I N V E S T I C E HRUBÝ FIXNÍ KAPITÁL

Stavebnictví ČR 2006

I

INVESTICE A HRUBÝ FIXNÍ KAPITÁL

1.

Tvorba hrubého fixního kapitálu

2.

Systém podpory investiční činnosti a podnikání

3.

Domy, byty a bydlení

4.

Dopravní infrastruktura

5.

Přímé zahraniční investice


I-1

I - Investice, tvorba fixního kapitálu

TVORBA HRUBÉHO FIXNÍHO KAPITÁLU

„Tvorba hrubého fixního kapitálu“ je definována jako - pořízení nových fixních hmotných a nehmotných aktiv, použitých fixních hmotných a nehmotných aktiv a pořízení nevyráběných hmotných a nehmotných aktiv, - zvýšení hodnoty nevyráběných nefinančních aktiv (půdy, podzemních zdrojů, nepěstovaných biologických zdrojů a vodních zdrojů a nehmotných nevyráběných aktiv). Tvorba hrubého fixního kapitálu tedy zahrnuje pořízení a úbytky hmotných a nehmotných fixních aktiv, která mají charakter dlouhodobé spotřeby a jejich cena převyšuje stanovený limit, tj. nové investice, náklady na velké opravy, zdokonalování investičního majetku, změny stavu základního stáda, nákupy a prodeje stávajícího investičního majetku a náklady spojené se změnou vlastnictví investičního majetku. Nezahrnují se předměty dlouhodobé spotřeby nakoupené domácnostmi, předměty nakupované vládou pro vojenské účely, civilně nepoužitelné, výdaje na výzkum, vývoj, průzkum trhu apod. Tvorba HDP, hrubého kapitálu a hrubého fixního kapitálu (HFK) 2001 HDP Hrubý kapitál HFK HDP Hrubý kapitál HFK HDP = 100 HK = 100

běžné ceny 2002 2003 2004

2315,3 2414,7 2555,8 668,6 674,2 696,1 638,6 643,3 685,6 107,7 108,1 107,3

104,3 100,8 100,7

105,6 103,2 105,4

27,6 95,5

26,6 95,4

26,6 97,4

ceny roku 1995 2005 2001 2002 2003 2004 2005 m l d. K č 2767,7 2931,1 1617,9 1642,0 1703,0 1777,7 1879,8 765,8 772,9 534,3 552,8 568,3 619,7 604,8 749,9 773,9 507,6 525,0 550,4 600,3 600,5 p ř e d c h o z í rok = 1 0 0 107,9 105,9 102,6 101,5 103,2 104,4 106,0 110,0 100,4 106,3 103,5 102,8 109,0 100,1 110,2 104,1 105,4 103,4 104,7 107,6 103,7 podíl HFK v % 27,2 26,4 31,4 32,0 32,3 33,9 31,9 97,5 99,9 95,0 95,0 96,8 96,9 99,3

V běžných cenách v roce 2005 činila tvorba hrubého fixního kapitálu (HFK) 773,9 mld. Kč; proti roku 2004 se zvýšila o + 24 mld. Kč, tj. o + 4,1 %. K růstu tvorby HFK v roce 2005 došlo v závislosti na růstu HDP i na růstu celého hrubého kapitálu, dynamika HFK ale přesáhla růst HK, nikoli však svůj předchozí růst v letech 2000- 2004. Proto se podíl HFK v běžných cenách proti roku 2004 nezvýšil. Reálně vzrostla tvorba HFK meziročně o +3,7 %, tj. o 0,2 mld. Kč na 600,5 mld. Kč. V porovnání s tempem růstu HDP rostla tvorba HFK pomaleji o +2,3 %, v porovnání s růstem hrubého kapitálu rychleji o +3,6 p. b. a v důsledku toho se její podíl z hodnoty HDP v roce 2004 snížil o 2%, podíl z hodnoty hrubého kapitálu se zvýšil na 99,3 %. Tvorba HFK rostla pomaleji než výdaje na celkovou konečnou spotřebu o -0,2 p. b. v běžných cenách, ale rychleji o +1,7 p. b. ve srovnatelných cenách obdobný vývoj byl i u výdajů na spotřebu domácností, vlády .





Tvorba HFK podle sektorů běžné ceny 2001 2002 2003 mld. Kč 594,913 638,625 643,311 685,633 405,584 425,338 412,733 448,286 16,481 18,841 20,868 9,157 63,331 75,202 90,392 111,744 108,340 117,072 116,165 113,807 1,177 2,172 3,153 2,639 podíl na tvorbě HFK v % 68,2 66,6 64,2 65,4 2,8 3,0 3,2 1,3 10,6 11,8 14,1 16,3 18,2 18,3 18,1 16,6 0,2 0,3 0,5 0,4 Index předchozí rok =100% 107,3 100,7 106,6 104,9 97,0 108,6 114,3 110,8 43,9 118,7 120,2 123,6 108,1 99,2 98,0 184,5 145,2 83,7 2000

CELKEM Nefinanční podniky Finanční instituce Vládní instituce Domácnosti Neziskové instituce Nefinanční podniky Finanční instituce Vládní instituce Domácnosti Neziskové instituce CELKEM Nefinanční podniky Finanční instituce Vládní instituce Domácnosti Neziskové instituce

Meziročně se objem vytvořeného HFK zvýšil především díky růstu v sektoru vládních institucí, kde tvorba HFK dosáhla 111,7 mld. Kč a relativní růst +23,6 %, v sektoru nefinančních institucí dosáhla tvorba HFK 448,3 mld. Kč po růstu o +8,6 mld. Kč,. K relativnímu poklesu o -11,7 mld. Kč (-66 %) naopak došlo v sektoru finančních podniků. Ve víceletém horizontu, tj. proti roku 2000, došlo v roce 2003 ke změně sektorové struktury tvorby HFK především ve prospěch sektoru vládních institucí, a to na úkor právě sektoru finančních podniků; znamenalo to, že „hnacím motorem“ investiční aktivity byl vládní sektor a nefinanční podniky. Pokles tvorby HFK v sektoru domácností je sice patrný - v běžných cenách objem HFK poklesl o více než 3,5 mld., ale relativně se jedná o pokles 2 % proti roku 2002 a dlouhodobě ( v porovnání s rokem 2000 ) došlo dokonce i ke zvýšení o 5%. Tvorba HFK podle odvětví 2002 Zemědělství, lesní hospodářství, myslivost Těžba nerostných surovin Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektřiny, plynu, vody Stavebnictví Obchod, opravy vozidel a spotřebního zboží Doprava, skladování, pošty, telekomunikace Finanční zprostředkování

17,8 10,9 148,6 38,7 22,6 66,1 104,7 21,5

běžné ceny 2003 mld. Kč 16,6 7,0 157,8 47,0 25,4 61,7 116,8 9,6

2003/2002 93,3 64,2 106,2 121,4 112,4 93,3 111,6 44,7

Nejvýznamnějším odvětvím z hlediska tvorby HFK v roce 2003 byl „zpracovatelský průmysl“ s objemem vytvořeného HFK 157,8 mld. Kč (v běžných cenách), což byla téměř



čtvrtina celkové tvorby HFK. Na dalších místech, podle výše vytvořeného HFK, byly „doprava, skladování, pošty a telekomunikace“; tato odvětví vytvořila HFK za více než 100 mld. Kč, což znamenalo podíl 17 %. Podíly na tvorbě HFK a vývoj tvorby podle odvětví

Zemědělství, lesní hospodářství, myslivost Těžba nerostných surovin Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektřiny, plynu, vody Stavebnictví Obchod, opravy vozidel a spotřebního zboží Doprava, skladování, pošty, telekomunikace Finanční zprostředkování

běžné ceny 2002 2003 HFK celkem = 100 2,8 2,4 1,7 1,0 23,1 23,0 6,0 6,9 3,5 3,7 10,3 9,0 16,3 17,0 3,3 1,4

Tvorba HFK ve věcném členění 2000 Celkem - budovy / stavby - stroje / zařízení - ostatní

561,5 244,7 290,3 26,5

Celkem - budovy / stavby - stroje / zařízení - ostatní

100,0 43,6 51,7 4,7

běžné ceny 2001 2002 mld. Kč - běžné ceny 638,6 643,3 276,1 273,6 321,5 325,2 41,0 44,5 podíl na tvorbě HFK v % 100,0 100,0 43,2 42,5 50,3 50,6 6,4 6,9

2003 685,6 321,0 319,5 45,1 100,0 46,8 46,6 6,6

Ve věcné struktuře tvorby HFK v roce 2003 v běžných cenách dosáhly budovy a stavby, tj. HFK vytvořený stavebnictvím, 321,0 mld. Kč a na tvorbě HFK se budovy a stavby podílely z 46,8 %. Tvorba HFK v běžných cenách ve formě budovy a staveb předstihla o 1,5 mld. Kč stroje a zařízení a jejich podíl na tvorbě o +0,2 procentního bodu. Proti předchozímu se tvorba HFK formou budov a strojů relativně zvýšila o +17,3 %, což byl rychlejší růst než celková tvorba HFK (o +6,6 p. b.), i než tvorba HFK formou strojů a zařízení (o -1,8 p. b.).



I - 2 SYSTÉM PODPORY INVESTIČNÍ ČINNOSTI A PODNIKÁNÍ

I - 2.1 INVESTIČNÍ POBÍDKY PRO ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL Podpora investiční činnosti byla legislativně upravena v dubnu 1998 tak, aby byly vytvořeny rovné podmínky pro české i zahraniční investory. V roce 2000, s účinností od 1. května 2000, byl přijat zákon o investičních pobídkách (zákon č. 72/2000 Sb.), novelizovaný nejprve v lednu 2002 a dále v prosinci 2003 (zákonem č. 19/2004 Sb., který, kromě jiného, upřesnil pojmy „přípustná míra veřejné podpory“, „přípustná hodnota veřejné podpory“ a „náklady, které mohou být podpořeny“). Také zjednodušil a rozšířil původní systém pobídek. Tato právní úprava byla projednána s Evropskou komisí a splňuje evropská pravidla pro státní podpory. Zákon č. 72/200 Sb. ve znění pozdějších předpisů je nyní platný od 1.5.2004 Systém pobídek zahrnuje: • Daňové úlevy, spočívající v osvobození od daně z příjmů nově vzniklých společností po dobu až 10 let nebo částečné osvobození po dobu až 10 let existujících společnosti. „Daňové prázdniny“ jsou ukončeny po vyčerpání schválené státní podpory (viz dále uvedená poznámka o kompatibilitě se směrnicemi ES). • Granty ve formě finančního příspěvku na vytváření nových pracovních míst. Výše grantu je závislá na úrovni nezaměstnanosti v okrese, kde se má investice realizovat. Pohybuje se od nuly (v okresech s mírou nezaměstnanosti pod celostátním průměrem) do 200.000 Kč (+ 50 tis.Kč na osobu se zdravotním postižením, či nejméně 6 měsíců vedenou v evidenci uchazečů o zaměstnání) na jednoho zaměstnance (v okresech, kde míra nezaměstnanosti překračuje celostátní průměr o více než 50 %). • Granty ve formě finančního příspěvku na výcvik a rekvalifikační kursy nových zaměstnanců. Výše grantů se pohybuje od nuly do 35 % celkových nákladů na výcvik a rekvalifikaci. • Podpory vzniku průmyslových zón, ve formě výhodného získání pozemku a jeho vybavení infrastrukturou. Podpora je určena pro obce, svazky obcí, kraje, rozvojové společnosti( právnické osoby, jejichž převažujícím předmětem podnikání jsou živnosti související s rozvojem a pronájmem podnikatelských nemovitostí na území ČR) nebo významné investory, kteří získali investiční pobídky podle Zákona. Program podporuje přípravu průmyslových zón, výstavbu a rekonstrukci nájemních hal, regeneraci tzv. brownfields, a to za účelem přípravy podmínek pro investiční projekty v sektorech zpracovatelského průmyslu. Na základě zákona o investičních pobídkách využívalo ke dni 15.11.2005 investiční pobídky 205 společností. Realizované investice podpořených firem dosáhnou dle předpokladů celkové výše téměř 6,79 mld. USD a předpokládají vytvořit 48 110 pracovních míst.



Získání pobídky je vázáno na splnění těchto podmínek: - min. 10 ha ucelené plochy, min. 5 ha nevyužívané plochy u brownfields - schválený územní plán pro průmyslovou výrobu, obchod a služby - pozemky ve vlastnictví příjemce podpory nebo státu, příp. investora - účast státního rozpočtu nepřesahuje 200 Kč/m2 plochy průmyslové zóny, resp.1000 Kč/m2 plochy brownfields - pokud je příjemcem veřejné podpory rozvojová společnost či významný investor, musí být projekt financován tak, aby alespoň ve 25% celkových nákladů na projekt nebyl obsažen žádný prvek veřejné podpory Výše podpory - nákladová mezera (rozdíl mezi náklady na přípravu projektu a výnosy z tohoto projektu) - v případě výstavby či rekonstrukce infrastruktury již existujících průmyslových zón přímá dotace ve výši 75% uznatelných nákladů pro města, obce a kraje a 46 % pro podnikatelské subjekty - v případě akreditace průmyslových zón – max. 400 tis. ( 80 % nákladů) *

*

*

Investiční pobídky jsou formou veřejné podpory a proto je třeba, aby byly kompatibilní s úpravou platnou v EU („EC Regulations for Regional Support“ a „EC Directive on Support of Retraining“). Jednotlivé žádosti o investiční pobídky schvaluje Ministerstvo průmyslu a obchodu, které také rozhoduje o celkové výši státní dotace pro každý projekt. Výše dotace se určuje percentuálním podílem z celkového objemu dané investice, tj. investičních výdajů do budov, strojů a zařízení, včetně výdajů na nehmotné investice, a je diferencována podle alokace v ČR. Maximální percentuální výše státní podpory (investiční pobídky z celkového objemu dané investice) pro jednotlivé regiony České republiky dosahuje: - 50 % pro kraj Středočeský a Moravskoslezský, - 49 % pro kraj Karlovarský, Ústecký, Olomoucký a Zlínský, - 48 % pro kraj Liberecký, Královéhradecký, Pardubický, Vysočina a Jihomoravský, - 46 % pro kraj Jihočeský a Plzeňský a - 20 % pro hlavní město Praha.

I - 2.2 INVESTIČNÍ POBÍDKY PRO SLUŽBY A TECHNOLOGICKÁ CENTRA V nařízení vlády č. 1238/2003 Sb. je zakotven „Rámcový program podpory technologických center a strategických služeb“ (viz poznámka níže), zahrnující následující formy vládní podpory a příslušné kvalifikační předpoklady: - kvalifikační předpoklady: - investice min. 30 mil. Kč ( 15 mil. Kč) a vytvoření 50 ( 15) nových pracovních míst nejpozději do 3 let - min. polovina investice musí být kryta vlastními zdroji investora - musí existovat předpoklad realizace výsledků technologického centra ve výrobě - investice a pracovní místa musí být zachovány po dobu min. 5 let



Dotace na podnikatelskou činnost: - pokrývá až 50 % (resp. 65% u malých a středních podniků) uznatelných nákladů: - investice do hmotného a nehmotného majetku pořízeného za období prvních 5 let nebo - dvouleté hrubé mzdy zaměstnanců zaměstnaných do 3 let Hmotná podpora na rekvalifikaci nebo školení zaměstnanců - pokrývá až do výše 35 % (v Praze 30 %) nákladů zvláštních na zvláštní školení (tj. nákladů na výcvik, při němž zaměstnanci získají znalosti a dovednosti, které mohou být využity jen v investorově projektu a nemohou být jednoduše uplatněny u jiných zaměstnavatelů) a až 60 % (v Praze 55 %) nákladů na obecné školení (tj. nákladů na výcvik, kterým získají zaměstnanci obecné znalosti a dovednosti, které mohou být využity i mimo investorův projekt), max. 100 tis. resp. 150 tis. Kč na jedno pracovní místo, v závislosti na celkovém počtu nově vytvořených pracovních míst Poznámka: „Podporovanými službami“ se rozumí vybrané činnosti charakteristické vysokým podílem přidané hodnoty a vysokým podílem kvalifikované práce, těsnou vazbou na informační technologie prováděné ve zvláštních uživatelských kontaktních centrech, vč. regionálních poboček nadnárodních společností, v softwarových centrech apod. „Technologickými centry“ se rozumí centra inovačních aktivit, která se těsně váží ke zpracovatelskému průmyslu. Předpokládá se, že výsledky těchto aktivit budou uplatněny v běžné výrobě během 3 let od vydání „Rozhodnutí o podpoře projektu“. Typická inovační aktivita technologického centra by měla zahrnovat běžnou rutinu nebo periodické změny výrobků, výrobních linek, výrobního procesu, existujících služeb nebo jiných prováděných operací, včetně změn představujících zlepšení. Nesmí jít o aktivity závislé na zbrojním průmyslu.

I - 2.3 PODÁVÁNÍ ŽÁDOSTÍ O INVESTIČNÍ POBÍDKU Žádost o pobídku podává investor na standardizovaném formuláři žádosti a registrace prostřednictvím agentury CzechInvest (viz dále). Ta žádost během 30 dnů vyhodnotí (60 dní v případě technologických center a podporovaných obchodních služeb) a předá ji Ministerstvu obchodu a průmyslu (MPO). MPO si vyžádá stanoviska ostatních resortů ( 14 dní na vrácení připomínek) a ve spolupráci s Úřadem na ochranu hospodářské soutěže rozhodne, v souladu s regulačními předpisy ES, během 2 až 3 měsíců o celkové výši podpory. Po obdržení stanovisek jednotlivých resortů vyhotoví MPO návrh „Nabídku na poskytnutí investičních pobídek“ a předá ho investorovi. Návrh bude obsahovat všechny druhy a výše podpor, které přicházejí v úvahu, a stanoví podmínky pro jejich udělení. Investor má lhůtu 6 měsíců na přijetí tohoto návrhu. Po jeho přijetí MPO vydá definitivní „Rozhodnutí o příslibu investičních pobídek“. Další podrobnosti o investičních pobídkách jsou obsaženy v tištěné nebo elektronické formě v „Manuálu investičních pobídek“.



I - 2.4 JINÉ PODPORY PODNIKÁNÍ Pro případy, kdy z nejrůznějších důvodů nemohou být splněna kritéria výše uvedeného systému investičních pobídek, existují další možnosti podpory (žádná z těchto podpor nezahrnuje daňové úlevy ve formě „daňových prázdnin“). Programy podpory malého a středního podnikání jsou určeny pro podniky, jejichž počet zaměstnanců na plný úvazek se pohybuje v rozmezí 50 až 250 osob (v závislosti na daném programu); dalšími kritérii jsou objem příjmů a majetku. Nejvýše 25 procent podniku může být vlastněno subjektem, který kritéria nesplňuje. O podporu mohou žádat jen již existující subjekty. Vláda České republiky schválila dne 2. dubna 2006 usnesením č. 353 program podpory malých a středních podnikatelů postižených povodní v roce 2006 s názvem REKONSTRUKCE 2006. Podpora bude poskytována malým a středním podnikatelům na území postiženým povodní s cílem usnadnit obnovu jejich činnosti. Formou podpory je cenově zvýhodněná záruka za bankovní úvěry.Záruka je poskytována až do výše 90% jistiny úvěru a nesplacených úroků nepřesahujících 20% zůstatku jistiny úvěru. Drobným podnikatelům s méně než 10 zaměstnanci může být poskytnuta i dotace až do výše 10% uznatelných nákladů na obnovu podnikatelské činnosti, maximálně však 1 mil. Kč. Záruky za bankovní úvěry a dotace jsou poskytovány prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky, a.s.. Národní programy podpory malého a středního podnikání na období 2005 — 2006, schválené vládou České republiky usnesením č. 1159 dne 24. 11. 2004, včetně změny podmínek programů, které schválil ministr průmyslu a obchodu s platností od 1. 1. 2006: ZÁRUKA – poskytnout zvýhodněné daňové záruky k bankovnímu úvěru a k rizikovému a rozvojovému kapitálu, záruky za návrhy do obchodních soutěží a záruky za provozní úvěry za účelem usnadňovat realizaci podnikatelských projektů malých a středních podnikatelů zaměřených na investice a zvyšování konkurenceschopnosti těchto podnikatelů. *

*

*

V rámci Národního vzdělávacího fondu existuje několik programů zaměřených na rozvoj lidských zdrojů. Tento fond je také národním koordinačním centrem programu EU Leonardo da Vinci. Program podporuje vzdělávací programy v tuzemsku (až do 75 % celkových nákladů) a studijní pobyty v zemích EU (až do 5.000 euro na jeden pobyt). V oblasti zdanění je umožněno společnostem odečítat ze svého daňového základu 10 až 15 % nákladů na nové stroje a technologie, pokud jsou prvními vlastníky nebo nájemci. Úleva na dani z nemovitostí na 5 let se nabízí společnostem, které přešly z vytápění svých prostor uhlím nebo naftou na vytápění plynem, elektřinou nebo jinými, alternativními zdroji energií.



Podporu vývozu zabezpečuje: - národní agentura CzechTrade, která zprostředkovává kontakty a informace o vývozních příležitostech ve světě a finanční asistenci při průzkumech trhů, vydávání vývozních katalogů a utváření obchodních kontaktů; podrobnosti jsou dostupné na adrese www.czechtrade.cz, - Česká exportní banka, která pomáhá vytvářet pro exportéry podmínky srovnatelné s podmínkami, které mají zahraniční vývozci, - Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP), která umožňuje vývozcům pojištění proti rizikům z neplacení ze strany zahraničních zákazníků v důsledku obchodních a politických rizik. V České republice existuje více než 25 Obchodních inovačních center (BIC), Vědeckých a technologických parků a Inkubátorů. Podrobnosti jsou k dispozici na webové stránce Společnosti vědeckých a technologických parků www.svtp.cz. Inovační centrum založené Českým vysokým učením technickým patří k nejvýznamnějším z těchto center (adresa http://www.bic.cvut.cz/english). Jeho posláním je podpora rozvoje malých a středních inovativních firem a v tomto směru se podílí na řadě národních a mezinárodních projektů. Zákonem č. 1/2004 Sb. z 3. prosince 2003 byla zřízena Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest; je státní příspěvkovou organizací, podřízenou Ministerstvu průmyslu a obchodu. Agentura poskytuje podporu malým a středním podnikatelům podle tohoto zákona a na základě programů schválených vládou podle zvláštního zákona (např. zákona č. 218/2000 Sb.), plní funkci určené organizace při poskytování investičních pobídek podle zákona č. 72/2000 Sb. a další úkoly.

I - 2.5 OPERAČNÍ PROGRAM PRŮMYSL A PODNIKÁNÍ V souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie byl vyhlášen Operační program průmysl a podnikání (OPPP). Cílem podpory v rámci Operačního programu průmysl a podnikání je zachovat a dále rozvíjet konkurenceschopný a efektivně vyrábějící průmyslový potenciál, účinně přispívat ke zvyšování hospodářské výkonnosti výrobní základny a podpořit potřebné strukturální změny průmyslu tak, aby ČR na konci následující programovací periody přestala být jako celek méně rozvinutým regionem EU. Pro zajištění stanovených cílů se pomoc soustředí na rozvoj malých a středních podniků, podporu inovačních aktivit v průmyslu a výrobní technickou, ekonomickou a organizační restrukturalizaci podniků, oborů a odvětví, včetně odstraňování starých zátěží tak, aby byl dosažen pozitivní synergický efekt v oblasti životního prostředí, rovných příležitostí a budování informační společnosti. nedílnou součástí je i trvalé snižování nákladů, v podmínkách ČR zejména cestou zvyšování efektivnosti využití energií. Operační program průmysl a podnikání bude financován z jednoho zdroje, a to z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Jeho prostředky se člení na rozvoj podnikatelského prostředí (50 % prostředků OPPP), rozvoj konkurenční schopnosti podniků (46 %) na technickou pomoc (4 %). Pro roky 2004-2006 byly vyhlášeny v rámci OPPP přímé podpory podnikatelům tyto programy pro malé a střední firmy:


-


START, KREDIT, MARKETING, INOVACE, ÚSPORA energie obnovitelné zdroje jedná se o zvýhodněné bezúročné úvěry a nevratné dotace na pořízení hmotného i nehmotného majetku, zásob, technologií, rekonstrukce a technické zhodnocení atd.

Všeobecné podmínky byly stanoveny a zveřejněny a jsou k dispozici na www.mpo.cz. nebo www.czechinvest.cz



I - 3 DOMY, BYTY A BYDLENÍ

I - 3.1 BYTOVÁ VÝSTAVBA Po vysokých objemech bytové výstavby v 70. a 80. letech (v 80. letech se počet bytů dokončených ročně pohyboval mezi 80 a 50 tisíci) došlo na začátku 90. let k útlumu bytové výstavby, a to jak zahajování, tak dokončování výstavby bytů. • Roční počet dokončených bytů se v období 1991 - 1995 postupně snižoval až na necelých 13 tisíc. V dalším pětiletém období se roční počet dokončených bytů postupně zvyšoval až na 25.207 bytů v roce 2000. V dalších letech růst v podstatě pokračoval a v roce 2004 dosáhl 32.863 dokončených bytů. Vývoj počtu zahájených - dokončených - rozestavěných bytů

1990 1991 1995 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Zahájené byty počet index 61 004 100,0 10 899 17,9 16 548 27,1 29 502 48,4 28 983 47,5 33 606 55,1 36 496 59,8 39 037 64,0 40 381 66,2

Dokončené byty počet index 44 594 100,0 41 719 93,6 12 662 28,4 23 074 51,7 24 759 55,5 27 292 61,2 27 127 60,8 32 268 72,4 32 863 73,7

Rozestavěné byty počet index 158 840 100,0 128 228 80,7 66 172 41,7 118 785 74,8 121 705 76,6 129 609 81,6 139 132 87,6 146 801 92,4 155 202 97,7

Poznámka: Podrobnější údaje viz tabulka čís. 3.2 v kapitole V.

• Podobně klesl i počet ročně zahajované výstavby bytů; minimum bylo v roce 1993 (7.454 bytů, což bylo jen 12 % v porovnání s rokem 1990). Zatímco počet dokončených bytů klesal poměrně postupně, počet bytů, jejichž výstavba byla zahajována, zaznamenal prudký propad z roku na rok (na 10.899 v roce 1991 z 61.004 v roce 1990). Proti 90. letům se dramaticky snížila zejména družstevní bytová výstavba. V dalších letech počet ročně zahajovaných bytů rostl, i když s určitým kolísáním; nejvyšší počet byl dosud dosažen v roce 2005 (40 381 bytů). V roce 2005 dosáhla již situace u rozestavěných bytů téměř 98 procentního podílu z roku 1990. (Přehled ročních počtů dokončených, zahájených a rozestavěných bytů od roku 1990 viz též V. kapitola „Vybrané ukazatele ČR“.)



Byty podle typu výstavby

Výstavba ⇒ 2004 – počet 2005 - počet index podíl z celku Výstavba ⇒ 2004 – počet 2005 - počet index podíl z celku

Byty v rodinných domech Byty v bytových domech Zahájená výstavba bytů družstevní individuální ostatní družstevní komunální ostatní 10 16 022 90 562 2 012 9 327 2 16 143 192 423 1 968 11 183 20,0 100,8 213,3 75,3 97,8 119,9 0 98,8 1,2 3,1 14,5 82,4 Dokončené byty individuální družstevní ostatní družstevní komunální ostatní 12 475 30 1 494 3 641 5 587 12 837 106 1 384 2 430 7 712 102,9 353,3 92,6 66,7 138,0 99,2 0,8 12,0 21,1 66,9

Ve výstavbě rodinných domů měla v roce 2005 dominantní postavení individuální výstavba jako již řadu let Ve výstavbě bytových domů vystupuje v posledních letech do popředí tzv. „ostatní výstavba“, tj. výstavba soukromých investorů (developerů), která měla na počtu zahájených i dokončených bytů v roce 2003 poloviční podíl než v roce 2005. V roce 2005 se tento podíl zvětšil i oproti roku 2004 – u dokončených bytů přesáhl dvě třetiny a u zahájených dokonce přesáhl 80%. Počet zahájených i dokončených bytů stavěných touto formou značně meziročně vzrostl. Počet dokončených bytů družstevní a komunální výstavby proti předchozímu roku poklesl.Celkový počet bytů zahájených v bytových domech vzrostl.



Počet a struktura zahájených bytů podle druhů objektů Celkem

Rod.domy

2000 2001 2002 2003 2004 2005

32 377 28 983 33 606 36 496 39 037 40 381

12 177 12 895 13 659 17 250 17 485 17 579

2000 2001 2002 2003 2004 2005

100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0

37,6 44,5 40,6 47,3 44,8 43,5

RD/N-P-V BD/N-P-V D.s peč.sl. Počet 7 097 4 272 3 658 845 6 276 3 639 2 048 1 357 10 246 3 600 1 850 1 803 10 043 3 561 2 288 1 017 11 901 3 499 1 841 855 13 574 3 141 2 103 527 % z celkového počtu nových bytů 21,9 13,2 11,3 2,6 21,7 12,6 7,1 4,7 30,5 10,7 5,5 5,4 27,5 9,7 6,3 2,8 30,5 8,9 4,7 2,2 33,6 7,8 5,2 1,3

Byt. domy

Nebyt.obj. 1 453 1 384 1 225 1 167 1 318 1 932 4,5 4,8 3,6 3,2 3,4 4,8

Nebyt. pr. 2 875 1 384 1 223 1 170 2 138 1 525 8,9 4,8 3,6 3,2 5,5 3,8

Poznámky a vysvětlivky k předchozí tabulce: RD/N-P-V: nástavby, přístavby a vestavby k rodinným domům BD/N-P-V: nástavby, přístavby a vestavby k bytovým domům D. s peč. sl.: domy s pečovatelskou službou a domovy - penzióny Nebyt. obj.: byty v nebytových objektech Nebyt. pr.: byty získané stavebními úpravami nebytových prostorů Další údaje viz tabulka čís. 3.3 v kapitole V.

Ve struktuře bytů, jejichž výstavba byla zahájena: • již po více let převládaly byty v rodinných domech, v roce 2003 to byla téměř polovina, ale zdá se že tento trend začíná ustupovat. - proti roku 2004 se jejich podíl snížil o -1,3 procentního bodu , • na druhém místě, co do počtu, byly byty v bytových domech (13.574 bytů), jejich podíl dosáhl 33,6 % (proti předchozímu roku se podíl zvýšil o +3,1 p. b. a počet o +14,1 %), - více než 80% těchto bytů bylo postaveno formou „ostatní“ výstavby (82,4 %), 14,5 % bylo postaveno formou obecní (komunální) výstavby a 3,1 % formou družstevní výstavby, - ze zahájených obecních bytů a bytů z „ostatní“ výstavby má být po dokončení téměř 80 % (79,1 %) prodáno, ke komerčnímu nájemnímu využití bylo určeno 9,1 % a k nájmu za sociální nájemné 6,7 %, • nástavby, přístavby a vestavby se na celkovém počtu bytů podílely 13,0 %, z toho v rodinných domech 7,8 % • podíly ostatních bytů, tj. bytů v domech s pečovatelskou službou a domovech - penziónech pro seniory, v nebytových objektech a v adaptovaných nebytových prostorech, byly méně významné, i když meziročně se jejich počet snížil, mimo v nebytových objektech.



Počet a struktura dokončených bytů podle druhů objektů Celkem

Rod.domy

2000 2001 2002 2003 2004 2005

25 207 24 758 27 291 27 127 32 268 32 863

10 466 10 693 11 716 11 397 13 302 13 472

2000 2001 2002 2003 2004 2005

100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0

41,5 43,2 42,9 42,0 41,2 41,0

RD/N-P-V BD/N-P-V D.s peč.sl. Počet 5 926 2 911 2 339 687 5 912 2 948 1 874 708 6 393 2 957 1 737 1 725 7 720 2 486 1 454 1 729 10 722 2 453 2 070 1 638 11 526 2 270 1 569 1 047 % z celkového počtu nových bytů 23,5 11,5 9,3 2,7 23,9 11,9 7,6 2,8 23,4 10,8 6,4 6,3 28,4 9,2 5,3 6,4 33,2 7,6 6,4 5,1 35,1 6,9 4,8 3,2

Byt. Domy

Nebyt.obj.

Nebyt. pr.

745 824 1 070 1 213 719 794

2 133 1 799 1 693 1 128 1 364 2 185

3,0 3,3 3,9 4,5 2,3 2,4

8,5 7,3 6,2 4,2 4,2 6,6

Poznámky a vysvětlivky: RD/N-P-V: nástavby, přístavby a vestavby k rodinným domům BD/N-P-V: nástavby, přístavby a vestavby k bytovým domům D. s peč. sl.: domy s pečovatelskou službou a domovy - penzióny Nebyt. obj.: byty v nebytových objektech Nebyt. pr.: byty získané stavebními úpravami nebytových prostorů Další údaje vit tabulka čís. 3.4 v kapitole V.

Ve struktuře dokončených bytů: • již po více let počtem převládaly byty v rodinných domech, jejich podíl se však od roku 2001 nepřetržitě snižuje; v roce 2005 dosáhl jejich podíl 41,0 %: proti předchozímu roku se podíl snížil o 0,2 procentního bodu ale jejich počet se zvýšil o +1,3 %, - 96 % těchto bytů bylo určeno pro vlastní užití stavebníky a k prodeji po dokončení bylo určeno 4 % (s ohledem na výše uvedenou strukturu zahájené výstavby bytů by se ani v příštích letech struktura bytů podle užití neměla měnit), - téměř všechny dokončené byty v rodinných domech byly postaveny individuální výstavbou (99,2 %), • o necelé 2 procentní body se meziročně zvýšil podíl bytů dokončených v bytových domech, což znamenalo i meziroční zvýšení jejich počtu o +7,5 %, - převažovaly byty stavěné formou „ostatní“ bytové výstavby (66,9 %), jejichž počet se proti předchozímu roku zvýšil o +38,0 % (celkem 7 712 bytů), - více než 20% bytů v bytových domech pocházela z obecní (komunální) výstavby (21,1 %) a jejich počet se proti roku 2004 snížil o cca 35 % (celkem 2 430 bytů), - podíl družstevní výstavby v roce 2005 dosáhl 12 % , což je v porovnání s rokem 2004 snížení o více než 100 bytů, meziroční pokles byl 7,4 % ( celkem 1.384 bytů). • přibližně o +15,1 % se snížil počet bytů v nástavbách, přístavbách a vestavbách v rodinných i bytových domech; celkově se podílely na počtu dokončených bytů ze 11,7 %, • byty v domech s pečovatelskou službou a domovech - penziónech pro seniory snížily svůj počet o 591 proti roku 2004



• podíly bytů získaných adaptací nebytových prostorů vzrostly oproti roku 2004 o 2,4ˇ% tedy na 6,6 % a podíly bytů v nebytových objektech vzrostly o 0,1 procentního bodu proti roku 2004 Kromě toho bylo v roce 2005 modernizováno 21 896 bytů. Proti předchozím letům to bylo více o +6.427 dokončených modernizovaných bytů. Vzhledem k tomu, že byla současně zahájena modernizace 24 404 bytů (tj. o +21,6 % více než v roce 2004), lze očekávat, že v roce 2006 se počet dokončených modernizovaných bytů může opět zvýšit. Vybrané kvalitativní ukazatele bytů dokončených v roce 2004 Prům. počet pokojů rodinné d. bytové d. 4,39 1,96

Obytná plocha v m2 rodinné d. bytové d. 97,0 47,5

Užitková plocha v m2 rodinné d. bytové d. 151,5 66,7

Byty stavěné po roce 2000 jsou na kvalitativně vyšší úrovni, než byty z období před rokem 1990. Rychlý vývoj zaznamenala kvalita zabudovávaných výrobků a technické vybavenost bytů (např. okna, dveře a jejich kování, koupelnové instalace, elektroinstalace, svítidla aj.). V základním příslušenství jsou byty na evropské úrovni (podíl bytů s vodovodem, teplou vodou, koupelnou, WC, ústředním topením). Výrazně nižší dosud byla velikost a pokojovost bytů, vybavenost garážemi apod. Struktura dokončených bytů podle počtu pokojů v % v roce 2004 garsoniéry 0,3 15,1

počet pokojů (celkový počet dokončených bytů = 100) 1 2 3 4 Rodinné domy 0,9 4,6 15,8 33,6 Obytné domy 27,0 28,6 21,9 6,3

5 a více 44,8 1,17

Poznámky k předchozí tabulce: Dokončené byty bez nástaveb, přístaveb a vestaveb. Jednopokojové byty včetně dvougarsoniér

Podle počtu pokojů převládaly v rodinných domech byty (dokončené v posledních letech) s 5 a více pokoji, cca 45 %; byty se 4 a více pokoji překročily 78 %. Mírně klesající tendenci měly nejmenší byty, tj. garsoniéry nebo jednopokojové byty a dvougarsoniéry ovšem pouze v rodinných domech. V bytových domech měly největší četnost byty jedno a dvou pokojové, s podíly kolem 27 %, následované byty třípokojovými (podíl těchto tří velikostních kategorií bytů dosáhl 77 %). Byty větší dosahovaly podílu jen cca 7,5 %. Ve víceletém horizontu lze pozorovat tendenci ke zkracovaní doby výstavby, zvláště u rodinných domů, kde doba výstavby poklesla z téměř 60 měsíců v roce 2000 na necelých 44 měsíců v roce 2004.



I - 3.2 STÁTNÍ PODPORA BYDLENÍ I - 3.21 Státní fond rozvoje bydlení K podpoře bydlení ze strany státu byl zákonem č. 211/2000 Sb., který nabyl účinnosti 21. 7. 2000 (ve znění pozdějších předpisů), zřízen Stání fond rozvoje bydlení (SFRB). Fond je samostatnou právnickou osobou s plnou subjektivitou. Jeho úkolem je vytvářet, akumulovat a rozšiřovat finanční prostředky určené na podporu investic do bydlení a používat je především na podporu: - výstavby bytů, především nájemních, - oprav bytového fondu, především oprav domů vystavěných panelovou technologií, - výstavby technické infrastruktury v obcích, tj. k zainvestování pozemků vhodných pro budoucí bytovou výstavbu. Použití prostředků SFRB bylo upraveno těmito zákonnými normami: • poskytování dotací na výstavbu nájemních bytů: - nařízením vlády č. 481/2000 Sb., o použití prostředků SFRB formou dotace ke krytí části nákladů spojených s výstavbou bytů (ve znění nařízení vlády č. 294/2001 Sb., č. 141/2002 Sb. a č. 145/2003 Sb., - nařízením vlády č. 146/2003 Sb., o použití prostředků SFRB ke krytí části nákladů spojených s výstavbou bytů pro příjmově vymezené osoby, a - nařízením vlády č. 104/2003 Sb., o použití prostředků SFRB formou dotace ke krytí části nákladů spojených s výstavbou bytů pro fyzické osoby postižené povodněmi v roce 2002, • poskytování úvěrů obcím na opravy, modernizace a rekonstrukce: - nařízení vlády č. 396/2001 Sb., o použití prostředků SFRB na opravy a modernizace bytů, ve znění nařízení vlády č. 397/2002 Sb. a nařízení vlády č. 59/2004 Sb., • podpora regenerace panelových domů: - nařízení vlády č. 299/2001 Sb., o použití prostředků SFRB ke krytí části úroků z úvěrů poskytnutých bankami právnickým a fyzickým osobám na opravy, modernizace nebo regenerace panelových domů, ve znění nařízení vlády č. 398/2002 Sb., • poskytování úvěrů fyzickým osobám: - nařízení vlády č. 97/2002 Sb., o použití prostředků SFRB formou úvěru na úhradu části nákladů spojených s výstavbou bytů osobami mladšími 36 let, - nařízení vlády č. 396/2002 Sb., o použití prostředků SFRB formou úvěru na úhradu části nákladů spojených s výstavbou bytu fyzickými osobami postiženými povodněmi v roce 2002, ve znění nařízení vlády č. 446/2002 Sb. Pro rok 2006 se počítá s udělením dotací v celkové hodnotě cca 4,1 mld. Kč.v následující struktuře dotací a úvěrů: - dotace na výstavbu nájemních bytů 1400 mil.Kč - dotace na výstavbu družstevních bytů 150 mil.Kč - dotace na opravy havarijních stavů panelových bytových domů 400 mil.Kč - dotace k úrokům na splácení úvěrů na výstavbu neziskového bydlení 100 mil.Kč



- dotace k úrokům na splácení úvěrů (program PANEL) 400 mil.Kč - dotace k úvěrům pro mladé rodiny (při narození dítěte 30 mil.Kč - úvěry na výstavbu družstevních bytů 1 050 mil.Kč - úvěry občanům na pořízení bytů (mladá manželství, domácnosti s niž. příjmy) 1 370 mil.Kč - úvěry občanům na opravy a rekonstrukce bytů 1 000 mil.Kč - úvěry obcím na opravy a modernizace 300 mil.Kč

Podpora výstavby nájemních bytů Podmínky byly původně dány nařízením vlády č 481/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, formou dotace obcím ke krytí části nákladů spojených s výstavbou bytů, jejichž výstavba byla zahájena nejprve do konce roku 2002, a novelou (nařízení vlády č. 145/2003 Sb.) bytů, o nichž bylo rozhodnuto do konce roku 2003. Rozpočet SFRB umožnil v roce 2003 vyhovět 82 žádostem v objemu cca 1 miliardy Kč, což představovalo podporu výstavby 2.722 bytových jednotek (od roku 2000 k 31. 12. 2003 bylo dokončeno 3.743 bytových jednotek ve finančním objemu 1.270,4 mil. Kč při průměrných stavebních nákladech na 1 m2 podlahové bytu 14.788 Kč). Podpora výstavby nájemních bytů pro příjmově vymezené osoby V roce 2003 byly upraveny podmínky podpory výstavby obecních nájemních bytů nařízením vlády č. 146/2003 Sb. Dotace byla určena obcím na výstavbu bytů, které zůstávají po celou dobu ve vlastnictví obce a byla omezena na byty určité podlahové plochy ( 80% bytů nesmí přesáhnout 60m2 a 80% nesmí přesáhnout 20m2). V roce 2004 bylo rozhodnuto o přidělení podpory 172 projektům ve finančním objemu 1 433 mil. Kč na výstavbu 2 467 bytových jednotek. V roce 2005 bylo rozhodnuto o přidělení podpory v objemu 1 134 mil.Kč, což představuje 1 960 bytových jednotek.

Podpora oprav bytových domů postavených panelovou technologií Podpora (program PANEL) byla zaměřena na pomoc vlastníkům panelových domů při financování komplexní opravy, modernizace nebo rekonstrukce. Program byl realizován v souladu s nařízením vlády č. 299/2001 Sb., v platném znění, a SFRB ho realizoval ve spolupráci s Českomoravskou záruční a hypotéční bankou. Program obsahuje 3 nástroje podpory: - státní úrokovou dotaci (podpora se poskytovala ve výši rozdílu splátek úvěru odpovídající snížení úrokové sazby o 3 procentní body, v okresech hospodářsky slabých nebo strukturálně postižených 4 a 5 bodů, a byla zaměřena jak na subjekt podpory (vlastník domu), tak na předmět (druh opravy, modernizace nebo rekonstrukce), vždy ale komplexní regeneraci), - bankovní záruku za úvěr (poskytovala ČMZRB žadatelům o úvěr, kteří nedisponovali dostatkem zajišťovacích prostředků, a to max. do 70 % nesplacené jistiny úvěru od úvěrující banky nebo stavební spořitelny), a - odbornou technickou a poradenskou pomoc (poskytovanou osobami akreditovanými MPO). Na celkové úrokové dotaci v roce 2003 ve výši 429,155 mil. Kč se podílely subjekty podle typu vlastnictví takto:


Obce 32,9 %


Družstva 65,3 %

Spol. vlastníků 1,8 %

Fyzické osoby 0,02 %

Od roku 2001 do roku 2005 se rozsah podpory zvyšoval, výše dotace vzrostla z cca 35 mil. Kč až na cca 430 mil. Kč při růstu podporovaného úvěru z cca 120 mil. Kč na cca 1 378 mil. Kč. Obdobně narostl i objem záruk. V roce 2005 se dotace i podporované úvěry poměrně snížily. Dotace činily 221,7 mil. Kč a podporovaný úvěr 876,8 mil.Kč. Záruky se oproti tomu zvýšily a od roku 2000, kdy činilo 6,7 mil. Kč krytí rizika a záruka banky 22,3 mil. Kč, se vyšplhaly až na 268 mil. Kč resp. 893,3 mil.Kč. Úvěry obcím na opravy a modernizaci bytového fondu Realizace byla zajišťována na základě nařízení vlády č. 396/2001 Sb., v platném znění, které umožňovala obcím žádat o nízko úročený úvěr (3 %) s maximální dobou splatností 10 let. Obcím, které byly v roce 2002 postiženy povodněmi byl poskytován úvěr na opravy bytového fondu s roční úrokovou sazbou 1 % (na základě nařízení vlády č. 397/2002 Sb.). Nařízením vlády č. 59/2004 Sb., kterým byla obě nařízení vlády novelizována, byly kromě jiného upřesněny: podmínky poskytování a použití dotací, pravidla pro použití prostředků povodňového fondu a postup při poskytování dotací obcím a příspěvků vlastníkům. V letech 2001 až 2004 bylo celkem podáno 203 žádostí o úvěry v objemu 2.425,4 mil. Kč, z toho v roce 2005 to bylo 14 žádostí v objemu 59,6 mil. Kč. Uzavřeno bylo celkem 164 smluv o úvěry v objemu 844,4 mil. Kč. z toho největší počet smluv byl uzavřený ve Zlínském kraji ( 29) a největší finanční objem po Praze ( 282,0 mil. Kč / 2 smlouvy) byl poskytnut Královéhradeckému kraji ( 103,6 mil.Kč / 14 smluv). Úvěry pro mladé domácnosti na novou bytovou výstavbu Realizace je zajišťována na základě nařízení vlády č. 97/2002 Sb. Úvěry jsou určeny pro osoby mladší 36 let a je možné je využít na výstavbu bytu, rodinného domu s 1 bytem nebo na změnu stavby, kterou by vznikl byt v dříve nebytových prostorech. Podlahová plocha nesmí v případě bytu překročit 80 m2, v případě rodinného domu 120 m2. Úvěr je úročen sazbou ve výši 3 % a je poskytován do výše 200 tis. Kč na dobu 10 let. Za dobu od 2. 4. 2002 do 31. 12: 2005 bylo uzavřeno 1.367 smluv (z toho v roce 2005 uzavřeno 50 smluv). Úvěry pro mladé rodiny na pořízení nebo bytu nebo rodinného domu Realizace je zajišťována na základě nařízení vlády č. 616/2004 Sb. Úvěry jsou určeny pro osoby mladší 36 let žijící v manželství nebo pečující alespoň o jedno nezletilé dítě. Úvěry je možné použít na výstavbu rodinného domu nebo bytu, na koupi rodinného domu nebo bytu a taktéž na úhradu převodu členských práv k družstevnímu bytu, jehož součástí je i uzavření nájemní smlouvy k družstevnímu bytu. Úvěr je úročen sazbou ve výši 2 % a je poskytován do výše 300 tis. Kč na dobu 20 let. Za dobu od 9.12.2004 do 31. 12: 2005 bylo rozhodnuto o přidělení 6 990.



Novinky v podporách ze SFRB Nově přechází pod správu fondu udílení dotací na opravy havarijních stavů panelových bytových domů dříve poskytovaných Ministerstvem pro místní rozvoj. Nově předpokládaným titulem budou úvěry družstvům na výstavbu družstevních nájemních bytů a úvěry mladým osobám na opravy a rekonstrukce bytů.

I - 3.22 Ostatní formy státní podpory bydlení V roce 2005 byly dále vyhlášeny programy na podporu bytové výstavby v rámci prostředků státního rozpočtu Ministerstva pro místní rozvoj: - Podpora regenerace panelových sídlišť na postupnou přeměnu stávajících monofunkčních sídlištních celků. - Podpora výstavby nájemních bytů a technické infrastruktury, cílem byla podpora výstavby nájemních bytů ve vlastnictví obcí určených pro příjmově vymezené osoby a rozšíření nabídky pozemků pro následnou výstavbu bytových a rodinných domů výstavbou technické infrastruktury. Součástí je i podpora výstavby nájemních bytů na venkově - Podpora výstavby podporovaných bytů, jehož cílem byla podpora výstavby nájemních bytů ve vlastnictví obce nebo dobrovolného svazku obcí pro osoby, které jsou znevýhodněny v přístupu k bydlení nejen z důvodů své sociální situace, ale také z dalších důvodů, z nichž vyplývají jejich zvláštní potřeby v této oblasti (např.: zdravotní stav nebo věk a z nich plynoucí zdravotní a sociální důsledky, nebo nepříznivé životní okolnosti, které znemožňují znevýhodněným osobám zajistit si adekvátní bydlení a ohrožují je sociálním vyloučením). Jedná se o tzv. byty chráněné, na půl cesty a vstupní. - Podpora oprav vad panelové bytové výstavby, jehož cílem je pomoc vlastníkům bytových domů a bytů ve vlastnictví postavených panelovou technologií konstrukčních soustav, realizovaných v letech 1950 – 1990, při nezbytných opravách nejzávažnějších vad způsobujících havarijní stav bytového domu.

I - 3.23 Stavební spoření a státní podpora stavebního spoření Stavební spoření a státní podpora stavebního spořeni byly upraveny zákonem č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření. Podle úplného znění tohoto zákona z roku 2004, vydaného pod č. 65/2004 Sb., se stavebním spořením rozumí přijímání vkladů, poskytování úvěrů a poskytování příspěvku fyzickým osobám, účastníkům stavebního spoření. Zákon, kromě jiného, stanoví délku doby spoření, délku čekací doby na poskytnutí peněžních prostředků z úvěru ze stavebního spoření (pouze na financování bytových potřeb



vymezených v zákoně) a podmínky pro poskytnutí státní podpory (ze státního rozpočtu). Novelou zákona došlo u smluv uzavřených po 1. 1 2004 k těmto nejdůležitějším změnám: - Účastníkem stavebního spoření může být jakákoli fyzická nebo právnická osoba, včetně cizinců, občanů členských zemí EU (podle podmínek stanovených zákonem). - Doba spoření se prodloužila z 5 na 6 let. S naspořenými penězi a se státní podporou lze volně nakládat až po uplynutí této doby (počítáno od uzavření smlouvy. - Státní podpora činí 15 % z naspořené částky v daném roce. Její maximální částka činí 3.000 Kč při uložení nejméně 20.000 Kč (dřívější limit minimální roční úspory byl 18.000 Kč a maximální částka státní podpory 4.500 Kč). Poslední změna zákona o stavebním spoření vstoupila v platnost počátkem října 2005. Týká se především výše a změn poplatků za stavební spoření.



Základní ukazatele vývoje stavebního spoření v České republice

Nově uzavřené smlouvy o stavebním spoření Průměrná cílová částka u nově uzavřených smluv o stavebním spoření fyzickými osobami - občany Smlouvy o stavebním spoření ve fázi spoření 1) Přiznaná státní podpora Průměrná státní podpora přiznaná na smlouvu o stavebním spoření za příslušný rok Naspořená částka

1)

Úvěry celkem 1) v tom: ze stavebního spoření překlenovací 2) Úvěry celkem 1) v tom: ze stavebního spoření překlenovací 2)

Počet Přírůstek (%) Objem (tis. Kč) Přírůstek (%) Počet Přírůstek (%) Objem (mld. Kč) Přírůstek (%) Objem (Kč) Přírůstek (%) Objem (mld. Kč) Přírůstek (%) Počet

Přírůstek (%) Objem (mld. Kč)

1997 530 176

1998 638 232 20,4 145,3

1999 2000 906 867 1 115 926 42,1 23,1 144,2 139,4

2001 1 373 258 23,1 136,9

2002 1 293 890 -5,8 146,7

2003 2 097 338 62,1 200,5

2004 314 650 -85,0 222,8

2005 430 233 36,7 227,9

1,5 1 967 849 2 371 816 20,5 3,817 5,068 32,8

-0,8 -3,3 2 801 389 3 424 580 18,1 22,2 6,393 7,719 26,1 20,7

-1,8 4 196 408 22,5 9,313 20,7

7,2 4 870 620 16,1 11,059 18,7

36,7 11,1 6 300 831 5 899 300 29,4 -6,4 13,261 15,337 19,9 15,7

2,3 5 573 874 -5,5 16,086 4,9

143,2

2 795

2 803

2 795

2 874

2 956

3 138

3 159

3 256

n/a

59,552

0,3 81,731 37,2

-0,3 93,629 14,6

2,8 110,400 17,9

2,9 133,309 20,8

6,2 180,190 35,2

0,7 236,815 31,4

3,1 287,077 21,2

328,987 14,6

187 245 70 377 116 868 128,7 17,669 2,790 14,879 197,7

286 942 167 687 119 255 53,2 26,346 8,416 17,930 49,1

373 463 262 259 111 204 30,2 31,011 14,207 16,804 17,7

465 824 346 145 119 679 24,7 37,023 18,522 18,501 19,4

568 920 420 929 147 991 22,1 46,308 21,916 24,392 25,1

685 740 488 850 196 890 20,5 63,597 25,099 38,498 37,3

786 483 549 698 236 785 14,7 84,184 28,735 55,449 32,4

857 875 582 867 275 008 9,1 108,063 31,751 76,312 28,4

21,6

28,1

28,1

27,8

25,7

26,9

29,3

32,8

81 870 21 554 60 316 5,936 0,712 5,224

Přírůstek (%) Úvěry celkem / naspořená částka

Poměr (%)

10,0

1) Stav ke konci období 2) Úvěry podle § 5 odst. 5 zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, ve znění pozdějších předpisů


I-4


DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA

Stavby dopravní infrastruktury v současné době mají více než čtvrtinový podíl na celkovém objemu provedených stavebních prací a více než poloviční podíl z objemu zakázek na stavební práce. Do výstavby dopravní infrastruktury jsou zahrnovány: - výstavba dálnic, rychlostních komunikací a silnic, jejich opravy a údržba, - výstavba železnic, jejich opravy a údržba, - výstavba infrastruktury vodohospodářské, vodní a letecké dopravy. Na konci 90. let • dosahovala délka železniční sítě 9,4 tis. kilometrů a její hustota 12 km na 100 km2; - pro zajištění normového stavu, tj. obnovu a rekonstrukci odepsaných zařízení a uvedení železniční infrastruktury do stavu, který by odpovídal předpisům, normám a současnému stavu techniky, by bylo třeba více než 160 mld. Kč, z toho na údržbu a opravy cca 12 mld. Kč a na investice cca 150 mld. Kč; - pro udržení provozuschopnosti, tj. zachování současného stavu se všemi současnými omezeními bez dalšího zhoršování technických parametrů železniční infrastruktury, by bylo třeba cca 20 mld. Kč, z toho na údržbu a opravy cca 6 mld. Kč, a na investice cca 14 mld. Kč, • délka silniční sítě (všech tříd, vč. dálnic) dosahovala cca 128 tis. kilometrů (z toho rychlostních silnic 325 km a dálnic 489 km) a její hustota 162 km na 100 km2; - v r. 2000 překročil podíl silniční dopravy v přepravě osob 86 %, v přepravě nákladů 68 %, oproti roku 1990 se zvýšilo dopravní zatížení silnic a dálnic o 52 %; zvýšení bezpečnosti silničního provozu bude vyžadovat zvýšení finančních prostředků k odstranění nehodových lokalit a úseků, tj. např. přestavbu úrovňových křižovatek na okružní, • vodní cesty jsou poznamenány mnohaletým obdobím bez rozvoje a bez zvyšování parametrů a spolehlivosti vodních cest Česká republika se řadí - délkou silniční sítě (všech tříd, vč. dálnic) na úroveň Nizozemska, Rakouska nebo Švédska, a její hustotou na úroveň Dánska, Spojeného království nebo Švýcarska, - délkou železniční sítě na úroveň Španělska nebo Švédska a její hustotou na úroveň Belgie nebo Německa. Zaostávání je patrné v délce a hustotě dálniční sítě a v kvalitě železničních tratí, nedovolujících vysoké rychlosti. Financování výstavby silničních a dálničních staveb je zabezpečováno prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Fond byl zřízen zákonem č. 104/2000 Sb. ze 4. 4. 2000, ve znění pozdějších předpisů. Je právnickou osobou v působnosti Ministerstva dopravy, která hospodaří s majetkem ve vlastnictví státu. Status Fondu byl schválen usnesením vlády ČR č. 701/2000 z 12. 7. 2000. SFDI používá svých příjmů ve prospěch roz-



voje, výstavby, údržby a modernizace silnic a dálnic, železničních dopravních cest a vnitrozemských vodních cest. V současné době je v platnosti Usnesení vlády ČR ze dne 13.7.2005 č.882 k Dopravní politice ČR pro léta 2005 – 2013. Jedním z bodů je i zajištění kvalitní dopravní infrastruktury (dále DI ) a to : 1. údržbou a obnovou stávající DI 2. výstavbou a modernizací DI

I - 4.1 STÁTNÍ FOND DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY A VÝZNAMNÉ PROJEKTY V ROCE 2005 Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) je zřízen zákonem 104/2000 Sb. ze dne 4. dubna 2000 s účinností k 1. 7. 2000. Účelem Fondu je rozvoj, výstavba, údržba a modernizace silnic a dálnic, železničních dopravních cest a vnitrozemských vodních cest. Kromě vlastního financování výstavby a údržby Fond dále poskytuje příspěvky na průzkumné a projektové práce, studijní a expertní činnosti zaměřené na dopravní infrastrukturu. Mezi příjmy Fondu patří i převody výnosů silniční daně, převody podílu z výnosu spotřební daně z uhlovodíkových paliv a maziv a převody výnosů z poplatků za použití vybraných druhů dálnic. Tímto způsobem je zajištěno, že část výnosů, které doprava produkuje, se do dopravy vrací. Příspěvky Evropské komise, poskytované prostřednictvím příslušných Evropských fondů, poplynou rovněž do SFDI. Zůstatky příjmů Fondu se na konci každého kalendářního roku převádějí do kalendářního roku následujícího. Devítičlenný Výbor v čele s ministrem a ostatními členy jmenovanými vládou na funkční období čtyř let. V kompetenci výboru je mimo jiné jmenování a odvolávání ředitele Fondu, schvalování návrhu rozpočtu Fondu, časový plán příjmů a výdajů Fondu, roční program vyhlašovaných výběrových řízení na realizace investičních akcí podle zvláštního právního předpisu a uvolňování prostředků na investiční akce podle schváleného statutu Fondu. Pětičlenná Dozorčí rada, volena Poslaneckou sněmovnou na funkční období čtyř let, je kontrolním orgánem Fondu, který dozírá na činnost a hospodaření Fondu. Ředitel, statutární orgán Fondu, je jmenován Výborem. Řídí činnost aparátu Fondu a provádí rozhodnutí výboru o uvolnění prostředků Fondu. Rozpočet SFDI na rok 2005, po zahrnutí převedených a nevyčerpaných finančních prostředků z roku 2004, činil na straně příjmů více než 55 mld. Kč a k 31. 12. 2005 byly příjmy umenšeny na 52 mld. Kč ( nejvíce v předfinancování EU ). Z celkových rozpočtovaných příjmů měly daňové příjmy podíl 29 % a dotace z Fondu národního majetku ČR 66,5 %. Celkové výdaje SFDI ke konci roku 2005 dosáhly 48,5 mld. Kč. Z toho činil 38,8 % na železniční dopravu, 34,6% na dálnice a 25,5 % podíl výdajů na silnice,. Mezi významné akce realizované v roce 2005 patřily: - úseky dálnic D1, D3, D5, D8 a D11 a rychlostní silnice R1,R6, R7, R35, R48



- modernizace a optimalizace úseků I. a II. tranzitního železničního koridoru a spojovacího ramene těchto dvou tranzitních koridorů. Struktura profinancovaných zdrojů Mld. Kč SFDI Spolufinancující zdroje V tom : zdroje z EU úvěry (EIB + komerční ostatní zdroje příjemců CELKEM

2002 38,88 7,57 0,37 6,90 0,30 46,45

2003 41,21 9,36 0,70 8,05 0,61 50,57

2004 51,87 9,58 0,74 7,92 0,92 61,45

2005 48,20 10,11 0,46 8,16 1,49 58,31

Je vidět, že zatímco zdroje ze SFDI od roku 2002 zvedly o cca 10 mld. Kč, ostatní zdroje se zvýšily o cca 2,5 mld. Kč ( z toho od roku 2003 o pouze 0,7 mld. Kč). Objemově nejvýznamnějšími akcemi programů financovaných z rozpočtu SFDI v roce 2006 jsou: - výstavba a obnova silnic I. až III. třídy, silniční sítě na území statutárních měst, silnic pro motorová vozidla a výstavba úseků dálnic - D1 ( Vyškov – Lipník), D3 (Praha- České Budějovice – státní hranice), D5 ( obchvat Plzně, Černice – Útušice), D8 ( Trnice – státní hranice), D11 (Poděbrady – Hradec Králové) - R1 (Pražský silniční okruh, R35 (Hrádek nad N. – st. Hranice Polsko, obchvat Holic a Vysokého Mýta), R4 ( Skalka – silnice II/118, křižovatka I/20 – R4 u Nové Hospody)R48 (Frýdek-Místek obchvat, Frýdek-Místek – Rychaltice), R6 (Sokolov – Tisová – Kamenný Dvůr, Karlovy Vary – Olšová Vrata), R7 (Sulec obchvat, Chomutov - Hora sv. Šebestiána) - rekonstrukce a modernizace vybraných železničních tratí, modernizace II., III a IV železničního koridoru a zajištění bezpečnosti železničního provozu a cestujících - elektrizace úseku trati Kadaň – Karlovy Vary, I. žel. koridor (Zábřeh – Červenka), III.žel.koridor (Přerov – Olomouc, Plzeň – Stříbro), IV.žel.koridor (Benešov - Strančice – Praha Hostivař), železniční uzle (Brno, Praha, Ústí n.L.), optimalizace trať. Úseku Břeclav – st. hranice SR - podpora rozvoje vodních cest - zlepšení plavebních podmínek na Labi, rekonstrukce plavebních komor - výstavba a údržba cyklistických cest



I – 5 PŘÍMÉ ZAHRANIČNÍ INVESTICE I – 5.1 ZAHRANIČNÍ INVESTICE V ČR

K 31. prosinci 2004 dosáhl objem přímých zahraničních investic (PZI) v České republice objem 1 280,6 mld. Kč (tj. 57,3 mld. USD 1USD=22,365CZK, resp. 42,0 mld. EUR 1EUR=30,465CZK). Téměř dvě třetiny představoval základní kapitál a téměř jednu čtvrtinu reinvestovaný zisk. Od začátku roku 1993 objem PZI v České republice plynule rostl, s výjimkou roku 2003 kdy došlo k poklesu přibližně o 3,7 mld. Kč – na tomto poklesu se podílel především zpětný odkup akcií Eurotelu od zahraničního investora a prodej zahraničního podílu Českého Telecomu portfoliovým investorům. V důsledku toho celkový objem PZI v roce 2003 se snížil o –0,3 %. Tyto transakce ovlivnily také odvětvovou strukturu PZI. Když podíl dopravy a telekomunikaci na celkovém objemu PZI se snížil z 11 % ke konci roku 2002 na necelých 6 % ke konci roku 2003. Oproti předchozím létům nedošlo v roce 2004 k výrazné jednorázové velké investiční akci, ale nárůst investičních prostředků byl rozložen mezi větší počet odvětví ekonomiky. Stav přímých zahraničních investic v ČR Základní kapitál

Reinvestovaný zisk Mil. Kč

Ostatní kapitál

Celkem

84 488,7 195 526,3

předch.r. = 100 -

818 411,6 982 335,0 1 165 529,1 1 161 783,7 1 280 594,8

129,9 120,0 118,6 99,7 110,2

K 1. 1. 1993 83 488,7 1995 195 526,3 2000 2001 2002 2003 2004

641 391,6 706 410,0 798 060,8 767 018,3 800 580,3

60 826,2 131 127,3 215 042,1 242 373,5 321 262,0

116 193,8 144 797,7 152 426,2 152 391,8 158 752,5

Ke konci roku 2004 investovali v České republice investoři ze 66 zemí, z toho z 35 evropských zemí (včetně takových samosprávných území jako jsou Guernsey, Jersey, Gibraltar), v tom z 24 zemí EU, z 12 zemí Severní, Jižní a Střední Ameriky, ze 3 afrických zemí, 14 zemí Asie a 2 zemí Oceánie. Někteří zahraniční investoři z USA, Japonska i dalších zemí investují do ČR přes třetí země (zejména přes dceřiné společnosti založené v Nizozemí, Lucembursku nebo na Kypru). Percentuální zastoupení jednotlivých ekonomických zón bylo následující: OECD Evropská unie EFTA a ostatní evropské země Afrika

96,7 % 84,9% 4,3% 0,2%

Severní Amerika Střední a Jiží Amerika Asie Oceánie a polární oblasti

5,8 % 0,5% 1,8% 0,0%



Nejvýznamnějšími investorskými zeměmi ke konci roku 2004 byly, stejně jako v předchozím roce Nizozemsko a Německo, odkud pochází více než 50 % všech PZI. Mezi dalšími nejvýznamnějšími investorskými zeměmi bylo Rakousko, Francie, USA, Belgie, Spojené království a Švýcarsko jejichž společný podíl činí 33,1 %. Nizozemsko Německo Rakousko Francie

32,6 % 20,6 % 11,2 % 6,6 %

Spojené státy americké Belgie Spojené království Švýcarsko

5,2 % 3,8 % 3,7 % 2,6 %

Největší podíl, téměř 17 %, dosahují investice do peněžnictví a pojišťovnictví, následované odvětvím obchod a opravy s více než jedenácti procentním podílem. Celkem 63,2 % PZI je alokováno do 8 odvětví. Peněžnictví a pojišťovnictví Obchod a opravy Motorová vozidla Výroba a rozvod elektřiny,plynu,.

16,5 % 12,4 % 7,5 % 6,7 %

Doprava a telekomunikace Kovy, kovové výrobky Nemovitosti a služby pro podniky Služby převážně pro podniky

6,2 % 5,3 % 5,3 % 5,0 %

Téměř 55 % investic bylo ke konci roku 2004 alokováno v Praze (proti konci předchozího roku to znamenalo zvýšení podílu o cca 10 procentních bodů), více než 13 % ve Středočeském kraji. Podíly ostatních krajů se pohybovaly od 0,8 do 6,0 %. Alokace PZI podle krajů K r a j e (podíly v %) Pha 54,8

StČ 13,3

JČ 2,3

Plzeň 2,6

KV 0,8

ÚL 4,2

Lb 2,4

HK 1,4

Pa 1,9

Vys 1,8

JM 5,0

Ol 1,9

Zl 1,6

MSl 6,0

PZI do stavebnictví, dobývání a úpravy ostatních nerostů a výroby ostatních nekovových minerálních výrobků Stavebnictví nebylo, stejně jako v předchozích letech, nebylo pro zahraniční investory příliš přitažlivé, když ke konci roku 2004 bylo do stavebnictví z celkového objemu PZI vloženo 23,4 mld. Kč, tj. 1,8 %. Podíl PZI do stavebnictví se snížil, o 0,5 procentního. PZI do stavebnictví Základní kapitál mld. Kč % 16,426 67,0

Reinvestovaný zisk mld. Kč % 9,302 38,0

Ostatní kapitál mld. Kč % -1,23 -5,0

Celkem mld. Kč 24,498

% 100,0

Do stavebnictví investovali investoři z 18 zemí, z toho z 14 zemí EU a 1 z dalších evropských zemí, ze 2 zemí severní, střední a jižní Ameriky a z 1 asijské země.



PZI do stavebnictví podle investorských zemí Německo( 5 542,1) EU+ ostatní Rakousko (4 855,2) Evropa Francie (4 371,9) Švédsko (3 612,4) Slovensko (2 456,3) Amerika Surinam (20,4) Asie Izrael (-0,4)

Švýcarsko (1 010,1) Nizozemí (958,7) Spoj. království (271,3) Lucembursko (181,3) Itálie (43,0) Panama (18,5)

Kypr (43,0) Finsko (25,1) Dánsko (13,8) Polsko (2,8) Chorvatsko (-1,2)

Poznámka: V závorce PZI v mil. Kč

Z odvětví, do nichž je začleněna těžba a výroba stavebních hmot, je významnější s z hlediska zajímavosti pro PZI výroba ostatních nekovových minerálních výrobků (kód 2600). Investovali do ní investoři ze 17 zemí, z toho 12 ze zemí EU. Celkem se výroba ostatních nekovových minerálních výrobků podílela na konci roku 2004 na PZI z 3,9 % a proti roku 2003 se podíl snížil o jeden procentní bod. Druhé odvětví, tj. dobývání a úprava ostatních nerostů, se podílelo na celkových PZI z 0,4 % a investovali do něj investoři z 10 zemí, z toho 8 ze zemí EU. PZI do dobývání a úpravy nerostů a výroby ostatních nekovových minerálních výrobků Dobývání a úprava nerostů Nizozemsko(2 542,7) Rakousko (1 764,2) Německo (468,2) Belgie (373,6)

EU

Ostatní Evropa

Chorvatsko (-0,1)

Amerika Asie

Švédsko (15,0) Polsko (1,3) Slovensko (0,05) Maďarsko (-1,0) Guernsey (-1,1)

Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků Nizozemí (19 764,3) Španělsko (653,5) Německo (15 236,1) Kypr o (77,2)) Rakousko (8 574,6) Portugalsko (45,9) Francie (1 468,1) Polsko (25,2) Itálie (1 373,9) Maďarsko (11,7) Sp.království (1 331,6) Slovensko (-7,2) Švýcarsko (398,5) Chorvatsko (-3,4) Lichtenštejnsko(26,5) Neloze (328,9) Japonsko (228,6)

Poznámka: V závorce PZI v mil. Kč

I – 5.2 ČESKÉ PŘÍMÉ INVESTICE V ZAHRANIČÍ

Stav tuzemských přímých investic v zahraničí na konci roku 2004 dosáhl 84,1 mld. Kč (tj. 3,8 mil. USD 1USD=22,365CZK, resp. 2,8 mil. EUR 1EUR=30,465CZK). Od začátku roku 1993 objem PZI rostl, nejvyššími tempy v roce 2001 a 2004. Více než 80 % z investic celkem představuje základní kapitál, reinvestovaný zisk v posledních pěti letech v roce 2000 a 2002 dosáhl záporných hodnot.



Převážná část zahraničních dceřiných společností tuzemských investorů vznikla především s takovými cíli, jako je umístění volných finančních prostředků nebo zajištění odbytu produkce v zahraničí, tj. pro řízení zahraničních aktivit, příp. pro optimalizaci daňového zatížení (což lze předpokládat v případě investic alokovaných na Kypru, Britských Panenských ostrovů, Lichtenštejnska, ale i Nizozemska nebo Lucemburska – objem PZI v cizině v těchto zemích představuje 50 % celkového objemu). V mnohem menší míře šlo o zakládání výrobních jednotek (především na Slovensku). V cizině jsou zakládány také tzv. společnosti zvláštního určení, které jsou využívány např. pro řízení aktiv nebo získávání finančních prostředků na zahraničních kapitálových trzích. Stav tuzemských přímých zahraničních investic v zahraničí Základní Reinvestovakapitál ný zisk Mil. Kč K 1. 1. 1993 2 634 ,0 1995 9 190,1 2000 28 110,7 - 3 313,2 2001 34 685,0 2 948,6 2002 47 080,5 - 7 588,4 2003 48 521,3 2 444,2 2004 57 168,7 13 495,2

Ostatní kapitál

3 101,8 3 543,5 4 925,0 7 616,0 13 423,4

Celkem 2 634,0 9 190,1 27 899,3 41 176,1 44 397,1 58 581,5 84 087,3

předch.r. = 100 111,1 147,6 107,8 131,9 143,5

Ke konci roku 2004 investovali tuzemští investoři v 59 zemích, z toho v 24 zemích EU 9 ostatních evropských zemích, ve 1 africké zemi, 9 zemích Ameriky, ve 14 asijských zemích a v Austrálii. Percentuální zastoupení jednotlivých ekonomických zón bylo následující: OECD Evropská unie (EU25) EFTA Ostatní evropské země Afrika

51,5 % 24,3% 7,6% 14,3% 0,0%

Severní Amerika Střední a Jiží Amerika Asie Oceánie a polární oblasti

0,6 % 3,7% 18,6% 0,1%

Nejvýznamnějšími zeměmi, do nichž směřovali tuzemské investice ke konci roku 2004 byly Slovensko, Nizozemí, Kypr a Spojené arabské emiráty souhrnným podílem přesahujícím 45 %. Největší tuzemskou zahraniční investicí byl vstup ČEZu do bulharské distribuční společnosti. Značný vliv na zvýšení stavu tuzemských investic v zahraničí měly aktivity domácích finančních skupin, a to díky jak v zemích s výhodným daňovým režimem ( Nizozemí, Lucembursko), tak především v Rusku, které se poprvé dostalo mezi 8 nejvýznamnějších cílových zemí tuzemských investic. Těchto 8 zemí se podílelo na celkovém objemu PZI téměř 80 %: Slovensko Nizozemí Kypr Spojené arabské emiráty

22,2 % 11,5% 11,4% 8,5%

Bulharsko Lichtenštejnsko Lucembursko Rusko

8,4 % 6,0% 5,5% 3,6%



Tuzemské PZI v zahraničí byly alokovány do 41 ekonomických odvětví, především do peněžnictví a pojišťovnictví, které se na konci roku 2004 podílelo z 43 % na celkovém jejich objemu (proti předchozímu roku se ale podíl tohoto odvětví snížil o více než 10 procentních bodů. Peněžnictví a pojišťovnictví Obchod a opravy Služby převážně pro podniky Výroba a rozvod elektřiny,plynu,.

40,5 % 19,1% 11,1% 8,4%

Zpracování ropy, chem. výrobky Výroba nekov. a miner. výrobků Činnost v oblasti nemovitostí Výroba potravin a nápojů

5,5 % 2,0% 1,9% 1,5%

PZI do stavebnictví, dobývání a úpravy ostatních nerostů a výroby ostatních nekovových minerálních výrobků Objem investic do stavebnictví na konci roku 2004 dosáhl 1,276 mld. Kč, což bylo 1,3 % z celkového objemu, Pět šestin z toho představoval základní kapitál a reinvestovaný zisk a ostatní kapitál společně tvořily zbývající jednu šestinu. O něco vyšší byl objem investic do výroby ostatních nekovových minerálních výrobků: 1 745 mld. Kč, tj. 1,3%. Investice do dobývání a úpravy ostatních nerostů dosáhly 336,5 mld. Kč při podílu na celkových tuzemských PZI v zahraničí 0,4%.

Prameny ke kapitole I: Čtvrtletní národní účty ČR ve 4. čtvrtletí 2005, ČSÚ Statistické ročenky ČR Bytová výstavba), ČSÚ Programy podpory bydlení MMR na rok 2006 Rozpočet SFRB na rok 2006 Návrh koncepce bytové politiky, MMR, leden 2006 Výroční zpráva o činnosti a účetní závěrka SFDI za rok 2005, SFDI, březen 2006 Výroční zpráva o činnosti a účetní závěrka SFRB za rok 2005, SFRB, březen 2006 Přímé zahraniční investice 2004, ČNB Citované právní normy

I N V E S T I C E HRUBÝ FIXNÍ KAPITÁL

Recommend Documents