"I R E N A" LÉKAŘ - ZACHRÁNCE

"I R E N A" LÉKAŘ - ZACHRÁNCE

V jednom městečku žila krásná mladá žena se silně rozvinutými masochistickými sklony. Po několika letech jinak spokojeného manželství začala stále naléhavěji nutit svého muže, aby ji čas od času rafinovaně mučil. Představovala si, že by se takové vzrušující večery s předem připraveným programem, při nichž by se mu úplně oddávala a vystavila se mu zcela nahá pokaždé úplně na pospas, mohly stát jakýmsi vyvrcholením jejich intimního života. Manžel zprvu cokoli takového zásadně odmítal. Později se zmohl na několik neumělých pokusů, které jeho ženě nepřinesly žádné opravdové uspokojení. Neukojená manželka se proto začala společnému sexuálnímu soužití vyhýbat a uchylovala se k onanii, kdy se po náležitém pohlavním rozdráždění zkoušela mučit sama. Ovšem ani to ji příliš neuspokojovalo; scházel jí onen autentický pocit úplné odevzdanosti do rukou muže. Sexuální život manželů se pozvolna omezil na minimum a vztah mezi nimi se zhoršoval. V době, kdy se začínalo schylovat k manželskému rozvratu, se nešťastná manželka náhodou doslechla, že v blízkém městě existuje lékař, m.j. specialista na různé ženské nemoci a obtíže, který se kromě běžné praxe naprosto diskrétně zabývá za nemalou odměnu i uspokojováním různých zvláštních přání a sklonů méně obvykle založených žen. Mladá paní tohoto lékaře potají vyhledala a svěřila se mu se svými problémy. Během dlouhého intimního rozhovoru se jí nakonec podařilo lékaře přesvědčit a dohodnout se s ním na podmínkách a způsobu uspokojení svých perverzních sklonů. Za příslušně zvýšenou odměnu od něho získala svolení k tomu, aby u toho mohl být přítomen i její muž a dokonce slib, že se ho lékař pokusí přimět k aktivní účasti na jejím mučení a že poskytne mu veškeré potřebné znalosti a informace. Po návratu domů manžela se vším seznámila a ten slíbil, že se přijde podívat, jak by to měl dělat. Pak s lékařem telefonicky dojednala podrobnosti - dohodli se, že si k tomu lékař přizve svoji zkušenou asistentku a oba se jí budou věnovat po celou noc. Mladá paní souhlasila s lékařovým návrhem, že přijedou s manželem už odpoledne, aby měla možnost a čas se pod dohledem asistentky náležitě připravit, a po skončení zůstanou v opatrování lékaře ještě další den, až do doby, kdy bude schopna bez problémů dojet zpět domů. Mladá paní přislíbila, že po důkladné přípravě předstoupí přesně ve 20 hod úplně nahá před přítomné. Závěrem si dohodli termín na příští sobotu a mladá paní na přání lékaře slíbila, že se několik dnů předtím zdrží sexuálního vyvrcholení. *** Následující sobotu odpoledne přijela paní Irena v doprovodu manžela do vily lékaře, kde měl dobře vybavenou ordinaci. Lékař je uvedl do předpokoje ordinace, kam nejdřív vstoupila paní Irena a za ní její manžel s velkou kabelou v ruce. Lékař je uvítal a paní Irena mu představila svého manžela. Podali si ruce a lékař jim formálně představil svou asistentku - hezkou, přibližně třicetiletou brunetku s hezky formovanou postavou a smyslnýma inteligentníma očima. Po přivítání připravila asistentka všem kávu, paní Irena seznámila lékaře s manželem a pak spolu všichni chvíli nezávazně hovořili. Po krátkém rozhovoru o tom, jak se na dnešní večer těšila a jak se něj připravovala ("přesně podle vašich pokynů, pane doktore, naprosto přesně") předala paní Irena lékaři dohodnutou sumu, kterou pomalu odpočítala v bankovkách a předala mu podrobné záznamy o průběhu své přípravy. Lékař oba manžely během dalšího hovoru seznámil s přibližným programem nadcházející noci, který si předem připravil. Paní Ireně se to nesmírně líbilo, často mu vzrušeně skákala do řeči a pak spolu upřesňovali detaily; manžel byl téměř zticha a jen poslouchal. Asistentka byla sice s věcí seznámena, ale přesto nejprve jen poslouchala a občas pronesla nějakou praktickou poznámku či upozornění, za chvíli se však uvolnila a začala také často zasahovat do hovoru. Když dopili kávu, lékař se na oba významně podíval a zdvořile prohlásil: "Doufám, že vás budu moci, vážená paní, skutečně plně uspokojit", ale pak se zarazil, obrátil se na manžela a řekl "věřím, že víte, že vaše paní nebude schopna ihned odejít, takže tady budete muset zůstat přinejmenším do zítřejšího poledne", a s pohledem upřeným opět na paní Irenu dodal "snad se nám ji podaří dát do té doby do pořádku aspoň natolik, aby byla schopna chůze..." Paní Irena ho však odhodlaně přeruší "v nejhorším mě může manžel snést dolů do auta, máme ho před domem," a celá se zachvěla slastným vzrušením. Lékař pak manžely uvedl do jejich pokoje, požádal paní Irenu, aby se upravila a nejpozději za čtvrt hodiny se přesně v 17,00 hod vrátili zpět do předpokoje. ***

Paní Irena se posadila do křesla, chvatně si upravila účes, opravila si make-up a pak si začala připravovat osobní věci do kabely. Když si její muž odešel zakouřit na chodbu, rychle se svlékla donaha, oblékla si na jinak úplně nahé tělo halenku a přes ni elegantní kostým, na nohy si natáhla punčochy (aniž by použila podvazkový pas, k upevnění punčoch na stehna použila širokou stuhu - ne gumu!), nazula si lodičky, přes ruku si vzala večerní kabelku a takto oblečena - tedy bez kalhotek a podprsenky - vyšla z pokoje. Manžel čekal na svou ženu na chodbě. Vzal jí připravenou kabelu, kde měla všechny osobní potřeby a beze slova ji vedl ke dveřím předpokoje lékařovy ordinace. Paní Irena si stoupla před dveře, manžel za ni a oba sledovali čas. Přesně v 17,00 hodin paní Irena hlasitě zaklepala. Po vstupu do ordinace se paní Irena na pokyn lékaře svlékla donaha a lékař si ji podrobně prohlédl a prohmatal, zjistil její zdravotní stav a sepsal zápis o výsledku prohlídky. Pak nahou paní Irenu silně pohlavně rozdráždil; když dospěla na kraj vyvrcholení, dráždění rázně přerušil, krajně rozdrážděná paní Irena se dráždivě vzepjala a úplně nahá, s občasnými zřetelnými stahy v podbřišku se hlasitě odevzdala zcela do moci lékaře. Pak se paní Irena opět přioblékla a všichni se vrátili zpět do předpokoje k asistentce, která jim mezitím připravila malé občerstvení, další kávu a pokračovali v hovoru. Bylo zajímavé, jak si obě ženy za chvilku porozuměly a jak jim oběma zanedlouho hořely oči vzrušením. Když paní Irena navrhla, aby asistentka byla také prakticky nahá, měla na sobě jen bílý plášť, pod ním jen černý podvazkový pas, lodičky a černé síťové punčochy, ta po krátkém rozmýšlení souhlasila a lékař po krátkém uvážení také. Lékař přítomným oznámil, že předpokoj, kde právě dopíjeli kávu, bude přípravnou místností paní Ireny, ukázal jí koupelnu a WC a požádal ji, aby si udělala pohodlí a začala s přípravou. Přitom kývl na asistentku a požádal ji, aby byla paní Ireně všestranně nápomocna, pozval jejího muže na skleničku a paní Ireně chladně přikázal, aby přesně ve 20,00 hodin vstoupila úplně nahá a připravená do jeho ordinace. Oba muži pak spolu odešli vedle do ordinace a lékař, který toho věděl o paní Ireně dost, snažil jejímu manželovi poradit, co s ní má v sexu dělat. *** "Vy jste z toho celý nějaký špatný," řekl lékař manželovi, když zavřeli dveře ordinace. "To víte, pane doktore, já na tyhle zvláštnosti nejsem a dost mě to u mé ženy děsí. Je to aspoň trochu normální?" "Musíme, milý pane, odlišovat, co je normální a co je přirozené," pravil lékař a nalil oběma skleničku. "To nebývá vždycky totéž. Někdy je to dokonce v diametrálním rozporu," dodal a zvedl skleničku k přípitku. Přiťukli si a lékař pokračoval "Většina žen instinktivně touží být v moci nějakého muže. To přetrvává ještě z dob, kdy jsme žili v tlupách, a žena byla zcela závislá na muži a jeho ochraně. Je jen věcí vnitřního založení, jak se to dnes u té které ženy projevuje." "Takže vy si myslíte, že moje žena je normální?" řekl manžel. "Je. Jak říkám, jen se to u ní trochu víc projevuje," pravil lékař. "I když, pravda, víc - to je asi slabý výraz. Měli jsme tady už několik masochistek, ale to co chce vaše paní, to ještě žádná nechtěla. Něco takového jsme ještě nezažili, ani zdaleka." "Nemůže se jí nic stát?" optal se manžel vzrušeně. "Mám ji hrozně rád a dost se o ni bojím." "To je věcí jejího protějšku. Myslím jeho zručnosti, zkušeností, chcete-li třeba odbornosti, do jisté míry i chladnokrevnosti a především zodpovědnosti. Dělat se dá skoro všechno." "Co tím chcete říct?" vyděsil se pan manžel paní Ireny. "Že nezáleží ani tak na tom co se dělá, jako na tom, jak se to dělá. Samozřejmě nelze ženu zabít nebo ji nějak vážně poranit, ale je možné, za určitých předpokladů, přitom zacházet až na samý pokraj takového rizika. Dokonce pro skutečné upokojení takto založených žen je asi účinnější, když žena ví, že k něčemu takovému může dojít. Musíte si ale věřit, a to nejen sobě, ale i ženě, že dokážete zajistit, aby se jí nic nestalo." Lékař opět dolil skleničky a když manžel nic neříkal, pokračoval "Skutečně si myslím, že čím je to riskantnější, tím je to dráždivější. Takže opravdoví požitkáři - a je jedno, zda je to žena nebo muž - by měli občas zacházet až do krajností. Po nabytí patřičných zkušeností, jistě." Pan manžel si vzrušeně poposedl. "Stále objevujete něco nového a tak většinou zacházíte dál a dál naprosto bezděčně. Myslím, že vaše paní udělala dobře, když si vás sem pozvala, abyste to viděl a něčemu se naučil. Aspoň základním věcem, jako úplný začátečník a navíc amatér." Odmlčel se a pak dodal "Myslím, že vás má vaše paní moc ráda."

"Ale copak já třeba můžu mít doma takové vybavení jako máte vy?" pravil manžel paní Ireny zkroušeně. "Můžu vás ujistit, že i doma máte spoustu věcí, které vám pro začátek úplně postačí. A pak si postupně můžete pořizovat nové, další a další. Společně, vaše paní jistě bude ráda." "A co byste mi pro začátek radil?" "Zkuste zacházet se svou paní jako s věcí, zpočátku třeba úplně bez nějakého mučení. Vždyť mučení není to jediné, čím je možné takovou ženu optimálně ukojit. Stačí jí po určitém rozdráždění ukládat nějaké namáhavé, samozřejmě myslím sexuálně podbarvené úkoly a trvat na jejich splnění. Můžete jí přitom dokonce i různě rafinovaně vypomáhat a za nesplnění úkolu ji pak přísně trestat. Stanovte jí třeba předem přesná kriteria pro výši trestu, no a pak je zásadně vždy také dodržte." "To je všechno hezké, pane doktore, ale příliš všeobecné. Mně zatím vůbec nedochází, co máte prakticky na mysli. Můžete mi například poradit něco konkrétního?" „Třeba si k ní přisedněte, když bude ležet nahá na gauči nebo na posteli. Poručte jí, aby úplně roztáhla nohy, vzpažila ruce za hlavu a upřela vám pohled nehybně do očí. Po chvilce dráždivého osahávání a ohmatávání po těle jí náhle sjeďte rukou do rozkroku, upřete jí také pohled do očí a začněte ji dráždit rukou na poštěváčku. Víte co to je a kde ho ženy mají?“ „Jistě,“ polkl pan manžel. „Přikažte jí, že na rozdíl od vás nesmí ani na okamžik uhnout pohledem, pak střídejte rychlost jejího dráždění a záhy jí i v očích uvidíte, jak její vzrušení stoupá. Mluvit s ní můžete, dokud toho bude vaše paní schopna, ale samozřejmě jen o věcech, které budou její rozkoš stupňovat, třeba jí můžete postupně popisovat, co s ní budete dělat příště.“ „Poradíte mi něco?“ „Samozřejmě, spoustu toho uvidíte dnes v noci, mimochodem proto jste tady, ale na mnoho dalších věcí přijdete časem sám, nebo něco napadne přímo vaši paní.“ „Jste moc hodný, pane doktore…“ vydechl pan Petr, manžel paní Ireny. „Jakmile vaše paní rozpozná přicházející orgasmus, měla by vám to dát předem dohodnutým způsobem najevo! To už je udržování vzájemného kontaktu očí dost obtížné, ale musíte na tom přísně trvat. Krajně náročné je to pak přímo během jejího orgasmu, uvolnění pohledu byste jí totiž měl povolit, až orgasmus v jejím těle úplně odezní a vaše paní se po něm zcela uklidní.“ „Myslíte, že to moje žena dokáže?“ „Ta dokáže i jiné, mnohem drsnější věci, jak dnes jistě uvidíte na vlastní oči. A myslím, že ani pro Vás to nebude nezajímavé…“ „Taky mám ten dojem. Možná, že se přitom ani neovládnu…“ „Musíte. Vaše paní chce cítit drsného, bezohledného chlapa, ne nějakého…“ „Já vím. Poraďte mi ještě něco, pro začátek,“ vydechl zvědavě pan Petr. „Mohl byste si třeba několikrát přesně změřit, jak dlouho jí trvá, než dosáhne vyvrcholení při dráždění prsty na poštěváčku, vypočítat si průměrný čas a pak jí nařídit, aby si lehla nahá na velký stůl a pokusila se s očima na velké hodiny s velkou vteřinovou ručičkou dosáhnout orgasmus v předem přesně určeném okamžiku…“ vysvětloval lékař. „Velký stůl? Ten nemáme…“ řekl pan Petr. „No tak si ho koupíte, nejlépe rozkládací, aby se na něj vaše paní nahá pohodlně vešla. Ten je myslím vhodný pro mnoho podobných věcí, i já ho mám, jak vidíte,“ pokračoval lékař a mávl rukou směrem k velkému připravenému stolu. „Na něm bude moje žena dneska večer ležet?“ optal se vzrušeně manžel paní Ireny. „Samozřejmě ho musíme náležitě upravit, aby se jí na něm leželo co nejpohodlněji,“ pravil lékař, „nejdřív ho překryjeme velkou silnou dekou, přes ni natáhneme bílé prostěradlo a do hlavy jí dáme menší polštářek. To zajistí asistentka… abych měl k vaší úplně nahé paní ze všech stran nerušený přístup a mohl ji pohodlně dráždit a pak mučit.“ „Dobře, a co dál?“ „No, až jí přikážete ten přesný okamžik, kdy má před Vámi na stole dosáhnout orgasmu, začnete ji prsty dráždit na poštěváčku, aniž byste na chvilku přestal. Pochopitelně můžete její dráždění průběžně zesilovat a zrychlovat nebo zpomalovat, Vaše paní však přitom musí mít stále možnost sledovat čas na těch velkých hodinách se vteřinovou ručičkou.“ „A orgasmus by měla dosáhnout za tu průměrnou dobu dráždění?“ optal se pan Petr. „Ne, vtip je právě v tom, že předem určená doba jejího dráždění by měla být aspoň o třetinu delší, než ten průměrný čas. Vy přitom nesmíte ani na okamžik její dráždění přerušit.“ „A co když se jí nepodaří dosáhnout orgasmu přesně v onom okamžiku?“

„Ono se jí to nepovede určitě, proto musíte být předem domluveni na způsobu, jak ji potom potrestáte, trest musí být přirozeně odstupňovaný podle velikosti té časové odchylky.“ „No a jak bych ji měl potom trestat?“ „Božínku, možností je spousta. Nejdřív jí oznámíte výsledek, tedy velikost oné odchylky a pak ji třeba za každých pět nebo zpočátku třeba deset vteřin odchylky třikrát za sebou nemilosrdně šlehnete důtkami přes roztažené přirození, takže za půlminutovou odchylku bude následovat šest sérií tří prudkých šlehů důtkami přes její kundu - to už se bude Vaší paní docela líbit, ne?“ „Bohužel asi ano, jen abych to dokázal já,“ povzdechl si pan Petr, „navíc asi budu sám dost vzrušený…“ „Samozřejmě, že Vás bude muset Vaše paní jako součást trestu ihned po potrestání pořádně uspokojit, navíc jí můžete přesně přikázat jak, třeba způsobem, který se jí jinak moc nelíbí…“ Pan Petr si vzrušeně sáhl do rozkroku a zeptal se „A jak ji dnes budete mučit Vy?“ Lékař mu navrhne, že mu dnes v noci na jeho paní předvede praktické využití různých předmětů, které se vyskytují v každé domácnosti, k mučení, třeba hřebenu, drátěnky na nádobí, polévkové lžíce, vařečky, velkého ostrého nože, šroubováku, pinzety, kleští a dalších včetně podrobné instruktáže o možných způsobech jejich použití… *** Paní Irena dopila kávu a pak se chvatně svlékla donaha. Přesný postup příprav a její vzhled ve chvíli vstupu s ní byl předem podrobně dohodnut, přesné pokyny obdrží i asistentka, která jí pokynula, aby se šla vyprázdnit na WC a sama odešla napustit vodu do vany v koupelně. Paní Irena musí k přípravám přistupovat už od začátku s vědomím, že v závěru mučení možná upadne již naprosto vyčerpaná během mimořádně drastického mučení v příšerných bolestech do bezvědomí. Vědomí, že bude zmučená tak, že může upadnout do bezvědomí, by mělo mít rozhodující význam pro její rozdráždění a vnitřní erotické vzrušení. Nahá Irena si sedla na klosetovou mísu, důkladně se vymočila a potom se pokoušela vytlačit i stolici, leč marně. Zkoušela to znovu a znovu, celá se napínala, ovšem veškerá snaha byla stále marná - a tak se nahá paní Irena po chvíli vrátila do předpokoje. Asistentka se tiše zeptala "Povedlo se?" "Ne," řekla paní Irena, "a tolik jsem se snažila." V očích jí přitom blýskly vzrušené ohníčky. "Pokusíte se ještě nebo vám mám pomoci?" otázala se asistentka. "Nevyprázdněná zůstat nemůžete." "Byla jsem ráno, to je tím. V tuhle hodinu nejsem navyklá." "Počkáme, než se napustí voda. Chcete to hned nebo před mužem?" "To je jedno. Když nepřijde sám, zvát ho kvůli tomu nemusíte." "Dobře," pravila asistentka, odešla do koupelny a za chvíli se vrátila s připraveným klystýrem. "Podívejte se, je toho nejmíň půl litru, to vám určitě pomůže." řekla a ukázala paní Ireně velkou plnou baňku s dlouhou elastickou trubičkou. "Voda už bude?" otázala se Irena. "Skoro." "Tak já to ještě zkusím. Klystýr by mě tak vzrušoval v ordinaci přede všemi, jinak ho raději nemusím mít," řekla Irena, "ale tam by se mi to líbilo, moc..." zachvěla se při té představě a zamířila znova na kloset. "Tak já to zkusím říct panu doktorovi..." zadržela ji na okamžik asistentka, a rovněž jí zajiskřilo v očích. "Ale pak byste se tam musela i vyprázdnit, přede všemi, to by se vám líbilo?" "Asi ano, určitě," povzdechla si paní Irena už s rukou na klice. "Dobře, pokusím se navrhnout panu doktorovi, aby Vás během noci aspoň jednou napustil. To on dobře umí, dělali jsme to už několikrát. Souhlasíte?" Paní Irena kývla hlavou a vešla na záchod. "Jestli vám to pomůže, můžete nechat dveře otevřené. Budu se na vás dívat," pravila asistentka jako správně perversní pomocnice vyhlášeného gynekologa. "Chcete-li, klidně můžete," pravila paní Irena, nechala úplně otevřené dveře a posadila se na mísu. Když si asistentka za chvíli stoupla do dveří a s nelíčeným zájmem se na ni zadívala, paní Irena zčervenala, vzrušeně řekla "promiňte..." a silně zatlačila. Nic. "Můžu vám nějak pomoct?" zeptala se asistentka a upřela paní Ireně pohled do očí. "Zůstaňte tak, jestli můžete. Líbí se mi to." řekla prosebně paní Irena, opět upřela asistence pohled do očí a znova silně zatlačila. Výsledek opět žádný. Asistentka pravila "Dejte mi ruku," a jemně pohladila paní Irenu po vlasech. Paní Irena se jí chytla dlaně a zase zatlačila.

Ovšem opět se nic nedělo. Zato paní Irena řekla "Radši bych zkusila něco jiného. Nechcete mě políbit a přitom si se mnou trochu hrát?" "Proč ne, ráda," odtušila asistentka a když paní Irena toužebně zaklonila hlavu, přitiskla své rty na její. Vnikla jazykem hluboko do Ireniných úst a začala se s ní vášnivě líbat, jednou rukou jí hladila bradavky prsů, které se okamžitě vztyčily, a druhou ji něžně hladila po vlasech. Vzápětí ucítila, jak vzrušená paní Irena znova mohutně zatlačila... "Nejde?" "Ne," vydechla nešťastně paní Irena a krátce pohlédla asistentce přímo do očí. Asistentka ji soucitně pohladila po vlasech. Nahá paní Irena si začala rozpačitě hrát s knoflíkem na jejím bílém plášti, potom jí pronikla prstem pod plášť a začala asistentku hladit prstem po pupku. Zanedlouho se již obě ženy vzájemně hladily a začaly se postupně dráždit; asistentka přitom stála, zatímco nahá paní Irena stále seděla na míse. Když se obě zřetelně vzrušily, vyzvala asistentka paní Irenu, aby vstala. Obě přešly do přípravné místnosti, asistentka si rozepnula plášť, sundala si podprsenku a během vzrušeného rozhovoru s rozdrážděnou paní Irenou začala připravovat klystýr. „Co to děláte?“ všimla si toho nahá paní Irena. „Dostanete klystýr. Pan doktor poručil, abyste před něj předstoupila úplně vyprázdněná a jinak Vám to nejde, jak vidíte,“ řekla asistentka resolutně. „Jak malé miminko,“ hlesla paní Irena. „To se nedá nic dělat. Vstaňte a předkloňte se!“ přikázala jí asistentka a když paní Irena poslechla, prohmátla ji jemně mezi nohama a pak jí neúprosně dala ještě úplně mokré klystýr. Paní Irena si zase sedla, asistentka jí nabídla cigaretu a rovněž si zapálila. Ale ještě než dokouřily, začala se paní Irena kroutit a tak s ní asistentka odešla na WC, kde se před ní paní Irena úplně vyprázdnila. Z klosetu odešla paní Irena v doprovodu asistentky do koupelny, kde už byla napuštěná vana teplé vody. Ještě ve vodě se nahá paní Irena na pokyn asistentky vstoje rozkročila a asistentka jí pečlivě otřela záhyb pod předkožkou poštěváčku, kam si ženy moc nevidí a kde často mívají zřetelnou vrstvičku bílého mazu. Jakmile se paní Irena po koupeli osušila, asistentka ji opět mírně rozdráždila, pak jí odstranila z nahého těla všechny jednotlivě rostoucí chloupky a zastřihla jí okraje ochlupení rozkroku. Během následující pečlivé přípravy pomáhala asistentka nahé paní Ireně s pleťovou úpravou rodidel, prsů, případně i břicha a zadnice, přitom s ní v náznacích mluvila o tom, co ji dnes v noci čeká a přitom ji občas pohlavně vydražďovala mnutím jejího poštěváčku. Nahá paní Irena i bez ohledu na svou přípravu vždy slastně roztahovala nohy a zřetelně se chvěla rozkoší. „Nechtěla byste si to teď přede mnou chvíli dělat sama?“ vybídla ji náhle asistentka. „S radostí…“ řekla viditelně vzrušená Irena, „můžu si k tomu lehnout?“ „Ne,“ pravila rázně asistentka, „zůstanete přede mnou stát široce rozkročená, jednou rukou si to budete dělat a druhou pokračovat v přípravě. Zvykejte si na to, že nad vámi máme moc a jste nám už plně podřízená…“ „Ano,“ vypnula rozkrok mohutně rozkročená paní Irena a začala si před asistentkou rychle třít poštěváček. Jakmile se začala viditelně škubat vzrušením, asistentka na ni pokaždé rázně vykřikla „Dost!“ a pak jí nařídila, aby prudce rozdrážděná plynule pokračovala v přípravě, což se během asi půl hodiny několikrát opakovalo. Jednou krajně rozdrážděná paní Irena vyhrkla „Mohla byste být dneska v noci pod pracovním pláštěm taky úplně nahá, třeba jen v černém podvazkovém pase, erotických punčochách a střevíčkách na vyšším podpatku. Moc byste mi tím pomohla… tedy jestli tady něco takového máte…“ „Mám, on pan doktor mívá při léčení pacientů a pacientek různé nápady, ale abych byla úplně nahá, to ještě nikoho nenapadlo…“ „A uděláte mi to kvůli?“ vyrazila paní Irena těsně předtím, než na povel rázně utnula onanii. „Udělám,“ hlesla asistentka rozpačitě a kývla hlavou. „Snad Vám za to pan doktor nevyhubuje,“ pravila nahá paní Irena a vzrušeně sebou škubla. Nahá paní Irena si během přestávek v soustavném vydražďování postupně nalíčila celé tělo včetně jeho intimních partií, nalakovala si nehty na rukou a na nohou, pod přísným dohledem asistentky si jemně naparfémovala rozkroku a slabiny, aniž by si narušila přirozenou vlhkost uvnitř rodidel. Když začala s definitivní úpravou účesu, asistentka odešla připravovat večeři. Hotovou večeři pak přinesla paní Ireně do přípravné místnosti a sama se odešla navečeřet do ordinace spolu s lékařem a panem Petrem. ***

Po večeři lékař vyzval pana Petra "pojďte, začneme připravovat ordinaci“ a požádal ho, aby mu pomohl odstrčit gynekologický stůl ke stěně, protože ho chtěl použít jen v případě nutnosti. Místo něho umístili do středu ordinace veliký rozkládací stůl, který samozřejmě rozložili, aby se na něj Paní Irena vešla a mohla si na něj mohla pohodlně lehnout. Lékař pak stůl překryl silnou dekou, přes ni napnul čisté bílé prostěradlo, do hlavy paní Ireně umístil polštářek. Pak ke stolu přisunul menší stoleček a začal na něj po pečlivé kontrole čistoty rozmisťovat před ním nástroje a postupně měnil ordinaci v dobře vybavenou a stále víc hrůzostrašně působící mučírnu. Pan Petr si tyto nástroje, většinou běžné předměty z vybavení každé domácnosti, zvědavě prohlížel a i když mu byl způsob jejich použití aspoň přibližně jasný, občas se na něco lékaře zeptal; ten mu podrobně odpovídal a někdy mu určité věci podrobně vysvětlil. Chvíli přitom s lékařem spolupracovala i jeho asistentka, která se pak ve vhodné chvíli odešla také připravit: vykoupat, učesat a upravit podle přání paní Ireny. Zatímco lékař a manžel měli zákaz přístupu k paní Ireně a sledování její přípravy, aby ji viděli až úplně připravenou ve chvíli jejího vstupu, asistentka za ní dále občas chodila. *** Asi deset minut před osmou večer přišla asistentka za paní Irenou naposled, zkontrolovala, zda je opravdu perfektně připravená a ….. "Tak a teď si lehněte," ukázala asistentka na lůžko, "tak, hezky se roztáhněte směrem ke dveřím do ordinace a uvolněte se." Paní Irena uposlechla a mohutně se roztáhla. "Dívejte se vzhůru do stropu a myslete na to, co vás už za chvilku čeká, ano?" prohlásila asistentka, sehnula se k ležícímu tělu paní Ireny a po několikanásobném smyslném přejetí rukou po jejím podbřišku ji začala jemně dráždit na poštěváčku. "Vidíte se, jak tam ležíte přede všemi nahá na stole a svíjíte se před námi vzrušením... a občas strašnou bolestí?" "Ano..." zašeptala nahá paní Irena a začala se pod asistentčinými prsty zachvívat stoupajícím rozdrážděním. "Tak, a pořád na to myslete..." zrychlila asistentka dráždění, "já už vás teď tady nechám samotnou..." a náhle rázně ukončila stimulaci jejího poštěváčku, rychle přešla ke dveřím, významně si nahou paní Irenu změřila pohledem, spiklenecky prohlásila "tak, ležte..." a odešla. Posledních pár minut před osmou hodinou večer ležela nahá paní Irena na lůžku s nohama roztaženýma směrem ke dveřím do ordinace a plna očekávání vzrušeně pohybovala rozkrokem rozevřeným k prostoru svého nastávajícího krutého mučení. *** Připravená ordinace působila již sama od sebe poněkud slavnostně a přitom hrůzostrašně: nebylo nejmenších pochyb, k čemu je připravena a zejména pohled na připravené stoly, velký „obětní“ a gynekologický, a viditelně umístěné mučící nástroje a pomůcky jednoznačně svědčily o tom, že zde zanedlouho dojde k výjímečně krutému a drastickému mučení nahé ženy... Uprostřed ordinace stál velký „obětní“ stůl, pokrytý prostěradlem, v hlavě stolu byl malý polštářek; rovnoběžně s tímto stolem stál gynekologický stůl; lékařův pracovní stůl s různými složkami, formuláři a jinými písemnostmi stál u stěny poblíž vstupních dveří do ordinace. Celá ordinace byla osvětlena nepřímým stropním svítidlem, u velkého stolu byla před rozkrokem „pacientky“ navíc menší lampička, v části ordinace bude velký volný prostor; asi dva metry před oběma stoly je křeslo pro pana Petra umístěné tak, aby dobře viděl paní Ireně ležící s roztaženýma nohama na kterémkoli ze stolů do přirození, čalouněná židle pro její občasný odpočinek a její uvolnění o přestávkách stojí u zdi poblíž lékařova pracovního stolu, pro asistentku je připraveno u zdi ordinace další pohodlné křeslo. V bezprostřední blízkosti obou stolů bylo několik malých pracovních stolků s všemožnými nástroji připravenými k mučení paní Ireny, zejména velké štípací kleště, kleště-kombinačky, malé ploché kleštičky, veliký „řeznický“ nůž, šroubovák, a další potřeby. Další byly na stěnách ve skřínkách spolu s rozličnými přístroji a aparáty, kromě toho v nich jsou léky a obvazy. V čele ordinace visely na zdi tři biče různých velikostí, dvoje velké černé kožené důtky byly připraveny spolu s jinými nástroji na jednom ze stolků. Z nástrojů přitahovaly pozornost především zcela nové veliké poševní kleště, které byly na přání paní Ireny opatřeny právě pro tuto příležitost a dráždivě se leskly čekajíc na první použití. Všechny nástroje k mučení byly umístěny tak, aby je přicházející paní Irena dobře viděla a mohla je pozorovat i vleže na některém ze stolů, případně i jindy.

Aby měl průběh mučení paní Ireny poněkud slavnostní ráz, byl lékař perfektně společensky oblečen a upraven: měl na sobě dobře padnoucí oblek s kravatou, bílou košili, manžetové knoflíčky a černé polobotky; na pracovním stole měl připravené bílé rukavice. Jeho asistentka měla pro zvýšení dráždivého efektu na přání paní Ireny jen bílý pracovní plášť, pod kterým byla kromě černého podvazkového pasu a černých erotických punčoch úplně nahá; na nohou měla střevíce na polovysokém podpatku. V ordinaci panovalo těsně před příchodem paní Ireny zvláštní napětí: lékař usedl za pracovní stůl a začal se probírat různými dokumenty, vzrušený manžel paní Ireny si sedl na jeho pokyn do křesla přímo proti oběma stolům. Lékař pak začal nervozně přecházet po ordinaci a občas mimovolně poopravoval rozmístění připravených nástrojů na stolcích. *** Přibližně pět minut před vstupem paní Ireny se vrátila do ordinace i asistentka a začala si připravovat pomůcky. Pan Petr si před začátkem ještě na chvilku odskočil a mezi lékařem a poněkud rozpačitou asistentkou se rozvinul následující dialog: "Tak nevím, jestli se na to mám těšit nebo ne, pane doktore." "No, moc byste se na to těšit neměla. Myslím, že něco podobného jsme tu ještě nezažili. Ta ženská na mě působí tak, jakoby se nejraději chtěla nechat rozkrájet zaživa, věřte mi." "Na to tu ale přece jenom nejsme zařízeni. Myslíte, že je to vážně takové?" "Skoro. Ale víte co? Domluvme se, že jí opravdu dáme co proto. Buď bude na výsost spokojená nebo ji na takové věci propříště zajde chuť. Slibte mi, že ať se děje cokoli, zachováte naprostý klid a budete dělat to, co je třeba a co vám řeknu. Rozumíte?" Asistentka přikývla, na chvilku se zamyslela a pak najednou povídá: "Když se tak kolem sebe na ty věci podívám, připadám si jako na jatkách. Myslíte si, že tu dneska v noci poteče krev?" "To by byla katastrofa..." Pak spolu mohou oba řešit problém, proč je asistentka přes veškeré obavy z toho, co se bude dále dít, značně eroticky vzrušená a proč si paní Irena přála, aby byla pod pracovním pláštěm jinak úplně nahá... Manžel se během tohoto hovoru vrátí a v napjatém tichu si začne znova prohlížet předměty a nástroje připravené k mučení jeho manželky. Vzrušeně se zastaví pohledem na velikých bičích, zavěšených na stěně ordinace a představí si svou krásnou ženu, jak se nahá svíjí dráždivě vypnutá pod jejich prudkými šlehy, a jen bezděčně polkne. Sjede očima na velké důtky visící vedle, opět si představí svoji krásnou nahou ženu a uvědomí si, že už asi vzrušeně čeká úplně připravená za dveřmi a nesmírně se na to těší. Když mu padne pohled na velký gynekologický stůl a představí si na něm svou bezmocně roztaženou nahou ženu, najednou pocítí silné vzrušení a uvědomí si, že už se těší také... Podívá se na hodinky a s údivem zjistí, že do osmé hodiny schází asi půl druhé minuty. Lékař se posadil k pracovnímu stolu, po chvíli však zase vstal a začal nervozně přecházet připravenou ordinací. Jinak bylo v ordinaci skoro úplné ticho, všichni vzrušeně sledovali pohyb vteřinové ručičky na velkých hodinách v čele místnosti. "Jste nervozní?" optá se lékař manžela paní Ireny. "Trochu, to víte..." "Uvidíte, že všechno dobře dopadne a vaše paní bude spokojená," odpoví lékař s lehkým úsměvem, "chce to jen odvahu a zůstat pánem situace. Musíte nám v tom také pomoci." "Jistě," polkne pan manžel. *** Asi půl minuty před svým vstupem do ordinace zcela připravená paní Irena vstane, postaví se nahá zpříma ke dveřím do ordinace a rozdráždí si bradavky prsů. Několik vteřin před 20 hodinou se lékař významně podívá na hodinky a vzrušeně očekává příchod své nastávající nahé oběti. Vzápětí se ozve hlasité zaklepání na dveře. Lékař se zvedl od pracovního stolu a se slovy "to jsem tedy zvědav, jak to dnes zvládneme..." šel otevřít. "Vstupte!" řekne důrazně lékař. ***

Přesně ve 20.00 hodin se otevřely dveře a na jejich prahu se objevila úplně nahá paní Irena s dráždivě vztyčenými bradavkami prsů. Na nohou měla černé slavnostní střevíčky na vysokém podpatku; pečlivě upravený účes, husté ochlupení rozkroku měla nahoře zastřižené do přímky. Dva kroky od dveří se rozpačitě zastavila, sklouzla pohledem na připravené mučící nástroje a celá se vzrušeně zachvěla; mohutně zduřelé bradavky prsů jí nepředstíraným vzrušením smyslně stály vzhůru. Pan Petr se v křesle nervozně zavrtěl a zapálil si cigaretu. Asistentka ohlásila lékaři, že je nahá paní Irena připravená k mučení, odstoupila a začala si připravovat potřeby a pomůcky. Lékař nahou paní Irenu uvítal a vyzval ji, aby předstoupila přímo před něj. Dráždivě ozdobená paní Irena vzrušeně přešla s vypnutým tělem a zdviženou hlavou před lékaře, postavila se proti němu do Pozoru, celá se poslušně vypnula a bezděčně nastavila dráždivě vztyčené bradavky prsů vstříc svému nastávajícímu mučiteli. "Opravdu jsem, mladá paní, netušil," osloví lékař paní Irenu, "že jste nahá tak krásná! Už pouhý pohled na vaše tělo je pro mne skutečným požitkem - a věřte mi, že se budu snažit vám to oplatit a udělám všechno, abyste i vy byla taky naprosto spokojená a dosáhla mimořádného požitku. Ano?" "Ano, pane doktore," řekla paní Irena vzrušeně, "toužím se před vámi celou noc bezmocně svíjet v bolestech, takhle - úplně nahá. Prosím, abyste mě předtím pokaždé pořádně rozdráždil a pak mě," a teď se paní Irena na okamžik zarazila, "pokaždé nejdřív pořádně rozdráždil a pak mne krajně rozdrážděnou skutečně příšerně mučil - a vůbec mě přitom nešetřil. Snad to pomůže mému muži k tomu, aby pochopil, jak se mnou má zacházet." "Budete poslušná?" zeptal se přísně lékař. "Ano, udělám všechno, co ode mne budete chtít a co mi poručíte. Jsem připravená přijmout z vašich rukou jakékoliv utrpení a udělat pro to cokoliv... jen mne, prosím vás, hlavně mučte mezi nohama... příšerně, moc prosím, pane doktore!", zvolala v Pozoru vypnutá paní Irena s dobře patrným obrovským rozdrážděním v hlase a ve výrazu tváře. "Jistě, mladá paní, spolehněte se. I já se těším, až vás uvidím, jak se zmítáte úplně nahá přede mnou zde na stole ve velkých bolestech, a nejen tam. Připravil jsem si pro vás na dnešní noc spoustu zajímavých, eroticky rafinovaných a většinou krajně bolestivých mučení," pravil lékař a významně přitom pohlédl na rozkrok paní Ireny, která se opět jasně zachvěla, "hlavně na vašem přirození. To samozřejmě neznamená, že se nebudu důkladně věnovat i vašim nádherným prsům, konečníku a jiným citlivým místům vašeho krásného těla. Cítíte už teď - v duchu - na svém přirození, na bradavkách prsů a na břiše ty příšerné bolesti, které vás tuto noc čekají?" "Ano, jsem velmi vzrušená při takové představě a už se doslova třesu nedočkavostí," odpověděla vypnutá paní Irena vášnivě, "a jsem připravená přijmout z vašich rukou skutečně jakékoliv utrpení." "Ujišťuji vás, že jsme v tomto domě jen my, a že tedy můžete v bolestech bez nejmenších obav nahlas křičet a řvát. Myslím, že to může výrazně zvyšovat vaši rozkoš a myslím, že nejen vaši. K nejbližšímu domu to je nejméně padesát metrů, tak se prosím nestyďte, celá se tomu poddávejte, udělejte si přitom pohodlí a naprosto se uvolněte. Ano?" "Ano. Děkuji vám, pane doktore." "Chcete znát přibližný program dnešní noci, vážená paní?" "Jistě, ale můžete se mnou dělat cokoli, pane doktore! Nebudu se vám vůbec bránit, naopak se vám sama poslušně nastavím a budu s vámi podle vašich pokynů ochotně spolupracovat," odpověděla nahá paní Irena odhodlaně. "Tak tedy poslouchejte, a nejen vy, ale i váš manžel: nejprve si vás celou důkladně prohlédnu a potom si pořádně vyzkouším, co vůbec snesete. Potom uděláme společně instruktáž vašemu manželovi: vždy mu něco na vás předvedu a on si to pak sám vyzkouší. Nemáte námitky?" "Ne," řekla stroze paní Irena, "ale musíte být u toho a hlídat ho, aby to dělal pořádně a přitom mi nic neudělal..." "Spolehněte se. No a pak si uděláme malou přestávku, abyste si trochu vydechla a připravila se, protože v závěru vás míním mučit mimořádně krutě a budu vás ve spolupráci s asistentkou rafinovaně týrat tak, abych vás pozvolna úplně zničil. Chvílemi asi nebudete vědět ani jak se jmenujete, a půjde-li všechno podle mých představ, budeme vás nakonec muset s vaším mužem odtud odnést," významně se odmlčel a pak dodal "vaše mučení začne za několik minut, kdy vás začnu poprvé pohlavně vydražďovat. Ujišťuji vás, že se budu snažit, abyste byla stále silně vzrušená."

"Ano, chci to tak. Budu vás na slovo poslouchat, doktore a těším se, zmučte mě třeba do bezvědomí," řekla odhodlaně paní Irena a přitom dráždivě vypnula prsy. Jejich bradavky už ovšem mezitím trochu poklesly. "Vypněte se!" přikázal jí lékař a obrátil se k asistentce "Je opravdu připravená?" "Je," přikývla asistentka. Lékař se významně postavil před nahou paní Irenu a otázal se jí, zda se opravdu chce stát na celý večer a celou noc jeho skutečnou otrokyní, odevzdanou bez milosti do jeho rukou. Úplně nahá paní Irena vzrušeně vzkřikla „Ano!“ Lékař se jí přísně zeptal "Jste připravená?" "Ano!" "Víte co Vás čeká?" "Ano!" "Chcete to?" "Ano!" "Bojíte se?" "Ano," vzepnula se nahá Irena, "ale chtěla bych se bát ještě víc." "Máte prázdná střeva?" "Ano." "Chce se Vám močit?" "Ne." "Bolí Vás něco?" "Ne." "Zatím, že?" "Ano," zacuká sebou nahá Irena vzrušeně. "Jste vzrušená?" "Ano." "Podepište mi tady revers, že veškeré Vaše mučení je výhradně na Vaše výslovné přání, že jste svolná úplně ke všemu, že berete všechny případné následky v plném rozsahu na sebe, a že si s vámi tedy smím dělat, co budu chtít!" Lékař ukázal dokument připravený na jeho stole a nabídl nahé paní Ireně pero. Paní Ireně vzrušeně zaškubalo v podbřišku a vzápětí podepsala úplně nahá plným jménem revers a připojila datum a čas. Bylo třináct minut po osmé hodině večer. Očividně vzrušená paní Irena odložila pero, pak na pokyn lékaře odložila veškeré doplňky (prsteny, řetízky a další bižuterii), předala je asistentce a na výzvu lékaře si spolu s ním důkladně prohlédla připravené nástroje a další potřeby či pomůcky ke svému mučení. Z nich ji kromě velkých poševních kleští nejvíce zaujala sada velkých dlouhých ostrých jehel, zejména ta největší o délce asi 10 centimetrů, kterou si se zájmem dlouze prohlížela a dokonce si opatrně na ruce vyzkoušela její ostří, jakoby tušila, že ji bude mít po celou závěrečnou část mučení zabodnutou hluboko do rodidel mezi stydké pysky a lékařem nesmírně drasticky mučena v předtím krajně rozdrážděném podbřišku, dále dva "jezdecké" bičíky a souprava kožených důtek; lékař jí přitom podrobně vysvětloval účel a přesný postup jejich použití. Po seznámení s mučícími nástroji přednesla nahá paní Irena vypnutá v Pozoru s pohledem upřeným lékaři coby svému nastávajícímu mučiteli do očí "slavnostní slib absolutní poslušnosti". Pak si paní Irena na pokyn lékaře zula střevíčky a nastoupila úplně nahá a bosá do středu volného prostoru, kde se podle jeho strohých povelů důkladně rozcvičila. Náplň této vzrušující rozcvičky si připravila po domluvě s lékařem tak, aby se nejen náležité rozcvičila, ale přinesla všem patřičný erotický zážitek; měla by se jim tedy co nejčastěji vypínat vstříc, roztahovat před nimi nohy a nabízet jim pohled na svá rodidla, občas se dráždivě prohýbat do záklonu atd. Okamžitě po skončení rozcvičky lékař ještě udýchané nahé paní Ireně přikázal, aby ulehla na připravený velký stůl do základní posice, úplně roztáhla nohy, vypnula rozkrok, vzpažila napjaté ruce za hlavu a upřela pohled vzhůru nad sebe. Nahá paní Irena bez váhání uposlechla a lehla si poslušně na stůl, vzrušeně roztáhla nohy, natáhla ruce odevzdaně za hlavu a odevzdaně vypnutá s úplně rozevřeným rozkrokem čekala, až si lékař připraví vše potřebné. Lékař potom upravil osvětlení, aby nahou paní Irenu vleže na stole efektně osvětlovalo, ale přitom ji nijak neoslňovalo, přisunul jí před rozkrok další lampičku, pak si definitivně připravil její roztažená rodidla k mučení a poté jí je důkladně potřel desinfekcí a vhodným krémem (gelem), několikrát jí přejel prsty po chloupkách, pak jí rázně zajel mezi stydké pysky a úplně je rozevřel.

Paní Irena slastně vydechla. Lékař si ji tam paní Irenu dobře prohlédl, roztáhl jí stydké pysky a dlouho si ji tam prohlížel: „Máte tam jemnou hebkou kůžičku, tam Vás to bude hodně bolet, vážená paní, těšíte se?“ „Ano, pane doktore,“ vydechla roztažená paní Irena, „a hodně přitlačte…“ Lékař jí pak zasunul ruku hluboko do pochvy a důkladně ji tam prohmatal, přitom se chvíli věnoval i jejímu děložnímu čípku. Paní Irena se vzrušeně chvěla. „Jste na něm citlivá? „Moc ne, ale Vaši ruku tam cítím, pane doktore,“ řekla paní Irena, zatímco jí lékař prudce stiskl čípek mezi prsty. „Chcete, abych Vás dneska promučil i tam?“ „Pokusit se o to můžete…“ hlesla paní Irena se stále silně stisknutým děložním čípkem. „Mám pro něj taky připraveno několik rafinovaných krajně bolestivých úkonů…“ pravil klidně lékař a pustil čípek. „I na to se těším. Začnete už?“ vydechla vzrušeně paní Irena. „Musím si Vás ještě opravdu pořádně prohlédnout,“ řekl na to lékař a začal si důkladně prohlížet zblízka její naběhlý poštěváček. Asistentka stála vedle lékaře a vzrušeně přihlížela prohlídce, občas se ho na něco zeptala a přitom si tu a tam nenápadně sáhla do rozkroku. Lékař pak vyzval manžela paní Ireny, aby se šel také podívat, ten se rozpačitě postavil vedle asistentky a díval se na svoji nahou manželku, kterou snad ještě nikdy tak podrobně neviděl, protože ani necítil potřebu si ji takto prohlédnout. „Málokdy jsem viděl tak nádherně vyvinutá ženská rodidla, a že už jsem jich dost viděl,“ řekl za chvíli lékař, když paní Ireně vyhrnul vzhůru předkožku poštěváčku a úplně obnažil jeho růžovou hlavičku, „navíc jste tam nějak zvláštním způsobem hezká, řekl bych až smyslná…“ Nahá paní Irena se rozdrážděně vzepnula a ještě víc vycenila lékaři rozkrok. Lékař několikrát přejel paní Ireně přes obnaženou hlavičku vztyčeného poštěváčku, aby si ověřil jeho citlivost. Paní Irena sebou nadrženě zaškubala. „Bude mi opravdovým požitkem Vás mučit, moc se na to těším,“ pokračoval lékař, „myslím, že se přitom budete přede mnou pořádně svíjet a křičet.“ „Doufám, že se na mně pořádně vyřádíte… a dáte mi zabrat…“ „Nejdřív Vás musím pořádně rozdráždit,“ pravil lékař, „a vězte, že až vás začnu dráždit, nelze už mučení nijak oddálit nebo odvrátit..." Lékař pak rozdráždil paní Ireně bradavky prsů a také zkoušel jejich citlivost. „Tam si taky přijdete na své, mladá paní,“ řekl lékař, „líbily by se Vám na bradavkách třeba kolíčky nebo svorky?“ „Docela ano,“ vyrazila vzrušeně paní Irena, „ale ještě víc bych tam chtěla mučit kleštěmi…“ „Samozřejmě, mám tady na Vás i kombinačky,“ odtušil lékař. „Poteče mi z nich krev?“ zeptala se zvědavě paní Irena. „Z bradavek snad ani ne, ale tam dole budete nakonec krvácet hodně, protože si Vás tam rozřežu, chcete?“ „A zahojí se mi to pak?“ „Snad ano.“ „Tak to Vám dovolím všechno, hlavně aby mě to pořádně bolelo,“ vydechla roztažená Irena. „Pořádně? To je slabé slovo - budete přitom před námi příšernou bolestí strašně řvát…“ „Jste hodný, pane doktore…“ Nakonec si lékař zběžně prohlédl její zadnici, roztáhl jí obě půlky, prohmatal jí konečník, pak nakrátko zasunul prsty do jeho otvoru a mírně jí v něm pohyboval; úplně nahá paní Irena přitom smyslně nadzvedávala rozkrok. Po skončení prohlídky zůstala paní Irena nehybně ležet nahá na stole v „absolutním klidu“, a lékař a ostatní přítomní si ji zblízka prohlíželi, roztahovali jí stydké pysky a nahlíželi jí do rodidel; na pokyn lékaře však s ní už nemluvili. Lékař najednou přistoupil, položil nahé paní Ireně ruku dlaní těsně pod pupek. „Tak čím začneme?“ zeptal se jí „Čím chcete, pane doktore, hlavně mne už dlouho nemučte tím, že mne nemučíte,“ vyhrkla roztažená paní Irena s vyceněným přirozením. „Co byste řekla tomu, kdybych Vás pro začátek třikrát rozdráždil těsně před orgasmus, a Vy byste mi vždycky, když byste ucítila, že na Vás už přichází, dala výkřikem najevo, abych Vaše dráždění přerušil…“ navrhl jí lékař. „Takže bych nevystříkla?“

„A zůstala krajně rozdrážděná,“ pokračoval lékař a jemně jí přejížděl rukama po těle přes prsy a břicho, „a pak byste musela pokaždé udělat něco, co Vám bude v tomto stavu mimořádně nepříjemné.“ „Takže spíš takové psychické trápení?“ „Ano,“ odvětil lékař a zajel jí jednou rukou níž přes podbřišek a slabiny až na vnitřní strany stehen, zatímco druhou rukou jí přejížděl konečky prstů kolem bradavek a pozvolna se k nim rafinovaně přibližoval. Nahá paní Irena se přitom rozdrážděně zacukala, nazdvihla rozkrok a prohlásila „Ano, prosím Vás, udělejte to! Myslím, že se mi to bude nesmírně líbit, jenom nevím, jestli dokážu ten orgasmus pokaždé včas odvrátit…“ „No tím byste si přivolala krutý trest, mnohem větší než který potřebujete pro svou rozkoš,“ řekl lékař a přejížděl jí rukama po nahém těle, aniž by se jí dotkl na prsech či dokonce na již vlhkých rodidlech, „přitom byste se před námi přinejmenším počurala, a to jistě nechcete…“ Souvislým přejížděním rukama po těle nahé paní Ireny bez přímého doteku na jeho eroticky nejcitlivější místa se lékař snažil co nejvíc vystupňovat její vnitřní pohlavní vzrušení a přitom jí občas jemně promnul prsty prsní bradavky, aby byly na začátku dráždění jejího poštěváčku úplně zduřelé, tvrdé a vztyčené, tu a tam ji pohladil i po vlasech, po krku nebo po tváři. Paní Ireně se to nesmírně líbilo, neboť dělat s ní něco podobného manžela nikdy ani nenapadlo. Nahá paní Irena po celou dobu vypínala rozkrok a roztahovala nohy; dokud jí lékař nevyzval, aby se mu dívala do očí, dívala se nehybně nad sebe. Své vzrůstající rozdráždění dávala úplně vypnutá zřetelně najevo viditelným chvěním těla, zrychlováním dechu a stále častějšími a silnějšími záškuby rozkroku, roztažených nohou, případně paží či rukou položených za hlavu. Takto lékař vydražďoval nahou paní Irenu velmi dlouho a ta se tomu naplno oddávala; teprve když začala zřetelně reagovat a dávat jasně najevo vnitřní erotické rozdráždění, zaměřil se opět přímo na její značně zduřelý poštěváček, naběhlý vzrušením a začal si ho znova zblízka prohlížet, dokonce si na to vzal na chvíli velkou lupu. Nahá paní Irena sebou přitom stále víc škubala slastí, sama mohutně roztahovala nohy a nadzvedávala rozkrok, jakoby svůj poštěváček lékaři doslova nabízela. Lékař po chvilce odložil lupu a začal si s jejím poštěváčkem rafinovaně hrát a nenápadně jí ho třít přes hlavičku, nahá paní Irena však poznala, co tím začíná a začala se roztažená na stole svíjet stoupající rozkoší. Lékař jí pomalu třel prsty poštěváček a dráždil ji na něm zpočátku nepříliš rychlými, ale maximálně účinnými pohyby prstů tak, aby každý pohyb jeho prstů jasně cítila a mohla si ho naplno vychutnat; potom jí už ale začal poštěváček mnout prsty naplno a postupně ze všech sil. Asistentka i manžel paní Ireny tomu přihlíželi a sledovali, jak rozdráždění nahé paní Ireny neustále stoupá. Na otázku lékaře manželovi, zda to taky někdy své ženě takto dělal, prudce rozdrážděná paní Irena vyhrkne, že samozřejmě ne a vyzve manžela, aby se pořádně díval. Lékař pak nevedl v těchto chvílích dialog přímo s paní Irenou, ale během jejího pomalého, rafinovaného a neúprosného dráždění zavedl chladnokrevný a téměř nezúčastněný hovor s asistentkou o stupni rozdráždění paní Ireny a o jejích reakcích, a kromě toho s ní hlasitě probíral různé "technické" podrobnosti jejího nadcházejícího mučení. Přitom paní Irenu upozornil, že na přerušení dráždění v posledním okamžiku před orgasmem musí rázně rozhodit nohy do maxima, napnout ruce nad hlavou, reagovat přirozeně a ani na okamžik nezavírat oči! Když dala paní Irena zřetelně nástup předorgastické extase celým nahým tělem zřetelně najevo, lékař její dráždění rázně přerušil. Nahá paní Irena zareagovala na toto náhlé, naprosto nečekané a rázné přerušení sexuální stimulace bleskovým rozhozením nohou do maxima a vzpažením rukou za hlavu; lékař ji pak nechal chvíli roztaženou na stole v naprostém klidu. Po zřetelném poklesu vzrušení paní Ireny lékař dráždění jejího poštěváčku obnovil a začal ji znova pohlavně rozdražďovat. Jakmile paní Irena dospěla podruhé do předorgastické extase, lékař - tentokrát pozvolna a proto opatrně - ukončil její dráždění, přikázal jí, aby bleskově seskočila ze stolu a udělala před ním na zemi několik hlubokých dřepů. Pak pohlédla na manžela, řekne „tak už vidíš, jak to máš se mnou dělat?“ a ulehla ještě stále značně vydrážděná na stůl, roztáhla nohy, vzpažila ruce za hlavu, vypnula se a nedočkavě vycenila na lékaře přirození. Lékař ji silně podložil v rozkroku, takže mu její naběhlý poštěváček vzrušeně civěl do očí, potom jí přísně pohlédl do očí, přiložil jí prsty na hlavičku vztyčeného poštěváčku a chladně jí oznámil, že až ji teď začne dráždit, nebude už možné její mučení nijak oddálit nebo odvrátit; nahá paní Irena s roztaženýma nohama před ním na stole ulehčeně vydechla a lékař s očima stále upřenýma do jejích očí vzápětí pohnul prstem.

Na začátku svého třetího rozdražďování dala paní Irena lékaři najevo určitou nevoli nad tím, že se pořád nic neděje a že s ní nic nedělá. Lékař odpověděl „Jen počkejte, mladá paní, už brzo se dočkáte, musím přece nejdřív pořádně rozhýbat váš sexuální aparát!“, paní Irena nato jen zpupně pohodila hlavou a začala se poddávat své stoupající rozkoši. Asistentka pak začala dokončovat přípravy k následujícímu mučení, například důkladnou desinfekci velké ostré jehly; lékař paní Ireně přikázal, aby během dráždění přípravy ke svému mučení trvale sledovala pohledem a přitom pozorně sledoval průběh závěrečné fáze jejího vydražďování. Jakmile se vzrušení úplně nahé paní Ireny potřetí přehouplo přes onu střední "hluchou" fázi, lékař ji stroze upozornil, že se okamžik začátku jejího mučení již nezadržitelně blíží; značně rozdrážděná paní Irena vykřikla, že si toho je dobře vědoma a že to chce - a pak začala s úplně roztaženýma nohama přerušovaně dýchat, občas vyrážela hlasité steny a výkřiky, vášnivě přirážela úplně rozevřeným rozkrokem, celá sebou vzrušeně trhala a každou chvíli nechala svým nahým tělem poslušně projíždět mimovolní stahy obrovského rozdráždění. Když se začalo její rozdráždění zvolna, ale neúprosně stupňovat do blízkosti předorgastické extase, začala se prudce vydrážděná paní Irena v předtuše mučení obrovskou rozkoší svíjet na stole ve vlnách krajní rozkoše, dívala se široce otevřenýma očima na lékaře a občas vzrušeně těkala pohledem po tvářích ostatních přítomných přihlížejících. Najednou krajně vydrážděná paní Irena vykřikla "Tak už se mnou konečně něco dělejte, mučte mně přece, rozkrájejte mě třeba zaživa!" „Rozčtvrcená byste z toho už moc neměla, a my také ne,“ řekl lékař, za chvíli těsně před prvním orgastickým stahem jejího těla bleskově ukončil její dráždění, paní Irena prudce trhla roztaženýma nohama ještě víc od sebe a krajně rozdrážděná vzepnula rozkrok. Asistentka rychle podala lékaři připravenou jehlu a ten ji okamžitě vbodl roztažené paní Ireně mezi močový a poševní otvor. Nahá paní Irena vykřikla spíš překvapením než bolestí, lékař si pak vzal velkou lékařskou pinsetu a začal ji kolem jehly bolestivě štípat do rodidel. Při prvních prudkých sevřeních stydkých pysků paní Irena vykřikla „konečně!“ a začala se vzrušeně svíjet na stole před zraky především překvapeného manžela, zatímco asistentka jí držela kolena a lékař jí postupně svíral čelistmi pinsety i hrázku a corpus poštěváčku, pak jí přešel na prsy, asistentka jí chytla za vzpažené ruce a lékař jí mohutně tiskl pinsetou bradavky. Potom se jí lékař opět vrátil do rozkroku a zeptal se paní Ireny, která během svého mučení zatím jen hlasitě sténala, zda tuší, co má teď v úmyslu a zda se toho nebojí. Ale roztažená paní Irena samozřejmě tušila a vyzvala lékaře, aby neváhal; lékař si tedy rychle vzal do prstů její poštěváček a začal jí ho pomalu bolestivě natahovat jakoby ven z přirození a když ho mohutně vytáhl, odhrnul si jeho předkožku, nasadil paní Ireně pinsetu přímo na jeho hlavičku a vzápětí vší silou stiskl. Poslušně roztažená paní Irena poprvé doslova zařvala, lékař několikrát uvolnil stisk, pak ji opět prudce stiskl a nahá paní Irena pokaždé bolestí i rozkoší vykřikla. Potom lékař pinsetu odložil a zeptal se paní Ireny „Jak se Vám to líbilo?“ „Docela to ušlo, pokračujte. Můžete být mnohem tvrdší…“ „To byla jen taková rozcvička,“ usmál se lékař, „čekají Vás samozřejmě mnohem horší věci,“ a začal ji znova dráždit na právě zmučeném poštěváčku. Paní Irena se vzrušeně zachvěla a začala se slastně poddávat svému pozvolna vzrůstajícímu vzrušení a zakrátko se přede všemi znova rozdrážděně škubala; bylo vidět, že má ještě mnoho nevybouřené sexuální energie, kterou bude dneska večer lékař ve spolupráci s asistentkou dlouho odbourávat. Za několik minut se nahá paní Irena začala opět zjevně blížit do extase, lékař však najednou rozhodně pravil „pro tentokrát to stačí,“ a přerušil její dráždění na poštěváčku. Když paní Irena bleskově rozhodila nohy do maxima, rázně jí vytrhl jehlu z rodidel a silně vzrušená paní Irena stačila jen nadskočit rozkrokem. Pak si lékař vzal velký hřeben, ukázal ho paní Ireně, která ihned pochopila a nastavila mu smyslně rozkrok; lékař jí rozevřel stydké pysky, paní Irena se nadechla - a vzápětí zasténala, když jí lékař vší silou vtlačil ostré zuby hřebene do stydké rýhy. I toto mučení lékař několikrát za sebou opakoval, nahá paní Irena rozdrážděně sténala a chodila mu naproti rozevřeným rozkrokem, asistentka potom podala lékaři velkou kovovou drátěnku na nádobí. Paní Irena mu opět nastavila rozkrok, lékař jí mohutně roztáhl malé i velké stydké pysky těsně pod poštěváčkem a prudce jí přitiskl drátěnku na hladkou růžovou plošku mezi klitoris a močový otvor.

Paní Irena sebou škubla, hlasitě zasténala a pak se na lékaře spokojeně usmála. Vzápětí se obrátila na upřeně pozorujícího manžela a řekla, že tohle by snad taky dokázal… Lékař odložil drátěnku a asistentka mu podala dřevěnou vařečku; lékař roztáhl paní Ireně stydké pysky a vsunul jí vařečku úzkým koncem do pochvy. Nahá paní Irena sebou jen krátce zaškubala, protože vařečka byla suchá, takže ji lékař vzápětí zase vytáhl a začal ji zasunovat vařečku do konečníku. Byla už vlhká od její milostné šťávy, přesto paní Irena zatnula bolestí zuby a vzepnula rozkrok; lékař jí vařečkou v konečníku několikrát zahýbal, ale paní Irena poslušně držela. Lékař ji tedy vytáhl ven, otočil ji a začal ji zasunovat paní Ireně do pochvy opačným širokým koncem; to už ale paní Irenu silně zabolelo - i proto, že na tomto konci byla vařečka suchá - a začala se na stole přede všemi silně svíjet. Lékař jí ale zasunoval vařečku do pochvy stále dál a dál, paní Irena opět nadzdvihla rozkrok a chodila mu vstříc, až do ní lékař zasunul vařečku úplně, napnul jí zadní konec pochvy do maxima a začal jí v pochvě vařečkou prudce pootáčet. To už paní Irenu začalo nesmírně bolet a tak vzápětí zoufale křičela… Když ji lékař dostatečně promučil a nahá paní Irena si užila své, vytáhl jí vařečku z pochvy a asistentka mu podala velkou polévkovou lžíci. Když jí lékař zasunoval velikou lžíci s mnohem ostřejšími hranami do pochvy, byly už její okraje docela bolavé a paní Irena se začala svíjet bolestí. Lékaři se však zanedlouho podařilo jí zasunout lžíci do pochvy téměř celou a když s ní začal v pochvě nemilosrdně pootáčet, paní Irena před ním bolestí vyhodila rozkrok vzhůru a začala hlasitě sténat. Lékař jí však lžící v pochvě otáčel dál, až začala křičet bolestí, ale za chvilku se vzpamatovala a začala se jí před užaslým manželem, který se na to vzrušeně díval a odvracel oči, s viditelným požitkem poddávat. Pomyslela si, že by nikdy nevěřila, že se i běžnou polévkovou lžící dají ženské pohlavní orgány tak kvalitně zmučit… Lékař ji důkladně promučil, začal jí pomalu vytahovat lžíci z pochvy ven, ale nebylo to tak jednoduché, ostré okraje lžíce řezaly nahou paní Irenu do okrajů pochvy, takže začala opět hlasitě řvát. Lékař jí však za jejího bezmocného řevu nakonec vytáhl lžíci ven z pochvy a hned jí ukázal, co na ní zbylo její milostné rosy; pak totéž ukázal své asistentce a potom i manželovi, který jen nevěřícně zakroutil hlavou. Nahá paní Irena si jen stačila vydechnout a lékař ji začal opět rychle dráždit na poštěváčku. Jakmile se znova zřetelně rozdráždila a překonala onu „hluchou fázi“, lékaře najednou napadlo, že by mohl zkusit něco naučit i jejího manžela a navrhl mu, aby si zkusil dráždit manželku i on, odstoupil a pan Petr začal své ženě poštěváček neobratně dráždit prsty. Paní Irena se ale vzápětí začala nespokojeně kroutit a lékař musel panu Petrovi vysvětlit: „Ne tak silně, pokud chcete, aby se to vaší ženě líbilo a aby se skutečně vydráždila, musíte jí mnout poštěváček citlivě, jemně a přímo přes jeho hlavičku, i když se vám začne za chvilku trošku ztrácet.“ Pan Petr si to zřejmě vzal k srdci, protože rozdráždění jeho manželky se začalo zřetelně stupňovat a zanedlouho se ho paní Irena s očima zakalenýma silnou rozkoší vzrušeně zeptala „A budeš mne taky mučit?“ Pan Petr pohlédl tázavě na lékaře. „No, máme teď na programu ploché kleštičky, těmi nemůžete manželce skoro nic udělat, jen ji nesmíte stisknout na doraz, ale jen tak, aby ji to pořádně bolelo.“ „Dobře, tak to teda zkusím,“ prohlásil odhodlaně pan Petr. Zanedlouho se paní Irena začala zřetelně třást v předtuše pomalu se blížící předorgastické extase. Asistentka podala panu Petrovi do volné ruky malé ploché kleštičky, vzápětí se nahá paní Irena začala pod prsty svého manžela svíjet ve vlnách stále stoupající extase a mimovolně zvedala rozkrok nad stůl proti jeho ruce. „Přerušte to!“ zvolal lékař. Pan Petr bleskově ucukl rukou a krajně rozdrážděná paní Irena padla opět rozkrokem dolů na stůl. Pan Petr si přehodil kleštičky do druhé ruky, pohlédl rozpačitě na lékaře, jako že ještě nikdy nic podobného nedělal, manželka ale uměla v jeho očích dobře číst a tak nedočkavě vyhrkla „tak si to aspoň zkus!“ a vzrušeně mu nabídla svůj rozdrážděný rozkrok. Pan Petr se podíval do manželčiných vyceněných rodidel, pak opět pohlédl na lékaře a ten mu poradil „Nejdřív to můžete zkusit na jednom velkém stydkém pysku, přidržte si ho nejdřív volnou rukou, pak na něj nasaďte kleštičky a s citem je pořádně stiskněte.“ Pan Petr si tedy vzal do prstů jeden manželčin stydký pysk, nasadil na něj kleštičky, podíval se jí do tváře a pak kleštičky silně stiskl; manželčin obličej se okamžitě zkřivil prudkou bolestí.

Stiskl ji tedy ještě jednou a podivil se, jak je to vlastně jednoduché, když žena poslušně drží, pak ji krátce promučil i na druhém stydkém pysku, na radu lékaře jí nasadil kleštičky na hrázku a rovněž párkrát prudce stiskl, až manželka pokaždé hlasitě vykřikla a jednou dokonce doslova zařvala. Když pak předal kleštičky lékaři, nahá paní Irena se vzepnula a řekla mu „No vidíš, jak to umíš, běda když to doma zapomeneš,“ pak opět klesla a zatímco si ji lékař prohlížel mezi nohama, jestli ji manžel neúmyslně nějak neporanil, dodala „v nejhorším mi to bude stačit.“ Během prohlídky se lékař paní Ireny otázal "Jste ještě vzrušená? Myslím pohlavně!" Paní Irena pravdivě odpověděla "ano..." - a zatím co lékař pomalu dokončoval prohlídku jejího naběhlého přirození, rozvinul se mezi ním a paní Irenou rozhovor na téma skončeného mučení, do kterého se zakrátko zapojil i manžel a občasnou připomínkou i lékařova asistentka. Když lékař skončil prohlídku, vztyčil se před jejím rozevřeným rozkrokem, chvíli se zkoumavě zadíval na paní Irenu, která se během hovoru opět - stále častěji - vzrušeně zachvívala slastí, a prohlásil "Když se tak na Vás dívám, zdá se mi, že Vaše prsy jsou už nějaké netrpělivé", krátce pohlédl na manžela a na asistentku a řekl "co kdybychom se jim teď trošku věnovali, a..." - s pohledem upřeným na nahou paní Irenu, "připravili jim takový malý předkrm... nebo aperitiv?" Lékař požádal asistentku o malé kleštičky, několikrát zběžně zabrnkal prsty přes Ireniny vypnuté bradavky, a když se jí bradavky opět nádherně vztyčily, nasadil na viditelně zduřelou bradavku jednoho prsu kleštičky a pomalu ji začal svírat mezi jejich čelisti. Paní Irena nejprve ztichla, zatajila dech a napjatě sledovala, jak se síla sevření prsu pozvolna stupňuje; ovšem jakmile jí začínalo být sevření nepříjemné, začala být zjevně neklidná. Lékař se obrátil k jejímu manželovi (vyděšeně pozorujícímu svou zděšenou ženu) a jakoby se ho to vůbec netýkalo, začal s ním chladnokrevně hovořit, přičemž hovor začal větou "Podívejte se, jak je to jednoduché. Vás by to samotného nenapadlo?" Sevření kleštiček postupně sílilo a tím se stupňovaly i reakce paní Ireny, takže lékař ji musel občas přísně napomínat "Klid!", "To ještě nic není!" Bezbranně vypnuté paní Ireně přitom probíhaly tělem vlny děsivého strachu, celá se chvěla a bezmocně těkala pohledem po okolostojících. Vtom lékař najednou kleštičky silně stiskl - paní Irena zděšeně vykřikla a začala se před ním nahá na stole prudce svíjet bolestí. Prudký stisk však lékař asi po pěti vteřinách povolil, nechal paní Irenu několikrát vydechnout a pak znova na několik okamžiků stiskl kleštičky ještě o něco silněji než předtím; paní Irena začala příšerně křičet bolestí, ale lékař jí bezohledně tiskl dál a paní Irena zoufale křičela, až jí bradavka úplně zbledla. Za chvilku však stisk uvolnil, odložil kleštičky a důrazně řekl: "Tak to se mi ale vůbec nelíbí, vždyť Vy se přitom chováte jak nějaká nezkušená studentka, kterou někdo v parku znásilňuje proti její vůli. Já jsem myslel, že to chcete! Vzpamatujte se!" nasadil jí čelisti kleštiček kleští na druhý prs a vyzval paní Irenu "Od této chvíle mne budete vyzývat k zesílení bolesti a prodloužení mučení tím naléhavěji, čím větší bolesti Vám budu působit. A uvažte, zda by nebylo na místě, abyste mi pokaždé po skončení mučení sama hlasitě poděkovala!", pak dodal "A teď se vypněte! Důstojně!" a ihned začal stupňovat sílu stisku kleštiček na jejím prsu mnohem rychleji než poprvé... Paní Irenu tato lékařova výzva velmi vzrušila a proto tentokrát již nedala na sobě žádný neklid znát. Naopak, když začalo být sevření bolestivé, pohlédla odhodlaně na svého mučitele a s rozkoší řekla "Nebojte se, doktore... bolí...au... ale chci víc!..." Lékař pak toto prudce bolestivé mučení obou jejích prsů ještě několikrát zopakoval a dával si záležet, aby jí bradavky pokaždé stiskl skutečně silně. Nahá paní Irena přitom téměř neustále řvala jako šílená. Když lékař kleštičky odložil, paní Irena mu poděkovala a asistentka jí prsy důkladně ošetřila. Lékař se jí pak znova zeptal „Jste ještě vzrušená? Nechcete znova rozdráždit?“ Nahá paní Irena přikývla, a tak jí lékař opět sáhl na poštěváček a začal ji na něm ze všech sil rafinovaně dráždit. „Teď půjdeme zase dolů, chcete?“ pravil lékař, když se Paní Irena znova silněji rozdráždila. „Jsem vaše…“ Lékař zrychlil dráždění a jakmile paní Irena opět vykřikla v posledním okamžiku „Dost!“, ucukl rukou, vzal si znova kleštičky a začal ji bolestivě mučit v rodidlech; nejprve ji důkladně zmučil na malých stydkých pyscích a na corpusu poštěváčku, pak jí znova rozdráždil prsní bradavky, a asistentka mu podala velké štípací kleště. Lékař je významně ukázal paní Ireně, která na ně vytřeštila oči a zachvěla se strachem a silnou rozkoší.

„Snad mi nechcete něco odštípnout… třeba poštěváčka, pane doktore?“ „Buďte bez obav, jen musíte poslušně držet. Ale bolet vás to bude příšerně,“ odtušil lékař a paní Irena se při té představě opět vzrušeně zachvěla. Lékař si nejdřív vzal do kleští jeden její velký stydký pysk a citlivě ho stiskl, pak uchopil mezi čelisti protější malý stydký pysk těsně pod poštěváčkem a když jí ho stiskl, nahá paní Irena zařvala doslova příšerně; přitom se jí objevilo v rodidlech značné množství milostné rosy. Potřetí si lékař vybral k mučení corpus jejího poštěváčku; když ho paní Ireně mohutně sevřel do kleští, paní Irena bolestí prudce nadskočila a samozřejmě opět strašně zakřičela. Lékař tedy kleště odtáhl, roztáhl si její rodidla a pokusil se uchopit mezi čelisti kleští její napnutou hrázku. Paní Irena tentokrát opět zařvala skutečně parádně a když pak lékař střídavě zesiloval a zeslaboval sílu stisku, ječela přitom kolísavě jako siréna. Asi po třech minutách lékař toto bolestivé mučení nahé paní Ireny ukončil a všiml si, že má jednu prsní bradavku vztyčenou a druhou ne; tak jí do té zplihlé cvrnkl prsty a když se nahé Ireně bradavka zase vztyčila, cvrkla jí asistentka ještě do poštěváčku. Lékař se paní Ireny zeptal „tak co, ještě jste vzrušená?“ - a paní Irena k všeobecnému údivu tiše zašeptala „Ano!“ „Taky to byla zatím jen taková rozcvička,“ prohlásil lékař, “od teďka to bude už mnohem horší a pořád se to bude stupňovat, až z toho budete nepříčetná. Nechcete se napít?“ „Ani ne,“ odtušila nahá paní Irena. „Tak teď vás seznámím s jehlou, bojíte se?“ řekl lékař a asistentka mu před vytřeštěnýma očima pana Petra podala velkou ostrou jehlu, dlouhou asi osm centimetrů. Paní Irena však také dostala strach a vleže bezmocně sledovala lékaře pohledem. „Tak kam to chcete nejdřív?“ otázal se chladně lékař, zatímco nahá paní Irena se strachem v očích ustrašeně zírala na jehlu. „Musí to být?“ zeptala se tiše. „Ano, a taky to za pár vteřin bude,“ pravil rozhodně lékař, „jestli proti tomu nic nemáte, bodnu vás nejdřív do nejbezpečnějšího místa mezi vašima krásnýma nohama.“ „A to je kam?“ zeptala se roztažená paní Irena. „Mezi váš močový otvor a poševní vchod, víte?“ „Tak dobře, dělejte,“ pravila rezignovaně nahá paní Irena, vzepnula rozkrok a přivřela oči. Panu Petrovi pomalu lezly oči z důlků. Lékař nezaváhal, volnou rukou roztáhl nahé paní Ireně stydké pysky a zkušeně ji krátce bodl jehlou hluboko mezi stydké pysky nad poševní vchod, jehlu ale ihned vytáhl a řekl „Dneska ji tam budete mít několikrát vbodnutou trvale, až po ouško,“ podíval se na ni a dodal „tak si na ni musíte zvykat,“ a vzápětí jí bodl do téměř stejného místa ještě jednou. Nahá paní Irena sebou cukla spíš strachem než bolestí a řekla „Děkuji vám, pane doktore, bylo to docela hezké a kupodivu i příjemné.“ „Služebník,“ odpověděl lékař, otřel jí kapičku krve, která jí vytryskla z místa vpichu a řekl „takže teď to zkusíme jinde...“ „Můžu vědět kde?“ zeptala se paní Irena rozdrážděně. „Tak třeba mezi vašimi nádhernými rodidly a konečníkem,“ odtušil lékař. Nahá paní Irena se před ním na stole znova poslušně roztáhla a lékař jí vzápětí silně bodnul do perinea, mezi hrázku a otvor konečníku. Paní Irena opět nahlas zděšeně vykřikla a bezmocně se vzepnula rozkrokem vzhůru, ale vcelku pak byla docela klidná, jen ve stydké rýze jí zasvítilo pár nových krůpějí milostné rosy. „Tak co, jaké to bylo?“ zeptal se lékař spíš sám sebe, ale pak se zarazil a řekl „Vždyť my už zase úplně zapomínáme na vaše krásná prsa, co?“ „Ano,“ hlesla nahá paní Irena a vypnula mu hrudník se zcela povadlými bradavkami prsů. Lékař jí volnou rukou rychle rozdráždil bradavky a když byly znova úplně zduřelé a vzrušeně vztyčené, bodnul ji jehlou nejprve do jedné a pak do druhé bradavky. Paní Irena pokaždé nahlas vykřikla a z ranky jí vytryskla kapička krve, lékař jí krev otřel a pak ji zkoušel bodat i do dvorců, ale na to už paní Irena prakticky vůbec nereagovala. Lékař se tedy vrátil zpět k jejím rodidlům, silně jí je rozevřel a rázně ji bodl přímo do corpusu poštěváčku těsně nad hlavičku; nahá paní Irena vyjekla bolestí a upřela na něho bezmocně oči. „Copak, tam to bolí?“ zeptal se jí lékař. „Docela,“ hlesla nahá paní Irena roztažená před ním na stole s pohledem stále upřeným na něho a k jeho překvapení dodala „tam bych to někdy chtěla víckrát, hodně dlouho a pořádně.“ „Můžete si o to říct manželovi,“ odpověděl lékař s ironii v hlase.

„Tak ho to naučte,“ řekla odhodlaně paní Irena a obrátila se na svého muže „no tak se neboj a pojď si to taky zkusit!“ Lékař podal panu Petrovi jehlu a začal mu ochotně radit „nejdřív si ji pořádně rozevřete, tak…těsně nad poštěváčkem…vidíte ten jeho zduřelý corpus, co se jí táhne až do ochlupení?... no tak ji do něho bodněte… odvahu, člověče, paní vám bude vděčná…“ Pan Petr se osmělil a prudce bodnul svou manželku těsně nad poštěváček, až opět hlasitě vykřikla, podíval se tázavě na lékaře, ale ten ho vyzval „No vidíte, že se jí to líbí, zkuste to ještě jednou!“ Pan Petr ji tedy bodnul do zduřelého corpusu poštěváčku ještě jednou, paní Irena krátce vykřikla a pak uznale řekla „tak vidíš, že ti to taky docela jde, můžeš mi to doma dělat třeba každý týden, já ti pak taky v lecčem vyhovím, aby se ti to líbilo a měl jsi to hezčí, chceš?“, hezky se na něho podívala a řekla „a teď dej jehlu zase panu doktorovi, on má jistě ještě spoustu nápadů, co s ní může se mnou dělat.“ Pan Petr předal jehlu lékaři a ten se jeho manželky chladnokrevně otázal „Kam byste to chtěla teď, co?“ „To záleží na vás, pane doktore, mně se to zřejmě líbí všude.“ „Tak se nechte překvapit a pořádně se roztáhněte,“ vyzval ji lékař. Když nahá paní Irena poslušně rozhodila nohy, rázně ji bodnul jehlou do jedné ze slabin, až znova hlasitě vykřikla. „A teď ještě do druhé, že?“ „Ano!“ vykřikla vzrušeně paní Irena, které se to začínalo strašně líbit. Lékař ji tedy za okamžik prudce bodnul jehlou do druhé slabiny a paní Irena opět zakřičela. „Tak teď naposled ještě jednou do vaší hezké kundičky a pak ji tam chvilku nechám, ano?“ „Jistě, pane doktore,“ řekla už zřetelně vzrušená nahá paní Irena. Lékař jí vbodnul jehlu zase do původního místa nad poševní otvor a když paní Irena hlasitě vykřikla, jehlu pustil. Její konec s ouškem vyzývavě trčel roztažené paní Ireně z rodidel ven. „Teď vám to opravdu velmi sluší, nemáme tady fotoaparát?“ obrátil se na asistentku. „Víte, že asi ano?“ rozvzpomněla se asistentka, „nosím ho totiž už pár dní v kabelce, co jsem byla na výletě,“ odešla a zatímco nahá paní Irena ležela s jehlou v rodidlech roztažená na stole, vrátila se za chvilku s malým cestovním fotoaparátem a se slovy, že je tam ještě asi deset prázdných snímků, ho podala panu doktorovi. Lékař dvakrát vyfotografoval Irenin rozevřený rozkrok s jehlou, vrátil asistentce foťák, vytrhl paní Ireně jehlu z přirození a začal ji opět okamžitě dráždit na poštěváčku. Když se paní Irena zřetelně vzrušila, řekl „Baví vás to pořád jen ležet na stole? Co kdybyste si za chvíli před námi trochu zaskotačila?“ Již silně rozdrážděná paní Irena odevzdaně odpověděla „Udělám, co mi poručíte… a co ode mne budete chtít. To přece víte.“ „To je od vás milé, ale teď se soustřeďte na svou stoupající rozkoš,“ odpověděl lékař a zrychlil dráždění jejího poštěváčku. Rozdráždění nahé paní Ireny se přesto, že se na ni dva cizí lidé soustředěně dívali, poměrně rychle stupňovalo a začínala se zřetelně chvět stoupající rozkoší. Lékař jí ale najednou řekl „My ale potřebujeme přesně vědět, co se děje ve vašem krásném nahém těle. Jakmile tedy ucítíte, že na vás začíná přicházet vyvrcholení, pokuste se nám to dát najevo zřetelným škubnutím těla, ano? A pak před námi postupně zvedejte rozkrok vzhůru nad stůl. Rozumíte?“ „Pokusím se,“ hlesla prudce rozdrážděná paní Irena. „A až vaše dráždění najednou rázně přeruším, seskočíte bleskově ze stolu a vypnete se před námi se vzpaženýma rukama nad hlavou do výponu, ano?“ „Jo,“ hlesla nahá paní Irena v předtuše neúprosně se blížícího orgasmu. Zanedlouho sebou v krajní rozkoši silně cukla, upřela lékaři do očí rozkoší zkalený pohled a začala nadzdvihovat rozkrok nad stůl. Lékař se ji snažil intensivně dráždit téměř do posledního okamžiku před orgasmus, pak rukou rychle ucukl a nahá paní Irena se dnes musela poprvé krajně přemoci, bleskově seskočila krajně rozdrážděná ze stolu a přestože se jí po dlouhém ležení na stole trochu točila hlava, s vypětím všech sil se vzepnula a vzpažila ruce nad hlavu. Asistentka mezitím podala lékaři velký bič a když vydrážděná paní Irena ve vzpažení napnula ruce po konečky prstů a vypnula před lékařem vzrušené bradavky prsů, začal ji lékař okamžitě prudce bičovat přes celé nahé tělo, zpočátku bez sebemenší přestávky, potom dělal mezi jednotlivými šlehy kratší nebo delší pauzy, po kterých ji vždy náhle vší silou rázně šlehl.

Nahá paní Irena přitom zpočátku bezmocně křičela, pak ji to ale vzrušilo a začala se sama od sebe nastavovat lékařovým šlehům vstříc; takže vlastně z toho byl jakýsi rituál, během kterého stále jen svištěl vzduchem bič a jeho prudké šlehy hlasitě dopadaly na její nahé tělo. Paní Ireně se dokonce při velmi bolestivých úhozech objevila mezi nohama milostná rosa. Asistentka s manželem paní Ireny tomu vzrušeně přihlíželi, asistentka si nahou paní Irenu stojící uprostřed ordinace se vzpaženýma rukama před lékařem dokonce vyfotografovala. Po pár minutách lékař bič odložil a poručil nahé paní Ireně, aby si s tělem plným stop po ranách biče lehla na záda na studenou podlahu ordinace a zapažila ruce za hlavu. Když si nahá paní Irena před ním lehla na zem a podle jeho pokynů dráždivě vypnula břicho a napnula jeho stěnu, lékař se sehnul, důkladně jí ho prohmatal a zkontroloval, zda jeho stěnu skutečně napíná. Občas jí podráždil i prsní bradavky, pak se zas napřímil a začal jí prohmatávat napnuté břicho a podbřišek botou, chvílemi jí špičkou boty opatrně šlápl i na prsní bradavky, poté požádal jejího manžela a asistentku, aby přistoupili a prohmatávali jí nohama břicho také. Přitom dával instrukce panu Petrovi a třeba se ho zeptal "Víte, kde má vaše paní vaječníky?“ a zatlačil špičkou boty do příslušného místa na jejím břiše „Tady!", pak bezmocně vypnuté paní Ireně důkladně prohmatal nohou podbřišek, nakonec paní Irena mohutně roztáhla nohy, lékař jí opatrně šlápl botou i do přirození a snažil se jí špičkou boty podráždit poštěváček. Potom vyzval i asistentku, aby si nahé tělo paní Ireny prohmatala střevíčkem, asistentka se ale raději zula a zběžně si ji prohmatala bosou nohou. Nahá paní Irena roztažená pod jejich nohama na podlaze poslušně držela, většinou se na ně dokonce usmívala, takže bylo vidět, že jí jako opravdové masochistce působí taková situace značný požitek a uspokojení; občas jí přitom dokonce mírně zacukalo v podbřišku. Když nahá paní Irena na pokyn lékaře zase vstala, ucítila najednou silnou potřebu na moč, zřejmě na chladné podlaze ordinace poněkud nastydla, takže s ruměncem ve tváři lékaři řekla, že by se teď nutně potřebovala vymočit. Lékař jakoby na to čekal, jí klidně řekl „samozřejmě, mladá paní, ale nepůjdete na záchod, protože se vymočíte tady před námi. Budu vám přitom velet.“ Paní Irena rozpaky zrudla ještě víc a jen se tiše zeptala „A kam?“ „Nebojte se, jsme na takové případy zařízeni. Sestro, přineste šampusku,“ obrátil se opět na paní Irenu a pokračoval: „Čůrat ale můžete, až k tomu dostanete můj výslovný pokyn. Pak to budete před námi podle mých povelů přerušovat, pokaždé úplně uzavřete močové cesty a na můj další povel začnete močit znova. A tak pořád dokola, dokud se úplně nevymočíte, jasné?“ „Ano pane, i v tom jsem ochotná vás úplně poslouchat,“ odpověděla nahá paní Irena, cítíc už značnou potřebu. Asistentka připravila šampusku a podala ji lékaři, který paní Ireně poručil „Připravte se! Úplně se rozkročte a dejte si ruce do týla za hlavu!“ a vyzval asistentku, aby jí držela šampusku těsně před rozkrokem. Paní Irena se s rukama v týl poslušně vypnula a široce se přede všemi rozkročila. Lékař se jí uštěpačně zeptal „Chce se vám už opravdu moc?“ a když nahá paní Irena jen bezmocně kývla hlavou, začal pomalu počítat „Pět… čtyři… tři… dva… jedna… teď!“ a nahé paní Ireně okamžitě vytryskl z rodidel silný pramének moči. „Dost!“ vykřikl najednou lékař a paní Irena vzápětí utnula močení. „A teď úplně zavřít močové cesty jako kdybyste vůbec nemočila. Chce se vám ještě hodně?“ „Už ne tolik, ale pořád ještě dost,“ řekla stydlivě nahá paní Irena. „Tak chvilku počkejte, já vám to pak zase odpočítám,“ řekl lékař klidně, zatímco ostatní jen tiše přihlíželi a pan Petr vypadal, že vidí ženu močit snad poprvé v životě. Jeho nahá žena stála široce rozkročená s rukama za hlavou rozkrokem nad šampuskou. Za malou chvilku začal lékař znova počítat a na jeho povel „Teď!“ vystříkla nahá paní Irena další dávku své moči. Lékař však zase za několik okamžiků vykřikl „Dost!“ a paní Irena bleskově močení utnula, pak už sama uzavřela močové cesty a znova čekala nehnutě rozkročená se šampuskou u rozkroku, dokud jí lékař neodpočítal další močení; a tak to pokračovalo, dokud se úplně nevymočila. Nakonec se nahá paní Irena podle povelů lékaře zcela vykapala, asistentka postavila plnou šampusku vedle na stolek, pečlivě jí otřela rodidla včetně ochlupení od zbytků moči a znova jí potřela klitoris kosmetickým krémem. Lékař nahé paní Ireně poručil, aby se vrátila na stůl a klekla si na něj do předklonu se široce rozkročenýma nohama, opřela se o ruce a úplně vypnula zadnici.

Když nahá Irena na jeho pokyn zvedla hlavu a upřela pohled před sebe, přešel k ní zezadu, nahmátl jí mezi rozkročenýma nohama poštěváček, mírně ji rozdráždil a jakmile sebou začala zřetelně cukat rozkoší, bleskově rukou ucukl a vší silou jí rozevřel obě půlky zadnice od sebe a zatímco se nahá paní Irena dívala upřeně přímo před sebe, strčil jí nenadále prst do otvoru konečníku. Paní Irena sebou prudce trhla, ale lékař jí zasunoval prst stále dál a dál, až do ní pronikl poměrně hluboko a pak jí začal prstem ve střevech citlivě hýbat, paní Irena to ale nevydržela a začala hlasitě křičet bolestí, lékař jí však pohyboval prstem v konečníku stále rychleji a snažil se jí dostat ještě hlouběji do vnitřností, takže paní Irena zanedlouho řvala jako šílená. „Vám se něco nelíbí?“ zeptal se jí jizlivě lékař a nahá paní Irena v bolestech vykřikla „Ano, ale opravdu mě to příšerně bolí…“ „Tak to vám to budeme muset dělat dost dlouho, abyste si na to zvykla. Ještě, že na to mám pomocníky, že?“ a obrátil se na asistentku a na manžela, který už zase odvracel oči. Asistentka přišla, lékař paní Ireně vytáhl prst z konečníku, pustil ji na své místo a šel si umýt ruku. Paní Irena stále vypínala zadnici a tak jí asistentka rázně strčila prst do vyceněného otvoru, paní Irena opět krátce vykřikla, protože měla konečník už dosti citlivý; když jí asistentka začala vzápětí prstem v konečníku pohybovat, bolestí hlasitě křičela. Ale asistentka byla mnohem mírnější než lékař, zakrátko mučení paní Ireny ukončila a zeptala se pana Petra, jestli si to chce taky zkusit; ten se ale tvářil rozpačitě, takže ho musel lékař opět vybídnout, aby si dodal odvahy, nestyděl se a svou manželku uspokojil. Pan Petr tedy usedl před její zadnici a pomalu jí vsunul prst do otvoru, paní Irena ho však napomenula, aby pronikal dál, že ji to zatím příliš nebolí. Její manžel jí tedy zastrčil prst do otvoru o něco hlouběji, paní Irena hlasitě vykřikla prudkou bolestí a současně rozkoší, a pak zvolala „Tak vidíš, to už bys měl doma taky dokázat, vždyť k tomu nic nepotřebuješ, prsty snad máš!“ Pan Petr jí na důkaz, že už to umí, několikrát silně zahýbal prstem ve vnitřnostech a nahá paní Irena s požitkem hlasitě křičela. Když i pan Petr nakonec vytáhl prst z konečníku, lékař paní Irenu vyzval, aby se opět na stole otočila na záda, a když se před ním nahá zase vzrušeně roztáhla a vzpažila ruce nad hlavu, začal ji okamžitě znova dráždit na poštěváčku. Její pohlavní vzrušení mezitím opět zřetelně opadlo, ale jakmile se znova silněji rozdráždila, kývnul lékař na jejího manžela a během intensivního dráždění paní Ireny na poštěváčku začal oběma vysvětlovat základní věci, nutné pro její opravdové uspokojení: „Aby takto založená žena skutečně cítila svou podřízenost, musí se dostatečně přemáhat, to znamená dělat něco, co je jí silně proti vůli a co by jinak sama od sebe nikdy neudělala.“ Nahá paní Irena se přes své značné rozdráždění zamyslela a pak řekla „No… to máte asi pravdu, pane doktore.“ „A co by se vám třeba zrovna teď nejvíc chtělo?“ zeptal se jí lékař a zrychlil její dráždění. „Už se konečně jednou vybít orgasmem. Všechno mne tam dole už bolí.“ „Takže co byste měl dělat, aby vaše žena pocítila, že je vůči vám zcela bezbranná a vydaná vám naprosto na pospas do vaší vůle?“ obrátil se lékař na jejího manžela. Pan Petr rozpačitě pokrčil rameny. „No přece za žádnou cenu jí ten orgasmus nedovolit.“ „To je přece ale trápení,“ vykřikla silně rozdrážděná paní Irena. „Ale bohužel přesně to, co vás tak vzrušuje,“ chladně zkonstatoval lékař. „No tak… asi ano,“ škubla sebou paní Irena pod jeho prsty. Pan Petr mlčel. „Vrcholem je tuto ženu nebo dívku donutit, aby se na důkaz svého totálního sebeodevzdání přemáhala sama, jako teď třeba právě vaše žena, která bude muset od této chvíle vždy sama žádat o přerušení svého dráždění nebo sama přerušit svou onanii, ale pokaždé až v posledním okamžiku před překonáním „spouštěcího bodu“ orgasmu, tedy těsně předtím než by sebou před vámi poprvé cukla v prvním orgastickém stahu.“ „A jak to poznám, že už ten okamžik přichází?“ zeptal se nesměle její manžel. „To vám musí dát opět ona sama jasně najevo, nejlépe hlasitým výkřikem „Dost!“, ona sama totiž nejlépe ví, co se v jejím těle právě děje,“ pokračoval lékař v názorné instruktáži manželů, „ale víte, co ji to stojí za sebezapření?“ „To si umím představit,“ řekl vzrušeně pan Petr. „A teď si k tomu představte, že vaše paní bude vědět, že ji hned nato čeká bolestivé mučení.“ „A co když se mi včas nepovede to její dráždění přerušit?“

„Pak vaše paní dosáhne orgasmus a už s ní nic moc nebude,“ prohlásil lékař a pohlédl na nahou paní Irenu, která přitom rozdrážděně škubala rozkrokem. „Ale proč by se měla snažit dráždění na poslední chvíli přerušit, když ví, že ji pak čeká mučení?“ „Protože je masochistka a ty to právě velice vzrušuje,“ odsekl lékař. „Takže se o to sama snaží?“ „Nejen to, ale dokonce by přitom měla s vámi se všech sil spolupracovat a dát vám jasně na vědomí, že právě upadla do předorgastické extase, tedy že právě pocítila, že na ni začíná přicházet orgasmus, a teprve pak v tom posledním okamžiku hlasitě vykřiknout.“ „Co když přeruším její dráždění už na počátku extase?“ zeptal se pan Petr a polkl. „Před mírným mučením samozřejmě můžete, ale před skutečně bolestivými úkony byste ji měl dovést až před onen „spouštěcí bod“. Já se vám to teď pokusím ukázat, že paní Ireno!“ Paní Irena se opět zřetelně zachvěla a bylo vidět, že se pomalu začíná blížit do extase, ale přesto dokázala vzrušeně vykřiknout na manžela „tak už ti to začíná být jasné?“ „Prosím, uklidněte se a prožijte si ty nejkrásnější okamžiky, snad se tu nebudete hádat,“ řekl lékař a opět se obrátil na pana Petra „Nechat si dobrovolně v posledním okamžiku před prvním orgastickým stahem přerušit dráždění a sama bleskově vystavit nejcitlivější místa na svém těle předem známému krutému mučení, to už je snad přesvědčivý důkaz kvalitního sebepřemáhání a tedy i naprostého sebeodevzdání, ne? Co byste mohl od své ženy ještě chtít?“ Než stačil pan Petr něco odpovědět, dala soustavně drážděná paní Irena najevo, že se blíží k vyvrcholení. Lékař zrychlil stimulaci jejího poštěváčku prsty a prohlásil „Tak teď si to před námi zkusíte sama, ano?“ Nahá paní Irena vykřikla „Ano!“, otevřela ústa a vzápětí upadla do předorgastické extase. „Dávejte pozor!“ vykřikl lékař. Krajně rozdrážděná paní Irena za několik okamžiků hlasitě vykřikla na celou ordinaci „Dost!“ a lékař bleskově odtáhl ruku. „To se vám povedlo, byla byste dobrá otrokyně,“ pochválil ji lékař, ale paní Irena ho v krajní rozkoši moc nevnímala. Asistentka, která všemu mlčky přihlížela, však nahlas zatleskala. Když se paní Irena probrala, otočila hlavu na manžela a přesto, že se silným rozdrážděním ještě zřetelně třásla, řekla „tak tohle se mnou budeš dělat pokaždé aspoň dvakrát, abych pak měla potřetí pořádný orgasmus,“ polkla a dodala „a teprve pak ho do mne strčíš.“ Pan Petr kývnul hlavou a lékař se ho zeptal „Dokážete to?“ „Časem snad ano,“ vyrazil ze sebe pan Petr. Lékař ovšem nahou paní Irenu vzápětí vyzval „Pojďte, zopakujeme si to ještě jednou,“ a paní Irena se mu opět roztáhla. Lékař ji začal znova dráždit prsty na poštěváčku, ovšem paní Irena byla ještě silně vzrušená od minula, takže její rozkoš začala rychle stoupat. Po chvíli usilovného dráždění se paní Irena najednou podívala na lékaře a vděčně mu řekla „To jsem ráda, že jsem vás našla a že se mi tak dobře věnujete, pane doktore, jsem vám velice zavázaná,“ a smyslně před ním zavlnila rozevřeným rozkrokem. „Ale to pořád ještě vůbec nic není, vždyť je ještě málo hodin a já doufám, že tady budete až do rána. Ty krutější věci vás ještě čekají a já věřím, že si je opravdu do sytosti užijete.“ „Jste velmi laskav, pane doktore,“ odpověděla už silně rozdrážděná paní Irena a vzrušeně trhla nohama ještě víc od sebe, vycenila na lékaře rozkrok a obrátila pohled vzhůru do stropu. Lékař ji za chvíli napomenul, aby během dráždění reagovala naprosto přirozeně, ale aby ani na okamžik nezavírala oči, jak mají mnohé ženy ve zvyku. Nahá paní Irena poslušně odpověděla „Ano!“, zadívala se široce otevřenýma očima na lékaře a za chvíli se začala přede všemi stále silněji škubat v předtuše silné předorgastické extase; za pár okamžiků sebou opět prudce cukla. „Copak, copak mladá paní, to už to na vás zase leze?“ zeptal se udiveně lékař. „Když vy to se mnou tak hezky umíte,“ vydechla paní Irena. „Tak se pomalu připravujte, vidím že byste už asi brzo znova byla,“ řekl lékař. Opravdu netrvalo a nahá paní Irena se opět náhle podívala lékaři do očí, vzápětí sebou silně cukla v začínající předorgastické extasi, otevřela ústa a nadzvedla rozkrok nad stůl, pak se reflexivně nadechla, poslušně vyrazila rozdrážděné hlasité „Dost!“ a když lékař bleskově odtáhl ruku, padla před ním rozkrokem zpět na stůl a široce otevřenými ústy namáhavě dýchala.

Lékař ji opět pochválil a pak vyzval asistentku, aby paní Ireně rychle ošetřila místa vpichu po jehlách. Asistentka jí vatovými tampónky potřela rodidla desinfekcí a jí podala sklenku minerálky. „Ať vám nevyschne v ústech a můžete pořádně řvát, až vás pan doktor bude za chvíli zase mučit.“ „A ať máte tam dole dost milostné rosy, protože se vám to bude určitě líbit,“ podotkl lékař. Nahá paní Irena se nadzdvihla na loktech a vypila celou skleničku. „A zase před námi můžete brzo čůrat, nám se to u vás docela líbí,“ řekla asistentka. „Nechcete si ještě zakouřit?“ nabídl jí lékař. „Jestli proti tomu nic nemáte tady v ordinaci, byl byste velice hodný,“ řekla paní Irena. „Pro vás všechno,“ odpověděl úslužně lékař a nahá paní Irena požádala svého manžela, aby jí zapálil a podal cigaretu. „Já vás zatím trochu ošetřím,“ pravil lékař, zatímco nahá paní Irena roztažená před ním vleže na stole kouřila, požádal asistentku o propriety a zběžně paní Irenu ošetřil v rozkroku a přitom jí z něho smyl poslední zbytky krve. Když paní Irena dokouřila a požádala manžela, aby zbytek cigarety típl, lékař se jí otázal „Tak co, jste připravená, můžeme pokračovat?“ Nahá paní Irena před ním vleže na stole nadzvedla rozkrok a nabídla ho smyslně lékaři vstříc a vyhrkla „Ano!“ „No a co myslíte, že bude teď?“ otázal se nato lékař. „Nevím, ale vy jistě máte na mne něco připraveno,“ „Co byste takhle řekla velkému ostrému kuchyňskému noži?“ „Že to je docela dobrý nápad,“ vydechla vzrušeně nahá paní Irena. Asistentka však řekne "ale neměli bychom ji nejdřív spoutat?" "Máte pravdu, mohla by se nám u toho pohnout, připravte pouta, pak se do toho dáme." Asistentka přistoupila s připravenými pouty a lékař s její dopomocí začal paní Ireně spoutávat bezbranně rozpažené ruce, "rozpažte ruce šikmo vzhůru... tak... ještě trochu... a napněte je… hezky až po konečky prstů,"; poté jí znehybnil široce rozevřené nohy a nahá paní Irena při svém spoutávání podle jeho pokynů napomáhala. "Zůstaňte naprosto nehybně ležet a držte!" napomenul ji vzápětí lékař a zatímco asistentka jí utahovala pouta, ležela nahá paní Irena na obětním stole se široce roztaženýma nohama a efektně napnutýma rozpaženýma rukama. Lékař jen vše zpovzdálí upřeně pozoroval. Po nasazení a upevnění pout doktor významně požádal svou asistentku, aby mu podala velký ostrý nůž, ukázal ho bezmocné paní Ireně a s požitkem se jí otázal "Tak co, líbí se Vám?" Paní Irena se vzrušeně zachvěla a řekla "Jsem připravená, dělejte si se mnou, co chcete." Lékař paní Ireně nařídil, aby se dívala upřeně vzhůru nad sebe, kývnul na asistentku, ta mu podala brousek a lékař si za napjatého ticha začal pomalými tahy hlasitě nabrušovat ostří nože. Při prvních tazích brousku se úplně nehybná paní Irena viditelně zachvěla, postupně se však chvění jejího těla změnilo ve zřetelné projevy znova stoupajícího pohlavního vzrušení, za chvíli již paní Irena během soustavného přibrušování ostří nože vášnivě vlnila rozkrokem a jejím tělem znova začínaly probíhat nepravidelné stahy stoupajícího rozdráždění. Pojednou se lékař pevně spoutané paní Ireny optal "Myslíte si, že už je nůž dost ostrý?" Paní Irena se na stole dráždivě vypnula a k značnému překvapení svého manžela odhodlaně odpověděla "to bych si to musela zkusit, podle čeho to mám jinak poznat, prosím vás?" Lékař tedy přešel k jejímu bezmocně rozevřenému rozkroku, jemně přejel hranou ostří nože po vnitřní straně jednoho ze stehen jejích úplně roztažených nohou a pak se otáže "Tak co?" Paní Irena jen vzrušeně vzdechla "no, myslím, že to bude určitě pěkné..., ještě pár tahů a můžete začít, těším se. Jsem Vaše!" Lékař za chvilku přistoupil ke stolu, hmátl paní Ireně do rozkroku a opět ji začal dráždit na poštěváčku. Spoutaná paní Irena se ze všech sil snažila nepohnout se, přestože ji pozvolna stoupající vzrušení stále víc ovládalo, reagovala tedy aspoň stále rychlejším přerývaným dýcháním otevřenými ústy, mohutně roztahovala nohy a poslušně napínala šikmo rozpřažené ruce; jejím nahým tělem přitom probíhaly zřetelné stahy pohlavního rozdráždění. Během soustavného dráždění lékař za chvíli řekne "Jde to pomalu," a obrátí se na manžela "Pojďte mi pomoci a drážděte ji na prsech!" Pan Petr přistoupil a začal mnout manželčiny prsy dlaněmi. "Ale ne takhle," řekl doktor, aniž by jakkoli změnil způsob či rychlost manipulace s jejím poštěváčkem, "to jí musíte vzít bradavky mezi prsty a jemně je třít - čím jsou tvrdší, tím jemněji."

Manžel poslechl a účinek současného dráždění poštěváčku a prsů se na reakcích paní Ireny rychle projevil, ač se o to úporně snažila, stále méně se ovládala: stále rychleji pohybovala rozkrokem a později celou dolní částí těla, otevřenými ústy rozdrážděně dýchala až se chvílemi zdálo, jakoby se začínala dusit; křeče a různé rozdrážděné stahy jejího nahého těla také stále nabývaly na síle. A tak ji musel lékař zase rázně napomenout: "Zdá se, že se nějak přestáváte ovládat, madam! Říkal jsem Vám přece ani hnout, a to stále platí! Roztáhněte ty nohy úplně!" S největším úsilím se ovládající paní Irena se téměř nepřítomně podívala na lékaře a hlesla "Ano, jistě...!", ale doktor pokračoval: "Ještě víc! Celá se napněte!"... "I ty prsty na rukou!"..."Tak! A vydržet!" a oba pokračovali s nezmenšenou intensitou v jejím souvislém dráždění. Zakrátko doktor upozornil manžela: "Za chvíli to přerušíme, sledujte mne, ať je to skutečně naráz!", načež paní Irena s obtížemi, mezi nepravidelnými vdechy, výdechy a rozdrážděnými steny ze sebe vypravila "Už...už mne… budete… mučit?" Lékař chladnokrevně odpověděl "Nebojte, dočkáte se!", za chvíli její dráždění rázně přerušil a její manžel o zlomek vteřiny nato též. Paní Irena ležela bezmocně vypnutá na stole před muži, poslušně rozevírala nohy a vystavovala svá rodidla jejich pohledům, napínala ruce v poutech, vzrušeně oddychovala a snažila se zachovat úplnou nehybnost. Lékař bleskově roztáhl paní Ireně rodidla, přitiskl ostří nože přesně do středu její stydké rýhy, silně přitlačil a zatímco pan Petr a asistentka z bezprostřední blízkosti pozorně sledovali reakce paní Ireny na bolest a její úporné sebepřemáhání, mučil lékař nahou paní Irenu rafinovanými pohyby ostří nože vtlačovaného vší silou do jejího rozevřeného rozkroku. Potom lékař udělal nožem v rozevřených rodidlech paní Ireně několikrát „kolébku“, přitiskl jí nůž ostřím do rodidel mezi stydké pysky a pak jím bez sebemenšího pohybu houpavým pohybem prudce tiskl různá místa v její stydké rýze. Zatímco roztažená paní Irena bezmocně sténala, postupně jí tlačil ostřím nože na „Venušin prostor“, potom na poštěváček až na konec stydké rýhy v ochlupení, pak se vracel ostřím nože její stydkou rýhou od klitorisu přes močový otvor, poševní vchod a hrázku až po perineum a konečník, potom zase rodidly zpět nahoru až k poštěváčku na jeho corpus a tak pořád dokola, a přitom nahou paní Irenu neúprosně pobízel "Roztáhněte se pořádně! Víc! Pojďte mi celá naproti! Přitlačte se! Ještě!... Ještě!", stále pozorně sledoval její reakce, ale dával pozor, aby sebeméně nehnul nožem ve směru ostří a nenaříznul paní Ireně stydkou rýhu. Mučená paní Irena s pohledem stále poslušně upřeným vzhůru při každém prudším pohybu ostří ve svém přirození bolestí zoufale třeštila oči a občas hlasitě zakřičela, jak jí celým nahým tělem projížděly viditelné vlny kruté bolesti. Lékař ji průběžně upozorňoval, že musí ve vlastním zájmu naprosto nehybně držet a poslušně vypínat rodidla, protože při sebemenším pohybu rozkrokem vůči ostří nože jí hrozí nepříjemné naříznutí stydké rýhy. Po důkladném promučení paní Ireny jí lékař odtáhl nůž od rozkroku a požádal asistentku o lupu, rozevřel paní Ireně rodidla a se slovy "musím si Vás dobře prohlédnout, jestli jste v pořádku," si je lupou důkladně prohlížel. Zatímco paní Irena vzrušeně dýchala a s poslušně rozevřenýma nohama se pomalu přicházela k sobě, lékař významně pronesl "kdybyste věděla, co vás dnes ještě čeká!" a dál si ji důkladně prohlížel lupou mezi nohama. Asistentka mu přitom svítila do jejího rozevřeného pohlaví silnou baterkou. Po ukončení prohlídky lékař prohlásil „Teď bychom se jí zase měli chvilku věnovat nahoře…“ Paní Irena se vzrušeně zachvěla, načež lékař rozhodně řekl asistentce "Podložíme ji!"; Asistentka přistoupila ke stolu, uvolnila paní Ireně pouta, pak vzala vysokou molitanovou podložku, lékař nahé Ireně přísně přikázal "Nadzdvihněte se!" a když se paní Irena poslušně nadzdvihla, vsunula jí asistentka pod záda podložku tak, aby měla hrudník (a tím celou oblast prsů) efektně vypnutý. Paní Irena na pokyn lékaře opět položila ruce bezbranně za hlavu, začala vzrušeně dýchat a lékař jí rozdráždil prsní bradavky. Potom jí připnul na vztyčené prsní bradavky speciální skřipky (běžnou to součást vybavení sadomasochistů) a začal ji opět dráždit na poštěváčku. Skřipky se jí na bradavkách efektně házely a jak se její vzrušení stupňovalo, paní Irena sebou vzrušeně škubala. „Kde se dají opatřit takové skřipky?“ zeptala se silně vydrážděná paní Irena. „Běžně v každém sexy-shopu,“ odpověděl lékař a dál jí rychle třel prsty poštěváček. „Hned zítra je půjdeš koupit,“ otočila se paní Irena na manžela, „připnout mi je na prsa taky snad dokážeš.“

„Nejen na prsa, ale ještě lepší to bude na vašich krásných stydkých pyscích, mladá paní, některé otrokyně na nich unesou i několik kilogramů… a abych nezapomněl, efektní jsou i na hlavičce náležitě zduřelého poštěváčku. Musíte ale přitom stát široce rozkročená a to závaží se pak na ně dá zavěsit provázkem nebo slabším drátkem.“ „Slyšíš? Jak to, že je ještě nemáme?“ vykřikla paní Irena, která se při představě, že je bude mít i na poštěváčku, začala náhle blížit do předorgastické extase. „Na poštěváčku na nich můžete mít zavěšené třeba kilo,“ ujistil ji lékař. „Tak to pak budeme často zkoušet a postupně přidávat závaží,“ řekla paní Irena manželovi, „sama jsem zvědavá, jak velkou zátěž nakonec na pyscích nebo na poštěváčku unesu.“ „Koukám, že už asi budete brzo zase před orgasmem,“ podotkl lékař vzápětí. A měl pravdu, paní Irena sebou už zanedlouho škubla, rychle rozhodila nohy, vzepjala se a za pár okamžiků hlasitě vykřikla „Dost!“. Když padla rozkrokem zpátky na stůl a zůstala na něm ležet úplně roztažená s rukama za hlavou a otevřenými ústy namáhavě dýchala, lékař ji opět pochválil, že už to docela dobře umí, paní Irena si mu však začala stěžovat, že už ji to v podbřišku od jeho prokrvení nesmírně bolí, lékař ji napomenul, že kvůli mučení sem přece přišla a že to proto musí ještě dlouho vydržet, vzápětí jí místo odepnutí rázně strhnul tahem skřipky z bradavek, krajně rozdrážděná paní Irena hlasitě zakřičela a její vzrušení samozřejmě okamžitě opadlo. Vzápětí jí lékař začal tisknout skřipkami zdemolované bradavky prsů malými kleštičkami, nahá paní Irena se před ním poslušně svíjela a rozdrážděně křičela, aby ji tiskl bradavky ještě víc; asistentka ji přitom držela zezadu za hlavou za ruce a manžel jen beze slova přihlížel. Lékař však zanedlouho kleštičky odložil a asistentka mu podala větší pinsetu, lékař do ní uchopil jednou vztyčenou bradavku paní Ireny, podíval se jí upřeně do očí, nahá paní Irena se mu poslušně vzepjala, bradavku mu doslova nabídla a když ji lékař vzápětí pinsetou prudce stiskl, hlasitě vykřikla; ale pak ho oddaně požádala, aby jí bradavku stiskl ještě silněji a stiskla zuby. Lékař jí potom sevření bradavky pomalu zesiloval až do chvíle, kdy jí z ní vytlačil krev a bradavka úplně zbělela, nahá paní Irena ale nevydržela a začala na stole hlasitě řvát, takže ji lékař musel přísně napomenout. Po chvíli ji začal lékař stejným způsobem příšerně mučit i na druhé bradavce a nahá paní Irena znova nejdřív poslušně tiskla zuby, ale zanedlouho začala opět hlasitě křičet. Když jí lékař uvolnil i druhou bradavku, přísně paní Ireně řekl, že to pořád ještě nic nebylo, vzal si od asistentky velké štípací kleště, nasadil jí je na bradavku, vyzval asistentku, aby začala stále poslušně roztaženou paní Irenu dráždit prsty na poštěváčku a pak jí bradavku náhle silně stiskl do čelistí kleští. Paní Irena samozřejmě začala hlasitě řvát bolestí, ale lékař jí nemilosrdně tiskl bradavku dál, dokud opět úplně nezbělela. Lékař ji napomenul „Jestli okamžitě nepřestanete křičet, nechám vás zase spoutat,“ a stiskl jí bradavku ještě víc, ale nahá paní Irena se vzápětí trochu uklidnila a zeptala se ustrašeně lékaře, jestli jí nemíní bradavku odštípnout. Lékař se udiveně zeptal „a k čemu by mi ta vaše bradavka byla?“ a povolil stisk. Nahá paní Irena řekla, že taky neví, načež lékař pokračoval „Když už odhlédnu od toho, že vám ty bradavky nesmírně sluší, s čím bych si na vás potom hrál, stejně jako váš manžel, a ani vy byste určitě nechtěla, aby vás na nich nešlo dráždit a mučit. Já jako lékař vím, co si mohu dovolit,“a opět jí bradavku kleštěmi prudce stiskl. Paní Irena opět hlasitě zakřičela, ale asistentka, která jí dráždila poštěváček, si všimla, že se jí při výkřiku zase objevila v rodidlech milostná rosa, kterou jí musela dokonce otřít tampónkem. Lékař pak začal nahou paní Irenu mučit kleštěmi i na druhém prsu, nařídil jí, aby mu upřela pohled do očí a střídavě na obou jejích prsech postupně zkoušel, co paní Irena vydrží. Protože paní Irena i při tomto poměrně krutém mučení začala pod prsty asistentky mohutně reagovat na dráždění, musel lékař mučení zakrátko ukončit a asistentka přerušit stimulaci jejího poštěváčku. Všichni viděli, že paní Irena byla i po tomto mučení zřetelně rozdrážděná a poté, co lékař s asistentkou odstoupili, zůstala bezmocně roztažená ležet s rukama za hlavou na stole. Asistentka jí přemístila vysokou podložku zpod hrudníku zpět pod rozkrok a poručila jí, aby se na ní opět úplně roztáhla a vypnula se, nechala nahou paní Irenu chvíli nehybně roztaženou ležet na stole a chvíli se potichu radila s lékařem, aby to ani paní Irena, ani její manžel neslyšeli. Lékař pak začal nahou paní Irenu znova intensivně dráždit na poštěváčku a asistentka zatím někam odešla. Paní Irena však nebyla po předchozím mučení kleštěmi téměř vůbec vzrušená a tak se její sexuální aparát probíral jen pozvolna a jakoby namáhavě; teprve po chvíli překonala onu „hluchou fázi“ a začala před lékařem a svým manželem na dráždění silněji reagovat.

Lékař se na ni přísně podíval a zaraženě zkonstatoval „Vám to teď nějak moc nejde, co? A co za chvilku, nezapomněla jste, jak se máte zachovat, až ucítíte orgasmus?“ „Budu se snažit, pane doktore,“ vydechla nahá paní Irena poslušně, „ale opravdu mi ještě nedovolíte, abych se tady před vámi všemi konečně vybila?“ „No, to si ještě hodně dlouho počkáte,“ prohlásil lékař. „Ale mne už to tam zase hodně bolí, jsem už skutečně nesmírně nadržená,“ prohlásila krajně nespokojeně paní Irena. „Jste tady pro zábavu a případné vystříkání nebo jako masochistka, která chce něco prožít?“ zeptal se lékař přísně a zrychlil její dráždění, „jestli do tří minut nevykřiknete na pokraji orgasmu „Dost!“, zpráskám vás až do bezvědomí! Tak se snažte!“ „Promiňte, pane doktore,“ řekla paní Irena pokorně a upřela pohled vzhůru. „Právě jsme se se slečnou asistentkou dohodli, že vás teď podrobíme už skutečně prudce bolestivému a náročnému mučení,“ řekl lékař stroze, „proti tomu bylo zatím všechno legrace.“ Asistentka se mezitím vrátila s velkou svíčkou, natočila do menší misky vodu, kterou předtím hodně odpustila, aby byla skutečně ledová a žínku. „Podívejte se, co jsme si na vás připravili,“ vyzval lékař paní Irenu během jejího usilovného dráždění na poštěváčku, paní Irena pootočila hlavu a když uviděla svíčku, celá se zaškubala strachem a pak uviděla, jak asistentka právě hledá po šuplících nějakou mast na popáleniny. „Vzrušuje vás představa, co s vámi teď budeme dělat?“ „Docela ano,“ vydechla paní Irena, kterou to neobyčejně vzrušilo, „doufám, že mi přitom moc neublížíte.“ „Chtěla byste to?“ „Něco už tuším, ale nevím to přesně,“ zašeptala vzrušeně. Zanedlouho se její rozdráždění opět začalo blížit do extase, takže netrvalo dlouho a celá sebou zřetelně škubla, prudce rozhodila nohy, napnula ruce za hlavu, vzepnula rozkrok a vzápětí hlasitě vykřikla „Dost!“ Asistentka zapálila svíčku, podala ji lékaři a zatímco paní Irena nehybně ležela roztažená na stole a namáhavě dýchala, lékař nad ni naklonil svíčku a kápl jí rozžhavený vosk na břicho. „Au…“ vykřikla zděšeně nahá paní Irena, ale vzápětí ucítila, jak jí opět vytryskla do rodidel milostná rosa, takže se lékaři opět vzrušeně vypnula. Lékař ji pak začal nemilosrdně zakapávat žhavým voskem, nejdříve jí kápnul rozžhavený vosk ještě několikrát na vypnuté břicho, pak jí rozevřel pupek a kápnul jí žhavý vosk přímo do něho, potom jí rozdráždil bradavky prsů a zatímco nahá paní Irena bezmocně křičela, pomalu jí zakapal jejich dvorce a nakonec přímo i vztyčené bradavky, na chvilku svíčku odložil a opět jí krátce dráždil na poštěváčku. Když se nahá paní Irena zase rozdráždila, přerušil lékař rychle dráždění, nařídil jí, aby se úplně roztáhla a kapal jí chvíli žhavý vosk na citlivé vnitřní strany stehen od slabin ke kolenům, nakapal jí vosk na podbřišek těsně nad ochlupení a pak jí začal znova dráždit poštěváček. Nahá paní Irena už během dráždění tušila, že teď přijdou na řadu její pohlavní orgány a když ji tentokrát lékař vydráždil až těsně před extasi, začal jí podle jejích předpokladů pomalu a rafinovaně zakapávat žhavým voskem přirození. Nejdřív jí prudce rozdrážděná rodidla úplně rozevřel a několikrát jí kápl rozžhavený vosk do prostoru mezi pochvu a močový otvor, a zatímco nahá paní Irena zoufale řvala, nakapával jí rozžhavený vosk po obou stranách rodidel mezi velké a malé stydké pysky, které si předtím mohutně roztáhl od sebe, pak jí nemilosrdně zakapal žhavým voskem i hrázku a několikrát jí kápl žhavý vosk i na perineum. Nakonec si nechal její poševní vchod, nejdřív jí zakapal jeho roztřásněné okraje, pak požádal asistentku, aby mu poševní otvor paní Ireny úplně roztáhla a zatímco paní Irena už doslova řvala jako šílená, nakapal jí několik kapek žhavého vosku rozevřeným otvorem do pochvy, ale k údivu jeho i asistentky se paní Ireně vzápětí objevila v roztaženém poševním otvoru milostná rosa, neklamně svědčící o tom, že ji to silně vzrušuje. Celé mučení nahé paní Ireny pak lékař ukončil nakapáním několika kapek přímo na napnutou jemnou kůžičku mezi jejími rozevřenými malými stydkými pysky těsně pod poštěváčkem a pak předal svíčku asistentce, aby ji uhasila. Oba společně pak začali nahou paní Irenu na stole pevně spoutávat s mohutně roztaženýma nohama a rukama za hlavou, oči jí prozatím nechali volné; lékař ji pak začal znova intensivně dráždit na poštěváčku. Nahá paní Irena však byla pevně spoutaná a nemohla náležitě reagovat, takže její rozdráždění opět stoupalo jen pozvolna, sice se sebou snažila trhat v poutech a tím si stupňovat rozkoš, ale bylo to pro ni namáhavé a tak toho za chvíli nechala. Její vzrušení však začalo najednou v poutech rychle vzrůstat a tak přestože se dráždění jen pasivně poddávala, zanedlouho ucítila, že se opět blíží do předorgastické extase.

Lékař jí krátce připomenul „znova až před „spouštěcí bod!“, nahá paní Irena v silné rozkoši kývla hlavou, vzápětí dala přítomným škubnutím těla začátek své předorgastické extase, celá se v poutech vzepnula a zakrátko v posledním okamžiku před překonáním „spouštěcího bodu“ svého orgasmu hlasitě vykřikla „Dost!“ Lékař bleskově ucukl rukou a převzal od asistentky jezdecký bičík, který si museli pro tuto příležitost vypůjčit, a několikrát silně šlehl krajně vydrážděnou nahou paní Irenu ležící před ním bezmocně v poutech na stole přes břicho, pak s podotknutím „aby ji bolelo taky něco jiného“ přes podbřišek a vnitřní strany úplně roztažených stehen, přitom se ji pokusil přes vrstvu vosku zasáhnout i na prsech a v rozkroku. Mezi prudkými šlehy jí vysvětloval, že to má jen jako určitý "psychický oddech a uvolnění"... a když za chviličku bičík odložil, rázně jí zavelel "Pozor!" a nechal ji poslušně roztaženou chvíli v absolutním klidu. Asistentka jí ve spolupráci s lékařem odstranila ztuhlý vosk ze všech míst na těle a poměrně věrný obtisk jejích rodidel věnovali na památku panu Petrovi, pak jí asistentka pevně převázala i oči, takže pevně spoutaná nahá paní Irena neviděla ani zda je okolo ní světlo nebo tma. Lékař ji pak znova začal dráždit na poštěváčku, ovšem nahá paní Irena přitom neviděla, co se děje kolem ní, takže vnímala dráždění pouze pocitově. Mohla se však na svou stoupající rozkoš lépe soustředit a proto její pohlavní vzrušení mnohem lépe a rychleji stoupalo, tím spíš, že vůbec netušila, co s ní mají lékař s asistentkou v úmyslu; odevzdaně se poddávala svému rozdráždění a docela ji vzrušoval pocit, že si ji všichni pozorně prohlížejí, aniž by o tom věděla. Vůbec ji nenapadlo, že si lékař opět vzal do volné ruky bičík a že pozorně sleduje její reakce, které postupně stále zřetelněji prozrazovaly, že se zase začíná opět blížit do předorgastické extase. Zanedlouho sebou znova silně cukla a dala přihlížejícím jasně najevo její začátek, pak sebou se zakrytýma očima v poutech krajně rozdrážděná bezmocně škubala a dala si záležet, aby až opravdu v posledním okamžiku hlasitě vykřikla na celou ordinaci „Dost!“ Lékař bleskově ucukl rukou z jejího poštěváčku, bleskově si do ní přehodil bičík a okamžitě prudce šlehl oslepenou, nic netušící spoutanou paní Irenu do krajně rozevřených pootevřených rodidel a než se stačila vzpamatovat, začal ji divoce šlehat přes vypnuté břicho, později ji občas několikrát vší silou šlehl i do prsů. Nahá paní Irena se nemohla nijak bránit, protože byla pevně spoutaná a tak jen bezmocně křičela, asistentka jí navíc pevně držela vzpažené ruce za hlavou. Lékař ji pak šlehal jednotlivými úhozy v nepravidelných odstupech, aby pro ni byly vždy zcela nečekané, občas je vystřídal krátkou, rovněž zcela nečekanou sérií prudkých šlehů, mezitím se jí různě dotýkal na intimních místech, prohmatával ji nebo znova krátce dráždil na poštěváčku. Když lékař nahou paní Irenu důkladně zbičoval a odložil bičík, asistentka jí uvolnila pouta, paní Irena se na stole slastně protáhla, oči však měla nadále úplně zakryté. Lékař jí opět nasadil na prsa skřipky a poručil jí, aby se na stole s dopomocí asistentky otočila do předklonu vkleče na loktech a opřela se dlaněmi o stůl, široce se rozkročila a vypnula zadnici. Paní Irena vzrušeně klečela na stole s vypnutou zadnicí a přemýšlela, co ji asi čeká, lékař jí však chvíli nechal v napjatém očekávání, pak jí nenadále zezadu sáhl mezi nohama zespoda na poštěváček a začal ji na něm rasantně dráždit, potom dráždění rázně utnul a prudce ji šlehl bičíkem přes zadnici. Během dalšího dráždění rozkročené paní Ireny na poštěváčku požádal asistentku o další dlouhou tlustou svíčku, rázně přerušil dráždění paní Ireny a začal jí vsunovat svíčku hluboko do vlhké pochvy, již zase plné její milostné rosy. Pak zavěsil na skřipky upnuté na jejích prsech menší závaží, zavolal asistentku a začali nahou paní Irenu současně dráždit, lékař ráznými pohyby svíčkou v pochvě, asistentka prsty na jejím vypnutém konečníku. Za chvíli lékař připnul paní Ireně na skřipky další závaží a začal ji opět dráždit volnou rukou zezadu na poštěváčku, zatímco asistentka jí stále třela otvor konečníku. Paní Irenu to začalo zanedlouho docela vzrušovat a začala sebou opět vzrušeně škubat na stole; jakmile se znova náležitě rozdráždila, lékař jí zarazil svíčku co nejhlouběji do pochvy, rázně ukončil její dráždění a připnul jí další závaží na skřipky na prsech, takže už začala pod jejich tíhou hlasitě sténat. Zatímco ji asistentka stále dráždila prsty konečník, lékař paní Irenu náhle bodnul do jedné půlky zadnice jehlou, vzápětí učinil totéž na druhé půlce; paní Irena hlasitě vykřikla, přestože ji asistentka pořád dráždila, lékař ji ale píchal jehlou dál. Potom si vzal velký ostrý nůž, asistentka ukončila stimulaci jejího konečníku a mohutně jí roztáhla obě půlky zadnice od sebe. Lékař vložil nůž paní Ireně ostřím mezi půlky, silně ho mezi ně přitiskl; paní Irena zděšeně vykřikla, ale mezi stydkými pysky se jí zase objevila milostná rosa. Lékař několikrát přitlačení povolil, pak jí opět ostří nože prudce vtisknul mezi půlky; paní Irena s překrytýma očima střídavě křičela jako siréna, ale mezi nohama jí to stále více vlhlo.

Za chvilku lékař odložil nůž a vyzval paní Irenu, aby konečník úplně uvolnila; nic netušící paní Irena povolila jeho otvor jakoby chtěla zatlačit na stolici (byla prázdná!), lékař jí do něho vsunul speciální chirurgický nástroj a začal si ho za šíleného řevu paní Ireny pomalu rozevírat. Když násilím rozevřel otvor jejího konečníku na několik centimetrů, podala mu asistentka další špičatý chirurgický nástroj a lékař jím začal paní Irenu, která sice poslušně držela, ale neustále zoufale řvala, jemně píchat do tenké stěny střeva; přitom ji stále chválil, jak má krásný konečník a postupně její mučení zesiloval ve snaze zjistit, co vydrží a promyšleně stupňoval její utrpení až k nepříčetnosti. V nejkritičtějších okamžicích se krutě mučené a hlasitě řvoucí paní Ireny zeptal „Tak už se vám to konečně líbí?“ a když se paní Irena nadechla a vyrazila „Anóóóó…!“ s uspokojením řekl, že jemu také a zeptal se jí, jestli má pokračovat. A mučená paní Irena k jeho novému obrovskému překvapení mezi hlasitým řevem namáhavě vyrážela „Ještě!... moc se mi to líbí!... a vzrušuje,… už jsem zase… úplně mokrá!... přitlačte… ještě víc… jste skvělý!“ Asistentka paní Ireně usilovně roztahovala půlky a mimovolně vlhla mezi nohama taky, pan Petr vyděšeně odvracel oči. Když lékař zjistil, že to má paní Irena už opravdu dost, pozvolna jí uvolnil roztažení konečníku, ukončil mučení a vyzval ji, aby se na stole otočila zpět na záda a zvedla nohy vzhůru. Asistentka jí pečlivě ošetřila, nakonec jí konečník zapudrovala a vzápětí jí uvolnila i oči. Lékař pak začal nahou paní Irenu znova dráždit na poštěváčku, ale vzápětí řekl „Tak jednu dírku bychom měli, tu hlavní druhou zatím taky, takže nám zbývá ještě ta třetí. Tak se do toho dáme, těšíte se?“ Paní Irena se zachvěla a vzrušeně řekla „Docela ano, ale nevím, co mi tam budete dělat…“ „No to víte že něco, co se vám bude určitě líbit,“ ujistil ji lékař, „tak se před námi zase brzy rozdrážděte… hezky do extase až před „spouštěcí bod“, ať si to procvičíte.“ Nahá paní Irena se na stole smyslně propnula a beze studu se poddávala své znova rychle stoupající rozkoši, v podbřišku ji to sice už opravdu strašně tlačilo, ale docela si na to za tu hodinu zvykla, takže to už ani moc nevnímala. Ale když za chvíli viděla, že asistentka připravuje velkou kovovou pletací jehlici, svíčku a zápalky, dostala hrozný strach, ovšem její rozdráždění se začalo rychle stupňovat a v rodidlech se jí opět objevilo velké množství milostné rosy. „Co… co to se mnou budete dělat?“ zakoktala vzrušeně. „To aby si i vaše močová roura trochu užila, konec jehlice budete mít až v měchýři,“ odvětil lékař stroze a výrazně zrychlil její dráždění, „tak až do extase, hezky až před „spouštěcí bod!“, připomněl jí stroze. Vydráždění paní Ireny rychle rostlo, takže zanedlouho sebou opět zřetelně cukla, rozhodila nohy, vzepnula rozkrok vzhůru, s krajním sebepřemáháním v obrovské rozkoši sledovala své rozdráždění a skutečně až v posledním okamžiku hlasitě vykřikla „Dost!“ Lékař ucukl rukou a když krajně vydrážděná paní Irena padla rozkrokem dolů na stůl, vzal si l od asistentky jehlici, rozevřel paní Ireně rodidla, nasadil jí špičku jehlice na močový otvor, nařídil jí, aby se mu upřeně dívala přímo do očí a pak začal jí pomaloučku zasunovat jehlici do močové trubice. Paní Irena byla zpočátku klidná, ale když do ní lékař zajel jehlicí hlouběji, začala bolestí nejprve hlasitě sténat a když jí pronikl jehlicí až do blízkosti močového měchýře, už zase hlasitě křičela. Lékař jí však nemilosrdně pronikl jehlicí do močového měchýře, teprve pak se zastavil, pustil jehlici, která už v močovém ústrojí paní Ireny dobře držela, zapálil svíčku a začal konec vyčnívající kovové jehlice zahřívat v jejím plameni. Paní Irena strachem a vzrušením už zase doslova tekla, ale stále poslušně upírala pohled do očí lékaře. Kovová jehlice se zanedlouho v plameni svíčky rozehřála, začala paní Irenu v močové rouře stále silněji hřát a zakrátko ji neúprosně pálit; paní Irena se s očima stále upřenýma na lékaře začala kroutit, kousala se do rtů a křivila stoupající bolestí tvář. Lékař ji občas volnou rukou dráždil na poštěváčku, většinou to však ponechal na asistentce a ve spolupráci s ní paní Irenu průběžně vydražďovali a dávali pozor na to, aby byla stále silně pohlavně rozdrážděná. Paní Irena prožívala prakticky celé toto drastické mučení své močové trubice na pokraji předorgastické extase, ve které se ji lékař s asistentkou snažili soustavně udržovat a když její rozdráždění vlivem krutých bolestí občas přece jen trochu pokleslo, znova se ji snažili co nejdřív vydráždit opět až před extasi. Paní Irena postupně zvykla i na tuto krutou bolest natolik, že občas vykřikovala, že se jí to hrozně líbí, a lékař bezmocně se svíjející paní Ireny stále častěji ptal, zda už by nechtěla být hotová; prozatím totiž její orgasmus neviděl, neznal jak to u ní vypadá a proto se nijak netajil s tím, že je na její orgastický "výkon" velmi zvědavý a velmi se na to těší.

Nahá paní Irena mu v hrozných bolestech s pohledem do jeho očí samozřejmě odpovídala, že samozřejmě ano, ale ponechává to jen na jejich uvážení, chtěla by už konečně vystříknout, ale při takovémto neuvěřitelném mučení to nedokáže. Asistentka lékaři v tomto směru náruživě přizvukovala a rovněž se nijak neskrývala s tím, že už se nemůže dočkat, až uvidí nahou paní Irenu zmítat se bezmocně na stole v nepředstírané orgastické křeči... Nahá paní Irena pak v bolestech doslova křičela, už je nadržená doslova nepředstavitelně a slibovala, že až k tomu dostane souhlas nebo rozkaz, prožije svůj orgasmus před nimi skutečně naplno, celým tělem a jako snad ještě nikdy... Když začala už téměř bezvládná paní Irena v obrovských bolestech umdlévat, lékař sfoukl svíčku, trochu zašťoural jehlicí v její močové rouře a začal ji ve spolupráci s asistentkou pomalu vytahovat; šlo to ovšem obtížně, protože močová trubice paní Ireny byla úplně suchá a tak museli postupovat po malých kouscích, aby ji tam neporanili. Paní Irena přitom samozřejmě opět strašně křičela, protože ji to tahalo a dřelo, jakoby jí snad chtěli močovou trubici vytrhnout. Po vytažení jehlice začal lékař téměř bezvládnou paní Irenu opět intenzivně dráždit na poštěváčku, ale jakmile paní Irena zase přišla k sobě, upozornil ji, že nyní musí neodkladně vymočit, protože se musí přesvědčit, že má močové cesty po mučení zcela v pořádku. Vzápětí rázně přerušil její dráždění, asistentka jí nastavila před roztažený rozkrok šampusku, lékař jí přikázal, aby uvolnila močové cesty a připravila si moč „na krajíček“, když paní Irena nic netušíc poslechla, rázně jí odpočítal začátek močení. Paní Ireně se sice zatím moc nechtělo, protože naposled močila zhruba před hodinou, ale přesto se jí podařilo - nic netušíc - na rázný rozkaz lékaře vystříknout moč, ale když jí zmučenou močovou trubicí projel souvislý pramének moči, bolestí téměř omdlela a ihned další močení sama utnula. Lékař se jí přísně otázal „Co si to dovolujete, přestat močit bez mého souhlasu?“ „Omlouvám se, ale to byla tak příšerná bolest, že jsem dál nemohla,“ vydechla zoufalá paní Irena. „To jste masochistka, když vám vadí trochu bolesti? Okamžitě uvolněte močové cesty znova a ať už vás vidím chcát, sakra,“ rozčílil se lékař naoko. Paní Irena tedy opět opatrně uvolnila močové cesty, připravila si moč „na krajíček“ a po novém přísném odpočítání lékaře opět ustrašeně vystříkla moč do nádobky, kterou jí držela asistentka před rozkrokem. Protože se bála přes hroznou bolest močení opět zastavit, přemohla se, odevzdaně močila dál a přitom přede všemi příšerně křičela bolestí. Lékař ji však tentokrát záměrně vůbec nepřerušoval a donutil ji, aby si své utrpení vychutnala do krajnosti. Když se nahá paní Irena v krutých bolestech úplně vymočila, začal ji lékař znova intenzivně dráždit na poštěváčku a jakmile se zase silněji rozdráždila, upozornil ji, že první část programu jejího mučení se chýlí ke konci. Drážděná paní Irena se zachvěla a vzrušeně se lékaře zeptala "A co to znamená?" "Že se teď budete muset před námi konečně vybít. Ale nespěchejte, i přitom vás čeká velká bolest a utrpení. Jaké, to snad konec konců víte." "Ano, a můžu být hotová skutečně naplno?" "Nejenže můžete, ale i musíte - a doufám, že budete!" "Jste na mne opravdu nesmírně laskav, pane doktore." Pan Peter si vzrušeně zapálil novou cigaretu. "Slyšíš, muži?" vzdechla paní Irena slastně uprostřed intenzivního dráždění, napnula ruce dozadu, vzepnula rozkrok, smyslně se prohnula a rozdrážděně přirážela vstříc prstům lékaře. Asistentka, která právě dokončovala přípravy k poslednímu krajně bolestivému úkonu této části a vybírala k němu vhodnou velikou jehlu, se otočila a když uviděla paní Irenu, jak zase usilovně pracuje celým rozkrokem, vzrušila se také, rozepnula si plášť, ukázala všem své nahé tělo a mimovolně si sáhla mezi nohy. Pan Petr překvapeně vykulil oči, protože dlouho neviděl jinou nahou ženu, navíc byla asistentka docela hezká, trošku při těle - tak akorát, pomyslel si ale jinak byla hezky zaoblená, baculatá a měla velké prsy, jejichž bradavky jí vzrušením smyslně stály, rozhodně byla eroticky velmi přitažlivá. Lékař se připraví k úkonu a začne nahou paní Irenu roztaženou před ním na stole dráždit na poštěváčku, asistentka si zapne plášť a když se paní Irena rozdráždí, kývne na jejího manžela, oba rychle přistoupí ke stolu a každý z jedné strany uchopí její vzpínající se tělo pevně do rukou, aby byla během svého nastávajícího vyvrcholení skutečně zcela nehybná, pak ji pevně sevřou v kyčlích a každý jí ze své strany jí rukou zapevní stehna v maximálním roztažení od sebe. Nahé paní Ireně se vzápětí mohutně rozevřelo přirození a poševní otvor.

Lékař během dráždění dává nahé paní Ireně instrukce o jejím správném chování při orgasmu a postupně ji dovedl intenzivním drážděním poštěváčku do předorgastické extase, v okamžiku jejího nástupu paní Irena mohutně rozhodila nohy, za okamžik před očima všech okolostojících vzepjala rozkrok prudce vzhůru, vytřeštila oči, zřetelně sebou škubla a začala se s pohledem upřeným do očí lékaře postupně vzpínat roztaženým rozkrokem výš a výš. Lékař rafinovaně zpomalil pohyby prstem, asistentka mu rychle podala velkou jehlu a převzala na posledních pár vteřin dráždění paní Ireny.. Lékař si přehodil jehlu do pravé ruky, levou rukou si roztáhl Irenina rodidla, namířil jí jehlu mezi stydké pysky a s jehlou v ruce napjatě čekal, až sebou paní Irena na stole poprvé škubne. Asistentka jí před zraky manžela pomalu dráždila poštěváček, roztažená nahá paní Irena s poševním otvorem vyceněným vstříc lékaři během prudké extase hlasitě křičela rozkoší, úplně rozevřená rodidla měla temně rudá. V okamžiku překročení „spouštěcího bodu“ vykřikla krajně rozdrážděná paní Irena s očima upřenýma do očí lékaře hlasitě „Teď!" a když ji asistentka přivedla k prudkému orgasmu a celým tělem jí s obrovskou úlevou konečně projel první prudký orgastický stah, lékař jí bleskově vbodl velkou jehlu hluboko mezi močový otvor a poševní vchod do rytmicky stříkajících rodidel. Mohutně roztažená paní Irena s tělem vzepnutým obrovskou rozkoší hlasitě zakřičela krutou bolestí, úplně otevřené oči přitom měla oddaně upřené do očí lékaře a pak sebou před ním a ostatními bezmocně cukala na stole celým nahým tělem od kolen přes rozkrok, břicho, prsy a ramena až po konečky prstů svých poslušně rozpažených rukou. Lékař s asistentkou pozorně sledovali její orgasmus, lékař jí přitom pohyboval jehlou v rodidlech a působil jí nesmírnou bolest, ovšem ne takovou, která by jí bránila v plném prožití orgasmu a maximálních reakcích. Orgasmus paní Ireny však byl nesmírně prudký, tělem jí proběhlo nejmíň dvanáct, patnáct mohutných stahů, kdy se nahá paní Irena téměř mimo smysly zmítala před lékařem, asistentkou a svým manželem na stole v obrovské rozkoši; pak se začaly stahy v jejím těle uklidňovat, ale ještě dlouho potom sebou roztažená před všemi na stole sebou mimovolně škubala. V závěrečných fázích orgasmu jí asistentka prudce postříkala injekční stříkačkou roztažená rodidla horkou vodou; ledová voda k tomu totiž nebyla příliš vhodná, neboť by mohla způsobit, že by se Irenin orgasmus zastavil nebo přitlumil, což tentokrát nebylo účelem. Když její stahy opadly úplně, uvolnila paní Irena pohled z očí lékaře, spokojeně se usmála a řekla „tak už mne to v tom podbřišku moc nebolí, ale klidně bych si to ještě jednou zopakovala,“ prohlásila náruživě a podívala se roztouženě na lékaře. „Když budete snaživá, možná že se vám to dneska v noci ještě párkrát podaří,“ řekl lékař a paní Irena otočila pohled vzhůru do stropu. Pak opět přistoupil k jejímu roztaženému rozkroku, rázně jí vytrhl z přirození jehlu a otázal se jí „Kdybyste ji tam neměla, byl by váš orgasmus silnější nebo naopak slabší, co myslíte?“ Asistentka jí rychle ošetřila ranku po vpichu jehly a začala dělat všem kávu. „Nevím, ale abych byla upřímná, zřejmě slabší,“ cukla sebou vzápětí paní Irena slastně. „Slyšíte, pane Petře, už víte, co by vaše manželka po vás chtěla?“ zeptal se ho lékař. „Snad to někdy dokážu, ale mám ji moc rád než abych ji trápil. To ať raději někdy zase zajde za vámi, konec konců, já u toho ani nemusím být,“ prohlásil nato pan Petr. „To byste ji musel u nás včas objednat, nemůžeme si často dělat volno na celou noc,“ řekla od vařiče klidně asistentka, „a nakonec ještě nevíte, co ji tady dnes ještě čeká.“ Paní Irena se opět zachvěla, ale jinak se už úplně uvolnila a protože byla zcela spokojená, lékaři za všechno, co s ní prozatím pro její uspokojení dělal, upřímně poděkovala a zase se před ním pohodlně roztáhla na stole. Asistentka mezitím dodělala kávu a přinesla z lednice ke stolku pár obložených chlebíčků a džus, manželé dali „do placu“ láhev červeného vína, kterou přinesli lékaři jako dar. *** Nahá paní Irena se svolením lékaře vstala ze stolu a přisedla ke stolku k manželovi, zatímco lékař s asistentkou si odskočili. Když se lékař vracel z WC, potkal asistentku a nezávazně prohodil „Už jsem z toho celý nějaký divný… úplně perplex, podbřišek mám v jednom ohni a hrozně mě v něm brní… potřeboval bych se uvolnit.“ „Uvolnit,…myslíte… tak?“ „No právě,“ řekl lékař. „Pojďte na chvilku ke mně, já se vám to vynasnažím hezky udělat,“ nabídla se mu ochotně asistentka.

„Není to blbé?“ snažil se lékař nezaplést se s asistentkou. „Ale není, vždyť se to nikdo nedozví,“ prohlásila asistentka s milým úsměvem, „lepší než kdybyste pak provedl nějakou hloupost. Pojďte, já to mám taky na krajíčku,“ a lékař beze slova zamířil spolu s ní do jejího kamrlíčku. Tam se rychle svlékl, lehl si na lůžko a řekl „Promiňte, že nejsem připravený, ale už jsem předrážděný, ta ženská je nezmar…“ „To nevadí, já vám pomůžu,“ řekla s úsměvem asistentka a odhodila plášť. Lékař na ni překvapeně pohlédl a poprvé si uvědomil, že jeho asistentka je nesmírně krásná mladá žena a při pohledu na její tělo doslova zkoprněl „netušil jsem, že jste nahá tak krásná…“ „Já o ženské kráse nemám jako žena moc přehled,“ uculila se asistentka, „ale zas tak krásná si nepřipadám…“, přisedla k němu v černém podvazkovém pase a punčochách na kraj lůžka a začala mu něžně hladit penis. Lékař obdivně vydechl „tak nádhernou nahou ženu jsem snad ještě nikdy neviděl...“, ale přesto chvíli trvalo, než se jí podařilo vztyčit lékaři penis. Když se mu postavil a náležitě ztvrdnul, začala mu ho se smyslně otevřenými ústy náruživě honit rukou. Mírně rozdrážděný lékař ji požádal, aby se mu taky trochu ukázala, ať dneska vidí taky něco jiného; nahá asistentka se vsedě rozkročila a lékař se jí pak vzrušeně dotýkal přirození. „Jak to budete chtít… potom?“ zeptala se ho, když viděla, že už je silně vzrušený. „Tak, normálně…“ hlesl lékař. „Nechcete to vzít do pusy a nastříkat mi to tam, třeba až do krku?“ „Vy byste mi to umožnila?“ „Kdyby to bylo vaše přání, tak ano. Mockrát jsem to nedělala, vy jste ale můj nadřízený…“ „Takže bude stačit, když se vám vystříkám do obličeje, to si pak otřete…“ „Ráda…“ polkla rozdrážděná asistentka, „ale vy si opravdu zasloužíte, abych vám to vzala do pusy a všechno spolkla…“ „Tak já to… nechám na vás…“ začal se lékař blížit k vyvrcholení a rozdrážděně se vzepnul. „Hezky si to prožijte a vychutnejte,“ řekla asistentka, naklonila se nad jeho mohutně zduřelý penis a otevřela ústa. „Ach… už to bude… promiňte…že jsem…vás…obtěžoval…“ sténal lékař v krajní rozkoši. „To nic, jsem šťastná, že vám můžu pomoct…“ zašeptala něžně nahá asistentka, výrazně zrychlila honění jeho penisu a nastavila pusu ještě blíž. Zanedlouho to v lékařově penisu silně zacukalo a vzápětí z něj začaly stříkat přímo do úst asistentky velké dávky teplého semene. Asistentka opravdu v tomto směru asi moc zkušená nebyla, protože se jeho semenem nejdřív skoro zalkla, ale pak ho statečně polkla; další porce semene si však už labužnicky vychutnávala a nechávala si je delší dobu v ústech. Když lékař dostříkal, zůstal provinile ležet a jeho penis, která mu asistentka stále něžně hladila, vzápětí přes veškerou její snahu povadl. „Líbilo se vám to ode mne?“ zeptala se ho asistentka. „Nikdy bych do vás neřekl, že jste v tomhle tak báječná,“ a začal se oblékat. „To je proto, že jsem s vámi skutečně ráda a vážím si vás. I za tu paní Irenu…“ „Že vám na ní tolik záleží,“ podotkl lékař mimochodem, „kdybych k ní měl nějaký vztah, nikdy bych ji nedokázal mučit.“ „Během další přestávky si to uděláme vzájemně oba. Snad to do té doby vydržím,“ řekla tiše asistentka, když se spolu vraceli do ordinace, kde nahá paní Irena při víně vášnivě diskutovala se svým manželem. „Jistě, ale vy budete hotová dvakrát…“ odtušil lékař. Po příchodu si asistentka spolu s paní Irenou zapálily cigaretu a pak si ji z recese před muži nakrátko zasunuly filtrem do pochvy, jak to kdysi viděly u thajských prostitutek ve filmu. Když dokouřily, lékař pohlédl na hodinky a neúprosně vyzval nahou paní Irenu, aby se připravila k další části mučení, postavila se doprostřed ordinace a dráždivě se vypnula do Pozoru. *** Jakmile se nahá paní Irena před lékařem vypnula, lékař se jí nejprve zeptal, zda je skutečně připravená na to, že teď již půjde do tuhého. Paní Irena s úsměvem vzrušeně odpověděla „jistě pane doktore, a mučte mne pořádně!“ Lékař jí vyzval, aby se nejdřív úplně nahá pod jeho vedením důkladně rozcvičila a rozproudila si krev a kromě běžných prostných na úvod podle jeho povelů cvičila hlavně cviky namáhavé na břicho a stehna, samozřejmě přitom všem často ukazovala své nádherné roztažené přirození. Když se po skončení rozcvičky opět vypnula před lékařem do Pozoru, lékař s ní zavedl hovor na téma onanie a protože byl před chvilkou vybitý, zeptal se jí naprosto věcně "Onanujete?" "Ano, pane doktore..."

"Tak nám to teď tady předvedete,“ prohlásil lékař samozřejmě, „nebudete se stydět?“ „Já vím, že bych před vámi neměla,“ zrudla nahá paní Irena vypnutá v Pozoru před lékařem. "Zvládnete to, že?" zeptal se jí zúčastněně a pak ji vyzval, aby se uvolnila, "budeme si vás podrobně prohlížet a pozorně sledovat, jak se vaše nahé tělo postupně poddává vzrůstající sexuální rozkoši. Máte nějaké oblíbené způsoby onanie?" "Normálně, vleže nebo v křesle,“ řekla nahá paní Irena s rozpaky a ještě víc zrudla studem. „Tak teď si to tady budete dělat široce rozkročená vstoje a pak úplně rozkročená vkleče před námi na stole,“ řekl stroze lékař. „Vstoje jsem si to nedělala snad ještě nikdy. Ale myslím, že bych to teď mohla zkusit… a pak před vámi vkleče na stole taky.“ "Který z těchto způsobů se vám líbí víc?" "Já jsem zatím nic takového nedělala," řekla nahá paní Irena s rozpaky, "asi ten normálnější, vstoje." "Tak nám to tady teď nejdřív hezky předvedete vstoje, ano?" "Tady?" "Ano, tady," odtušil lékař klidně, "chceme se na Vás přitom dívat." "Ano, jistě," řekla nahá paní Irena zaraženě, "a to tady mám onanovat vstoje?" "Jistě," prohlásil lékař samozřejmě, "zvládnete to, že?" zeptal se jí účastně, "budeme si vás podrobně prohlížet a důkladně sledovat, jak se přitom vaše nahé tělo postupně poddává vzrůstající sexuální rozkoši," pravil zvědavě, "snažte se nám předvádět, jak vaše krásné tělo krátce před nastávajícím nepředstavitelným utrpením ze všech sil sexuálně pracuje. Pro nás... ukážete nám všechno, že?" "Budu se snažit, doktore," vyhrkla nahá paní Irena vzrušeně, "určitě vám nemíním nic zatajovat. Když tak si říkejte, co přesně chcete vidět." „Pozor!“ zavelel jí opět lékař. Nahá paní Irena se před ním bleskově vypnula jako strunka. „Vzpažte obě ruce nad hlavu a vypněte prsa,“ poručil jí lékař chladně. Nahá paní Irena ihned poslechla a vypnula se. „A teď si pomalu sjeďte rukama přes krk na hrudník,“ pokračoval lékař. Paní Irena si sjela rukama přes krk a rozpačitě se hladila nad prsy přes hrudník. Bradavky se jí ale náhle vztyčily, jen se k nim přiblížila. „Tak si je vemte mezi prsty, když už to zase tak chtějí,“ vyzval ji lékař. Nahá paní Irena se chytla za bradavky, ale jinak se neodvážila ani hnout. „No rozdrážděte si je přece!“ Paní Irena se začala smyslně dráždit na bradavkách, ale když se začala cukat vzrušením, lékař vykřikl „Dost! Ještě byste se tady před námi udělala! Jděte zase o kousek níž, pod ně!“ Nahá paní Irena se oběma rukama hladila těsně pod prsy, které jí stále mohutně stály a dívala se bezmocně na lékaře. „Tak a teď až na pupek!“ rozkázal přísně lékař, „a roztáhněte si ho!“ Nahá paní Irena si poslušně roztáhla pupek a lékař vyzval jejího muže a asistentku, aby přistoupili a dobře si ho zblízka prohlédli. Když si ji všichni včetně něho důkladně prohlédli, lékař se paní Ireny, která si pořád poslušně roztahovala prsty pupek, zvědavě zeptal „Tak co, jste už pohlavně vzrušená?“ „Ano, pane doktore, umíte to se mnou,“ vydechla nahá paní Irena s roztaženým pupkem. „A to jste se tam dole zatím vůbec nedotkla,“ pravil chladně lékař a vyzval ji „tak pokračujte dál po břiše až nad chloupky!“ Nahá paní Irena se zastavila rukama nad horním okrajem svého ochlupení a tázavě se podívala na lékaře. „Necuká vám to tam už náhodou?“ „Skoro,“ vydechla vzrušeně paní Irena. „Tak se tam párkrát pohlaďte a pak si pomaličku sjeďte rukama do slabin,“ požádal ji lékař. „Zatím je máte ještě v pořádku, ale za chvíli se do nich taky dáme,“ pokračoval lékař přísně, „tak ji je hezky promněte, ať je máte prokrvené.“ Nahá paní Irena si přede všemi poslušně mnula slabiny, ale občas sebou nedočkavě cukla, protože už byla zase nadržená. Panu Petrovi dnes poprvé škublo v kalhotách a asistentka v předtuše věcí příštích také najednou ucítila, že zvlhla. „Už se nebudete stydět tady před námi onanovat?“ zeptal se lékař paní Ireny. „Ne, nebudu, jsem vaše…“ vyrazila silně vzrušená paní Irena.

„Teď se ještě rychle pohlaďte po stehnech a pak jednu ruku opatrně na poštěváček, druhou složte za hlavu do týla, vypněte se! A zatím ani hnout!“ přikazoval jí přísně lékař. Vzápětí před ním stála nahá paní Irena zcela připravená k onanii. „Vypněte se ještě víc! Prsy dopředu, břicho taky napnout,“ a nahá paní Irena se před ním opět vypnula, „Pozor, tři, dva, jedna, teď!“ A úplně nahá paní Irena si začala přede všemi náruživě třít prsty hlavičku poštěváčku. „Líbilo se vám to?“ otázal se jí po chvilce lékař. „Ani nemluvte, málem jsem přitom byla hotová,“ řekla paní Irena uprostřed vášnivé onanie. „Takže to teď budete brzo, že?“ „Ano,“ vydechla nahá Irena. „Snad vám to v tom podbřišku ještě víc povolí,“ pravil účastně lékař. „Vy mi opět povolíte orgasmus?“ zeptala se překvapeně již silně rozdrážděná paní Irena. „Když tak hezky poprvé onanujete rozkročená vstoje, byl by hřích vám ho nepovolit,“ pravil lékař, „to bych vám to asi na dlouho znechutil.“ „Vy jste opravdu velmi laskavý…“ vydechla vzrušená Irena. Zanedlouho sebou přede všemi prudce škubla, vzepnula se podbřiškem k lékaři, poslušně mu upřela pohled do očí, otevřela ústa, zasténala „už…“ a lékař uviděl, jak jejím celým nahým tělem tiše proběhl „spouštěcí bod“; nahá paní Irena se prudce vzepnula vzhůru a vtom jejím tělem projel první mohutný orgastický stah. Nahá paní Irena sebou škubla tak prudce, že při prvním stahu málem upadla, ale pak přece jen nabyla rovnováhu a rozkročená vstoje přede všemi bezmocně trhala tělem v obrovských orgastických stazích a přitom hlasitě sténala. Její stahy odeznívaly velice pomalu, asistentka je tentokrát počítala a napočítala sedmnáct zřetelných stahů, přitom si mimoděk vzpomněla, jak se před ní před chvílí nádherně škubal v prudkých orgastických stazích lékař a zatoužila si to zopakovat s tím, že by se chtěla před ním úplně nahá cukat v obrovském orgasmu i ona. Ale ještě než se nahá paní Irena docukala a pořádně se probrala ze sexuálního opojení, lékař na ni neúprosně vykřikl „A na stůl!“ a než se paní Irena vzpamatovala, dodal „a kleknout si tam zpříma rozkročmo!“ Nahá paní Irena, která stále ještě docukávala a v těle jí to občas zřetelně škubalo, namáhavě přešla ke stolu, klekla si na něj, poslušně se rozkročila, vypnula tělo, aby bylo vidět, jak jí v něm občas ještě cuká, vzpažila ruce a pohládla do očí lékaři, který se postavil ke stolu před ni. „Tak co budeme dělat teď?“ „Nevím,“ vydechla nahá paní Irena bezradně a v těle jí znova silně cuklo. „Ve vás to pořád ještě tak hezky škube. Líbilo se vám to?“ „Jste na mne opravdu moc hodný…“ „I když vám přikážu, abyste teď začala okamžitě onanovat znova?“ „Vždyť ještě se mnou cvičí ten předcházející,“ řekla krajně vzrušená paní Irena. „A kdo vám říkal, že vám povolím další orgasmus?“ podivil se lékař, „chci si jenom vyzkoušet, jak bude váš sexuální aparát reagovat na další stimulaci těsně po předcházejícím vyvrcholení a jak rychle budete znova téměř hotová.“ „Ale to je přece skoro mučení…“ namítla paní Irena. „A kvůli čemu tady jste?“ odsekl lékař, „tak to nezdržujte, než to ve vás docuká, ruce vzhůru!“ Nahá paní Irena bezmocně vzpažila a přitom sebou opět ještě cukla. Asistentka jí promazala poštěváček, paní Irena přitom sebou opět zaškubala a lékař přísně řekl „Tentokrát to zkrátíme, rozdrážděte si bradavky!“ Když se paní Ireně bradavky prsů znova viditelně vztyčily, lékař jí opět přikázal „Jednou ruku dozadu za hlavu, druhou na poštěváček a vypněte se!“, několikrát nahou paní Irenu obešel okolo stolu, zcela připravenou k onanii si ji pozorně prohlédl a stroze jí odpočítal „Pozor! Tři, dva, jedna, teď!“ Paní Irena před ním začala ze všech sil onanovat, ale její vzrušení nejprve kupodivu klesalo, jakoby to její sexuální aparát uměl jen od začátku, ovšem pak se najednou začalo opět rychle stupňovat, nahá paní Irena se začala vkleče na stole vzrušeně vlnit a prohýbat se do záklonu. „Tentokrát už se hlídejte, smíte jen těsně před orgasmus!“ připomenul jí lékař, stále ji obcházel a pozoroval její stoupající rozdráždění. „Nezapomeňte, co pak máte dělat, až to na vás přijde,“ pravil za chvíli, „nemám vám to ještě jednou pro jistotu připomenout? Ale je to v podstatě stejné, jako když vás dráždím já, jen se musíte opravdu maximálně přemoci, abyste dokázala opravdu až v posledním okamžiku sama rázně ukončit onanii.“

„Ano pane, je mi to jasné,“ hlesla rychle onanující paní Irena, která se už znova blížila do předorgastické extase. Asistentka přinesla lékaři jezdecký bičík a velké černé důtky a před zraky usilovně onanující paní Ireny mu je předala. Paní Irena vytřeštila oči hrůzou, ovšem její vzrušení to okamžitě silně vystupňovalo a vzápětí sebou opět bezmocně zaškubala v předorgastické extasi. Vzepnula se, upřela oči na lékaře, za moment v posledním okamžiku hlasitě vykřikla „Dost!“, bleskově utnula onanii a vzpažila i druhou ruku nad hlavu. Lékař začal okamžitě krajně rozdrážděnou nahou paní Irenu rozkročenou před ním vkleče na stole se vzpaženýma rukama a vypnutým tělem razantně bičovat jezdeckým bičíkem, nejprve přes prsy a snažil se zasáhnout jejich vztyčené bradavky, pak ji chvíli prudce šlehal přes břicho a do podbřišku nad ochlupení, potom ji obešel zezadu a rázně ji sešlehal přes záda a zadnici, krajně rozdrážděná paní Irena hlasitě křičela a bezmocně se zmítala pod údery bičíku. Lékař ji nechal chvilku ji vydechnout a pak jí nařídil, aby se před ním vkleče na stole prohnula do záklonu, zaklonila hlavu dozadu a dívala se do stropu, potom ji začal znova prudce bičovat přes prsy, břicho a několikrát ji rázně šlehnul i přes podbřišek. Pak jí lékař přikázal, aby se podepřela v záklonu rukama o stůl a prohnula se tak, aby měla úplně vypnuté břicho a zatímco nahá paní Irena mu ze všech sil poslušně vypínala, ze všech sil ji přes břicho mohutně bičoval, až jí vytryskly slzy do očí, ovšem nejen ty, ale také další velká porce milostné rosy do rodidel. „Nechcete si to taky zkusit?“ optal se pojednou lékař pana Petra a nabídl mu bičík. Manžel paní Ireny se napřáhl, ale pak se zarazil. „No, neboj se a šlehni mě přes to břicho!“ vybídla ho nahá paní Irena. Pan Petr ji rozpačitě uhodil. „Pořádně! To bylo skoro, jako bys mě pohladil!“ vyhrkla paní Irena. Pan Petr si dodal odvahy a šlehl vypnutou manželku ze všech sil. „Au, to už bylo lepší! Šlehej mě tak ještě, pořád!“ vyzvala ho paní Irena. Pan Petr tedy ještě přidal a usilovně ji před zraky lékaře a asistentky šlehal přes břicho. „Přes prsa chci taky!“ vykřikla opět paní Irena. Pan Petr ji tedy šlehl párkrát i přes prsy, ale přímo do jejích bradavek se strefil jen párkrát. Lékař mu tedy bičík zase odebral, ještě párkrát ji šlehl, mimo jiné také přesně přes vztyčené bradavky a pak si vyměnil jezdecký bičík za velké černé důtky. Nahá paní Irena se opět napřímila a lékař ji nejprve obcházel a citlivě ji bičoval po celém těle, především do ran po jezdeckém bičíku, uprostřed nemilosrdného šlehání důtkami jí pak poručil, aby seskočila ze stolu, nařizoval jí, aby si před ním během soustavného bičování střídavě klekala a pak zase stoupala a nařizoval jí přitom, aby si před ním k tomu střídavě klekala a pak zase stoupala a prohnula se před ním dozadu do hlubokého záklonu, nakonec před ním musela běhat nahá pod prudkými šlehy důtek po celé ordinaci. Když začala nahá paní Irena umdlévat vysílením, lékař její bičování nakrátko zmírnil, pak zase vystupňoval, totálně vyčerpaná paní Irena se nejprve únavou opřela rukama o desku stolu, nakonec však padla za zem pod nohy asistentce. Teprve pak lékař její bičování úplně ukončil a přikázal jí, aby opět ulehla na stůl a roztáhla se před ním do základní posice. Asistentka jí bezbarvou tinkturou zběžně ošetřila stopy po bičování a lékař ji začal znova rafinovaně dráždit na poštěváčku; asistentka jí zůstala stát u hlavy a občas ji přidražďovala na prsních bradavkách. Paní Ireně však vzápětí došlo, že to není jen tak, začala něco tušit a vykřikla „Co se mnou teď míníte dělat?“ „To kvůli čemu jste sem přišla, ale nebojte se, nechceme vás zabít, jen vás budeme zase jednou velice krutě mučit,“ řekne klidně lékař, „snad to vydržíte a navíc vás to pořádně vzruší.“ Asistentka mu vzápětí přinesla velkou sadu jehel a počkala, až si lékař několik z nich vybere, pak se vrátila ke stolu a dále dráždila roztaženou paní Irenu na prsech. Paní Irena se za chvíli opět silně vzrušila, otevřela ústa a začala lapat vzrušením po dechu. „Připravte se, už se vám to mučení blíží, tak zase hezky až do posledního okamžiku, ano?“ „Ano, pane doktore a slečno asistentko,“ vydechla paní Irena, poddajně se zavlnila a začala se opět zřetelně blížit do předorgastické extase. Lékař mrknul na asistentku, která přerušila dráždění jejích prsů, postavila se jí za hlavu a chytla ji za vzpažené ruce. Paní Irena sebou vzápětí prudce škubla, otevřela ústa, rozdrážděně vyhekla, rozhodila nohy a začala se na stole v prudké extasi vzpínat rozkrokem vzhůru, celá se třásla a v posledním okamžiku na celou ordinaci vykřikla „Dost!“

Asistentka ji pevně přidržela ruce a lékař začal krajně rozdrážděné nahé paní Ireně pomalu prošívat slabinu velkou ostrou jehlou. Ta samozřejmě okamžitě zděšeně vykřikla bolestí a instinktivně trhla nohama k sobě, lékař však na ni zakřičel „To jste otrokyně? Držte!“ a dál jí prošíval jehlou krásnou bílou slabinu, jako když babička štepuje roztrhanou ponožku. Zatímco asistentka stále pevně držela nahé paní Ireně vzpažené ruce, lékař jí za příšerného řevu pomalu prošil další jehlou i druhou slabinu a pak nahlas prohlásil „Snad jedna jehla v každé slabině stačí… nebo je to málo? Co myslíte?“ „Nevím, ale já bych jí radši pro jistotu do každé slabiny ještě jednu jehlu přidala,“ prohlásila asistentka. Pan Petr snad ani nedýchal. Nahá paní Irena ležela bezvládně roztažená na stole a bezmocně hlasitě dýchala, ovšem mezi stydkými pysky se jí to zase zřetelně lesklo. „Tak vám dáme do každé ještě jednu, máte tam místa dost,“ rozhodl neúprosně lékař, přikázal roztažené paní Ireně „Dívejte se mi nehybně do očí!“ a začal jí prošívat slabinu jehlou. Nakonec se k jí sklonil k rozkroku a aby náležitě vystupňoval její utrpení, pomalu jí prošíval slabinu jehlou a dával si záležet, aby jí je pronikal její špičkou do těla opravdu bolestivě. „To je jako jaká operace,“ řekl, když se opět napřímil, zatímco nahá paní Irena zase příšerně křičela, pak se znova sklonil a pomalu jí důkladně prošil i druhou slabinu. Když se opět napřímil, řekl „to bychom měli“, a zatímco nahá paní Irena se na stole bezmocně svíjela a nahlas křičela, ponechal ji bez povšimnutí bezmocně ležet na stole. Lékař si pak začal ve spolupráci s asistentkou připravovat k mučení nahé paní Ireny speciální chirurgické nástroje, asistentka jí je pokládala na stůl pod rozkrok a předtím každý už na pohled hrůzostrašný nástroj jí předkládala před oči, aby si ho podrobně prohlédla; nahá paní Irena přitom pomalu začala zase vlhnout v rozkroku. Pak lékař začal paní Irenu intensivně dráždit na poštěváčku, asistentka stála vedle něho a upřeně ji pozorovala, připravena poskytnout jí v případě potřeby první pomoc. Když se nahá paní Irena silně rozdráždila, přerušil lékař dráždění, uchopil jeden ze skalpelů a začal ji krutě mučit na rodidlech, někdy i na břiše a v podbřišku, občas nástroje střídal a mezitím ji vydražďoval na poštěváčku, aby ji udržel ve stavu silného rozdráždění. Asistentka ji přitom dráždila na prsech a vždy, když se jí bradavky vztyčily, tiskla jí je vší silou čelistmi pinsety, až jí úplně zbělely. Nahá paní Irena se před nimi na stole zoufale svíjela, občas v krutých bolestech hlasitě křičela nebo dokonce nesmírnou bolestí hlasitě řvala. Později si lékař vzal k mučení nahé paní Ireny i otevřený oheň a začal nemilosrdně pálit v rozkroku plamenem veliké svíčky, ovšem opět dával pozor, aby jí nepopálil ochlupení, takže ji pálil hlavně v okolí poševního vchodu, na hrázce a na perineu, oblast kolem poštěváčku raději vynechával. Nahá paní Irena se s rodidly v plameni svíčky křečovitě svíjela, hlasitě křičela na celou ordinaci, někdy dokonce příšerně řvala, ale vnitřně ji to kupodivu uspokojovalo, takže byla opět docela vzrušená a občas vypouštěla i milostnou rosu. Asistentka ji stále otírala spánky vatovými tampónky, napuštěnými Alpou. Nahá paní Irena však najednou během krátké pauzy v mučení vyslovila přání, aby se asistentka také svlékla donaha a začala se před jejíma očima ukájet. Lékař se na asistentku tázavě podíval, ale ta beze slova odhodila plášť, vstoje se rozkročila tak, aby na ni mučená paní Irena vleže dobře viděla, sáhla si na poštěváček, omluvně pohlédla na lékaře a začala se beze studu ukájet. Lékař se v duchu poněkud rozzlobil a začal okamžitě mučit nahou paní Irenu s mnohem větší rasancí než předtím. Asistentka se pozvolna silně rozdráždila a nahá paní Irena to i během krajně bolestivého mučení svých pohlavních orgánů se zjevným požitkem zaujatě sledovala, obzvlášť se jí líbilo, když prudce rozdrážděná asistentka otevřela rozkoší ústa a začala se vstoje rozdrážděně kroutit v bocích. Nikdo z přihlížejících nevěděl, že se před více než hodinou tajně sexuálně věnovala lékaři aniž by se přitom ukojila, takže přitom vlastně byla nesmírně nadržená. Lékař bez ohledu na svou náruživě onanující asistentku chladně pokračoval v náročném „chirurgickém“ mučení paní Ireny, která v jeho poslední fázi už jen hlasitě řvala bolestí a po dočasném odložení nástroje vždy doslova padla bezvládně na stůl a bezmocně chroptěla; jediné, co ji v takovém okamžiku ještě zajímalo, byl pohled na přede všemi usilovně onanující nahou asistentku. Lékař ji stále krutě mučil dál, a vždy, když jí projela nahým tělem prudká bolest, pohlédla na onanující asistentku a zachvěla se rozkoší, protože kombinace krajní bolesti a pohledu na náruživě onanující nahou mladou dívku jí působila tak zvláštní perverzní slast, že u toho opět tekla vzrušením.

Zatímco nahá asistentka dále usilovně onanovala, nechal lékař paní Irenu chvíli vydechnout, mezitím si připravil ostrou žiletku a chystal se přistoupit k jejímu dalšímu krutému mučení, ale když na asistentku pohlédl, na chvíli se zastavil a také ji se zájmem pozoroval; silně vydrážděná asistentka zachytila jeho pohled, vzápětí rázně utnula onanii a krajně rozdrážděná si oblékla plášť, protože se právě rozhodla nechat si svůj orgasmus až pro něho. Lékař sáhl po žiletce, významně ji ukázal paní Ireně s dotazem, zda si ji nechce prohlédnout podobněji a když ji zase odložil, začal ji znova dráždit na poštěváčku, zatímco stále ještě silně vzrušená asistentka jí usilovně třela prsní bradavky. „Proč jste tak najednou přerušila svoji nádhernou onanii a nedodělala si to přede mnou až do konce?“ zeptala se jí už zase silně rozdrážděná paní Irena. „Já se totiž tady před všemi strašně stydím, tohle není moje parketa.“ „A já jsem se na to tak těšila,“ prohlásila zklamaně paní Irena, „ale i tak vám děkuji, moc jste mi pomohla.“ Lékař ji však tentokrát nevydráždil až do předorgastické extase, ale když se nahá paní Irena před ním na stole začala vášnivě svíjet rozkoší a škubala rozkrokem, rázně její dráždění ukončil a začal ji žiletkou opatrně nařezávat pokožku na intimních místech; asistentka stála vedle a otírala jí tampónky krev, která jí prýštila z ran. Nejdříve jí opatrně říznul po obou stranách do rýhy pod půlkami zadnice, pak přešel na její zduřelé prsy a jemně jí řízl do obou dvorců, počkal až jí asistentka opět otře krev, sklonil se jí k rozkroku a pomalu a opatrně jí nařezával pokožku velkých stydkých pysků, přitom nevynechal okolí těsně vedle jehel všitých do jejích slabin. Paní Irena při každém říznutí hlasitě zakřičela, při nařezávání svých velkých stydkých pysků chvíli i hlasitě řvala a asistentka si přitom opět nevědomky sáhla do rozkroku. Lékař jí pak citlivě nařízl hrázku a pak jemně i perineum, pak se dal do jejích malých stydkých pysků, což už bylo opravdu velmi kruté a bolestivé, lékař byl však vcelku uznalý a tak ji pokaždé řízl jen velmi málo, nanejvýš dva, tři milimetry, ale i tak měla asistentka co dělat, aby jí zastavila krvácení. Nakonec jí lékař jemně řízl do „Venušina prostoru“ těsně pod poštěváček, citlivě jí téměř pohladil ostřím žiletky jeho corpus a skončil její mučení vytvořením jakéhosi ornamentu na jejím břiše těsně pod pupkem a v podbřišku nad jeho ochlupením. Když odložil mírně zakrvácenou žiletku, podala mu asistentka hořící svíčku, přešla paní Ireně do hlavy a opět ji pevně chytila ruce. Lékař jí začal zakapávat krvavé rány žhavým voskem a nevynechal ani jehly v jejích slabinách, nahá paní Irena přitom samozřejmě křičela, při zakapávání břicha a podbřišku reflexivně zvedala hlavu a s otevřenými ústy hlasitě řvala. Když se jí však potom lékař podíval do rodidel, byla zase úplně mokrá vzrušením, lékař to pak se zájmem ukazoval i asistentce. Následoval vrcholný bod druhé části mučení paní Ireny; zatímco nahá paní Irena roztažená vleže na stole odpočívala, připravil si lékař s asistentkou nástroje, pak k paní Ireně přistoupili a lékař jí násilně roztáhl pochvu poševními kleštěmi, které v ní po jejím maximálním rozevření zapevnil. Paní Irena začala tušit, co bude následovat a bezmocně těkala očima po ordinaci. Lékař začal nahou paní Irenu s roztaženou pochvou dráždit na poštěváčku, asistentka si vzala silnou baterku, začala jí svítit do pochvy a zvědavě si ji tam pozorně prohlížela, jako žena totiž chtěla vědět, jak to tam vypadá a jak to v ženě při dráždění pracuje. Když se paní Irena i přes značnou bolest vzrušila, začala asistentka lékaři popisovat, jak se jí při dráždění v pochvě hýbe děložní čípek a jak se občas viditelně cuká, jinak se nahé paní Ireně zanedlouho objevilo na okrajích pochvy velké množství milostné rosy, ovšem zůstávala jí jen na okraji a stékala jí přes hrázku a perineum dolů, občas jí dokonce ukápla na stůl, jinak v pochvě moc vlhká nebyla. Asistentce se to velice líbilo a zatímco se nahá paní Irena začala třást rozkoší, třela se občas rukou netrpělivě v rozkroku a těšila se na přestávku, kdy už jí to lékař snad konečně udělá. Nahá paní Irena se začala s úplně rozevřenou pochvou vyceněnou pohledu asistentky pod neúprosnými prsty lékaře blížit do předorgastické extase a za chvilku sebou znova zřetelně cukla, rozhodila nohy, napnula ruce za hlavou, upřela pohled vzhůru do stropu, zvedla rozkrok a za moment hlasitě zařvala „Dost!“ Asistentka vstala a pevně přitlačila rozkrok paní Ireny za podbřišek ke stolu, aby jím nemohla pohnout a lékař začal paní Irenu mučit v pochvě: nejprve jí několika špičatými chirurgickými nástroji opatrně bodal do jejích stěn, by jí pochvu nepropíchl, ovšem protože ženy v pochvě většinou příliš citlivé nejsou, krajně rozdrážděná paní Irena sebou jen bezmocně cukala a jen občas vykřikla. Lékař si vzal malé zahnuté kleštičky a silnější gumový váleček, vsunul kleštičky paní Ireně do děložního čípku a když jí ho náležitě rozevřel, zasunul jí do něho dutý gumový váleček o průměru asi dva centimetry.

Tímto válečkem pak prostrkoval další chirurgické nástroje, kterými se snažil nahou paní Irenu důkladně promučit v děloze, citlivě ji naslepo píchal do děložních svalů a nařídil jí, aby se mu přitom upřeně dívala do očí; to už paní Irena hlasitě křičela, ovšem asistentka jí pevně držela podbřišek přitlačený ke stolu, takže se nemohla ani hnout. Uprostřed krutého mučení v děloze jí lékař řekl „Tak jak se vám to líbí teď? Už jste spokojená?“ Nahá paní Irena v bolestech vykřikla „Ano, a můžete ještě přidat! Možná, že přitom budu znova hotová,“ a lékař si všiml, že má v rodidlech opět velké množství milostné rosy. Lékař ji pak přestal mučit nástroji, zastrčil jí dozadu až na konec pochvy většího kulatého kovového ježečka s ostrými ostny, aby jí silně drásal zadní poševní stěnu, pak jí prostrčil gumovým válečkem do dělohy úzkou hadičku a začal ji pomalu rafinovaně nafukovat dělohu vzduchem. Asistentka jí průběžně otírala čelo vlhkou žínkou, ale jinak do jejího mučení příliš nezasahovala, protože lékař se snažil, aby ji neporanil do krve. Zpočátku byla paní Irena vcelku klidná, ale jakmile se její děloha naplnila, začalo se jí zvedat břicho v podbřišku a začala silným tlakem vzduchu v děloze sténat. Všichni vzrušeně přihlíželi, jak se jí děloha postupně plní a jak se jí napíná břicho, za chvíli začala paní Irena opět hlasitě křičet, že už to nevydrží, aby s tím přestali. Lékař však klidně odpověděl „To mladá paní ani nevíte, co se vám toho tam ještě vejde,“ a bezohledně ji naplňoval dělohu vzduchem dál, takže paní Irena zanedlouho vypadala, jako by byla těhotná v osmém měsíci. „Líbí se vám to?“ zeptal se jí opět lékař. „Strašně to bolí, ale vzrušuje mne to,“ hlesla nafouknutá paní Irena. „Proto jste tady, pokud vím,“ řekl suše lékař, „a dívejte se mi pořád do očí, ať v nich vidím vaše utrpení,“ a dále ji nafukoval, dokud nahá paní Irena hlasitě nezařvala, že snad praskne. „To by bylo docela hezké, kdybyste se nám tady otevřela a ukázala nám, co tam máte,“ pravil lékař s ironií v hlase, když ukončil její nafukování a vytáhl jí z děložního čípku váleček a zaslepil konec hadičky vyčnívající jí z rodidel, aby jí vzduch nemohl unikat z dělohy ven. Paní Irena to však vzala vážně a zatímco její úplně nafouklé břicho jí trčelo téměř výhrůžně vzhůru, s pohledem upřeným oddaně do jeho očí řekla „nechte si to na příště, já k vám zřejmě zase někdy přijdu… tentokrát ale asi už bez manžela.“ „Snad si nemyslíte, že bych vás potom usmrtil, já vám můžu nanejvýš rozříznout a otevřít břicho nebo v podbřišku, asistentku na to mám, ta už to umí, protože u toho mockrát byla a ví, co má dělat, ale bez narkózy jsme to zatím nikdy nedělali.“ „Mně by se to asi docela líbilo bez té narkózy,“ hlesla paní Irena a pokusila se nafouklým břichem pohnout. „Tak to my teď pro vás máme něco lepšího,“ řekl lékař, „nechtěla byste se pokusit s hadičkou v přirození a nafouklým břichem o parádní orgasmus?“ „Docela chtěla, už jsem zase dost nadržená… i přes tu bolest.“ „Dobře, tak se zase úplně roztáhněte,“ vyzval ji lékař a začal ji nad roztaženou pochvou s hadičkami opět dráždit na poštěváčku. Nahá paní Irena mu vypnula rozkrok a začala se jakoby bylo všechno normální - se zřetelnou rozkoší podávat svému docela rychle stoupajícímu vzrušení; zakrátko překonala bez problémů onu „hluchou fázi“ a začala se na stole s bolestivě roztaženou pochvou a krajně nafouknutou dělohou rozdrážděně škubat. Rozdražďování však trvalo dlouho, přestože se nahá paní Irena ze všech sil snažila rozkoš stupňovat, bolest působená sebemenším pohybem ostrých ostnů kovového ježečka v pochvě a tlak vzduchu v nemilosrdně nafouknuté děloze jí v tom bránily. Asistentka jí otírala pot z čela, paní Irena bezmocně házela hlavou ze strany na stranu, zatínala pěsti vzpažených rukou a divoce trhala rozkrokem, nafouklé břicho se jí přitom bezděčně kymácelo z boku na bok. Když se jí při nesmírném utrpení nakonec přece jen podařilo se náležitě vydráždit, pokusila se uvolnit, ovšem bolest ji vzápětí opět přemohla, takže se paní Irena opět napnula a se zaťatými zuby se snažila dále poddávat své rozkoši. Její vydráždění však už bylo natolik silné, že se jí podařilo s maximálním vypětím sil dojít až na pokraj předorgastické extase; lékař ji však pozorně sledoval a když viděl, že se jí konečně podařilo překonat krajní bolest, krátce dráždění jejího poštěváčku přerušil a její rozkoš okamžitě poklesla, takže jí nezbylo, než se pokusit rozdráždit se znova. Zatnula zuby a začala se znova snažit stupňovat své rozdráždění, asistentka ve volných chvílích spolu s panem Petrem vzrušeně pozorovala její úpornou snahu přemoci obrovskou bolest a dosáhnout orgasmu; se svolením lékaře ji občas přidražďovala na prsech a hladila po nafouklém břiše.

Paní Irena se celá vzrušeně napínala, dokonce i na konečcích prstů nohou, nadskakovala rozkrokem i s hadičkami vysoko vzhůru nad stůl, až se jí nafouklé břicho divoce rozkymácelo, a se široce otevřenýma očima, upřenýma na lékaře se snažila doslovně „probít“ do extase. Když se jí zdálo, že se k ní už zase blíží, zacukala rozkrokem, lékař pochopil a rozhodl se už dál neprodlužovat její utrpení, přitlačil jí prsty na poštěváček a výrazně zrychlil stimulaci. Asistentka kývla na Irenina manžela, oba rychle přistoupili a každý z jedné strany vzal Irenino vzpínající se tělo pevně do rukou, aby byla při mučení během svého nastávajícího vyvrcholení skutečně zcela nehybná; asistentka ji spolu s panem Petrem pevně sevřela v kyčlích a každý jí ze své strany rukou zapevnil stehno v maximálním roztažení. Přirození paní Ireny se opět mohutně rozevřelo včetně jejího poševního otvoru, lékař přehmátl, vzal si onu nejdelší tlustou jehlu, namířil ji mezi její močový a poševní otvor, a připravený napjatě čekal, až sebou paní Irena na stole poprvé škubne. Rozevřená paní Irena s poševním otvorem vyceněným vstříc lékaři hlasitě řvala rozkoší; mohutně rozevřená rodidla měla už temně rudá. Vzrušení paní Irenu konečně přemohlo, vzápětí zřetelně škubla rozkrokem, otevřela ústa, v okamžiku překročení spouštěcího bodu hlasitě vykřikla "TEĎ!" a vzápětí jí projel celým nahým tělem první obrovský prudký orgastický stah. Lékař jí bleskově vbodl jehlu hluboko do přirození a během jejích dalších mohutných stahů ji usilovně vtlačoval dál a dál; vzápětí ukončil dráždění jejího poštěváčku a nemilosrdně jí pronikal ostrou jehlou stále hlouběji do rytmicky stříkající kundy, nakonec zůstalo roztažené paní Ireně trčet ven ze stydké rýhy jen ouško. Pak lékař odstoupil a po celou dobu jejího orgasmu spolu s asistentkou a panem Petrem vzrušeně sledovali, jak sebou před nimi nahá paní Irena bezmocně škube v dalších mohutných orgastických stazích a jak se jí přitom bezděčně kymácí nafouklé břicho. Úplně roztažená paní Irena se vzepnutým tělem a široce otevřenýma očima upřenýma do stropu hlasitě křičela obrovskou rozkoší a krutou bolestí, bezmocně sebou cukala na stole před lékařem, jeho asistentkou a svým mužem celým nahým tělem od kolen přes rozkrok, břicho, prsy po ramena a paže a konečky prstů svých poslušně rozpřažených rukou... Když se nahá paní Irena probrala ze svého třetího orgastického opojení, lékař se jí zeptal „Tak co, jak se vám to líbilo takhle?“ Nahá paní Irena sebou stále ještě docukávala v dalších silných stazích, ale už byla při plném vědomí a tak vydechla „Úžasné, užila jsem si, ale stálo to za to.“ „Taky nás to stálo hodně přemýšlení a úsilí, než jsme to na vás vymysleli, snad se vám bude stejně líbit i to další...“ „V každém případě jsem dnes poprvé v životě naprosto spokojená a moc vám za všechno děkuji, jste na mne opravdu moc hodní,“ prohlásila vděčně paní Irena a stále docukávala, „obzvlášť vám děkuji za ten nynější orgasmus.“ Lékař pak uvolnil zaslepený konec hadičky a začal jí vypouštět vzduch z dělohy, asistentka jí přitom usilovně tlačila na podbřišek, aby jí vzduch z dělohy rychleji odcházel. Když břicho paní Ireny splasklo, vytáhl jí lékař hadičku upevněnou v jejím děložním čípku, pak uvolnil i čípek a vytáhl ji z pochvy kovového ježečka. Nakonec jí uvolnil i pochvu a násilné rozevření jejího otvoru a předal vše asistentce, aby to uklidila. Asistentka pak nahou paní Irenu důkladně ošetřila a když viděla, že sebou paní Irena stále ještě občas škube, řekla „Byli jsme s panem doktorem domluveni, že kdyby se vám nepodařilo dosáhnout vyvrcholení s roztaženou pochvou, nástrojem na jejím konci a nafouknutou dělohou, musela bych vás přivést k třetímu orgasmu už za normálních okolností drážděním na poštěváčku já.“ „To by se vám líbilo?“ vyhrkne nahá paní Irena. „Já k ženám v tomhle nemám odpor,“ řekne klidně asistentka. Lékař opatrně vytáhl paní Ireně velkou jehlu ze stydké rýhy a pokračoval „Měli bychom vymyslet nějaký efektní prudce bolestivý úkon na půlnoc, tu bychom si neměli nechat jen tak ujít, co pane Petře?“ Asistentka která stále držela zmítající se paní Irenu za ruce prohlásila, že ji nic vhodného nenapadá, ale že o tom bude ještě chvilku přemýšlet, lékař se tedy obrátil se stejnou otázkou i na pana Petra, kterého však samozřejmě rovněž nenapadalo vůbec nic. Lékaři se ale zakrátko rozjasnilo čelo a pravil „Vždyť jsme ji dosud jehlami prakticky jen píchali nebo bodali, co kdybychom jí teď trvale nabodali do těla více jehel a pak ji s nimi vystříkali?“

Ležící paní Irena sebou na stole zřetelně škubla, ale protože se už docela uklidnila a jehly ji ve slabinách tolik nepálily, pustila jí asistentka ruce a setřela jí tampónkem krev, která jí stále proudila z ran ve slabinách a nechala ji ležet roztaženou na stole; paní Irena se bála s jehlami ve slabinách pohnout a tak jen odevzdaně ležela. „A kolik jehel byste chtěl do ní napíchat?“ zeptala se asistentka vzrušeně lékaře. „Aspoň padesát, vždyť jich tady máme přes sto. Snad jí přitom nic neuděláme, vždyť jsme zdravotníci a víme, kam můžeme a kam ne. Ovšem je to dost namáhavé a navíc by nám to nemělo trvat dlouho, půlnoc už se blíží. Musela byste mi pomoci, troufnete si na to?“ „Ano,“ odpověděla rozhodně asistentka. „Tak jdeme na to. Slyšela jste, co vás čeká, chcete před tím rozdráždit?“ obrátil se lékař k nahé paní Ireně. „Aspoň trošku,“ vydechla paní Irena prosebně a v rodidlech se jí opět objevila milostná rosa. „Ale co jí uděláme přesně o půlnoci?“ zeptala se opět asistentka. „Máme tady … třeba šroubovák?“ „Určitě, někde ve skříni mezi nářadím. Mám ho jít najít?“ „Když budete tak hodná,“ poprosil ji lékař, zatímco paní Irena ležela stále roztažená na stole. Když asistentka odešla hledat vhodný šroubovák, začal lékař nahou paní Irenu opět dráždit na poštěváčku, ale asistentka se vzápětí vítězně vrátila s velkým šroubovákem v ruce, rychle ho otřela a položila na stůl mezi Ireniny roztažené nohy, kde už byla připravena sada velkých jehel. Na pokyn lékaře se pak ochotně ujala dráždění paní Ireny na prsech, zatímco lékař ji občas dráždil volnou rukou na konečníku, za chvíli se dokonce začali střídat; obzvlášť dráždění paní Ireny na konečníku se asistentce nesmírně líbilo a také se jí podle toho dařilo. Jakmile pohlavní rozkoš soustavně drážděné paní Ireny začala viditelně narůstat, začal lékař i asistentka její dráždění krátce přerušovat a pak jí začali nemilosrdně vbodávat jehly hluboko do nejcitlivějších partií těla: boků, břicha, slabin, zadnice, stehen, postupně i prsů a rozkroku včetně již mohutně rozdrážděného přirození. Pět minut před půlnocí měla již prudce pohlavně rozdrážděná paní Irena vbodnuto hluboko v těle několik desítek ostrých jehel. Jakmile do ní nabodali všechny jehly, začali ji oba opět intensivně dráždit a když před nimi nahá paní Irena upadla s jehlami v těle v bolestech do extase, bleskově ukončili její dráždění a nechali ji i s jehlami v těle ležet bezmocně na stole v absolutním klidu. Asistentka pak občasnými hmaty na poštěváček paní Ireny udržovala její rozdráždění, aby zůstala krajně vzrušená, ale aby její pohlavní rozdráždění dále nestoupalo a pohybovalo se stále na prahu předorgastické extase. Lékař si mezitím připravil velký šroubovák s nabroušeným ostřím, vyzkouší si na předloktí ruky, zda je opravdu ostrý, a roztažená paní Irena to povinně sledovala očima. S blížící se půlnocí budou lékař a jeho asistentka stále častěji sledovat přesný čas, aby si stačili včas připravit nahou paní Irenu na půlnoční orgasmus s několika desítkami ostrých jehel v těle. Asi dvě minuty před půlnocí začnou oba nahou paní Irenu opět dráždit, vystupňují dráždění do maxima a pozorně sledují, jak před nimi znova okamžitě vystupňuje své reakce a vzápětí se začne nezadržitelně blížit do další předorgastické extase. Nahá paní Irena sebou několik vteřin před půlnocí na počátku předorgastické extase zřetelně cukla, otevřela ústa, vzepnula rozkrok do výšky, nadýchla se, při překročení „spouštěcího bodu“ hlasitě vykřikla „Teď!", na zlomek vteřiny znehybněla a pak přesně o půlnoci mohutně škubla celým tělem v prvním prudkém orgastickém stahu, v tomtéž okamžiku jí lékař volnou rukou silně roztáhl stydké pysky rodidel, nemilosrdně jí vtlačil šroubovák ostřím do kořene poštěváčku, pak jí poštěváček vší silou ostřím šroubováku podebral proti prstu a začal s ním divoce pootáčet. Nahá paní Irena začala příšernou bolestí na nejintimnějším místě svého těla doslova šíleně řvát a trhala rozkrokem jako v pominutí smyslů, přitom jí nahým tělem s množstvím nabodaných jehel projížděly další mohutné orgastické stahy a zatímco přesně během jejího orgasmu odbila půlnoc, doslova vyskakovala v neuvěřitelné rozkoši celým tělem vzhůru. Potom přede všemi na stole dlouho docukávala, tělem jí stále probíhaly zřetelné orgastické stahy a když jí lékař a za moment po něm asistentka jemně sáhli na poštěváček, vždy vylétla rozkrokem vysoko vzhůru. Po opadnutí nejprudších orgastických stahů ve svém těle natáhla nahá paní Irena ruku vstříc lékaři, s jeho pomocí rychle seskočila ze stolu a pak následoval jako "půlnoční kulturní vložka" její „tanec s jehlami", kdy úplně nahá paní Irena ihned po orgasmu přede všemi tančila s několika desítkami ostrých jehel v těle. Přítomní odměnili její taneční vystoupení hlasitým potleskem, nahá paní Irena se jim uklonila a opatrně ulehla s dopomocí lékaře do základní posice s úplně roztaženýma nohama na stůl.

Lékař pak začal spolu s asistentkou pomalu rafinovaně vytrhávat nahé paní Ireně jehly s těla a přitom ji občas vydražďovali na poštěváčku, ty v jejích slabinách však zatím nechávali. „Snad bychom jí měli vytáhnout i ty jehly ze slabin,“ navrhl pak lékař a otočil se na paní Irenu „Cítíte je ještě vůbec?“ „To víte, že ano a dost,“ prohlásila paní Irena. „Tak se mi zase pořádně roztáhněte,“ vyzval ji lékař, vzal si větší pinsetu a začal paní Ireně pomalu vytahovat jehly za ouška ze slabin. Z ranek po vpichu jehel však začala znova vytékat krev, takže měla asistentka co dělat, aby její krvácení zastavila a pak jí všechny ranky ošetřila; potom se začala zabývat i důkladným ošetřením ostatních stop po mučení na jejím nahém těle, a zatímco paní Irena klidně ležela, otřela jí postupně celé tělo desinfekcí, pak připraveným kosmetickým krémem a nakonec parfémem. Když skončila, paní Irena lékaři za mučení upřímně poděkovala. Asistentka mezitím začala připravovat pro všechny kávu a lékař s úlevou řekl „Teď si uděláme zase přestávku, tentokrát delší,“ a pohlédl na asistentku, která okamžitě zčervenala. *** Asistentka přinesla kávu, opět několik chlebíčků a džus, nic jiného totiž v ordinaci neměli a i to museli koupit, paní Irena s asistentkou pak vykouřily cigaretu. Paní Irena se potom obrátila na manžela „Pojď, já ti to teď tady přede všemi udělám rukou a pusou, stejně se tady jen nudíš.“ „Když jinak nedáš,“ řekl pan Petr téměř resignovaně, protože se už odnaučil manželce odporovat. „Vstaň a postav se tady,“ukázala paní Irena rozhodně do prostředka ordinace, „a svlékni si před námi kalhoty, snad se nestydíš.“ Pan Petr si poslušně svlékl kalhoty, „a ještě spodky, ať jsi od pasu dolů úplně nahý,“ velela přísně nahá paní Irena a zatímco se lékař s asistentkou na sebe tázavě podívali, vzala mu spodky, hodila je na křeslo, klekla si před něho, vzala mu do ruky penis a když se mu vzápětí hezky postavil, začala mu ho honit nejdříve chvíli rukou, pak si ho zasunula se zjevnou rozkoší do úst a začala mu ho přede všemi náruživě zpracovávat jazykem. Pan Petr se zanedlouho vzrušil, vypnul rozkrok vstříc manželce a napětí v jeho penisu rychle stoupalo. Paní Irena si ale vyndala jeho penis z pusy a více méně z recese řekla „Uděláme si takovou malou soutěž, kam až se ti za chvíli podaří dostříknout, ano?“ „Ty máš ale hloupé nápady,“ prohlásil už silně vzrušený Petr. „Proč? Mne by to docela zajímalo, vždyť jsem tě mockrát stříkat neviděla, vždycky mi to jen pereš do pochvy,“ odsekla mu paní Irena, vstala a začala mu dráždit penis rukou vstoje vedle něho, „a vůbec nevím, jakou rasanci má tvůj výstřik. Stoupni si přesně na tu čáru na linoleu a nastav ho dopředu!“ Pan Petr už byl tak rozdrážděný, že beze slova manželku poslechl. „Dovolíte, aby vám můj muž vystříkal v ordinaci semeno na podlahu?“ „Samozřejmě, to bude zajímavé,“ řekl lékař. „To se potom otře,“ prohlásila s klidem asistentka. „Tak dělej, už budeš?“ vyzvala ho netrpělivě nahá paní Irena a zrychlila stimulaci jeho penisu. „Už… už to na mě leze,“ zasténal vzápětí pan Petr a za několik okamžiků poslušně vystříkl přímo před sebe semeno, které pak v pravidelných intervalech pleskalo na podlahu ordinace. Paní Irena vykřikla „výborně, aspoň něco ti jde!“ a po několika mohutných výstřicích semene z manželova penisu ho přestala dráždit a požádala asistentku o nějaký metr, kterým by mohla dostřik manželova semene změřit. Asistentka, která průběh „soutěže“ spolu s lékařem beze slova sledovala, nejprve výkonu pana Petra s chutí zatleskala a pak přinesla paní Ireně pásmo. Nahá paní Irena jeho „výkon“ pečlivě změřila a pak řekla „Jeden metr a šedesát osm centimetrů, to je docela dobré, ne?“ a lékař uznale přisvědčil „Při výšce rozkroku pana Petra nad zemí je to dokonce výborné, já už bych nedostříkl ani jeden metr.“ Asistentka otřela z podlahy semeno pana Petra, pak mrkla na lékaře a ukázala pohledem ke dveřím ven, jakože zase odejdou. Za chvilku se zvedli, oba si ale nejprve odskočili na WC a když se v předsíňce zase sešli, zamířili rychle do jejího pokojíčku. Tam se už bez řečí oba okamžitě svlékli donaha, asistentka ulehla se slovy „teď jsem na řadě já,“ na lůžko a smyslně se před lékařem roztáhla.

Svlečený lékař si k ní přisedl a začal jí rukou něžně hladit po těle, asistentka mu nadrženě sáhla na penis a zatímco ji lékař začal pozvolna s citem dráždit mezi nohama, jemně si s ním hrála; byla už ale skutečně velice nadržená, takže se poměrně brzo vzrušila. Zatímco ji vzrušený lékař citlivě, téměř kamarádsky dráždil prsty na poštěváček, už docela hezky rozdrážděná asistentka najednou řekla „A nevadilo vám, že jsem ukázala ostatním, jak přitom vypadám?“ „No docela mne to překvapilo, ale pak se mi to taky začalo líbit, protože jste u toho byla moc hezká,“ prohlásil lékař upřímně. „Já jsem moc toužila ukázat se především vám a přitom to zpříjemnit i paní Ireně,“ přiznala za chvilku stále vzrušenější nahá asistentka, „ale myslela jsem přitom na vás.“ „To jsem nevěděl,“ pravil lékař během jejího dalšího dráždění, „jste nejen velice hezká, ale taky milá.“ „Nechtěla jsem před celým tím publikem dospět k orgasmu, ten jsem se rozhodla nechat si jen pro vás,“ polkla asistentka vzrušeně, „i když by se to panu Petrovi jistě docela líbilo…“ „Tak jsem vás zatím neznal a to už spolu pracujeme skoro tři roky,“ prohlásil lékař, asistentka před ním rozhodila nohy a něžně se na něho usmála, „Doufám, že si mne někdy důkladně prohlédnete, abyste mne pořádně poznal. Třeba hned dneska, až odjedou,“ navrhla mu mohutně vzrušená asistentka a začala se blížit do extase. „Jestli na to ještě budeme mít vůbec chuť,“ prohlásil lékař. „Uvidíme, ale já mám na vás dneska chuť pořád, ráda bych si vás tam taky někdy podrobně prozkoumala,… ach,… přitlačte, už to na mne leze…“ a silně mu stiskla v ruce penis, který se mu ihned zvětšil. „Mám se před vámi… taky vzepnout… jako otrokyně?“ „Nejste žádná otrokyně, ale jestli chcete, tak to zkuste. Co já vím, je to pak hezčí.“ „Tak já se… aspoň před vámi hezky roztáhnu… ať z toho taky něco máte…“ zasténala nahá asistentka ve vrcholné rozkoši, pustila mu penis, roztáhla nohy a vzápětí sebou před lékařem začala bezmocně škubat v mohutných stazích orgasmu. „Konečně…“ vydechla, když se probrala z opojení, „nechcete, abych se vám teď nastavila třeba zezadu, abyste si mohl vybrat, kam mi ho zasunete?“ „Na chvilku, to bude od vás hezké,“ řekl vzrušeně lékař. Asistentka se hbitě otočila a klekla si na lůžku rozkročmo do předklonu, opřela se o dlaně, vzrušeně vypnula zadnici a zvedla hlavu. „Prosím, jsem vám k službám, poslužte si, bude mi ctí…“ Lékař jí pronikl zezadu do pochvy, kde bylo ještě hodně milostné rosy, takže v asistentce doslova plaval, ale to zmenšilo kontakt jeho penisu s její poševní stěnou, takže erekce se za chvilku opět vytratila a penis vyklouzl lékaři z její pochvy ven. „To je škoda, nevzrušuji vás?“ „To já už jsem přece jenom trochu starý, takže mi to někdy moc nejde, nic si z toho nedělejte. Radši si řekněte, jak chcete, abych vám to teď udělal já podruhé.“ „Dokázal byste to pusou… a jazykem, to se mi vždycky moc líbilo,“ řekla omluvně asistentka, „a byla jsem pak nejvíc hotová.“ Asistentka se otočila zase zpět a v pololehu napříč na lůžku mu nabídla opřená o stěnu své přirození a roztáhla si smyslně stydké pysky. Lékař si klekl před ni, zabořil jí ústa do rodidel a začal jí nejdřív jazykem dráždit v poševním otvoru, ale později přešel na její poštěváček, vzal si do rtů jeho naběhlou hlavičku a začal ji přes usilovně jezdit jazykem. Asistentka se vzápětí vzepjala a její rozkoš začala rychle stoupat, přitom ho vzrušeně chválila „Vy jste opravdu mistr, tak mi to ještě nikdo nedělal… to je nádhera,“ a když ji lékař jemně kousl do poštěváčku, vykřikla „To je tak krásné… au… já už snad zase brzo budu!“, vzápětí se opět vzepnula a za pár okamžiků jí začaly projíždět nahým tělem další prudké orgastické stahy. Když se uklidnila, navrhla lékaři, že mu to taky udělá pusou; lékař jí s rozpaky odpověděl, ať se o to pokusí, protože měl penis už úplně scvrklý. Asistentka ho požádala, aby si pohodně lehl na lůžko, klekla si rozkročená nad jeho hlavu, sklonila se a vzala si do úst jeho zvadlý penis. Lékař jí v této posici viděl přímo do přirození, takže si s ní začal různě hrát a prohlížet si ji mezi stydkými pysky; což ho samozřejmě trochu vzrušilo, takže jeho penis se začal současně se soustavnou snahou asistentky přece jen pomalu zvětšovat.

Zanedlouho mu ho mohla asistentka dokonce začít honit rukou, pak si ho vsunula hluboko do pusy a začala mu ho dráždit jazykem. To byl ale mnohem slabší kontakt než při honění rukou a než tedy otrlý starší lékař potřeboval, takže přes nádherný pohled do rodidel asistentky začal jeho penis postupně ochabovat. To mu ovšem nijak nevadilo, aby si stáhl dolů rozkrok nad ním rozkročené asistentky a začal jí opět dráždit jazykem poštěváček. Protože asistentka klečela nad ním, začalo mu brzo stékat do pusy stále větší množství její pomalu houstnoucí milostné rosy; měla jí tam za celý večer opravdu dost a on ji během první přestávky ani neukojil… Opět netrvalo dlouho a asistentka se začala rozkrokem nad jeho ústy svíjet obrovským rozdrážděním, stále víc se rozkoší třásla a občas sebou dokonce divoce škubala, vzápětí sebou už potřetí za chvilku prudce škubla a lékař cítil i na jazyku, jak jí přirozením probíhají mohutné orgastické stahy a přitom jí doslova teče z rodidel do jeho úst pramének milostné rosy. Když se mu nahá asistentka vystříkala do pusy, rázně se otočila a téměř mu rozkázala „Lehněte si, já už chci konečně vidět, že je krásně i vám.“ Lékař se tedy na lůžku pohodlně natáhl, asistentka si k němu přisedla, vzala do ruky jeho ochablý penis a začala si s ním něžně hrát. Počínala si přitom docela zkušeně, volnou rukou hladila lékaře na podbřišku nad ochlupením, občas ho jemně pohladila i jinde po těle, pak si před ním opět roztáhla vsedě na okraji lůžka nohy, rozevřela si prsty stydké pysky a požádala ho, aby si s ní hrál, třeba i tak, aby ji to zabolelo. Nebylo divu, že zanedlouho se lékař vzrušil, jeho penis se zvětšil a pak úplně postavil, takže mu ho asistentka mohla začít opět honit rukou; lékař jen vydechl „jste opravdu skvělá…“ Jeho vzrušení začalo pomalu stoupat a tak se jí lékař zanedlouho zeptal „Můžu vás požádat, abyste se zatímco já budu krutě mučit paní Irenu, zase svlékla donaha a vydráždila se onanií vstoje přede všemi až k orgasmu?“ „No, teď už jsem docela vybitá, takže bych to třeba i udělala, kdybyste mi to přede všemi výslovně poručil, ale moc by se mi to nelíbilo a i když bych byla možná přede všemi i hotová, ty moje prudké orgasmy budou pořád jen pro vás,“ přemýšlela před ním nahá asistentka a stále mu rychle honila penis, „mne totiž tyhle věci začínají docela vzrušovat.“ „A pořádný orgasmus byste za takových okolností neměla?“ „No, to bych musela přivřít oči a představovat si, že budu stříkat jen pro vás…, pak určitě,“ řekla vzrušeně asistentka a v duchu si to představila, silně zvlhla, rafinovaně zpomalila dráždění lékařova penisu a jemně mu políbila žalud, ze kterého právě vytryskla ona malá bezbarvá kapička, předznamenávající brzký výstřik semene. Prudce vydrážděný lékař se jí ještě stačil zeptat, zda si připadá spíš „S“ nebo „M“; asistentka mu odpověděla „mně se to začíná oboje líbit přibližně stejně, ale radši se podřizuji,“ a opět se mu naklonila nad penis, „můžu?“ Vzápětí to lékaři v penisu silně zacukalo, beze slova se vzepnul a za okamžik mu začalo prudce stříkat do rozevřených úst nahé asistentky teplé semeno; asistentka však už byla poučená a tak mu ho nejdřív plynule polykala, další porce si ale zase labužnicky vychutnávala. Když lékař dostříkal, vzala mu ho asistentka něžně do úst a snažila se mu z něho vysát zbytky semene, jeho penis však zakrátko opět úplně zvadnul. Lékař se posadil, navlékl si košili, pohlédl na hodinky a uznale pravil „To jsme toho za necelou půlhodinu zvládli dost.“ „Já když se do toho jednou za čas dám, jsem k nezastavení,“ odpověděla mu s úsměvem asistentka. „Tak to já začínám přemýšlet, že tady s vámi jednou za čas zůstanu aspoň kus noci, chtěla byste to?“ „Mileráda,“ řekla upřímně asistentka. „Jen po mně nechtějte nějaké bůhvíjaké výkony,“ řekl lékař, „už mám přece jen nějaká léta.“ „Vždyť to bude stejně hlavně kvůli mně,“ pravila upřímně asistentka. Lékař se však najednou vyděsil „Vždyť jsme už měli být zpátky,“ a oba se rychle oblékli; asistentka to měla jednoduché, jen si na jinak nahé tělo oblékla plášť a upravila si rozcuchané vlasy, lékaři to trvalo poněkud déle, nakonec se taky učesal, asistentka mu spokojeně řekla „Bylo to zase moc hezké,“ a šťastně se na něho usmála, ale to už lékař otevíral dveře. Když ve vrátili do ordinace, byla už nahá paní Irena připravená a netrpělivě je očekávala. ***

Lékař usedl na své místo, nahá paní Irena přešla na jeho povel s dráždivě vztyčenými bradavkami prsů do středu ordinace před připravený stůl, postavila se před něj a dráždivě před ním vypnula tělo, upřela oči na veliké biče na zdi, vzrušeně se zachvěla a ohlásila lékaři "Jsem připravená a ochotná podstoupit úplně nahá cokoliv, dělejte si se mnou,co chcete, jsem ochotná podstoupit všechno!“ "Nechala byste se v hrozných bolestech i usmrtit?" otázal se jí lékař klidně. "Ano!" vykřikla nahá paní Irena a zachvěla se, „ovšem chtěla bych si předtím ještě něco užít, doufám, že jsem vám už ukázala a dokázala, že vydržím dost, ale chci ještě mnohem víc, mučte mne opravdu krutě, ze všech sil. Jsem vaše!" "To buďte bez starosti. Vypněte se!" řekl lékař a přikázal asistentce, aby připravila klystýr. „Na co klystýr, proboha?“ zeptala se překvapeně nahá paní Irena. „Abyste se nám tady potom v krutých bolestech nepodělala,“ řekl lékař, „a taky proto, že to bude pro vás před námi všemi poněkud ponižující.“ Paní Irena jen bezmocně vydechla. „A navíc to bude další přesvědčivý důkaz vaší totální poslušnosti a odevzdanosti do našich rukou, že?“ „Jistě,“ přisvědčila nahá paní Irena neochotně, ale to už nesla asistentka klystýr a lékař paní Ireně nařídil „otočte se, ať vám tam dobře vidíme, předkloňte se a vyceňte na nás zadek, rychle!“, vzal si od asistentky klystýr a když paní Irena poslechla, roztáhl jí volnou rukou půlky od sebe a rázně jí zarazil klystýr do konečníku, chvilku počal, až se paní Irena nadechne a pak jí neúprosně vyprázdnil celý obsah baňky do střev. „Líbilo se?“ „Nebylo to tak strašné, akorát že se tady před tolika lidmi velice stydím,“ řekla paní Irena a napřímila se. „No a teď se tady před námi ještě hezky vyčuráte, my si přitom změříme, kolik jste tam toho už zase měla,“ pravil lékař, asistentka uklidila klystýr a přinesla si větší cejchovanou nádobku. Lékař nahou paní Irenu vyzval, aby se před ním široce rozkročila a upřela mu pohled do očí. Asistentka jí přiložila nádobku k rozkroku, lékař začal opět nahlas počítat „Pozor! Tři, dva, jedna, teď! a nahá paní Irena pustila s očima upřenýma na lékaře moč. Lékař však za několik okamžiků vykřikl „Dost!“ a paní Irena bleskově močení utnula. „Ještě vás to tam tak pálí?“ zeptal se lékař. „Trošku,“ řekla rozkročená paní Irena. „Tak teď si k tomu klekněte a zase se pořádně rozkročte,“ vyzval ji lékař, vzal si do ruky bičík a požádal asistentku, aby si vzala velké černé důtky. Nahá paní Irena s nevýslovným strachem před nimi poklekla, široce se rozkročila a na rozkaz lékaře napnula ruce do vzpažení nad hlavu; pak se vyděšeně zeptala „Co teď bude?“ „Nic zvláštního,“ pravil lékař, „budete před námi dále čurat,“ napřáhl bičík, asistentka jí položila před rozkrok na zem nádobku a lékař začal hlasitě počítat. Nahá paní Irena poslušně uvolnila močové cesty, asistentka stojící vedle ní s důtkama se taky napřáhla a jakmile lékař vyslovil „teď!“ a paní Irena prudce vystříkla moč, začali ji oba nemilosrdně bičovat po celém těle, dokud proud její moči viditelně nezeslábl. Lékař pak odložil bičík, vzal si velké kleště a zatímco se vkleče rozkročená paní Irena pod ranami asistentčiných velkých důtek vykapávala, tisknul jí střídavě obě prsní bradavky kleštěmi; nahá paní Irena přitom hlasitě křičela, zatímco jí z rodidel odkapávaly poslední kapičky moči; když ucítila, že se zcela vymočila, vykřikla „jsem prázdná!“ a lékař s asistentkou ji přestali mučit. Lékař paní Ireně nařídil, aby vstala a opět se před nimi pořádně rozcvičila. Nahá paní Irena se postavila do Pozoru a vzápětí začala podle povelů lékaře cvičit, nejdříve běžná prostná, pak jí lékař přikázal, aby udělala pár dřepů a pak se pokusila roztáhnout na zemi do „provazu“ a vzpažila, šlehnul ji párkrát bičem a nařídil, aby se přede všemi vzepnula do stojky a v ní úplně roztáhla nohy. Nakonec si musela nahá paní Irena sednout na zem a krátce cvičit nohama. Když se opět postavila, přikázal jí, aby vylezla nahoru na stůl a sedla si do dřepu, asistentka jí vsunula pod zadnici nočník a lékař ji vyzval, aby se do něho vyprázdnila. Už během rozcvičky paní Irena cítila v břiše rychle vzrůstající tlak, ale na stole přede všemi se jí silně příčilo vypustit stolici, takže se ještě chvíli coby slušná dáma přemáhala, ale nakonec ji tlak v břiše přemohl a s ruměncem ve tváři vypustila před všemi na stole do nočníku s patřičným zvukovým efektem první dávku, vzápětí se jí však křečovitě sevřelo břicho znova a paní Irena pustila další porci. Lékař jí vyzval, aby na nočníku vzpažila ruce vzhůru, že jí to pak půjde lépe; netrvalo dlouho a nahá paní Irena se přede všemi znova hlasitě vyprázdnila, pak zůstala klidně sedět na nočníku a přede všemi už jen občas vypouštěla poslední zbytky stolice.

Za chvilku se jí lékař s účastí zeptal, jestli už je prázdná a paní Irena nejistě řekla, že asi ano, lékař jí tedy vyzval, aby se nadzdvihla, asistentka jí vytáhla zpod rozkroku plný nočník a odešla s ním na WC; když se vrátila a pečlivě očistila paní Ireně konečník, lékař paní Irenu vyzval, aby na stole opět ulehla do základní posice. Nahá paní Irena si odevzdaně lehla na stůl a poslušně roztáhla nohy v domnění, že ji lékař začne rozdražďovat na poštěváčku, lékař se však obrátil na pana Petra „Nechcete si se svou manželkou nejdřív ještě zasouložit?“ Ten byl ale ze všeho tak vyděšený, že jen znechuceně zakroutil hlavou. „A co kdybyste si to zkusil vy?“ navrhla asistentka lékaři téměř s jistotou, že se mu dosáhnout vyvrcholení nepovede, protože ho právě před chvilkou vystříkala. „Myslíte, že by to bylo vhodné?“ zeptal se překvapeně lékař. „Nebojte se, já vám pomůžu,“ utěšila ho asistentka a obrátila se na jejího manžela „co tomu říkáte vy, pane Petře?“ „Mně už je to všechno jedno,“ odsekl pan Petr. „Tak šup, pane doktore, rozepněte se, já jsem připravená vás přivést do tempa,“ vyzvala ho asistentka ve snaze, aby si lékař po takovém výkonu s paní Irenou aspoň něco užil. Lékař se rozepnul a posadil se, asistentka mu úslužně vytáhla penis z kalhot a protože byl samozřejmě úplně uvadlý, začala mu ho přede všemi snaživě třít mezi prsty. Lékař se rozpačitě rozhlížel kolem sebe, ovšem asistentka byla natolik snaživá a tak jí záleželo na tom, aby si lékař na paní Ireně taky trochu užil, podařilo se jí po chvilce lékařův penis se úplně vztyčit. Lékař pak vstal a se vztyčeným penisem přešel ke stolu s poslušně roztaženou paní Irenou a vnikl jí rázně do pochvy, že paní Irena přitom nadskočila a začal ji náruživě souložit. Za chvíli se uprostřed silných rázů penisu v její pochvě zeptal „Nebolí vás to ještě po tom ježečku?“ „Ne, tak daleko vás zatím necítím,“ řekla během usilovného přirážení nahá paní Irena. „No přirážíte mi opravdu perfektně,“ pochválil ji lékař a paní Irena přírazy ještě vystupňovala. Za chvíli mu ale začal penis pomalu měknout, lékař jí ho nakonec zklamaně vytáhl z pochvy, rozpačitě se zapnul a vyzval asistentku, aby teď dráždila paní Irenu na poštěváčku ona. Asistentka přistoupila, soucitně pohlédla na lékaře s tím, že mu to brzy vynahradí a začala prsty rychle zpracovávat Irenin poštěváček; věděla, jak má s paní Irenou zacházet a tak než se lékař vzpamatoval, začala si pohrávat rafinovaně s jejím sexuálním aparátem. Když po chvíli krajně rafinovaného zacházení se stále rozdrážděnější nahou paní Irenou asistentka uviděla, že se paní Irena pomalu začíná blížit do extase, její dráždění rázně přerušila a požádala lékaře, aby se dalších hrátek s jejím sexuálním aparátem opět ujal sám. Paní Irena však už byla zase velmi rozdrážděná, takže se pod prsty lékaře začala brzy svíjet v mohutné rozkoši, zanedlouho sebou cukla na začátku své předorgastické extase, rozhodila nohy, vzepnula rozkrok, otevřela ústa a vzápětí nahlas vykřikla „Dost!“, lékař bleskově ucukl rukou a paní Irena bezvládně padla rozkrokem na stůl. „To nic není, musíme si vás teď opravdu maximálně rozdráždit,“ řekl chladně lékař a přiložil jí do rozevřeného rozkroku ledovou žínku. Paní Irena hlasitě vykřikla, lékař žínku odložil a začal ji znova intensivně dráždit na poštěváčku. „Já si teď tady před vámi připadám jen jako nějaká určeným způsobem fungující věc,“ řekla vzrušeně paní Irena, když se jí zakrátko podařilo znova se rozdráždit. „Vždyť teď taky nic jiného nejste,“ odsekl lékař, „ale líbí se vám to, že?“ „Budete mne ještě dlouho tahle týrat?“ zeptala se nahá paní Irena a poddávala se dál své znova stoupající rozkoši. „Myslím, že teď to bude trvat ještě hodně dlouho,“ řekl lékař. „A co se mnou budete dělat pak?“ „Radši to ani nechtějte vědět,“ odvětil stroze lékař. Zanedlouho paní Irena opět překonala „hluchou fázi“ a začala dávat celým tělem najevo, jak se její rozkoš opět stupňuje, za chvíli se začala třást silným vzrušením, pak sebou opět zřetelně cukla a rozhodila nohy, celá se vzepnula vzhůru, otevřela ústa, obrátila rozkoší zakalené oči na lékaře a v posledním okamžiku před „spouštěcím bodem“ hlasitě zařvala „Dost!“ Asistentka mu znova podala ledovou žínku, lékař ji bleskově přitiskl krajně rozdrážděné paní Ireně do rodidel. Když nahá paní Irena vykřikla, vrátil žínku asistentce a začal nahé paní Ireně znova usilovně třít klitoris. „Jako stroj, opravdu jako stroj,“ prohlásil lékař za chvilku, když před ním na stole začala paní Irena opět patřičně reagovat na dráždění, „ale běda, když nebudete správně fungovat!“

„A zatím reaguju správně?“ zeptala se ho paní Irena. „No zatím nic moc, ale jde to,“ uklidnil ji lékař. „A v čem bych se měla ještě vylepšit?“ opět se zeptala paní Irena nejistě. „Myslím, že byste se přitom třeba měla víc starat, kam se díváte,“ prohlásil lékař a přísně si změřil její nahé tělo pohledem, „a víc se do toho vnitřně položit, prsy vám třeba vůbec nestojí.“ „Budu se snažit polepšit,“ vydechla už zase zřetelně rozdrážděná paní Irena. „Myslíte, že jí to bude třikrát stačit, nebo mám ještě přidat?“ zeptal se lékař uprostřed dráždění paní Ireny pozorně přihlížející asistentky. „No nevím, já bych jí ještě aspoň dvakrát přidala,“ usoudila asistentka. „Vy mne usoužíte,“ prohlásil lékař a otřel si volnou rukou čelo. „Ať to má hezké,“ řekla vzrušeně asistentka. To už se ale prudce rozdrážděná paní Irena zase začala vzrušením svíjet na stole a cukala rozkrokem v předtuše další předorgastické extase, pak upřela poslušně oči na lékaře, za chvilku sebou škubla, prudce rozhodila nohy a nadzdvihla rozkrok nad stůl, otevřela ústa, za okamžik se vzepnula skoro do mostu a s očima stále bezmocně upřenýma na lékaře v posledním tažení rozdrážděně vykřikla „Dost!“ Lékař jí potřetí bleskově přiložil na rodidla ledovou žínku, nahá paní Irena padla rozkrokem dolů a namáhavě dýchala; v rozkroku jí občas škublo, takže lékař viděl, že tentokrát neměla daleko do orgasmu. „Nesmíte se udělat, to bychom to mohli zabalit a vy jet domů,“ napomenul ji lékař a nabídl asistentce, jestli ji teď nechce aspoň chvilku dráždit ona. Asistentka ale řekla, že se jí vynasnaží při jejím pátém vydražďování pomoct jinak, a tak lékař začal paní Irenu počtvrté za sebou dráždit na poštěváčku. Když se nahá paní Irena opět zřetelně rozdráždila, zeptal se jí „Líbí se vám to vůbec? Prožíváte to i vnitřně, celou svou duší?“ „Snažím se pane doktore, vím že mne pak čekají příšerné bolesti,“ hlesla nahá paní Irena. „To tedy ano, a těšíte se na ně?“ „Docela ano, vždyť jsem je sama chtěla a kvůli tomu jsem si vás hledala,“ pravila paní Irena a vtom jí do rozkroku vytryskla obrovská porce milostné rosy. Lékař ji ještě chvíli rychle dráždil na poštěváčku a jak uviděl, že se před ním roztažená paní Irena začíná opět přibližovat do extase, najednou výrazně zpomalil dráždění. Paní Irena okamžitě vylétla rozkrokem vzhůru, jakoby se snažila přitlačit se poštěváčkem silněji na jeho ruku, ovšem její rozkoš to ihned prudce zesílilo. Lékař tedy vzápětí její dráždění opět zrychlil a za moment opět zpomalil, nahá paní Irena znova vylétla rozkrokem vzhůru vstříc jeho ruce, takže lékař usoudit, že by tímto způsobem dosáhla orgasmu ještě dřív než normálně, proto její dráždění přerušil na několik vteřin úplně a odtáhl ruku. Potom ji opět začal dráždit a celý tento postup - zpomalení - úplné přerušení - nové dráždění, začal po delší dobu opakovat. Nahá paní Irena přitom každou chvilku vyhazovala rozkrok vzhůru a pak zklamaně padala dolů; takto si lékař rafinovaně pohrával s jejím sexuálním aparátem dokud nahá paní Irena neodpadla vyčerpáním a nepřestala na tyto opakované hrátky se svým tělem reagovat. Lékař ji potom vydráždil na samý pokraj předorgastické extase a když sebou nahá paní Irena zřetelně cukla jako že to na ni přichází, rázně dráždění ukončil a opět jí silně přitiskl do rodidel ledovou žínku. Za moment ji ovšem začal rozdražďovat popáté a vydráždění nahé paní Ireny trvalo tentokrát poměrně dlouho a bylo vidět, že jí to jde těžce. Asistentka se tedy usmála na lékaře, opět shodila plášť a úplně nahá si stoupla tak, aby na ni paní Irena dobře viděla, rozkročila se a začala intensivně onanovat. Obě ženy na sebe upřely pohled a jejich vzrušení začalo rychle stoupat. Asistentka se však při pohledu na rozdrážděnou paní Irenu s nestoudně vyceněným úplně prokrveným přirozením a při vědomí, co bude už za pár okamžiků následovat, vydráždila rychleji a tak když ucítila, že se blíží do extase, onanii rázně ukončila, rychle si oblékla plášť a s omluvným úsměvem se prudce vzrušená postavila vedle lékaře a spolu s ním pozorně sledovala poslední chvíle její krajní rozkoše. Po jednom mimořádně silném záchvěvu svého těla se prudce rozdrážděná paní Irena najednou vzrušeně zeptala "máte už na mne všechno připraveno?", a lékař stroze odpověděl "Jistě, mladá paní, za chvíli začneme!" „A co mi budete dělat?“ vykřikla už krajně vydrážděná paní Irena. „Krutě vás mučit v přirození, mladá paní, ale nejdřív vám tam vbodneme nadlouho jehlu.“

Paní Irena vzápětí s maximálním vzrušením, které jí už těžko dovolí souvislou řeč, téměř vykřikla "Ukažte mi, prosím... tu jehlu!", opět se celá prudce zachvěla vzrušením a několikrát rychle zacuká úplně vypnutým rozkrokem. Lékař klidně pokynul asistentce "no, jen jí to ukažte, ať vidí, co ji čeká!", dále pokračoval v intenzivním dráždění paní Ireny na poštěváčku a díval se na její bouřlivé reakce. Asistentka nastavila rozdrážděné paní Ireně připravenou jehlu přímo před oči. Speciální „lékařská“ jehla byla spíš bodec dlouhý asi deset centimetrů, silná byla jako běžná jehla a stejně tak měla veliké ouško. Roztažená paní Irena se s očima upřenýma na jehlu na stole prudce zachvěla vzrušením, rozdrážděně vykřikla „ta je ale velká, tak obrovskou jehlu… jsem dneska v sobě ještě neměla!“ a vzápětí se nevěřícně zeptala "Ta bude... za chvíli... celá ve mně?" "Ale měla, vážená paní, tenkrát jste ji ovšem moc neviděla,“ odtušil na to lékař věcně, „zase ji budete mít celou v sobě… no, až po ouško." "Je dost ostrá?" vykřikla roztažená paní Irena, když ucítila blížící se předorgastickou extasi. "Samozřejmě," odpověděl chladně lékař a pak ji přísně vyzval „Snažte se teď udržet rozdráždění co nejdéle na pokraji extase, doslova balancujte na jejím prahu před orgasmem…“ Paní Irena se zapřela a docela se jí to dařilo, lékař se jí vzápětí zeptal „Cítíte už ten orgasmus?“ „Ano, mám ho… na krajíčku,“ zachvěla se nahá paní Irena pod jeho prsty. „Já když tak trochu zpomalím,“ nabídl jí lékař. „Ach, trochu, prosím…“ vydechla krajně rozdrážděná Irena. „Jste už pořádně napnutá?“ „Strašně, už to dlouho… nevydržím!“ vykřikla paní Irena zoufale. Lékař se pak snažil v tomto dialogu ještě delší dobu pokračovat a se zájmem pozoroval, jak má paní Irena tělo sexuálně mohutně napnuté na prahu extase a svůj blížící se orgasmus již podvědomě cítí; nesmírnou rozkoší se před ním na stole celá zděšeně třásla. U mužů je něco takového nemožné, jejich vzrušení letí do celou dobu dráždění přímočaře vzhůru a jakékoli vyrušení, výraznější zpomalení nebo přerušení stimulace okamžitě srazí jejich vzrušení na minimum a jejich penis většinou zcela ochabne. Ani mnoha ženám se to někdy moc nedaří, často záleží na tom, jak jsou předtím nadržené, ale paní Ireně se to docela dařilo, takže lékař si s ní takto pohrával delší dobu a přitom s ní pokračoval v dráždivém dialogu, podmínkou však bylo, že paní Irena svůj blížící se orgasmus podvědomě cítit a mít celé tělo mohutně sexuálně napnuté až na samém prahu extase! Trvalé udržování těla a sexuálního aparátu na samém pokraji předorgastické extase, navíc těsně před začátkem krutého mučení je jistě jedním z dokonalých projevů nepředstíraného sebepřemáhání a skutečného otroctví. Pro paní Irenu však bylo takové udržování sexuálního aparátu stále jen na pokraji orgasmu málo a tak to už nevydržela a krajně rozdrážděná na pokraji předorgastické extase najednou vzrušeně vykřikla "Tak už mně zase mučte přece, rozkrájejte mě třeba zaživa!" „Buďte trpělivá, nejdřív si musíte pořádně rozhýbat sexuální aparát!“, okřikl ji lékař přísně, rychle ji rozdráždil do extase až na úplný pokraj orgasmu, pak její dráždění rázně přerušil a okamžitě jí nemilosrdně vbodnul onu velikou jehlu hluboko do rozevřených rodidel mezi močový otvor a poševní vchod doprostřed její stydké rýhy. Nahá paní Irena příšerně zařvala, ale lékař nepoznal, zda jen hroznou bolestí nebo i rozkoší, a když se zklidnila, zeptal se jí „Tak už se vám to začíná líbit? Mám pokračovat?“ a paní Irena vzrušeně přisvědčila. Lékař ji začal znova dráždit i s jehlou ve stydké rýze na poštěváčku, ovšem jakmile začala nahá paní Irena dávat najevo zřetelné známky svého rozdráždění, vždy najednou bleskově ucukl rukou a když zmateně nadskočila, přikázal jí namáhavé cvičení nohama a rukama vleže na stole a pak zase její dráždění obnovil. Když se postupně rozdráždila skutečně silně, upozornil ji, že až za chvíli její dráždění náhle přeruší, musí bleskově seskočit ze stolu dolů a prudce rozdrážděná přede všemi cvičit podle jeho povelů na zemi. Nahá paní Irena pak musela podle přísných povelů lékaře cvičit s jehlou hluboko v rodidlech buď vleže na stole nebo po bleskovém seskoku ze stolu na zemi namáhavá prostná. Jehla se jí přitom v rodidlech nemilosrdně hýbala a paní Irena při některých cvicích hlasitě sténala bolestí. Na rozkaz lékaře pak znova ulehla na stůl a lékař ji začal intenzivně dráždit na poštěváčku.

Jakmile se paní Irena opět vydráždila před orgasmus, rozhodila na povel lékaře po rázném přerušení dráždění bleskově nohy, poslušně napnula ruce za hlavou do maxima, vypnula rozkrok a lékař jí začal pomalu a bolestivě vtlačovat jehlu postupně stále hlouběji do rodidel, přitom s ní uprostřed krutých bolestí a jejích zoufalých reakcí průběžně hovořil, vyptával se, zda ji to opravdu hrozně bolí a jaké má přitom pocity. Jehla byla opravdu velice dlouhá a ostrá, nahé paní Ireně doslova drásala vnitřnosti, zejména když jí po úplném zavedení do rodidel vyčnívala ven z asi deseticentimetrové jehly jen kousíček ouška! Když ve spolupráci s asistentkou dokončili zavedení jehly, zeptal se lékař nahé paní Ireny, jestli jí to stačí nebo jestli ji chce mít ve vnitřnostech ještě hlouběji. Paní Irena s hroznou bolestí v rozkroku vykřikla, že zatím stačí a že si časem případně řekne, aby jí lékař jehlu zasunul ještě dál, na výslovnou otázku lékaře, zda už je spokojená, vyhrkne „Ano!“ a požádá ho, aby ji znova rozdráždil na poštěváčku. Lékař ji tedy začne opakovaně dráždit na poštěváčku a paní Irena se i s velkou jehlou hluboko v přirození k údivu lékaře i asistentky poměrně rychle rozdráždí; jakmile překoná onu „hluchou fázi“, rozdrážděně vykřikne „Mučte mě dál a víc, vůbec se toho nebojte a mučte mne zcela bez zábran!“ „Nebojte se, za chvilku vám vbodneme jehlu hluboko do pravého prsu,“ řekl lékař chladně. „A do levého ne? Jak k tomu přijdu?“ vykřikla již zase prudce rozdrážděná nahá paní Irena. „Tam je to nebezpečné vbodávat hluboko. Co kdybychom vám ji vbodli přímo do srdce nebo do aorty? To byste nám tady rychle dodýchala! Usmrtit vás přece jen nechceme,“ řekl lékař. „To je škoda…“ vydechla rozdrážděně nahá paní Irena. „Nechcete tam aspoň skřipku?“ „Když budete tak hodný,“ zasténala nahá Irena a asistentka došla pro skřipku. „Cítíte jehlu?“ zeptal se za chvíli lékař, když se nahá paní Irena začala znova blížit do extase. „Ano, ale už jsem si na ni asi dost zvykla, takže míň.“ Zanedlouho se paní Irena vzepnula, rozhodila nohy, vypnula rozkrok, upřela oči na lékaře a začala se před ním prudce třást v nové předorgastické extasi. Asistentka se postavila za její hlavu a chytla ji za vzpažené ruce, paní Irena nadzvedla rozkrok vzhůru, otevřela ústa a v posledním tažení hlasitě vykřikla „Dost!“ Lékař ucukl rukou, vzal si pevně do prstů koneček jehly vyčnívající z jejích rodidel a začal jí jehlou prudce hýbat ve vnitřnostech tak, aby ji špička jehly uvnitř těla doslova drásala. Nahá paní Irena zděšeně vyhodila rozkrok vzhůru a začala s očima upřenýma na lékaře příšerně řvát. Během dalšího mučení ji lékař pokaždé přivedl až do extase, těsně před „spouštěcím bodem“ orgasmu její dráždění rázně přerušil a pak ji dlouho krutě mučil nemilosrdnými důkladnými a rasantními pohyby jehlou zabodnutou hluboko do jejího přirození. Přitom pohyboval jehlou hluboko v těle úplně roztažené paní Ireny tak, aby jí působil ostrým hrotem jehly co nejsilnější bolest v jemných tkáních rozkroku mezi pochvou a močovou trubicí, ovšem natolik opatrně, aby jí nezpůsobil sebemenší vnitřní poranění a například jí nepronikl hrotem jehly poševní stěnou přímo do pochvy nebo do močové trubice. Asistentka jí v nejkritičtějších chvílích otírala spánky a lékař ji takto nemilosrdně mučil ostrou špičkou jehly nepřetržitě aspoň minutu. Jinak zcela volná, nijak nespoutaná paní Irena s rukama stále oddaně rozpaženýma dozadu za hlavu poslušně držela, sama roztahovala nohy do maxima vstříc mučení a ochotně vzrušeně, aktivně sama spolupracovala s lékařem, přesně plnila jeho rozkazy, během rasantních pohybů jehlou uvnitř těla se bezmocně svíjela v šílených bolestech roztažená před lékařem na stole a zatímco jí asistentka pevně držela ruce za hlavou, téměř nepřetržitě příšerně křičela a chvílemi doslova nepříčetně řvala nepředstavitelnou bolestí. Po několika minutách lékař přerušil její kruté mučení, nechal jehlu úplně vbodnutou hluboko do jejích rodidel, vzal si další dlouhou jehlu, volnou rukou jí rozdráždil pravou bradavku a když se jí zanedlouho poslušně vztyčila, rázně jí vbodnul jehlu středem bradavky do pravého prsu. Paní Irena opět příšerně vykřikla krutou bolestí, ale pomalu už ani nevěděla, kde ji to bolí víc, zdali nahoře nebo dole, měla celé tělo v jednom ohni. Lékař ji pak začal znova dráždit na poštěváčku a vyzval asistentku, aby jí pevně upnula na levý prs skřipku. Když se nahá paní Irena se dvěma jehlami hluboko v těle a se skřipkou pevně upnutou na levém prsu zakrátko znova vzrušila (byla ještě totiž značně rozdrážděná od minula), zeptal se jí, jestli se jí to ještě líbí. Paní Irena vzrušeně vyrazila „Líbí, čím víc mne to bolí, tím víc mne to vzrušuje,“ a po chvíli řekla „mučte mne ještě hodně dlouho a bez nejmenších zábran moje mučení ještě stupňujte!“

Když lékař udiveně zakroutil hlavou, paní Irena uprostřed intensivního dráždění poštěváčku pravila „nemám to přece každý den, ale poprvé a asi naposled v životě!“ a opět jí z rodidel vytryskla lékaři pod rukou milostná rosa. „Jak se teď cítíte?“ zeptal se jí za chvíli opět lékař. „Hodně mne to už všude bolí, ale právě proto jsem snad poprvé v životě krajně vzrušená… a tedy šťastná,“ vypravil ze sebe nahá paní Irena, „viděl jste… právě… ne? „Spíš cítil, jak mi zvlhly prsty,“ usmál se na ni lékař, „a kde vás to bolí nejvíc?“ „Tam… v kundě,… jak jste mi tam před chvílí hluboko ve mně… trhal vnitřnosti,“ vyrážela ze sebe namáhavě již opět prudce vydrážděná paní Irena. „Vy asi nevíte, že to zdaleka ještě není všechno,“ odsekl lékař a výrazně zrychlil dráždění. Paní Irena před ním s rozkoší vypnula podbřišek, nastavila poštěváček vstříc jeho prstům a začala se na stole smyslně vlnit a prohýbat ve snaze si ještě vystupňovat požitek, pak mu opět upřela pohled do očí. Lékař s ní během dráždění občas hovořil o jejích pocitech, síle jejích bolestí a případné rozkoši, kterou jí to působí, Pokud během tohoto drastického mučení drážděná paní Irena rozpozná přicházející orgasmus, musí na to pokaždé hlasitým výkřikem ("Pozor, budu!" a podobně) upozornit lékaře, ten vzápětí její dráždění přeruší Když se zanedlouho začala zřetelně blížit do extase, lékař nejprve ještě zrychlil, potom ale její dráždění znovu výrazně zpomalil, nahá paní Irena zalapala po dechu, prudce sebou škubla, rozhodila nohy a začala se před lékařem znova nadzvedávat rozkrokem vzhůru; vzápětí zatnula zuby a s hlasitým výkřikem „Dost!“ rázně napnula ruce za hlavou. Lékař ucukl rukou, roztažená paní Irena s rukama napjatýma nad hlavou vykřikla „mučte mě!“ a zatímco jí asistentka ze všech sil držela ruce, lékař jí začal znova rasantně pohybovat jehlou v rozkroku a trhat jí ostrou špičkou jehly vnitřnosti. Ve spolupráci s asistentkou postupně prudce stupňoval její mučení; kromě razantních pohybů jehlou ve vnitřnostech ji navíc bičoval, tisknul jí mohutně zduřelé bradavky prsů kleštěmi, kapal jí žhavý vosk na tělo, přitom jí vytýkal chyby v jejím chování a vyhrožoval jí dalšími krajně krutými tresty. Paní Irena zoufale křičela, ale tím současně mírně přitahovala nohy k sobě. Lékař na ni zakřičel, aby přehlušil její řev „roztáhněte ty haksny pořádně a nastavujte se mi, nebo vás zmučím do bezvědomí!“ Paní Irena v kratičké pauze mezi hlasitým řevem vykřikla „Jak?“ „Rozřežu vám rodidla mezi velkými a malými pysky, a pak vám obřežu poštěváček a prsní bradavky, bude z vás cedit krev proudem!“ a vystupňoval razanci pohybů špičkou jehly hluboko v jejím rozkroku; poslušně rozevřená nahá paní Irena s očima upřenýma do očí hlasitě křičela, ale jinak se ani nehnula. Když lékař pustil jehlu, stačila nahá paní Irena jen zoufale zvolat „Tak teď jsem tam vevnitř snad už úplně roztrhaná,“ lékař jí chladně odsekl „nebojte, nic tak důležitého tam nemáte!“ a zatímco asistentka jí stále pevně držela za vzpažené ruce, vzal si další jehly a přísně paní Ireně rozkázal, aby vypnula břicho. První jehlou jí pomalu a co nejbolestivěji prošil těsně nad pupkem špičkou nahoru k prsům, dalšími dvěma jí prošil břicho vodorovně těsně pod pupkem, každou hrotem na jinou stranu, poslední kousek pod nimi špičkou dolů směrem k podbřišku. Během prošívání břicha jehlami asistentka stále pevně držela paní Irenu za vzpažené ruce a lékař jí občas volnou rukou dráždil poštěváček, paní Irena však najednou uprostřed drastického mučení rozpoznala přicházející orgasmus a hlasitě vykřikla "Pozor, budu!" Lékař hlasitě zvolal „tak to vás za to musím opravdu drsně potrestat!“ a okamžitě její mučení prudce vystupňoval; kromě dalších razantních pohybů jehlou ve vnitřnostech ji vleže krutě zbičoval, pak požádal asistentku, aby jí přestala na okamžik držet ruce a přinesla mu kleště a hořící svíčku, několikrát jí stiskl zduřelou bradavku prsu s jehlou kleštěmi a začal jí pokapávat prsy, břicho, boky a podbřišek žhavým voskem. Nahá paní Irena zoufale sténala, při silném stisku prsu s jehlou čelistmi kleští hlasitě zakřičela bolestí, ale její vzrušení nijak neklesalo. Lékař roztáhl nahé paní Ireně poševní otvor na nejvyšší možnou míru a pomalu jí napresoval do pochvy dnem napřed větší sklenici širokou asi pět centimetrů, kterou jí pochvu úplně roztáhl, výhrůžně řekl „a běda, když vám vypadne!“, a když jí asistentka pustila ruce. začal ji potřetí rychle dráždit na poštěváčku. Jakmile se nahá paní Irena začala opět vzrušeila, lékař jí vyzval „Tak se před námi znova hezky rozdrážděte,“ a když se paní Irena začala cukat v předtuše blížící se extase, upozornil ji, že za chvilku bude muset na jeho povel „Vztyk!“ bleskově seskočit ze stolu a vypnout se nahá s rukama nad hlavou uprostřed ordinace.

Po mohutném rozdráždění paní Ireny lékař utnul její dráždění a začal jí opět pohybovat jehlou v rodidlech, potom krátce i jehlou v pravém prsu, a během nejdrastičtějšího mučení, uprostřed rasantních pohybů jehlou hluboko v jejím rozkroku, náhle jehlu pustil a co nejhlasitěji aby překřičel její křik - na téměř už bezvládnou paní Irenu vykřikl "Vztyk!" a odstoupil stranou. Asistentka jí ihned pustila hlavu a rovněž odstoupila. Bez jediného okamžiku na uvolnění nebo dokonce psychické "vzpamatování se" z právě skončeného příšerného mučení musela nyní nahá paní Irena zareagovat ve zlomku vteřiny, bleskově vylétla celým tělem vzhůru, seskočila ze stolu a bez nejmenšího zaváhání s dráždivě vypnutým tělem, s pochvou roztaženou velikou sklenicí a jehlou hluboko v přirození, přešla úplně nahá pomalu důstojně doprostřed ordinace, postavila se zpříma čelem k lékaři, celá se poslušně vypnula a jediným souvislým eroticky dráždivým pohybem vzpažila ruce nad hlavu. Jakmile se nahá paní Irena dráždivě prohnula do výponu a znehybněla, asistentka se jí sehnula k rozkroku a začala jí nemilosrdně otáčet sklenicí v pochvě, lékař si mezitím vzal do ruky bičík, přistoupil k ní, na okamžik jí povolil skřipky na levém prsu, několika hmaty jí volnou rukou rozdráždil obě prsní bradavky a několikrát zapráskal do vzduchu bičíkem. Potom jí stroze přikázal "Připravte se!" a když se nahá paní Irena ve výponu poslušně napnula, začal ji bičovat přes prsy, břicho až po ochlupení. Asistentka jí přestala otáčet sklenicí v pochvě, napřímila se a současně ji rasantně šlehala zezadu přes záda a zadnici; nahá paní Irena reagovala na každý šleh prudkým škubnutím a pokaždé hlasitě vyrazila krátké, avšak stále bolestivější "AU!" Po několika zřetelně oddělených úhozech rychle za sebou se lékař vždy na okamžik zastavil a přísně zavelel nahé paní Ireně "Vpravo (vlevo) v bok!", aby byla stále natočená čelem k němu. Když nahá paní Irena udělala s oddaně vzpaženýma rukama čtvrtobrat, lékař jí přikázal, aby se vypnula, a aniž by jí dal možnost se vzpamatovat, ihned obnovil bičování a stojíc stranou, aby na ni její muž dobře viděl, ji zepředu rázně šlehal přes vypnuté břicho, prsy a stehna. Bičovaná paní Irena přitom nesměla sebeméně pohnout rukama směrem dolů k tělu a tím naznačit sebemenší pokus o sebeobranu, naopak musela stále poslušně nabízet své nahé tělo lékaři a sama se úplně vypínat vstříc jeho rázným šlehům, hlasitě křičet a přitom se mu upřeně dívat do tváře, případně do očí. Přestože předcházející kruté mučení jehlou hluboko uvnitř těla ještě stále silně cítila a kromě toho v rozpíchaných vnitřnostech nyní bolestivě vnímala nejen velkou láhev uvnitř své stále maximálně roztažené pochvy, ale již nehybnou jehlu samotnou, cítila během bičování postupně stále větší erotickou rozkoš a spolu s ní opět prudce stoupalo její pohlavní vzrušení. Po několika "sériích" prudkých šlehů lékař nahé paní Ireně přikázal, aby bezbranně vzpažila ruce vzhůru do posice jakoby se vzdávala a opět se před ním úplně vypnula - a když na ní postřehl známky pohlavního vzrušení, šlehnul ji poslušně vypnutou několikrát rázně bičem přes bezbranně obnažené tělo a pak se jí úsečně zeptal "Tak vy jste už zase vzrušená?" A nahá paní Irena samozřejmě pravdivě odpověděla "Ano!" Lékař odložil bičík, přikázal nahé paní Ireně, aby se široce rozkročila, vyzval pana Petra, aby si stoupl vedle něho před rozkročenou paní Irenu a vyzval ji „Tak teď dokažte, že jste tam mokrá a vytáhněte si před námi tu flašku z pochvy!“ Nahá paní Irena uchopila láhev za hrdlo a pokusila se ji ze sebe vytáhnout; ovšem ouvej, láhev jí tam držela tak pevně, že s ní pohnula pouze o kousíček, navíc zjistila, že v pochvě až tak vlhká není. „Pomozte jí bičíkem, třeba přitom víc zvlhne…“ vybídl lékař asistentku. Asistentka přistoupila k nahé paní Ireně zezadu a začala ji rafinovaně šlehat bičíkem. Paní Irena sebou pokaždé škubla prudkou bolestí, ale kupodivu jí to docela pomohlo, takže se jí dařilo velikou sklenici před pozorně přihlížejícími muži pomalu po částech vytahovat z pochvy. Pan Petr si zděšeně prohlížel úplně rudé nahé tělo své manželky, na kterém se zřetelné stopy po šlezích bičů pomalu slévaly do velikých souvislých podlitin, z některých už jí dokonce odkapávala krev. Po veliké snaze a obrovském utrpení se paní Ireně nakonec podařilo si vytáhnout sklenici z pochvy a okamžitě ji nabídla k prohlédnutí mužům. Byla na ní souvislá vrstva lepkavého bílého slizu, její milostné rosy. „Vzpažte,“ poručil lékař nahé paní Ireně, a ta ihned uposlechla. „Máme si ji nechat tady, nebo si ji vezmete na památku domů?“ zeptal se lékař, když si ji oba muži podrobně prohlédli. Pan Petr si k ní dokonce přičichl a překvapeně zjistil, že milostná rosa jeho manželky docela příjemně voní. „Vezmeme si ji sebou domů,“ pravil vzrušeně.

„Ale musíte nám odpřisáhnout, že ji nikdy neumyjete, až to zaschne,“ prohlásil striktně lékař, přistoupil ke stále rozkročené paní Ireně a opatrně jí nahmátl poštěváček. „Přísaháme,“ vydechli oba manželé téměř současně. Lékař stiskl paní Ireně poštěváček mezi prsty a vytáhl jí ho z rodidel co nejvíc ven, aby jí byl co nejlépe vidět, pak jí ho uchopil mezi prsty u kořene a začal jí přede všemi nejprve rychle, postupně však stále pomaleji a účinněji dráždit jeho úplně vyceněnou hlavičku konečky prstů. Široce rozkročená paní Irena stála nahá s bezbranně vzpaženýma rukama a poštěváčkem smyslně vytaženým nad tmavé ochlupení rozkroku čelem k ostatním, poslušně vypínala tělo a dívala se jim do tváří; zatímco se lékař postavil mírně stranou, aby na ni bylo dobře vidět a bylo možno podrobně pozorovat všechny její fysiologické reakce na dráždění poštěváčku a procesy, svědčící o jejím stoupajícím pohlavním vzrušení. Lékař během manipulace s klitorisem paní Ireny průběžně hovořil s jejím manželem a hlasitě komentoval její reakce, občas se při dráždění vstoje rozkročené nahé paní Ireny dotkl jehly zabodnuté hluboko do jejích rodidel, protože však cílem dráždění bylo v této chvíli výhradně patřičně ji rozdráždit před dalším mučením, snažil se tomu pokud možno vyhnout, i když bolest prokazatelně zvyšovala její pohlavní rozkoš. Dráždění rozkročené paní Ireny na hlavičce poštěváčku potom na chvíli převzala asistentka, lékař si připravil potřeby k nastávajícímu mučení a pak kolem nahé paní Ireny obcházel s bičíkem v ruce. Během jejího dráždění se jí dotýkal bičíkem na různých místech nahého těla, dával jí k bičíku "přivonět", přejížděl jí bičíkem přes hroty vztyčených bradavek, po vypnutém břiše, nad ochlupením podbřišku a přitom vedl s drážděnou paní Irenou rafinovaný dialog. „Už se blížíme do finále,“ podotkl potom a zeptal se jí „těšíte se?“ „Ano…“ hlesla nahá paní Irena, „bylo to dnes všechno vůbec moc hezké.“ Jakmile se nahá paní Irena začala opět viditelně cukat stoupajícím pohlavním rozdrážděním, převzal lékař od asistentky její dráždění, vzápětí ho však znenadání přerušil, chvíli ji nechal široce rozkročenou a silně vydrážděnou vzrušeně vlnit s bezbranně vzpaženýma rukama a vypnutým tělem, vzal si znova do ruky bičík, najednou ji nečekaně prudce šlehnul přes vypnuté břicho a pak ji začal zřetelně oddělenými šlehy nemilosrdně bičovat přes břicho, prsy a stehna. Cílem bičování bylo v této fázi břicho poslušně vypnuté nahé paní Ireny, lékař ji proto během bičování přísně vybízel, aby ho sama vypínala vstříc jeho prudkým šlehům, a protože jde o jednu ze životně důležitých oblastí jejího těla, stupňoval její sebepřemáhání tím, že jí nařídil, aby při bičování břichem viditelně pomalu dýchala a přísně její dýchání řídil ráznými povely. Nahá paní Irena se odevzdaně vypínala šlehům a prohýbala se do záklonu, aby měla břicho správně nastavené úhozům, a při každém šlehu se bezmocně cukala a křičela bolestí... Uprostřed nejprudšího bičování lékař najednou paní Ireně rázně zavelel „na kolena!“ Nahá paní Irena před ním okamžitě padla s bezbranně vzpaženýma rukama na kolena; přitom se však do nich pádem z výšky bolestivě uhodila a trochu zavrávorala, ale rychle se napřímila, vzepnula se, poslušně napnula ruce nad hlavu a lékař okamžitě začal znova prudce bičovat. Za chvíli lékař přerušil bičování, postavil se za klečící nahou paní Irenu, levou rukou si ji přidržel za vzpažené ruce, zaklonil si její tělo mírně dozadu a tahem za ruce vzad ji trvale udržoval v této posici. Asistentka přistoupila, odepnula poslušně zakloněné paní Ireně z levé bradavky skřipky a opět rozdráždila na bradavkách, i na té s hluboko vbodnutou jehlou. Nahá paní Irena se dívala před sebe a bezbranně těkala očima po ordinaci; lékař se jí přitom zezadu jemně dotýkal nahého těla bičíkem a přejížděl jí po něm jeho násadou. Po náležitém rozdráždění a zduření prsních bradavek paní Ireny asistentka jejich dráždění ukončila a odstoupila, paní Irena se na rozkaz lékaře napnula a s rukama vzhůru nad hlavou, mohutně prokrvenými a krajně zduřelými bradavkami a dvorci prsů bezbranně vypnula nahé tělo vpřed; z pravého prsu jí stále čnělo ouško hluboko vbodnuté jehly. Lékař stál vzadu za ní, volnou rukou ji pevně držel za vzpažené ruce, prohnul si ji mírně vzad a pak začal pod sebou vkleče vypnutou nahou paní Irenu zezadu prudce šlehat přes krajně zduřelé rozdrážděné prsy. Nahá paní Irena s pohledem upřeným vpřed opět bolestivě křičela a zmítala se, lékař ji však pevně držel za vzpažené ruce a vypnutou v mírném záklonu ji neúprosně bičoval dál a snažil se jí přitom zasáhnout přímo prsní bradavky. Po několika sériích úvodních šlehů lékař uvolnil nahé paní Ireně ruce, postavil se vedle ní a přikázal jí, aby tentokrát vkleče bezbranně rozpažila ruce vzhůru do posice jakoby se vzdávala a úplně se vypnula.

Jakmile klečící nahá paní Irena uposlechla, lékař jí znova rozdráždil bradavky a jakmile jí naběhly tak, že jí doslova trčely vzhůru před sebe, důrazně jí přikázal, aby mu od této chvíle každý zásah přesně přímo na bradavku ihned ohlásila a pak ji začal v rozpětí několika vteřin rafinovaně bičovat jednotlivými, obzvlášť prudkými šlehy přes prsa, aby si mohla každý šleh naplno vychutnat, a přitom dával velice záležet na tom, aby ji pokaždé zasáhl pokud možno přesně na zduřelou bradavku. Vkleče bičovaná paní Irena pak každý zásah přímo na bradavku okamžitě hlásila výkřikem "Pravá!", "Levá!", případně "Obě!", přitom se stále dívala lékaři do očí a vypínala prsy jeho pohledu. Obzvlášť zásahy na pravou bradavku s jehlou byly mimořádně bolestivé. Lékař bičoval nahou paní Irenu vkleče přes prsy velice dlouho, nejméně pět a více minut, poté její bičování nakrátko přerušil a vyzval asistentku, aby jí pro vystupňování pocitu totálního sebeodevzdání pevně spoutala napnuté ruce nad hlavou k sobě, zatímco on se dále věnoval jejím zduřelým prsním bradavkám. Během dalšího bičování si začal klečící paní Irenu prohýbat tahem za pouta na rukou do záklonu, nařídil jí aby zvrátila hlavu dozadu a pak ji vypnutou a poslušně prohnutou vzad rázně bičoval přes prsy, břicho a podbřišek... Asistentka pak uvolnila nahé paní Ireně pouta na rukou, lékař si stoupl za ni, prohnul si ji opět za vzpažené ruce do záklonu a po náležitém prudkém zbičování s ní náhle prudce mrštil o zem. Bezmocná paní Irena se pokusila vstát, ale lékař na ni vykřikl, aby si na podlaze klekla do předklonu rozkročmo a opřela se lokty, pak jí poručil, aby spustila hlavu dolů a dívala se do země, prohnula se v zádech a vypnula zadnici; když poslechla, začal ji prudce bičovat přes záda a zadnici. Paní Irena vyděšeně sténala, i když ji asistentka v krátkých pauzách mezi bičováním třela zezadu poštěváček, ale lékař ji ze všech sil bičoval dál. Když lékař přerušil bičování, vyzval nahou paní Irenu, aby se postavila a spolu s asistentkou si ji oba dobře prohlédli po těle, zda je schopna dalšího bičování a potom vyzvali pana Petra, aby si svou nahou manželku také prohlédl. Pak si před nimi nahá paní Irena na strohý povel uprostřed ordinace dřepla a lékař ji vyzval, aby začala vyskakovat vzhůru a po mohutném odrazu se ve vzduchu vždy vypnula se vzpaženýma rukama do výponu; v nejvyšším bodě výskoku ji pak prudce šlehal bičíkem přes bezbranně obnažené břicho a podbřišek, které paní Irena poslušně doslova vystavovala jeho šlehům, aniž by se mohla jakkoliv bránit. Postupně se rasance jejích výskoků počala snižovat, paní Irena to však nedělala úmyslně, ale protože začínala být unavená, lékař ale na ni téměř křičel, aby se neflákala a dál mu ve výskocích nabízela své nahé tělo. Asistentka ji pozorně sledovala a povzbuzovala, ale paní Irena s břichem plným nových krvavých stop po úhozech biče po několika minutách již viditelně začínala umdlévat a její výskoky byly stále menší a menší. Lékař ji však neúprosně bičoval dál, ale nahé paní Ireně po několika dalších dlouhých minutách oddaného vyskakování najednou došly síly a zůstala totálně fysicky vyčerpaná ležet před lékařem na podlaze jeho ordinace. Naprosto vyčerpané paní Ireně lékař nemilosrdně přikázal, aby se otočila na záda a napnula se před ním na podlaze do základní posice naznak s roztaženýma nohama a rukama za hlavou; potom jí začal s citem silněji šlapat botou na břicho, které nahá paní Irena ležící bezvládně před ním na zemi instinktivně napínala a tedy vypínala; špičkou boty jí důkladně prohmatal celé břicho, podbřišek a prsy, zejména pravý, ve kterém měla vbodnutou jehlu, pak se na chvíli zastavil a zatímco se mu nahá paní Irena podívala prosebně do očí, klidně řekl „Tak už víte, co to znamená naprostá podřízenost?“ a citlivě jí přišlápl špičkou boty do pupku. „Ano, pane doktore, připadám si teď jako naprosto bezcenný kousíček živého masa, vydaný vám zcela na pospas.“ „A nejste?“ odpoví lékař a začal jí špičkou boty prohmatávat podbřišek v místech, kde mají ženy vaječníky, „doufám, že i ty vaše vaječníky to jasně cítí.“ „Ano, pane doktore, dělejte si se mnou, co je vám libo, i vaječníky to od vás chtějí,“ pohlédne paní Irena ze země na lékaře. Lékař jí pak občas silně přišlápne celou plochou boty do podbřišku, přibližně přes okraj jejího ochlupení, ale pak ji s citem dále vtlačuje botu i jinam do břicha, obzvlášť se mu zamlouvá její pupek a jehly prošité poblíž něj do jejího břicha. „Co kdybych vám teď do břicha silně šlápl, až by jste se tady podělala? Líbilo by se vám to?“ „Jsem vaše, šlápněte do mě,… pořádně!“ vykřikla nahá paní Irena a reflexivně napnula břišní stěnu. Lékař jí tedy opatrně šlápl botou do břicha silněji, až paní Irena vytřeštila oči, hlasitě říhla a nevědomky si přede všemi ulevila. „Tohle dělá otrokyně před Pánem?“ okřikl ji lékař. „Promiňte...“ zašeptala nahá Irena omluvně.

„Nechce se vám zvracet?“ optal se lékař a znova silně šlápl paní Ireně do břicha. „Ne, aspoň zatím… to bych byla velmi nerada, kdybych tady před vámi musela zvracet,“ řekla nahá paní Irena a poslušně držela, i když jí lékař nechal chvíli botu silně přišlápnutou do břicha, pak ji ale uvolnil a ještě chvíli jí dloubal botou přes břišní stěnu do vnitřností… Lékař požádal asistentku, aby přiklekla k rozkroku paní Ireny a začala ji dráždit poštěváček, sám jí přitom stále jemně šlapal botou do břicha a na prsy. Nahá paní Irena ožila, roztáhla slastně nohy do maxima a za chvíli sebou opět začala zřetelně škubat vzrušením, takže lékař přestal a jen ji pozorně sledoval. Vzápětí paní Irena překonala onu „hluchou fázi“ a vzrušeně těkala očima kolem sebe, připadala si na zemi před zraky lékaře a svého muže skutečně ponížená a jako opravdová otrokyně, jejíž jedinou povinností je nechat se dráždit a poslušně stříkat, což její vzrušení rychle stupňovalo. Asistentka ji svými jemnými prstíky dráždila opravdu nesmírně rafinovaně, ale lékař za chvíli asistentku požádal, aby si odpočinula a nechala nahou paní Irenu přede všemi na podlaze onanovat, paní Irena beze slova uposlechla a její rozdráždění dál náležitě stoupalo. Lékař ji i během onanie občas šlapal botou do břicha, ale jen tak, aby jí nebránil v usilovné onanii. Ukázalo se, že vysílená otrokyně sexuálně reaguje poněkud silněji a její pohlavní vzrušení (rozkoš) stoupá rychleji než jindy, protože značné tělesné a psychické vyčerpání do jisté míry snižuje její schopnost sebeovládání a sebekontroly, oslabuje její stud a urychluje její přirozené pudové fysiologické pochody a reakce. Jakmile se nahá paní Irena přede všemi na podlaze ordinace mohutně rozdráždila, převzala její dráždění opět asistentka. Zakrátko sebou paní Irena na zemi zřetelně škubla, upřela oči na lékaře, najednou rázně rozhodila nohy a začala se nadzvedávat v rozkroku, hlasitým výkřikem "Pozor, ruce!" vyzvala asistentku a pana Petra, aby jí těsně před prvním orgastickým stahem přiložili ruku na podbřišek, vzápětí široce otevřela ústa, poslušně se na zemi pod nohama lékaře vzepnula téměř do mostu, opět hlasitě vykřikla „Už!“ Za okamžik sebou mohutně škubla v prvním obrovském orgastickém stahu a začala se přede všemi na podlaze ordinace celým tělem nepříčetně svíjet v nesmírně silných stazích prudkého orgasmu, vyčerpaná pak vleže na zemi po celou dobu svého orgasmu pod nohama lékaře sexuálně reagovala skutečně maximálně a s úplně roztaženýma nohama a rukama položenýma bezvládně za hlavou dávala celým nahým tělem najevo své silné orgastické stahy tak, aby je na ní bylo už od pohledu naprosto jasně a zřetelně vidět. Asistentka spolu s panem Petrem jí po důkladném prohmátnutí podbřišku pod dohledem lékaře kontrolovali pohmatem intenzitu orgastických stahů dělohy, stejně jako pozdější pozvolné slábnutí jejích stahů, ústup otoku dvorců jejích prsů (což je jediný nepředstiratelný důkaz ženského vyvrcholení) a pomalé postupné odeznívání jejího otrockého orgasmu. Lékaři se bohužel nepodařilo nasměrovat její orgasmus do předem určeného okamžiku, tedy přesně na dvě hodiny ráno, protože nahá paní Irena vystříkla na zemi pod jeho nohama až osm minut po druhé. Když roztažená paní Irena na podlaze dostříkala a uklidnila se, nabídl lékař panu Petrovi, aby si zkusil svou manželku znova přivést přede všemi k dalšímu orgasmu. Pan Petr se shýbnul, nejistě sáhl nahé manželce na poštěváček a začal ji na něm dráždit, paní Irena však byla ještě značně rozdrážděná od minula, takže její vzrušení začalo vzápětí opět stoupat. Nahá paní Irena ho zpočátku „komandovala“ a vzrušeně mu poroučela, jak to s ní má dělat, postupně se však pod jeho prsty silněji vydráždila a začala se poddávat své pomalu vzrůstající rozkoši, lékař i asistentka ho průběžně povzbuzovali a vysvětlovali mu, co se v těle jeho ženy právě děje. „Všiml jste si, jak má vaše žena už zase zduřelé bradavky?“, upozornil najednou pana Petra lékař a vyzval ho, aby se podíval, jak má nahá paní Irena hezky zduřelé i stydké pysky, že to svědčí o tom, že ji to opravdu vzrušuje. „Jak to spolu souvisí, proboha?“ vyhrkne vzrušeně pan Petr. „Protože se vám při pohlavním vzrušení nahrnuje krev do pohlavních orgánů a tím se vám odkrvuje hlava. Mnozí lidé dokonce ztrácejí při silném rozdráždění do jisté míry vědomí, což je mimochodem fysiologická podstata orgasmu.“ „Třeba já,“ hlesla vzrušená paní Irena. „Ty někdy vypadáš, jako bys neměla normální vědomí vůbec,“ odsekl pan Petr. „Nech si poznámky a dělej mi to pořádně, zatím ti to moc nejde,“ pravila paní Irena. „Dráždíte ji přesně na hlavičce poštěváčku? Cítíte ji prstem?“ vložila se do řeči asistentka. „Ale ano,“ odpověděl pan Petr, ale uvědomil si, že má pravdu a hned to napravil.

Paní Irena na něj okamžitě ulehčeně pohlédla. „Už se jí vzrušením pomalu rozevírají stydké pysky, vidíte?“ upozornil ho za chvíli lékař, „jestli vás zajímá, zda jí to děláte dobře a je u toho spokojená, měl byste si takových věcí všímat.“ Nahá paní Irena začala pomalu zrychlovat dech a lékař pokračoval „To se jí v důsledku stoupajícího rozdráždění tak prudce zvyšuje svalové napětí jakoby dělala namáhavou práci, a orgasmus většinou pro ni docela namáhavý je, vidíte jak se snaží?“ Nahá paní Irena právě před oběma muži a vzrušenou asistentkou překonala po značném úsilí onu „hluchou fázi“, po usilovné námaze široce rozevřela oči a spokojeně se usmála. „Už mi to děláš Petře docela dobře,“ vydechla šťastně. „Teď jste právě viděl, jak se vaší paní podařilo překonat hluchou fázi,“ pravil lékař, „kterou my muži vůbec neznáme, u nás stoupá vzrušení přímočaře. Cítíte, jak jí zvlhla rodidla?“ „Ženy to vidím nemají vůbec lehké, ale zatím mne to moc nezajímalo,“ prohlásil pan Petr a dál třel prsty manželce hlavičku poštěváčku. Paní Irena opět zrychlila dech a úplně se poddávala svému muži, který ji usilovně dráždil. „Za chvíli se vám začne poštěváček manželky jakoby ztrácet a budete muset hodně přitlačit, abyste s ním udržel ten správný kontakt, to je velice důležité,“ poučoval lékař pana Petra. Asistentka to nevydržela a rázně si svlékla plášť, hodila ho přes křeslo a klekla si rozkročmo na paní Irenu, nastavila jí rodidla přímo před oči a s očima upřenýma na lékaře opět onanovat. Paní Irenu pohled do rozevřených rodidel asistentky silně vzrušil a zanedlouho se jí objevily na břiše růžové skvrny, které se jí rychle rozšiřovaly po těle, především kolem jehel a přitom výrazně rudly. Lékař zase začal pana Petra poučovat, to je další projev pohlavního vydráždění, který se často objevuje u žen, ale někdy i u mužů, odborně se tomu říká „makulopapulózní vyrážka“. Pak se podíval na usilovně onanující asistentku, které ukápla pod jeho pohledem přímo na tvář paní Ireny kapka průhledné milostné rosy, byla už totiž opravdu strašně nadržená, až ji tam všechno bolelo. „Teď byste mohl zpomalit, vidíte, jak sebou pod vašimi prsty vaše manželka prudce škube?“ snažil se lékař opět poradit panu Petrovi, zatímco nahá asistentka se začala rozkročená nad paní Irenou s očima upřenýma na něho již zjevně blížit do extase. Ale silně vydrážděný pan Petr to už najednou nevydržel, vykřikl „Já si chci se svou ženou zase jednou pořádně zasouložit,“ rozepnul si kalhoty, hodil je vedle na podlahu, vtom asistentka pocítila přicházející orgasmus, v posledním okamžiku rázně utnula onanii a začala si oblékat plášť. Pana Petra to natolik vzrušilo, že se mu ztopořil penis tak, že už to nemohl před ostatními skrývat a v rozkroku mu naběhla mohutná boule. Asistentka si toho všimla, pohotově mu beze slova rozepnula kalhoty, vyndala mu z nich vztyčený penis a nabídla mu, aby si s paní Irenou roztaženou na stole s jehlami v těle zasouložil. Nahá paní Irena přisunula rozkrok na okraj stolu, aby do ní mohl její manžel bez problémů proniknout, rozevřela si prsty stydké pysky, pan Petr do ní vstoje u stolu jako zbavený smyslů vrazil penis, až se málem píchl o jehlu v jejích rodidlech a začal s ní přede všemi vášnivě souložit, zatímco nahá paní Irena mu vášnivě přirážela. Asistentka si nechávala vybití na později, až bude sama s lékařem, takže jen pozorovala, jak pan Petr rasantně souloží s již zcela bezvládnou paní Irenou. Pan Petr jí prudce vrážel penis do pochvy a bez ohledu na přítomné rozdrážděně hekal, občas jí vytáhl penis z pochvy a vší silou jí ho vrazil do konečníku, až paní Irena vykřikla bolestí, ale i pak poslušně přirážela; pan Petr ale už byl tak nadržený, že netrvalo ani minutu a vzepnul r se v prudké extasi a začal do manželky stříkat semeno; do krajnosti vydrážděná asistentka se zájmem pozorovala, jak přitom sebou pan Petr v nejvyšší rozkoši prudce cuká. Paní Ireně byla sice rozkoš manžela docela příjemná, ale že by ji jen to samo o sobě vzrušilo, o tom nemohlo být ani řeči. Když pan Petr vstal, rozdrážděná paní Irena bezděčně vykřikla „a co já?“, protože ji soulož sama o sobě nijak moc nevzrušovala a byla tedy stále ještě zřetelně rozdrážděná. Lékař i s asistentkou viděli, jak jí přitom z pochvy vytéká manželovo semeno. Pan Petr si jí tedy znova sednul k rozkroku a začal ji dráždit poštěváček, zatímco paní Irena si hrála s jeho zvadlým přirozením, byla už ale natolik vydrážděná, že na dráždění poštěváčku okamžitě zareagovala a začala se svíjet rozkoší, zanedlouho sebou pod prsty manžela s jeho penisem v ruce zřetelně škubla, upřela oči na lékaře, rozhodila nohy a začala se nadzvedávat v rozkroku, otevřela ústa, vzepnula se na zemi před manželem téměř do mostu a za okamžik se začala na podlaze celým tělem nepříčetně svíjet v obrovských stazích prudkého orgasmu.

Pan Petr po několika mohutných orgastických stazích v těle manželky ukončil její dráždění, ještě chvíli ji pozoroval a pak si opět odešel sednout na místo. Když se nahá paní Irena za chvíli vzpamatovala, vzrušeně sebou škubla a obrátila se na lékaře „Pane doktore, celou noc jste na mne byl moc hodný, velice ochotný a nic jste z toho neměl, pojďte, já vám to taky za odměnu hezky udělám!“, nevěděla totiž nic, co se dělo o přestávkách v kamrlíku u asistentky. Lékař se vyděsil, protože si to chtěl nechat zase až za chvíli pro asistentku a přestože ho průběh poslední části taky nenechal chladným, řekl „to přece od vás mladá paní, nemůžu chtít.“ Paní Irena se však nenechala odradit a prohlásila „Přísahám vám, že tady zůstanu tak dlouho ležet, nevstanu a nedostanete mne odsud, dokud vám nebude taky aspoň trochu díky mně dobře.“ „Raději si pořádně odpočiňte,“ snažil se ji odbýt lékař. „Manžel mi to dovolí, že ano, Petře. To přece nebude nevěra.“ „Samozřejmě, měla by ses panu doktorovi nakonec nějak odměnit. Pracoval s tebou po celou noc neúnavně s nasazením všech sil. Neupejpejte se, pane doktore,“ řekl pan Petr. Lékař pohlédl na asistentku, ale ta taky kývla hlavou. „Tak dobře,“ začal si lékař rozepínat kalhoty, pak si sundal spodky a klekl si rozkročmo nad nahou paní Irenu, penis mu od předchozího pohlavního vzrušení ještě stál. „ale jenom rukou, nanejvýš nakonec pusou, ano?“ „Bude mi ctí a potěšením,“ řekla paní Irena, přes obrovské vyčerpání se na lékaře usmála, vzala si penis opatrně do ruky, chvilku si ho pozorně prohlížela a pak mu ho začala rychle honit. „Dělám vám to dobře?“ „Jistě, mladá paní,“ začal sebou lékař škubat rozkoší. Nahá paní Irena najednou ožila a začala mu dráždit penis co nejrafinovaněji, jak toho byla nyní schopna. Zkušeně mu ho občas silně stiskla, za chviličku zase stisk povolila, takže nad ní rozkročený lékař začal brzo přirážet; jeho rozkoš se neočekávaně rychle silně stupňovala. Nahou paní Irenu to taky docela vzrušovalo, takže mu najednou pohlédla do očí a zeptala se „Nechcete si mne ještě na chvíli promučit? Třeba na bradavkách?“ „Podejte mi pinsetu,“ obrátil se už docela silně vzrušený lékař na asistentku a ta mu ji ihned poslušně přinesla. Lékař začal nahou paní Irenu bolestivě štípat do bradavky, ve které měla hluboko vbodnutou jehlu a kupodivu ho velice vzrušovalo, jak sebou při každém stisku zoufale škubala a občas nahlas bezmocně křičela, ale přitom mu nezapomínala usilovně honit penis. „Co vás vzrušuje víc, to mučení nebo to, že mi můžete honit penis?“ „Oboje, pane doktore, uvolněte se a mučte mne klidně dál, mně to taky vzrušuje,“ vydechla paní Irena, „vidím, že přitom už taky máte rozkoš a ta na mne přechází.“ „Takže můžu opravdu stisknout?“ „Samozřejmě, jak je libo,“ řekla paní Irena s pinsetou na bradavce s hluboko vbodnutou jehlou, zrychlila dráždění lékařova penisu a s úsměvem mu nastavila prs. Lékař jí vzápětí vší silou stiskl bradavku čelistmi pinsety, paní Irena příšerně vykřikla, ale statečně mu i přitom dále dráždila penis. Lékaře to ale tak vzrušilo, že přestože už byl dnes dvakrát hotový, což se mu posledních letech nedařilo často, najednou ucítil, že se blíží k dalšímu vyvrcholení. Stiskl tedy nahé paní Ireně bradavku ještě jednou a přitom jí během jejího dalšího příšerného řevu poručil, aby mu v bolestech honila penis jak nejrychleji může, paní Irena se bez ohledu na obrovskou bolest na zemi nadzdvihla a nastavila křičící otevřenou pusu k jeho penisu, lékař jí však stiskl bradavku ještě silněji, jak vůbec mohl a vzápětí jí začal stříkat do obličeje semeno. Neměl ho tam už ale moc, ale nahá paní Irena se snažila zachytit mu ho co nejvíc do úst. Asistentka vše pozorně sledovala a vůbec se jí nelíbilo, když paní Irena pak lékařovo semeno s rozkoší olizovala. Když lékař dostříkal a opět se vzpamatoval, vstal a vytrhl pinsetou paní Ireně z prsu jehlu, ještě zakrvácenou ji paní Ireně ukázal a předal ji asistentce, aby ji důkladně otřela a uložila, pak pozorně přihlížel, jak jí asistentka opatrně vytahuje jehly z břicha, nakonec se jí shýbl k rozkroku a vytrhl jí jehlu z rodidel. Asistentka jí ranky v prsu a v rodidlech, ze kterých jí stále prýštila krev, důkladně ošetřila, pak si ji začala podrobně prohlížet po těle a odstraňovala jí z něho všechny další stopy po mučení, zejména vrstvičky ztuhlého vosku, nahá paní Irena se přitom musela na chvíli obrátit i na záda.

Lékař již seděl v křesle a jen pozoroval, jak asistentka potírá celé tělo paní Ireny desinfekcí a pleťovým krémem, potom jí přiložila do rodidel menstruační vložku, nakonec jí překryla celé nahé tělo plédem a pak ji vyzvala, aby se s její dopomocí postavila. Asistentka pak odešla připravit všem další kávu a z posledních zbytků malé občerstvení. Lékař prohlásil „tím jsme pro dnešek skončili, ale budete-li chtít, můžete se opět ozvat, něco si zase připravíme.“ Pan Petr však najednou nespokojeně řekl „Všichni jsme úplně vystříkaní, jenom slečna asistentka ne, a tolik toho udělala.“ „Když já se před cizími lidmi za orgasmus velice stydím, to nemůže vidět každý, to mám jen pro někoho,“ prohlásila asistentka od varné konvice a usmála se na lékaře. „Já bych byla ráda, abychom pro vás časem nebyli cizí,“ řekla paní Irena zahalené v teplém plédu a s vložkou mezi nohama. „Můžete sem zase někdy přijít,“ usmál se lékař, „my vás rádi zase uvidíme,“ a obrátil se na pana Petra, „doufám, že to už budete něco s vaší paní umět.“ Asistentka mezitím přinesla kávu, pár sušenek a odešla paní Ireně pro šaty. Paní Irena se začala pomalu oblékat, ale dotek šatů na zmučené tělo jí byl krajně nepříjemný a začala se zpočátku nenápadně ošívat, načež vydechla „Jak to bylo krásné, když jsem byla po celou noc úplně nahá,“ a pohlédla na lékaře, „líbila jsem se vám přitom aspoň trošku?“ „Víc než trošku, jste krásná a nahá zvlášť, zejména přitom,“ pochválil ji lékař uznale. „Jsme vám moc vděční, dost jste nás toho naučili. Snad si s manželkou už trochu poradím,“ řekl pan Petr, „když tak se vám zase někdy ozveme.“ Ženy si pak ke kávě zapálily cigaretu, paní Irena lačně si potom zapálila ještě druhou. „Nejsme ještě něco dlužni?“ zeptala se pak paní Irena najednou, sundala si pléd a začala se oblékat. „Nic. I pro mne to bylo zajímavé,“ prohlásil lékař, „vypijte ještě tu kávu, ať dojedete v pořádku domů, už jsou tři hodiny ráno.“ Paní Irena se pak ještě rychle opláchla, došla si na WC, učesala se a upravila si make-up. Oba manželé rychle dopili kávu, paní Irena pak se slovy „my už musíme opravdu rychle odjet, i když je zítra sobota, manžel jde odpoledne do práce,“ vstala a zamířila ke dveřím ordinace. Pan Petr se bez odporu zvedl také. „No tak se tedy mějte,“ řekl lékař a podal oběma ruku. „Na shledanou,“ podala jim pak ruku i asistentka.

*** Když manželé odjeli nad ránem autem domů, došli si oba nejdřív zase na WC, lékař počkal na asistentku a pak spolu rychle odešli do jejího kamrlíčku. Asistentka zamkla dveře zevnitř a začala se ihned svlékat, tentokrát úplně, kromě pláště si odložila i všechno ostatní, pak si zula i střevíčky a úplně nahá a bosá se smyslně rozkročila se zřetelnou nedočkavostí proti lékaři. „Vemte si mne pane doktore, jsem opravdu už příšerně nadržená,“ prohlásila věcně. Lékař byl rád, že už má všechno s paní Irenou za sebou, uvolnil se a penis mu při pohledu na úplně nahou asistentku, připravenou se mu ihned zcela odevzdat, okamžitě vztyčil. Svléknul se tedy také rychle donaha a zatímco vzrušená asistentka ho téměř v pozoru sledovala a viděla jeho vztyčený penis, sundal si i sandály a zeptal se asistentky, jestli by se teď nechtěla na úvod před ním mírně rozdráždit sama. „Ale doděláte mi to pak vy, pane doktore?“ optala se ho nahá asistentka nejistě. Když lékař kývnul hlavou, že „samozřejmě, hned jen co uvidím, že jste pohlavně vzrušená,“ sáhla si mezi nohy a začala si před ním poslušně masírovat prsty poštěváček. Jakmile lékař uviděl, že se asistentka začíná škubat vzrušením, řekl „stačí…a teď si zase hezky lehněte.“ Asistentka si tedy před ním roztáhla nahá vleže na lůžku a vzpažila ruce za hlavu, ale lékaři však stále silně stál zduřelý penis a tak jí ho bez většího přemýšlení bezděčně vrazil do pochvy. „To je úžasné, jak vám to teď jde,“ vydechla vzrušeně asistentka, když ji lékař začal usilovně souložit a začala mu ze všech sil náruživě přirážet. „Vy se snad ještě ve mně uděláte a nastříkáte mi tam,“ vyrážela prudce přirážející asistentka, „tak vás neznám.“ „Líbilo by se vám to?“ zeptal se jí vzrušený lékař během náruživých kopulačních pohybů. „Mě klasická soulož moc neříká, navíc vás přitom nevidím,“ vydechla rozdrážděně asistentka. „Vy mně přitom potřebujete vidět?“

„Já se na vás moc ráda dívám, když jste přede mnou mojí zásluhou vzrušený a to během styku moc nemůžu. Kromě toho se vám ráda dívám na penis, i když ho nemáte vztyčený…“ sténala už silně rozdrážděná, „ale hlavně se mi líbí, když mi stříkáte semeno do pusy a já ho pak můžu pomalu polykat, když mi ho nastříkáte do pochvy, tak je pro mne prakticky ztracené,“ odmlčela se a pak dodala „to už nemusíte stříkat vůbec.“ „Já jsem se zatím nesetkal s tím, že by někomu příliš chutnalo mužské semeno...“ „Tak pro mne je to vaše největší pochoutka,“ vzepnula mu nahá asistentka rozkrok, „ale jen to vaše, pro ostatní to neplatí,“ upřela oči do stropu a zasněně řekla „jednou mi to můžete nastříkat třeba do kávy nebo na zmrzlinu…“ Lékaři však najednou začal ochabovat penis, asistentka to samozřejmě ucítila a s úsměvem mu řekla „můžete ho ze mě klidně vytáhnout, mne to tak opravdu nevzrušuje a nic mi to neříká.“ Lékař z ní tedy poněkud zklamaně vytáhl penis a řekl, „Zdá se, že budete mít se mnou už velkou práci a kdoví, jestli se mi to dnes počtvrté vůbec podaří.“ „Nic si z toho nedělejte, já si s vámi tu práci ráda dám,“ usmála se asistentka, „jste asi dost předrážděný, takže si trochu odpočiňte a věnujte se konečně mně… stejně jsem už na řadě…“ „Chudinko moje, já vím, že už jste hrozně nadržená a netrpělivá, jak to chcete?“ zeptal se jí lékař s úplně ochablým penisem. „Jakkoliv, ale hlavně rychle, už jsem z toho úplně zpitomělá,“ řekla netrpělivě asistentka. „Nechtěla byste si k tomu lehnout na zem jako paní Irena, já bych vám to ještě naposled těsně před orgasmem přerušil a šlápnul vám nohou párkrát na břicho?“ „To by bylo naprosto vynikající,“ řekla asistentka vzrušeně a už si lehala nahá před lékařem na podlahu, lékař si přisedl na zem k jejímu rozevřenému rozkroku a začal jí rychle dráždit poštěváček. Za chvíli jí začaly projíždět tělem vlny pohlavní rozkoše a nahá asistentka mu upřela pohled do očí, jakoby ho doslova žádala, aby si ji vzal a projevil jí svou převahu. Lékař viděl, že by ji strašně zklamal, kdyby ji teď přivedl rychle k orgasmu a nepošlapal jí předtím břicho, což od něho nyní zřetelně očekávala a s oddaně na něj upřenýma očima jen čekala, až její dráždění najednou přeruší. Ale dráždil jí poštěváček usilovně dál, až sebou najednou zřetelně škubla v předtuše extase, teprve pak rázně utnul její dráždění, asistentka bezmocně vydechla, lékař se napřímil, položil jí jemně nohu na břicho a zeptal se „Jste moje?“ „Ach, pane doktore, jenom vaše, už nechci nikoho jiného. Máte mne rád?“ „Zdá se mi, že po dnešku docela ano,“ odtušil lékař a jemně jí dloubnul bosou nohou do břicha. Nahá asistentka se mu vzrušeně vypnula a nastavila mu břicho vstříc. „Mně je s vámi tak krásně, ráda bych vám dala úplně všechno, co byste chtěl,“ vydechla s jeho nohou na svém břiše, dloubněte si do mne ještě!“ Lékař do ní několikrát dloubnul, pak si k ní opět přisedl a dovedl ji k parádnímu prudkému orgasmu, při kterém se před ním nahá asistentka zmítala jako šílená a během obrovských orgastických stahů celým svým nahým tělem křičela „Jsem jenom vaše… vidíte?“ Když sebou asistentka docukala a nejprudší stahy v jejím těle opadly, nabídl jí lékař, aby se napila, podal jí sklenici minerálky a lehl si na vyšetřovací lůžko. Asistentka vstala, rychle se napila a s ještě stále občas cukajícím tělem si lehla vedle něho, lékařův penis však už zase stál a tak jí vybídl, aby si lehla na něj a strčila si jeho penis do pochvy. Asistentka na něj poslušně nalehla a rukou si strčila jeho penis hluboko do pochvy, pak se na něm pro jistotu ještě zavrtěla a lékař ji požádal, aby začala jakoby souložit ona jeho. Nahá asistentka začala nasazená na jeho penisu vzrušeně pracovat celým tělem a hlasitě při každém přírazu hekala, lékař se jí snažil přirážet a chodil jí penisem naproti, asistentku to však kupodivu vzrušilo a začala lékaře vášnivě líbat na ústa. Zanedlouho překvapeně vykřikla „Já na vás snad budu takhle hotová!“ a zrychlila přírazy, za pár dalších okamžiků vydechla „můžu?“ a lékař jí odpověděl „musíš!“ Asistentka se rozdrážděně napnula, v krajní rozkoši vydechla „Už… budu!“ a vzápětí začaly celým jejím tělem, nasazeným na lékařově penisu, znova projíždět mohutné orgastické stahy. Lékař málem také vystříkl, ale přece jenom byl už docela vybitý, takže jen vzrušeně sledoval, jak se nahá asistentka na jeho penisu divoce cuká. Když pak sebou docukala a padla mu bezmocně hlavou na rameno, začal ji něžně hladit po vlasech „Ty jsi taková moje nádherná malá holčička… je ti dobře?“ Asistentka zvedla hlavu a opět ho vášnivě políbila na ústa. Takový záchvěv upřímného citu lékař už dlouho nezažil a tak ji dál něžně hladil po vlasech, pak po zádech a občas taky přes vyšpulenou nahou prdelku. Když sebou docukala, lehla si vedle něj a s hlavou na jeho rameni se ho tiše zeptala „víte, proč jsem byla hotová… takhle?“

„Přesně nevím,“ připustil lékař, „ty ano?“ „Protože jsem se silně tlačila poštěváčkem na vaši stydkou kost a vaše ochlupení,“ řekla stydlivě nahá asistentka, „kupodivu to pro mne bylo neuvěřitelně vzrušující.“ „To je dobře, že to taky takhle umíš, ani přitom nemusíš mít nic v pochvě,“ pochválil ji lékař. „Ničím jsem se přitom pochvou ani netknula,“ dodala asistentka, „přesto jsem za chvilku silně vystříkla.“ „Tak to můžeme dělat častěji,“ řekl lékař, „to můžu být už úplně impotentní.“ „Tak to ještě dlouho nebudete,“ prohlásila asistentka, „aspoň dokud mne budete mít.“ Lékař ji začal procítěně hladit po vlasech. „Já bych chtěla vedle vás usnout, tak dobře mi ještě nikdy s nikým nebylo,“ zavrněla pak tiše. „A nezlobíš se, že jsem připustil, aby mne místo tebe jednou vystříkala paní Irena?“ zeptal se provinile lékař, ale pak se zarazil, když si uvědomil, že jí tyká. „Já vím, že to byla konec konců jakási vaše společenská povinnost,“ usmála se asistentka a významně mu pohrozila prstem, „a vy muži jste pak tohle směru strašně přímočaří, když už se jednou vydráždíte, nic vás nezastaví.“ „Mě to teď docela mrzí a moc se omlouvám, muselo Vám být hrozně, když jste se na to musela dívat,“ řekl upřímně lékař a pořád ji hladil láskyplně po vlasech. „Já jsem se jenom podivila, jak jste byl s paní Irenou rychle hotový,“ řekla jizlivě asistentka. „Když já jsem byl už opravdu strašně rozdrážděný, po tom všem,“ namítl lékař, „ale kdybyste souhlasně nekývla hlavou, nikdy bych to neudělal.“ „Mimořádně hnusné ale bylo, jak si Irena potom labužnicky olizovala a vychutnávala vaše semeno, to jsem se chvěla odporem, prohlásila zlostně, “to můžu jenom já.“ „Tak už se nezlobte, tu ženskou už stejně asi neuvidíme,“ řekl omluvně lékař. Asistentka vstala a šla se podívat do ledničky, že připraví něco dobrého, ale uviděla jen láhev minerálky, přinesla ji lékaři a zklamaně řekla „Nic jiného tam není, musím hned zítra něco koupit, nejsem holt na takové věci připravená.“ „Co bys kupovala, já mám peněz dost,“ řekl lékař rozhodně. „Já přece nejsem žádná kurva, abych se nechala vydržovat,“ pokusila se asistentka o odpor. „Já mám mnohem víc peněz než ty, takže si nedělej starosti,“ řekl lékař, „ty si raději kup něco hezkého na sebe, ať jsi krásná i oblečená.“ „A nejsem?“ urazila se málem asistentka. „Ale to víš, že jsi jedna z nejkrásnějších holčiček, co jsem kdy poznal. Já jsem to ale myslel tak, že bychom spolu mohli někdy jít i do společnosti, třeba do divadla, tam musíš být naprostá hvězda. A nevím, jestli něco takového máš,“ vysvětloval jí lékař. „A vy byste se mnou šel?“ nevěřícně se zeptala asistentka. „No to si piš, teprve dnes jsem totiž poznal, že jsi nejen milá a sexuálně vášnivá, ale i chytrá.“ „Co bych tak měla koupit?“ snažila se asistentka změnit téma hovoru. „To nechám na tobě, jenom nekupuj žádný alkohol, dobrý sex a chlast, to nejde k sobě. Až vstaneme, připomeň mi před odchodem, abych ti na to dal peníze,“ řekl lékař. „Jste mimořádně rozumný, je vidět, že se vyznáte,“ řekla uznale asistentka. „Některé ženy se předtím musí napít, aby se uvolnily,“ pravil lékař, „ale my muži, když se napijeme, tak na to sice máme velkou chuť, ale když pak přijde k věci, tak se nám to většinou ani nepostaví.“ „Mně pití při sexu naopak hrozně vadí, já potom z toho nemám zdaleka takový požitek, jako když mám úplně čistou hlavu,“ řekla rozhodně asistentka, ale pak lékaři navrhla, že si občas mohou spolu zajít do kavárny nebo do baru, „já se napiju docela ráda, ale musíme jít potom každý rovnou domů, sex a pití spojovat nebudeme.“ „To jsem rád, že o tom sama mluvíš, právě jsem ti to chtěl totiž navrhnout,“ řekl vlídně lékař, „a mimochodem jsem rád, že ti můžu v soukromí tykat, ani jsem se tě nezeptal. Snad ti to nevadí.“ „Naopak, jsem jen ráda,“ řekla s úsměvem nahá asistentka u minerálky, „už jsem si o to chtěla říct dávno, ale styděla jsem se,“ začervenala se. „Jaké pití máš nejradši?“ otázal se zvědavě lékař. „Já s tím zatím nemám velké zkušenosti, ale vždycky jsem si přála ochutnat nějaký kvalitní dobrý koňak, ale zatím jsem na něj neměla ani mi ho nikdo nekoupil, a potom pravou whisku, zatím mi nejvíc chutná červené víno, cinzano a griotka.“ „Tak ti slibuji, že ten koňak a whisku se mnou brzo ochutnáš,“ řekl lékař, „ale rozhodně ne tady.“

„Jste na mě strašně hodný,“ řekla tiše nahá asistentka. „A opravdu si kup něco pořádného na sebe, chci, abys vedle mne doslova zářila,“ přikazoval jí téměř lékař, „ty si to rozhodně zasloužíš.“ „Ano pane doktore, až na to budu trochu mít, určitě si něco takového pořídím,“ zrudla opět asistentka, „chci být pro vás krásná nejenom nahá.“ „Já ti na to můžu klidně něco přispět, ale na sex se mnou si nic nekupuj, chci, abys přede mnou byla pořád jen úplně nahá,“ pravil už zase vzrušeně lékař, kterému přitom zacukalo v penisu, „nanejvýš nějaké krásné střevíčky pro slavnostní příležitosti, které tě a tvůj krásný poštěváček se mnou pravděpodobně čekají.“ „Jak to myslíte, pane doktore?“ „Chci, abys se mnou byla i intimně hvězda, krásná jsi na to dost, líbilo by se ti to?“ „To se mi snad jenom zdá, to by se přece líbilo každé ženě.“ „Líbilo by se ti cukat se přede mnou ve slavnostní atmosféře úplně nahá každou chvíli v prudkých orgasmech?“ „To tedy ano,“ zasnila se nahá asistentka, ale pak se rozhlédla a věcně dodala „ale ne tady.“ „Neboj se, nějaké nádherné prostředí si k tomu určitě najdeme,“ řekl lékař suverénně, „jenom na mně musíš být pořád moc hodná.“ „A já vám přísahám, že budu,“ řekla nahá asistentka a zvedla prsty jakoby k přísaze. „Chceš si ještě vystříknout?“ zeptal se jí na to lékař. „Určitě, ještě tam něco mám, bylo toho na mne dneska moc. Ale i kdybych tam nic neměla, mně stačí, když vás vidím.“ „A jak to bude mladá paní chtít?“ zeptal se jí úslužně lékař. „Hezky,… normálně, i když s vámi je to vlastně to samé.“ „Tak si prosím tě zase lehni na záda a roztáhni se mi, ano?“ Asistentka se protáhla, lehla si naznak, smyslně se prohnula a roztáhla nohy vstříc lékaři. „Už se těším, to bude zase něco nádherného,“ podívala se mu nedočkavě do očí. „Slibuji, že se teď dám na tobě záležet. Chci, abys byla se mnou pořád naprosto spokojená.“ Asistentka se vzrušeně zachvěla v představě následujícího požitku a oddaně si před lékařem prsty roztáhla stydké pysky. Lékař nevěřícně zíral, že je mezi nimi už zase úplně rudá, přilehl k ní, jemně ji políbil na tvář, sáhl jí na poštěváček a začal ji na něm něžně dráždit. Asistentka ale vyhrkla „nelíbím se vám… tam?“ „Co tě to napadlo, proboha?“ „Já jen, že mne mnohem víc vzrušuje, když se přitom do mne díváte,“ přiznala se a zrudla. „No tak dobře,“ řekl lékař a posadil se k ní tak, aby jí dobře viděl jak do obličeje, tak do rozkroku. Když jí znova sáhl na poštěváček, asistentka sebou zřetelně cukla. Zanedlouho se nahá asistentka opět zřetelně vzrušila a vcelku rychle se jí podařilo překonat i hluchou fázi, takže už docela vydrážděná se pod prsty lékaře poddajně roztáhla, vycenila na něj rozkrok a upřela mu pohled do očí. Potom slastně vydechla „Vy mi to zase tak krásně děláte,“ a přitom jí do rodidel vytrysklo velké množství milostné rosy. Lékař se na ni s uspokojením podíval a citlivě zrychlil její dráždění, pod prsty mu to díky její stále větší milostné rose nahlas doslova čvachtalo. Lékař jí vzápětí řekl „Já bych si tě tam chtěl někdy prohlížet zblízka přímo během orgasmu, abych viděl, jak ti to tam všechno usilovně pracuje… a jak,“ „Vy jste ještě neviděl dámské přirození? Jako gynekolog?“ podivila se vzrušená asistentka. „Ale viděl,“ usmál se lékař, „ale ne přitom, to nepatří k vyšetření u gynekologa.“ „To doufám,…“ vydechla asistentka. „A navíc bych chtěl vidět, jak to pracuje v tobě a ne v nějaké cizí ženské, kde ti to přitom cuká a jak silně, víš?“ „Tak si to na mně vyzkoušejte v ordinaci, já se vám ráda roztáhnu,“ řekla asistentka vzrušeně a hned si to představila, „a vy mně pak budete vydražďovat k orgasmu a pozorovat mě tam,“ rozdrážděně polkla a dodala „a já přitom budu stříkat jako divá…“ „Taky bych se chtěl jednou konečně podívat, kde máš ty Bartholiniho žlázky, díky kterým tak krásně a často tečeš,… prý je máte někde těsně vedle poševního vchodu, ale já jsem je zatím taky nikdy neviděl.“ „Asi jsou malilinkaté,“ usoudila asistentka. „A navíc mé pacientky nebývají v ordinaci silně pohlavně vzrušené,“ a pohladil ji po vlasech, „jako teď ty.“ „Tak se mi na ty žlázky podívejte, až budu za chvilku hotová,“ nabídla mu asistentka.

„To bych si musel vzít na tebe silnou lupu a tu tady nemáme,“ pravil lékař, „a pak bych k tomu potřeboval opravdu silnou lampu, ale ta tu naštěstí je.“ „Kolik taková opravdu silná lupa stojí?“ zeptala se vzrušeně asistentka, „já že bych vám ji třeba koupila k Vánocům.“ „Snad ji najdu doma, řekl lékař věcně, „a pak ti řeknu.“ „To bude krásné, až budu před vámi ležet hodiny roztažená na tom vašem stole v ordinaci,“ řekla opět zasněně nahá asistentka a znova silně zvlhla mezi stydkými pysky. „Já si tě pak budu tou lupou detailně prohlížet všude, nejenom tam,“ zacukalo lékaři v penisu. „A já se už dneska nemůžu dočkat,“ zaškubala sebou v prudké rozkoši i nahá asistentka, „řeknete mi pak, co jste na mě viděl?“ „Budu si pak s tebou o tom dlouho povídat,“ upokojil ji lékař, „dokonce mne napadá, že by sis mohla občas takhle prohlížet i ty mě,“ a zarazil se „tedy pokud budeš mít zájem.“ Nahá asistentka sebou při té představě znova celá vzrušeně zacukala. „Co tě zase tak vzrušilo?“ „S vámi je to všechno úplně jiné, vy si se mnou u toho tak hezky povídáte,“ vzdechla asistentka a rozdrážděně se vzepnula rozkrokem vstříc lékaři, „a navíc mi to přitom tak nádherně děláte.“ Vzápětí sebou prudce zaškubala a vyrazila „Já… já už snad… budu hotová,“ a znova sebou silně škubla. „Oddaluj si to pokud můžeš, to je nesmírně rafinované a silně to zvyšuje požitek,“ navrhl jí lékař. „To… byste mne to… musel nejdřív naučit,“ vyrážela ze sebe nahá asistentka na prahu své předorgastické extase, „ale… já se to… budu s vámi… učit ráda.“ Jinak stále úplně nahý lékař ucítil, že se mu opět postavil penis. Za několik okamžiků sebou nahá asistentka mohutně škubla, upřela pohled na lékaře, nadzvedla rozdrážděně rozkrok vzhůru, takže její roztažená kundička mu trčela přímo do očí, otevřela ústa, bezděčně zalapala po dechu a během zlomku vteřiny se začala před lékařem bezmocně svíjet vysoko vzepnutým rozkrokem v obrovských orgastických stazích. Tentokrát však měla orgasmus kupodivu ještě silnější než kdykoli předtím; mohutné a přitom rychlé stahy jí viditelně projížděly i napnutým břichem, úplně roztaženými stehny a dokonce se jí během prvních stahů zřetelně zaškubaly zduřelé prsní bradavky. Po celou dobu svého orgasmu asistentka oddaně hleděla lékaři do očí a svýma široce otevřenýma očima mu mimovolně, snad telepaticky, intensivně předávala svou obrovskou rozkoš, takže lékař ji skutečně naplno cítil a tak se mu okamžitě úplně postavil penis. Pomalu docukávající asistentka si toho všimla, okamžitě si ho vzala do ruky a začala si s ním něžně hrát. Lékař se jí najednou zeptal „nemáš chuť na cigaretu?“ „Docela ano,“ řekla nahá asistentka, která před lékařem s úplně rozevřeným rozkrokem stále docukávala. „Kde je máš?“ „V plášti, myslím v pravé kapse.“ Lékař vstal a se vztyčeným penisem jí došel pro cigarety. Když je přinesl spolu se zapalovačem a nahá asistentka si zapálila, řekl jí „Tak si dej ještě šluka a pak budeš kouřit jinde,“ vzápětí překvapené asistentce vzal cigaretu z ruky, roztáhl jí stydké pysky a zasunul jí cigaretu do pochvy. „Vy máte ale nápady,“ prohlásila asistentka, sáhla mu znova na úplně ztopořený penis a usilovně se před ním s cigaretou v pochvě roztahovala, v obavě aby se nepopálila. „Tobě to v ní nechutná?“ zeptal se jí lékař, zatímco si opět jemně hrála s jeho penisem. „Ale ano, když si to přejete, ovšem moc velký užitek s toho nemám,“ odpověděla s úsměvem. „Moc ti to sluší,“ pravil uznale lékař. „Líbí se vám to?“ „Jistě, jsi u toho zase moc hezká, opravdu ti to velice sluší.“ Asistentka mu stáhla z penisu předkožku a začala si pozorně prohlížet jeho naběhlý žalud. „Budeš tak přede mnou kouřit častěji, aspoň ti to nepůjde na plíce,“ řekl lékař starostlivě. „Jste na mne opravdu moc hodný,“ řekla mu vděčně asistentka a začala mu pomalu přetahovat předkožku přes žalud. Lékař se vzrušením napnul, ale za chvilku jí se slovy „Jsi tam ještě po orgasmu moc mokrá, ta cigareta se ti tam pomalu rozmočí,“ opatrně vytáhl cigaretu z pochvy a pak ji podal asistentce aby ji dokouřila.

Ale asistentka mu volnou rukou začala už pravidelně stahovat předkožku penisu přes žalud, takže mu ho vlastně už pomalu honila. Potom típla cigaretu a protože jí lékař stále seděl před rozkrokem, zeptala se „nechcete si lehnout?“ „No…, ano,“ řekl rozdrážděně lékař, „ale ty si musíš naopak sednout… tak, abych na tebe dobře viděl, hlavně do tebe.“ Asistentka tedy vstala a když lékař ulehl, sedla si k němu na okraj lůžka, roztáhla nohy a jednu nohu zvedla kolenem na lůžko tak, aby jí lékař vleže dobře viděl do rozkroku, pak mu začala jednou rukou opět rychle honit penis a druhou si úplně roztáhla stydké pysky od sebe. „Ty jsi na mne taky pořád moc hodná…,“ vzdychal lékař, „a dokonce čím dál hodnější.“ „Asi proto, že vás začínám mít docela ráda,“ odpověděla mu něžně nahá asistentka. „To já tebe pravděpodobně taky,“ řekl na to lékař, „máš na sex trvalého partnera, ať mám na koho žárlit?“ a přitom ho napadlo, že by mu bylo docela nepříjemné, kdyby odpověděla, že ano. Asistentka ale odpověděla „už několik měsíců jsem sama a tedy naprosto volná…pro vás.“ Lékař chvíli mlčel a jen rozdrážděně vzdychal, protože mu bylo nesmírně příjemné, jak mu dráždila penis. Pak najednou řekl „Já se ti musím k něčemu přiznat, ale nevím, jestli ti to nebude připadat přehnané.“ „Bude to pro mne příjemné nebo naopak špatné? Víte, že vás mám ráda.“ „To je právě to, co nevím,“ zachvěl se lékař, zatímco asistentka ho plynule dráždila, „nedokážu to odhadnout.“ „Mně se totiž tyhle věci, jistě tušíš jaké, začínají docela líbit,“ řekl lékař rozvážně, „prosím tě, přestaň mě teď na chvilku dráždit a jen si se mnou hraj, aby mi neklesl. Musíme si něco říct.“ „To je to tak vážné?“ zeptala se zvědavě asistentka a výrazně zpomalila jeho dráždění. „Ne vážné, ale důležité,…pro nás.“ „Chcete se hned první den kvůli mně rozvést?“ „No to určitě ne, ale…já prostě nemám odvahu o tom s tebou mluvit,“ řekl lékař rozpačitě. „A můžu vám nějak pomoct?“ zeptala se ho asistentka. „Jenom tím, že by se ti to taky líbilo,“ naznačil lékař, o co jde. „Myslíte… tyhle praktiky?“ „Ano.“ „A jak to souvisí se mnou?“ „Že bych to chtěl dělat jen s tebou a ne s nějakou cizí paní Irenou,“ přiznal se konečně lékař. „Tak poslouchejte, pane doktore,“ řekla rozhodně asistentka a přestala mu úplně dráždit penis,“ já jsem už o tom taky trochu přemýšlela a došla jsem k tomu, že bych to s vámi taky moc a moc chtěla dělat, ale jen tehdy, pokud byste na to měl jenom mně, pak jsem ochotná se vám oddat jako vaše poslušná otrokyně a snášet od vás všechno včetně krajního utrpení a ponižování. Ovšem jen během našich sexuálních hrátek, jinak jsem zcela rovnoprávná žena,“ a začala ho opět rychle dráždit. Vzrušení lékaře rychle stoupalo a tak se poddal svým nejintimnějším představám a zeptal se „Takže by ses ode mne nechala i mučit?“ „I při mučení se člověk musí přemáhat, aspoň mně by se to docela líbilo,“ řekla asistentka a stiskla lékaři rozdrážděně penis, „ovšem takové to mučení s rozumem.“ „Ani nevíš, jak se mi ulevilo, teď už mi to půjde asi o hodně snadněji, strašně jsi mne tím vzrušila, navíc jsem taky už krajně nadržený.“ Asistentka vzápětí vážně řekla „stačí, když mi kdykoliv zatelefonujete, číslo máte, a řeknete mi, kdy mám kam přijít a jak se mám připravit.“ Během dalšího usilovného dráždění svého penisu sáhl lékař asistentce opět do rozkroku a když jí roztáhl stydké pysky, zjistil, že už je vzrušením zase úplně mokrá. „Ty tvoje Bartholiniho žlázky ti dneska opravdu pracují na plný výkon,“ usmál se lékař na asistentku, která rozpaky zrudla, ale pak mu rozkrok nastavila ještě smyslněji. „Nechtěla bys znova orgasmus?“ „Ach… ano, a můžeme se zkusit dráždit současně, schválně kdo z nás bude hotový dřív, zvládnete to?“ „Snad bych měl,“ vzdychl lékař, který měl po třech orgasmech při svém věku s vydrážděním ke čtvrtému za jednu noc už značné obtíže, „tak pojď ke mně a pořádně se mi roztáhni. Dokážeš to vsedě?“ „Pokusím se, bude to zase něco nového. Vsedě jsem to ještě nikdy nedělala, ani sama sobě, vidíte, co všechno na vás čekalo?“ „A co asi ještě čeká,“ pravil vzrušeně lékař a začal asistentce usilovně třít poštěváček.

Nahá asistentka sebou vzápětí začala vsedě škubat rozkoší a přitom sténala „Strašně mne to vzrušuje… ta představa, že budu konečně někomu patřit… přitlačte prosím, a vyprávějte mi, co s tím bude souviset… co mě s vámi čeká… chtěla bych, abyste mě mučil ještě mnohem víc než paní Irenu… ukážu vám, že vám skutečně patřím… celá!“ „Nepochybuju, že budeš i přitom velice hezká…“ začal sebou najednou zase škubat lékař, zatímco asistentka ho rafinovaně dráždila, občas zpomalovala a zase prudce zrychlila stimulaci jeho penisu, „už jsem ti říkal, že si k tomu musíme najít krásné prostředí… někde venku,… kde se budeš moct přede mnou po celé noci bezmocně svíjet úplně nahá v prudkých orgasmech a obrovských bolestech… chceš?“ Asistentka při této představě znova vyronila velkou porci milostné rosy a pak lékaře vzrušeně s ruměncem ve tváři požádala, aby si ji vzal do parády co nejdřív, že už se nemůže dočkat. „A mohl bych tě někdy mučit tak, že bys přitom ztratila v příšerných bolestech vědomí?“ Nahá asistentka se chvilku zamyslela a pak se zeptala „Uměl byste mne jako lékař zase okamžitě vzkřísit?“ „Jsem k tomu jako lékař důkladně vyškolený,“ doslova vykřikl vzrušením při té představě. „Kdybyste se mi zaručil, že nebudete k mému oživování nikoho dalšího potřebovat a že se o tom nikdy nikdo nedozví, začala bych o tom docela uvažovat, jinak se mi ale do bezvědomí moc nechce,…“ a přitom se najednou prudce zacukala. „Tak to asi vyhraješ, jak se tak na tebe dívám,“ a zrychlil dráždění jejího poštěváčku. Asistentka vzápětí upadla dnes už počtvrté do nádherné předorgastické extase. Lékaře to také prudce vzrušilo a začal se s malým zpožděním také blížit do extase, zatímco asistentka se před ním vsedě smyslně prohnula, upřela mu pohled očí a za několik okamžiků se před ním začala bezmocně zmítat v prudkých orgastických stazích. Na lékaře už také právě přicházela obrovská extase, asistentka však jeho penis během svých úvodních nejprudších stahů na chvilku pustila, takže lékařova rozkoš značně poklesla. Asistentka se však před ním dále svíjela v mohutných orgastických stazích a lékař viděl, jak jí rozkoš doslova trhá celým tělem a jak se jí přitom viditelně škubají i úplně rudá rodidla, ze kterých jí během prudkých stahů téměř kapala milostná rosa na lůžko. Po odeznění nejsilnějších stahů mu začala asistentka opět rychle honit penis, ale lékař se na ni smutně podíval a řekl „Už jsem byl taky málem hotový, škoda, mohli jsme být hotoví oba najednou.“ Asistentka, která stále ještě docukávala, se na něho omluvně podívala a řekla „Budeme se o to občas pokoušet, to musí být nádherné.“ Lékař se zakrátko opět vzrušil „vždycky mi předem včas řekni, kdy budeš mít celou noc čas, já se pokusím něco najít. Tady v ordinaci to přece jenom není ono.“ Asistentka ho nadšeně políbila na tvář a pak na špičku penisu, na které se mu právě objevila ona „desinfekční“ kapička, předznamenávající brzký výstřik semene. Asistentka pochopila, že lékař je už mohutně vydrážděný a začíná se blížit k orgasmu, výrazně zrychlila jeho dráždění a vzrušeně se dívala, jak na něho přichází vrcholná rozkoš. Nahý lékař se najednou celý napnul a v tom ucítil, jak se mu v penisu před výstřikem semene něco sevřelo, asistentka se mu naklonila nad penis a tiše řekla „můžu?“, lékař přikývl, rázně rozhodil nohy a vyhodil rozkrok vzhůru, asistentka otevřela ústa a vzápětí lékaři pod silným tlakem prudce vystříkla přímo do jejích úst obrovská porce jeho teplého semene. Asistentka už to znala, takže to uměla a byla připravená, stejně jako předtím se jí podařilo první velké dávky bez problémů polknout, další porce semene si však už nechávala dlouze v ústech a s požitkem si je vychutnávala; byl to přece jen kousek těla jejího miláčka. Když lékař dostříkal, spustil rozkrok dolů a slastně vzdechl „Tohle byl nejhezčí orgasmus, co jsem s tebou kdy měl a možná vůbec… dík, jsi skvělá,“ a nahá asistentka ho začala něžně líbat a hladit na opět už pomalu ochabujícím penisu. „K službám pane, ráda vám to tak budu dělat, kdykoliv budete chtít,“ pokusila se asistentka pomalu vžít do své nové role jeho sexuální otrokyně. „Ale jdi ty brebto, takhle mi budeš říkat, až se mnou někde budeš jako otrokyně, teď jsi moje nejroztomilejší krásná holčička,“ prohlásil lékař s úsměvem a vybídl ji „pojď si ke mně lehnout…“ „A vy na mne budete ten nejpřísnější Pán na světě,“ přitulila se k němu nahá asistentka, objala ho nohama a nasadila se mu kundičkou na stehno. „Ty jsi tam hezky teplá…“ zašeptal lékař. „To vy jste mne tam tak rozehřál,“ políbila ho asistentka šťastně na tvář. Za chvíli oba vstali, a protože už bylo po páté ráno, začali se oblékat.

Asistentka si rychle upravila make-up, hezky se učesala, pak se pověsila lékaři na krk a chvíli ho vášnivě líbala. „Kdyby nebylo tolik hodin, já bych to snad od vás ještě znova chtěla,“ zašeptala mu do ucha. „Ty si prostě můj malý nezmar, nech si něco na příště, budeš to potřebovat,“ usmál se lékař.

*** Když už byli oba oblečení, vytáhl lékař z náprsní kapsy šrajtofli, vyndal tisícovku a podal ji asistence „to máš na pár sendvičů, nějaký dobrý sýr, pár jogurtů, kávu, dobré pití, třeba Pepsi Colu, nějaký kvalitní džus a třeba i na cigarety, které přede mnou nebudeš kouřit jen pusou, zbytek je na nějaký hezký kousek oblečení, ale za sex nedostaneš ani korunu, to se mnou musíš dělat zadarmo a ráda.“ Asistentka zčervenala a stydlivě řekla „právě to je pro mne to nejhezčí.“ „Jo a můžeš koupit i tu griotku, ať si můžeš dát občas panáka, ale než budeme spolu sami nanejvýš jednoho, nejlépe jen malého.“ Asistentka se opět začervenala a řekla „tisícovka, není to moc?“ Lékař odpověděl „zvykej si, dokud budeš ke mně taková jako dnes, budeš se mít dobře,“ a oba spolu kolem půl šesté ráno spěchali na ranní tramvaj. Asistentčina přijela jako první, lékař jí řekl „už se těším na pondělí, až tě zase uvidím, ale v práci jako jindy! Nebudeme provokovat lidi, zejména ne moji ženu, zvládneme to i bez ní, času na tebe budu mít vždycky dost,“ a když asistentka nastoupila, hezky jí zamával. Ale to už je zcela jiná kapitola.