IDENTIFIKACE DOMÁCNOSTÍ OHROŽENÝCH FINANČNÍ NEDOSTUPNOSTÍ BYDLENÍ V SOUVISLOSTI S HOSPODÁŘSKOU KRIZÍ Zpráva k aktivitě A09101
Autoři: Mgr. Martina Mikeszová Ing. Mgr. Martin Lux, Ph.D. Ing. Petr Sunega
V Praze dne 13. 5. 2010
OBSAH PROJEVY HOSPODÁŘSKÉ KRIZE V REGIONECH ČR ............................................... 2 MOŽNÉ ZDROJE DAT PRO IDENTIFIKACI DOMÁCNOSTÍ POSTIŽENÝCH KRIZÍ .......................................................................................................... 7 POTENCIÁLNÍ FINANČNÍ NEDOSTUPNOST BYDLENÍ .............................................. 8 FINANČNÍ OBTÍŽE PŘI PLACENÍ BYDLENÍ U RŮZNÝCH TYPŮ DOMÁCNOSTÍ .......................................................................................................... 10 STRUKTURA NEZAMĚSTNANOSTI V LETECH 2008 - 2009 ..................................... 14 PŘÍJEMCI PŘÍSPĚVKU NA BYDLENÍ V ROCE 2008 A 2009 ...................................... 21 VÝSLEDKY ŠETŘENÍ MEZI POSKYTOVATELI HYPOTEČNÍCH ÚVĚRŮ ........... 27 ZÁVĚR .................................................................................................................................... 28 LITERATURA A ZDROJE DAT ......................................................................................... 30
1
V rámci aktivity A09101 je úkolem zmapovat dopady hospodářské krize na finanční dostupnost bydlení a regionální rozdíly ve finanční dostupnosti bydlení pro jednotlivé typy (skupiny) domácností. Cílem této zprávy je zejména identifikovat typy (skupiny) domácností nejvíce ohrožené (zasažené) hospodářskou krizí. Analýza potenciální finanční (ne)dostupnosti bydlení (Mikeszová, Lux, Morisseau 2009) poukázala na typy domácností, které mohou být potenciálně ohrožené finanční nedostupností bydlení zejména z důvodu svých dlouhodobě nízkých příjmů a aktuálně probíhající deregulace nájemného. S nástupem hospodářské krize na konci roku 2008 je však možné předpokládat, že se skupina ohrožených domácností rozšíří, resp. že dopady hospodářské krize (byť jednorázové) mohou vést k dočasnému ohrožení finanční dostupnosti bydlení i, či dokonce zejména, těch skupin domácností, které nebyly původně identifikovány jako ohrožené (například vlastníci bytů a rodinných domů zatížených splátkami hypotečních úvěrů). Úkolem zprávy je tedy pomocí dostupných datových zdrojů identifikovat domácnosti, které nejvíce mohou v důsledku hospodářské krize pociťovat problémy s finanční dostupností bydlení. Jedním z hlavních projevů hospodářské krize je nárůst počtu nezaměstnaných, z toho důvodu bude velká pozornost věnována vývoji nezaměstnanosti a struktuře uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadech práce. Mimo to, v souladu s hlavním posláním projektu, budeme sledovat tyto procesy i v regionálním členění. PROJEVY HOSPODÁŘSKÉ KRIZE V REGIONECH ČR Jedním ze znaků hospodářské krize je nárůst nezaměstnanosti. Nezaměstnanost rostla již od třetího čtvrtletí a zejména pak čtvrtého čtvrtletí roku 2008. Nárůst nezaměstnanosti můžeme pozorovat ve všech krajích; nelze však říci, že by nezaměstnanost rostla všude se stejnou intenzitou (graf 1). Ústecký kraj i Moravskoslezský kraj stále patří ke krajům s nejvyšší mírou nezaměstnanosti, ovšem ani v jednom z nich míra nezaměstnanosti, na rozdíl od všech ostatních krajů, nepřekročila úroveň z prvního čtvrtletí roku 2007. Podíváme-li se na shluky krajů podle míry nezaměstnanosti v posledním čtvrtletí roku 2009 ve srovnání s rokem 2007, pak můžeme vysledovat jasnou změnu. Do začátku roku 2008 pozorujeme tři skupiny krajů. Na jedné straně kraje s vysokou nezaměstnaností, které představují Moravskoslezský a Ústecký kraj, na druhé straně pak specifický kraj Praha, vyznačující se velmi nízkou nezaměstnaností, a „uprostřed“ mezi nimi skupinu všech ostatních krajů. Na konci roku 2009 sice Praha stále tvoří svébytný kraj, ovšem rozdíly v míře nezaměstnanosti mezi ostatními kraji se smazávají; například míra nezaměstnanosti v Olomouckém a Moravskoslezském kraji je již obdobná. Propastný rozdíl mezi mírou nezaměstnanosti v Ústeckém a Moravskoslezském kraji oproti ostatním krajům zmizel a naopak se mírně odděluje skupina krajů s nižší mírou nezaměstnanosti (Středočeský, Jihočeský, Plzeňský a Královéhradecký kraj). Srovnáme-li nárůst počtu nezaměstnaných v jednotlivých krajích ve třetím čtvrtletí 2009 oproti stejnému čtvrtletí předchozího roku, kdy můžeme hovořit o počátku hospodářské krize, pak nezaměstnanost rostla zejména v Olomouckém, Zlínském a Libereckém kraji a na Vysočině (graf 2). V těchto krajích se počet nezaměstnaných zvýšil o více než čtyři procenta pracovní síly v daném kraji. Porovnáme-li míru nezaměstnanosti v čase, tedy míru nezaměstnanosti ve třetím čtvrtletí roku 2009 k nezaměstnanosti ve třetím čtvrtletí roku 2008, pak nevýrazněji vzrostla nezaměstnanost v kraji Olomouckém (0,84krát), kraji
2
Královéhradeckém (0,79krát), kraji Zlínském (0,79krát) a kraji Plzeňském (0,76krát). Z těchto informací zřetelně vyplývá, že dopadem krize v oblasti finanční dostupnosti bydlení nejsou ohroženy jen domácnosti v krajích s již vysokou mírou nezaměstnanosti, ale rovněž, a možná dokonce zejména, domácnosti v ostatních krajích, kde může dojít ke krachu větších firem a razantnějšímu propouštění. Graf č. 1: Míra nezaměstnanosti v jednotlivých krajích ve čtvrtletích roků 2009, 2008 a 2007 15% 14% Praha
13%
Středočeský kraj
12%
Jihočeský kraj
11%
Plzeňský kraj
10%
Karlovarský kraj
9%
Ústecký kraj
8%
Liberecký kraj
7%
Královéhradecký kraj
6%
Pardubický kraj Vysočina
5%
Jihomoravský kraj
4%
Olomoucký kraj
3%
Zlínsky kraj
2%
Moravskoslezský kraj
1% 0% 1_2007 2_2007 3_2007 4_2007 1_2008 2_2008 3_2008 4_2008 1_2009 2_2009 3_2009 4_2009
Zdroj: Počty nezaměstnaných (počet uchazečů o zaměstnání) podle evidence MPSV v jednotlivých krajích, vlastní výpočty. Graf č. 2: Úbytek/nárůst míry nezaměstnanosti mezi třetím čtvrtletím roku 2007, 2008 a 2009 M oravskoslezský kraj
3,5%
Zlínsky kraj
4,5%
Olomoucký kraj
5,2%
Jihomoravský kraj
3,3%
Vysočina
4,2%
Pardubický kraj
3,4%
Královéhradecký kraj
3,3%
Liberecký kraj
4,4%
Ústecký kraj
3,5%
Karlovarský kraj
3,5%
Plzeňský kraj
3,4%
Jihočeský kraj
2,7%
Středočeský kraj
2,3%
Praha -3%
-2%
-1%
3_2009-3_2008 3_2008-3_2007
1,3% 0%
1%
3
2%
3%
4%
5%
6%
Zdroj: Počty nezaměstnaných (uchazečů o zaměstnání) podle evidence MPSV v jednotlivých krajích, vlastní výpočty.
Jiným projevem hospodářské krize, který na druhou stranu do určité míry zvyšuje finanční dostupnost bydlení, je pokles cen nemovitostí i výše tržního nájemného – tento proces rovněž sledujeme ve většině krajů. U výše tržního nájemného za m2 standardního bytu můžeme pozorovat, zejména od čtvrtého čtvrtletí roku 2008, pokles či stagnaci (graf 3). Největší pokles lze zaznamenat v Liberci (15 %), Plzni (13 %), Zlíně (13 %) a Pardubicích (12 %). Sledujeme-li kontinuální vývoj od roku 2000 ve výši tržního nájemného v jednotlivých krajích České republiky (graf 4), pak můžeme konstatovat, že do roku 2004 dochází ke kontinuálnímu růstu nájemného ve všech krajích kromě Prahy (v Praze nájemné rostlo jen do roku 2003), poté výše nájemného stagnovala a v roce 2009 stagnaci vystřídal pokles ve všech krajích kromě krajů Ústeckého a Jihomoravského. Graf č. 3: Vývoj výše nájemného v jednotlivých krajských městech (výše nájemného za m2 standardního bytu) 170 160 150 140 130 120 110 100 90 80 70 60 50 40 1_2007
2_2007
3_2007
4_2007
1_2008
2_2008
3_2008
4_2008
1_2009
2_2009
3_2009
Praha
Plzeň
Karlovy Vary
České Budějovice
Ústí nad Labem
Liberec
Hradec Králové
Pardubice
Olomouc
Ostrava
Zlín
Brno
Jihlava
Zdroj: Institut regionálních informací s.r.o. (IRI).
Vývoj cen bytů ukazuje graf 5, přičemž vývoj cen nemovitostí v období krize můžeme pozorovat zejména na rozdílu mezi čtvrtým čtvrtletím roku 2008 a třetím čtvrtletím roku 2009. Ve většině krajských měst dochází k poklesu cen ve všech sledovaných čtvrtletích roku 2009, ojediněle dochází k mírnému růstu ve třetím čtvrtletí roku 2009 (ve Zlíně, Brně, Hradci Králové). U cen bytů v jednotlivých krajích České republiky můžeme v časovém období od roku 2000 pozorovat téměř kontinuální růst cen až do roku 2008, v roce 2009 se pak krize projevuje téměř ve všech krajích poklesem cen rezidenčních nemovitostí. Variační koeficient1 ukazuje, že regionální rozdíly v cenách bytů stále převyšují regionální rozdíly ve výši tržního nájemného. U nájemního bydlení dochází do roku 2003 k růstu regionálních rozdílů a pak k jejich poklesu do roku 2008; s příchodem krize se však regionální rozdíly opět zvyšují (mezi rokem 2008 a 2009). U vlastnického bydlení je vývoj proměnlivější. Do roku 2003 rovněž dochází k růstu regionálních rozdílů a pak následuje vyrovnávání úrovně cen bytů 1
Variační koeficient ukazuje, jakou mírou se lišily ceny nebo nájemné v jednotlivých krajích ČR v daném roce. Čím je hodnota koeficientu vyšší, tím vyšší jsou rozdíly mezi regiony. Variační koeficient je vypočten jako podíl směrodatné odchylky k průměru.
4
v jednotlivých regionech (snížení rozdílů), ovšem pouze do roku 2007. Už od roku 2008 pak dochází opět k růstu regionálních rozdílů v cenách bytů. Graf č. 4: Vývoj výše měsíčního nájemného v jednotlivých krajích v letech 2000 – 2009 (za standardní byt o velikosti 68 m2) 11 000 10 000 9 000 8 000 7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
Praha
Jihočeský
Jihomoravský
Karlovarský
Královéhradecký
Liberecký
Moravskoslezský
Olomoucký
Pardubický
Plzeňský
Středočeský
Ústecký
Vysočina
Zlínský
Zdroj: Institut regionálních informací s.r.o. (IRI). Graf č. 5: Vývoj cen bytů v jednotlivých krajských městech (cena standardního bytu o velikosti 68 m2) 3750000 3500000 3250000 3000000 2750000 2500000 2250000 2000000 1750000 1500000 1250000 1000000 750000 500000 250000 0 1_2007
2_2007
3_2007
4_2007
1_2008
2_2008
3_2008
4_2008
3_2009
Praha
Plzeň
Karlovy Vary
České Budějovice
Ústí nad Labem
Liberec
Hradec Králové
Pardubice
Olomouc
Ostrava
Zlín
Brno
Jihlava
Zdroj: Institut regionálních informací s.r.o. (IRI).
5
Graf č. 6: Vývoj cen bytů v jednotlivých krajích v letech 2000 - 2009 (cena standardního bytu o velikosti 68 m2) 3 250 000 3 000 000 2 750 000 2 500 000 2 250 000 2 000 000 1 750 000 1 500 000 1 250 000 1 000 000 750 000 500 000 250 000 0 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
Praha
Jihočeský
Jihomoravský
Karlovarský
Královéhradecký
Liberecký
Moravskoslezský
Olomoucký
Pardubický
Plzeňský
Středočeský
Ústecký
Vysočina
Zlínský
Zdroj: Institut regionálních informací s.r.o. (IRI). Graf č. 7: Vývoj variačních koeficientů (v %) v letech 2000 – 2009 vypočtený pro ceny bytů a výši nájemného 50,0% 45,0% 40,0%
42,0%
44,0%
46,6% 40,3%
38,2%
38,6%
39,5% 36,4%
37,5%
39,2%
35,0% 30,0% 25,0% 20,0% 15,0%
26,7%
29,5%
31,8%
34,7% 29,7%
27,3%
26,8%
10,0%
23,7%
22,5%
23,5%
5,0% 0,0% 2000
2001
2002
2003
2004
ceny
2005
2006
2007
2008
2009
tržní nájem
Zdroj: Institut regionálních informací s.r.o. (IRI), vlastní výpočty.
Předchozí grafy ukázaly, že v roce 2009 dochází (s výjimkami) všude k poklesu cen bytů i výše tržního nájemného z bytu. Hovoříme-li o poklesu cen nemovitostí, je to na jedné straně indikátor ekonomického ochlazení, na druhé straně však pokles cen může (při srovnatelné úrovni příjmů) zvyšovat finanční dostupnost bydlení, a tak snižovat ohrožení finanční nedostupností bydlení. Tento závěr však docela neplatí pro vlastnické bydlení, jehož koupě je zpravidla financována hypotečním úvěrem - úrokové sazby hypotečních úvěrů, i přes expanzivní měnovou politiku ČNB, v roce 2009 vzrostly.
6
MOŽNÉ ZDROJE DAT PRO IDENTIFIKACI DOMÁCNOSTÍ POSTIŽENÝCH KRIZÍ Při bližším studiu možností, jak identifikovat domácnosti ohrožené finanční nedostupností bydlení z důvodu hospodářské krize, jsme dospěli k závěru, že v ČR sice existují zdroje dat, které by se k tomuto účelu daly použít, ovšem žádné datové zdroje nejsou bezproblémové a téměř všechny datové zdroje jsou dostupné až s velkým časovým zpožděním; dostupná data se tudíž ještě nevztahují k období krize, tj. k roku 2009. Z toho důvodu nebyl zvolen jeden zdroj dat. Domácnosti, které by mohly být ohroženy, byly identifikovány pomocí různých zdrojů dat a na základě různých pohledů. V zásadě využíváme čtyři metodické přístupy. Prvním přístupem bude sledování potenciální finanční nedostupnosti bydlení domácností na základě speciální metodiky poměřování průměrných čistých příjmů a průměrných přiměřených nákladů na bydlení pro 60 typů domácností ve všech krajích (viz Lux, Mikeszova 2008, Mikeszová, Lux, Morisseau 2009). Základním problémem těchto dat je ovšem časové zpoždění, data za rok 2009 budou dostupná až v červnu 2010. Druhým problémem je, že data nezohledňují skutečný příjem domácností, ale zdaněný průměrný hrubý příjem zaměstnanců dle určité kategorie zaměstnání - obtížně tak můžeme vysledovat krátkodobé výpadky příjmu či důsledky reálné nutnosti vzít práci pouze na částečný úvazek nebo hůře placenou práci. Dalším zdrojem dat je výběrové šetření ČSÚ Sociální situace domácností (EU – SILC),2 které disponuje poměrně velkým počtem domácností a umožňuje třídění proměnných na úroveň vybraných typů domácností podle složení domácnosti. Na základě těchto dat je možné sledovat skutečné příjmy domácností; problémem je ovšem značné zpoždění zpřístupnění datového souboru. Na konci roku 2009 jsou dostupná data z šetření, které bylo realizováno v roce 2008, ovšem domácnosti byly v šetření EU - SILC 2008 dotazovány na roční příjmy za rok 2007. Data umožňují klasifikaci domácností, které se potýkají s problémy při placení úhrad spojených s výdaji na bydlení (nájemné, teplo, elektřina, splátka hypotéčního úvěru) nebo mají problém vyjít se svým příjmem. Poslední tři zdroje dat již jsou aktuální a vztahují se skutečně k období hospodářské krize. Data z evidence úřadu práce o nezaměstnaných umožňují studium struktury nezaměstnanosti podle vzdělání, věku, zaměstnání, a to dokonce i na úrovni krajů. Data nám ovšem nic neprozrazují o domácnosti nezaměstnaného. Dalším zdrojem dat je databáze příjemců dávek státní sociální podpory, kterou spravuje Ministerstvo práce a sociálních věcí. Data umožňují sledovat celkový počet příjemců příspěvku na bydlení a celkovou výši dotace (sumu příspěvků na bydlení) podle regionů, příjmu domácnosti i složení domácnosti, avšak nedovolují třídění podle věku nebo vzdělání. Třetím zdrojem dat jsou pak výsledky šetření mezi hypotečními bankami o rozsahu poskytovaných hypotéčních úvěrů, podílu ohrožených úvěrů i o základních charakteristikách klientů, kteří se potýkají s obtížemi splácet hypoteční úvěr. Nevýhodou tohoto šetření je omezení na sdělení zástupců bank, kteří většinou nejsou ochotni podávat podrobné informace, byť jsou tyto informace anonymizovány. Jak již bylo ilustrováno, žádný z dostupných zdrojů dat není úplně bezproblémový, avšak spojením
2
Šetření EU- SILC je českou modifikací celoevropského šetření EU-SILC (European Union - Statistics on Income and Living Conditions). Jedná se o reprezentativní šetření, které je od roku 2005 prováděno každoročně Českým statistickým úřadem. Šetření je koncipováno jako tzv. rotační panelové šetření, tj. vybrané domácnosti jsou vždy sledovány po dobu 4 let, a výběr domácností je prováděn metodou dvoustupňového náhodného výběru, přičemž do výběru jsou zahrnuty všechny kraje a rozsah výběru v kraji je přímo úměrný velikosti kraje. Počet šetřených domácností v roce 2007 zahrnoval 9675 domácností.
7
různých přístupů lze získat celistvější obraz o domácnostech, které mohou být postiženy ekonomickou krizí. POTENCIÁLNÍ FINANČNÍ NEDOSTUPNOST BYDLENÍ Jedním z možných přístupů k identifikaci domácností ohrožených finanční nedostupností bydlení je sledování potenciální finanční (ne)dostupnosti bydlení, tj. poměřování průměrných příjmů domácnosti a průměrných nákladů na přiměřené bydlení. Z analýzy potenciální finanční nedostupnosti bydlení (Mikeszová, Lux, Morisseau 2009), která byla vytvořena podle speciální metodiky, vyplynulo, že za předpokladu, že by všechny modelové domácnosti3 nájemníků hradily tržní nájemné a zároveň žily v přiměřeném bydlení, pak by mezi potenciálně nejohroženější typy domácností patřily domácnosti jednotlivců, párů i rodin plně závislých na státní pomoci. Dlouhodobě nezaměstnaní a samoživitelé na rodičovské dovolené (celkem devět typů domácností) jsou přitom ohroženi ve všech krajích ČR. Kritériem pro určení finanční nedostupnosti byl reziduální příjem domácnosti - jestliže čistý příjem domácnosti byl nižší než náklady na bydlení a 1,5násobek minimálních životních nákladů, pak bylo toto bydlení považováno za potenciálně finančně nedostupné pro daný typ domácnosti. Tabulka 1 uvádí přehled typů domácností ohrožených finanční nedostupností bydlení v jednotlivých krajích ČR a jednotlivých sledovaných letech. Mezi typy domácností, které by mohly být ohroženy finanční nedostupností bydlení, byť jen v některých krajích, se překvapivě řadí i rodiny se dvěma zaměstnanými členy z řad pomocných dělníků nebo provozních pracovníků ve službách. Nejvíce typů domácností potenciálně ohrožených finanční nedostupností bydlení bychom našli v roce 2000 i v roce 2008 v Praze a v Jihomoravském kraji, ale poměrně vysoký počet ohrožených typů domácností je patrný také ve Zlínském kraji a v roce 2008 rovněž v kraji Moravskoslezském. Mezi roky 2000 a 2008 došlo k jeho razantnímu snížení počtu ohrožených domácností ve všech krajích. K největšímu snížení počtu ohrožených typů domácností došlo na Vysočině a v kraji Pardubickém, naopak nejmenší snížení počtu ohrožených typů domácností můžeme pozorovat v Moravskoslezském kraji (což je pravděpodobně způsobeno výrazným růstem cen bydlení v letech 2006 – 2008 v tomto kraji, který zde převyšoval růst mezd).
3
Typologie domácností zahrnující 60 modelových domácností byla vytvořena na základě kombinace tří základních kritérií – ekonomická aktivita členů domácnosti, kategorie zaměstnání (KZAM) a složení domácností. Pomocí dat ze Sčítání lidu, domů a bytů byly vybrány nejpočetnější typy domácností a zároveň typy, pro které lze za použití dostupných datových zdrojů vypočítat indikátory finanční dostupnosti bydlení. Výsledná typologie zahrnuje 60 typů domácností, které představují zhruba 60 % všech domácností.
8
Tabulka č. 1: Typy domácností potenciálně ohrožené finanční nedostupností bydlení Ekonomická Zastoupení Počet krajů, kde je tržní nájemní bydlení pro daný typ aktivita typu domácnosti finančně nedostupné Partner/kadomácnosti 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Manžel/ka v ČR domácnosti domácnosti plně závislých na pomoci státu jednotlivců, (dlouhodobě nezaměstnaní, samoživitelé na bezdětných rodičovské dovolené, dlouhodobě nezaměstnaný párů a rodin žijící se starobním důchodcem) 4,14% 14 14 14 14 14 14 14 14 14 starobní důchodce 14,37% 12 11 12 12 12 12 13 14 13 jednotlivec provozní ve služ., zemědělci 1,25% 2 0 0 1 1 0 0 0 0 pomocní dělníci 0,78% 5 4 2 2 2 2 1 2 3 starobní důchodce starobní důchodce 10,96% 1 1 1 2 2 1 1 1 0 bezdětný pár řemeslníci, obsluha strojů nezaměstnaný 0,26% 12 11 11 12 10 8 3 5 0 pomocní dělníci starobní důchodce 0,25% 0 0 0 1 0 0 0 0 0 úředníci 0,26% 11 10 11 10 7 2 1 2 2 samoživitel/ka provozní ve služ., zemědělci 0,47% 14 14 14 14 13 13 11 12 13 s jedním řemeslníci, obsluha strojů 0,51% 6 4 5 6 4 3 0 0 0 dítětem pomocní dělníci 0,30% 14 14 14 14 14 14 14 14 14 provozní ve služ., zemědělci zaměstnanec 0,41% 4 1 0 1 1 0 0 0 0 pomocní dělníci zaměstnanec 0,20% 11 6 4 4 2 2 0 0 0 rodina s jedním technici, zdrav. a pedag. prac. rodičovská 0,19% 8 3 1 1 0 0 0 0 0 dítětem řemeslníci, obsluha strojů rodičovská 0,52% 13 13 12 12 8 2 0 0 0 řemeslníci, obsluha strojů nezaměstnaný 0,22% 14 14 14 14 14 14 13 13 11 zaměstnanec úředníci 0,16% 6 2 1 0 0 0 0 0 0 zaměstnanec provozní ve služ., zemědělci 0,44% 14 14 12 12 11 3 2 1 0 zaměstnanec řemeslníci, obsluha strojů 2,82% 3 0 0 0 0 0 0 0 0 rodina se zaměstnanec pomocní dělníci 0,19% 14 14 14 14 14 10 5 5 2 dvěma dětmi technici, zdrav. a pedag. prac. rodičovská 0,23% 14 13 13 13 12 1 0 0 0 řemeslníci, obsluha strojů rodičovská 0,62% 14 14 14 14 14 12 9 0 0 řemeslníci, obsluha strojů nezaměstnaný 0,28% 14 14 14 14 14 14 14 14 13 Počet členů domácnosti
Ekonomická aktivita osoby v čele domácnosti
Zdroj: IRI, Regionální statistika cen práce (RSCP), ČSÚ, vlastní výpočty. Poznámka: Tabulka zobrazuje všechny typy domácností podle počtu členů a jejich ekonomické aktivity, které byly v letech 2000 – 2008 v některém kraji ČR potenciálně ohroženy finanční nedostupností bydlení. V tabulce je rovněž zobrazeno, v kolika krajích v daném roce byl příslušný typ ohrožen. Pokud se počet krajů rovná čtrnácti, daný typ domácnosti byl ohrožen finanční nedostupností tržního nájemního bydlení ve všech krajích.
Výše popsané výsledky sice odhalují domácnosti ohrožené finanční nedostupnosti bydlení, avšak příliš nezohledňují možný nárůst počtu domácností ohrožených finanční nedostupností bydlení v důsledku hospodářské krize. Hospodářská krize se projevuje zejména ztrátou zaměstnání, snížením pracovního úvazku nebo nutností nalezení nové hůře placené práce. Všechny tyto projevy vedou ke snížení čistého příjmu domácností, který se však zpravidla neprojevuje ve výši průměrné hrubé mzdy (viz popis metodiky v Mikeszová, Lux, Morisseau 2009). Nicméně data o potenciální finanční nedostupnosti bydlení nám, na druhou stranu, umožňují sledovat vývoj v určitých modelových situacích. Tabulka č. 2 ilustruje situaci domácnosti ekonomicky aktivních členů se dvěma dětmi v Libereckém kraji, tedy v kraji, který byl v roce 2009 silně zasažen nezaměstnaností, a to ve třech modelových situacích. První modelová situace ukazuje reziduální příjem domácnosti (čistý příjem domácnosti po odečtení nákladů na bydlení a 1,5-násobku životního minima) v roce 2008 podle kategorií zaměstnání členů (KZAM),4 pokud jsou oba členové domácnosti 4
Klasifikace zaměstnání (KZAM) je mezinárodní klasifikaci, která člení zaměstnání do 10 hlavních tříd: KZAM 1 - Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci (manažeři), KZAM 2 - Vědečtí a odborní duševní pracovníci (vědci a odborníci), KZAM 3 - Techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech (technici a zdravotníci), KZAM 4 - Nižší administrativní pracovníci (úředníci), KZAM 5 - Provozní pracovníci ve službách a obchodě (provozní), KZAM 6 - Kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví a v příbuzných oborech kromě obsluhy strojů a zařízení (zemědělci), KZAM 7 - Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři kromě obsluhy strojů a zařízení (řemeslníci), KZAM 8 - Obsluha strojů a zařízení
9
zaměstnáni. Druhá modelová situace ukazuje na případ, kdy jeden člen domácnosti ztratí zaměstnání a pobírá podporu v nezaměstnanosti. Třetí příklad uvádí reziduální příjem domácnosti v situaci, kde jeden člen domácnosti je dlouhodobě nezaměstnaný, tj. nemá již nárok podporu v nezaměstnanosti. Tabulka ukazuje na razantní snížení potenciálního reziduálního příjmu a přesun domácností zaměstnanců z nižších kategorií zaměstnání (KZAM 5,6 a KZAM 9, ale i KZAM 4 a KZAM 7, 8 u tržního nájemního bydlení) do segmentu domácností ohrožených finanční nedostupností bydlení. Riziko neschopnosti splácet hypoteční úvěr ukazuje sloupeček reziduálního příjmu „hypotéka“. Zde již v případě dlouhodobé nezaměstnanosti hrozí vážné finanční obtíže všem domácnostem kromě domácností nejvyšší kategorie zaměstnání, tedy vedoucích a řídících pracovníků. Ohrožení ztráty bydlení, tedy akutní ohrožení finanční nedostupností bydlení, se v takovém modelovém případě projeví zejména u domácností žijících ve vlastnickém bydlení, pokud domácnost ještě splácí hypoteční úvěr užitý na jeho pořízení. Tabulka č. 2: Reziduální příjem domácnosti se dvěmi dětmi v libereckém kraji ve třech modelových situacích v roce 2008 Domácnost dvou dospělých a dvou nezaopatřených dětí, Byt: 4+1/88 m2 Reziduální příjem - 2 pracující Reziduální příjem - 2 pracující, Reziduální příjem - 2 pracující, členové domácnosti 1 podpora v nezaměstnanosti** 1 dlouhodobě nezaměstnaný Kategorie zaměstnání:
KZAM 1 KZAM 2 KZAM 3 KZAM 4 KZAM 5,6 KZAM 7,8 KZAM 9
nájemní bydlení vlastnické tržní max. nájem regulovaný hypotéka* nájem 51 327 55 632 44 116 23 935 28 240 16 725 19 385 23 689 12 174 10 336 14 641 3 125 3 998 8 303 -3 213 10 542 14 847 3 331 2 240 5 896 -5 620
nájemní bydlení vlastnické max. tržní regulovaný hypotéka nájem nájem 27 052 31 356 19 841 13 271 17 575 6 060 9 869 14 174 2 658 3 094 7 399 -4 117 3 864 -441 -7 652 3 311 7 616 -3 900 2 059 -2 245 -9 456
nájemní bydlení vlastnické max. tržní regulovaný hypotéka nájem nájem 16 622 20 926 9 411 3 164 7 216 -4 300 1 576 4 948 -6 568 1 651 -731 -9 865 -2 877 -1 290 -13 549 1 760 -655 -9 756 -3 346 -1 759 -14 115
Zdroj: IRI,Regionální statistika cen práce (RSCP), ČSÚ, vlastní výpočty. Pozn. * Náklady na bydlení v případě placení hypotéky zahrnují splátku hypotéky, která je vypočtena při předpokladu 100% hypotéky na byt 4+1/88 m2, měsíční poplatky do fondu oprav (0,083 % ceny nemovitosti) a ostatní výdaje. ** Podpora nezaměstnanosti byla vypočtena na základě platné legislativy v roce 2008 pro jeden z prvních třech měsíců nezaměstnanosti.
FINANČNÍ OBTÍŽE PŘI PLACENÍ BYDLENÍ U RŮZNÝCH TYPŮ DOMÁCNOSTÍ Finanční situaci domácností s ohledem na finanční dostupnost bydlení v ČR lze sledovat také prostřednictvím dat ze šetření ČSÚ Sociální situace domácností (EU – SILC) prováděném každoročně Českým statistickým úřadem. Datový soubor sice z důvodu omezeného vzorku (Mikeszová et al. 2009, Lux, Kuda eds. 2008) neumožňuje podrobné srovnání jednotlivých typů domácností z hlediska indikátorů finanční dostupnosti bydlení, avšak umožňuje identifikovat domácnosti potencionálně ohrožené finanční nedostupností jiným alternativním způsobem. Na základě dat byly identifikovány tři základní kategorie domácností (tabulka 3). První kategorii představují domácnosti, které pociťují finanční obtíže při placení výdajů na (kvalifikovaní dělníci), KZAM 9 - Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci (pomocní dělníci) a KZAM 0 – Příslušníci armády.
10
bydlení, tj. mají problém vyjít s příjmy a mají (nebo měli během posledního 12 měsíců) dluh na nájemném, na poplatcích za energie nebo na splátce hypotéky. Další kategorii reprezentují domácnosti, které pociťují finanční obtíže, avšak dluh nemají. Poslední kategorii zastupují domácnosti, které pociťují maximálně malé finanční obtíže nebo s příjmem vychází snadno. Zastoupení první kategorie domácnosti v ČR je necelých třicet procent a naopak poslední kategorie domácností, tedy kategorie domácností, které nepociťují vážnější finanční problémy, tvoří více než 70 % dotazovaných domácností. Orientační srovnání průměrné míry zatížení5 ukazuje, že subjektivní výpověď o finanční situaci domácnosti odpovídá míře ohrožení finanční nedostupností bydlení podle míry zatížení dané domácnosti.6 Signifikantní je také rozdíl v celkových čistých měsíčních příjmech domácnosti: mediánový měsíční příjem první skupiny domácností je 16 300 Kč, druhé skupiny domácností 17 357 Kč a poslední skupiny domácností 25 760 Kč. Vztáhnemeli příjem k životnímu minimu, pak mediánový příjem první skupiny domácností dosahuje 2,6násobku životního minima, příjem druhé skupiny domácností 3,1-násobku a příjem třetí skupiny domácností pak 3,9-násobku životního minima. Tabulka č. 3: Domácnosti ohrožené nedostupností bydlení Jak domácnost vychází s příjmy a zda má dluhy spojené s bydlením? pociťují finanční obtíže a mají (měli) dluh na nájemném, energiích nebo hypotéce pociťují finanční obtíže, ale nemají (neměli) dluh na nájemném, energiích nebo hypotéce pociťují malé nebo žádné finanční obtíže a vycházejí s příjmem snadno
Zastoupení v ČR
Průměrná míra zatížení
2,76%
34,93%
26,15%
27,89%
71,09%
18,63%
Zdroj: SSD - SILC 2007. Pozn. Znění otázek v šetření: 1. Jak vychází Vaše domácnost s celkovým měsíčním příjmem? (s velkými obtížemi, s obtížemi, s menšími obtížemi, snadno, docela snadno, velmi snadno), 2. Dostala se Vaše domácnost někdy během posledních 12 měsíců do takové finanční situace, že nebyla schopna zaplatit v termínu některou z následujících plateb: nájemné za byt, úhrada za užívání bytu? (ano, ne, domácnosti se netýká) platby za teplo, elektřinu, plyn, vodu? (ano, ne, domácnosti se netýká) splátka hypotéky nebo půjčky na dům/byt? (ano, ne, domácnosti se netýká). 3. Trvají tyto dluhy do současnosti?
Grafy 8 a 9 zobrazují, z důvodu nedostatečného vzorku jen orientačně, zastoupení jednotlivých skupin domácností v roce 2007 a v roce 2008 v jednotlivých krajích - regionálně se zastoupení definovaných skupin domácností významněji neliší. Nejvyšší zastoupení prvních dvou skupin domácností bylo v roce 2008 v Karlovarském, Olomouckém a Libereckém kraji. Poměrně vysoké zastoupení první skupiny domácností je v Ústeckém kraji. Srovnáme-li data za rok 2007 a 2008, můžeme konstatovat, že rozdíly nejsou výrazné, i když některé trendy se opakují a nejde o náhodné odchylky.
5
Míra zatížení je definována jako podíl měsíčních nákladů na bydlení k celkovým měsíčním příjmům domácnosti. 6 Přesný odhad průměrné míry zatížení by měl zohledňovat adekvátnost bytu i typ bydlení (vlastnické či nájemní bydlení).
11
Graf č. 8: Domácnosti ohrožené nedostupností bydlení v jednotlivých krajích v roce 2007 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
76%
73%
20%
24%
4%
3%
80%
17% 2%
73%
26%
1%
69%
69%
73%
73%
76%
78%
28%
25%
23%
23%
22%
20%
4%
4%
2%
2%
4%
6%
69%
73%
71%
74%
24%
24%
21%
27%
3%
5%
5%
4%
PRA STR JC PLZ KV UL LIB HK PA VYS JM OL ZK MS ohrožení nedostupností bydlení
mají finanční obtíže
minimální finanční obtíže
Zdroj: SSD - SILC 2007.
Graf č. 9: Domácnosti ohrožené nedostupností bydlení v jednotlivých krajích v roce 2008 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
68%
65%
70%
65%
30%
31%
25%
32%
1%
4%
5%
3%
71%
72%
76%
72%
67%
70%
70%
25%
27%
23%
26%
30%
27%
27%
3%
2%
2%
3%
3%
3%
3%
PRA STR JC PLZ KV UL LIB HK PA VYS JM
OL
ZK MS
74%
72%
76%
23%
26%
22%
3%
2%
2%
ohrožení nedostupností bydlení
mají finanční obtíže
minimální finanční obtíže
Zdroj: SSD - SILC 2008.
Porovnáme-li vytvořené skupiny domácností podle různých charakteristik popisujících strukturu domácností, pak nacházíme silnou (signifikantní) závislost mezi touto kategorizací a ekonomickou aktivitou domácnosti, stejně jako souvislost s kategorií zaměstnání (KZAM) ekonomicky aktivních domácností, vzděláním přednosty domácnosti, složením domácnosti a také s typem užívaného bydlení. Souvislost mezi věkem přednosty domácnosti a naší kategorizací není jednoznačná - k větším obtížím inklinují domácnosti s přednostou ve věku do 30 let. Zastoupení domácností podle jednotlivých kategorií a subkategorií je uvedeno v tabulce 3. Z ní je zřejmé, že finanční nedostupnost bydlení nejvíce ohrožuje domácnosti nezaměstnaných a z domácností pracujících pak nekvalifikované pracovníky. Z hlediska složení domácnosti jsou ohroženější domácnosti s dětmi – neúplné rodiny s dětmi i úplné rodiny s dětmi. Z hlediska typu bydlení se finanční obtíže týkají spíše domácností bydlících v nájemních bytech, a to zejména v nájemních bytech s tržním nájemným.
12
Tabulka č. 4: Kategorizace domácností podle ekonomické aktivity, zaměstnání osoby v čele domácnosti a složení domácnosti Typ bydlení ohrožení nedostupností Podíl bydlení domácností finanční obtíže min. obtíže celkem
Všechny domácnosti
Podíl domácností
1,80% 24,01% 74,19% 2 981 378
8,89% 32,00% 59,11% 225 352
4,93% 34,06% 61,01% 718 729
pracující (alespoň jeden člen domácnosti)
ekonomicky neaktivní - nezaměstnaní
ekonomicky neaktivní starobní důchodci
2,52%
17,96%
1,04%
21,28% 76,19% 2 750 312
55,18% 26,86% 157 554
33,28% 65,68% 1 142 657
finanční obtíže min. obtíže celkem KZAM 1
KZAM 2
KZAM 3
KZAM 4
1,89%
0,96%
1,46%
4,42%
2,22%
4,82% 93,29% 158 457
8,99% 90,06% 237 027
15,55% 82,99% 512 026
23,98% 71,60% 126 801
25,83% 71,96% 295 629
ohrožení nedostupností bydlení finanční obtíže min. obtíže celkem
Nájemní bydlení (regulovaný nájem)
26,15% 71,09% 100,00%
ohrožení nedostupností bydlení
Zaměstnání (osoby v čele domácnosti)
Nájemní bydlení (tržní nájem)
2,76% 112 657 1 067 237 2 901 958 4 081 852
Ekonomická aktivita
Podíl domácností
Vlastnické bydlení (i družstevní)
KZAM 9
KZAM 0 (vojáci)
neuvedeno bez zaměstnání
2,08%
7,78%
0,00%
5,62%
24,20% 73,72% 1 039 955
41,62% 50,60% 107 029
15,18% 84,82% 14 311
27,65% 66,73% 259 077
KZAM 5, 6 KZAM 7, 8
pracující (alespoň jeden člen domácnosti)
Ekonomická aktivita Složení domácnosti
Podíl domácností
ohrožení nedostupností bydlení finanční obtíže min. obtíže celkem
jednotlivec
starobní důchodci úplná rodina s dětmi
jednotlivec
bezdětný pár
jednotlivec
bezdětný pár
neúplná rodina s dětmi
úplná rodina s dětmi
2,47% 19,13% 78,40%
2,12% 16,66% 81,22%
5,93% 43,93% 50,14%
2,65% 22,44% 74,91%
2,12% 21,03% 76,86%
20,05% 62,84% 17,11%
11,40% 49,32% 39,28%
18,21% 53,00% 28,79%
25,88% 56,25% 17,87%
0,92% 40,38% 58,70%
0,82% 23,91% 75,27%
349 038
647 119
121 054
1 003 850
629 249
43 422
36 608
31 243
34 571
611 789
496 674
Zdroj: SILC 2008.
13
ostatní
nezaměstnaní neúplná bezdětný rodina s pár dětmi
Závěrem lze konstatovat, že signifikantně větší výskyt domácností ohrožených finančními obtížemi a problémy s placením výdajů na bydlením měli tyto skupiny domácností:
domácnosti, kde je alespoň jeden člen domácnosti nezaměstnaný; domácnosti důchodců – důchodci mají malé zastoupení ve skupině domácností, která má problém s úhradou výdajů na bydlení, ovšem pociťují finanční obtíže; neúplné rodiny s dětmi, ale rovněž úplné rodiny s dětmi; domácnosti s nízkou úrovní vzdělání; domácnosti nekvalifikovaných dělníků (KZAM 9), částečně však také domácnosti méně kvalifikovaných zaměstnanců ve službách (KZAM 5) a domácnosti úředníků (KZAM 4); domácnosti nájemníků, zejména hradících tržní nájemné.
Data potvrzují již získané poznatky, že domácnosti dvou ekonomicky aktivních členů pociťují minimální finanční obtíže a problém vzniká až v případě, že některý z nich přijde o zaměstnání; s výjimkou rodin s dětmi, kde je výpadek příjmů způsoben již tím, že je jeden člen domácnosti trvaleji mimo pracovní poměr, na rodičovské dovolené. Základním metodickým problémem je již zmiňované zpoždění uváděných dat. Ani tato data ještě nezachycují důsledky hospodářské krize. STRUKTURA NEZAMĚSTNANOSTI V LETECH 2008 - 2009 Odpověď na otázku, které typy lidí jsou nejnáchylnější ke ztrátě zaměstnání v důsledku hospodářské krize, ukazují data o registrovaných uchazečích o zaměstnání na úřadech práce. Tato data jsou zveřejňována poměrně rychle a jsou dostupná za kraje (i za okresy), takže umožňují sledovat aktuální důsledky hospodářské krize. Z hlediska vzdělání patří do skupiny lidí nejohroženějších nezaměstnaností obecně lidé se základním vzděláním; jak ovšem ukazují grafy 10, 11 a 12, v důsledku hospodářské krize došlo naopak k nejvýraznějšímu nárůstu nezaměstnanosti mezi pracovníky se středoškolským vzděláním bez maturity (vyučení). Vyjádřeno procentuálně, jde přibližně o 60-70% zvýšení nezaměstnaných z řad vyučených. Nelze přitom opomenout i razantní nárůst nezaměstnaných z řad lidí s ukončeným středoškolským vzděláním s maturitou a dokonce z řad lidí s vysokoškolským vzděláním – tento nárůst není sice velký v absolutním vyjádření, ale je vysoký z hlediska procentuální změny. Z regionálního pohledu (graf 13) je zřejmé, že mezi kraji zaznamenáváme specifické rozdíly, a to zejména mezi Prahou a zbytkem republiky. V Praze narůstá nezaměstnanost mnohem více u vzdělanějších pracovníků (což je vzhledem ke struktuře pracovní síly v Praze pochopitelné).
14
Graf č. 10: Míra nezaměstnanosti podle vzdělání uchazečů o zaměstnání v roce 2008 a 2009 4_2007
2,02%
1_2008
1,94%
1,23%
2,90%
základní a bez vzdělání
1,15%
2,72%
Celkem ČR
střední bez maturity 2_2008
1,72%
2,33%
3_2008
1,69%
2,42%
vysokoškolské
1,22% 1,25%
1_2009
2,31%
3,83%
2_2009
2,34%
3,82%
3_2009
2,36%
1,55% 1,65% 1,94%
4,05%
1,98%
4,51%
2,52%
4_2009
střední s maturitou
2,84%
1,89%
4_2008
1,05%
0,0% 0,5% 1,0% 1,5% 2,0% 2,5% 3,0% 3,5% 4,0% 4,5% 5,0% 5,5% 6,0% 6,5% 7,0% 7,5% 8,0% 8,5% 9,0% 9,5%
Zdroj: Počty nezaměstnaných (uchazečů o zaměstnání) podle evidence MPSV v jednotlivých krajích, vlastní výpočty. Graf č. 11: Přírůstek počtu nezaměstnaných podle vzdělání 1_2009 (1_2008)
22 581
2_2009 (2_2008)
65 299
23 637
36 635
86 701
35 138
3_2009 (3_2008)
39 666
94 871
42 372
4_2009 (4_2008)
37 304
97 656
42 702
0
20 000
40 000
60 000
základní a bez vzdělání
80 000
100 000 120 000 140 000 160 000 180 000 200 000
střední bez maturity
střední s maturitou
vysokoškolské
Zdroj: Počty nezaměstnaných (uchazečů o zaměstnání) podle evidence MPSV v jednotlivých krajích, vlastní výpočty. Graf č. 12: Procentuální přírůstek počtu nezaměstnaných podle vzdělání 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
21%
43% 37% 35%
1_2009 (1_2008)
38%
67% 60% 52%
2_2009 (2_2008)
základní a bez vzdělání
42%
70% 62% 57%
3_2009 (3_2008)
střední bez maturity
střední s maturitou
61% 61% 58% 35%
4_2009 (4_2008) vysokoškolské
Zdroj: Počty nezaměstnaných (uchazečů o zaměstnání) podle evidence MPSV v jednotlivých krajích, vlastní výpočty.
15
MS
ZL
OL
JM
VYS
PA
HK
LI
ÚL
KV
PZ
JČ
STŘ Praha
Graf č. 13: Přírůstek míry nezaměstnanosti podle vzdělání v krajích ČR 3_2009
0,4%
4_2009 3_2009
0,5%
4_2009
0,5%
0,6%
0,6% 0,6%
0,6%
1,4%
3_2009
0,7%
4_2009
0,8%
3_2009
0,7% 0,6%
0,7%
1,9%
1,0%
2,4%
1,0%
2,3%
0,5%
4_2009
0,7%
1,9%
0,6%
3_2009
0,6%
1,7%
0,6%
3_2009
0,7%
1,8%
0,7%
4_2009
0,9%
2,1%
0,9%
3_2009
0,9%
2,2%
1,1%
4_2009
0,6% 0,6%
1,6%
1,0%
3_2009
0,6%
1,7%
1,2%
4_2009
0,5%
1,8% 1,6%
1,1%
0,8%
1,6%
0,8%
1,9%
3_2009
1,0%
2,9%
4_2009
0,9%
3,0%
3_2009
0,6%
4_2009
0,6%
3_2009 4_2009 0,0%
1,2% 1,2% 1,2%
2,5%
1,2%
2,6% 0,7%
1,9%
0,7%
0,7%
1,9%
0,6% 0,5%
vysokoškolské
0,6%
1,2%
4_2009
0,7%
1,7% 1,5%
0,8%
3_2009
střední s maturitou
0,6%
1,6%
0,9%
4_2009
střední bez maturity
0,6%
1,2%
4_2009 3_2009
základní a bez vzdělání
0,5% 1,1%
3_2009
4_2009
0,5%
0,5%
1,0%
1,5%
2,0%
2,5%
3,0%
3,5%
4,0%
4,5%
5,0%
5,5%
Zdroj: Počty nezaměstnaných (uchazečů o zaměstnání) podle evidence MPSV v jednotlivých krajích, vlastní výpočty.
Z analýzy potenciální finanční nedostupnosti bydlení vyplývalo, že mezi nejohroženější domácnosti patří domácnosti pracovníků nižších kategorií zaměstnání, např. prodavaček a jiných pracovníků ve službách. Mezi nezaměstnanými také nejčastěji nalézáme lidi s nejnižší kvalifikací. Vývoj míry nezaměstnanosti podle kategorií zaměstnání (KZAM) ve třetím čtvrtletí roku 2009 oproti stejnému čtvrtletí roku 2008 však ukazuje, že nárůst nezaměstnaných v důsledku hospodářské krize je patrný nejen u méně kvalifikovaných zaměstnanců, ale je výrazný, či dokonce výraznější, také u vyšších kategorií zaměstnání (grafy 14, 15 a 16). Graf 14 ukazuje, že v souhrnu za ČR téměř nedocházelo k nárůstu počtu nezaměstnaných z řad nekvalifikovaných pracovníků a nejvýrazněji krize zasáhla kvalifikované dělníky a řemeslníky (KZAM 7 a 8) a pracovníky ve službách (KZAM 5). Těmto poznatkům odpovídají i výše zjištěné informace o struktuře nezaměstnanosti podle vzdělání - největší nárůst z hlediska vzdělání totiž zaznamenala skupina zaměstnanců se středním vzděláním bez maturity, vyučených pracovníků. V Praze pak došlo k výraznému nárůstu nezaměstnanosti i u pracovníků s vysokoškolským vzděláním kategorie KZAM 2 (graf 17).
16
Celkem ČR
Graf č. 14: Míra nezaměstnanosti podle kategorií zaměstnaní (KZAM) uchazečů o zaměstnání v roce 2008 a 2009 4_2007
2,0%
1_2008
1,9%
0,5%
0,9%
0,5%
0,96%
0,8%
0,90%
2_2008
1,7%
0,4% 0,6%
0,80%
3_2008
1,7%
0,4%
0,86%
0,7%
0,6% 0,5%
0,6%
0,5%
KZAM 8
0,6%
KZAM 7
0,5%
KZAM 6
4_2008
2,2%
1_2009
2,2%
0,8%
1,3%
1,08%
2_2009
2,2%
0,8%
1,3%
1,16%
3_2009
2,2%
0,8%
0,5%
KZAM 9
0,5% 0,5%
0,9%
0,88%
0,6%
KZAM 5
0,6%
KZAM 4
2,4%
4_2009
1,4%
0,9%
0,7% 0,7%
1,33% 1,6%
0,7%
KZAM 3 KZAM 2
0,8%
0,8%
KZAM 1 0,9%
1,41%
0,9%
0,9%
0,0% 0,5% 1,0% 1,5% 2,0% 2,5% 3,0% 3,5% 4,0% 4,5% 5,0% 5,5% 6,0% 6,5% 7,0% 7,5% 8,0% 8,5% 9,0%
Zdroj: Počty nezaměstnaných (uchazečů o zaměstnání) podle evidence MPSV v jednotlivých krajích, vlastní výpočty. Pozn. KZAM 0 – vojáci – byl pro minimální hodnotu zcela vynechán. Poměrně velké procento uchazečů o zaměstnání není ve statistikách zařazeno podle kategorií zaměstnání, např. v posledním čtvrtletí roku 2009 to bylo 0,58 % uchazečů o zaměstnání. Graf č. 15: Přírůstek počtu nezaměstnaných podle kategorií zaměstnání (KZAM) 1_2009 (1_2008)
27 285
2_2009 (2_2008)
16 414
20 777
3_2009 (3_2008)
19 647
4_2009 (4_2008)
19 561
0
20 000
KZAM 1
17 480
19 089
36 609
21 671
27 408
40 000
KZAM 2
60 000 KZAM 3
21 604
39 599
31 132
32 515
42 775
80 000 KZAM 4
35 123
21 051
100 000 120 000 140 000 160 000 180 000 200 000 KZAM 5
KZAM 6
KZAM 7
KZAM 8
KZAM 9
Zdroj: Počty nezaměstnaných (uchazečů o zaměstnání) podle evidence MPSV v jednotlivých krajích, vlastní výpočty. Graf č. 16: Procentuální přírůstek počtu nezaměstnaných podle kategorií zaměstnání (KZAM) 120% 110% 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
103% 99%
106% 94%
88% 72%
1_2009 (1_2008) KZAM 1
KZAM 2
2_2009 (2_2008) KZAM 3
KZAM 4
KZAM 5
3_2009 (3_2008) KZAM 6
KZAM 7
4_2009 (4_2008) KZAM 8
KZAM 9
Zdroj: Počty nezaměstnaných (uchazečů o zaměstnání) podle evidence MPSV v jednotlivých krajích, vlastní výpočty.
17
MS ZL
OL
JM VYS PA
HK
LI
ÚL
KV
PZ
JČ STŘ Praha
Graf č. 17: Přírůstek míry nezaměstnanosti podle kategorií zaměstnaní (KZAM) v krajích ČR 3_2009 4_2009 3_2009 4_2009 3_2009 4_2009 3_2009 4_2009 3_2009 4_2009 3_2009 4_2009 3_2009 4_2009 3_2009 4_2009 3_2009 4_2009 3_2009 4_2009 3_2009 4_2009 3_2009 4_2009 3_2009 4_2009 3_2009 4_2009 0,0%
KZAM 9
0,3% 0,3% 0,4% 0,3% 0,4% 0,4% 0,7% 0,5% 0,7% 0,6% 0,5% 0,5% 0,5% 0,5% 0,8% 0,7% 0,9% 0,8% 0,8% 0,5% 0,8% 0,6% 1,0% 0,7% 1,0% 0,7% 0,6% 0,5% 0,6% 0,6% 0,8% 0,5% 0,9% 0,6% 1,0% 0,5% 1,1% 0,5% 0,9% 0,5% 1,0% 0,6% 1,0% 0,6% 1,1% 0,7% 1,0% 0,6% 1,1% 0,7% 0,9% 0,5% 1,0% 0,5%
0,5%
1,0%
1,5%
2,0%
2,5%
3,0%
KZAM 8 KZAM 7 KZAM 6 KZAM 5 KZAM 4 KZAM 3 KZAM 2 KZAM 1
3,5%
4,0%
4,5%
Zdroj: Počty nezaměstnaných (uchazečů o zaměstnání) podle evidence MPSV v jednotlivých krajích, vlastní výpočty. Pozn. KZAM 0 – vojáci – byl pro minimální hodnotu zcela vynechán.
Podle věkové struktury byli v ČR z důvodu hospodářské krize nejvíce zasaženi nezaměstnaností mladí lidé (pravděpodobně i absolventi) a lidé těsně před důchodem (grafy 18, 19 a 20). Nejnižší přírůstek nezaměstnanosti, podle výše absolutního i procentuálního přírůstku, zaznamenala skupina pracovníků ve věku 40 – 49 let. Skupina nezaměstnaných ve věku 50 až 59 let narostla zejména v posledním čtvrtletí roku 2009. Z regionálního pohledu se zdá, že mezi kraji existují rozdíly; i přes ně však nejčastěji zaznamenáváme nejvýraznější nárůst u nejmladších pracovníků (graf 21).
18
Graf č. 18: Míra nezaměstnanosti podle věku uchazečů o zaměstnání v roce 2008 a 2009 1,36%
4_2007
1,44%
1,25%
1_2008
1,80%
1,35%
1,34%
1,75%
do 19 20-29
1,26%
30-39
1,10%
2_2008
1,20%
1,56%
1,10%
40-49
Celkem ČR
50-59
3_2008
1,28%
4_2008
1,43%
1,21% 1,41%
1_2009
1,94%
2_2009
2,00%
1,09%
1,67%
4_2009
2,33% 1,0%
1,62%
2,00%
1,91%
2,21%
60 a více
1,26%
1,83%
3_2009
0,0%
1,51%
2,06%
1,99%
1,65% 2,15%
2,24%
2,0%
3,0%
1,68%
1,89%
4,0%
5,0%
2,30%
6,0%
7,0%
8,0%
9,0%
Zdroj: Počty nezaměstnaných (uchazečů o zaměstnání) podle evidence MPSV v jednotlivých krajích, vlastní výpočty. Graf č. 19: Přírůstek počtu nezaměstnaných podle věku 40 008
1_2009 (1_2008)
28 140
15 293
51 582
2_2009 (2_2008)
41 593
54 436
3_2009 (3_2008)
0
20 000
29 922
45 781
52 485
4_2009 (4_2008)
21 302
37 742
48 304
40 000
60 000 do 19
80 000 20-29
32 442 34 639
14 322
60 384
100 000 120 000 140 000 160 000 180 000 200 000
30-39
40-49
50-59
60 a více
Zdroj: Počty nezaměstnaných (uchazečů o zaměstnání) podle evidence MPSV v jednotlivých krajích, vlastní výpočty. Graf č. 20: Procentuální přírůstek počtu nezaměstnaných podle věku 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
84% 57% 38%
47%
37% 16%
30% 25%
1_2009 (1_2008)
76%
62% 34%
53% 49%
20-29
45%
57% 60%
65% 61% 42%
40% 15%
2_2009 (2_2008) do 19
39%
85% 68%
3_2009 (3_2008)
30-39
40-49
50-59
4_2009 (4_2008)
60 a více
Zdroj: Počty nezaměstnaných (uchazečů o zaměstnání) podle evidence MPSV v jednotlivých krajích, vlastní výpočty.
19
MS
ZL
OL
JM
VYS PA
HK
LI
ÚL
KV
PZ
JČ
STŘ Praha
Graf č. 21: Přírůstek míry nezaměstnanosti podle věku v krajích ČR 3_2009 4_2009 3_2009 4_2009 3_2009 4_2009 3_2009 4_2009 3_2009 4_2009 3_2009 4_2009 3_2009 4_2009 3_2009 4_2009 3_2009 4_2009 3_2009 4_2009 3_2009 4_2009 3_2009 4_2009 3_2009 4_2009 3_2009 4_2009
0,2% 0,4% 0,4% 0,5% 0,4% 0,6% 0,7% 0,8% 0,6% 0,7% 0,5% 0,7% 0,7% 0,9% 0,8% 0,8% 0,6% 0,8% 1,0% 1,0% 0,8% 0,8% 0,7% 0,9% 1,0% 1,1% 0,9% 0,9% 0,7% 0,9% 1,2% 1,0% 0,9% 1,0% 0,9% 1,1% 1,1% 1,4% 1,1% 1,0% 0,6% 0,8% 0,9% 1,1% 0,8% 0,8% 0,6% 0,9% 1,0% 1,3% 0,9% 0,9% 0,8% 0,9% 1,1% 1,2% 1,0% 1,1% 0,6% 0,8% 1,0% 1,2% 0,9% 1,1% 1,3% 1,5% 1,4% 1,5% 0,8% 1,1% 1,3% 1,5% 1,1% 1,3% 0,7% 0,8% 1,1% 1,2% 0,9% 1,0%
0,0%
0,5%
1,0%
1,5%
2,0%
2,5%
3,0%
3,5%
4,0%
do 19 20-29 30-39 40-49 50-59 60 a více
1,1% 1,6%
4,5%
5,0%
5,5%
Zdroj: Počty nezaměstnaných (uchazečů o zaměstnání) podle evidence MPSV v jednotlivých krajích, vlastní výpočty.
Dalším ukazatelem, který je vykazován u nezaměstnaných registrovaných na úřadech práce, je délka nezaměstnanosti. Graf 22 ukazuje, jak výrazně v roce 2009 narůstala krátkodobá nezaměstnanost. V posledním čtvrtletí tvořili nezaměstnaní s délkou nezaměstnanosti do jednoho roku více než 7 % veškeré pracovní síly ČR. Zajímavostí je, že počet dlouhodobě nezaměstnaných (nezaměstnaných déle než 36 měsíců) se z důvodu hospodářské krize nijak nezvyšoval, ba dokonce mírně klesl, což si lze vysvětlit spíše odchodem do (předčasného) důchodu, než nalezením práce.
20
Graf č. 22: Míra nezaměstnanosti podle délky nezaměstnanosti v roce 2008 a 2009 4_2007
1,9%
1_2008
1,8%
1,0% 1,0%
1,6%
2_2008
0,9%
0,5%
0,8%
0,6%
0,5%
1,7%
0,8% 0,7%
do 3 měsíců 3-6 měsíců
1,5%
6-9 měsíců 9-12 měsíců
1,4%
12-24 měsíců
2,0%
3_2008
0,9%
2,4%
4_2008
0,5% 1,2%
3,4%
1_2009
3_2009
3,0%
4_2009
3,0%
0,0%
1,0%
0,5%
1,3%
nad 24 měsíců
0,6%
1,6%
2,8%
2_2009
0,6%
2,2%
1,2% 0,8%
0,6%
0,9%
0,5% 0,7%
1,9%
1,4%
2,1% 2,0%
3,0%
4,0%
0,6%
1,2% 5,0%
1,2%
6,0%
1,1% 0,8%
0,9% 7,0%
1,1% 1,1% 8,0%
1,1% 9,0%
10,0%
Zdroj: Počty nezaměstnaných (uchazečů o zaměstnání) podle evidence MPSV v jednotlivých krajích, vlastní výpočty.
Předchozí grafy ukazovaly vývoj nezaměstnanosti souhrnně za celou Českou republiku a z regionálního pohledu. Nelze říct, že by nárůsty nezaměstnaných dle jednotlivých kategorií byly ve všech krajích shodné. Ve všech krajích s výjimkou Prahy však výrazně narostla nezaměstnanost mezi příslušníky KZAM 7 a 5. Praha se vyznačuje oproti ostatním krajům nárůstem nezaměstnanosti u vzdělanějších a kvalifikovanějších pracovníků. Z hlediska věku jsou ve většině regionů nejohroženějšími skupinami mladí lidé (ve věku 20-29 let) a naopak lidé před důchodem, v některých regionech (Středočeský, Plzeňský, Jihočeský kraj) je věková struktura „nových“ nezaměstnaných vyrovnaná. PŘÍJEMCI PŘÍSPĚVKU NA BYDLENÍ V ROCE 2008 A 2009 Tato kapitola se zabývá strukturou příjemců příspěvku na bydlení, jde tedy o analýzu domácností, které se již setkávají s obtížení při úhradě výdajů na bydlení. Na příspěvek na bydlení podle zákona nárok vlastník nebo nájemce bytu (nikoliv však podnájemce bytu), který je v bytě hlášen k trvalému pobytu, jestliže:
jeho náklady na bydlení jsou vyšší než 0,3násobek rozhodného příjmu rodiny (0,35násobek rozhodného příjmu rodiny na území hl. m. Prahy) a současně 0,3násobek rozhodného příjmu rodiny (na území hl. m. Prahy 0,35násobek rozhodného příjmu rodiny) není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení.
Rozhodným příjmem je příjem za předcházející kalendářní čtvrtletí a započítávají se do něj rovněž přídavek na dítě a rodičovský příspěvek (pokud na ně vzniká žadateli ze zákona nárok). Náklady na bydlení se stanoví jako jejich průměr za kalendářní čtvrtletí bezprostředně předcházející kalendářnímu čtvrtletí, na které se nárok na výplatu dávky prokazuje, popřípadě nárok na dávku uplatňuje. Do nákladů na bydlení je zahrnuto:
21
u nájemních bytů (bytů užívaných na základě nájemní smlouvy) nájemné a náklady za plnění poskytovaná s užíváním bytu (nejsou-li tyto náklady zahrnuty do nájemného); u družstevních bytů a bytů vlastníků „srovnatelné“ náklady. Jejich výše je diferencována dle počtu osob žijících v bytě a hlášených v bytě k trvalému pobytu. Jejich výše je stanovena zákonem jednotnými částkami diferencovanými dle počtu osob v rodině; náklady za plyn, elektřinu, vodné, stočné, odvoz odpadu a centrální vytápění nebo za pevná paliva (náklady za pevná paliva se započítávají pevnými částkami stanovenými v zákoně opět diferencovaně v závislosti na počtu osob v rodině – jedna, dvě, tři, čtyři a více osob).
Normativní náklady na bydlení zahrnují pro nájemní byty částky nájemného v souladu se zákonem o nájemném; dále jsou do nich zahrnuty ceny služeb a energií. Normativní náklady na bydlení jsou dle MPSV propočítány na přiměřené velikosti bytů pro daný počet osob v nich trvale bydlících (výše těchto normativů ovšem není známa). Jsou stanoveny pevnými částkami uvedenými v zákoně. U bytů užívaných na základě nájemní smlouvy jsou diferencovány podle počtu osob v rodině (jedna, dvě, tři, čtyři a více osob) a současně podle velikostní kategorie obce (Praha, více než 100 000 obyvatel, 50 000 – 99 999 obyvatel, 10 000 – 49 999 obyvatel a obce s méně než 9 999 obyvateli). Tabulka 6 ukazuje strukturu příjemců příspěvku na bydlení právě podle míry zatížení, tj. podílu nákladů na bydlení na rozhodném příjmu domácnosti. Z tabulky je zřejmé, že nejčastěji jsou příjemci dávky domácnosti, které bydlí v nájemních bytech a mají velmi nízké příjmy, resp. domácnosti, které jsou s největší pravděpodobností odkázány na sociální dávky. V roce 2008 se částečně snižoval počet příjemců dávek a v roce 2009 docházelo téměř ve všech kategoriích k nárůstu počtu příjemců dávek. Sledujeme-li vývoj výše průměrného měsíčního příspěvku na bydlení, pak pozorujeme kontinuální nárůst, a obdobně je tomu i u objemu vyplacených dávek. Neplatí ovšem, že by ve všech kategoriích domácností podle jejich míry zatížení docházelo ke stejnému nárůstu počtu příjemců dávek - procentuálně nejvíce příjemců dávky přibylo v kategorii míry zatížení 60 % až 100 % (jednalo se o nárůst až o 50 %). Počet domácností, jejichž míra zatížení byla vyšší než 1 (náklady na bydlení jsou vyšší než rozhodný příjem), se také zvyšoval, ale již ne tak výrazně. Překvapivé může být, že poměrně velká část příspěvků na bydlení je vyplácena domácnostem v bytech v osobním nebo družstevním vlastnictví. U vlastnického bydlení jsou příjemci nejčastěji domácnosti s mírou zatížení mezi 40 % až 60 %. Z regionálního pohledu nejvíce příjemců dávek nalezneme v Moravskoslezském a Ústeckém kraji, kde je rovněž nejvyšší míra nezaměstnanosti. Nicméně v těchto krajích došlo v roce 2009 k nejmenšímu přírůstku počtu vyplacených dávek a nejvyšší přírůstek počtu vyplacených dávek byl naopak zaznamenán v Praze a v Plzeňském kraji (graf 23). Struktura příjemců dávek v jednotlivých krajích se kromě Prahy výrazně neliší. V Praze je výrazněji než v ostatních krajích vyšší zastoupení domácností s mírou zatížení 60 % až 80 % a nižší zastoupení domácností s mírou zatížení vyšší než 1 (graf 24). Přírůstky příjemců dávky v roce 2009 můžeme zaznamenat zejména mezi příjemci s velmi vysokou mírou zatížení ve všech krajích.
22
Tabulka č. 5: Struktura vypláceného příspěvku podle míry zatížení ve vybraných měsících v roce 2008 a 2009
Počet příjemců
Měsíc vyplácení dávek
Průměrná výše vyplaceného příspěvku
Přírůstek
Přírůstek
12_2007 3_2008 6_2008 9_2008 12_2008 3_2009 6_2009 9_2009 12_2009 12_2009/12_2008 12_2007 3_2008 6_2008 9_2008 12_2008 3_2009 6_2009 9_2009 12_2009 12_2009/12_2008
Nájemní bydlení - míra zatížení výdaji na bydlení 30 % 35 % 40 % 60 % 80 % - 100 % a 35 % 40 % 60 % 80 % 100 % více 3 898 4 919 14 350 6 070 2 862 16 803 4 054 4 963 14 834 6 354 2 820 15 983 3 236 4 414 14 898 7 185 3 396 16 182 2 769 3 739 12 934 6 678 3 257 14 932 2 935 3 928 13 556 6 836 3 365 14 698 3 096 4 148 14 641 7 352 3 617 15 631 2 541 3 759 15 659 9 435 4 713 18 097 2 630 3 591 15 383 9 262 4 904 18 012 2 809 4 031 16 143 9 948 5 246 19 451 96% 103% 119% 132% 146% 156% 288 630 1 199 1 753 1 939 1 795 311 722 1 420 2 167 2 397 2 113 333 744 1 435 2 183 2 556 2 264 321 732 1 418 2 147 2 544 2 333 334 733 1 410 2 156 2 558 2 401 345 806 1 601 2 498 2 925 2 808 355 811 1 653 2 464 2 968 2 999 357 828 1 637 2 455 2 992 3 056 343 817 1 619 2 422 2 991 3 063 103% 111% 115% 112% 117% 128%
Zdroj: Databáze příjemců dávek státní sociální podpory zpracovávaná MPSV.
23
Vlastnické bydlení - míra zatížení výdaji na bydlení 30 % 35 % 40 % 60 % 80 % 100 % 35 % 40 % 60 % 80 % 100 % a více 5 178 5 271 11 570 3 550 1 565 10 775 3 971 5 159 13 091 4 118 1 679 10 464 3 736 4 883 12 873 4 368 1 855 10 219 3 253 3 739 9 792 3 612 1 579 8 507 3 373 4 167 11 070 3 816 1 709 8 829 2 862 4 155 12 516 4 816 2 125 9 356 2 950 4 317 13 238 5 616 2 511 10 568 3 159 3 860 11 785 5 058 2 343 9 946 3 458 4 431 13 532 5 772 2 585 11 361 103% 106% 122% 129% 151% 151% 277 615 1 086 1 487 1 549 1 377 347 783 1 404 1 961 2 061 1 777 346 791 1 427 2 046 2 170 1 856 322 764 1 385 1 932 2 106 1 738 332 779 1 420 2 001 2 215 1 896 380 883 1 659 2 422 2 671 2 353 384 885 1 682 2 485 2 691 2 415 357 866 1 646 2 388 2 712 2 330 379 889 1 649 2 441 2 744 2 414 114% 114% 116% 122% 124% 127%
Graf č. 23: Počet příjemců příspěvku na bydlení na počet obyvatel7 a průměrná výše příspěvku v jednotlivých krajích v prosinci 2009 2,0%
2 376
1,8%
1 929
1,6%
1 959
1 975
2 111
2 252
2 194
2 500
2 194 2 036
1 903
1 965
1 827
2 016 1 815
2 000
1,4% 1,2%
1 500
1,0% 1,72%
0,8% 1,32%
0,6% 0,4%
0,72%
0,69% 0,45%
0,2%
1 000
1,63% 1,11% 0,72% 0,72% 0,65%
0,54%
0,99% 0,91%
0,81%
0,0%
500 0
PRA
STŘ
JČ
PZ
KV
ÚL
LI
HK
Počet příjemců na počet obyvatel
PA
VYS
JM
OL
MS
ZL
Průměrná výše příspěvku na bydlení
Zdroj: Databáze příjemců dávek státní sociální podpory zpracovávaná MPSV. Graf č. 24: Struktura příjemců příspěvku na bydlení v nájemních bytech v jednotlivých krajích v prosinci 2009 podle míry zatížení 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 PRA
ST Ř
JČ
PZ
KV
ÚL
LI
HK
nájemní bydlení - od 30 % do 35 % nájemní bydlení - od 40 % do 60 % nájemní bydlení - od 80 % do 100 %
PA
VYS
JM
OL
MS
ZL
celkem
nájemní bydlení - od 35 % do 40 % nájemní bydlení - od 60 % do 80 % nájemní bydlení - více než 100 %
Zdroj: Databáze příjemců dávek státní sociální podpory zpracovávaná MPSV.
7
Vhodnější by bylo uvádět počet příjemců na počet domácností, neboť příjemcem dávky je domácnost, ale vzhledem k tomu, že počet domácností je zjišťován pouze na základě Sčítání lidu a poslední Sčítání lidu, domů a bytů bylo realizováno v roce 2001, tak tyto údaje nejsou zcela aktuální. Neboť nám jde zejména o regionální srovnání, vztažení počtu příjemců dávky k počtu obyvatel v daném kraji dostatečně vyrovná rozdíly ve velikosti krajů.
24
Graf č. 25: Přírůstek počtu příjemců příspěvku na nájemní bydlení v roce 2009 v jednotlivých krajích podle míry zatížení 220% 210% 200% 190% 180% 170% 160% 150% 140% 130% 120% 110% 100% 90% 80%
PRA
ST Ř
JČ
PZ
KV
ÚL
LI
nájemní bydlení - od 30 % do 35 % nájemní bydlení - od 40 % do 60 % nájemní bydlení - od 80 % do 100 % nájemní bydlení - celkem
HK
PA
VYS
JM
OL
MS
ZL
nájemní bydlení - od 35 % do 40 % nájemní bydlení - od 60 % do 80 % nájemní bydlení - více než 100 %
Zdroj: Databáze příjemců dávek státní sociální podpory zpracovávaná MPSV.
Druhým úhlem pohledu na strukturu příjemců příspěvku na bydlení bylo sledování složení domácnosti příjemců. Žadatel o příspěvek musí v žádosti uvést, kolik je v domácnosti závislých dětí a kolik dospělých členů, a právě těchto informací bylo využito k odhalení struktury příjemců dávky z hlediska složení domácnosti. Tabulka 5 ukazuje počet vyplacených příspěvků dle různých typů domácností (marginálně zastoupené typy byly vynechány). Nečastěji je příspěvek na bydlení vyplácen domácnostem jednotlivců a následně domácnostem jednoho rodiče s dítětem či se dvěma dětmi. Přírůstek v roce 2009 lze zaznamenat zejména u jednočlenných domácností a u domácností dvou dospělých bez dětí a dvou dospělých s jedním dítětem. Regionální rozdíly ve struktuře příjemců příspěvku na bydlení nejsou velké, výrazně se liší opět pouze Praha, kde daleko více než v jiných krajích převládají mezi příjemci příspěvku na bydlení domácnosti jednotlivců (graf 26). Důvodem změny je však spíše než hospodářská krize proces deregulace nájemného, který má pravděpodobně za následek zvýšení počtu příjemců dávek z řad domácností starobních důchodců.
25
Tabulka č. 6: Struktura vypláceného příspěvku podle složení domácnosti v posledním měsíci roku 2007, 2008 a 2009
Typ domácnosti podle počtu členů a dětí 1 dospělý 1 dospělý, 1 dítě 1 dospělý, 2 děti 2 dospělí 2 dospělí, 1 dítě 2 (a více) dospělých, 2 děti 1 (a více) dospělých, 3 (a více) dětí
počet příjemců 12_2007 12_2008 12_2009 25 348 16 314 13 070 6 236 5 950 8 598 8 100
23 419 15 040 12 652 5 079 4 801 6 997 7 797
31 672 17 795 14 333 6 868 6 404 9 038 9 499
objem vyplacených prostředků nárůst 2009/2008 135,2% 118,3% 113,3% 135,2% 133,4% 129,2% 121,8%
12_2007
12_2008
12_2009
22 426 564 20 356 760 20 133 502 7 106 016 8 310 008 12 456 150 12 148 431
25 930 678 25 363 385 26 581 913 7 574 089 8 973 644 13 824 421 16 707 030
45 377 525 37 958 693 38 408 561 12 914 871 15 121 619 22 545 266 25 797 545
Zdroj: Databáze příjemců dávek státní sociální podpory zpracovávaná MPSV.
26
průměrná výše příspěvku
nárůst nárůst 12_2007 12_2008 12_2009 2009/2008 2009/2008 175,0% 149,7% 144,5% 170,5% 168,5% 163,1% 154,4%
885 1 248 1 540 1 140 1 397 1 449 1 500
1 107 1 686 2 101 1 491 1 869 1 976 2 143
1 433 2 133 2 680 1 880 2 361 2 494 2 716
129,4% 126,5% 127,5% 126,1% 126,3% 126,3% 126,7%
Graf č. 26: Struktura příjemců příspěvku na bydlení v jednotlivých krajích v prosinci 2009 podle složení domácnosti (počet příjemců v daném kraji na 1000 obyvatel) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% PRA
ST Ř
JČ
PZ
KV
ÚL
LI
HK
PA
1 dospělý 2 dospělí 1 dospělý, 2 děti 1 (a více) dospělých, 3 (a více) dětí
VYS
JM
OL
MS
ZL
celkem
1 dospělý, 1 dítě 2 dospělí, 1 dítě 2 (a více) dospělých, 2 děti
Zdroj: Databáze příjemců dávek státní sociální podpory zpracovávaná MPSV. Graf č. 27: Přírůstek počtu příjemců příspěvku na bydlení v roce 2009 v jednotlivých krajích podle složení domácnosti 190% 180% 170% 160% 150% 140% 130% 120% 110% 100%
PRA STŘ
JČ
PZ
KV
ÚL
LI
HK
PA
VYS JM
OL
celkem
1 dospělý
1 dospělý, 1 dítě
2 dospělí
2 dospělí, 1 dítě
1 dospělý, 2 děti
2 (a více) dospělých, 2 děti
1 (a více) dospělých, 3 (a více) dětí
MS
ZL
Zdroj: Databáze příjemců dávek státní sociální podpory zpracovávaná MPSV.
VÝSLEDKY ŠETŘENÍ MEZI POSKYTOVATELI HYPOTEČNÍCH ÚVĚRŮ Šetření Hypoteční úvěry v ČR 2010 proběhlo v dubnu až květnu 2010. V rámci šetření bylo osloveno 14 bank poskytujících hypoteční úvěry s žádostí o vyplnění standardizovaného dotazníku s otázkami, mimo jiné, na počty a objemy poskytnutých hypotečních úvěrů,
27
průměrnou výši poskytnutých hypotečních úvěrů, průměrné loan-to-value ratio (poměr poskytnutého úvěru k odhadní ceně nemovitosti v procentech), ale i na hlavní zdroj financování hypotečních úvěrů, marži bank, bonitní kritéria pro poskytnutí hypotečních úvěrů fyzickým osobám na bydlení, podíl ohrožených úvěrů, hlavní důvody, proč se klienti bank dostávají do problémů se splácením hypotečních úvěrů, typické charakteristiky hypotečních úvěrů v prodlením se splatností a typické charakteristiky osob (domácností), které se dostaly do problémů se splácením hypotečních úvěrů. Dopady hospodářské krize na míru nesplácení úvěrů v naší zemi nebyly obecně tak tragické jako v mnoha vyspělých zemích či okolních zemích tranzitivních. Podíl nesplácených úvěrů (tzv. default rate; úvěry, u kterých jsou dlužníci v prodlení se splátkou 90 a více dnů) vzrostl podle informací České národní banky z 1,5 % v roce 2008 na 2,4 % v roce 2009 (pro srovnání, v Maďarsku vzrostl tento podíl z 2,6 % v roce 2008 na 6,3 % v roce 2009). Za hlavní důvody, proč se jejich klienti dostávají do problémů se splácením hypotečních úvěrů, označily banky snížení příjmů (bez udání důvodu) či ztrátu zaměstnání, dále též předlužení či rozpad rodiny (rozvod, rozchod, úmrtí). Mezi nejčastěji ohrožené úvěry patří podle údajů bank úvěry s loan-to-value ratio (LTV) blízké 100 % a úvěry, které byly poskytnuty bankami bez doložení příjmů žadatele. Průměrný věk „typického dlužníka“ se příliš neliší od věku průměrného žadatele - pohybuje se kolem 34 let. Menší pravděpodobnost vzniku dluhu je u lidí s vysokoškolským vzděláním a u lidí, kteří úvěr použili na výstavbu nemovitosti (spíše než na koupi nemovitosti). Typické složení domácností dlužníků ani typické zaměstnání osob v prodlení se splátkami banky neuvedly s poukazem na skutečnost, že se jedná o interní údaje banky, případně je banka nesleduje. ZÁVĚR Uvedené grafy a tabulky, stejně jako použité datové zdroje, ukázaly, že finanční nedostupnost bydlení, ať již měřena indikátory finanční nedostupnosti, nebo sledována alternativně dluhy na výdajích na bydlení a na subjektivním pocitu finančních potíží, je provázána s postavením na trhu práce, nezaměstnaností. V souvislosti s ekonomickou krizí dochází k nárůstu nezaměstnanosti, a tak lze předpokládat, že nejohroženější domácnosti z hlediska finanční dostupnosti bydlení budou zároveň domácnosti s členy nejvíce ohroženými ztrátou zaměstnání. Data o vývoji nezaměstnanosti přitom ukázala, že nejde o lidi, kteří patří tradičně mezi nezaměstnané – tedy nekvalifikované pracovníky se základním vzděláním v Ústeckém a Moravskoslezském kraji. Největší nárůst nezaměstnaných byl v období krize naopak patrný u lidí se střední kvalifikací (vyučení) a zaměstnaných ve vyšších kategoriích zaměstnání. Data o vývoji nezaměstnanosti v průběhu hospodářské krize rovněž vypovídají o tom, že nejnáchylnější k nezaměstnanosti jsou zejména mladí lidé a pak lidé těsně před dosažením důchodového věku. Mimo to, největší nárůst nezaměstnaných můžeme pozorovat v Olomouckém, Zlínském a Libereckém kraji, tedy nikoliv v krajích s dlouhodobě vysokou mírou nezaměstnanosti. Z regionálního pohledu je tedy nutné si uvědomit, že případná pomoc v období krize by neměla být směřována pouze do regionů, které se tradičně potýkají s problémy nezaměstnanosti; ze sociálního pohledu je rovněž nutné si uvědomit, že pomoc by neměla být určena výhradně pro domácnosti tradičně nejvíce ohrožené nezaměstnaností a měla by mít mnohem univerzálnější charakter. V případě hospodářské krize jde zpravidla zejména o nárůst krátkodobé nezaměstnanosti a tedy i případná opatření by měla mít spíše povahu ad hoc flexibilních a dočasných opatření.
28
Poukázali jsme na významná zpoždění se zveřejněním dat týkajících se přímo finanční dostupnosti bydlení a tak i obtížnost jednoduchého stanovení, které domácnosti mohou být nedostupností bydlení v období hospodářské krize postiženy nejvíce. Nicméně z analýz vyplynuly určité charakteristiky domácností ohrožených finanční nedostupností bydlení. Z výběrového šetření EU-SILC lze vyvodit, že obtíže při vycházení s příjmem častěji pociťují domácnosti s dětmi, s přednostou nižšího vzdělání pracujícím v nižších kategoriích zaměstnání; obecně pak domácnosti, které bydlí v nájemním bydlení, zejména pak hradící tržní nájemné. V této souvislosti je zarážející, že příspěvek na bydlení nedokáže dostatečným způsobem snížit ohrožení finanční nedostupností bydlení, a to ani v nájemním sektoru bydlení. Spolu se ztrátou zaměstnání i s nižším podílem pracujících členů domácnosti výrazně rostou problémy spojené s placením výdajů na bydlení. Mezi ohrožené domácnosti v souvislosti s krizí tedy především patří domácnosti, jejichž člen (nebo členové) přijdou o práci, byť krátkodobě. Modelový příklad pro Liberecký kraj ukázal, že i krátkodobá ztráta zaměstnání může značně zkomplikovat finanční situaci domácnosti, a v případě, že domácnost nedisponuje finanční rezervou, může se velmi brzy dostat do vážných finančních obtíží; v tomto případě zejména, pokud se jedná o domácnost, která si pořídila vlastní bydlení a dosud splácí hypoteční úvěr. Jakkoliv tyto domácnosti nejsou obecně ohroženy finanční nedostupností bydlení, ukazuje se, že se jedná o velmi rizikové domácnosti právě v případě zásadnějších dopadů hospodářské krize na zaměstnanost. Ani v tomto případě neposkytuje stávající příspěvek na bydlení dostatečnou ochranu; resp. efekt příspěvku na bydlení je mnohem nižší než v případě nájemního bydlení. Z analýzy dat o struktuře domácností, které pobírají příspěvek na bydlení, rovněž vyplynulo, že k největšímu nárůstu příjemců příspěvku v roce 2009 nedošlo u osob s nejnižšími příjmy, ani v regionech, kde je tradičně nejvíce příjemců dávky; největší nárůst byl zaznamenán v Praze, Plzni a regionech, které byly postiženy nárůstem nezaměstnanosti v posledním roce – Zlínský kraj, kraj Vysočina, Liberecký kraj. Kromě Prahy se ve všech krajích v roce 2009 zvýšil počet příjemců dávek zejména v kategorii domácností se dvěma dospělými členy bez dětí a s jedním dítětem; v Praze mezi příjemci dávek výrazně přibylo jednočlenných domácností. Je však pravděpodobné, že nárůst příjemců dávky je spíše následkem deregulace nájemného než dopadů hospodářské krize, a to zejména u domácností důchodců. Na druhou stranu, i tyto výsledky ukazují na to, že rizikovými domácnostmi v případě hospodářské krize nejsou pouze ty, které jsou dlouhodobě ohroženy finanční nedostupností bydlení. Nárůst počtu příjemců dávek z důvodu krize, respektive nezaměstnanosti jednoho člena nebo obou členů domácnosti, se i zde projevil zejména u domácností dvou dospělých s jedním dítětem nebo se dvěma dětmi, tj. pravděpodobně u mladších párů s dětmi. Úplné rodiny s dětmi, pokud jsou rodiče ekonomicky aktivní, přitom nepatří do skupiny domácností dlouhodobě nejvíce ohrožených finanční nedostupností bydlení; i když, jak ukázalo šetření EU-SILC, pociťují finanční obtíže s výdaji na bydlení více než jiné typy domácností. Mezi domácnosti potenciálně ohrožené finanční nedostupností bydlení z důvodu hospodářské krize tak patří zejména domácnosti, které se potýkají se ztrátou zaměstnání svých členů či výpadkem příjmu z podnikání ze strany svých členů; nejde pouze o domácnosti tradičně ohrožené nedostupností bydlení, ale rovněž, či dokonce spíše, lidi zaměstnané (podnikající) v nižších kategoriích zaměstnání – zejména vyučení zaměstnanci pracující ve službách, instalatéři, řemeslníci. Ohrožené domácnosti se přitom mohou objevit ve všech regionech ČR a nikoliv pouze v regionech s tradičně vysokou mírou nezaměstnanosti. Ukázalo se také, že ohroženy jsou více rodiny s dětmi a zejména pak mladé rodiny s dětmi (u mladých lidí
29
dochází k největšímu nárůstu nezaměstnanosti v důsledku krize). Mladí lidé také častěji žijí v tržním nájemním bydlení nebo splácí hypoteční úvěr použitý na koupi bydlení – proto je u nich riziko potenciální finanční nedostupnosti bydlení v důsledku hospodářské krize pravděpodobně největší. O to více, je-li jeden z členů domácnosti na rodičovské dovolené. V neposlední řadě se ukázalo, že dopady nezaměstnanosti na ohrožení finanční nedostupností bydlení jsou výrazně vyšší v případě domácností, které splácí hypoteční úvěr na pořízení svého bydlení, než u domácností žijících v nájemním bydlení; jakkoliv stávající příspěvek na bydlení stále nedostatečně chrání i domácnosti hradící tržní nájemné. Kritické postavení mladých lidí, a to zejména s nižšími (nejistými) příjmy a tudíž i úsporami, v této souvislosti potvrdilo i šetření mezi poskytovateli hypotečních úvěrů – průměrný věk dlužníka, který se dostal do vážného prodlení se splátkou svého úvěru v roce 2009, se pohybuje okolo 34 let. LITERATURA A ZDROJE DAT Mikeszová, M., M. Lux, A. Morisseau. 2009. „Potenciální finanční nedostupnost nájemního bydlení po deregulaci nájemného – regionální perspektiva.“ Sociologický časopis/Czech Sociological Review 45 (2): 315-343. Lux, M., M. Mikeszová. 2008. „Regionální rozdíly ve finanční dostupnosti nájemního bydlení mezi roky 2000-2006.“ Pp. 17-63 in Lux, M., F. Kuda. 2008. Regionální rozdíly v dostupnosti bydlení v České republice. Praha: Sociologický ústav AV ČR. Zdroje dat: SLDB 2001. EU - SILC 2007. EU - SILC 2008. Evidence uchazečů o zaměstnání na úřadech práce, MPSV, http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/qrt Databáze příjemců dávek státní sociální podpory zpracovávaná MPSV.
30
