IBM 2012 Global CEO Study: nejdůležitější jsou technologie, lidé a trh

2/2012 klientský magazín IBM Česká republika

IBM 2012 Global CEO Study: nejdůležitější jsou technologie, lidé a trh

Digitální ekonomika se v ČR podceňuje Sociální sítě převálcují telefon i e-mail Shrnutí kulatého stolu na téma IBM CEO Study 2012

Úvodník Think

Stručněji a přehledněji Vážené čtenářky, vážení čtenáři, možná jste překvapeni novou podobou magazínu Think. Věříme, že příjemně. Protože dobře víme, jak velkou hodnotu má váš čas, rozhodli jsme se obsah magazínu Think zúžit. Jsme si vědomi toho, že novinky dnes nejrychleji získáte prostřednictvím elektronických distribučních kanálů, jako je např. facebooková stránka IBM či Twitter, papír je však papír. Přesto, že dnes máme k dispozici tablety a čtečky, stále si řadu informací rádi přečteme na obyčejném papíru. Doufám, že tištěný Think vám přinese milé chvilky právě tohoto druhu.

Kdybyste si jej přece jen chtěli přečíst v elektronické podobě, pak najdete PDF verze všech nových i předchozích vydání na našem webu. Součástí nové podoby Thinku je, že se každé číslo zaměřuje na jedno hlavní téma. V tomto vydání se jím stala aktuální studie IBM CEO Study 2012. Chybět samozřejmě nebudou zásadní novinky aktivit IBM jak v České republice, tak ve světě. Změna obsahu Thinku jde ruku v ruce s jeho novým vzhledem. Uvítáme vaše náměty jak k obsahu, tak ke grafické podobě Thinku. Bude-li to v našich silách, do dalších vydání je zapracujeme.

Letošní rok pro nás z hlediska ekonomické situace připravil velké množství výzev; zároveň není lehké předpovědět, co nás čeká v roce 2013. Je proto zásadní, abychom naplno využili potenciál, který nám umožní rozvoj. Věříme, že IBM CEO Study 2012, které se věnuje tento Think, pro vás bude atraktivním zdrojem informací, a možná se jí dokonce podaří vaši firmu či organizaci inspirovat v tom, kam se vydat dál. Přeji všem dobré nápady a energii pro jejich realizaci Vladek Šlezingr generální ředitel IBM Česká republika

3

4

Think Obsah

obsah Téma

Projekt IBM Marketing and Communications: Vydavatel IBM Česká republika, spol. s r.o. V Parku 2294/4 148 00 Praha 4 – Chodov Interní řízení projektu: Eva Zehnálková a Ivana Ježková, IBM Česká republika Redakce, grafické zpracování a produkce: Bison & Rose ve spolupráci se studiem Cellula, Jan Kadeřábek

5 6 12 13 16

CIO 18

20

Náklad: 3 500 ks © Copyright: IBM Corporation 2012

Registrace: MK ČR E 6983, ISSN 1803-4527 Fotografie – pokud není uvedeno jinak – poskytla společnost IBM. Veškerá práva vyhrazena.

Používáme papír, pro jehož výrobu bylo použito dřevo z lesů obhospodařovaných přírodě blízkým způsobem podle standardů FSC (Forest Stewardship Council).

Používání a kopírování obrázků, které jsou obsaženy v této publikaci, je bez písemného souhlasu IBM zakázáno. Loga společností, produkty a služby uvedené v této publikaci jsou obchodními značkami příslušných firem.

Informační technologie nejsou jen páteří, ale i mozkem

Střípky

Think na webu: ibm.com/cz/think

Uzávěrka čísla: 22. 10. 2012

Data versus informace Sociální sítě převálcují telefon i e-mail Digitální ekonomika se v ČR podceňuje Chytré organizace chtějí aktivní a kreativní zaměstnance Namísto cenové konkurence bychom měli vsadit na znalosti

Afrika získá výzkumnou laboratoř IBM Vědci vidí vazby v molekulách Nejrychlejší superpočítač IBM se jmenuje Sequoia IBM X-Force 2012: sílí hrozby v prohlížečích a na sociálních sítích Kompetenční centrum na VŠE Rychlejší odhalení pandemií Watson pomůže s odbornou přípravou lékařů Institut pro chytřejší energie

Odpovědnost 23

Inspirujeme žáky ke studiu technických oborů Do World Community Grid se může zapojit každý Jak přilákat ženy do sektoru IT? Společně pro chytřejší planetu: dobrovolníci IBM

Téma Think

Data

Informace kolem nás sviští takovým tempem a v takovém množství, že je velmi těžké rozpoznat ty důležité a využít je ve svůj prospěch. Přitom ten, kdo to zvládne, získá konkurenční výhodu. A je jedno, zda jde o jednotlivce, nebo celou organizaci. Ostatně to dokumentují i výsledky CEO Study 2012, kterou IBM nedávno představila. Právě výsledkům této studie i jejich aplikaci se věnuje celé nové vydání magazínu Think.

versus

informace Společnost IBM vydává pravidelně studii názorů generálních ředitelů a ředitelek z celého světa na ekonomický a společenský vývoj. Letos se ve více než 1 700 rozhovorech objevily také názory dvou desítek českých manažerů. V reakci na výsledky globálního výzkumu vydávaného pod názvem IBM 2012 Global CEO Study uspořádala česká pobočka IBM kulatý stůl se zástupci akademického, veřejného a byznys sektoru, aby diskutovali o možnostech zvýšení konkurenceschopnosti České republiky. Ve shodě s výsledky studie se účastníci debaty zaměřili na dvě oblasti – pracovní sílu a využití digitálních technologií.

5

6

Think Téma

IBM 2012 Global CEO Study: nejdůležitější jsou technologie, lidé a trh Co si myslí generální ředitelé firem a organizací působících po celém světě? Na co si dávají pozor a kde vidí potenciál pro další rozvoj? To vše se můžete dozvědět ve studii IBM 2012 Global CEO Study.

Global CEO Study 2012 Navazujeme na poznatky a zjištění z posledních osmi let

Hlavní kompetencí je schopnost reakce Zlepšování interních schopností jako první krok k růstu 456 rozhovorů

Obchodní model založený na inovacích Do popředí externí spolupráce Inovace musí mít podporu top managementu

Nutnost interních změn Zákazníci jsou klíčem k diferenciaci Inovace obchodních modelů a globální propojování 1 130 rozhovorů

Nutnost kreativního vedení Znovuobjevení zákaznických vztahů Budování efektivního provozu

1 541 rozhovorů

765 rozhovorů

Nejdůležitějším faktorem budoucího úspěchu je technologie. Organizace potřebují sofistikovanější analýzy. Posílení pozice zaměstnanců. Nutnost větší otevřenosti a transparentnosti. Komunikace se zákazníkem se přesouvá na sociální sítě 1 709 rozhovorů

2012 2010 2008

2006 2004

Your Turn

Expanding the Innovation Horizon

Technologie, dovednosti lidí a tržní faktory Za nejdůležitější externí faktor, který bude v horizontu tří až pěti let ovlivňovat jejich organizaci, označilo letos 71 procent generálních ředitelů technologie, které se tak dostaly do

The Enterprise of the Future

Capitalizing on Complexity

čela žebříčku. V první studii přitom byly až šesté. To dovednosti lidí (69 procent) se celkem stabilně drží na druhém místě, pouze v předchozí studii (2010) byly čtvrté. Naopak tržní faktory, které byly vždy na prvním místě, letos klesly na třetí příčku (68 procent). Nicméně mezi jednotlivými faktory jsou jen

Leading through Connections

minimální rozdíly v řádu jednotek procentních bodů. Ve všech aspektech řízení organizace od finanční stránky přes konkurenci až po její provoz se generální ředitelé nejvíce zaměřují na získání hlubších poznatků o zákaznících. Na tento účel, tedy do schopnosti

Téma Think

organizace extrahovat významné informace o zákaznících z dostupných dat, vyhrazuje sedm z deseti generálních ředitelů značné investice. Tváří v tvář datové explozi si generální ředitelé uvědomují potřebu sofistikovanější podnikové analýzy, která podchytí data sledovaná on-line, na mobilních telefonech a v sociálních médiích. Tradičně se pro lepší porozumění zákazníkům používaly konsolidace a analýza transakcí a aktivit z celé organizace. Pokud ale chtějí zůstat generální ředitelé v obraze, musejí si utvořit holistickou představu o zákazníkovi, která vychází z toho, jaké interakce má s okolním světem, nejen s jejich organizací. Schopnost rozvíjet

médií jako nepostradatelného prostředku spolupráce a inovací. Firmy, které přijímají nové modely fungování, těží z kolektivní inteligence a interních sociálních sítí, což jim umožňuje formulovat nové myšlenky a řešení na zvýšení ziskovosti a růstu. Ještě důležitější je připravenost na řízení změn, kterou považuje za důležitou 69 procent ředitelů úspěšných firem. To je dokonce o 73 procent vyšší podíl než v případě podprůměrných organizací.

7

IBM 2012 Global CEO Study Jde o pátou edici v řadě Global CEO Study, kterou IBM provádí každé dva roky. První studie byla vydána v roce 2004. Konzultanti IBM se při její přípravě osobně setkávají s velkým počtem generálních ředitelů (CEO – Chief Executive Officer), aby mohli lépe porozumět jejich výzvám, cílům

K navázání užších vazeb se zákazníky, partnery a s novou generací zaměstnanců budou CEOs prosazovat využívání sociálních sítí namísto e-mailu a telefonu. Nyní přitom využívání sociálních sítí pro kontakt s klienty

a plánům do budoucna, a to ve stále provázanější ekonomice. Na jejich dotazy odpovídalo mezi zářím 2011 a lednem 2012 v celkem 64 zemích celého světa 1 709 generálních ředitelů, vedoucích manažerů a lídrů z veřejného sektoru z 18 různých odvětví. Během dvanácti let, kdy se pět vydání studie

technologické faktory

připravovalo, se uskutečnilo přes 5,5 tisíce rozhovorů s generálními řediteli.

dovednost lidí tržní faktory

Vedle CEO Study připravuje IBM také další studie zaměřené na CIO (Chief

makroekonomické faktory

Information Officer – ředitelé IT), CFO

regulace trhu a firem

(Chief Financial Officer – finanční

globalizace socioekonomické faktory životní prostředí geopolitické faktory

ředitelé), CHRO (Chief Human Resource Officer – ředitelé lidských zdrojů), SCO (Supply Chain Officer – ředitelé distribučních služeb) a CMO (Chief Marketing Officer – ředitelé marketingu). Všechny tyto studie, tzv. C-suite Studies, připravuje IBM Institute for Business Value

hodnotu na základě dat silně koreluje s výkonností organizace. Při získávání informací a vyvozování závěrů z dat jsou nadprůměrné organizace dvakrát lepší než podprůměrné. Navíc dokážou o 84 procent lépe uplatnit tyto poznatky v praxi.

potvrzuje pouhých 16 procent generálních ředitelů, ale v následujících třech až pěti letech se toto číslo vyšplhá na 57 procent. Zatímco jsou tedy dnes sociální média ze všech metod interakce se zákazníky nejméně používaná, v následujících pěti letech se stanou druhou nejvýznamnější interakční metodou hned za osobním kontaktem.

Otevřenost jako klíčový princip V konkurenčním boji pomůže organizacím podle názoru CEOs otevřenost. O 30 procent výše hodnotí tento faktor ředitelé organizací patřících mezi nejlépe fungující organizace oproti těm podprůměrným. Otevřenosti napomáhá právě i využívání sociálních

Vedení a řízení bude stát na spolupráci Zatímco v předchozích desetiletích se rozvíjel způsob řízení firem tzv. shora, nyní se posouvá směrem ke spolupráci. Aby mohly organizace využít předností

a je možné je zdarma získat na webu IBM: ibm.com/services/cz/cs/c-suite/

8

Think Téma

dnes

16 %

Ředitelé začínají využívat sociální sítě Procento generálních ředitelů (CEO), kteří využívají sociální sítě jako nástroj pro kontakt se zákazníky.

Pouze 16 procent generálních ředitelů využívá sociální sítě ke kontaktu se svými zákazníky, ale toto číslo se chystá během příštích tří až pěti let narůst na 57 procent.

propojenosti umožňující snadnou spolupráci, je třeba nabídnout zaměstnancům ty správné nástroje. Technologie jsou klíčovým prostředkem pro vytvoření prostředí usnadňujícího a podporujícího spolupráci bez ohledu na geografické hranice. Generální ředitelé mění charakter své práce, přidávají k ní výrazné prvky otevřenosti a transparentnosti a posilují pozici zaměstnanců. Mění tak dosavadní étos řízení a vedení, který převládal u moderních korporací více než sto let. To má zásadní dopad nejen na vedení firem, ale i na jejich organizaci, manažery a zaměstnance. Týká se také univerzit, obchodních škol nebo dodavatelů informačních technologií. Podle výzkumu IBM hodlá více než polovina generálních ředitelů (53 procent) využít technologie na prohloubení partnerství a spolupráci s externími subjekty a 52 procent z nich se chce zaměřit na podporu intenzivní interní spolupráce. „Jeden z nejzávažnějších výsledků našeho výzkumu se týká toho, jak

za 3–5 let

57 % generální ředitelé rozumí důsledkům a vlivu sociálních médií,“ prohlásila viceprezidentka IBM Global Business Services Bridget van Kralingen. „Místo toho, aby se neustále naříkalo, že lidské vztahy jsou stále méně osobní, hovoří tento přístup naopak silně ve prospěch jejich prohlubování. Dynamické sociální sítě dokážou uchopit kolektivní inteligenci a využít nové modely spolupráce.“ Větší otevřenost však není bez rizika. Zaměstnanci se proto pro efektivní chod organizací v tomto prostředí musí ztotožnit s podnikovými hodnotami a posláním a přijmout je za své. K tomu je zapotřebí dát zaměstnancům k dispozici soubor principů, podle nichž se mohou řídit při každodenním rozhodování.

Jaké dovednosti hledat? Které dovednosti budou klíčové pro dobré fungování organizací v čím dál komplexnějším a provázanějším prostředí? Podle CEOs budou mezi ty

klíčové patřit spolupráce (75 procent), komunikace (67 procent), kreativita (61 procent) a flexibilita (61 procent). K zajištění další generace pracovní síly musejí organizace aktivně přijímat ty, kteří vynikají při práci v otevřeném a týmovém prostředí. Vedení musí zároveň vypracovávat a podporovat postupy, které pomáhají zaměstnancům se zlepšovat, například podněcovat vývoj nekonvenčních týmů, prosazovat metody zážitkového učení a upevňovat neformální zaměstnanecké sítě a neformální skupiny přinášející vysokou přidanou hodnotu. Trend širší spolupráce se netýká jen samotných korporací, ale má i přesah do vztahů s externími partnery. Partnerství má nyní nejvyšší prioritu. O partnerství uvažovala v roce 2008 zhruba polovina generálních ředitelů dotázaných v rámci průzkumu IBM. V současnosti jsou to už více než dvě třetiny.

Think Téma

9

Digitální ekonomika se v ČR podceňuje Budoucí konkurenceschopnost České republiky by se měla opírat nejen o tradiční průmysl, ale také o poskytování služeb založených na nejmodernějších technologiích, říká Milena Jabůrková, která má v IBM Česká republika na starosti vládní programy. Kde vidíte naopak rezervy? Prostor pro zlepšení vidím především v tom, že strategie je v tuto chvíli statická. Předpokládá totiž, že zvýšíme-li svou výkonnost v jednotlivých sledovaných oblastech, automaticky se staneme konkurenceschopnějšími. A to je samozřejmě pravda jen do určité míry. Podobné parametry měření podle WEF budou mít totiž i jiné státy. My ale musíme nabídnout nějakou přidanou hodnotu, která investory přesvědčí, že mají jít právě do České republiky. A tato dimenze podle mého ve strategii chybí. Co by mohlo být takovou přidanou hodnotou? Může to být nějaká specializace. Můžeme říkat, že Česká republika je výborné místo pro investice, protože investorům pomůže dostat se dál na východ, že máme západní kořeny a východní know-how.

Přidaná hodnota může mít ale i sektorový charakter. Můžeme například říci, že sice nejsme obrovská země, ale máme kvalifikované lidi a můžeme poskytovat high-tech kvalifikované služby po celém světě. Je potřeba si v několika dimenzích říci, co je ta přidaná hodnota, a to se podle mě zatím nestalo. Do priorit, které Evropská komise stanovuje členským zemím jako mantinely pro budoucí čerpání evropských fondů, se promítá i tzv. digitální agenda, která je součástí strategie Evropa 2020. Nakolik Česko tyto priority reflektuje? Jednotlivé operační programy jsem neviděla, takže se k tomu nemohu vyjádřit. Česká republika ale v tuto chvíli nemá žádnou digitální strategii ani digitální agendu. Na ministerstvu vnitra existuje pouze velmi omezená agenda Digitální Česko, která se týká

jednoho ministerstva, či dokonce jeho několika odborů. V čem je Digitální Česko omezené? Digitální Česko se v podstatě týká pouze rozšiřování sítí, jeho součástí je jedna webová stránka a část týkající se e-Governmentu. A to je zkrátka málo. Nejdůležitější je, aby se inteligentní technologická řešení začala používat k řešení současných problémů. Svět je propojen, existují spousty senzorů, máme k dispozici ohromné množství informací, se kterými neumíme pracovat, a to vše je potřeba řešit. Týká se to zdravotnictví, problémů v oblasti životního prostředí nebo optimalizace služeb. Zde všude lze využít digitálních technologií. O tom je ale potřeba debatovat a říci si, co Česká republika chce řešit a jak. A to se zatím neděje.

Tento rozhovor vyšel v magazínu EurActiv.

Česká vláda v loňském roce připravila a schválila Strategii mezinárodní konkurenceschopnosti. Jak tento materiál hodnotíte? To, že se strategie konkurenceschopnosti připravila, napsala a odsouhlasila, je obrovský krok kupředu. Je nutné otevřeně debatovat o tom, že je potřeba zlepšit institucionální prostředí, a navíc navrhnout konkrétní kroky v jednotlivých oblastech. Je také dobře, že se ve strategii používají hodnocení Světového ekonomického fóra (WEF), nechybí zaměření na jednotlivé pilíře a říká se, kde je potřeba přidat. Strategie obsahuje jednotlivé projekty, definuje, kdo je za ně zodpovědný i jaké mají být výsledky. I manažersky je to tedy velký posun kupředu.

10

Think Téma

Oblasti s potenciálem pro rozvoj organizací V rámci IBM Global CEO Study lze nalézt inspiraci pro rozvoj vlastní organizace. Jako klíčové oblasti s velkým potenciálem rozvoje studie identifikovala následující tři.

Podpora zaměstnanců Nejúspěšnější společnosti našly rovnováhu mezi otevřeností a kontrolou a umí se vypořádat i s velkými změnami

Zapojení zákazníků na individuální bázi Úspěšné společnosti se odlišují schopností využít data, pochopit souvislosti a poté patřičně reagovat

Inovace v oblasti spolupráce Úspěšné společnosti se nebojí spolupracovat za účelem inovací a najít tak nové příležitosti

Jak podpořit zaměstnance prostřednictvím otevřenosti?

Jak využít data k pochopení zákazníků?

Jak mohou organizace spolupracovat efektivněji a využít tak potenciál inovací?

1. Zaměňte seznamy pravidel sdílenými hodnotami • Nebojte se konfrontovat a využít kulturní realitu • Vytvořte hodnoty, se kterými se budou moci zaměstnanci identifikovat • Přehodnoťte systémy kontroly

1. „Velká data“ odhalí skutečnosti, o kterých jste neměli tušení • Podívejte se „ven“, jinak nebudete mít celkovou představu • Poskládejte jednotlivé části • Naučte zaměstnance využívat prediktivní analytické nástroje

2. Vychovávejte talenty a zaměstnance pro zítřek, nikoli dnešek • Vytvářejte nekonvenční týmy, využijte přednosti diverzních týmů • Prosazujte metody „zážitkového učení“ • Podporujte zaměstnanecké sítě a skupiny

2. Naslouchejte a mějte na paměti cíl dříve, než zareagujete • Naslouchejte na individuální bázi • Získejte přehled o tom, co si zákazníci myslí • Zareagujte relevantně a s dostatečnou rychlostí

3. Poskytněte prostředky ke spolupráci napříč organizací • Zapojte nástroje pro „social business“ • Nebojte se pobídek podporujících spolupráci • „Knihy přání a stížností“ nebyly tak špatným nápadem, oprašte je

3. Buďte tam, kde vás zákazníci očekávají • Mobilita mění vše • Spojte fyzický a digitální svět • Nabídněte mimořádnou (přidanou) hodnotu

1. Od základu změňte přístup ke spolupráci • Odlište se využitím sociálních sítí • Rozšiřte záběr spolupráce • Hledejte nové způsoby řízení spolupráce 2. Vytvořte osobnější partnerství • Rozšiřte odpovědnost za řízení vztahů • Budujte vztahy na všech stupních organizace • Vašimi „partnery“ nemusí být jenom tradiční organizace 3. Porušte tradiční hranice spolupráce • Nebojte se nekonvenčních spojení • Přemýšlejte jako „narušitel“ • Inovujte v rámci celého ekosystému

Firemní aplikace míří na mobilní zařízení V roce 2014 bude zhruba 90 procent organizací podporovat fungování firemních aplikací na mobilních zařízeních. zdroj: agentura Gartner

Téma Think

11

Chytré organizace chtějí aktivní a kreativní zaměstnance Kdy se vám naposledy stalo, že jste měli prázdnou e-mailovou schránku? Jakou máte dnes a zítra šanci, že nestrávíte hodiny na různých schůzkách, poradách a konferenčních hovorech, jen abyste aktualizovali stav nějakého projektu? Neobáváte se, že pracujete na řešení problému, který ve vaší organizaci už někdo jiný řešil? Je vůbec možné se od takových otázek oprostit? Americký odborník na sociální sítě ze společnosti IBM Louis Richardson si myslí, že dnes už řešení máme – sociální sítě. Právě ty podporují komunikaci a otevřenost, které jsou základními předpoklady pro podporu aktivity a kreativity zaměstnanců.

Stejně jako CEO Study 2012 říká, že hlavním kapitálem firem jsou jejich lidé, a aby mohly organizace naplno využít jejich talentu, musí podporovat kreativitu a snažit se naplno využít jejich potenciál. „Pablo Picasso kdysi řekl, že se všichni rodíme kreativní, ale je těžké si kreativitu udržet do dospělosti. Kreativitu proto nemusíme trénovat, ale spíše rozvíjet. Dnes je však kreativita mnohdy vnímána spíše jako záležitost, která do práce nepatří,“ říká Louis Richardson.

Řešení IBM se prosazuje Více než 60 firem z žebříčku 100 největších amerických firem časopisu Fortune využívá řešení IBM pro social business; je mezi nimi i osm z deseti největších obchodníků a bank. zdroj: agentura Gartner

Co říkají na CEO Study 2012 její účastníci z ČR?

„Měl jsem možnost vyjádřit se k zásadním otázkám současného ekonomického vývoje a očekávám zajímavou konfrontaci svých názorů s názory odborníků a manažerů z různých oborů i zemí.” Milan Vašina, generální ředitel T-Mobile Czech Republic

12

Think Téma

Co říkají na CEO Study 2012 její účastníci z ČR?

„K účasti na CEO Study 2012 mě přesvědčila jednak skutečnost, že za ní stojí IBM, společnost s dlouholetou tradicí, a jednak jsem chtěl využít příležitosti zúčastnit se tak rozsáhlého průzkumu. Jeho výsledky mohou být pro člověka v mé pozici určitou inspirací.” Martin Baxa, primátor města Plzně

Manažer už není generál

Co říkají na CEO Study 2012 její účastníci z ČR?

„Studie IBM je zajímavá v tom, že probíhá ve dvouletých cyklech, což nám umožňuje zjistit, jaký je skutečný stav věcí od počátku krize v roce 2008. Nesmíme zůstat stát na místě a vyčkávat, co nám doba přinese. Každý z nás nese zodpovědnost za to, jakým směrem se společnost ubírá.” Jiří Kunert, generální ředitel UniCredit Bank ČR

V posledních letech se zásadně mění role manažerů. Zatímco ještě donedávna fungovali spíše jako generálové, kteří rozhodovali a vyžadovali přesné plnění svých příkazů, dnes se jejich role posouvá. „Manažer se stává spíše mentorem a kolegou, který svým podřízeným pomáhá a podněcuje je k hledání řešení. A první průzkumy ukazují, že to funguje a že lidé, kteří mají volnost, pracují lépe,“ doplňuje Louis Richardson. Samozřejmě je třeba, aby organizace těmto způsobům práce nebránila, ale naopak je podporovala. Něco jiného je malá firma, kde všichni sedí v jedné

BYOD přichází Využívání vlastních zařízení zaměstnanců pro napojení do podnikové sítě (BYOD – Bring Your Own Device) je další velkou výzvou pro organizace. Ředitelé IT musí připravit podmínky, aby byla zachována bezpečnost firemních dat, ochrana osobních údajů, ale přitom zůstalo využívání firemních aplikací jednoduché. zdroj: agentura Gartner

Téma Think

kanceláři či jedné budově, a něco jiného velká korporace, která má své zaměstnance na různých místech republiky či světa. Tam už hrají nezastupitelnou roli i technologie, které spolupráci a sdílení informací umožňují a usnadňují.

Zapojte zaměstnance Sociální podnikání (Social Business) představuje způsob vedení podniku zaměřený na aktivní zapojení všech zaměstnanců, otevřenou komunikaci a aktivní přístup. Veškerá komunikace by měla být transparentní a on-line, v reálném čase.

„Sociální podnikání rozhodně nepředstavuje jen nový způsob, jak vytvářet a ukládat dokumenty a komunikovat. Prostřednictvím nástrojů sociálních sítí se lidé mohou leccos dozvědět, ale také dát o sobě vědět ostatním,“ vysvětluje Louis Richardson. „Pokud položíte otázku prostřednictvím e-mailu, telefonu nebo chatu, víte o ní jen vy a příjemce. Když ji položíte ve fóru, na wiki či prostřednictvím sociální sítě, může se k otázce vyjádřit kdokoliv a kdokoliv posléze může najít jak otázku, tak odpověď a případnou doplňující diskuzi.“

13

IBM pomáhá firmám využívat sociální sítě Chytré organizace už zjistily, že jejich on-line aktivity jim pomohou zvýšit povědomí o nich, a dokonce mohou přinést i nové obchodní příležitosti. Před tím, než se organizace vrhne na sociální sítě, by měla vytvořit srozumitelný plán jejich využití, aby předešla selhání v této oblasti. Společnost IBM nabízí vzdělávací programy a různé další formy pomoci pro neziskové organizace a obchodní partnery, aby mohli začít využívat sociální sítě. Pro malé a střední firmy a obchodní partnery jsou připravené programy a služby, které jim pomohou rozvíjet a prohlubovat dovednosti pro rozvoj obchodních příležitostí prostřednictvím sociálních sítí v podniku. Strategické poradenství od IBM Business

Efektivita na cestách Zaměstnanci na cestách by měli nejen mít přístup k e-mailu a kalendáři, ale také možnost využívat ostatní firemní systémy, aby mohli spolupracovat a přicházet s novými nápady a být efektivnější kdykoliv, kdekoliv, na jakémkoliv zařízení. zdroj: agentura Gartner

Global Services pomáhá organizacím lépe využít sociální obchodní nástroje pro vnitřní i vnější účely. Pomáhá také definovat přínosy podnikání s využitím sociálních sítí a zjednodušuje řešení případných potíží. Technické certifikační programy pomáhají ověřit a prokázat dovednosti v oblasti využití sociálních sítí. Jejich absolventi jsou připraveni, aby mohli plánovat a provádět instalace, konfigurace a každodenní úkoly spojené s provozem softwarového řešení pro

Co na CEO Study 2012 říká zástupce IBM?

sociální sítě.

Především je zapotřebí přestat vnímat informační technologie jako nákladovou položku, jako nástroj pro vnitřní řízení firmy či řízení nákladů. Investice do IT je nutné posuzovat stejně jako jiné investice do rozvoje firmy – s tím, že výnos investice do IT může být velký a návratnost velice rychlá. Správné využití informací, které ve firmě máme, může mít zásadní vliv na rozvoj firmy a její obchodní strategii, na lepší znalost zákazníků, a tím samozřejmě i na obchodní výsledky.

V rámci IBM PartnerWorld (program pro

Jiří Bavor, výkonný ředitel, IBM Česká republika

obchodní partnery IBM) mají uživatelé přístup do diskusních fór zaměřených na přínosy a způsoby využití sociálních sítí při podnikání, případové studie a další informace.

14

Think Téma

Sociální sítě převálcují telefon i e-mail I tak by se dal definovat jeden ze závěrů IBM 2012 Global CEO Study. Ovšem nic není černobílé a podobných závěrů by se na základě jedné z nejpreciznějších studií názorů generálních ředitelů předních firem a institucí z celého světa dalo vytvořit více. V každém případě jde o velmi inspirativní čtení, které je navíc záznamem očekávání budoucího vývoje s pěti vydáními studie. Díky zhruba osmileté historii už je také možné porovnávat závěry z jednotlivých studií a vysledovat z nich celkové směrování.

Téma Think

E-mail rozhodně neumírá V roce 2009 přenesl internet zhruba 11,4 bilionu e-mailů, v roce 2014 by to mělo být 12,9 bilionu. E-mail rozhodně neztrácí nic na své síle, byť mnozí lidé začali někdy upřednostňovat sociální sítě. zdroj: agentura IDC

Až donedávna se globalizace projevovala především v oblasti obchodu a ekonomiky. Vyrostly globální značky, které se snaží působit prakticky po celém světě. Kulturní globalizace si s tou obchodní a ekonomickou nezadá, a proto lidé po celém světě znají přední hudební interprety i filmové trháky. Globalizace ale pokračuje až na osobní úroveň. Ještě před deseti lety byl okruh našich přátel a známých poměrně omezený a vesměs to byli lidé, kteří se pohybovali v nějaké dostupné vzdálenosti od nás – a to zvláště v Evropě. S rozvojem technologií, a zejména pak sociálních sítí ale okruhy známých razantně narostly. Dnes tak máme přehled o všech svých blízkých kolezích ze všech předchozích zaměstnání, víme, co a kde dělají naši spolužáci z univerzity i střední školy. Můžeme navázat a prostřednictvím technologií nejen udržovat, ale i rozvíjet vztahy s lidmi, které potkáme na různých konferencích, a to bez ohledu na to, ve které zemi žijí. Leckdo by možná namítl, že tyto vztahy jsou povrchní a nemají takovou váhu jako dlouholetá osobní přátelství, ale oč je pevnější přátelství s někým, koho vidíme jednou za pár let, než s někým, o kom víme celou řadu informací, které o sobě zveřejní třeba na některé ze sociálních sítí, a s nímž se třeba i právě tam občas o něčem pobavíme? Právě tento razantní nástup technologií, které se v osobním kontaktu lidem osvědčují, zásadně ovlivní (a už ovlivňuje) i chod a fungování organizací. A myslí si to nejen jejich generální ředitelé, ale potvrzují to i výsledky dalších studií, které IBM mezi vrcholovými manažery firem po celém světě realizovala.

15

16

Think Téma

„Svět je stále složitější a změny rychlejší. A jiné už to asi nebude,“ začal Daniel Münich, ekonom CERGE-EI, aby navázal důrazem na vzdělání, které je podle něj klíčem k dalšímu růstu. Bohužel pak už jen dokladoval, že právě vzdělání zatím v České republice není prioritou. Učitelé s 15 lety praxe si v průměru vydělávají jen polovinu toho, co jejich vysokoškolsky vzdělaní vrstevníci. Malá finanční atraktivnost učitelské profese se promítá i do velmi nízkého zájmu o ni, zejména mezi těmi talentovanějšími. Velmi nízká úroveň učitelských platů v ČR je dána relativně malým objemem výdajů na základní a střední školství, které jsou pod průměrem obdobně ekonomicky vyspělých zemí; a za posledních deset let se tento trend nezměnil.

Namísto cenové konkurence bychom měli vsadit na znalosti Co má Česká republika udělat, aby byla konkurenceschopná v evropském i světovém měřítku? Jak nastartovat ekonomiku země, která se stále nevzpamatovala z recese? To byly hlavní otázky, jimiž se zabývali účastníci kulatého stolu. Uspořádala ho společnost IBM ve spolupráci s institutem CERGE-EI v polovině října 2012 u příležitosti představení výsledků CEO Study 2012. V sále byli vedle ředitelů firem a organizací i zástupci akademické sféry, státního a veřejného sektoru a neziskových organizací.

V sále panovala shoda na tom, že by se Česká republika měla soustředit na vzdělávání a měla by mít kvalitní strategii konkurenceschopnosti. Ta by měla reflektovat klíčové trendy, které jsou popsané právě i v IBM CEO Study 2012. Při stanovení strategických cílů je nutné sledovat ty země, které vedou žebříčky konkurenceschopnosti. Je třeba inspirovat se nejen v Evropě, ale podívat se i do světa (Singapur, Čína,…).

Pracovníci se stávají mobilními V roce 2013 bude na světě 1,19 miliardy tzv. mobilních pracovníků. Během roku 2012 překročí počet zařízení připojených k internetu hranici jednoho bilionu a v roce 2015 naroste objem dat přenášených mobilními sítěmi dvacetkrát. zdroj: agentura IDC

„S kolegy jsme se shodli, že posílit konkurenceschopnost lze i bez velkých investic ze státního rozpočtu. Bohužel se nám to zatím nedaří,“ řekl hned v úvodu Radek Špicar, ředitel think tanku Aspen Institute Prague. Podle něj je třeba soustředit se zejména na dvě oblasti: lidské zdroje a informační technologie.

Téma Think

17

„Ztrácíme dech na cestě kupředu, což je dáno zčásti i tím, že přirozeně konvergujeme k vyvinutějším ekonomikám a tím ztrácíme konkurenční výhodu, ale nejvíc nás brzdí zaostávání ve výzkumu a vývoji a zavádění inovací do výroby,“ přišel s vysvětlením současné situace Jiří Jirka, náměstek ministra průmyslu a obchodu pro ekonomiku. Podle něj se česká výroba nachází převážně v nižších patrech globálních hodnotových řetězců, kde je menší přidaná hodnota i menší podíl výzkumu a vývoje a poměrně vysoká závislost na rozhodování zahraničních centrál. Cenová konkurenceschopnost se už pomalu vytratila, a proto bychom podle Jiřího Jirky měli „přepnout“ na znalostní ekonomiku. „Někdy mám pocit, jestli nemáme příliš mnoho různých strategií, dokonce existuje dokument pro vytváření strategií. Ale možná trochu zapomínáme na to, abychom ty strategie také naplňovali,“ postěžoval si ještě Jiří Jirka.

Pozitivnější informace chtěl auditoriu přednést Daniel Braun, první náměstek ministra pro místní rozvoj, který má na starosti evropské fondy. Nastínil tak hlavní myšlenky, podle kterých bude probíhat nastavení strukturálních fondů pro příští období: méně priorit, podpora fungujícího trhu, ekonomicky kvalitní projekty s dobře měřitelnými cíli a jejich snadnější příprava i realizace. „Podle jednoho bruselského think tanku mají z krátkodobého hlediska největší přínos investice do infrastruktury, ale z dlouhodobého hlediska to jsou lidské zdroje a výzkum a vývoj,“ uvedl a potvrdil tak i výsledky CEO Study 2012. „My ale zatím tak rozvinutí nejsme a dobudovat klíčovou infrastrukturu stále ještě potřebujeme. Fondy chceme nastavit tak, aby podpořily vizi České republiky jako atraktivní země pro investory i pro život.“

Ke vzdělanosti coby nejdůležitějšímu klíči ke zvýšení konkurenceschopnosti se vrátil i Vladimír Staňura, předseda představenstva ČMSS. „Potřebujeme tu mít lidi, kteří budou flexibilní, umí pracovat týmově, komunikovat a mají sociální inteligenci,“ uvedl Vladimír Staňura a přidal ještě jeden podnět pro zvýšení konkurenceschopnosti: „Snažme se, aby na nejvyšších pozicích ve firmách i institucích bylo více žen, přimlouvám se dokonce za kvóty, protože ze své manažerské praxe vím, že to sice jde, ale velmi pomalu.“

„Před dvěma lety jsme měli podobné setkání u příležitosti publikace výsledků CEO Study 2010 a bohužel musím konstatovat, že mnohé z toho, o čem jsme tehdy mluvili, se zatím nevyřešilo,“ uvedl svůj příspěvek Vladek Šlezingr, generální ředitel společnosti IBM Česká republika. „Měli bychom vědět, kam chceme směřovat, a činit potřebné kroky, abychom se tam dostali. Pokud s tím nezačneme, budeme se nadále v nejrůznějších žebříčcích propadat.“

„Co nám chybí? Nemyslím si, že je to analytické myšlení, kreativitu také ještě máme. Ale chybí nám akceschopnost. S realizací řady dobře navržených a dobře zargumentovaných návrhů na zvýšení konkurenceschopnosti se ještě ani nezačalo,“ uzavřel oficiální část debaty prof. Jiří Voříšek, vedoucí katedry informačních technologií Vysoké školy ekonomické.

18

Think CIO

Informační technologie nejsou jen páteří, ale i mozkem Informační technologie začaly do firem pronikat ve druhé polovině minulého století jako podpůrné systémy, které pomáhaly převážně s účetními operacemi a později s dalšími a dalšími záležitostmi. Až donedávna byly (a někde stále ještě jsou) vnímány jako podpůrný nástroj, který pouze pomáhá zajistit fungování organizace. To se ale mění a úspěšné firmy už IT staví do centrální role. Znalosti možností technologií a jejich využití se stávají důležitým know-how, které by mělo být vlastní celému vedení společnosti, nikoliv jen řediteli IT. Opravdu úspěšné firmy musí být pružné a rychlé, a to už bez IT nejde.

Informační technologie v posledních letech dospěly a dnes jsou nezbytnou součástí pro fungování prakticky každé organizace. Ani výroba už se bez IT neobejde – moderní stroje jsou řízeny

70 %

V průměru se více než rozpočtu na IT vynaloží na provoz a údržbu.

složitými systémy, které nejen určují, co a jak se bude vyrábět, ale řídí i dodávání a objednávání surovin a dalších záležitostí. Díky důsledné aplikaci IT mohou i výrobní firmy upravovat v podstatě každý kus výrobku přesně podle požadavků zákazníka – a to velmi jednoduše a rychle.

55 % IT profesionálů má zkušenosti s prostoji při upgradu firemní infrastruktury v řádu minut až dnů.

„Informační technologie se stávají partnerem, nebo dokonce centrem firemní infrastruktury. Svět IT za posledních několik let velmi vyspěl a stává se klíčovou komoditou, na které závisí úspěch firmy,“ potvrzuje Karel Šťastný, odborník na expertní integrované systémy IBM.

organizace, ale také nové možnosti, které dobré nasazení přinese: od efektivnější komunikace se zákazníky přes možnost lepší spolupráce uvnitř i vně organizace až třeba po personifikaci služeb či výrobků.

Dnes už mají správci IT k dispozici nástroje, které umožní zjistit, kde a jak IT v organizaci pomáhají, a dokonce lze jejich přínos ocenit nejen celkovou částkou, ale jejím rozkladem až třeba k jednotlivým oddělením. Díky tomu je pak možné přesněji spočítat, jaké investice do IT přinesou organizaci největší užitek. Nejde jen o cestu k dalšímu zefektivnění chodu

„V okamžiku, kdy firma řeší strategické plány, měl by se na rozhodování podílet někdo zodpovědný za technologie. Chce-li firma nasazovat nové systémy a aplikace, musí začlenit IT do poradních hlasů. IT se stávají neoddělitelnou součástí oblastí, ve kterých dosud nebyly považovány za klíčové – například v marketingu,“ myslí si Karel Šťastný.

CIO Think

19

Hlavní přednosti PureSystems konsolidace optimalizace inovace

systémů a aplikací znamená nižší provozní náklady výkonu, rozšiřitelnosti a spolehlivosti aplikací prostřednictvím rychlejšího nasazení nových aplikací a služeb

urychlení

implementace zabezpečených a integrovaných prostředí cloudu

2/3

Téměř společností mají zpoždění při zavádění nových informačních technologií.

Data máme, jen je využít

nebrali v úvahu,“ doplňuje Jan Kleindienst, šéf výzkumu IBM v Praze.

Obrovský potenciál se ukrývá v datech, která už organizace mnohdy mají. Zatím jsou ale roztříštěné a nepříliš provázané. Mnohde se data duplikují, jinde chybí. Objem dat přitom neustále prudce roste. V převážné většině jde o nestrukturovaná data, která se obtížně zpracovávají. „Pokud dokážeme tuto obrovskou studnici dat vytěžit, pomohlo by to optimalizovat mnoho procesů. Systémy nebudou dělat rozhodnutí za vás, ale pomohou vám ukotvit váš názor nebo zvážit jiný, který jste původně ani

4 6 až

měsíců

Velmi rychle jsme si také zvykli na to, že můžeme sledovat pohyb zboží prakticky po celém světě. Čím dál více se zavádí různé tzv. rodné listy, které umožní vysledovat stopu koncového výrobku až k základním surovinám. Je to mimořádně důležité v sektoru zdravotnictví, ale methanolová aféra ukazuje, že něco podobného by se hodilo i v jiných oblastech. Například v případě alkoholu by využití čipů RFID umožnilo nejen sledovat pohyb produktu od výroby až na pult prodejen, ale současně by znemožnilo falšování kolků. Nejde přitom o žádné speciální technologie, ale o prověřená řešení.

Více informací:

I

II

VII VIII

III

IV

V

VI

IX

X

XI

XII

IBM se vývojem a přípravou integrovaných expertních systémů nabízených pod názvem IBM PureSystems zabývá několik let, přičemž navazuje na své předchozí zkušenosti. Celkové investice do této oblasti včetně akvizic různých technologií i celých firem přišly v posledních letech na zhruba tři miliardy dolarů. Díky integrovanému řešení a jednotné správě celého systému nemusí správci studovat každou součást systému a ověřovat jeho kompatibilitu, protože fungování celku garantuje IBM. IBM PureSystems jsou ideálním základem privátního cloudu, jehož zprovoznění zabere zhruba čtyři hodiny. Hotové řešení totiž stačí připojit do elektřiny a do síťové infrastruktury. Pokročilé funkce cloudu dokážou monitorovat kolísání nároků na pracovní zátěž aplikací

A jak je to s IT ve vaší organizaci? Je páteří, nebo už se stává mozkem a dodává vám důležité informace pro rozhodování?

může trvat jen nastavení HW a SW infrastruktury.

IBM PureSystems

Karel Šťastný, [email protected]

a pružně provádět škálování podle aktuálních požadavků s efektivním využitím vzorců odborných znalostí. Kombinace produktů IBM PureSystems a IBM SmartCloud Services dává podnikům do rukou nástroj k naplňování strategie flexibilního a bezpečného hybridního cloudu. ibm.com/cz/expertsystems

20

Think Střípky

služby příští generace mobilních telefonů

Afrika získá výzkumnou laboratoř IBM 12 výzkumných laboratoří

Nairobi, Keňa

Umístění první výzkumné laboratoře na africkém kontinentu.

lidé mohou využít mobilní telefony k boji

propojí miliony lidí

s padělanými léky

v 17 afrických zemích

kontrolou předpisu během několika vteřin

Novou výzkumnou laboratoř otevře společnost IBM v Keni. IBM Research – Africa v Nairobi se stane už dvanáctou globální laboratoří IBM. Půjde zároveň o vůbec první takové zařízení IBM na africkém kontinentu. Centrum vzniká ve spolupráci s keňským ministerstvem pro informatiku, komunikaci a technologie a bude provádět základní a aplikovaný výzkum zaměřený na řešení problémů relevantních pro Afriku. Zároveň bude přispívat k budování vědecké

mobilní telefony přinesly milionům lidí první možnost využívat mobilní

služby informačních technologií snižují

kojeneckou úmrtnost a zvyšují

bankovní služby

úroveň gramotnosti mezi chudými

zlepšení veřejné bezpečnosti ve městech díky lepší koordinaci v případě krizí či havárií

Vědci vidí vazby v molekulách Expertům z IBM se poprvé podařilo rozlišit chemické vazby v jednotlivých molekulách pomocí metody známé pod názvem bezkontaktní mikroskopie atomárních sil (AFM). Tyto výsledky posouvají výzkum

Nejrychlejší superpočítač IBM se jmenuje Sequoia IBM Sequoia používaný Národním institutem Lawrence Livermora v Kalifornii je nejrychlejším superpočítačem na světě. Vyplývá to z žebříčku TOP500 zveřejněného na konferenci ISC’12 v Hamburku. Sequoia používá mikroprocesorovou architekturu Power, která se běžně využívá také v komerčních podnikových systémech. Nejrychlejším evropským superpočítačem je další stroj IBM – SuperMUC z Leibnizova výpočetního centra (LeibnizRechenzentrum) v Mnichově. Ten je navíc prvním komerčně dostupným superpočítačem chlazeným horkou vodou. Počítač Sequoia dokáže procesovat úlohy rychlostí 16 petaflops. Pro srovnání – systém dosahující rychlosti 10 petaflops dokáže spustit simulaci reakce lidského srdce na nový lék do dvou dnů. Systému o výkonu jeden petaflop by stejný výpočet trval dva roky. Systém o výkonu 16 petaflops dokáže nabídnout například čtyřicetinásobné zlepšení při předvídání zemětřesení.

používání molekul a atomů do oblasti nejmenších rozměrů. Vědci z IBM ve svém dřívějším výzkumu použili mikroskop atomárních sil s hrotem zakončeným jedinou molekulou oxidu uhelnatého (CO),

žebříček nejrychlejších superpočítačů na světě

TOP500

1

#

který funguje jako silná lupa. Díky tomu mohli vědci detekovat jednotlivé vazby, které se liší pouhými 3 pikometry neboli 3 × 10-12 metru, což představuje asi jednu setinu průměru atomu. Vědci se pokoušejí

může nabídnout až 40násobné zlepšení při předpovědích zemětřesení a doporučení bezpečných únikových tras

SEQUOIA 16+ IBM POWER (LLNL)

výkon v petaflops

1,55x rychlejší a 2,49x energeticky efektivnější1

#

3

MIRA 8+

IBM POWER (ANL)

v rámci projektu Mira nabídne vědcům každý rok více než pět miliard hodin výpočetního času

výkon v petaflops

pomáhá s vývojem materiálů, které by měly prodloužit dojezd elektromobilů až na 500 mil (805 km)

#

4

SuperMUC 3 (LRZ)

celý je chlazen vodou, díky čemuž je o 40 % efektivnější

výkon v petaflops

energie z chlazení superpočítače se využívá k vyhřívání budov kampusu, což provozovateli ročně ušetří 1,25 milionu $ Jednotka petaflop představuje kvadrillion neboli 1015 instrukcí za vteřinu. 1 v porovnání s druhým nejrychlejším superpočítačem na světě 2 v porovnání se zařízením chlazeným vzduchem LLNZ: Lawrence Livermore National Lab; ANL: Argonne National Lab; LRZ: Leibniz Supercomputing Centre

Střípky Think

Inovace v Africe poskytují vládám, podnikatelům i lidem nástroje ke zlepšení jejich života způsobem, jaký dosud nebyl možný.

21

Ulice Nairobi jsou čtvrté nejzatíženější na světě ze 3 na 5 milionů je předpokládaný nárůst počtu obyvatel Nairobi v letech 2012–2020

40 minut

a technologické základny pro celý kontinent. Zaměří se zejména na tři klíčové oblasti – veřejný sektor nové generace, chytřejší města a rozvoj lidského potenciálu.

„vidět“ atomy a molekuly a manipulovat s nimi, aby prohloubili lidské poznání a posunuli hranice výrobních možností na úroveň nanometrů. IBM je průkopníkem nanovědy

a nanotechnologií od roku 1981, kdy vědci z IBM Research v Curychu Gerd Binnig a Heinrich Rohrer vyvinuli řádkovací tunelový mikroskop. Za ten získali v roce 1986 Nobelovu cenu za fyziku.

Nová laboratoř IBM se bude zabývat základním a aplikovaným výzkumem, který by měl pomoci řešit problémy východní Afriky, jako jsou například dopravní zácpy.

průměrná doba, kterou obyvatel Nairobi stráví v dopravě

méně než 50 % ulic Nairobi má pevný povrch

pokročilá analýza vědci IBM sbírají, třídí a v reálném čase získávají různé vstupy jakou jsou informace o počtu vozidel, stavu silnic a počasí, aby zlepšili celkový stav dopravy v Nairobi i dalších městech

IBM X-Force 2012: sílí hrozby v prohlížečích a na sociálních sítích Ostrý nárůst případů zneužití internetových prohlížečů a nekončící obavy o zabezpečení hesel na sociálních sítích ukazují výsledky pravidelného půlročního průzkumu rizik IBM X-Force 2012. Poukazuje také na značné rozpory mezi rozšířením mobilních zařízení a připraveností podnikových programů BYOD (Bring your own device neboli Přines si vlastní zařízení). Od posledního vydání zprávy X-Force došlo k výraznému nárůstu malwaru a škodlivých aktivit na webu. „Jsme svědky nárůstu velice sofistikovaných a cílených útoků, zejména na počítače Mac a na hesla stránek sociálních sítí,“ říká Clinton McFadden, vedoucí manažer pro výzkum a vývoj v IBM X-Force.

Kompetenční centrum na VŠE Fakulta informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze (VŠE) a společnost IBM Česká republika založily nové kompetenční centrum pro Smarter Commerce neboli chytřejší obchodování. Studenti se tak mohou podílet na reálných obchodních a vědecko-výzkumných projektech již během studia a nasbírat tak cenné zkušenosti. „Společnost IBM vnímáme jako inovativního partnera, který v mnoha směrech udává směr vývoje v oblasti technologií. Koncept chytřejšího obchodování je příkladem vizionářského přístupu IBM, který nejen můžeme pomoci rozvíjet, ale zároveň pro jeho realizaci i připravovat budoucí absolventy,“ říká docent Ota Novotný, vedoucí kompetenčního centra na FIS VŠE.

Rychlejší odhalení pandemií Společnost IBM spolupracuje s americkými zdravotními úřady na zpracování objemných lékařských dat, aby pomohla vytvořit nový systém informování o případech ohrožujících veřejné zdraví v reálném čase. Pomůže tak lépe zvládnout rozsáhlé epidemie infekcí, jako jsou například černý kašel nebo různé typy chřipky. Nyní dochází kvůli zpoždění nebo nejednotnosti zadávání dat od jednotlivých lékařů k duplikacím a neúplným informacím. Experti z IBM Research pracují na tom, aby se data v odpovídajícím formátu z elektronického zdravotnického registru dala jednoduše sdílet místními, krajskými, státními i federálními úřady tak, aby mohly rychleji reagovat na mimořádné zdravotní situace.

22

Think Střípky

Watson pomůže s odbornou přípravou lékařů Klinika v americkém Clevelandu využije pro odbornou přípravu lékařů předností systému IBM nazvaného Watson, který se proslavil jako neporazitelný soupeř v soutěži Jeopardy! (její českou obdobou je televizní soutěž Riskuj). Tým vědců IBM, který se podílel na vybudování systému, bude spolupracovat se specialisty kliniky, fakultou a studenty medicíny na zlepšení schopností Watsona v oblasti medicíny. Schopnost systému Watson analyzovat význam a kontext mluveného jazyka, Příliš mnoho informací: dilema lékařských dat V roce 2020 budou mít lékaři k dispozici

200x

více medicínských dat, než kolik vůbec může člověk zpracovat*

rychle zpracovat velké objemy dat a nabídnout správné odpovědi pomůže lékařům získávat potřebné informace. V medicíně je totiž informací velmi mnoho a neustále přibývají další a další. Spíše než se memorovat nové informace z učebnic, odborných časopisů a konferencí, měli by se studenti medicíny učit vlastní zkušeností: z konkrétních popsaných případů různých pacientů, jejich analýzou, předkládáním hypotéz Odpověď?

A bude hůře… Objem medicínských dat se každých pět let

zdvojnásobí

81% lékařů nenajde měsíčně ani 5 hodin, aby zvládali přísun nových informací

IBM Research a klinika v Clevelandu využijí systém IBM Watson pro výuku studentů medicíny.

Watson jim pomůže vyhledat informace, aby mohli rozhodnout o nejvhodnějším řešení pro zlepšení péče o pacienta. Studenti také pomohou učit a zkoušet Watsona, aby se tak dále zlepšily jeho schopnosti.

a následně hledáním a propojováním informací z referenčních zdrojů, aby mohli potíže pacienta správně a rychle identifikovat a vybrat ten nejvhodnější způsob léčby či lékařského zásahu. „Praxe medicíny se mění, a tak by se měl změnit i způsob výuky lékařů. V lékařských případech bychom se měli více spoléhat na schopnosti lidí rychle najít a aplikovat vhodné znalosti. Nalezení a zhodnocení různých cest popsaných v lékařských knihách a materiálech je základem pro správnou identifikaci potíží a jejich vhodnou léčbu,“ uvedl Dr. David Ferrucci z IBM a hlavní řešitel projektu Watson.

Institut pro chytřejší energie optimalizace v případě výpadků sítí: minimalizace času, kdy jsou klienti bez dodávek energií optimalizace řízení zdrojů: zlepšení alokace prostředků a provozních nákladů při údržbě a rozvoji distribučních sítí integrace zdrojů obnovitelné energie a distribuovaných výroben elektřiny: snaha o naplnění cílů stanovených regulátorem a současně zajištění stability v rámci distribuční sítě

Společnost IBM založila Smarter Energy Research Institute (Institut pro výzkum chytřejších energií), který se bude zaměřovat na výzkum a vývoj v oblasti energií. Prvními členskými organizacemi se staly firmy Hydro-Québec (Kanada; jeden z největších světových provozovatelů vodních elektráren), Alliander (Nizozemsko; hlavní nizozemský distributor elektřiny se specializací na obnovitelné zdroje) a DTE Energy (USA; energetická firma).

kontrola stavu sítí: detekce anomálií v celé síti v reálném čase zlepší odolnost vůči výpadkům, spolehlivost a kvalitu dodávek energií propojení účastníků: připravit model zapojení klientů a jejich spolupráce s dodavateli

Kombinace zkušeností a expertízy IBM v oblasti matematických a počítačových věd s bohatými inženýrskými a provozními zkušenostmi energetických firem v rámci institutu by mělo přinést inovativní řešení v pěti základních oblastech. Každá ze zapojených firem se soustředí na jednu či dvě z nich.

Smarter Energy Research Institute IBM Research

společná výzkumná agenda, společné investice, společné inovace, sdílený úspěch

Energetika a veřejné služby

Think Odpovědnost

Do World Community Grid se může zapojit každý

Inspirujeme žáky ke studiu technických oborů

Registrací do počítačové sítě World Community Grid, u jejíhož zrodu stála IBM, může kdokoliv poskytovat volnou kapacitu svého počítače pro humanitární výzkum. Mezi podporovanými projekty je mimo jiné hledání léčby AIDS, svalové dystrofie nebo rakoviny. V roce 2012 proběhla rozsáhlá komunikační kampaň, která do virtuálního gridu přivedla desítky dalších uživatelů a tím přinesla humanitárnímu výzkumu stovky týdnů výpočetního času.

Programem Věda má budoucnost, který motivuje mladé lidi ke studiu přírodních a technických oborů a probíhá formou plánované partnerské spolupráce firmy a školy, prošly už desítky dětí. Absolvovaly exkurze do kanceláří IBM, diskuzní stoly se zaměstnanci nebo workshopy s programováním legorobotů. Společnost IBM také zavedla projekt mentoringu, v rámci kterého se zaměstnanci firmy věnují jednotlivým žákům a snaží se jim pomoci v kariérním rozhodování.

www.darujspravne.cz

www.vedamabudoucnost.cz

Jak přilákat ženy do sektoru IT? Již tradiční iniciativa, jejímž cílem je zvýšit procento žen pracujících v oboru informačních technologií, proběhla i v roce 2012 pod názvem Dívčí letní škola IT. V jejím rámci mají dívky možnost seznámit se

23

s technologiemi, naučit se mnoho nového a zjistit, zda v tomto oboru chtějí budovat svou kariéru. Vedle brněnského VUT se letos do projektu zapojila i ČVUT v Praze. www.fit.vutbr.cz/holky/

Společně pro chytřejší planetu: dobrovolníci IBM Za rok 2012 se do dobrovolnických aktivit zapojilo 150 dobrovolníků z řad zaměstnanců IBM. Zároveň firma v rámci svého grantového programu umožnila aktivním dobrovolníkům požádat o grant pro neziskovou organizaci, se kterou spolupracovali. Prostřednictvím těchto grantů bylo mezi neziskovky rozdáno více než půl milionu korun. www.zapojimse.cz

Jak neztratit spojení v čím dál propojenějším světě Chytřejší podnikání vyžaduje chytřejší myšlení

Nejnovější přírůstek v sérii IBM studií názorů nejvýznamnějších představitelů organizací. Pro dnešní ředitele a ředitelky firem a představitele veřejného sektoru znamená technologický pokrok mnohem více než jen inovace v oblasti hardwaru a softwaru. Jde jim především o inovaci, která by podpořila vzájemnou spolupráci a komunikaci. Náš výzkum prokázal, že přední představitelé organizací vnímají technologie jako hlavní faktor umožňující spolupráci a posilující vzájemné vztahy. Jak ale těchto spojení nejlépe využít, abyste vytvořili nové příležitosti a možnosti? Odpověď najdete v publikaci „Leading Through Connections: Insights from the 2012 IBM Global CEO Study“. Do výzkumu se zapojilo více než 1 700 generálních ředitelů a ředitelek firem všech velikostí a představitelů veřejného sektoru z 64 zemí reprezentujících 18 průmyslových odvětví. Jejich poznatky utvářejí jedinečný a komplexní náhled, jak současné vedení společností reaguje na nepředvídatelnost čím dál propojenější ekonomiky. Současně také vysvětlují, kde vidí největší příležitost prosadit se a uspět. Pojďme společně vytvářet chytřejší planetu. Přehled nejzajímavějších poznatků z výzkumu nazvaný „Leading Through Connections: Insights from the 2012 IBM Global CEO Study“ najdete na stránce ibm.com/cz/ceostudy2012.

IBM, logo IBM, ibm.com, Chytřejší planeta a ikona planety jsou ochrannými známkami společnosti International Business Machines registrované v řadě zemí světa. Ostatní názvy produktů a služeb mohou být ochrannými známkami společnosti IBM nebo jiných firem. Aktuální seznam ochranných známek společnosti IBM naleznete na webových stránkách www.ibm.com/legal/copytrade.shtml. © International Business Machines Corporation 2012.