II. Analytická část Analytická část v zapracovává a shromažďuje všechny stávající limity využití území z hlediska ochrany přírody a krajiny, vodohospodářství, ochrany nerostného bohatství, technické infrastruktury a další. Zároveň se snaží definovat hodnoty v území a shromáždit případné podklady kulturně historických cenných segmentů na řešeném území (převzetí z územně analytických podkladů, ZÚR, dílčích ÚP obcí zahrnutých v řešeném území a dalších materiálů). Tyto prvky definující a limitující území jsou zahrnuty v grafické části, zejména ve výkrese č. 01. V druhé části se analýza zabývá hodnocením z hlediska problematiky rekreace a turistického ruchu.
II.1. Analýza – hodnoty v území, limity využití území, podmínky v území II.1.1. Stručná charakteristika současného stavu území Ve vnímání volné krajiny v rozsahu zájmového území jsou nejdominantnější tři základní prvky – řeka, rozsáhlá rovinatá zemědělsky obdělávaná plocha a prostorově výrazný prvek lesa Království. V celém území se výrazně projevuje historický vliv tradičního zemědělství, který je daný prioritní podmínkou – využitím velmi kvalitních půd. Obdělávané plochy jsou scelené prakticky vždy v maximální možnou výměru a jsou zde pěstovány opakovaně zejména obilniny a cukrovka. Tato skutečnost se projevuje i v přímém plošném kontaktu s vodotečemi v území, zastavěnými územími a lesem, kdy orná půda využívá maxima volných nezastavitelných ploch (viz. přílohová část textu). Výraznými liniovými prvky v území jsou nadregionální dopravní koridory – dálniční jižní obchvat města Olomouce a železniční koridor Trati Olomouc – Přerov. Základní hodnota v území – linie řeky - není plnohodnotně upravena ve vztahu k jejímu prostorovému i funkčnímu významu a územní pás kolem toku by zasluhoval revitalizaci, která by zhodnocovala vyvážený poměr přírodních, technických a civilizačních podmínek ploch kolem řeky. Nejvýznamnějšími plošnými limitami v území pro jeho potenciální změnu využití jsou plochy zemědělského půdního fondu s kvalitními bonitami a definované záplavové území Moravy. Další limity a hodnoty jsou definovány v následujících kapitolách a samotné území je přehledněji charakterizováno v grafické části.
II.1.2. Zemědělský půdní fond, pozemky určené k plnění funkce lesa Zemědělský půdní fond zabírá převážnou část zájmového území a dominantní kulturou (druhem pozemku) je orná půda. Kvalita půd je vzhledem ke klimatickým a geomorfologickým podmínkám velmi vysoká, kdy v rámci řešeného území RC5 převažují půdy s třídou ochrany I. (bonitně nejcenější půdy) a půdy s třídou ochrany II. (nadprůměrná kvalita). V místě, kde je uvažováno se záměrem zřídit jádro rekreace (areál pro vodní sporty) se vyskytují i půdy s nižší třídou ochrany. Podrobněji je zábor definován v návrhové části v kapitole III.2.3. Pozemky určené k plnění funkce lesa představuje v území zejména les Království, dále les východně od koridorové trati v k.ú. Grygov, západní hrana lesa pod Chlumem a menší plochy lesa zejména kolem toku řeky Moravy. Všechny plochy ZPF a PUPFL jsou definované v grafické části. Výkres č. 01 zobrazuje v odlišných barvách třídy ochrany půd.
-7-
II.1.3. Limity využití a hodnoty – vodohospodářská část, voda v krajině Základní vodohospodářská charakteristika území: Vodoteče - Vodní tok Morava – (ř. km 137 až 150; dle DIBAVOD) - Vodní tok Morávka – (ř. km 10 až 18; dle DIBAVOD) jedná se pravděpodobně o původní rameno řeky Moravy. Morávka odbočuje z Moravy na jezu Tážaly (ř.km 144; dle DIBAVOD) a dále je dotována dvěma přítoky (Olešnice a Loučka). V ř.km 130 (dle DIBAVOD) ústí Morávka zpět do Moravy. - Hamerský náhon – (ř. km 0 až 1; dle DIBAVOD) odděluje se z Moravy u Bystrovan – východně od Olomouce, ústí zpět do Moravy u Nemilan. - Nemilanka (ř. km 0 až 3; dle DIBAVOD) . - Týnečka – (ř. km 0 až 2; dle DIBAVOD) shybka pod Morávkou, vlévá se do Moravy. - Přáslavická svodnice – (ř. km 0 až 2; dle DIBAVOD) je navrženo zaústění do původního toku Týnečky a dále do Morávky. - Mlýnský náhon – (ř. km 9 až 11; dle DIBAVOD) – napájen z Moravy. - HMZ – v území se nachází meliorační zařízení ve správě Zemědělské vodohospodářské správy (pracoviště Olomouc a). Vodní nádrže - V území se nachází malé vodní plochy, většinou odstavená ramena. Jezy - MVE, Jez Tážaly, ř. km 144 (dle DIBAVOD), 226,31 (dle ZVM) – jeho účely jsou vzdutí hladiny pro vodní elektrárnu a převedení části průtoku z Moravy do Morávky. - MVE, Jez Bolelouc, ř. km 139 (dle DIBAVOD), 221 (dle ZVM). Technické objekty - Čistírna odpadních vod – Olomouc – Nové sady (provozovatel Středomoravská vodárenská a. s.). - Odkaliště - Nemilany (provozovatel DALKIA MORAVA, a.s., divize Teplárna Olomouc). Odkaliště popílku z teplárny v Olomouci. Teplárna přechází postupně na vytápění zemním plynem. Dle údaje provozovatele odkaliště není v současné době aktivně využíváno, jeho provoz však ještě nebyl ukončen. Dotčené subjekty Povodí Moravy, s.p. – Správce povodí Moravy (střední Morava, pracoviště Olomouc), správce vodního toku Morava a Morávka. ZVHS – Správce vodních toků. - Správce odvodnění pozemků – zařízení ve správě ZVHS je zobrazeno v příloze č.2 (nafocené mapy se zákresem zařízení ZVHS). Odvodňované plochy se nachází v prostoru mezi Moravou a Morávkou - Závlahy v zájmovém území ve správě ZVHS byly totálně zlikvidovány. Vodohospodářské limity území Limity z hlediska hydrologie území -
Záplavová území Moravy – povodňové průtoky Q5, Q20 a Q100. Ve výkresové části je zakresleno záplavové území pro povodňový průtok Q100. Musí být zajištěna průchodnost povodňových průtoků nivou. Je nutné zajistit protipovodňovou ochranu navržených staveb a následné hydrotechnické posouzení.
-
Aktivní zóna záplavového území (AZZU). – Není dosud stanovena. AZZU musí být stanovena (vyhláška č. 236/2002) a brána v úvahu pro návrh. Zpracovatel návrhu musí
-8-
dodržet podmínky pro výstavbu a terénní úpravy v tomto území (viz zákon č. 254/2001 Sb., § 66). -
Průtočnost koryt toků a niv musí být zachována.
-
Odstavená ramena a tůně. – Neměl by být zhoršen jejich stávající hydrologický režim, zejména komunikace s HPV (hladinou podzemní vody), komunikace s tokem (nepřerušit výstavbou hrází mezi tokem a odstaveným ramenem).
-
Pozorovací vrty ČHMÚ. – Výstavbou nesmí dojít k poškození zařízení vrtů, ani nesmí být pozměněn jejich hydrologický režim.
-
CHOPAV (Kvartér řeky Moravy) – Území nesmí být hydrogeologicky ovlivněno.
-
Hydromeliorační stavby. – Posoudit, v souladu s požadavky majitelů zařízení, pozemků a orgánů ochrany přírody, zachovaní primární funkce hydromelioračních staveb.
-
Záměr na revitalizaci lesa Království (Povodí Moravy, s.p.). - V záměru je stanoven požadavek na zavodnění lužního lesa Království. Tento požadavek je zohledněn ve studii „Morávka km 0,000 – 17,500 (studie, ŠINDLAR s.r.o., červenec 2007)“, kde je navržen poldr, který zajistí periodické zaplavování lesa při povodních.
-
Revitalizace Morávky a protipovodňová opatření. – Je třeba respektovat územní nároky stanovené v příslušné studii (viz. výše), nebo, v případě územního či věcného překryvu, vyřešit kompenzační opatření.
-
Revitalizace Moravy. – Ve výkresové části (výkres č. 03) je, dle předběžné morfologické analýzy toku, vymezen meandrový pás jako územní rezerva, ve kterém by měla být realizována revitalizace. Tento pás by měl být ponechán bez zásahu. Umisťování objektů (např. komunikací) bude podřízeno budoucímu využití území.
-
Přeložka Přáslavické svodnice. – Je třeba respektovat územní nároky návrhu (viz výše).
Limity z hlediska hygienického -
CHOPAV (Kvartér řeky Moravy). – Nesmí dojít k hygienickému ovlivnění podzemních vod, například průsaky odpadních vod, nebo ropných látek (parkovací plochy).
-
Studny – Blatec – Tážaly, Nemilany, Grygov, Dub n Mor. (soustava). – Nesmí dojít k hygienickému ovlivnění podzemních vod, například průsaky odpadních vod (vyřešit likvidaci odpadních vod z rekreačního areálu), nebo ropných látek (odvodnění parkovacích ploch a předčištění splachů).
-
Vodní zdroje a jejich ochranná pásma. – V území se nevyskytují.
-
Lázeňské zdroje a jejich ochranná pásma. – V území se nevyskytují.
-
Odkaliště – Nemilany. – Nachází se v pásu podél řeky Moravy určeného k revitalizaci a změně kultur. Při stavebních a terénních pracích musí být dodrženo ochranné pásmo odkaliště a nesmí být porušeny izolační vrstvy odkaliště, aby nedošlo k úniku obsahu odkaliště do prostředí.
Seznam použitých zkratek: DIBAVOD ... digitální báze vodohospodářských dat CEVT ... centrální evidence vodních toků ř. km ... říční kilometr HMZ ... hlavní meliorační zařízení ZVM ... základní vodohospodářská mapa MVE ... malá vodní elektrárna ZVHS ... Zemědělská vodohospodářská zpráva ÚŘ ... územní řízení Q5 ... průtok při pěti-leté povodni
-9-
Q20... průtok při pěti-leté povodni Q100... průtok při pěti-leté povodni HPV ... hladina podzemní vody ČHMÚ ... Český hydrometeorologický úřad CHOPAV ... chráněná oblast přirozené akumulace vod AZZU ... aktivní zóna záplavového území Pro zpracování byla využita vektorová data z databáze DIBAVOD, mapové podklady, podklady od zpracovatele studie a zpracovatelů jiných projektů v zájmovém území. Další údaje byly zjištěny od správců vodních toků a vodohospodářských a technických děl, které se v území nachází a dotazy na příslušných úřadech. Pro zpracování byly využity nástroje: ESRI ArcMap 9.3, AutoCAD LT 2008.
II.1.4. Ochrany přírody, krajinné hodnoty, geomorfologie území Charakteristika krajiny v řešeném území Geomorfologicky je řešené území součástí Hornomoravského úvalu, který jako součást Vněkarpatských sníženin odděluje geologicky velmi starý (prvohorní) Český masív a tercierního Karpatského oblouku. Hornomoravský úval je příkopovou propadlinou, která leží na starých tektonických liniích (zlomech), oddělující kry Nízkého Jeseníku a Drahanské vrchoviny. Tento prostor byl zaplněn v neogénu mořem, jehož sedimenty dnes tvoří vrstvy v nejhlubším geologickém podloží oblasti. V období pleistocénu (starší čtvrtohory) v Hornomoravském úvalu se v původních velmi hlubokých erozních korytech řek ukládaly mocné vrstvy sedimentů, která se v soudobých geologických sondách označují jako výplně přehloubených koryt. Během celého kvartéru se niva řeky Moravy výrazně utvářela v různých etapách střídání sedimentace a eroze. Svědectvím těchto geologických procesů jsou tzv. říční terasy, na mnoha místech v řešeném území dodnes dobře pozorovatelné. Soudobý povrch celého území je tedy akumulační nivní rovinou, vytvořenou holocenními sedimenty řeky Moravy. Složení sedimentů je závislé na petrografickém složení a stavbě celého povodí nad daným místem. V současné době, tj. od počátku raného středověku (9. století) prochází niva Moravy výraznou etapou svého vývoje, kdy řeka při povodňových událostech přináší do nivy obrovská kvanta splavených zemědělských půd ze svého horního povodí. Tyto sedimenty se v krajině nivy usazují a vytváření pedologicky dobře dokumentované vrstvy nivních půd (fluvizemí). Řeka Morava je podle celostátního monitoringu splavenin jednou z nejvíce zatížených evropských řek, pokud se týká objemu a množství splavených a ve vodě transportovaných jemných částeček půdy. Tento ekologicky značně nepříznivý stav je způsoben vysokým stupněm zornění zemědělských půd v horním povodí Moravy (Ekotoxa 2005) a narušením retenčních schopností horských lesů v Jeseníkách a Králickém Sněžníku vlivem imisní zátěže. Náprava tohoto stavu bude možná jen za předpokladu rozsáhlých krajinotvorných úprav v nivě řeky (viz závěry vědeckých konferencí Říční krajina 2005, 2006, 2007, Univerzita Palackého v Olomouci). Pro řešené území je také významné, že jižní a východní část katastru Grygova leží již mimo nivu Moravy v Tršické pahorkatině, s unikátním výskytem povrchových výchozů devonských vápenců s několika vzácnými krasovými jevy. Devonské podloží je zde také antropogenně odkryto v několika bývalých lomech, které jsou v současnosti v centru zájmu ochrany přírody jako dlouhodobě známá refugia teplomilné (xerotermní) stepní vegetace.
- 10 -
Potenciální přirozená vegetace řešeného území Potenciální přirozená vegetace je takový teoretický stav vegetačního pokryvu v území, který by nastal při vyloučení vlivů člověka (Neuhäslová et al. 1998). Podrobnější charakteristiku rekonstrukčního stavu vegetace umožňuje metoda biogeografické diferenciace krajiny v geobiocenologickém pojetí (Buček et al., 1996), která v několika na sobě navazujících krocích identifikuje v konkrétním území kostru ekologické stability a vymezuje rekonstrukční jednotky potenciální vegetace, nazývané skupiny typů geobiocénů (STG). Tato metoda se využívá jako základní pracovní postup pro vytváření ÚSES (územního systému ekologické stability, viz Löw et al. 1995) a jako přírodovědné východisko pro hodnocení vlivů antropogenních zásahů v krajině (Buček, Lacina, 2006). Řešené území údolní nivy Moravy jižně od Olomouce spadá převážně do 2. vegetačního stupně v pojetí Zlatníka (1976). Převažujícím typem potenciální přirozené vegetace je zde lužní les fytocenologického svazu Alnion incanae (podrobnější charakteristika jednotlivých jednotek viz Neuhäslová 2000), převážně tvrdý luh charakteru jilmové doubravy (v geobiocenologickém pojetí se jedná o habrojilmové jaseniny vyššího stupně). Environmentální limity v řešeném území Ze základních charakteristik krajiny řešeného území vyplývají nejvýznamnější environmentální limity, omezující nebo regulující potenciální rozvoj aktivit rekreace a cestovního ruchu v řešeném území (následující tabulka). Územní limit Chráněná oblast přirozené akumulace vod Kvartér řeky Moravy
Legislativní vazba Nařízení vlády ČSR č.85/1981 Sb.
Zátopové území kolem řeky Moravy
Rozsah zátopového území je upřesňován v územních plánech obcí, skutečný plošný rozsah záplavy se však může lišit podle aktuálního meteorologického stavu Nadmístní ÚSES upřesněn v ZÚR OK, místní (lokální) ÚSES upřesněn v územních plánech obcí
Územní systém ekologické stability (ÚSES)
Významný krajinný prvek : údolní niva
§3, odst.1, písm.b) a §4, odst.2 zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění
Významný krajinný prvek : vodní tok
§3, odst.1, písm.b) a §4, odst.2 zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění
- 11 -
Poznámka Území určené k ochraně zdrojů a kvality podzemní vody v kvartérních (štěrkopískových) sedimentech v nivě řeky Zátopové území je významný environmentální limit v řešeném území
Osa nadregionálního biokoridoru kolem řeky Moravy dnes zaujímá převážně intenzívně zorněnou půdu, což je pro záplavové území v říční nivě ekologicky zcela nevhodný stav. Údolní niva je vymezena geologicky (geologické mapy), geomorfologicky (reliéf terénu) a pedologicky (mapa půdních typů). V případě toku řeky Moravy jde navíc o územní překryv s EVL Morava – Chropyňský luh.
Významný krajinný prvek : les
Přírodní rezervace Království Přírodní památka U bílých hlin
§3, odst.1, písm.b) a §4, odst.2 zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění Nařízení OkrÚ Olomouc č.2/1995 Výnos MŠVU č.32.024/1952 z 19.3.1952; výnos MK ČSR č.14.200/1988 z 29.11.1988
Přírodní památka U Strejčkova lomu
Výnos MŠVU č.37.012/1952 z 2.6.1952; výnos MK ČSR č.14.200/1988 z 29.11.1988
Přírodní památka Tučapská skalka
Výnos MŠVU č.32.584/1952 z 18.4.1952; výnos MK ČSR č.14.200/1988 z 29.11.1988
Navrhovaná Přírodní památka Cigánské zmoly
Evropsky významná lokalita Království
Nevyhlášeno, bývalý Okresní úřad v Olomouci připravil návrh na vyhlášení chráněného území těsně před zrušením úřadu. Příloha č.722 k nařízení vlády č.132/2005 Sb.
Evropsky významná lokalita Morava – Chropyňský luh
Příloha č.729 k nařízení vlády č.132/2005 Sb.
- 12 -
Všechny lesy v řešeném území.
Podrobněji viz další text. Předmětem ochrany jsou teplomilná travinná společenstva na výchozu devonských vápenců. Chráněné území vyhlášené v r.1952 bylo těžce poškozeno v r.1955, v r.1974 byla ochrana zbytků původní lokality obnovena. V současné době zde realizuje občanské sdružení Sagittaria (Lazecká 6,Olomouc) záchranné programy pro ohrožené druhy orchidejí. Kolem lokality vede turisticky značená stezka vybavená informačními panely. Předmětem ochrany jsou odkryvy devonského krasu (bývalé lomy) s travinnými teplomilnými společenstvy a cennými druhy bezobratlých živočichů. Území je známé jako botanická lokalita již z období první republiky, v r.1983 bylo chráněné území poškozeno výstavbou cesty pro nákladní automobily. Skalní výchoz s teplomilnou vegetací v katastru Dubu nad Moravou u silnice Olomouc – Tovačov. Lokalita opuštěných vápencových lomů v k.ú. Grygov, hodnotná teplomilná vegetace. Předmět ochrany: dubohabřiny a lužní lesy. EVL zaujímá celou výměru lesního komplexu. Hrouzek Kesslerův (Gobio kessleri), bobr evropský (Castor fiber). V řešeném
Evropsky významná lokalita U Strejčkova lomu
Příloha č.753 k nařízení vlády č.132/2005 Sb.
Evropsky významná lokalita U Bílých hlín
Příloha č.752 k nařízení vlády č.132/2005 Sb.
území zaujímá EVL vlastní tok řeky Moravy a některá, na řeku přímo navazující slepá ramena. Koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis). EVL zabírá asi 50 % území stejnojmenné přírodní památky. Koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis). EVL se územně překrývá se stejnojmennou přírodní památkou.
Vysvětlující poznámka : Natura 2000 Natura 2000 je celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat přírodní stanoviště a stanoviště druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě umožní tento stav obnovit. V ČR je soustava Natura 2000 tvořena dvěma typy území: ptačími oblastmi a evropsky významnými lokalitami. Základní legislativu EU pro transpozici a vytváření soustavy Natura 2000 v ČR představují dvě směrnice: Směrnice Rady 79/409/EHS, o ochraně volně žijících ptáků (tzv. Birds directive) a Směrnice Rady 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (tzv. Habitats directive). Birds directive je historicky první právní předpis zemí Evropských společenství na ochranu přírody (Roth, 2003). Směrnice má 19 článků a 5 příloh. Podle článku č.4 směrnice mají členské státy za povinnost pro druhy a poddruhy ptáků, uvedených v příloze I a dále pro pravidelně se vyskytující tažné druhy ptáků zřizovat tzv. území zvláštní ochrany (SPA : Special Protection Areas, u nás tzv. ptačí oblasti). Jednotlivé přílohy směrnice, obsahující druhové seznamy, byly postupně novelizovány. Podle této směrnice jsou ovšem chráněny v krajině i všechny ostatní struktury, sloužící ochraně těchto ptačích druhů. Habitats directive stanovila původně termín vzniku seznamu chráněných lokalit celého Společenství na rok 1998. Díky prodlevám členských států s transpozicí směrnice byly první tzv. národní seznamy předloženy Evropské komisi až po uvalení sankcí na některé státy v roce 2000. Cílem směrnice je „přispívat k zabezpečení biologické rozmanitosti prostřednictvím ochrany přírodních stanovišť a volně žijící fauny a flóry na evropském území členských států“. Směrnice je tvořena 24 články a 6 přílohami. V roce 1997 byla směrnice novelizována (zejména její přílohy I a II), další doplnění druhových seznamů v přílohách směrnice navrhly nově přistupující členské státy včetně ČR. O plnění povinností, vyplývajících ze směrnice, musí členské státy v šestiletých intervalech informovat Evropskou komisi. Nejrozsáhlejší povinností, plynoucí ze směrnice, je vytvoření a aktivní ochrana soustavy lokalit, pro niž se zavádí název Natura 2000. Evropsky významná lokalita (EVL) je lokalita, vyžadující ze zákona zvláštní územní ochranu. Jde o lokalitu, která byla zařazena do tzv. „národního seznamu“ (popřípadě jde o tzv. „spornou lokalitu“, která v národním seznamu zařazena nebyla zřejmě z politických důvodů, o takovéto lokalitě musí rozhodnout Rada Evropské unie). Národní seznam předložila Česká republika Evropské komisi a ta po jeho prověření z hlediska úplnosti seznamu na základě vědeckých principů rozhodla o zařazení lokalit do tzv. „evropského seznamu“, který byl ve Sbírce zákonů zveřejněn formou sdělení (Sdělení MŽP č.81/2008 Sb.). Všechny EVL požívají vysoký stupeň ochrany podle ZOPK. Národní seznam obsahuje pro každou jmenovitou lokalitu i návrh kategorie zvláště chráněného území (ZCHÚ podle § 14 ZOPK), v níž je EVL navrhována vyhlásit.
- 13 -
Řeka Morava v EVL Morava – Chropyňský luh Řeka Morava je vodohospodářsky významný vodní tok. V řešeném území odbočuje z levého břehu Moravy tok říčky Morávky, který dříve poháněl provoz dnes nefunkčního Blateckého mlýna. Morávka je významná pro vodní režim fluvizemí lužního lesa Království. Řeka Morava (vlastní tok) je v řešeném území součástí evropsky významné lokality, kde lze z předmětu ochrany EVL předpokládat dotčení druhu hrouzek Kesslerův (Gobio kessleri). Prvotní potvrzené údaje o výskytu hrouzka Kesslerova v řece Moravě v úseku od jezu v Bolelouci po soutok s Bečvou publikovali Merta & Lusk (2004). Autoři přepokládají souvislost s povodní v roce 1997, kdy nelze vyloučit, že populace vznikla z jedinců původem z Bečvy. Výskyt tohoto druhu je registrován a z hlediska historických souvislostí prvotně popsán v pracích Olivy (1950, 1951a, 1951b, 1952). Výsledky pokusných odlovů v r.2005 potvrdily výskyt hrouzka Kesslerova výhradně v proudech a peřejích v posuzované části toku. Tyto zóny jsou zastoupeny v úsecích, kde nedochází k ovlivnění vzdouvacím objektem (jezem). V úsecích ovlivněných vzdutím, například úsek nad jezem v Bolelouci jsou eliminovány proudy, peřeje a je potlačena variabilita hloubek. Upravený tok má charakter homogenního kanálu se specifickou morfologii dna a břehů. Vzhledem k výskytu 17 druhů ryb a zastoupení zvláště chráněných druhů hrouzka Kesslerova (Gobio kessleri) a ouklejky pruhované (Alburnoides biupunctatus) jsou pro řeku Moravu v řešeném území doporučena (Loyka 2005) tato opatření: ⇒ zachovat pro výskyt hrouzka Kesslerova dochované klíčové úseky: proudy a peřeje se štěrkovým a kamenitým dnem, tyto jsou významné i pro ostatní reofilní druhy ryb, ⇒ neprovádět odtěžení štěrkopískových náplavů (s výjimkou pravidelné údržby podjezových úseků), z hlediska protipovodňové ochrany jejich existence v tomto úseku toku nemá negativní vliv na průběh povodně, ⇒ ponechat bez zásahu v plném rozsahu mělké příbřežní zóny, neboť právě okrajové oblasti koryt jsou považovány za habitat, používaný tohoročními rybami, ⇒ při posuzování vodohospodářských projektů vycházet z principu, že charakter lokalit (hloubka, rychlost proudu a substrát) mají vliv na charakter rybího společenstva a změna prostředí povede ke změně struktury rybího společenstva (druhová diverzita je silně ovlivněna diverzitou prostředí), ⇒ zachovat současný systém rybářského hospodaření, přehodnotit platný osazovací plán ve smyslu vyloučení jelce tlouště z roční zarybňovací povinnosti, z důvodu dostatečné přirozené reprodukce ve prospěch jiných reofilních druhů ry.b Lužní les Království (EVL, PR) Les Království u Grygova je fytogeograficky známé jako unikátní lokalita výskytu prvků karpatské květeny, např. kyčelnice žláznatá (Dentaria glandulosa). Království je také vyjímečné tím, že některé náznaky dovolují uvažovat o výjimečnosti zdejších luhů v rámci lužních lesů celého Hornomoravského úvalu (Machar 2001c). Existují určité teorie lesního personálu, že v lužním lese se nacházejí bývalé písečné (eolické) ostrovy, které jsou dobře známé z oblasti jihomoravských lužních lesů (tzv. hrúdy). Lužní les Království plní funkci regionálního biocentra ÚSES. Již z leteckého snímku území (Obr.1) je dobře patrné, že komplex lesa Království je „zeleným ostrovem“ v silně odlesněné krajině údolní nivy Moravy jižně od Olomouce. (Podobně je takovým ostrovem regionální biocentrum lesního komplexu „Chlum“ u Kčmaně).
- 14 -
II.1.5. Hodnoty z hlediska kulturní a historické charakteristiky krajiny a
celé oblasti, ochrana památek Rovinatá oblast Hané, jejíž součástí je i území RC5, vychází zejména ze zemědělských tradic, což je patrné jak ve volné krajině, tak i v charakteru původních částí zastavěných území obcí. Krajinný ráz je dán zejména volnými prostorově otevřenými plochami nivního pásu kolem Moravy, na které volně navazují zastavěná území obcí, jejichž centra s rostlou zástavbou převážně bývalých zemědělských usedlostí jsou hodnotnými plošnými urbanistickými prvky. Tyto celky jsou lokálně doplněny kulturně – lidovými památkami místního významu nebo výraznějšími a významnějšími prvky nemovitých kulturních památek na území jednotlivých katastrů: Olomouc – Holice • fort č. VIII. (na Lučním rybníku), jižně od města, dnes recyklační závod Olomouc – Nové Sady • socha Panny Marie, Střední Novosadská ul., u železničního přejezdu Olomouc – Slavonín (památky pouze v řešeném území) • bývalý cihelna, Kyselovská ulice (dnes ve značně zchátralém stavu) Kožušany – Tážaly • kaple sv. Anny, uprostřed spodní návsi v Kožušanech • socha sv. Josefa v části Na domkách • památník obětem 2. světové války, u školy • socha sv. Norberta, u polní cesty v polích směrem na Blatec, dominanta v krajině Blatec (památka pouze v řešeném území) • socha sv. Linharta, východně od obce, na návrší při silnici do Grycova Charváty • kostel sv. Jana Křtitele s márnicí na návrší ve středu obce • socha sv. Jana Nepomuckého, u silnice při výjezdu do Tážal a Blatce Drahlov • boží muka, na západním okraji obce při silnici Olomouc - Tovačov Čertoryje • boží muka, na západním okraji obce • socha sv. Marka, při silnici Olomouc - Tovačov Bolelouc • kaple sv. Rozálie, při silnici Olomouc - Tovačov Tučapy • Boží muka, při silnici Olomouc - Tovačov Dub nad Moravou • areál kostela Očišťování Panny Marie na západním okraji obce – velmi výrazná dominanta v krajině, poutní místo, hodnotný areál z hlediska prostorového i kulturně historického • sousoší sv. Floriána, na návsi u školy • sousoší sv. Jana Nepomuckého, Brodecká ulice
- 15 -
•
sousoší sv. Josefa, severozápadně od obce
Grygov • socha sv. Václava, na návsi za kaplí sv. Jana Nepomuckého • socha sv. Kateřiny na návsi za kaplí sv. Jana Nepomuckého Krčmaň • socha sv. Antonína Paduánského, jižně od obce ve svahu při silnici na Přerov • kříž, severozápadně od obce, poblíž křižovatky polních cest • smírčí kříž, asi 500 m od obce v polích nad vedlejší cestou do Grygova
II.1.6. Definice stávajícího stavu dopravní obslužnosti území, včetně
převzetí navrhovaných koridorů a zařízení dopravy ze ZUR Z hlediska cyklistické dopravy je územím vedena trasa č.47 tzv. Moravská stezka, která je nadregionální cyklistickou trasou spojující Jeseníky a jižní Moravu, a dále pak místní trasa č.6061 spojující obce Blatec a Grygov a Tršice s napojením na trasu č.6049 směr Majetín, Brodek u Přerova a Citov. Stávající obslužnost území silniční dopravou je zajištěna sítí stávajících místních a účelových komunikací, a dále pak prostřednictvím komunikací II. a III. třídy, zejména pak komunikací III/4353 (Blatec, Grygov, Velký Týnec), která se ve východní části řešeného území napojuje v blízkosti obce Velký Týnec na komunikaci I/55 (Přerov, Olomouc) a jejím prostřednictvím pak dále na rychlostní komunikaci R35 v místě MÚK Olomouc Holice. V západní části území se komunikace III/4353 napojuje na komunikaci II. třídy II/435 (Olomouc, Tovačov), která je rovněž přímo napojena R35 přes MÚK Olomouc – Nemilany. Východním okrajem řešeného území rovněž prochází železniční koridor tratě č.270 Praha Olomouc - Přerov - Ostrava – Bohumín. Na této trati je umístěna železniční stanice Grygov. Západním okrajem území prochází regionální železniční trať č.301 Olomouc, Prostějov Nezamyslice. Na této trati s v blízkosti řešeného území nachází zastávky Kožušany a Blatec. Všechny stávající komunikace a železniční trati mají stanovena ochranná pásma, která jsou vyznačena v grafické části. Tato ochranná pásma nejsou zásadním limitem pro zastavitelnost území, jsou zde stanoveny určité podmínky.
II.1.7. Podmínky z hlediska technické infrastruktury v území, kapacity
zdrojů Územím procházejí trasy VVN, VN, VTL, dálkového vodovodu, rádioreléové trasy, dálkové spojovací kabely a další. Průběh všech stěžejních tras infrastruktury včetně ochranných pásem je vyznačen ve výkrese č. 01. Poloha řešeného území v přímé vazbě na město zaručuje dostatek zdrojů z hlediska energií. Detailněji jsou definovány následující stávající trasy, které se týkají území navrhovaného jádra rekreace (areálu pro vodní sporty v místě těžby štěrkopísků u Grygova) : Přes lokalitu procházejí tři stávající silnoproudá vedení : dvojité venkovní vedení VVN 110 kV – nové vedení, které je určeno pro napájení stávající trakční měnírny Českých drah. Trakční měnírna napájí elektrifikované trati Olomouc - Přerov a Olomouc - Prostějov kabelové vedení VN 22 kV. Jedná se o trasu, ve které jsou uloženy dva kabely VN 22 kV. Tyto kabely napojovaly trakční měnírnu ČD. V současné době jsou nahrazeny novým přívodem 110 kV. venkovní vedení VN 3 kV. Jedná se o trasu stejnosměrného vedení VN 3 kV, které z měnírny Grygov napájí trakční vedení železniční trati Olomouc - Prostějov
- 16 -
II.1.8. Klimatické podmínky Regionálně-klimatologické zařazení oblasti Olomoucko - jih Z regionálně-klimatického hlediska - podle Quitta (1975) - patří řešené území RC5 do teplé klimatické oblasti T2. Tab. - Charakteristiky klima v oblasti T2 Počet letních dnů 50 – 60 Počet dnů pod 10°C 160 – 170 Počet mrazových dnů 100 – 110 Počet ledových dnů 30 – 40 Průměrná teplota v lednu -2 až -3 °C Průměrná teplota v dubnu 8 – 9 °C Průměrná teplota v červenci 18 – 19 °C Průměrná teplota v říjnu 7 – 9 °C Průměrný počet dnů v roce se srážkami nad 90 – 100 1 mm Úhrn srážek ve vegetační době 350 – 400 mm Úhrn srážek v zimě 200 – 300 mm Srážky za rok průměrně 550 – 700 mm Počet dnů zamračených za rok 120 – 140 Počet dnů jasných za rok 40 – 50 Délka vegetačního období 169 dnů Území je tedy oblastí klimaticky značně vyrovnanou, suchou. Průměrné klimatické hodnoty, dané začleněním určitého území do příslušné klimatické oblasti mají jen orientační význam. Skutečné klima konkrétního místa totiž utváří vliv ndmořské výšky, expozice svahu ke světovým stranám, převažující směry vzdušného proudění, typ porostu (jiné klima je uvnitř lesa pod klenbou stromů, jiné na otevřeném poli). Upřesnění klimatických charakteristik území pro meteo-stanici Olomouc Pro meteo-stanici Olomouc je celoroční průměrná hodnota srážek 612 mm, ve vegetačním období 396 mm. Nejméně srážek spadne v únoru, njvíce v červenci. Langův dešťový faktor pro stanici Olomouc je 73 (tj. semihumidní klima). Průměrný počet dní s intenzívními srážkami (nad 10 mm) je 17 do roka. Průměrná roční relativní vlhkost vzduchu pro stanici Olomouc činí 76 %, nejvyšší v prosinci (86 %), nejnižší v květnu (68 %). Nejmenší oblačnost bývá v září, nejvyšší v listopadu. Pro stanici Olomouc je průměrný počet zamračených dní v roce 144,6, z toho červenci 6,9, v prosinci 20,8. Průměrný počet hodin slunečního svitu je 1788 za rok, z toho v teplém pololetí klimatického roku 1352. Maximu slunečního svitu připadá na červenec (273 hodin), minimum na prosinec (25 hodin). Průměrný počet dní s mlhou je 88,7 v roce, v listopadu 13,6, v červnu 1,9. Poměrně vysoký počet dnů s mlhou je určen polohou Hornomoravského úvalu, uzavřeného okolními pásy vrchovin a hor. Průměrná roční teplota na stanici Olomouc je 8,4 °C, v období duben až září 14,9 °C. Průměrná denní teplota 15 °C a více nastupuje začátkem června a trvá do začátku září. Letních dnů je průměrně 43 za rok, tropických 7 za rok, ledových 40, mrazivých 127. V celoročním průměru převažují severozápadní větry, a to zvláště v letním období. Celkově lze za celé období provozu meteo-stanice Olomouc vysledovat zvyšující se četnost a intenzitu klmatických extrémních jevů na konci 20. století. Klimatické extrémy 20 století: nejsušší měsíc byl srpen 1992, srážkově nejbohatší červenec 1997.
- 17 -
II.1.9. Nerostné suroviny, vztah k těžbě štěrkopísků V území se nachází chráněná ložisková území a výhradní ložiska nerostných surovin. Hranice těchto území jsou vyznačeny v grafické části. Jedná se o CHLÚ východně od železniční trati na Přerov mezi Krčmaní a Grygovem a zejména o ložisková území štěrkopísků nad severní hranicí lesa Království. Územní studií je zde navrhováno jádro rekreace – areál pro vodní sporty a rekreaci. V tomto prostoru nad lesem západně od obce Grygov bylo v 70. letech 20. stol. vyhledáno a ověřeno ložisko štěrkopísku, vhodného pro využití pro stavební účely. Chráněné ložiskové území na výhradním ložisku štěrkopísku Grygov – Tážaly č. 045 200 bylo stanoveno rozhodnutím Obvodního báňského úřadu v Brně z roku 1991. Dobývací prostor byl stanoven rozhodnutím báňského úřadu 8.6. 2000. Provádění hornické činnosti v tomto dobývacím prostoru bylo povoleno v roce 2001 a od té doby je zde těžen štěrkopísek organizací Štěrkovny Olomouc a.s. Těžba je realizována pod hladinu spodní vody, takže po vytěžení zásob štěrkopísku zůstává ucelená vodní plocha. Prostor těžby se nachází v území CHOPAV a tvoří jej zemědělská půda s kvalitními bonitami. Souhlas s dobývacím prostorem v souladu se zákonem č. 334/1992 Sb. o ochraně ZPF vydalo MŽP v roce 1998 a MŽP ÚO pro olomouckou oblast v roce 1999. V dané lokalitě byly v tomto ohledu stanoveny zásady pro využití těžebního prostoru, jejichž součástí je řešení nakládání s ornicí, skrývkovými zeminami a stanovení využití ploch po ukončení těžby. Potenciální rozšířené území těžby štěrkopísků u Grygova je součástí kvartérních štěrkopísků terasových sedimentů řeky Moravy, respektive pokračováním výhradního ložiska štěrkopísku Grygov - Tážaly č. 045 200 s chráněným ložiskovým územím. Z hlediska hospodárného využití území a ekonomizace záměru se doporučuje navrhovaná tělesa veslařského a vratného kanálu, včetně rekultivací přilehlého území, provést způsobem usměrňované těžby štěrkopísku a ukládání skrývkových zemin s cílem revitalizace těžebních ploch. Pro dosažení cílového navrhovaného stavu ve studii (včetně ploch přírodních biotopů mezi lesem a vodními plochami) je tedy nutno a doporučuje se těžit ve větším území, než jsou výsledné obrysy vodních ploch.
II.1.10. Definice problémů v území z hlediska využití ploch v krajině –
vztah k ochraně přírody a krajiny Pozn.: Následující výčet problémů je definován rovněž v grafické části (příloha č. 03), kde je očíslován a lokalizován v mapovém podkladu. 1 --- ekologicky nevyhovující stav hlavního toku řeky Moravy -nevhodné stávající uspořádání a) technicky napřímené a regulované koryto (snížená samočistící schopnost toku, nežádoucí zpětná eroze napřímeného koryta vede k „zařezávání“ toku do vlastního koryta a tím k nepřirozenému drenování okolní krajiny, zrychlení odtoku vody z krajiny, ztráta typických poříčních biotopů velkého množství biologických druhů vázaných na řeku, nežádoucí omezení ekosystémových funkcí toku, snížení funkce říčního biokoridru), b) odstavené meandry - technicky oddělené od hlavního toku (ekologicky nepříznivé zkrácení délky vodního toku, ztráta přirozené protipovodňové funkce řeky, ztráta míst k přirozené reprodukci ryb, zazemňování ramen vlivem přerušení jejich kontaktu s hlavním tokem vede k jejich postupnému samovolnému zániku, ztráta přírodovědně cenných mokřadních biotopů, ztráta funkce refugia bioty v krajině) c) nevhodná druhová skladba břehových porostů – převažují výsadby geograficky nepůvodních hybridních topolů jako pozůstatek tzv. sovětské topolové mánie z 50. let
- 18 -
min. stol. (ekologická hodnota břehových porostů je velmi nízká, ekosystém řeky ztrácí své funkce biokoridoru, hybridní topoly způsobují časté zátarasy v korytě řeky) d) vodní tok nemá vytvořené ochranné (zatravněné) pásmo, koryto řeky je v bezprostředním kontaktu s plochami orné půdy (vysoký stupeň plošné eroze orniční vrstvy z okolních pozemků do vodního toku, zátěž vodního toku jemnozrnnými plaveninami, zvýšená ekologicky nežádoucí eutrofizace vody, splachy chemických látek – biocidů - z intenzívně obdělávané orné půdy přímo do vodního toku) 2 --- bývalé odkaliště – ukládání popílku, nefunkční nerevitalizovaná plocha 3 --- recyklační závod na území bývalého fortu č. VIII v rámci volné intenzivně obhospodařované krajiny; existence recyklačního závodu bez prostorové bariéry 4 --- nevhodné využití ploch bývalé zahradnické výroby při ulici Šlechtitelů – skládka zeminy, neregulovaná zeleň 5 --- problém využití ploch mezi zastavěnými územími v k.ú. Nemilany, - otázka přiřazení území k zastavitelné ploše, - hrozí nevhodné propojení průmyslově komerčních ploch se stávajícími plochami pro bydlení 6 --- prostředí v okolí rybníků v meandru řeky Moravy – neujasněná funkce rybníků, přímý kontakt s ornou půdou, neodpovídající stav hodnotě biocentra ; souvisí s problémem č. 1 7 --- původní území nezemědělsky využívané nivní krajiny s vodními plochami rybníků – dnes intenzívně zemědělsky využívány 8 --- problematické využití části zemědělského areálu Nové Dvory 9 --- nevhodná skládka zeminy a problematický prostor bývalé Blatecké cihelny, včetně využití stávajících budov 10 --- problematické umístění rozvodny ČD a zejména zahrádkářské kolonie poblíž vstupu do přírodní rezervace Království 11 --- nevhodná skládka zeminy a nevhodné využití ploch v okolí Blateckého mlýna - zanedbaná lokalita ; nízká úroveň bydlení ve stávajících objektech - nevhodné funkční využití Mlýna 12 --- těžba štěrkopísku v údolní nivě Kvartérní štěrkopískové sedimenty řeky Moravy představují z hlediska konceptu trvale udržitelného rozvoje tzv. neobnovitelný přírodní zdroj. Otvírka nových těžebních prostor pro exploataci štěrkopísku v nivě vede k řadě environmentálních problémů (zábory často kvalitního půdního fondu, zvýšení antropogenní zátěže území vlivem těžební činnosti a dopravy, nevratné změny krajinného rázu). Na druhé straně, těžebny štěrkopísků po ukončení těžby mohou v některých územích vytvářet v dlouhodobém časovém měřítku ekologicky cenné náhradní biotopy pro mnohé druhy rostlin a živočichů, kteří v intenzívně obdělávané zemědělské krajině ztratili původní mokřadní a vodní biotopy. 13 --- neregulovaná návštěvnost v přírodních rezervacích Maloplošná zvláště chráněná území jsou v oblasti volně přístupná veřejnosti bez systému, který by citlivě reguloval pohyb návštěvníků v nejcennějších partiích chráněných území. To v některých případech může vést až k ohrožení předmětu ochrany (sešlapávání půdy kolem památného dubu Krále narušuje jeho kořenový systém, sešlapávání stepní
- 19 -
vegetace poškozuje rostliny….). V lese Království by bylo možné k usměrnění návštěvníků využít stávající asfaltové lesní cesty. 14 --- izolace a ostrovní charakter „Grygovských rezervací“ na devonském vápenci Výchozy zkrasovělých devonských vápenců v prostoru mezi Grygovem a Krčmaní jsou jakýmsi geologickým „ostrovem“ v rozsáhlé oblasti čtvrtohorních spraší. Samotná chráněná přírodní území (U Strejčkova lomu, U bílých hlin) pak představují izolované „ostrovy“ přírodních stepních biotopů v antropogenním „moři“ intenzívně obdělávané zemědělské půdy. Tento stav vede k silné ruderalizaci a eutrofizaci přírodovědecky velice cenných ekosystémů (zarůstání okrajů nitrofilními expanzními druhy, jako je kopřiva a bez černý, které potlačují konkurenčně slabé rostlinné druhy stepí). Izolované chráněné přírodní lokality jsou od sebe vzájemně odděleny a od okolí nejsou chráněny zasakovacím a pufračním ochranným pásmem trvalých travních porostů. 15 --- nerevitalizovaný prostor bývalého lomu 16 --- skládka v Grygově – nedokončená rekultivace
- 20 -
