II/II. TONUTÍ
Definice:
udušení ponořením do vody nebo jakékoliv jiné tekutiny (utonutí vs. utopení)
Voda se dostává do plic neovladatelnými nádechy, zaplavuje 85 - 90% plicního prostoru. Téměř u 10% osob se voda v plicích neprokáže („suché tonutí“), cizí těleso v dýchacích cestách, laryngospasmus, škrcení. Statistiky:
utonutí jako příčina smrti na druhém místě po dopravních nehodách muži, ženy; stáří: 1 – 4 r.; 10-15 r.; 18 – 22 r.; nad 65 r. Příčiny tonutí
vnější vnitřní přecenění sil prochlazení hyperventilace náhlé zchlazení těla prodlužované zanoření na nádech přehřátí únava a vyčerpání intoxikace, přejedení křeče, laryngospasmus nehody a úrazy ve vodě strach a panika bezvědomí, zástava srdce nemoc A. Tonutí ve sladké vodě • Sladká voda hypotonická (obsahuje málo rozpuštěných solí) voda z plic prostupuje přes stěny plicních sklípků do krve následek zředění krve přetížení a v konečné fázi selhání srdce červené krvinky bubří a rozpadají se narušení plicního hlenu (surfaktantu) porušení propustnosti výstelky plic otok plic (v chlorované vodě téměř vždy) zábrana přestupu kyslíku do krevního oběhu B. Tonutí v mořské vodě • Mořská voda hypertonická (obsahuje více rozpuštěných solí) voda z krevního oběhu prostupuje do plic se mísí následek zhuštění krve přetížení a v konečné fázi selhání srdce zpěnění plicního hlenu (surfaktantu) otok plic (jiný mechanismus vzniku)
Události vedoucí ke smrti utonutím přímé příčiny vnější vnitřní porušení výstelky dušení plic otok plic hypoxie potápěčské nehody hyperventilace blackout náhlé zchlazení těla; podráždění nervu náraz na břicho vagu
důsledky nepřímé přechod vody do krve / z krve (zředění / zahuštění) rozpad krvinek hyperkapnie
příčiny smrti přímé přetížení srdce
ztráta vědomí
zástava srdce nedostatek O2 v mozku dtto náhlá reflexní smrt
Rozdíly v tonutí v sladké a mořské vodě charakter vody sladká
chlorovaná
slaná
stav krve hypotonie: voda proniká z plic do krve
hypotonie: voda proniká z plic do krve
stav plic
narušení surfaktantu ztráta propustnosti výstelky pro O2
důsledky bubření a rozpad krvinek slabý otok plic přetížení srdce bubření a rozpad krvinek
narušení surfaktantu ztráta propustnosti výstelky pro O2
hypertonie: voda proniká z krve do plic zpěnění surfaktantu ztráta propustnosti výstelky pro O2
následky
poškození plicní tkáně (delší zotavení) zástava srdce
silný otok plic
těžší poškození plicní tkáně (delší zotavení)
přetížení srdce
zástava srdce
rozsáhlý otok plic
lehčí poškození plicní tkáně (kratší zotavení)
přetížení srdce
zástava srdce
C. Průběh tonutí • Fáze tonutí FÁZE I trvání chování tonoucího (min) snaha zadržet dech snaha udržet se nad hladinou neúčelné pohyby vynořování a 1 - 2 zanořování nutkavý kašel neodolatelný kašel (laryngospasmus) nekoordinované pohyby FÁZE II modrání obličeje delší a prodlužující se časové intervaly zanoření definitivní zanoření 2 - 3 ochabnutí pohybů svalové křeče nutkavé nádechy reflexní zvracení
psychický stav
vnitřní změny
strach
vzestup TK tachykardie
ztráta rozumného uvažování vyplavení stresových ztráta hormonů sebekontroly začátek paniky
strach mizí
otupení vědomí
rezignace obluzení bezvědomí FÁZE III žádné známky svalové bezvědomí aktivity tělo klesá pod hladinu mizí svalový tonus tělo klesá na skočnou 3 - 6 vrstvu rozšíření zornic vymizení nervových reflexů
pravděpodobnost záchrany (%)
98
pokles O2 v krvi a tkáních
vzestup TK bradykardie vzestup CO2 v krvi a tkáních rychlý pokles O2 průnik vody do žaludku
92 –72
nasátí žaludečního obsahu do plic vypínání koordinačních center v CNS pokles TK arytmie vzestup CO2 v krvi a tkáních rychlý pokles O2 průnik vody do žaludku nasátí žaludečního obsahu do plic poškození ledvin otok mozku vymizení činnosti CNS zástava srdce
72 -11
•
Důvody pro co nejrychlejší poskytnutí resuscitace
Kritickým intervalem je zahájení resuscitace po 4 minutách, kdy klesá naděje na oživení na polovinu. Po 8 minutách nastává zástava srdce. Po 10 – 12 minutách je pravděpodobnost oživení téměř nulová. Statistika úspěšnosti resuscitace v závislosti na čase minuty % úspěchu 1 98 2 92 3 72 4 50 5 25 6 11 7 8 8 5 zástava srdce 9 2 10 1 11 0,001 12 0,0001 Pravděpodobnost úspěšného návratu k životu je závislá na rychlosti poskytnutí resuscitace. Za každých okolností, i když se oběť topila jen krátce, a i když se ji dostalo bezprostřední kvalifikované pomoci, je nutné zajistit odvoz a odborné vyšetření v nemocnici. I když je oběť zachráněna, může tonutí zanechat trvalé následky, zejména trvalá a neléčitelná poškození nervové činnosti. Hospitalizace a neurologické komplikace 1 utonutí : 8 - 10 hospitalizací : 5 - 20% trvalé následky1 1
zejména nad 24 h bezvědomí
D. Nejdůležitější zásady !!! Nauč se základům resuscitace !!! !!! K resuscitaci tonoucího přistup bez zbytečného zdržování !!! Je-li třeba, zahaj oživování již při transportu tonoucího ve vodě! !!! Zabezpeč neodkladně odbornou pomoc a vždy zajisti odvoz do nemocnice !!!
A. Chlad •
Tepelný komplex, kritické teploty, pocitové teploty Faktory ovlivňující tepelnou bilanci organismu vnější
vnitřní
teplota vzduchu vlhkost vzduchu proudění vzduchu tepelné vyzařování (přímé, odražené) odpařování izolace (oblečení)
metabolická aktivita (bazální, pracovní) tuková vrstva barva kůže (reflexe) trénink (otužilost) aklimatizace psychický stav
Teploty organismu za tepelného komfortu (tepelná neutralita) (°C) vnitřní (tepelné jádro) povrch kůže
36,6 – 37,1 32,5 – 35,0 ženy 33,0 – 34,5 muži 41,0 – 43,0 29,0 27,0 21,0
horní kritická teplota povrchu kůže dolní kritická teplota povrchu kůže bezvědomí smrt
Pásmo tepelného komfortu (°C) (rozsah pro normální tělesnou teplotu 37 °C) průměr optimum
18 – 27 21 – 24
Nezměněný tepelný pocit (v °C při B° = 0) vzrůst teploty pokles relativní vlhkosti (%)
18 100
19 80
20 70
21 50
21,5 40
Průměrná doba tolerance okolní teploty (°C)
•
°C
104
93
82
71
min
26
33
49
60
Termogeneze (termoregulace) vnímání teploty
chlad Krause teplo Ruffini
22 30
23,5 20
termogeneze chemická třesová netřesová
metabolismus svalový třes 18% tepelné produkce svaly 50% játra 25% 10% hnědá tkáň mozek, srdce 15% izolace, evaporace, kondukce, konvekce, radiace aktivní pohyb, izometrické cviky
termogeneze fyzikální termogeneze chováním
Pocitové (ekvivalentní) teploty m.s-1
B°
°Cekv 8 7 2 -2 -4 -5 -6 -6
2 5 8 11 14 17 20
2 4 5 6 7 8 9
•
Výdej tepla
4 2 -3 -7 -9 -11 -13 -14
0 -2 -9 -13 -17 -18 -20 -21
-4 -6 -14 -19 -23 -25 -27 -28
-8 -11 -20 -24 -29 -31 -33 -34
-12 -15 -25 -30 -35 -37 -40 -41
-16 -20 -30 -36 -41 -43 -46 -47
fyzikální
radiace 5 - 9max- 20 um infračervené kondukce 15% ztrát konvekce hlavně vodou 15 - 20mm izolační vrstva fyziologický vazokonstrikce, vazodilatace evaporace dýcháním zvýšení teploty o 1 °C zvýšení o 5 – 6 vdechů/min pocením do 28 °C o 18 – 25 g.h-1 nad 28 °C = 19% ztrát, tj. 1,5 l.h-1 (perspiratio insensibilis) diuréza změny tělesné aktivity
Celkový energetický výdej (jádro:slupka:okolí) muži ženy •
168 kJ.m-2.h-1 155 kJ.m-2.h-1
Proudění vzduchu účinky
mechanické tepelné
masáž (trénink vazomotoriky) zvýšení kožní cirkulace (prokrvení)
-20 -23 -35 -42 -46 -49 -51 -52
bezvětří
vítr
nedochází ke konvekci, vytváří se obalová vrstva nasycená vodní parou zábrana perspiratio insensibilis i evaporace, zábrana prochlazování pod 36 °C ochlazení nad 36 °C oteplení
Tloušťka izolační vrstvy vzduchu na povrchu těla vítr (m.s-1) 0 2 10
•
vrstva (mm) 4-8 1 0,3
Průvodní znaky a následky podchlazení Příznaky a narušení tělesných funkcí v závislosti na teplotě tělního povrchu
vnější příznaky teplota povrchu o těla v C 36 – 35 pocit chladu („husí kůže“) zblednutí chvění třes 1 35 – 34 prohloubení dýchání nezvladatelný třes ztráta schopnosti zřetelně vyslovovat ztráta citlivosti ztráta vnímání ztráta koordinace pohybů, křeče 34 – 33 halucinace obluzení, dezorientace 33 – 32 ztráta vnímání bolesti 2 32 – 30 ztráta vnímání okolí a známých tváří 30 – 27 bezvědomí 27 – 21 1 2
nejvyšší riziko utonutí poslední možnost poskytnout pomoc
vnitřní příznaky
stah povrchových krevních vlásečnic zvýšení spotřeby kyslíku spotřeba kyslíku stoupá o 200-500% výpadky nervosvalové koordinace, narušení činnosti mozkových center ztráta nervosvalové koordinace
ustává činnost mozkových center výpadky srdeční činnosti (arytmie) zástava srdce smrt
• Přežití ve vodě Voda vede teplo 25krát účinněji než vzduch Konvenční označení tepelného charakteru vody voda studená chladná vlažná neutrální teplá horká
°C pod 16 16 – 24 25 – 32 33 – 35 36 – 40 nad 40
Pravděpodobnost přežití v závislosti na teplotě vody (oC) teplota
přežití
pod 0
max. 10 min
do
5
15 - 60 min
10
1 - 6 hod
15 - 20
nad 24 hod
nad 25
dlouhodobě
Doporučený pobyt ve vodě (oC) teplota délka pobytu
•
12 - 14
10 min
14 - 16
20 min
16 - 18
30 min
Nejdůležitější zásady
!!! Omez pobyt v chladné vodě na co nejkratší dobu !!! Zabraň dalšímu snižování tělesné teploty! Zařiď bezprostředně zahřívání, pomoc lékaře a odvoz postiženého do nemocnice! Pamatuj, že hluboké podchlazení má velmi závažné a nevratné následky, které se mohou projevit později! Dosáhne-li se normální tělesné teploty během kratší doby než 12 hodin, je naděje na přežití.. Byly už popsány případy, kdy byli postižení už při plném vědomí a bez jakýchkoliv potíží, a přesto za jeden nebo dva dny zemřeli.
Průměrné teploty povrchových vrstev vody některých moří v letních měsících Severní moře
17
Baltické moře
9 - 20
Botnický záliv
9 - 13
Finský záliv
15 - 17
(jižní část)
17 - 20
Černé moře
27 - 29
Jaderské moře, Tyrrhénské moře, Egejské moře
22 - 25
Středozemní moře (východní část)
27 - 29
Rudé moře, Perský záliv, (moře rovníkových oblastí)
33 - 36
Karibské moře
29 - 31
