I. Popis okresního hejtmanství vůbec.
Zeměpisná poloha, hranice, rozloha. O kresní hejtmanství Prostějovské rozkládá se od 4 9 ft 21' ku 49° 34' sev. šířky a od 34° 27' ku 34° 55' vých. délky od poledníku Ferrského. Hraničí na seyeru s politickým okresem Olomouckým a Litovelským, na západě s politickým okr. Boskovickým, na jihu s politickým okr. Víškovským, a na východě s politickým okr. Přerovským a Olomouckým. Skládá se ze dvou soudních a herních okresů: Prostě jovského a Plumlovského. Soudní okres Prostějovský roz kládá se na východě, Plumlovský na západě území poli tického okresu. Rozloha území okresního hejtmanství Prostějovského činí 471-693 km *; z toho připadá na okres Prostějovský 207*418 km* a Plumlovský 264*275 km*.
Horopis. Okres Prostějovský patří k úvalu hornomoravskému mimo hornatou část východního sklonu Košíře na severu a hornatinu rozloženou na jihu západně Brodku. Půda okresu
jest rovinná, která povolně zdvihá se k západu. Výška krajiny obnáší nad mořem u Biskupic 205 m, u Hrubčic 207, u Vrbátek 213. u Prostějova 224, u Smržic 226 m. Severní díl okresu jest vyvýšen; tak má Skřivan u Studence 283 m , Křížová hora za Smržicemi 288 m výšky. Severovýchodní část má nižší polohu, jako na př. u Olšan, kde obnáší výška 222 m. Zvy šování krajiny lze stopovati také od Prostějova na jih ku Brodku. Nejvyšším bodem jest Předina u Kelčic, dosahující 310 m. Na úrodnou půdu připadá v okresu Prostějovském 77%* na louky 11% a lesy 7% . Okres Plumlovský náleží skoro celý k vysočině Drahanské, nej východnější to části vysočiny Česko-moravské. Vysočina jest prorvána četnými údolími či žleby, jichž stráně i hřbety porostlé jsou lesy. Jak měřením stanoveno bylo, dosahují tu některé body těchto výšek : Ptení 308 m, Krumsín 313 m, Křenůvky 316 m, Horka za Ohrozimí 355 m, Obrova noha u Otaslavic 412, Kozákov 423, Horka u Drahan 656 m. V okresu Plumlovském připadá na ornou půdu 43%* na louky 9% a na půdu lesní 45% .
Zemězpytné poměry. Prahory jsou v okresu Prostějovském jen skrovně za stoupeny. Žula vystupuje jižně od Antlerky patrně jako od krytá část mass v hlubinách zemských souvislých. Tvula na lézá se na návrší Skřivanu severně od Studence; prahorní břidlice vyškytá se na Křížové hoře východně Studence Prvohory mají tu zástupce v ostrovech útvaru devon ského, které se rozkládají u Kaple a za Čelechovicemi. Skály devonské naznačují, že devon rozprostírá se daleko pod kulmem. Vápence devonské jsou černošedé a šedé a obsahují zkame něliny význačné pro střední devon jako jsou korály, rhynchonelly a trilobiti.
9
Z útvaru kamenouhelného zastoupen v hejtmanství neproduktivní karbon moravský, zvaný kulm, v němž přichá zejí slepence, pískovce a břidlice. V okresu Prostějovském jsou ostrůvky kulmové na Kosíři, u Břesovic, mezi Vranovicemi a H. Otaslavicemi, mezi Hradčany a Dobroehovem, mezi Kobeřicemi a Brodkem; u posledně jmenovaných míst jsou otevřeny rozlehlé lomy. Větráním kulmu povstávají hlíny, jaké se vyskytují jižně od Prostějova. Okres Plumlovský patří většinou ke kulmu, v němž se objevují pískovce a břidlice. Hranice kulmu jde na vý chodě od H. Otaslavic přes Určice, Mostkovice, Ohrozim k Lutotínu.
Třetihory. Pánev neogenová vniká do okresu Prostě jovského z jižní Moravy. Spodní díl neogenu obsahuje měkké písky a modrošedý jíl, z pravidla bez zkamenělin. Vápence neogenní vyskytují se na Přediné u Kobeřic a u Břesovic. Severovýchodně Smržic jest jíl neogenní uložen pod písky. V okresu Plumlovském jsou ostrůvky mladšího útvaru třetihorního východně Ptení, u Stařechovic, jižně Čech a dál u Seloutek, kde jsou bohaté zkamenělinami.
Čtvrtohory obsahují náplavy starší, zvané diluvium, a iiáplavy mladší, alluvium. Názvem diluvium označují se nánosy písčité, štérkovité a hlinité, které nacházejí se nezřídka ve výškách. Nánosy diluvialní jsou u Určic a pod Ždětínem. Diluvialní štěrk, obsahující mnoho valounů prahorních i křemitých, rozkládá se jihovýchodně od stanice Kostelecké. Alluvialní naplaveniny, které se dosud tvoří, vystupují březích vod tekoucích, jako lze pozorovati na obou stra nách Romže. Útvarem nejnovéjším jest i ornice a dále rašelinisko u Břesovic, které se tvoří na místě s podkladem ne promokavým a kde nemá voda odtoku. 11a
10
Vodopis. V obou okresích vody tekoucí vznikají ve vysočině Drahanské; mají směr jihovýchodní, vyjma Bílou vodu, která teče směrem jižním. V severní části hejtmanství vtéká na půdu okresu Pro stějovského potok Blata. Plyne kolem Olšan, Hablova, Duban, Vrbátek, Štětovic, Hrdibořic a za Biskupicemi vstupuje na půdu okresu Přerovského. Itomže po krátkém toku podél hranic okresu Plumlovského přijímá po pravém břehu potok Brodecký pod Dvor kem Ptenským a dále potok Ptenský* Protéká rybníky Bílovickým i Hluchovským a spěje kol Lutotína, Bílovic, poblíž Držovic k Vrahovicům, kde přijímá Hloučelu. Na to se jmé nem Válová opouští okres Prostějovský. Nej důležitější přítok po levé straně přitéká od Stařechovic, jenž má nad Stařechovicemi jméno Brosůvka a od Stařechovic sluje Kalva. Potok ten ale teprv za hranicemi okresu vlévá se do Válové. Hloučela přestupuje hranice okresu pod Sečí se jmé nem Okluka, kteréž jméno podržuje až ku vtoku do ryb níka Podhradského u Plumlova. Z přítoků, jimiž se Okluka sesiluje, jsou na pravém břehu potok z Vícovského a druhý ze Žbánovského žlebu. s nímž spojuje se přítok z Jahodové. Dále protéká Hloučela rybníky Zlechovským a Stichovským. U Mostkovic rozděluje se ve dva toky. Jeden teče k Vraho vicům, kde vlévá se do Romže. Druhý protéká Domamyslicemi, ČJechovicemi, Krasicemi. Prostějovem; za městem roz dělí se ve dvě ramena. Jedno teče k Háji a tam se spojí s Vá lovou, druhé plyne mimo Václavovice k Čechovicům, pod nimiž vtéká do Přerovského okresu, a tam ústí do Válové. M alá H aná teče po hranicích hejtmanství. Pod Kozákovem u Mysliovic přijímá po levé straně potok z Drahanského hájemství a z Napájelského žlíbku. Od Kobelniček udržuje směr jihovýchodní a sluje Otaslarka. Protéká Brod-
II kem a se jménem Broděnka teče ku Kobeřicům; pod Hrad čany opouští okres. Haná vyvěrá z pramene na farní louce u Drahan. Po krátkém toku opouští okres Plumlovský a u Kojetína spojuje se s Moravou. B ílá voda vstupuje v jihozápadní části hejtmanství na půdu okresu Plumlovského, protéká rybníkem Hartmanickým, přijímá výtoky rybníků u Otinovsi a vtéká do rybníka u Rozstání. Z rybníka teče nejprv směrem západním, načež obrací se na severozápad, protéká Rozstáním, spěje k Baldovci a brzy potom opouští okres. Rybníků bývalo na Prostějovsku jindy mnohem více nežnyní. Místy nalézají se dosud aspoň z části zachované hráze bývalých rybníků rozsáhlých, nyní ovšem v Inka nebo role, změněných. Rybníky v hejtmanství jsou: Stichovský, Zle* chovský; u Plumlova: Podhradský, Bidelec; rybník u Krumsína, u Rozstání (7*5 ha), Hartmanický, dva rybníky u Otinovsi,. rybník Český, Bílovický, Prostějovský, Brodecký a Otaslavický. Z léčivých vod jest v hejtmanství voda železitá v Kra licích. Objevení pramene stalo se náhodou r. 1825 a měloza následek, že tu brzy po té zřízeny lázně. Voda má teplotu 9® C. Chemickou analysí bylo stanoveno, že v 1 litru vodyr •
kysličníku železnatého . . . vápenatého . . . hořečnatého . . . n draselnatého . . . Ti sodnatého . . . . Ti křemičitého . . . Ti sírového . . . . B fosforečného . . . Ti „ uhličitého vázaného „ uhličitého volného . chloru............................................
18*526 158*40 41*656 32*118 44*961 15*600 36*382 0*26 330*11 9*073 50*763
12
Podnebí. Podnebí v okresu Prostějovském jest dosti příznivé a mírné, jakkoliv není okres chráněn proti severním a severo východním studeným, někdy i ostrým větrům. Drsnější za to klima panuje v okresu Plumlovském na vysočině Drahanské. Tu následkem menší střední teploty ve getace rostlinstva vždy jest opožděna. Dle pozorování konaných v Prostějově od r. 1890— 95 byla nej vyšší teplota -f 36°, nej nižší — 26'G0. Pravidelně bývá přibývání teploty na jaře přerušováno tak zvanými „návraty zimy“ hlavně v květnu (ledoví muži), čímž trpí právě kvetoucí stromy. Množství deště a sněhu spadlého obnáší ročně v Pro stějově v letech uvedených 444— 639 mm. Nej větší srážky denní vykazují 24— 51 mm. Počet deštivých dnů byl 119— 156. Převládající směr větrů jest západní a severozápadní.
Přírodní bohatství. Z domácích zvířat chová se tu mnoho koní. Hovězí do bytek patří vesměs k domácímu plemeni. Chovu vepřového dobytka počíná se větší péče věnovati. Koz přibývá. V rybnících chovají kapry a štiky. Ze zvěře divoké pobíhá v lesích srnec a jen zřídka vy skytne se i jelen. V lesích nejčastěji ozve se houkání hřivňáčů a doupůáků, chechtot hrdliček a volání kukaček. Z dravců objevuje se liška s drobnějším příbuzenstvem z čeledi kunovitých; z dravých ptáků ostříž, poštolka a krahujec. Z hospodářských rostlin daří se ječmen, žito, pšenice, oves, brambory, luštěniny, jetel, vikev, hrách, Čočka; v po lohách vyšších len a konopí. Ve velké míře jest rozšířeno
13 pěstování cukrovky. Chmelnice založeny u Bílovic, Kostelce, Čelechovic. *) Ovocné stromy pěstují se v zahradách. Dlužno též připomenouti, že skoro v každé vesnici jest náves posázena ovocnými stromy, které vedlé užitku jsou i pěknou ozdobou obce. Často nacházíme i ořechové stromy. Rozsáhlé sady třeš ňové rozkládají se u Brodku. V lesích, které porůstají hřbety horské a površí, jsou zastoupeny smrk, borovice, jedle; porůznu vtroušeny jsou modřín, buk a dub. Z říše nerostné vyškytá se vápenec u Čelechovic, kterého se upotřebí ke štěrkování silnic. Ložiska ohnivzdorné hlíny, která se hojně těží, jsou ú Studence. Hrnčířská hlína se kope u Kobeřic; cihlářská hlína tvoří mocná lože u Držovic a jihozápadně Prostějova.
Průmysl a obchod. Znamenitý ječmen, který se. rodí na Hané. zavdal podnět k zakládání sladoven. Závody toho druhu jsou čtyři v Prostějově a po jednom v Brodku a v Hradčanech. Vyro bený slad se vyváží anebo se hned spotřebuje k výrobě piva. Pivovary jsou tři v Prostějově a jeden v Brodku.**) Od dávných dob těší se vyhlášené pověsti lihoviny Pro stějovské, které se vyrábějí v městě v četných závodech. Cukrovary v Bedihošti, Čelechovicích a Vrbátkách zpra cují cukrovku a z její šťávy vytěží cukr.***) *, Chmel pěstoval se dříve u Ptení; vinnou révou zarůstaly vino hrady ňa Kostelečku, okolo r. 1(500 u Smržic a ú Seloutek. **) Menší pivovary nemohouce soutěži odolati zanikly, a to v Bí lovicích, Hradčanech, Kostelci, Kralicích, M. Hradisku, Plumlovfr a Ptení. ***) Dříve byly dva cukrovary i v Prostějově, v nichž se zpra covala cukrovka lisy hydraulickými; zanikly v letech padesátých.
