PRÁVNÍ STAV PO VYDÁNÍ ZMĚNY Č.1

ÚZEMNÍ PLÁN STARÝ VESTEC PRÁVNÍ STAV PO VYDÁNÍ ZMĚNY Č.1 (Doplnění vyplývající ze změny č. 1 jsou v textu vyznačena modrou barvou)

ZÁZNAM O ÚČINNOSTI Správní orgán, který změnu č. 1vydal: Pořadové číslo poslední změny: Datum nabytí účinnosti změny č. 1: Oprávněná úřední osoba pořizovatele: (jméno, příjmení, funkce)

Otisk úředního razítka

Zastupitelstvo obce Starý Vestec 1.

22. 3. 2014 Zora Štěpánková pověřená výkonem územně plánovacích činností pro pořízení Územního plánu Starý Vestec podle § 24 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, uzavřením smlouvy Podpis

Pořizovatel: Městský úřad v Lysé n. L. Oprávněná úřední osoba pořizovatele: Zora Štěpánková Projektant: IN PROJEKT LOUNY ENGINEERING, s.r.o., Na Valích 899, 440 01 Louny Dům a Město, sdružení architektů, Ing. arch. Petr Brzobohatý, Komornická 12, Praha 6 160 00 Datum zpracování: červen 2014

Územní plán Starý Vestec Právní stav po vydání Změny č.1

str. 1

POŘIZOVATEL: Městský úřad v Lysé n. L Stavební úřad Husovo nám. 23, 289 22 Lysá n. L.

POVĚŘENÁ ÚŘEDNÍ OSOBA POŘIZOVATELE: Zora Štěpánková pověřená výkonem územně plánovacích činností pro pořízení změny č. 1 ÚP Starý Vestec podle § 24 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

ORGÁN PŘÍSLUŠNÝ K VYDÁNÍ ZMĚNY č. 1 ÚP: Zastupitelstvo obce Starý Vestec 289 16 Přerov nad Labem

PROJEKTANT: in PROJEKT LOUNY ENGINEERING s.r.o. Na Valích 899 440 01 Louny Ing.arch. Petr Brzobohatý, Dům a Město, sdružení architektů, Komornická 12, Praha 6 160 00 ČKA 00094

DATUM ZPRACOVÁNÍ: 6/2014

Územní plán Starý Vestec byl zpracován v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb. v roce 2008. Dne 7.10.2009 jej Zastupitelstvo vydalo pod č.j. 38/09 a územní plán nabyl účinnosti dne 22.10.2009. V roce 2013 byla vypracovaná změna č.1 územního plánu, která nabyla účinnosti dne 22.3.2014. Právní stav po Změně č.1 územního plánu Starý Vestec byl vypracován v souladu s §55 ods. 4 SZ. Územní plán z roku 2009 byl doplněn dle změny č.1 ÚP.


str. 2

I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE

Str.

Vymezení řešeného území II. ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU STARÝ VESTEC

4

a) b)

5 6

Vymezení zastavěného území Koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot

b. 1) Předpoklady a podmínky vývoje obce b. 2) Ochrana a rozvoj kulturních a přírodních hodnot b. 3) Zajištění ochrany obyvatelstva

6 7 8

c) Urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně c. 1) Krajina c. 2) Vesnice c. 3) Členění území na funkční plochy a podmínky jejich využití c. 4) Zastavitelné plochy (přehled a charakteristika) c. 4.1) Plochy bydlení c. 4.2) Plochy občanského vybavení c. 4.3) Plochy výroby a skladování c. 4.4) Plochy dopravní c. 5) Plochy systému sídelní zeleně

d)

9 9 11 11 12 12 12 13 13

Koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umísťování

d. 1) d. 2) d. 3) d. 3.1) d. 3.2) d. 3.3) d. 3.4) d. 3.5) d. 4) d. 5)

Občanské vybavení Doprava Technické vybavení Zásobování pitnou vodou Kanalizace Energetika Zásobování plynem Sdělovací rozvody – místní telefonní síť Odpady Veřejná prostranství

14 14 18 18 19 19 20 21 22 22

e) Koncepce uspořádání krajiny , včetně vymezených ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, ÚSES, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochranu před povodněmi, rekreaci, dobývání nerostů apod. e.1) e. 2) e. 3) e. 4) e. 5) e. 6)

Koncepce uspořádání krajiny , včetně vymezených podmínek pro změny v jejich využití. Regionální a nadregionální systém ekologické stability Místní systém ekologické stability Biokoridory Biocentrum Prostupnost krajiny a protierozní opatření


ploch a stanovení 22 23 23 23 24 24

str. 3

e. 7) Ochrana před povodněmi e. 8) Rekrace e. 9) Dobývání ložisek nerostů

f)

24 24 24

Podmínky využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití, přípustného, nepřípustného využití, popřípadě podmínečně přípustného využití těchto ploch a stanovení prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu

f. 1) Plochy s rozdílným způsobem využití f. 2) Nezastavitelné území

25 34

g) Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajištění obrany a bezpečnosti státu a ploch pro sanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit g.1) Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření g.2) Vymezení staveb a opatření k zajištění obrany a bezpečnosti státu a ploch pro sanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit h)

i)

Vymezení dalších veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo Údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části

35 35

36

37

I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE

Vymezení řešeného území Řešené území je vymezeno hranicí katastru Starý Vestec: počet katastrálních území 1

Kód 75523

Název Starý Vestec

Výměra 355.16 ha

Sx 10409

Sy 7119

Sousedními katastry jsou Semice, Velenka, Bříství a Přerov nad Labem. Starý Vestec leží v Polabské nížině jižně od řeky Labe.


str. 4

II. ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU STARÝ VESTEC

a) Vymezení zastavěného území je ve Starém Vestci rozděleno zásadně na obytné území a výrobní. Ta jsou však detailněji specifikována podle využití a podmínek na plochy: Plochy bydlení BV – bydlení – v rodinných domech – venkovské BH – bydlení – v bytových domech Plochy smíšené obytné SV – plochy smíšené obytné – vesnické Plochy občanské vybavenosti OS – občanské vybavení tělovýchovná a sportovní zařízení OM – občanské vybavení – komerční zařízení malá OH – občanské vybavení – hřbitov Plochy veřejných prostranství PVk – veřejná prostranství – komunikační koridory, dopravní napojení PVz – veřejná prostranství – veřejná zeleň

Plochy dopravní infrastruktury DS – dopravní infrastruktura – silniční DK – dopravní infrastruktura – ostatní komunikace, cesty

Plochy výroby a skladování VZ – výroba a skladování – zemědělská výroba VX - výroba a skladování Plochy zeleně ZS – zeleň soukromá ZO – zeleň ochranná a izolační Plochy vodní a vodohospodářské VV – vodní toky a plochy Plochy zemědělské NZ – plochy zemědělské Plochy smíšené nezastavěného území NSpz –plochy přírodní, zemědělské

Každý druh ploch má svůj specifický účel a z toho plynoucí omezení, které je specifikováno v poslední kapitole f).


str. 5

BV- bydlení v rodinných domech – venkovské - čistě obytné území v původní zástavbě vesnice, stranou hlavních silnic. Plochy obsahují i zahrady, které tvoří součást bydlení na vesnici. BH – P1 plochy bydlení v bytových domech - seskupení ploch s bytovými domy, vyžadující rekonstrukci (PP 1) podle kap. „Výšky, tvarové řešení„ (viz část c.2). V zadní části této přestavbové plochy je rezervována plocha pro výstavbu garáží apod. příslušenství k bytům a pro stromořadí s kterým bude prostorově izolovat domy a snižovat nadměrnou hlučnost ze silnice. Vedle leží plocha pro hřiště OS. SV - obytné smíšené území s umístěním i služeb a drobných podniků. Jsou umístěny podél hlavní silnice, kde je dosud překročen limit hlučnosti podle vládního nařízení 502 / 2000 Sb. a na návsi. V těchto místech se doporučuje umístění služeb a malých provozoven. Při hlavní silnici jsou na viditelném a dostupném místě, na návsi oživí společenský život vesnice. OM - vybavenost, služby jsou umístěny u frekventované silnice vedoucí od dálnice, kde by bylo pro bydlení i v budoucnu příliš hlučno. V těchto místech jsou služby již dnes. OH - Hřbitov má specifický pietní účel, který není v souladu s výrobním prostředím před hřbitovem, ani prostředím rušné budoucí silnice v západním směru. Proto je navržena kolem něho hradba vysoké husté zeleně. ZS – soukromé zahrady – samostatné zahrady, které nejsou určeny pro zástavbu (z důvodů špatné dostupnosti, ochranných pásem, hlučnosti ze silnice). W – plochy vodní a vodohospodářské, vodní nádrž – požární voda. Navrhuje se zkultivování prostředí výsadbou zeleně. VX – plochy výroby a skladování tč. průmyslová výroba (dnes patří společnosti se zaměřením na výrobu, obchod a prodej kosmetického a drogistického zboží) a zemědělská rostlinná – na severu obce. VZ – výroba a skladování – zemědělská výroba tč. rostlinná – na jihu obce (Zemědělská výroba, obchod, služby). Hlučnost z výroby nesmí přesahovat na sousedních plochách pro bydlení pro ně povolený limit. Proto se doporučuje využívat části areálu přilehlé k obytným plochám pro tiché provozy, sklady, správně administrativní služby, sezónní ubytování brigádníků apod.

b) Koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot b 1) Předpoklady a podmínky vývoje obce ŠIRŠÍ VZTAHY Vzhledem k malé vzdálenosti od Prahy má obec velice výhodnou polohu. Vzdálenost od hlavního města Prahy je cca 25 km, od okresního města Nymburk 17 km a od Lysé nad Labem 7 km. V regionálních souvislostech jsou důležité vztahy na středisko místního významu Lysá nad Labem. Spádově pošta a zdravotní středisko jsou v Přerově nad Labem, škola v Semicích. Vazba na okresní město, Lysou nad Labem, Přerov n.L. a Semice nebude do budoucna ovlivňovat vývoj Starého Vestce. Přímý vliv na obec bude mít i nadále vzdálenost hlavního města. Oblast je proslulá pěstováním zeleniny a ranných brambor, což má přímý vliv na podnikatelské aktivity a zaměstnanost.


str. 6

Změna č.1 Koncepční zásady rozvoje území obce podle platného Územního plánu Starý Vestec Změnou č. 1 zůstávají zachovány. Změny funkčních ploch: - zastavitelná plocha území obce je rozšířena o pozemek na parcele č. 231/6 – plocha VZ-ZM1 - dále je vytvořena nová plocha zeleně ZO-ZM2 na úkor části stávající plochy SV-Z1, která odděluje plochu bydlení od zemědělského areálu. - plocha SV-Z1 je zmenšena o novou plochu zeleně ZO- ZM2 a je nově nazvána jako SV-ZM3 Změny funkčních ploch jsou v souladu s dlouhodobými programovými cíli obce i kraje.

b 2) Ochrana a rozvoj kulturních a přírodních hodnot OCHRANA KULTURNÍCH HODNOT STAVEB První písemná zmínka o Starém Vestci je uváděna z roku 1320. V seznamu památkově chráněných objektů není ve Starém Vestci uveden žádný objekt. Nacházejí se zde však stavby historicky a architektonicky hodnotné (bez statutu památek). Jedná se převážně o stavby tradiční, které podstatným způsobem dotváří charakter zástavby. V rámci inventarizace lidové architektury okresu Nymburk byly jako hodnotné a tradiční vybrány tyto objekty: Nacházejí se zde však stavby historicky a architektonicky hodnotné (bez statutu památek). Jedná se převážně o stavby tradiční, které podstatným způsobem dotváří charakter zástavby. V rámci inventarizace lidové architektury okresu Nymburk byly jako hodnotné a tradiční vybrány tyto objekty: kaple - na návsi v jižní části., kříž - na návsi u potoka, čp. 5 usedlost na východní straně návsi, čp. 8 - usedlost na severní straně návsi, čp. 11 – usedlost, čp. 15 - usedlost na JV straně návsi., čp. 29 - usedlost v SV části obce, čp. 31 - hospoda na severní straně jádra obce při silnici. Za určité kulturní hodnoty lze pokládat i objemový architektonický charakter původní venkovské zástavby. Cenná je zejména urbanistická jednota zástavby, stylu, sklonu střech, materiálová střídmost, jednoduchost apod. Zachování tohoto venkovského stylu je popisováno v kap. c).

OBNOVA A ROZVOJ PŘÍRODNÍHO PROSTŘEDÍ VENKOVA Pro venkov je příznačné sepětí s přírodou, prolínání přírodních prvků – zeleně do zástavby. To je také největší hodnotou vesnice v porovnání s městským prostředím. Dostatečné množství zeleně je potřeba především ze zdravotních důvodů – snižování prašnosti, částečně hlučnosti, okysličování a vůně vzduchu, což působí blahodárně na člověka. Zeleň - zejména dřeviny jsou také neopominutelným prvkem urbanistickým. Stromy jsou schopny spolu s domy vytvářet a uzavírat prostory nebo izolovat a vizuálně zakrývat nevzhledné stavby či komplexy. Tuto hodnotu je třeba proto udržovat a rozvíjet:

VYSOKÁ ZELEŇ V OBCI V obci je zeleně dostatek díky četným zahradám. Okrasná funkce dřevin je navržena k doplnění mj. z důvodů estetických (viz. kap. c5)


str. 7

VYSOKÁ ZELEŇ V KRAJINĚ V zemědělské části krajiny pozorujeme v řešeném území výrazný deficit stromů, které vždy v minulosti krajinu prostorově členily a esteticky kultivovaly. Stromy též jednoznačně určovaly hranice parcel, které se po jejich vykácení začaly měnit. Proto se navrhuje vedle základní – a nejdůležitější kostry zeleně ÚSES (popsána dále v kap. e) doplnit vysokou zeleň. Břehové porosty potoků a příkopů doplnit vhodnými dřevinami s jednostrannou přerušovanou výsadbou s hlavními dřevinami vrba, olše, dub a keřové vrby. Ovocné stromy podél toků nechat dožít a nové nevysazovat. Použití dřevin podle geobotanických formací v průzkumové části US. Doprovodná zeleň podél silnic je přestárlá, její použití ke konzumaci ovoce není vhodné u silnic s větší intenzitou dopravy. Navrhuje se oboustranná výsadba, postupná rekonstrukce doprovodných dřevin směrem k přirozeným druhům. Důležité je střídání několika druhů původních dřevin. Výsadba jeřábu podél silnic není vhodná. Výsadba by měla být prováděna mezí stávající ovocné stromy, které budou postupně odstraňovány. Vysokou zeleň v přímých úsecích doplňovat keři. Je třeba se vyvarovat výsadby monokulturních pásů, které by tvořily podél silnic neprůhledné jednotvárné stěny. Podél polních cest, které budou obnoveny a polohově fixovány podle katastrální mapy (viz výkres) se navrhuje výsadba stromořadí jednostranně, nejlépe v severním okraji, pro zajištění rychlého vysoušení jejich povrchu. U polních cest je třeba rozšířit krajnice pro možnost výsadby dřevin. Stromořadím se doporučuje označit i ostatní hranice pozemků polí, které jsou zakresleny v katastrální mapě a jsou v současné době respektovány zemědělskou výrobou. Výsadba stromů se musí provádět s ohledem na závlahové potrubí pod terénem – viz výkresy.

b 3) Zajištění ochrany obyvatelstva • • • • • • • • • • • •

Místní systém varování a vyrozumění využívá obecní rozhlas a sirénu, veřejnou vyhlášku na úřední desce obce, včetně elektronické formy Obec se nenachází v záplavové oblasti ani není v ohrožení místními vodotečemi Objekty skladující nebezpečné látky se na území obce nenachází Ukrytí obyvatel v obci není řešeno kromě výjimek (sklepních prostor některých RD a bytovek) Příjem evakuovaných osob – sál pohostinství U Slunce st. parc. 3/1 Materiál civilní obrany a humanitární pomoci lze skladovat v budově OÚ a hasičské zbrojnici Ploch a cesty pro vyvezení a uskladnění nebezpečných látek v obci nejsou (objekty skladující nebezpečné látky se na území obce nenachází) Nouzové zásobování vodou - parkoviště u penzionu Na Statku, prostor u kapličky a konec ulice na Slatině – doprava z Lysé nad Labem a Českého Brodu po silnici II/272, resp. z Mochova nebo Sadské po silnici II/611 Pohřební služby – dostatečná kapacita hřbitova ve vlastnictví obce Plochy pro likvidaci hospodářského zvířectva (jen domácí) – pozemky ve vlastnictví obce ve směru východním od zástavby na honech „Píska“ a „U Lesa“ parc.č. 196 /PK/ Plocha pro dekontaminaci osob, zvířat, kolových vozidel – parkoviště u motorestu U Slunce parc.č. 14/1 a 14/3. Plochy k záchranným, likvidačním, obnovovacím pracím a dekontaminaci - parkoviště u motorestu U Slunce parc.č. 14/1, 14/2, 14/3 a st. 3/1, 3/2


str. 8

c) Urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně V této kapitole je posouzeno a navrženo prostorové řešení vesnice i krajiny s cílem vytvořit estetické a vizuálně příjemné prostředí veřejných prostranství i krajiny.

c. 1) Krajina Pro obec je směrná poloha v Polabské nížině, která předurčuje zemědělský charakter krajiny. Terén katastru obce je výhradně rovinný. Z intenzívně zemědělsky využívaného území vybíhá na sousedním území Bříství Křížová hůra se zbytky staré kaple, jež je dominantním krajinným prvkem. Krajina je charakterizována převahou orné půdy s travními porosty podél potoků a lesním masivem Psárce na východě katastru. Obnovení původní krajinné kultury bude dosaženo členěním dnešních strohých lánů pomocí stromořadí, což je popsáno v předešlé kapitole.

c. 2) Vesnice Vesnice nemá žádnou stavební dominantu (kostelní věž apod.). Původní obec je plochá.

Panoramatické pohledy na vesnici se nejčastěji uplatňují při příjezdu po silnici. V případě St. Vestce je nejdůležitější pohled od dálnice, který však skýtá pohled na nepříliš vábné a poměrně velké průmyslové objekty, které zaclánějí v pohledu na původní obec. Tato disharmonie bude zmírněna výsadbou stromořadí po obvodě průmyslového celku. Panorama nebude případnými domky umístěnými v navržených lokalitách narušeno. Pokud by došlo k výstavbě vyššího objektu než 7 m (výška okapní římsy) v rámci rezervní plochy pro výrobu, je nutno, aby měl vyšší architektonickou kvalitu – tj. aby ho projektoval autorizovaný architekt a urbanisticky byl konzultován s autorem návrhu ÚPnu.

Půdorys vesnice Z leteckého snímku nebo mapy je patrno oddělení původní vesnice a průmyslových částí – na severu a na jihu. Původní půdorys nezaznamená žádné změny. Nová výstavba na všech zastavitelných plochách logicky navazuje na dnešní půdorys.

Hlavní urbanistické prostory (veřejná prostranství) Vedle uličních prostorů ve St. Vestci nacházíme náves, končící u kaple s vzrostlými stromy. Tento ráz návsi bude zachován, stromořadí udržováno, ale nebude již rozšiřováno – v severní části se ponechá volný prostor návsi. Křižovatka u hospody v budoucnu nebude podle tohoto návrhu již tolik dopravně zatížena. Dnešní strohý prostor s nečleněným asfaltovým povrchem se doporučuje řešit detailním návrhem: členění půdorysu různými povrchy (dlažby) podle jejich funkce, prostor bude oživen vysokou zelení. Prostor kolem bytových domů bude vymezen a zintimněn ohraničením stromořadím na severu i jihu pozemku. U nové výstavby se předpokládají v zásadě uliční prostory s přítomností občasných stromů.


str. 9

Výšky, tvarové řešení V KLASICKÉ ZÁSTAVBĚ – tj. na všech plochách s obytnou zástavbou (označených jako BV,SV) se jedná převážně o klasickou venkovskou zástavbu přízemními domky se sedlovými střechami. V jednotlivých případech se i zde setkáváme u rod. domků s nevhodnými přístavbami a drobnými stavbami, kde disharmonují nevhodné tvary střech - vesnické tradici cizí. Jedná se o rovné ploché střechy, zejména u bytových domů a některých rodinných domů z doby socialistické. Tyto střechy jsou základní architektonicko - estetickou závadou. Jakákoliv novostavba, ale i přístavba (nebo generální přestavba střechy) musí mít střechu v harmonickém tvaru s původními stavbami - tj. sedlovou, valbovou nebo polovalbovou, ve sklonu 38° - 45°, s krytinou taškovou v přirozené hnědočervené barvě, nejlépe pálenou krytinou nebo alespoň tuto krytinu napodobující - betonovou. (Materiál taškové krytiny je možno výjimečně změnit, avšak sklon a barvu je nutno dodržet.) Přizpůsobení těmto zásadám se vyžaduje i při generální opravě střechy bytových domů – např. nahrazením dnešní ploché střechy střechou mansardovou, přetaženou přes nejvyšší podlaží ( vyžaduje architektonický návrh). Všechny drobné stavby, kůlniček, garáží apod., viditelné z veřejného prostranství a nemající střechu pochozí za účelem terasy (se zábradlím), je třeba též zastřešit výše popsanou šikmou střechou. Nekompromisně je nutno úpravu vyžadovat i dodatečně u staveb nemajících stavební povolení (garáže apod.). Výška budov – počet podlaží domů v této klasické zástavbě bude stejný jako jeden ze sousedních domů. Nové domky na zastavitelných plochách budou vždy přízemní s podkrovím. VE VÝROBNÍ ZÓNĚ – tj. na všech plochách označených jako VZ a VK a na VZ – Z7 se u všech novostaveb, přístaveb (nebo generální přestavbě střechy) doporučuje dodržovat výše popsaný sklon střechy. Materiálové provedení bude vycházet z klasických povrchů (vyloučit lesklé kovy). Barevnost střech a vrchních ploch stěn vysokých budov se vyžaduje v odstínech středně tmavých nebo tmavých červenohnědých až hnědých – a to i při údržbě stávajících objektů v těchto výrobních zónách. Alespoň touto barevností se stavby přiblíží vzhledu původní vesnice. Barevné řešení stěn je třeba vyřešit v individuálním návrhu. Materiál se doporučuje volit přednostně přírodního charakteru.

Architektura budov Jediným typem nově navržené zástavby je individuální rodinný dům, který bude svým výrazem respektovat charakteristickou zástavbu středního Polabí a bude svou formou a provozním řešením vhodný na venkov. Protáhlý tvar půdorysu, ale zejména sklon střech bude navazovat na původní zástavbu obce zemědělskými usedlostmi. Nové domy budou řešeny tak, aby svou výškou, tvarem a materiálem nerušily vzhled původní architektury vesnice. Garáže budou umístěné na vlastním pozemku rodinných domků. Vedle výše popsaných tvarových závad je v obytné části obce několik nevhodných úprav fasád z éry socialistické. Převážně se jedná o zničení původních proporcí fasád výměnou oken za třídílné - široké a nízké - které byly vyráběny pro panelovou technologii. Často poskytují tato nová okna méně světla než původní. Nejnásilněji působí třídílná široká okna ve štítových fasádách. Při výměně oken se doporučuje návrat k původním oknům na výšku. Kromě lepšího architektonického působení jsou i hospodárnější (při stejné ploše lépe osvětlují místnost). Doporučují se, aby nová okna obytných místností měla výšku nadpraží (od okna ke stropu) max. 30 cm - a to i při stavebních úpravách. Přednostně používat obecně okna s větší výškou, než je jejich šířka (nebo si nechat navrhnout stav. úpravy architektem). Oplocení předních - uličních hranic pozemků se z důvodů architektonického sjednocení navrhuje dřevěné nebo zděné. Méně vhodné je drátěné pletivo (přípustné jedině v rámech), popř. kvalitně provedený pohledový beton. Vrata a vrátka se doporučují dřevěná, případně s


str. 10

kovovým rámem. Nedovolené jsou s plechovou výplní - tento materiál do venkovského prostředí nepatří. Podél hlavní silnice II/611 (Mochov – Velenka) se z důvodů ochrany před hlukem (viz též kap. o dopravě) doporučují ohradní zdi o výšce 2,5 m s vrátky a vraty dřevěnými plnými, případně zakončenými klenbou apod. na způsob klasických bran.

c. 3) Členění území na funkční plochy a podmínky jejich využití Základní rozdělení území z hlediska využití území je na zastavěné, zastavitelné plochy a nezastavitelné území (přírodní krajina). Jejich hranice je určena hranicí zastavěného území a zastavitelného území a je závazná.

c. 4) Zastavitelné plochy (přehled a charakteristika) Přesto, že z rozboru vyplývá malý zájem o novou výstavbu, bylo vytipováno poměrně hodně míst, která jsou vhodná jako zastavitelné plochy, aby v případě zájmu schválený (a tedy závazný) územní plán nebrzdil rozvoj vesnice. Výstavba na těchto zastavitelných plochách je však závislá na níže popsaných podmínkách. Výstavba na vytipovaných parcelách je také odvislá na možnosti získání stavebních pozemků. Pozemky jsou ve vlastnictví soukromém, obce a státu – ve správě Pozemkového fondu – viz tabulka č.3. Právě proto, že není jasné, kdy a jak budou podmínky k výstavbě v jednotlivých lokalitách splněny, bylo zastavitelných území vyznačeno více. Detailnější způsob zástavby na zastavitelných územích je třeba vyřešit regulačním plánem podle Stavebního zákona. Zastavitelná území jsou popsána v přehledné tabulce (tab. č.3) a jsou rozdělena podle způsobu využití do těchto skupin:

Zastavitelné plochy číslo lokality kód výměra funkce plochy (m2) Z1 SV 6 104 Z2 SV 8 672 Z3 BV 2 259 Z4 BV 4 366 Z5 BV 9 560 Z6 PVk 1 696 Z7 VZ 12 593 Z8 OM 2 096 Z9 DS 12 141 Z10 DK 1 993

funkční využití

Smíšené obytné venkovské Smíšené obytné venkovské Bydlení – v RD - venkovské Bydlení – v RD - venkovské Bydlení – v RD - venkovské Veřejná prostranství- komunikační koridory Výroba a skladování – zemědělská výroba Občanské vybavení – komerční , malá a střední Dopravní infrastruktura – silniční Dopravní infrastruktura – ostatní komunikace a cesty

Plochy přestavby číslo lokality P1 P2

kód funkce BH DK

výměra plochy (m2) 2 654 596

funkční využití Bydlení v bytových domech Dopravní infrastruktura – ostatní komunikace a cesty


str. 11

c. 4. 1) Plochy bydlení BV-Z3, BV-Z4, BV-Z5 - jako čistě obytné plochy jsou navrženy lokality na jihovýchodě obce Území má výhodnou urbanistickou polohu – rozšiřuje původní vesnici v kvadrantu směrem od hlavních silnic, v klidné poloze, ve vztahu ke středu obce tak zůstává celek nerozdělený komunikací. Velikost je limitována elektrickým vedením VN. Zástavba se zde může rozvíjet postupně, podle zájmu od severu k jihu. SV-Z1,SV-Z2 - lokalita leží na severu obce - a je určena pro obytnou smíšenou zástavbu. Využívá oboustranně dnešní komunikaci, vedoucí ze středu obce na sever ke hřbitovu, takže obci nevznikají problémy se zpřístupněním lokality. Na severu lokality (SV-Z1) je již postaven jeden objekt. Obytná výstavba je zde však podmíněna předchozí přeložkou silnice II / 272. Pokud se neuskuteční, je podél silnice příliš velký hluk – do vzdálenosti 27 m od silnice je vypočtena hladina akustického tlaku vyšší než povolených 60 dB a tyto plochy nejsou pro bydlení vhodné. Vzhledem ke způsobu využití sousedních ploch a vazbám na okolí je zde vhodné bydlení doplněné službami a drobným podnikáním. Pro plochy SV-Z1,SV-Z2 bude zhotoven regulační plán, který může být pořízen i na žádost. Prostorové podmínky pro novostavby na těchto obytných plochách BV-Z3,BV-Z4,BV-Z5, a SV-Z1,SV-Z2 jsou v souladu s popisem uvedeným již výše: povoluje se pouze výstavba rodinných domků, doporučuje se typ řadových domků nebo dvojdomků pro hustší zástavbu (izolované se však nevylučují). Celková kapacita zastavitelných ploch činí až 25 rodinných domů (v případě zástavby izolovanými RD). Při průměrném obsazení 3,5 obyvatele na byt se jedná o bydlení až 88 obyvatel.

c. 4. 2) Plochy občanského vybavení Plocha v zastavěném území dnešních zahrad podél silnice na východě obce je navržena též k možnému zastavění. Vzhledem k hluku z dopravy zde není vhodné bydlení, ale poloha u budoucí nejfrekventovanější silnice je z hlediska podnikatelského atraktivní. Navazuje na již stávající plochy služeb. Proto je zde vyznačena plocha OM-Z8 k rozšíření nabídky služeb, která má stejné podmínky využití.

c. 4. 3) Plochy výroby a skladování Na jižní straně je navržena zastavitelná plocha VZ-Z7, která umožňuje v případě potřeb rozšířit dnešní výrobní plochy východním směrem až k elektrickému vedení VN. Jedná se o podnikatelsky výhodnou polohu blízko nájezdu na dálnici – tj. s výborným spojením se světem. Novou výstavbu je však nutno řešit architektonicky a urbanisticky s ohledem na původní vesnici. Proto je v kap. c) „urbanistická koncepce„ stanovena prostorová regulace. Podmínkou pro výstavbu je vysázení izolační zeleně směrem k obytné lokalitě BVZ3,BV-Z4,BV-Z5 podle územního plánu. Rozvojové předpoklady jsou podmíněny budováním infrastruktury - komunikacemi, kanalizací apod. Hlučnost z výroby však nesmí přesahovat na sousedních plochách pro bydlení pro ně povolený limit.


str. 12

Změna č.1 Urbanistická koncepce a plochy přestavby stanovené v platném ÚP se Změnou č.1 nemění. Pozemek č.p. 231/6 s funkcí NSpz se mění na plochu VZ – ZM1- zemědělská výroba, skladování . Mezi zemědělskou výrobou a bydlením je plocha zeleně ZO-ZM2. Je zvětšena plocha veřejné zeleně a zmenšena plocha bydlení SV-ZM3.

c. 4. 4) Plochy dopravní Jedná o pro přeložku silnice II / 272 u severní části obce DS-Z9, v šíři 10,5 m. Místní komunikaci v rámci zajištění dopravní obslužnosti obytných ploch PVk-Z6 v šíři 8 m. DK - Z 10 je doplnění a prodloužení stávající cesty tak, aby navazovala na systém cest v sousedním katastru. DK - P2 je obslužná komunikace, která vede z hlavní části na sousedním katastru v severním cípu obce Starý Vestec. Důležité je i řešení výjezdů ze silnice II/272 do lokalit SV – Z1 a SV – Z2. V době zpracování návrhu ÚP je tato silnice velmi zatížena, proto je navržen jeden výjezd z každé lokality. V případě, že by byla vybudována přeložka komunikace II/272, stala by se z tohoto úseku komunikace místní, je možné řešit více výjezdů, dle návrhu zpracovaného v regulačním plánu.

c. 5) Plochy systému sídelní zeleně K doplnění zeleně v obci je navrženo doplnění dřevin zejména z důvodů jejich okrasné ale i izolační funkce PVz – veřejná prostranství – veřejná zeleň ZS – zeleň soukromá ZO – zeleň ochranná a izolační • • • • • •

Podél původní silnice v severní části obce. U bytových domů se navrhuje husté stromořadí v severní části pozemku z důvodů uzavření a zintimnění prostoru. Lem břehů rybníčka. Dále se navrhuje skupina stromů na nepříjemně vypadající parkovací ploše u hospody v prostoru křižovatky. Zachovává se stromořadí na návsi a v místech struh v západním, severním a jižním směru (údržba). Doplnění zeleně podél komunikací v obytných částech obce, kde se navrhuje dostatečně široký pás volné půdy mezi cestou a oplocením pozemků. Převážně jde o výsadbu vysokých keřů podél dopravně zatížených komunikací, které trochu tlumí zvuk a zachycují prach.

Změna č.1 Mezi zemědělskou výrobou a bydlením je plocha zeleně ZO-ZM2. Je zvětšena plocha veřejné zeleně a zmenšena plocha bydlení SV-ZM3. Izolační vysoká zeleň má za účel opticky oddělit nevhodné sousedství dvou funkcí anebo zamezit či zmírnit pohledy na nevydařené komplexy budov, které architektonicky nezapadají do rázu českého venkova. Jedná se o: • zakrytí bytových domů s nevhodnými tvary střech od pohledů z jihu stromořadím, které zároveň izoluje domy od hlučné silnice • izolace hřbitova jakožto pietního prostoru od nevhodného okolí: silnice zezadu a


str. 13

•

výrobního komplexu zpředu výrobní areály na severu i na jihu jsou po obvodu zakryty vysokými a rychle rostoucími stromy s podrostem keřů, aby se zakryly pokud možno tvary budov, stylově nevhodné do venkovské původní zástavby. Izolační pruh stromořadí je třeba provést zejména na straně k vesnici. Stromy zlepší zároveň prostředí i ve výrobních prostorech.

Umístění stromů je nutné řešit v obci jednotlivě, podle expozice vůči domu a růstových dispozic stromu – nové stromy vysazovat s ohledem na jejich konečnou velikost, aby později nestínili oknům. Výsadba jednotlivých stromů je mimo rámec územního plánu (regulační – zastavovací plán). Při doplňování dřevin používat pro základní kostru druhově původní stromy a keře. Jehličnany, zvláště dovezené druhy, používat jen v omezené míře k úpravám pomníků na hřbitově a podobných izolovaných místech. Zeleň v obci přiblížit maximálně druhové skladbě okolní přírody.

d) Koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umísťování d. 1) Občanské vybavení Občanská vybavenost v obci je omezena na poskytování základních služeb a je provozována převážně fyzickými, popř. právnickými osobami. Komerční služby (obchod, služby nevýrobní a opravárenské, restaurační stravování, ubytování) jsou v obci již stabilizovány a jsou provozovány na základě živnostenských oprávnění. Odpovědnost, autonomie provozovatelů, diferenciace činností a jejích lokalizace je v obci fixována a dost dobře ji v podmínkách tržního hospodářství nelze regulovat. Nekomerční vybavenost (školství, kulturní, tělovýchovná, zdravotnická a sociální zařízení) probíhá restrukturalizací původních systémů a v obci není zastoupena. − Základní škola není v obci umístěna, školní mládež dojíždí do sousedních Semic. − Mateřská škola je rovněž umístěna v Semicích. − Objekt sociálních služeb není v obci umístěn. − Kulturní zařízení je využíváno v Bříství, kde byl rekonstruován shromažďovací kulturní sál. − Zdravotnická zařízeni - ordinace praktického lékaře využívána v Přerově nad Labem je provozována soukromě ve vymezených hodinách. − Tělovýchovná zařízení ani fotbalové hřiště v obci nejsou. V sousedních obcích jsou umístěna fotbalová hřiště. Vedle bytových domů je umístěno pouze dětské hřiště se dvěmi brankami. Úřady: − Poštovní úřad se nachází v Přerově nad Labem. − Obecní úřad je nyní umístěn v budově bývalé zemědělské usedlosti u silnice. Z dalších činností Ize v omezené míře jmenovat zájmové spolky. V obci je spolek dobrovolných hasičů. Další spolky v okolí jsou navštěvovány vesteckými obyvateli (myslivci, rybáři, apod.).

d. 2) Doprava Silniční síť Z dopravního hlediska je Starý Vestec výhodně položen v blízkosti dálnice D 11 ve směru z Prahy na Hradec Králové.


str. 14

Obcí prochází silnice II/611 a II/ 272. Silnice II/611- bývalá silnice I. tř. č. 11 - má vyhovující parametry. Při sčítání dopravy v roce 1995 bylo naměřeno na křižovatce se sil. II/272 celkem 4754 vozidel. Na sil. II/272 ve směru na Lysou n. L. bylo celkem 3169 vozidel a na stejné silnici ve směru k dálnici D 11 celkem 2686 vozidel. Silnice II/272 je navržena k přeložení západním směrem v kategorii S 7,5/80. (Plošná rezerva je však uvažována S 10,5). Tvoří tak souměrnou křižovatku se silnicí číslo 611, to je do úrovně dnešního odbočení na dálnici D 11. V místě křižovatky je územní rezerva pro vybudování kruhového objezdu. Tato dopravní stavba byla navržena ve VÚC Pražský region pod označením D53 a je zařazena mezi veřejně prospěšné stavby. Průběh vlastní přeložky je patrný v grafické části. Z pietních důvodů se požaduje vést přeložku silnice osově nejméně 20 m od hřbitovní zdi. Silnice č. 272 je sběrná komunikace, která se napojuje na dálnici a má vyšší dopravní význam než silnice 611, která svůj význam výstavbou dálnice ztratila. Proto na křižovatce těchto tahů se navrhuje silnice 272 jako hlavní. Největším urbanistickým problémem v obci je přetrvávající negativní vliv dopravy na silnici II / 611 na obytnou zástavbu, a to přesto, že zlepšení životního prostředí v obcích postižených nadměrnou dopravou byl jeden z důvodů výstavby dálnice. Dnes je však nutno konstatovat, že záměr odklonit dopravu mimo obec se povedl pouze částečně: po dálnici projíždí denně 17 000 – 18 000 vozidel a po původní trase 611 přes vesnice 4750 vozidel, což je pořád ještě 27%! Přitom doprava v tomto úseku silnice 611 je opodstatněná vzhledem k přítomnosti dálnice pouze pro dopravu mezi nejbližšími obcemi, cca do cílové vzdálenosti cca 20 km. Dopravní spojení z větších vzdáleností v tomto východě – západním směru by již měla přebírat dálnice. Z dopravního zatížení úseků je však zřejmé, že se tak neděje. Důvodem pravděpodobně je, že pro řidiče je přijatelnější tato stará trasa i za cenu pomalejší jízdy přes obce, než zpoplatněná jízda po dálnici. Důsledkem je, že více jak 1/3 obytných domů St. Vestce je postižena nadměrným hlukem z dopravy. To samozřejmě podstatně přispívá k neustálému vylidňování vesnice. Tento střet lze tedy klasifikovat jako zájmy řidičů (neplatících dálniční poplatky) a obyvatel bydlících v původní vesnici. Tento stav nelze považovat za trvale udržitelný. Bydlení na venkově má totiž oproti městu jedinou výhodu – kvalitnější životní prostředí. Pokud ho neudržíme, nezbývá již žádný důvod, proč tu bydlet. Návrh řešení vedoucí ke snížení hladiny hluku podél této komunikace je popsán níže.

Místní komunikace Jsou stabilizovány urbanistickou sítí ulic. Výstavba na nových zastavitelných plochách bude vyžadovat novou ulici v jižní obytné lokalitě PVk-Z6. Prozatím se předpokládá komunikace se smíšeným provozem (vozy i chodci používají stejnou komunikaci), šířka ulice celkem 8 m. Pro plochy výstavby BV-Z3, BV-Z4, BVZ5 bude nutno rozšířit příjezd – uličku u transformátoru též na 8 m. Do lokalit SV – Z1 a SV – Z2 bude zřízen sjezd ze stání silnice, vždy jeden do celé plochy a vedení komunikace uvnitř ploch bude předmětem řešení regulačního plánu Příjezd do výrobních a skladovacích ploch na jihu VZ – Z7 nesmí být řešen přes obytnou zónu, ale z jihu nebo přes dnešní výrobní zónu. Ostatní zastavitelné plochy jsou přístupny již nyní. Změna č. 1 Změna č.1 nemá vliv na veřejnou infrastrukturu. Dopravní infrastruktura : Vjezd na pozemek p.č. 231/6 je přes stávající areál p.č. 231/5.


str. 15

Železniční doprava Nejblíže umístěná železniční stanice je v Lysé nad Labem (trať Nymburk - Všetaty, Lysá nad Labem - Praha a Lysá nad Labem - Milovice). Další stanice je v Českém Brodu (Kolín Praha). Pro řešenou obec proto nemá železnice velký dopravní význam.

Hromadná doprava osob Hromadná doprava osob je plně v kompetenci obce, která by měla podle skutečné potřeby v budoucích letech zajišťovat autobusové linky a určovat četnost popřípadě druh autobusu co do kapacity osob ve spolupráci s Krajským úřadem a tím dostatečnou obslužnost obce. To závisí na finančních prostředcích, vyčleněných na hromadnou přepravu osob. V obci jsou dvě autobusové zastávky, které lze považovat za dostatečné.

Doprava v klidu Odstavná stání jsou řešena na pozemcích rodinných domků. Parkovací plochy v obytné části se uvažují jako podélné v ulicích. Stávající odstavné plochy u restaurací, u objektu služeb a u obecního úřadu se jeví jako dostatečné. Je však třeba jasně na terénu vymezit parkovací stání (různým druhem materiálu, barvou apod.). V přilehlých místních ulicích a na návsi je další dostatečné místo pro odstavení vozidel obyvatel těchto ulic a návštěvníků. Parkoviště pro výrobní podniky se řeší na jejich pozemcích, kde je dostatek místa.

Polní cesty Síť polních cest vcelku vyhovuje. Postupem času se stabilizovala do dnešní podoby. O dalším rozšíření zpevněných cest by bylo vhodné uvažovat v souvislosti s ozeleněním a zpřístupněním krajiny. Proto je ve výkresové části rozšířena (na podkladě katastrální mapy). Cesty budou lemovány stromořadím – viz kap. b). K zajištění prostupnosti území je navrženo dobudování cesty DK – Z10, která navazuje cestu na sousedním katastru. DK - P2 je obslužná komunikace, která vede z hlavní části na sousedním katastru v severním cípu obce Starý Vestec.

Cyklistická doprava Cyklistická doprava není řešena odděleně a provoz cyklistů je veden po stávajících komunikacích. Obcí neprochází žádná samostatná cyklistická trasa.

Komunikace pro pěší Komunikace pro pěší nejsou v současné době dořešeny a je třeba ve výhledu kolem obytné zástavby po obou stranách silnice č. 611 ale i 272 počítat s vybudováním samostatných chodníků. Řešení chodníků podél hlavních komunikací je třeba spojit s odvodněním komunikací v poměrně rovinatém terénu. Budováním chodníků se zruší stávající systém příkopů. Chodníky v ostatních místních ulicích nebudou řešeny, (v obytných částech norma ČSN 73 6110 připouští zklidněné komunikace se smíšeným provozem pro vozidla i chodce společně).

Doprovodná dopravní zařízení Ve St. Vestci je pouze prodejna ojetých aut. Doprovodná dopravní zařízení na komerční bázi je možné stavět v rámci ploch vyhraněných pro výrobu. Jinak se žádná nenavrhují.


str. 16

POSOUZENÍ HLUKU Z DOPRAVY Ve zpracované hlukové studii z 5/1998 je uveden výpočet hluku. Od 1.1.2001 však nabylo účinnosti nařízení vlády 502 /2000 Sb., kde se požaduje dodržet maximální přípustné hodnoty hluku pro obytnou zástavbu - jednak uvnitř staveb (§11) a jednak pro venkovní prostor (§ 12), které jsou nepřekročitelné a závazné i pro územní plánování. Přitom: §2 odst. d) stavbami pro bydlení stavby, které slouží byt' i jen zčásti k bydlení. f) Venkovním prostorem prostor do vzdálenosti 2 metry od stavby pro bydlení nebo stavby občanského vybavení a prostor, který je užíván k rekreaci, sportu, léčení, zájmové a jiné činnosti, s výjimkou komunikací a prostor vymezených jako venkovní pracoviště. §12 odst. 2) Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A ve venkovním prostoru (s výjimkou hluku z leteckého provozu) se stanoví součtem základní hladiny hluku LAeq,T = 50 dB a příslušné korekce pro denní nebo noční dobu a místo podle přílohy č. 6 k tomuto nařízení. Pro vysoce impulsní hluk se připočte další korekce -7 dB. 6) Pokud by bylo technicky prokázáno, že ve stávající situaci zástavby po vyčerpání všech prostředků její ochrany před hlukem, není technicky možné dodržet ustanovení odstavců 1 až 3, je možné potřebnou ochranu před hlukem zajistit izolací objektu tak, aby bylo vyhověno podmínkám podle § 11. Přitom musí být zachována možnost potřebného větrání. Nejvyšší přípustná hladina akust. tlaku (A) ve venk. prostoru z pozemní dopravy je LAeq,T= 50 + 5 + 5 = 60 dB ve dne a 50 dB v noci. Ve studii byl uveden výpočet ve vzdálenosti 7,5 m, ale bez započítání vlivu odraznosti průčelí. Izofony byly vykresleny pro 50 dB ve dne a 40dB v noci – tyto limity byly vládním nařízením změněny (60 a 50 dB.). V přiložené tabulce č.4 jsou přepočítány vzdálenosti od komunikace na 60 dB – denní limit. Vzdálenost izofon 50 dB pro noční provoz je v praxi obdobná jako vzdálenost 60 dB izofony denní, a proto dále není noční hlučnost posuzována. Z předběžných výpočtů vyvodit: Podél komunikace II / 272 (ve směru S – J) vyhovuje hlučnost pro obytné území až ve vzdálenosti větší než 27 – 28 m (za izofonou 60 dB). V tomto pruhu neleží v jižním úseku žádný obytný objekt. Severní úsek se navrhuje k přeložení. Lze tedy konstatovat, že podél silnice II/272 – hlučnost pro dnešní zástavbu vyhovuje nařízení vlády 502 /2000 Sb. Podél silnice II/611 ( ve směru východ – západ) je situace horší. Ve vzdálenosti 2 m před budovou bude akustický tlak zřejmě vyšší, než udával předběžný výpočet pro vzdálenost 7,5 m. Protože bylo zřejmé, že zde hlučnost nevyhovuje, (a to zhruba pro polovinu obytného území vesnice!), bylo zpracováno pro tuto oblast „Posouzení vlivu hluku z dopravy v obci Starý Vestec„ (ECOMOST září 2001). Tato hluková studie je přílohou tohoto ÚPnu.

Na základě této studie se navrhují 2 opatření ke snížení hluku na obytném území: 1) Stavebními překážkami: a) na hranicích obytných parcel se oplocení nahradí zdmi o výšce 2,5 m, vrátka a vrata budou plná dřevěná. Nad nimi se může provést zděný oblouk (toto řešení vychází architektonicky z klasických bran). Tím se sníží hlučnost ve venkovním obytném prostoru – na dvorech o potřebných 6 dB. b) ve štítech směrem ke komunikaci budou okna vyměněna za protihluková s útlumem min. 25 dB. Tomu odpovídá třída TZI 1 (nebo lépe TZI 2). Tak se dosáhne snížení hladiny hluku ve vnitřních prostorech domu. 2) Dopravní opatření:


str. 17

Umístění dopravní značky pro snížení rychlosti na 30 km / hod. Toto opatření sníží akustický tlak o 2 dB. Očekává se, že toto opatření (spolu s dáváním přednosti v jízdě po sil. 272) přispěje ke zvýhodnění jízdy po dálnici a tím v důsledku ke zmenšení nežádoucího dopravního zatížení na průtahu 611 obcí. (Toto opatření by bylo účinnější, pokud by se realizovalo ve všech postižených obcích na trase 611 z Prahy: Nehvizdy, Velenka, Sadská atd.)

d.3) Technické vybavení d.3.1) Zásobování pitnou vodou Základní údajeV obci není v současné době vybudován veřejný vodovod. Nemovitosti jsou zásobovány individuálně z vlastních domovních studní, kdy je problematická kontrola kvality vody. Vzhledem ke klesající kvalitě vody i v okolních obcích, je navrženo vybudování skupinového vodovodu s napojením obce na tento vodovod. Budování vlastního zdroje vody pro obec je problematické a to s ohledem na nutnost zajišťování potřebných kvalitativních ukazatelů pro pitnou vodu, kdy při provozování malých odběrů je problematické toto kontinuálně zajišťovat. Bilance potřeby vody Jako podkladu bylo použito stávajícího Programu rozvoje vodovodů s výhledem do roku 2010. Bylo provedeno posouzení dle stávajících hodnot potřeby vody. V současné době je uvažována spotřeba 160 l/os/den. Pro občanskou vybavenost se uvažuje se spotřebou 20 l/os/den. A) Potřeba vody pro bytový fond : 160 l/os/den .......................................160 ob. .................25,60 m3/den B) Potřeba pro občanskou a technickou vybavenost : 20 l/os/den .........................................160 ob. ................ 3,20 m3/den C) Potřeba vody pro průmysl : - průmyslové aktivity v území mají spíše charakter služeb, potřeba vody je stanovena dle odhadu počtu pracovníků : 20 pracovníků..................................... 120 l/os./den ............ 2,40 m3lden D) Potřeba pro zemědělství : - v území se nachází soukromý zemědělský podnik, který je zásobován vlastním zdrojem, výhledově se uvažuje s napojením na obecní vodovod - průměrná spotřeba vody je odhadována na 14,00 m3/den součinitel denní nerovnoměrnosti kd = 1,35 součinitel hodinové nerovnoměrnosti kh = 1,8 Celková potřeba vody : Qd Qd max. Qd max. Qh max. potřeba obyvatelstvo vybavenost zemědělství průmysl

m3/den 25,60 3,20 14,00 2,40

m3/den 34,56 4,32 18,90 3,25

l/s 0,40 0,05 0;22 0,04

l/s 0,72 0,09 0,39 0,07

Celkem Navržené řešení

45,20

61,02

0,71

1,25


str. 18

Na vodovodní systém města Lysá nad Labem bude napojen skupinový vodovod pro obce Přerov nad Labem, Semice, Starý Vestec a Bříství. Ze zemního vodojemu osazeného na Přerovské hůře, povede zásobní řad v souběhu s přívodním řadem do jednotlivých obcí. Z vodojemu budou gravitačně zásobeny výše uvedené obce. Vlastní rozvodná síť po obci Starý Vestec je uvažována jako větevná s částečným zokruhováním. Rozvodná síť bude provedena tak aby bylo možno napojit všechny nemovitosti. Měření spotřeby vody bude pro každý objekt samostatně. Rozvody uvnitř obce budou provedeny v souběhu s dalšími inženýrskými sítěmi (kanalizace, plyn, elektro, sdělovací kabely, VO apod.) za dodržení příslušných norem a předpisů.

d.3.2) Kanalizace Základní údaje Dle stavebního průzkumu a informací programu rozvoje má Starý Vestec vybudovanou dešťovou (jednotnou) kanalizaci, která je vyústěna do Kounického potoka. Tato kanalizace je mělká a nevyhovující (není podchycena celá, chybí dokumentace, materiálově různorodá, bez dostatečného počtu revizních šachet apod.). Odpadní vody od obyvatelstva jsou sváděny do soukromých septiků nebo žump, které jsou vyváženy na pole, což neodpovídá způsobu likvidace odpadních vod. Některé žumpy mají i odtok do trativodů, které pak následně znečišťují podzemní vody. Budování vlastní čistírny by bylo vzhledem k malému počtu připojených obyvatel neekonomické a dále je zde i problém nerovnoměrnosti zatěžování čistírny a i trvalý zábor pozemku pro ČOV.

Navržené řešení Pro likvidaci odpadních vod z obce Starý Vestec je proto uvažováno se systémem tlakové kanalizace se zaústěním do koncové revizní šachty gravitační kanalizace v obci Bříství a převedením splaškových vod na čistírnu odpadních vod v obci Bříství. Systém tlakové kanalizace spočívá v připojení každé nemovitosti k veřejnému kanalizačnímu řadu podružným kanalizačním řadem, tj. v domovní sběrné jímce bude umístěno čerpadlo, čerpající odpadní vody z domácností do kanalizační sítě. Na konci obce Starý Vestec bude osazena měrná šachta s průtokoměrem, tak aby bylo měřeno celkové množství odpadní vody z obce Starý Vestec. Pro spojení kanalizace s obcí Bříství je nutný protlak pod dálnicí D11 Praha – Hradec Králové. Tento protlak bude upraven tak, aby mohl být použit i pro další vedení. Kanalizace uvnitř obce bude provedena v souběhu s dalšími inženýrskými sítěmi (vodovod, plyn, elektro, sdělovací kabely, VO apod.) za dodržení příslušných norem a předpisů.

d.3.3) Energetika Základní údaje Stávající venkovní rozvod VN-22 kV v lokalitě obce zajišťuje dostatečnou rezervu pro další elektrizaci. Stávající trafostanice v obci jsou pro obec i její rozvoj dostatečné. Rozvodná síť NN je převážně venkovní, značně zastaralá, neschopná přenést případné větší výkony spojené s další elektrifikací obce. Výkonová bilance pro plánovanou zástavbu RD Dle návrhu studie je počítáno s výstavbou cca 25 rodinných domů v severní a jižní části obce.


str. 19

Za předpokladu výstavby plně elektrizovaných rodinných domů (stupeň C - el. topení a příprava TUV) vychází výkonová bilance při uvažovaném soudobém příkonu 13,0 kW na jeden rodinný dům. pro 1 RD plně elektrifikovaný je uvažován soudobý příkon 13 kW, pro 25 RD pak soudobý nárůst příkonu 325,0 kW.

Navržené řešení Pro projednání s příslušným STE a.s. je možné zajistit dostatečný příkon z již vybudované TS z firmy Chopa.

Návrh sítě NN Z trafostanic v severní i jižní venkovní síť NN.

části obce budou provedeny kabelové vývody na stávající

K lokalitám výstavby rodinných domů budou pokládány z trafostanic nové kabelové vývody NN v průběhu dalších let. Do budoucna je plánován celkový přechod na zemní kabelovou smyčkovou síť NN. Rozšíření sítě NN musí být v dalším projekčním stupni řešeno komplexně v úzké spolupráci s kompetentním správcem - STE a.s. Kolín.

Návrh sítě NN Z trafostanic v severní i jižní části obce budou provedeny kabelové vývody na stávající venkovní síť NN. K lokalitám výstavby rodinných domů budou pokládány z trafostanic nové kabelové vývody NN v průběhu dalších let. Do budoucna je plánován celkový přechod na zemní kabelovou smyčkovou síť NN. Rozšíření sítě NN musí být v dalším projekčním stupni řešeno komplexně v úzké spolupráci s kompetentním správcem - STE a.s. Kolín Veřejné osvětlení Stávající síť veřejného osvětlení v obci je značně zastaralá, doporučuje se provést částečnou rekonstrukci, která by zvýšila kvalitu osvětlení zejména na hlavní průtahové komunikaci (Praha - Poděbrady). V okrajových částech obce doporučuji provést zahuštění světelných bodů a tím docílení větší bezpečnosti osob i majetku. Při změně vrchní sítě NN na kabelovou provést zároveň zemní kabely pro VO.

d. 3. 4) Zásobování plynem Základní údaje V současnosti není v obci rozvod plynu. V rámci plynofikace obce Bříství, která se nachází za dálničním tělesem, je uvažováno s napojením obce Starý Vestec na STL rozvod po obci Bříství a vybudování přívodního řadu do Starého Vestce. Tímto řešením by došlo ke zlepšení životního prostředí snížením emisí v ovzduší. Plynové vytápění přestavuje určitý komfort. Stanovení výše odběru


str. 20

Spotřeba plynu byla odvozena z obdobných akcí a plynofikací obcí, kdy se připojení obyvatelstva pohybuje v rozmezí cca 70-90%, pro potřeby výpočtu je uvažováno s 80% připojením doplněným o plánovanou výstavbu a maloodběratele.

Starý Vestec :

m3/hod

obyvatelé

140

předpokládaná zástavba

25

maloodběratelé

40

Celkem

205

Pro stanovení spotřeb v obci Starý Vestec bylo použito podkladů z předpokládaného rozvoje obce do roku 2010. Detailní zhodnocení jmenovitých příkonů jednotlivých spotřebičů zde nejsou zahrnuty. Pro tyto účely bude zpracován generel plynofikace obce.

Navržené řešení Místo napojení na STL plynovod v Bříství je uvažováno na severním okraji obce Bříství na plynovodní řad DN 80. Rozvody plynu uvnitř obce budou provedeny v souběhu s dalšími inženýrskými sítěmi (kanalizace, vodovod, elektro, sdělovací kabely, VO apod.) za dodržení příslušných norem a předpisů. Pro možnost napojení obce Starý Vestec na plynovod v Bříství je nutný protlak pod dálnicí D11 Praha – Hradec Králové. Tento protlak bude upraven tak, aby mohl být použit i pro další vedení. Rozvod plynu pro obce je předpokládán v provozní tlakové hladině 0,3 MPa. Technické řešení napojení Starého Vestce na STL plynovod je nutno projednat se zástupci Středočeské plynárenské a.s. Praha. Toto řešení je v územním plánu zahrnuto proto, aby nebyla znemožněna jeho případná realizace, i když vzhledem k vývoji cen energií na trhu, je jeho realizace zatím nepravděpodobná.

d. 3. 5) Sdělovací rozvody – místní telefonní síť Základní údaje Stávající nová kabelová telefonní síť v obci je připojena na novou digitální pobočkovou telefonní ústřednu v obci Semice s kapacitou 400 poboček, která zajišťuje dostatečnou rezervu pro rozšíření telefonní sítě. Z výše uvedeného vyplývá, že nová telefonní síť zajistí plné pokrytí požadavku obyvatel obce na telefonní styk.


str. 21

d. 4) Odpady V současné době je zajišťován odvoz domovního odpadu z domácností smluvně – v popelnicových nádobách 110 l. Odpad ze hřbitova je shromaždován ve velkoobjemových kontejnerech, které jsou vyváženy na skládku do Radimi. V obci jsou rozmístěny kontejnery pro sběr tříděného odpadu (skla). Tento systém bude dále rozšiřován. Sběrný dvůr na tříděni odpadu nebude umístěn v obci - odvoz sběrných kontejnerů je zajišťován na základě smlouvy s firmami podnikajícími v této oblasti. V obci jsou pořádány jednorázové sběry kovů a odpadových materiálů. S tímto systémem je v obci dobrá zkušenost a bude i nadále takto organizován. Do oblasti likvidace odpadů patří i řešení likvidace splaškových vod – viz kapitola kanalizace.

d. 5) Veřejná prostranství PVk – veřejná prostranství – komunikační koridory, dopravní napojení PVz – veřejná prostranství – veřejná zeleň Vedle uličních prostorů ve St. Vestci nacházíme náves, končící u kaple s vzrostlými stromy. Tento ráz návsi bude zachován, stromořadí udržováno, ale nebude již rozšiřováno – v severní části se ponechá volný prostor návsi. Křižovatka u hospody v budoucnu nebude podle tohoto návrhu již tolik dopravně zatížena. Dnešní strohý prostor s nečleněným asfaltovým povrchem se doporučuje řešit detailním návrhem: členění půdorysu různými povrchy (dlažby) podle jejich funkce, prostor bude oživen vysokou zelení. Prostor kolem bytových domů bude vymezen a zintimněn ohraničením stromořadím na severu i jihu pozemku. U nové výstavby se předpokládají v zásadě uliční prostory s přítomností občasných stromů.

e) Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezených ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, ÚSES, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochranu před povodněmi, rekreaci, dobývání nerostů apod. e.1) Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezených podmínek pro změny v jejich využití

ploch a stanovení

Charakter krajiny předurčuje poloha obce v Polabské nížině, která má výrazně zemědělský charakter. Terén katastru obce je výhradně rovinný. Z intenzívně zemědělsky využívaného území vybíhá na sousedním území Bříství Křížová hůra se zbytky staré kaple, jež je dominantním krajinným prvkem. Krajina je charakterizována převahou orné půdy s travními porosty podél potoků a lesním masivem Psárce na východě katastru. Obnovení původní krajinné kultury bude dosaženo členěním dnešních strohých lánů pomocí stromořadí. Uvedená opatření také přispějí k omezení eroze půdy. V zemědělské části krajiny je výrazný deficit stromů, které vždy v minulosti krajinu prostorově členily a esteticky kultivovaly. Stromy též jednoznačně určovaly hranice parcel, které se po jejich vykácení začaly měnit. Proto se navrhuje vedle základní – a nejdůležitější kostry zeleně ÚSES doplnit vysokou zeleň.


str. 22

Břehové porosty potoků a příkopů doplnit vhodnými dřevinami s jednostrannou přerušovanou výsadbou s hlavními dřevinami vrba, olše, dub a keřové vrby. Pro výsadbu a údržbu je třeba vytvořit pás v šíři minimálně 3m. Ovocné stromy podél toků nechat dožít a nové nevysazovat. Použití dřevin podle geobotanických formací v průzkumové části US. Doprovodná zeleň podél silnic je přestárlá, její použití ke konzumaci ovoce není vhodné u silnic s větší intenzitou dopravy. Navrhuje se oboustranná výsadba, postupná rekonstrukce doprovodných dřevin směrem k přirozeným druhům. Důležité je střídání několika druhů původních dřevin. Výsadba jeřábu podél silnic není vhodná. Výsadba by měla být prováděna mezí stávající ovocné stromy, které budou postupně odstraňovány. Vysokou zeleň v přímých úsecích doplňovat keři. Je třeba se vyvarovat výsadby monokulturních pásů, které by tvořily podél silnic neprůhledné jednotvárné stěny. Podél polních cest, které budou obnoveny a polohově fixovány podle katastrální mapy (viz výkres) se navrhuje výsadba stromořadí jednostranně, nejlépe z jižní a západní strany komunikací. U polních cest je třeba rozšířit krajnice pro možnost výsadby dřevin. Stromořadím se doporučuje označit i ostatní hranice pozemků polí, které jsou zakresleny v katastrální mapě a jsou v současné době respektovány zemědělskou výrobou. Výsadba stromů se musí provádět s ohledem na závlahové potrubí pod terénem – viz výkresy. Změna č.1 Vzhledem k malému rozsahu nové zastavitelné plochy není zásadně dotčena koncepce uspořádání krajiny stanovená v platném Územním plánu Starý Vestec. Je pouze vytvořena izolační zeleň mezi zemědělskou výrobou a bydlením.

e. 2) Regionální a nadregionální systém ekologické stability je řešen v rámci VÚC. Řešeného území se dotýká ochranné pásmo nadregionálního biokoridoru Niva Labe, které je široké 2 km od osy a zasahuje tak do severní části řešeného území. Nachází se zhruba severně od státní silnice Starý Vestec - Velenka. V tomto ochranném pásmu je nutno zachovávat stávající dochovaná společenstva, která mají stejný ekologický charakter jako osa. Na řešeném území se však takováto místa nevyskytují.

e. 3) Místní systém ekologické stability Koncepce návrhu systému ekologické stability vychází z metodiky pro tvorbu systému ekologické stability a širších souvislostí, do nichž je ÚSES vkomponován. Navazuje na prvky nadregionálního, regionálního i lokálního systému v sousedních katastrech. Při navrhování prvků ÚSES a pozemkových úpravách je nutné použít jako podklad zpracovaný návrh MSES (místní systém ekolog. stability), uložený na Městském úřadu Lysá nad Labem. Navržené biokoridory a biocentra jsou v území převážně funkční a je třeba je upravit pouze tam, kde nemají stanovenou šířku. Dále je bude nutné přesně vymezit pozemkově a doplnit vhodné kultury v nefunkčních částech.

e. 4) Biokoridory U prvků umístěných v dnes intenzivně využívané zemědělské krajině se jako nejvhodnější jeví směs lučních společenstev s víceméně rozvolněnými porosty keřů a stanovištně vhodných lesních dřevin. Jinak se jeví jako vhodné doprovodnou keřovou a stromovou zeleň vysazovat v ucelených liniích a skupinách tak, aby umožňovala co nejekonomičtější údržbu luk a zároveň vytvářela refungia pro co největší množství živočichů - ptáci a drobní savci.


str. 23

Stromová společenstva by měla být využívána zejména pro návrh biokoridorů, ale ani zde by neměl chybět bohatý podrost a keřové patro. Prvky ÚSES by měly být osazovány ze stanovištně vhodných, přirozených dřevin,a to jak stromů tak keřů. Biokoridor BK 4 - vymezený přerušovaný biokoridor v západní části katastru vede nivou Kounického potoka. Bude doplněn na pravém břehu dřevinami a vlevo pásem luk v celkové min. šířce biokoridoru 40 m. Nutná úprava do požadované velikosti bude zejména podél úseku vedoucím u okraje obce. Topoly za státní silnicí nechat na levém břehu dožít a na pravém břehu postupně nahrazovat větším počtem přirozených druhů dřevin. Podél levého břehu založit luční pás. Biokoridor BK 5 je vymezený, přerušovaný biokoridor v jihovýchodní části katastru vedoucí podél okraje lesních porostů. Zde bude dodržena přirozená skladba dřevin. V lesních porostech je celkem dobrý stav s menší úpravou skladby dřevin. U přechodu polem bude pravý břeh doplněn zatravněným pásem. Minimální nutné šířky lokálního biokoridoru jsou 15 m.

e. 5) Biocentrum BC 8 - vymezené, funkční biocentrum na východním okraji lesa V Psárce. Území se nachází v oblasti středoevropského listnatého lesa, obvod s převažující teplomilnou květenou-Polabí. Smíšený světlý les a jeho lem s převahou přirozených druhů. V biocentru zůstane cílové společenstvo lesní s plochou min 3 ha, a s udržením a vylepšením skladby dřevin do přirozeného stavu. e. 6) Prostupnost krajiny a protierozní opatření Prostupnost krajiny je dána stávajícím systémem polních cest, který je navržen k obnovení podle katastrální mapy. Podél polních cest se navrhuje výsadba stromořadí jednostranně, nejlépe v severním okraji, pro zajištění rychlého vysoušení jejich povrchu. U polních cest je třeba rozšířit krajnice pro možnost výsadby dřevin. Stromořadím se doporučuje označit i ostatní hranice pozemků polí, které jsou zakresleny v katastrální mapě a jsou v současné době respektovány zemědělskou výrobou – jsou patrny z ortofotomapy. Výsadbou zeleně bude zajištěno i zvýšení protierozní ochrany zemědělské půdy.

e. 7) Ochrana před povodněmi Zvláštní ochrana před povodněmi se nenavrhuje.

e. 8) Rekreace Zvláštní plochy pro rekreaci se nenavrhují. K rekreaci lze využít pouze objekty uvnitř zastavěného území obce. Je však třeba pro zachování obytné hodnoty území preferovat trvalé bydlení v obci.

e. 9) Dobývání ložisek nerostů Těžba ložisek nerostných surovin není v řešeném území provozována a chráněná ložisková území se zde nenachází.


str. 24

f) Podmínky využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití, přípustného, nepřípustného využití, popřípadě podmínečně přípustného využití těchto ploch a stanovení prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu V zastavěném území jsou v návrhu zachovány stávající funkční plochy, kde převažují plochy vesnického bydlení a plochy obytné smíšené. Hranice zastavěného území obce Hranice zastavěného území obce je vymezena v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Urbanizovaná území – území zastavěná a zastavitelné plochy tvoří plochy stabilizované , jejichž funkční a prostorové uspořádání nebude měněno, plochy rozvojové, zahrnující nezastavěné území určené k zastavění a území určené ke změně využití a prostorového uspořádání. Podmínky funkční a prostorové regulace k jednotlivým plochám vymezují hlavní, přípustné, podmínečně přípustné a nepřípustné využití a podmínky prostorového uspořádání. f 1) Plochy s rozdílným způsobem využití Plochy bydlení BV – bydlení – v rodinných domech – venkovské BH – bydlení - v bytových domech - venkovské Plochy smíšené obytné SV – plochy smíšené obytné – vesnické Plochy občanské vybavenosti OS – občanské vybavení tělovýchovná a sportovní zařízení OM – občanské vybavení – komerční zařízení malá OH – občanské vybavení – hřbitov Plochy veřejných prostranství PVk – veřejná prostranství – komunikační koridory, dopravní napojení PVz – veřejná prostranství – veřejná zeleň Plochy dopravní infrastruktury DS – dopravní infrastruktura – silniční DK – dopravní infrastruktura – ostatní komunikace, cesty Plochy výroby a skladování VZ – výroba a skladování – zemědělská výroba VX - výroba a skladování

Plochy zeleně ZS – zeleň soukromá ZO – zeleň ochranná a izolační Plochy vodní a vodohospodářské


str. 25

VV – vodní toky a plochy Plochy zemědělské NZ – plochy zemědělské Plochy přírodní NP – plochy přírodní

Plochy smíšené nezastavěného území NSpz –plochy přírodní, zemědělské Podmínky k ploše s rozdílným využitím Pro všechny funkční plochy platí d) nepřípustné využití: pokud nesplňují podmínky uvedené pod bodem a) resp. b) nebo nesplňují podmínky stanovené zákonem, ÚP, jinými obecně závaznými právními předpisy nebo platným správním rozhodnutím, a to buď pro celé správní území nebo jeho části. Toto nepřípustné využití je pro některé funkce ještě dále konkretizováno.

Plochy bydlení BV – bydlení – v rodinných domech – vesnické a) Hlavní využití nízkopodlažní – zástavba venkovského typu, s drobným chovatelským pěstitelským zázemím pro samozásobení nerušící pohodu bydlení v sousedství, s příměsí nerušících obslužných funkcí místního významu. Pozemky související dopravní a technické infrastruktury. Veřejná prostranství s veřejnou zelení i s komunikačními koridory. Dětská vybavená hřiště. b) Přípustné využití nízkopodlažní – zástavba venkovského typu, individuelní bydlení s užitkovými, pobytovými nebo okrasnými zahradami, chovem drobného zvířectva pro vlastní potřebu, individuelní podnikatelská činnost, individuelní řemeslnické a zpracovatelské provozy bez negativních vlivů na obytnou zástavbu, objekty individuelní rekreace. c) Podmínečně přípustné využití ostatní obytné domy, kulturní, církevní, sportovní, sociální, zdravotnická zařízení a zařízení školství, výrobní služby a nevýrobní služby, pokud nesnižují kvalitu prostředí a pohodu bydlení ve vymezené ploše a jsou slučitelné s bydlením. Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A ve venkovním prostoru ve dne = 55 dB v noci = 45 dB d) Nepřípustné využití všechny druhy činností, které intenzitou dopravy, prachem a exhalacemi narušují pozemky souseda: Podniky a provozovny živočišné, rostlinné, průmyslové výroby, hlučné provozy služeb (restaurace, kulturní zařízení – pro ně se při výjimečném umístění vyžaduje max. A ve dne / v noci = 45/35 dB). e) Podmínky prostorového uspořádání koeficient míry využitelnosti území KZP = 40% (koeficient zastavění území) minimální procento ozelenění 40%


str. 26

výšková hladina zástavby bude respektovat výšku okolní zástavby nepřesáhne v zastavěném území 2 NP + podkroví. Zejména v zastavěném území mezi stávající zástavbou charakter objektů bude odpovídat místně hodnotné tradiční venkovské zástavbě (obdélný půdorys obytných objektů, použití tradičních materiálů, sedlové střechy) Tvar střech - jakákoliv novostavba, přístavba (nebo generální přestavba střechy) musí mít střechu sedlovou, valbovou nebo polovalbovou, ve sklonu 38° - 45°, s krytinou taškovou případně materiálově blízkou v přirozené hnědočervené barvě. Při generální opravě střechy bytových domů lze provést nahrazení dnešní ploché střechy formou střechy mansardové.. Na oplocení předních - uličních hranic pozemků vč. vrat a vrátek se nepovoluje v obytné zástavbě použít viditelných konstrukcí z plechu. BH - bydlení – v bytových domech - venkovské a) Hlavní využití bydlení v bytových a rodinných domech s hospodářským zázemím na vyhrazených pozemcích včetně zahrad a garáží. Zeleň. c) Podmínečně přípustné využití drobná hospodářská, chovatelská a pěstitelská činnost pro samozásobení, provozovaná ve vlastních účelových stavbách a drobné živnostenské provozovny, pokud svým provozem neovlivní stavební pozemky souseda nad normové hodnoty. Individuální rekreace, ubytovací sociální a maloobchodní služby obyvatelstvu, pokud se architekturou přizpůsobí okolí. d) Nepřípustné využití všechny druhy činností, které intenzitou dopravy, prachem a exhalacemi narušují pozemky souseda: Podniky a provozovny živočišné, rostlinné, průmyslové výroby, hlučné provozy služeb (restaurace, kulturní zařízení – pro ně se při výjimečném umístění vyžaduje max. A ve dne / v noci = 45/35 dB). Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A ve venkovním prostoru ve dne = 55 dB v noci = 45 dB SV – plochy smíšené obytné – vesnické a) Hlavní využití pozemky staveb pro bydlení s podílem ploch občanské vybavenosti, rekreace, hospodářské nerušící složky. Pozemky související dopravní a technické infrastruktury. Obchod a menší soukromé podniky (živnosti). b) Přípustné využití bydlení venkovského typu se středním podílem hospodářské složky, zástavba v měřítku hospodářských usedlostí s bydlením, služby pro agroturistiku (ubytování, stravování), rekreaci, řemeslná výroba, stavby pro činnosti pěstitelské a chovatelské c) Podmínečně přípustné využití drobná výroba a služby bez negativních vlivů na obytnou zástavbu včetně využívání veřejných ploch pro skladování a pro odstavování většího počtu vozidel, které nesnižuje kvalitu prostředí souvisejícího území d) Nepřípustné využití


str. 27

všechny druhy činností, které intenzitou dopravy, prachem a exhalacemi narušují pozemky souseda: Podniky živočišné, rostlinné, průmyslové výroby. e) Podmínky prostorového uspořádání koeficient míry využitelnosti území KZP = 50% (koeficient zastavění území) výšková hladina zástavby bude respektovat výšku okolní zástavby, hmotové členění a měřítko staveb bude vycházet z místně tradiční zástavby dvorcového typu. Tvar střech jakákoliv novostavba, přístavba (nebo generální přestavba střechy) musí mít střechu sedlovou, valbovou nebo polovalbovou, ve sklonu 38° - 45°, s krytinou taškovou případně materiálově blízkou v přirozené hnědočervené barvě. Při generální opravě střechy bytových domů lze provést nahrazení dnešní ploché střechy formou střechy mansardové. Na oplocení předních - uličních hranic pozemků vč. vrat a vrátek se nepovoluje v obytné zástavbě použít viditelných konstrukcí z plechu. Změna č.1 Plocha SV-ZM3 se nevymezuje, pouze upravuje velikost plochy s funkčním využitím SVplochy smíšené obytné – vesnické

Plochy občanské vybavenosti OS – občanské vybavení tělovýchovná a sportovní zařízení a) Hlavní využití tělovýchova, sport, kulturně rekreační zařízení. Pozemky související dopravní a technické infrastruktury. Plochy musí být vymezeny v přímé návaznosti na dostačující plochy dopravní infrastruktury a z nich přístupné. b) Přípustné využitízahrnují pozemky staveb a zařízení pro sport, rekreaci, vzdělávání a výchovu, sociální služby, péči o rodinu. c) Podmínečně přípustné využití pozemky staveb a zařízení pro stravování, ubytování, pro obchodní prodej. e) Podmínky prostorového uspořádání koeficient míry využitelnosti území KZP = 60% (koeficient zastavění území), minimální procento ozelenění 20%, výšková hladina zástavby bude respektovat výšku okolní zástavby, nepřesáhne 2 NP + podkroví.

OM – občanské vybavení – komerční zařízení malá a) Hlavní využití pro komerční zařízení malá s omezeným počtem zaměstnanců. Pozemky související dopravní a technické infrastruktury. Plochy musí být vymezeny v přímé návaznosti na dostačující plochy dopravní infrastruktury a z nich přístupné. b) Přípustné využití plochy občanského vybavení pro obchod, služby, tělovýchovu, sport, ubytování, stravování c) Podmínečně přípustné využití bydlení zaměstnanců, služby výrobní e) Podmínky prostorového uspořádání


str. 28

koeficient míry využitelnosti území KZP = 40% (koeficient zastavění území), minimální procento ozelenění 20%, výšková hladina zástavby bude respektovat výšku okolní zástavby, nepřesáhne 2 NP + podkroví. OH – občanské vybavení – hřbitov a) Hlavní využití Hřbitov. Pozemky související dopravní a technické infrastruktury Plochy musí být vymezeny v přímé návaznosti na dostačující plochy dopravní infrastruktury a z nich přístupné. b) Přípustné využití Plochy činností navazujících pro zajištění užívání hřbitova

Plochy veřejných prostranství PVk – veřejná prostranství – komunikační koridory, dopravní napojení a) Hlavní využití prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru v zastavěném území. Pozemky související dopravní a technické infrastruktury a občanského vybavení , slučitelné s účelem veřejných prostranství. b) Přípustné využití plochy náměstí, ulice, tržiště, chodníky, doprovodná a ochranná zeleň, veřejná zeleň, parky

PVz – veřejná prostranství – veřejná zeleň a) Hlavní využití prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru. Pozemky související dopravní a technické infrastruktury a občanského vybavení , slučitelné s účelem veřejného prostranství. b) Přípustné využití doprovodná a ochranná zeleň, veřejná zeleň, parky, dětská hřiště pro školní a předškolní mládež, víceúčelové travnaté hřiště. c) Podmínečně přípustné využití Drobné stavby slučitelné s účelem veřejného prostranství bez negativních vlivů. e) Podmínky prostorového uspořádání Druhová skladba vegetace bude odpovídat přírodní vegetaci v místě a okolí obvyklé. Druhová skladba alejové zeleně bude totožná s alejovou zelení místně obvyklou. Do plochy bude zahrnuta ochranná zeleň. V zastavěném území se nebudou sázet žádné druhy jehličnanů.

Plochy dopravní infrastruktury DS – dopravní infrastruktura – silniční


str. 29

a) Hlavní využití plochy silniční dopravy b) Přípustné využití pro komunikace I, II a III třídy, včetně pozemků, na kterých jsou umístěny součásti komunikace, například náspy, zářezy opěrné zdi, mosty a doprovodné i izolační zeleně, pozemky staveb dopravních zařízení, dopravního vybavení c) Podmínečně přípustné využití odstavné a parkovací plochy, areály údržby pozemních komunikací, čerpací stanice pohonných hmot d) Nepřípustné využití plochy pro bydlení a rekreaci e) Podmínky prostorového uspořádání součástí ploch jsou plochy doprovodné nebo alejové zeleně DK – dopravní infrastruktura – ostatní komunikace, cesty a) Hlavní využití ostatní komunikace , cesty b) Přípustné využití jedná se o území pro dopravu, pěší cesty, klidovou dopravu, zemědělskou dopravu, cyklistickou dopravu, mimo zastavěné území c) Podmínečně přípustné využití parkovací plochy e) Podmínky prostorového uspořádání součástí ploch jsou plochy doprovodné nebo alejové zeleně d) Nepřípustné využití automobilová doprava vyjma vozidel údržby

Plochy výroby a skladování VZ – výroba a skladování – zemědělská výroba a) Hlavní využití zemědělská rostlinná výroba a přidružená drobná výroba výrobní služby, sklady. b) Přípustné využití stavby a zařízení výroby, dále pro sklady a skladové prostory, malovýrobu a činnosti související, stavby technické vybavenosti. Stavby i zařízení musí být urbanisticky i stavebně a provozně řešeny tak, že bez mimořádných opatření vůči okolnímu prostředí nepřekračují stanovené limity z hlediska ochrany zdraví a životního prostředí, na plochách s jinou funkční náplní s územím sousedící. Plochy ochranné zeleně v rámci areálů a staveb.


str. 30

Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A ve venkovním prostoru ve dne = 70 dB v noci = 60 dB Hlučnost z výroby však nesmí přesahovat na sousedních plochách pro bydlení pro ně povolený limit. c) Podmínečně přípustné využití stavby pro služební nebo pohotovostní byty, pro činnosti navazující na prvovýrobu – upravovatelství, ubytování sezónních pracovníků, živočišná výroba v dostatečné vzdálenosti (vypočítaného a vyhlášeného ochranného pásma) od dnešních nebo navržených ploch pro bydlení. e) Podmínky prostorového uspořádání výšková hladina zástavby nepřesáhne výšku tradičních hospodářský staveb v zastavěném území a hospodářských staveb ve volné krajině. Musí být přizpůsobena svým charakterem a výškou stávající výstavbě tohoto typu v obci. Změna č.1 Plocha VZ-ZM1 se vymezuje s funkčním využitím VZ pro výrobu a skladování zemědělskou výrobu: a) Hlavní využití zemědělská rostlinná výroba a přidružená drobná výroba výrobní služby, sklady. b) Přípustné využití stavby a zařízení výroby, dále pro sklady a skladové prostory, malovýrobu a činnosti související, stavby technické vybavenosti. Stavby i zařízení musí být urbanisticky i stavebně a provozně řešeny tak, že bez mimořádných opatření vůči okolnímu prostředí nepřekračují stanovené limity z hlediska ochrany zdraví a životního prostředí, na plochách s jinou funkční náplní s územím sousedící. Plochy ochranné zeleně v rámci areálů a staveb. Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A ve venkovním prostoru ve dne = 70 dB v noci = 60 dB Hlučnost z výroby však nesmí přesahovat na sousedních plochách pro bydlení pro ně povolený limit. c) Podmínečně přípustné využití stavby pro služební nebo pohotovostní byty, pro činnosti navazující na prvovýrobu – upravovatelství, ubytování sezónních pracovníků, živočišná výroba v dostatečné vzdálenosti (vypočítaného a vyhlášeného ochranného pásma) od dnešních nebo navržených ploch pro bydlení. d) Podmínky prostorového uspořádání výšková hladina zástavby nepřesáhne výšku tradičních hospodářský staveb v zastavěném území a hospodářských staveb ve volné krajině. Musí být přizpůsobena svým charakterem a výškou stávající výstavbě tohoto typu v okolí. Koeficient zpevněných ploch bude max. 60 %. VX - výroba a skladování a) Hlavní využití stavby a zařízení pro drobnou výrobu a stavby pro skladování související ze rostlinnou zemědělskou výrobou, potravinářským provozem či jinými obory, které nesmí provozem rušit a zatěžovat nad limity stanovené pro obytné území. Pozemky související dopravní a technické infrastruktury. Plochy musí být vymezeny v přímé návaznosti na dostačující plochy dopravní infrastruktury a z nich přístupné.


str. 31

a) Přípustné využití stavby a zařízení výroby, dále pro sklady a skladové prostory, malovýrobu a činnosti související, stavby technické vybavenosti. Stavby i zařízení musí být urbanisticky i stavebně a provozně řešeny tak, že bez mimořádných opatření vůči okolnímu prostředí nepřekračují stanovené limity z hlediska ochrany zdraví a životního prostředí, na plochách s jinou funkční náplní s územím sousedící. Plochy ochranné zeleně v rámci areálů a staveb. c) Podmínečně přípustné využití stavby pro služební nebo pohotovostní byty, pro činnosti navazující na prvovýrobu – zpracovatelství. e) Podmínky prostorového uspořádání výšková hladina zástavby nepřesáhne výšku tradičních hospodářský staveb v zastavěném území a hospodářských staveb ve volné krajině

Plochy zeleně ZS – zeleň soukromá a) Hlavní využití zeleň v zastavěném území, která není součástí ostatních funkčních ploch b) Přípustné využití Zahrady, sady, okrasné a užitkové zahrady, zeleň ochranná, doprovodná v zastavěném území. c) Podmíněně přípustné využití Liniové stavby pro dopravu, stavby technického vybavení území, úpravy vodních toků, skleníky, stavby pro skladování rostlin ZO – zeleň ochranná a izolační a) Hlavní využití zeleň v zastavěném i nezastavěném území, která není součástí ostatních funkčních ploch, hlavní funkcí je oddělit plochy pro bydlení od ploch ostatního využití, stávající i navrhované plochy, plochy podél silnic a polních cest i toků, po obvodu výrobních areálů c) Podmíněně přípustné využití liniové stavby pro dopravu, stavby technického vybavení území, úpravy vodních toků, e) Podmínky prostorového uspořádání Druhová skladba vegetace bude odpovídat přírodní vegetaci v místě a okolí obvyklé. Druhová skladba alejové zeleně bude totožná s alejovou zelení místně obvyklou.V zastavěném území se nebudou sázet žádné druhy jehličnanů. Změna č.1 Plocha ZO-ZM2 se vymezuje s funkčním využitím ZO - zeleň ochranná a izolační.


str. 32

Plochy vodní a vodohospodářské VV – vodní toky a plochy a) Hlavní využití plochy vodní a vodohospodářské zajišťují podmínky pro nakládání s vodami,chrání před suchem a regulují vodní režim v území b) Přípustné využití vodní plochy, koryta vodních toků a jiné pozemky určené pro převažující vodohospodářské využití, břehové porosty c) Podmínečně přípustné využití Stavby technického vybavení s daným využitím související

Plochy zemědělské NZ – plochy zemědělské a) Hlavní využití Plochy zahrnují zemědělský půdní fond a mají převažující zemědělské využití, b) Přípustné využití plochy zemědělské půdy ve volné krajině, chmelnice, louky, pastviny, trvalé trávní porosty, plochy sadů, zahrad ve volné krajině. Doprovodná zeleň těchto ploch, zeleň ochranná, a jinak neurčená, c) Podmíněně přípustné využití liniové stavby pro dopravu, stavby technického vybavení, stavby pro zemědělské využití a jiná opatření pro zemědělství. e) Podmínky prostorového uspořádání výšková hladina zástavby nepřesáhne výšku tradičních hospodářský staveb v zastavěném území a hospodářských staveb ve volné krajině. Měřítko objektů bude respektovat měřítko tradičních zemědělských staveb v zastavěném území a ve volné krajině.

Plochy přírodní NP – plochy přírodní a) Hlavní využití zeleň ve volné krajině b) Přípustné využití plochy s převažující přírodní funkcí, pozemky biocenter a biokoridorů, lesní plochy, zeleň na volných plochách. Pozemky přirozených a přírodě blízkých ekosystémů Závazná je poloha prvků místního systému ekologické stability a režim péče o faunu a flóru na jeho území. Jedná se o biocentrum BC 8 a biokoridory BK 4, BK 5. Nutno respektovat i při lesním hospodářství: plochy BC 8 a BK 5. c) Podmíněně přípustné využití


str. 33

liniové stavby pro dopravu, pěší cesty, klidovou dopravu, cyklistickou dopravu, polní hospodářské cesty, stavby technického vybavení území, úpravy vodních toků. Součástí ploch mohou být plochy doprovodné nebo alejové zeleně.

Plochy smíšené nezastavěného území NSpz –plochy přírodní, zemědělské a) Hlavní využití zemědělská půda b) Přípustné využití plochy zemědělské půdy ve volné krajině bez převažujícího způsobu využití, chmelnice, louky, pastviny. Doprovodná zeleň těchto ploch, zeleň ochranná, doprovodná, a jinak neurčená a pozemky přirozených a přírodě blízkých ekosystémů c) Podmíněně přípustné využití liniové stavby pro dopravu, stavby technického vybavení území, úpravy vodních toků

funkční plochy na nezastavitelném území mohou být využívány jen k funkcím, ke kterým jsou určené. Výstavba je zde zakázána (s výjimkou staveb sloužících pro lesní hospodářství event. zemědělství podle Stavebního zák.)

f. 2) Nezastavitelné území je členěno na plochy: • komunikace - silnice - polní cesty • zemědělský půdní fond - pole - louky a pastviny • pozemky určené k plnění funkce lesa - hospodářský les • místní systém ekologické stability • vysoká zeleň ostatní • vodní toky (Kounický potok a strouhy) Závazná je poloha zastavěného území a zastavitelných ploch. Mimo tato území nelze v katastru St. Vestce stavět.

g) Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajištění obrany a bezpečnosti státu a ploch pro sanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit g 1) Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření


str. 34

Práva k pozemkům a stavbám, potřebná pro uskutečnění staveb nebo jiných veřejně prospěšných staveb lze podle odejmout nebo omezit pro veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření, které jsou v této kapitole vyjmenovány v souladu s ustanovením §170 Stavebního zákona č. 183/2006 Sb. Postup při odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku či stavbě upravuje zákon č. 184/2006 Sb. Technické vybavení území, podporující jeho rozvoj a ochranu životního prostředí: Plochy a koridory s možností vyvlastnění i uplatnění předkupních práv Veřejně prospěšné stavby dopravní a technické infrastruktury, včetně plochy nezbytné k zajištění její výstavby a řádného užívání pro stanovený účel Technická infrastruktura WT 1 rozvody vody WT 2 kanalizační řady WT 3 rozvody nn WT 4 rozvody plynu WT 5 vodovodní přivaděč WT 6 sběrná kanalizace WT 7 přivádění plynovod Dopravní infrastruktura WD 1 silnice DS WD 2 místní komunikace WD 3 účelová komunikace

rozvody v ulicích po obci kanalizační řady v ulicích po obci rozvody nn v zemi od TS po obci rozvody plynu po obci přivaděč, páteřní vodovod hlavní stoka páteřní plynovod přeložka silnice II/227 komunikace pro Z3,Z4.Z5 komunikace od Semic k II/272

Vybraná veřejně prospěšná opatření WU 1 WU 2 WU 3

biokoridor BK 5 biokoridor BK 5 biokoridor BK 4

v západní části řeš. území v západní části řeš. území ve východní části řeš. území

Změna č.1 Novým využitím pozemků nevzniknou žádné nové požadavky na veřejně prospěšné stavby,opatření a asanace

g.2) Vymezení staveb a opatření k zajištění obrany a bezpečnosti státu a ploch, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit Nevymezují se Změna č.1 Novým využitím pozemků nevzniknou žádné nové požadavky na vyvlastnění staveb a pozemků.

h)

Vymezení dalších veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo

Plochy a koridory pouze s možností uplatnění předkupních práv PP 1 PP 2 PP 3

veřejná zeleň PVz veřejná zeleň PVz veřejná zeleň PVz

odděluje plochy BV-3,BV-4,BV-5 od VZ-Z7 odděluje plochy SV od VZ a VZ-Z7 odděluje plochu SV-Z2 od hřbitova


str. 35

PP 4 WT 1 WT 2 WT 3 WT 4 WT 5

veřejná zeleň PVz

odděluje plochu SV-Z1 od VX

360/1, 360/4, 325, 318/1, 318/8, 318/11, 318/6, 318/15, 35/1, 68/2, 319, 318/2, 320, 234/1, 231/1, 231/4 PK 68,69,70,71/2,62,61, 316 325, 318/1, 318/8, 319, 318/6, 318/2, 320, 68/2, 62/7, 35/1, 360/1, 360/4, 360/5, 231/1, 231/4, PK 68,69,70,71/2,62,61 231/1, 231/4, 332/1, 325, 360/1, 360/4, 360/2, 318/8, 318/9, 318/1, 318/11, 359/3, 359/5, 318/6, 319, 35/1, 68/2, 62/7, 320, 318/5, 318/2 PK 68,69,70,71/2,62,61,316, 234 325, 318/1, 318/8, 319, 318/6, 318/2, 320, 68/2, 62/7, 35/1, 360/1, 360/4, 360/5, 231/1, 231/4, PK 68,69,70,71/2,62,61 360/24, 359/2, 360/23, 51/3, 359/3, 318/15, 318/6, 325, st.54, st.2, 230, 332/1, 209/2, 209/1, 209/5, 209/4, 208/3, 224/1, 224/2, 229, 231/1, 231/5, 231/4, 234/1 PK 316, 234

WT 6

360/23, 360/24, 359/1, 51/3, 359/2, 359/3, 359/5, 14/1, 14/3, 318/6, 318/15, 325, 230, 332/1 PK 316, 234

WT 7

360/23, 360/24, 359/1, 51/3, 359/2, 359/3, 359/5, 14/1, 14/3, 318/6, 318/15, 325, 230, 332/1 PK 316,

WD 1

332/1, 325, PK 232/1,323/2,234,236/1,239,238,210

WD 2

62/7, PK 68,69,70,71/2,62,61

WD 3

198/8, 205, 198/7, 200/2, 200/1, 198/9

WU 1

322,126,109, PK110/1,110/2

WU 2

127/1

WU 3

KN 337/8, 337/7, 337/3, 361/15, 361/14, 361/13, 361/12, 337/11, 337/10, 337/9, 361/10, 361/9, , 276/2, 361/8, 361/11, 361/13, 361/6, 361/5, 361/1, 361/2, 361/4, 361/3, 333, 337/2, 337/1, 337/4, 234/4, 337/5, 337/6, 337/1, 338/1, PK 307, 299, 298, 294, 293, 308, 309, 312, 315, 281, 277, 286, 290, 291, 295, 296, 297, 300, 301, 334, 276, 275, 274, 271/1, 270/1, 270/2, 269/1, 268/1, 268/3, 266/1, 266/3, 265, 255/2, 232/1, 246/1, 234, 245, 243, 240/5, 208/1

PP 1

PK 62,63,69,70

PP 2

49/1,49/2,51/11,51/9,359/5 PK 62,61,49

PP 3

PK 234

PP4

229,230,231/5,231/6

Změna č.1 Novým využitím pozemků nevzniknou žádné nové požadavky na předkupní právo.

i) Údaje o počtu listů Právního stavu po změně č.1 územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části Textová část obsahuje 37 stran


str. 36

GRAFICKÁ ČÁST N1 N2 N4 N7

- Výkres základního členění - Hlavní výkres - Veřejně prospěšné stavby a úpravy - Koordinační výkres


1:5000 1:5000 1:5000 1:5000

str. 37

PRÁVNÍ STAV PO VYDÁNÍ ZMĚNY Č.1

Recommend Documents