MASARYKOVA UNIVERZITA Přírodovědecká fakulta Geografický ústav
Pavlína LESOVÁ
IDENTIFIKACE SEKUNDÁRNÍCH CENTER V PROSTORU MĚSTA Bakalářská práce
Vedoucí práce: Mgr. Ondřej Mulíček, Ph.D.
Brno 2009 1
Jméno a příjmení autora: Pavlína Lesová Název bakalářské práce: Identifikace sekundárních center v prostoru města Název v angličtině: Identification of town secondary centers Studijní obor (směr): Geografie (Humánní geografie) Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Ondřej Mulíček, Ph.D. Rok obhajoby: 2009 Anotace: Úvodní kapitola bakalářské práce je věnována moţným způsobům teoretického nahlíţení na sídelní strukturu města, zejména monocentrického a polycentrického modelu. Zahrnuje také moţné přístupy vymezení sekundárních center v prostoru města. Praktická část se zaměřuje na identifikaci prostorových diferenciací v městě Brně. Výsledky práce jsou podloţeny mapovými přílohami a okomentovány vzhledem k současnému vývoji. Annotation: The opening part of the thesis presents the theoretical view of urban area, especially monocentric and polycentric model. It also considers a variety of different approaches to the identification of town secondary centers. The practical part is focused on identifying the spatial differentiation of the city of Brno. The results are cartographically visualized and confronted to the present situation. Klíčová slova: sekundární centrum, polycentrický model, území města Brna Key words: secondary center, polycentric model, urban area of Brno
2
Masarykova univerzita Přírodovědecká fakulta ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Student: Studijní program: Studijní obor:
Pavlína Lesová Geografie a kartografie Geografie
Ředitel Geografického ústavu Přírodovědecké fakulty MU Vám ve smyslu Studijního a zkušebního řádu MU určuje bakalářskou práci s tématem:
Identifikace sekundárních center v prostoru města Identification of town secondary centers Zásady pro vypracování: Cílem práce bude vymezení prostorových koncentrací vybraných definovaných městských funkcí, jeţ by mohly hrát roli sekundárních městských center. 1. V úvodní rešerši literatury se zaměřte na teoretické aspekty tzv. polycentrického města; 2. Pro účely práce si vytvořte metodiku identifikace sekundárních městských jader charakteristických prostorovou koncentrací maloobchodních, obsluţných či pracovních funkcí; 3. Metodiku aplikujte na příkladu vybraného velkého města (Brno, Praha, Ostrava), zachyťte genezi, prostorovou lokalizaci a funkční specializaci sekundárních center v rámci městského prostoru. 4. Pokuste se vyvodit obecnější závěry o prostorové strukturaci současného města a alespoň rámcově nastínit moţné dopady do funkčních vztahů v městském prostoru.
3
Rozsah grafických prací:
podle potřeby
Rozsah průvodní zprávy:
cca 30-40 stran
Seznam odborné literatury: A companion to the city. Edited by Gary Bridge - Sophie Watson. 1st publ. Oxford : Blackwell Publishers, 2000. xiv, 640 s. ISBN 0-631-21052-0 Cities and consumption. Edited by Mark Jayne. Abingdon : Routledge, 2006. xii, 244 s. ISBN 0415327342 Vedoucí bakalářské práce: Datum zadání bakalářské práce: Datum odevzdání bakalářské práce:
Mgr. Ondřej Mulíček, Ph.D. červenec 2008 do 15. května 2009
RNDr. Vladimír Herber, CSc. pedagogický zástupce ředitele ústavu
4
Prohlašuji, ţe jsem tuto bakalářskou práci zpracovala samostatně a pouţila jsem pouze prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uloţena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Přírodovědecké fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům.
V Brně, dne 15.5.2009
............................................... podpis
5
Na tomto místě bych ráda vyjádřila své poděkování Mgr. Ondřeji Mulíčkovi, Ph.D., za odborné vedení, cenné rady, podnětné připomínky a vstřícný přístup po dobu tvorby této bakalářské práce.
6
1
OBSAH
1
OBSAH .......................................................................................................................... 7
2
ÚVOD ............................................................................................................................ 8
3
TEORETICKÉ PŘÍSTUPY STRUKTURY MĚSTA ................................................... 9 3.1
Teorie monocentrického modelu města ................................................................. 9
3.2
Od monocentrického modelu města k polycentrickému...................................... 10
3.3
Teorie polycentrického modelu města ................................................................. 11
3.4
Identifikace polycenter ........................................................................................ 13
4
PROBLEMATIKA MĚSTA ....................................................................................... 15 4.1
5
Hranice města ...................................................................................................... 15
TEORETICKÉ MODELY MĚSTA ............................................................................ 17 5.1
Teorie prostorových struktur města ..................................................................... 17
5.2
Teorie soustředných zón ...................................................................................... 17
5.3
Sektorová teorie ................................................................................................... 18
5.4
Teorie několika jader ........................................................................................... 19
6
VYMEZENÍ ZKOUMANÉHO ÚZEMÍ ..................................................................... 20
7
PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................................... 21 7.1
Vymezení kritérií ................................................................................................. 21
7.2
Sběr informací...................................................................................................... 21
7.3
Vlastní zpracování ............................................................................................... 22
7.3.1
Vymezení clusterů v kategorii zubních lékařů ............................................ 23
7.3.2
Vymezení clusterů v kategorii bankomatů .................................................. 25
7.3.3
Vymezení clusterů v kategorii klenotnictví ................................................. 26
7.3.4
Vymezení clusterů v kategorii notářů .......................................................... 27
7.3.5
Souhrnné vymezení clusterů ........................................................................ 28
7.3.6
Koncentrace sluţeb vzhledem k ploše urbanistického obvodu ................... 30
7.3.7
Koncentrace sluţeb vzhledem k historickému vývoji ................................. 31
8
ZÁVĚR ........................................................................................................................ 34
9
SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ ............................................................................. 37
10
SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK .......................................................................... 40
7
2
ÚVOD V současné době dochází k velmi dynamickým změnám struktury mnoha měst, které
se nevyhnuly ani městu Brnu. Tyto změny jsou vyvolány zejména novou organizací společnosti, jeţ vyţaduje nové prostorové struktury pro bydlení, pracovní činnost či pokrytí potřeby terciárních aktivit. Rozmístění obchodů a sluţeb v prostoru města mohou být vhodným prostředkem, jakým způsobem je moţné vysledovat nově utvořenou strukturu města. Zaměřujeme se především na identifikaci koncentrace obchodů a sluţeb v určitých územních jednotkách, které potom můţeme označit jako jádro, resp. subjádro. Pokud se takové územní jednotky nacházejí mimo samotné centrum města, potom hovoříme o tzv. polycentrickém modelu města. Jádro uţ netvoří jediný bod soustředění veškerého obchodu a sluţeb, ale je pouze jedním z mnoţiny mnoha center. Rešeršní část práce je zaměřena na seznámení čtenáře se základními přístupy nahlíţení na teorii monocentrického a polycentrického modelu města a způsobu identifikace polycenter ve vybraných městech světa. Zvláštní kapitola je věnována problematice města, vymezování jeho hranic a také teoretickým modelům města tak, jak se měnily s vývojem společnosti, s procesy industrializace, urbanizace či suburbanizace. Stěţejní část této práce je potom věnována vymezení kritérií, dle kterých lze vytipovat v prostoru města Brna sekundární centra, jeţ jsou dokumentována na četných mapových přílohách. Zvláštní pozornost je také věnována vyvození obecnějších závěrů o prostorové strukturaci města z různých hledisek.
8
3
TEORETICKÉ PŘÍSTUPY STRUKTURY MĚSTA
3.1 Teorie monocentrického modelu města Hustota obyvatelstva a hodnota pozemků ve městech závisí především na vzdálenosti od tzv. Central Business District (centrum obchodu a sluţeb), dále jen CBD. CBD jsou umístěny v samotném jádru města, tedy jsou pro obyvatele nejlépe dostupné. Hurd (1903) zdůraznil, jak důleţitou roli hraje cena pozemků v jednotlivých částech města na tvorbu městské struktury a zejména na samotný růst města. Poukazuje na model vysvětlující ekonomické jevy monocentrického města pomocí teorie polohové renty. Tato teorie našla řadu nástupců (Haig 1926; Ratcliff 1949). Haig (1926) podtrhl zejména vztah mezi dostupností místa (dopravními náklady) a polohovou rentou (výnosností aktivity). Polohová renta je definována jako maximální cena, kterou můţe zaplatit nájemce za pronájem pozemku, aniţ by prodělal. Teorii polohové renty dále rozpracovali Wingo (1961), Alonso (1964) a Muth (1969). Empiricky dokázali, ţe struktura monocentrického města je výsledkem konkurence dostupnosti jeho jednotlivých částí. Svoji teorii testovali na hustotě zalidnění a ceně pozemků v Chicagu. Výsledky prokázaly, ţe model monocentrického města velmi dobře vystihuje struktura Chicaga (Rees 1970). Korelačními propočty bylo dokonce prokázáno, ţe monocentrický model je úspěšně vhodný i u měst, jejichţ růst probíhal zejména v 50. a 60. letech 20. století (Mills 1972). Města se dynamicky rozvíjejí a jiţ se v nich nenachází jen jedno jádro (CBD), nýbrţ více menších subjader. S růstem měst přestává být monocentrický model vhodný k vysvětlení charakteristik a vztahů typických právě pro polycentrická města. Jedním z měst, na které nelze aplikovat monocentrické modely je Los Angeles. Bylo nutné monocentrické modely modifikovat, aby byly schopné postihnout nově vzniklou strukturu města Los Angeles (Clark 2000). Zjednodušení monocentrického modelu se realizovalo buď specifikací více neţ jednoho centra (Papageorgiou 1990) nebo snahy odhalit faktory, které se mohou objevovat právě v polycentrických strukturách (Ogawa a Fugita 1980; Odland 1978).
9
3.2 Od monocentrického modelu města k polycentrickému Podle Garreaua (1991) dnes kaţdé americké město roste do podoby polycentra. Ve městě se jiţ nenachází pouze jedno centrum, obvykle ve středu města, nýbrţ existuje více menších center rozptýlených okolo hlavního centra. Garreau své poznatky o polycentru zkoumal především na sídelní struktuře města Los Angeles. Stejný trend můţeme dnes pozorovat i na řadě evropských měst. Jako příklad Garreau uvádí holandský Randstadt, německé Porúří či region Milána. Vývoj měst od klasického monocentrického modelu k polycentrickému si vynutil formulaci nových teorií a paradigmat, které by byly schopny vysvětlit tyto nové nastupující trendy. Obecně můţeme říci, ţe se města systematicky mění do podoby metropolí 21. století s řadou specifických charakteristik (Garreau 2001). Města dnes rostou do zcela odlišných struktur, neţ tomu bylo dříve. Objevují se nové sídelní struktury, které významně znesnadňují aplikaci starých metod, kterými byly zkoumány mnohé charakteristiky typické pro město. Například konstrukce bid rent křivky u polycenter jiţ není moţná (Knox 1991).
Obr. 1: Příklad bid-rent křivek různých funkcí a jejich vlivu na převaţující vyuţití ploch v prostoru města (Pramen: upraveno podle Cadwallader)
Cooke (1990), Dear a Flusty (1998) prosazují formulaci zcela nových teorií a paradigmat pro nově vytvořené sídelní struktury polycentrického města. Existuje však i nemalý počet odpůrců, kteří s Cookem, Dearem a Flustym nesouhlasí. Tato skupina přiznává, ţe monocentrické modely jiţ dnes nejsou schopny postihnout polycentrické město v celé svoji šíři, nicméně jisté části monocentrických modelů ještě můţeme vyuţít.
10
Staré teorie je jen potřeba vhodně pozměnit a poupravit, aby se mohly aplikovat na nově vzniklá polycentra. Dear a Flusty (1998) však argumentují tím, ţe existuje obrovský neslučitelný přelom v sídelní struktuře monocentrického a polycentrického města, jeţ vyţaduje i zcela odlišný způsob myšlení a celkové nahlíţení na tuto problematiku. Mluví o tzv. „Keno capitalism“, kdy nově vzniklé polycentrické město přirovnávají ke stolní hře. Kaţdé políčko má stejnou pravděpodobnost výhry jako všechny ostatní políčka, stejně tak jako jedno jádro polycentrického města má stejné moţnosti na rozvoj jako jiné jádro. Monocentrický model se můţe stále uplatňovat u menších měst. U větších sídelních struktur se však musí aplikovat jiný model – polycentrický. Polycentrický model je jediným modelem, který je schopný relativně přesně postihnout veškeré vazby mezi jednotlivými subcentry rozsáhlejších sídelních struktur. Rozvoj polycentricity ve větších městech znamená, ţe obvyklé monocentrické modely jiţ nelze aplikovat. Při studiu polycentrických sídelních struktur můţe být monocentrický model pouţit pouze jako doplněk. (Redfearn 2007).
3.3 Teorie polycentrického modelu města Výsledky prací urbánní struktury města Los Angeles a Dallasu poskytly nový způsob nahlíţení na polycentrické město, jako přístup k vyvíjející se nové sídelní struktuře závěru 20. století. Gordon, Richardson a Wong (1986) ve svých studiích uplatnili Lorenzovu křivku, jeţ derivovali hustotou zalidnění, aby získali představu o rozmístění (rozptylu) obyvatelstva v prostoru. Výsledky empirických studií poukázaly na fakt, ţe počet center se mezi roky 1970 a 1980 v Los Angeles i v Dallasu zvýšil. Byl tak pouţit polycentrický model, který mnohem lépe vystihoval rozmístění a hustotu obyvatelstva či hustotu rozmístění pracovních sil v prostoru, neţ jak tomu bylo u monocentrického modelu. Polycentricitu města lze analyzovat i pomocí jiných charakteristik neţ je pouze rozmístění a hustota obyvatel či hustota pracovních míst. Výsledky empirických studií zaměřených na vyjíţďku za prací v Jiţní Kalifornii zjistily, ţe tyto cesty se stále více 11
odehrávají pouze v rámci jednoho správního obvodu (subcentra). Výsledky naznačují, ţe je mnohem více pracovních nabídek v periferních oblastech a ţe chování lidí při hledání práce se odehrává na základě racionálních úvah. Jinými slovy, lidé hledají práci v blízkosti svého bydliště a tím vytváří subcentrum. Výhodou subcenter je, ţe doba i vzdálenost cesty se značně zkracuje (Clark 2000). Výzkumy sídelních struktur větších měst v Evropě (Blotevogela 1998, Vanhaverbeka 1998) prokázaly naprosto stejný trend utváření nových sídelních struktur, jaké byly pozorovány ve městech USA. Výrazný růst velkých metropolitních měst vede k disperzi obchodů a sluţeb. Zejména se jedná o obchody a nákupní centra či o pobočky bank, pojišťoven nebo zdravotních zařízení. Tyto nově vzniklé sluţby se spojují do koncentrických zón mimo CBD. Jsou snadno dostupné velkému počtu obyvatel a tedy i potenciálních zákazníků. Garreau (1991) si povšiml, ţe se několik takto nově vzniklých obsluţných center nachází právě v blízkosti významných komunikačních tahů či dopravních křiţovatek. Prokázal tak, ţe dostupnost místa je stále jedním z vedoucích faktorů, které předurčují vytváření nových jader. Podle Garreaua byla dostupnost místa dominantním faktorem, který hrál roli při tvorbě CBD v prvních dekádách 20. století. Esej Berryho a Kima (1993) poukazuje na fakt, ţe nové sídelní struktury mohou být stále analyzovány pomocí faktorů, které hrály roli při tvorbě monocentrických struktur. Nicméně tento monocentrický model nedokáţe postihnout nově vzniklé moderní polycentrická města v celé jejich komplexnosti. V řadě států světa existuje jev stěhování obyvatelstva z městského centra do okrajových oblastí, tzv. suburbanizace. Důleţitým poznatkem je, ţe decentralizace obyvatelstva je s jistým zpoţděním následována decentralizací obchodů a sluţeb. Takto se vytváří koncentrace obyvatel a sluţeb v jednom určitém místě a tedy dochází i ke vzniku nového subjádra, jeţ spolu s ostatními subjádry tvoří hierarchicky vyšší strukturu - polycentrické město (Guiliano, Small 1991).
12
Podle McMillena a Smithe (2003) polycentrické sídelní struktury kombinují mnoho výhod jak malých měst tak i těch velkých. Tradiční CBD nabízí firmám jedinečnou výhodu dobré dopravní dostupnosti velkého počtu obyvatel, resp. aglomerační výhody. Na druhou stranu však vyţaduje placení vysokého nájemného jako kompenzaci za předchozí výhody. Se vznikem nových koncentrací obyvatelstva v okrajových částech města vznikají subjádra, které můţeme přirovnat k CBD niţšího řádu. Schwanen, Dieleman a Dijst (2001) zkoumají, jak monocentrické a polycentrické sídelní struktury souvisí s volbou trasy obyvatel při přemísťování z jednoho místa na druhé. Studují také, jaká je souvislost mezi strukturou města a vzdáleností, jeţ musí obyvatelé vykonat aby se dostali na určené místo (do zaměstnání, do školy, za sluţbami, atd.). Studovali především sídelní strukturu Holandska. Při svém výzkumu rozeznávají čtyři typy urbánních systémů: jeden typ monocentrického systému a tři typy polycentrického systému. Dekoncentrace obyvatelstva a sluţeb mimo centrum (CBD) a tedy vznik subjader, dle jejich výzkumů podmiňuje zvýšenou osobní dopravu a omezuje vyuţití městské hromadné dopravy, stejně tak jako pěší chůze či jízdy na kole.
3.4 Identifikace polycenter Zatímco vlastnosti polycentrického města jsou jiţ dnes poměrně dobře rozpracovány, chybí stále empirické metody, které by odhalily vnitřní vztahy mezi jednotlivými subcentry. Existující metody můţeme rozdělit do tří kategorií: modely clusterů, parametrické modely rostoucí komplexity a neparametrické modely (Redfearn 2007). McMillen 2001 tvrdí, ţe polycentrické město má jedno či více subcenter zvýšené zaměstnanosti kromě svého tradičního CBD. Naproti tomu, monocentrické město také můţe mít decentralizovanou zaměstnanost, nicméně tato zvýšená zaměstnanost není koncentrována v jednom místě resp. subcentru. McMillen navrhuje při identifikaci center dvoustupňový neparametrický model, který je moţný snadno aplikovat na řadu měst rozdílných velikostí. První stupeň vyuţívá neparametrický odhad, váţenou regresi, které shlazují výkyvy zvýšené zaměstnanosti. Potenciální subcentra jsou místa s neobvykle zvýšenou hustotou zaměstnanců neţ by odpovídalo jejich vzdálenosti od centra. Druhý 13
stupeň McMillenovy metody identifikace subcenter je semiparametrická regrese, pomocí níţ se odhalí, zda potenciální subcentrum má vliv na hustotu zaměstnanosti v daném území. Hlavní myšlenkou McMillenovy metody je, ţe subcentrum je místo se zvýšeným počtem zaměstnanců, který je zřetelně vyšší, neţ by se dalo předpokládat podle jeho vzdálenosti od centra (CBD) Identifikace sekundárních center podle Bogarta a Ferryho (1999) je zaloţena na jmenování souboru potenciálních subcenter. Jinými slovy, vytvoří se seznam oblastí, o kterých se předpokládá ţe by mohly zastávat roli subjádra. Následujícím krokem analýzy je pomocí specifických statistických metod určit, zda jsou navrhované oblasti skutečně subcentry, které mají statisticky prokazatelný vliv na územní strukturu sídla. Craig a Ng (2001), Giuliano a Small (1991), McDonald (1987) a McMillen (2001) zaloţili svoji identifikaci subcenter na jednom hlavním předpokladu. Tímto předpokladem bylo vytipování míst s nejvyššími hodnotami zaměstnanosti. Giuliano a Small označili za subcentrum takový soubor vzájemně navazujících ploch, které zaměstnávají nejméně 10 zaměstnanců na ploše jednoho akru a dohromady tvoří minimálně 10 000 zaměstnanců. Přístupy Craiga a Nga (2001) a McMillena (2001) při identifikaci subcenter jsou velmi podobné. McMillen (2001) navrhuje při identifikaci center tzv. Poisson model. Teorie stojí na předpokladu, ţe nejdůleţitější determinantou při vymezování subcentra je počet obyvatel a cena za dojíţďku. V subcentru se nachází větší mnoţství obyvatel, podniky tedy mohou nabídnout občanům aglomerační výhody, stejně tak jako je nabízejí CBD. Ceny za dopravu významně podněcují formování subcenter, neboť právě existencí subjader mohou být dopravní náklady výrazně redukovány. Sniţuje se cena i dojíţďkový čas. Teoretické
koncepce,
které
pracují
s modelem
polycentrického
města
předpokládají, ţe město je idealizovaný soubor rovnoměrně rozloţených subcenter. Empirické studie se soustředí na identifikaci subcenter a jejich vlivu na prostorové uspořádání města. McMillenův model k identifikaci subcenter vyuţívá standardní statistická kritéria tak, aby byl model vyuţitelný pro rozmanitou skupinu sídel (Smith 2001).
14
4
PROBLEMATIKA MĚSTA Abychom mohli pochopit tématiku městských struktur a porozumět přechodu měst
od monocentrického modelu k polycentrickému, musíme nejdříve objasnit samotný pojem města, jeţ je základním stavebním kamenem celé této problematiky.
4.1 Hranice města Jen samotná definice města se v literatuře značně liší. Dle J.Musila (1967) je město sídelní prostor, který dosahuje určité populační velikosti, obstarává obsluţné funkce typické pro města a vykazuje charakteristiky urbanismu. Nicméně i takové definice jsou poměrně volné a vágní a pojem města není striktně stanoven. Hranice populační velikosti města se v jednotlivých státech světa značně liší, zejména s ohledem na celkový počet obyvatel daného státu. V Japonsku můţe být za město označena pouze taková sídelní struktura, která dosáhla 30 000 obyvatel, v Řecku 10 000 či v USA 2 500 osob (Cadwallader 1996) Ve většině evropských zemí probíhá neustálé slučování obcí. Území jedné správní obce zahrnuje stále větší počet prostorově oddělených sídel. Počet obcí se výrazně zmenšuje, zatímco počet obyvatel a také výměra připadající na jednu obec roste. To ztěţuje srovnání podílu a vývoje venkovského a městského obyvatelstva podle obcí jak na mezinárodní, tak na národní úrovni (Slepička 1981) Stejně tak i stanovení hranice zaměstnanosti v jednotlivých sektorech hospodářství, jeţ je jednou ze základních kritérií vymezování měst, není jednotná. Ve vyspělých státech se v úvahu bere především zaměstnanost ve sluţbách, v rozvojových zemích je obvykle kritériem zaměstnanost muţské pracovní síly v nezemědělských aktivitách. Problematika urbanismu (městskosti sídla) byla řešena zejména geografy tzv. chicagské školy v čele s L. Wirthem. Základní myšlenkou byla urbanita jako protipól venkovského prostředí, kdy se město od venkova odlišuje především ţivotním stylem
15
svých obyvatel. Nicméně v současné době s procesem suburbanizace a desurbanizace dochází ke stírání rozdílů v ţivotních stylech obyvatel vesnice a města. Vcelku spolehlivými kritérii pro odlišení města od vesnice byl dříve způsob zástavby sídla. Ve městě měly výrazný podíl vícepodlaţní budovy a převáţnou část jejich intravilánů zaujímaly zastavěné plochy. V současné době uţ není rozlišení mezi městem a venkovem tak snadné, coţ platí zejména u měst hospodářsky vyspělých zemí (Cadwallader 1996) V České republice jsou jako města označeny ty obce, kterým byl přiznán statut města. Ostatní obce jsou vesnicemi. Městem je tedy taková obec, ve které působí orgány městské samosprávy (městský úřad, městská rada, městské zastupitelstvo) a člení se na části města bez vlastní samosprávy. Městem se můţe stát obec, kterou určí Parlament ČR na návrh vlády nebo na návrh obce po vyjádření vlády. Obvyklou velikostní hranicí je dosaţení počtu 3000 obyvatel. Za město můţe být prohlášena také taková obec, které jiţ dříve prokazatelně statut města náleţel. Mimoto se vymezují statutární města, jeţ mají právo uspořádat své vlastní poměry ve věcech správy a mohou zřídit městské obvody nebo městské části s vlastní samosprávou.
16
5
TEORETICKÉ MODELY MĚSTA
5.1 Teorie prostorových struktur města Jedním z cílů výzkumu měst je formulování obecně platných zákonitostí o jejich prostorové struktuře. R. E. Dickinson (1950) shromáţdil rozsáhlý materiál o vybraných městech Evropy (mezi neţ patří i česká města) a na jeho základě formuloval závěry o rozčlenění evropských měst: -
evropská města mají v podstatě koncentrickou strukturu
-
evropská města mají tři hlavní soustředná pásma o centrální zónu, která zabírá „stará města“ a kterou lze snadno určit dle linie okruţních tříd v místech strţených hradeb obepínajících město o střední zóna, která je kompaktně zastavěna a je pásmem obepínajícím jádro města o vnější částečně zastavěná zóna, jeţ je nesouvislým pruhem obklopujícím úplně zastavěnou centrální a střední zónu
5.2 Teorie soustředných zón Za čelního představitele teorie soustředných zón je povaţován E.V. Burgess. Dle jeho teorie se kaţdé město radiálně rozšiřuje ze svého obchodního a správního středu a je tvořeno prstencem soustředných zón, z nichţ kaţdá má zvláštní sociologické rysy. První zóna je centrální obchodní čtvrtí s nevelkým počtem trvale bydlících obyvatel. Druhá zóna je přechodnou zónou, kde bydlí první generace přistěhovalých do města a obyvatele s niţšími příjmy. Třetí zóna je obydlena dělníky pracujícími v průmyslu, který je umístěn uvnitř města. Čtvrtá zóna je osídlena zaměstnanci, kteří patří k tzv. „střední třídě“ a příslušníky „horních tříd“. Pátá zóna je osídlena pracujícími, kteří dojíţdějí za prací do vnitřního města. Burgessův model je třeba chápat jako velmi idealizovaný a ţádné město nevyhovuje tomuto schématu. Situace je komplikována existencí komunikačních cest, historickými či politickými faktory, přírodními faktory atd. 17
Obr. 2: Burgessův model soustředných zón. (Pramen: http://www.geographyalltheway.com)
5.3 Sektorová teorie Těsně před druhou světovou válkou vznikla nová teorie, která je spojena se jménem H.Hoyta a která doplňuje předchozí Burgessovu teorii soustředných zón. Průmyslové oblasti se nevytvářejí kolem obchodního centra, nýbrţ podél ţelezničních tratí, vodních toků nebo na okrajích měst. Oblasti bydlení „vyšší třídy“ nejsou umístěny v posledním soustředném pásmu na okraji města, ale ve více sektorech. Obytné čtvrti bohatých vznikají blízko obchodních a správních center, avšak šíří se podél komunikací nebo směrem k jinému seskupení budov či obchodů.
Obr. 3: Hoyotův model – sektorová teorie. (Pramen: http://www.geographyalltheway.com)
18
5.4 Teorie několika jader Hoyotova teorie byla vlastně modifikací základní Burgessovy myšlenky. Předpokládala existenci jediného městského jádra. Teorie několika jader, kterou vypracovali C.D.Harris a E.Ullman, se liší od obou předchozích právě tím, ţe předpokládá ve městě existenci více jader. Kaţdé z těchto center se specializuje na jednu určitou funkci. Příkladem vícejaderného (polycentrického) města je Chicago, Londýn nebo i Praha. Příčinou vzniku více center je několik faktorů. Jsou to zejména: -
potřeba určitých zařízení pro některé činnosti, napojení na dálkové komunikace a náročnost na plochu
-
podobné činnosti těţí ze vzájemné blízkosti, např. soustředění obchodů s podobným sortimentem soustřeďuje potenciální kupce
-
vzájemné rušení jedněch činností druhými; průmysl, který potřebuje hodně místa, je hlučný a nečistý, nemůţe být blízko obchodního centra nebo obytných čtvrtí
-
příliš velké náklady na umístění některých činností v hlavním městském centru (Musil 1967)
Obr. 4: Harris-Ullmanův model. (Pramen: http://people.hofstra.edu)
19
6
VYMEZENÍ ZKOUMANÉHO ÚZEMÍ Pro praktickou aplikaci teoretických přístupů bylo území vymezeno jako
administrativní hranice okresu Brno – město.
Zadáním bakalářské práce je vymezit
sekundární centra v prostoru Brna, tedy byla ponechána poměrně velká volnost v tom, o jaké území se v konečném výsledku bude jednat. Omezení prostoru pouze na okres Brno – město, se ukázalo při samotné tvorbě práce i v konečném výsledku jako nejoptimálnější řešení. Vymezit subcentra v prostoru vzdálenějším od centra Brna, tedy na území Brnavenkova, se projevilo dle získaných výsledků jako velmi nepravděpodobné. V případě studia území, omezeného pouze na Brno-město, bylo třeba samotný prostor rozdělit na ještě více menších územních jednotek. Pro toto podrobnější rozčlenění byla pouţita diferenciace Brna-města do tzv. urbanistických obvodů. Brno-město bylo diferencováno do jemné sítě územních jednotek čítající 278 obvodů. Urbanistické obvody, z hlediska charakteru zvolených metodik vymezování subcenter, nejlépe vystihují podstatu zkoumání, neboť se jedná o skladebné územní jednotky vymezené na základě jejich vnitřní podobnosti. Jedná se tedy o obvody, které spojuje historická, urbanistická, sociální či ekonomická charakteristika. V našem případě se zvolené členění na urbanistické obvody jeví jako vhodné. Např. diferenciace města do městských částí by byla z hlediska objemu a výpočetní náročnosti mnohem jednodušší, nicméně by vystihovala pouze politické vymezení nikoli právě podobnost sídelní zástavby na základě sledování sociálně ekonomických nebo územně technických jevů. V rámci urbanistických obvodů jsou navíc v některých mapových vyhodnoceních, vymezeny zastavěné a nezastavěné plochy, coţ nám dokumentuje skutečnou koncentraci jevů v prostoru. Pro takto výše zmíněné území byl předpokládán výskyt určitých jevů, které byly v konečném výsledku vydefinovány dle několika vymezovacích kritérií. Brno-město tak bylo diferencováno ještě na několik územních celků právě na základě zvolených kritérií.
20
7
PRAKTICKÁ ČÁST
7.1 Vymezení kritérií Jako vymezovací kritéria sekundárních center byly zvoleny následující druhy poskytovaných sluţeb: maloobchodní síť elektroniky a elektrospotřebičů, mobilních telefonů, klenotů a chovatelských potřeb, jeţ byly doplněny sítí bankomatů, kin, lékáren, zubních lékařů a notářů. Pro praktickou aplikaci vymezení subcenter v prostoru Brna-města tak bylo zvoleno devět kritérií. Cílem bylo vybrat takovou rozmanitou škálu obchodů a sluţeb, pro kterou předpokládáme, ţe je typická pro jádro, resp. subjádro. Je nutné podotknout, ţe přístup vymezování kritérií je značně subjektivní a ve velké míře závislý na výzkumníkovi samotném. Zjištění monocentricity či polycentricity Brna tak podléhá zejména výběru vymezovacího kritéria. V této bakalářské práci je snahou vymezit v Brně subjádra na základě výskytu vybraných obchodů a vybraných poskytovaných sluţeb. Je moţné, ţe pokud bychom subjádra vymezovali na základě jiných kritérií, dostali bychom pravděpodobně podobné výsledky. Vymezování kritérií pro tuto bakalářskou práci nelze chápat dogmaticky, ale je potřeba je vnímat pouze jako určitou moţnou metodiku, jakým způsobem by se mohly subjádra identifikovat.
7.2 Sběr informací Základním předpokladem a výchozím bodem celé praktické činnosti bylo získání údajů o počtu a poloze výše zmíněných obchodů a sluţeb na území Brna. Stěţejním podkladem se stal databázový soubor maloobchodní sítě z roku 2006. Při zjišťování informací o sluţbách, netýkajících se maloobchodu, byly pouţity souhrnné databáze jednotlivých zaštiťujících institucí, např. České advokátní komory, České stomatologické komory či České lékárnické komory. Tímto způsobem byla utvořena databáze čítající 1 013 poloţek. Nejpočetněji jsou z vybraných kritérií v Brně zastoupeni zubní lékaři (456 poloţek). Blízko stovkové hodnoty je zjištěno i zastoupení bankomatů (91), lékáren (114), obchodů s elektronikou a elektrospotřebiči (102) a klenotnictví (101). Zbylé vymezovací kritéria jiţ hrají roli spíše doplňujícího charakteru.
21
Tab. 1: Počet sluţeb, počet obchodů s typem zboţí v Brně – městě, 2006. (Pramen: maloobchod 2006) Druhy služby, druh prodávaného zboží bankomaty elektronika, elektrospotřebiče chovatelské potřeby kina klenotnictví lékárny mobilní telefony notáři zubní lékaři celkem
Počet 94 102 75 8 101 114 45 21 456 1 016
7.3 Vlastní zpracování Pro kaţdou poloţku byla zjištěna přesná adresa (název ulice a číslo orientační). S pomocí databázového souboru, jeţ obsahuje adresní body města Brna s přesnými hodnotami souřadnicového systému S-JTSK, byly všechny poloţky přesně lokalizovány do mapového podkladu Brna. Jednotlivé poloţky obchodů a sluţeb byly vyneseny do mapového podkladu v prostředí programu ArcMap. Získali jsme tak hustou síť bodů (celkem 1 016 bodů), jeţ tvoří základ pro zjištění monocentricity či polycentricity města Brna. V dalším kroku bylo nutné pomocí matematického aparátu zjistit, do jaké míry jednotlivé druhy sluţeb a obchodů tvoří clustery, zda-li je vůbec tvoří. Byla vyuţita extenze Spatial Statistics Tools / Analyzing Patterns / Average Nearest Neighbour, jehoţ výsledkem je tzv. index nejbliţších bodů, tedy hodnota, která určuje, zda daná charakteristika (např. bankomaty) tvoří v prostoru clustery či ne. Index nejbliţších bodů je dán poměrem jejich průměrné vzdálenosti od kaţdého jiného bodu a vzdáleností od nejbliţšího bodu. Výsledky propočtů dle metody Average Nearest Neighbour jsou uvedeny pro všech devět sledovaných kritérií v následující tabulce.
22
Tab. 2: Druhy sluţby, druh prodávaného zboţí v Brně – městě, 2006. Výpočet INB – index nejbliţších bodů, z-hodnota, vlastnost clusteru a disperze. (výpočty dle ArcMap) Druhy služby, druh prodávaného zboží zubní lékaři bankomaty klenotnictví notáři kina lékárny chovatelské potřeby elektronika, elektrospotřebiče mobilní telefony
INB 0,35 0,53 0,57 0,97 1,74 28,69 36,26 39,51 48,49
z-hodnota -26,60 -8,54 -8,33 -0,30 4,01 565,50 588,06 747,60 609,39
cluster/disperze cluster cluster cluster cluster/disperze disperze disperze disperze disperze disperze
Nejniţší index nejbliţších bodů (INB) byl zjištěn u kategorie zubních lékařů, kdy bylo dosaţeno hodnoty 0,35, coţ potvrzuje i z-hodnota, která činí -26,60. Zubní lékaři v Brně vykazují z vybraných kategorií nejvyšší tendenci tvorby shluků. Tato tendence byla prokázána také v kategorii bankomatů a klenotnictví, kdy se hodnoty INB pohybují mírně nad 0,50. U těchto tří kategorií můţeme tedy potvrdit vlastnost tvorby clusterů v prostoru. Přechodnou hodnotu mezi clusterem a disperzí vykazuje kategorie notářů. Zbylé kategorie (kina, lékárny, chovatelské potřeby, obchody s elektronikou, elektrospotřebiči a mobilními telefony) vykazují vysoké hodnoty INB. Jinými slovy tyto obchody a sluţby netvoří shluky a v prostoru jsou rovnoměrně rozloţeny po celé ploše. Nyní se podíváme na jednotlivé vrstvy podrobně. Pokusíme se vysvětlit procesy či jevy, které mají zásadní vliv na tvorbu clusterů v prostoru města Brna. Mapy jsou zhotoveny v prostředí ArcMap s vyuţitím extenze Spatial Analyst Tools / Density / Kernel Density.
7.3.1
Vymezení clusterů v kategorii zubních lékařů Největší koncentrace zubních lékařů vykazuje ulice Pekařská, kde se nachází
přesně 53 zubařů. V mapě je zaznačena nejintenzivnějším odstínem oranţové. Zbytek centra města je rovnoměrně pokryto. Směrem od centra vybíhají severním směrem dvě linie. Pravý výběţek tvoří dvě velké koncentrace zubních lékařů na Lesné (Halasovo náměstí) a v Černých Polích (ulice Janouškova). Levý výběţek zaujímá zhruba prostor Králova Pole. Dva prostorově spíše menší shluky, nicméně významného bodového
23
charakteru, můţeme zaznamenat na jihozápadě města, v městské části Bohunice a druhý shluk bodového charakteru v severozápadní části města na ulici Rybkova.
Mapa 1: Vymezení clusterů v kategorii zubních lékařů, Brno – město, 2006. (vlastní zpracování)
Významným faktorem vysoké kumulace zubních lékařů v několika málo clusterech můţou být tzv. aglomerační výhody. Na proces koncentrace sluţeb je potřeba pohlíţet v mezorovině, popř. mikrorovině. Dodavatelé zdravotnických potřeb mohou výrazně sniţovat ceny v závislosti na mnoţství prodaného materiálu. Jedná se o tzv. mikroaglomerační faktory, kdy měřítko výroby/produkce vede ke sniţování nákladů. Vznik výše popsaných shluků můţeme vysvětlit také na základě lokalizačních faktorů. Koncentrace zubních lékařů je vázána na existenci nemocnice či menšího
24
lékařského zařízení, jako jsou polikliniky a místní zdravotní střediska. Právě fakultní nemocnice u Sv. Anny, Nemocnice Bohunice či poliklinika na Rybkove, tvoří příznivé zázemí pro zubní lékaře a tím pádem i jejich vysokou koncentraci.
7.3.2
Vymezení clusterů v kategorii bankomatů Z mapy lze pozorovat, ţe bankomaty jsou rozmístěny poměrně rovnoměrně
a ţe tvoří několik významných shluků. Tím nejdůleţitějším je opět samotné centrum města Brna. Např. v úplném středu města v pouhých třech urbanistických jednotkách (2, 3 a 4) je umístěno 20 bankomatů. Tyto bankomaty jsou koncentrovány do pouhých devíti ulic: Náměstí svobody, Masarykova, Kobliţná, Jánská, Benešova, Joštova, Nádraţní, Panská a Starobrněnská. Vysoký počet bankomatů je zaznamenán také v Galerii Vaňkovka. Výskyt velkého mnoţství bankomatů ve středu města lze vysvětlit úzkou vazbou na velký počet obchodů a sluţeb a tím tedy i vysoký počet potenciálních zákazníků. Podobnou vazbu a vysvětlení můţeme aplikovat i na vysokou koncentraci bankomatů v ulici Vídeňská situovanou jiţním směrem od centra Brna. Zde je pět bankomatů registrováno na Vídeňské 100/117 a tři bankomaty registrovány na Vídeňské 89a. V prvém případě se jedná o nákupní centrum Futurum, ve druhém případě o hypermarket Interspar. Umístění pěti bankomatů v obchodním centru Futurum uţ samo o sobě indikuje, ţe se v této lokalitě bude nacházet velké mnoţství obchodů a sluţeb. Shluk jiţně od centra v mapě reprezentuje trojici bankomatů v nákupním centru Avion. Obecně můţeme dle zjištěných výsledků říci, ţe ve většině případů jsou bankomaty indikátorem vysoké koncentrace obchodů a sluţeb.
25
Mapa 2: Vymezení clusterů v kategorii bankomatů, Brno – město, 2006. (vlastní zpracování)
7.3.3
Vymezení clusterů v kategorii klenotnictví Klenotnictví jednoznačně neřadíme mezi obchody denní spotřeby. Je to velice
specifický druh sluţby, který je vyuţíván ve větší míře pouze omezenou skupinou společnosti (vyšší třída). Zbytek společnosti této sluţby vyuţívá pouze ve výjimečných případech. Z mapy lze vyčíst, ţe klenotnictví jsou umístěna, jako všechny předešlé kategorie, především v centru města. Dále jsou bodově roztroušeny v jiţní části Brna v obchodních centrech Futurum a Interspar na Vídeňské ulici a v obchodním centru Avion na Skandinávské ulici. Zde klenotnictví vyuţívají potenciálních zákazníků, kteří sem jdou nikoli primárně za nákupem klenotů, nýbrţ za jinými sluţbami. V případě cíleného nákupu klenotů jsou zákazníci ochotni podniknout i náročnější cesty. Z tohoto důvodu jsou
26
klenotnictví umístěna téměř výhradně v samotném centru města (kromě výše zmíněných periferních nákupních center), popř. na dopravních tepnách Veveří a Palackého třída.
Mapa 3: Vymezení clusterů v kategorii klenotnictví, Brno – město, 2006. (vlastní zpracování)
7.3.4
Vymezení clusterů v kategorii notářů Poslední charakteristikou, která vykazuje dle „kernel density analyst“ podobu
clusteru, je kategorie notářů. Ve skutečnosti se jedná jen o jeden cluster umístěný v úplném centru města. Notáři jsou ještě více specifičtější druh sluţby, neţ tomu bylo u výše zmíněných klenotníků, a proto tendence tvořit shluk byla u této kategorie předpokládána. Obyvatelstvo je ochotno za touto sluţbou dojíţdět i na delší vzdálenost, proto nemusí být notáři umístěni v blízkosti jejich bydliště.
27
Mapa 4: Vymezení clusterů v kategorii notáři, Brno – město, 2006. (vlastní zpracování)
7.3.5
Souhrnné vymezení clusterů Vše výše uvedené dokládá následující mapa, jeţ zahrnuje čtyři zmíněné kategorie,
u kterých byla zjištěna vlastnost shlukování (zubní lékaři, bankomaty, klenotnictví a notáři). V mapě jsou na sobě přiloţeny všechny čtyři datové vrstvy dle „kernel density analyst“: hustota zubních lékařů, bankomatů, klenotnictví a notářů. Mapa jasně dokumentuje, ţe nejsilnější shluk se tvoří v samotném centru města Brna. Směrem dále od jádra shlukování obchodů a sluţeb klesá, aţ v periferních oblastech zcela chybí. Je třeba si povšimnout dvou liniových shluků, jeţ vybíhají severním a severozápadním směrem.
28
Mapa 5: Souhrnné vymezení clusterů: zubní lékaři, bankomaty, klenotnictví, notáři, Brno – město, 2006. (vlastní zpracování)
Jedná se jednak o navazující soustavu ulic Lidická – Štefánikova – Palackého třída – Kuřimská – Banskobystrická a o ulice Veveří –Minská – Horova. Tyto dvě soustavy ulic jsou hlavními dopravními tepnami, kterými se obyvatelstvo ze severních a západních okrajových městských částí dostává do centra města. Mohou se zde kumulovat tedy zákazníci jak ze samotného jádra tak z okrajových částí. Můţeme zde indikovat jasnou vazbu obchodů a sluţeb na dopravní infrastrukturu a jistou roli můţe hrát i historický vývoj. Výrazné shluky lze vypozorovat téţ v oblasti severovýchodní a východní od centra města. Zde ke shlukování dochází v důsledku vysoké hustoty obyvatelstva na malé ploše,
29
relativní blízkosti těchto městských částí od centra města a zní vyplývající dobré dopravní dostupnosti. Zejména se jedná o městské části Lesná, Líšeň, Vinohrady, Ţidenice a Husovice. Svůj význam zde má také obchodní centrum umístěné v Králově Poli. Naproti tomu městské části západně od centra jsou téměř bez shluků, neboť jsou od jádra města značně vzdálené. Koncentrace obyvatelstva je zde vysoká, nicméně zde hraje roli vzdálenost a omezená dopravní dostupnost. Významné shluky bodového charakteru jsou identifikovatelné v jiţní části města. Především se jedná o shluky nákupních center Futurum a Avion a hypermarket Interspar. V prvních dvou případech se dá lokalizace takto významných shluků připisovat zejména vlivu dobré dopravní dostupnosti. Nákupní centrum Futurum se nachází v těsné blízkosti dálnice na Vídeň a obdobně i nákupní centrum Avion leţí při kříţení dálnic D1 a D2. Pokud hovoříme o vlivu nákupních center na tvorbu shluků, je zde třeba ještě zmínit nezanedbatelný vliv Galerie Vaňkovka a nákupního centra v Králově Poli.
7.3.6
Koncentrace služeb vzhledem k ploše urbanistického obvodu Při tvorbě mapy č. 6 se vycházelo z prostého součtu jednotlivých obchodů a sluţeb,
který byl přepočten na rozlohu urbanistického obvodu. Tímto způsobem vznikla mozaika barevně odlišných plošek, které nás informují, jaká je hustota obchodů a sluţeb v jednotlivých urbanistických obvodech. Jiţ pomíjíme vlastnost shlukování a do výpočtu jsou zahrnuty i ty obchody a sluţby, které dle „kernel density analyst“ netvoří clustery. Z mapy jasně plyne, ţe největší počet obchodů a sluţeb je koncentrován v centru města. Silná hustota se objevuje také na linii vybíhající severním směrem od jádra. Jak jiţ bylo dříve zmíněno, jedná se o soustavu ulic Lidická – Štefánikova – Palackého třída – Kuřimská – Banskobystrická, jeţ je mimo svůj obchodní a obsluţný charakter také významnou dopravní tepnou. Poměrně překvapivě vzhledem k předchozím výsledkům se v nejvyšší kategorii nově objevují urbanistické obvody východně od jádra, které zhruba pokrývají městskou část Líšeň. Zde je zaznamenána velká koncentrace obchodů a sluţeb, zejména díky vysokému počtu obyvatel. V souladu s předchozími výsledky jsou v druhé nejvyšší kategorii zahrnuty urbanistické obvody jiţně od centra, na jejichţ území se nacházejí velká nákupní centra. Koncentrace obchodů a sluţeb je zde vysoká a předpokládá se, ţe se bude i nadále zvyšovat.
30
Celkově však můţeme konstatovat, ţe aţ na drobné výjimky se téměř veškerý obchod a sluţby koncentrují v samotném jádru města a na severním liniovém výběţku ulic Lidická aţ Banskobystrická. Se zvyšující se vzdáleností od centra města se koncentrace obchodů a sluţeb sniţuje.
Mapa 6: Počet obchodů a sluţeb na jednotku plochy, Brno – město, 2006. (vlastní zpracování)
7.3.7
Koncentrace služeb vzhledem k historickému vývoji Nejvýznamnějším prostorem, z hlediska koncentrace maloobchodu a sluţeb, je dle
zjištěných výsledků jednoznačně centrum města, dále důleţité dopravní tepny, které spojují centrum s periférií a v neposlední řadě také nákupní centra. Takto prostorově vymezené clustery můţeme vysvětlit i z historického hlediska.
31
Jako historické jádro uvaţujeme centrální oblast města, obemknutou do poloviny 19. století hradbami, přibliţně probíhajícími ulicemi Husova, Bašty, Novobranská, Rooseveltova a Solniční. Tradiční funkce jádra zajišťující veškerý maloobchod a sluţby se postupně začala rozšiřovat i do oblastí mimo opevnění, do tzv. historického předměstí. Obsluţnou funkci tak kromě historického jádra zajišťuje hvězdicovitě se rozbíhající síť ulic Pekařská, Veveří, Lidická a Křenová (Samek 1982). Maloobchodní a obsluţná síť v centru města je tak postupně doplňována dalšími územními formami, které se tvoří zejména v návaznosti na dobrou dopravní dostupnost. Jedná se především o městské části Staré Brno, Veveří, Královo Pole a Ţidenice. Historické jádro a jeho obsluţná funkce s rozvojem města postupně sílila. V době socialismu (asi od 70. let), v rámci centrálně řízené politiky rozvoje města, role jádra ještě více rostla, na úkor nedostatečného rozvoje obchodů a sluţeb v periferních oblastech. Docházelo k urbanistickému přetíţení historického centra (Dokoupil, 1995). Obrovský boom maloobchodních řetězců, který započal v polovině 90. let a následná výstavba velkých nákupních center v periferních oblastech, znamenala oslabení obsluţné funkce jádra. V souladu se zjištěnými výsledky, tak postupně dochází k přesunu některých obchodů a sluţeb mimo centrum a můţeme tak hovořit o tvorbě sekundárních center v prostoru města.
32
Mapa 7: Vybrané obchody a sluţby, bodově, Brno – město, 2006. (vlastní zpracování)
33
8
ZÁVĚR Polycentricita města a její zkoumání je v současné době poměrně diskutované téma.
Vývoj v řadě měst dnes směřuje od klasického monocentrického modelu města k tzv. polycentrickému. Tento proces velmi úzce souvisí s procesem suburbanizace, kdy dochází ke stěhování obyvatelstva z centra města směrem do periferních oblastí. Na obyvatelstvo se postupně nabalují také obchody a sluţby. Proces suburbanizace můţe mít i jisté obměny, kdy dochází nejprve k vystěhovávání obchodů a sluţeb mimo centrum a teprve potom následuje suburbanizace obyvatelstva. V kaţdém případě tak vznikají v zázemí měst shluky obyvatel, obchodů, sluţeb a firem, které se mohou více či méně podobat
klasickému
městskému
centru.
V takovém
případě
jiţ
hovoříme
o tzv. sekundárních centrech, které spolu dohromady tvoří polycentrické město. Úkolem této bakalářské práce bylo identifikovat taková sekundární centra v městě Brně. V prvé řadě bylo nutné zjistit, zda-li město Brno má charakter monocentrického či polycentrického města. V případě potvrzení druhé moţnosti taková sekundární centra identifikovat a popsat. Podle zvolené metodiky vymezení na základě devíti různých druhů obchodů a sluţeb lze konstatovat, ţe Brno má v některých směrech charakter spíše monocentrického města, nicméně se objevují jisté prvky počínající polycentricity. V Brně podle všech sledovaných kritérií vţdy hraje dominantní roli úplný střed města, kde je situována největší koncentrace všech sledovaných obchodů a sluţeb. Směrem dále od centra hustota sluţeb plynule klesá, aţ v některých periferních oblastech zcela chybí. Jedinou výjimkou, kdy hustota sluţeb zasahuje i do oblastí mírně vzdálených od samotného středu, je severní liniový výběţek spojnice ulic Lidická – Banskobystrická. Centrum a tento výběţek můţeme tedy označit za dominantní spádovou oblast téměř veškeré dojíţďky za obchodem a sluţbami. Sledované
sluţby
(lékárny,
chovatelské
potřeby,
obchody
s elektronikou
a elektrospotřebiči a obchody s mobilními telefony) netvoří ve městě ţádné významné clustery, mimo samotné centrum města. Silná koncentrace je u nich zaznamenána v jádru města, ve zbylých oblastech jsou rozmístěny rovnoměrně a netvoří ţádné významné shluky. Jinými slovy vykazují typický monocentrický charakter.
34
Známky polycentricity se objevují pouze v kategoriích zubních lékařů, bankomatů, klenotnictví a notářů. Důvody polycentrického charakteru těchto kategorií jsou však různé. V případě zubních lékařů jde o vazbu na jiná lékařská zařízení, jako jsou nemocnice nebo větší zdravotní střediska. Zubní lékaři zde mají vhodné zázemí a pokud přidáme faktor nízké konkurence, je jejich snaha o disperzi minimální. Můţeme mluvit i o tzv. aglomeračních výhodách, kdy dodavatelé zdravotního materiálu mohou sniţovat ceny v závislosti na odebraném mnoţství, které je v případě shluků zubních lékařů na jednom místě vysoké. V případě bankomatů a klenotnictví má clusterování poněkud odlišný důvod. Je jím vazba na nákupní centra. U obou kategorií je zaznamenána silná koncentrace těchto sluţeb v jádru města a také bodově v místech výskytu nákupních center či hypermarketů. Jmenovitě jsou to tedy nákupní centrum Královo Pole, Galerie Vaňkovka, hypermarket Interspar, nákupní centrum Futurum a Avion. Závěrem tedy můţeme konstatovat, ţe město Brno se v současné době nachází v jisté přechodné fázi mezi monocentrickým a polycentrickým modelem. Jiţ jsou nastíněny oblasti, kde se dá předpokládat vznik subjader. Je zde vybudována infrastruktura a vhodné zázemí, nicméně koncentrace obchodů a sluţeb ještě nedosahuje takového významu, aby mohla konkurovat jádru města. Do dalších let pravděpodobně můţeme očekávat, ţe i další sluţby budou následovat tento polycentrický model a budou se přesouvat z centra do periferních oblastí. Tím pádem bude docházet k oslabování jádra města a k posilování jednotlivých subjader v zázemí města. Je nutné však připomenout, ţe metoda vymezování subjader je do značné míry závislá na výběru kritérií, dle kterých je budeme určovat. V této bakalářské práci byla vytvořena metodika identifikace sekundárních center, kterou však nesmíme vnímat jako jediný moţný přístup vymezování subjader. Je nutné ji chápat jako jednu z více moţností, jakým způsobem by se mohla sekundární centra identifikovat. Pro doplnění, potvrzení či vyvrácení zjištěných výsledků, by mohla být sledovaná kritéria doplněna
35
charakteristikami např. o počtu zaměstnaných, dojíţdějících a vyjíţdějících, počtu trvale bydlících, cenách pozemků atd. Takové šetření by se tak mohlo stát vzhledem k objemovému mnoţství dat a náročnosti výpočtů vhodným tématem ke zpracování diplomové práce.
36
9
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ
Seznam použité knižní literatury: CADWALLADER, Martin. Urban Geography : an analytical approach. New Jersey : Prentice Hall, 1996. 406 s. ISBN 0-13-341637-2. CLARK, William. Monocentric to Policentric: New Urban Forms and Old Paradigms. In BRIDGE, Gary. A companion to the city. 1st edition. Oxford : Blackwell Publishers, 2000. s. 141-154. ISBN 0-631-21052-0. HERBERT, David, THOMAS, Colin. Cities in space, city as place. 3rd edition. Londýn : David Fulton Publishers, 1997. 378 s. ISBN 1-85346-401-5. MUSIL, Jiří. Lidé a sídliště. 1. vyd. Praha : Svoboda, 1985. 331 s. MUSIL, Jiří. Sociologie soudobého města. 1. vyd. Praha : Svoboda, 1967. 320 s. SAMEK, Bohumil, HRUBÝ, Karel Otto. Brno - proměny města. 1. vyd. Brno : Blok, 1982. 264 s., 56. SLEPIČKA, Alois. Venkov a/nebo město. 1. vyd. Praha : Svoboda, 1981. 367 s. SÝKORA, Luděk, et al. Suburbanizace : a její sociální, ekonomické a ekologické důsledky. 1. vyd. Praha : Ústav pro ekopolitiku, 2002. 191 s. ISBN 80-901914-9-5. TOUŠEK, Václav, et al. Ekonomická a sociální geografie. 1. vyd. Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2008. 411 s. ISBN 978-80-7380-114-4. Seznam elektronických článků: CLARK, Ed, GEPPERT, Mike. Socio-political processes in international management in post-socialist contexts. Journal of International Management [online]. 2006, no. 12 [cit. 2009-02-13], s. 340-357.
37
JUNGYUL, Sohn. Are comuting patterns a good indicator of urban spatial structure?. Journal of Transport Geography [online]. 2005, no. 13 [cit. 2009-02-13], s. 306-317. MCMILLEN, Daniel. Nonparametric Employment Subcenter Identification. Journal of Urban Economics [online]. 2001 [cit. 2009-01-05], s. 448-473. MCMILLEN, Daniel, SMITH, Stefani. The number of subcenters in large urban areas. Journal of Urban Economics [online]. 2003, no. 53 [cit. 2009-01-05], s. 321-338. REDFEARN, Christian. Persistance in urban form: The long-run durability of employment centers in metropolitan areas. Regional Science and Urban Economics [online]. 2008, vol. x [cit. 2009-01-05]. REDFEARN, Christian. The topography of metropolitan employment: Identifying centers of employment in a polycentric urban area. Journal of Urban Economics [online]. 2007, no. 61 [cit. 2009-01-05], s. 519-541. SCHWANEN, Tim. Travel behaviour in Dutch monocentric and policentric urban systems. Journal of Transport Geography [online]. 2001, vol. 9 [cit. 2009-01-05], s. 173-186. WAGNER, Richard. Self-governance, polycentrism, and federalism: recurring themes in Vincent Ostrom´s scholarly oeuvre. Journal of Economic Behaviour and Organization [online]. 2005, no. 57 [cit. 2009-02-13], s. 173-188. Seznam webových stránek: Česká advokátní komora [online]. 1995 [cit. 2009-05-02]. Dostupný z WWW:
. Česká lékarnická komora [online]. 2009 [cit. 2009-05-02]. Dostupný z WWW: .
38
Česká stomatologická komora [online]. 2009 , 2009 [cit. 2009-05-02]. Dostupný z WWW: . Geography all the way [online]. 2005 , 2009 [cit. 2009-05-13]. Dostupný z WWW: . Sector and Nuclei Urban Land Use Representations [online]. 2008 , 2008 [cit. 2009-0513]. Dostupný z WWW: . Seznam použitých dat: Centrum pro regionální rozvoj MU. Databázový soubor: maloobchod 2006
39
10 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK CBD – Central Bussines District, centrum obchodu a sluţeb, obvykle jádro města INB – index nejbliţších bodů, Average Nearest Neighbour
40
