II
I
ČESKOSLOVENSKÁ VĚDECKÁ SPOLEČNOST PRO M Y K O L O G I I
V
Ii I .L " A |^ i ^
i
B
iW
\^
// M-
\b
M-
1É
B
If ^ É M «1 m&čB M
L
l m M
/
/
,
W
■ WMĚ
ČESKA
MYKOLOGIE
Časopis Cs. vědecké společnosti pro mykologii k šířen í znalosti hub po strán ce vědecké i prak tick é pošt. p řih r. 106, 111 21 P ra h a 1 Ročník
C í s 1o 2
43 Vedoucí
redaktor:
Květen
1989
prof. RNDr. Zdeněk Urban, DrSc.
R e d a k č n í r a d a : RNDr. Dorota Brillová, CSc.; RNDr. Marie Červená, C Sc.; RNDr. Petr Fragner; MUDr. Josef Herink; RNDr. Věra Holubová, CSc.; RNDr. František Kotlaba, CSc. (zástupce vedoucího red a k to ra ); RNDr. Vladimír Musílek, DrSc., člen korespondent ČSAV; doc. RNDr. Jan Nečásek, CSc.; inž. Cyprián Paulech, CSc.; RNDr. Václav Šašek, CSc. Výkonný
redaktor:
RNDr. Mirko Svrček, CSc.
Příspěvky zasílejte na adresu výkonného red a k to ra : N árodní m uzeum , 115 79 P ra h a 1, Vítězného ú nora 74, telefon 26 94 51—59.
|
1. sešit vyšel 6. ú n o ra 1989
OBSAH
I | | i
M. S v r č e k : Nové nebo m éně znám é diskom ycety. X IX ............................................... 65 V. A n t o n í n : Poznám ky k identitě M arasm ius w ettsteinii (Tricholomat a c e a e ) ........................................................................................................................................77 M. S v r č e k : Psilocybe (Deconica) m agica sp. nov............................................................... 82 J. K l á n a I. R u l f o v á : A ntibiotická ak tiv ita k u ltu r některých stopkovýtrusých hub (B a s id io m y c o tira a )......................................................................................85 J. N o v o t n á : M ikroskopické houby na cystách h áď átka bram borového G lobodera rostochiensis W ollenw. ...................................................................... 96 L. H a g a r a : P hallus duplicatus Bose v Č e s k o s lo v e n s k u ............................................108 M. H e j t m á n e k a J. L a z e b n í č e k : Docent RNDr. Bronislav Hlůza, CSc.. š e d e s á t i l e t ý .................................................................................................................110 J. L a z e b n í č e k : Ing. Ja n K uthan —š e d e s á tile tý .......................................................... 115 S. Š e b e k : Z práva o činnosti Československé vědecké společnosti pro m yko logii při ČSAV v roce 1988 122 R e f e r á t y o l i t e r a t u ř e : C. A. C lark a J. W. Moyer, C om pendium oí sw eet potato diseases (Z. U rban, str. 125); C. McGee Denis, M aize diseases (Z. U rban, str. 126); R. C. P earson a A. C. G oheen (red.), Com pendium of grape diseases (V. Zacha, str. 127); J. E. W right, T he genus Tulostom a (Z. Pouzar, str. 127); A. Skirgiello, Polska bibliografia micoloigjiczna (Z. Urban, str. 81).
ČESKÁ MYKOLOGIE ČASOPIS ČESKOSLOVENSKÉ VĚDECKÉ SPOLEČNOSTI PRO MYKOLOGII ROČNÍK 43
1989
SESlT 2
New or less known Discomycetes. XIX. Nové nebo méně známé diskom ycety. XIX. M irko Svrček Ten species of D iscom ycetes w ere studied: one new genuis, Isosoma, for O m brophila carnosa Vel. is proposed, tw o new species, H ym enoscyphus ravus an d M ollisia olivaceo-cinerea, a re described, four new com binations are proposed (B elonidium badium , Coronellaria aberrans, Discocistella rudolphi, Isosoma carnosum ), four species a re discussed (H ym enoscyphus peruni, L anzia aesculi, Muscicola dubia an d Peziza bovina).
V ýsledek studia deseti d ru h ů diskom ycetů: je vystaven n o v ý ro d lsosoma pro O m brophila carnosa Vel., popsány dva nové d ru h y H ym enoscyphus ravus a M ollisia olivaceo-cinerea, provedena čtyři nová p řeřazen í (B eloni d ium badium , Corónellaria aberrans, Discocistella rudolphi, lsosom a car nosum ) a pojednáno o čtyřech druzích, H ym enoscyphus peruni, Lanzia aesculi, M uscicola dubia, Peziza bovina, většinou n a podkladě nových n á lezů.
lsosom a gen. nov. (H ym enoscyphaceae) A pothecia m ag n a (usque ad 3 cm diam .), crasse firm eq u e carnosa, non g elatinosa, p rim ů m colum niform ia, cylin d racea vel obconica, su p ra tru n c a ta , plana, d en iq u e cen tro im presso, su b tu s stip itifo rm ite r crasse a tte n u a ta atq u e sessilia, basi alb o -fib rillo sa, d en iq u e disco convexo, m arg in e distincto, b ru n -! neolo, ex h y p h is em erg en tib u s, cylindraceis, b ru n n eo -co lo ratis granulosisque, p a rte e x te rio re obscure flocculoso, zona su p erficiale aquoso-cinerea tecto, to ta alba vel cinerea. E xcipulum in te rn u m ( = m edulla) te x tu ra in tric a ta , ex hyphis dense in tric a tis, n on gelatinosis, cylindraceis, 4 — 9 ^ m crassis, constricto-septatis, ecoloratis, te n u ite r tu n icatis, nudis. Asci cylindracei, poro non am yloideo, 8-spori. P a ra p h y se s filiform es. A scosporae oblongae, unicellulares, hyalinae. H a b i t a t ad resid u a p la n ta ru m locis hum idis. T y p u s g e n e r i s : O m brophila carnosa V elenovský, M onogr. Discom. B ohem . p. 108, tab . 18, fig. 4 —6, 1934. Species u n ica ad h u c n o ta: lsosom a carnosum (Vel.) Svrček, comb. nov. B asio n y m u m : O m brophila carnosa V elenovský, M onogr. Discom. Bohem . p. 108, tab . 18, fig. 4 - 6 , 1934. T his conspicuous discom ycete is c h a ra c teristic by th e stru c tu re of th e apo th ecia com posed only of cylindrical, in te rw o v e n th in -w alled hy p h ae not em bed ded in m ucilag in o u s m a tte r. T he ectal ex cip u lum and th e m a rg in are not form ed b y te x tu r a globulosa n o r t. a n g u la ris b u t consist only of alm ost equal 65
Č e s k á m y k o l o g i e 43 (2) i989
j
66
P
j
|
|
|
|
|
SVRCEK: NEW OR LESS KNOWN DISCOMYCETES. XIX.
cylindrical, slig h tly en cru sted b ro w n ish hyphae. T he genus is close to Cudoniella Sacc. (1889) d istin g u ish ed by th e d iffe re n t stru c tu re of th e excipulum . The com parison w ith C udoniella clavus (Alb. et S c h w .: Fr.) D ennis and C. acicularis (B ull.:Fr.) S c h ro e te r show s th e su b sta n tia l d ifferences in th e m orpho logy of th e e x c ip u la r tissu e as w ell as in th e apothecium shape. O m brophila carnosa Vel. w as d escribed and fig u red a lre ad y by B oudier u n d e r th e n am e O m brophila clavus v ar. grandis B oudier, (Icon, mycol. 3: tab. 434 bis, an d 4: 249, 1905 —1910), an d b y D ennis as H elotium clavus var. grandis (Boud.) D ennis (Mycol. Pap. 62:70, 1956) and Cudoniella clavus var. grandis (Boud.) D ennis (Persoonia 3:73, 1964). It is kno w n from F ran ce (M ont m orency, leg. B oudier) an d G re a t B rita in (leg. G raddon, according to D ennis 1956). R ecently, M. C. C lark (1980:60) collected th is discom ycete several tim e in W arw ick sh ire, an d I can e n tire ly agree w ith his opinion th a t “th is v ariety is so d istin ct in size, h a b it an d ty p e of su b stra te th a t it is d ifficu lt to accept th a t it is n o t a d istin c t species.“ Since J. V elenovský described an d fig u red th is fu n g u s v e ry w ell as a species of its ow n I use his e p ith e t “ca rn o su m “ fo r it. C udoniella tenu isp o ra (Cooke et M assee) D ennis (sy n .: O m brophila bataillei B oud ier 1917 secu n d u m D ennis 1974) is according to B aral et K rieg lstein er (1985:138) p ro b a b ly a v e ry close species d iffe re n t by red d ish g re y yellow apoth ecia an d sm aller, o fte n u n ise p ta te ascospores. C. tenuispora m ay be „possibly a sta te of C udoniella clavus m odified by a d ry h a b ita t“ (D ennis 1981:133). In B ohem ia is Isosom a carnosum uncom m on and know n from several loca lities in C e n tra l B ohem ia (e. g. B rd sk é h ře b e n y Mts. and Jev an y ), S o u th ern B ohem ia (e. g. in th e d istric t of Písek) an d W est B ohem ia (n a tu re reserv e V elký kám en). H erein th e d escrip tio n b ased on th e m a te ria l o rig in atin g of m y finds: A pothecia so lita ry or g regarious, som etim es in clusters or 2 —3 fasciculate, 6 — 30 m m across, 5 — 15 m m high, cylin d rical o r obconical, tru n c a te above, disc a t firs t slig h tly concave, becom ing fla t an d strongly convex, obtusely m arg in a te , th e n o fte n irre g u la rly lobed, below n arro w ed to a sh o rt (3 — 6 mm) stem -lik e cylin d rical or slig h tly com pressed, sto u t an d th ick (3 — 5 mm) base, w h ite a n d o ften long fib rillo se a tta c h e d (fibrils becom ing ferru g in eo u s or bro w n ish w ith age). T he m a tu re ap o th ecia have a convex disc som ew hat su nken a t th e centre, u n ev en u p to u n d u la te a t th e m argin. A pothecia are p e rm a n e n tly w h ite, w h itish o r greyish, n o t changing th e colour w hen bruised, and a re conspicuously firm ly fleshy an d on th e w hole som ew hat suggesting sm all pieces of a ra w lard . T he o u te r p a rt of th e excipulum is sparsely and m in u te ly b ro w n ish p u n c ta te or floccose. 1. — 1. Isosom a carnosum (Vel.) Svr. A pothecia, hyphae of m edulla, one encrusted h y p h a of the m arginal layer, paraphysis, ascus, ascospores (from various Bohem ian localities). — 2. H ym enoscyphus ravus Svr. (holotype) T hree apothecia, asci, p araphyses, ascospores, m arginal hyphae, excip u lar cells, th ree crystals deposited in the excipulum . — 3. M ollisia olivaceo-cinerea Svr. (holotype). A pothecia, m arginal cells, ex cip ular hyphae and cells, a m ycelial h ypha enclosed in a hyaline substance, asco spores, paraphysis, ascus. — 4. B elonidium badium (Rehm) Svr. T hree apothecia, hairs, ex cip u lar cells, ascospores, paraphyses, ascus (P rah a-V elk á Chuchle 22. 6. 1966). — 6. B elonidium badium (Rehm) Svr. T hree ascospores, tw o hairs, tw o irre gu lar m ass of sm all crystals scarsely lying am ongst apices of h airs (Milý 21. 6. 1975). M. S vrček del.
67
Č e s k á m y k o l o g i e 43 (2) 1989
The m a rg in a l la y e r of th e ex cip u lu m is 50 — 100 ¿¿m b road, com posed of em erg en t b ro w n ish cy lin d rical h y p h a e 6 — 8 u.m th ic k , coarsely g ra n u la te inside, co n stricted -sep tate, th e w alls o ften bro w n ish en cru sted . T he h y p h a e of th e flesh (m edulla) densely w oven, cy lindrical, 4 — 9 fim th ick , co nstricted-sep tate, colourless th in -w a lle d , sm ooth, slig h tly d ex trin o id (fe rru g in o u s-red dish) in M elzer’s reag en t. Asci 95 — 1 1 0 X 8 — 11 ^ m , pore n o t am yloid. P a ra p h y se s 2 —3.5 (|u m th ick , v ery num ero u s, h yaline, fin elly g ra n u la te inside. A scospores 12 — 19 X (4.5 —) 5 — 6 (xm, obtu sely fu sifo rm , n a rro w ly ellip tical-fu sifo rm , b u t also elliptical-ovoid, m ostly w ith one sm all g u ttu le at each end, filled w ith m in u te g ranules, non sep tate, u n ise ria te in th e asci. On ro ttin g tw ig s of b ro ad -leav es tre e s (especially of Fagus sylvatica, b u t also on Q uercus an d A ln u s glutinosa), on leaves, p la n t d e b ris (dead grass, h e rb a ceous stem s, needles of P inus sylvestris) lying on w e t places o r ra re ly im m e r sed in clear w a te r of riv u le ts in fo rests. M ay — Ju n e . T he ap othecia m a tu re v ery slow ly, a re o fte n sterile w ith m an y p arap h y se s an d few asci. Hym enoscyphus ravus sp. nov. A pothecia 1 — 2 m m diam ., sin g u laria, p ate lla ria , re g u la rite r o rb icu laria, m arg in ata, m arg in e integ ro , su b tu s b re v ite r stip ita ta , stip ite crasso, obconico, to ta albida, dein pallid e cinerea, v u ln e ra ta im m u táb ilia, su b firm e carnosa, e x tu s nuda, in te rd u m su b tilite r rugosa. E xcipulum te x tu ra p rism atica, pallide lu te o b ru n n e u m vel griseo b ru n n eu m , e cellulis an g u latis u sq u e ad 20 X 10 jjm m agnis, m arg in em versu s m inoribus, p a rte b asali isodiam etricis, subglobosis, 5 — 14 ¿¡m diam ., te n u ite r tu n icatis, hyalinis, pigm ento m em b ran aceo b ru n n eo lo in c ru sta tis; zona m arg in alis ex h y p h is cylindraceis, 50 — 60 ¿cm longis, 3 — 4 p.m crassis, sep tatis, g ra n u lis b ru n n eis sparse in c ru sta tis, d ex trin o id eis (in solutione M elzeri vivide ru b ro b ru n n e sc e n tib u s); h y p h ae sim iles etiam in superficie excipuli e x te rn i adsunt. T e x tu ra excipuli cry stallis h y alin is irre g u la rite r acute an g u latis usque ad 13 X 8 fim m agnis creb re im p leta est. A sci 4 9 ,— 60 X 5 — 8 um , clavati, apice ob tu si atq u e 2 «m incrassati, poro subam yloideo, deorsum sensim crasseque stip itati, stip ite in te rd u m flexuoso, 8-spori, sporis distichis. P a ra p h y se s 2 um crassae, filiform es, apice non d ila ta tae, rectae, g u ttu lis im p letae, hyalinae. A scosporae (4.5 —) 6 — 9 X 2.5 — 3 «m, ovoideo-fusiform es, basi longius atitenuatae, egu'ttulatae, hyalinae. H a b i t a t ad gem m as deiectas P iceae a b ie tis ( = P. excelsa e). B o h e m i a m e r i d i o n a l i s : P rudice prope T ábor, in sylva “N a ž á rk u “ dicta, 21. V. 1945 leg. M. S vrček (holotypus, PRM). — G erm an ia (BRD ): “H iih n erb erg “ prope A horn, distr. Coburg (MTB 5731), 31. V. 1987 leg. B. H anff (herb. H. Engel, dupl. PRM). T h is d isc o m y c ete is e a sily re c o g n iz e d b y h a b ita t o n d e a d b u d -s c a le s o f P icea,
g rey ish colour of apothecia, ascospores size and e x c ip u lar stru c tu re . A speci m en sen t m e by Mr. H. E ngel from W est G erm any, collected by B. H an ff on bud-scales of P icea a b ie s lying in a w et moss, agrees in all respects w ith th e holotype. M ollisia olivaceo-cinerea sp. nov. A pothecia 0.2 — 0.8 m m diam ., sparsa, g reg aria, sine subiculo, basi a n g u sta ta sessilia, d en iq u e e x p la n a ta , sicca subclausa, o rb icu laria, an g u ste m arg in ata, disco pallide cinereo, caeruleo-cinereo, p a rte e x te rio re ob scu rio re nudoque. 68
SVRCEK: NEW OR LESS KNOWN DISCOMYCETES. XIX.
E xcip u lu m conspecte o livaceo-griseum tin c tu distin cte v iridulo (praesertim in solutione aquoso NH4OH), m a rg in e in teg ro , cellulis m arg in alib u s cy lindraceo-clavatis vel cylindraceis, te n u ite r tu n icatis, pallide olivaceo-cinereis usque hyalin is, 16 — 25 X 5 — 9 /¿m, sed etiam ta n tu m 3 — 5 ,um crassis e t usque ad 35 l(u m longis, cellulis ceteris a n g u la to -ro tu n d a tis vel subglobosis, 5 — 15 um diam ., p a rie tib u s su b in c ra ssa tis, m arg in em excipuli versu s elongatis m inoribusque, in solutione M elzeri o b scure u m b rin o -fuscescentibus. H yphae m yceliales ad basim ex cip u li n u lli v el sparsae u sq u e sat copiosae, 3 — 5 'um crassae, pallide olivaceo-griseae, n u d a e vel stra to ex te rn o hyalino crasso (ad 2 um ) tectae. Asci 55 — 65 X 5 — 6 liu m , cylindracei vel an g u ste clavato-cylindracei, basi b re v ite r a n g u sta ti, apice obtusi, poro in solutione M elzeri levissim e coerulescente, 8-spori, sp o ris m ono- vel p a rtim distichis. P ara p h y ses 1.5 — 2.5 u crassae, filiform es, ascos h a u d su p eran tes, apice ecoloratae, rectae. A scosporae 5.5 — 10 X 2 u m , a n g u ste cy lin d raceae polis obtusis, su b cu rv atae, e g u ttu lata e, ecolo ratae. H a b i t a t ad lig n u m d u ru m tru n c o ru m ia c en tu m vel ra m u lo ru m deiectoru m Q uercus roboris et Q. petraeae. B o h e m i a c e n t r a l i s : D obřichovice (m onies B rdské hřebeny), 7. VI. 1987 leg. M. S vrček (holotypus, PRM ); P rah a, R adotínské údolí (area tu ta), prope Z adní K opanina, 19. III. 1988, leg. M. Svrček.
N o t e s . T his M ollisia is recognized b y its olivaceous g rey ish excipulum w ith a d istin c t g re e n ish tin t w ell visible in th e solution N H 4OH u n d e r th e sm aller optical m ag n ificatio n , e. g. obj. 45X. In th e second fin d (from R adotin -valley) th e ex cip u lu m is fo rm ed b y n a rro w ly clavate o r su b cy lindrical 25 — 35 X 3 — 5 ,um m a rg in a l h y a lin e h y p h ae, an d 8 —14 X 6 — 8 larg e oblong olivaceous-brow n cells v e ry d a rk (up to blackish) to w a rd s th e base, in M elzer’s rea g e n t d a rk u m b er, th e n (a fte r sev eral h o u rs in th is solution) red d ish brow n. A scospores 7 — 12 X 1.5 — 2 um , som etim es m in u te ly g ra n u la te a t each end. In b o th finds, th e ap o th ecia w e re closely associated w ith fru itb o d ie s of o th e r lignicolous fu n g i, in th e firs t case w ith T rechispora farinacea (Pers. :Fr.) Li b e rta, in th e second one w ith D asyscyphella crystallina (Fuckel) R aitv. M ollisia olivascens (Feltg.) Le G al e t M angenot (1958) is a to tally d iffe re n t species, v e ry p ro b a b ly id e n tic a l w ith H aglundia perelegans N annf. (1934) w hich has th e p rio rity because F eltg en d escribed his ta x o n as only a v a rie ty of M ollisia ligni (Desm.) K arst. Belonidium badium (Rehm ) comb. nov. B asio n y m u m : L a ch n u m b a d iu m R ehm , Discom. in R abenh. K ry p t.-F l. 3: 894, 1896. On d ry su n n y slopes on calcareous soil covered w ith x e ro th erm ic p la n t-co m m u n ities in th e reg io n of C e n tra l B ohem ia, I collected in J u n e 1966 and 1975 on tw o lo calities a discom ycete grow ing on dead stem s of S a lvia v erticillata, an d id e n tifie d it w ith R eh m ’s L a ch n u m badium , a species u n k n o w n in rec e n t lite ra tu re . H erein th e d escrip tio n according to m y collections: A pothecia sin g u láry o r g reg ario u s, u p to 1 m m across, b ro ad ly sessile, den sely h a iry w ith long flex u o u s b ro w n or lig h t g rey b ro w n h a irs finely w h itish p u lveraceo u s an d w h e n fre sh covered w ith h y alin e g u ttu les, disc w hitish, alm ost flat, w h en d ried closed b y th e m a rg in a l hairs. 69
Č e s k á m y k o l o g i e 43 (2) 1989
SLsu À j|| \
f
70
^
Q Jsüa.
(^
>
\
SVRCEK: NEW OR LESS KNOW N DISCOMYCETES. XIX.
E xcip u lu m of iso d iam etric m ostly q u a d ra te or subglobose cells 3 — 8 ¿¿m diam ., b u t also u p to 14 //m across, colourless, re la tiv e ly th in -w alled . H airs of tw o form s, b o th conspicuously “co rk screw -flex u o u se“, b o th cylindrical, stra ig h t or alm ost so, obtu se or som etim es a tte n u a te d to w a rd s th e tip, (60—) 180 — 300 X 3 — 4 um , slig h tly th ic k -w a lle d (0.8 — 1.3 pi:m), yellow ish b ro w n or b row n ish ex cept th e o fte n colourless apices, m u ltise p ta te (up to 10 septa), especially (or only th ere) in th e u p p e r p a r t sp arsely e n c ru sted by h y alin e g ran u les ( — 2 um large) of irre g u la r shap e a n d easily detached. Asci 50 — 70 X 6 — 7.5 pim, a tte n u a te d above, th e pore blue in M elzer’s reag e n t, 8-sp o red , spores p a rtly b iseriate. P a ra p h y ses lanceolate, 4 — 5.5 w ide, oolourless, 7 — 20 jum lo n g er th a n th e asci. A scospores 10 — 18 X 1.7 — 2 am , n a rro w ly fu sifo rm , stra ig h t or slig h tly curved, in eq u ilate ra l, w ith one o r tw o sm all g u ttu le s a t each end, o ften w ith a few ones in th e m iddle, too. S p e c i m e n s e x a m i n e d . B ohem ia c e n tra lis: P ra h a-V elk á Chuchle, on a dry calcareous hill (Silurian lim estone) 22. VI. 1966 leg. M. S. — Milý (Džbán hills), on a dry sonny hillside (Cretaceous sedim ents) 21. VI. 1975 leg. M. S. — All finds on dead stem s of Salvia verticillata.
R ehm (1. c.) d escribed th is L a ch n u m on dead stem s of A rtem isia from W est G erm an y , J. V elenovský reco rd ed it (1934: 250, tab. from tw o lo calities (R adotin an d M nichovice) in C en tral Bohem ia. a detailed research , L a ch n u m badium h a d n o t been found again in since 1975 (V elenovský collected it in sim ila r h a b ita ts on A rtem isia S ta ch y s recta an d Sa lvia p ra ten sis in th e y e a rs 1926 —1927).
cam pestris 12, fig. 48) In spite of th is region cam pestris,
Coronellaria aberrans (Vel.) comb. nov. B asio n y m u m : L a ch n u m aberrans V elenovský, Novit. mycol. noviss. p. 131, 1947. H olo ty p u s PR M 151486: B ohem ia centralis, M nichovice, lacus B ožkov (= B o ž kovské jezírko) 10. V III. 1941 leg. J. V elenovský; u t A quarella Vel. gen. nov., valid, p u b l.; th e su b s tra tu m assigned in th e holotype as Lysim achia vulgaris is not th is host b u t c e rta in ly a fra g m e n t of th e culm of som e Cyperaceae, p ro b ab ly C arex sp. — Ibidem , ad folia Caricis sp. 27. V III. 1941 leg. V elenov ský (p a ra ty p u s PR M 151480); a b o u t 30 apoth ecia e n tire ly agreeing w ith th e holotype. The holo ty p e consists only of sev eral few apothecia exam in ed by me. T hey are 100 — 150 ¿¿m across, 150 — 200 /¿m h ig h (observed in 5 % so lu tio n of NH/,OH), sau cer-sh ap ed , subsessile o r obconical, sh o rtly a tte n u a te d below, w ith a w h ite frin g e of h a irs a ro u n d th e disc, th e o u te r p a rt alm ost sm ooth and brow nish. 2. — 1. Coronellaria aberrans (Vel.) Svr. (holotype). Two apothecia, asci, tw o p ara physes, ascospores, basal cells of th e ectal excipulum , m arginal (p artly encrusted) h airs. — 2. D iscocistella rudolphi (Vel.) Svr. (holotype). Two apothecia, paraphyses, asci, th ree ascospores, ex cip u lar cells, th ree m argin al hairs. — 3. H ym enoscyphus p eru n i (Vel.) Svr. A pothecia, ascospores, paraphysis, ascus, ex cip u lar cells (Vladm ěřice 19. 5. 1985). — 4. Lanzia aesculi (Vel.) Svr. F our apothecia, ascospores, p ara p h y ses, asci, m arginal p a rt of ectal excipulum (Praha, R adotínské údolí 6. 8. 1988). — 5. M uscicola dubia (Vel.) Svr. (holotype). A pothecium , ascospores, th e tip of one ascus and tw o paraphyses, m arginal h airs w ith la te ra l ex cip u lar cells, basal exci p u la r cells and hyphae. — 6. Peziza bovina P hillips. T hree apothecia, th e u p p er p a rt of paraphyses, tw o ascospores (Hostomice p. B rdy and D obřichovice 2.—4. 1988) . M. S vrček del.
71
Č e s k á m y k o l o g i e 43 (2) 1989
E xcip u lu m of a n g u la te o r subglobose, lig h t b ro w n ish or g rey brow n, th in or slig h tly th ic k -w a lle d cells (especially in th e b asal p a rt) 7 — 1 2 X 4 — 5 am o r u p to 12 um across, th e b a sa l cells sm a lle r (3 — 9 um ) a n d d a rk e r, th in -w alled (1 — 1.5 ,um). H airs 50 — 90 X 4 — 5 (um (below), 2 — 2.5 ^ m (above), cylindrical, colourless, th in -w a lle d , se p tate (2 — 3 ¿¿m), fin ely or r a th e r coarsely en cru sted . H airs on th e o u te r p a rt of th e excip u lu m 14 — 20 X 3 — 4 um, obtu sely cy lindrical, lig h t bro w n , 0 — 1 septate. Asci 50 — 60 X 10 — 14 l(u m, clavate, ro u n d ish or su b tru n c a te above, th e tip som ew h at th ick en ed , v ery sh o rtly an d th ick ly a tte n u a te d below , th e pore not blue in M elzer’s reag en t, 8-spored, ascospores b iseriate. P a ra p h y se s 2 — 3 tu m thick, 2 -septate, in th e u p p e r p a r t lan ceo late a n d 4 — 4.5 jum w ide, an d scar cely covered w ith g ran u les, u p to 13 pcca lo n g er th a n th e asci. A scospores 13 — 17 X 4 - 4.5 um , oblong o r fu sifo rm , m o stly a tte n u a te d a t one end, filled w ith 2 — 3 la rg e g u ttu le s d isap p earin g in M elzer’s re a g e n t (like th e g ran u le s on h a irs an d paraphyses). L a ch n u m aberrans VeL is a ty p ical C oronellaria an d a p p ea rs to be a species of its ow n, d istin ct fro m all u p till know n. Discocistella rudolphi (Vel.) comb. nov. B asionym um : P ezizella ru d o lp h i V elenovský, M on. Discom . B ohem . p. 171, tab. 1, fig. 41, 1934. H olotypus PRM 152572 consists of several few apo th ecia only grow ing on th e cu t su rface of a reed culm (P hragm ites australis) collected by J. V elenov ský a t th e m a rg in of a sm all pond n e a r th e village T ře m b la ty (M nichovice, C e n tra l Bohem ia), J u ly 1933. F re sh apo th ecia w ere — according to th e o rig in al diagnosis — “0.5 — 1 m m diam ., ex p an d ed , sm ooth, th e n sublo bate, tra n slu c e n t w h ite, w ith yellow ish t i n t “. D ried ap o th ecia a re 0.2 — 0.3 m m across, sessile, sau cer-shaped, alm ost flat, w h itish or greyish, sm ooth. E xcipulum com posed of th in -w alled , hyaline, iso d iam etric cells 3 — 9 um diam ., re c ta n g u la r an d elongated v e rtically (up to 14 X 5 jum) to w a rd s th e m a rg in , all th e cells sta in ed d istin ctly blu ish in M el z e r’s reag en t. H airs 20 — 25 X 3 — 5 /¿m, sh a rp ly clavate, th in -w a lled , hyaline, th e ir u p p e r p a r t en cru sted w ith m in u te colourless g ranules. Asci 38 — 50 X 5 — 7 „um, m o stly sh o rtly stip itate, 8-spored, th e pore blue in M elzer’s reag en t. P a ra p h y se s n u m erous, cylindrical, o fte n ram ose below, 1.5 — 2 um th ick , sep tate, h yaline, som etim es slig h tly e n larg ed an d su b lan oeolate above b u t alw ay s obtuse, as long as th e asci or less o ften scarcely longer (up to 7 um ). A scospores 7 — 8 X 1.8 — 2 ¿tm, n a rro w ly cylindrical, stra ig h t, b ro a d ly ro u n d e d a t b o th ends or ra re ly n a rro w e d below , w ith one sm all g u ttu le , b ise ria te in th e asci. T he species is recognized by d istin ctly am yloid excipulum . It is p ro b ab ly v ery close to C istella gram inicola R a itv iir (1970) w hich d iffe rs — according to th e o rig in al d escrip tio n — b y th e n a rro w ascospores, sm aller asci and th ick er parap h y ses. Hym enoscyphus peruni (Vel.) Svr. S y n o n y m u m : H elo tiu m p e ru n i V elenovský, M onogr. Discom. Bohem . p. 407, 1934. H olotypus PR M 147443 (exam ined by m e; S vrček 1985:167, w ith o u t th e tra n s fe r to H ym en o scyp h u s; 1986: 216, com b. nov.). 72
SVRCEK: NEW OR LESS KNOW N DISCOMYCETES. XIX.
D urin g th e m ycological field excu rsio n s in W est B ohem ia a b rig h t yellow H ym en o scyp h u s species w as fo u n d , alw ays occurring on h a rd w ood of fallen tw igs of b ro a d -le a v ed tre e s ly in g in v ery w e t or boggy soil n e a r riv u lets, and ofte n im m ersed in w a te r. T he f irs t collection w as m ade on tw o places in th e n a tu re reserv e Z ábělá n e a r Plzeň. A pothecia, w h en fresh, w e re b rig h t golden yellow or also — on h id d e n p a rts of tw ig s — to ta lly colourless, 1 — 2 m m across, disc fla t, stip e u p to 2 m m long, concolorous, sm ooth. T he excip u lar cells at th e base of th e recep tacle alm ost isodiam etric, angulate, up to 16 i/m diam ., th in -w a lle d , h y alin e, elo n g ated to w a rd s th e m argin. In th e basal p a rt of th e ex cip u lu m n u m e ro u s lu stro u s g ra n u le s o r sm all h y alin e lu m p s o f subglobose o r irre g u la r shap e u p to 17 „um across a re p resen t. Asci 75 X 6 pan cylindrical, o b tu se a t th e tip , p o re slig h tly b lu e in M elzer’s reag en t. Asco spores 9 — 12 X 3 — 3.5 um , o b tu sely oblong, e g u ttu late . — A pothecia grew on v e ry h a rd w ood of d eco rticated tw ig s of F ra xin u s excelsior a t th e banks of riv u le ts in a ra v in e in a m ix ed wood, 17. V. 1985. The second fin d w as m ad e n e a r V ladm ěřice (M anětín) 19. V. 1985 (leg. Fr. M ika an d M. S.) on w e t d eco rticated th in tw ig s of A ln u s glutinosa and S a lix sp. lying o n th e b a n k s of a riv u le t a t th e m a rg in of a m ixed wood. A pothecia w ere 1.2 — 3 m m diam ., e n tire ly egg-yellow (not changing th e colour w hen bruised), disc fla t o r slig h tly convex, n o t m a rg in a te, th e stipe re la tiv e ly thick, 1 — 2 m m long, sm ooth, w ith w h ite m ycelial fib rils a t th e base. T he basal e x cip u la r cells 6 — 12 u m across, elo n g ated to b rick -sh ap ed to w a rd s th e m a r gin an d th e n 16 — 35 pirn long, colourless, th in -w alled . Asci 70 — 95 X 6.5 — 8.5 pim, cylindrical, 8-spored, th e p o re inam yloid. P a rap h y se s 1.5 — 2.5 um thick, obtuse, densely g ra n u la te in sid e (d e x trin o id in M elzer’s reagent). Asco spores 8.5 — 15 X 3.5 — 4.5 ,pim, v a ria b le in size a n d shape, m o stly oblong-fu sifo rm or ovoid -fu sifo rm , a tte n u a te d to th e ends, in eq u ila te ra l, slightly curved, g u ttu la te in b o th ends, ra re ly w ith a p seudoseptum (in M elzer’s reagen t). In th e h a n d w ritte n n o tes of Czech m ycologist V áclav V acek th e re are tw o descrip tio n s v e ry p ro b a b ly re p re se n tin g H. p eru ni, b o th b ased on V acek’s finds fro m C e n tra l B ohem ia (P ra h a -M o d řa n y 23. V. 1942 a n d K árovské údolí 28. IV. 1945) o n fa lle n tw ig s of b ro a d -le a v ed tre e s o n boggy g ro u n d a t riv u lets, and d eterm in ed by him as H e lo tiu m citrin u m . In W est G erm an y th is H ym e n o sc y p h u s h as b een p ro b ab ly collected by B aral (B aral e t K rie g lste in e r 1985) u n d e r analogous ecological conditions, an d com p are d b y him w ith H y m e n o sc y p h u s rep a n d u s (Phillips) D ennis (in notes to th is species p. 133, an d w ith o u t th e specific id entification). Lanzia aesculi (Vel.) Svr. V ery b e a u tifu l p le n ty m a te ria l of th is discom ycete has been collected by m e 6 . V III. 1988 in th e n a tu re reserv e R ad o tín sk é údolí n e a r P ra g u e (C entral B ohem ia) on petioles an d veins of decaying fallen leaves of A esculus hippoca sta n u m lyin g on w e t clayey soil in deep sh ad e of trees and ta ll h erbs in a m eadow at th e brook R ad o tín sk ý potok. — A pothecia 1 — 2 m m across, p u re w h ite, re la tiv e ly th in , n o t red d en in g , alm o st tra n slu c e n t w h e n young, th e m arg in o ften u n d u la te , long stip ita te (1 — 2 m m ), th e stipe a t th e base blackish o r d a rk grey. E x c ip u la r cells an g u late, u p to 30 X 18 pim large, th in -w alled , hyaline, sm aller to w a rd s th e m a rg in , re c ta n g u la r o r alm ost q u a d ra te , m arg in al h y p h a e cy lin d rical o r slig h tly clavate, 25 — 35 X 2.5 — 3.5 u m , h y p h ae of the stipe 6 — 12 ,um th ick , th e basal ones b lack ish an d m ore th ick -w alled , p u rp le 73
Č e s k á m y k o l o g i e 43 (2) 1989
-b ro w n o r p u rp lish in M elzer’s reag en t. Asci 65 — 85 X 7 — 10 ,um, sho rtly s tip ita te , 8-spored, th e pore am yloid. P a rap h y ses 2 — 2.5 um th ick , g ra n u la te inside, obtuse. A scospores 15 — 24.5 X (3.5 —) 4 — 5 /¿m, fu siform , clavate, o ften stro n g ly ta p e rin g below an d curved, filled w ith m an y sm all an d la rg er g uttules. In S o u th e rn B ohem ia I collected th is species also copiously on fallen leaves of A escu lu s hippo ca sta n u m in th e v alley of th e riv e r Lom nice n e a r K arlo v (S m etanova L hota, distr. Písek), 23. V III. 1964. In som e ap o thecia (exam ined in d ried state) m an y sm all am yloid g ran u le s on th e u p p e r p a r t of thecium w ere observed. T he ty p e m a te ria l of H elo tiu m aesculi Vel. (1947) exam ined by m e (Svrček 1985:131) w as fo u n d by V. V acek in S o u th e rn M oravia in th e y ears 1942 an d 1949 on th e sam e host. T he o rig in al V elenovský’s diagnosis is n o t a ccu rate if com p ared w ith V acek’s h a n d w ritte n notes as w ell as th e exsiccati (holotype PRM 148922, p a ra ty p e PRM 683591) w hich agree fu lly w ith o u r observations. R ecently, Mr. H. E ngel sen t m e Lanzia aesculi from W est G erm an y (R odertal n e a r W eidhausen, C oburg, distr. L ichtenfels, MTB 5832, 8. V III. 1987 leg. H. Engel).
*
M uscicola d u b ia (Vel.) S vrček (1985) T he g enus M uscicola Vel. w as proposed fo r H elo tiu m d u b iu m Vel. (1934) in notes to th e p rotologue of th is species w hich has been valid ly tra n sfe re d to M uscicola by m e (1985:143). T he lectotype of H. d u b iu m consists (PRM 148165) of a b o u t 12 apo th ecia g row ing sc a ttere d on th e blade of living moss leaves (R h y tid ia d e lp h u s triq u etru s). A pothecia now 0.1 — 0.3 m m diam ., sh o rtly b u t d istin ctly stip itate, pale orange. E xcipulum of oblong cells 15 — 25 X 6 — 9 ¿im large, th in -w alled , colourless, m arg in a l h y p h ae up to 40 X 4 — 5 ¡¿m, cylindrical, flexuous, obtu se above, th e tip s som etim es alm ost sem icircular recurved, o ften en cru sted w ith fin e g ran u les, in th e solution of NH/,OH golden yellow , in M elzer’s re a g e n t red yellow , th e sim ilar h y p h ae are p re se n t on th e o u te r p a rt of th e excipulum , too. M oreover, n u m ero u s am o rp h o u s lum ps of golden yellow or deep yellow p ig m ent a re to be fo u n d am ongst th e m a rg in a l hyphae. T he w alls of all e x c ip u la r h y p h ae a re d istin c tly cyanophil in C otton Blue. T he base of th e stip e is com posed of ra th e r th ick -w alle d tissu e from iso d iam etric cells u p to 10 «m across, and cylindrical, 2 — 4 um th ic k hyphae, colourless in w a te r b u t g rey ish blue in NH/,OH (!); th is reactio n is m ostly slow and m issing again in 10 % , KOH. Asci 35 — 40 X (3.5 —) 4 — 5 um , a p ex ob tu sely ro u n d ish an d slig h tly th ick en ed, p o re distin ctly am yloid (visible in M elzer’s re a g e n t as tw o sm all blue bodies), 8-spored, ascospores uniseriate. P a ra p h y se s 1.5 — 2 ¡xm th ick , a t firs t densely g ra n u la te inside, hyaline, not en larg ed above; stra ig h t, as long as th e asci. A scospores 4 — 5 X (1.5—) 2 — 2.5 am , larg ely fusiform , a tte n u a te d to both ends, e g u ttu la te , b ig u ttu la te or w ith a few g ra n u le s a t each end, th in -w alled , m a tu re m ostly covered w ith m in u te w a rts or spinules d istin ctly cyanophilous (!). T he m orphologically id en tical ap o th ecia a re p reserv ed also in th e specim ens PRM 148233 (on H ylo co m iu m splendens) and 148249 (on P leurozium schreberi), both collected b y J. V elenovský in th e vicin ity of M nichovice (C entral B ohe mia), A u g u st and S ep tem b er 1929. M uscicola dubia p resen ts a fa irly isolated m uscicolous (and p e rh ap s p a ra sitic) discom ycete easily recognized by its ex cip u lar s tru c tu re and especially th e cyanophilous o rn a m e n ta tio n of ascospores, an u n iq u e fe a tu re in inopercu late discom ycetes. 74
SVRCEK: NEW OR LESS KNOW N DISCOMYCETES. XIX.
Peziza bovina P hillip s T his n ew coprophilous Peziza fo r C zechoslovakia is p ro b a b ly n o t ra re b u t its occurrence seem s to be lim ited to specific m icroclim atic conditions. It has been described by P h illip s fro m cow -dung in G re a t B rita in (G rantow n) and as a good species w as reco rd ed in th e check list of th e B ritish A scom ycetes (Cannon, H a w k sw o rth an d S h erw o o d -P ik e 1985), too. P ro b a b ly only tw o records of P. bovina a re recen tly k n o w n : one is th a t of M. C. C lark (1980) fro m W arw ick shire, ecologically lik ely as b y us (according th is a u th o r apothecia developed on ra b b it dung k e p t fo r some tim e in a m oist co n tain er 25. III. 1977), th e second one is reco rd ed from Ire la n d (M uskett an d M alone 1983, according to C annon et al., 1985). D ennis (1981) rem em b ers P h illip ’s species in notes to Peziza vesiculosa fro m w hich it d iffe rs b y m in u te apothecia and spores 19 — 22 X 9 — 10 fim larg e. No o th e r au th o rs dealing w ith op ercu late discom ycetes know it. B o u d ier (1907) fo rm ally tra n s fe re d it to A leuria, an d Saccardo (1889) to H um a ria ; his d escrip tio n (in L atin) agrees v e ry w ell w ith our m aterial. A pothecia ex am in ed b y m e developed on old h orse-d u n g collected 9. I. 1988 in a coniferous fo re st (Picea abies, P in u s sylvestris) on th e n o rth w e st slopes of th e h ill K u ch y ň k a (636 m a. s. 1.) n e a r H ostom ice p. B rdy (B rdské h řeb en y Mts., C en tral B ohem ia), an d p re se rv e d in a m o ist-ch am b er cu ltu re in m y la b o rato ry . T he ap o th ecia h av e been observ ed d u rin g th e period 26. II. — 4. III. 1988. T hey w ere, 8 — 14 m m across, conspicuously long stip ita te (up to 5 X 3 — 4 m m ), y ellow ish-brow n, th e stip e cylindrical, thick, concolorous, disc e x p a n d e d an d soon stro n g ly convex th e n u m b ilicate-rev o lu te a n d u n d u late, excip u lu m of ellipsoidal or ovate-ellip so id al u p to 90 X 70 ^ m larg e cells (ra rely 120 X 65 jxm) an d n u m ero u s cy lindrical, sep tate, colourless, irre g u la rly w oven h y p h a e 6 — 18 ¡jlm thick. P a ra p h y se s 3.5 — 4 « m thick, v e ry slightly e n larg ed above ( — 6 um ), stra ig h t or alm ost so, colourless. A scospores 18.5 — 22 X 11 — 12 um , ellipsoidal, e g u ttu la te , sm ooth. The o u te r p a rt of th e apothecium is p a le r and scarcely g ra n u la te . The sam e species a p p e a re d ag ain in M ay 1988 on ex crem en ts of deer collect ed 7. IV. 1988 in a spru ce fo rest n e a r D obřichovice (B rdské h řeb e n y M ts., C en tra l Bohem ia) an d p rese rv e d in a m oist ch am b er culture. References BARAL H. O. et K RIEG LSTEIN ER G. J. (1985): B au stein e zur ein er A skom yzeten-F lo ra der BR D eutschland: In S üddeutschland gefundene In o p ercu late Discomyzeten m it taxonom ischen, ökologischen un d chorologischen H inw eisen. — Beih. Z. Mykol. 6: 1—226. BOUDIER J. L. E. (1905—1910): leones mycologicae ou iconographie des cham pig nons de F rance p rin cip alem en t Discomycetes. — Paris. BOUDIER J. L. E. (1907): H istoire et classification des D iscom ycetes d'Europe. — Paris. CANNON P. F., HAW KSW ORTH D. L., SHERW O O D-PIK E M. A. (1985): T he B ritish A scom ycotina. An an n o tated checklist. — Kew. CLARK M. C. (1980): A fungus flo ra of W arw ickshire. — London. DENNIS R. W. G. (1956): A revision of the B ritish H elotiaceae in th e h erb a riu m of th e Royal B otanic G arden, Kew, w ith notes on re la te d E uropean species. — My col. Pap., Kew, 62: 1—216. DENNIS R. W. G. (1964): R em arks on the genus H ym enoscyphus S. F. G ray, w ith observations on sun dry species referre d by Saccardo an d others to th e genera Helotium , Pezizella or P hialea. — Persoonia, Leiden, 3: 29—80. DENNIS R. W. G. (1974): N ew or in terestin g B ritish m icrofungi II. — K ew Bull. 29: 157—179.
75
Č e s k á m y k o l o g i e 43 (2) 1989 LE GAL M. et. MANGENOT, F. (.1958): C ontribution á l’étude des mollisioddées III (2e série). — Rev. Mycol., P aris, 25: 135-214. NANNFELDT J. A. (1932): S tudien ü b e r die M orphologie u n d S y stem atik d er nicht-lichenisierten inoperculaten D iscom yceten. — U ppsala. RA ITV IIR A. (1970): Synopsis of th e H yaloscyphaceae. — T artu. SACCARDO P. A. (1889): Sylloge fungo ru m om nium hucusque cognitorum . 8. — P atavii. SVRČEK M. (1985): A taxonom ic revision of In o p ercu late D iscom ycetes described by J. V elenovský in th e genus H elotium , p reserv ed in N ational M useum , Prague. - Sborn. Nár. Muz., P raha, 40 B (1984): 129-215, tab. I - X X . SVRČEK M. (1086): New or less know n Discomycetes. XVI. — Ces:. Mykol., P raha, 40: 203-217. SVRČEK M. (1988): Discomycetes from W est Bohem ia, — Folia Mus. Rer. N atur. Bohem. Occid., Plzeň, B ctanica No. 24 (1986): 1 —27. VELENOVSKÝ J. (1934): M onographia D iscom ycetum Bohem iae. 1.—2. — Pragae. A ddress of th e a u th o r: RNDr. M irko Svrček, CSc., N árodní m uzeum , Sectio mycologica, 115 79 P ra h a 1, Czechoslovakia.
76
Notes on identity of Marasmius wettsteinii (Tricholomataceae) Poznám ky k identitě Marasmius w ettsteinii (Tricholomataceae) V la d im ír A n to n ín The au th o r considers M arasm ius w e ttste in ii Sacc. et Syd. ss. orig. ( = M. ten errim us W ettstein, non Berk, et Curt.) an d M. w e ttstein ii ss. F avre (1952), H ôhnel (1914) and Podzim ek (1930) as th e sam e fungi. The d iffe ren ces betw een M. w e ttstein ii and M. bulliardii Quél. are discussed. On the basis of these differences, th e a u th o r proposes to consider these tw o ta x a as se p arate species. The neotypus of M. w e ttste in ii is designed.
A u tor považuje M arasm ius w e ttstein ii Sacc. e t Syd. v původním pojetí ( = M. ten errim u s W ettstein, non Berk, et Curt.) za totožný s M. w e ttste i n ii ss. F av re (1952), H ôhnel (1914) a Podzim ek (1930). Jsou tak é d isk u to vány rozdíly mezi M. w e ttstein ii a M. bulliardii Quél., n a jejich ž základě je au to r považuje za sam ostatné druhy. Je vybrán neotypus d ru h u M. w e tt steinii.
W ettstein (1887) described u n d e r th e n am e M arasm ius ten e rrim u s a sm all fu n g u s on n eedles of A b ies belonging now to th e section M arasm ius. His des cription w as, com pleted b y illu s tra tiv e d raw ings. T he nam e M. ten errim u s w as alrea d y used e a rlie r b y B erk eley et C u rtis (1867). T h erefore, Saccardo et Sydow (1899) hav e p roposed a n ew n am e fo r th is species, M arasm ius w e ttstein ii. The m ost p ro m in e n t fe a tu re s of th is species w ere its ecology a n d th e fo rm of its spores. No ta x o n fro m th e co llariate species of th e genus M arasm ius grow s on needles an d h as ro u n d spores. Since th e tim e of th e o rig in al description by W ettstein , th is species h as n o t b een collected again. H ow ever, th e ty p e-specim en w as n o t fo u n d in an y h e rb a ria a t W e ttste in ’s places of w ork (PRC, W, WU). Since th a t tim e, M. w e tts te in ii w as describ ed in detail by H ôhnel (1914), Podzim ek (1930) an d F a v re (1952). A ll of th e m h av e described a ta x o n having ellipsoid spores an d grow ing on needles of Picea an d Abies. In addition, H ôhnel an d P odzim ek h av e m erg ed it w ith M. bulliardii Quél., and also published the collections on leaves of Q uercus a n d Fagus. H ôh nel (1. c.) has in d icated M. bulliardii as a b ran ch ed fo rm of M. w e ttste in ii. L undell (1957) has described th is ta x o n u n d e r th e nam e M arasm ius rotula f. acicola L undell from Sw eden. K ü h n e r et R om agnesi (1953) h av e considered M. w e ttste in ii as a form of M. bulliardii a d a p te d on needles of Picea. C lém ençon (1982) has id en tified F a v re ’s fu n g u s w ith M. bulliardii an d his d escrip tio n of M. w e ttste in ii w as based on W ettste in ’s d escrip tio n only, as w as th a t of B ataille (1919). R ecently, N oordeloos (1987) h as m erg ed M. bulliardii an d L u n d ell’s f. acicola ( = M. w e ttste in ii ss. F av re, H ôhnel an d Podzim ek) w ith th e n ew com bination, M. bulliardii f. acicola (Lundell) N oordeloos. Bon (1973) h a s p u b lish ed a collection of M. w e ttste in ii fro m France. In m y re-ex a m in atio n , th is collection show ed th e follow ing m icro fe atu res: Spores th in -w a lle d , m o re or less ellipsoid to som etim es slightly am ygdaliform , in d ex trin o id , 8 — 10 X 3.75 — 5 um ; b asid ia 4-spored, clavate to cylindric-clavate, clam ped, 34 — 40 X 7 — 9 um ; basidioles clavate, cylindric-clavate, cylindric, som etim es slig h tly cap itate, clam ped, 19 — 34(— 39) X 5 — 8(— 10) um ; cheilocystidia clavate, w ith som e fin g er-lik e p ro jectio n s above, 21 — 29 X 6 — 8 ,um. C o n tex t of th e pileu s an d lam ellae consisting of th in -w alled , clam ped, cylin dric, in th e pileus b ra n c h e d hyphae, in d e x trin o id , 3 — 8 jxm b ro a d ; co n tex t 77
CESKA M YKOLOGIE 43 (2) 1989
of th e stipe consisting of p arallel, clam ped, cylindric hyphae, on th e surface w ith slig h tly th ick en ed an d b ro w n p ig m en ted w alls, 3 — 6 ^ m broad. S u rface of th e pileus h y m en ifo rm , consisting of b ro a d -cla v ate to cy lin d ric-clav ate ele m en ts w hich a re sm ooth, only ra re ly w ith projections, h yaline, 14 — 32 X 7 — 16 u m (fig. 1.). T hese m ic ro fe a tu res correspond w ell to M. scorodonius (Fr.) Fr.
t
r
:7
-
y
0
\
1
f
0
0
1. M arasm ius scorodonius (Fr.) Fr. w hich w as p u b lish ed by Bon (1973) as M. w e tt steinii. Cells of the epicutis of th e pileus (A), b asid ia an d basidioles (B), cheilocystidia (C), and spores (D).
F rom th e m a c ro fe atu re s (for a d escription see Bon 1973), th e n o n -p licate pi leus, p resence of th e lam ellu lae, an d ecology correspond to th is species, too. On th e o th e r h and, th e sm all pileus (0.3 to 0.6 cm) and lack of sm ell are very in terestin g . T his fu n g u s m ay be a form of M. scorodonius. I h av e collected specim ens of M. w e ttste in ii n o t only on needles of Picea b u t on needles of A b ies m an y tim es. It is v ery com m on in C e n tra l and N o rth 78
A N TONÍN: MARASMIUS W ETTSTEINII
E urope. All of th em h a d ellipsoid spores. O n th e basis of th ese studies and the fac t of th e lack of W e ttste in ’s type-sp ecim en , I suppose th e original M arasm ius te n errim u s W e ttste in to h av e been th e sam e species as M arasm ius w e ttste in ii ss. F avre, H ohnel an d P odzim ek an d L u n d ell’s fo rm a acicola. W ettstein has described th e ro u n d spores on th is ta x o n p ro b a b ly on th e basis of an erro r. In additio n , none from th e no\^ k n ow n species of th e section M arasm ius has ro u n d spores.
\
00\
\
(
(
J
,
O
1
¿ » o o « ® 0o °o T
*
J
I
J
f
V
í
.
V
2. M arasm ius w e ttstein ii Sacc. et Syd.. Broom cells of th e epicutis of the pileus (A), spores (B), an d cheilocystidia (C).
The second q u e stio n is a ffin ity of M. w e tts te in ii w ith M. bulliardii. H dhnel (1914) and P o dzim ek (1930) have clearly id e n tifie d both species. N oordeloos (1987) h as w ritte n th a t th e ta x o n on P icea-needles (his fo rm a acicola) d iffers by ecology an d lack of sid e-b ran ch es on th e stipe. In m y opinion, m ore dif ferences e x ist b etw een th e tw o ta x a : M acroscopically: 1) M. w e ttste in ii has an alm ost w h ite or cream coloured pileus w h en fresh , w hich becom es beige or pale b ro w n d u rin g d ry in g (how ever, n o t only in th e h e rb a riu m b u t on th e locality, too!), w hile M. bulliardii h as a pale b ro w n coloured pileus alre a d y w h en y o u n g ; 2) T he n u m b e r of lam ellae of M. w e ttste in ii lies betw een (12 —) 13 — 17, on th e av erag e a b o u t 14 — 15, th a t of M. bulliardii b etw een 11 — 15 ( —16), on th e av erag e a b o u t 13 — 14; 3) M. w e ttste in ii grow s on needles of spruce, fir an d ra re ly pine, w h ile M. bulliardii grow s on leaves, especially of beech an d oak. M icroscopically, b o th species a re v ery sim ilar. T he projections of broom cells of M. w e tts te in ii seem to be s h o rte r and finer, 1 — 2(— 3.5) (u m long; M. builliardii h as th ese p ro jectio n s (1—)2 —4( —5) ¡xm long. On th e basis of th e se d ifferences, I suppose th a t th e se ta x a re p re se n t sep a rate species.
79
Č e s k á m y k o l o g i e 43 (2) 1989
Marasmius w ettsteinii S accardo e t Sydow , Syll. Fung., P a ta v ii, 14: 117, 1899. Syn. M arasm ius tenerrim us W ettstein, Sitzungsber. K aiserl. A kad. d er W issenschaften, W ien, 94 (1886): 66, 1887. (non B erk, et Curt., Jo u rn . Linn. Soc., L on don, 10 (No. 110), 1867). M arasm ius rotula i. acicola L undell, Fungi Exsic. Suec., U psala, No. 431, 1957. M arasm ius bulliardii f. acicola (Lundell) N oordeloos, Persoonia, Leiden, 13: 242, 1987. # M arasm ius w e ttstein ii Sacc. et Syd. ss. F av re (1952), H óhnel (1914), Podzim ek (1930).
P ileu s 2.5 — 7 m m b road, h em isp h aerical to alm ost convex w h en m a tu re, um b ilicate, w ith a sm all p a p ila w ith in th e um bilicus, ra d ia lly sulcate to plicate, w ith u n d u la te m arg in , u n d e r lens slig htly granulose, alm ost w h ite to cream w hen young, becom ing beige to p ale b ro w n w h e n m a tu re , um bilicus g ray -b ro w n to b row n, d u rin g dry in g pileus becom es p ale b ro w n fro m th e m arg in , w h ite colour re m a in s v ery long aro u n d um bilicus. L am ellae w hite, ra th e r broad, co llariate, collariu m is v ery little e x te n d e d w h en m a tu re , L = (12—) 13 — 17, 1 = 0, som etim es w ith slig h tly d a rk e n e d edge w h en young. S tipe 14 — 24 m m long, setose, shining, in sititio u s, w ith slig h tly b ro ad en ed basis, d u rin g d ry in g often tw isted , a t ap ex w h ite or w h itish , dow n w ard s red -b ro w n to black-brow n. M icro featu res: Spores ellipsoid, cylindric-ellipsoid to slig h tly lacrym oid, th in -w alled , h yaline, sm ooth, in d e x trin o id , (7—)7.5 — 10 X (3.25 —)3.5 — 4.75 um. B asidia clav ate to cylin d ric-clav ate, 4-spored, clam ped, 24 —35( —38) X 5.5 — 9 (um . B asidioles clavate, cy lin d ric-clav ate o r fusifo rm , som etim es w ith m o re or less o btuse apex, clam ped, h y aline, th in -w alle d , in d ex trin o id , 24 — 34 (—41) X 4 — 8 ,um. C heilocystidia sim ila r to th e broom cells on th e pileus su r face, clavate to cylin d ric-clav ate, w ith 1 — 4 jj,m long p ro jections above, clam ped, hyalin e, 16 — 22( —30) X 4 — 13 um . S u b h y m en iu m consisting of slightly d ex trin o id , th in -w alled , clam ped, cylindric, b ranched, h y alin e hyphae, 3 — 4 ( —5) um broad. C o n tex t of th e pileu s consisting of d ex trin o id , th in -w alled , cylindric, hyalin e, b ran ch ed , clam ped h y p hae, 2.75 — 6 ( —10) (um b ro a d ; tra m a of th e lam ellae of m o re or less p arallel, cylindric or slightly in fla te d , d e x tri noid, th in -w a lle d h y p h ae, 2.25 — 6 (—12) pxn b ro ad ; c o n tex t of th e stipe of parallel, clam ped, a t a p ex alm ost th in -w a lle d or slightly th ick -w alled (up to 1 um ), a t base th ic k -w a lle d (up to 2.25 p m ) hyp h ae, alm ost h y a lin e at apex, b ro w n p ig m en ted a t base, in n e r p a rt of h yaline, th in -w a lle d h y p hae, 3 — 8 um broad. S u rface of th e pileus h y m en ifo rm , consisting of broom cells, clavate, p y rifo rm to slig h tly cap itate, som etim es w ith b asal clam p connections, 14 — 23 X 8 — 13 um , in d e x trin o id , w ith cylindric pro jectio n s 1 — 2 ( —3.5) um long, p ro jectio n s an d u p p e r p a r t of broom cells b ro w n ish o r o ch raceous-gray co lo u red only. N e o t y p e : H a u t-m a ra is des T enasses, 1225 m , m o n tag n e des P leiades sur Vevey, su r aiguilles ď ép icea e t de pin, 30. VII. 1944 leg. J. F avre, G 9577. Acknowledgement M y th a n k s a re due to D r. G. C h ev assut (M ontpellier, F rance) fo r m ak in g it possible to revise th e F re n c h collection, c u ra to rs of h e rb a ria BRA, BP, BRNM, BRNU, PRC, PRM , W an d W U fo r loans of th e herb ariu m -sp ecim en s, Mr. Zdeněk P o u zar (N ational M useum , P rag u e) fo r v alu a b le notes, an d M rs. M ary Z an g er (St. Louis, U.S.A.) fo r a correction of m y E nglish m a n u sc rip t. 80
ANTONÍN: M ARASMIUS W ETTSTEINII References BA TA ILLE F. (1919) : F lore m onographique des M arasm es d’Europe. — Besançon. BON M. (1973): A garicales de la region “L anguedoc—C evennes“. — Doc. Mycol., Lille, 3 (9): 1—50. CLÉMENÇON H. (1982) : K om pendium d er B lätterpilze II. M arasm ius. — Z. Mykol., Schw äbisch G m ünd, 48: 3—16. FAVRE J. (1952): B ribes m ycologiques. — Bull. Soc. Bot. Suisse, Berne, 62: 401—411. HÖHNEL F. von (1914): F ragm ente zur M ykologie (XVI. M itteilung, Nr. 813—875). — Sitzungsber. K aiserl. A kad. d er W issenschaften, M athem .-N aturw . Klasse, W ien, 123. KÜHNER R. et ROMAGNESI H. (1953) : F lore analy tiq u e des cham pignons su p éri eurs. — Paris. LUNDELL S. et NANNFELDT J. A. (1957) : Fungi exsiccati suecici, p raesertim upsalienses. Fase. 49—50. — Upsala. NOORDELOOS M. E. (1987) : N otulae ad florám agaricin am n eerlan d icam — XV. M arasm ius, M arasm iellus, M icrom phale, and H ohenbuehelia. — Persoonia, Leiden, 13 (3) : 237—262. POD ZIM EK J. (1930) : M arasm ius W ettsteinii Sacc. et Syd. v Čechách. — Mykologia, P ra h a, 7: 35—36. SACCARDO P. A. et SYDOW P. (1899) : Sylloge fungorum 14. — P atavii. W ETTSTEIN R. von (1887) : Fungi novi A ustriaci. Series I. — Sitzungsber. K aiserl. Akad. der W issenschaften, W ien, 94 (1886) : 61—76. A ddress of th e au th o r: Dr. V ladim ír A ntonín, M oravian M useum, nám . 25. ú n o ra 6, 659 37 Brno, Czechoslovakia.
A. S k i r g i e l l o : Polska bibliografía mikologiezna (1)— (3). — (44) + 892 p., P añ stw ow e W ydaw nictw o N aukow e, W arszaw a 1988, cena 860 zlotých. Podle úvodu, k te rý nap sala uvedená mykoložka, je dílo je jí v tom smyslu, že je založeno na m ateriálu (kartotéce), k te rý ona sam a během let shrom áždila (zazna m enáno přes 8000 bibliografických údajů). Podle inform ací n a p. (2) však zjistím e, že dílo bylo přip rav en o k tisku v B otanickém ú stavu PA N pod redakcí J. Siem iňské a dalších 5 pracovníků. K rom ě toho zm íněná m ykoložka vřele děk u je n a str. (9) 48 vyjm enovaným m ykologům , k te ří různým způsobem se přičinili, aby B ibliografie vznikla. A nglický p řek lad úvodu nezdá se být zdařilý a proto m nohým důležitým ú d ajů m lze je n stěží p řesně porozum ět, tím spíše, že i polština není, n a rozdíl od m ínění řad y našich občanů, snadno jednoznačně srozum itelná. V ybírám proto je n některé, pro m ne nepochybné zásady a přístu p y ke vzniku díla: zaznam enány práce, ve k te rých jsou houby určeny anebo je nepochybné, o k te ré d ru h y jde; zah rn u ty práce P o lák ů publikované v cizině; práce cizích au to rů jež se d o tý k ají P olska; zachyceny práce do r. 1980; uvedeno, v jak ém jazyku (krom ě polštiny) je práce nebo souhrn napsán, atd. D alší části díla postupně ob sah u jí: seznam periodik a v ydavatelství a je jic h po užitých z k ra te k ; abecední bibliografii (nejrozsáhlejší část); práce anonym ů; p u b li kace ko lektivu au to rů ; polské m ykologické časopisy (uvedeny 4); p ráv n í předpisy. N ásledují 2 dodatky, ve kterých p okračuje průběžné číslování prací. Z cela n a konci jsou tem atické a au torské rejstříky. P rv n í je rozvržen o
81
Psilocybe (Deconica) magica sp. nov. Mirko Svrček A new species, Psilocybe magica, fro m th e section (or subgenus) Deconica occurring on th e living m oss C am pylium stellatum in a sw am p a t th e m a r gin of a pond in C entral Bohem ia, is described.
Je popsán nový druh P silocybe m agica (sekce nebo podrod Deconica) z živého mechu C am pylium stellatum z pobřežní bažiny lesního rybníku ve
středních Cechách. S tu d y in g sm all agarics o ccurring in m a rsh la n d s and sw am py area s I found in su m m er 1988 a n in te re stin g P silocybe w hich could n o t be id en tifie d w ith som e species h ith e rto know n. Psilocybe magica sp. nov. P ileus (5—)7 — 13 m m diam., cam panulatus, centro obtuse um bonatus, jove pluvio viseidus, pellicula separabili, nitidus, longe striatu s, obscure coffeaceo-fuscus, siccita te pallide luteofuscus, velo albo arachnoideo prim o sparse floccosus m argineque obsolete appendieulatus, m ox nudus. Stipes. 15 — 30 X 1.5 — 2.5 mm, p allid e lu te o fuscus, basi sensim obscure fuscus, totus albo-fibrillosus, hyphis m ycelialibus albis insidens. L am ellae L = 12 — 18, 1 = 3(7), subdistantes, ad n atae, subplanae, ex pallido-b runneo obscure um brinae, ad aciem alb o -fim b riatae. Caro albida, inodora. P ulvis sporarum um brinus. S porae 6.5 — 8.5 (—9) X 5 — 6 X 4 — 5 um, poro g erm inativo 1.5 /im lato, pallide luteofuscae tin c tu cinereo, laeves. C heilocystidia 35 — 45 X 5 — 8 fim, anguste lageniform ia, apice 4 — 8 um crassa, su b clav ata usque claviculata. P leurocystidia nulla. B asidia 17 — 20 X 5 — 9-5 i“™, 4 -sterigm atibus 3.5 — 4 ,fim longis. P ileipellis ex hyphis cylindraceis, 3 — 14 ,um crassis, hyalinis, in strato pallide luteobrunneolis, le v ite r gelatinosis, fibulatis. H yphae m yceliales 2 — 4 crassae, h y ali nae, firm ae, sparse septatae, fibulatae. H a b i t a t in m usco vivo C am pylium stella tu m (Hedw.) C. Jens. (— H yp n u m stellatum Hedw.) aq u a im buto, in palude Cariceti (Carex gracilis Curt.) ad m arginem piscinae silvaticae, ra re etiam ad folia u d a Q uercus atq u e Caricis in musco im m ersa. B ohem ia centralis: Voznice ap u d Dobříš, piscina Dolní ry b n ík (350 m s. m.), die magico 8. VIII. 1988 legi (holotypus PRM 855442).
Cap (5—) 7 — 13 m m diam ., convex, slig h tly u m b o n ate or ra re ly m in u tely papillate, w h en m oist d a rk d ate bro w n, slightly viscid, shiny, s tria te up to centre, pellicle separable, m a rg in an d surface w ith v ery few w h ite scales of th e veil, th e n sm ooth, d ry v ery pale yellow ish brow n. S tem 15 — 30 X 1.5 — 2.5 tu m , on th e pale b ro w n g ro u n d w h ite fibrillose, th e base d a rk b ro w n w ith w h ite m ycelial fibrils. G ills L = 12 — 18, 1 = 3 (7), su b d istan t, ad n ate, + plane, pale bro w n ish , fin elly u m b er, edge w hite, flocculose-fim briate. Flesh w hite, ta ste an d sm ell none. S p o re -p rin t um ber. Cap cuticle com posed of cylin d rical or sw ollen, in terw o v e n h y p h ae 3 — 5 — 14 tu m broad, in a slig h t g elatin o u s m a tte r, o fte n sh o rtly a rtic u la te and flexuous, sm ooth o r scarcely en cru sted , w ith clam p connections (som etim es not num erous), th in - o r slightly th ick -w alled , colourless, p a rtly w ith v acu o lar pale y ello w -b ro w n ish p igm ent. C heilocystidia 35 — 45 X 5 — 8 „um (at base), lagen ifo rm or subcylindrical. m ostly w ith enlarg ed an d clavate ap ex 4 — 8 um broad, alw ays obtuse, h y alin e, sm ooth, th in -w alle d . P leu ro cy stid ia absent. Spores 6.5 — 8.5(—9) X 5 — 6 X 4 — 5 /¿m, v e ry slig h tly ellipsoid-lentiform , pale yellow b ro w n w ith a g re y ish tin t, th ic k -w alled (0.5 — 0.7 p.m), sm ooth, g erm p o re 1.5 u m b road, th e apiculus v ery short. B asidia 17 — 20 X 5 — 9.5 jUm, 4-spored, steg im ata 3.5 — 4 « m long. H y m en o p h o ral tra m a of h y p h a e up 82
SVRČEK: PSILOCYBE (DECONICA) MAGICA SP. NOV.
i
l
(
i
|
|
d
|
J
*
|
'
e
P silocybe m agica S vrček — a) h a b it sketches, b) basidiospores, c) cheilocystidia, d) h y p hae of th e cap cuticle, e) m ycelial hyphae (holotype). M. Svrček del.
to 16 um b ro ad , m ostly w ith o u t clam p connections, sm ooth, th in -w alled , w ith n u m e ro u s septa, b ro w n ish in th e lay er. M ycelial hy p h ae a t th e base of th e stem 2 -— 4 iusn th ick , firm ly th in -w a lle d , u n d u late, sp arsely se p ta te w ith clam p connections, b ran ch ed . N o t e s . T his fu n g u s is closely re la te d w ith some Psilocybe species grouped in th e section P silocybe [syn.: A garicus subgen. D econica W. G. Sm ith, Psilo cybe sect. D econica (W. G. S m ith) Singer, D econica (W. G. Sm ith) K arst.] in th e m o d ern tax o n o m y . T h is section w as divided in to th re e stirps, M ontana In q u ilin a an d Bullacea (R. W atlin g a n d N. M. G reg o ry 1987), n o t easily re cognized. P silocybe m agica, described as new by me, is close to Psilocybe crobula (Fr.) M. L ange ex Sing, an d P. in q u ilin a (Fr. :Fr.) B res., b u t v ery distin ct by cheilocystidia, conspicuously d a rk coloured cap and re m a rk a b ly d iffe ren t ecology; P. crobula a n d P. in q u ilin a h av e fu sifo rm o r alm ost filifo rm cheilo cystidia a tte n u a te d to th e long n a rro w neck an d th e h a b ita t of th ese species are m ore d ry places w h e re th e y g ro w on dead tw igs, wood or in grass. Also P silocybe m o n ta n a (P ers.:F r.) K u m m er an d P. m u sco ru m (P. D. O rton) M oser fro m th e stirp s M ontana a re d iffe re n t in som e im p o rta n t fe a tu re s an d cannot be id e n tifie d w ith o u r species. S o m ew h at sim ilar colour of th e cap h as, Psilo cybe bullacea (Bull. :Fr.) K u m m e r sensu auct. (e. g. W atling a n d G regory, 1987), 83
Č e s k á m y k o l o g i e 43 (2) 1989
a som ew h at d o u b tfu l species, reco rd ed as c h aracteristic by vinaceous coloured cap an d gills as w ell as th e occurrence on m a n u re d soils am ongst grass. T he h a b ita t of Psilocybe m agica is a n a tu ra l w ell-p reserv ed p la n t com m unity in a sw am p a t th e edge of a fo re st pond, w ith p re d o m in a n t C arex gracilis C urt., w h ere th e fru itb o d ies g rew on living m oss C a m p yliu m ste lla tu m (Hedw.) C. Je n se n (from th e b asal p a rt of stem s and on leaves), im m ersed in w ater, ra re ly also on decaying leaves of oak and C arex, soaked w ith w a te r and in th e close contact w ith m osses. T he fru ctifica tio n w as observed by m e fo r sev eral days (8. — 18. V III. 1988) in th e period of high su m m er w h en th e te m p e ra tu re reach ed up to 30 °C. T he firs t fin d w as m ade in A ugust 8, 1988, th e day of a m agical con ju n ctio n of fo u r n u m b ers “e ig h t“. References ORTON P. D. (1960): N ew check list of B ritish A garics an d Boleti. P a r t III. Notes o n genera and species in the list. — Trans. B rit. Mycol. Soc., London, 4-3 (2): 159-439. W ATLING R. et GREGORY M. N. (1987): 5) S tro p h ariaceae et C oprinaceae p. p. — In : B ritish F ungus Flora, A garics and Boleti, Royal B otanic G arden, Edinburgh. A ddress of th e au th o r: RNDr. M irko Svrček, CSc., N árodní m uzeum , Sectio m ycologica, 115 79 P ra h a 1, Czechoslovakia.
84
Antibiotická aktivita kultur některých stopkovýtrusých hub (Basidiomycotina) Antibiotic activity of cultures of som e saprotrophic basidiom ycetous fungi Jaroslav K lán a Ivana R ulfová Byla zjišťována antib io tick á ak tiv ita u 97 d ru h ů (110 km enů) m yceliových k u ltu r saprotrofních stopkovýtrusých hub (Basidiom ycotina) plotno vou difuzní m etodou proti m ikroorganism ům Bacillus subtilis, Candida pseudotropicalis, E scherichia coli a Sarcina lutea. T estovány byly i n ěk teré vzácné dru h y hub, u k terých dosud antibiotická a k tiv ita zjišťována nebyla. P rodukce antibioticky aktiv n ích lá te k alespoň proti jednom u z testovacích organism ů byla zaznam enána v 55,4 %. N a základě čtyřletého stu d ia je an tibiotická a k tiv ita posuzována jako biochem ický taxonom ický znak.
T he antibiotic activity against m icroorganism s Bacillus subtilis, Candida pseudotropicalis, Escherichia coli and Sarcina lutea w as tested in 97 species of m ycelial cultures (110 strains) from th e saprotrophic Basidiom ycotina, using diffusion p late m ethod. In addition to com m only used species of fungi, th e antibiotic activity of some ra re species w as investigated for the first time. A ntibiotic activity against a t least one of th e m icroorganism s tested w as found in 55.4 % of strains. On th e basis of a fo u r y ear study, the an tibiotic activity is evalu ated as a taxonom ical fea tu re of biochem ical n ature.
S in ten zív n ím te sto v á n ím an tib io tick á ak tiv ity , a to n ejen v lák n itý ch hub, ale i hu b velk ý ch z pod k m en e B a sidiom ycotina, se začalo ve 40. letech tohoto století. V letech 1940 —1950 bylo testo v án o rů zn ý m i m etodam i okolo 2000 d ru h ů stop k o v ý tru sý ch h u b (A nke 1978). A n tib io tick á a k tiv ita se sledovala buď u e x tra k tů z čerstvých a sušených plodic nebo u m yceliových k u ltu r. Z au to rů , k te ří sledovali an tib io tick o u a k tiv itu u plodnic, m ožno u v ést n a p řík la d W ilkinse et H a rrise (1944), W ilkinse (1946), L aviano (1949). U m yceliových k u ltu r testo v ali an tib io tick o u a k tiv itu n a p řík la d R obbins et al. (1945), H erveyová (1947), W ilkins e t P a trid g e o v á (1950), B ohuš et al. (1961). P rác e zabývající se to u to p ro b le m a tik o u u n ás publikovali V áňa (1946), H e rin k (1949), U h ro v á -H e jtm á n k o v á (1954), K ozová et Ř eháček (1967), M usílek (1981), S em erd žiev a et V eselský (1986). P ozo rn o st se později so u střed ila p řed e vším na chem ická stu d ia an tib io tick y ak tiv n ích sek u n d á rn íc h m etab o litů , např. S edm era et al. (1981), B enešová (1982). A n tib io tickou a k tiv ito u m y k o rrhizních hu b se zabývali Š ašek (1966), Šašek e t M usílek (1967, 1968). A ntibiotická a fyziologické c h a ra k te ris tik y sa p ro tro fn íc h sto p k o v ý tru sý ch hub, zejm éna d ru h ů O udem ansiella m ucida a A grocybe aegerita stu dovali M usílek (1970), M usílek e t al. (1969), N eru d et M usílek (1976, 1978), S em erdžieva (1983, 1984). S ouborně o an tib io tic k é a k tiv itě sto p k o v ý tru sý ch h u b p o je d n áv ají n ap ř. C ejp (1947, 1949), L itv in o v (1949), B ohuš et al. (1961), Š iv rin a (1965), A nke (1978), M usílek (1981), S em erdžieva et V eselský (1986). Materiál
a metody
Testy byly prováděny s k u ltu ra m i m akrom ycetů ze sbírky saprotrofních stopko výtrusých hu b uchovávaných v Ú stavu pro toxikologii a soudní chem ii FVL UK v P raze (Klán et Š típek 1987). Je d n á se převážně o dru h y získané z p říro d y v letech 1976—1985. Do čisté k u ltu ry byly dru h y převedeny exp lan táto v o u metodou, v n ě kolika případech m etodou izolace z výtrusného p rach u nebo izolací ze substrátu. P ro testování antibiotické atotivity byla použita plotnová difúzní m etoda. Jako testovací organism y jsm e použili dvě G -pozitivní bak térie, a to Bacillus subtilis a
85
Č e s k á m y k o l o g i e 43 (2) 1989 Tab. 1. Výsledky antibiotické aktivity studovaných druhů (rok 1984) Tab. 1. Antibiotic activity of the species studied in the year 1984 Druh Specie« 1 AgariccUei Agancus porphyrizon Orton Agaricus xanthodermus Gen. kmen I. Agaricus xanthodermus Gen. kmen II Armillaria borealis Merx. et Korh. Calocybe gambosa (Fr.) Donk Cliwocybe agrestis Harm. Cliiocybe clavipes (Pers. : Fr.) Kumm. Clitocybe odora(Bull. : Fr.) Kumm. Collybia butyracea (Bull. : Fr.) Quél. Coprinus atramentarius (Bull. : Fr.) Fr. kmen I I Coprinus comatus kmen I (Müll, in Fl. Dan. : Fr.) Gray Coprinus comatus kmen II (Müll, in Fl. Dan. : Fr.) Gray Coprinus disseminatus (Pers. : Fr.) Gray Flammulina ononidis Arnolds kmen I Flamulino ononidis Arnolds kmen I I Oalerina marginata (Fr.) Kühn. Hypholoma capnoides (Fr. : Fr.) Kumm. Hypholoma sublater.tium (Fr.) Quél. kmen I Hypholoma sublatentium (Fr.) Quél. kmen I I Kuehneromyces miUabilis (Schaeff. : Fr.) Sing. et Smith kmen I kmen I I Lepista luscina (Fr.) Sing. Lepista nuda (Bull. : Fr.) Cke. kmen I Lepista nuda (Bull.: Fr.) Cke. kmen I I Lepista nuda (Bull.: Fr.) Cke. kmen I II Lepista saeva (Bull.) Mos. kmen I Lepista sordida (Fr.) Sing. Leucoagaricus pudicus (Bull.) Mos. km eni
86
Rok izolace B. a.
C. p.
E. c.
S. I.
2
3
4
5
6
1981
0
0
4-
11
1981
16V
0
0
0
1983
14V
0
16V
0
1982 1981 1984
0 15 12
0 24N 14N
0 + 11
12 15 0
1982 1982 1981
12N 12N 0
0 0 0
0 0 0
14 13 11
1983
0
0
0
14
1981
0
0
0
13
1982 1981
10 0
0 0
0 +
11 0
1979
0
0
12N
0
1981 1983 1982
0 0 9V
0 0 0
14N 0 0
0 + 0
1981
14V
0
0
0
1982
11V
0
14N
0
1981 1983 1981
19V 14V 13V
24V 0 14V (18N)
0 0 +
0 0 0
1981
10
0
0
0
1982
12V
11N
+
0
1983
10N
0
1976 1970
10V 11
0 0
0 0
14 +
1983
11
13
0
16
Year of isolation
-
0 I
K LÁN A RULFOVÁ: ANTIBIO TICKÁ A KTIVITA Pokračování tab. 1 Continuation tab. 1 Leucoagaricus pudicus (Bull.) Mos. kmen II Leucoagaricus pudicus (Bull.) Mos. kmen I I I Marasmius epiphyllus (Pers. : Fr.) Fr. Marasmius oreades (Bolt. : Fr.) Fr. Marasmius scorodonius (Fr.) Fr. Mýcena crocata (Sohrad. : Fr.) Kumm. Mýcena haematopoda (Pers. : Fr.) Kumm. Myxomphalia maura (Fr.) Hora Oudemansiella mucida (Schrad. : Fr.) v. Hoehn. Pholiota alnicola (Fr.) Sing. Pholiota flammans (Fr.) Kumm. Pholiota lenta (Pers. : Fr.) Sing. kmen II Pleurotus pulmonarius Fr. kmen I Psathyrella albidula (Rom.) Mos. Psathyrella candolleana (Fr.) R. Mře. Psathyrella hydrophila (Bull. : Mérat) R. Mre. Psathyrella velutina (Pers. : Fr.) Sing. Rhodocybe popinalis (Fr.) Sing. Volvariella plumulosa (Laach. : Oudemans) Sing. (ss. Lge.) Volvariella surrecta (Knapp) Sing. Xeromphalina campanella (Batsch. : Fr.) R. Mre.
1983
12
0
0
15
1983 1980 1981 1981 1975 1977 1977
12 28N 0 0 0 10 0
0 15V 21V 23 20N 0 0
0 0 0 14N 0 0 0
13 0 18 16 + 0 10
1982 1983 1982
0 10 ION
11N 16 +
0 0 +
0 0 0
1982
14
0
0
0
1981 1981 1981
0 16N 14N
0 0 0
+ + 0
0 0 0
1983 1983 1981
25N 14N 15V (25N)
0 0 0
0 0 0
0 0 11
1983
11V
0
0
13
1983
10
0
0
0
1981
0
23V
0
0
1981 1981 1981 1983 1982 1981
10 0 10V 0 11V 14
20N 0 0 11N 19N 16V
21N + 0 0 + 0
+ 0 12 0 13 0
Aphyllophorales Fomitopsis pinicola (Sw. : Fr.) Karst. Oanoderma lipsien-e (Batseh) Atk. Heterobasidion annosum (Fr.) Bref. Inonotus hispidus (Bull. : Fr.) Karst. Laetiporus sulphureus (Bull. : Fr.) Murr. Phaeolus schweinitzii (Fr.) Pat. Piptoporus betulinus (Bull. : Fr.) Karst. kmen I Piptoporus betulinus (Bull. : Fr.) Karst. kmen I I Trametes hirsuta (Wulf. : Fr.) Pilát
1981
0
0
+
0
1982 1982
0 0
0 0
0 0
+ 13
Qasteromycetes Bovista nigrescens Pers. : Pers. Calvatia cyathiformis (Bose) Morg. Cyathus olla (Batseh) : Pers. Cyathus striatus (Huds.) Pers. Qastrosporium simplex Matt.
1982 1984 1984 1981 1981
0 15 12N 18V 0
0 0 0 0 0
0 19V 0 0 +
13 15V 0 + 0
A uriculariales Auricularia auricula — judae (Bull. : St.-Am.) W ettst.
1983
12V
0
0
0
87
Č e s k á m y k o l o g i e 43 (2) 1989 Sarcina lutea, G -negativní b ak térii Escherichia coli a k v asin k u Candida pseudotropicalis. T estované km eny stopkovýtrusých h u b byly statick y p ředpěstovány na půdě o složení: agar se sladinovým e x tra k te m — 53 g, k v asničný e x tra k t — 2 g, destilovaná voda — 1000 ml, pH 6 před sterilizací; k u ltiv ace p ro b íh ala ve tm ě, p ři teplotě 22 + 0,5 °C a rela tiv n í vlhkosti 80 %. P ro testování antibiotické ak tiv ity jsm e použili titra č n í plotny o velikosti 35 X X 35 cm a objem u 500 ml živné půdy, rozdělené n a zák lad n í v rstv u a v rstv u po vrchovou s testovacím organism em . P arale ln ě byly provedeny pokusy s testovacím i organism y suspendovaným i v celém objem u titra č n í půdy. B acillus subtilis — sus penze spor v m nožství 6 ml do 1000 ml živného m édia o složení: pepton — 5 g, m asový e x tra k t — 5 g, destilovaná voda do 1000 ml, pH 8,2 — 8,4 p řed sterilizací. T itrační plotny byly inkubovány při teplotě 26 °C. Candida pseudotropicalis — do objem u 1000 m l živného m édia o složení: glukóza — 10 g, pepton — 5 g, sladinový e x tra k t — 8 g, agar — 22,5 g, destilovaná voda do 1000 ml, pH 8,2 p řed sterilizací, bylo přidáno 10 ml nam nožené kvasinky. T itračn í plo tn y byly inku b o v án y p ři tep lo tě 26 °C. Escherichia coli — k u ltu ra byla použita v m nožství 4 ml do 1000 ml živného m édia o složení: pepton — 6 g, kasein podle H am m arsten a — 4 g, kvasniční ex tra k t do 1000 ml, pH 8,2 před sterilizací. T itračn í plotny byly inku b o v án y při teplotě 37 °C. Sarcina lutea — k u ltu ra byla p řid án a v m nožství 12 ml do 1000 ml živného m édia o složení: pepton — 6 g, kasein podle H am arsten a — 4 g, kvasniční e x tra k t — 1,3 g, glukóza — 1 g, m asový e x tra k t — 13 g, ag ar — 15 g, d estilovaná voda do 1000 ml, pH 8,0 před sterilizací. T itrační plotny byly inku b o v án y při tep lo tě 35 °C. A ntibiotická ak tiv ita byla hodnocena jak o p rů m ěr in hibičních zón vytvořených po 24-hodinové k u ltivaci okolo bločku s testovanou k u ltu ro u o p rů m ěru 8 mm.
Výsledky V tab u lc e 1 u v ád ím e p řeh led 50 d ru h ů an tib io tick y a k tiv n íc h (64 km enů) s e řa z e n ý c h a b e c e d n ě p o d le systém u (Agaricales, A phyllophorales, G asterom y-
cetes, A uriculariales). D ru h y bez an tib io tic k é a k tiv ity (47,56 % km enů) jsou seřazeny pod ta b u lk o u . A n tib io tick á a k tiv ita alespoň p ro ti jed n o m u ze čty ř testovacích o rg an ism ů b y la zjištěn a celkem u 51,4 % d ru h ů . P ro ti B acillus su b tilis bylo pozitivních 35 d ru h ů (41 km enů), tj. 36 % , p ro ti C andida pseu d o tro picalis 16 d ru h ů (17 km enů), tj. 16,5 % , p ro ti Escherichia coli 18 d ru h ů (19 km enů), tj. 18,5% , p ro ti Sarcina lutea 25 d ru h ů (28 km enů), tj. 25,7% . V tab u lce 2 u v ád ím e p řík la d y d ru h ů , u k terý ch byla a n tib io tic k á a k tiv ita sledována o p ak ovaně v p rů b ě h u č ty ř le t a testovací organism y byly B. su b tilis (dále B. s.) a C. pseudotropicalis (dále C. p.), nebo v p rů b ě h u dvou let, kdy byly navíc použity S. lutea a E. coli. N a zák lad ě výsled k ů z čty řletéh o období lze testo v a n é d ru h y a k m en y roz d ělit do n ásled u jících sk u p in : 1) D ru h y , k te ré si trv a le zachovávaly vý razn ější an tib io tick o u a k tiv itu v p rů b ěhu 3 —4 le t: n a p ř. A garicus x a n th o d e rm u s (B. s.), Calocybe gam bosa (B. s.), M ýcena crocata (C. p.), M arasm ius ep ip h y llu s (B. s., C. p.), O udem ansiella m ucida (C. p.). 2) D ru h y trv a le n e a k tiv n í: n a p ř. A gro cybe praecox (B. s.), G astrosporium sim p le x (B. s., C. p.j, C ollybia butyracea (C. p.). 3) D ru h y , u k te rý c h b y la an tib io tic k á a k tiv ita pozorována pouze při p rv n ím testo v án í, v n ásled u jících letech b y ly v ý sledky n e g a tiv n í: n ap ř. F lam m ulina ononidis (B. s.), C oprinus d issem in a tus (B. s.J, M arasm ius álliaceus (B. s.), A garicus p o rp h yrizo n (C. p.j. 4) P o m ěrn ě časté b y ly d ru h y , k te ré vykazovaly an tib io tick o u a k tiv itu n e p ra v id eln ě: n ap ř. F la m m u lin a ononidis (C. p.), C oprinus com atus (B. s.), Lepista n u d a (B. s., C. p.j, P leu ro tu s eryn g ii (B. s.). D ru h y zastoupené více k m en y lze h o d n o tit: 88
K LÁN A RULFOVÁ: A NTIBIOTICKÁ A KTIVITA
a) všechny k m en y téhož d ru h u byly pozitivní, n a p ř. Leucoagaricus pudicus (B. s.), A garicus x a n th o d e rm u s (B. s.); b) všechny k m en y b y ly n eg ativ n í, n ap ř. S tro p haria rugosoannulata (B. $.), P olyporus rh izo p h ilu s (B. s.), L epista nebularis (B. s.); c) u jed n o h o k m en e byl výsledek n eg ativ n í, u d ru h éh o byla pozorována slabá a k tiv ita : n a p ř. P holiota lenta (B. s.), P leurotus eryngii (B. s.), Lepista nuda (B. s.).
Diskuse V so u b o ru 97 d ru h ů (110 km enů) sto p k o v ý tru sý ch hub, k te ré jsm e testovali, byly zařazen y i d ru h y , u k te rý c h a n tib io tic k á a k tiv ita dosud zjišťována nebyla, n ap ř. A ga ricu s p o rp h yrizo n , A rm illa ria borealis, B ovista nigrescens, Calvatia cy a th ijo rm is, C lathrus archeri, F la m m u lin a ononidis, G astrosporium sim plex, A uricula ria auricula-judae, M ýcena abram sii, M ýcena pseudopicta, M y x o m phalia m aura, P leurotus eryngii, P olyporus rhizophilus. A n tib io tick o u a k tiv itu jsm e zjistili u 51,4 % testo v an ý ch d ru h ů , což je ve shodě nap ř. s H erveyovou (1947), B ohušem (1961), S em erdžievou e t V eselským (1986), i když jm en o v an í a u to ři praco v ali s jin ý m i d ru h y hub. P oro v n án í ko n k ré tn íc h dosažených výsled k ů an tib io tic k é a k tiv ity s jin ý m i au to ry naráží na obtíže, p rotože se liší ja k d ru h y te sto v a n ý c h stop k o v ý tru sý ch hub, ta k testo vací org an ism y i pou žité testovací a k u ltiv a č n í techniky. Ve shodě s B ohušem et al. (1961) se dom nívám e, že výsled k y se m ohou lišit ta k é u d ru h ů , k te ré jso u sice shodné m orfologicky, ale rozd íln é ekotypově. D osud nebyla v ěn ována pozornost n a p řík la d m ikrospeciím n ě k te rý c h d říve široce p o jím aných d ru h ů , nap ř. A garicus x a n th o d e rm u s, A rm illa ria m ellea. S em erdžieva e t V eselský (1986) u v á d ě jí 25 d ru h ů stop k o v ý tru sý ch hub, k te ré se v y sk y tu jí v n ašem souboru. P oužili i ste jn é testovací organism y (Bacillus su b tilis, C andida pseudotropicalis a Escherichia coli). Z tohoto počtu jsm e shodné v ý sled k y zazn am en ali pouze v 70 % . P říčin o u rozdílu jsou zřejm ě od lišné k u ltiv a č n í tech n ik y , neboť jm en o v an í a u to ři pěstovali houby subm ersně. M usílek (1976) d o p o ru ču je an tib io tick o u a k tiv itu jak o p ersp ek tiv n í bioche m ický znak pro dílčí d ru h o v á rozlišení m yceliových k u ltu r. Z našich čty řletý ch pozorování vyplývá, že an tib io tick o u a k tiv itu nelze obecně z a h rn o u t m ezi spe cifické biochem ické tax o n o m ick y v y u žiteln é znaky. Pouze u n ěk te rý c h d ru h ů (např. A garicus xa n th o d e rm u s, M arasm ius ep ip h yllu s) byla an tib io tick á a k ti v ita p ro k á z á n a trv a le , a to p ředevším p ro ti Bacillus subtilis, k te rý je z použi tý ch testo v acích o rg an ism ů nej citlivější. U m noha ro d ů jsm e během něk o lik a letého sledování zjistili v ý ra z n é k v a n tita tiv n í i k v alitativ n í odchylky v pro dukci a n tib io tic k y a k tiv n íc h lá te k (srovnej tab . 2). E x p erim en táln ě bylo zjiště no, že větší m nožství a n tib io tic k y ak tiv n ích se k u n d árn íc h m eta b o litů je pro dukován o p ři s ta tista tic k é i su b m ersn í k u ltiv aci ve stacio n árn í fázi rů stu . P ři testo v án í většího počtu sta tic k y k u ltiv o v an ý ch d ru h ů , k te ré se v ý razn ě liší rů sto v o u ry chlostí, je m eto d ick y velm i obtížné zach y tit celý soubor ve shodné rů sto v é fázi. U n ě k te rý c h d ru h ů , u nichž jsm e zjistili an tib io tick o u a k tiv itu , byla ak tiv ita jin ý m i a u to ry z azn am en án a již d řív e a a n tib io tick y ak tiv n í m etab o lity izolo v á n y a chem icky defin o v án y . N a p řík la d shodně s R obbinsem et al. (1945) jsm e zjistili a n tib a k te riá ln í a k tiv itu u d ru h ů P haeolus schw einitzii, H eterobasidion a n n o su m , G anoderm a lipsiense, H ypholom a sub la teritiu m , Pholiota alnicola, P iptoporus b etu lin u s a X ero m p h a lin a cam panella; u d ru h u P iptoporus b etu lin u s b yla zjištěn a a n tib io tic k y a k tiv n í k y selina polyporenová A a C s účin89
g
Tab. 2. Antibiotická aktivita studovaných druhů za čtyřleté období 1982—1985 Antibiotic activity of fungi during the period 1982—1985 Druh Species 1 Agaricales Agaricus porphyrizon Orton Agaricus xanthodermus Gen. k m e n i Agaricus xanthodermus Gen. kmen II Agrocybe praecox (Pers. : Fr.) Fayod Calocybe gambosa (Fr.) Donk Collybia butyracea (Bull. : Fr.) Quél. Coprinus atramentarius (Bull. : Fr.) Fr. kmen I Coprinus comatus (Müll, in Fl. Dan. : Fr.) Gray Coprinus disseminatus (Pers. : Fr.) Gray Coprinus micaceus (Bull. : Fr.) Fr. Flam mulitia ononidis Arnolds kmen I Flam m ulina ononidis Arnolds kmen II Hypholoma sublateritium (Fr.) Quél. kmen I Lepista nebularis (Fr.) Harm, kmen II Lepista nebularis (Fr.) Harm, kmen III Lepista nuda (Bull. : Fr.) Cke kmen I
B. s. 1982 2
B . s. 1983 3
B. s. 1984 4
B. s. 1985 5
0
0
0
0
31
21
16V
-
-
14V
0
0
0
C. p . 1983 7
C. p . 1984 8
C. p . 1985 9
E . c. 1984 10
E . c. 1985 11
S . I. 1984 12
S . I. 1985 13
17
0
0
0
+
0
11
—
21V
0
12
11
0
13V
0
-
16V
-
-
0 Q 0
13V
16
16
0
-
jjg
—
0
—
0
—
^ kJ
0
C. p . 1985 6
0
0
0 g
12
15
15
14V
18,5
18
24
-
+
-
15
16
26,5
0
0
0
0
0
0 O
0
0
—
11
0
15
0
—
0
—
0
—
0
0
0
0
0
—
13
0
—
+
0
0
—
1 24
6
0 0
0
0 0
11
—
0
0
0
0
0
0
0
-
0
0 H 0 w 0 0
-
0
-
0
0
O
-
m
5
17
0
0
0
0
0
— 0
18
0
0
0
0
0
0
11
14
12N
0
0
0
-
14V
1IV
0
-
0
0
14N
14N
0
0
—
—
0
0
—
—
0
—
0
—
0
—
—
—
0
0
—
—
0
—
0
—
0
—
12
0
10
12
0
0
0
14N
0
-
0
-
12
12
14N
0
0
Pokračování tab. 2
^
h-<
Lepista nuda (Bull. : Fr.) Cke kmen II Lepista saeva (Fr.) Orton Leucoagaricus pudicus (Bull.) Mos. kmen I Leucoagaricus pudicus (Bull.) Mos. kmen II Leucoagaricus pudicus (Bull.) Mos. kmen III M arasmius alliaceus (Jacq. : Fr.) Fr. M arasmius epiphyllus (Pers. : Fr.) Fr. M arasmius scorodonius (Fr.) Fr. Mýcena crocata (Schrad. : Fr.) Kumm. Oudemansiella mucida (Schrad. : Fr.) v. Hoehn. Pholiota lenta (Pers. : Fr.) Sing. kmen I Pholiota lenta (Pers. : Fr.) Sing. kmen II Pleurotus eryngii (DC. : Fr.) Quél. kmen I Pleurotus eryngii (DC. : Fr.) Quél. kmen II Stropharia rugosoannulata Farlow kmen I Stropharia rugosoannulata Farlow kmen II Polyporus rhizophilus Pat. kmen I Aphyllophorales Polyporus rhizophilus Pat. kmen II
—
12
12
11
—
0
UN
13N
-f
—
0
—
21
0
10V
11
0
0
0
-
0
-
14
-
—
—
11
15V
—
—
13
0
—
15
12
—
—
12
13
—
—
13 £ 0
12
0
—
16
12
-
-
12V
13
-
-
0
-
13
11
35
0
0
0
0
0
C 0
0
-
14
28N
16V
-
11,5
16,5
11
0
0
0
16
-
-
-
18
12 2 15
-
0
0
0
-
—
—
0
—
—
—
—
14
0
—
-
0
O 15V .. 23
12,5 >-3 — W —
-
0
-
T
JO ^
14
0
0
0
~
>
16N
+
14N
16
0
>
16V
-
-
+
-
Hj
20N td 11N
16N
0
0
0
-
g
0
—
0
14N
0
—
0
0
—
0
0
0
—
> 11
0
0
11
0
0
0
-
0
13
0
17
0
“
5
Í2 -
-
0
0
+
+
0
-
0
-
<
£3 —
—
0
0
—
—
O
O
—
—
0
0
—
—
0
_
_
0
0
-
-
0
0
_
_
0
-
-
0
0
0
O
0
O
O
0 0 0
O
0 0 0
»
0 0 0
0 0 0
*
*
o tš) Polyporus rhizophilus
Pat. kmen I I I
—
—
o
—
—
O
-
16
O
11
-
10
0
0
O
O
O
O
O
O
Gasteromycetes Bovista nigrescens
Pers. : Pers.
O
13
O
O
13
O
+
—
0
0
Gastrosporium simplex
Matt.
0
0
0
0
0
0
V ysvětlivky k tabulce 1 a 2 — E x planato ry notes to T able 1 and 2 1) P rů m ě r inhibiěních zón je udán v 'm ilim etrech. — D iam eter of in h ib itio n zones is given in mm. V ýraznější ch a rak te ristik y jsou označeny — M ore conspicuous characteristics are den o ted as follow s: V — výrazná, zcela p ro jasn ě n á imhibiční zóna — distinct, com pletely clarified inhibition zone, N — zóna s n ev ý razn ě ohraničeným o k raje m — zone w ith diffuse rim , H patrn á , těžko m ě řiteln á zóna ak tiv ity — discernible b u t b arely m easu rab le activ ity zone, O — a k tiv ita n eb y la pozorována — no activity observed, — — d ru h nebyl testován — th e species w as n ot tested.
o W >> g
2) Testovací organism y jsou označeny — Test organism s are denoted as follow s: Bacillus subtilis (B. s.), Candida pseudotropicalis (C. p.), Escherichia coli (E. c.), Sarcina lutea (S. I.). O
f O O l— l co b3 C O <x>
Č e s k á m y k o l o g i e 43 (2) i989
kem p ro ti g ra m n e g a tiv n ím b a k té riím E. coli a M ycobacterium phlei (Cross et al. 1940); p sallio tin izolovaný z A garicus x a n th o d e rm u s byl antib io tick y ak tiv n í (A tkinsonová 1954); a n tib a k te riá ln í ú čin k y d ru h u H eterobasidion annosum způsobují lá tk y fo m an n o sin a fo m an n o x in (B asset et al. 1967; H iro ta n i et al. 1977); A nchel e t al. (1962) chem icky defin o v ali an tib io tick y ak tiv n í lá tk y d ru h u Lepista nu d a ja k o d ia tre tin 3 d ia tre tin n itril; u d ru h u L aetiporus sulphureus zjistil T a k a tsu e t al. (1973) lá tk u působící c y to sta tic k y ; a n tib a k te riá ln í a an tifu n g áln í účin k y u d ru h u C alvatia c y a th ifo rm is zjistili Gasco e t al. (1974), za tyto účink y odpovídá lá tk a p o jm en o v an á k y selin a kalvaciová. A nke et al. (1977) chem icky u rčili an tib io tick y ú čin n é lá tk y d ru h u C yathus stria tu s jako striiatininy A, B, C; u d ru h u X ero m p h a lin a cam panella zjistil P alm a (1978) účinky a n tib a k te riá ln í a a n tifu n g á ln í. V návazn osti na výsledky M usílka (1970) izolovali V on d ráček et al. (1970) z d ru h u O udem ansiella m ucida a n ti fu n g áln í lá tk u m ucid in (M uciderm in SPO FA ). A nke e t al. (1980a) izolovali z d ru h u M arasm ius scorodonius a n tifu n g á ln ě a a n tib a k te riá ln ě působící lá tk u scorodonin; B äu erle et A nke (1980) izolovali a n tifu n g á ln ě působící stro b ilu rin B u d ru h u M ýcena crocata; u d ru h u M arasm ius alliaceus odpovídá za a n ti b a k te riáln í, a n tifu n g á ln í a cy to statick é ú čin k y lá tk a alliacol A a B (A nke et al. 1980b, 1981), u téhož d ru h u bylo popsáno ta k é polyacetylenové a n tib io ti kum PA 789/80 (P alm a et K n a u se d e r 1980). D r uh y bez a n t i b i o t i c k é a k t i v i t y : Agaricus bitorquis (Quél.) Sacc., Agrocybe arenaria (Peck) Sing., A grocybe dura (Bolt.: Fr.) Sing., A rm illaria m ellea (Vahl. in FI. D an: Fr.) K arst, s. 1., km en I a km en II, Bolbitius vitellin u s (Pers.) Fr., B ovista plum bea (Pers.): Pers., B ovista pusilla (B atsch): Pers. ss. K reisel, C alvatia utrifo rm is (B ull.: Pers) Jaap , Clathrus archeri (Berk.) Dring, Collybia asem a (Fr.) Kum m ., Collybia butyracea (Bull.: Fr.) Kum m ., Collybia dryophila (Bull.: Fr.) Kum m ., Collybia m arasm ioides (Britz.) Brsky et Stangl, Collybia peronata (Bolt. :Fr.) Sing., Coprinus m icaceus (Bull.:Fr.) Fr. km en I a km en II, C rucibulum laeve (Bull. :DC.) K am bly, Fistulina hepatica (Schff.): Fr., F lam m ulina velutipes (Curt. :Fr.) Sing., Ischnoderm a resinosum (Fr.) K arst., L entinus lepideus (Fr. :Fr.) Fr., Lepista nebularis (Fr.) H arm aja km en I, II, III, Lycoperdon ech in a tu m P ers.:P ers., Lycoperdon m olle P ers.:Pers., M acrolepiota excoriata (Schff.: Fr.) A cker-Sch., M arasm ius alliaceus (Jaoq. :Fr.) Fr., M eripilus giganteus (Pers.:Fr.) K arst., M erulius trem ellosus Schrad. :Fr., M ýcena abram sii M urr., M ýcena galericulata (Scop. :Fr.) G ray, M ycena pseudopicta (Lge.) K ühn., M ýcena pura (Pers.) Kumm., M y cena zephirus (Fr. :Fr.) Kum m ., O udem ansiella radicata (Relhan:Fr.) Sing., Panellus stypticus (Bull. :Fr.) K arst., P leurotus dryinus (Pers.:Fr.) Kumm., Pleurotus eryngii (DC.:Fr.) Quél. km en I, II, P iute us pellitus (Pers.:Fr.) Kumm., Polyporus rhizophilus P at. km en I, II, III, Polyporus squam osus (Huds.) Fr., Psilocybe cyanescens W akef., Psilocybe sem ilanceata (Fr.) Quél., Strobilurus esculentus (Wulf. :Fr.) Sing., Stropharia coronilla (Bull.:Fr.) Quél., Stropharia rugosoannulata F arlow km en I a II, Tephrocybe carbonaria (Vel.) Donk.
Poděkování Dr. V áclavu Šaškovi, CSc., jsm e zavázáni díky za cenné ra d y a připom ínky k celé práci. Literatura ANCHEL M., SILVERM AN W. B„ V A LA N JU N. et ROGERSON C. T. (1952): P a t te rn s of polyacetylene production. I. T he diatretynes. — Mycologia, L ancaster, 54 (3): 249—257. ANKE T. (1978): A ntibiotika aus B asidiom yceten. — Z. Mykol., K arlsruhe, 44 (1): 129—139. ANKE T., OBERW INKLER F., STEGLICH W. et HÖFLE G. (1977): The stria tin s — new antibiotics from B asidiom ycete C yathus stria tu s (Huds. ex Pers.) Willd. — J. A ntibiot., Tokyo, 30: 221—225.
93
KLÁN A RULFOVÁ: A N TIBIO TICKÁ AKTIV ITA ANKE T., K U PK E J., SCHRAMM G. e t STEGLICH W. (1980a): A ntibiotics from Basidiom ycetes. X. Scorodonin, a new a n tib ac te ria l an d an tifu n g al m etab o lite from M arasm ius scorodonius (Fr.) Fr. — J. A ntibiot., Tokyo, 33: 463—467. ANKE T., WATSON W. H., GIANETTI B. M. e t STEG LICH W. (1980b): N ew a n ti biotics from the B asidiom ycete M arasm ius alliaceus. — P la n ta M edica, Strasbourg, 39 (3): 194. ANKE T., WATSON W. H., G IA N ETTI B. M. et STEG LICH W. (1981): A ntibiotics from Basidiom ycetes. X III. The alliacols A and B from M arasm ius alliaceus (Jacq. ex Fr.) Fr. — J. A ntibiot., Tokyo, 34: 1271—1277. ATKINSON N. (1954): P salliotin, th e new an tib io tic of P sallio ta xan th o d erm a. — N ature, London, 174: 598. BASSET C., SHERWOOD R. T., K EPLE R J. A. et HAM ILTON P. B. (1967): P ro duction and biological activity of fom annosin, a toxic sesquiterpene m etabolite of Fom es annosus. — P hytopathology, W orcester, 57: 1046—1052. BÄUERLE J. et ANKE T. (1980): A ntibiotics from th e genus M ycena an d from H ydropus scabripes. — P la n ta M edica, S trasbourg, 39 (3): 195—196. BENEŠOVÁ V. (1982): A ntibiotically active m etabolites of cu ltu re of th e basidio m ycete Agrocybe aegerita. A bstracts of p ap ers delivered on th e 7th Conference of Czechoslovak M ycologists held a t České Budějovice. — Ces. Mykol., P rah a, 37 (2): 123. BOHUS G., GLAZ E. et SCHEIBER E. (1961): The an tib io tic action of h ig h er fungi on resistan t bacteria and fungi. — A cta Biol. Acad. Sei. Hung., B udapest, 12 (1): 1— 1 2 .
C E JP K. (1947): H oubová antib io tik a I. — Ces. Mykol., P ra h a, 1: 105—110. C E JP K. (1949): H oubová antib io tik a II. — Ces. Mykol., P ra h a, 3: 6—7. CROSS L. C., ELIOT C. G., HEILBRON I. M. et JO N ES R. H. (1940): C onstituents of th e higher fungi. I. T he trite rp e n e acids of P olyporus b etu lin u s Fr. — J. Chem. Soc., London, 1: 632—636. GASCO A., SERAFINO A., M ORTARINI V., M ENZIANI J. C., BIANCO M. A. et SCURTI J. C. (1974): An a n tib ac te ria l com pound from C alv atia lilacina. — T etra hedron L etters, London, 1974: 3431—3432. HERVEY A. H. (1947): A survey of 500 B asidiom ycetes for a n tib ac te ria l activity. — Bull. T orrey Bot. Club., N ew York, 74: 476—503. H ERINK J. (1949): A ntibiotická ak tiv ita vyšších hub. — Cas. Nár. Mus., odd. p ří rod., P rah a, 117 (1948)' 19—31. HIROTANI M., O’REILLY J., DONNELY D. M. X. et POLONSKÍY J. (1977): Fo m annoxin — a toxic m etabolite of Fomes annosus. — T etrah ed ro n L etters, Lon don. 18: 651—652. KLÁN J. et STlPE K S. (1987): C ulture collection of fungi. C atalogue of cu ltu res (Basidiom ycotina and A scom ycotina). — U niverzita K arlova, P rah a. KOZOVÁ J. et ŘEHÁČEK Z. (1967): A ntibiotics from F lam m u lin a velu tip es culti vated in subm erged culture. — Fol. M icrobiol., P ra h a, 12: 567—568. LAVIANO T. (1949): A study of th e an tib io tic activ ity of some Basidiom ycetes. — F arlow ia, Cam bridge, Mass., 3: 503—507. LITVINOV M. A. (1949): O p u ť ja c h i m etodách ek sp erim en tal’nogo izučenija an tim ikrobnych svojstv u vysšich gribov — H ym enom ycetates. — Bot. 2 u rn ., L enin grad, 34: 474—485. M USÍLEK V. (1970): Způsob p říp rav y k u ltu ry pro výrobu nového protihoubového antibiotika. — Cs. p aten t 136492 (PV 7592—65). M USÍLEK V. (1976): B iochem ická a k tiv ita basidiom ycet jak o p otenciální taxonom ický znak. — In : II. vědecký sem inář o m etodách stu d ia taxonom ie hub, p. 175— —184, UVTIZ, P raha. M USÍLEK V. (1981): M ikrobiologické stu d iu m m akrom ycet. — D oktorská disertační práce. MBÚ ČSAV, P raha. M USÍLEK V., ČERNÁ J., SASEK V., SEMERDŽIEVA M. et VONDRÁČEK M. (1969): A ntifungal antibiotics of th e basidiom ycete O udem ansiella m ucida. I. Isolation and cultivation of a producing strain. — Fol. M icrobiol., P ra h a, 14: 377—387. M USÍLEK V., SEM ERDŽIEVA M. (1977): A n tifungal an tib io tic of th e basidiom ycete O udem ansiella m ucida. II. L ife cycle an d fru ctificatio n of th e production fungus. — Fol. M icrobiol., P rah a, 22: 298—302. NERUD F. e t M USÍLEK V. (1976): Com position of lipids and p roduction of m ucidin in a subm erged culture of th e basidiom ycete O udem ansiella m ucida. — Fol. M icro biol., P rah a, 21: 488—492.
94
Č e s k á m y k o l o g i e 43 (2) 1939 NERUD F. e t M USÍLEK V. (1978): B iosynthesis of fatty acids an d sterols in relatio n to th e antibiotic form ation in O udem ansiella m ucida. — Fol. M icrobiol., P rah a, 23: 385—388. PALM A N. (1978): Isolierung u nd C h arak terisieru n g n eu e r an tib ak teriell u n d an tifugal w irk sam e r S ubstanzen aus d er P ilz a rt X erom p h alin a cam panella. D issertat ion. Innsbruck, (non vidi) PALM A N. e t KNAUSEDER F. (1980): PA 789/80, a polyacetylenic an tib io tic from M arasm ius alliaceus (Jacq. ex Fr.) Fr. — J. A ntibiot., Tokyo, 33: 1556—1559. ROBBINS W. J., HERVEY A., DAVIDSON R. W., Ma R. et ROBBINS W. C. (1945): A survey of som e w ood-destroying and other fungi for a n tib ac te ria l activity. — Bull. T orrey Bot. Club, N ew York, 72: 165—190. SEDMERA P., M USÍLEK V. et NERUD F. (1981): M ucidin, its id en tity w ith strobilu rin A. — J. A ntibiotic., Tokyo, 34: 1069. SEM ERDŽIEVA M. (1983): A ntibiotic activity of th e cu ltu re of th e basidiom ycete A grocybe aegerita. A bstracts of p apers delivered a t th e 7th C onference of Czecho slo v ak mycologists held a t České Budějovice. — Ces. Mykol., P rah a, 37 (2): 123. SEM ERDŽIEVA M. (1984): A ntifungal activity of th e subm erged cu ltu re of A grocybe aegerita. A bstracts of com m unications delivered a t th e 16th Congress of th e Czechoslovak Society for M icrobiology, B anská B ystrica, 1983. — Fol. M icrobiol., P rah a, 29: 396. SEMERDŽIEVA M. et VESELSKÝ J. (1986): Léčivé houby dříve a nyní. — Academ ia, P raha. SEMERDŽIEVA M. et M USÍLEK V. (1970): W achstum und E ntw icklung des Basidiom yzeten O udem ansiella m ucida. — Ces. Mykol., P rah a, 24: 44—53. SASEK V. (1966): K ultivace a antib io tick á ak tiv ita m ykorrhiznich hub. — K an d i d átsk á disertační práce. MBU ČSAV, P raha. SASEK V. et M U SÍLEK V. (1967): Two antibiotic com pounds from m ycorrhizal Basidiom ycetes. — Fol. M icrobiol., P rah a, 13: 43—45. SlV RIN A A. N. (1965): Biologičeski aktiv n y je veščestva vysšich gribov. — N auka, M oskva—L eningrad. TAKATSU M., TABUCHI M., SOFUE S., MINAM I J. et OTANI S. (1973): A n tican cer substance produced by L aetiporus sulphureus. — Ja p a n K okai, 75 (12): 295— —297. (non vidi) UHROVÁ-HEJTM ÁNKOVÁ N. (1954): O antibiotických účincích m etabolických p ro d u ktů n ěkterých našich dřevokazných hub. — Čes. Mykol., P rah a, 8 (2): 87—92. VÁNA A. (1946): O b aktericidních schopnostech vyšších hub, jm en o v itě basidiom ycetů. — Lék. Listy, P ra h a, 1: 565. VONDRÁČEK M., ČAPKOVÁ J., ŠLECHTA J., BENDA A., M USÍLEK V. et CUDLÍN J. (1970): Způsob izolace nového protihoubového an tibiotika. — Čs. p aten t 136495 (PV 437-67). W ILK IN S W. H. (1946): Investigation into th e production of b acterio static substance by fungi. — Ann. Appl. Biol., London, 33: 188—190. W ILK IN S W. H. et H A RRIS G. C. M. (1944): Investig atio n into th e production of b acteriostatic substances by fungi. VI. E xam ination of th e la rg e r Basidiom ycetes. — Ann. Appl. Biol., London, 31: 261—270. W ILK IN S W. H. e t PA TR ID G E B. M. (1950): Investigation into th e production of b acteriostatic substances by fungi. P re lim in ary of th e te n th 100 species, all Basidiomycetes. — Brit. J. Exp. Pathol., London, 3l" (1): 754 —758. A dresa a u to rů : Dr. Ja ro sla v K lán, CSc., Iv an a Rulfová, U stav pro toxikologii a soudní chem ii FVL UK, K ateřin sk á 32, 121 08 P ra h a 2.
95
Mikroskopické houby na cystách háďátka bramborového Globodera rostochiensis Wollenw. M ikroskopische P ilze a u f Z ysten G lobodera rostochiensis W ollenw . Jana N ovotná
Byla studována m ykoflóra cyst háď átk a bram borového Globodera rosto chiensis W ollenw eber 1925 ze čtyř vybraných stanovišť n a územ í Čech. Celkem bylo izolováno 36 d ru h ů hub. Za p říležito stn é p arazity jsou po važovány tyto d ru h y : R hinocladiella anceps, F usarium solani, Fusarium oxysporum , Cylindrocarpon sp., H um icola grisea, G liocladium roseum , Phialophora fastigiata. U kázalo se, že něk teré příležitostně p arazitick é dru h y n a cystách háď átek se objevovaly ve větší nebo m enší m íře na všech lokalitách, zatím co jin é druhy byly specifické jen p ro danou lokalitu.
Es w u rd e eine M ykoflora der Zysten von. Globodera rostochiensis W ollenw eber 1925 aus v ier ausgesuchten L okalitäten in B öhm en stu d iert. Im grossen u nd ganzen w u rd en 36 P ilzarten isoliert. F ü r op p o rtu n istisch e P a ra siten sind folgende A rten gehalten: R hinocladiella anceps, F usarium solani, F. oxysporum , C ylindrocarpon sp., H um icola grisea, G liocladium roseum und Phialophora fastigiata. M anche opportunistisch parasitische A rten w u rd en in grösser oder w en i ger M enge auf den Zysten aus aller L o k alitäten iso liert; an d ere A rten erw iesen sich dagegen als spezifisch fü r einzelne F undorte. Materiál
a metodika
Vzorky zam ořených půd byly získány z Ú střed n íh o k o n tro ln íh o a zkušebního ú stav u zem ědělského v Praze. S tudovány byly vzorky silně zam ořených půd ze 4 lokalit v Čechách: H rádek, okr. P elhřim ov, Sojovice, okr. M ladá Boleslav, Věchnov, Okr. Žďár nad Sázavou, H am r, okr. Jin d řic h ů v H radec. Vzorky byly často sta ré i několik let. V lastní odběry nebylo možno provádět, neboť v důsledku k ara n tén n íc h opatření se každá zjištěná lok alita výskytu háď átk a bram borového o šetřu je nem atoeidy nebo výsadbou odolných k u ltiv arů aneb o vyřazením půdy pro> pěstování b ra m bor na několik let. Z každé lokality bylo prošetřeno p řibližně 100 cyst. K získání cyst z půdy a zjištění výskytu hub n a cystách byla použita m etodika V indušky (V induška 1979), k te rá byla upravena. V zorky 50 g zem iny byly prosívány a prom ývány na sítkách z m lynářského hedvábí 8XXX o p rů m ěru ok 0,2 mm, k teré byly přip rav en y z fotografických m isek o rozm ěrech 13 X 18 cm tak, že jejich dna byla odříznuta a m ísto nich nalepeno m lynářské hedvábí. Z em ina byla proudem vody vym yta a zbavena půdních částic. S ítk a s půdou byla vložena do větší foto grafické m isky a zalita vodou do výše 1 cm. P otom cysty a zbytky rostlinných a živočišných těl plovaly n a hladině. K ličkou byly v y b írán y cysty a přen ášen y do kádinky se sterilní vodou. D ezinfekce povrchu cyst byla p rovedena pomocí 3 % pe roxidu vodíku (H20 2) 1 — 2 m inuty. V p rů b ěh u práce bylo vyh led áv án í cyst u ry ch le no tím , že z hladiny nebyly vybírán y jed notliv é cysty, ale seb rán y všechny plovoucí organické částice a přeneseny do d enaturo v an éh o alkoholu, kde n a h lad in ě pak plovaly cysty a většina organického m a teriá lu klesla. P rotože se nejed n alo o čerstvý m ateriál, odlišení zdravých a infikovaných cyst podle p ro h lu b n ě n a p ovrchu nebylo možné. P rohlubeň m ěly všechny cysty. R ozpreparovány byly cysty s p ro h lu b n í na povrchu; něk teré byly zcela zdravé, n ěk teré m ěly zčásti m rtv á v ajíčk a a zčásti zd ra vá a jin é cysty m ěly v ajíčk a nebo již uvolněné larv ičk y m rtvé. Po dezinfekci byly cysty opláchnuty v destilované vodě a přeneseny na k u kuřičný agar.
96
NOVOTNÁ: M IK RO SK O PICK É HOUBY NA GLOBODERA
1 OQ f
j
J j^ -r
1 I----------------------- 1-----------------------1
0
10
20 um
1. R hinocladiella anceps (Sacc. et Ellis) H ughes — a — d en tik u lá tn í ty p konidioforu; b — fialoforní typ konidioforu; c — kladosporiový typ konidioforu; d — konidie.
97
Č e s k a m y k o l o g i e 43 (2) 1989
^
0
'
^
20 jjm
2. Phialophora fastigiata (Lagerb. e t Melin) C onant — a — svazek hyf; b — konidiofory s konidiem i; c — fialid a s konid ií; d — konidie; e — hyf a s n ep rav id eln ě ztlustlou stěnou; f — chlam ydospory vyv íjející se z konidií.
98
NOVOTNÁ: M IK RO SK O PICK É HOUBY NA GLOBODERA Tabulka 1 Počet kolonií
Název houby
F usarium solemi (Mart.) Sace. F usarium oxysporum Schlecht. emend. Snyder et Hansen Rhinocladiella anceps (Sacc. et Ellis) Hughes Cylindrocarpon sp. Pénicillium verrucosum Dierckx var. cyclopiuvn (Westling) Samson, Stolk et Hadlok Mortierella ram anniana (Moeller) Linnemann var. angulispora (Naumov) Linnemann F usarium culmorum (W. G. Smith) Sass. Sagenomella alba W. Gams et Söderström Rhizopus stolonifer (Ehrenb. : Fr. (Lind Acremonium sp. Pénicillium radulatum Smith Pénicillium camemberti Thom Pénicillium nigricans (Bainier) Thom Myeelia sterilia — světlá
14 11 6 6
14,29 11,23 6,12 6,12
5
5,10
4 2 2 2 1 1 1 1 3
4,08 2,04 2,04 2,04 1,02 1,02 1,02 1,02 3,06
8
8,16
30cyst
30,62
Bakterie Neinfikované cysty
Procentuální hodnoty °//o
Výsledky a) V ýsk y t a p ro c e n tu á ln í h o d n o ty h u b , b a k te rií a zdrav ý ch cyst h áď átk a b ra m borového n a stan o v išti H rád ek , okr. P elh řim o v . (Ve v z o rk u zpraco v án o 98 cyst.) T ab u lk a č. 1 u k a z u je n e jč a stě ji izolované h o uby, m ezi k te ré p a tří F usarium solani, F. o x y sp o ru m , R hinocladiella anceps, C ylindrocarpon sp. Z cyst této lo k a lity b y la izolována řa d a penicilií, a to : P én icillium verru co su m v ar. cyclop iu m , P. ca m em b erti, P. ra d u la tu m , P. ita licu m , P. nigricans. Ja k o m éně častý d ru h b y la izolována S a genom ella alba. b) V ý sk y t a p ro c e n tu á ln í h o d n o ty h u b , b a k te rií a zdrav ý ch cyst h áď átk a b ra m borového n a stan o v išti Sojovice, o k r. M ladá Boleslav. (Ve v zo rk u zp racováno 96 cyst.) Tabulka 2 Napadení cyst (zpracováno 98 cyst)
Houbami Bakteriemi
Nenapadeny
Počet
%
60
61,22
8
8,16
30
30,62
99
Č e s k á m y k o l o g i e 43 (2) 1989 Tabulka 3 Počet kolonií
Název houby
Procentuální hodnoty
°/ /o F usarium solani (Mart.) Sacc. Rhinocladiella anceps (Sacc. et Ellis) Hughes Fusarium oxysporum Schlecht. emend. Snyder et Hansen Coniothyrium cf. fuckelii Sacc. Fusarium flocciferum Corda Pénicillium chrysogenum Thom Pénicillium nigricans (Bainier) Thom Pénicillium verrucosum Dierckx var. cyclopium (Westling) Samson, Stolk et Hadlok Mycelia sterilia — světlá Myeelia sterilia — tmavá
19 14 6 3 1 1 1
19,79 14,58 6,25 3,13 1,04 1,04 1,04
1 7 3
1,04 7,29 3,13
Bakterie
21
21,88
Neinfikované cysty
19 cyst
19,79
Mezi n ejčastěji izolované d ru h y , ja k u k azu je ta b u lk a č. 3 p a tří F usarium solani, R hinocladiella anceps, F usarium o x y sp o ru m a M ycelia sterilia. Z cyst té to lo k a lity bylo izolováno nejm en ší m nožství d ru h ů hub. c) V ý sk y t a p ro cen tu áln í h o d n o ty hub, b a k te rií a zdrav ý ch cyst h áď á tk a b ra m borového n a stan o v išti V ěchnov, okr. Z ď ár nad Sázavou. V e v zo rk u zpracováno 97 cyst.) Mezi n e jč a stě ji izolované d ru h y , ja k u k a z u je tab. č. 5 p a tří h o u b a H um icola grisea, F usarium solani, R hinocladiella anceps, P én icilliu m ch ryso g en u m a F u sa riu m o xysp o ru m . Byl zde izolován, i když je n ojediněle, Paecilom yces lilacinus, k te rý Lýsek (1982) považu je za p a ra z ita šk rk a v k y dětské. D ále zde je b o h até zastoupení d ru h ů P énicillium . Ze dvou cyst b y ly izolovány dva d ru h y h u b : F u sa riu m solani — P én icilliu m verru co su m var. cyclopium F u sa riu m solani — F u sa riu m cu lm orum . d) V ý sk y t a p ro cen tu áln í h o d n o ty hub, b a k te rií a zdrav ý ch cyst h áď átk a b ra m borového na stan o v išti H am r, okr. J in d řic h ů v H radec. (Ve v zorku zpracováno 93 cyst.) Tabulka 4 Napadení cyst (zpracováno 96 cyst)
10 0
Počet
%
Houbami
56
58,33
Bakteriemi
21
21,88
Nenapadeny
19
19,79
NOVOTNÁ: M IKROSKOPICKÉ HOUBY NA GLOBODERA Tabulka 5 Počet kolonií
Název houby
Procentuální hodnoty °/ /o
Humicola grisea Traaen F usarium solani (Mart.) Sacc Rhinocladiella ancepó (Sacc. et Ellis) Hughes Pénicillium chrysogenum Thom Fusarium oxysporum Schlecht, emend. Snyder et Hansen Pénicillium verrucosum Dierckx var. cyclopium (Westling) Samson, Stolk et Hadlok Pénicillium jellutanum Biourge Pénicillium camemberti Thom Pénicillium purpurogenum Stoll Mortierella ramanniana (Möller) Linnemann Cladosporium sphaerospermum (Penzig) F usarium cidmorum (W. G. Smith) Sacc. Paecilomyces lilacinus (Thom) Samson Mycelia sterilia — světlá
15 5 3 3 2
15,15 5,05 3,03 3,03 2,02
2 ] 1 1 1 1 1 1 1
2,02 1,01 1,01 1,01 1,01 1,01 1,01 1,01 1,01
Bakterie
26
26,26
Neinfikované cysty
35 cyst
35,35
Mezi nej častěji izolované d ru h y p a tří (tab. č. 7)R hinocladiella anceps, Gliocladium roseum , F u sa riu m solani, P én icilliu m verru co su m var. cyclopium , F u sa riu m o x y sp o ru m , P hialophora fa stig ia ta a M ycelia sterilia. Z n ěk te rý c h cyst byly izolovány i dva až tř i d ru h y h u b : R hinocladiella anceps — G liocladium roseu m R hinocladiella anceps — F u sa riu m solani R hinocladiella anceps — F usarium o x y sp o ru m G liocladium roseum — P én icilliu m v erru co su m v ar. cyclopium G liocladium roseu m — F u sa riu m solani — M ucor racem osus f. sphaerosporus F usariu m solani — P én icilliu m v erru co su m v ar. cyclopium F usa riu m solani — G liocladium roseu m — M ucor hiem alis F usarium solani — R hinocladiella anceps P énicilliu m ve rru c o su m v ar. cyclo p iu m — A sp ergillus clavatus Tabulka 6 Napadení cyst (zpracováno 97 cyst)
Počet
%
Houbami
36
37,11
Bakteriemi
2G
26,80
Nenapadeny
35
36,08
101
Č e s k á m y k o l o g i e 43 (2) 1989 Tabulka 7 Počet kolonií
Název houby
Procentuální hodnoty o/ /o
Rhinocladiella anceps (Sace. et Ellis) Hughes Gliocladium roseum Bain. Fusarium solani (Mart.) Sacc. Penicillium verrucosum Dierckx var. cyclopium (Westling) Samson, Stolk et Hadlok Fusarium oxysporum Schlecht, emend. Snyder et Hansen Phialophora fastigiata (Lagerb. et Melin) Conant Aspergillus clavatus Desm. Penicillium rugulosum Thom Aspergillus versicolor (Vuill.) Tiraboschi Penicillium jentenii Zaleski Penicillium ochro-chloron Biourge Penicillium frequentans Westling Acremonium alternatum Link : Fr. Acremonium sp. M ucor hiemalis Wehmer M ucor racemosus Fres. f. sphaero>porus (Hagem) Schipper Rhizopus stolonifer (Ehrenb. : Fr.) Lind. Mycelia sterilia — světlá Mycelia sterilia — tmavá
23 18 11
19,84 15,53 9,38
10 6 3 2 2 2 1 1 1 1 1 1 1 1 4 2
8,62 5,17 2,59 1,72 1,72 1,72 0,86 0,86 0,86 0,86 0,86 0,86 0,86 0,86 3,45 1,72
Bakterie
10
8,62
Neinfikované cysty
15 cyst
Zhodnocení
získaných
12,93
výsledků
a) P o ro v n án í k v a lita tiv n íh o složení m y k o fló ry cyst h áď átk a b ram borového. P ři p o ro v n án í dru h o v éh o složení h u b č ty ř stud o v an ý ch stanovišť je vidět, že soubor izolovaných h u b není p říliš velký, ale m á do m in an tn í d ru h y , k te ré se o b jev u jí n a všech stanovištích. K těm to d ru h ů m p a tří R hinocladiella anceps, F usarium solani a F u sa riu m o xysp o ru m . D ru h y , k te ré p a tří m ezi d o m in an tn í pouze na n ěk te rém stan o v išti jsou n a p ř.:
Tabulka 8 Napadení cyst (zpracováno 93 cyst)
102
Počet
%
Houbami
68
73,11
Bakteriemi
10
10,75
Nenapadeny
15
16,12
NOVOTNÁ: M IKROSKOPICKÉ HOUBY NA GLOBODERA
C ylin d r o carpon sp. n a stan o v išti H rád ek , H um icola grisea n a lo k alitě Věchnov, G liocladium ro seu m a P hialophora fa stig ia ta n a stan o v išti H am r. K dalším m én ě v ý zn am n ý m houbám , k te ré ta k é m ohou p a ra z ito v a t n a cys tá c h p a tří d ru h y ro d u P enicillium . Jso u h o jn é v půdě, ž níž se d o stáv a jí na další org an ick ý m a te riá l ro stlin n é h o nebo živočišného původu. V ětšinou jde o sap ro fy tick é organism y, k te ré působí d e stru k c i ro stlin n ý ch pletiv. S tojí zde za zm ínku, že b y ly izolovány i tř i vzácnější d ru h y : P enicillium ra dulatum , P.
3.
Em bryon nap ad en ý blíže neurčeným m ikrom ycetem (zvětšeno 640X)- — 4. Embryon n apadený jin ý m dru h em blíže neurčeného m ikrom ycetu (zvětšeno 640X).
«
:
»
P:
'
j í š >■"
~
%
\.< x \
.
m m
s f A
5. M rtv á la rv ičk a se u volňuje ze svého vaječného obalu, n a k terém je p atrn ý porost houby (zvětšeno 640X)-
103
Č e s k á m y k o l o g i e 43 (2 ) 1989
fe llu ta n u m a P. jensenii. P enicilií ja k o i d ru h ů ro d ů A sp erg illu s a R hizopus nelze se vší p rav d ěp o d o b n o stí v y u žít v biologickém boji p ro ti háď átk ů m . Jso u to sap ro fy ti, k te ré p říležito stn ě m ohou i p arazito v at. P ři izolaci h u b z cyst b y ly n ě k d y získány z jed n é cysty dva až tř i druhy.
r*
\
'
6. U volněná m rtv á larv ičk a — zůstává o h n u tá jako ve vaječném obalu (zvětšeno
640X).
7. Rozm áčklá cysta háď átka bram borového, z k te ré se uv o lň u jí larv ičk y a em bryony (zvětšeno 160X).
104
NOVOTNÁ: M IK RO SK O PICK É HOUBY NA GLOBODERA P or o v n á n í
druhů hub nejčastěji
i z o l o v a n ý c h z c y s t na r ů z n ý c h s t a n o
viš t í c h . ■
o/
- F u s a r i u m s olani
,
- Rhinocladiella anceps
. . .
% - Fusarium oxysporum
^
- Specificky ^
d r u h pro
jednotlivá
stanoviště
•rl •H
20-
"
4! X §
20"
o
E jK «
(
mu
Hrádek
Sojovice
I 0/0 30
S § S(C
2
IP “ 8 ■^g
20-
M ^ ^ / / / / /
20-
n
n
„
m
yěchnov
\
3 rJ>
>£ § . -h u r—1 Cfl
1 "
r
me 83 3O.
l
A
______________ M
r n
l
I I I
H a:nr
105
Č e s k á m y k o l o g i e 43 (2) 1989
T akové izoláty byly získ án y z cyst z V ěchnova a z H am ru. O všem rozhodnout, k te rý z dvojice h u b nebo z tro jic e h u b n a p ad l cystu p rv n í, není p ra k tic k y m ožné. b) K v a n tita tiv n í p o ro v n án í z d rav ý ch cyst, cyst n a p ad en ý c h h o u b am i a b a k te rie m i n a všech stanovištích. N ejvětší n ap ad en í cyst h o u b am i bylo zjištěno ve vzo rk u z lo k ality H am r (73,11:% ) a nejm en ší n a lo k alitě V ěchnov (37,11% ). B a k te rie se v y sk y to v aly n a cystách nejvíce n a lo k alitě V ěchnov (26,80 % ) a nejm én ě n a lo k alitě H rád ek (8,16 % ). N ěkdy byly izolovány z je d n é cesty společně h o u b a i b a k té rie . B a k te rie z tak o v ý ch to cyst n ebyly z a h rn u ty do statistick éh o zhodnocení. N ejvětší m nožství n ein fik o v an ý ch cyst bylo n a lo k alitě V ěchnov (36,08 % ) a n ejm én ě n a lo k alitě H a m r (16,12 %). Diskuse a) P o u ž i t á m e t o d i k a . V ýsledky získané m eto d ik o u použitou v této práci se d ají sro v n á v a t s ú d a ji v lite ra tu ře , protože v ě tšin a a u to rů p raco v ala obdobnou m etodikou, izolovala m ik ro sk o p ick é h o u b y ta k , že celé cysty p o k lá d ala n a agar. P ři použití tohoto p o stu p u práce m ůžem e získ at k ro m ě p a ra z itů živých zá ro d k ů i d ru h y , k te ré n a p a d ly cystu sek u n d árn ě. D aleko p řesn ějších v ý sled k ů k získání p arazitic k ý ch h u b v ajíček v cystách by m ohlo b ý t dosaženo m etodikou, k te rá by p rac o v ala se sam o tn ý m i vajíčky. N ěk o lik rát jsem ta k é cysty ro z p re p a ro v ala a pozorovala v ajíčk a in fik o v an á h o u b am i (foto 3, 4). P o k u d je vajíčk o n e p a trn ě porostlé m yceliem , pak larvička, k te rá se uvolní tím , že v aječn ý obal p rask n e, je m rtv á . M rtv á larv ičk a se po uvo ln ěn í z vaječn éh o obalu n en ap ne, ale zů stáv á o h n u tá v těch m ístech, ve k te rý c h b y la z a h n u tá ve vaječn ém obalu, a je bez p o h y b u (foto 5, 6). M etodiku izolace h u b z em b ry o n ů p opisují W illcox a T rib e (1974). P ra c u jí s k a p ilá rn ím i p ip etk am i vsazeným i do m ik ro m a n ip u lá to ru a je d n o tliv á v ajíčk a .přenášejí do k a p k y p a ra fin u n a sklíčku. Poté, co je p a trn ý rů s t h o u b y na v ajíčk u v kapce p a ra fin u , vajíčko p řen á še jí n a vodní agar, odk u d izolují houbu. P oužití této m eto d ik y v n ašich p o d m ínkách by daleko ja sn ě ji a p řesn ěji p ro kázalo p a ra z itic k é m ik ro m y cety n a cystách. T akto získané p a raz itick é d ru h y by se d aly zkoušet k využití v biologickém boji p ro ti h á ď á tk u bram b o ro v ém u . b) V ý s k y t m i k r o s k o p i c k ý c h h u b n a c y s t á c h h á d á t e k. Ja k o n e jh o jn ě ji izolované d ru h y z cyst h á ď átk a bram b o ro v éh o n a všech lo k alitách b y ly u rčen y F usarium solani, F. o xy sp o ru m a R hinocladiella anceps. Z dá se, že d ru h y F u sa riu m solani a F. o xy sp o ru m je m ožné p o k lád a t za p a ra z ity h á ď á tk a b ram borového. H ugo (1986), K on d ak o v a a B e lo k u rsk aja (1973), W ronkow ska a Jan o w icz (1987) izolovaly ty to d ru h y ta k é z cyst h áď á tk a b ra m borového. Tyto d ru h y b y ly ta k é získ ány p ři izolaci m ik ro m y cetů z cyst h á ď átka řep n éh o (Ipserová 1982, V in d u šk a 1979). D ále je ta k é izoloval Lýsek (F assatiová a Lýsek 1982) z v ajíček šk rk a v k y dětské, D alší často izolované d ru h y specifické pro jed n o tliv á stan o v iště byly C ylindrocarpon sp., H um icola grisea, G liocladium ro seum a Phialophora fa stigiata. N a cystách h á ď á tk a b ram b o ro v éh o i řep n éh o i n a vajíčk ách šk rk av k y 106
NOVOTNÁ: M IK RO SK O PICK É HOUBY NA GLOBODERA
dětsk é jso u ja k o p a ra z iti v lite ra tu ře u v á d ě n y d ru h y G liocladium roseum (H u go 1986, Ip sero v á 1982), C ylindrocarpon d estru cta n s (Zins.) S chölten (K onda kova a B e lo k u rsk a ja 1973, T rib e 1977, K o rab 1929 in V in d u šk a 1979, W ronkow ska a Jan o w icz 1987) a H um icola grisea (van d e r L aan 1959, K ondakova a B e lo k u rsk a ja 1973, H ugo 1986, V in d u šk a 1979, Ip sero v á 1982). N a v ajíčkách šk rk a v k y d ětsk é b y l u rč e n d ru h G liocladium c a ten u la tu m G ilm an et A b b o tt (F assatio v á a L ýsek 1982). Z ro d u P hialophora byl n a cystách h áď á tk a b ra m borového i řep n éh o p o p sán d ru h Phialophora m a lo ru m (K idd e t B eaum ont) Me Colloch (K ondakova a B e lo k u rsta ja 1973, K o rab 1929 in R ozsypal 1934, T rib e 1977). D alší d ru h y b y ly izolovány m én ě často až ojediněle. Je d n á se především o p ů d n í d ru h y zn ám é jak o sap ro fy ty (d ru h y ro d ů R hizopus, C ladosporium , M ortierella, M ucor, A crem o n iu m , P en icilliu m , A spergillus). P rotože d ru h y tě ch to ro d ů b y ly izolovány v ě tšin o u ojediněle, n ejso u považovány za p a ra z ity cyst h á ď á tk a bram b o ro v éh o . V n ě k te rý c h p říp a d e ch se i d ru h y ty p ic k y saprofy tick é o b jev o v aly často, n a p ř. P en icilliu m ve rru c o su m var. cyclopium . To bylo způsobeno n ejsp íše tím , že b y ly stu d o v á n y cysty staré, v m n o h a příp ad ech dávno m rtv é , a ta k m o h ly sloužit ja k o v h o d n ý s u b strá t pro sap ro fy tick é orga nism y. P okud b y n ě k te rý d ru h m ohl b ý t p o ten cio n áln ím p a ra zitem cyst, pak jeho ojedinělý v ý sk y t v p ro v ed en ý ch izolacích p o u k azu je n a to, že v zta h y m ezi p o tencíáln im p a ra z ite m a jin ý m i p ů d n ím i o rg an ism y nebo abiotickým i fa k to ry n a zk o u m an ý ch lo k a litá c h nedovolily, ab y se p a ra z it h o jn ěji projevoval. P řík la d e m b y m o h l b ý t d ru h P aecilom yces lilacinus, k te rý byl izolován pouze ojediněle, zatím co z cyst h á ď á tk a b ram b o ro v éh o (Hugo 1986) a z vajíček šk r k a v k y d ětsk é (Fassatiová a Lýsek 1982) b y l izolován často a jeh o p arazitic k á činnost byla pro k ázán a. Literatura FASSATIOVÁ O. e t LÝSEK H. (1982): O vicidal fungi in soil ecological system . — A cta Univ. Carol., Biol., P ra h a, 1980: 297—334. HUGO D. (1986): P ilze au f den Cysten von G lobodera rostochiensis W ollenw. — 120 p., ms. [K nihovna U niverzity v A achen]. IPSEROVÁ E. (1982): N em atofágní houby a jejich výzkum u h áď átk a řepného. — 38 p., ms. [K nihovna K ate d ry bot. P řír. F. UK P ra h a, sign. Pg 107], KONDAKOVA E. I. e t BELO K U R SK A JA V. I. (1973): R ate of infection of H etero dera rostochiensis w ith fungi. — B jull. vsesojuzm. Inist. G elm int. S k rjab in s, Mosk va, 11: 43—46. ROZSYPAL J. (1934): H ouby n a háď átk u řepném H etero d era schachti Schm idt v m oravských půdách. — Vast. Cs. A kad. Zeměd., Prahla, 10: 322—413. TRIBE H. T. (1977): P athology of cyst — nem atodes. — Biol. Rev., Cam bridge, 52: 477—507. v an d er LAAN P. A. (1959): Biologische B ekäm pfung der K artoffelnem atoden m it Pilze, die den Z ysten in h alt zerstören. — In. Verh. IV. In tern . P flanzenschutz — K ongress, H am burg 1957, Vol. 1: 875—878, B raunschw eig. VINDUSKA L. (1979): H ouby n a cystách H eterodera schachti. — Ces. Mykol., P rah a, 33: 170—175. W ILLCOX J. et TRIBE H. T. (1974): F ungal parasitism in cyst of H eterodera. — Trans. B rit. Mycol. Soc., London, 62: 585 —595. WRONKOW SKA H. et JA N OW ICZ K. (1987): Investigation of m ycoflora of Globo d era rostochiensis cyst isolated from th e soil. — In : Symp. on soil biol. an d conserv. of th e biosphere, p. 851—856, A kadem iai Kiadó, B udapest. A d resa au to rk y : J a n a N ovotná, Š lechtitelská stanice technických plodin a luskovin, 391 76 S lapy u T ábora.
107
Phallus duplicatus Bose v Československu Phallus duplicatus Bose in der Tschechoslowakei Ladislav Hagara S práva o náleze Phallus duplicatus n a Slovensku a o rozšíření to h to d ru h u v CSSR. ____________ Ein slow akischer F und des P hallus duplicatus w ird no tiert. Die bis jetzt bekan n ten tschechoslow akischen F unde sind angefiihrt.
H ad o v k o v itá h u b a P hallus duplica tu s Bose 1811 [syn.: D ictyophora duplicata (Bose) E. F isch er in Sacc. 1888], n á p a d n á m riežk o v an ý m su k n ičk atý m závojom pod k lo b ú k a to u časťou plodnice, je znám a z m iern y c h i tep le jšíc h oblastí S evernej A m eriky, stre d n e j a východnej Ázie aj zo sev ern ej a ju žn ej A frik y (M ichael, H ennig et K reisel 1986, P ilá t 1958). V E urópe sa po p rv ý raz našla až ro k u 1926 v R ostocku (NDR), u nás o 10 ro k o v nesk ó r n a S lovensku (Š tusák 1937, S m otlacha 1937). Z b ieral ju K arel Š tu sá k 23. V III. 1936 asi 2,5 km severoseverovýchodne od obce V yšný K látov, okr. K ošice-vidiek (Slovenské ru d o h o rie, časť V olovské vrchy), asi 350 m ju žn e od tu ristic k e j ch aty n a Jahodnej, a to v zm iešanom lese (A bies, Picea, Q uercus, C arpinus), 610 m n. m. ríálezisk o sa n ach ád za v m apovacom štv o rci 72/92. N a ploché asi 25 m 2 sa tam našlo 15 v y v in u tý c h plodníc, d o sahujúcich v ý šk u až 20 cm. Z Čiech sme dodnes zaznam enali 3 nálezy te jto huby: — 14. IX. 1939 B. Němec n ad m lynom P ro p a st p ri obci S tříb rn á Skalice (okr. Kolín), — roku 1940 V. H udeček nad hájovňou V arta p ri Rožm itále, — 30. V III. 1980 F ra n tiše k P a te ra v lese C hlum blízko obce H ořice v P odkrkonoší (3 dospělé plodnice, ra st v čistej sm rečine). (P a tera 1980). Z M o r a v y poznám e 2 zbery: — roku 1941 L. P rokeš pri obci K oněšín, okr. T řebíč (na p ravom b řeh u Jih lav k y ), — 20. V III. 1986 J. H rn čiřík pri V setíne (lokalita Luh, „N ad M artiškovým i pod jedl’ami). (H rnčiřík 1987).
Na d ru h ý slovenský nález Ph. d u p licatus bolo tře b a čakať p resn e 50 rokov (odstup m edzi p osledným a p red p o sled n ý m nálezom v Cechách je 40 rokov, n a M oravě 45 rokov). H u b u n ašiel a u to r te jto sp rá v y 10. V III. 1986 n a sev ernom úbočí v rc h u Z iarec, k to rý p a tří do m asív u Lysca vo V e lk ej F a tře (loka lita leží n a d p rv o u ly žiarsk o u zjazdovkou v Ja sen sk e j dolině n a d 1’avým brehom poto k a V odky): L o c . : Slovacia, Q 69/80, m ontes “V elká F a tra “ : in strlatu foliorum Fagi silvaticae in clivo sep ten tr. collis „Z iarec“, ad calcem, 2,5 km situ m erid.-orient, a pago T určianske Jaseno (distr. M artin), 650 m s. m., die 10. V III. 1986, carposom a unicum , leg. et det. L. H agara.
N ájd en á plodnica je p o zo ru h o d n á g ig an tick ý m vzrasto m — dosahovala výš ku 33 cm a p rie m e r re c e p tá k u la 5 až 7 cm. M ax im áln a v ý šk a plodnice zazna m e n an á v eu ró p sk ej lite ra tú re je 24 cm (rec ep ták u lu m m ax. 4,5 cm). P lodnica v y rá stla z h ru b ě j v rstv y lístia vo svetlom staro m bukovom lese n a vápencovom podklade. Je j e x sik á t je uložený v h e rb á ři S lovenského n áro d n éh o m úzea v B ra tisla v ě (BRA). S tarší S tu sák o v nález zo S lovenska, d o k u m e n to v an ý lite rá rn ě aj foto g rafick y , je celkom h o d n o v ěrn ý (P ilát 1937), ale h e rb á ro v ý do k lad sa nezachoval. Vzhl’adom ne n ed o stato čn ý m y k o flo ristick ý v ý skům a m alý počet nálezov nem óžem e z a tia l p rijať všeobecnejšie záv ěry o rozšírení Ph. d u p lica tu s v ČSSR. 108
Č e s k á m y k o l o g i e 43 (2) 1989
U rčité súvislosti badať v časovom ro zv rstv en í je d n o tliv ý ch nálezov. Po prvých šty ro ch zberoch n asled u jú cich dosť tesn e po sebe (1936, 1939, 1940 a 1941) sa h u b a u n ás o b jav ila znovu až v o sem desiatych rokoch (1980 a 1986). Plodnice z dvoch posledných zberov fru k tifik o v a li v ro v n akom období (au g u st 1986), pričom v setín sk e a m a rtin sk é nálezisko sú vzdialené od seba len cca 85 km a n ac h ád z ajú sa p řib ližn é v ro v n a k e j zem episnej šírk e (49°). V o statn ý ch eu ró p sk y o h k ra jin á c h sa Ph. d u p licatus dosial našiel v ND R a NSR (najváčší počet nálezov, p o dm ienený zrejm e aj d ů k ladnějším m ykofloristick ý m výskum om ), ďalej v P o lsk u (len 1 nález p ri D om ečku n ed alek o Opole, 50 km od čs. h ran íc), R ak ú sk u , F ran cú zsk u , Š panielsku, P o rtu g alsk u , V elkej B ritán ii, B elgicku, D ánsku, F in sk u , S v éd sku a N o rsku (Gross et al. 1980, Jü lic h 1984, K reisel e t al. 1987, Lang 1964, S kirgiello 1976). N eviem e o n ijak o m n áleze z M aď arska ani z B a lk á n u a z európskej časti ZSSR (vy s k y tu je sa v šak v tep lejších o b lastiach S ibiři). Hoci je h ad o v k a su k n ič k atá doložená v E u ró p e už zo 14 k ra jin , v šad e sa p o k lá d á za v elm i zried k av ú hubu. Je j naleziská si v y ž a d u jú sp rísn en ú och ran u . Ekologické n á ro k y te jto h u b y nie sú dostato čn e presk ú m an é. U p řed n o stň u je hum ózne pödy v listn a tý c h lesoch. S ú v šak znám e aj nálezy z ihličn atý ch lesov (u n ás F. P a te ra , 1980, a J. H rn čiřík , 1987), dokonca i zo záhrad. P o d lá nálezu z T u rčian sk eh o J a s e n a m ožno usudzovať, že ide o kalcifiln ý d ruh. Iní au to ři však n e u v á d z a jú v äzbu n a vápencový su b strá t. N a štú d iu m te jto h a dovky je vel’m i m álo příležito stí, a p re to k a žd ú z nich tře b a náležíte využiť. Literatura GROSS G., RUNGE A. et W IN TERH OFF W. (1980): B auchpilze (G asterom ycetes s. 1.) in der B undesrepublik und W estberlin. — Beih. Z. Mykol., Schw äbisch G m ünd, 2 : 1 —220.
H R N C lR íK J. (1987): N ález síťovky dvojité — D ictyophora d u p licata (Bose) E. F ischer n a Vsetíně. — Čas. Cs. Houb., P rah a, 64: 75. JÜ L IC H W. (1984): K leine K ryptogam enflora. Bd, IIb/1. Die N ichtblätterpilze, G al lertp ilze und Bauchpilze. — Jena. K REISEL H. et al. (1987): P ilzflora d er D eutschen D em okratischen Republik. — Jena. LANG A. (1964): Die S chleierdam e, D ictyophora duplicata, w ied er in W estfalen ge funden. — W estfäll. Pilzbr., D etm old-H eiligenkirschen, 5: 49—53. M ICHAEL E., HENNIG B. et KREISEL H. (1986): H andbuch fü r P ilzfreunde. Bd. 2. — Jena. PA TERA F. (1980): Nález síťovky dvojité — D ictyophora d u p licata (Bose) E. Fischer. — Cas. Cs. Houb., P rah a, 57: 113—115. P IL Á T A. (1937): Ith y p h allu s orn atu s S tusák je st D ictyophora d u p licata (Bose) E. Fischer. — Čas. Cs. Houb., P rah a, 17: 70—76. P IL Á T A. (1958): Phallales. In : F lo ra ČSR, B 1, G asterom ycetes. H ouby — břichatky, pp. 36—95. — P rah a. SKIRG IELLO A. (1976): M aterialy do poznania rozm ieszczenia geograficznego grzybów w yžszych w Europie. 5. — A cta Mycol., W arszaw a, 12: 155—189. SM OTLACHÁ F. (1937): P ře h led rodů u nás rostoucích hadovek. — Čas. Čes. Houb., P ra h a, 17: 76—78. SM OTLÁCHA F. (1937): V znik nového d ru h u hadovky. (Ithyphallus ornatus, h adov ka zdobená.) — Čas. Čes. Houb., P rah a, 17: 3—5. STUSÁK K. (1937): N ová hadovka. — Čas. Čs. Houb., P ra h a, 17: 1—3 et 46—47. A dresa au to ra : Dr. L adislav H a g a r a , F edinova 3/C, 85101 B ratislava.
109
Docent RNDr. Bronislav Hlůza, CSc., šedesátiletý Doc. RNDr. Bronislav Hlůza, CSc., sexagenarius M ilan H ejtm ánek a Jiří Lazebníček D ne 8 . b ře z n a 1989 se dožil význam ného životního ju b ile a severo m o rav sk ý m ykolog d ocent R N D r. B r o n i s l a v H l ů z a , CSc., vedoucí k a te d ry biologie a d id a k tik y biologie pedagogické fa k u lty U n iv erzity P alackého v Olom ouci.
^
,
•* „J r J* ’i i S S
^
;
In '
jp r
tlflB iH H n %I f l U H
B ronislav H lůza, ro d á k z Loštic (okr. Š u m perk) a ab solvent litovelského g y m názia (1948), stu d o v al u čitelstv í p říro d o p isu a zem ěpisu n a b ie n n iu p říro d n ích věd U n iv erzity P alackého v O lom ouci; stu d iu m dokončil r. 1952 na p ří rodovědecké fa k u ltě U n iv erzity J. E. P u rk y n ě v B rně. Sedm le t vyučoval na střed n ích školách a r. 1959 n asto u p il d rá h u vysokoškolského pedagoga v Olo m ouci. Od ro k u 1976 zastáv al ta k é fu n k ci vedoucího bývalé k a te d ry p říro d o pisu a zák lad ů zem ědělské v ý ro b y pedagogické fa k u lty U niv erzity Palackého. Již od g y m názia sm ěřoval jeho zájem k b o tanice a m ykologii — te h d y ovliv ň o v an ý dr. E. H ejným , dr. F. S m otlachou a dr. V. J. S taň k em . P ozději to byli zejm éna dr. F. Š m ard a, ing. J. L azebníček a ing. K. K říž, s nim iž ta k é absol voval n ěk o lik význam n ý ch m ykologických ex k u rzí n a jižní M oravě a v n ě k te rý ch o b lastech Slovenska. V 60. a 70. letech ta k é a k tiv n ě sp o lupracoval s čs. n áro d n ím k o m itétem na m ezin áro d n í akci „M apování m ak ro m y cetů v E v ro p ě“. Je h o speciální odbo rn o u o rie n ta c i n a b o ta n ik u nižších ro stlin , ekologii a roz šířen í h u b a n a o c h ra n u životního p ro stře d í u sm ěrn ili v p rů b ě h u ex tern í asp i r a n tu ry zejm éna RN D r. F. K otlaba, CSc., RN D r. B. Ú lehlová, D rSc. a RN Dr. M. R ychnovská, D rSc., vědečtí p racovníci B otanického ú sta v u ČSAV. Svou ob sáh lo u k a n d id á tsk o u práci, úspěšně o b h ájen o u ro k u 1976, věnoval dr. B. H lůza 110
LAZEBNÍČEK A H EJTM Á NEK : DOC. RNDr. B. HLtJZA
rozšířen í a ekologii n ě k te rý c h d ru h ů ro d u A m a n ita — m u ch o m ů rk a v ČSR. Nelze p ře h lé d n o u t rozsáhlou šk álu ju b ila n to v y činnosti (podrobněji o n í viz Z prav o d aj V lastiv ěd n é společnosti m u zejn í v O lom ouci 21— 22: 29— 30, 1985, a Česká m ykologie 34: 173— 174, 1980); ta sah á od pedagogické p ráce přes činnost vědeckou, o d b o rn o u a p o p u larizačn í až k bo h atě členěné činnosti ve ře jn é. B. H lůza je m j. k o n z e rv á to rem S tá ta í o ch ran y p říro d y , o rg an izáto rem biologických olym piád, p ře d se d o u kom ise k o n tro lu jící prodej h u b n a O lom oucku, p řed se d o u biologické sekce V lastivědné společnosti m uzejní v Olom ouci, p ra c u je ve v ý b o ru m y kotoxikologické sekce Cs. vědecké společnosti pro m yko logii p ři ČSAV a je členem č ty ř o d b o rn ý ch a vědeckých společností. N ěkolik let vedl re so rtn í v ý zk u m n é úkoly m in iste rstv a školství tý k ající se výchovy k péči o životní p ro stře d í. J e sp o lu řešitelem dílčího úk o lu státn íh o p lá n u zá klad n íh o v ý zk u m u „R ozšíření, ekologie a tax o n o m ie h u b fytopatologicky a m ykotox ick y v ý zn am n ý ch v lesích a n a d ře v in á c h “, kde zpracovává dílčí té m a „R ozšíření a ekologie je d o v a tý c h d ru h ů h u b v Č SSR “. N a k a te d ře založil a stále do p lň u je b o tan ick ý a m ykologický h e rb á ř, zařazený v m ezinárodním seznam u h e rb á řů (OPL). S a m o sta tn ě je tře b a v y zv ednout H lůzovy dlouhodobé vědecké k o n ta k ty se z a h ra n ič n ím i p raco v n ík y v b o tan ice a v m ykologii, p ře devším v NDR a PLR. Ja k o m ykologický e x p e rt pro o tra v y houbam i je m noho let v y h led áv an ý m sp o lu p raco v n ík em rů zn ý ch zd rav o tn ick ý ch zařízení — včet ně k a te d ry so u d n íh o lé k a řstv í lé k a řsk é fa k u lty U n iv erzity P alackého. Z jeho in iciativ y se v O lom ouci každoročně u sk u te č ň u je cyklus m ykologických p ře d nášek p ro v eřejn o st, v něm ž se u p la tň u je ju b ila n to v o řečnické a pedagogické m istro v stv í. Za v y k o n an o u p ráci obdržel dr. B. H lůza m noho čestných uznání a ocenění; z nejv ý zn am n ějších to byl titu l vzo rn éh o učitele. P říte le B ro n islav a H lůzu znám e ja k o člověka vzácných lidských vlastností. Sym bióza m im o řád n é p raco v ito sti, svědom itosti a obětavosti s osobní sk ro m - * ností a se sm yslem p ro h u m o r ho činí v y h led áv an ý m společníkem . Sám se po v ažu je p řed ev ším za u čitele — s p řesvědčením , že dobře u čit m ůže je n ten , kdo n e z tra til k o n ta k t s p ra x í, to zn am en á s p říro d o u a společností, a kdo do vede u d ě la t něco navíc, i když to n em á v popisu práce. V ýsledky jeho p ráce to m u to živ o tn ím u k ré d u p ln ě o dpovídají. B. H lůza se dožívá svého ju b ile a ve velké p raco v n í a k tiv itě s m n o h ý m i p lá n y a p e rsp ek tiv a m i u p ro stře d řešených p ro b lém ů v k ru h u svých sp o lu p raco v n ík ů a s tu d e n tů . Ze srdce m u p ře je m e pevné zdrav í a splnění všech jeh o o d b o rn ý ch zám ěrů i osobních cílů; přejem e m u, aby nacházel dost času i p ro chvíle odpočinku se svou oblíbenou lite ra tu ro u a houslem i. Seznam
mykologických
prací
B. H l ů z y
1945
Můj k alen d á ř hub z okolí Loštic (M orava). — Čas. Cs. Houb., Praha, 24: 30. 1951
Loštice (zpráva). — Čas. Cs. Houb., P ra h a, 28: 147. 1955
K p rů zk u m u lidových názvů hub. — Cas. Čs. Houb., Praha, 32: 131. 1956
H ouby a kalen d ář. — Čas. Čs. Houb., P ra h a, 33: 107.
lil
Č e s k á m y k o l o g i e 43 (2) 1989 1959
H ouby v okolí S taré Lubovně. — Cas. Cs. H oub., P ra h a, 35: 55—56. 1960
P říspěvek k poznání m ykoflory v okrese K am enice n ad Lipou. — Cas. Cs. Houb., P ra h a 36: 94—95. 1961
Z práva z O lom oucká. — Cas. Cs. Houb., P ra h a, 38: 57. 1963
H ouby v přírodopisném p ra k tik u I. — P řír. V ědy ve Škole, P ra h a, 13 (1962—63): 539—549. H oubv v přírodopisném p ra k tik u II. — P řír. V ědy ve Škole, P rah a, 14 (1963—64): 108—117. 1964
Houby. — In: H adač E. et al., P ráce s rostlin n ý m m a teriá lem pro posluchače P ed a gogického in stitu tu a učitele, p. 142—159. 1965
Dvě nové lokality třep e n itk y m odrající (H ypholom a coprinifacies [Roli.] H erink) na severní M oravě. — Zpr. V lastiv. Úst. O lomouc no. 122: 22—23. 1966
P říspěvek k ekologii třep e n itk y m odrající — H ypholom a coprinifacies (Roli.) H erink. — Ces. Mykol., P rah a, 20: 34—37. Z činnosti m ykologické porad n y v Olomouci. — Ces. Mykol., P ra h a, 20: 128—129 (s L. Rychterou). V ýstava hub v Olomouci. — Zpr. V lastiv. Úst. O lomouc no. 126: 22—23 (s L. R ych terou). 1967
t Houby. — In: H adač E. et al., P ra k tic k é cvičení z b o tan ik y (pro pedagogické fakul ty), p. 122—137, 4 tab. L adislav R ychtera 1922—1967. — Ces. Mykol., P rah a, 21: 195 (s B. Rihoškem ). Za L adislavem R ychterou. — Mykol. Zprav., Brno, 11: 7—8 (s B. Rihoškem ). 1969
P říspěvek k zem ěpisném u rozšíření v y braný ch d ru h ů rodu m u chom ůrka (A m anita). — In: K říž K. et L azebníček J. [red.], Zem ěpisné rozšíření h u b v Československu, p. 83—86, O pava. M akroklim atická c h a rak te ristik a jedovatých m u chom ůrek (A m anita). — In : K říž K. et L azebníček J. [red.], Zem ěpisné rozšíření hub v Československu, p. 86—88, O pava. A reál a ekologie m uchom ůrky červené — A m an ita m u scaria (L. ex Fr.) H ooker a m uchom ůrky královské — A m anita regalis (Fr.) M ichael v Československu. — In : K říž K. et L azebníček J. [red.], Zem ěpisné ro zšířen í hub v Československu, p. 88—90, Opava. 1970
Z práva z Olomouce. — Mykol. Zpnav., Brno, 14: 16. 1971
P říspěvek k poznání hub řá d u A garicales Nízkého Jesen ík u v okrese Olomouc. — Sborn. Pr. Pedagog. Fak. Ú P Olomouc, Biologie, 1971: 75—89. O lomoucké rozjím ání. — Mykol. Zprav., Brno, 15: 93 (s B. Rihoškem). 1972
P říspěvek k ekologii a fenologii václavky obecné (A rm illaria m ellea [Vahl ex Fr.] K um m .). Téže referátu . — In: Sym pozium o václavce obecné — A rm illa ria m ellea (Vahl. ex Fr.) Kum m ., p. 15—16, Brno. 112
I
LAZEBNÍČEK A H EJTM Á NEK : DOC. RNDr. B. HLÜZA
I
1973
I I I
P řísp ěv ek k ekologii a fenologii václavky obecné (A rm illaria m ellea [Vahl ex Fr.] Kum m .). — In : S ym pozium o václavce obecné — A rm illaria m ellea (Vahl. ex Fr.) K um m . (Sborník referátů ), p.81—92, Brno.
I
1974
I
V. celostátní m ykologická konference v Olomouci. — Mykol. Zprav., Brno, 18: 40. H ouby n a olym piádě v r. 1973. — Mykol. Zprav., Brno, 18: 56.
I
I
1975
I I I I I I I
V „Lovech beze z b ra n í“ za houbam i. — Mykol. Zprav., Brno, 19: 17. K onference o n áro d n í odborné n o m en k latu ře rostlin. — Mykol. Zprav., Brno, 19: 37. U znání olom ouckým m ykologům . — Mykol. Zprav., Brno, 19: 102. B ohum il R ihošek — 85 let. — Mykol. Zprav., Brno, 19: 102. (-bh-): Z m ykologické poradny. — Zprav. V lastiv. Spol. Muz. O lomouc 6: 9. (-b h -): „M ykologický zpravodaj “ o členech VSMO. — Zprav. Vlastiv. Spol. Muz. Olomouc 6: 9.
■
I
I I ■
■
1976
Ja ro slav K upka — 65 let. — Mykol. Zprav., Brno, 20: 76. Ja ro m ír D iener sedm desátníkem . — Mykol. Zprav., Brno, 20: 77—78. K 70. naro zeninám profesora Ja ro m íra D ienera. — Zpr. V lastiv. Ust. Olomouc no. 179: 26—29. 1978
I
K 85. n aro zeninám B ohum ila K noflíčka. — Zpr. V lastiv. Úst. Olomouc no. 193: 26.
I
1979
I H ■ ■ ■ ■
K arte d er V erbreitung des g rünen K nollenblätterpilzes — A m an ita phalloides — in der Tschechoslow akei. — Ces. Mykol., P rah a, 33: 250—251. Výzva ke spolupráci při m apování jedovatých d ru h ů hub v CSSR. — Ces. Mykol., P rah a, 33: 251—252. D iskusní příspěvek. — In: H olub J. [red.], K problem atice českého odborného jm enosloví rostlin, S tu d ie ČSAV, P rah a, 6: 168—169.
I
1980
■ ■
O m apování jedovatých d ru h ů hub. — Zpr. K raj. V lastiv. Muz. O lomouc no. 205: 21—23.
■
1981
■ ■ H ■ ■ H H
Na pomoc nové m apovací akci. — Mykol. Listy, P raha, 2: 14—15. Je klouzek obecný potenciálně jedovatý? — Mykol. Listy, P rah a, 3: 15— 16. Ja ro m ír D iener — 75 let. — Mykol. Listy, P ra h a, 3: 20. K 70. n arozeninám Ja ro slav a K upky. — Zpr. K raj. V lastiv. Muz. Olomouc no. 209: 37—46 [Bibliografie 1948—1979], M apování jedovatých hub v ČSSR. — In: Sem erdžieva M. et Š ašek V. [red.],O rganizace boje proti otrav ám houbam i v CSSR a Polsku, p. 33—39, P rah a.
■
1982
H
Č arovné k ru h y hub. — Živa, P ra h a, 30: 17. Nové m apované d ru h y jedovatých hub v CSSR. — Mykol. Listy, P rah a, 7: 18. Ú daje o rozšíření m uchom ůrky zelené (A m anita phalloides [Fr.] Link.). — Mykol. Listy, P rah a, 7: 18. G eografický výskyt, ekologie a fenologie A m anita phalloides v Československu. — In: VII. celostátní mykol. konference v Českých B udějovicích 13.—18. 9. 1982. (Souhrny referátů ), p. 17, P ra h a (s J. K u th an em a P. Lizoněm).
■
1983
■
G eographical distrib u tio n , ecology and phenology of A m an ita phalloides in CzechoSlovakia. — Ces. Mykol., P ra h a, 37: 122—123 (s J. K u th an em a P. Lizoněm). G eografický výskyt, ekologie a fenologie A m an ita phalloides (Fr.) L ink v Ceskoslovensku. — Zpr. K raj. Vlastiv. Muz. Olomouc no. 225: 21—30 (s J. K uthanem a P. Lizoněm).
Č e s k á m y k o l o g i e 43 (2) 1939
I
I
1984
R ozšíření a ekologie m uchom ůrky porfyrové — A m an ita p o rp h y ria (Alb. et Schw . ex Fr.) S chum m el na M oravě. — Cas. M orav. Muz. Brno, V ědy P řír., 69: 95—100 (s V. A ntonínem ). I
I I
1985
■
H ouby jako bioindikátory. — In : B ulletin vedoucího p raco v iště VTR S tát. ú stav u pam át. péče a ochrany přír., P rah a, 2/1985: 245—253. Ja ro m ír D iener (14. V. 1906 — 26. V. 1984). — Čes. Mykol., P ra h a, 39: 183—184. R ozšíření a ekologie m uchom ůrky tygro v an é — A m an ita p a n th e rin a (DC. ex Fr.) K rom bh. n a M oravě. — Čas. M orav. Muz. Brno, V ědy P řír., 70: 93—107 (s V. A ntonínem ). I
I I I I I
1986
■
Ja ro slav K up k a — 75 let. — Zpr. K raj. V lastiv. Muz. O lomouc no. 243: 29—31 [B ibliografie 1980—1985], B ibliografie M ykologického zpravodaje (1957—1977). — A cta Univ. P alack. O lom ucensis, Fac. Paedagog., Biologica 4: 7—96 (s V. A ntonínem ). R ozšíření a ekologie m uchom ůrky slám ožluté — A m an ita g em m ata (Fr.) Gill, n a M oravě. — Čas. M orav. Muz. Brno, V ědy P řír., 71: 73—84 (s V. A ntonínem ). V erbreitung des S atanaspilzes (Boletus satan as Lenz) in d er ČSSR. — Čes. Mykol., P rah a, 40: 118—119 (s J. K ubickou).
I I I B I H H I
1987
I
Chorologie jedovatých hu b v CSSR. — Zpr. Čs. Bot. Spol., P rah a, 22 (1987), append. (M ateriály) 7: 13—16. V ýsledky m apování jedovatých hub v ČSSR. — Mykol. Listy, P ra h a, 28: 19—20. R ozšíření m uchom ůrky královské — A m an ita regalis (Fr.) M ichael v Československu. — In: K u th an J. [red.], H ouby horských sm rčin a podhorských sm rkových porostů v Československu, p. 48—51, P ra h a. P říspěvek k autekologii m uchom ůrky růžovky — A m an ita rubescens (Pers. ex. Fr.) S. F. Gray. — In: Ekologie m ykorrhiz a m ykorrhizních hub, p. 130 —136, P a rd u bice. H R ozšíření a ekologie m uchom ůrky červené — A m an ita m u scaria (L.:Fr.) Hook, n a M oravě. — Čas. M orav. Muz. Brno, Vědy P řír., 72: 97—105 (s V. A ntonínem ).
I ■ H H H H H H H H
1988
I
P říspěvek k poznání m ykoflóry bučin v S everom oravském k raji. — In: K u th an J. [red.], H ouby bučin v Československu, p. 25—29, P raha. Rozšíření a ekologie m uchom ůrky citrónové — A m anita citrin a (Schaeff.) ex Roques na Moravě. — Čas. Morav. Muz. Bm o, Vědy P řír., 73: 97 —113 (s V. A ntonínem ). R ozšíření a ekologie vlákníce začervenalé — Inocybe erubescens B ly tt n a M oravě. — A cta Univ. Palack. Olomucemsis, Fac. Paedagog., Biologica 5: 161 —174 (s V. A ntonínem ).
H
Větší
nepublikované
rukopisy
1967
■
Ekologická stu d ie m uchom ůrky citronové, porfyrové a je jich rozšíření v Ceskoslovensku. — 225 p., 93 diagr. (Dis. práce; depon. in : K n ih o v n a kat. bot. přírod, fak. Univ. P alackého Olomouc). 1976
■
R ozšíření některých d ru h ů rodu A m an ita v ČSR a poznám ky k je jic h ekologii. — 333 p., 94 tab., 75 grafů, 10 m ap + append.: Soupis lo k alit vyb ran ý ch d ru h ů rodu A m anita v Čechách a n a M oravě, 476 p. (Kand. dis. p ráce; depon. in: K nihovna B otanického ú stavu ČSAV Průhonice).
■
I
Ing. Jan Kuthan — šedesátiletý
I
Ing. Jan K uthan sexagenarius
I
Jiří L azebníček
I I I I
N ení sn ad dnes v Č eskoslovensku m ykologa, k te rý by neznal buď osobně nebo z p u b lik ací o strav sk éh o m ykologa ing. J a n a K u t h a n a. N ejm éně to lik je i m ykologů zah ran ičn ích , s nim iž ing. K u th a n u d ržu je osobní či písem ný sty k . A le začnem e po p o řá d k u . . .
■ H H H II
H
tÉMK'/:t,
'-yi-
, --i
^
M
J a n K u th a n se n aro d il 22. d u b n a 1929 v B rně, své dětství však prožil zčásti ve Z nojm ě, zčásti v Lesonicích u M oravských B udějovic, kde m ěl jeho otec p ro n a ja to hospodářství. O becnou školu začal n a v ště v o v a t r. 1935 ve Znojm ě, pokračo v al v Lesonicích a dokončil ji v B rně, kde r. 1940 p řešel na reáln é gym názium . Mezi jeho zájm y již od m ládí p a třily m ineralogie a chem ie, ale ta k é léčivé ro stlin y a houby. J u b ila n t vzpom íná, ja k ý m zp estřením rodinného jíd eln íčk u byly hou b y za války, nebo ja k se ro d in a naučila k o nzum ovat bedlu vysokou apod. Už od v stu p u n a gym n áziu m u něho přev ažoval zájem o organickou chem ii, zejm én a biochem ii a farm ak o ch em ii s biochem ickým zam ěřením ; to jej p řivedlo k p ře stu p u na chem ickou p rů m y slo v k u (1944), kde r. 1948 m atu ro v al. K rom ě chem ie se m lad ý K u th a n věnoval i stu d iu ja zy k ů : angličtiny, frančouzštin y a n ěm činy; m ěl to tiž v úm y slu po absolvování prů m y slo v k y stu d o v a t ve Š v ý carsk u u znám ého „otce ste ro ia n í chem ie” a nositele N obelovy ceny za chem ii, Jih o slo v an a českého p ů v o d u p ro feso ra L. R uzicky (Růžičky). T ento
^
H
Č e s k á m y k o l o g i e 43 (2) 1989
p lán v šak nevyšel; p ro to začal r. 1948 stu d o v a t chem ické inžen ý rstv í (se za m ěřením na o rganickou chem ii a chem ii paliv) na V ysokém učení technickém Dr. E d v ard a B eneše v B rně. K aždé p rá z d n in y zčásti p ra k tik o v a l v chem ických závodech a zčásti se věnoval h o rsk é tu ristice, zejm éna na Slovensku. P ro to že stu d iu m n a VUT v B rně bylo bez p roblém ů, zapsal si J. K u th a n i nep o v in n é p řed m ěty , jim iž byly b o ta n ik a všeobecná a speciální, zoologie a m ikroskopie včetně zbožíznalství, přičem ž poznal m ykologa prof. d r. J a n a M acků, k te rý věnoval dosti času i m ykologii, tak že K u th a n „uvízl d rá p k e m “ tém ěř trv a le i v to m to oboru. Od r. 1951 v šak m usel ju b ila n t n ed obrovolně do vojenské u n ifo rm y a sou časně do u h eln ý ch dolů v O stravě. K chem ii se p a k ale v rá til — od r. 1953 p racoval v la b o ra to ři Dolu 1. m áj v K arv in é a po stu p n ě se vypracoval do funkce vedoucího oddělení technické k o n tro ly a lab o rato ře. O d r. 1958 stu d o val V ysokou školu b áň sk o u v O stravě (specializaci k o k sáren stv í a úpravnicťví), k tero u absolvoval r. 1962. O dva ro k y později začal p ra co v a t na Dole Ja n Š v erm a v O strav ě ve fu n k ci vedoucího oddělení technické k o n tro ly ; zde setrv al až do odchodu do důchodu v r. 1987. P ři této činnosti se ovšem m usel zčásti zříci svého zám ěru p ra c o v a t ve výzkum u. To, co bylo ing. K u th an o v i v u rčitém sm yslu odepřeno v jeho zam ěstnání, h ledal a našel v m ykologii. Je h o zájem o m ykologii ro stl společně s jeh o d a l ším i zájm y a zálibam i, tu ris tik o u a fo tografováním . P řito m začalo p řevažovat fo to g rafo v án í ro stlin a h u b a současně ta k é stu d iu m lite ra tu ry o fo to g rafo v a ných objektech. R oku 1962 se ing. K u th a n oženil; od té doby jsou houby p ře d m ětem společného zájm u J a n a a J iřin y K u th an o v ý ch , p ře d m ěte m je jich spo lečného využití volného času, zábavou a současně u žitk em — po m áh ají jejich v zájem ném u pochopení a h arm o n ii společného života. T ém ěř dvě d esítk y le t trv a lo p řá te lstv í a m ykologická spolupráce ing. K u th an a s p rim á ře m o rtopedického odd. nem ocnice VŽKG, M UDr. Ja ro slav e m V eselským . Od p o čátk u 60. let n avazoval ju b ila n t odborné k o n ta k ty s m ykology v Č eskoslovensku i v zah ran ičí; podle p racovních a časových m ožností se zúčastňoval rů zn ý ch m ykologických akcí a doprovázel n a ex k u rzích n ejen české a slovenské, ale často i z a h ran ičn í m ykology (např. prof. dr. R. S ingera, dr. K. H. M cK nighta, prof. dr. Wl. W ojew odu, dr. O. K. M illera, dr. A. B u jakiew iczovou aj.). Jeh o velm i dobré jazy k ové znalosti m u um ožnily n e je n osobní sty k a b o h ato u korespondenci, ale i zajišťování p o třeb n é m ykologické lite ra tu ry (a to n>2je n pro sebe). Ing. K u th a n k lad l vždy d ů raz na posílení seriózní zák lad n y a m atérsk é m y kologie v Č eskoslovensku, na vzájem n é k o n ta k ty m ezi m y k o logy-am atéry, na pom oc p ro stře d n ic tv ím lite ra tu ry , ale i n a to, aby se m ykologové-am atéři nau čili k ritic k y h o d n o tit svou činnost a aby se n aučili své výsledky pu b lik o v at. To byl ta k é jed en z důvodů, proč po zán ik u M ykologického zp rav o d aje (r. 1977) p řišel s m yšlenkou n a založení in form ačního b u lletin u Cs. vědecké spo lečnosti p ro m ykologii p ři ČSAV, k te rý m se staly M ykologické listy, jež re diguje. P o k u d se tý če v la stn í o d b o rn é a vědeoké p ráce v mykjologii, začínal ji ing. K u th a n ve spolupráci se zesnulým M UDr. J. V eselským , RNDr. F. Š m ardou, MUDr. J. K ubickou, ing. K. K řížem a něk o lik a dalším i m ykology. N ejp rv e šlo o p u b lik o v án í sb ěrů vzácných a zajím avých d ru h ů h u b a o je jic h fo to g ra fickou dokum entaci, dále o stu d iu m m y k o fló ry p říro d n ích rezervací i větších územ ních celků v ČSSR i v zah ran ičí (B ulharsko, Jugoslávie). J u b ila n t se věnoval p ro b lem atice o ch ran y h u b a n ě k te ré sk u p in y h u b stu d o v al taxono116
LAZEBNÍČEK: ING. JA N KUTHAN
m icky, zejm én a šťav n atk o v ité, h řib o v ité, čirů v k o v ité a b řich a tk y . Za 23 roky p u b lik ačn í činnosti u v e ře jn il ing. K u th a n okolo 120 prací m ykologických nebo tý k ajících se m ykologii. Po sm rti M UDr. V eselského p řev zal i došetřování p říp a d ů o tra v houbam i na O strav sk u , řeší n ě k te ré pro b lém y m ykotoxikologie, p ro d eje h u b a jeho k o n tro ly . Po dvě d esítk y le t vede h o u b ařsk o u p o ra d n u v O stravském m uzeu a v rám ci činnosti P říro d o v ěd eck é společnosti O stravského m uzea uskutečnil řa d u p ře d n á še k (přednáší v šak i m im o O stravu). Jak o soudní znalec posuzuje p říp a d y n ap ad en í stav eb d řev o m o rk o u dom ácí ja k pro organizace, ta k i sou krom n ík y . V posledních letech zastáv á ju b ila n t časově n áročnou fu n k ci v sekci pro m yko flo ristik u a m ykocenologii CSVSM , obětavě org an izu je společné akce — m y k o flo ristick á setk án í a sem in áře — p ro české a slovenské m ykology; p řito m se stále sy stem atick y v ě n u je p rů z k u m u a in v e n ta riz aci m ykoflóry chráněných k ra jin n ý c h oblastí a p říro d n íc h rezervací. P ři většině uvedených a k tiv it je m u velm i nápom ocná jeho choť, zvláště v organizační a a d m in istra tiv n í čin nosti. Náš ju b ila n t m á ještě m nožství zájm ů d robnějších, s m ykologií spojených. P a tří m ezi ně m y k o filatelie — sb ě ra te lstv í znám ek, n a nichž jsou zobrazeny houby, sb ěratelstv í p ohlednic (vy d áv an ý ch od r. 1908) s vyobrazeným i hou bam i (rovněž s v ěd ecky d efin o v an ý m i d ruhy), dále sběratelstv í vánočních, novoročních aj. tištěn ý c h b la h o p řá n í s h o u bovým i m o tiv y (vydávaných od r. 1898), a konečně sb ě ra te lstv í p o zd rav ů a novoročenek („ p í“) m ykologů z Česko slovenska i ze zahraničí, ilu stro v a n ý c h m o tiv y h u b nebo k resb am i s m ykologickou tém atik o u . Po ju b ila n to v i b yla na jeho počest p o jm en o v án a r. 1979 vlákníce Inocybe ku th a n ii S ta n g l e t V eselský (Ces. M ykol. 33: 134). Ing. K u th a n popsal (většinou s prof. R. Singerem ) kolem d esítk y d ru h ů m ak ro m y cetů nebo je jic h su b sp e c ií: B o letu s eryth ro p u s (Fr. ex Fr.) K rom bh. ssp. discolor D erm ek, K u th a n e t S inger (Ces. M ykol. 30: 1—2, 1976); B oletus sp len d id u s M artin ssp. m oseri Sing. et K u th a n (Ces. M ykol. 30: 151, 1976); X ero co m u s jla v u s Sing. et K u th a n (Ces. M ykol. 30: 153— 154, 1976); Chroog o m phu s h elveticu s (Sing.) M oser ssp. ta tren sis K u th a n et S inger (Ces. M ykol. 30: 82, 1976); C hroogom phus ru tilu s (Schaeff. ex Fr.) O. K. M iller ssp. m ichoacanensis Sing. et K u th a n (Ces. M ykol. 30: 82, 1976); H ygrocybe veselsk yi Sing. e t K u th a n (Z eitschr. f. P ilzk. 42: 9, 1976); H ohenbuehelia abietina Sing. e t K u th a n (Ces. M ykol. 34: 61, 1980); H ohenbuehelia recedens Sing. et K u th a n (Ces. M ykol. 34: 66 , 1980); P seudoclitocybe beschidica Sing. et K u th a n (Ces. M ykol. 34: 70, 1980); T richolom a sin g eri K u th a n (Ces. M ykol. 36: 7— 10, 1982). Ju b ila n to v o jm én o jak o jm én o p ře řa d ite le se ob jev u je u d ru h ů H ygrocybe strep to p u s (Fr.) Sing. et K u th a n (Z eitschr. f. Pilzk. 42: 7, 1976); B oletellus fragilipes (M artin) K u th a n (P říro d o v . Sborn., O strava, 26: 162, 1982) a A m a n ita flavescen s (G ilb ert et L undell) K u th a n in K u th a n e t K o tlaba (Sborn. N ár. Muz. P ra h a ; v tisku). Čeští a slovenští m ykologové p ře jí ing. J a n u K u th an o v i dobré zdraví a vše d o bré n ejen k jeho v ý zn am n ém u živ o tn ím u ju b ileu , ale i do dalších let, h o j nost n eu tu ch ajícíh o elán u v další tv ů rč í a popularizační činnosti; p ře jí m u m noho z d a ru p ři organ izo v án í dalších m ykologických setkání, při redigování M ykologických listů a v n ejbližší době zejm én a p ři realizaci v y d áv án í m y k o fló ry „Č eskoslovenské h o u b y “, b o h atě ilu stro v an o u b arev n ý m i fotografiem i. 117
Č e s k á m y k o l o g i e 43 (2) 1989 Seznam
mykologických
prací
J. K u t h a n a
1966
H nojník šestihranovýtrusý — C oprinus hexagonosporus Joss. — jak o škůdce žam piónových k u ltu r. — Čas. Čs. Houb., P ra h a, 43, append. P ěstování žam pionů 3: 28—30. K u k m ák bělovlnný — V olvariella bom bycina (Schaeff. ex Fr.) Sing. — jak o d ů ln í houba. — Čas. Čs. Houb., P ra h a, 43: 65—68. 1967
M řežovka červená — C lathrus ru b er Mích. ex Pers. — h o u b ařsk ý úlovek slunné Jugoslávie. — Čas. Čs. Houb., P rah a, 44: 48—50. (K uthan J. et V eselský J.) P siv k a R avenelova — M utinus rav en elii (Berk. e t Curt.) E. F ischer v Československu. — Čes. Mykol., P rah a, 21: 112—116. Z práv a o činnosti ostravských hou b ařů v roce 1966. — Mykol. Z prav., Brno, 11: 13—15. N ěkolik vzácnějších m akrom ycetů nalezených v Severom oravském kraji. — Mykol. Zprav., Brno, 11: 15—17. 1968
M akrom ycety Dolu J a n Š verm a v O stravě. — P řírod. Sborn., O strava, 24: 149 —158. M ykoflóra p říro d n í rezervace „Č erný le s “. — Z prav. S everom orav. O bvodu SOP, O strava, duben 1968: 11—16. B izarní svět očim a am erického přírodovědce. — Čas. Čs. Houb., P rah a, 45: 22—25. 1969
S polupráce s jugoslávskou m ykoložkou p ři m apování hub. — Mykol. Zprav., Brno, 13: 17—18. H ouby a p ůdní pom ěry. — Mykol. Zprav., Brno, 13: 54—56. P rom ěny houbařů. — Mykol. Zprav., Brno, 13: 96—97. (K uthan J. et V eselský J.) T richolom a radotin en se Pil. et C h a rv á t ex P ilá t et Ušák. — Ces. Mykol., P raha, 23: 115—117. M alé zam yšlení nad časopisem a jeho příznivci. — Čas. Čs. Houb., P rah a, 46: 58—60. B arevná fotografie v m ykologii. — Čas. Čs. Houb., P rah a, 46: 87—90. S favnatkovité houby n a polanách p ralesn í rezervace „M ionší“ (Beskydy). — Zprav. Severom orav. O bvodu SOP, prosinec 1969: 18—21. 1970
C ham pignons poussant dans les endroits insolites. — Bull. Féd. Mycol. D auphiné-Savoie, Lyon, 10 (37): 12—13. H říčka příro d y či anatom ická sym bolika. — Čas. Čs. Houb., P ra h a, 47: 70—71. N eobvyklý su b strá t k lanolístky obecné — S chizophyllum com m une Fr. — Cas. Čs. Houb., P rah a, 47: 84—86. 1971
Z ajím avý výskyt sírovce žlutooranžového — L aetip o ru s su lp h u reu s (Bull. ex Fr.) Bond. et Sing. n a sm rcích v rezervacích oblasti P ra d ě d u (Jeseníky). — C am panula, O strava, 2: 155—157. (K uthan J. et Š edivý J.) P ulveroboletus lignicola (Kallenb.) Pil. — h řib dřevožijný v Československu. — Čes. Mykol., P ra h a, 25: 135—139. 1973
H ríbovité huby Slovenska. — P am iat. a P rír., B ratislava, 5: 35—37. M akrom ycety sb íran é n a povrchu a v nejbližším okolí Dolu J a n S v erm a v O stravě. — P řírod. Sborn., O strava, 25: 183—190. Současný stav m ykofloristického průzkum u spojených rezerv ací „ P ra d ě d “ (Jeseníky). — C am panula, O strava, 3: 155—164. J a rn í aspekt m ykoflóry v bu lh arsk ém P irin u . — Mykol. Z prav., Brno, 16: 52—54. 1973
P oznám ky k m ykofloristickém u p růzkum u p říro d n ích rezervací. — O chr. P řír., P r a ha, 28: 202—206. N álezy vzácnějších m akrom ycetů n a severní M oravě a n a Slovensku. — In: Chm el 118
LAZEBNÍČEK: ING. JA N KUTHAN L. at al. [red.], S ouhrny re fe rá tů z V. celostátní mykol. koinference v Olomouci, p. 58, P raha. P oznám ky k ekologii d ru h u B oletus aestivalis Paul. ex Fr. v T atrách . — In : Chmel L. et al. [red.], Souhrny re fe rá tů z V. celostátní mykol. konference v Olomouci, p. 71, P rah a. Slizák švýcarský — C hroogom phus helveticus (Sing.) Mos. v Československu. — Ces. Mykol., P ra h a, 27: 227—235. Současný sta v výzkum u toxických lá tek n ěkterých d ru h ů pavučinců. — Čas. Cs. Houb., P rah a, 50: 92—94. MUDr. Ja ro slav V eselský šedesátníkem . — Cas. Čs. Houb., P ra h a, 50: 117—119. Nové poznatky o toxických lá tk á c h n ěk terý ch d ru h ů p avučinců (C o rtin ariu s). — Mykol. Z prav., B rno, 17: 46—49. 1974
O ch ran a vzácných d ruhov húb. — P am iat. a P rír., B ratislava, 5: 30—32. Je n u tn é c h rá n it houby? — Zprav. Severom orav. Obl. TIS, O strava, 2: 24—27. D eset le t od ú m rtí prof. dr. J a n a M acků. — Z prav. Severom orav. Obl. TIS, O strava, 2: 30—31. H ouby v dolech. — V ěda a Život, Brno, 19 (5): 287—289. Jesen ick á m echová jezírka. — V ěda a Život, Brno, 19 (7): 401—402. Z p ráv a o činnosti ostravských m ykologů v r. 1973. — Mykol. Zprav., Brno, 18: 41—43. Z p ráv a o činnosti ostravských m ykologů v roce 1973. — Čas. Čs.Houb., P ra h a, 51: 60—61. H ouby n a m albách starý ch m istrů D rážď anské galerie. — Čas. Čs. Houb., P raha, 51: 89—90. 1975
Z pobytu prof. dr. R. S ingera v Československu. — Čas. Cs. Houb., P rah a, 52: 110—
—111 . Strom y nerostou bez hub. — Věda a Život, Brno, 20 (4): 232. R opotam o — n áro d n í p a rk bulh arsk éh o Č ernom oří. — V ěda a Život, Brno, 20: 411—414. Z ajím av á m uchom ůrka (A m anita věrna) z b u lharského Č ernom oří. — Mykol. Zprav., Brno, 19 (2): 51—54. Z p ráv a o činnosti ostravských m ykologů v r. 1974. — Mykol. Zprav., Brno, 19 (2): 83—84. M řežovka červená. — C lathrus ru b er Mich, ex Pers. v Československu. — Čes. Mykol, P rah a, 29: 205—207. M ykoflóra d ú b rav a hrabových dúbrav. — P am iat. a P rír., B ratislava, 2: 14—17. 1976
(K u th an J., D erm ek A. et S inger R.). A n in te restin g subspecies of Boletus erythropus (Fr. ex Fr.) K rom bh. — Ces. Mykol., P rah a, 30: 1—2. (K uthan J. et S inger R.). Notes on Chroogom phus (G om phidiaceae). — Čes. Mykol., P rah a, 30: 81—89. (K u th an J. et S inger R.). Notes on Boletes. — Ces. Mykol., P rah a, 30: 143—155. O ch ran a hub jak o součást ochrany biotopu. — P am át. a P řír., P rah a, 2: 122—124 (Ochr. P řír. 31 (2): 122— 124.) Ja k uchovám e pro pozdější konzum houby n a cestách? — Mykol. Zprav., Brno, 20 (2): 67—68. H ouby v barevné fotografii. — Mykol. Z prav., Brno, 20 (2): 109—112. C uitlacoche — m exická houbová pochoutka. — V ěda a Život, Brno, 21: 549—550. K apitoly pro m ladé houbaře. — ABC M ladých Techn. a Přírod., P raha, 20, no. 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23. (K u th an J. e t S inger R.) E inige in te ressa n te europäische H ygrophoraceae. — Z eit schr. f. Pilzk., S chw äbisch G m ünd, 42: 5—14. 1977
D va zajím avé nálezy vyšších hub z podzem í uhelného dolu. — Čes. Mykol., P rah a, 31: 164—169. 1978
O tazníky kolem hub. — V ěda a Život, Brno, 23 (7): 407—410. N otes on m ycogeography and ecology of som e m acrom ycetes. — In: The ab stracts of lectures of the 7th congress of E uropean mycologists, p. 34, B udapest.
119
Č e s k á m y k o l o g i e 43 (2) 1989 N akládání hub do octa v „poln ích “ podm ínkách. — Čas. Cs. Houb., P ra h a, 55: 137—138. O tazníky okolo húb. — P rír. a Spol., B ratislav a, 27: 48—53. 1979
Die A usw ertung des B leigehaltes im B ronze-R ohrling — B oletus aereus Bull. ex Fr. en tlan g einer der V erkehrsadern in B ulgarien. — Čes. Mykol., P rah a, 33: 58—59. 1980
Zem řel ing. K arel K říž. — Mykol. Listy, P rah a, 1: 14—15. Za Tom ášem Č erm ákem . — Mykol. Listy, P rah a, 1: 15—16. Vyšší houby ve spádové oblasti exhalací o strav sk o -k arv in sk é prům yslové aglom erace. — In : Šebek S. (red.), O chrana hub a je jich životního p ro střed í — II., p. 21—25, P rah a. R ediscovery of S tereum reflex u lu m Reid on th e islan d of L okrum (Yugoslovia) on another host. — A cta Bot. Croat., Zagreb, 39: 143—144. Nové nálezy h řib u dřevožijného — B uchw aldoboletus lignicola (Kallenb.) Pil. v Čes koslovensku. — Čas. Čs. Houb., P ra h a, 57 (2—3): 33—37. (K uthan J. et S inger R.) C om parison of some lignicolous w h ite-sp o red A m erican agarics w ith E uropean species. — Čes. Mykol., P ra h a, 34: 57—73. 1981
(K uthan J. et K ubická J.) P řeh led bílých faloidních m uchom ůrek. — In : S em erdžie va M. et Šašek V. [red.], O rganizace boje p ro ti o trav ám houbam i v ČSSR a P ol sku, p. 88—95, P raha. Za zesnulým MUDr. Jaro slav em Veselským. — Mykol. Listy, P ra h a, 2: 20—21. P ostřehy z je d n án í konference m ykologů v NDR. — Mykol. Listy, P ra h a, 3:20—22. 100 let od narození prof. dr. Ja n a M acků. — Mykol. Listy, P ra h a, 4: 16—17. Z k u lin á rn í soutěže v Liberci. — Mykol. Listy, P rah a, 4: 23—24. (K uthan J. et H errm an n M.) Z ur P ro b lem atik des N aturschutzes H óherer Pilze. — Mykol. M itt.-Bl., H alle, 25 (1—2): 8—13. (K uthan J. et K otíaba F.) M akrom yzeten des N atio n alp ark es Ropotam o in B ulgarien. — Sborn. Nár. Muz. P ra h a 37B (2): 77—136. MUDr. Jaro slav V eselský in m em oriam . — Cas. Cs. Houb., P ra h a, 58 (3): 86—87. 1982
A new species of the genus T richolom a: T richolom a singeri spec. nova. — Čes. M y kol., P rah a, 36: 7—10. Za zesnulým Igorem Fábrym . — Mykol. Listy, P rah a, 6: 19. H olubinka trávozelená — R ussula aerugin ea — původcem o trav h oubam i? — Mykol. Listy, P rah a, 6: 16—18. N a pomoc m ykofloristické p raxi. — Mykol. Listy, P rah a, 8: 14—15. (K uthan J., K u lt K. et F ellner R.) Z ájem cům o m ykofloristiku, m ykocenologii a příbuzné obory. — Mykol. Listy, P ra h a, 6: 16—17. M ykoflóra x erotherm ních pastvin a akátových h á jů jižního Slovenska. — In : Šebek S. et al. [red.], Souhrny referátů ze VII. celostátní mykol. konference v česikých Budějovicích, p. 5, P raha. P oznám ky k n ěkterým lignikolním d ru h ů m rodu H ohenbuehelia. — In : Šebek S. et al. [red.], S ouhrny re fe rá tů ze VII. celostátní mykol. konference v Českých B udě jovicích, p. 10—11, P raha. (Hlůza B., K u th an J. et Lizoň P.) G eografický výskyt, ekologie a fenologie A m an ita phalloides v Československu. — In : Šebek S. et al. [red.], Souhrny re fe rá tů ze VII. celostátní mykol. konference v Českých B udějovicích, p. 47, P rah a. Poznám ky k sběrům vzácných a zajím avých m akrom ycetů n a územ í m ěsta O stravy. — P řírod. Sborn., O strava, 26: 153—166. Za zesnulým MUDr. Jaroslavem Veselským. — P řírod. Sborn., O strava, 26: 263—264. 1983
MUDr. J iří K ubická sedm desátníkem . — Mykol. Listy, P ra h a, 10: 20. Z em řela V ěra K řížová. — Mykol. Listy, P ra h a, 11: 23. Za zesnulým doc. dr. Jan em M acků. — Mykol. Listy, P rah a, 12. 22—23. N ávštěva am erických m ykologů v Československu. — Mykol. Listy, P ra h a, 12: 26. (Hlůza B., K u th an J. et Lizoň P.) G eografický výskyt, ekologie a fenologie A m an ita
LAZEBNÍČEK: ING. JA N KUTHAN phalloides (Fr.) L in k v Československu. — Zpr. K raj. V lastiv. Muz. Olomouc, no. 225: 21—30. 1984
M ykoflóra dou b rav a habrových d o u b rav středníh o Slovenska. — In : K u th an J. [red.], H ouby teplom ilných doubirav československá, p. 17—20, P raha. K ú m rtí prof. Ja ro m íra D ienera. — Mykol. Listy, P ra h a, 15: 21. V zácné druhy hřibovitých hub v stá tn í p řír. rezervaci „S k řítek “ (H rubý Jeseník). — C am panula, O strava, 6: 79—86. 1985
Za zesnulým MUDr. Jiřím K ubickou. — Mykol. Listy, P rah a, 18: 18—19. P roblém y kolem n o m en k latu ry z kongresu v Sydney. — Mykol. Listy, P rah a, 19: 5—7. K význam ném u životním u ju b ileu Míly H errm annové. — Mykol. Listy, P ra h a, 19: 18. H ouby n a písku. — V ěda a Život, Brno, 30 (9): 640—643. A urel D erm ek šedesátníkem . — Mykol. Listy, P rah a, 20: 20. RNDr. Iv an P išút, CSc., padesátníkem . — Mykol. Listy, P rah a, 21: 19. N ávštěva prof. dr. Rolfa S ingera v Československu. — Mykol. Listy, P rah a, 21: 21— 2 2 .
(Lazebníček J. et K u th a n J.) IX. kongres evropských m ykologů — N orsko 1985. — Mykol. Listy, P rah a, 21: 2 2 -2 5 , 1985, 22: 2 5 -2 8 , 1986, 23: 2 5 -2 8 , 1986, et 24: 2 7 -2 9 , 1986. Die P ilzflora tro ck e n er W eideplätze un d S anddünen der Don au-T iefebene in der T schechoslow akei. — In : N eue E rkenntnisse in d er Pilzkunde, Abh. N aturhist. Ges. N ürnberg, 40: 31—34. M acrom ycetes on sands of th e D anube low land (Czechoslovakia). — In : IX. Congressus M ycologicus E uropaeus, Oslo, 15. — 21. Aug. 1985, S um m aries of lectures and posters, 1 p. 1986
C lathrus arch eri (Berk.) D ring na Slovensku. — Mykol. Listy, P rah a, 22: 18—19. M ykoflóra suchých p astvisek a písčin P odunajské nížiny. — In : K u th an J. (red.), H ouby nelesních stanovišť CSSR: písky, stepi, černavy, p. 23—28, P rah a. 4. mykologické dny na Slovensku. S em inář „Houby horských a podhorských sm rčin v Č eskoslovensku“. — Mykol. Listy, P ra h a, 25: 26—28. Prof. dr. Rolf S inger osm desátníkem . — Čes. Mykol., P rah a, 40: 177—179. H ouby v m ěstských aglom eracích. — V ěda a Život, Brno, 31 (9): 640—650. 1987
P ro b le m a tik a ochrany hub a je jich životního p ro střed í: iluze a skutečnost. — In : K otl'aba F., Sem erdžieva M. et Šebek S. [red.], H ouby z hlediska ochrany přírody a zd raví člověka, p. 13, P raha. (K uthan J. et S inger R.) M ykoflóra horské sm rčiny v oblasti Š trbského plesa (Vys. T atry). — In : K u th an J. [red.], H ouby horských sm rčin a podhorských sm rkových porostů v Československu, p. 27—33, P rah a. RNDr. F ra n tiše k K otlaba, CSc., šedesátníkem . — Mykol. Listy, P rah a, 27: 22. Z činnosti m ykologů v Itálii, Š výcarsku a NSR. — Mykol. Listy, P rah a, 29: 27—28. Czechoslovak mycology and its p resent state. — A garica, F re d rik stad , 8 (16): 76—80. N aleznem e zajím avý d ru h G astrocybe la te ritia i v CSSR? — Mykol. Listy, P rah a, 30: 6—9. L’oipera micosociologida di Dr. F ra n tiše k Š m arda. — In : Pacioni G. [red.], S tudi sulle com unitá fungine, p. 221—224, L ’A quila. N ěkteré problém y ekologie m ykorrhizních h ub v podm ínkách in tenzivního a běžného im isního zatížení. — In : Ekologie m yk o rrh iz a m y korrhizních hub (append., 8 p.), P ardubice. 1988
M akrom ycety S PR „Č erný les — část K o m o ra“ u Silhéřovic, okr. O pava. K u th an J. [red.], H ouby bučin v Československu, p. 36 —47, P rah a. (K uthan J., Šálený J., V ejvoda M. e t V epřek M.) H ouby ve filatelii. Díl 3., Rokycany. B oletaceae ra re e m in acciate del te rrito rio delle Cecoslovacchia. — II Fungo, Em ilia, 7, S uppl. 6: 57—60. L’attu ale situazione della m icologia in Cecoslovacchia. — II Fungo, Reggio 7, Suppl. 6: 63—65 et 70.
— In : 72 pp., Reggio Em ilia,
121
Zpráva o činnosti Československé vědecké společnosti pro mykologii při ČSAV v roce 1988 D e activitate Societatis Bohem oslovaciae pro scientia mycologica anno 1988 Svatopluk Šebek Československá vědecká společnost pro m ykologii p ři ČSAV (v d alším je n ČSVSM) m ěla k 1. 1. 1988 celkem 316 řád n ý c h členů. B ěhem uplynulého ro k u zem řel 1 člen a členství zrušilo 8 členů, takže k 31. 12. 19i88 m ěla ČSVSM po p řije ti nových členů celkem 296 členů, včetně 7 dom ácích členů čestných. V uplynulém roce zam ěstnávala ČSVSM celkem 6 pracovníků. K 29. 2. 1988 byl ukončen pracovní pom ěr s organizačním ta jem n ík em RNDr. V ladim írem B. P o láč kem a u zav řen a sm louva n a dobu dočasnou s organizačním ta jem n ík em S v ato p lu kem Šebkem , k te rý tu to funkci zastával v letech 1976—1986; od 1. 4. 1988 byla p ři ja ta do funkce II. organizačního ta jem n ík a Z denka Šebková, oba n a částečný p r a covní úvazek. F unkci účetního zastával v r. 1988 F ra n tiše k M atěj. D ále ČSVSM za m ěstnávala vedoucího re d a k to ra čas. Česká m ykologie prof. dr. Z deňka U rbana, DrSc., a výkonného re d a k to ra RNDr. M irko Svrčka, CSc., oba n a částečný p racovní úvazek. P ředsednictvo h lavního výboru ČSVSM se v r. 1988 sešlo čty řik rá t a h lav n í výbor dvak rát. D ne 30. 5. 1988 se konalo m im o řád n é v aln é shrom áždění, n a něm ž po úvodní přednášce S vatopluka Šebka „B otanik F. M. Opiz a jeh o p řín o s české m y kologii“ (k 130. výročí úm rtí) byly provedeny doplňovací volby hlav n íh o výboru ČSVSM. N a nich byli zvoleni novým i členy h lav n íh o v ý b o ru RNDr. V lad im ír A nto n ín z B rna, PhD r. R ostislav Fellner, CSc., z P rah y , PhD r. L ad islav H agana z B ra tislavy, RNDr. Ja ro slav K lán, CSc., z P rah y , RNDr. M ichal O ndřej, CSc., ze Š u m p erku a RNDr. E rika Záhoroivská, CSc., z B ratislavy. Dále bylo vyznam enáno 16 členů čestným uznáním za je jic h příspěvek k rozvoji československé m ykologie a k plnění úkolů Společnosti. S m ěrnicí pro činnost ČSVSM v r. 1988 byl i n ad á le ak čn í p lán p ráce n a 8. p ě ti letku, v něm ž byly obsaženy je jí h la v n í úkoly n a lé ta 1986—1990, n av a zu jící n a úkoly státn íh o plán u základního výzkum u, rám cově n astín ěn é 48. valn ý m shrom ážděním ČSVSM v r. 1985 v P raze. N a úseku vědecké a odborné činnosti byla činnost naší Společnosti zam ěřen a n a spolupráci na úkolu SPZV VI — 1 — 5 „Houby, lišejn ík y a m echorosty — jejich och ra na, ekologie, využití a ovládání“. N a tom to h lav n ím úkolu pracovali je d n ak přím o u rčití členové Společnosti, je d n ak n a dílčích úkolech spolupracovaly n ěk teré sekce a odborné skupiny. V tom to sm ěru dlužno vysoce h o d n o tit zejm én a m apovací akci sekce pro' m ykologickou toxikologii, konanou v rám ci dílčího úkolu „Rozšíření, eko logie a taxonom ie hub fytopatologicky a m ykctoxikologicky význam ných v lesích a na d řevinách“. Do této akce, k terou vedou doc. dr. B. H lůza, CSc., ing. J. K u th an a dir. P. Lizoň, je zapojena většina členů sekce. N a tém atik u úkolu SPZV nav ázala dále jako průběžná akce sledování a m apování ohrožených d ru h ů h u b a p říp ra v a V. dílu Č ervené k nihy ČSSR, pro níž byla u stav en a v rám ci sekce odborná p raco v ní skupina vedená dr. F. K otlabou, CSc. Ve spolupráci s Ú stavem aplikované ekologie a ekotechniky ČSAV, Ú stavem k ra jin n é ekologie ČSAV a Š kolním lesním závodem VŠZ v K ostelci n. Č. Lesy spolupracovala pracovní sk u p in a pro ak tiv n í o ch ran u a šířen í důležitých d ru h ů jedlých hub na výzkum u problém ů z hlav n ích tém atick ý ch o k ru h ů své činnosti; ta to pracovní sku p in a je součástí sekce pro o ch ran u hub a jejich životního p ro střed í CSVSM. N a vědeckovýzkum né činnosti Společnosti se podílela dále zejm én a sekce pro m yk ofloristiku a m ykocenologii ČSVSM ve spolupráci se sekcí pro o ch ran u hub a je jic h životního p rostředí a s odbornou skupinou pro otázky m y k o rrh iz a lesnické mykologie p ři Českém výboru lesnické společnosti ČSVTS h lav n ě akcí „Sběrné dny n a K a rlšte jn ě “, vedenou MUDr. J. H erin k em a dr. R. F ellnerem , CSc. Jejím cílem je zejm éna aktualizovat pozmatky o stav u m ykoflóry k arlštejn sk ý ch sm rčin, o bohatství či ochuzování je jic h m ykogenofondu a o m ožnostech o ch ran ářsk ý ch opatřen í pro je jic h záchranu. Tato akce pro b íh á od r. 1987 vždy 4 X ročně a bude po několik let opakována. Na úseku vědeckopopularizační a vzdělávací činnosti se podílel především h lav n í výbor ČSVSM svým podzim ním cyklem následujících odborných mykologických p ře d n á še k : 122
Še b e k :
zprá va o
Čin n o s t i
24.10.1988: Ing. L adislav H ru šk a: H ouby rekultiv o v an é výsypky K arlo v k a u T ep lic; 31. 10. 1988: RNDr. F ra n tiše k K otlaba, CSc.: H ouby a ro stlin y v b arevných diapo zitivech z r. 1987; 7. 11. 1988: J iří H ák: V zácnější houby K rkonoš a P odkrkonoší; 14. 11. 1988: Ing. J a n K u th an : H ouby Bialkánu v barevných diapozitivech; 21. 11. 1988: Josef S utara: P ře h led rodu L eccinum ; 28. 11. 1988: MUDr. Josef H erin k : N álezy vzácných vyšších h u b ze sezón 1986— 1988; 12. 12. 1988: RNDr. V ladim ír A ntonín: D ruhy rodu M arasm ius s. str. P řed n ášek, doprovázených barevným i diapozitivy, se zúčastnilo celkem 134 po sluchačů. Ve spolupráci s k ated ro u bo tan ik y přírodovědecké fak u lty UK v P raze u spořádal hl. výbor ČSVSM dne 16. 6. 1988 sem inář o uchovávání k u ltu r hub, spojený s p ře d náškou dr. P. H offm anna, p racovníka D eutsche S am m lung von M ikroorganism en u n d Z ellk u ltu ren v B raunschw eigu (NSR) na tém a „P ráce v D eutsche Sam m lung von M ikroorganism en u n d Z ellkulturen a m etody dlouhodobého u chovávání k u ltu r h u b “. Z účastnilo se ho 31 zájem ců. V u p ly nulém roce byla obnovena činnost v eře jn é hou b ařsk é p o rad n y Společnosti v m ístnosti jejíh o se k re ta riá tu v K rakovské ulici v Praze. B rn ěn ská pobočka ČSVSM usp o řád ala v 1. pololetí r. 1988 7 n ásled u jících p řed n ášek pro členy a další zájem ce: 11. 1. 1988: Ing. M ilan V olšinský: Severní A m erika (cestopisná p řed n ášk a); 25. 1. 1988: MUDr. M. R ozkošná: K ožní onem ocnění p řecházející ze zv ířat n a člo věka. 8. 2. 1988: RNDr. V ladim ír A ntonín: Za houbam i v roce 1987; 22. 2. 1988: Ing. J a n K u th a n : H ouby n a znám kách světa; 7. 3. 1988: RNDr. F ra n tiše k K otlaba, CSc.: N elupenaté houby horských sm rčin ; 21. 3. 1988: RNDr. L adislav H ag ara: Vzácné a zajím av é houby; 11. 4. 1988: RNDr. K arel P rášil, CSc.: M ykologické dojm y z Nizozemí. P řed n ášek, doprovázených barevným i diapozitivy, se zúčastnilo 220 posluchačů. V ja rn ím a podzim ním období usp o řád ala pobočka 6 houbařských vycházek pro p rak tick é h oubaře (celkem 65 účastníků) a dále byly u sp o řád án y 3 system aticko-ekologické exkurze (rezervace v lužních lesích jižn í M oravy, v oblasti CHKO Mo rav sk ý kras, sm rkové lesy v oblasti Č eskom oravské vysočiny). Č lenové výboru se podíleli jak o v dřív ějších letech n a u rčo v án í hub v houbařské p o rad n ě M oravského m uzea v B rn ě a n a p říp ra v ě v ýstavy hub v R atiškovicích, D ubňanech a v Ř íčanech u B rna. Členové pobočky se podíleli n a m apování je dovatých h u b v ČSSR. N ěkteří členové (naipř. dr. V. A ntonín, K. K oncerová a A. Vágner) spolupracovali s fak u ltn í nem ocnicí v B rně p ři rozboru vzorků žaludečního obsahu osob, otráveným i houbam i. O dborná p ráce včetně propagace výsledků vědeckovýzkum né, vzdělávací a k u ltu rn ě-p o litick é činnosti byla soustředěna do následujících sekcí, odborných skupin a kom isí: Sekce pro ex p e rim en táln í m ykologii (předseda dr. V. Šašek, CSc.) uspo řád ala 1. 6. 1988 v B rně sem in ář n a té m a „Současné sm ěry ve výzkum u h u m án n ě patogen ních h u b “ ve spolupráci s Čs. biologickou společností p ři ČSAV — pobočkou v Olo mouci, k ated ro u biologie a katedrou m ikrobiologie lék ařsk é fak u lty UP v Olomouci a Čs. m ykopatologickou společností J. E. P u rk y n ě za účasti 40 p raco v n ík ů (viz refe r á t v ML 32: 25—26, 1988). V odborné části sem ináře bylo předneseno 5 obhledových re fe rá tů a dvě k rá tk á sdělení. Sekce pro fytopatologickou m ykologii (předseda doc. ing. D áša Veselý, DrSc.) se organizačně a program ově podílela n a konferenci o patologické fyziologii ro stlin v Piešťanech v červnu 1988 a n a 11. konferenci o ochran ě ro stlin v N itře v září 1988. Sekce pro m ykologickou toxikologii (předseda dr. Ja ro slav K lán, CSc.) uspo řád ala dn e 30. 5. 1988 celodenní pracovní sem inář n a té m a „Z dravotnické aspekty p ra k tického H oubařství“, n a něm ž v pěti tém atických okruzích bylo 46 posluchačům předneseno 20 odborných re fe rá tů (viz re fe rá t v ML 33: 27—28, 1988). J e jí další vědecká a odborná činnost byla zm íněna v předchozích odstavcích této zprávy. Sekce pro och ran u hub a je jic h životního p ro střed í (předseda S v ato p lu k Šebek) u sp o řád ala ve spolupráci se sekcí pro stu d iu m m ikroskopických hub v ČSSR 11. sem in ář n a tém a „P roblém y o chrany m ikroskopických h u b “, v něm ž bylo p řed n ese no 5 odborných referátů , k te ré se dotýkaly p ro jed n áv an é tém atiky. Z účastnilo se ho
123
Č e s k a m y k o l o g i e 43 (2) 1989
29 posluchačů (referát viz ML 32: 26—28, 1988). D alší činnost sekce a je jic h p ra covních skupin byla zm íněna v předchozích odstavcích. Sekce pro m ykofloristiku a m ykocenologii (předseda prof. K arel K ult) u sp o řád ala odborný sem inář, organizovaný inigí. J. Kuťhianem, n a té m a „H ouby rašelinišť a m okřádních lesů v Československu“, na něm ž bylo předneseno 7 re fe rá tů a jednia inform ace. T ento sem inář se ko n al v rám ci setk án í českých a slovenských m yko logů pod T atram i ve spolupráci se Slovenským zvázom ochráncov p říro d y a k rajin y v Liptovském H rádku ve dnech 10. — 18. 9. 1988 za účasti 70 osob. P ro v eřejn o st byla usp o řád án a p řed n ášk a na té m a „H ouby Liptovía“ (J. K uthan) v Liptovském M ikuláši a dvě výstavky hub — v L iptovském M ikuláši (asi 170 druhů) a v L iptov ském H rádku (120 druhů). Sekce pro stu d iu m m ikroskopických h u b v ČSSR (předseda RNDr. M irko Svrček, CtSc.) se v m inulém rocie zam ěřila především n a sp o luuspořádání sem in áře „P roblé m y ochrany m ikroskopických h u b “. S am ostatně u sp o řád a la dne 8. 2. 1988 celodenní sem inář n a tém a „M ucorales — izolace, d eterm in ace a v ý zn a m “, n a něm ž byly 56 účastníkům předneseny 3 odborné referáty . K rom ě toho u sp o řád a la dvě in stru k tá žn í exkurze: 14. 5. 1988 do D obřichovic, K arlického údolí a R o b lín a (vedoucí dr. V. Skalický, CSc.), zam ěřenou n a parazitick é m ikrom ycety, a 24. 9. 1988 do Ř evnic a B rdských hřebenů (vedli dr. V. Holubová, CSc., a dr. M. Svrček, CSc.), zam ěřenou n a d řevní m ikrom ycety. Z účastnilo se jich celkem 37 zájem ců. (R eferát o ja rn í exkurzi viz ML 32: 23—24, 1988). Současně bylo p racováno n a excerpci p u b lik o v a ných nálezů m ikrom ycetů z územ í ČSSR. K rom ě těchto sekcí a odborných skupin v zn ik la v r. 1988 společná kom ise k vy p racování om ezeného seznam u h ub doporučených ke sb ěru v ČSSR, k te rá byla vy tv o řen a zástupci naší Společnosti a Čs. m ykologické společnosti v P raze; každá z nich je v ní zastoupena 3 zástupci. Z ah ran ičn í styky ČSVSM se realizovaly p řed ev ším v M ezinárodní asociaci pro rostlinnou taxonom ii (IAPT), v níž jsm e se podíleli n a konečné form ulaci te x tu kódu botanické no m en k latu ry p ro střed n ictv ím našeho zástupce (dr. Z. P o u zar, CSc.), v M ezinárodní společnosti p ro rostlinnou patologii (ISPP), kd e niaši Společnost za stu p u je doc. ing. D áša Veselý, DrSc., a v E vropském k o m itétu pro o ch ra n u hub (zástupce ČSVSM dr. F. K otlaba, CSc.). Z ah ran ičn í styky jsou ve všech případech realizovány korespondenčně. CSVSM vydávala v r. 1988 ve 42. ročn ík u vědecký časopis Č eská m ykologie, k terý přinesl 29 odborných článků, 13 recenzí a 6 re fe rá tů od 47 au to rů . P ro inform aci členské základny, příbuzných společností a in stitu cí v tu zem sk u i v cizině, byla v y dána 4 čísla inform ačního b u lletin u M ykologické listy. Ze sem ináře, konaného v r. 1987 v H orním B radle sekcí pro m ykofloristiku a m ykocenologii ČSVSM, byl rozm nožen sborník re fe rá tů (51 str.). K rom ě toho byly p ro denní tisk i odborné časopisy vypracovány četné popularizačn í články, jm en o v itě pokud se tý k á o ch ran y hub a prevence o trav houbam i (např. dr. F. K otlaba, S. Šebek, dr. M. S em erdžieva, dr. Z. J. C vrček a další). N a p říp ra v ě inform ačních televizních relací se podíleli zejm éna ing. J. B aier, dr. J. H laváček, dr. V. Šašek, dále prof. Z. K luzák, dr. Z. J. Cvrček, n a Slovensku p ak ing. A. Ja n ito r, a RNDr. P. Lizoň. K nihovna Společnosti obsahuje k 31. 12. 1988 4.413 evidovaných svazků a asi 2.500 separátů. V ětší počet svazků je v šak dosud neevidován v zhledem k jiným n u tn ě jším p racím v sek re tariá tu . V ým ěnou za oba n aše tiskové o rg án y získávám e ročně 117 titu lů časopisů většinou z ciziny; jsou to nam noze jin d e těžko dostupné m a teriá ly ideální hodnoty. ČSVSM spolupracuje buď form ou spolupráce svých reg io n áln ích o rg án ů (poboček), sekcí a odborných skupin, nebo prostřed n ictv ím jed n o tliv ý ch člen ů zejm én a s Cs. botanickou společností p ři ČSAV a Čs. m ikrobiologickou společností při ČSAV, dále s odbornou skupinou pro otázky m yk o rrh iz a lesnické m ykologie ČSVTS, se Socia listickou akadem ií ČSSR p ro střed n ictv ím svých členů, rov n ěž ta k s o statn ím i spo lečenským i organizacem i a s náro d n ím i výbory, a to zejm én a v p revenci o trav hou bam i a v ochraně hub a jejich životního prostředí. P odobným způsobem se realizu je spolupráce s vědeckým i pracovišti ČSAV a SAV (po řád án í společných akcí, vysílání přednášejících a v oblafeti publikační) a s resortem školství, zejm én a pokud se tý k á spolupořádání akcí (např. sem inářů), nebo ú častí p raco v n ík ů z reso rtu školství na výchovně vzdělávacím procesu, organizovaném naší Společností; rovněž se velm i osvědčuje spolupráce s pracovníky vysokých škol, zejm én a přírodovědecké fak u lty UK v P raze, přírodovědecké fak u lty UK v B ratislav ě a Vysoké školy zem ědělské
124
ŠEBEK: ZPRÁVA O ČINNOSTI v B rně aj., v řídících orgánech CSVSM a v jejich odborných skupinách, sékcích a komisích. Č tyřem členům CSVSM (RNDr. P. F ragnerovi, MUDr. Josefu H erinkovi, MUDr. Zdence Jesenské, CSc. a RNDr. M iloši O tčenáškovi, DrSc.) udělilo vědecké kolegium biologie organism ů, populací a společenstev ČSAV za zásluhy n a úseku biologických věd p am ětn í m edaili k 200. výročí narození J. E. P urkyně. P roblém y ČSVSM, k teré se vyskytly v roce 1988, byly spojeny h lav n ě s p rostoro vým ro zšířením se k re ta riá tu a jeho technickým i ú p rav am i a vybavením . Byly ře šeny k oboustranné spokojenosti za v y datné podpory K om ise p rezíd ia ČSAV pro organizaci vědeckých společností p ři ČSAV a B otanického ú stav u ČSAV, kterým tím to vzdávám e p atřičn ý dík za podporu naší činnosti.
LITERATURA C. A. C 1 a r k et J. W. M o y e r : Compendium of sweet potato diseases. — (6) + 74 p., APS Press, St. Paul, M innesota, USA, 1988, cena 25 dolarů. U vedená publikace je další, pom ěrně nejnovější (červen 1988) ze ser i e m onografií o chorobách k u ltu rn ích rostlin. V předm luvě a úvodu au to ři (zřejm ě zam ěstnanci L ouisiana ag ricu ltu ral ex p erim en t station a N orth C aroline ag ricu ltu ral research service, v obou případech zařízení státních universit) je d n ak kráitce ch arak terizu jí povijnici jedlou (Ipom oea batatas (L.) Lam.) s hlediska význam u pro výživu, jed n ak upozorňují právě na rozpor mezi je jí důležitostí a nízkým stupněm výzkum u jejích chorob. T ak např. m ěřeno váhou celosvětové produkce se b ataty řad í n a 4. místo v tropech. K rom ě toho je povijnice p erspektivní plodinou z následujících důvodů: odolává ex tré m n ím vnějším podm ínkám (sucho, ta jfu n y a j.) ; rychle zakryje povrch půdy a snižuje tím potřebu kultivace a herbicidů; zatím m á m alou spotřebu pestici dů a dusíkatých h nojiv a je to le ran tn í k hodnotám pH ; m á velký význam pro vý živu obyvatelstva i zívířat, pro něž lze spotřebovat i nať. A utoři sp ráv n ě vyzdvihují, že p erspektivnost a důležitost povijnice nelze posuzovat pouze podle m inulých a současných sta tistik využití. P ovijnice m á velkou persp ek tiv u p ři výrobě biom asy pro p o trav in ářsk ý a chem ický prům ysl, avšak jen za předpokladu, že budou vy pěstovány nové výkonné k ultivary. Tato snaha, korunov an á kladným i výsledky, byla však zatím kom plexně rozvíjena je n v oblastech m íného podnebí, především v USA. H lavní oblastí pěstování jsou však tropy a v nich ležící v ětšin a rozvojových zemí. A s hled iska jejich obyvatel nebylo p rak tick y učiněno nic, ani ve vylepšení k u lti v arů ani ve výzkum u chorob. V elice pozoruhodné jsou též u v ád ěn á čísla o možno stech zvýšení výnosů: v Indii o 428% , n a F ilipínách o- 600% , v N igérii O' 146% atd. N adhozená p ro b lem atik a je podrobněji uvedena též v kap ito lách : P ovijnice jed lá; K ultivace a skladování; O chrana před chorobam i a H istorie fytopatologického vý zkum u. Z atím je o ch ran a založena na prevenci. Jednou p ropuknuvší ochoření (natě nebo hlízy) zp ravidla n ení m ožné zastavit. H lavní část te x tu je v ěnována chorobám . N ejrozsáhlejší je k apitola Infekční cho roby. V jejím rám ci jsou uvedeny zvlášť choroby působené bak teriem i a m ykoplazmou, h áď átky a viry. P odobně jako i u jiných plodin zdají se b ýt choroby zap říči něné houbam i nej důležitější a v souladu s jejich uplatň o v án ím jsou shrom ážděny do následujících podkapitol: Choroby působené půdním i houbam i. Ja k o nej důleži tější patogéni jsou zde uvedeny Sclerotium rolfsii a R hizoctonia solani. Další pod k ap ito la se tý k á ochoření listů a lodyh. Na začátku každé podkapitoly je k rátk ý sh rn u jíc í úvod. Zde např. se dozvíme, že povijnice n etrp í význam ným m nožstvím závažných foliárních patogenů. Z defoliačních pokusů vyplynulo, že n o rm áln í p ro dukce asim ilační plochy je ta k obrovská, že by m usil b ýt překročen m n o hokrát p ráh škodlivosti, aby pod statn ě u trp ěl výnos kořenových hlíz. N icm éně je zde u v e deno 7 patogenních hub, z nichž nejvážnější je Sphacelom a batatas (Elsinoě batatas). N ásledují podkapitoly: choroby p rojevující se na poli a p ři skladování (Ceratocystis fim briata, je d n a z nej důležitějších hub, a druhy r. Fusarium : Fuslarium rco t ro t a F. w ilt ro t — trachéom ykóza); choroby ve skladišti (Rhizopus stolonifer a Diplodia gossypina, n ejd estru k tiv n ější v tropech); háď átk a; viry (nejvýznam nější sw eet potato feath ery m ottle virus). D ruhá kap ito la p o jednává o neinfekčních chorobách (vliv půdy, k lim atu, herbicidů a n edostatek prvků nebo je jic h toxicita). Zvlášť co se týče
I
Č e s k á m y k o l o g i e 43 (2) 1989 vážnějších patogenů z hub, virů a háď átek, každý je ch arak terizo v án symptomy, popisem (nebo odkazy n a literatu ru ), životním cyklem , epidem iologií a způsobem ochrany. Z prav id la n a konci každého p ojed n án í je seznam v y b ran é literatu ry . V ětši n a chorob je doprovázena fotografiem i sym ptom ů a drobnohledných d etailů ; velice cenné jsou však b arevné fotografie (75) sym ptom ů n ejv ý znam nějších chorob. Na konci p říru čk y je připojeno tém ěř 5 stran vysvětlujícího re jstřík u odborných te rm í nů a věcný rejstřík .
■
LITERATURA
■ ■ ■
velice důležitého stupínku mezi m noha jiným i, pomocí který ch se věda stáv á skutečnou výrobní silou. Z d en ěk Urban
H ■ ■ ■
R. C. P e a r s o n et A. C. G o h e e n (red.): Compendium of grape diseases — The A m erican Phytopathological Society Press, St. Paul, M innesota, USA 1988. Brožovaná p u blikace n a k řídovém p ap íře s barevnou obálkou, 93 stran , 188 b arev n ý ch fotografií, cena 25 U S-dolarů.
■ ■ ■ H ■ ■ ■ ■ H ■ I I I I ■ ■ I I I I I I I I I I I ■ I
Je to jed n a z řa d y m onografií, k te ré vydává A PS o fytopatologii jednotlivých plodin; ta to se tý k á vin n é révy a jiných dru h ů rodu Vitis. V m inulosti už vyšly m onografie o chorobách vojtěšky, pšenice, ječm ene, řepy, kukuřice, citru sů aj. Byla vyd ána s fin an č n í podporou 18 výrobních a obchodních organizací a korporací. K om pendium je určeno pro pěstitele révy a odborníky, k te ří přich ázejí profesionálně do styku s k u ltu ra m i révy. S estavil je velký k o lek tiv specialistů ochrany rostlin z celého světa. V lastní obsah publikace je rozdělen do 5 částí v tom to p o řad í: 1. C horoby vyvolané biotickým i faktory (viry, bakterie, m ykoplazm y, houby, háď átka), 2. defekty způsobované pavoukovci a hm yzem , 3. defekty vyvolávané abiotickým i faktory, 4. defekty vznikající nesprávným i pěstitelským i zásahy, 5. způsoby selekce výsadbového m ateriálu. V úvodní části publikace jsou vysvětleny všeobecné pojm y, jsou vyobrazena fenologická stad ia vinné révy, vysvětleny něk teré pojm y z m orfologie révy a stručně zm íněna histo rie největších epifytocií m ykóz vinné révy. O dborné části nejprve d etailně popisují prak tick y všechny p arazitn í choroby a všechny defekty vyvolané jiným i vlivy, k te ré se m ohou v p rax i u révy objevit; tý k á se to všech oblastí celého světa, kde se rév a pěstuje. U každé položky je uveděna hlavní lite ra tu rra , m nohé z nich jsou doplněny ještě pérovkou nebo fotografií. A ppendix publikace m á slovník cizojazyčných názvů chorob révy v latině, angličti ně, francouzštině, něm čině, ita lštin ě a španělštin ě a podrobný slovníček cizích názvů v odborné term inologii. Je uzavřen obsáhlým indexem . Jd e o dílo, k teré m á vysoké odborné kvality, za h rn u je p rak tick y všechny význam něj Jí choroby révy a stává se ta k výbornou pom ůckou pro všechny, k te ří se zabývají otázkam i patologie vinné révy. Bohužel na díle n eparticipoval nikdo z našich odborníků, a proto v něm nenalézám e n ěk teré důležité virové choroby, n ap ř. nekrózu podnožových rév, k te rá byla u nás po 2. světové válce popsána (K víčala—P feiferová 1955). ■ V la d im ír Zacha
I I I
J o r g e E . W r i g h t : The genus Tulostoma (Gasteromycetes) — a world monograph. B ibliotheca M ycologica, vol. 113. J. C ram er in G ebr. B o rn traeg er V erlagsbuchhandlung. B erlin — S tu ttg a rt 1987. 338 stran , z toho 50 tabulí.
I I I I I I I I I I I I ■ I I I I I I
M onografická zpracování rodů b řichatkovitých hub (G asterom ycetes) vždy upoulá v a jí pozornost mykologů, vzhledem k oblibě, jíž se odedávna těšilo studium této skupiny. P om ěrně dobré zachování tv a ru a b are v b řich atek v h e rb á ři um ožňuje využívat i starších sbírkových fondů podobně, jak o je tom u např. u lišejníků. Také dokladové exem pláře k různým zpracováním se většinou zachovaly ve sbírkách různých institucí a proto při hlubším zpracování taxonom ie a fytogeografie stojím e v té to skupině n a značně pevnějším základu, než n a p řík lad u lupenatých hub nebo jin ý ch skupin s m asitou plodnicí. R ecenzovaná práce využívá všech p ředností tohoto m a te riá lu a je zam ěřena krom ě stu d ia čerstvých sb ěrů h lav n ě n a revizi všech důležitějších h erb ářů . Toto dlouho očekávané životní dílo profesora mykologie n a univerzitě v B uenos A ires (A rgentina) Dr. Jorge E. W righta je světovou m onografií paleček — Tulostom a. A utor na díle pracoval více ja k třic etp ě t let a prozkoum al bohaté m a teriá ly z celého světa. N icm éně u n ěkterý ch d ru h ů m usel p řev zít popisy z literatu ry , protože h erbářové maiteriály nebyly dostupné. To v šak je vcelku zian ed batelné p ři celkovém počtu 138 d ru h ů obsažených v m onografii. Ň ejvětším přínosem práce je bezesporu velký počet m im ořádně zajím avých fotografií výtru sů pořízených pomocí rastrovacího elektronového m ikroskopu v pom ěrně m além zvětšení, tak že se vcelku p řib ližu jí tom u pohledu, jak ý znám e z optického mikroskopu, ale obrázky jsou sam ozřejm ě detailn ější a plastické. K n ih a je bohatě ilu stro v án a
I
127
ČESKA MYKOLOGIE 43 (2) 1989 i fotografiem i plodnic a kresbam i v ýtrusů a vlášení. U nás roste celkem zanedbatelně m alý počet druhů, což je dáno především tím , že v elk á v ětšin a d ru h ů je pouštního ch a rak te ru ; proto jich nejvíce nalézám e na jihozápadě USA, v M exiku, ale i v P ákistánu, Indii, sovětské střední Asii a v A ustrálii. Tyto oblasti jsou však spíše klasickým i pro výzkum rodu Tulostom a, au to r si o p atřil nicm éně m a teriá l i z dosud m álo prozkoum aných m íst na jih u A friky a v A rgentině. P ro naše mykology m á značnou zajím avost to, že au to r v pod statě uznal všechny díruhy, Ikteré jlsou od nás uváděny v naší F lóře Č SR -G asterom ycetes z ro k u 1958. Jin a k z jižní Evropy udává je ště několik dalších d ru h ů , k teré nejsou v naší F lóře zm íněny. T aké členění rodu Tulostom a do sekcí, ta k ja k bylo navrženo v našem zpracování, je zde p řija to a rozšířeno o další jed n o tk y n a základě světového m ateriálu. W rightova m onografie je bezesporu nejdůležitějším dílem, ja k é kdy bylo o ro d u Tulostom a napsáno, a jeho znalost je pro všechny vážnější zájem ce a tuto p roblem atiku nezbytná. H Z. Pouzar
H
H
H H H H H H H
ČESKÁ MYKOLOGIE — V ydává Čs. vědecká společnost pro m ykologii v A cadem ii, n ak lad atelstv í ČSAV, V odičkova 40, 112 29 P ra h a 1. — R edakce: V áclavské nám . 68, 115 79 P ra h a 1, tel.: 26 94 51 — 59. T iskne: T iskařské závody, n. p., závod 5, S ám ova 12, 101 46 P ra h a 10. — R ozšiřuje PNS. Inform ace o p řep latn ém podá a o b jed n áv k y p řijím á každá adm inistrace PNS, pošta, doručovatel a PNS-Ú ED P rah a, ACT K afkova 19, 160 00 P ra h a 6, PNS-ÚED P rah a, závod 02, O b rán ců m íru č. 2, 656 07 Brno, PNS-ÚED P rah a, závod 03, G ottw aldova 206, 709 90 O strav a 9. O b jednávky do za h raničí vyřizuje PNS - ú střed n í expedice a dovoz tisk u P ra h a, ad m in istrace vývozu tisku, K ovpakova 26, 160 00 P ra h a 6. N ávštěvní dny: střed a 7.00—15.00 hodin, p átek 7.00—13.00 hodin. Cena jednoho čísla 8,— Kčs, roční p řed p la tn é (4 sešity) Kčs 32,—. (Tyto ceny jsou platné pouze prc» Československo.) — D istrib u tio n rig h t in th e w estern countries: K ubon & Sagner, P. O. Box 34 01 08 D-800 M ünchen 34, GFR. A nnual subscription: Vol. 43, 1989 (4 issues) DM 118,—.
I I I I I I I I I I I I I
Toto číslo vyšlo v k větnu 1989.
I
© A cadem ia, P ra h a 1989.
I
] 28
I
Pokyny
přispěvatelům
České
mykologie
R e d ak ce č a so p isu p řijím á je n ru k o p is y v y h o v u jíc í po strá n c e o d b o rn é i fo rm á ln í. P řis p ě v a te lé nechC se říd í p ř i p ř íp ra v ě ru k o p is ů tě m ito p o k y n y . 1. Č esk y n e b o slo v e n sk ý p sa n ý č lá n e k začín á č e sk ý m n eb o slo v e n sk ý m n a d p ise m , pod n ím ž se u v e d e p ře k la d n a d p is u v n ě k te ré m ze sv ě to v ý ch Jazy k ů , a to ve ste jn é m Jak o Je a b s tra k t (p o p ř. s o u h rn n a k o n c i č lá n k u ). P o d n a d p isem n á s le d u je p ln é k ře s tn í jm é n o a p říjm e n í a u to r a (a u to rů ) b ez a k a d e m ic k ý c h titu lů a bez m ísta p ra c o v iště . Č lá n k y p sa n é v cizím ja z y c e m usí m ít č e s k ý n eb o slo v e n sk ý p o d titu l a a b s tra k t (popř. s o u h rn ). 2. P ů v o d n í p rá c e m u s í b ý t o p a tře n y po d jm é n e m a u to r a (autorů)* k r á tk ý m a b s tra k te m ve d v o u ja z y c íc h , a to n a p rv n ím m ístě v ja z y k u , v ja k é m je p sa n ý člán ek . A b s tra k t, k te rý s tru č n ě a v ý stiž n ě c h a r a k te r iz u je v ý sle d k y a p řín o s p rá c e , n esm í p ře sa h o v a t 15 řá d e k s tr o jo p isu (v k ažd ém ja z y k u ). 3. U d ů le ž itý c h a v ý z n a m n ý c h č lá n k ů d o p o ru č u je se p řip o jit k ro m ě a b s tra k tu je š tě p o d ro b n ější s o u h rn n a k o n c i p rá c e , a to v tém že ja z y c e , v k te ré m je a b s tr a k t (a v o d lišn ém než Je č lá n e k ) ; ro z sa h s o u h rn u je o m ezen na 2 s tr a n y stro jo p isu . 4. V la stn í ru k o p is, tj. s tro jo p is (30 řá d e k n a s tr á n k u po 60 ú h o zech n a ř á d k u , n e jv ý še s 5 o p ra v e n ý m i p ře k le p y , š k r ty n eb o v p isy n a s tr á n k u ) , m u sí b ý t p sá n č e rn o u p á sk o u a n o r m á ln ím ty p e m s tr o je (ne „ p e rlič k o u “) ; za k ažd ý m in te rp u n k č n ím z n a m é n k e m (tečk o u , d v o j te č k o u , č á rk o u , stře d n ík e m ) se dělá m ezera. P ři u v á d ě n í m a k ro - a m ik ro z n a k ů se p řid rž u jte to h o to v z o ru : (8—) 10,5—12(—13,5) x 4—5 p.m (m ezery jso u p ouze p ře d a za z n a m é n k e m ,,x “ a p řed z k ra tk o u m íry ; je n v a n g lič tin ě se d ě la jí te č k y m ísto d e se tin n ý c h č á re k ). N e p řip o u ští se p sa n í n a d p is ů a a u to rs k ý c h Jm en v e lk ý m i p ísm en y , p ro s trk á v á n í p ísm en , p o d trh á v á n í n a d p is ů , slov či c e lý c h v ě t v te x tu apod. V ešk e ro u ty p o g ra fic k o u ú p ra v u ru k o p is u p ro tis k á r n u p ro v aai re d a k c e sa m a. A u to r m ů že o z n a č it tu ž k o u po s tra n ě ru k o p isu části, k te r é d o p o ru č u je v y sa d it d ro b n ý m p ísm e m (p etite m ) n eb o p o d trh n o u t p ře ru š o v a n o u č a ro u č ásti vět, k te ré ch ce z d ů razn it. 5. L ite r a tu r a je c ito v á n a n a k o n c i p rá c e , a to k až d ý záznam n a s a m o sta tn é m řá d k u . Je -li od Jed n o h o a u to r a cito v á n o více p ra c í, Jeho jm é n o se vždy zno v u celé v y p isu je , ste jn ě ja k o c ita c e z k r a tk y o p a k u jíc íh o se časo p isu (n ep o u žív ám e „ib id e m “). J m é n a dvou a u to rů sp o ju je m e la tin sk o u z k ra tk o u e t; u p ra c í se tře m i a více a u to ry se c itu je p o u ze p rv n í a u to r a p řip o jí «e e t al. Z a p říjm e n ím n á s le d u je (bez č á rk y ) z k ra tk a k ře stn íh o jm é n a (p rv n í p ísm en o s te č k o u ), p a k v záv o rce le to p o č e t v y jití p rá c e , za záv o rk o u d v o jte č k a a za ní název č lá n k u nebo k n ih y (n ik o li p o d titu l); po te č c e za n ázv em je p om lčka, celk o v ý p o čet s tr a n k n ih y a m ísto v y d án í. U v íce d íln ý c h k n iž n íc h p u b lik a c í u v ád ím e p řed p o m lčk o u číslo d ílu pom ocí z k ra tk y vol. ( = v o lu m e n ), p o k u d n e n í číslo d ílu so u č á stí titu lu k n ih y . S trá n k y k n ih y citu je m e se z k ra tk o u p. ( = p a g in a ). U c ito v á n í p ra c í z časo p isů n á sle d u je po pom lčce název časo p isu (k ro m ě je d n o slo v n ý c h se u žívá z k r a te k ) , d á le číslo ro č n ík u (bez v y p iso v á n í ro č., vol., B and a p o d .), p a k n á s le d u je d v o jte č k a a cita c e s tr á n e k celk o v éh o ro z sa h u p ráce. 6. P ra v id la cito v án í lite ra tu r y , ja k o ž i sezn am v y b ra n ý c h p e rio d ik a je jíc h z k ra te k jso u za h r n u ty v p u b lik a c íc h , k te ré v y šly ja k o p řílo h y Z p ráv Cs. b o ta n ic k é sp o le čn o sti p ři ČSAV - Z p r. Cs. B ot. S poleč., P ra h a , 13 (1978), a p p e n d . 1: 1-85. e t 14 (1979), ap p e n d . 1: 1-121. (Tyto p u b lik a c e lze z a k o u p it v s e k r e ta r iá tu Cs b o ta n ic k é sp o le čn o sti, B e n á tsk á 2 , 128 01 P ra h a 2.) 7. P ř i c ito v á n i ro č n ík u č a so p isu n eb o d ílu k n ih y p o u ž ív á m e Jen a r a b s k é číslice. 8. D ru h o v é la tin s k é n áz v y se p íší s m alý m písm en e m , i k d y ž je d r u h p o jm e n o v á n po n ě k te r é m b a d a te li, p řičem ž h á č k y a č á rk y se v y p o u ště jí (n ap ř. S clero tin ia v e se ly i, G ea stru m tm a r d a e ) . 9. P ř i u v á d ě n í d a t sb ě rů p íše m e m ěsíce v ý h ra d n ě řím s k ý m i číslicem i (2. VI. 1982). 10. P ř i c ito v á n í h e rb á řo v ý c h d o k la d ů u v á d ě jí se zá sa d n ě m e z in á ro d n í z k r a tk y h e r b á ř ů (viz In d e x h e r b a r io r u m 1981; n a p ř. BRA — S lovenské n á ro d n ě m u zeu m , B ra tisla v a ; BRNM — bo~ ta n ic k é o d d . M o rav sk éh o m u zea, B rn o ; BRNU — k a te d ra biologie ro stlin p říro d , fa k u lty U JE P , B rn o ; PRM — m y k o lo g ick é odd. N áro d n íh o m uzea, P ra h a ; PRC — k a te d r a b o ta n ik y p říro d , f a k u lty U K , P ra h a ). S o u k ro m é h e rb á ře citu je m e n e z k rá c e n ý m p říjm e n ím m a jite le (n a p ř. h e rb . H e rin k ) a ste jn ě n e z k ra c u je m e h e r b á ř e ú sta v ů bez m e z in á ro d n í z k ra tk y . 11. P ř i p o p iso v á n i n o v ý ch ta x o n ů nebo n o v ý ch k o m b in a c i a u to ři se m u sí p řid rž o v a t zásad p o sle d n íh o v y d á n í m e z in á ro d n íc h n o m e n k la to ric k ý c h p ra v id e l — viz H olub J. (1968 et 1973): M e zin áro d n í k ó d b o ta n ic k é n o m e n k la tu ry 1966 a 1972. — Z p r. Cs. B ot. S poleč., P ra h a , 3, ap p en d . l, e t 8, a p p e n d . 1; tý k á se to p ře v á ž n ě u v ád ěn í ty p ů a s p rá v n é c ita c e b asio n y m u . 12. A d re sa a u to r a n e b o je h o p ra c o v iště se u vede až n a k o n c i č lá n k u pod cito v an o u lite ra tu ro u . 13. I lu s tra č n í m a te riá l (k re sb y , fotografie) k č lá n k ů m se č ís lu je p rů b ě ž n ě u k ažd éh o člán k u zvlášť, a to a ra b s k ý m i číslicem i (bez z k ra te k o b r., fig., apod.) v to m p o řad í, v ja k é m m á b ý t u v e ře jn ě n . F o to g ra fie m u sí b ý t d o sta te č n ě k o n tra s tn í a o stré , p e ro k re s b y (tuší) n esm í b ý t p říliš je m n é ; v šu d e je tře b a u v á d ě t zvětšení. T ex t k ilu stra c ím se p íše na s a m o sta tn ý list. 14. S e p a rá ty p ra c í se tisk n o u na účet a u to ra ; na slo u p co v o u k o r e k tu ru a u to r p o zn am en á, ž á d á -li s e p a rá ty a ja k ý p o čet (70 k u sů , v ý jim ečn ě i více). R e d ak ce č a so p isu Č eská m ykologie
[
j
í
P a rt 1 was published on th e 6th F eb ru ary 1989
I
Cena 8,— Kčs
42 238 Če
s k á
I
m y k o l o g i e
The jo u rn al of th e C zechoslovak S cientific Society for Mycology, form ed for the advancem ent of scientific an d practical know ledge of th e fungi. P. O. Box 106, CS — 111 21 P ra h a 1 Vo l .
43
Part
2
I
May
1 989
I I I I
CONTENTS
I
S v r č e k : New or less know n Discomycetes. X IX ...................................................... 65 A n t o n i n : Notes on identity of M arasm ius w ettsteinii (Tricholom atac e a e ) ............................................................................................................................................... 77 M. S v r č e k : Psilocybe (Deconica) m agica sp. nov............................................................. 82 J. K l á n et I. R u l f o v á : A ntibiotic activity of cu ltu res of som e saprotrophic basidiom ycetous f u n g i ..............................................................................................85 J. N o v o t n á : M ikroskopische pilze auf Z ysten G lobodera rostochiensis W ollenw ............................................................................................................................................ 96 L. H a g a r a : P hallus duplicatus Bose in der Tsehechoslovakei . . . . 108 M. H e j t m á n e k et J. L a z e b n í č e k : Doc. RNDr. B ronislav Hlůza, CSc., sexagenarius ........................................................................................................................110 J. L a z e b n í č e k : Ing. Ja n K uth an s e x a g e n a r i u s ........................................................ 115 S. S e b e k : De activ itate Societatis Bohem oslovaciae pro scientia mycologica anno 1988 122 R e f e r e n c e s .........................................................................................................................81,125
I I I I I I I I I I I I I I I
M. V.