Îidovsk náhrobek. Motivy oslavy a

mastr_06_10.qxd

11.1.2011

12:04

Stránka 415

Îidovsk˘ náhrobek. Motivy oslavy a chvály Iva STEINOVÁ Pfiíspûvek navazuje na nûkolik pfiedchozích studií, vûnovan˘ch ikonografii v˘zdoby Ïidovsk˘ch náhrobkÛ. Zamûfiuje se na projevy oslavy a chvály v judaismu, které byly pfievedeny do v˘tvarné podoby zobrazením symbolÛ na náhrobcích. Zachycuje ‰irokou ‰kálu motivÛ vycházejících z biblick˘ch a talmudsk˘ch textÛ i oslavnou v˘zdobu, která se Ïidovské tradici vymyká. Je doplnûn dvaceti fotografiemi nejv˘znamnûj‰ích typÛ symbolÛ oslavy a chvály. A N O TA C E :

1

2

Îidovské náhrobky jsou souãástí památkové-

vût‰iny pohfiben˘ch a je typick˘ pro a‰kenázské

Není-li uvedeno jinak, je autorkou fotografií Iva Steinová.

ho kulturního dûdictví znaãného historického v˘-

prostfiedí. Zcela ojedinûl˘ v ãesk˘ch zemích je pfií-

Obr. 1. Mikulov (okres Bfieclav), Ïidovsk˘ hfibitov, náhro-

1

znamu a umûleck˘ch hodnot. Jejich základním

pad sefardského náhrobku, jehoÏ nápis je umís-

bek rabína ·muela Zilze (1859), detail, 2008.

smyslem je uctít zemfielého, projevit mu váÏnost

tûn na leÏících deskách. Druh˘ základní typ Ïidov-

Obr. 2. Drmoul (okres Cheb), Ïidovsk˘ hfibitov, náhrobek

a uznání. Snaha oslavit osobu zemfielého je s Ïi-

ského náhrobku má tvar ãtyfistûnné tumby, na

Jechiela Michla Elkische (1846), detail, 2009.

dovsk˘m náhrobkem neodmyslitelnû spojena. Na

na‰em území dochované v poãtu nûkolika desí-

nûkter˘ch náhrobních kamenech zaujímá chvalo-

tek. Tumby byly budovány pro rabíny nebo v˘-

fieã o dobr ˘ch vlastnostech a dobr ˘ch skutcích

znamné ãleny obce a pfiedstavují mimofiádnû ho-

podstatnou ãást nápisu. Námût tvofií citáty biblic-

nosn˘ zpÛsob oslavy osoby zemfielého.

kého nebo talmudského textu, které se ãasto objevují také v náhrobních nápisech. Prostfiednictvím

Keter – koruna

■ Poznámky

symbolÛ byly pojmenovány zásluhy zemfielého,

Základním v˘tvarn˘m motivem pro vyjádfiení

1 Náhrobek se nachází na hfibitovû v Tfie‰ti. Sefard‰tí Îi-

aby byly kolemjdoucímu zfiejmé na první pohled.

pocty je koruna. Podle tradice daroval BÛh Ïidov-

dé (sfaradim) odvozují svÛj pÛvod od pfiedkÛ, ktefií do kon-

DÛvodem k vyobrazením byla pocta jednotliv˘m

skému národu nûkolik korun, z nichÏ kaÏdá je

ce 15. století pfied sv˘m vypovûzením Ïili ve ·panûlsku

osobnostem, pfiípadnû oslava rodu, z nûhoÏ ze-

spojována s konkrétní postavou Ïidovské histo-

a Portugalsku. V pravidlech liturgie, modlitby a také v po-

mfiel˘ pocházel, ãi chvála získan˘ch znalostí, tedy

rie. Koruny vyjadfiují odli‰né ocenûní jejich nosite-

dobû náhrobkÛ si sefard‰tí Îidé vypracovali ponûkud od-

ocenûní, jehoÏ se zemfielému dostalo v rámci Ïi-

lÛ. Koruna Tóry (keter Tora) patfiila MojÏí‰ovi, je-

li‰né náboÏenské tradice.

dovské komunity. Na náhrobcích Ïidovsk˘ch hfibi-

hoÏ prostfiednictvím získal Tóru cel˘ národ.

2 NOSEK, Bedfiich (ed.). Pirkej Avot, V˘roky otcÛ : Traktát

tovÛ najdeme i oslavnou v˘zdobu, která se Ïidov-

Koruna knûÏství (keter kehuna) byla urãena jeho

Babylonského talmudu s paralelním ãesk˘m pfiekladem

ské tradici vymyká. UpozorÀuje na mimofiádné

bratru Áronovi, kter ˘ byl prvním veleknûzem

a komentáfiem. Praha : Sefer, 1994. Kapitola IV, mi‰na

postavení pohfibeného v majoritní spoleãnosti ne-

a v jehoÏ muÏské linii se knûÏství dûdilo. Koruna

17, s. 32–33, komentáfi, s. 103. ISBN 80-900895-7-7.

bo na ãlenství v neÏidovském spolku. V˘zdoba to-

vlády (keter malchut) náleÏela králi Davidovi. Na-

KaÏd˘ typ koruny se pojí s urãitou skupinou lidí a k po-

hoto druhu se vyskytuje na náhrobcích ÎidÛ pov˘-

de v‰emi tfiemi korunami v‰ak byla koruna dob-

chopení souvislostí jednotliv˘ch korun s dan˘mi skupina-

‰en˘ch do ‰lechtického stavu nebo na náhrobcích

rého jména (keter ‰em tov), kterou mohl získat

mi Ïidovské spoleãnosti, pfiípadnû jednotlivci, pfiispívají

svobodn˘ch zednáfiÛ.

kaÏd˘, kdo dodrÏoval zákony Tóry.

2

komentáfie tohoto traktátu. Roz‰ifiují základní text o cha-

Oslavu osobnosti nemusí vyjadfiovat pouze v˘-

Koruny byly spojeny s pfiedmûty v Chrámu: ko-

rakteristiku osob, kter˘m rÛzné druhy korun náleÏí. Koru-

zdoba náhrobku, ale také jeho typ. Tím nejpouÏí-

runa Tóry zdobila archu úmluvy, koruna vlády stÛl

nu Tór y pfiisuzují starcÛm, ktefií si osvojili moudrost

vanûj‰ím na na‰em území je stéla – vztyãen˘ ná-

s chleby a koruna knûÏství oltáfi, na nûmÏ koheni

(Lv 21:32). Korunu knûÏství vztahují k institutu kohena

hrobní kámen, kter ˘ slouÏil k vyznaãení hrobu

provádûli zvífiecí obûti. V pozdûj‰í dobû se symbo-

(Lv 21:8). Korunu vlády vyvozují z textu Tóry (Dt 17:15).

Zprávy památkové péãe / roãník 70 / 2010 / ãíslo 6 / M AT E R I Á L I E , S T U D I E | I v a S T E I N O VÁ / Î i d o v s k ˘ n á h r o b e k . M o t i v y o s l a v y a c h v á l y

415

mastr_06_10.qxd

11.1.2011

12:04

Stránka 416

3

4

Obr. 3. Veselí nad Moravou (okres Hodonín), Ïidovsk˘

popsanou nápisem keter kehuna (Mikulov, Hercl

hfibitov, náhrobek Fradl Veroniky, dcery Jehudy Fichsela

Katz, 1841; Drmoul, Michael Elkisch, 1846;

Kohna (1851/1852), detail, 2009.

obr. 2) nebo zkratkou K“K (Úsov, Aharon Kohn,

TORA na náhrobcích. In Îidé a Morava : sborník z konfe-

Obr. 4. âkynû (okres Prachatice), Ïidovsk˘ hfibitov, ná-

1850).

rence konané v Muzeu KromûfiíÏska dne 9. listopadu

hrobek ·ejndl Johanny, Ïeny Jehudy Lejba Hornera (1865), detail, 2009.

11

nov˘, kter˘ jiÏ není opatfien v˘zdobou. K motivu keter Tora viz JELÍNKOVÁ, Andrea; STEINOVÁ, Iva. Motiv KETER

Koruna vlády (keter malchut) patfií mezi zna-

2005. KromûfiíÏ : Muzeum KromûfiíÏska, 2006, s. 17–18.

mení spojená s oãekáváním pfiíchodu Mesiá‰e

ISBN 80-85945-46-0; STEINOVÁ, Iva. Îidovsk˘ náhrobek.

12

a pfiekraãuje vymezení tohoto pfiíspûvku.

Za nejcennûj‰í z korun je povaÏována koruna

V˘tvarná podoba symbolÛ Tóry. Zprávy památkové péãe. 2008, roã. 68, ã. 2, s. 124. ISSN 1210-5538.

ly korun hojnû uÏívaly na synagogálních textiliích,

dobrého jména (keter ‰em tov). Talmud uvádí, Ïe

5 Náhrobek Josefa, syna Zalmana Glücksmanna, 1835,

kde pfiipomínaly pfiedmûty z Chrámu. Na závûsech

stojí nade v‰emi tfiemi pfiedchozími. V˘tvarn˘ mo-

viz GRUNOVÁ, Eva; KLENOVSK¯, Jaroslav. Îidovská obec

u svatostánku b˘vají zobrazeny vãetnû nápisÛ,

tiv koruny b˘vá buì popsán vysvûtlujícím nápisem

v Moravském Krumlovû. Moravsk˘ Krumlov : Mûsto Mo-

které je specifikují. Synagogální textilie pfiedsta-

keter ‰em tov (Veselí nad Moravou, Fradl Veroni-

ravsk˘ Krumlov, 2002, obrázek na s. 33, náhrobek

vují moÏn˘ zdroj a inspiraci pro obdobnou v˘zdobu

ka, dcera Jehudy Kohna Fichsela, 1851/1852;

ã. B 156. ISBN 80-239-0972-X.

náhrobkÛ. Jednotlivé koruny nejsou v˘tvarnû odli-

obr. 3), nebo zkratkou tvofienou iniciálami sou-

6 Náhrobek Jaakova Pinchase Frankfur tera, 1833; ná-

‰eny specifick˘mi r ysy. Koruna je buì doplnûna

sloví – K·“T (Mikulov, Chanoch Abeles, 1838;

hrobek Avrahama, syna Ger‰ona Tritsche, 1838; náhro-

nápisem, kter ˘ ji urãuje, v opaãném pfiípadû lze

Ivanãice, Pesl, Ïena Jaakova Veselého, 1849).

bek rabína ·muela Zilze, 1859; viz WILLMANN, Alfred.

její typ jen odhadovat podle dal‰ích souvislostí.

Na rozdíl od ostatních korun není vyhrazena pou-

Ausgewählte Grabinschriften des jüdischen Friedhofes in

Zobrazení koruny Tór y (keter Tora) se na ná-

ze pro muÏe, a na náhrobcích Ïen se proto vysky-

Nikolsburg. In Památník Îidovského ústfiedního musea

hrobcích v ãesk˘ch zemích vyskytuje od poãátku

tuje velmi ãasto. Identifikovat korunu jako keter

pro Moravsko-Slezsko. Mikulov : Nikolsburger Judenge-

19. století. K její identifikaci slouÏí v˘hradnû heb-

‰em tov lze také z textu náhrobku, pokud obsa-

meinde, 1936, s. 41–42.

rejsk˘ nápis nebo jeho zkratka K“T. Nejstar‰ím

huje sdûlení, Ïe zemfielá osoba byla pohfibena

7 Národní archiv Praha, fond HBMa 2174, pag. 74, ná-

dochovan˘m dokladem na na‰em území je ná-

„v dobrém jménu“. âasto v‰ak není koruna na

hrobek Aharona Spitze, 1843.

hrobek rabína Enocha Pollaka (Ivanãice, 1809).

náhrobku ani popsána, ani zmínûna nebo nazna-

8 Náhrobek ·muela Hesse Ehrenhafta, 1845; viz

K vût‰ímu roz‰ífiení do‰lo aÏ bûhem první polovi-

ãena v textu. Potom se pfiedpokládá, Ïe úmyslem

JELÍNKOVÁ, Andrea; STEINOVÁ, Iva. ·muel Hess Ehren-

ny 19. století zfiejmû pod vlivem náhrobku morav-

vyobrazení bylo vyjádfiit právû korunu dobrého

haft (cca 1775–1845) a jeho náhrobek na hfibitovû v Úso-

ského zemského rabína Mordechaje Beneta (Mi-

jména, protoÏe nejvíce odpovídá v‰eobecné po-

vû. In Îidé a Morava : sborník z konference konané v Mu-

kulov, 1829), jehoÏ pÛvodní náhrobek nesl

tfiebû vypovídat o zemfielém a jeho zásluhách bû-

zeu KromûfiíÏska dne 11. listopadu 2009. KromûfiíÏ :

hem Ïivota (âkynû, ·ejndl Johanna, Ïena Jehudy

Muzeum KromûfiíÏska, 2010, s. 21–27. ISBN 978-80-

Lejba Hornera, 1865; obr. 4).

85945-60-7.

3

4

zkratku K“T a znamení koruny. Dal‰í pfiíklady po5

cházejí z Moravy: z Moravského Krumlova, z Mi6

7

8

kulova (obr. 1), z Tfiebíãe, z Úsova a z Bfiecla9

vi. Motiv keter Tora vyjadfioval ocenûní znalostí

Symboly korun na náhrobcích v 17. a 18. století neb˘vají popsány nápisem, kter˘ by je jedno-

rabínÛ a uãencÛ, kterého bylo dosaÏeno na zá-

9 Náhrobek rabína Wolfa, syna Jaakova Mühlrada z Tfie‰tû, 1861. 10 VRIES, Simon Philip de. Îidovské obfiady a symboly.

kladû studia Tóry a které ovlivnilo dal‰í generace.

Praha : Vy‰ehrad, 2009, s. 37–44. ISBN 978-80-7021■ Poznámky

963-8.

nu nad Ïehnajícíma rukama kohena. PÛvodnû by-

3 Zobrazení v‰ech ãtyfi korun v pofiadí, jak byly uvedeny

11 STEINOVÁ, Iva. Náhrobky a osudy. Pfiíbûh Michla El-

li koheni urãeni ke sluÏbû v jeruzalémském Chrá-

v Pirkej Avot, viz KYBALOVÁ, Ludmila; KOSÁKOVÁ, Eva;

kische, pohfibeného 1846 v Drmoulu. Ro‰ chode‰ : Vûst-

mu a pozdûji v diaspofie zÛstalo jednou z jejich

PUTÍK, Alexandr (eds.). Textiles from Bohemian and Mo-

ník Ïidovsk˘ch náboÏensk˘ch obcí v ãesk˘ch zemích a na

v˘sad poÏehnání, kter ˘m v synagogách Ïehnali

ravian Synagogues : from the Collections of the Jewish

Slovensku. 2001, roã. 63, prosinec, s. 16. ISSN 1210-

shromáÏdûní obce. Gesto Ïehnání, s oblibou zob-

Museum in Prague. Praha : Îidovské muzeum, 2003,

7468.

s. 296–297, ã. kat. 716. ISBN 80-85608-60-X.

12 Zcela jedineãn˘ doklad keter malchut byl nalezen v Mi-

4 15. bfiezna 1908 byl vedle pÛvodního náhrobku vztyãen

kulovû na náhrobku z roku 1666.

Koruna knûÏství (keter kehuna) zobrazuje koru-

10

razované v podobû kohensk˘ch dlaní,

b˘vá do-

plnûno korunou knûÏství, v nûkter˘ch pfiípadech

416


mastr_06_10.qxd

11.1.2011

12:04

Stránka 417

5

6 13

Obr. 5. Lo‰tice (okres ·umperk), Ïidovsk˘ hfibitov, náhro-

bochovicích (Zanvil Katz Schiller, 1852;

Mo‰e

„Spravedliv˘ vykvete jako palma“ (Î 92:13). V˘-

bek Jochetl, dcery Efrajima fieãeného Gomprechta (1718),

Kohen, 1853). Keter Tora ve-‰em tov je doloÏena

pravné reliéfní vyobrazení dvojice lvÛ a rozkvetlé-

detail, 2009.

na obnoveném náhrobku rabína Barucha Teomi-

ho stromu se nachází na náhrobku rabína Salo-

Obr. 6. Roudnice nad Labem (okres Litomûfiice), star˘ Ïi-

ma Fränkela (1828) v Lipníku nad Beãvou. Ná-

mona Zalmana (1857) na hfibitovû v polském

dovsk˘ hfibitov, náhrobek Mordechaje Kohena (1823), de-

hrobek má podobu tumby – ohelu, na zadní ‰títo-

Krakovû. O smyslu vyobrazení není tfieba pochy-

tail, 2005.

vé stranû se nachází reliéf koruny a text: „Koruna

bovat, neboÈ náhrobní nápis uvádí slova Ïalmu

Tór y a koruna dobrého jména celá posázená

o spravedlivém, kter˘ vyroste jako palma.

16

moudrostí, vûdûním a znalostmi na hlavû doko-

V ãesk˘ch zemích vyobrazení s biblick˘m tex-

znaãnû urãil. Nejstar‰í dochovan˘ doklad pochází

nalého mudrce, ve svûtû proslaveného, na‰eho

tem není doloÏeno, av‰ak obsah nûkter˘ch reliéfÛ

z Hofiic a zdobí náhrobek dítûte (Avraham, syn Jic-

uãitele a rabína…“

14

je hypoteticky dovoluje v tomto smyslu interpre-

chaka, 1672). Vût‰inu pfiíkladÛ nacházíme na

Od poloviny 18. století je doloÏena tradice zob-

tovat. Náhrobek Wolfa Wechslera (Úsov, 1845;

náhrobcích pfiedních osobností Ïidovsk˘ch obcí

razovat obr ys koruny pomocí nápisu z hebrej-

obr. 7) zobrazuje korunu dobrého jména, vedle ní

(Hofiice, Wolf, syn Lejba Picka, 1688; Nov˘ Byd-

sk˘ch písmen. Na náhrobku Josefa Katze (Bos-

strom obtûÏkan˘ kvûty ãi plody a postavu lva, za

Ïov, Jisrael Falk, 1688; Uhersk˘ Brod, rabín Jo-

kovice, 1758) je koruna naznaãena pod reliéfem

nímÏ vyrÛstá palma. Vyobrazení jsou v‰ak rÛznoro-

sef Avraham, 1715; StráÏnice, Jaakov Semnitz,

kohensk˘ch rukou textem „keter Tora ve-keter

dá a nevytvofiila jednotné v˘tvarné schéma.

1722) i na náhrobcích Ïen (Dobru‰ka, Ciperl,

kehuna ve-keter ‰em tov“, kter˘ je sestaven do

Vegetaci vyrÛstající z mohutné koruny nachází-

dcera Nachuma, Ïena Jaakova z Turnova, 1696;

jejího tvaru. Jinou podobu tfií korun zachycuje re-

me na Ïensk˘ch náhrobcích z 18. století (Nov˘

Lo‰tice, Jochetl, dcera Efrajima fieãeného Gom-

liéf na náhrobku Mordechaje Kohena (Roudnice

BydÏov, Esterl, dcera Uriho ·ragy, Ïena ·loma Li-

precht, 1718; obr. 5). Nûkdy b˘vá pfiipojen nápis,

nad Labem, 1823; obr. 6). V˘tvarn˘ motiv je opût

bochowitze, 1709; Mirovice, Gitl, Ïena Lejba z Or-

kter ˘ smysl vyobrazení naznaãuje (zmiÀovan˘

stylizovan˘, tvofií ho tfii ãásti textu: kehuna, ‰em

líku, 1764). Nenápadn˘m zpÛsobem b˘vá zob-

náhrobek z Lo‰tic, 1718): „Bude jí BÛh pamato-

tov, Tora. Náhrobek neuvádí pojem keter, kter ˘

vat v‰e dobré, co uãinila.“

v‰ak jednoznaãnû vypl˘vá ze souvislostí textu a naznaãen je i v˘tvarnû. Pfiedstavu koruny do-

■ Poznámky

Kombinace korun

tváfií linka nad textem zv˘razÀující její tfii ãásti.

13 STEINOVÁ, Iva. Bejt olam. Pohfibívání v Ïidovské tradi-

Koruny patfií mezi autentické Ïidovské motivy

Z kompoziãního uspofiádání je zfiejmé, Ïe smys-

ci. Zprávy památkové péãe. 2004, roã. 64, ã. 6, obr. 8 na

vyrÛstající z potfieby v˘tvarnû ztvárnit uÏívané po-

lem je naznaãení koruny, jejíÏ ústfiední postavení

s. 527. ISSN 1210-5538.

jmy a charakterizující osobu zemfielého. Zámûrem

zastává koruna dobrého jména. Z ní vyrÛstá rato-

14 KLENOVSK¯, Jaroslav. Îidovské památky Moravy

objednavatelÛ náhrobku bylo v nûkter ˘ch pfiípa-

lest zakonãená stlaãenou ‰esticípou Davidovou

a Slezska. Brno : ERA, 2001, obrázek na s. 128. ISBN

dech zachytit dvû ãi tfii koruny souãasnû, av‰ak

hvûzdou. Motiv pravdûpodobnû zobrazuje ce-

80-86517-08-X; T˘Ï. Îidovské památky Lipníku nad Beã-

nutnost úsporného zpÛsobu vyjadfiování neposky-

mach David, ratolest Davidovu, patfiící mezi zá-

vou. Olomouc : Votobia, 2000, s. 46, obrázek na s. 50.

tovala prostor pro vyobrazení tak kompletní, jak˘

kladní pojmy judaismu a mífiící k pfiedstavû Me-

ISBN 80-7198-425-6; JELÍNKOVÁ, A.; STEINOVÁ, I., cit.

umoÏÀovaly jiné materiály. Na rozdíl od v˘zdoby

siá‰e z domu Davidova.

15

synagogálních textilií, které zobrazují tfii nebo ãtyfii koruny stejného vzhledu umístûné vedle sebe, se na náhrobcích obvykle objevuje pouze jedna

v pozn. 4, s. 18–20. 15 Je zmínûn v kaÏdodenní modlitbû a k jeho roz‰ífiení

Cadik ka-tamar jifrach – Spravedliv˘ vykvete jako palma

a zobrazování mohlo pfiispût i stûÏejní dílo Davida Ganse (1541–1613) stejného jména. Kronika Cemach David za-

koruna s textem popisujícím dvû koruny. Koruna

K uctûní zemfielého slouÏily dal‰í citáty a para-

dobrého jména obvykle tvofií základ a je kombino-

fráze biblického textu ãi modliteb. Jejich pro-

události. Poprvé byla vydána v Praze roku 1592.

vána s korunou knûÏství nebo korunou Tóry.

stfiednictvím byla vyjádfiena chvála a pojmenová-

16 WODZI¡SKI, Marcin. Groby Cadyków w Polsce. O cha-

chytila Ïidovské i svûtové dûjiny a zmínûny byly i soudobé

Koruna nad kohensk˘ma rukama, doplnûná

ny zásluhy. Jednoznaãná interpretace je moÏná

sydzkiej literaturze nagrobnej i jej kontekstach. Wroclaw :

nápisem keter kehuna ve-‰em tov nebo zkratkou

v pfiípadû, kdy je citován text Ïalmu, kter ˘ upo-

Tow.

tohoto nápisu, je dochována na náhrobcích v Li-

zorÀuje na cadika – spravedlivého ãlovûka:

s. 43–45. ISBN 8370910416.


Przyjació∏

Polonistyki

Wroc∏awskiej,

1998,

417

mastr_06_10.qxd

11.1.2011

12:04

Stránka 418

Ateret cvi – ozdobná koruna V bibli je pojem atara nûkolika zpÛsoby specifikován jako ozdobná koruna ãi koruna krásy (ateret tiferet, Iz 62:3, Pfi 4:9, 16:31; ateret cvi, Iz 28:5) a jako zlatá koruna (ateret zahav, Est 8:15). Na Ïidovsk˘ch náhrobcích nacházíme doklady pfievedení nûkter˘ch z tûchto sousloví do v˘tvarné fieãi symbolÛ. Hebrejské slovo cvi má dva v˘znamy: krása a také gazela. Vzhledem k tomu, Ïe hebrejské slovo cvi je souãasnû ekvivalen7

8

tem nûmeckého jména Hirsch, nabízejí se v˘tvarné moÏnosti, jak zobrazit sousloví ateret cvi. Rodinné jméno Hirsch symbolizuje postava jelínkÛ nebo jejich dvojice a koruna nad jejich hlavami je znamením pro pojem atara. Kombinace tûchto v˘tvarn˘ch motivÛ, podchycující dvojí v˘znam pojmu cvi, se objevuje na náhrobku Joela Hirsche (·afov, 1871); pfiipojen je hebrejsk˘ nápis ateret cvi (obr. 11). UmoÏÀuje to jednoznaãnou interpretaci a ukazuje na vzájemnou propojenost textÛ náhrobkÛ s vyobrazeními. Jednodu‰‰í zobrazení stejného

9

10

pojmu najdeme na náhrobku Hir‰e, syna ·muela (Dolní Kounice, 1728). Koruna umístûná nad slo-

Obr. 7. Úsov (okres ·umperk), Ïidovsk˘ hfibitov, náhrobek

izraelskou zemi, podle tradice rostl v zahradû rá-

vem cvi vytváfií spojení, které z poloviny v˘tvarnû

Wolfa Wechslera (1845), detail, 2010.

je a poÏíval zvlá‰tní úcty, protoÏe z jeho dfieva byl

a z poloviny slovnû symbolizuje sousloví ateret cvi

Obr. 8. âernovice (okres Pelhfiimov), Ïidovsk˘ hfibitov,

vyhotoven svatostánek v Chrámu. Jeruzalémsk˘

a zároveÀ vyjadfiuje poctu zemfielému Hir‰ovi.

náhrobek Jisraela Jicchaka Leviho (1852), detail, 2008.

Talmud zmiÀuje, Ïe strom cedru mífiící aÏ do ne-

Obr. 9. Hroznûtín (okres Karlovy Vary), Ïidovsk˘ hfibitov,

bes byl spojován s hrobem Jaakova, u jehoÏ hla-

náhrobek Jehonatana, syna ·loma Jomtova (1747), detail,

vy ho vysadil jeho syn Jehuda.

Nask˘tá se v‰ak

Náhrobní nápisy pouÏívají buì pfiesné biblické

2010.

také hypotéza, Ïe piniová ‰i‰ka pfiedstavuje dal‰í

citáty, nebo jejich parafráze, které mohou smysl

Obr. 10. Pohofielice (okres Brno-venkov), Ïidovsk˘ hfibi-

variantu charakterizující spravedlivého ãlovûka.

v˘rokÛ posunout do dal‰í roviny. Text biblické kni-

tov, náhrobek Mordechaje, syna Jaakova Butschowitze

Hypotéza vychází z biblického textu knihy ÎalmÛ

(1836), detail, 2009.

o spravedlivém, rozkvetlém jako palma, kter˘ po-

20

kraãuje ver‰em „a rozrÛstá se jako libanonsk˘

Ateret zahav – zlatá koruna

■ Poznámky

cedr“ (Î 92:13). Piniová ‰i‰ka by tak pfiedstavo-

17 PUTÍK, Alexandr (ed.). Cesta Ïivota : Rabi Jehuda Leva

razována také jako souãást ‰ir‰í v˘zdoby, napfií-

vala dal‰í v˘tvarnou variantu charakterizující

ben Becalel : kol. 1525–1609. Praha : Academia; Îidov-

klad levitské konvice (âernovice, Jisrael Jicchak

spravedlivého – cadika.

ské muzeum v Praze, 2009. ISBN 978-80-200-1742-0.

Levi, 1852; obr. 8).

18 PA¤ÍK, Arno; HAMÁâKOVÁ, Vlastimila et al. PraÏské Ïi-

Erez – cedr

Atara – ozdoba, diadém

dovské hfibitovy. Praha : Îidovské muzeum v Praze,

Dal‰ím zobrazovan˘m biblick˘m pojmem je

2003, s. 84–87. ISBN 80-85608-69-3.

Ve vrcholech náhrobních kamenÛ b˘vají nûkdy

atara, v pfiekladu ozdoba, diadém, ãelenka, pfií-

19 Je symbolem dlouhovûkosti, neboÈ cedr je povaÏován

umístûny sochafisky zpracované nástavce v podo-

padnû i koruna. Znázornûna je vût‰inou právû ja-

za strom, kter ˘ mÛÏe Ïít tisíc let, viz FRANKEL, Ellen;

bû piniové ‰i‰ky. Mezi nejstar‰í doklady patfií

ko koruna, proto je rozli‰ení korun keter a atara

TEUTSCH, Betsy Platkin. The Encyclopedia of Jewish

a na

moÏné pouze podle kontextu: buì je motiv pfiímo

Symbols. Nor thvale; New Jersey; London : Jason Aron-

Starém Ïidovském hfibitovû v Praze najdeme de-

popsán vysvûtlujícím nápisem, nebo na typ koru-

son, 1992, s. 30. ISBN 0876685947; GOTTLIEB, Free-

sítky dal‰ích pfiíkladÛ. Obdobné zakonãení ná-

ny upozorÀuje sdûlení v textu. Za typick˘ pfiíklad

ma. Symboly Ïidovského Ïivota, mystick˘ v˘klad náhrob-

hrobku se nachází na starém ol‰anském hfibito-

koruny typu atara je povaÏována v˘tvarná v˘zdo-

ních reliéfÛ. Praha : Tvorba, 1997, heslo piniová ‰i‰ka.

i mi-

ba svatební smlouvy – ketuby. ProtoÏe je psáno,

ISBN 978-1568217420.

mo Prahu, napfiíklad v Hroznûtínû (obr. 9), Koso-

Ïe Ïena je ozdobou svého muÏe (Pfi 12:4), b˘vá

20 GINZBERG, Louis. Legends of Jews. Philadelphia : Je-

vû Hofie, Velkém Mezifiíãí. V nûkter˘ch pfiípadech

motiv atara zachycen na smlouvû také v˘tvarnû

wish Publication Society of America, 2003, s. 412. ISBN

byla piniová ‰i‰ka pouze naznaãena reliéfem

21

a atara má v tûchto pfiípadech podobu koruny.

9780827607095.

v plo‰e kamene. V˘znam tohoto v˘tvarného prv-

Pfiíkladem na sepulkráliích je náhrobek rabína

21 FRANKEL, E.; TEUTSCH, B. P., cit. v pozn. 19, s. 38.

ku dosud nebyl systematicky sledován a dÛklad-

Mo‰eho, syna Hir‰e (Píseãné, 1825).

Korunu

22 HRUSCHKA, Rudolf. Geschichte der Juden in Piesling.

nû rozpoznán a názor y na jeho interpretaci se

drÏenou dvûma lvy lze povaÏovat za ozdobu atara

In GOLD, Hugo (ed.). Die Juden und Judengemeinde Mäh-

Je v‰ak zfiejmé, Ïe piniová ‰i‰ka pfiedsta-

na základû náhrobního textu: „Ateret ro‰enu mo-

rens in Vergangenheit und Gegenwart. Brno : Jüdischer

vuje plod cedru. Cedr je stromem symbolizujícím

renu“ – ozdoba na‰eho pfiedstaveného a uãitele.

Buch- und Kunstverlag, 1929, s. 462.

17

tumba rabiho Löwa a jeho manÏelky Perl

vû v Praze (rabín Ezechiel Landau, 1793)

19

rÛzní.

418

18

22


mastr_06_10.qxd

11.1.2011

12:05

Stránka 419

12

11

Obr. 11. ·afov (okres Znojmo), Ïidovsk˘ hfibitov, náhrobek Joela Hirsche (1871), detail, 2009. Obr. 12. Domousnice, katastrální území Veselice (okres Mladá Boleslav), Ïidovsk˘ hfibitov, náhrobek Brachy, dcery Ejzika Hellera (1854), detail, 2009. Obr. 13. Praha, star˘ ol‰ansk˘ hfibitov, náhrobek Rivky, dcery Wolfa Moschelese (1803), detail. (Snímek byl pofiízen se souhlasem Îidovského muzea v Praze, 2010) 13

hy Ester mluví o zlaté korunû, kterou mûl na hla-

pod vlivem kfiesÈanského umûní uplatÀují aÏ ve

Figurální motivy

vû Mordechaj, kdyÏ vy‰el od krále (Est 8:15).

druhé ãtvrtinû 19. století. Vûnec s postavami an-

Figurální motivy se ve v˘zdobû Ïidovsk˘ch ná-

Náhrobek Mordechaje, syna Jaakova Butschowi-

dílkÛ je ve dvou pfiípadech spojen s osobním jmé-

hrobkÛ uplatÀují jiÏ od 17. století a jejich pouÏití je

tze (Pohofielice, 1836; obr. 11), parafrázuje text

nem zemfielé, kterou oslavuje jako poÏehnanou.

v nûkter˘ch pfiípadech velmi pfiekvapivé.

následující vûtou: „…a Mordechaj vy‰el pfied krá-

Osobní jméno Bracha, v pfiekladu „poÏehnání“,

le“. Nápis tak získává nov˘ my‰lenkov˘ rozmûr.

tak získalo svoji v˘tvarnou podobu. Zemfielou by-

Biblick˘ text zmiÀuje zlatou korunu (ateret zahav)

la Bracha, devítiletá dcera Ejzika Hellera z Libánû

■ Poznámky

a náhrobek zobrazuje tuto korunu jako záfiící

(1854), pohfibená na hfibitovû, kter ˘ uÏívala Ïi-

23 Pfiíjmení je uvedeno pouze zkratkou B“·, identifiková-

slunce nebo kvût sluneãnice. Jméno zemfielého

dovská obec v Domousnici (obr. 12). Obdobn˘ v˘-

no bylo na základû archivních pramenÛ, viz Archiv Îidov-

Mordechaje je vepsáno uprostfied, koruna jeho

jev a stejné osobní jméno patfiily náhrobku Bra-

ského muzea v Praze, sloÏka Pohofielice, sign. 3179,

23

26

Na Sta-

Toto slovní spojení bylo ztvárnû-

chy, dcery Natana Segala (Uhersk˘ Brod, 1835).

Mannschaftsbuch vom Jahre 1834, s. p., dÛm ãp. 26,

no jedineãn˘m zpÛsobem a poukazuje na origina-

Náhrobek se nedochoval a jeho podoba je známa

5. ãást. Je zde zaznamenáno datum úmr tí Marka But-

litu v˘tvarného fie‰ení. Zámûrem bylo zhotovit ta-

jenom díky fotodokumentaci.

kovou v˘zdobu náhrobku, která by vystihovala

z druhé ãtvrtiny 19. století se na jiÏní Moravû na-

10. kislev (5)596 na jeho náhrobku.

konkrétní osobu.

cházejí dal‰í modifikace tohoto motivu, tentokrát

24 Archiv Îidovského muzea v Praze, Dokumentace Uher-

bez zjevné souvislosti se jménem. Postavy ado-

sk˘ Brod.

Bracha – PoÏehnaná

rujících andûlÛ drÏí oslavn˘ nápis o zemfielém na-

25 KLENOVSK¯, J., 2001, cit. v pozn. 14, obrázek na

Motiv atara mívá i podobu vûnce. Zobrazován

pfiíklad na náhrobku Wolfa, syna Nechemiji Maxe

s. 150.

b˘vá buì samostatnû, nebo s dvûma postaviãka-

(·afov, 1839), ãi Aharona Salzera (Píseãné,

26 SADEK, Vladimír. Grabsteine mit Figuralmotiven auf

mi andûlÛ, které dotváfiejí oslavn˘ charakter ná-

1840).

jméno rámuje.

24

Na náhrobcích

25

mûtu. Ve v˘zdobû Ïidovsk˘ch náhrobkÛ se andílci


schowitze 19. listopadu 1836, které odpovídá datu

dem alten jüdischen Friedhof in Prag. Judaica Bohemiae. 1978, roã. XIV, s. 75–88. ISSN 0022-5738.

419

mastr_06_10.qxd

11.1.2011

12:05

Stránka 420

14

15

Obr. 14. Bzenec (okres Hodonín), Ïidovsk˘ hfibitov, ná-

nevyboãuje ten muÏsk˘ z obvyklé podoby, nese

30 Jitl, dcera Katze 1773, osobní jméno otce je po‰koze-

hrobek Rezl, Ïeny Hermanna Spitzera (1865), detail,

nápis „z domu Levi“ a je ozdoben dvojicí lvÛ, ktefií

no.

2009.

rámují motiv levitské konvice. Na náhrobku Ïeny

31 Národní archiv Praha, fond HBMa 2755, pag. 56. Ro-

Obr. 15. Ú‰tûk (okres Litomûfiice), Ïidovsk˘ hfibitov, ná-

je ústfiedním nápisem „e‰et Levi“, kter˘ obklopují

diãe Rivky Wolf a Sara Moschelesovi se nechali koncem

hrobek Ernsta Feigla (1922), detail, 2009.

dvû lvice (obr. 14). Zobrazení lvice na náhrobku

18. století por trétovat, viz DOLEÎELOVÁ, Jana; PUTÍK,

32

vyjadfiující manÏelku levity je kuriózní.

Alexandr; ·EDINOVÁ, Jifiina. Îidovské tradice a zvyky. Praha : Státní Ïidovské muzeum, 1992, s. 66. ISBN 80-

rém Ïidovském hfibitovû v Praze se nachází náhrobek

Kniha

900750-9-6.

zemského rabína Aharona ·imona Wedelese-Spiry

Znamení knihy se na Ïidovsk˘ch náhrobcích

32 Lev je v judaismu spojován s postavou Jákobova syna

Rabín byl ne-

v rÛzn˘ch modifikacích vyskytuje ãasto. Neexistu-

Judy, a proto symbol tohoto zvífiete uÏívali i dal‰í drÏitelé

spravedlivû souzen a jeho náhrobní tumba zachycuje

je dal‰í v˘tvarn˘ motiv, kter ˘ by vyjadfioval tolik

osobního jména Jehuda. V pfiípadû náhrobku z Bzence

dokonce i postavu soudce. V˘bûr námûtu naznaãu-

rÛzn˘ch obsahÛ a umoÏÀoval tolik rÛzn˘ch inter-

jsou lvi doprovodn˘m znamením k ústfiednímu motivu le-

je, Ïe smyslem vyjádfiení byla oslava osobnosti na

pretací. Kniha oznaãuje povolání rabína nebo

vitské soupravy. Îenû z kmene Levi byla analogicky

pozadí jedineãného a neopakovatelného osudu.

kantora,

(1679), kter˘ nese jeho podobiznu.

27

Na Starém Ïidovském hfibitovû byly pomûrnû

Ïen,

34

33

mÛÏe znamenat Tóru nebo zboÏnost

jindy je symbolem ukonãeného Ïivota.

35

k muÏskému náhrobku pfiifiazena dvojice lvic, coÏ nemá oporu v Ïidovské tradici.

ãast˘m motivem náhrobkÛ postaviãky dûtí a mla-

Dal‰í dva zcela rÛznorodé pfiíklady dovolují zafia-

33 JELÍNKOVÁ, Andrea; STEINOVÁ, Iva. Náhrobky se sym-

d˘ch dívek. B˘vají nûkdy doprovázeny oblíben˘mi

dit motiv knihy i do kategorie oslavn˘ch motivÛ.

boly ãinností a povolání. Pfiíklady z moravsk˘ch hfibitovÛ.

hraãkami. Na rozdíl od pfiedchozího náhrobku

Zavfiená kniha a nad ní umístûná rozmûrná koru-

In Îidé a Morava : sborník z konference konané v Muzeu

v‰ak nevyjadfiovaly jedineãné osudy, ale upozor-

na zavr‰ují náhrobek Petachji, syna Josefa Piska,

KromûfiíÏska dne 15. listopadu 2006. KromûfiíÏ : Mu-

Àovaly v˘luãnû na mládí zemfiel˘ch. Postaviãky

rabína a kabalisty v Mikulovû (1637). TûÏko ãitel-

zeum KromûfiíÏska, 2007, s. 47–50. ISBN 978-80-

jsou jedin˘m typem v˘tvarného motivu, kter˘ zdÛ-

n˘ text v horní ãásti náhrobku oznaãuje zemfielé-

85945-50-8.

28

razÀuje urãitou vûkovou skupinu.

Tradice zobra-

ho jako „Mekubal Eloki“

36

a koresponduje s do-

34 STEINOVÁ, I., cit. v pozn. 4, s. 123, obr. 14 a 15.

zování vznikla ve 20. letech 17. století a v prÛbû-

savadními informacemi o osobû rabína Petachji

35 STEINOVÁ, Iva. Îidovsk˘ náhrobek. Motivy zármutku

hu tohoto století, kdy je doloÏeno nejvíce

jakoÏto ãlovûka, kter˘ se zab˘val mystikou.

a skonu. Zprávy památkové péãe. 2009, roã. 69, ã. 5,

pfiíkladÛ, sílila. Bûhem 18. století postupnû sláb-

Odli‰nou podobu symbolu knihy zobrazuje její

la. Na mimopraÏsk˘ch hfibitovech se reliéfy s dív-

otevfiená dvoustrana na náhrobku Mo‰eho Schil-

ãími postavami v období, kdy tento motiv zazna-

s. 350, obr. 17 a 18. 36 Za rozlu‰tûní ãásti nápisu dûkuji Alexandru Putíkovi. K osobû rabína viz FEUCHTWANG, David. Epitaphien Mäh-

menává v Praze svoji nejvût‰í oblibu, vyskytují jen

rischer Landes- und Localrabbiner von Nikolsburg. ■ Poznámky

BRANN, M.; ROSENTHAL, F. (eds.). Gedenkbuch zur Erin-

Osamo-

27 JAKOBOVITS, Tobias. Die Erlebnisse des Oberrabiners

nerung an David Kaufmann. Breslau : Schles. Verlags An-

cen˘ doklad obdobného motivu z poãátku

Simon Spira Wedeles in Prag (1640–1679). In Jahrbuch

stalt, 1900, s. 369–384; NOSEK, Bedfiich. The Old Ce-

19. století se nachází na starém ol‰anském hfibi-

der Gesellschaft für Geschichte der Juden in der âecho-

meter y at Mikulov. Judaica Bohemiae. 1979, roã. VX,

tovû v Praze. Zobrazena je postava Rivky, sedm-

slovakischen Republik, IV. Praha : vlastní náklad, 1932,

ã. 1, s. 44, foto v pfiíloze. ISSN 0022-5738. Kabala v Ïi-

s. 253–296. Dostupn˘ také z WWW:
dovství pfiedstavuje vûdûní, které podléhá pravidlÛm

pactmemory.de> [cit. 15. 11. 2010].

omezeného pfiedávání. Je urãeno pouze pro jednotlivce,

sporadicky (Mladá Boleslav, 1660; ·vihov, 1671;

29

Brand˘s nad Labem, 1773).

30

31

náctileté dcery Wolfa Moschelese (1803),

kte-

rá se chystá pfiivonût k rÛÏi (obr. 13).

28 V˘jimeãná mezi postaviãkami dívek na náhrobcích je

ktefií se sami pfiiblíÏí k urãitému stupni poznání umoÏÀují-

E‰et Levi – Ïena levity

postava kmeta Josefa, syna Aharona Segala, v Brand˘se

címu jejich dal‰í vzdûlávání.

Pozoruhodn˘ v˘tvarn˘ motiv doprovází sousloví

nad Labem, 1692.

37 Národní archiv Praha, fond HBMa 1952, fol. 70. Za

„e‰et Levi“ – Ïena levity – na náhrobku Rezl, man-

29 HAMÁâKOVÁ, Vlastimila. Le cimetière juif à ·vihov. Ju-

vyzdviÏení a vyãi‰tûní náhrobku dûkuji b˘valému správci

Ïelky levity Hermanna Spitzera (Bzenec, 1865).

daica Bohemiae. 1992, roã. XXVIII, ã. 1–2, s. 89. ISSN

hfibitova Karlu Hajnovi.

Z dvojice vedle sebe stojících náhrobkÛ manÏelÛ

0022-5738.

420


mastr_06_10.qxd

11.1.2011

12:05

Stránka 421

lera (StráÏ nad NeÏárkou, 1851; obr. 16).

37

Ob-

jí symboly kruÏítka a úhelníku, napfiíklad náhro45

sahuje následující nápis, kter ˘ vysvûtluje její

bek Ernsta Feigla (Ú‰tûk, 1922),

smysl. Text pokraãuje mimo zobrazení knihy

poru s pravidly judaismu nechal zpopelnit a jeho

kter˘ se v roz-

chvalofieãí na zemfielého.

popel byl uloÏen na Ïidovském hfibitovû v Ú‰tûku 46

(obr. 15). Kdo zapí‰e

do knih

chval

a oslav

námahu

a lopotu

■ Poznámky

které tûÏce konal v‰echna léta kdy byl své obce

38 Správce pokladny a milodarÛ. 38

gabaj gomle chasadim

39 Z hebrej‰tiny pfieloÏila Andrea Jelínková. 40 SADEK, Vladimír; ·EDINOVÁ, Jifiina. The Jewish Ceme-

Mo‰e vystoupil s poctou k Bohu

ter y at Mladá Boleslav. Judaica Bohemiae. 1982,

Jeho ramena nosila cel˘ svût

roã. XVIII, ã. 1, s. 51–52, obr. 1. ISSN 0022-5738.

Skromnost a svûdomitost k nûmu pfiilnuly 39

Milovan˘ a ctûn˘ obyvateli zemû

41 PA¤ÍK, A.; HAMÁâKOVÁ, V. et al., cit. v pozn. 18, s. 62–63. 42 KRAUS, Samuel. Joachim Adler von Popper : Ein Zeit-

Motiv knihy pouÏívan˘ v rÛzn˘ch souvislostech

und Lebensbild aus der Geschichte der Juden in Böh-

vypovídá, Ïe identick˘ v˘tvarn˘ symbol nemá vÏdy

men. Wien [b. n.], 1926.

stejn˘ smysl a stûÏejní pro interpretaci je náhrob-

43 PA¤ÍK, A.; HAMÁâKOVÁ, V. et al., cit. v pozn. 18, s. 91.

ní text. Uveden˘ pfiíklad chvalofieãi dokumentuje

44 MenachemÛv otec Markus získal roku 1817 titul Ed-

skuteãnost, Ïe oslavn˘ nápis sdûluje o osobnos-

ler von Neuwall, pozdûji Ritter von Neuwall, viz Semigot-

ti zemfielého mnoho podrobností, které neb˘vají

ha. Weimarer historisch-genealoges Taschenbuch des

vût‰inou obsaÏeny v písemn˘ch pramenech.

gesamten Adels jehudäischen Ursprunges. München :

16

Kyffhäuser-Verlag, 1913, s. 365–366. ·lechtick˘ titul zís-

·lechtické znaky a znamení svobodn˘ch zednáfiÛ

kal za sluÏby v dobû napoleonsk˘ch válek, kdy se stal

Zmínit je tfieba také témata v˘zdoby Ïidovsk˘ch

hlavním zásobovaãem vojensk˘ch ‰pitálÛ. Do jeho aktivit

náhrobkÛ, která se pfiedchozí tradici vymykají.

byl zfiejmû osobnû zapojen i MarkÛv syn Menachem, kte-

UpozorÀují na mimofiádné postavení v majoritní

r˘ zemfiel daleko od domova, kdyÏ se nakazil infekãním

spoleãnosti nebo na ãlenství v neÏidovsk˘ch spol-

tyfem. Matriãní zápis uvádí: H. Mendel Edler von Leides-

cích. V˘tvarn˘m zpÛsobem byli oslaveni Ïidov‰tí

dorfer, 20 let, pfiíãina úmrtí Faulfieber (tyfus), viz Národní

drÏitelé ‰lechtick˘ch titulÛ a svobodní zednáfii.

archiv Praha, fond HBMa 1143, fol. 10. Za místo jeho

Prvním Îidem, kter ˘ obdrÏel ‰lechtick˘ titul,

úmr tí se povaÏovaly Uhr y, viz JÄGER–SUNSTENAU,

byl Jakob Ba‰evi z Treuenburgu, kter ˘ byl po-

Hanns. Die Leidesdoerfer. Eine Wiener Honoratiorenfami-

hfiben roku 1634 v Mladé Boleslavi.

40

Jeho ná-

lie des 18. und 19. Jahrhunderts. In Studien zur Wiener

hrobek nese erb, kter ˘ za Ïivota získal: ãern˘

Geschichte, Festschrift aus Anlass des hundertfünfund-

‰tít, diagonálnû rozdûlen˘ stfiíbrn˘m bfievnem se

zwanzigjährigen Bestehens des Vereins für Geschichte

tfiemi ãerven˘mi hvûzdami. Erb rodiny se nachází

der Stadt Wien, Jahrbuch des Vereins für Geschichte

také na náhrobcích jejích dal‰ích ãlenÛ pohfibe-

der Stadt Wien. 1978, ã. 34, s. 192–203. Existuje rozpor

n˘ch v Praze a Mladé Boleslavi. Je‰tû za svého

mezi datem úmr tí na náhrobku a v matrice zemfiel˘ch.

Ïivota nechal Jakob zhotovit pro svoji manÏelku

Náhrobní nápis uvádí datum úmr tí 1. den mûsíce elul

Obr. 16. StráÏ nad NeÏárkou, katastrální území Pístina

Hendl (1628) nároãnû zpracovanou tumbu s ro-

5570 (31. fiíjna 1810), zatímco pravdûpodobnûj‰í se jeví

(okres JindfiichÛv Hradec), Ïidovsk˘ hfibitov, náhrobek

matriãní zápis, zmiÀující datum 14. fiíjna 1809.

Mo‰eho Schillera (1851), 2010.

v Praze bylo pohfibeno nûkolik pfiíslu‰níkÛ nobili-

45 Náhrobek byl rozlomen na dvû ãásti a motiv úhelníku

Obr. 17. LuÏe (okres Chrudim), Ïidovsk˘ hfibitov, náhro-

tovan˘ch rodin: napfiíklad Joachim Popper (1795,

a kruÏítka byl omylem povaÏován za znamení stavitele

bek Menachema Leidesdorfera (1810), 2010.

41

dinn˘m erbem.

Na starém ol‰anském hfibitovû

nobilitován 1790)

42

nebo Chanoch Hönigsberg

a kameníka, viz STEINOVÁ, Iva. Îidovsk˘ náhrobek. Sym-

jehoÏ rodina nesla ‰lechtick˘ titul od

boly ãinností a povolání. Zprávy památkové péãe. 2007,

roku 1789. Na hfibitovû ve v˘chodoãeské LuÏi se

roã. 67, ã. 3, s. 227. ISSN 1210-5538. Po kompletní

nachází honosn˘ mramorov˘ náhrobek Menache-

opravû hfibitova v Ú‰tûku poté, co byly fragmenty náhrob-

ma Leidesdorfera (1809) se symboly orlice, Ïez-

kÛ zkompletovány, bylo na základû nápisové desky zji‰tû-

la a koruny. Menachem zemfiel nûkolik let pfied-

no, Ïe náhrobek patfií Ernstu Feiglovi, kter˘ byl zpopelnûn

tím, neÏ byla rodina pov˘‰ena do ‰lechtického

v Liberci a jeho popel byl uloÏen na hfibitovû v Ú‰tûku, viz

(1815),

stavu,

43

44

pfiesto nápis uvádí titul „von Leidesdor-

fer“ (obr. 17). Novodobou záleÏitostí jsou náhrobky se znamením svobodn˘ch zednáfiÛ. Nûkteré se vyznaãu-

17

Národní archiv Praha, fond HBMa 2304, pag. 53. Na základû zpÛsobu pohfibu a motivÛ jeho náhrobku lze Ernsta Feigla povaÏovat za svobodného zednáfie. 46 Národní archiv Praha, fond HBMa 2304, pag. 53.


421

mastr_06_10.qxd

11.1.2011

12:05

Stránka 422

Obr. 18. Hofiice, (okres Jiãín), Ïidovsk˘ hfibitov, skupina tfií tumb, rabína Meira Lejba Segala (1792), Eliase Barucha (1801) a jeho Ïeny Gitl (1800), 2010. Obr. 19. Tfie‰È, (okres Jihlava), Ïidovsk˘ hfibitov, náhrobek Menachema a Rachel de Majo (1851 a 1865), 2010.

letá tradice pohfibívat rabíny pod tumby je doloÏena na hfibitovû v Hole‰ovû. Ve zdej‰ím rabínském okrsku bylo od 17. do 20. století pohfibeno pod tumbami nûkolik rabínÛ. Patfií mezi nû i nejstar‰í mimopraÏská tumba rabína ·abtaje, syna Meira ha-kohena, zvaného ·ach (1663).

53

Vedle sebe

stojící tumby pro manÏelské dvojice se nacházejí v Novém BydÏovû (pfiedstaven˘ zemského Ïidovstva Chajim, syn Mordechaje, 1784, a jeho Ïena Rezl, 1783) a v Hofiicích (pfiedstaven˘ zemského Ïidovstva Elia Baruch, 1800, a jeho Ïena Gitl, 1801; obr. 18). 18

První tumba na na‰em území byla vybudována na Starém Ïidovském hfibitovû v Praze (1601) pro mecená‰e a finanãníka Mordechaje Mais54

la.

Poãínaje 19. stoletím vznikaly tumby pro bo-

haté obchodníky také mimo Prahu (Ledeã nad 55

Sázavou, Aharon Jicchak Kern, 1818;

Hefima-

56

nÛv Mûstec, Jaakov Schwab, 1844).

■ Poznámky 47 GOLD, Hugo; WACHSTEIN, Bernard. Geschichte der Juden in Loschitz. In GOLD, Hugo (ed.), cit. v pozn. 22, s. 319, vyobrazení na s. 318. 48 HAMÁâKOVÁ, Vlastimila. Der jüdische Friedhof in GolãÛv Jeníkov. Judaica Bohemiae. 1985, roã. XXI, ã. 2, s. 99–100, obr. 4. ISSN 0022-5738; viz téÏ Národní archiv Praha, fond HBMa 384, pag. 20. (Rabín Isak Alter zemfiel v Golãovû Jeníkovû ve vûku 72 let.) 49 ROZKO·NÁ, Blanka; JAKUBEC, Pavel. Îidovské památky âech. Brno : ERA, 2004, s. 199 i s vyobrazením

19

tamtéÏ. ISBN 80-86517-64-0.

Tumby

menn˘mi stélami v ãele (GolãÛv Jeníkov, rabín

50 KLENOVSK¯, J., 2000 a 2001, cit. v pozn. 14.

Tumba je druh˘m základním typem Ïidovského

Jaakov Jicchak Levi Alter a jeho Ïena Fradl,

51 HAMÁâKOVÁ, Vlastimila; ·EDINOVÁ, Jifiina. The Je-

48

náhrobku. Na na‰em území se vyskytuje v poãtu

1806;

nûkolika desítek, oznaãuje hroby mimofiádn˘ch

ler, 1867).

osobností a má oslavn˘ charakter. Nejstar‰í tum-

bína Jehudy Löwa a jeho Ïeny Perl (1609) na Sta-

52 MAXIMOVIâ, Jan. Geschichte der Juden in Goltsch-Je-

by najdeme na Starém Ïidovském hfibitovû v Pra-

rém Ïidovském hfibitovû v Praze. Tumby byly

nikau. In GOLD, Hugo (ed)., cit. v pozn. 22, s. 165–166.

ze. Tumba má podobu ãtyfistûnného náhrobku

urãeny pro rabíny (Nov˘ BydÏov, rabín Elia, syn

53 HAMÁâKOVÁ, Vlastimila; ·KOCHOVÁ, Jarmila. Cime-

obvykle s dvûma ãely a hebrejsky se naz˘vá ohel

Hir‰e Schicka, 1756; Hofiice, rabín Meir Lejb Se-

tière juif de Hole‰ov. Judaica Bohemiae. 1979, roã. XV,

– stánek. Jidi‰ název – hojzl – pfiesnû vystihuje

gal Lewit, 1792; obr. 18; Lipník nad Beãvou, ra-

ã. 2, s. 122, obr. 7. ISSN 0022-5738; RICHTER, Jifií. ·ab-

Kolodûje nad LuÏnicí, rabín Jaakov Mah49

Nejznámûj‰í je spoleãná tumba ra-

50

wish Cemeter y at Brand˘s nad Labem. Judaica Bohemiae. 1982, roã. XVIII, ã. 1, s. 44. ISSN 0022-5738.

podobu náhrobku. Tumby jsou vût‰inou kamen-

bín Baruch Teomim Fränkel, 1828)

a pro uãen-

taj ben Meir ha-kohen a jeho doba. In Îidé a Morava : sbor-

né, s nápisy na ãele (Lo‰tice, rabín Aharon Mo‰e

ce a v˘znamné pfiedstavitele Ïidovsk˘ch obcí

ník z konference konané v Muzeu KromûfiíÏska dne 13. lis-

(Brand˘s nad Labem, Menachem Mendl, syn Jo-

topadu 2002. KromûfiíÏ : Muzeum KromûfiíÏska, 2003,

Neuda, 1831),

47

pfiípadnû i na boãních stûnách

51

a kamenném kr ytí (Ledeã nad Sázavou, Aharon

ny Landsofera, 1746;

Jicchak Kern, 1818). Pouze ve dvou pfiípadech

chaj Ber a Jaakov Jicchak ·lomo Zalman, synové

na na‰em území nacházíme tumby zdûné s ka-

422

GolãÛv Jeníkov, Morde-

Mi‰la Kornfelda, 1814 a 1817).

52

Nûkolikaset-


s. 27–34. ISBN 80-85945-35-5. 54 PA¤ÍK, A.; HAMÁâKOVÁ, V. et al., cit. v pozn. 18, s. 56–57.

mastr_06_10.qxd

11.1.2011

12:05

Stránka 423

20

Obr. 20. Ludwig Richter, Náhrobek Hendl Ba‰evi

V 50. letech byla v âesk˘ch Budûjovicích postave59

(1628), mûdirytina, kolem 1835. (Foto sbírka autorky)

■ Poznámky

na tumba na památku ÎidÛ zavraÏdûn˘ch v ‰oa

55 Národní archiv Praha, fond HBMa 370, pag. 7;

a v 90. letech v Praze na novém ol‰anském hfibito-

EBELOVÁ, Ivana; HOLÁ, Mlada et al. (eds.). Soupis Ïidov-

Jediná samostatná Ïenská tumba na Starém

vû nad hrobem, do kterého byly uloÏeny ostatky vy-

sk˘ch rodin v âechách z roku 1793, V. Praha : Národní

Ïidovském hfibitovû v Praze stojí nad hrobem

zvednuté bûhem stavebních prací z nejstar‰ího

archiv, 2005, s. 68. ISBN 80-86712-21-4. Isak Kern byl

Hendl Ba‰evi (1628; obr. 20). Postavit tumbu

60

známého Ïidovského hfibitova v Praze.

distributorem tabáku.

pro svoji Ïenu bylo rozhodnutím prvního nobilito-

RÛznorodost oslavn˘ch námûtÛ je projevem v˘-

vaného Îida Jakuba von Treuenburg. Mimo Prahu

tvarného bohatství Ïidovsk˘ch funerálních pamá-

57 Národní archiv Praha, fond HBMa 2195, fol. 11 a 30.

je Ïenská tumba kromû jiÏ uveden˘ch pfiíkladÛ

tek a vypovídá o zpÛsobu vnímání hodnot Ïidov-

58 SADEK, Vladimír; ·EDINOVÁ, Jifiina. PraÏské ghetto.

doloÏena ve StráÏnici, v ãestné fiadû, kde byli vût-

skou tradicí. Uãení judaismu obsahuje mnoho

Praha : Olympia, 1991, obrázek na s. 44. ISBN 80-7033-

‰inou pohfibeni pouze rabíni ãi uãenci. Samostat-

symbolÛ a schopnost vyjadfiovat se jejich pro-

148-8.

né atypické tumby v podobû rakví stojí nad hroby

stfiednictvím je mu vlastní. Motivy oslavy a chvály

59 ROZKO·NÁ, B.; JAKUBEC, P., cit. v pozn. 49, obr. na

manÏelÛ Hermanna, pfiedsedy zdej‰í obce, a Ca-

upozorÀují na dobré vlastnosti ãlovûka a vyzdvi-

s. 104.

roliny Eislerov˘ch v Bzenci (1865 a 1866). Ojedi-

hují jeho schopnost b˘t platn˘m ãlenem a nedíl-

60 GEBAUER, Kurt. Memento nûãeho, co bylo a uÏ není.

nûl˘ doklad pohfibívání pod leÏícími kamenn˘mi

nou souãástí Ïidovského spoleãenství. Nápisy

Ro‰ chode‰ : Vûstník Ïidovsk˘ch náboÏensk˘ch obcí

deskami na sefardsk˘ zpÛsob nacházíme v Tfie‰ti

ãasto oznaãují zemfielé jako ty, ktefií za Ïivota

v ãesk˘ch zemích a na Slovensku. 2001, roã. 63, prosi-

nad hrobem rodiny de Majo. Sefardská rodina de

„chodili po cestách pfiím˘ch“ (Î 101:2, Oz 14:9),

nec, s. 12–13. ISSN 1210-7468. Nejstar‰í znám˘ stfie-

Majo pocházela z Turecka, usadila se ve Vídni

konali spravedlivû a dodrÏovali micvot. Oslavné

dovûk˘ hfibitov v Praze leÏel na území pozdûj‰í Vladisla-

a pÛsobila v Tfie‰ti, kde byli pohfibeni dva z jejích

nápisy a v˘tvarné motivy smûfiují k uji‰tûní, Ïe

vovy ulice a z pramenÛ je znám jako Hortus judaeorum

ãlenÛ (Menachem de Majo, 1851, a jeho matka

zemfielému náleÏí podíl ve svûtû, kter ˘ pfiijde,

– Ïidovská zahrada.

57

61

Rachel, 1865; obr. 19).

v olam ha-ba.

Poãátkem 20. století byla vztyãena historizující tumba nad hrobem lékafie Oskara Bubera v Krnovû (1910). V prÛbûhu 20. století byly na nûkolika hfibi-

56 Národní archiv Praha, fond HBMa 408, fol. 29.

61 Motivy vztahující se k olam ha-ba, k pfiíchodu Mesiá‰e a k souvisejícímu oãekávanému dûní budou pfiedmûtem

Pfiíspûvek vznikl za podpory v˘zkumného zámûru MK âR ã. 07503233302.

pfií‰tího, závûreãného pfiíspûvku na téma symboliky v˘zdoby Ïidovského náhrobku.

tovech také osazeny pamûtní tumby. V Praze na Starém Ïidovském hfibitovû vyjadfiuje nápis tumby 58

omluvu za hfiích zpÛsoben˘ zru‰ením ãásti hrobÛ.

Za pomoc dûkuji Andree Jelínkové a Danielu Polakoviãovi.


423

Îidovsk náhrobek. Motivy oslavy a

Recommend Documents