II. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU SVIADNOV Právní stav po Změně č. 1

II. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU SVIADNOV Právní stav po Změně č. 1

II.A TEXTOVÁ ČÁST Právní stav po Změně č. 1

Obsah 1. Úvod 1.1 Údaje o zadání a podkladech 1.2 Obsah a rozsah elaborátu 1.3 Vymezení základních pojmů, seznam použitých zkratek, přehled citovaných zákonů a vyhlášek 1.4 Hlavní cíle řešení, postup práce 2. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou Moravskoslezským krajem 2.1 Širší vztahy 2.2 Návaznost na politiku územního rozvoje ČR 2.3 Vyhodnocení souladu územního plánu Sviadnov s územně plánovací dokumentací vydanou Moravskoslezským krajem

str. 1 1 3 4 8

10 10 10 13

3. Údaje o splnění Zadání územního plánu Sviadnov

15

4. Přírodní, sociodemografické, kulturní a urbanistické hodnoty území, limity využití území

17

4.1 Přírodní podmínky 4.1.1 Geomorfologická a geologická charakteristika 4.1.2 Klimatické podmínky 4.1.3 Nerostné suroviny 4.1.4 Poddolovaná a sesuvná území 4.1.5 Přírodní hodnoty 4.2 Životní prostředí 4.2.1 Znečištění ovzduší 4.2.2 Znečištění vod 4.2.3 Radonové riziko 4.3 Sociodemografické podmínky, hospodářské podmínky a bydlení 4.3.1 Sociodemografické podmínky 4.3.2 Hospodářské podmínky 4.3.3 Bydlení 4.4 Kulturní a historické hodnoty území 4.5 Charakteristika řešeného území, předpoklady a možnosti rozvoje obce 4.6 Limity využití území

17 17 17 18 18 18 19 19 20 21 23 23 24 26 28 28 29

5. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území 5.1 Koncepce rozvoje obce 5.2 Vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území 5.3 Návrh členění území na plochy s rozdílným způsobem využití 6. Návrh koncepce rozvoje jednotlivých funkčních složek 6.1 Bydlení 6.2 Občanské vybavení

33 33 35 36 43 43 44

6.3 Výroba 6.3.1 Zemědělská výroba 6.3.2 Lesní hospodářství 6.3.3 Průmyslová výroba, těžba, výrobní služby, technické služby, sklady 6.4 Rekreace, cestovní ruch 6.5 Zeleň 7. Návrh koncepce dopravy, technického vybavení a nakládání s odpady 7.1 Doprava 7.1.1 Silniční komunikace a významnější silniční zařízení 7.1.2 Železniční doprava a významnější železniční zařízení 7.1.3 Hromadná doprava osob 7.1.4 Ostatní druhy doprav 7.1.5 Ochranná pásma, ochrana před nepříznivými účinky hluku a vibrací 7.2 Vodní hospodářství 7.2.1 Zásobování pitnou vodou 7.2.2 Zásobování užitkovou, provozní a technologickou vodou 7.2.3 Odvádění a čištění odpadních vod 7.2.4 Vodní plochy a toky 7.3 Energetika 7.3.1 Zásobování elektrickou energií 7.3.2 Zásobování plynem 7.3.3 Zásobování teplem 7.4 Spoje 7.4.1 Telekomunikace 7.4.2 Radiokomunikace 7.5 Likvidace komunálních odpadů 8. Územní systém ekologické stability 8.1 Úvod 8.2 Koncepce návrhu ÚSES 8.3 Střety a bariéry prvků ÚSES 8.4 Minimalizace prvků ÚSES 8.5 Hospodaření na území vymezeném pro ÚSES 9. Informace o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území 9.1 Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí 9.2 Vyhodnocení vlivů územního plánu na území NATURA 2000 9.3 Vyhodnocení vlivů územního plánu na stav a vývoj území podle vybraných sledovaných jevů obsažených v územně analytických podkladech 9.4 Předpokládané vlivy na výsledky analýzy silných stránek, slabých stránek, příležitostí a hrozeb v území 9.4.1 Vliv na eliminaci nebo snížení hrozeb řešeného území 9.4.2 Vliv na posílení slabých stránek řešeného území 9.4.3 Vliv na využití silných stránek a příležitostí řešeného území 9.4.4 Vliv na stav a vývoj hodnot řešeného území 9.5 Vyhodnocení přínosu územního plánu k naplnění priorit územního plánování

45 45 46 46 48 48 51 51 51 56 56 56 57 59 59 61 62 63 65 65 70 73 76 76 77 79 80 80 81 81 81 82 83 83 83 83 84 84 85 85 85 85

9.6 Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území 9.6.1 Vyhodnocení vlivů územního plánu na vyváženost vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, jak byla zjištěna v rozboru udržitelného rozboru území 9.6.2 Shrnutí přínosu územního plánu k vytváření podmínek pro předcházení zjištěným rizikům ovlivňujícím potřeby současné generace obyvatel řešeného území a předpokládaným ohrožením podmínek života generací budoucích 10. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkcí lesa 10.1 Podklady 10.2 Kvalita zemědělských pozemků 10.3 Zábor půdy v návrhovém období 10.4 Zábor zemědělských pozemků pro územní systém ekologické stability 10.5 Posouzení záboru zemědělských pozemků 10.6 Dopad navrženého řešení na pozemky určené k plnění funkcí lesa Odůvodnění zpracované pořizovatelem Odůvodnění Změny č. 1 zpracované pořizovatelem

86

86

86

87 87 87 88 88 88 89 90

1. ÚVOD 1.1 Údaje o zadání a podkladech Návrh řešení územního plánu Sviadnov je zpracován na základě smlouvy o dílo uzavřené mezi objednatelem, Obcí Sviadnov a zpracovatelem, Urbanistickým střediskem Ostrava, s.r.o. dne 12. 9. 2007 a jejích dodatků č. 1 a 2. Změna č. 1 je zpracována na základě smlouvy o dílo uzavřené mezi objednatelem, Obcí Sviadnov a zpracovatelem, Urbanistickým střediskem Ostrava, s.r.o. dne 28. 6. 2011. Výchozími podklady pro zpracování návrhu řešení ÚP byly : -

Politika územního rozvoje ČR, schválená usnesením vlády č. 561 ze dne 17. 5. 2006;

-

Územní plán velkého územního celku Beskydy – návrh, Atelier T-plan, s.r.o., Praha, listopad 2001; schválený unesením vlády ČR ze dne 25. 3. 2002 č. 298;

-

Změna č. 1 územního plánu velkého územního celku Beskydy (Atelier T-plan, s.r.o., Praha, červenec 2006), schválená usnesením Zastupitelstva Moravskoslezského kraje č. 15/1321/1 ze dne 12. 12. 2006;

-

Změna č. 2 územního plánu velkého územního celku Beskydy (Atelier T-plan, s.r.o., Praha, 2006), schválená usnesením Zastupitelstva Moravskoslezského kraje č. 13/1144/1 ze dne 12. 9. 2006;

-

Koncepce strategie ochrany přírody a krajiny Moravskoslezského kraje (Ekotoxa Opava, s.r.o., listopad 2004);

-

Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje, vydaná opatřením Krajského úřadu Moravskoslezského kraje č.j. : ŽPZ/7727/04 ze dne 24. 8. 2004;

-

Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje (FITE, a.s., září 2003), schválený Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 30. 9. 2004;

-

Koncepční rozvojový dokument pro plánování v oblasti vod na území Moravskoslezského kraje v přechodném období do roku 2010 (Povodí Odry, s.p., 2003), odsouhlasený Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 25. 9. 2003;

-

Program snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší Moravskoslezského kraje, vyhlášený nařízením Moravskoslezského kraje č. 1/2004;

-

Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje (UDI Morava, s.r.o., Ostrava, prosinec 2003), schválená Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 10. 6. 2004;

-

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje (Sdružení firem KONEKO Ostrava, spol. s r.o. a VODING Hranice spol. s r.o., květen 2004), schválený Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 30. 9. 2004;

-

Územní plán sídelního útvaru Sviadnov, návrh (Archplan, Architektonicko – urbanistický atelier, Ing. arch. Karel Zeman, Ostrava – Martinov, říjen 1995), schválený Obecním zastupitelstvem obce Sviadnov dne 16. 2. 1996;

-

Změna č. 1 Územního plánu sídelního útvaru Sviadnov (Archplan, Architektonicko – urbanistický atelier, Ing. arch. Karel Zeman, Ostrava – Martinov, únor 1998), schválená Obecním zastupitelstvem obce Sviadnov dne 4. 6. 1999;

1

-

Změna č. 2 Územního plánu obce Sviadnov (Duplex, s.r.o., Architektonický atelier Ostrava, červenec 2000), schválená Obecním zastupitelstvem obce Sviadnov dne 24. 11. 2000;

-

Územní plán sídelního útvaru Sviadnov – Změna č. 3 (Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o., duben 2004), schválená Zastupitelstvem obce Sviadnov dne 16. 12. 2004;

-

Územní plán sídelního útvaru Sviadnov – Změna č. 4, (Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o., srpen 2006), schválená Zastupitelstvem obce Sviadnov dne 15. 12. 2006;

-

Územní plán Sviadnov, průzkumy a rozbory (Urbanistické středisko Ostrava s.r.o., únor 2008);

-

Zadání územního plánu Sviadnov, schválené Zastupitelstvem obce Sviadnov dne 6. 6. 2008;

-

Mapy ložiskové ochrany – Moravskoslezský kraj (MŽP – Česká geologická služba Geofond, Praha, listopad 2003);

-

Mapy poddolovaných území – Moravskoslezský kraj (MŽP – Česká geologická služba – Geofond, Praha, září 2005);

-

Mapy sesuvů a jiných nebezpečných svahových deformací – ostravská oblast (MŽP ČR Praha, září 1999);

-

Výpis z Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR – okres Frýdek – Místek;

-

Návrh regionálního ÚSES České republiky – ÚTP (Společnost pro životní prostředí Brno, 1996);

-

Okresní vlastivědná mapa (Kartografie Praha);

-

Půdní syntetická mapa ČR (Praha 1991);

-

Mapa důlních podmínek pro stavby v okrese Frýdek – Místek (OKD, a.s., IMGE, o.z., červen 1997);

-

Tabulka relativní četnosti směru větru v % (Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava);

-

Klasifikace území České republiky na základě souborného hodnocení kvality ovzduší (Český hydrometeorologický ústav, 2000);

-

Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2005 – tabelární přehled (Český hydrometeorologický ústav Praha, 2006);

-

Odvozená mapa radonového rizika (Ústřední ústav geologický Praha, Uranový průmysl Liberec, Geofyzika Praha, Přírodovědecká fakulta UK Praha, 1990);

-

Ostravsko – turistická mapa (Klub českých turistů, 2005);

-

Výsledky sčítání dopravy na dálniční a silniční síti v r. 1995, 2000 a 2005 (Ředitelství silnic a dálnic ČR, Praha);

-

Základní silniční mapy ČR v měřítku 1 : 50 000, vydané Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním;

-

R 56 Frýdek – Mísek – připojení na R 48 (Pragoprojekt, a.s., Praha, březen 2007);

-

Kompletace páteřní cyklotrasy Ostrava – Beskydy, úsek Vratimov – Sviadnov (Technoprojekt, a.s., Ostrava, září 2008); 2

-

Základní vodohospodářské mapy ČR v měřítku 1 : 50 000, vydané Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním;

-

Zpráva o jakosti vody v tocích za rok 2004 (Povodí Odry, s.p., Ostrava, 2005);

-

Zaměření trasy vodovodu (Geodetia, spol. s r.o., Frýdek – Místek, červenec 2008);

-

Výstavba inženýrských sítí (MSGas s.r.o., Sviadnov, říjen 2007).

Podkladem pro zpracování Změny č. 1 bylo: -

Zadání Změny č. 1 Územního plánu Sviadnov, schválené Zastupitelstvem obce Sviadnov dne 9. 12. 2011;

-

Politika územního rozvoje ČR 2008, schválená usnesením vlády č. 929 ze dne 20. 7. 2009;

-

Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje (Atelier T-Plan, s.r.o., Praha, 2010), vydané usnesením Zastupitelstva Moravskoslezského kraje č. 16/1426 ze dne 22.12.2010.

1.2 Obsah a rozsah elaborátu Územní plán Sviadnov obsahuje: I.

Návrh

I.A Textová část I.B Grafická část 1. Základní členění území 2. Hlavní výkres 3. Doprava 4. Vodní hospodářství 5. Energetika, spoje 6. Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací II.

1 : 5000 1 : 5000 1 : 5000 1 : 5000 1 : 5000 1 : 5000

Odůvodnění

II.A Textová část II.B Grafická část 7. Koordinační výkres 8. Výkres předpokládaných záborů půdního fondu 9. Širší vztahy

1 : 5000 1 : 5000 1 : 25 000

Výkres č. 1. Základní členění území obsahuje vyznačení hranice obce Sviadnov, hranic zastavěného území a zastavitelných ploch, ploch přestavby a vymezení ploch, ve kterých bude uloženo prověření změn jejich využití územní studií. Výkres č. 2. Hlavní výkres obsahuje urbanistickou koncepci, zejména vymezení ploch s rozdílným využitím, dále koncepci uspořádání krajiny, včetně ploch s navrženou změnou využití a včetně vymezení ploch a koridorů pro dopravu, vymezení zastavěného území, zastavitelných ploch a ploch přestavby.

3

Výkres č. 3. Doprava obsahuje samostatný návrh řešení dopravy a dopravních zařízení včetně vymezení ploch a koridorů pro dopravu. Výkres č. 4. Vodní hospodářství obsahuje samostatný návrh řešení problematiky vodního hospodářství. Výkres č. 5. Energetika, spoje obsahuje samostatný návrh řešení problematiky energetiky a spojů. Výkres č. 6. Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací zobrazuje plochy a pozemky určené pro umístění navrhovaných veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, veřejných prostranství, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a pro asanaci území, ve kterých lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit dle § 170 stavebního zákona nebo ke kterým lze uplatnit předkupní právo dle § 101 stavebního zákona. Výkres č. 7. Koordinační výkres zobrazuje navržené řešení, neměněný současný stav a důležitá omezení v území, zejména limity využití území dle § 26 odst. 1 stavebního zákona. Výkres č. 8. Výkres předpokládaných záborů půdního fondu zahrnuje rozsah záborů, nutný k realizaci navržených řešení. Výkres č. 9. Širší vztahy v měřítku 1 : 25 000 zobrazuje vazby řešeného území (zejména vazby komunikací, inženýrských sítí a územního systému ekologické stability) na bezprostřední okolí.

1.3 Vymezení základních pojmů, seznam použitých zkratek, přehled citovaných zákonů a vyhlášek Základní pojmy stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů) : Zastavěné území tvoří jedno nebo více oddělených zastavěných území ve správním území obce. Hranici jednoho zastavěného území tvoří čára vedená po hranici parcel, ve výjimečných případech ji tvoří spojnice lomových bodů stávajících hranic nebo bodů na těchto hranicích. Do zastavěného území se zahrnují pozemky v intravilánu, s výjimkou vinic, chmelnic, pozemků zemědělské půdy určených pro zajišťování speciální zemědělské výroby (zahradnictví) nebo pozemků přiléhajících k hranici intravilánu navrácených do orné půdy nebo do lesních pozemků, a dále pozemky vně intravilánu, a to : a) zastavěné stavební pozemky b) stavební proluky c) pozemní komunikace nebo jejich části, ze kterých jsou vjezdy na ostatní pozemky zastavěného území d) ostatní veřejná prostranství e) další pozemky, které jsou obklopeny ostatními pozemky zastavěného území, s výjimkou pozemků vinic, chmelnic a zahradnictví. Zastavitelné plochy tvoří plochy vymezené k zastavění v územním plánu nebo v zásadách územního rozvoje. Jeho vymezení je dáno hranicí zastavitelného území. Plochy přestavby tvoří plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území, příp. ke změně funkce.

4

Limity využití území omezují změny v území z důvodu ochrany veřejných zájmů; vyplývají z právních předpisů nebo jsou stanoveny na základě zvláštních právních předpisů, příp. vyplývají z vlastností území. Další použité pojmy : Podlaží nadzemní, podzemní – podzemní podlaží má úroveň podlahy nebo její větší části níže než 0,8 m pod nejvyšším bodem přilehlého terénu v pásmu širokém 3 m po obvodu stavby. Nadzemní podlaží je každé podlaží, které nemůžeme pokládat za podzemní. Počet nadzemních podlaží se počítá po hlavní římsu, tj. nezahrnuje podkroví. Pro potřeby územního plánu uvažujeme výšku nadzemního podlaží 3 m. Podkroví – přístupný prostor nad nadzemním podlažím, vymezený konstrukcí krovu a dalšími stavebními konstrukcemi, určený k účelovému využití; pro potřeby územního plánu uvažujeme max. výšku podkroví (po hlavní hřeben střechy) 4 m. Změna stavby – nástavba, přístavba, změna ve způsobu užívání stavby, stavební úpravy, udržovací práce. Vila dům – samostatně stojící obytný objekt s max. 4 byty na jednom podlaží. Zahrádkové osada – skupina zahrad zpravidla pod společným oplocením, příp. i se společným sociálním zařízením. Stavby pro letní ustájení dobytka – stavby jednoprostorové, opatřené obvodovými stěnami pouze ze tří stran. Včelín – maximálně dvouprostorová stavba, povinný úletový prostor o max. šířce 2,5 m, prosvětlená okny o max. rozměrech 0,5 m, šířka 1,0 m, manipulační místnost o podlahové ploše max. 12 m2, stavba nepodsklepená, na patkách nebo na sloupcích, max. 1 nadzemní podlaží, max. výška stavby nad terénem 4 m. Stavby pro skladování sena a slámy – nepodsklepené jednopodlažní stavby, max. výška stavby nad terénem po hřeben střechy 8 m. Stavby pro uskladnění nářadí a zemědělských produktů – nepodsklepené jednopodlažní stavby, zastavěná plocha max. 25 m2. Zahrádkářské chaty – jednopodlažní stavby, zastavěná plocha max. 25 m2. Přístřešky pro turisty – stavby jednoprostorové, opatřené obvodovými stěnami max. ze tří stran, zastavěná plocha max. 25 m2. Komunikace funkční skupiny B – sběrné komunikace obytných útvarů, spojnice obcí, průtahy silnic I., II. a III. třídy a vazba na tyto komunikace. Komunikace funkční skupiny C – obslužné komunikace ve stávající i nové zástavbě; mohou jimi být průtahy silnic III. třídy a v odůvodněných případech i II. třídy. Komunikace funkční skupiny D – komunikace se smíšeným provozem, případně s vyloučením motorového provozu; rozdělují se dále na komunikace funkční skupiny D 1 pěší a obytné zóny a komunikace funkční skupiny D 2 – stezky, pruhy a pásy určené cyklistickému provozu, stezky pro chodce, chodníky, průchody, schodiště a ostatní komunikace nepřípustné provozu silničních motorových vozidel, pokud nejsou součástí komunikací funkčních skupin B a C. Koeficient zastavění pozemku (KZP) – poměr mezi součtem výměr zastavěných a zpevněných ploch na regulovaném pozemku k výměře tohoto pozemku. 5

Regulovaný pozemek – stavební pozemek, tj. zastavěné plochy a nádvoří, jakož i eventuální přiléhající další pozemky tvořené pozemkovými parcelami, které s nimi provozně souvisejí, provozně na něj navazují a jsou s ním užívány jako jeden celek. Seznam použitých zkratek BD - bytový dům BP - bezpečnostní pásmo BPEJ - bonitní půdně ekologická jednotka BTS - základová převodní stanice (base transceiver station) CZT - centrální zásobování teplem ČHMÚ - Český hydrometeorologický ústav ČOV - čistírna odpadních vod ČR - Česká republika ČSÚ - Český statistický úřad DP - dobývací prostor DPS - dům s pečovatelskou službou EA - ekonomicky aktivní EO - ekvivalentní obyvatel HOST - digitální hostitelská ústředna HPJ - hlavní půdní jednotka CHLÚ - chráněné ložiskové území k. ú. - katastrální území KZP - koeficient zastavění pozemku LBK - lokální biokoridor LHP - lesní hospodářský plán MK - místní komunikace MO - místní obslužná (komunikace) MŠ - mateřská škola MÚK - mimoúrovňová křižovatka MZe - ministerstvo zemědělství MŽP - ministerstvo životního prostředí NN - nízké napětí NRBK - nadregionální biokoridor OOV - ostravský oblastní vodovod OP - ochranné pásmo ORP - obec s rozšířenou působností OZKO - oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší POH - plán odpadového hospodářství PS - předávací stanice PUPFL - pozemky určené k plnění funkcí lesa PÚR - politika územního rozvoje RBC - regionální biocentrum RD - rodinný dům RS - regulační stanice RSU - vzdálený účastnický blok (repote subscriber unit) SLBD - sčítání lidu, domů a bytů SO - svazek obcí SOB - specifická oblast STG - skupina typů geobiocénu 6

STL TFM TKO TO TR TS TTP TÚ TUV ÚK ÚP ÚPN ÚPS ÚSES UTO VDJ VKP VN VTL VÚC VVN ZPF ZŠ

-

středotlaký Teplárna Frýdek - Místek tuhé komunální odpady telefonní obvod trafostanice transformační stanice trvalé travní porosty tranzitní ústředna teplá užitková voda účelová komunikace územní plán územní plán účastnická přípojná síť územní systém ekologické stability uzlový telefonní obvod výrobně dobytčí jednotka významný krajinný prvek vysoké napětí vysokotlaký velký územní celek velmi vysoké napětí zemědělský půdní fond základní škola

Přehled citovaných zákonů a vyhlášek -

zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů;

-

zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů;

-

vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence plánovací činnosti;

-

vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území;

-

vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění pozdějších předpisů

-

zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči (památkový zákon), ve znění pozdějších předpisů;

-

zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů;

-

vyhláška MŽP č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů;

-

zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů;

-

zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využití jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon);

-

vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 184/1997 Sb., o požadavcích na zajištění radiační ochrany; 7

-

zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů;

-

zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů;

-

zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů;

-

zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů;

-

zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů;

-

vyhláška MŽP č. 117/1997 Sb., kterou se stanovují emisní limity a další podmínky provozování stacionárních zdrojů znečišťování a ochrany ovzduší;

-

nařízení vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší, ve znění pozdějších předpisů;

-

nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací;

-

zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů;

-

zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně dalších zákonů;

-

zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů;

-

zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů;

-

vyhláška č. 452/2003 Sb., kterou se mění vyhláška č. 540/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů;

-

zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů;

-

vyhláška MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF;

-

vyhláška č. 546/2002 Sb., kterou se mění vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci;

-

zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

1.4 Hlavní cíle řešení, postup práce Územní plán Sviadnov je zpracován dle stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů) a v souladu s požadavky vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti a vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. 8

Územní plán stanoví základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání (urbanistickou koncepci), uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury; vymezuje zastavěné území, plochy a koridory, zejména zastavitelné plochy a plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území (plochy přestavby), plochy pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro využití těchto ploch a koridorů. Územní plán v souvislostech a podrobnostech území obce zpřesňuje a rozvíjí cíle a úkoly územního plánování v souladu se zásadami územního rozvoje kraje a s politikou územního rozvoje. Obec Sviadnov má schválený a dosud platný územní plán včetně změn č. 1, 2, 3 a 4. Důvodem pro zpracování nového územního plánu je především nutnost uvést územní plán do souladu s platnou legislativou a zapracovat do něj aktuální rozvojové záměry. V únoru 2008 byly zpracovány průzkumy a rozbory, jejichž cílem bylo získání údajů o současném stavu území, o problémech území a rozvojových záměrech. Na základě těchto průzkumů a rozborů byl vypracován návrh zadání územního plánu Sviadnov, který byl projednán dle § 47 stavebního zákona a upraven dle vznesených připomínek a stanovisek. Definitivní znění Zadání schválilo Zastupitelstvo obce Sviadnov dne 6. 6. 2008. Na základě schváleného zadání byl v říjnu 2008 zpracován návrh řešení územního plánu Sviadnov. Návrh řešení byl projednán s dotčenými orgány dle § 50 stavebního zákona v lednu 2009, posouzen Krajským úřadem Moravskoslezského kraje dle § 51 stavebního zákona v srpnu 2009, veřejně projednán dle § 52 stavebního zákona v říjnu 2009 a následně vydán Opatřením obecné povahy č. 1/2009 Zastupitelstvem obce Sviadnov dne 26.10.2009. Důvodem pro zpracování Změny č. 1 územního plánu byla nutnost zapracovat do územního plánu doplnění podmínek prostorového uspořádání a ochrany krajinného rázu pro využití ploch výroby průmyslové VP a ploch výroby a skladování VS. Zadání Změny č. 1 schválilo Zastupitelstvo obce Sviadnov dne 9. 12. 2011, návrh Změny č. 1 byl zpracován v prosinci 2011. Návrh Změny č. 1 byl projednán s dotčenými orgány dle § 50 stavebního zákona v únoru 2012, posouzen Krajským úřadem Moravskoslezského kraje dle § 51 stavebního zákona v dubnu 2012, veřejně projednán dle § 52 stavebního zákona v červnu 2012 a následně vydán Opatřením obecné povahy č. 1/2012 Zastupitelstvem obce Sviadnov dne 29. 6. 2012.

9

2. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ, VČETNĚ SOULADU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU MORAVSKOSLEZSKÝM KRAJEM 2.1 Širší vztahy Obec Sviadnov leží ve východní části Moravskoslezského kraje, v okrese Frýdek – Místek. Na východě a jihu sousedí s městem Frýdek – Místek (k. ú. Lískovec u Frýdku – Místku, k. ú. Frýdek, k. ú. Místek), na západě s obcí Staříč a na severu s obcí Žabeň. Vyjížďka obyvatel za prací a občanskou vybaveností je orientována zejména na město Frýdek – Místek, které je spádovým centrem stejnojmenného okresu a sídlem městského úřadu s rozšířenou působností. Významné jsou také vazby na město Ostravu (pracovní příležitosti, občanská vybavenost). Dopravní vazby obce zajišťuje rychlostní silnice R56 Ostrava – Frýdek – Místek, která prochází západním okrajem obce a umožňuje její spojení s Frýdkem – Místkem a Ostravou. Hlavní přístupovou komunikací obce na trasu rychlostní silnice R 56 je silnice III/4845 Sviadnov – Fryčovice, významnou dopravní trasou je také silnice III/48411 Frýdek – Místek – Paskov (původní trasa silnice I/56), která má pro obec páteřní charakter. Na územní obce Sviadnov je situováno několik zařízení technické infrastruktury vyššího významu – Městská ČOV Frýdek – Místek, Teplárna Frýdek – Místek a část areálu Transformační stanice Lískovec 220/110/22 kV. Z nadřazených sítí technické infrastruktury prochází řešeným územím kmenová stoka A DN 1500, která odvádí odpadní vody z Frýdku – Místku na Městskou ČOV ve Sviadnově, dále řada vedení VVN 220 a 110 kV, trasy vysokotlakých plynovodů, horkovodní napaječ 2 x DN 500 a optické kabely dálkové komunikační přenosové sítě. Nad řešeným územním procházejí radioreléové spoje. Po toku Ostravice na východním okraji k. ú. Sviadnov je veden nadregionální biokoridor ÚSES K 101, na jihozápadním okraji k. ú. je situováno regionální biocentrum ÚSES č. 1969 Lipina, na severovýchodním okraji regionální biocentrum č. 1970 Staříč. Vazby sídelní struktury, vazby dopravní i vazby technické infrastruktury jsou zachyceny ve výkrese č. 9. Širší vztahy v měřítku 1 : 25 000.

2.2 Návaznost na politiku územního rozvoje ČR Sídelní struktura širšího regionu, druh a intenzita vazeb a přirozená dělba funkcí sídel do značné míry předurčuje jak rozvoj celého regionu, tak i řešeného území. Obec Sviadnov patří mezi obce střední velikosti, stavebně je srostlá s Frýdkem-Místkem. Obec je stabilní součástí sídelní struktury regionu. Tvoří přirozený spádový obvod města Frýdku–Místku zejména vlivem pohybu za prací a vzděláním, do značné míry se však zde projevuje i blízkost Ostravy a okolních obcí, významných z hlediska nabídky pracovních míst. Převažujícími funkcemi řešeného území jsou funkce obytná a výrobní, částečně i obslužná a dopravní, omezeně rekreační. Obyvatelstvo obce vykazuje značnou sociální soudržnost, projevující se např. v kulturním životě a spolkové činnosti. Obec se v posledních letech výrazně rozvíjí.

10

Tab. Základní ukazatele sídelní struktury spádového obvodu ORP Frýdek-Místek a širší srovnání počet obyvatel na obyva2 částí / výměra km / tel SO ORP obcí katastrů částí obec km2 obec obec část.o. km2 Frýdek- Místek 37 54 52 1,4 480 13,0 108 767 2 940 2 092 226 průměr ORP MSK kraj 13,6 27,9 28,4 2,1 246,7 18,2 56853 4183 2472 231 ČR 30,3 63,2 73,3 3,5 382,8 17,7 49763 9518 937 154 Pro sídelní strukturu celého spádového obvodu ORP Frýdek - Místek je do značné míry determinující vysoká hustota osídlení, značný počet obcí (mnohdy s rozptýlenou zástavbou) a výrazné ovlivnění osídlení antropogenními podmínkami (průmyslová krajina s velkou dynamikou rozvoje – průmyslová zóna Nošovice a další). Pro hodnocení širších vztahů a sídelní struktury regionu je nutno vnímat základní vymezení a definice rozvojových oblastí, rozvojových os a specifických oblastí na úrovni jednotlivých regionů, jak je provedeno v Politice územního rozvoje ČR (PÚR ČR). Dosud však nebylo provedeno jejich upřesnění v rámci územně analytických podkladů Moravskoslezského kraje ani analytických podkladů spádového obvodu obce s rozšířenou působností (SO ORP), tj. města Frýdek-Místek. Z PÚR ČR je patrné základní vymezení rozvojových oblastí národního významu. Vlastní řešené území je součástí rozvojové oblasti OB2 Rozvojová oblast Ostrava, s vymezením za SO ORP: Bílovec, Bohumín, Český Těšín, Frýdek-Místek, Havířov, Hlučín, Karviná, Kopřivnice, Orlová, Ostrava a Třinec. Pro tuto rozvojovou oblast jsou stanoveny následující podmínky: Kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území : a) zlepšovat podmínky pro příznivé životní prostředí b) podporovat využívání „brownfields“. Úkoly pro územní plánování: a) Řešit územní souvislosti spojené s výstavbou dálnice D47 Lipník nad Bečvou – Ostrava – hranice ČR. b) Řešit územní souvislosti přestavby rychlostní silnice R48 Lipník nad Bečvou – Český Těšín na standardní parametry R. c) Řešit územní souvislosti přestavby silnice I/11 Havířov – Český Těšín (v alternativě silnice I/11 a II/474 Havířov – Dolní Třanovice) na standardní parametry R. d) Řešit územní souvislosti modernizace a rekonstrukce silnice I/11 v úseku MÚK R48 – státní hranice SR na kapacitní dopravní cestu v souladu s rozvojovými aktivitami oblasti. V PÚR ČR jsou dále (mimo rozvojová území) vymezeny rozvojové osy mezinárodního významu; OS5 - rozvojová osa (Katowice - ) hranice ČR – Ostrava – Břeclav – hranice ČR (– Wien) na řešené území (jako součást rozvojové oblasti) nepřímo navazuje. Na vymezení těchto hlavních rozvojových os by mělo dále navázat vymezení rozvojových os nižšího řádu – nadregionálních a regionálních rozvojových os.

11

V rámci PÚR ČR byly vymezeny i tzv. specifické oblasti (SOB) – řešené území je součástí SOB 2 - specifická oblast Beskydy, s vymezením SO ORP Frenštát pod Radhoštěm, Frýdek-Místek, Frýdlant nad Ostravicí, Jablunkov, Rožnov pod Radhoštěm, Třinec a Vsetín. Důvody vymezení specifické oblasti podle PÚR ČR: a) Z hlediska udržitelného rozvoje území jde o strukturálně postiženou oblast, kde došlo ke stagnaci pro oblast důležitých ekonomických odvětví. b) Rekreační potenciál je využíván nerovnoměrně, oblastí prochází jeden z hlavních dopravních tahů na Slovensko. Oblast se vyznačuje vysokou estetickou hodnotou krajiny a osídlení a kulturními a národopisnými tradicemi se silnou vazbou obyvatel na místo (Radhošť). Přírodně cenná a společensky atraktivní oblast Beskyd má vysoký rekreační potenciál krajiny, který je potřebné rozvíjet a využívat s ohledem na udržitelný rozvoj území. c) V přírodně vysoce hodnotném území se nacházejí významné zdroje energetických nerostných surovin (ložiska kvalitního černého uhlí) s nadnárodním významem. Je zde nutno sladit zájmy ochrany přírody se zájmy těžby uhlí i drobného a středního podnikání v oblasti tradiční výroby a cestovního ruchu. Úkoly pro územní plánování: a) V hlavních ekonomických střediscích oblasti vytvářet územní podmínky pro restrukturalizaci ekonomiky. b) Vytvořit územní předpoklady pro zlepšení dopravní dostupnosti hraničních oblastí se Slovenskem. c) Řešit územní souvislosti spojené s koridorem pro rychlostní silnici R49 Fryšták/Zlín – Horní Lideč – hranice ČR. d) Vytvářet územní předpoklady pro rozvíjení systému přeshraničních pěších a cyklistických tras. e) Regulovat rekreační aktivity v nejvíce vytížených střediscích a vytvářet územní předpoklady pro rozvoj rekreace na ostatním území. f) Vytvářet územní podmínky pro rozvoj zimní rekreace i mimo hlavní střediska. g) V případě rozšíření těžby zásob černého uhlí nebo plynu v Beskydech stanovit regulativy pro ochranu přírody a krajiny i zástavby. h) Koordinovat územně plánovací činnost a územní rozvoj oblasti se slovenskou stranou a spolupracovat s ní při tvorbě územně plánovací dokumentace krajů. i) Stanovit opatření pro zajištění ekologického pilíře v rámci udržitelného rozvoje v rovnováze s ostatními pilíři. j) Řešit územní souvislosti modernizace a rekonstrukce silnice I/11 v úseku MÚK R48– státní hranice na kapacitní dopravní cestu v souladu s rozvojovými aktivitami oblasti. k) Vytvářet územní podmínky pro zemědělskou výrobu podhorského a horského charakteru (zatravňování, pastvinářství). Řešeného území se dotýká pouze část úkolů formulovaných pro územní plánování v Politice územního rozvoje ČR, zejména z hlediska přiřazení ke specifické oblasti. Obecně je nutno vycházet z definic specifických oblastí, ve kterých se dlouhodobě projevují problémy z hlediska udržitelného rozvoje území, tj. významné rozdíly v územních podmínkách pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Přitom se jedná o správní obvody ORP se specifickými hodnotami nebo se specifickými problémy mezinárodního a republikového významu, nebo které svým významem přesahují území kraje. Pokud je správní obvod ORP zároveň součástí rozvojové oblasti nebo rozvojové osy (např. SO ORP Frýdek-Místek), existuje předpoklad, že zde budou probíhat dynamičtější změny v území, což pozitivně ovlivní ekonomický a sociální rozvoj.

12

V rámci samotného řešeného území se problémy projevují zejména v hospodářských podmínkách území a do značné míry i v oblasti životního prostředí (viz příslušné kapitoly). Problémy specifických oblastí jsou nepřímo řešeny řadou rozvojových a podpůrných opatření v rámci regionální politiky, zejména na úrovni kraje (program územního obvodu kraje, regionální operační programy) a úrovni ČR. Okres Frýdek-Místek patří mezi tzv. strukturálně postižené okresy ČR. Vazby mezi regionálním a oborovým vymezením, postavením specifických oblastí (např. hospodářsky slabými strukturálně postiženými regiony) a vymezením těchto regionů plynoucím z územně plánovacích podkladů se v současnosti upřesňují. V rámci SO ORP Frýdek-Místek se na nižší stabilitě osídlení se podepisuje zejména celá řada sociodemografických faktorů, navazujících na vysokou míru nezaměstnanosti a na problémy s transformací průmyslových a zemědělských podniků v regionu, zejména v devadesátých letech minulého století. Obecně s ohledem na stav současných podkladů je nutno považovat za základní problémy řešeného území nerovnovážný a nepříznivý stav hospodářského pilíře a výrazné problémy v oblasti životního prostředí. Posílení zejména hospodářského pilíře a zlepšení podmínek životního prostředí je tak předpokladem udržitelného rozvoje území, zejména z delšího hlediska a z pohledu budoucích generací – stále větší percepce a preferencí kvalitního obytného a životního prostředí. Posílení hospodářského pilíře je nutno hledat zejména v širším regionu pohybu za prací (Nošovice, Mošnov), v rámci obce je možno předpokládat spíše intenzifikaci využití zastavěného území – jeho ploch pro podnikání, než další plošnou expanzi těchto ploch. Optimalizaci funkcí řešeného území je nutno orientovat s ohledem na vlastní územní předpoklady a na vazby obce v sídelní struktuře regionu (optimální dělba funkce obytné, výrobní a obslužné). V rámci zpracování Změny č. 1 byl posouzen soulad s politikou územního rozvoje ČR a bylo konstatováno,že předmět řešení Změny č. 1 územního plánu Sviadnov není v rozporu s Politikou územního rozvoje ČR 2008, schválenou usnesením vlády č. 929 ze dne 20. 7. 2009, která je závazná ve smyslu ust. § 31 odst. (4) stavebního zákona.

2.3 Vyhodnocení souladu územního plánu Sviadnov s územně plánovací dokumentací vydanou Moravskoslezským krajem Dne 22. 12. 2010 byly usnesením Zastupitelstva Moravskoslezského kraje č. 16/1426 vydány Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje (ZÚR MSK), čímž pozbyl platnost Územní plán velkého územního celku Beskydy, schválený unesením vlády ČR ze dne 25. 3. 2002 č. 298 včetně Změny 1 a 2. Dle Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje jsou na území obce Sviadnov vymezeny následující plochy a koridory veřejné infrastruktury a územního systému ekologické stability nadregionální a regionální úrovně: -

I/56 Frýdek – Místek, přeložka + napojení na R48, čtyřpruhová směrově dělená silnice I.třídy (v ZÚR MSK veřejně prospěšná stavba D59)

-

nadregionální biokoridor K 101 N a K 101 V

-

regionální biocentra č. 224 Štandl a č. 251 U Žabně. 13

Všechny výše uvedené záměry a jevy jsou v platném územním plánu zapracovány a Změna č. 1 je nijak neovlivnla. Dle Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje je převážná část řešeného území zařazena do krajinné oblasti Ostravsko – karvinsko (výrazně sídelní a industriální typ krajiny se zbytky původního zemědělského a rybnikářského využití, se silnými projevy dopravy a průmyslových suburbií; území vysoké dynamiky změn, krajina antropická), pouze jeho jihozápadní výběžek do krajinné oblasti Podbeskydí (oblast úpatních členitých pahorkatin až vrchovin Slezských a Moravskosleských Beskyd, krajina harmonická, spíše drobnějšího měřítka, citlivá na změny krajinného rázu). Z krajinných typů je v území zastoupena především krajina ovlivněná hlubinnou důlní činností a sídelní krajina, pouze okrajově zemědělská harmonická krajina.

14

3. ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU SVIADNOV Požadavky schváleného Zadání územního plánu Sviadnov jsou splněny s výjimkou těchto bodů :

e) Požadavky na řešení veřejné infrastruktury 1. Dopravní infrastruktura 2. Do ochranného pásma rychlostní silnice R56 nenavrhovat plochy pro bydlení. Navržená zastavitelná plocha obytná smíšená městská SM č. Z 15 (lokalita Na Drahách II.) zasahuje i do ochranného pásma silnice R 56; v ochranném pásmu silnice však nebude realizována obytná výstavba, ale doplňkové funkce – sportovní zařízení, hromadné garáže, parkoviště, veřejně přístupná zeleň apod.

i) Požadavky a pokyny pro řešení hlavních střetů zájmů a problémů v území 1. Prověřit a případně zapracovat do územního plánu konkrétní záměry a požadavky obce a občanů, uvedené v Příloze č. 1 – Přehled záměrů a požadavků k zapracování do územního plánu a vyznačené v Příloze č. 2 – Problémový výkres. Všechny záměry a požadavky byly prověřeny; do územního plánu nebyly převzaty následující požadavky: Označení Specifikace Žadatel 1b. část záměr výstavby RD; parc. č. 4926/39; vypuš- Jan Stoklasa těna část plochy ležící v koridoru energetických sítí 4. záměr výstavby RD; parc. č. 5065 Stanislava Morysová 5. záměr výstavby RD; parc. č. 3025, 5046 Vlasta Šustková 6. část záměr výstavby RD; parc. č. 5000, 5001, Aleš Bednarek 5002, 5003, 5004, 5005; vypuštěna část plochy ležící v koridoru energetických sítí 8. část záměr výstavby RD; parc. č. 5021/1, 5022/1, Oldřich Chamrád 5019/1, 5018, 5017, 5019/4; vypuštěna část plochy ležící v koridoru energetických sítí a západně tohoto koridoru 10. záměr výstavby RD; parc. č. 5061/1, 5056, Libuše Tomisová 5055/2 11. záměr výstavby RD; parc. č. 5048 Tomáš Blahut Jan Stoklasa 12. část záměr výstavby RD; parc. č. 5039, 5038 Ivana Vrtalová 13. záměr výstavby RD; parc. č. 5026 Monika Torčeková Norbert Nytra 16. část záměr výstavby RD; parc. č. 4926/50; vypuš- Olga Slavická těna část plochy ležící v koridoru energetických sítí Ladislav Menšík 22. část záměr výstavby RD; parc. č. 4838/13, Drahoslava Menšíková 4845/1, 4850; vypuštěna část plochy ležící v koridoru energetických sítí 15

23. 24. 25.

záměr výstavby RD; parc. č. 5072 záměr výstavby RD; parc. č. 5073 záměr výstavby RD; parc. č. 5068, 5069/5

26. 28.

záměr výstavby RD; parc. č. 4937 záměr výstavby RD, příp. zřízení zahrádek; parc. č. 5071

Mgr. Jana Mičulková Dagmar Ludíková Adéla Krejčí a spoluvlastníci Bernarda Mondříková Stanislav Michna

Uvedené plochy vesměs leží buď celé nebo zčásti v koridoru energetických vedení a jejich ochranných pásem, případně jsou situovány západně tohoto koridoru, kde je již rozvoj zástavby z urbanistického hlediska nežádoucí. Rovněž všechny požadavky schváleného Zadání Změny č. 1 územního plánu Sviadnov byly splněny.

16

4. PŘÍRODNÍ, SOCIODEMOGRAFICKÉ, KULTURNÍ A URBANISTICKÉ HODNOTY ÚZEMÍ, LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ 4.1 Přírodní podmínky 4.1.1 Geomorfologická a geologická charakteristika Geomorfologické podmínky, především tvary reliéfu, výrazně ovlivňují možnosti využití území; například náklady na budování technické infrastruktury rostou v členitém reliéfu (při budování komunikací, kanalizace, apod.). Řešené území je v naprosté většině ploché, tvořené údolní nivou řek Ostravice a Olešné, členitější terén se nachází na jihozápadním okraji k. ú. Území obce se nachází v nadmořské výšce cca 265 m.n.m.(severní část k. ú. u řeky Ostravice) - 356 m.n.m (kóta Štandl na jihozápadě k. ú.). Většina řešeného území je překryta kvartérními sedimenty (hlíny, spraše), dna vodních toků jsou tvořena štěrkovými sedimenty.Geomorfologické podmínky území neomezují jeho využití. Řešené území se nachází na území následujících geomorfologických jednotek: provincie: Západní Karpaty subprovincie: Vněkarpatské sníženiny oblast : Severní Vněkarpatské sníženiny celek: Ostravská pánev podcelek: Ostravská pánev okrsek: Ostravská niva 4.1.2 Klimatické podmínky Řešené území leží v mírně teplé klimatické oblasti MT 10. Území je charakterizováno mírně teplou, vlhkou až velmi vlhkou, rovinatou až pahorkatinatou klimatickou podoblastí s mírnou zimou.

Vybrané klimatické charakteristiky mírně teplé oblasti MT 10: Počet letních dnů: Počet mrazivých dnů: Průměrná teplota v lednu: Průměrná teplota v červenci: Srážkový úhrn ve vegetačním období: Srážkový úhrn v zimním období: Počet dnů se sněhovou pokrývkou:

40 - 50 110 – 130 – 2 až –3°C 17 – 18°C 400 – 450 mm 200 – 250 mm 50 - 60

Typickým klimatickým znakem jsou poměrně vysoké srážky, které jsou podmíněny blízkostí návětrných svahů Beskyd, souvislostí se Slezskou nížinou a celkovou oceánitou území. Ostravský bioregion je nejvlhčí nížinnou oblastí v České republice. Srážky se zpravidla dostavují při přechodu front, většinou při západním proudění s vlhkým atlantským vzduchem. Občas prochází územím i cyklóna, která vyvolává značné srážky. V řešeném území výrazně převládá jihozápadní proudění, dále pak severovýchodní a severní proudění větrů.

17

4.1.3 Nerostné suroviny Dle map ložiskové ochrany a registru ložisek nerostných surovin, vydaných MŽP ČR v listopadu 2003, se na řešeném území nacházejí následující výhradní ložiska, chráněná ložisková území a dobývací prostory nerostných surovin : - výhradní ložisko B3 258400 Oprechtice – uhlí černé - výhradní ložisko B3 071821 Důl Paskov – lokalita Staříč 1 a 2 – uhlí černé - výhradní ložisko B3 071822 Důl Paskov, Staříč 3 – Chlebovice – uhlí černé - výhradní ložisko B3 083772 Lískovec – Staříč – zemní plyn - DP 20051 Staříč – uhlí černé (současná hlubinná těžba) - DP 40023 Sviadnov – zemní plyn (současná těžba z vrtu) Celé k. ú. Sviadnov leží v chráněném ložiskovém území CHLÚ 14400000 Čs. část Hornoslezské pánve (uhlí černé). Vysvětlivky : B3 – výhradní ložisko DP – dobývací prostor CHLÚ – chráněné ložiskové území 4.1.4 Poddolovaná a sesuvná území Do řešeného území zasahuje poddolované území č. 4542 Staříč (surovina – paliva, rozsah – systém). Dle Mapy důlních podmínek pro stavby v okrese Frýdek – Místek, zpracované OKD, a.s. IMGE, o.z. v červnu 1997, leží část k. ú. Sviadnov v území ve vlivech důlní činnosti, a to severovýchodní část k. ú. v ploše C10, severozápadní výběžek k. ú. v ploše B1 a C1. Zbývající část řešeného území leží v území mimo vlivy důlní činnosti v ploše C2. Při umisťování veškerých staveb a zařízení, které nesouvisejí s dobýváním, je nutno respektovat Nové podmínky ochrany ložisek černého uhlí v chráněném ložiskovém území české části Hornoslezské pánve v okrese Karviná, Frýdek – Místek, Nový jičín, Vsetín, Opava a jižní části okresu Ostrava – město, vydané OKD, a.s. IMGE, o.z. v únoru 1998. Sesuvná území a území jiných geologických rizik se v řešeném území se nevyskytují. 4.1.5 Přírodní hodnoty Na území obce Sviadnov se nenachází žádné maloplošné zvláště chráněné území ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Na řešené území zasahuje evropsky významná lokalita Řeka Ostravice. Kód lokality: CZ0813462 Rozloha lokality: 47,5951 ha Vyhlášeno: Nařízením vlády č. 132/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit Charakteristika: Řeka Ostravice je typický beskydský štěrkonosný tok, protékající širokou nivou. V minulosti byl téměř celý regulován. V současnosti si tok ve vymezeném korytu vytváří přirozenou strukturu dnových sedimentů. V údolí řeky jsou nejzajímavější poměrně četné štěrkové lavice. V povodí Odry tok Ostravice představuje velmi významnou lokalitu vranky obecné (Cottus gobio).

18

V řešeném území se dále nachází jeden památný strom : Dub u dálnice - dub letní (Quercus robur) - výška: 24 m - obvod: 365 cm - parcelní číslo: 4906/1 - na louce západně silnice R 56 - datum vyhlášení: 17.11.1999 Ochranné pásmo, pokud orgán ochrany přírody nestanoví jinak, je automaticky stanoveno jako kruh o poloměru desetinásobku průměru kmene ve výšce 130 cm nad zemí. V tomto pásmu není dovolena žádná škodlivá činnost jako například výstavba, terénní úpravy, odvodňování, chemizace. Vydávání souhlasu k ošetřování památných stromů, provádění činností v jejich ochranném pásmu, povolování výjimek ze zákazů podle § 56 zákona o ochraně přírody a krajiny pak přísluší tomu orgánu ochrany přírody, který ochranu památných stromů, jejich skupin nebo stromořadí vyhlásil. Registrace významných krajinných prvků (VKP), podle § 6 zákona č. 14/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, v řešeném území nebyla provedena, nacházejí se zde však významné krajinné prvky „ze zákona“. Vymezení pojmu významný krajinný prvek (VKP) a základní povinnosti při ochraně VKP dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů : Významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi části krajiny, které zaregistruje podle § 6 orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvale travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků.

4.2 Životní prostředí 4.2.1 Znečištění ovzduší Znečištění ovzduší v obci je velmi výrazným problémem z hlediska ochrany životního prostředí. Vliv na kvalitu ovzduší mají jak místní, tak zejména velké zdroje v regionu ( např. ostravské hutní podniky, Biocel Paskov, Výtopna Frýdek - Místek). V případě špatných rozptylových podmínek, kdy jsou překračovány nejvyšší přípustné koncentrace škodlivin v ovzduší, dochází k regulaci nejvýznamnějších zdrojů znečišťování v regionu. Významným negativním faktorem ovlivňujícím kvalitu ovzduší je na části území obce doprava, zejména v návaznosti na její rostoucí intenzitu. V průběhu 90. let 20. století bylo v regionu zaznamenáno významné snížení koncentrací škodlivin v přízemních vrstvách atmosféry i emisí vypouštěných ze stacionárních zdrojů. Na celkovém sestupném trendu množství emisí ze zdrojů znečišťování se vedle hospodářských změn výrazně projevila řada opatření ke snížení emisí realizovaných provozovateli zdrojů a postupná změna palivové základny u všech kategorií stacionárních zdrojů. Příznivý vývoj se však v posledních letech zastavil. V roce 2004 bylo vydáno Nařízení Moravskoslezského kraje, kterým se vydává Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje. Dále byl zpracován Krajský program ke 19

zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje. Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje je formulován jako "nadstavba" Krajského programu snižování emisí Moravskoslezského kraje. Krajský úřad předkládá vždy do 31. prosince kalendářního roku radě kraje situační zprávu o kvalitě ovzduší na území kraje za předešlý kalendářní rok a o postupu realizace úkolů stanovených tímto nařízením. Primárním cílem je dosáhnout k roku 2010 doporučených hodnot emisních stropů pro oxid siřičitý (SO2), oxidy dusíku (NOX), těkavé organické látky (VOC) a amoniak (NH3) stanovených pro Moravskoslezský kraj. Na tento program by měly navazovat i místní programy snižování emisí znečišťujících látek na úrovni měst a obcí. Nejbližší stanice, která pravidelně monitoruje imisní situace, se nachází ve Frýdku - Místku (ČHMÚ, č.1067). V následující tabulce jsou uvedeny roční průměry koncentrací hlavních škodlivých látek v ovzduší za roky 2003-2006. Roční imisní průměry (µg/m3) Znečišťující látka

Imisní stanice

2003

2004

2005

2006

SO2

Frýdek-Místek

11,7

9,2

9,2

10,2

suspendované částice PM10

Frýdek-Místek

51,7

43,6

48,7

43,8

NOx

Frýdek-Místek

23,3

20,2

23,0

23,7

Podle Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP (č. 38/rok2005) o vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) na základě dat z roku 2004 patřilo území obce Sviadnov k oblastem se zhoršenou kvalitou ovzduší, docházelo zde k překročení limitní hodnoty pro ochranu zdraví lidí. Údaje jsou od r. 2005 nově publikované za spádové obvody stavebních úřadů. Nepříznivý stav potvrzuje následující sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP pro rok 2006, vycházející z údajů za rok 2005, které 100% spádového území stavebního úřadu Frýdek - Místek zařazuje mezi území se zhoršenou kvalitou ovzduší. Příčinou je překračování imisního limitu suspendované částice frakce PM10 (100% území obce) a polycyklických aromatických uhlovodíků – vyjádřených jako benzo(a)pyren BaP na 100% území obce. S ohledem na širší vývoj a stávající situaci z hlediska kvality ovzduší je nezbytné využít všech možností ke zlepšení kvality ovzduší v obci, zejména přiměřeně posuzovat povolování umístění dalších zdrojů znečištění ovzduší v řešeném území a v území celého regionu, dále v rámci řešeného území prosazovat optimální řešení v oblasti dopravy (zkvalitnění a přiměřená údržba komunikací, zpevněných ploch, výsadba zeleně). 4.2.2 Znečištění vod Na úroveň znečištění vod v řešeném území má vliv několik zásadních faktorů. Především je to intenzita využití území průmyslovou a ostatní výrobou, významný vliv má i značná hustota osídlení, blízkost sídel a forma zástavby. Z hydrologických faktorů je to především vodnatost toků a rozkolísanost průtoků během roku. Hodnocení jakosti vody v říčních profilech se provádí podle ČSN 75 7221 Klasifikace jakosti povrchových vod (novelizované v říjnu 1998). Principem klasifikace je srovnání charakteristické hodnoty ukazatelů jakosti vody se soustavou normativů, které odpovídají hodnocení z obecného ekologického hlediska. Zařazení 20

jakosti vody podle jednotlivého ukazatele do třídy jakosti vody se uskutečňuje srovnáním vypočtené charakteristické hodnoty tohoto ukazatele s jemu odpovídající soustavou mezních hodnot. I. II. III. IV. V.

Míra znečištění povrchové vody se určuje podle pěti tříd jakosti vody: třída – neznečištěná voda třída – mírně znečištěná voda třída – znečištěná voda třída – velmi znečištěná voda třída – velmi silně znečištěná voda

4.2.3 Radonové riziko Geologické podloží České republiky je z více než z dvou třetin tvořeno metamorfovanými a magmatickými horninami. Z toho vyplývá, že radonu pocházejícímu z geologického podloží a odtud pronikajícímu do objektů je nutno věnovat zvýšenou pozornost. Radon může pronikat do objektů jednak z hornin a zemin, které vycházejí na povrch v jejich základech, jednak z pitné vody, dodávané do objektů a ze stavebních materiálů, jejichž základem jsou obvykle přírodní materiály. Stavební materiály jsou však v současnosti sledovány z hlediska radioaktivity, případy jejich použití z minulosti jsou známy, a proto je pravděpodobnost přítomnosti radonu z nich podstatně menší než z geologického podloží. Rovněž zdroje pitné vody jsou v současnosti sledovány z hlediska koncentrace radonu, a proto je malá pravděpodobnost, že by radon unikající z vody dodávané do objektů mohl výraznějším způsobem ovlivnit objemovou aktivitu radonu v objektu. Hlavním zdrojem radonu tedy zůstává geologické podloží. Koncentrace uranu v jednotlivých typech hornin se velmi liší. Obecně lze říci, že v usazených, sedimentárních horninách se setkáváme s nižšími koncentracemi uranu než v horninách přeměněných , metamorfovaných tlakem a teplotou během dlouhé geologické historie jejich vzniku. Nejvyšší koncentrace uranu jsou obvyklé ve vyvřelých, magmatických horninách, jako jsou např. žuly, protože primárně již v době svého vzniku byly obohaceny uranem. Sedimentární horniny, které vznikají usazením starších metamorfovaných a magmatických hornin jsou však tvořeny minerály z těchto hornin pocházejících, a proto nelze vyloučit, že při jejich vzniku došlo k lokálnímu nahromadění minerálů s vyšším obsahem uranu. S tím souvisejí také hodnoty objemové aktivity radonu v těchto typech hornin. Orientační zatřídění větších území do kategorie radonového indexu lze provést na základě údajů z odvozených map radonového indexu. Podklad mapy vyjadřuje radonové riziko klasifikované třemi základními kategoriemi (nízké, střední a vysoké riziko) a jednou přechodnou kategorií (nízké až středí riziko pro nehomogenní kvartérní sedimenty). Dle mapy radonového indexu (viz přílohu) lze konstatovat, že na většině území obce Sviadnov se vyskytuje kategorie přechodového radonového indexu. V této kategorii podloží horniny klasifikované přechodným indexem mají sice vyšší objemovou aktivitu radonu než horniny klasifikované nízkým indexem, ale radon díky nižší propustnosti a přítomnosti jílovitého pokryvu méně proniká do objektu. V jižní části území a podél západní hranice obce se vyskytuje kategorie nízkého radonového indexu. V řešeném území se nachází 7 ploch měření radonového indexu, na kterých jsou naměřeny tyto hodnoty radonového indexu: 6 Rn (kBq.m-3); 8,4 Rn (kBq.m-3); 9,9 Rn (kBq.m-3); 8,7 Rn (kBq.m-3); 15,7 Rn (kBq.m-3); 10,3 Rn (kBq.m-3) a 9,6 Rn (kBq.m-3). Všechny hodnoty odpovídají kategorií nízkého radonového indexu. 21

Mapy radonového indexu neslouží pro stanovení radonového indexu na stavebním pozemku ve smyslu vyhlášky č.307/2002 Sb. (Vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost o radiační ochraně). Při používání Odvozené mapy radonového rizika je třeba dbát následujícího upozornění : −

Kategorie radonového rizika, vyznačené v mapě, se týkají radonu pocházejícího z geologického podloží. I když existuje závislost mezi objemovými aktivitami radonu v půdě a uvnitř objektu, je nutno si uvědomit, že zdrojem radonového rizika uvnitř objektu mohou být i stavební materiály, které nemají žádný vztah k lokální geologické situaci.

−

Rozdělení území do kategorií radonového rizika má pravděpodobnostní charakter. Je to způsobeno především vysokou plošnou variabilitou objemových aktivit radonu, závislou na řadě geologických i negeologických faktorů.

−

Při stanovení kategorie přímým měřením objemové aktivity radonu v půdním vzduchu je respektováno zařazení plochy podle největších zjištěných hodnot. Vyšší kategorie je stanovena i v případech geologické predispozice území k akumulaci radonu (např. materiál říčních teras a s vysokým podílem valounů granitoidů, propustný pokryv na přirozeně radioaktivních horninách).

−

Podrobné posouzení radonové rizikovosti v jednotlivých lokalitách vyžaduje přímé měření objemové aktivity radonu v detailním měřítku. Údaje z mapy slouží k vymezení rizikových oblastí, nikoliv však jako přímý a jediný podklad pro detailní interpretaci radonového rizika na jednotlivých stavebních plochách.

22

4.3 Sociodemografické podmínky, hospodářské podmínky a bydlení 4.3.1 Sociodemografické podmínky Obyvatelstvo (sociodemografické podmínky území), zaměstnanost (hospodářské podmínky území) a bydlení vytvářejí základní prvky sídelní struktury území, nedílnou součást civilizačních hodnot území. Za nejvýznamnější faktor ovlivňující vývoj počtu obyvatel obce (její prosperitu) je obvykle považována nabídka pracovních příležitostí v obci a regionu. Z ostatních faktorů je to především vybavenost sídel, dopravní poloha, obytné prostředí včetně životního prostředí, vlastní či širší rekreační zázemí. Tyto přírodní i antropogenní podmínky území se promítají do atraktivity bydlení, kterou velmi dobře vyjadřuje úroveň cen bydlení - prodejnost nemovitostí pro bydlení v sídle či dané lokalitě. Zhodnocení rozvojových faktorů řešeného území je jedním z výchozích podkladů pro hodnocení a prognózu budoucího vývoje (územněplánovací koncepci rozvoje obce) během očekávaného období platnosti územního plánu (obvykle pro dalších 10-15 let). Hlavním cílem kapitoly je sestavení prognózy vývoje počtu obyvatel včetně bilance bydlení v řešeném území ve střednědobém výhledu, tj. cca do r. 2020. Prognóza vychází z rozboru demografických a širších podmínek řešeného území. Slouží především jako podklad pro dimenzování technické a sociální infrastruktury a pro návrh, posouzení potřeby a přiměřenosti nových ploch pro bydlení. V případě řešeného území se projevuje na jeho vývoji především : • Poloha obce v bezprostředním sousedství města Frýdek – Místek a s dobrým dopravním napojením na Ostravu. • Značná úroveň nezaměstnanosti v širším regionu; v regionu se však realizují záměry vzniku nových průmyslových zón (zejména strategické zóny kraje – Nošovice, Ostrava – Jih, Mošnov atd.). Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel umožňuje lépe posoudit širší i demografické předpoklady dalšího vývoje. Vývoj počtu obyvatel v minulosti (po r. 1869) vykazoval rychlý růst už před první světovou válkou, odrážející možnosti zaměstnanosti obyvatel v okolí. Negativní důsledky druhé světové války na obyvatelstvo byly značné. Poválečný vývoj počtu obyvatel byl nepříznivý. Po r.1980 byl vykazován růst počtu obyvatel, který trvá až do současnosti. Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel od roku 1869 je patrný z následující tabulky. Tab. Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel v obci skutečnost rok

1869

1900

1930

1950

1961

1970

1980

1991

obyva693 1428 1449 1285 tel *podle sdělení obce k 1.1. 2008

1120

1101

1075

1221

prognóza 2001 2008 2020 * 1279 1441 3000

Počet trvale bydlících obyvatel byl na začátku roku r. 2008 podle sdělení obce 1441. Vývoj po r. 2001 je velmi příznivý, zejména ve srovnání s vývojem v okolních městech.

23

Tab. Vývoj počtu obyvatel v obci v posledních letech

rok 2003 2004 obyvatel 1327 1352 (podle ČSÚ, k 1.1. příslušného roku)

2005 1385

2006 1413

2007 1426

změna 2003 2007 99

změna 20062007 13

Věková struktura obyvatel řešeného území byla podprůměrná. Podíl předproduktivní věkové skupiny (0-14let) byl 14,8 % (r.2001), tzn. že byl nepříznivý, při srovnatelném průměru okresu Frýdek – Místek 17,3 %, počet dětí (0-14 let) však do roku 2007 mírně stoupl na 203 a relativní podíl se sbližuje s průměrem ČR – cca 15%. Podíl obyvatel nad 60 let byl v r.2001 20,6%, tj. výrazně vyšší než průměr okresu i ČR. Tyto skutečnosti nepříznivě ovlivňují další možnosti růstu počtu obyvatel přirozenou měnou. Z dlouhodobého hlediska je v řešeném území reálné uvažovat dále s mírným růstem podílu osob v poproduktivním věku a stagnací podílu dětí. Nároky na sociálně zdravotní služby tak budou stoupat. Příznivou skutečností je poměrně značná sociální soudržnost obyvatel území, vyplývající jak ze stability osídlení, tak z převažující formy bydlení v rodinných domech, z tradic obce, aktivit obecního úřadu, apod. Tab. Věková struktura obyvatel celkem územní jednotka

věková skupina 0-14

Česká republika 10230060 1654862 Frýdek-Místek 226818 39208 řešené území 1279 189

věková skupina nezjištěno průměrný

podíl 0-14

nad 60

podíl 60+

16,2% 17,3% 14,8%

1883783 40247 236

18,4% 17,7% 18,5%

věk 3483 25 0

39 38 40

(zdroj: ČSÚ, SLDB, r. 2001) Prognóza dalšího vývoje počtu obyvatel v obci je do značné míry ovlivněna impulsy, které jsou obtížně odhadnutelné (investice v širším regionu) a možností územního rozvoje obce (nabídky pozemků pro bydlení). Migrace obyvatel bude mít rozhodující důsledky pro další vývoj obce. Do r. 2020 je možno očekávat další výrazný růst počtu obyvatel v obci, a to až na cca 3000 obyvatel. V úvahu je nutno vzít jak vlastní rozvojové možnosti řešeného území (atraktivní příměstskou polohu a značný zájem o bydlení), tak širší rozvojové podmínky regionu (vazby na město Frýdek - Místek). Horní odhad vývoje počtu obyvatel je možný v případě maximální realizace záměrů nové bytové výstavby, včetně realizace bytových domů. 4.3.2 Hospodářské podmínky Hospodářské podmínky jsou obvykle základním faktorem rozvoje sídel s nemalými důsledky i do sociální oblasti (soudržnosti obyvatel území). Územní plán je vnímá zejména plošně – z hlediska lokalizace ploch pro podnikání a komplexně – především skrze nepřímé ukazatele nezaměstnanosti obyvatel a mzdové úrovně (koupěschopné poptávky v regionu), promítající se do sociálních podmínek (soudržnosti obyvatel území).

24

Z hlediska zaměstnanosti se právě služby stávají hlavním zdrojem pracovních míst, zatímco tradiční průmysl i přes svou pokračující plošnou expanzi vykazuje dlouhodobý relativní a mnohdy i absolutní úbytek zaměstnanosti. Posouzení plošné přiměřenosti stávajících výrobních areálů je v současnosti velmi problematické, jakákoliv měřítka a možnosti posouzení obzvláště pro menší obce chybí (zaměstnanost se realizuje v širším regionu). Základní podmínky fungování podnikatelských nemovitostí však vedou v ČR k obecnému závěru o přetrvávajícím extenzivním využívání ploch (chybějící zdanění stavebních pozemků odvozené z poskytovaných užitků obcemi a hodnoty nemovitostí, externalit). Tato situace vede k nadměrným požadavkům výstavby nových podnikatelských areálů, zejména na „zelených“ plochách. V případě řešeného území se expanze ploch pro podnikání nepředpokládá, rozsah ploch výrobních areálů je již nyní značný a jejich rozvoj je z hlediska života obce nežádoucí. Tab. Ekonomická aktivita obyvatel EA podíl vyjíždě- podíl ekonomicky podíl nezamíra aktivní – EA městna- neza- v zeměd EA jící vyjíždě(EA) v% ní městna- ělství v zem. za prací jících nosti Česká republika 5253400 51% 486937 9,3% 230475 4,4% 2248404 22% okr. Frýdek-Místek 110003 48% 14953 13,6% 3557 3,2% 50398 46% řešené území 640 50% 81 12,7% 12 1,9% 413 65% (zdroj : ČSÚ, SLDB, r. 2001) Údaje z roku 2001 uváděly 640 ekonomicky aktivních obyvatel v obci, přičemž za prací vyjíždělo mimo obec 413 osob (379 denně), do obce dojíždělo 1162 pracujících obyvatel (denně). Počet pracovních míst v řešeném území je cca 1300, a to především v průmyslu, drobném podnikání a službách. Obyvatelé obce vyjíždějí za prací především do FrýdkuMístku, Paskova a Ostravy. Počet podnikatelských subjektů v řešeném území (r.2006, zdroj ČSÚ): celkem 349, z toho: Podnikatelé - fyzické osoby 266 Samostatně hospodařící rolníci 3 Svobodná povolání 15 Vysoká míra nezaměstnanosti v okrese (regionu) a částečně i v obci je hlavním omezujícím faktorem dlouhodobého rozvoje řešeného území. Okres Frýdek-Místek patří z hlediska dlouhodobé úrovně nezaměstnanosti k výrazně postiženým okresům v rámci Moravskoslezského kraje, nadprůměrně při srovnání celé České republiky. Celý okres je zařazen mezi regiony se soustředěnou podporou státu – mezi strukturálně postižené regiony. Problémy umocňuje i nepříznivý vývoj mzdové úrovně okresu Frýdek - Místek po r.1990. Řešení hospodářských problémů je v rámci systému územního plánování omezené. Návrh územního plánu musí prověřit a navrhnout možnosti zlepšení situace v rámci řešeného území zlepšením technické infrastruktury a stabilizací funkčního využití ploch. Přitom však nelze zapomenout ani na hledání dalších možností intenzifikace využití ploch pro podnikání, včetně přihlédnutí k širším podmínkám regionu (vzniku podnikatelských zón v regionu – zejména zóny Nošovice, Ostrava-Jih a Mošnov, které nabídku pracovních příležitostí výrazně posílí).

25

4.3.3 Bydlení V roce 2008 je v řešeném území celkem cca 570 bytů, z toho cca 530 trvale obydlených (z toho 35 bytů v domě s pečovatelskou službou, dokončeném v roce 2004). Podle výsledků sčítání zde v r.2001 bylo 463 trvale obydlených bytů, z toho 384 v rodinných domech. Počet neobydlených bytů – 34 – byl relativně nízký. V obci byly vykazovány v r.1991 4 objekty individuální rekreace (3 rekreační chaty), nověji obec uvádí 49 chat bez čísla popisného. K druhému bydlení, zahrnujícímu v sobě i rekreační bydlení, je využívána značná část formálně neobydlených bytů podobně jako v jiných obcích (byty nejsou vyjmuty z bytového fondu). Celkový rozsah druhého bydlení je v současnosti cca 90 jednotek (neobydlených bytů, rekreačních a zahradních chat a chalup). Tab. Bytový fond byty celtrvale obydlené byty, z toho: neobydlené byty kem celkem v rodin- v bytových celkem % k rekreaci ných dodomech mech Česká republika 4366293 3827678 1632131 2160730 538615 12,3% 175225 okr. Frýdek-Místek 88297 79383 36174 42740 8914 10,1% 2545 řešené území 497 463 384 76 34 6,8% 3 (zdroj: ČSÚ, SLDB, r. 2001) Tab. Věková struktura trvale obydlených bytů byty postavené v období 1946-1980 1980-1991 abs, % abs. % 3827678 1868940 48,8% 627486 16,4% 79383 49760 62,7% 12720 16,0% celkem

ČR okr. FrýdekMístek řešené území

463

1991-2001 abs. % 313769 8,2% 6167 7,8%

173

37,4%

96

20,7%

67

14,5%

2002 6

2003 8

2004 40

2005 4

2006 6

2007 13

Tab. Dokončené byty obec / rok Sviadnov

2001 3

V posledních letech bylo v obci realizováno průměrně více než 6 nových bytů ročně (bez započtení bytů v DPS v r.2004), tzn. že intenzita nové bytové výstavby v obci je vysoká. Pro řešené území je možno reálně uvažovat : 1) S odpadem cca 15-20 bytů do r.2020 (ve všech formách, především přeměnou na druhé bydlení - demolice budou tvořit pouze malou část odpadu), tj. s poměrně nízkou intenzitou odpadu 0,2-0,4 % ročně z celkového výchozího počtu bytů. Nízká intenzita odpadu bytů pramení z růstu nákladů na bydlení a lepší údržby. 2) S potřebou cca 30-40 bytů pro zlepšení úrovně bydlení do roku 2020, především pro pokrytí nároků vznikajících v důsledku poklesu průměrné velikosti cenzové domácnos26

ti, což bude představovat největší část z celkové potřeby nových bytů. Tato potřeba však nemusí být plně uspokojena, je možné očekávat i mírný růst soužití cenzových domácností. Soužití cenzových domácností nelze ve vesnickém území považovat za jednoznačně negativní jev, určení jeho přirozené míry je problematické. V řešeném území existuje značná sociální soudržnost rodin a soužití cenzových domácností je i integrujícím faktorem rodin, omezující následnou potřebu sociálně zdravotních služeb. 3) S potřebou cca 120 bytů do r.2020 pro přírůstek počtu trvale bydlících obyvatel; odhad je poměrně obtížný, existuje zde zájem hromadných komerčních investorů o lokalizaci nové bytové výstavby v obci. Odhadovaný počet nově získaných bytů v řešeném území (po redukci na úroveň běžné koupěschopné poptávky), ale současně se zohledněním širší poptávky, je cca 200 nových bytů v rodinných domech v období nejbližších 10-15 let, tj. do r. 2020. U malé části (asi 10-20 bytů) je možno předpokládat jejich získání bez nároku na nové plochy, vymezené územním plánem jako zastavitelné), tj. formou nástaveb, přístaveb, změn využití budov, v zahradách, v prolukách v zástavbě apod. Současně však pro přiměřené fungování trhu s pozemky je potřeba zabezpečit převahu nabídky pozemků nad očekávanou poptávkou, a to minimálně o 50%. Ne všechny pozemky, které územní plán navrhne k zástavbě, budou takto využity, ať už z důvodů majetkoprávních či jiných, v době zpracování územního plánu neznámých faktorů. Současně v obci existují záměry hromadné bytové výstavby komerčních investorů, které by mohly vést k využití dalších cca 30 ha k bydlení (výstavba cca 400-500 bytů, v rodinných a bytových domech pro cca 1200-1400 obyvatel).

Tab. Základní bilance vývoje počtu obyvatel a bytů v řešeném území obec-část obce rok Sviadnov

obec-část obce Sviadnov

obyvatel

bytů

úbytek bytů

2008

2020

2008

2020

do r. 2020

1440

3000

530

1100

30

nových bytů do r. 2020 v bytových v rodinných domech domech (400) (180) 400 200

druhé bydlení obytných jednotek

90

100

Údaje v závorkách odpovídají očekávanému počtu bytů realizovaných na nových plochách vymezených v územním plánu obce jako návrhové. Mírný nárůst druhého bydlení o cca 10 bytů se realizuje zejména formou „odpadu“ trvale obydlených bytů.

27

4.4 Kulturní a historické hodnoty území V řešeném území se nachází jediná nemovitá kulturní památka, zapsaná v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek ČR: 50524/8 - 4065

těžní věž větrné jámy Žabeň (Důl Paskov v areálu závodu Staříč) parc. č. 5111/19

Z dalších historicky významných staveb se v řešeném území nachází kaple sv. Jana Nepomuckého, kaplička na ulici Ostravské, kříž z r. 1885 na hřbitově, pomník od sochaře A. Ivanského u bývalého hostince Na Husinci, odhalený r. 1965, Obecní hostinec Ondráš z r. 1903 a pomník Padlým v 2. světové válce a umučeným občanům v koncentračních táborech na hřbitově. Všechny tyto stavby je nutno chránit a respektovat. Významnější urbanistické hodnoty v obci nejsou, jde převážně o vilovou zástavbu příměstského typu. Dále je nutno chránit a respektovat archeologická naleziště a území s vyšší pravděpodobností výskytu archeologických nálezů: - tzv. hrádek Štandl - tvrziště Lipina - středověké a novověké jádro obce. K historii obce se váže několik významných událostí: - v r. 1715 byl v hospodě na Horákově fojtství (v současné době již neexistující) zabit slezský zbojník Ondráš - bývalý hostinec Na Husinci s pomníkem od A. Ivanského připomíná stávkové boje karlohuťáků ve 30. letech 20. stol.

4.5 Charakteristika řešeného území, předpoklady a možnosti rozvoje obce Území obce Sviadnov bezprostředně sousedí s městem Frýdek – Místek, její zástavba na jižním okraji k. ú. přímo navazuje na zástavbu Místku. Východní hranici obce tvoří tok Ostravice, po němž je veden nadregionální biokoridor K 101, západní hranici tok Olešné, jižní hranici tok odlehčovacího ramene Olešné. Terén obce je rovinatý, tvoří jej údolní nivy Ostravice a Olešné; pouze na západním okraji k. ú., západně toku Olešné, se zvedá vrch Štandl do výšky 356 m n. m. Zástavba obce je ucelená a je soustředěna ve východní části k. ú., podél páteřní komunikace, silnice III/48411. Zástavba východně silnice III/48411 tvoří souvislý pás, navazující na jihu na zástavbu města Frýdku – Místku, na severu na zástavbu obce Žabeň. V severovýchodní části k. ú. ji tvoří převážně areály průmyslových podniků, areály zařízení technické infrastruktury (Městská ČOV Frýdek – Místek, Teplárna Frýdek - Místek, část areálu Transformační stanice Lískovec 220/110/22 kV), areály výrobních služeb a skladů, v jihovýchodní části k. ú. převládá 28

obytná zástavba (vesměs původní zástavba, doplněná novější zástavbou rodinných domů). Na jižním okraji obce opět převládají areály průmyslové výroby, výrobních služeb, dopravních zařízení apod. Zástavbu západně silnice III/48411 tvoří nízkopodlažní obytná zástavba příměstského charakteru, soustředěná podél místních komunikací vybíhajících do polí. V této části obce je také soustředěna převážně část zařízení občanského vybavení a je zde centrum obce. Mimo souvislou zástavbu obce je situován areál firem Zemspol Sviadnov s.r.o. a Gappatrans s.r.o. Václavovice, na západním okraji k. ú. Sviadnov leží areál Jezdeckého klubu Sviadnov o.s. a Ranch Geofin s.r.o., na jihozápadním okraji k. ú. přesahují z k. ú. Místek areály supermarketu Baumax, firmy Novogear spol. s r.o. a Technických služeb a.s. Frýdek – Místek. Západním okrajem k. ú. prochází rychlostní silnice R 56. Předpoklady budoucího rozvoje obce vyplývají z její obytné, výrobní a obslužné funkce. Předpokládáme zde především novou obytnou výstavbu, dále pak rozvoj sportovních zařízení, případně i rozvoj zařízení občanského vybavení. Předpoklady rozvoje obytné zástavby jsou obecně omezeny předpokládaným poklesem počtu obyvatel v celé České republice v důsledku poklesu počtu narozených, omezujícím faktorem je také dlouhodobě velmi vysoká (extrémní) úroveň nezaměstnanosti v okrese Frýdek - Místek i v blízké Ostravě. V obci Sviadnov se však díky poloze v sousedství města Frýdku – Místku projevuje značný zájem o novou obytnou výstavbu, a to i ze strany komerčních investorů, proto k r. 2020 předpokládáme poměrně značný nárůst počtu obyvatel, a to na cca 3000 obyvatel. Potřebu nové bytové výstavby vyvolanou zejména předpokládaným nárůstem počtu obyvatel odhadujeme asi na 600 bytů během období do roku 2020; při vymezení ploch pro novou výstavbu rodinných domů doporučujeme však počítat min. s 50% rezervou (lépe 100%) pro vytvoření dostatečného převisu nabídky ploch nad poptávkou. Naopak u malé části bytů (asi 10-20 bytů) předpokládáme jejich získání bez nároků na nové plochy (přístavby, nástavby, stavby v zahradách, zahrnutých již mezi obytné plochy). V obci je územních možností pro rozvoj obytné výstavby dostatek, a to jednak v prolukách mezi stávající zástavbou (avšak pouze pro cca 20 bytů), zejména však v nových ucelených lokalitách navazujících na stávající zástavbu.

4.6 Limity využití území Limity využití území obce Sviadnov jsou : a) limity využití území, vyplývající ze Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje: -

I/56 Frýdek – Místek, přeložka + napojení na R48, čtyřpruhová směrově dělená silnice I.třídy (v ZÚR MSK veřejně prospěšná stavba D59)

-

nadregionální biokoridor K 101 N a K 101 V

-

regionální biocentra č. 224 Štandl a č. 251 U Žabně.

29

b) limity využití území, vyplývající z právních předpisů, správních rozhodnutí a z vlastností území : - evropsky významná lokalita Řeka Ostravice (CZ 0813462), vymezená nařízením vlády č. 132/2005 Sb. - památný strom Dub lesní (Quercus robur) na pozemku parc. č. 4906/1, dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů - významné krajinné prvky dle ustanovení § 6 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů – lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy - ochranné pásmo lesa 50 m od okraje pozemků určených k plnění funkcí lesa dle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a o doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů - nemovitá kulturní památka, dle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů: - 50524/8-4065 těžní věž větrné jámy Žabeň, parc. č. 5111/19 - ochranné pásmo hřbitova 100 m od hranice pozemku dle zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů - chráněné ložiskové území, dle zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů : - CHLÚ Čs. část Hornoslezské pánve (14400000) – uhlí černé - výhradní ložiska nerostných surovin dle zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů - B3 258400 Oprechtice – uhlí černé - B3 071821 Důl Paskov, lokalita Staříč 1 a 2 – uhlí černé - B3 071822 Důl Paskov, lokalita 3 – Chlebovce – uhlí černé - B3 083772 Lískovec – Staříč – zemní plyn - dobývací prostory nerostných surovin dle zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů : - DP 20051 Staříč – uhlí černé (současná hlubinná těžba) - DP 40023 Sviadnov – zemní plyn (současná těžba z vrtu) - poddolovaná území, dle zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky MŽP č. 363/1992 Sb., o zjišťování starých důlních děl a jejich registru : - č. 4542 Staříč - území ve vlivu důlní činnosti, dle zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů – plochy B1, C1 a C10 - ochranná pásma silnic dle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů : - ochranná pásma rychlostní silnice R 56 100 m od osy komunikace nebo přilehlého jízdního pásu v nezastavěném území

30

- ochranná pásma silnic III/4845 a III/48411 15 m od osy vozovky nebo přilehlého jízdního pásu v nezastavěném území - rozhledová pole silničních křižovatek dle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů - vnitřní strany oblouků silnic o poloměru > 500 m dle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů - ochranné pásmo železniční trati č. 323 Ostrava – Valašské Meziříčí dle zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů - ochranná pásma vleček 30 m od osy koleje dle zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů - stanovená záplavová území dle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů: - vodního toku Ostravice v ř. km 14,00 – 54,210, stanovené OkÚ Frýdek – Místek č.j. RŽ – 4191/00/01/Fp/231.2 ze dne 5. 2. 2001 - vodního toku Olešná v ř. km 0,00 – 12,484, stanovené OkÚ Frýdek – Místek č.j. RŽ – 4191/00/ř.01/Fp/231.2 - záplavové území zvláštní povodně vodního díla Šance dle podkladu Povodí Odry, s.p. - ochranné pásmo objektu pozorovací sítě podzemních vod – hydrogeologického vrtu VO 0175 o poloměru 250 m, dle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů - ochranná pásma vodovodních a kanalizačních řadů 1,5 m/2,5 m (do DN 500 včetně/nad DN 500) od vnějšího líce potrubí dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů - ochranné pásmo transformační stanice 220/110/22 kV Lískovec 20 m od oplocení, dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů - ochranná pásma vedení VVN 220/110 kV 15/12 (20/15) m od krajního vodiče, dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů - ochranná pásma vedení VN 22 kV – vzdušných 7 (10) m od krajního vodiče (údaj v závorce platí pro vedení realizovaná před 1. 1. 1995), dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů - ochranná pásma stožárových trafostanic VN/NN 7 (10) m od objektu (údaj v závorce platí pro zařízení realizovaná před 1. 1. 1995), dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů - ochranná pásma vestavěných trafostanic VN/NN 1 m od obestavěníé, dle zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů 31

- ochranná pásma VTL plynovodů 4 m od povrchu potrubí, dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů - bezpečnostní pásma VTL plynovodů 15 m/20 m/ 40 m (do DN 100/ nad DN 100 do DN 250/ nad DN 250 do DN 500) od vnějšího líce potrubí, dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů - ochranná pásma STL plynovodů 1 m od povrchu potrubí, dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů - ochranná a bezpečnostní pásma regulačních stanic plynu VTL/STL 4/20 m od zařízení dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů - bezpečnostní vzdálenost plynové sondy (vrtu) 150 m od souvislé obytné zástavby a objektů živočišné výroby dle vyhlášky Českého báňského úřadu č. 239/1998 Sb. - ochranná pásma tepelných rozvodů a předávacích stanice 2,5 m od okraje zařízení podnikání a o výkonu státní správy dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů - ochranná pásma podzemních telekomunikačních vedení 1,5 m od krajního vedení, dle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů - radioreléové spoje dle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů.

32

5. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ A VYBRANÉ VARIANTY, VČETNĚ VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ TOHOTO ŘEŠENÍ ZEJMÉNA VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE 5.1 Koncepce rozvoje obce Navržená urbanistická koncepce navazuje na dosavadní stavební vývoj obce, stávající urbanistickou strukturu doplňuje návrhem dostavby vhodných proluk a rozvíjí ji do nových ploch. Návrh se soustředil především na nalezení nových ploch pro obytnou výstavbu, a na vymezení nových ploch pro tělovýchovu a sport a ploch zeleně na veřejných prostranstvích. Součástí návrhu je vymezení místního systému ekologické stability. Při návrhu koncepce rozvoje řešeného území jsme vycházeli z následujících zásad : -

jsou respektovány architektonické, urbanistické a přírodní hodnoty řešeného území;

-

je vymezen dostatečný rozsah ploch pro novou obytnou výstavbu;

-

v zájmu ochrany zemědělské půdy je přednostně uvažováno se zástavbou proluk;

-

je navrženo odstranění dopravně závadných míst na silniční síti a doplnění sítě komunikací pro navržené zastavitelné plochy a pro cyklistickou dopravu;

-

je navrženo rozšíření sítí technické infrastruktury pro navržené zastavitelné plochy.

Největší rozsah navržených zastavitelných ploch představují v řešeném území plochy bydlení v rodinných domech BI, určené pro výstavbu rodinných domů a plochy smíšené obytné SO, umožňující výstavbu ucelených obytných souborů bytových domů a rodinných domů, včetně občanského vybavení, sportovních zařízení, ploch veřejně přístupné zeleně, odstavných a parkovacích ploch, apod. Samostatné plochy občanského vybavení nejsou navrženy. Plocha tělovýchovných a sportovních zařízení OS (plocha č. Z 21) je navržena na západním okraji zástavby a je určena pro vybudování hřiště. Pro rozšíření jezdeckého areálu JA je navržena plocha č. Z 22. Na západním okraji k. ú. Sviadnov je navržena plocha pro vybudování sportovního letiště SL (plocha č. Z 20). Plocha hřbitova OH zůstává beze změny. Stávající plochy výrobní (plochy výroby zemědělské VZ, výroby průmyslové VP a výroby a skladování VS) zůstávají beze změny, nové se nenavrhují. Jižně křižovatky silnice III/4845 a ulice Staříčské je navržena plocha pro vybudování kompostárny KO (plocha č. Z 19). Plochy zeleně na veřejných prostranstvích ZV, tj. plochy parků a parkově upravené plochy, jsou navrženy v lokalitě Pod Šimlem (plocha č. ZV 1) a na ulici Ostravské (plocha č. ZV 2). Nejvýznamnějším záměrem dopravním je návrh dílčí přeložky silnice R 56 na jihozápadním okraji k. ú. a návrh dvou okružních křižovatek na ulici Ostravské; pro tyto záměry jsou vymezeny plochy dopravních koridorů DK. Plocha dopravy silniční DS je navržena pouze jedna, a to v blízkosti jezdeckého areálu západně silnice R 56 (plocha č. Z 23); plocha je určena pro vybudování parkoviště pro potřeby návštěvníků jezdeckého areálu. Nové plochy technické infrastruktury TI nejsou navrženy, stávající plochy zůstávají beze změny. 33

Jižní úsek stávající trasy rychlostní silnice R56 vedený správním územím Sviadnova je navrženo přeložit do nové polohy se zapojením do rychlostní silnice R48 (MÚK Olešná) na k. ú. Místek. Pro obsluhu území v západní části k.ú. Sviadnov odříznutého trasou silnice R56 bude realizována doprovodná místní komunikace. Na trase silnice III/48411 jsou navrženy přestavby dvou stávajících křižovatek na okružní. Jedná se o křižovatku silnic III/4845, III/48411 a ul. Nádražní v severní části řešeného území a křižovatku silnice III/48411 a ul. Selské. Dále se navrhují nové úseky těch místních komunikací, jejichž realizace je z koncepčního hlediska nezbytná pro zajištění širší dopravní obslužnosti : -

propojení lokality Na Drahách v jižní části k.ú. při hranici s Frýdkem – Místkem s ul. Na drahách navržené v trase stávající účelové komunikace;

-

prodloužení ul. O. Kišové do výše uvedeného propojení.

Síť místních komunikací v řešeném území je navržena doplnit o přístupové trasy pro nově navrhované funkční plochy v šířkových kategoriích pro jednopruhové a dvoupruhové komunikace. Pro bezkolizní pohyb chodců jsou navrženy chodníky podél všech silničních průtahů a podél významných místních komunikací, pro cyklisty se navrhují další cyklotrasy. Pitná voda pro obec Sviadnov bude i nadále dodávána z centrálních zdrojů OOV přes vodovodní síť Frýdku – Místku, rozšíření vodovodní sítě bude provedeno napojením na stávající vodovodní řady. Odvedení splaškových vod z navržených zastavitelných ploch je navrženo soustavnou splaškovou kanalizací, zaústěnou přes stávající kanalizaci v obci na městskou ČOV Frýdek – Místek. Potřebný příkon elektrické energie bude zajištěn z rozvodné soustavy 22 kV, linek VN 05, 31, 196 částečně pak z vedení VN 142, které jsou pro přenos potřebného příkonu dostatečně dimenzovány. Průchod ostatních vedení 22 kV územím Sviadnova se zachovává. Pro hromadnou bytovou zástavbu v lokalitě Na Drahách se navrhuje rozšíření kabelové sítě 22 kV, která propojí vedení 22 kV VN 05 a VN 31.V souvislosti s připojením komunikace R 56 na R 48 se navrhují dílčí přeložky vedení 22 kV – VN 05-224 a VN 142. Potřebný transformační výkon pro byty, vybavenost, objekty druhého bydlení a podnikatelské aktivity v obci bude zajištěn ze stávajících distribučních trafostanic 22/0,4 kV, které budou doplněny 6 novými TR (TR N1 - 6) v lokalitách s nově navrženou výstavbou. Dodávka zemního plynu z regulační stanice VTL/STL Sviadnov bude doplněna propojením s místní sítí ve Frýdku – Místku. V souvislosti s připojením komunikace R 56 na R48 se navrhuje dílčí přeložka VTL plynovodu DN 200, PN 40 (612 057).Odběr ze středotlaké sítě ve Sviadnově bude zajištěn ze stávající RS Sviadnov, s propojením plynovodem D 90 na místní středotlakou plynovodní síť ve Frýdku – Místku, na navržený páteřní plynovod D 225 a D 160 propojující RS Collo - Louky, Bahno, Anenská, M. Alše a Koloredov, u které bude osazen středotlaký stupeň.

34

5.2 Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrženého řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje a) Vliv na eliminaci nebo snížení hrozeb řešeného území Navržené zastavitelné plochy nejsou v kolizi se zájmy ochrany přírody a neohrozí atraktivitu bydlení. Rozsah navržených zastavitelných ploch pro obytnou výstavbu je vzhledem k příměstské poloze v blízkosti Frýdku – Místku přiměřený. Navržené zastavitelné plochy využívají především proluk mezi stávající zástavbou nebo na ni těsně navazují, aby byly v co nejmenší míře ohroženy zájmy hospodaření na zemědělské půdě. Výrazné zvýšení dopravní zátěže na silnice III/48411 procházející středem obce se nepředpokládá. Návrhem rozšíření kanalizace zakončené na městské ČOV Frýdek - Místek jsou vytvořeny podmínky pro zajištění čistoty podzemních a povrchových vod. b) Vliv na posílení slabých stránek řešeného území S ohledem na funkci obce ve struktuře osídlení (širší antropogenní podmínky) a obecné podmínky jejího rozvoje je předpokladem udržitelnosti rozvoje řešeného území posílení hospodářských podmínek v rámci širšího regionu, ve vlastním řešeném území pak přiměřené posílení obytné funkce obce, při minimalizaci dopadů v oblasti životního prostředí (zejména negativních vlivů na obytný potenciál území). Optimalizace funkcí řešeného území s ohledem na širší region je předpokladem přiměřeného rozvoje obce, který by však neměl překročit měřítka a limity obce (jak z hlediska tradice zástavby, zachování sociální soudržnosti obyvatel, tak i podmínek vybavenosti obce). Návrhem ploch pro vybudování hřiště, pro rozšíření jízdárny a zřízení sportovního letiště a návrhem nových cykloturistických stezek dojde ke zlepšení rekreačních podmínek v obci. c) Vliv na využití silných stránek a příležitostí řešeného území Návrhem nových ploch pro obytnou výstavbu dojde k využití obytné atraktivity obce. d) Vliv na stav a vývoj hodnot řešeného území Veškeré hodnoty řešeného území (kulturní, přírodní) jsou v maximální míře chráněny.

35

5.3 Návrh členění území na plochy s rozdílným způsobem využití Celé řešené území je rozděleno na plochy s rozdílným způsobem využití. Vzhledem k charakteru a specifickým podmínkám řešeného území se stanovuje větší škála ploch než je uvedena v §§ 4-19 vyhl. č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. V následujícím textu je uvedena charakteristika všech funkčních ploch, vymezených v územním plánu. Pro každý typ ploch s rozdílným způsobem využití jsou územním plánem stanoveny : •

podmínky pro využití ploch s určením :

-

hlavního využití

-

přípustného využití

-

nepřípustného využití

•

podmínky prostorového uspořádání a ochrany krajinného rázu.

Podmínky využití jednotlivých ploch jsou uvedeny v tabulkách, které jsou součástí textové části I.A. Vzhledem k charakteru a specifickým podmínkám řešeného území se plochy s rozdílným způsobem využití dále člení v souladu s § 3 odst. 4 vyhl. č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, s Metodickým pokynem Územní plán v podmínkách nového stavebního zákona – Modelový příklad, zpracovaný pro MMR ČR v lednu 2007 (Ing. arch. Vlasta Poláčková, konzultace Ing. Tomáš Sklenář) a s členěním funkčních ploch dle Datového modelu Moravskoslezského kraje. Podrobnější členění níže uvedených ploch s rozdílným způsobem využití v řešeném území má své opodstatnění, neboť pro některé konkrétní funkce vymezuje konkrétní plochy – např. plochy zahrádkových osad RZ, plochy tělovýchovných a sportovních zařízení OS, plochy hřbitovů OH, plochy sportovního letiště SL, plochy jezdeckého areálu JA a plochy kompostárny KO jsou navrženy pouze pro toto jediné využití, které nelze kombinovat s jinou funkcí. Předmětem Změny č. 1 územního plánu Sviadnov bylo doplnění podmínek prostorového uspořádání a ochrany krajinného rázu pro využití ploch s rozdílným způsobem využití - ploch výroby průmyslové VP a ploch výroby a skladování VS – o stanovení maximální výšky objektů 20 m. Důvodem pro tuto úpravu je potřeba regulovat výšku nově realizovaných výrobních objektů tak, aby nedošlo k zásadnímu narušení obrazu obce, jehož obytná zástavba, situovaná v těsném sousedství výrobních areálů, má 1 – 2 NP. V řešeném území jsou vymezeny následující plochy s rozdílným způsobem využitím (dle vyhl. č. 501/2006 Sb.): plochy bydlení ( § 4): - plochy bydlení v rodinných domech

BI

- plochy smíšené obytné

SO

- plochy bydlení v bytových domech

BH

36

plochy rekreace ( § 5): - plochy zahrádkových osad

RZ

plochy občanského vybavení ( § 6) : - plochy občanského vybavení veřejné infrastruktury

OV

- plochy občanského vybavení komerčního typu

OK

- plochy tělovýchovných a sportovních zařízení

OS

- plochy hřbitovů

OH

plochy veřejných prostranství ( § 7)

PV

plochy dopravní infrastruktury ( § 9): - plochy dopravy silniční

DS

- plochy dopravy železniční

DZ

- plochy dopravních koridorů

DK

plochy technické infrastruktury ( § 10)

TI

plochy sportovního letiště

SL

plochy jezdeckého areálu

JA

plochy výroby a skladování ( § 11): - plochy výroby zemědělské

VZ

- plochy výroby průmyslové

VP

- plochy výroby a skladování

VS

plochy kompostárny

KO

plochy systému sídelní zeleně : - plochy zeleně na veřejných prostranstvích

ZV

- plochy zeleně přírodního charakteru

ZP

- plochy zeleně soukromé

ZS

plochy zemědělské ( § 14)

NZ

plochy lesní ( § 15)

NL

plochy rekreačních lesů

RL

plochy územního systému ekologické stability ÚSES Charakteristika jednotlivých typů ploch Plochy bydlení v rodinných domech Zahrnují převážnou část stávající i navržené obytné zástavby v obci. Jde o plochy s převažující funkcí obytnou, doplňuje ji funkce obslužná (občanské vybavení), plochy veřejné zeleně a menších sportovních zařízení; přípustná je také výstavba zařízení drobné a řemeslné výroby, které nesnižují kvalitu prostředí a pohodu bydlení. Dále se připouští stavby samostatně stojících garáží, parkovišť a manipulačních ploch, stavby komunikací, chodníků a

37

stezek pro pěší, stavby sítí a zařízení technické infrastruktury, stavby vodních nádrží a stavby na vodních tocích. Plochy smíšené obytné SO Zahrnují navržené plochy obytné zástavby v jižní části k. ú. Sviadnov (lokality Na Drahách I. a II. – plochy č. Z 17 a Z 18) a dvě plochy na ulici Ostravské (plocha č. P1 – přestavba bývalého nákupního střediska a navazující plocha č. Z 10). Jde o plochy s převažující funkcí obytnou, která může být realizována jak v bytových domech, tak v rodinných domech. Doplňuje ji funkce obslužná (občanské vybavení), plochy veřejné zeleně a plochy tělovýchovných a sportovních zařízení. Dále se připouští stavby garáží (především hromadných), parkovišť a manipulačních ploch, stavby komunikací, chodníků a stezek pro pěší, stavby sítí a zařízení technické infrastruktury, stavby vodních nádrží a stavby na vodních tocích. Plochy bydlení v bytových domech BH Zahrnují plochy stávající vícepodlažní bytové zástavby včetně ploch zeleně, dětských hřišť, hromadných garáží, komunikací, parkovišť, odstavných a manipulačních ploch, chodníků a pěších stezek. Plochy zahrádkových osad RZ Zahrnují stávající zahrádkové osady. Připouští se zde výstavba zahrádkářských chat, oplocení, stavby skleníků, altánů, pergol, zahradních krbů a včelínů, stavby pro uskladnění zemědělských výpěstků a nářadí, stavby společných sociálních zařízení, stavby parkovišť a manipulačních ploch, stavby komunikací, chodníků a stezek pro pěší, stavby sítí a zařízení technické infrastruktury, stavby vodních nádrží a stavby na vodních tocích. Plochy občanského vybavení veřejné infrastruktury OV Zahrnují stávající pozemky staveb a zařízení občanského vybavení pro vzdělávání a výchovu, sociální služby, péči o rodinu, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu a ochranu obyvatelstva, a to včetně ploch veřejných prostranství, ploch veřejné zeleně, komunikací, parkovišť, odstavných a manipulačních ploch, chodníků apod. Plochy občanského vybavení komerčního typu OK Zahrnují stávající pozemky staveb a zařízení občanského vybavení pro obchod a služby, pro ubytování, stravování a administrativu, apod., a to včetně ploch veřejných prostranství, ploch veřejné zeleně, komunikací, parkovišť, odstavných a manipulačních ploch, chodníků apod. Plochy tělovýchovných a sportovních zařízení OS Zahrnují stávající i navržené sportovní areály a plochy. Připouští se zde výstavba zařízení tělovýchovných a sportovních včetně nezbytného provozního zázemí. Dále se připouští výstavba parkovišť a manipulačních ploch, komunikací, chodníků a stezek pro pěší, zařízení technické infrastruktury apod. 38

Plochy hřbitovů OH Zahrnují plochy stávajícího hřbitova. Připouští se zde výstavba zařízení souvisejících s provozem hřbitovů, stavby církevní a kulturní, stavby sítí a zařízení technické infrastruktury, stavby manipulačních ploch, parkovišť, chodníků a stezek pro pěší. Plochy veřejných prostranství PV Zahrnují plochy místních komunikací, plochy náměstí, apod. Připouštějí se zde drobné stavby pro účely kulturní, církevní a stravovací, prvky drobné architektury a mobiliáře, přístřešky pro hromadnou dopravu, stavby sítí a zařízení technické infrastruktury apod. Plochy dopravy silniční DS Zahrnují pozemky staveb dopravních zařízení (hromadné garáže, čerpací stanice pohonných hmot, větší parkoviště, zařízení služeb motoristům, apod.). Kromě výstavby těchto zařízení se zde připouští budování komunikací, odstavných a manipulačních ploch, chodníků a stezek pro pěší, staveb a zařízení veřejných prostranství, sítí a zařízení technické infrastruktury. Plochy dopravy železniční DZ Zahrnují plochy železničních vleček včetně náspů, zářezů, opěrných zdí apod. Na těchto plochách se připouštějí pouze stavby související s železniční dopravou, stavby sítí a zařízení technické infrastruktury. Plochy dopravních koridorů DK Zahrnují plochy stávajících a navržených silničních komunikací včetně náspů, zářezů, opěrných zdí, doprovodné zeleně apod. Připouští se pouze dopravní stavby a stavby slučitelné s dopravní funkcí. Plochy technické infrastruktury TI Zahrnují stávající plošná zařízení technické infrastruktury (ČOV, teplárna, transformační stanice, apod.). Na těchto plochách se připouštějí také stavby parkovišť, manipulačních ploch, komunikací a stezek pro pěší a stavby inženýrských sítí. Plochy sportovního letiště Zahrnuje plochy navrženého sportovního letiště. Připouštějí se zde pouze stavby související s jeho provozem. Plochy jezdeckého areálu JA Zahrnují plochy stávajícího jezdeckého areálu v západní části k. ú. Sviadnov a plochy navržené pro jeho rozšíření. Připouštějí se zde stavby sportovních zařízení krytých i venkovních (jezdecké haly, tribuny apod.), stavby zemědělské (stáje, boxy, sklady sena, slámy, krmení apod.), stavby sociálního a provozního zázemí včetně garáží, stavby občanského vybavení 39

(ubytovací zařízení, stavby pro stravování a obchod, služby a administrativu, stavby církevní a kulturní), byty pro majitele, správce a zaměstnance, stavby a zařízení veřejných prostranství, stavby a zařízení dopravní infrastruktury (komunikace funkční třídy C a D, odstavné, parkovací a manipulační plochy), stavby a zařízení technické infrastruktury, stavby vodních nádrží, stavby na vodních tocích. Plochy výroby zemědělské VZ Zahrnují stávající zemědělský výrobní areál. Připouští se zde zemědělské stavby, stavby pro lehký průmysl, drobnou a řemeslnou výrobu, stavby pro skladování a pro velkoobchod, stavby pro obchod, služby, ubytování a stravování, stavby sportovních a tělovýchovných zařízení, stavby čerpacích stanic pohonných hmot, stavby autobazarů, autoservisů, pneuservisů a myček, stavby sběren surovin, sběrných dvorů a recyklačních linek, dále pak stavby parkovišť a manipulačních ploch, komunikací, chodníků, stezek pro pěší a garáží, stavby sítí a zařízení technické infrastruktury, stavby vodních nádrží a stavby na vodních tocích. Plochy výroby průmyslové VP Zahrnují stávající areály průmyslové výroby. Připouští se zde stavby pro průmyslovou výrobu, výrobní a technické služby, stavby pro skladování a pro velkoobchod, stavby pro obchod, služby, ubytování a stravování, stavby sportovních a tělovýchovných zařízení, stavby čerpacích stanic pohonných hmot, stavby autobazarů, autoservisů, pneuservisů a myček, stavby sběren surovin, sběrných dvorů a recyklačních linek, dále pak stavby parkovišť a manipulačních ploch, komunikací, chodníků a stezek pro pěší, garáží, sítí a zařízení technické infrastruktury, stavby vodních nádrží, stavby na vodních tocích apod. Plochy výroby a skladování VS Zahrnují stávající areály výrobních a technických služeb, řemesel, skladů, sběrných dvorů, autobazarů apod. Připouští se zde také stavby pro velkoobchod, stavby pro obchod, služby, ubytování a stravování, stavby sportovních a tělovýchovných zařízení, stavby čerpacích stanic pohonných hmot, stavby autobazarů, autoservisů, pneuservisů a myček, stavby sběren surovin, sběrných dvorů a recyklačních linek, stavby parkovišť, manipulačních a odstavných ploch, komunikací, chodníků a stezek pro pěší, garáží, sítí a zařízení technické infrastruktury, stavby vodních nádrží, stavby na vodních tocích apod. Plochy kompostárny KO Zahrnují plochy v severozápadní části k. ú., určené pro vybudování kompostány. Připouštějí se zde stavby a zařízení související s provozem kompostárny, stavby sítí a zařízení technické infrastruktury, stavby manipulačních ploch a účelových komunikací, stavby vodních nádrží, stavby na vodních tocích. Plochy zeleně na veřejných prostranstvích ZV Zahrnují plochy veřejně přístupné zeleně (parky, parkové úpravy) stávající i navržené. Připouští se zde stavby drobných sportovních zařízení (dětská hřiště apod.), drobné stavby pro účely kulturní, církevní a stravovací, altány, přístřešky, drobná architektura a mobiliář, dále stavby vodních nádrží, stavby na vodních tocích, chodníky a stezky pro pěší, apod. 40

Plochy zeleně přírodního charakteru ZP Zahrnují plochy stávající vzrostlé zeleně uvnitř zastavěného území, která nemá charakter zeleně veřejné. Jsou to plochy nezastavitelné, připouští se zde pouze stavby sítí a zařízení technické infrastruktury a stavby komunikací. Plochy zeleně soukromé ZS Zahrnují plochy stávajících i navržených zahrad, které nejsou součástí ploch bydlení. Připouští se zde pouze stavby oplocení, stavby skleníků, přístřešků pro ukládání nářadí a zemědělských produktů, stavby altánů, pergol, bazénů, ohnišť apod. Plochy zemědělské NZ Zahrnují pozemky zemědělského půdního fondu včetně drobných ploch náletové zeleně na nelesní půdě, ploch účelových komunikací apod. Na těchto plochách se nepřipouštějí žádné nové stavby s výjimkou staveb liniových (komunikace, cyklostezky, inženýrské sítě), staveb doplňkových zařízení pro zemědělskou výrobu (přístřešky pro pastevní chov dobytka, napaječky, stavby pro letní ustájení dobytka, stavby pro skladování sena a slámy, včelínů), staveb přístřešků pro turisty, drobných sakrálních staveb, staveb vodních nádrží a staveb na vodních tocích, apod. Plochy lesní NL Zahrnují pozemky určené k plnění funkcí lesa včetně pozemků a staveb lesního hospodářství a pozemky se vzrostlou zelení na nelesní půdě, s výjimkou ploch biocenter a biokoridorů ÚSES. Na těchto plochách lze realizovat pouze stavby sloužící k zajišťování provozu lesních školek, k provozování myslivosti a lesního hospodářství, stavby zařízení, která jsou v zájmu ochrany přírody a krajiny, stavby přístřešků pro turisty, drobné sakrální stavby, stavby účelových komunikací, stavby chodníků a stezek pro pěší, stavby cyklostezek, stavby vodních nádrží a stavby na vodních tocích.

Plochy rekreačních lesů RL Zahrnují plochy lesa v západní části k. ú. Jsou určeny pro lesní hospodářství se zvýšenou rekreační funkcí. Připouští se zde pouze stavby sloužící lesnímu hospodářství a myslivosti, stavby zařízení, která jsou v zájmu ochrany přírody a krajiny, stavby přístřešků, altánů, prolézaček, apod., drobné sakrální stavby, stavby pěších, cyklistických a účelových komunikací, stavby technické infrastruktury, stavby vodních nádrží a stavby na vodních tocích. Plochy územního systému ekologické stability ÚSES Zahrnují ekologickou kostru území – biokoridory a biocentra. Představují těžiště zájmu ochrany přírody a území a základní předpoklad jeho ekologické stability. Na těchto plochách se nepřipouští žádná výstavba, s výjimkou zařízení, která jsou v zájmu ochrany přírody a krajiny, sítí technické infrastruktury, jejichž trasování mimo plochy ÚSES by bylo neřešitelné nebo ekonomicky nereálné a staveb malých vodních nádrží a staveb na

41

vodních tocích. Nezbytné střety komunikací a sítí technické infrastruktury s plochami ÚSES je nutno minimalizovat.

42

6. NÁVRH KONCEPCE ROZVOJE JEDNOTLIVÝCH FUNKČNÍCH SLOŽEK 6.1 Bydlení V řešeném území předpokládáme do r. 2020 realizaci celkem cca 600 bytů, z toho 400 bytů v bytových domech, 200 bytů v rodinných domech. Z uvažovaného počtu bytů v rodinných domech předpokládáme, že 10 – 20 bytů bude realizováno bez nároků na nové plochy vymezené v územním plánu formou přístaveb a nástaveb stávajících objektů, příp. výstavbou na zahradách, zahrnutých v územním plánu mezi stávající plochy bydlení (viz kap. 4.3.2 Bydlení). Rozsah a kapacita nově navržených ploch v územním plánu by však měla být min. o 50% (lépe však o 100%) vyšší než je přepokládaný rozsah nové výstavby, a to proto, že vzhledem k efektivnímu fungování trhu s pozemky je žádoucí, aby nabídka stavebních ploch převyšovala potencionální poptávku. Tím se vytváří převis nabídky, sloužící regulaci cen pozemků. Kapacita navržených zastavitelných ploch je následující : Plochy bydlení v rodinných domech BI lokality Sever I. a II. (plochy č. Z 1, Z 2)

cca 25 RD

lokalita Pod Šimlem II. (plocha č. Z 6)

cca 20 RD

lokality Na Kopečku I. a II. (plochy č. Z 7, Z 8)

cca 30 RD

lokality Staříčská I., II. a III. (plochy č. Z 11, Z 12, Z 13) cca 25 RD lokalita Krátká I. (plocha č. Z 14)

cca 12 RD

lokalita O. Kišové (plocha č. Z 16)

cca 15 RD

dostavby proluk

cca 12 RD

celkem

cca 140 RD, tj. asi 160 bytů

Plochy smíšené obytné SO lokalita Na Drahách I. a II. (plochy č. Z 17 a Z 18)

cca 400 bytů v BD + cca 100 bytů v RD

dostavba proluk (plochy č. Z 10 a P1)

cca 20 bytů

celkem

cca 520 bytů

Obec celkem

cca 680 bytů

Celková kapacita navržených ploch pro bydlení je tedy cca 420 bytů v bytových domech a cca 260 bytů v rodinných domech (předpoklad 1,15 bytu/1 RD); tím je vytvořen převis nabídky ploch pro výstavbu rodinných domů v rozsahu cca 30%.

43

6.2 Občanské vybavení Rozsah zařízení občanské vybavenosti ve Sviadnově v podstatě odpovídá potřebám obce, za širší škálou zařízení občanské vybavenosti dojíždějí obyvatelé do Frýdku - Místku, příp. do Ostravy. Převážná část zařízení občanské vybavenosti je soustředěna v centrální části Sviadnov; je zde obecní úřad, základní škola, mateřská škola, dům s pečovatelskou službou, knihovna, pošta, pobočka České pojišťovny, kaple sv. Jana Nepomuckého, hřbitov, Obecní hostinec Ondráš a další drobné provozovny obchodu a služeb. Podrobněji k jednotlivým skupinám zařízení občanské vybavenosti : a) Zařízení veřejné infrastruktury OV Zařízení školství V obci je základní škola pro 1. – 5. ročník a mateřská škola s kapacitou 55 míst.Kapacita školských zařízení je dostačující, nová zařízení se nenavrhují. Zařízení zdravotnictví V obci nejsou žádná zdravotnická zařízení, dostatečná škála těchto zařízení je ve Frýdku – Místku. Nová zařízení se nenavrhují. Zařízení sociální péče V obci je dům s pečovatelskou službou; jeho kapacita je 45 míst. Nová zařízení se nenavrhují. Zařízení kulturní V obci je knihovna, nová zařízení se nenavrhují. Zařízení církevní V centrální části obce je kaple sv. Jana Nepomuckého, nová zařízení se nenavrhují. Zařízení obecní samosprávy, veřejně prospěšné služby Obecní úřad, pošta a pobočka České pojišťovny jsou v centru Sviadnova, hřbitov je situován západně kaple sv. Jana Nepomuckého; nová zařízení se nenavrhují. b) Zařízení tělovýchovná a sportovní OS Za Obecním hostincem Ondráš je malé hřiště. Plocha pro vybudování nového hřiště je navržena na západním konci ulice Na Drahách (pocha č. Z 21).

44

c) Na severozápadním okraji k. ú. je navržena plocha pro vybudování sportovního letiště SL (plocha č. Z 20). d) Občanské vybavení komerčního typu OK (zařízení obchodu, služeb, stravování a ubytování) Většina těchto zařízení je soustředěna v centru Sviadnova, jde zde Obecní hostinec Ondráš, cukrárna Beruška, bistro Na Husinci, řeznictví a uzenářství, prodejna smíšeného zboží, prodejna Zahrádkář, prodejna Varta, ubytovací zařízení Rezidence Sviadnov apod. Nové zastavitelné plochy pro zařízení občanského vybavení komerčního typu v územním plánu navrženy nejsou, tato zařízení však mohou být realizována v rámci ploch bydlení v rodinných domech BI a budou také součástí ploch navrženého uceleného obytného souboru Na Drahách – ploch smíšených obytných SO.

6.3 Výroba 6.3.1 Zemědělská výroba a) Struktura zemědělského půdního fondu výměra ha

výměra kat.území zemědělské pozemky orná půda TTP

475 262 164 66

podíl na výměře v kat.území % 100 55 34 14

podíl na výměře zemědělských pozemků % 100 63 37

Z pedologického hlediska je řešené území zařazeno do oblasti hnědozemní. Jsou to půdy hlinitopísčité, středně hluboké až hluboké, mírně až středně štěrkovité. Řešené území je zařazeno do zemědělské přírodní oblasti pahorkatinné. Terénní poměry této oblasti jsou příznivé, terén je rovinatý až mírně zvlněný s dobrou mechanizační přístupností. Meliorace – v katastrálním území Sviadnov je odvodněno 72,90 ha zemědělských pozemků, tj. 28 % z celkové výměry zemědělských pozemků, odvodněny jsou pozemky v západní části řešeného území. Jedná se z větší části o velkoplošné odvodňovací akce. Z hlediska zemědělské výroby je katastrální území Sviadnov zařazeno do zemědělské výrobní oblasti B1 – bramborářská dobrá, převažuje výrobní podtyp bramborářsko – ječný a pšeničný. Jedná se o oblast vhodnou pro běžnou zemědělskou výrobu. b) Organizace zemědělské výroby: V obci se zabývají zemědělskou výrobou následující společnosti: ZEMSPOL s.r.o. – jen rostlinná výroba. Celkem obhospodařuje 380 ha zemědělských pozemků, z toho v řešeném území 200 ha. V obci má společnost správní budovu se skladem, objekt bývalého kravína (kapacita 100 VDJ), který je dnes využívaný pro nezemědělské účely, ponecháváme výhledově pro možnost využití pro živočišnou výrobu. Ochranné pásmo ne-

45

navrhujeme, při kapacitě 100 VDJ by ochranné pásmo (84m) nezasahovalo žádný objekt hygienické ochrany. Ranch Geofin s.r.o. – ve Sviadnově má společnost areál farmy s chovem 27 ks koní. V areálu jsou stáj a boxy pro koně., jezdecké haly a objekt bydlení. Jezdecký klub Frýdek – Místek – areál pro chov 18 ks jezdeckých koní je umístěn v návaznosti na Ranch Geofin s.r.o. V areálu jsou sklady se sociálním zařízením a závodiště. Celkem obhospodařuje 6 ha trvalých travních porostů. U stájí v areálu Farmy Geofin s.r.o. a Jezdeckého klubu ochranná pásma nenavrhujeme. Případná ochranná pásma by nepřesahovala hranice areálu farmy, která je umístěna v dostatečné vzdálenosti od objektů hygienické ochrany. V návaznosti na jezdecký areál je navržena plocha pro jeho rozšíření (plocha č. Z 22).

6.3.2 Lesní hospodářství katastrální území Sviadnov

výměra katastrálního území ha 475

výměra lesních pozemků ha 55

podíl na výměře katastru % 12

Věková skladba - jedná se o různověké porosty od 1 do 80 let. Druhová skladba – převažujícím porostním typem je smrk – 60%. Příměs tvoří modřín, borovice, jedle, javor klen, jasan a buk, dub, habr, jasan, akát, bříza, lípa, osika a jeřáb. Kategorizace - lesy zvláštního určení – podle a zákona č. 289/95 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) § 8, odst. 2 c) – příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí - jedná se o 37 ha lesů ve vlastnictví obce v oblasti „Štandlu“. Podle Osnov pro hospodaření na lesních pozemcích pro obec Sviadnov je to kategorie 35 – lesy se zvýrazněnou zdravotně rekreační funkcí. Lesy, na kterých mají právo hospodařit Lesy ČR Hradec Králové – lesní správa Frýdek - Místek – celkem 18 ha, jsou zařazeny do kategorie č.10 – lesy hospodářské.

6.3.3 Průmyslová výroba, těžba, výrobní služby, technické služby, sklady Sviadnov je obec s významnou výrobní funkcí; areály průmyslové výroby, výrobních služeb a skladů jsou vesměs soustředěny ve východní části území obce, východně silnice III/48411. Zařízení drobné výroby a služeb jsou provozována i v rámci obytných objektů. Přehled zařízení průmyslové výroby, výrobních služeb, skladů, drobné výroby a řemesel v obci Sviadnov: a) Zařízení průmyslové výroby, těžby, výrobních služeb, technických služeb a skladů (stav k 1. 2. 2008) - OKD, a.s., Důl Paskov, závod Staříč - Velkosklad textilu, likvidace aut - Správa silnice Moravskoslezského kraje - ARCIMPEX s.r.o., Sviadnov - Markagro s.r.o., Frýdek – Místek 46

- Agro Frýdek – Místek spol. s r.o. - Ambra – Trade, s.r.o. - GTB s.r.o., Staré Město - UNINAB spol. s r.o., Sviadnov – dřevoprodej - Steeltrade s.r.o., Praha - Výkup šrotu - Hutní montáže a.s., Ostrava - Svářečská škola Rotigel - Dalkia ČR, a.s., Ostrava – Výtopna Frýdek – Místek - Huisman Konstrukce s.r.o., Sviadnov - Huisman Reality s.r.o., Sviadnov - Penam a.s., Brno - Arminius s.r.o., Ostrava – TEKOO – velkoobchod ovoce – zelenina - Kalm, komanditní společnost, Sviadnov – rostlinná výživa - Velkoobchod ovocem a zeleninou - MS Gas, s.r.o. - Gappatrans s.r.o., Václavovice - Novogear spol. s r.o., Frýdek – Místek (jen okrajově) - Technické služby a.s. Frýdek – Místek (jen okrajově) b) Drobná a řemeslná výroba (stav k 1. 2. 2008) - Olbest – výroba a prodej bazénů - Autobazar, ČEVAS – řetězy, lana, jeřáby, plošiny - Dřevoprodej Ručka - Pastorek, Sochorec – autodílna, truhlářství - Autodílna - Nikol for children s.r.o. – výroba a prodej textilu - Skiservis - Sběrné dvory Frýdek – Místek s.r.o. – výkup druhotných surovin - V + V auto – autobazar, autodílny, autolaky, výfuky - Kamoka – náhradní díly - Elit autodíly - Sběrna a výkup kovů a papíru - Sochorec – výrobní služby, sklady - Autodílna Teichmann - Cukrářská výroba – Míček - Karosářské práce Gavlas - Stolařství (Liberda, Stoklasa, Niesner). Všechny areály zůstávají v územním plánu beze změny, nové plochy výroby průmyslové PV ani plochy výroby a skladování VS se nenavrhují.

47

6.4 Rekreace, cestovní ruch Řešené území leží mimo oblasti cestovního ruchu a nemá rekreační charakter. Svým charakterem neposkytuje předpoklady pro rekreační využití – ve východní části k. ú. jsou soustředěny výrobní areály a zařízení technické infrastruktury (městská ČOV Frýdek – Místek, Teplárna Frýdek – Místek, Transformační stanice Lískovec), jejichž provoz negativně ovlivňuje životní prostředí (hluk, znečištění ovzduší), vyvolává zvýšenou dopravní zátěž s průvodními negativními jevy (hluk z dopravy, prašnost, zhoršený technický stav komunikací) a omezuje možnosti využití území ochrannými pásmy sítí VVN, VN a VTL plynovodů, západní část k. ú. tvoří intenzivně obdělávaná zemědělská půda. Nejsou zde prakticky žádné lesy, jediný souvislý lesní celek je les Štandl v jihozápadní části k. ú. Jinak zde vzrostlou zeleň nehospodářského charakteru představuje především doprovodná zeleň vodních toků. Každodenní rekreaci obyvatel slouží pouze malé hřiště za Obecním hostincem Ondráš. V řešeném území je evidováno 90 objektů tzv. druhého bydlení (rodinná rekreace, rekreační chaty, zahradní domky). Plochy rodinné rekreace i druhého bydlení jsou v územním plánu zahrnuty do ploch bydlení; nové zastavitelné plochy pro rekreační zařízení se nenavrhují, realizace staveb rodinné rekreace je možná v plochách bydlení v rodinných domech BI. Dále je v obci jedna zahrádková osada a v rozptýlené zástavbě mnoho zahrádek se zahradními domky. Nové plochy zahrádkových osad se nenavrhují, realizace zahrádkových osad i zahrádkářských chat je možná v plochách bydlení v rodinných domech BI. Řešeným územím prochází žlutě značená turistická trasa (č. 7926 dle KČT), v lokalitě Štandl je vyznačena naučná stezka Štandl, která má délku 4 km a 8 zastavení. Dále jsou na území obce vyznačeny dvě lokální cyklotrasy - č. 6003 a 6006. V rámci územního plánu jsou navrženy dvě nové cyklistické stezky: -

Cyklostezka navržená podél řeky Ostravice

-

Cyklostezka vedená jižním okrajem k.ú. Sviadnov podél odlehčovacího ramene Olešné.

6.5 Zeleň Nejvýznamnějším druhem zeleně v řešeném území jsou doprovodné porosty vodních toků, Ostravice a Olešné. Jediným větším lesním celkem je les Štandl. V územním plánu jsou rozlišeny tři druhy ploch systému sídelní zeleně: a) plochy zeleně na veřejných prostranstvích ZV (parky a parkově upravené plochy) b) plochy zeleně přírodního charakteru ZP c) plochy zeleně soukromé ZS. a) Plochy zeleně na veřejných prostranstvích ZV zahrnují park v centru Sviadnova v okolí kaple sv. Jana Nepomuckého a obecního úřadu, parčík u základní školy, parčík na ul. Na Řečišti a drobné plochy u zařízení občanského vybavení.

48

Stávající plochy zeleně na veřejných prostranstvích jsou zachovány, navrženy jsou dvě nové plochy: Plocha č.

Katastrální

Název

Charakteristika

území ZV 1 ZV 2

Sviadnov Sviadnov

Výměra v ha

Pod Šimlem

nově založená plocha

0,31

Ostravská

nově založená plocha

0,14

Plochy zeleně na veřejných prostranstvích budou dále součástí nově navrženého obytného souboru Na Drahách (plocha č. Z 17 a Z 18). b) Plochy zeleně přírodního charakteru ZP zahrnují plochy stávající vzrostlé zeleně uvnitř zastavěného území, která nemá charakter zeleně veřejné. Jsou to plochy nezastavitelné, připouští se pouze stavby sítí a zařízení technické infrastruktury, stavby komunikací, chodníků a stezek pro pěší. c) Plochy zeleně soukromé ZS zahrnují plochy stávajících zahrad. Připouští se zde pouze stavby oplocení, stavby skleníků, přístřešků pro ukládání nářadí a zemědělských produktů, stavby altánů, pergol, bazénů, zahradních krbů apod. Dále se v řešeném území vyskytují následující plochy, které jsou rovněž součástí systému sídelní a krajinné zeleně : d) e) f) g) h)

plochy zahrádkových osad RZ plochy hřbitovů OH plochy lesní NL plochy rekreačních lesů RL plochy územního systému ekologické stability ÚSES.

d) Plochy zahrádkových osad zahrnují stávající zahrádkovou osadu. Připouští se zde výstavba zahrádkářských chat, oplocení, stavby studní, skleníků, altánů, pergol, zahradních krbů a včelínů, stavby pro uskladnění zemědělských produktů a nářadí, stavby společných sociálních zařízení, stavby parkovišť a manipulačních ploch, stavby komunikací, chodníků a stezek pro pěší, stavby sítí a zařízení technické infrastruktury, stavby na vodních tocích. Nové plochy zahrádkových osad se nenavrhují. e) Plochy hřbitovů zahrnují plochy stávajícího hřbitova. Připouští se zde výstavba zařízení souvisejících s provozem hřbitovů včetně sítí a zařízení technické infrastruktury, stavby manipulačních ploch, parkovišť, chodníků a stezek pro pěší. Stávající hřbitov zůstává beze změny. f) Plochy lesní zahrnují pozemky určené k plnění funkcí lesa včetně pozemků a staveb lesního hospodářství a pozemky se vzrostlou zelení na nelesní půdě, s výjimkou ploch biocenter a biokoridorů ÚSES. Na těchto plochách lze realizovat pouze stavby sloužící k zajišťování provozu lesních školek, k provozování myslivosti a lesního hospodářství, stavby zařízení, která jsou v zájmu ochrany přírody a krajiny, stavby přístřešků pro turisty, stavby účelových komunikací, stavby chodníků a stezek pro pěší, stavby cyklostezek, stavby vodních nádrží a stavby na vodních tocích. Nové plochy lesní jsou navrženy západně silnice R 56.

49

g) Plochy rekreačních lesů zahrnují pozemky lesa v západní části k. ú. (východně jezdeckého areálu). Jsou určeny pro lesní hospodářství se zvýšenou rekreační funkcí. Připouští se zde pouze stavby sloužící lesnímu hospodářství a myslivosti, stavby zařízení, která jsou v zájmu ochrany přírody a krajiny, stavby přístřešků, altánů, prolézaček, apod., drobné sakrální stavby, stavby pěších, cyklistických a účelových komunikací, sítí technické infrastruktury, stavby malých vodních nádrží a stavby na vodních tocích. h) Plochy územního systému ekologické stability zahrnují ekologickou kostru území – biokoridory a biocentra. Představují těžiště zájmu ochrany přírody a území a základní předpoklad jeho ekologické stability. Na těchto plochách se nepřipouští žádná výstavba, s výjimkou zařízení, která jsou v zájmu ochrany přírody a krajiny, sítí technické infrastruktury, jejichž trasování mimo plochy ÚSES by bylo neřešitelné nebo ekonomicky nereálné a staveb malých vodních nádrží a staveb na vodních tocích. Nezbytné střety komunikací a sítí technické infrastruktury s plochami ÚSES je nutno minimalizovat.

50

7. NÁVRH KONCEPCE DOPRAVY, TECHNICKÉHO VYBAVENÍ A NAKLÁDÁNÍ S ODPADY 7.1 Doprava 7.1.1 Silniční komunikace a významnější silniční zařízení a) Návrh koncepce řešení s širšími vazbami na území Základní dopravní vazby řešeného území zajišťují rychlostní silnice R56 (Ostrava – Frýdek – Místek), silnice III/4845 (Sviadnov – Fryčovice) a silnice III/48411 (Frýdek – Místek – Paskov). Rychlostní silnice R56 (Ostrava – Frýdek – Místek) Rychlostní silnice R56 je vedena západní částí řešeného území. Jedná se o významnou komunikaci republikového významu, která je v rámci širších dopravních vazeb hlavní spojnicí Ostravy a Frýdku – Místku s pokračováním severně na Opavu a jižně na Frýdlant nad Ostravicí a hranici se Slovenskem jako silnice I/56. Na její trasu je obec připojena prostřednictvím mimoúrovňových křižovatek, které se však nacházejí na území sousedního Paskova a Frýdku – Místku.

Silnice III/4845 (Sviadnov – Fryčovice) Silnice III/4845 je hlavní přístupovou komunikací obce na trasu rychlostní silnice R56 a zároveň tvoří komunikační spojnici se sousední Staříčí. Z hlediska urbanisticko – doprav-ního ji lze zařadit mezi sběrné komunikace funkční skupiny B. Trasa silnice III/4845 je v řešeném území stabilizovaná. Silnice III/48411 (Frýdek – Místek – Paskov) Silnice III/48411 je významnou dopravní komunikační příčkou řešeného území (jedná se o původní stoupu silnice I/56). Pro obec má páteřní charakter a z její trasy je obsluhována značná část zástavby. Z hlediska urbanisticko – dopravního lze její průtah zařadit mezi sběrné komunikace funkční skupiny B ovšem s převážně obslužnou funkcí. Jinak silnice III/48411 zajišťuje vazby především ve směru na Frýdek – Místek a Paskov. Trasa silnice III/48411 je v řešeném území stabilizovaná. Místní komunikace Síť místních komunikací v zastavěném území zajišťuje obsluhu veškeré zástavby, která není přímo obsloužena ze silničních průtahů. Ve Sviadnově se jedná o jednopruhové i dvoupruhové úseky s nehomogenní šířkou vozovky a různou povrchovou úpravou Dopravně významnými místními komunikacemi jsou ul. Staříčská, která je spojkou silnic III/4845 a III/48411 a ul. Nádražní, zajišťující dopravní vazby na Frýdek – Místek (Lískovec). Ostatní místní komunikace mají vesměs obslužný charakter a lze je zařadit do funkční skupiny C (místní komunikace III. třídy). Řešení územního plánu především doporučuje stávající nevyhovující úseky místních komunikací šířkově homogenizovat na dvoupruhové kategorie, event. doplnit jednopruhové 51

obousměrné úseky výhybnami a uslepené úseky obratišti. V rámci územního plánu je rovněž koncepčně navrženo vybudování některých nových úseků tak, aby byl zajištěn příjezd k navrhovaným plochám pro výstavbu. Účelové komunikace Účelové komunikace, ve formě polních a lesních cest a komunikací uvnitř jednotlivých výrobních areálů, slouží především ke zpřístupnění polních, lesních event. soukromých pozemků a navazují na místní komunikace event. přímo na silniční komunikace. Významnou účelovou komunikací je příjezd do Paskovské pily (Mayr – Melnhof Holz). b) Dopravní prognóza intenzit silničního ruchu V rámci celostátních profilových sčítání dopravních intenzit prováděných v pětiletých cyklech Ředitelstvím silnic a dálnic Praha je zjišťováno dopravní zatížení silniční sítě za 24 hodin průměrného dne v roce. V řešeném území bylo provedeno sčítání na všech silničních komunikacích s orientačním uvedením šířkových kategorií stávajících komunikací. Pro období, orientačně stanovené do r. 2020, je stanovena prognóza zatížení podle růstových indexů (ŘSD z r. 2001), a to z výchozího zatížení v r. 2005. Na přiložených tabulkách je podán přehled o dopravním zatížení sčítaných úseků v obci a jejím okolí při ponechání stávajícího stavu silniční sítě. tab.: Výsledky sčítání dopravy na komunikační síti v řešeném území T

Stan. č.

7-1757

7-1760

7-1767

Sil. č.

Úsek

R56

MÚK s III/4845 – hr. Frýdek – Místek

III/48411

III/48411

těžká motorová Rok vozidla a přívěsy

O osobní a dodáv. vozidla

M

voz./24 hod.

jednostopá mot. součet vozidla všech mot. vozidel a přívěsů

1995

1683

9971

37

11691

2000

2146

13204

11

15361

2005

3666

17560

32

21258

2025

4216

25111

32

29359

1995

966

4434

84

5484

hr. Frýdek - 2000 Místek – křiž. 2005 s III/4845

1113

4845

34

5992

1859

4339

39

6232

2020

2138

6205

39

8382

1995

1082

4349

68

5499

2000

965

3830

31

4826

2005

1620

4926

32

6578

2020

1863

7044

32

8939

křiž. s III/4845 – křiž. s R56 v Paskově

Na místních komunikacích sčítání dopravy prováděno nebylo.

52

Stávající orientační kategorie dle ČSN 736101 (bez návrhové rychlosti)

R 26,5

S 7,5

S7,5

Nejzatíženější komunikací ve Sviadnově je dle sčítání dopravy rychlostní silnice R56. Její trasa je však vedena mimo zastavěné území. V obci je nejzatíženější komunikací průtah silnice III/48411. V rámci ÚP je možno provést pouze rámcové posouzení kapacity komunikací, a to dle metodiky ČSN 73 6101. Z posouzení vyplývá, že šířkové uspořádání stávajících komunikací, bez zohlednění vývoje ostatní komunikační sítě, je dostatečné. c) Hlavní zásady návrhu technického řešení komunikací Rychlostní silnice R56 (Ostrava – Frýdek – Místek) Jižní úsek stávající trasy rychlostní silnice R56 vedený správním územím Sviadnova je v rámci ÚP navrženo přeložit do nové polohy se zapojením do rychlostní silnice R48 (MÚK Olešná) na území Fýdku – Místku. Navržená přeložka se před hranicí k.ú. Frýdek od stávající R56 odklání západním směrem a je vedena přibližně podél úpatí Štandlu. Všechna křížení s ostatními pozemními komunikacemi jsou řešena zásadně mimoúrovňově. Překládaná část trasy bude využita jako přivaděč na trasu rychlostní silnice ze stávajících silnic I/48 a I/58 z Frýdku – Místku. Pro obsluhu území v západní části k.ú. odříznutého trasou silnice R56 bude realizována doprovodná místní komunikace. Šířková kategorie rychlostní silnice R56 bude odpovídat čtyřpruhovému směrově rozdělenému uspořádání dle ČSN 73 6101, doprovodná komunikace bude realizována ve dvoupruhové kategorii. V grafické části ÚP je pro vedení celého tahu rychlostní silnice R56 vymezen dopravní koridor, který zahrnuje veškeré doprovodné stavby mimo přeložky technické infrastruktury. Navržené řešení je v souladu se schváleným ÚPN VÚC Beskydy (VPS č. 21), s Koncepcí rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje a se zpracovanou projektovou dokumentací (DSP). Silnice III/4845 (Sviadnov – Fryčovice) V rámci ÚP je na trase silnice III/4845 navržena přestavba průsečné křižovatky se silnicí III/48411 a ul. Nádražní. V grafické části ÚP je pro úpravu výše uvedené křižovatky vymezena dopravní plocha, které zohledňuje maximální parametry okružní křižovatky včetně orientačně stanoveného prostoru pro vedení přeložek sítí technické infrastruktury. Silnice III/48411 (Frýdek – Místek – Paskov) V rámci ÚP jsou na trase silnice III/48411 navrženy přestavby dvou stávajících křižovatek. Jedná se o křižovatku silnic III/4845, III/48411 a ul. Nádražní v severní části řešeného území a křižovatku silnice III/48411 a ul. Selská. V grafické části ÚP jsou pro úpravu výše uvedených křižovatek vymezeny dopravní plochy, které zohledňují maximální parametry okružní křižovatky včetně orientačně stanoveného prostoru pro vedení přeložek sítí technické infrastruktury.

53

Místní komunikace Územní plán především doporučuje stávající úseky jednopruhových místních komunikací šířkově homogenizovat na jednotné šířkové kategorie s nezbytným stavebně – technickým vybavením, tj. doplnit výhybnami a obratišti, event. je realizovat ve dvoupruhovém uspořádání dle místních podmínek (není zobrazeno v grafické části). V rámci ÚP je rovněž navrženo budování nových úseků tak, aby byl zajištěn kvalitní příjezd k navrhovaným obytným plochám. Tyto komunikace budou realizovány v šířkových kategoriích dle ČSN 736110 a v souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Jejich výstavba bude probíhat v rámci navržených zastavitelných ploch v souladu s podmínkami pro jejich využívání. Za prioritní lze proto považovat nové úseky těch místních komunikací, jejichž realizace je z koncepčního hlediska nezbytná pro zajištění širší dopravní obslužnosti, a to: -

propojení plochy pro výstavbu v jižní části k.ú. při hranici s Frýdkem – Místkem s ul. Na drahách navržené v trase stávající účelové komunikace;

-

prodloužení ul. O. Kišové do výše uvedeného propojení;

-

realizace doprovodné komunikace podél přeložky rychlostní silnice R56.

Ostatní navržené komunikace pak pouze zajišťují dopravní obsluhu nových rozvojových ploch obce. Všechny komunikace uvnitř zástavby mimo silniční průtahy budou pokládány za zklidněné komunikace se smíšeným provozem, které slouží společně motorové dopravě a pěšímu a cyklistickému provozu s omezenou rychlostí (dle místních podmínek). Jednopruhové komunikace budou opatřeny zákazem odstavování a parkování vozidel – vše dle vyhlášky č.137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění pozdějších předpisů a norem ČSN pro požární bezpečnost staveb (73 0802, 73 0804 a 73 0833). Účelové komunikace Územní plán Sviadnov navrhuje stávající síť účelových komunikací rozšířit pouze o příjezdovou komunikaci k navržené ploše sportovního letiště u silnice R56. Ostatní úpravy sítě účelových komunikací jsou navrženy především v souvislosti s návrhem nových cyklistických stezek. Navrženy jsou jejich přestavby na řádné komunikace umožňující převedení cyklistického provozu. d) Provoz chodců a cyklistů V dopravní grafické příloze jsou komunikace pro chodce vymezeny pouze jako samostatné stezky pro chodce nebo stezky pro cyklisty (event. společný provoz chodců a cyklistů). Doplnění chodníků je navrženo v rámci prostorů komunikací (dle ČSN 736110) dle potřeby a dle příslušných podmínek pro využívání jednotlivých dotčených ploch bez vymezení v grafické části.

54

V zásadě budou chodníky doplněny všechny silniční komunikace v zastavěném území a významné místní komunikace: –

silnice III/4845 (v úseku, kde je podél silnice navržena nová výstavba)

–

silnice III/48411 (v severní části trasy ve směru od Žabně v úseku, kde jsou podél silnice stávající a navržená plochy pro výstavbu)

–

místní komunikace - ul. Staříčská (prodloužení chodníku ve směru k silnici III/4845).

Řešeným územím je vedena žlutě značená turistická trasa, směřující od přehrady Olešná severním směrem na Oprechtice a Novou Bělou s označením č. 7926 dle KČT. Kolem kopce Štandl v jihozápadní části řešeného území je dále formou informačních tabulí vyznačena naučná stezka Štandl (není vyznačena v grafické části). Návrhem ÚP Sviadnov není vedení turistické ani naučné trasy dotčeno. Pro cyklistický provoz jsou v řešeném území využívány všechny komunikace mimo trasu rychlostní silnice R56. Pro cykloturistiku jsou vyznačeny dvě lokální cyklotrasy – č. 6003 (Olešná – Baška – Olešná) a č. 6006 (Olešná – Hukvaldy – Olešná), které jsou vedeny po silnici III/4845 a místních a účelových komunikacích. Vedení cyklotrasy č. 6003 lze v řešeném území považovat za stabilizované, dílčí úsek cyklotrasy č. 6006 je v souvislosti s vedením přeložky rychlostní silnice R56 přeložen do trasy doprovodné místní komunikace. Další nové cyklotrasy jsou navrženy v návaznosti na systém cyklistické dopravy řešený v rámci ÚP Frýdku – Místku. V rámci ÚP Sviadnov jsou dále navrženy dvě nové cyklistické stezky. Jedná se o cyklostezku navrženou dle projektové dokumentace „Kompletace páteřní cyklotrasy Ostrava – Beskydy, úsek Vratimov – Sviadnov (Technoprojekt, a.s., 09/2008; DÚR), která je řešeným územím vedena podél řeky Ostravice s částečným využitím stávajících pozemních komunikací v jihovýchodní části k.ú. a novou trasou v úseku od areálu dolu Paskov ve směru na Žabeň. Druhým návrhem je cyklostezka vedená podél odlehčovacího ramene Olešné při hranici s Frýdkem – Místkem. Jednotlivé úseky jsou patrné v grafické části. e) Odstavování a parkování automobilů Odstavování a garážování osobních automobilů obyvatel rodinných domů se předpokládá na vlastních pozemcích. Odstavování a garážování nákladních vozidel je realizováno především v jednotlivých výrobních areálech. Odstavování a parkování obyvatel bytových domů je realizováno na parkovacích plochách o kapacitě cca 13 stání, vestavěných garážích (4 místa) nebo v rámci vlastních pozemků. Pro parkování osobních automobilů jsou ve Sviadnově vymezena parkoviště především u jednotlivých objektů občanské vybavenosti a výrobních areálů o celkové přibližné kapacitě cca 230 míst. V rámci návrhu ÚP je navržena výstavba parkovací plochy na terénu v lokalitě u sportovního areálu Jezdeckého klubu Sviadnov. Její přibližná kapacita činí cca 160 míst. Další odstavné kapacity pak mohou být rovněž navrženy v rámci příslušných ploch zastavěných a zastavitelných území bez přesného vymezení v grafické části ÚP. Jedná se především o dostavby parkovacích ploch malého rozsahu určených pro místní potřebu.

55

f) Ostatní obslužná silniční zařízení Mezi obslužná zařízení lze zařadit autobusové zastávky (viz Hromadná doprava osob), čerpací stanice pohonných hmot, vč. autoservisů, myček apod., parkoviště (viz Odstavování a parkování osobních a nákladních automobilů) a odpočívky. Na katastrálním území Sviadnova se nachází čerpací stanice pohonných hmot, kterou provozuje Čepro, a.s., a to u silnice III/48411. Dále je v provozu autoservis (Volvo Truck Servis v areálu ČSAD) a několik autodílen. Odpočívky se v řešeném území nenacházejí. Nové plochy obslužných zařízení se v rámci ÚP Sviadnov nenavrhují. 7.1.2 Železniční doprava a významnější železniční zařízení Řešeným územím není vedena žádná železniční trať. Železničnímu spojení však slouží celostátní železniční trať ČD č. 323 (Ostrava – Valašské Meziříčí), která je vedena podél východní hranice řešeného území s k.ú. Lískovec u Frýdku – Místku. Nejbližší železniční stanice se nachází ve Frýdku – Místku – železniční stanice Lískovec, do které je zapojen i vlečkový systém dolu Paskov (závod Staříč 1) a ostatních výrobních areálů. Ten je veden v uličním prostoru ul. Nádražní s pokračováním do vnitřních prostorů jednotlivých výrobních areálů. V řešeném území se na křížení vlečky s místní komunikací nachází nechráněný úrovňový železniční přejezd. 7.1.3 Hromadná doprava osob Hromadná doprava osob je provozována pravidelnou mezinárodní a příměstskou autobusovou dopravou, kterou zajišťuje ČSAD Frýdek – Místek, a.s., ČSAD Vsetín, a.s., ČSAD Havířov, a.s. a Veolia Transport Morava, a.s. V řešeném území se nachází celkem 6 autobusových zastávek (Sviadnov, ČSAD; Sviadnov, Hutní montáže; Sviadnov, Důl Staříč 1; Sviadnov, rest.Pod Šimlem; Sviadnov, Husinec a Sviadnov, rozc.Staříč) s vyznačenou obalovou křivkou dostupnosti na autobusové zastávky v grafické části (400 m). Hromadné dopravě osob po železnici slouží železniční stanice Lískovec na celostátní trati č. 323, která je však situována mimo katastrální území Sviadnov. V rámci ÚP Sviadnov nejsou navrženy žádné nové autobusové zastávky. V ÚP je však při řešení problematiky hromadné dopravy osob doporučeno hájit několik zásad: -

stávající zastávky na průtazích silnic III/4845 a III/48411 důsledně opatřit zastávkovým pruhy;

-

autobusové zastávky opatřit přístřešky pro cestující.

7.1.4 Ostatní druhy doprav Zařízení vodní ani letecké dopravy se v řešeném území nenacházejí. V rámci ÚP Sviadnov se v západní části řešeného území u rychlostní silnice R56 navrhuje plocha pro umístění sportovního letiště. Do správního území dále zasahuje orientačně stanovené ochranné pásmo vzletových a přibližovacích prostorů navrženého letiště ve Frýdku – Místku (lokalita Bahno). Jeho charakter je však pouze informační.

56

7.1.5 Ochranná dopravní pásma, ochrana před nepříznivými účinky hluku a vibrací V grafické části jsou vyznačena: silniční ochranná pásma: - k ochraně rychlostní silnice R56 slouží mimo souvisle zastavěné území silniční ochranné pásmo podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, které je vymezeno prostorem ohraničeným svislými plochami vedenými do výšky 50 m ve vzdálenosti 100 m od osy přilehlého jízdního pásu anebo od osy větve jejich křižovatek - k ochraně silnic III. třídy slouží mimo souvisle zastavěné území silniční ochranné pásmo podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, které je vymezeno prostorem ohraničeným svislými plochami vedenými do výšky 50 m ve vzdálenosti 15 m od osy vozovky; železniční ochranná pásma: -

ochranné pásmo celostátní dráhy podle zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů tvoří prostor po obou stranách dráhy, jehož hranice jsou vymezeny svislou plochou vedenou ve vzdálenosti 60 m od osy krajní koleje, nejméně však ve vzdálenosti 30 m od hranic obvodu dráhy

-

podél vlečky k dolu Paskov je vymezeno železniční ochranné pásmo podle zákona č.266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, v šířce 30 m od osy krajní koleje.

Na silničních křižovatkách a na vnitřních stranách oblouků silnic o poloměru > 500 m je dále nutno respektovat rozhledová pole podle zákona č.13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, na ostatních křižovatkách pak alespoň rozhledová pole určující minimální délku rozhledu pro zastavení dle ČSN 73 6110. Zdrojem nadměrné hlučnosti z pozemní dopravy je především rychlostní silnice R56 a silnice III/48411 vedená zastavěným územím Sviadnova. Pro území podél těchto komunikací je provedeno orientační posouzení z hlediska ochrany před hlukem z pozemní dopravy pro časový horizont r. 2020. Byl použit postup dle „Metodických pokynů pro výpočet hladin hluku z dopravy“. V ochranném pásmu silnice R 56 nesmí být realizovány stavby pro bydlení.

57

Vypočtená hodnota ekvivalentní hlukové hladiny je uvedena v tabulce: sčítací stanoviště

výhledová intenzita silničního provozu v r.2020

LAeq (do) na hra- Vzdálenost hraninici ochranného ce s přípustnou pásma LAeq (od zdroje hluku) dB (A)

LAeq (příp.) dB (A) den/noc

den/noc T

4216

54/48*

R56

O

25111

7–1757

M

32

S

29359

pozn.: ve vzdálenosti cca 100 m od zdroje hluku (jízdní pruh)

T

1863

62/52*

III/48411

O

7044

7–1767

M

32

pozn.: ve vzdálenosti 15 m od od zdroje hluku

S

8939

cca 140 m**

55/45

cca 23 m***

60/50****

* pohltivý terén, výška posuzovaného bodu 3,8 – 4,2 m **

max. dovolená rychlost 130 km/h

***

max. dovolená rychlost 50 km/h

**** včetně korekcí + 10 dB, jedná se o hlavní průtahovou komunikaci LAeq (do) =

ekvivalentní hluková hladina

LAeq (příp.) = přípustná ekvivalentní hluková hladina

Jak je zřejmé z tabulky, přípustná ekvivalentní hladina hluku u posuzovaných úseků bude překračována. U silnice III/48411 se však jedná o bezprostřední okolí komunikace. Stavby v uvnitř uvedené hranice je doporučeno chránit před nadměrným hlukem z dopravy pasivními opatřeními ve formě trojitého zasklení, příp. úpravou fasád apod. Pro novou zástavbu podél silnice III/48411 i III/4845 je pak doporučeno hájit alespoň 25 m hygienické pásmo, kde by neměly být umísťovány objekty související s bydlením. Pro stavby podél rychlostní silnice R56 je nutno hájit alespoň 100 m hygienické pásmo, kde by neměly být umísťovány objekty související s bydlením. Hlukové posouzení je však třeba brát jako orientační, přesnější hlukové poměry může posoudit pouze podrobná hluková studie.

58

7.2 Vodní hospodářství 7.2.1 Zásobování pitnou vodou a) Popis současného stavu Obec Sviadnov má vybudovanou síť vodovodu pro veřejnou potřebu, napojenou na vodovodní síť města Frýdek – Místek. Akumulace je zajištěna v centrálních vodojemech OOV Zelinkovice 4000 m3 a na Bruzovské 10 000 m3, které slouží pro Frýdek – Místek. Sviadnov je zásoben jednak řadem DN 200 z vodovodní sítě Místku, jednak řadem DN 200 přes redukci ve vodojemu v ul. Topolové z Frýdku. Zdrojem pitné vody je Ostravský oblastní vodovod (OOV). Přivaděče OOV a vodojemy jsou situovány mimo k.ú. Sviadnov. Vodovod pro veřejnou potřebu je ve správě Severomoravských vodovodů a kanalizací Ostrava a.s. – regionální správa Frýdek – Místek. Na veřejný vodovod je napojeno 100 % obyvatel řešeného území a objekty občanského vybavení. Zásobování průmyslových podniků pitnou vodou je rovněž vesměs zajišťováno z veřejného vodovodu spravovaného SmVaK. V areálu společnosti Huisman Konstrukce a.s. se nachází věžový vodojem, který je mimo provoz; společnost je napojena na vodovod SmVaK. b) Výpočet potřeby vody Výpočet potřeby vody pro obyvatelstvo, občanské vybavení a objekty druhého bydlení je proveden podle Směrnice č. 9 ze dne 20. července 1973 MLVH ČSR a MZ ČSR – hlavního hygienika ČSR pro výpočet potřeby vody při navrhování vodovodních a kanalizačních zařízení a posuzování vydatnosti vodních zdrojů. Vzhledem k charakteru zástavby a velikosti sídla je podle této směrnice specifická potřeba vody na jednoho obyvatele uvažována pro byty v bytových domech s koupelnou a lokálním ohřevem teplé vody 120 l.den-1 , u ostatních bytů připojených na vodovod včetně bytů se sprchovým koutem 90 l.os-1.d-1. Vzhledem k rozsahu stávající vodovodní sítě a k rozsahu navrhované vodovodní sítě k roku 2020 bude na veřejný vodovod napojeno 100% obyvatel. Pro Sviadnov je Směrnicí doporučena specifická potřeba vody pro občanské vybavení 30 l/os/den, tato je navýšena o 20% na pokrytí potřeby vody pro nevyspecifikované drobné podnikatelské aktivity. Potřeba vody pro průmysl pro stávající zařízení je převzata z údajů provozovatele vodovodní sítě o průměrné spotřebě vody za poslední pět let. Rozšíření průmyslu není navrhováno. Potřeba vody pro zemědělství – živočišnou výrobu je do návrhu započtena na základě kapacity stávajícího jezdeckého areálu a zemědělského areálu v západní části k. ú. (který v současné době pro živočišnou výrobu není využíván) a specifické potřeby dle směrnice, i když v současnosti jezdecký areál využívá i jiné zdroje vody. Potřeba vody pro výše uvedený zemědělský areál je počítána orientačně pro 100 kusů dobytčích jednotek. Koeficient denní nerovnoměrnosti kd 1,4, koeficient hodinové nerovnoměrnosti kh je uvažován 1,8.

59

Výsledná potřeba pitné vody pro Sviadnov potřeba vody pro

BF )1 TV )2 Σ BF Sviadnov Průmysl Zemědělství Σ Sviadnov

počet obyvatel

potřeba vody Qm )4

Qp

3 000 3 000 3 000 -

Qh )5

m3.d-1

m3.d-1

l.s-1

l.s-1

309,00 108,00 417,00 210,25 4,30 631,55

432,60 151,20 583,80 210,25 6,20 800,25

5,01 1,75 6,76 2,43 0,07 9,26

9,01 3,15 12,16 4,38 0,12 16,68

)1 bytový fond

- BD 1 300 obyvatel, specifická potřeba vody 120 l.os-1.den-1 - RD 1 700 obyvatel, specifická potřeba vody 90 l.os-1.den-1 )2 občanské vybavení - specifická potřeba vody – 36 l.os-1.den-1 )3 dle evidence provozovatele, průměr za roky 2003 – 2007

Potřeba vody pro zemědělství – živočišnou výrobu Farma Ranch Geofin s.r.o. Jazdecký klub Sviadnov, o.s. Stávající zemědělský areál Σ Sviadnov

Kusy dobytka koně 27 ks koně 18 ks

Qmin Qmax l/kus/den 40 60 40 60

Qp Qm m3/den m3/den 1,08 1,62 0,72 1,08

Qh l/s 0,04 0,02

100 ks dob.jed.

25

35

2,50

3,50

0,07

-

-

-

4,30

6,20

0,12

c) Návrh zdrojů vody, posouzení tlakových poměrů, akumulace, návrh zásobovacích a hlavních rozváděcích řadů Dle výpočtu potřeby vody pro obyvatelstvo a občanské vybavení k roku 2020 bude nárok na zdroj vody pro Sviadnov Qm= 800,25 m3.d-1, tj. 9,26 l.s-1. Toto množství bude i nadále dodáváno z centrálních zdrojů Ostravského oblastního vodovodu (OOV) přes vodovodní síť Frýdku – Místku. Při posouzení tlakových poměrů vody v síti se vychází z normy ČSN 75 5401, která připouští nejvyšší přetlak vody v potrubí 0,6 MPa, v odůvodněných případech 0,7 MPa a požaduje minimální hydrodynamický přetlak v místě přípojky 0,15 MPa pro zástavbu do dvou podlaží a 0,25 MPa pro zástavbu nad dvě podlaží.

60

Převážná část vodovodní sítě v obci je ovládaná hladinami vodojemu Zelinkovice 2 x 2 000 m3 346,00 – 340,50 m n.m. Zástavba se nachází na terénu cca 284 – 276 m n.m. Tlakové poměry vody v síti jsou vzhledem k umístění vodojemu na horní hranici povolené hodnoty, proto je na zásobovacím řadu z Místku navržena redukce tlaku. Výstupní tlak za redukcí nesmí přesáhnout hodnotu 336 m n.m. Redukce ze strany Frýdku je u vodojemu na ulici Topolová. Dle ČSN 73 6650 se doporučuje stanovit celkovou akumulaci ve výši 60 – 100% maximální denní potřeby vody. Dle ČSN 73 0873 Požární bezpečnost staveb je pro rodinné domy a nevýrobní objekty do plochy ≤ 120 m2 stanoveno množství požární vody 4 l.s-1 a obsah nádrže požární vody 14 m3, pro výrobní objekty, sklady a otevřená technologická zařízení o ploše větší něž 1 500 m2 je množství požární vody 14 l.s-1 a obsah nádrže požární vody 45 m3. Posouzení akumulace Σ Sviadnov

Qm m3.d-1 800,25

A potřebné m3 521,15 )1

A stávající m3 14 000 )2

A návrh m3 -

)1 uvažován obsah nádrže požární vody 45 m3 )2 započítán vodojem Zelinkovice 2 x 2 000 m3 a vodojem Na Bruzovské 10 000 m3 Potřebná akumulace pro Sviadnov představuje pouze 3,5 % z celkového objemu stávající akumulace pro Frýdek – Místek ve vodojemu Zelinkovice a vodojemu Na Bruzovské. Nový vodojem se proto pro Sviadnov nenavrhuje. Rozšíření vodovodní sítě bude provedeno napojením na stávající vodovodní řady, které vyhovují požadavkům ČSN 73 0873 Požární bezpečnost staveb, Zásobování požární vodou a odpovídají požadavkům na kvalitu vody v síti. Navržené vodovodní řady jsou minimálních možných profilů, aby při malé obměně vody nedocházelo k jejímu zahnívání. Navrhované vodovodní řady budou vedeny v souběhu s ostatními inženýrskými sítěmi v souladu s ČSN 73 6005 Prostorové uspořádaní sítí technického vybavení. Předpokládá se, že vodovod bude plnit i funkci vodovodu požárního, zároveň je ale nutno zajistit i kvalitu vody v rozvodné síti. Samostatné větve zásobující objekty v dosahu hydrantů na hlavním řadu (rodinné domy do vzdálenosti až 400 m od sebe) mohou mít profil DN 50, ostatní řady jsou navrženy profilu DN 80 a DN 100 a jsou podle konkrétních možností zokruhovány.

7.2.2 Zásobování užitkovou, provozní a technologickou vodou a) Popis současného stavu Západním okrajem k. ú. prochází řad užitkové vody DN 700 z vodní nádrže Olešná do areálu Biocel Paskov. b) Návrh Návrh územního plánu nezasahuje do stávajícího systému rozvodu užitkové vody.

61

7.2.3 Odvádění a čištění odpadních vod a) Popis současného stavu Ve Sviadnově je vybudována rozsáhlá síť kanalizace pro veřejnou potřebu. Kanalizace je vybudována převážně jako jednotná, pouze nově budované úseky jsou splaškové, stoky jsou profilu DN 300 – DN 600. Jednotlivé stoky jsou zaústěny do hlavní kmenové stoky A – DN 1 500, vedoucí z Frýdku – Místku na městskou ČOV, umístěnou na k.ú. Sviadnov. Městská ČOV Frýdek – Místek je situována na severovýchodním okraji k.ú. ČOV je společná pro Frýdek – Místek a okolní obce - Palkovice, část Kunčiček u Bašky, Dobré a Nošovic. Její projektovaná kapacita je Qd = 38 541 m3.den-1, 129 100 EO. V současné době je ČOV hydraulicky využita na 74%, čištěno je denně průměrně 25 000 m3 odpadních vod. Recipientem vyčištěných odpadních vod je řeka Ostravice. b) Výpočet množství odpadních vod Množství bezdeštných splašků vychází z předpokládaného počtu obyvatel v obci a uvažované specifické potřeby vody. V návrhu řešení územního plánu je ve výpočtu potřeby vody uvažováno 100% napojených obyvatel na veřejný vodovod. Z tohoto údaje se vychází při výpočtu množství vyprodukovaných splaškových odpadních vod. Maximální odtok splaškových vod z řešené lokality je vypočítán z průměrného odtoku s použitím součinitele maximální hodinové nerovnoměrnosti kh. Pro výpočet množství odtékajících dešťových vod lze uvažovat návrhový déšť trvání 15 minut, periodicity p = 1 a intenzity i = 120 l/s.ha. Množství dešťových vod závisí na velikosti posuzované plochy S, součinitele odtoku Ψ v závislosti na sklonu terénu a jeho povrchu. Pak stoky nutno dimenzovat na průtok dešťových vod v množství Qdest = i x Ψ x S. Výpočet je proveden pouze pro splaškové odpadní vody od obyvatel. Výpočet množství odpadních vod je orientační, nelze ho použít pro dimenzování kanalizace.

Množství splaškových odpadních vod od obyvatel a vybavenosti ze Sviadnova Qmax spl Počet osob Sviadnov

3 000

Qp m3.den-1 417,00 )1

2 x Qmax spl

kh l.s-1 4,83

)1 bytový fond a občanské vybavení

62

2,0

m3.hod-1

l.s-1

l.s-1

34,75

9,65

19,31

Množství splaškových vod přitékajících na ČOV ze Sviadnova Městská ČOV Frýdek – Místek ve Sviadnově Počet obyvatel napojených na ČOV

3 000

3

417,00

g/os/den

60

Celková produkce BSK5

kg/den

180

Průměrná koncentrace

mg/l

423

Qp

m /den

Znečištění

c) Návrh odvádění a čištění odpadních vod Návrh odkanalizování a likvidace odpadních vod respektuje nově vybudovanou kanalizaci v lokalitě Pod Šimlem, kde je vybudována gravitační splašková kanalizace zaústěná na čerpací stanici s výtlakem do stávající stoky před ČOV. Odkanalizování nových zastavitelných ploch navržených v ÚP bude rovněž splaškovou kanalizací zaústěnou na stávající jednotnou kanalizaci v obci. Vzhledem k malému sklonu terénu bude kanalizace vedená v minimálním přípustném podélním sklonu a po podrobném zaměření terénu v dalších projektových stupních bude posouzena potřeba lokálních čerpacích stanic. Kanalizace je navržená profilu DN 300, dle použitého materiálu DN 250. Po vybudování kanalizace dle návrhu ÚP bude ze Sviadnova na ČOV přiváděno množství splaškových odpadních vod od 100% obyvatel, tj. 4,83 l.s-1 (vyjádřené v průměrné denní potřebě vody). Likvidace odpadních vod je navržená ve stávající městské ČOV Frýdek - Místek, která má značnou kapacitní rezervu. Vlastní ČOV má areál Farmy Ranch Geofin s.r.o., kde jsou likvidovány pouze splaškové odpadní vody z provozní budovy. Odpad z ČOV je zaústěný do Olešné. Odvedení dešťových vod bude stávající jednotnou kanalizací, v místech s navrženou splaškovou kanalizací otevřenými příkopy podél komunikací se zaústěním do kanalizace jednotní, nebo přímo do toku.

7.2.4 Vodní plochy a toky a) Popis současného stavu Celé řešené území spadá do povodí Odry, převážná část území do dílčího povodí č. 2-0301-053 Ostravice, západní část území do dílčího povodí č. 2-03-01-060 Olešné. Dle vyhlášky č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků, jsou na území Sviadnova toky Ostravice a Olešná zařazeny mezi významné vodní toky. V řešeném území je stanoveno záplavové území vodních toků Ostravice a Olešné.

63

Záplavové území toku Ostravice v ř. km 14,00 – 54,210 bylo stanoveno Okresním úřadem Frýdek – Místek, č.j. RŽ-4191/00/01/Fp/231,2 ze dne 5.2.2001. Záplavové území toku Olešná v úseku ústí do Ostravice po hráz vodní nádrže Olešná, tj. v ř. km 0,00 – 12,484 bylo stanoveno okresním úřadem Frýdek – Místek, č.j. RŽ4191/00/01/Fp/231.2 ze dne 5.2.2001. V obci se nachází jediná vodní nádrž – malý rybník v lokalitě Pod Štandlem, napájený srážkovými vodami. V jihozápadní části obce se nachází objekt základní pozorovací sítě podzemních vod – hydrogeologický vrt č. VO 0175 s ochranným pásmem o poloměru 250 m. b) Návrh V územním plánu nejsou navrhovány žádné zásahy do toků, není navrhováno zatrubnění toků. Dle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon) je respektován manipulační pás vymezených kolem toků na údržbu toku, a to u významných toků Ostravice a Olešná i min. 8 m. Ochranné pásmo kolem hydrogeologického vrtu je respektováno. Veškerá investiční činnost v ochranném pásmu podléhá souhlasu správce vrtu, zejména by zde neměl být ovlivňován vodní režim a měl by být zajištěn přístup k pozemku.

64

7.3 Energetika 7.3.1 Zásobování elektrickou energií a) Současný stav Výroba elektrické energie - jediným výrobcem elektrické energie v území je Teplárna Frýdek - Místek (TFM), provozovaná a.s. Dalkia Česká republika – Divize Karviná. V r. 1998 byl proveden zásah do technologického zařízení tehdejší výtopny, při kterém byl horkovodní kotel o výkonu 35 MW přestavěn na kotel parní a instalována protitlaká turbina TG 1 s generátorem o výkonu 3 MW, který vyrábí el. energii pro vlastní spotřebu. Nadřazená soustava VVN – skutečnost, že na území obce Sviadnov je situována část transformační stanice 220/110/22 kV Lískovec, soustřeďuje do tohoto napájecího bodu řadu vedení nadřazené soustavy VVN - 220 a 110 kV a distribuční soustavy VN – 22 kV, které svými ochrannými pásmy značně omezují způsobilost území k zástavbě. Jedná se o následující vedení: vedení 220 kV: VVN 245 – 246 Lískovec – Kopanina, Bujaków (Polsko) VVN 270 Lískovec – Povážská Bystrica (Slovensko) vedení 110 kV:

VVN 611 – 612

Lískovec – Albrechtice

VVN 617 – 618

Lískovec – Příbor

VVN 619 – 620

Lískovec – VP a.s.

VVN 637 – 638

Lískovec – Nošovice

VVN 641 – 642

Lískovec – Vratimov

VVN 649 – 650

Lískovec – Frýdlant n/O.

VVN 699

Lískovec – Nošovice

Distribuční soustava VN - obec Sviadnov je zásobována elektrickou energií z rozvodné soustavy 22 kV, odbočkami z hlavních linek VN 05, 31, 142 a 196 napojených z TS 220/110/22 kV Lískovec, které se dále podílejí na dodávce elektrické energie pro město Frýdek – Místek a okolní obce. Jedná se převážně o nadzemní vedení různých konstrukcí a průřezů, v severní části obce jsou tato vedení částečně provedena zemním kabelem. Územím Sviadnova dále procházejí vedení 22 kV, vyvedená z rozvodny Lískovec pro město Frýdek - Místek - VN 38, 89, 123 a 224, která dodávají potřebný příkon do městské kabelové sítě 22 kV, případně z nadzemních vedení zásobují zástavbu v okrajových částech města. Pro areál Dolu Paskov, závod Sviadnov jsou z rozvodny Lískovec vyvedeny 4 kabelové napaječe 22 kV do vlastní rozvodny 22 kV, označené jako VN 124 a 131. Z nadzemního a kabelového vedení 22 kV je na území Sviadnova napojeno 23 distribučních trafostanic s celkovým výkonem 14 690 kVA, z toho 10 390 kVA připadá na podnikatelské subjekty a výkon 4 300 kVA je dodáván do distribuční sítě NN. Technický stav zařízení VN je vyhovující.

65

Přehled distribučních trafostanic (TR) je uveden v následující tabulce:

Číslo TR

Název umístění

Typ

Výkon

trafostanice

TR

TR

podle ČEZ kVA TR 6579

Sviadnov – U kapličky

B – 1 sl.

160

TR 6684

Sviadnov – Krátká

B – 1 sl.

160

TR 6685

Sviadnov – RIAS

PTS ELV

250

TR 7000

Sviadnov – EPRIM

kiosková

250

TR 7120

Sviadnov – U Šimla

B – 2 sl.

250

TR 7121

Sviadnov – Okály

PTS ELV

250

TR 7122

Sviadnov – Řadovky

B – 2 sl.

400

TR 7123

Sviadnov – Závodí

B – 2 sl.

630

TR 7124

Sviadnov – U školky

B – 1 sl.

250

TR 7125

Sviadnov – Kišová

PTS ELV

400

TR 7126

Sviadnov – Domov důchodců

B – 1 sl.

400

TR 7128

Sviadnov – ACHP

kiosková

400

TR 7133

Sviadnov – U nadjezdu

PTS ELV

250

TR 7135

Sviadnov – Velkoobchod OZ

PTS ELV

250

TR 92 668

Sviadnov – Benol

kiosková

100

TR 92 669

Sviadnov – ZD

PTS ELV

160

TR 92 721

Sviadnov – Hutní montáže

kiosková

1 000

TR 92 722

Sviadnov – Sklad zeleniny

B – 2 sl.

630

TR 92 723

Sviadnov – PEKAS

kiosková

400

TR 92 724

Sviadnov – ČOV

kiosková

1 000

TR 92 726

Sviadnov – Teplárna (TFM)

vestavěná

6 300

TR 92 732

Sviadnov – ČSAD

PTS ELV

400

TR 92 772

Sviadnov – Hutní montáže II

B – 1 sl.

400

66

Rozvodná síť NN - rozvodná síť NN v obci je převážně venkovního provedení, z části po rekonstrukci na betonových sloupech s vodiči 4x70 AlFe v hlavních trasách. Část sítě NN obce je provedena zemními kabely. Technický stav převážné části rozvodné sítě NN je dobrý. V současné době je z rozvodné sítě NN zásobováno el.energií 530 bytů, včetně 90 jednotek druhého bydlení, vybavenosti a podnikatelských aktivit. Elektrická energie je využívána především pro osvětlení, pohon drobných spotřebičů a částečně pro vaření a vytápění. El. energii k vytápění využívá 12 řadových RD v ul. Na řečišti. b) Bilance příkonu a transformačního výkonu Z energetického hlediska se pro období k r. 2020 uvažuje se smíšeným stupněm elektrizace. Vzhledem k provedené plošné plynofikaci obce se bilančně uvažuje s elektrickým vytápěním pro cca 10 % bytů v RD, tj. 70 bytů a část objektů druhého bydlení. U ostatních bytů se vzhledem k rostoucímu stupni elektrizace domácností, zejména instalací klimatizačních jednotek, uvažuje se stupněm elektrizace B. Předpokládané rozdělení bytů podle stupně elektrizace bude koncem návrhového období v řešeném území následující: 70 bytů - stupeň elektrizace C

(vaření el.en.+ smíšené

vytápění el.energií přímotopné a akumulační) 1 030 bytů - stupeň elektrizace B

(vaření plynem a el. energií)

Podílové maximum bytů (Bmax) – je odvozeno z měrného příkonu bytové jednotky stanoveného pro konec návrhového období. Podle ČSN 33 2130 je měrný, soudobý příkon bytové jednotky v úrovni TR VN/NN stanoven na 2,2 kVA/byt pro stupeň elektrizace B, pro plně elektrifikované byty (vaření el. energií, včetně smíšeného elektrického vytápění) se uvažuje s měrným příkonem 10 kVA/byt (stupeň elektrizace C). Pro objekty druhého bydlení (rodinná rekreace) se uvažuje s příkonem 0,8 kVA/objekt, pro cca 10% těchto objektů (10 objektů) je uvažováno s elektrickým vytápěním s příkonem 5 kVA/objekt. Vypočtené podílové maximum bytů (Bmax) je pro konec návrhového období následující: Bmax = 1030 x 2,2 + 70 x 10 + 100 x 0,8 + 10 x 5 = 3 096 kVA Podílové maximum vybavenosti (Vmax) – je stanoveno z měrného ukazatele - 0,8 kVA/byt, (včetně objektů druhého bydlení) pro drobné podnikatelské aktivity je uvažováno s příkonem 400 kVA. Vmax = 1 200 x 0,8 +400 = 1 360

Podílové maximum bytů a vybavenosti určuje potřebný příkon bytově - komunální sféry pro konec návrhového období. Při výpočtu transformačního výkonu (PTR VN/NN) pro bytově - komunální sféru (včetně drobných podnikatelských aktivit) je uvažováno s 20% rezervou pro optimální využití transformátorů a zajištění stability provozu při krytí odběrových maxim. PTR = (Bmax + Vmax) x 1.2 = 5 347 kVA 67

Pro odběratele s vlastní trafostanicí se pro návrhové období považuje stávávající výkon TR za dostatečný (10 390 kVA). Podle bilance příkonu elektrické energie a transformačního výkonu je nutno pro obec Sviadnov zajistit cca 15 740 kVA transformačního výkonu. Přírůstek transformačního výkonu pro novou výstavbu bytů, vybavenosti, drobných podnikatelských aktivit a předpokládaný rozvoj elektrizace stávajícího bytového fondu dosáhne během návrhového období cca 1 050 kVA proti současnému stavu. Soudobé zatížení v úrovni TR 110/VN je cca o 30% nižší než potřebný transformační výkon v úrovni TR VN/NN a bude pro bytově - komunální sféru a podnikatelské aktivity dosahovat výše cca 10,4 MW. Při provozu protitlaké turbiny TG 1 v TFM, s generátorem o výkonu 3 MW, se soudobé zatížení sníží na cca 7 MW. c) Návrh řešení Nadřazená soustava VVN – současný nedostatek výkonu v napájecích bodech VVN/VN na území Moravskoslezského kraje řeší a.s. ČEPS a ČEZ Distribuce výstavbou nové transformační stanice 400/110/22 kV Kletné (do r. 2011). Nová vedení nadřazené soustavy VVN se na území Sviadnova nenavrhují, u stávajících vedení návrh respektuje jejich ochranná pásma (OP). Během návrhového období dojde pravděpodobně k rekonstrukci některých vedení výměnou vodičů, příp. podpěrných bodů za účelem zvýšení jejich přenosové kapacity. Tyto rekonstrukce proběhnou ve stávajících koridorech OP. Distribuční soustava VN - potřebný příkon pro obec Sviadnov bude zajištěn z rozvodné soustavy 22 kV, linek VN 05, 31, 196 částečně pak z vedení VN 142, které jsou pro přenos potřebného příkonu dostatečně dimenzovány. Průchod ostatních vedení 22 kV územím Sviadnova se zachovává. Pro hromadnou bytovou zástavbu v lokalitě Na Drahách se navrhuje rozšíření kabelové sítě 22 kV, která propojí vedení 22 kV VN 05 a VN 31. V souvislosti s připojením komunikace R 56 na R 48 se navrhují dílčí přeložky vedení 22 kV – VN 05-224 a VN 142. Potřebný transformační výkon – potřebný transformační výkon pro byty, vybavenost, objekty druhého bydlení a podnikatelské aktivity v obci bude zajištěn ze stávajících distribučních trafostanic 22/0,4 kV, které budou doplněny 6 novými TR (TR N1 - 6) v lokalitách s nově navrženou výstavbou. Navržené trafostanice TR – N1, N2 a N3 jsou venkovního provedení, typu BTS nebo ELV, s transformátory 160 - 400 kVA, napojené nadzemní přípojkou VN – 22 kV s vloženým úsekovým spínačem. Nové trafostanice TR – N4, N5 a N6 jsou navrženy jako kioskové, napojené kabelovou smyčkou z navrženého rozšíření kabelové sítě 22 kV. Napojení areálu Dolu Paskov, závod Sviadnov z rozvodny Lískovec 4 kabelovými napaječi 22 kV do vlastní rozvodny 22 kV zůstává zachováno. Jako technické řešení pro omezení vlivu ochranného pásma nadzemního vedení 22 kV je možno při výstavbě nových nadzemních přípojek VN v odůvodněných případech použít závěsných kabelů příp. izolovaných vodičů 22 kV typu ADX, PAS apod. Podle energetického zákona je ochranné pásmo těchto vedení stanoveno na 1m, příp. 2m po obou stranách krajního kabelu.

68

Rozvodná síť NN - v souvislosti s výstavbou nových trafostanic bude rozšířena rozvodná síť NN pro nové odběratele a propojena na stávající síť. Při výstavbě BD a nových RD v ucelených lokalitách se navrhuje rozvod NN řešit zemními kabely (podle požadavku § 4, odstavce 5 vyhlášky č.137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu). V tomto případě bude kabelová síť provedena v jednotné dimenzi AYKY 3x120+70. Podmínkou pro kabelový rozvod NN je, že před začátkem výstavby RD se provede v konečné podobě výstavba komunikace včetně chodníků, vjezdů na příslušné parcely a prostupů pod komunikacemi pro přípojky na opačné straně komunikace. V případě výstavby jednotlivých RD je požadavek na kabelizaci vedení NN nereálný. Jako jistících prvků bude použito skříní typu SIL, resp. SR. Výhledově je možno lokální nedostatek příkonu v síti NN řešit posilovacím vývodem z nejbližší trafostanice. Vlastní návrh kabelové sítě NN bude pro značnou variabilitu možného řešení navržen v podrobnějším stupni dokumentace. d) Vliv na životní prostředí Pro eliminaci vlivu energetických zařízení na životní prostředí (hluk TR, elektromagnetické pole vedení), k zajištění jejich spolehlivého provozu, k ochraně života, zdraví a majetku osob je nutno respektovat ochranné pásmo (OP) nadzemního vedení VVN - 110 kV, VN - 22 kV a distribučních trafostanic ve smyslu zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. Ochranné pásmo nadzemních vedení je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení na obě jeho strany: u napětí nad 110 kV do 220 kV včetně u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně u napětí nad 1 kV do 35 kV včetně pro vodiče bez izolace pro vodiče s izolací základní pro závěsná kabelová vedení

15 m (20 m) 12 m (15 m) 7 m (10 m) 2m 1m

Ochranné pásmo elektrických stanic stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti: u elektrické stanice s napětím větším než 52 kV u stožárových TR s převodem napětí z 1 - 52 kV u zděných TR s převodem napětí z 1 - 52 kV u vestavěných TR s převodem napětí z 1 – 52 kV

20 m od oplocení 7 m od zařízení 2 m od zařízení 1 m od obestavění

Poznámka: Údaj v závorce platí pro zařízení postavená před 1. 1. 1995. Při provádění jakékoliv stavební činnosti včetně zemních prací v těchto pásmech je nutno si vyžádat předchozí souhlas provozovatele tohoto energetického zařízení ČEPS a.s. Praha (pro vedení 220 kV) resp. ČEZ Distribuce a.s., středisko v Ostravě (pro vedení 110 kV) a ve Frýdku – Místku (pro vedení 22 kV).

69

7.3.2 Zásobování plynem a) Současný stav VTL plynovody a RS –územím obce Sviadnov procházejí trasy vysokotlakých plynovodů (VTL) : DN 150, PN 25 Staříč – Lískovec (613 002) DN 200, PN 40 Příbor – Frýdek – Místek (612 057) DN 200, PN 40 Sviadnov – propojovací plynovod (612 025) DN 150, PN 40 odbočka pro RS Koloredov a Novogear DN 100, PN 25 odbočka pro RS ČSAD a PEKAS Provozovatelem uvedených plynovodů je a.s. RWE – Severomoravská plynárenská. Obec Sviadnov je na soustavu zemního plynu napojena odbočkou DN 100, PN 40 (612 139) z propojovacího plynovodu DN 200, přes regulační stanici plynu VTL/STL – RS 3 -1 Sviadnov s výkonem 800 m h (62 135), situované na konci ul. Na Drahách. Na území Sviadnova jsou dále situovány regulační stanice plynu pro samostatné odběratele: RS Hutní montáže (61 119) s výkonem 1 500 m3 h -1 RS ČSAD (61 141) s výkonem 1 200 m3 h -1 RS PEKAS (61 033) s výkonem 500 m3 h -1 RS Novogear (61 173) s výkonem 250 m3 h -1 Místní plynovodní síť - je vybudována jako středotlaká, z materiálu lPE v profilech D 40 - 90. Zemní plyn byl do sítě vpuštěn v říjnu 1994. Z místní plynovodní sítě ve Sviadnově je napojeno cca 310 odběratelů v kategorii obyvatelstvo a maloodběr. Územím obce Sviadnov dále procházejí středotlaké degazační plynovody DN 500 Staříč – Žabeň, Žabeň – VPFM a DN 300 Staříč I (Sviadnov) – Žabeň. Ve východní části k. ú. (konec ul. K Ostravici) je situována těžební plynová sonda LI – 3, napojená VTL plynovodem DN 100 (8123 16) do sítě a.s. RWE – Severomoravská plynárenská. Provozovatelem těžební sondy a středotlakých degazačních plynovodů je a.s. Green gas DPB Paskov. b) Bilance potřeby zemního plynu Bilance potřeby plynu je sestavena podle jednotlivých odběratelských skupin – obyvatelstvo a ostatní odběr (maloodběr). Obyvatelstvo - roční a maximální hodinová potřeba plynu pro obyvatelstvo jsou stanoveny metodou specifických potřeb podle směrnice č.17/1997 SMP a.s. Ostrava. Předpokládá se, že koncem návrhového období bude plynofikováno cca 90 % bytů v RD, tj. 630 bytů. Dále se navrhuje plynofikace cca 30 objektů druhého bydlení. Bilančně se u těchto bytů, příp. objektů druhého bydlení uvažuje s využitím plynu pro vaření, přípravu TUV a vytápění. U navržených 400 bytů v BD, kde se předpokládá připojení na horkovodní soustavu CZT, se uvažuje s využitím plynu pouze pro vaření. 70

Ostatní odběr - v této kategorii jsou zahrnuty potřeby pro otop vybavenosti a drobných podnikatelských aktivit. Potřeba plynu je bilancována jako 30% podíl potřeby plynu obyvatelstva. Pro blíže nespecifikované odběry se uvažuje s rezervou 100 m3 h-1, resp. 200 000 m3 rok1. Bilance potřeby zemního plynu k r. 2020 je uvedena v následující tabulce: Měrná potřeba plynu Druh odběru

Roční potřeba plynu

[m3 h-1 ]

[m3 rok-1 ]

[m3 h-1]

[tis. m3rok-1]

0,15

100

60

40

0,90

3 000

567

1 890

0,50

1 000

15

30

190

380

100

200

932

2 540

Obyvatelstvo Byty BD (pouze vaření) - 400 bytů RD (vaření, otop, TUV)- 630 bytů Druhé bydlení 30 objektů Ostatní odběr 30% podíl potřeby obyvatelstva Rezerva Odběr z místní sítě Celkem

Z celkové bilance potřeby plynu vyplývá, že koncem návrhového období je pro obec Sviadnov nutno z místní sítě zajistit cca 2,5 mil. m3 zemního plynu, při koeficientu soudobosti odběru Ks = 0,9 dosáhne zimním odběrové maximum cca 840 m3h-1. Potřeba zemního plynu pro odběratele s vlastní regulační stanicí plynu, která bude zajištěna přímo ze sítě VTL, se do uvedené bilance nezahrnuje. c) Návrh řešení VTL plynovody a RS – pro dodávku plynu do místní sítě se nová vysokotlaká plynárenská zařízení na území obce nenavrhují. Dodávka zemního plynu z regulační stanice VTL/STL Sviadnov bude v návrhovém období doplněna propojením s místní sítí ve Frýdku – Místku. Realizace tohoto propojení umožní provoz RS Sviadnov pouze pro špičkové dodávky plynu v zimním období. V souvislosti s připojením komunikace R 56 na R48 se navrhuje dílčí přeložka VTL plynovodu DN 200, PN 40 (612 057).

71

Místní plynovodní síť - v obci je provedena jako středotlaká v tlakové úrovni do 0,3 MPa. Středotlaký rozvod plynu je při menších profilech velmi pružný a dovoluje při zachování navržených dimenzí provádět značné změny v jeho kapacitním vytížení. Odběr ze středotlaké sítě ve Sviadnově bude zajištěn ze stávající RS Sviadnov, s propojením plynovodem D 90 na místní středotlakou plynovodní síť ve Frýdku – Místku, na navržený páteřní plynovod D 225 a D 160 propojující RS Collo - Louky, Bahno, Anenská, M. Alše a Koloredov, u které bude osazen středotlaký stupeň. Z navrženého propojovacího plynovodu bude napojen odběr nové zástavby v lokalitě Na Drahách. Dále se navrhuje rozšíření středotlaké plynovodní sítě pro navrhovanou zástavbu novými plynovody z trubek lPE těžká řada v profilech D 50 - 90, které navazují na stávající plynovodní síť. Nové uliční plynovody budou realizovány oprávněnou organizací v souladu s ČSN EN 12007 1- 4 a budou pokládány zásadně na veřejných neoplocených pozemcích, zejména do tělesa komunikací mimo vozovku, do chodníků, zelených pásů a přidružených prostorů. Potrubí plynovodu bude uloženo v zemi, ve výkopu s pískovým podsypem a označením žlutou výstražnou fólií s minimálním krytím 1 m. Lomové body na trase budou v nezastavěné části vyznačeny orientačními sloupky, v zastavěném části na objektech nebo oplocení orientačními tabulkami. Způsob napojení nových odběratelů na protilehlé straně komunikace od plynovodu bude řešen podle parcelace nových stavebních míst prostupem s plynovodní přípojkou pro jednoho nebo více odběratelů. Jednotliví odběratelé v RD budou napojeni středotlakými přípojkami ukončenými plynovými uzávěry. Spolu s hlavním uzávěrem bude v jedné skříni umístěn domovní regulátor, na který se napojí nízkotlaká přípojka k odběrateli. Vedení inženýrských sítí podél místních komunikací v nových lokalitách výstavby se doporučuje sdružovat do společné trasy v šířce 120 -150 cm od hranice oplocení. d) Vliv na životní prostředí Plynárenská zařízení jsou uložena v zemi a svým provozem životní prostředí zásadně neovlivní. K zajištění spolehlivého provozu, k zamezení nebo zmírnění účinků havárií plynových zařízení a k ochraně života, zdraví a majetku osob je nutno respektovat ochranné pásmo (OP) a bezpečnostní pásmo (BP) VTL plynovodů a RS, dále pak ochranné pásmo STL plynovodu ve smyslu zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů (energetický zákon). Ochranným a bezpečnostní pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí prostor vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od jeho půdorysu, u RS pak od půdorysu na všechny strany: BP OP pro VTL do DN 100 15 m 4m VTL do DN 250 20 m 4m VTL nad DN 250 40 m 4m STL plynovody 1m pro regulační stanice VTL 10 m 4m Bezpečnostní vzdálenost vrtu (plynové sondy Li 3) od objektů a zařízení je stanovena vyhláškou č. 236/1998, § 40 Českého báňského úřadu na 150 m.

72

Při provádění jakékoliv stavební činnosti včetně zemních prací v těchto pásmech je nutno si vyžádat předchozí souhlas provozovatele těchto energetických zařízení RWE - Severomoravské plynárenské a.s. Ostrava (VTL a STL plynovody), resp. Green gas – DPB Paskov a.s. (degazační STL plynovody a sonda).

7.3.3 Zásobování teplem a) Současný stav Obec Sviadnov leží podle ČSN 06 0210 - mapy oblastí nejnižších venkovních teplot, v místě s oblastní výpočtovou teplotou tex = - 15oC oC a intenzivními větry. Pro tem = 13o C (tem – střední denní venkovní teplota pro začátek a konec otopného období) je střední venkovní teplota za otopné období tes = 3,8o C, počet dnů otopného období je 236. Převážná část obytného území se rozkládá v průměrné nadmořské výšce 277 m, převládající směr větrů je jihozápadní. Jediným zvláště velkým spalovacím zdrojem (podle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů) na území Sviadnova je Teplárna Frýdek - Místek (TFM), provozovaná a.s. Dalkia Česká republika – Divize Karviná, která je zdrojem tepla pro horkovodní soustavu centralizovaného zásobování teplem (CZT) města Frýdek - Místek. Teplárna Frýdek – Místek je osazena 2 horkovodními a 1 parním kotlem, s celkovým výkonem 151 MW (2 x 58 + 35). V kotlích se spaluje kvalitní nízkosirný černý hruboprach z OKD, roční spotřeba dosahuje cca 60 000 t. Roční produkce škváry dosahuje 12 - 15 000 t. Kotle jsou vybaveny elektrostatickými odlučovači a tkaninovými filtry Teplo v horké vodě je pro město Frýdek - Místek dodáváno horkovodním napaječem 2 x DN 500, který v nadzemním provedení prochází východním okrajem k. ú. Sviadnova. Parametry horkovodní soustavy jsou: provozní tlak 2,5 MPa max. teplota topné vody 170 oC max. teplota vratné vody 60 oC oběhové množství vody - zima 100 m3 h -1 - léto 460 m3 h -1 Z horkovodní sítě jsou na území Sviadnova napojeny 2 předávací stanice tepla: PS 100, 101 – společná PS pro fy Huisman Konstrukce s.r.o. a VPFM a.s., PS 319 – zásobující teplem objekty Velkoobchodu OZ (Tekoo s.r.o.) Dodávkou tepla přímo z teplárny jsou zásobovány teplem objekty Hutních montáží a.s. a Svářečské školy Rotigel. Pro stávající zástavbu v obci je charakteristický decentralizovaný způsob vytápění s individuálním vytápěním rodinných domů a samostatnými domovními tepelnými zdroji pro objekty bytových domů, vybavenosti a podnikatelských aktivit. Významnějšími tepelnými zdroji v území jsou kotelny ZŠ, MŠ, Domu s pečovatelskou službou a Obecní hospody Ondráš. Tepelná energie je zajišťována především spalováním plynu, částečně pak tuhých paliv. Elektrickou energií je vytápěno cca 25 RD, z toho 12 řadových RD v ul. Na Řečišti.

73

b) Bilance potřeby tepla Bilance potřeby tepla se stanovuje pro navržené byty v BD v lokalitě Na Drahách, u kterých se předpokládá napojení na horkovodní soustavu (CZT) města Frýdek - Místek. Podle ČSN 73 0540 se uvažuje s potřebou tepla pro měrný byt (200 m3o.p.) ve výši 4,5 kW/byt resp. 44 GJ/rok (včetně přípravy TUV). Pro skutečný byt, který je v průměru o 20% větší než byt měrný, bude potřebný tepelný příkon 5,4 kW/byt, resp. 15 MWh/rok. Uvedené hodnoty respektují požadavek na kvalitu tepelně izolačních vlastností stavebních konstrukcí. Pro hromadnou bytovou zástavbu ve Sviadnově je potřeba tepla pro konec návrhového období následující : pro 400 bytů : QBD = 400 x 5,4 = 2 160 kW, resp. 6 000 MWh/rok c) Návrh řešení Napojení lokality pro výstavbu bytových domů se navrhuje odbočkou 2 x DN 150 z páteřního horkovodu 2 x DN 500 TFM – Frýdek - Místek. Trasa přípojky je vedena ul. K Zahrádkám, částečně pak podél ulice Ostravské, kde odbočuje do území navržené zástavby. Tepelná síť bude řešena jako předizolovaný, sdružený potrubní systém v bezkanálovém provedení s topným mediem – horkou vodou o parametrech 170/60oC a max. přetlakem 2,5 Mpa. Při návrhu světlosti potrubí bude respektován požadavek na předpokládaný připojovací tepelný výkon oblasti upřesněný na základě požadavků budoucích odběratelů tepla. Teplonosné médium bude primárním rozvodem přivedeno až ke vstupu do domů. V jednotlivých odběrných místech budou instalovány tlakově nezávislé domovní předávací stanice, které zajistí úpravu parametrů teplonosného média pro vytápění a přípravu TUV. Všechny stanice budou vybaveny měřící a regulační technikou s možností napojení na dálkový přenos dat do centrálního dispečinku. Decentralizovaný způsob vytápění pro stávající i novou výstavbu s individuálním vytápěním RD, objektů druhého bydlení a samostatnými kotelnami pro objekty vybavenosti a podnikatelských aktivit zůstane během návrhového období zachován. V palivo - energetické bilanci je preferováno využití zemního plynu, el. energie a biomasa (dřevní hmota) budou plnit funkci doplňkového topného media. Bilančně se uvažuje s rozšířením využití zemního plynu pro vytápění u 90 % bytů v RD, tj. 630 bytů, dále pro cca 30 objektů druhého bydlení a většinu objektů vybavenosti a podnikatelských aktivit. Navržený výkon trafostanic umožní realizovat různé způsoby elektrického vytápění pro cca 70 bytů v RD a 10 objektech druhého bydlení. Zásadně se doporučuje využívat smíšeného elektrického vytápění (přímotopné v kombinaci s akumulací) spolu s nasazením různých typů tepelných čerpadel. Z obnovitelných a alternativních zdrojů tepla lze pro rodinnou zástavbu v širším měřítku uvažovat s rozšířením využití sluneční energie, jejíž přeměna na tepelnou energii ve slunečních kolektorech je stále nejjednodušší a nejhospodárnější metodou využití sluneční energie. Z hlediska hospodaření s ušlechtilými palivy a při předpokládaném růstu jejich cen se pro stavby RD doporučuje provedení tepelné izolace tak, aby potřeba tepla na vytápění a přípravu TUV pro měrný byt (200 m3 obestavěného prostoru) nepřekročila 5,5 kW, resp. 15 MWh/rok, 74

pro 1 průměrný RD se pak uvažuje s celkovým tepelným příkonem (včetně přípravy TUV) 18 kW při roční spotřebě cca 45 MWh. d) Vliv na životní prostředí Znečišťování ovzduší spalovacími procesy v bytově - komunálním hospodářství a průmyslu způsobuje zatížení ovzduší cizorodými látkami s vážnými důsledky dlouhodobého působení těchto látek na vyvolání řady rizikových onemocnění. Z hlediska ochrany životního prostředí je využívání centrální dodávky tepla, plynu a elektrické energie v obytném území pro vytápění ekonomicky dostupnou možností, jak výrazně současný stav zlepšit. Využitím ušlechtilých energií pro vytápění bytů, veškeré vybavenosti a drobných podnikatelských aktivit dochází k podstatnému snížení pevných i plynných exhalací a polétavé prašnosti v topném období, přičemž odpadá znečištění výfukovými plyny při rozvozu pevného paliva a odvozu popela. Výrazně se snižují také nároky na skladování pevného domovního odpadu. Podle ustanovení § 50, odst. 1, písm. g) a h) zákona č.86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, je možno nařízením obce zakázat některé druhy paliv pro malé spalovací zdroje znečištění a stanovit podmínky pro spalování nebo jiný způsob likvidace suchých rostlinných materiálů. Pro zajištění spolehlivého provozu a ochrany života, zdraví a majetku je nutno v řešeném území respektovat ochranná pásma (OP) pro výrobu a rozvod tepelné energie včetně stanic určených ke změně parametrů teplonosné látky stanovená podle § 87, zák.č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů (energetický zákon). ochranné pásmo 2,5 m na obě strany od okraje zařízení 2,5 m od půdorysu zařízení

tepelné rozvody předávací stanice

75

7.4 Spoje 7.4.1 Telekomunikace a) Současný stav Obec Sviadnov telekomunikačně přísluší do atrakčního obvodu digitální telefonní ústředny (RSU) Sviadnov, jako součást telefonního obvodu (TO - 55) Moravskoslezský kraj. Telefonní účastníci v řešeném území jsou napojeni na digitální ústřednu Sviadnov prostřednictvím účastnické přístupové sítě (ÚPS), která je po celkové rekonstrukci úložnými v dobrém technickém stavu, včetně rezervy pro další zákaznická napojení. Tato ústředna, jako základní prvek telekomunikační sítě, je napojena na řídící digitální hostitelskou ústřednu (HOST) Frýdek - Místek prostřednictvím dálkové přenosové optické sítě. Digitální hostitelská ústředna ve Frýdku - Místku je přímo napojena na tranzitní ústředny TÚ Ostrava a TÚ Brno, které zajišťují styk se 158 UTO v České republice a mezinárodní telefonní styk s cca 225 evropskými i zámořskými státy. Prostřednictvím telekomunikačních služeb a.s. Telefónica O2 Czech Republic, příp.jiných operátorů na pevné a bezdrátové síti, je v řešeném území zajišťován místní, meziměstský a mezinárodní telefonní styk spolu s dalšími službami jako je přenos dat, šíření internetu a televizních programů. Dostupné jsou rovněž všechny služby nabízené operátory mobilních sítí v systému GSM – O2, T – Mobile a Vodafone. Územím obce Sviadnov procházejí optické kabely dálkové, komunikační, přenosové sítě a.s. Telefónica O2 a a.s. Radiokomunikace. Na území Sviadnova jsou dále provozovány 2 základnové stanice operátorů mobilních sítí (BTS) O2, (těžní věž závodu Sviadnov) a T – Mobile (hydroglobus u křižovatky ul. Ostravská a K Topolině). Pozn. RSU – Remote Subscriber Unit (vzdálený účastnický blok) BTS – Base Transceiver Station (základnová převodní stanice).

b) Návrh řešení Rozvoj telefonizace na území obce Sviadnov je řešen na výhledovou hustotu telefonních stanic odpovídající 100 % telefonizovaných bytů s 30 % rezervou pro vybavenost a podnikatelskou sféru. Výhledově je nutno v řešeném území zajistit podmínky pro připojení cca 1430 telefonních účastníků. Podmínky pro rozvoj telekomunikačního provozu budou řešeny postupným rozšiřováním kapacity stávajícího digitálního účastnického bloku (RSU) Sviadnov na kapacitu odpovídající pokrytí potřeb v rámci jeho atrakčního obvodu, bez nároku na nové plochy. Pro navrženou zástavbu bude nová účastnická přístupová síť provedena úložnými kabely. Při návrhu kabelových přívodů k účastnickým rozvaděčům bude uvažováno s kapacitou 1,5 2 páry na byt. Při pokládce kabelů budou dodržena ustanovení ČSN 736 005 - Prostorová úprava vedení technického vybavení. Rozšiřovat se bude také počet telefonních účastníků mobilní telefonní sítě, která je významným konkurentem pevné sítě. V případě výstavby nových základnových stanic operátorů mobilní sítě se doporučuje tato zařízení sdružovat na společné stožáry příp. výškové budovy.

76

Další rozvoj pevné sítě bude zaměřen především na proces zkvalitňování služeb, kde výraznou slabinou je dosud přístup k INTERNETU jako zdroji informací, podobně jako budování veřejných datových sítí s otevřeným přístupem. V souvislosti s připojením komunikace R 56 na R 48 se navrhuje dílčí přeložka dálkového optického kabelu a.s. Telefónica O2. K zajištění ochrany ostatních komunikačních zařízení je nutno respektovat ochranné pásmo podzemních komunikačních vedení - 1,5 m po stranách krajního vedení, ve smyslu zák. č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně dalších zákonů.

7.4.2 Radiokomunikace a) Současný stav Tyto služby zahrnují šíření televizních a rozhlasových programů, přenos meziměstských telefonních hovorů, speciální pevné služby a inspekční činnost. Rozhlasové vysílání - území Sviadnova je pokryto rozhlasovým vysíláním v pásmech DV, SV, a VKV z radiokomunikačních středisek (RKS) následovně: RKS Topolná v pásmu DV – (ČRo 1 – Radiožurnál – 270 kHz) RKS Svinov v pásmu SV – (ČRo2 – Praha a ČRo 6 – 639 kHz) RKS Dobrochov v pásmu SV – (ČRo 2 – Praha – 954 kHz) RKS Hošťálkovice v pásmu VKV – (ČRo 1 – Radiožurnál – 101,4 MHz; ČRo 3 – Vltava - 104,8 MHz; ČRo 5 – Ostrava -107,3 MHz; Frekvence I - 91,0 MHz; Impulz - 89,0 MHz; Hellax - 93,7 MHz; Orion - 96,4 MHz a Hey 94,7 MHz) RKS Javorový vrch v pásmu VKV – (ČRo1 - Radiožurnál, Radio Čas – FM, Hitradio Orion, ČRo2 – Praha, ČRo5 – Ostrava) Televizní vysílání - zájmové území je pokryto programem České televize a nezávislých televizních stanic Nova a Prima. Šíření programů je zajišťováno z televizních vysílačů: ČT 1

Ostrava - Hošťálkovice Frýdek Místek - Lysá hora Třinec - Javorový vrch

31. kanál horizontální polarizace 37. kanál 26. kanál

Nova

Ostrava - Hošťálkovice Frýdek - Místek - Lysá hora Třinec - Javorový vrch

1. kanál horizontální polarizace 52. kanál 28. kanál

ČT 2

Ostrava - Hošťálkovice

51. kanál

Prima

Ostrava - Hošťálkovice

48. kanál

77

horizontální polarizace

Signál ČT1, ČT2, Prima a celé řady dalších televizních a rozhlasových programů je dále šířen prostřednictvím kabelové televize, dále je vysílán prostřednictvím satelitu Eutelsat III v paketu Czech Link. Vzhledem k omezení plynoucí z vysílacích práv jsou televizní programy zabezpečeny proti neautorizovanému příjmu systémem CryptoWorks. Při instalaci parabolické antény a příslušného dekodéru lze dosáhnout kvalitního, digitálního příjmu uvedených programů. Území je pokryto také pozemním digitálním signálem (DVB –T), který šíří televizní programy Multipexu 1 - 3 na 54, 39 a 32 kanále. Pro příjem uvedeného signálu je nutný televizor s digitálním tunerem (IDTV – Integrated Digital TV), příp. jakýkoliv stávající televizor vybavit digitálním přijímačem. Radioreléové spoje - tyto spoje jsou určené pro přenos televizní, rozhlasové modulace a přenos dat a telefonních hovorů. Nad územím Sviadnov provozuje a.s. Radiokomunikace radioreléové spoje v trasách : Ostrava Zábřeh – Lysá hora Ostrava Hrabová – Lysá hora Paskov – Lysá hora ČSAD Sviadnov – Frýdek - Místek

78

7.5 Likvidace odpadů Likvidace komunálních odpadů představuje významný ekonomický a mnohdy i územní a ekologický problém jednotlivých obcí. Jedním ze základních dokumentů a nástrojů v oblasti odpadového hospodářství je Plán odpadového hospodářství (POH) ČR, na který navazuje zastupitelstvem schválený Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje. POH MSK byl přijat a schválen Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 30. 9. 2004 usnesením č. 25/1120/1. Jeho závazná část byla přijata jako obecně závazná vyhláška Moravskoslezského kraje č. 2/2004 s účinností ze dne 13. 11. 2004. Plán odpadového hospodářství původce odpadů zpracovávají ze zákona původci odpadů, kteří produkují ročně více než 10 t nebezpečného odpadu nebo více než 1000 t ostatního odpadu. Obec Sviadnov, produkující cca 400 t odpadu ročně, k těmto původcům nepatří a nemá plán odpadového hospodářství zpracován. Likvidaci komunálních odpadů v řešeném území provádí firma Frýdecká skládka a.s., která byla založena městem Frýdek - Místek a 18 obcemi Pobeskydského regionu v roce 1992. Společnost zajišťuje pro obec komplexní nakládání s odpady, což znamená sběr, svoz, třídění, úpravu a konečné odstranění prakticky všech vyskytujících se odpadů včetně nebezpečných (skládka Panské Nové Dvory ve Frýdku Místku - řízená skládka tuhých odpadů skupiny S OO dle vyhlášky 383/2001 Sb.). Určité problémy způsobuje stále rostoucí objem biologicky rozložitelných komunálních odpad, jejichž produkce roste se změnami životního stylu obyvatel. Pro tyto odpady je na územní obce Sviadnov zřízena obecní bioskládka. V územním plánu se v této lokalitě navrhuje plocha pro vybudování kompostárny. V areálu firmy Agro Frýdek – Místek, spol. s r.o. nachází dekontaminační plocha Sviadnov, sloužící pro biologické odstraňování ropných produktů. Kapacita zařízení je 12 000 tun. Vstupní kontaminace NEL: max. 10 000mg/kg sušiny, vstupní kontaminace PAU: max. 200 mg/kg sušiny. Nová skládka se na území obce nenavrhuje, tuhé komunální odpady budou i nadále likvidovány mimo území obce. Sběrné a separační dvory TKO mohou být vybudovány kdekoliv v plochách výroby zemědělské VZ, výroby průmyslové VP a výroby a skladování VS.

79

8. ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY 8.1 Úvod Cílem vymezení ÚSES v řešeném území je zajistit přetrvání původních přirozených skupin organismů v jejich typických (reprezentativních) stanovištích a v podmínkách kulturní krajiny. Realizace tohoto systému má zajistit trvalou existenci a reprodukci typických původních nebo přírodě blízkých společenstev, která jsou schopna bez výrazného přísunu energie člověkem zachovávat svůj stav v podmínkách rušivých vlivů civilizace a po narušení se vracet ke svému původnímu stavu. Tuto funkci má zajistit ÚSES sítí ekologicky významných částí krajiny, které jsou účelně rozmístěny na základě funkčních a prostorových podmínek a reprezentací pro krajinu typických stanovišť formou biocenter o daných velikostních a kvalitativních parametrech, propojených navzájem prostřednictvím biokoridorů. Ty mají také stanoveny velikostní a kvalitativní parametry. Vzájemné propojení dává obecné podmínky pro migraci organismů v podobných životních podmínkách. Obdobné přírodní podmínky jsou rozlišeny skupinami typů geobiocénů (STG). Územní systém ekologické stability má základní prvky: Biocentrum je část krajiny, která svou velikostí a stavem ekologických podmínek umožňuje dlouhodobou (pokud možno trvalou) existenci druhů nebo společenstev původních druhů planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů a jejich genových zdrojů. Biokoridor je část krajiny, která propojuje mezi sebou biocentra způsobem umožňujícím migraci organismů, i když pro jejich rozhodující část nemusí poskytovat trvalé existenční podmínky. Pod pojem "migrace" se zahrnuje nejen pohyb živočišných jedinců a pohyb rostlinných orgánů schopných vyrůst v novou rostlinu, ale i výměna genetické informace v rámci populace, přenos pylu, živočišných zárodků apod. Interakční prvek je rozlohou a tvarem nedefinovaný vegetační prvek v krajině, většinou menší rozlohy, který doplňuje základní prvky ÚSES - biocentra a biokoridory - a posiluje jejich funkci. Jedná se o remízky, břehové porosty, keřové porosty na mezích, podél železničních tratí a náspů apod. V rámci územního plánu se nevymezují. Hierarchické členění ÚSES: Podle významu skladebných prvků (biocenter a biokoridorů) se dělí ÚSES na nadregionální, regionální a lokální. Součástí nižší hierarchické úrovně se přitom v daném území stávají všechny skladebné prvky hierarchické úrovně vyšší, a to jako jejich opěrné body a výchozí linie. Pro realizaci chybějících částí a změny ve stávajících částech ÚSES nebyl dosud jasně stanoven finanční postup a státní dotace. I z těchto důvodů jsou respektovány požadavky minimalizace rozsahu biocenter a biokoridorů.

80

8.2 Koncepce návrhu územního systému ekologické stability krajiny Pro vymezení územního systému ekologické stability v k. ú. Sviadnov byly respektovány návaznosti na Územní plán Frýdku – Místku a na Územní plán obce Staříč. V řešeném území jsou vymezeny prvky nadregionálního a lokálního ÚSES. Nadregionální úroveň je reprezentována nadregionálním biokoridorem K 99 (K98Hukvaldy) mezofilní bučinný (který však je veden těsně za západní hranicí k. ú. Sviadnov) s vloženým regionálním biocentrem 1969 Lipina (podle Generelu ÚSES na území Moravskoslezského kraje je nazván Štandl). Nadregionální biokoridor K 101 (K100-K147) vodní a nivní je veden po toku Ostravice. Do něj je vloženo regionální biocentrum 1970 Staříč. Lokální úroveň je reprezentována lokálním biokoridorem, který propojuje oba nadregionální biokoridory a je vymezen podél odlehčovacího ramene Olešné na hranici k. ú. Sviadnov a Místek; na jihovýchodním okraji zasahuje do k. ú. Sviadnov z k. ú. Místek lokální biocentrum.

8.3 Střety a bariéry prvků ÚSES Problematický je průchod nivního biokoridoru K 101 přes hustě zastavěnou nivu toku Ostravice a také vzájemné propojení obou nadregionálních biokoridorů K101 a K 99 lokálním biokoridorem, který kříží silnici R 56 a dále prochází okrajem zástavby.

8.4 Minimalizace prvků ÚSES Podmínky minimalizace byly zohledněny při zapracování do územního plánu. Větší výměry biocenter jsou ponechány pro snadnější upřesnění v lesních hospodářských plánech a lesních hospodářských osnovách. Minimální parametry prvků ÚSES pro lesní společenstva jsou: Biokoridor lokálního významu (LBK) – Maximální délka je 2 000 m a minimální šířka 15 metrů, možnost přerušení je na 15 metrů; pro společenstva kombinovaná - přerušení je maximálně na 50 m při přerušení zpevněnou plochou, 80 m při přerušení ornou půdou, 100 m při ostatních kulturách. Biocentrum regionálního významu (RBC) – Pro lesní společenstva 3. a 4. vegetačního stupně je minimální velikost 20 ha. Při holosečném hospodaření je nutno počítat se 40 ha. Biokoridor nadregionálního významu (NRBK) je navrhován v parametrech regionálního biokoridoru a jsou do něj vložena regionální biocentra maximálně po až 8 km podle typů společenstev. Tato pravidla byla v celém řešeném území a navazujícím okolí prověřena a zohledněna při vymezení ÚSES.

81

8.5 Hospodaření na území vymezeném pro ÚSES Cílovými lesními porosty ÚSES by měly být zejména dubohabřiny, jedliny a bučiny, na bohatších stanovištích bučiny, květnaté bučiny a dubové bučiny. Na vodou obohacených živných stanovištích luhy a olšiny a podmáčené dubové bučiny. Jde o území ovlivněná hospodařením člověka a proto je přesnější určení klimaxových dřevin v daných podmínkách složité. K realizaci ÚSES proto doporučujeme použít při obnově lesa širší dřevinnou skladbu specifikovanou detailněji v projektech ÚSES podle druhového složení podrostů, lesních typologických map a půdních map. V lesních prvcích ÚSES by ve vymezených porostech mělo být preferováno minimálně podrostní hospodaření nebo výběrné hospodářství, při nedostatku zmlazených cílových dřevin tyto uměle vnášet. Obmýtí a obnovní dobu je možno ponechat podle hospodářského souboru beze změny, zvýšit by se mělo zastoupení cílových dřevin tak, aby v průměru bylo dosaženo zastoupení minimálně 50%, tzn., aby porosty tvořící biokoridor byly hodnoceny stupněm ekologické stability 4. Pro biocentra vymezená na lesní půdě by mělo platit, že by měl být dodržován požadavek podrostního hospodaření s předsunutými prvky pro umělé zalesnění chybějícími dřevinami přirozené druhové skladby, především tedy buku, dubu, habru, jedle, javorů a lípy. Stávající smrkové porosty obnovovat holosečně, popřípadě rovněž podrostně. U porostů, které nejsou kvalitní a u nichž není žádoucí další zmlazení, uvažovat i o případném snížení obmýtí o 10 roků. Při clonné obnově smrkových porostů by do čistých náletů měl být uměle vnášen dub a buk, popř. ostatní cílové listnáče zejména jako dřeviny zpevňující a meliorační, ale jen autochtonní. Ideálním cílem hospodaření v porostech tvořících lokální biocentra je les s druhovou a věkovou skladbou blízkou přirozené. Při zakládání prvků ÚSES na orné nebo jiné nezalesněné půdě je nutno využít ve velké míře meliorační dřeviny - keře a stromy. Při přeměnách druhové skladby v biocentrech a biokoridorech by mělo platit, že sazenice mají být nejen odpovídající druhové skladby, ale i místní provenience a z odpovídajícího ekotopu. Hospodaření v lesních biokoridorech navržených mimo lesní půdu a v břehových porostech podél potoků je dáno především jejich malou šířkou, a proto je zde nutné počítat s obnovou pouze přirozenou, popř. jednotlivým nebo skupinovým výběrem. Na plochách chybějících nebo nefunkčních biocenter a biokoridorů je nutno zabezpečit takové hospodaření, které by nezhoršilo stávající stav, tzn., že na zaujatých pozemcích vymezených pro ÚSES nelze např. budovat trvalé stavby, trvalé travní porosty měnit na ornou půdu, odstraňovat nárosty nebo jednotlivé stromy apod. Přípustné jsou pouze ty hospodářské zásahy, mající ve svém důsledku ekologicky přirozené zlepšení stávajícího stavu (např. zatravnění orné půdy, výsadba břehových porostů, zalesnění).

82

9.

INFORMACE O VÝSLEDCÍCH VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

9.1 Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí Posouzení územního plánu Sviadnov z hlediska vlivů na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů nebylo požadováno.

9.2 Vyhodnocení vlivů územního plánu na území Natura 2000 Vyhodnocení územního plánu Sviadnov z hlediska vlivu na evropsky významné lokality a ptačí oblasti dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů nebylo požadováno.

9.3 Vyhodnocení vlivů územního plánu na stav a vývoj území podle vybraných sledovaných jevů obsažených v územně analytických podkladech V rámci zpracování průzkumů a rozborů pro územní plán Sviadnov byl zpracován rozbor udržitelného rozvoje území. Slabé a silné stránky, příležitosti a hrozby řešeného území (SWOT analýza) byly vyhodnoceny takto: •

Silné stránky

S1

Značná atraktivita bydlení v příměstské poloze Frýdku - Místku

S2

Dobrá poloha obce v blízkosti zdrojů pracovních příležitostí – města Frýdek – Místek, Ostrava, průmyslová zóna Nošovice

S3

Blízkost velkého zdroje pracovních příležitostí a spádového centra regionu – krajského města Ostravy

S4

Stabilita osídlení, převažující forma bydlení – bydlení v rodinných domech

S5

Příznivý demografický vývoj

S6

Dobrá zemědělská výrobní oblast, převažuje výrobní podtyp bramborářsko-ječný a pšeničný, převažují třídy ochrany I. a II.

S7

Dobrá dopravní poloha obce na významném dopravním tahu – silnici R 56

S8

Dobré vybavení řešeného území technickou infrastrukturou (100% obyvatel obce napojeno na veřejný vodovod, vybudovaná soustavná kanalizace, ukončená na ČOV, plošná plynofikace obce, dobrý stav distribučních sítí energetické infrastruktury)

S9

Zástavba obce leží mimo stanovené záplavové území toků Ostravice a Olešné

S10 Území obce spadá do kategorie přechodového radonového indexu, což je blízký průměr radonového indexu jako u kategorie nízké

83

•

Slabé stránky

W1 Vysoká úroveň nezaměstnanosti v okrese (regionu), nízká úroveň mezd W2 Značný podíl průmyslových a dopravních ploch W3 Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší W4 Zhoršená kvalita povrchových vod Ostravice a Olešné W5 Negativní vlivy provozu průmyslových a skladových areálů a areálů zařízení technické infrastruktury (hluk, znečištění ovzduší, zvýšená dopravní zátěž) W6 Část území obce leží v území ve vlivech důlní činnosti W7 Území obce je protkáno sítí vedení VN, VVN a VTL plynovodů, jejichž ochranná a bezpečnostní pásma omezují novou výstavbu W8 Obtížná odkanalizovatelnost rovinatého terénu W9 Malé zastoupení trvalých travních porostů a pozemků určených k plnění funkce lesa W10 Malá rekreační atraktivita obce •

Příležitosti

O1

Využití atraktivní polohy obce pro rozvoj obytné funkce

O2

Vytvoření potenciálu nabídky ploch pro bydlení, využívajících polohy obce vzhledem ke zdrojům pracovních příležitostí

O3

Využití toku Ostravice jako zdroje užitkové vody a jako recipientu pro vyčištění odpadní vody

•

Rizika ohrožení

T1

Nadměrná expanze obytné výstavby může ohrozit sociální stabilitu území a zhoršit vlastní kvalitu bydlení

T2

Rozvoj nové obytné výstavby vyvolá zábory vysoce kvalitních odvodněných zemědělských pozemků

T3

Hlavním zdrojem znečištění ovzduší v oblasti jsou hutní a energetické podniky v Ostravě a Frýdku – Místku; v rámci obce Sviadnov je nelze ovlivnit

9.4 Předpokládané vlivy na výsledky analýzy silných stránek, slabých stránek, příležitostí a hrozeb v území 9.4.1 Vliv na eliminaci nebo snížení hrozeb řešeného území Navržené zastavitelné plochy nejsou v kolizi se zájmy ochrany přírody a neohrozí atraktivitu bydlení. Rozsah navržených zastavitelných ploch pro obytnou výstavbu je vzhledem k příměstské poloze v sousedství Frýdku - Místku přiměřený. Výrazné zvýšení dopravní zátěže na silnice III/48411 procházející středem obce se nepředpokládá, naopak po realizaci přeložky silnice R 56 mimo zástavbu Frýdku – Místku předpokládáme snížení dopravní zátěže na silnici III/48411. Návrhem rozšíření splaškové kanalizace 84

zakončené na ČOV jsou vytvořeny podmínky pro zlepšení čistoty podzemních a povrchových vod. Navržené zastavitelné plochy využívají především proluk mezi stávající zástavbou nebo na ni těsně navazují, aby byly v co nejmenší míře ohroženy zájmy hospodaření na zemědělské půdě. 9.4.2 Vliv na posílení slabých stránek řešeného území S ohledem na funkci obce ve struktuře osídlení (širší antropogenní podmínky) a obecné podmínky jejího rozvoje je předpokladem udržitelnosti rozvoje řešeného území posílení hospodářských podmínek v rámci širšího regionu, ve vlastním řešeném území pak přiměřené posílení obytné funkce obce, při minimalizaci dopadů v oblasti životního prostředí (zejména negativních vlivů na obytný potenciál území). Optimalizace funkcí řešeného území s ohledem na širší region je předpokladem přiměřeného rozvoje obce, který by však neměl překročit měřítka a limity obce (jak z hlediska tradice zástavby, zachování sociální soudržnosti obyvatel, tak i podmínek vybavenosti obce). Návrhem zalesnění pozemků v západní části k. ú. dojde ke zvýšení rozlohy pozemků určených k plnění funkcí lesa. Návrhem plochy pro vybudování hřiště, plochy pro rozšíření jezdeckého areálu a návrhem cyklistické trasy podél Ostravice dojde ke zlepšení rekreačních podmínek v obci. 9.4.3 Vliv na využití silných stránek a příležitostí řešeného území Návrhem nových ploch pro obytnou výstavbu dojde k využití obytné atraktivity obce. 9.4.4 Vliv na stav a vývoj hodnot řešeného území Veškeré hodnoty řešeného území (kulturní, přírodní) jsou v maximální míře chráněny.

9.5 Vyhodnocení přínosu územního plánu k naplnění priorit územního plánování Tato kapitola by měla obsahovat popis míry a způsobu naplnění priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, jež byly schváleny v zásadách územního rozvoje. V době zpracování návrhu řešení územního plánu však dosud nejsou Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje zpracovány, tudíž nejsou známy priority územního plánování a vyhodnocení přínosu územního plánu Sviadnov k jejich naplnění nelze vyhodnotit.

85

9.6 Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území – shrnutí 9.6.1 Vyhodnocení vlivů územního plánu na vyváženost podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel v území, jak byla zjištěna v rozboru udržitelného rozvoje území V územním plánu Sviadnov jsou vytvořeny podmínky pro zlepšení životního prostředí, a to zejména návrhem rozšíření kanalizace v obci; pro zlepšení soudržnosti společenství obyvatel území obce jsou vytvořeny podmínky návrhem nových ploch obytné výstavby, umožňujících výstavbu bytových a rodinných domů. 9.6.2 Shrnutí přínosu územního plánu k vytváření podmínek pro předcházení zjištěným rizikům ovlivňujícím potřeby současné generace obyvatel řešeného území a předpokládaným ohrožením podmínek života generací budoucích Realizací záměrů obsažených v územním plánu Sviadnov nedojde ke střetům se zájmy ochrany přírody, ani k ohrožení atraktivity bydlení.

86

10. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A NA POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA 10.1 Podklady Vyhodnocení je zpracováno podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona 231/1999 Sb., vyhlášky MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF, Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR (čj.OOLP/1067/96) k odnímání půdy ze ZPF a zákona č.289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). Použité podklady : - údaje o bonitních půdně ekologických jednotkách z podkladů Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, katastrálního pracoviště v Frýdku - Místku - údaje o druzích pozemků z podkladů Katastru nemovitostí – www. nahlizenidokn. cz listopad 2008 - podklady o odvodněných pozemcích z podkladů Zemědělské vodohospodářské správy – Oblasti povodí Odry - územního pracoviště v Ostravě. 10.2 Kvalita zemědělských pozemků Zemědělské pozemky navrhované k záboru jsou vyhodnoceny podle druhu zemědělských pozemků s určením BPEJ. Pro lepší posouzení kvality byly jednotlivé BPEJ zařazeny do tříd ochrany zemědělské půdy I až V. První číslo pětimístného kódu označuje klimatický region. Řešené území náleží do klimatického regionu 6 MT3 mírně teplý, až teplý. HPJ v řešeném území podle vyhlášky č. 546/2002 Sb., kterou se mění vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci: 21 - Půdy arenického subtypu, regozemě, pararendziny, kambizemě, popřípadě i fluvizemě na lehkých, nevododržných, silně výsušných substrátech. 56 - Fluvizemě modální eubazické až mezobazické, fluvizemě kambické, koluvizemě modální na nivních uloženinách, často s podložím teras, středně těžké lehčí až středně těžké, zpravidla bez skeletu, vláhově příznivé. 71 - Gleje fluvické, fluvizemě glejové, na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, při terasových částech širokých niv, středně těžké až velmi těžké, avšak výrazně vlhčí při terasových částech úzkých niv.

87

10.3 Zábor půdy v návrhovém období Celkový předpokládaný zábor půdy v návrhovém období činí 68,65 ha z toho je 61,20 ha zemědělských pozemků.

zábor půdy podle funkčního členění ploch: funkční členění

BI SO KO SL OS JA DS DK D PV ZV NL P

- plochy bydlení v rodinných domech - plochy smíšené obytné - plocha kompostárny - plocha sportovního letiště - plochy tělovýchovných a sportovních zařízení - plocha jezdeckého areálu - plochy dopravy silniční - plochy dopravních koridorů - plochy dopravy ostatní - plochy veřejných prostranství - plochy zeleně na veřejných prostranstvích - plochy lesní - plochy přestavby (SO, BI)

návrh celkem

zábor půdy z toho země- z nich orné celkem dělských popůdy zemků ha ha ha 21,16 21,16 20,53 30,53 30,20 30,14 0,32 1,03 1,03 0,32 0,42 0,42 0,41 0,34 5,79 4,45 0,34 3,74 0,05 1,72 1,54 1,42 0,45 0,45 0,45 1,80 1,56 0,96 68,65

61,20

52,88

Meliorace – Celkem se předpokládá zábor 7,32 ha odvodněných zemědělských pozemků. Plochy jsou uvedeny v tabulce č.2.

10.4 Zábor zemědělských pozemků pro územní systém ekologické stability Pro potřeby územního systému ekologické stability se předpokládá zábor celkem 1,24 ha zemědělských pozemků. V grafické příloze je zakreslen celý průběh ÚSES, včetně jeho funkčních částí. Do záboru půdy pro ÚSES je započtena jen jedna plocha orné půdy určená k zalesnění. Do záboru nejsou zahrnuty ostatní plochy.

10.5 Posouzení záboru zemědělských pozemků Pro návrh ploch potřebných pro územní rozvoj obce byly využity všechny volné proluky uvnitř hranic zastavěného území. Zemědělské pozemky navržené k záboru jsou v nejhorší kvalitě, ve třídě ochrany IV a V. Větším zásahem do organizace zemědělského půdního fondu je návrh ploch smíšených obytných SO (Z 17 a Z 18) – celkem 30,40 ha, z toho 30,20 ha zemědělských pozemků, převážně orné půdy.

88

10.6 Dopad navrženého řešení na pozemky určené k plnění funkcí lesa Celkem se předpokládá ha trvalý zábor 1,37 ha pozemků určených k plnění funkcí lesa. plocha Z21 - OS DK1 D1 Celkem

funkční využití plochy tělových. a sportovních zařízení plochy dopravních koridorů plochy dopravy ostatní

zábor ha 0,32 0,12 0,93 1,37

kategorie lesních pozemků 10 – lesy hospodářské 10 – lesy hospodářské 10 – lesy hospodářské -

Z21 – OS – jde o parcelu vedenou v katastru nemovitostí jako lesní pozemek, plocha je však již nyní využívána pro hřiště a není na ní žádný porost. Kácení stromů se nepředpokládá. DK1 – jde o plochu dopravního koridoru pro silnici R 56. Plocha zasahuje okraj lesního porostu. D1 – jde o návrh cyklistické stezky Ostrava – Beskydy. Výstavba v nově navržených lokalitách je takového charakteru, že nebude mít žádný vliv na okolní lesní porosty. V případě nové výstavby je nutno dodržovat vzdálenost do 50 m od okraje lesa – dle ustanovení § 46 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). Rozhodnutí o umístění stavby do této vzdálenosti lze vydat jen se souhlasem příslušného orgánu státní správy. Požadavek na 50 m vzdálenost od okraje lesa nesplňují lokality Z23 – DS a Z22 – JA.

89

ODŮVODNĚNÍ ZPRACOVANÉ POŘIZOVATELEM Výsledek přezkoumání Územního plánu Sviadnov podle § 53 odst. 4 stavebního zákona a) Územní plán Sviadnov je v souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem.

b) Územní plán Sviadnov je v souladu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území.

c) Územní plán Sviadnov je v souladu s požadavky tohoto zákona a jeho prováděcích právních předpisů.

d) Územní plán Sviadnov je v souladu s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů.

Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj Návrh Zadání pro Územní plán Sviadnov neobsahoval požadavek na vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch Vývoj nárůstu počtu obyvatel za posledních dvacet let (v roce 1990 – 1080 obyvatel a v roce 2009 – 1499 obyvatel) o téměř třetinu jasně dokumentuje zájem o bydlení v obci Sviadnov, která dokonale kloubí představy o příměstském a venkovském bydlení. Snadná dostupnost zázemí města Frýdku-Místku je bonusem. Od roku 2004 do současnosti bylo vydáno 47 kolaudačních rozhodnutí a dalších 20 rodinných domů je rozestavěno. Velkým lákadlem pro zájemce o individuální výstavbu je vynikající obslužnost, a to jak směrem na ostravskou aglomeraci, tak i k rekreační oblasti blízkých Beskyd. Postup při pořízení územního plánu Zadání pro územní plán Sviadnov bylo projednáno v termínu od 10.04.2008 do 09.05.2008. Ze závěrů projednávání vyplynulo, že územní plán Sviadnova není nutno posuzovat podle § 10a až 10i zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na ŽP. Všechny podané připomínky dotčených orgánů byly respektovány. Zadání bylo schváleno na 9. Zasedání Zastupitelstva obce Sviadnov dne 6.6.2009. Společné jednání s dotčenými orgány proběhlo 08.01.2009 na Magistrátě města FrýdkuMístku a termín pro předložení stanovisek a připomínek byl stanoven v souladu s ustanovením § 50 odst. 2 zák. č. 183/2006 Sb. do 30 dnů ode dne jednání. Krajský úřad, odbor životního prostředí a zemědělství nesouhlasil z hlediska ochrany půdy s realizací lokalit označených jako Z14 a Z15. Následně bylo svoláno místní šetření s pověřenými zástupci KÚ, odboru ŽPaZ, jehož výsledkem byl příslib, že po opakovaném společném jednání s dotčenými 90

orgány bude dán k záboru půdy souhlas. Návrh územního plánu byl projektantem upraven podle stanovisek dotčených orgánů a bylo svoláno opakované společné jednání s dotčenými orgány na 26.06.2009. Z vyhodnocení vyplynulo, že KÚ, odbor ŽPaZ v původním projednávání přehlédl, že část nadregionálního biokoridoru je zařazeno do zóny zahrádek, s čímž zásadně nesouhlasil. Proto po posouzení a vydání stanoviska Krajským úřadem, odborem územního plánování, stavebního řádu a kultury č.j. MSK 136840/2009 ze dne 19.08.2009, ve kterém bylo konstatováno, že návrh územního plánu splňuje podmínky z hlediska koordinace využívání území, zejména s ohledem na širší vztahy a dále s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem v souladu s ustanovením § 51 stavebního zákona, byl návrh územního plánu znovu opraven dle požadavků uplatněných v projednávání. Veřejnou vyhláškou č.j. MMFM 33284/2009 ze dne 26.8.2009 bylo oznámeno zahájení řízení o vydání Územního plánu Sviadnov formou opatření obecné povahy a pozvání k veřejnému projednávání, které se uskutečnilo 15.10.2009 v 17. hodin v zasedací místnosti na Obecním úřadě ve Sviadnově. Z jednání byl pořízen záznam a prezenční listina. Zástupci dotčených orgánů se nezúčastnili. K projednávanému návrhu Územního plánu nebyla podána žádná námitka ani připomínka.

Dne 19.10.2009 předal pořizovatel Návrh na vydání Územního plánu Sviadnov Zastupitelstvu obce Sviadnov. Zpracovala: Vašicová Dagmar Ve Frýdku-Místku 19.10.2009

91