, ale např. i množství a výnosy z ryb v chovných nádržích. Zároveň může mít složení sedimentů vliv na eutrofizaci vodních nádrží, tedy obecně vliv na kvalitu vody. U velkých vodních nádrží, které je z vodohospodářského pohledu (zásobování pitnou vodou, udržení průtoků ve vodních tocích…) problematické vypustit, je obtížné nejen odtěžení sedimentů, ale i odhad jejich množství. Množství sedimentů a neefektivnost jejich odstranění může být i jednou z příčin zániku značného množství rybníků na území celé republiky v minulých letech. Vodní ředitelé (zástupci členských států oprávnění projednávat problematiku vodního hospodářství na úrovni EU) jsou dlouhodobě tlačeni k propojení vodní rámcové směrnice (WFD) se společnou zemědělskou politikou. Propojení je však možné pouze přes plány povodí, které ovšem nemají donucovací ani motivační prostředky na činnost zemědělců. Plány povodí činnost zemědělců usměrňují pouze v rámci platné legislativy a nejdou nad rámec zákona. Tyto opatření však nejsou dostačující pro omezení plošného zdroje znečištění a dosažení dobrého stavu vod, který je cílem dle 68

WFD. Dobrého stavu vod by mělo být dosaženo nejpozději na konci posledního plánovacího období, tzn. do roku 2027. V následujících letech by bylo účelné zavést vhodný management pro omezení vnosu erodovaných částic do vodních toků a nádrží především z povodí vodních nádrží sloužících jako zdroj pitné vody, a v povodích vodních nádrží prvního řádu a následně i na dalších nádržích, u nichž to správci povodí, či jiné oprávněné orgány označí za nezbytné. Tento management by měl být nastaven přímo na míru problematickému území. Měl by zohledňovat půdní druh, svažitost, vodní poměry povodí atd., aby případná omezení byla účelná a nezvyšovala pouze nároky na subjekty hospodařící v povodí bez citelného dopadu na vodní toky a nádrže. Pro nastavení potřebného managementu by bylo vhodné využít již stávajících mechanizmů, s kterými již zemědělci i odborná veřejnost mají zkušenosti. Takovým opatřením je např. vrstva erozní ohroženosti v LPIS, či SOWAC GIS, které jsou v současnosti zaměřeny pouze na ochranu půdy. Zároveň je nutné pro efektivitu vynaložených financí provázat dotace na odbahňování rybníků s omezeními obdobnými, jaké by měly být obdobné výše zmíněnému managementu hospodaření v povodí. 9.2.1. Způsob určení problematických ploch v povodí Velmi důležité je v této problematice určení množství erodovaného materiálu, které je transportováno do vodních toků a dále do vodních nádrží. Velká část sedimentu je totiž zpravidla zachycována v povodí v místech s nižším sklonem, na travních pásech, v rámci remízků atd. V případě že zdrojové pozemky identifikujeme, je možné na nich vhodnými opatřeními podpořit šetrnější hospodaření. Jednodušší varianta Spočívá ve vyhodnocení všech povodí IV. řádu a určení podílu erodované půdy, který nebyl zachycen v povodí, ale byl dotransportován do vodního toku. Takto vyhodnocená povodí je možné seřadit dle jejich ohroženosti a umístění cílových (erozně nebezpečných) pozemků řešit pomocí dalších podkladů, především vrstvy maximální přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace (Cp). Toto lze provést použitím vztahu dle Williamse, charakterizujícího „poměr odnosu“ SDR pro celé dílčí povodí. Metoda vyjadřuje podíl erodované půdy, který nebyl zachycen v povodí, ale byl dotransportován do vodoteče. Výsledkem výpočtu budou hodnoty průměrného ročního transportovatelného množství půdních částic uzávěrovými profily povodí IV. řádu. Komplexní řešení Spočívá ve vyhodnocení všech povodí IV. řádu modelem, který kromě výpočtu ztráty půdy řeší i její sedimentaci v rámci povodí. Vyhodnocení nabízí stejné možnosti jako u jednodušší varianty řešení, ale navíc je umístění cílových (erozně nebezpečných) pozemků řešeno přímo modelem se zohledněním zachycování v povodí v místech s nižším sklonem, na travních pásech, v rámci remízků 69

atd. Jedná se tedy o kvalitativně vyšší řešení, avšak také časově více náročné na přípravu. K tomuto účelu je vhodné využití modelu WaTEM/SEDEM, což je distributivní model erozních a transportních procesů, který kromě výpočtu ztráty půdy řeší i její sedimentaci v rámci povodí, je tedy vhodným nástrojem k vyhledání konkrétních pozemků, které způsobují zanášení vodních toků a nádrží. Při tomto řešení by bylo vhodné využít kritické body vstupu vody do intravilánu obcí řešené v rámci projektu VÚV TGM, v.v.i. v Brně a rozpracovat je z pohledu rizika eroze a především odnosu půdy do zastavěných území a tím potencionální zvýšení škod způsobených povodní. Výstupem tohoto výpočtu bude ztráta půdy z povodí, transport splavenin do vodních toků, depozice splavenin v rámci povodí.

70

10. Nástroje ochrany - Program rozvoje venkova Program rozvoje venkova jako nástroj pro získání podpory poskytované Evropskou unií z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) v rámci svých opatření dlouhodobě napomáhá snižování dopadů eroze a zlepšování stavu krajiny. V rámci tohoto programu mohou zemědělci, ale i ostatní uživatelé krajiny požádat o finanční podporu na opatření směřující k erozní stabilitě krajiny. Jedná se především o Agroenvironmentální opatření (Zatravňování orné půdy, Pěstování meziplodin; Osa II.) zalesňování (Osa II.) a opatření v rámci pozemkových úprav (Osa I.). Program rozvoje venkova, který zajišťuje působení Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, blíže specifikuje v souladu s nařízením Rady (ES) 1698/2005 strategie v jednotlivých osách stanovených Národním strategickým plánem rozvoje venkova do prováděcí úrovně a zajišťuje tak jeho efektivní realizaci. V současné době končí programovací období 2007-2013 a připravuje se nové programovací období 2014-2020, kde se předpokládá snížení množství financí. Vzhledem k omezenému množství finančních zdrojů je nyní více než dříve nutné, zaměřit se na efektivitu navržených opatření a nezapomínat na podporu opatření, která pomohou k omezení degradace půdy, jakožto důležitého prvku hospodaření v krajině.

71

11. Protierozní kalkulačka V současnosti neexistuje žádný komplexní nástroj pro podporu rozhodování v oblasti protierozní ochrany půdy, který by poskytoval zemědělcům, farmářům a poradcům zemědělců relevantní informace a nástroje na účinné řešení protierozní ochrany na erozně ohrožených plochách zemědělské půdy konkrétních půdních bloků evidovaných v LPIS. Rešení této situace nabízí vytvoření interaktivní webové mapové aplikace – „Protierozní kalkulačky“ dostupné v prostředí internetu přes prohlížeč internetových stránek. Protierozní kalkulačka bude schopna vyhodnotit ochranný vliv vegetace, bilanci organické hmoty a maximální přípustné délky pozemků po zadání požadovaných vstupů od uživatele. Aplikace bude schopna analyzovat jak současný stav (po zadání skutečného stavu) tak i dosažitelný potenciál (po zadání návrhu budoucího osevního postupu). V mapové části aplikace bude mít uživatel možnost jednak zjistit vybrané vstupní charakteristiky pro zájmové plochy – konkrétní půdní bloky LPIS a současně bude schopen po zobrazení výsledků posuzovat celou situaci komplexně a najít tak optimální strategii při řešení protierozní ochrany na konkrétních půdních blocích. Do aplikace budou implementovány prvky expertního systému (znalostní báze, inferenční mechanizmus, vysvětlovací modul) s cílem poskytovat uživatelům variantní návrhy řešení konkrétní situace na základě zadaných faktů a výsledků analýz. Vysvětlovací modul aplikace poskytne uživateli detailní rozbor současného stavu, potenciál hospodaření, limitující prvky hospodaření, ale i rozbor navržených variant řešení z hlediska jejich účinnosti, efektivity, dopadů, předpokladů použitelnosti a dalších aspektů pro jejich komplexní porovnání. Na základě informací a výsledků analýz z aplikace budou privátní poradci zemědělců schopni jednoduše, rychle a efektivně navrhnout účinná protierozní opatření nejen v rámci plnění standardu GAEC 2, ale i nad jeho rámec, s ohledem na komplexní ochranu přírody a krajiny. Proškolení poradci tak budou moci pomocí tohoto nástroje zajistit odbornou metodickou pomoc zemědělcům a farmářům při řešení protierozní ochrany na jejich půdních blocích evidovaných v LPIS. Při návrhu a implementaci Protierozní kalkulačky se bude vycházet z aktuálních poznatků VaV v problematice ochrany zemědělské půdy před vodní erozí, budou použity aktuální relevantní prostorové datové sady (LPIS, BPEJ, DMT apod.) a moderní forma přístupu k aplikaci v prostředí internetu přes prohlížeč internetových stránek. Pro uživatele tak bude zajištěn přístup k nezkresleným a aktuálním informacím.

72

12. Nové způsoby rekultivace Strategie směřující k ochraně půdy před vodní erozí má zajistit zachování udržitelného hospodaření na zemědělské půdě pro další generace. Mnoho půd je však již v současnosti vodní erozí degradováno natolik, že ztrácí své produkční a mimoprodukční funkce, které v krajině plní. Takto poškozené půdy je nutné stabilizovat a patřičnými zásahy podpořit plnění jejich přirozených funkcí. Vedle zásad omezujících další degradaci způsobenou erozí (dodržování správné zemědělské praxe) je nutné hledat nové postupy rekultivace (revitalizace) půdy s využitím nových materiálů, postupů a technologií. V rámci tohoto je nutné vyhodnotit potenciál minerálních, organických, popř. odpadních aditiv a to jak původem ze zemědělství, tak jiných odvětví (vždy však s důrazem na hygienické hledisko takových materiálů), které by samotné, nebo ve vzájemné kombinaci zlepšily stav degradovaných půd. Potřebné je variantní řešení zacílené na specifické poškození půdy (vodní eroze, acidifikace, utužení půdy apod.) a dále pak je nutné vyčíslit ekonomický efekt takového zásahu včetně podkladů pro hledání finančních podpor, které by umožnily aplikaci doporučených metodických postupů v zemědělské praxi.

73

13. Závěr Veškerá problematika uvedená v tomto materiálu je dlouhodobě řešena vrámci mezirezortí spolupráce pracovní skupinou „Půda“ (dále jen „PS Půda“), která byla zřízena Ministerstvem zemědělství a svoji činnost provádí od září 2007 za účelem řešení aktuálních problémů, zejména v oblasti nakládání s půdou (dopady urbanizace, kvalita půdy, hospodaření s půdou, vyjímání půdy z půdního fondu, vazba na vodní hospodářství, předcházení erozi půdy a její monitoring, zemědělské sucho, aktualizace systému bonitovaných půdně ekologických jednotek), dále pak harmonizování odlišných právních ustanovení v různých předpisech v ČR a uvolnění trhu s půdou. Další oblastí řešení je problematika restitučního procesu, oblast prohlubování odpovědnosti vlastníků k pozemkovému vlastnictví, problematika pozemkových úprav (katastr nemovitostí, výměnný formát pozemkových úprav, návrh společných zařízení a jejich realizace), novela zákona o ochraně ZPF z pohledu eroze půdy, problematika odvodňovacích zařízení apod. Dalším tématem je také problematika systému hodnocení zemědělské půdy ve vztahu k plnění úkolů EU (zábor zemědělské půdy, degradace půdy, rekultivace). PS Půda je tvořena zástupci organizací, kde zodpovědnost za řešení má Státní pozemkový úřad (kompetence byly převedeny v rámci transformace Ústředního pozemkového úřadu na Státní pozemkový úřad) za součinnosti Ministerstva zemědělství, Ministerstva životního prostředí, Ministerstva pro místní rozvoj, Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy, v.v.i., Ústavu zemědělské ekonomiky a informací, České zemědělská univerzity v Praze, Agrární komory, Asociace soukromého zemědělství ČR, Svazu marginálních oblastí, Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů, Spolku pro obnovu venkova, Společnosti mladých agrárníků, Svazu vlastníků půdy, zástupců obcí a dalších kompetentních organizací. Cílem pracovní skupiny Půda je i v dalším období řešit všechna aktuální témata související s bojem proti erozi půdy v České republice.

74

Seznam použité literatury WISCHMEIER, W.H. , SMITH, D.D., 1978: Predicting Rainfall Erosion Losses – A Guide Book to Conservation Planning. Agr. Handbook No. 537, US Dept of Agriculture, Washington PASÁK, V., JANEČEK, M., 1971a: Použití klimatického faktoru pro hodnocení větrné eroze v ČSSR. Meliorace, roč. 44, č. 7, s. 113–118. PASÁK, V., JANEČEK, M., 1971b.: Vliv klimatu na rozšíření větrné eroze v ČSSR. Meteorologické zprávy, roč. 24, č. 3–4, s. 67–69. KOZLOVSKY DUFKOVÁ, J.: Fyzikální podstata procesu eolizace těžkých půd. [CD-ROM]. In sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference Transport vody, chemikálií a energie v systéme pôda – rastlina – atmosféra. s. 298--308. ISBN 978-80-89139-21-7.

75

Seznam obrázků a tabulek Obrázek 4-1: Vrstva erozní ohroženosti v její původní rastrové podobě v rámci ČR ........................... 14 Obrázek 4-2: „Vrstva Cp – zdrojová vrstva“ na podkladě DMT 10x10 .................................................. 15 Obrázek 4-3: „Vrstva Cp – zdrojová vrstva“ na podkladě DMT 5x5 ..................................................... 16 Obrázek 4-4: Mapa faktoru erodovatelnosti půdy ................................................................................ 18 Obrázek 4-5: Zastoupení jednotlivých kategorií krajinných prvků v databázi LPIS ............................... 19 Obrázek 4-6: Vrstva Cp na PB/DPB bez implementace krajinného prvku (Cp v 9 kategoriích) .............. 22 Obrázek 4-7: Vrstva Cp na PB/DPB bez implementace krajinného prvku (Cp klasifikováno do tříd SEO, MEO a NEO) ........................................................................................................................................... 22 Obrázek 4-8: Vrstva Cp na PB/DPB s implementovaným krajinným prvkem (Cp v 9 kategoriích) ......... 23 Obrázek 4-9: Vrstva Cp na PB/DPB s implementovaným krajinným prvkem (Cp klasifikováno do tříd SEO, MEO a NEO) .................................................................................................................................. 23 Obrázek 4-10: Zastoupení jednotlivých kategorií TPEO v rámci realizovaných KPÚ ............................. 24 Obrázek 4-11: Ukázka z databáze prvků protierozní a protipovodňové ochrany navržené v rámci KPÚ ............................................................................................................................................................... 25 Obrázek 4-12: Ukázka odtokových linií vypočítaných na základě vektorově rastrového modelu ........ 27 Obrázek 4-13: Ukázka odklonu řádku plodiny od směru vrstevnice ..................................................... 28 Obrázek 4-14: Rozsah expozic ............................................................................................................... 29 Obrázek 4-15: Porovnání kategorií erozní ohroženosti dle současného nastavení GAEC 2 a dle doporučení VÚMOP, v.v.i., resp. dle skutečné erozní ohroženosti ....................................................... 30 Obrázek 4-16: Schéma současného a nově navrhovaného způsobu prezentace vrstvy erozní ohroženosti v GAEC 2 ............................................................................................................................ 34 Obrázek 4-17 „Vrstva Cp - zdrojová vrstv“ - podrobně 9 kat ............................................................... 35 Obrázek 4-18 „Eroze – podkladová vrstva“ (po provedení generalizace, začišťování a převodu do vektorové formy, a po snížení požadavků na management) ................................................................ 35 Obrázek 4-19: vrstva „Eroze – pomocná vrstva VÚMOP (Cp)“ .............................................................. 36 Obrázek 4-20: vrstva „Eroze – vrstva GAEC 2“ po redesignu. ............................................................... 36 Obrázek 4-21: Stávající vrstva „Eroze – vrstva GAEC 2“ - zobrazen pozemek s potřebou revize ......... 37 Obrázek 4-22: Vrstva „Eroze – vrstva GAEC 2“ po revizi ....................................................................... 37 Obrázek 4-23: Interní zdrojová vrstva „Eroze – pomocná vrstva VÚMOP (Cp)“ ................................... 37 Obrázek 4-24: Stávající vrstva „Eroze – vrstva GAEC 2“ - zobrazen pozemek s potřebou revize ......... 38 Obrázek 4-25: Nová vrstva „Eroze – vrstva GAEC 2“ po výpočtu navrženého algoritmu ..................... 38 Obrázek 4-26: Interní zdrojová vrstva „Eroze – pomocná vrstva VÚMOP (Cp)“ – maximálně přípustné hodnoty ochranného vlivu vegetace Cp zobrazené v kategoriích SEO a MEO, zmírněny MZe, v navrhovaném řešení by toto byla pomocná vrstva k výpočtům dle navrženého algoritmu a jako podklad případných úprav parcel osevního postupu zemědělci a poradci ........................................... 38 Obrázek 4-27: Interní zdrojová vrstva „Eroze – pomocná vrstva VÚMOP (Cp)“ – maximálně přípustné hodnoty ochranného vlivu vegetace Cp zobrazené v kategoriích SEO a MEO, zmírněny MZe s ohledem na ekonomické aspekty, v navrhovaném řešení by toto byla pomocná vrstva k výpočtům dle

76

navrženého algoritmu a jako podklad případných úprav parcel osevního postupu zemědělci a poradci. ............................................................................................................................................................... 38 Obrázek 4-28: Nová vrstva „Eroze – vrstva GAEC 2“ po výpočtu navrženého algoritmu, tak jak bude nabídnuta uživateli ................................................................................................................................ 39 Obrázek 4-29: Nová vrstva „Eroze – vrstva GAEC 2“ po výpočtu navrženého algoritmu bez zákresu parcely osevního postupu (jako alternativa pro uživatele). .................................................................. 39 Obrázek 4-30: Schéma současného a nově navrhovaného způsobu prezentace vrstvy erozní ohroženosti v GAEC 2, pokud neproběhne redesign vrstvy .................................................................. 40 Obrázek 4-31: Mapa vymezení kategorií erozní ohroženosti půd ČR vodní erozí dle dosavadního doporučení VÚMOP, v.v.i. ..................................................................................................................... 42 Obrázek 4-32: Mapa vymezení kategorií erozní ohroženosti půd ČR vodní erozí dle nových výsledků VaV (před provedením regionalizace faktoru erozní účinnosti deště R- faktoru, kdy byla použita průměrná hodnota R=40) ...................................................................................................................... 42 Obrázek 4-33: Mapa současného vymezení kategorií erozní ohroženosti pro GAEC2 (Eroze – podkladová vrstva) ................................................................................................................................ 43 Obrázek 4-34: Mapa vymezení kategorií erozní ohroženosti půd ČR vodní erozí v třech kategoriích GAEC2 dle nových výsledků VaV (pro R=40). V novém pojetí se jedná o vrstvu „Eroze – vrstva GAEC2“ ............................................................................................................................................................... 43 Obrázek 4-35: Mapa vymezení kategorií erozní ohroženosti půd ČR vodní erozí dle nových výsledků VaV (při použití průměrná hodnoty R=40 a maximální přípustné ztráty půdy Gp = 4)......................... 45 Obrázek 4-36: Mapa vymezení kategorií erozní ohroženosti půd ČR vodní erozí v třech kategoriích GAEC2 dle nových výsledků VaV (pro R=40 a Gp = 4). V novém pojetí se jedná o vrstvu „Eroze – vrstva GAEC2“ .................................................................................................................................................. 45 Obrázek 4-37: Zdrojová vrstva eroze VÚMOP v současné podobě ....................................................... 46 Obrázek 4-38: Přibližný vzhled vrstvy eroze pro potřeby GAEC 2 bez změny způsobu prezentace vrstvy (bez provedení generalizace, začišťování a převodu do vektorové formy, ale po snížení požadavků na management) ........................................................................................................................................ 46 Obrázek 4-39: vrstva „Eroze – vrstva GAEC 2“ po výpočtu navrženého algoritmu a po zákresu parcely osevního postupu a opětovného přepočtu algoritmu (tak jak bude nabídnuta uživateli). .................. 46 Obrázek 4-40: Zdrojová vrstva eroze VÚMOP po zohlednění poznatků VaV........................................ 47 Obrázek 4-41: Přibližný vzhled vrstvy eroze pro potřeby GAEC 2 bez změny způsobu prezentace vrstvy a po zohlednění poznatků VaV ................................................................................................... 47 Obrázek 4-42: vrstva „Eroze – vrstva GAEC 2“ po zohlednění poznatků VaV, výpočtu navrženého algoritmu a po zákresu parcely osevního postupu a opětovného přepočtu algoritmu (tak jak bude nabídnuta uživateli). .............................................................................................................................. 47 Obrázek 4-43: Potenciální ohroženost zemědělské půdy větrnou erozí. ............................................. 50 Obrázek 9-1: Mapa čísel odtokových křivek v případě středního nasycení půdy vodou ...................... 67 Obrázek 9-2: Mapa čísel odtokových křivek v případě minimálního nasycení půdy vodou ................. 67 Obrázek 9-3: Mapa čísel odtokových křivek v případě vysokého stupně nasycení půdy vodou .......... 68 Tabulka 4-1: zastoupení plochy SEO a MEO na orné půdě před a po úpravě způsobu prezentace ..... 33

77

Tabulka 4-2: zastoupení ploch SEO a MEO na orné půdě před a po případné aktualizaci R-faktoru v případě použití změn způsobu prezentace vrstvy erozní ohroženosti v GAEC2 ................................... 41 Tabulka 4-3: nové doporučované limity přípustné ztráty půdy ............................................................ 44 Tabulka 4-4: zastoupení ploch SEO a MEO na orné půdě před a po zavedení nových limitů přípustné ztráty půdy a aktualizaci R-faktoru v případě použití změn způsobu prezentace vrstvy erozní ohroženosti v GAEC2 ............................................................................................................................. 44

78

Seznam použitých zkratek 6AP AEO AZV BPEJ Bpv C CC CN Cp ČIŽP ČÚZK DMR 4G DMR 5G DMT DMT GEODIS DPZ EAFRD EIP ES FÚ GAEC GIS Gp HPJ K KP KPÚ LIDAR LUCAS LULUCF LPIS MEO MZe MŽP Natura 2000 NAZV NEO

Šestý akční program Společenství pro životní prostředí Agroenvironmentální opatření Agentura pro zemědělství a venkov Bonitovaná půdně ekologická jednotka Balt po vyrovnání Faktor ochranného vlivu vegetace Cross compliance Číslo odtokové křivky (Curve number) Maximálních přípustná hodnota faktoru ochranného vlivu vegetace Česká inspekce životního prostředí Český úřad zeměměřický a katastrální Digitální model reliéfu 4. generace Digitální model reliéfu 5. generace Digitální model terénu Digitální model terénu zpracován firmou GEODIS BRNO, spol. s r.o. Dálkový průzkum Země Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova Evropské inovační partnerství Evropské společenství Funkční úkol Standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu Geografický informační systém Maximální přípustná hodnota ztráty půdy Hlavní půdní jednotka Faktor erodovatelnosti půd Krajinný prvek Komplexní pozemkové úpravy Laserové skenování povrchu půdy Statistický průzkum rámce využití půdy a krajinného pokryvu (Land Use/Cover Area frame statistical Survey) Využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví (Land Use, Land Use Change and Forestry Activities) Informační systém pro evidenci půdy (Land Parcel Identification System) Mírně erozně ohrožená půda Ministerstvo zemědělství Ministerstvo životního prostředí Soustava chráněných území evropského významu Národní agentura pro zemědělský výzkum Erozně neohrožená půda 79

NSPRV PB/DPB PEO PPK PPO PRV PS PÚ PVP R SAPS SEO SOWAC GIS

Národní strategický plán rozvoje venkova České republiky Půdní blok/díl půdního bloku Protierozní ochrana Program péče o krajinu Protipovodňová ochrana Program rozvoje venkova Pracovní skupina Pozemkový úřad Předchozí vláhové podmínky Faktor erozní účinnosti deště Systém jednotné platby na plochu (Single Area Payment Scheme) Silně erozně ohrožená půda Geografický informační systém o půdě a vodě (Geoinformation System For Soil and Water Conservation) SPÚ Státní pozemkový úřad SZIF Státní zemědělský intervenční fond SZP Společná zemědělská politika TIN Nepravidelná trojúhelníková síť bodů TPEO Technické protierozní opatření TÚ ÚZEI Tematický úkol Ústavu zemědělské ekonomiky a informací ÚHUL Ústav pro hospodářskou úpravu lesů USLE Univerzální rovnice ztráty půdy ÚZEI Ústav zemědělské ekonomiky a informací v.v.i. Veřejná výzkumná instituce VaV Operační program Výzkum a vývoj pro inovace VÚMOP, v.v.i. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. VÚV TGM, v.v.i. Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i. WFD Vodní rámcová směrnice (Water Framework Directive) ZABAGED Základní báze geografických dat ZM 10 Základní mapa České republiky v měřítku 1: 10 000 ZPF Zemědělský půdní fond

80