III. Plán plnění usnesení vlády ze dne 27. července 2016 č. 669 k problémům spojených s bydlením sociálně vyloučených a návrhům jejich řešení a č. 670 k identifikaci problémů v oblasti bydlení 1. Úvod Vláda dne 27. července 2016 svým usnesením č. 669 k problémům souvisejícím s bydlením sociálně vyloučených obyvatel a návrhům jejich řešení a usnesením a č. 670 k identifikaci problémů v oblasti bydlení, které vyplynuly při poskytování dávek na bydlení, schválila, resp. vzala na vědomí analýzy těchto problémů, které předložil ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu a ministryně práce a sociálních věcí. Zároveň vláda uložila ministryni práce a sociálních věcí, pro místní rozvoj a ministrům spravedlnosti, zdravotnictví a pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu konkrétní úkoly při řešení zjištěných problémů. Následně Ministerstvo práce a sociálních věcí a ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu úzce spolupracovali při koordinaci plnění těchto úkolů, protože uložené úkoly jsou velmi podobné. V souladu s usnesením vlády č. 669 a č. 670 předkládá ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu ve spolupráci s ministryní práce a sociálních věcí konkrétní plán plnění těchto úkolů, který vznikl na základě podkladů zaslaných jednotlivými rezorty na základě dvou jednání pracovní skupiny (září, listopad 2016).
2. Plány plnění jednotlivých úkolů 2.1 Úkoly pro ministryni práce a sociálních věcí
(UV č. 669) Ve spolupráci s ministerstvem spravedlnosti a ministrem pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu předložit návrh řešení situace, kdy pronajímatel neplní povinnosti při úhradě nákladů spojených s bydlením (dluhu na příspěvcích SVJ, zálohách apod.)
Ministerstvo práce a sociálních věcí ve shodě s ministerstvem spravedlnosti na základě právního rozboru vztahů mezi nájemcem, který je příjemcem dávky na bydlení, pronajímatelem bytu a společenstvím vlastníků, které je správcem domu a pozemku a může zajišťovat také některé služby spojené s užíváním bytu (voda, teplo), zastává názor, že řešení popsaného problému v dávkové oblasti s využitím institutu zvláštního příjemce nebo přímé úhrady může zakládat řadu rizik. Tato rizika vyplývají zejména ze skutečností, že (i) se jedná o dva odlišné soukromoprávní vztahy (pronajímatel – nájemce a vlastník bytové jednotky – společenství vlastníků), (ii) Úřad práce ČR nemá možnost zjistit vzájemné závazky mezi vlastníkem bytové jednotky a společenstvím vlastníků, (iii) přímá úhrada části dávky ve prospěch SVJ by mohla být pronajímatelem chápána jako neplnění povinností vyplývajících z nájmu bytu (výše a způsob úhrady). Přestože je provedená analýza důkladná, problém neplnění povinností vlastníků bytových jednotek vůči SVJ a možnost reakce státu v oblasti dávek na bydlení může být v zásadě pouze formální. Z hlediska principů dobré správy však nelze rezignovat na snahu o komplexní a skutečné řešení dané věci. Možnosti reakce společenství vlastníků na tyto situace jsou v rámci platné legislativy administrativně a procesně náročné (soudní vymáhání dlužné částky). Přerušení dodávek služeb spojených s bydlením je mnohdy technicky neproveditelné (odpojení jednotlivých bytů od dodávky tepla nebo vody). Další postup při řešení tohoto problému se proto zaměří na oblast vymahatelnosti 1
povinností majitele bytu vůči SVJ (viz část 2.3) nebo na prozkoumání možnosti trestně-právního postihu1.
(UV č. 669) Zajistit, aby dávky, které byly určeny na úhradu záloh na energie, mohly být v případě přeplatku vráceny do státního rozpočtu např. uložením povinnosti pronajímatelů bytů, do kterých jsou poskytovány dávky na bydlení (zejména v případech, kdy je platba za ubytování nebo bydlení určena paušální částkou).
Většina domácností v bytech dokládá pro účely nároku na dávky na bydlení náklady rozúčtované. Úřad práce má možnost pro účely sociálních dávek (podle § 9 zákona č. 67/2013 Sb.) požadovat po poskytovateli služeb podrobný rozpis paušální platby s vyčíslením jednotlivých položek za zúčtovatelné služby. Rovněž je dána povinnost příjemci dávek vyúčtovávat přeplatky/nedoplatky na službách a energiích, které se již dnes následně projeví v úpravě (snížení/zvýšení) započítávaných nákladů na bydlení při výplatě dávek na další období. V reakci na účelové postupy některých skupin vlastníků je pro zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, připraven návrh na zakotvení detailnější specifikace plnění spojených s užíváním bytu a také povinnosti rozepisovat náklady na bydlení na podrobnější položky, aby bylo možné vždy odlišit náklady, které jsou nebo nejsou uznatelné pro účely příspěvku na bydlení. Toto opatření se upravuje rovněž v návrhu zákona o sociálním bydlení a o příspěvku na bydlení. V případech, kdy příjemci dávek příspěvku nebo doplatku na bydlení hradí veškeré náklady na bydlení paušální platbou, což občanský zákoník umožňuje, lze tuto situaci řešit jen snížením stropu celkových normativních nákladů na bydlení, do kterého je dávka vyplácena.
(UV č. 669) Zajistit, aby úřady práce na základě zjištění z ročního vyúčtování energií v případě nepřiměřeně vysokých nákladů zvýšily spolupráci s příslušnými obecními úřady při řešení nepříznivé sociální situace v oblasti bydlení, popř. ve spolupráci s MPO zajistily pro nájemníka (příjemce dávky) odborné konzultace za účelem snížení nákladů vynaložených na energie a měly možnost finančně podpořit doporučená opatření na snížení nákladů na energie či služby spojené s užíváním bytu.
Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje metodiku k minimálním standardům rozsahu sociální práce na Úřadu práce ČR v kontextu zákona o pomoci v hmotné nouzi. V dokumentu jsou popsány podmínky a postupy pracovníků Úřadu práce ČR v kontextu sociální práce s klientem, které slouží k řešení hmotné nouze jako situačně i individuálně podmíněné nepříznivé sociální situace. Součástí minimálních standardů bude také zprostředkování poradenství v oblasti bydlení v souvislosti s vysokými náklady na energie (příjemci dávek budou instruováni k využití existující sítě bezplatného energetického poradenství). Normativní instrukce je finalizována a bude vydána s účinností od 1. ledna 2017.
1
Pronajímatel vybírá od nájemce finanční prostředky na úhradu nájmu a služeb spojených s bydlením, přičemž ale prostředky určené na úhradu služeb spojených s bydlením využije ve svůj prospěch. Takové jednání, pokud dosáhne určité intenzity, může naplňovat znaky trestného činu podle § 206 nebo § 209 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
2
2.2 Úkol pro ministryni pro místní rozvoj
(UV č. 669 a UV č. 670) Vytvořit pro účely konstrukce normativních nákladů na bydlení orientační přehled hodnot nájemného v území a v pravidelných intervalech jej aktualizovat.
Odbor politiky bydlení Ministerstva pro místní rozvoj bude tento úkol plnit s využitím obdobného postupu, jaký byl využit v minulosti pro výpočet tzv. cílového nájemného v dané lokalitě, které bylo klíčovou proměnnou při jednostranném zvyšování nájemného podle zákona č. 107/2006 Sb. Ministerstvo pro místní rozvoj využije jednotkové základní ceny bytů ve stanovených lokalitách (v Kč/m2). Základní ceny jsou agregované hodnoty realizovaných prodejních – kupních cen (resp. střední hodnoty kupních cen) z přiznání k dani v souvislosti s prodejem bytů, které jsou shromažďovány a předávány ministerstvu financí a Českému statistickému úřadu podle § 33 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů. Tyto údaje byly Ministerstvu pro místní rozvoj předávány v letech 2006 – 2009. Ministerstvo pro místní rozvoj projednalo s Ministerstvem financí, Generálním finančním ředitelstvím a Českým statistickým úřadem možnosti současného využití těchto dat a jejich územního třídění, a to s ohledem na jejich množství i variabilitu. Výsledný přehled by měl být k dispozici do konce ledna 2017. Orientační přehled hodnot nájemného v území vzniklý tímto postupem by mohl být využit pro konstrukci normativních nákladů na bydlení. Pokud budou tyto orientační přehledy nájemného použitelné pro stanovení normativních nákladů na bydlení, předloží Ministerstvo práce a sociálních věcí při možných prvních legislativních změnách technickou novelu zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, která nově upraví možnost využití těchto orientačních přehledů.
2.3 Úkoly pro ministra spravedlnosti ve spolupráci s ministryní pro místní rozvoj
(UV č. 669) Prověřit vhodnost ustanovení § 1184 občanského zákoníku s ohledem na možnost efektivně donutit vlastníka, aby plnil své povinnosti, pokud jde o údržbu bytu i nájemní vztahy, včetně možných alternativních pojetí. (UV č. 669) Upravit formu zákonného zástavního práva k jednotce u SVJ. (UV č. 669) Pohledávky SVJ v případě exekucí na byt řešit prioritně (v druhém pořadí mezi skupinami dalších věřitelů). (UV č. 670) Prověřit efektivnost právní úpravy postavení vlastníků bytových jednotek při užívání a správě jejich majetku a v případě potřeby navrhnout potřebnou změnu.
Ministerstvo spravedlnosti a Ministerstvo pro místní rozvoj se otázce vztahu společenství vlastníků a vlastníků jednotlivých bytových jednotek věnuje dlouhodobě. Ministerstvo spravedlnosti zvažovalo různé alternativy legislativního řešení s ohledem na jejich komplexní souvislosti a rizika možných nezamýšlených dopadů. Na základě těchto analýz, a s ohledem na právní úpravy v kulturně blízkých zemích, navrhuje Ministerstvo spravedlnosti jako nejvhodnější řešení takovou úpravu, která zřídí zástavní právo společenství vlastníků k zajištění dluhů, které souvisí se správou domu a pozemku, a to až do stanoveného podílu hodnoty nemovitosti. To by mělo na jedné straně zlepšit pozici SVJ při vymáhání takových pohledávek (z nezajištěného věřitele na zajištěného věřitele), na druhé straně by zároveň stimulovala k včasnému řešení takových dluhů, protože zástavní právo by krylo dluhy jen do 3
určité výše (v jednotkách nebo nízkých desítkách procent ceny bytu) nebo vzniklé za určité období. Při předběžných konzultacích tohoto záměru bylo Ministerstvo spravedlnosti konfrontováno s negativním stanoviskem České bankovní asociace, protože zástavní právo SVJ by mohlo být v kolizi se zástavním právem, kterým je zajištěn hypoteční úvěr. O významné poptávce po řešení tohoto problému dále svědčí aktuální legislativní iniciativy poslanců v této oblasti. Při projednávání vládního návrhu novely občanského zákoníku2 byl předložen poslanecký pozměňovací návrh3, který by zřizoval zástavní právo SVJ až do výše 25 % hodnoty jednotky. Tento návrh nebyl Poslaneckou sněmovnou přijat, zejména z důvodu možných negativních dopadů na hypoteční trh. Aktuálně čeká na zařazení do programu Poslanecké sněmovny návrh skupiny poslanců4 na novelu občanského zákoníku, podle které by dluhy majitele jednotky za správu domu a pozemku vůči SVJ přecházely na nového majitele jednotky. Vláda zaujala k tomuto návrhu negativní stanovisko. V současné době však nelze předjímat průběh legislativního procesu, jehož výsledkem může být adekvátní řešení daného problému. K této problematice jsou zvažovány také vládní návrhy legislativních změn. Ministerstvo pro místní rozvoj navrhuje v rámci přípravy plánu legislativních prací vlády na rok 2017 také přípravu novelizace občanského zákoníku v oblasti bydlení s termínem předložení vládě v prosinci 2017. Tento úkol navazuje na vládou schválenou revidovanou Koncepci bydlení ČR přijatou usnesením vlády č. 673 ze dne 27. července 2016 o Koncepci bydlení České republiky do roku 2020 (revidované). Úkol pro Ministerstvo pro místní rozvoj navržený do Plánu legislativních prací je rozporován ministerstvem spravedlnosti, které chce množství novelizací občanského zákoníku minimalizovat a případné nedostatky právní úpravy bytového spoluvlastnictví a nájmu řešit pokud možno uceleně. Zároveň si je vědomo toho, že změny v úpravě bydlení mohou mít dalekosáhlé dopady na každodenní život většiny obyvatel, je proto žádoucí, aby jim předcházela široká odborná diskuse. Navrhuje tudíž nejprve vyčkat výsledku projednání dříve předložených návrhů. Pokud bude tento rozpor vyřešen ve smyslu návrhu MMR, bude úprava uvedené problematiky součástí vládního návrhu novely občanského zákoníku připraveného Ministerstvem pro místní rozvoj ve spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti. Bude-li nejpozději do 31. 8. 2017 zjevné, že dosavadní iniciativy zřejmě nepřinesou vhodnou legislativní úpravu daného problému, bude Ministru spravedlnosti uložen úkol předložit do 31. 12. 2017 vládě návrh legislativní úpravy, která bude řešit problematiku vymahatelnosti závazků majitele bytové jednotky vůči společenství vlastníků nebo správci domu.
2
Sněmovní tisk 642, Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a další související zákony 3 Pozměňovací návrhy poslankyně Jany Pastuchové k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a další související zákony (číslo 4827) 4 Sněmovní tisk 920, Návrh poslance Jeronýma Tejce a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a další související zákony, a zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)
4
2.4 Úkoly pro ministra zdravotnictví
(UV č. 669) Zpřesnit podmínky pro provádění a úhradu nákladů na provedená opatření deratizace, desinfekce apod. tak, aby byla návodně popsána součinnost SVJ (majitele nemovitosti), majitele bytové jednotky a míra odpovědnosti zjištěného původce problémů.
Jedná se o činnosti orgánů ochrany veřejného zdraví v rámci platné legislativy k předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění, kdy v daných případech mohou vstupovat i do soukromých prostor a provádět zde epidemiologická šetření, nebo nařizovat vlastníkům nemovitosti provedení příslušných opatření. K těmto úkolům ministerstvo zdravotnictví nesdělilo konkrétní návrhy splnění úkolů. Ministr zdravotnictví svým dopisem sdělil, že z pohledu orgánů ochrany veřejného zdraví je stávající úprava dostatečná. Otázky úhrady nákladů na provedení opatření DDD jsou z pohledu Ministerstva zdravotnictví interní záležitostí majitele nebo spolumajitelů příslušných domů. V dalším kroku bude proto prozkoumána možnost úpravy této otázky v oblasti soukromého práva.
(UV č. 669) Zpřesnit podmínky, za kterých může orgán hygienické služby vstoupit do bytu i v nepřítomnosti majitele a provést místní šetření směřující k dodržování hygienických standardů obydlí. (UV č. 669) Stanovit hygienické normy omezující počet osob obývajících byt v závislosti na jeho rozloze a dalších vlastnostech. (UV č. 669) Zavést pravomoc hygienické služby kontrolovat a v krajním případě zakázat užívání zdravotně závadného bytu alespoň v případě, že osoby pobývající v bytě jsou žadateli o doplatek nebo příspěvek na bydlení.
Ministerstvo zdravotnictví svými dopisy sdělilo, že orgány ochrany veřejného zdraví mají kompetence dané zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, které se ve vztahu k „bydlení“ týkají pouze ubytovacích zařízení a nikoliv bytů (§ 13 a § 21a uvedeného zákona). Ve vztahu k fyzickým osobám mají také orgány ochrany veřejného zdraví kompetence v rámci činností k předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění, kdy v daných případech mohou vstupovat i do soukromých prostor a provádět zde epidemiologická šetření. Tato ustanovení považuje ministerstvo zdravotnictví z pohledu ochrany veřejného zdraví za dostatečná. Ministerstvo zdravotnictví uvedlo jako možné vodítko pro stanovení přiměřeného počtu osob v bytě např. ustanovení stavebně-technických předpisů o minimální podlahové ploše obytných místností.
2.5 Úkol pro ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu
(UV č. 669) Aktualizovat materiál s názvem Nástroje pro obce v boji proti sociálnímu vyloučení a zajistit jeho distribuci samosprávám
Uvedený materiál stručně představuje existující aktuální možnosti finanční podpory opatření obcí směřujících k řešení problémů souvisejících se sociálním vyloučením. Dále přináší informace o aktuálních a připravovaných strategických dokumentech a pracovních skupinách. Materiál byl zpracován ministrem pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu v úzké spolupráci s ministerstvy práce a sociálních věcí, školství, mládeže a tělovýchovy, pro místní rozvoj a vnitra. Materiál byl zveřejněn dne 26. 10. 2015.
5
Ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu požádá příslušné rezorty o aktualizaci informací, které jsou v materiálu obsaženy, a to v termínu do 28. 11. 2016. Na základě těchto podkladů bude aktualizovaná verze materiálu zveřejněna na internetové adrese www.socialni.zaclenovani.cz do konce roku 2016.
2.6 Úkoly k posuzování obyvatelnosti bytů
(UV č. 669 a č. 670) Vláda uložila zajistit metodické podklady pro provádění místního šetření včetně stanovení podmínek pro obyvatelnost či neobyvatelnost bytu a) ministru zdravotnictví z pohledu hygienických předpisů, b) ministru vnitra z pohledu požární bezpečnosti, c) ministryni pro místní rozvoj z pohledu stavebně technických závad bytu, d) ministryni práce a sociálních věcí z pohledu podávání podnětů kompetentním orgánům a koordinaci postupů,
Na základě podkladů od příslušných resortů (Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva vnitra) byl vytvořen návrh normativní instrukce pro Úřad práce ČR (viz příloha č. 1). Obsahem návrhu normativní instrukce jsou informace využitelné pro Úřad práce ČR při provádění místního šetření nebo šetření v místě, tj. praktické informace o tom, s jakým konkrétním problémem a na který kompetentní úřad se Úřad práce ČR může obrátit v případě, že má pochyby o obyvatelnosti bytu. Nová legislativní úprava systému sociálního bydlení může ukotvit spolupráci výše uvedených institucí v rámci správních řízení a při provádění sociálního šetření v bytech pro účely bytové nouze a nového příspěvku na bydlení. Úřad práce České republiky si v případě pochybností, zda byt stále plní požadavky prostoru pro trvalé bydlení, vyžádá stanovisko stavebního úřadu, orgánu ochrany veřejného zdraví nebo orgánu požárního dozoru. Tyto orgány jako přizvané osoby budou pak moci vstoupit do obydlí při prováděném šetření Úřadem práce ČR. Stanovisko těchto orgánů bude podkladem pro rozhodnutí Úřadu práce ČR o bytové nouzi a o novém příspěvku na bydlení. Pokud přizvaný orgán shledá pochybení, stanoví majiteli bytu přiměřenou lhůtu na odstranění zjištěných nedostatků. Zároveň bude s využitím podnětu Úřadu práce ČR příslušnému obecnímu úřadu a obci řešeno zajištění odpovídajícího bydlení pro danou domácnost. Nová legislativní úprava může ukotvit spolupráci výše uvedených institucí v rámci správních řízení a při provádění kontrolní činnosti v bytech, do kterých je žádána výplata dávky na bydlení. Orgánem, který povede správní řízení o ukončení výplaty dávky na bydlení do prostoru, který neodpovídá standardům bydlení, bude Úřad práce ČR, který si v případě pochybností vyžádá stanovisko stavebního úřadu, orgánu ochrany veřejného zdraví nebo orgánu požárního dozoru. Těmto orgánům jako přizvaným osobám umožní vstup do obydlí a provedení místního šetření. Stanovisko těchto orgánů bude podkladem pro rozhodnutí Úřadu práce ČR o dávce na bydlení. Tím nebudou dotčeny pravomoci ostatních orgánů podle jiných právních předpisů (např. v oblasti stavebního dozoru). Od vydání rozhodnutí Úřadem práce ČR bude běžet přiměřená lhůta, po jejímž uplynutí bude vyplácení dávky zastaveno, nedojde-li do té doby k uvedení bytu do obyvatelného stavu. Zároveň bude s využitím podnětu Úřadu práce ČR příslušnému obecnímu úřadu a obci řešeno zajištění 6
odpovídajícího bydlení pro danou domácnost. Odvolacím orgánem proti rozhodnutí Úřadu práce ČR bude Ministerstvo práce a sociálních věcí. Doposud se nepodařilo vyřešit otázku materiální definice minimálních standardů, při jejichž nesplnění by jednotlivé zúčastněné orgány vydávaly nesouhlasné stanovisko k dalšímu vyplácení dávky na bydlení do daného bytu (viz část 3).
3. Vyhodnocení předložených plánů plnění úkolů Na základě předložených plánů plnění uložených úkolů lze konstatovat, že jsou připravovány nástroje na řešení pouze některých problémů identifikovaných v materiálech schválených, resp. vzatých na vědomí vládou usneseními č. 669 a č. 670 ze dne 27. července 2016. Nejvíce rozpracované se jeví řešení vysokých nákladů bydlení sociálně vyloučených, a to kombinací zastropování výše dávek dle orientačního modelu nájmů v území, specifikace obsahu nákladů na bydlení (omezení byznysu s chudobou) a řešení výše dalších nepřiměřených nákladů na bydlení v rámci sociální práce zajišťované Úřadem práce ČR (změna nevýhodných smluvních vztahů a spotřebitelského chování). Z předložených plánů plnění uložených úkolů však zároveň vyplývají dvě oblasti, kde se jeví řešení identifikovaných problémů jako obtížné – vymahatelnosti závazků vlastníka bytové jednotky vůči společenství vlastníků resp. správci bytového domu a oblast standardů bydlení, a to zejména v oblastech, které nejsou ošetřeny stavebním řádem. Zlepšení vymahatelnosti závazků vlastníků bytových jednotek zasahuje do komplexní problematiky bytového spoluvlastnictví, které je upraveno občanským zákoníkem nebo široce diskutované oblasti vymáhání pohledávek a insolvenčního práva. Významnou souvislostí je také vazba na hypoteční trh. Protože diskuze této problematiky dlouhodobě probíhá a pokud by probíhající diskuze nevedly ke vhodnému řešení, navrhujeme uložit ministru spravedlnosti, aby příslušný legislativní návrh předložil. Další mezirezortní spolupráce bude nutná při řešení otázky standardů bydlení, a to zejména v oblasti věcné podstaty takového standardu. Regulace v oblasti stavebního práva v gesci Ministerstva pro místní rozvoj pokrývá základní stavebně technické požadavky na stavby (např. statickou bezpečnost budovy) a zavazuje vlastníka stavbu udržovat (tj. zabezpečovat její dobrý stavební stav tak, aby nedocházelo ke znehodnocení stavby a co nejvíce se prodloužila její uživatelnost) po celou dobu její existence. Z hlediska stavebního zákona lze aktuálně platné a účinné předpisy aplikovat pouze na stavby povolené a provedené za účinnosti těchto předpisů. Vzhledem k odlišným stavebně technickým požadavkům v minulosti však řada udržovaných dříve kolaudovaných bytů nebude vyhovovat stávajícím stavebně technickým požadavkům. Některé odlišnosti stavebně technických požadavků nejsou z hlediska důstojného bydlení a účelnosti vyplácení dávky na bydlení zásadní (např. denní osvětlení budov v blokové zástavbě), jiné požadavky jsou z dnešního pohledu jen obtížně přijatelné (např. neexistence koupelny nebo toalety v bytě). Stavební předpisy také neupravují širokou oblast užívání bytu, která byla dříve upravována hygienickými předpisy. Jedná se zejména o počet osob v bytě nebo o fyzikální, chemické a biologické vlastnosti prostředí v bytech. Příslušné hygienické požadavky existují pouze pro pobytové místnosti v jiných stavbách (např.
7
školách, kancelářských budovách apod.), nejsou však účinné na byty5. Z hlediska ochrany veřejného zdraví hygienické požadavky na byty v platné legislativě neexistují6. Chybějící veřejnoprávní regulace v této oblasti se negativně projevuje také v soukromoprávních vztazích. Občanský zákoník v § 2272 odst. 3 stanoví, že pronajímatel má právo požadovat, aby v nájemcově domácnosti žil jen takový počet osob, který je přiměřený velikosti bytu a nebrání tomu, aby všechny mohly v bytě žít v obvyklých pohodlných a hygienicky vyhovujících podmínkách. Pro aplikaci tohoto ustanovení však neexistují závazné ani doporučené postupy, které by mohly přiměřený počet osob pro konkrétní byt stanovit. Potřeba takové regulace se ukazuje také v souvislosti s přípravou zákona o sociálním bydlení a o příspěvku na bydlení, kdy je pro účely posouzení bytové nouze nutné definovat situace nevhodného bydlení. Mezirezortní spolupráce na stanovení těchto standardů bude dále pokračovat tak, aby byl tento úkol splněn do 31. srpna 2017.
4. Seznam příloh Příloha č. 1: Návrh normativní instrukce pro Úřad práce ČR ke sjednocení postupu při podávání podnětů při zjištění neobyvatelnosti prostoru v rámci dávek na bydlení (MPSV)
5
Např. Vyhláška č. 6/2003 Sb., kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb 6 Případnou výjimkou může být výskyt epidemiologicky významného hmyzu v bytě/domě.
8
