I. Monitorování realizace kurikulární reformy – dotazníkové šetření v základních školách
Hlavní řešitelka: Mgr. Jitka Jarníková Řešitelský tým: Mgr. Jitka Altmanová Mgr. Šárka Kocourková Mgr. Lucie Kuchťáková Mgr. Petr Najvar, Ph.D. Mgr. Katarína Nemčíková PaedDr. Jan Tupý
VÚP v Praze říjen 2010
Obsah 1. Úvod....................................................................................................................................... 5 2. Metodika dotazníkového šetření ......................................................................................... 6 2.1 Tvorba dotazníků.............................................................................................................. 6 2.2 Výběr respondentů a sběr dat ........................................................................................... 6 2.3 Postupy při analýze dat .................................................................................................... 6 3. Hlavní zjištění z dotazníkového šetření .............................................................................. 8 3.1 Postavení a činnost koordinátora ŠVP na základních školách ve třetím roce výuky podle ŠVP............................................................................................................................... 8 3.2 Úpravy ŠVP a práce s ŠVP ............................................................................................ 10 4. Závěry.................................................................................................................................. 13 5. Doporučení vyplývající z výsledků dotazníkového šetření ............................................. 15 6. Literatura ............................................................................................................................ 16 Příloha 1 – Vyhodnocení dotazníku pro učitele................................................................... 17 Příloha 2 – Vyhodnocení dotazníku pro koordinátory ŠVP .............................................. 46
Monitorování realizace kurikulární reformy – dotazníkové šetření v základních školách
1. Úvod Výzkumný ústav pedagogický v Praze (dále jen VÚP)1 sleduje od roku 2008 dílčí aspekty kurikulární reformy (dále jen KR) na mateřských školách (dále jen MŠ), základních školách (dále jen ZŠ), včetně škol samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením, a na gymnáziích (dále jen G). V předchozích letech se sledování zaměřovalo na míru porozumění rámcovým vzdělávacím programům (dále jen RVP), na proces tvorby školních vzdělávacích programů (dále jen ŠVP), na proces implementace ŠVP do praxe a na problémy provázející zahájení výuky podle ŠVP. Hlavními metodami zjišťování dat byly řízené rozhovory a dotazníková šetření. V roce 2010 se monitoring realizace KR zaměřil na základní a gymnaziální vzdělávání. Výzkum gymnaziálního vzdělávání byl realizován v aktivitě „Kvalitní škola“ v rámci projektu ESF KURIKULUM G2. Vzhledem k relativně stabilizovanému stavu v předškolním vzdělávání se cílené monitorování na MŠ v tomto roce neprovádělo. Monitoring se v roce 2010 v ZŠ zaměřil na dvě témata: a) postavení a činnost koordinátora ŠVP na základních školách ve třetím roce výuky podle ŠVP (ve třetím roce realizace KR) – jak je koordinátor ŠVP vnímán, jaké aktivity zajišťuje, o čem se s ním učitelé radí, co nejvíc omezuje práci koordinátorů ŠVP atd.; b) úpravy ŠVP a práce s ŠVP – zda již úpravy ŠVP na základních školách probíhají, čeho se týkají, kdo se na nich podílí, kdo úpravy koordinuje, jaké problémy nejvíc ovlivňují úpravy ŠVP apod. Témata vyplynula především z materiálu MŠMT „Systém sledování a hodnocení kurikulární reformy“ (čj. 24 104/2009-2), který byl schválen gremiální poradou náměstka skupiny 2 MŠMT v prosinci 2009 a který VÚP přímo ukládá monitorovat výše uvedená témata.3 Vzhledem k tomu, že sledování KR má dopad také na kvalitu výuky, je monitoring zaměřen i na práci učitelů přímo ve výuce. Pomocí přímého pozorování (hospitací) v hodinách jednotlivých předmětů se sleduje, zda jsou učitelé schopni vytvářet v hodinách výukové situace, které jsou zaměřené na utváření a rozvíjení klíčových kompetencí ve vazbě na vzdělávací obsah. Tato část monitoringu se zpracovává a bude předložena gremiální poradě náměstka skupiny 2 ve shodě s plánem hlavních úkolů VÚP pro rok 2010 v samostatné zprávě na začátku roku 2011. 1
2
3
Zkratky jsou zaváděny znovu, protože lze předpokládat, že zpráva bude pro různé účely využívána i bez předkládací zprávy. Janík, T. a kol. Kurikulární reforma na gymnáziích v rozhovorech s koordinátory pilotních a partnerských škol. Výzkumná zpráva. Praha : VÚP, 2010. 161 s. ISBN: 978-80-87000-36-6. Janík, T. a kol. Kurikulární reforma na gymnáziích. Výsledky dotazníkového šetření. Praha : VÚP, 2010 (v tisku). „Méně informací ale máme o tom, jak školy se svými ŠVP pracují dále, jak postupují při úpravách tohoto dokumentu, jak se v této fázi změnila role koordinátora tvorby ŠVP a především jaké podmínky v této oblasti potřebují ze strany MŠMT zajistit… Dále bychom se proto v této oblasti měli zaměřit spíše na další osud koordinátorů tvorby ŠVP, poté co je první verze ŠVP hotova, tzn., jaké jsou jejich možnosti v aplikaci ŠVP v praxi, při plánování změn ŠVP apod., a především na to, jaké jim k tomu zajistit další podmínky.“ (Systém sledování a hodnocení kurikulární reformy, kap. 2, s. 4)
5
2. Metodika dotazníkového šetření 2.1 Tvorba dotazníků Metoda dotazníkového šetření byla zvolena proto, že umožňuje rychlé a ekonomicky relativně nenáročné shromažďování komplexních dat od velkého počtu respondentů. Tvorba dotazníků byla zahájena v březnu 2010. Vzhledem k možnosti porovnávat výpovědi učitelů4 a koordinátorů ŠVP bylo stanoveno, že budou vytvořeny dva dotazníky – pro učitele a pro koordinátory ŠVP. Šetření probíhalo formou on-line dotazníků na webových stránkách VÚP. Dotazy měly podobu uzavřených otázek (s možností výběru z baterie konkrétních položek), které zajišťovaly jasný a pro respondenty časově nenáročný způsob odpovědi. Případně byla do uzavřené otázky přidána doplňující položka typu „jiné (uveďte jaké)“, která umožňovala doplnit další položky podle zkušeností respondentů a situace na dané škole. Vedle uzavřených otázek byly v obou dotaznících zařazeny samostatné otevřené otázky, které respondentům poskytly příležitost volně se vyjádřit a upřesnit odpovědi na předchozí uzavřené otázky. Dotazník pro učitele obsahoval 26 otázek (z toho 7 otevřených), dotazník pro koordinátory ŠVP měl 29 otázek (z toho 8 otevřených).
2.2 Výběr respondentů a sběr dat Výběr škol pro dotazníkové šetření byl prováděn ve spolupráci s Ústavem pro informace ve vzdělávání. Pro výběr základních škol byla stanovena následující kritéria: - zahrnout do vzorku minimálně 500 škol, aby byl sledovaný soubor reprezentativní; - zajistit zastoupení škol ze všech krajů České republiky odpovídající poměru ZŠ v daných regionech; - zajistit zastoupení všech organizačních podob ZŠ – málotřídní školy, školy jen s 1. stupněm, školy plně organizované. Ředitelé škol, které byly vybrány, byli nejprve osloveni oficiálním dopisem se žádostí o účast v dotazníkovém šetření. Zároveň jim byl vysvětlen cíl dotazníkového šetření a oznámen termín pro zahájení a ukončení vyplňování on-line dotazníků. V polovině května 2010 byl na školy zaslán e-mail s opakovanou žádostí o účast v dotazníkovém šetření VÚP a odkaz na připravený dotazník s krátkou instruktáží pro jeho vyplnění. Šetření proběhlo ve druhé polovině května 2010. Návratnost 338 dotazníků od učitelů (67,6 %) a 219 dotazníků od koordinátorů ŠVP (43,8 %) lze považovat za velmi úspěšnou.
2.3 Postupy při analýze dat V první části analýzy byla data pracovním týmem utříděna a byly zpracovány základní komentáře vycházející ze zjištěných statistických údajů. V další fázi byly hledány vazby mezi odpověďmi učitelů a koordinátorů ŠVP, užší vazby týkající se krajového rozložení respondentů a skutečnosti vyplývající z počtu zaškrtnutých položek u otázek, kde nebyl jejich výběr omezen. Současně se prováděla kategorizace odpovědí na otevřené otázky podle 4
Všude v textu, kde se objevují pojmy učitel, koordinátor, ředitel, žák, je myšleno i učitelka, koordinátorka, ředitelka, žákyně atd.
6
rozdílů v relativních četnostech výskytu daných komentářů (viz tabulka níže) a formulovaly se interpretace zjištěných dat. velmi mnohokrát mnohokrát
častokrát několikrát
Daný komentář byl vzhledem k celkovému počtu validních odpovědí velmi častý. Respondenti k němu směřovali různými formulacemi. Daný komentář byl vzhledem k celkovému počtu validních odpovědí poměrně častý. Navíc jeho formulační rozptyl byl často nízký, tzn., respondenti se na dané téma vyjadřovali podobnými slovy. Daný komentář se mezi odpověďmi respondentů objevoval opakovaně, nikoli jen sporadicky. Daný komentář se mezi odpověďmi respondentů objevil opakovaně, avšak vzhledem k celkovému počtu validních odpovědí spíše sporadicky.
7
3. Hlavní zjištění z dotazníkového šetření Tato část zprávy přináší hlavní zjištění z dotazníkového šetření. Podrobné výsledky, komentáře a interpretace jsou zařazeny v příloze 1 a 2. Výsledky dotazníků jsou hodnoceny ve dvou základních tématech: - postavení a činnost koordinátora ŠVP na základních školách ve třetím roce výuky podle ŠVP, - úpravy ŠVP a práce s ŠVP. Na obě témata odpovídali jak učitelé, tak koordinátoři ŠVP5. V následujících hlavních zjištěních jsou propojeny odpovědi učitelů s odpověďmi koordinátorů ŠVP, což umožňuje porovnat pohled obou skupin respondentů na daná témata. Výsledky šetření shrnují a interpretují data v daných tématech jako stav na ZŠ ve třetím roce realizace KR či převažující názorové trendy.
3.1 Postavení a činnost koordinátora ŠVP na základních školách ve třetím roce výuky podle ŠVP Postavení a činnost koordinátora ŠVP v etapě tvorby ŠVP (nejdůležitější zjištění): - Učitelé i koordinátoři ŠVP v téměř stejném procentu považují činnost koordinátora ŠVP v etapě tvorby ŠVP (U – 92,71 %, K – 87,44 %) za přínosnou či spíše přínosnou. -
Učitelé zdůvodňují přínos koordinátora ŠVP: byl nositelem informací, seznamoval s úkoly, vysvětloval, zdůvodňoval; měl perfektní znalost ŠVP, představoval podporu a pomoc; řídil společné porady, motivoval pedagogický sbor ke změnám a k práci na ŠVP; usměrňoval práci učitelů atd.
-
Koordinátoři ŠVP zdůvodňují svůj přínos: řídil vlastní tvorbu ŠVP, přinášel informace ze školení, vysvětloval nově zavedené pojmy (např. klíčové kompetence), odpovídal na otázky kolegů (např. co je cílem tvorby ŠVP) atd.
-
Učitelé i koordinátoři ŠVP také podobně hodnotí, že činnost koordinátora ŠVP (U – 7,29 %, K – 12,55 %) nebyla přínosem nebo spíše nebyla přínosem.
-
Učitelé zdůvodňují, proč nebyla činnost koordinátora ŠVP přínosem v etapě tvorby ŠVP, takto: činnost koordinátora byla spíše formální; neměl dostatek informací; několikrát byl zmíněn nedostatek času, zkušeností, protichůdné názory s vedením školy aj.
-
Koordinátoři ŠVP uvádějí ve zdůvodnění své činnosti, která nebyla přínosem, několikrát: koordinátor bylo pouhé synonymum pro ředitele; neměl dostatečné kompetence; nebyl dostatečně vybaven na praktické předávání informací; měl pouze teoretické informace.
Z výsledků se dá usuzovat, že koordinátor ŠVP hrál v etapě tvorby ŠVP na ZŠ důležitou roli a stal se na většině škol skutečnou oporou pedagogického sboru.
5
U číselných údajů je pojem učitel nahrazen zkratkou U a pojem koordinátor ŠVP zkratkou K.
8
Postavení a činnost koordinátora ŠVP v etapě výuky podle ŠVP (nejdůležitější zjištění): -
Podobně jako v etapě tvorby ŠVP považují učitelé i koordinátoři ŠVP činnost koordinátora ŠVP za přínosnou či spíše přínosnou i v etapě výuky podle ŠVP (U – 78,93 %, K – 76,02 %).
-
Činnost koordinátora ŠVP zdůvodňují učitelé jako přínosnou velmi mnohokrát: v případě nejasností, problémů je koordinátor na blízku; mnohokrát: koordinátor přijímá podněty, po poradě je zapracovává do ŠVP; častokrát: stále průběžně hlídá směr vývoje, změny, nově vzniklé požadavky na ŠVP; zná podrobně obsah RVP a ŠVP.
-
Koordinátoři ŠVP zdůvodňují přínos mnohokrát: nabízí svým kolegům radu a pomoc; registruje návrhy na úpravy ŠVP; zná ŠVP; několikrát: vybírá nové a inovativní metody práce; kontroluje naplňování cílů, které si škola dala atd.
-
Učitelé i koordinátoři ŠVP se také téměř shodují v názoru, že činnost koordinátora ŠVP nebyla či spíše nebyla přínosem v etapě výuky podle ŠVP přibližně u pětiny koordinátorů ŠVP (U – 21,07 %, K – 23,98 %).
-
Učitelé ve zdůvodnění malého přínosu koordinátora ŠVP mnohokrát uvádějí: role koordinátora je v této fázi zbytečná, protože problémy řeší předmětové komise s ředitelem školy; několikrát uvádějí, že práce koordinátora ŠVP je pouze formální.
-
Koordinátoři ŠVP v hodnocení své činnosti s malým přínosem mnohokrát uvádějí: hodně učitelů se neztotožňuje s reformou; několikrát zdůrazňují nedostatek času a proměnu významu koordinátora; uvádějí, že jde o papírování; nemají čas ŠVP upravovat; úpravy jsou “slovíčkaření“.
I když je přínos koordinátora ŠVP v etapě výuky podle ŠVP hodnocen přibližně o 10 % níž než v etapě tvorby ŠVP, dá se usuzovat, že koordinátor ŠVP je na převážné většině ZŠ oporou i v etapě výuky podle ŠVP. Je zajímavé, že kritičtěji na vlastní činnost v obou etapách pohlížejí sami koordinátoři ŠVP. Ukazuje se, že na určitém procentu ZŠ byla a je role koordinátora ŠVP chápána jako zbytečná (nadbytečná) a nevýrazná, ovlivněná řadou problémů. Tento názor s pokračující reformou mírně vzrůstá. Činnosti, které koordinátor ŠVP na škole realizuje (nejdůležitější zjištění): -
Koordinátoři ŠVP i učitelé shodně odpovídají, že koordinátor řídí úpravy textu ŠVP (U – 79,77 %, K – 79,23 %), shromažďuje podněty pro úpravy ŠVP (U – 75,57 %, K – 80,19 %), plánuje postupy pro koordinaci výuky podle ŠVP s vedením školy – ředitelem, zástupcem (U – 81,68 %, K – 76,33 %).
-
Učitelé uvádějí jako časté i činnosti koordinátora ŠVP, které se týkají metodické podpory učitelů: upozorňování na vhodné články, texty i metodické materiály, rady při problémech s výukou podle ŠVP (mezi 55 až 60 %).
-
Učitelé i koordinátoři ŠVP uvádějí jako nejméně časté činnosti koordinátorů: zprostředkovávání setkání se zkušenými pedagogy – experty, učiteli (U – 17,18 %, K – 19,32 %).
-
Více než 55 % koordinátorů ŠVP uvedlo, že z uvedených 12 činností (viz s. 55) jich realizují 6 a více.
Koordinátoři ŠVP se snaží nabízet a zajišťovat poměrně široké spektrum činností, přičemž svou činnost hodnotí mírně pozitivněji než učitelé. 9
Úspěchy a neúspěchy koordinátora ŠVP (nejdůležitější zjištění): Koordinátorům ŠVP byly navíc položeny otázky, které zjišťovaly jejich největší úspěch a neúspěch v roli koordinátora ŠVP a co je potřeba změnit, aby činnost koordinátora ŠVP byla pro učitele přínosnější. -
Úspěchy koordinátorů ŠVP: mnohokrát uvádějí, že se podařilo změnit práci kolektivu; že ČŠI schválila (soulad) jejich ŠVP a RVP; častokrát vypovídají: ŠVP funguje a pracuje se podle něj; dochází k úpravám ŠVP; podařilo se do ŠVP zařadit nové moderní vyučovací metody; několikrát se také objevuje odpověď, že se podařilo zlepšit komunikaci mezi 1. a 2. stupněm školy atd.
-
Neúspěchy koordinátorů ŠVP: mnohokrát uvádějí, že se nepodařilo přesvědčit všechny učitele o správnosti a smysluplnosti reformy; prosadit snížený úvazek pro svou činnost, docílit větší provázanost předmětů; několikrát odpovídají: ve škole máme potíže s hodnocením – jsou jen obecně stanovená kritéria pro hodnocení jak znalostí a dovedností, tak i kompetencí; práce na kriteriálním hodnocení jde pomalu; žáci neakceptují práci ve skupinách; nedaří se přesvědčit všechny rodiče o nutnosti změnit způsob výuky.
Potřebné změny v činnosti koordinátorů ŠVP (nejdůležitější zjištění): -
Koordinátoři odpovídají: chybí finanční ocenění (50,00 %), nemáme možnost setkávat se s jinými koordinátory (39,50 %), bylo by potřeba snížit úvazek (39,00 %); nejméně často koordinátoři ŠVP uvedli potřebu podpořit postavení koordinátora ŠVP ve škole ze strany vedení školy (12,50 %).
Podmínky pro činnost koordinátora ŠVP nejsou pro 40–50 % koordinátorů ideální a pociťují potřebu větší podpory.
3.2 Úpravy ŠVP a práce s ŠVP Úpravy provedené v ŠVP (nejdůležitější zjištění): -
Učitelé i koordinátoři ŠVP uvádějí, že již byly úpravy provedeny (U – 87,66 %, K – 90,91 %). Pokud nebyly úpravy provedeny, bylo to z důvodu, že školy čekají, až projde výuka podle ŠVP celým cyklem, nebo jim ŠVP vyhovuje.
-
Koordinátoři ŠVP na otázku, které části ŠVP byly upraveny, odpovídají: učební plán (K – 61,67 %), učební osnovy (K – 60,0 %), změny ŠVP v částech autoevaluace školy (K – 36,67 %) a hodnocení žáků (K – 32,78 %).
-
Ve zdůvodnění úprav učebního plánu koordinátoři ŠVP nejčastěji uvádějí: neosvědčil se integrovaný předmět; hodinová dotace předmětu byla přesunuta do jiného předmětu; neosvědčilo se propojení TV a výchovy ke zdraví atd. Mnohokrát se objevila změna realizace průřezových témat formou projektů místo integrace; u autoevaluace a hodnocení se ve zdůvodnění mnohokrát vyskytlo, že koordinátoři ŠVP v době vzniku tohoto dokumentu nebyli dostatečně informováni o obsahu a způsobu zpracování této části atd.
10
Podněty pro úpravu ŠVP (nejdůležitější zjištění): -
Učitelé odpovídají, že téměř polovina z nich předkládá koordinátorům ŠVP podněty pro úpravy ŠVP (U – 47,79 %).
-
Koordinátoři pak uvádějí, že nejčastěji podávají náměty učitelé, kteří cítí potřebu inovace své práce (K – 53,76 %).
Na jakých úpravách se učitelé podílejí a čeho se úpravy ŠVP týkají (nejdůležitější zjištění): -
Učitelé se nejčastěji podílejí na úpravách vzdělávacích oborů Český jazyk a jazyková komunikace (U – 50,72 %) a Matematika a její aplikace (35,25 %), ostatní obory se s výjimkou ICT (15 %) pohybují mezi 20 a 30 %.
-
Učitelé i koordinátoři ŠVP zdůvodňují nejčastěji, že se jedná o zjednodušení učiva (ve smyslu redukce), jinou organizaci učiva v předmětech a o formální úpravy ŠVP.
Důvody pro úpravy ŠVP (nejdůležitější zjištění): -
Učitelé i koordinátoři ŠVP uvádějí nejčastěji: zkušenosti učitelů z výuky (U – 82,53 %, K – 79,19 %), reakce na zprávu ČŠI (U – 32,34 %, K – 35,26 %) a výsledky autoevaluace školy (U – 33,09 %, K – 30,64 %).
Problémy při úpravách ŠVP (nejdůležitější zjištění): -
Učitelé i koordinátoři ŠVP uvádějí: nedostatek času (U – 55,85 %, K – 61,05 %), nedostatečné ohodnocení za práci na ŠVP (U – 44,53 %), neochotu učitelů upravovat ŠVP (K – 34,88 %) aj.
Spolupráce (nejdůležitější zjištění): -
Učitelé se v etapě výuky podle ŠVP nejčastěji radí s koordinátorem ŠVP o projektech (U – 50,94 %), rozvíjení klíčových kompetencí (U – 44,34 %) a hodnocení žáků (U – 41,51 %).
-
Podle koordinátorů ŠVP se učitelé obracejí s dotazy na koordinátora ŠVP jedenkrát měsíčně nebo méně často (K – vždy 33,85 %).
-
Koordinátoři ŠVP nejčastěji spolupracují s ředitelem školy (K – 77,45 %), a to především proto, že mají možnost se s ním pravidelně setkávat a činnost související s ŠVP spolu koordinovat. Současně uvedli, že jsou ředitelem v jejich činnosti podporováni.
Materiály vytvářené v návaznosti na ŠVP (nejdůležitější zjištění): -
Učitelé i koordinátoři ŠVP odpovídají, že nejčastěji vytvářejí: tematické plány (U – 69,28 %, K – 69,85 %), kritéria pro hodnocení dosahovaných očekávaných výstupů žáků (U – 44,2 %, K – 51,26 %) a přípravy do hodin (U – 45,14 %, K – 40,2 %). Velmi často uvádějí i přípravu individuálních vzdělávacích plánů (U – 42,95 %, K – 52,76 %).
11
Hodnocení práce (nejdůležitější zjištění): -
Učitelé hodnotí svou výuku nejčastěji: v diskusi s kolegou bez zápisu (U – 72,33 %), pomocí poznámek v tematických plánech (U – 54,09 %) a v přípravách na hodinu (U – 49,37 %).
-
Své zkušenosti z výuky učitelé nejčastěji projednávají: v individuálním setkání se zkušeným kolegou (U – 67,51 %) nebo v metodických sekcích (U – 55,21 %).
12
4. Závěry a) postavení a činnost koordinátora ŠVP na základních školách ve třetím roce výuky podle ŠVP: -
Koordinátoři ŠVP hráli v etapě tvorby ŠVP velmi důležitou roli. Stali se tak podle názorů učitelů na většině ZŠ oporou pedagogického sboru při zavádění KR.
-
Koordinátoři ŠVP zastávají důležitou pozici v pedagogickém sboru i v etapě výuky podle ŠVP. Jejich význam se však s postupujícím zaváděním KR snižuje. Mezi důvody pro oslabení pozice koordinátora ŠVP patří podle představ některých učitelů či samotných koordinátorů ŠVP, že po zpracování ŠVP není koordinátor ŠVP potřeba a že v otázkách výuky podle ŠVP už nedokáže tak dobře poradit jako při tvorbě ŠVP.
-
Koordinátoři ŠVP se snaží rozvíjet široké spektrum aktivit směřujících k průběžné práci s ŠVP a mají při tom poměrně silnou podporu vedení škol.
-
Prokázala se malá frekvence setkávání učitelů s experty (zkušenými pedagogy) a vzájemného setkávání koordinátorů ŠVP z různých škol za účelem výměny názorů a zkušeností.
-
Učitelé vnímají některé činnosti koordinátora ŠVP jako méně významné než sami koordinátoři ŠVP. Tato skutečnost může být ovlivněna konkrétním složením učitelů v šetření, kritičtějším pohledem učitelů na činnost koordinátora ŠVP nebo skutečností, že učitelé o všech aktivitách koordinátora ŠVP nevědí.
-
Dalšími důvody, které negativně ovlivňují činnost koordinátora ŠVP a jeho pozici ve škole, jsou nesporně problémy uváděné učiteli nebo koordinátory ŠVP v šetření jako limitující pro úpravy ŠVP (nedostatek času pro činnost koordinátora ŠVP; nedostatečné ocenění práce koordinátora ŠVP, nechuť některých učitelů spolupracovat na činnostech týkajících se práce s ŠVP i jeho úprav atd.).
b) úpravy ŠVP a práce s ŠVP: -
Úpravy ŠVP se již staly běžnou součástí činnosti převážné většiny ZŠ. Nejčastěji školy upravovaly učební plán a obsah učebních osnov. Podíl úprav učebních osnov jednotlivých vzdělávacích oborů (vyučovacích předmětů) do jisté míry odpovídá významu těchto oborů, jejich časovému zařazení v učebních plánech ŠVP a zastoupení učitelů daných předmětů na školách. Výsledek je pravděpodobně ovlivněn i aprobací učitelů ZŠ, kteří se dotazníkového šetření zúčastnili (jejich aprobace nebyla předmětem tohoto šetření).
-
Ukázalo se také, že značná část úprav ŠVP má zatím spíše charakter organizačních a formálních zásahů do textu (přesuny, redukce, upřesnění). Tato skutečnost může vyplývat z toho, že po třech letech výuky na základních školách je ještě krátká doba na podstatnější a koncepčnější úpravy. Odrážet se zde může i skutečnost, že na více než třetině škol docházelo k úpravám ŠVP pod vlivem připomínek ČŠI, tedy k úpravám zaměřeným na dosažení souladu RVP ZV a ŠVP.
-
Téměř polovina učitelů přispěla svými podněty k úpravám ŠVP a také přibližně polovina učitelů hovoří s koordinátorem ŠVP o problémech týkajících se práce s ŠVP, výuky podle ŠVP, metod výuky, projektů atd. Svědčí to o poměrně značné aktivitě učitelů, i když frekvence střetávání s koordinátorem ŠVP není častá (většinou 1x za měsíc a méně často).
13
-
Jako příznivý trend lze vnímat i situaci, že učitelé zpracovávají v návaznosti na ŠVP nepovinné materiály – více než dvě třetiny učitelů tematické plány, téměř polovina jich vytváří přípravy do hodin a kritéria pro hodnocení výsledků žáků. Svědčí to o relativně velké aktivitě učitelů, je však otázkou, jaká je kvalita těchto materiálů a jak tyto materiály skutečně ovlivňují kvalitu výuky. To by mělo být předmětem dalších šetření.
-
Učitelé volí pro hodnocení výsledků své práce spíše individuální a neformální postupy, týmové diskuse se spíše soustřeďují do metodických sekcí. Stále zřejmě není na ZŠ běžné hovořit o problémech a zkušenostech v celém sboru, na větším fóru, v plánovaných a přesně zaměřených diskusích.
-
Přes pozitivní výsledky tohoto dotazníkového šetření (viz i další zjištěné skutečnosti obsažené v přílohách této zprávy) je třeba si všímat i negativních odpovědí učitelů a koordinátorů ŠVP (viz otevřené otázky), které se opakovaně vracejí k nedostatečnému vysvětlení potřeby změn ve vzdělávání v počátcích KR, naznačují problémy v jejím řízení a celkové koordinaci KR a hodnotí tvorbu ŠVP i následné úpravy ŠVP jako zbytečné a zatížené formálními postupy.
14
5. Doporučení vyplývající z výsledků dotazníkového šetření Na základě zjištění a závěrů z dotazníkového šetření lze vymezit tato doporučení: -
Udržet roli koordinátorů ŠVP na ZŠ i v dalších fázích realizace výuky podle ŠVP jako osob, které představují informační a metodickou pomoc pro učitele a jsou oporou při realizaci jednotlivých fází KR. Současně tím i zúročit finanční prostředky vynaložené na přípravu koordinátorů ŠVP, jejichž činnost se na ZŠ ukazuje jako potřebná i po třech letech realizace výuky podle ŠVP.
-
Postupně zlepšovat podmínky pro činnost a odborný růst koordinátorů ŠVP na ZŠ ve všech formách, na které poukazovali učitelé a koordinátoři ŠVP ve svých odpovědích – legislativní (snížení úvazku koordinátora ŠVP), finanční (zvýhodnění v nárokových a nenárokových složkách mzdy), vzdělávací (DVPP, setkávání s jinými koordinátory ŠVP, vytváření sítí škol pro výměnu zkušeností), informační a metodickou (např. podpora a rozvoj centrálních a regionálních konzultačních center, rozvoj Metodického portálu rvp.cz). Protože dotazníkové šetření ukázalo, že koordinátoři ŠVP hrají na školách důležitou roli v probíhající reformě.
-
Všestranně podporovat učitele, kteří chtějí zlepšovat kvalitu své práce ve shodě s novými kurikulárními dokumenty (z dlouhodobého hlediska jde o kvalitní nabídku DVPP, tvorbu metodických materiálů a učebnic; z krátkodobého hlediska jde především o podporu Metodického portálu rvp.cz). Protože se ukázalo, že právě aktivní učitelé jsou hlavními realizátory KR.
-
Zveřejnit výsledky tohoto šetření na webových stránkách VÚP (případně MŠMT), aby měla odborná i laická veřejnost informace o průběhu KR na ZŠ, mohla diskutovat o zjištěných výsledcích, porovnávat svou činnost s výsledky šetření a nést spoluodpovědnost za další průběh postupující KR.
-
Pokračovat v dalších letech v monitoringu vzdělávání na ZŠ. Vedle sběru navazujících kvantitativních ukazatelů se stále více zaměřovat na ověřování kvality výuky přímo v hodinách jednotlivých vyučovacích předmětů a na podporu učitelů při rozvíjení jejich dovednosti provádět reflexi vlastní vyučovací činnosti a měnit vyučovací postupy ve shodě s výsledky této reflexe.
15
6. Literatura 1. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (se změnami provedenými k 1. 9. 2007). Praha: VÚP, 2007. 126 s. Dostupné na www: http://www.vuppraha.cz/wpcontent/uploads/2009/12/RVPZV_2007-07.pdf 2. Systém sledování a hodnocení kurikulární reformy. Materiál MŠMT čj. 24 104/2009-2. 3. Janík, T. a kol. Kurikulární reforma na gymnáziích v rozhovorech s koordinátory pilotních a partnerských škol. Výzkumná zpráva. Praha: VÚP, 2010. 161 s. ISBN: 97880-87000-36-6. 4. Janík, T. a kol. Kurikulární reforma na gymnáziích. Výsledky dotazníkového šetření. Praha: VÚP, 2010 (v tisku). 5. Švaříček, R., Šeďová, K. a kol. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Praha: Portál, 2007. ISBN: 978-80-7367-313-0. 6. Chráska, M. Metody pedagogického výzkumu. Praha: Grada, 2007. ISBN: 978-80-2471369-4. 7. Silverman, D. Ako robiť kvalitatívny výskum. Bratislava: Ikar, 2005. ISBN: 80-551-09044.
16
Příloha 1 – Vyhodnocení dotazníku pro učitele Otázka č. 1
Vyberte, z jakého kraje je Vaše škola.
b) Středočeský kraj
c) Jihočeský kraj
d) Plzeňský kraj
e) Karlovarský kraj
f) Ústecký kraj
g) Liberecký kraj
h) Královéhradecký kraj
i) Pardubický kraj
j) Vysočina
k) Jihomoravský kraj
l) Olomoucký kraj
m) Zlínský kraj
n) Moravskoslezský kraj
četnost
a) Praha
Četnost
19
44
13
16
10
33
12
14
16
32
36
23
31
23
relativní 13,66 4,04 5,9 % četnost % %
4,97 %
3,11 10,25 3,73 % % %
4,35 %
4,97 %
9,94 11,18 7,14 % % %
9,63 %
7,14 %
Graf
Komentář Na tuto otázku odpovědělo 322 respondentů. Dotazníkového šetření se zúčastnili učitelé ze všech krajů České republiky. Největší zastoupení měli učitelé ze Středočeského kraje (13,66 %), Jihomoravského kraje (11,18 %) a Ústeckého kraje (10,25 %). Nejmenší zastoupení měli naopak učitelé z Karlovarského kraje (3,11 %), Libereckého kraje (3,73 %) a Jihočeského kraje (4,04 %). V ostatních krajích bylo zastoupení učitelů v rozmezí 4,35–9,94 %.
17
Otázka č. 2
Zatrhněte svou pozici ve škole. Četnost a) Učitel/ka 1. stupně
b) Učitel/ka 2. stupně
četnost
214
132
relativní četnost
61,85 %
38,15 % Graf
Komentář Na tuto otázku odpovědělo 346 respondentů. Dotazníkového šetření se zúčastnilo více učitelů 1. stupně (61,85 %) než 2. stupně (38,15 %). Rozdíl je způsoben tím, že se dotazníkového šetření v poměrném zastoupení účastnily málotřídní školy, školy jen s prvním stupněm a plně organizované školy s 1. a 2. stupněm.
18
Otázka č. 3
Koordinátor ŠVP ve Vaší škole: Četnost a) působil ve škole b) působil ve škole při tvorbě ŠVP při tvorbě ŠVP a působí i nyní a nyní (v etapě (v etapě výuky výuky podle ŠVP) podle ŠVP) nepůsobí
c) nepůsobil ve škole při tvorbě ŠVP a nyní (v etapě výuky podle ŠVP) působí
d) nepůsobil ve škole při tvorbě ŠVP a nyní (v etapě výuky podle ŠVP) nepůsobí
četnost
274
26
11
35
relativní četnost
79,19 %
7,51 %
3,18 %
10,12 %
Graf
Komentář Na tuto otázku odpovědělo 346 respondentů. Naprostá většina učitelů (79,19 %) v dotazníku odpověděla, že koordinátor ŠVP působil ve škole při tvorbě ŠVP a působí i nyní (v etapě výuky podle ŠVP). 7,51 % učitelů uvádí, že koordinátor ŠVP působil ve škole při tvorbě ŠVP a nyní (v etapě výuky podle ŠVP) už nepůsobí. 10,12 % učitelů uvádí, že koordinátor nepůsobil ve škole při tvorbě ŠVP a nyní (v etapě výuky podle ŠVP) také nepůsobí. Nejméně učitelů (3,18 %) odpovědělo, že koordinátor nepůsobil ve škole při tvorbě ŠVP a nyní (v etapě výuky podle ŠVP) působí. Velmi pozitivní je skutečnost, že 79,19 % učitelů uvedlo, že na jejich škole koordinátor ŠVP působil v etapě tvorby ŠVP a působí i nyní v etapě výuky podle ŠVP, což může mít pozitivní vliv na návaznost a koordinaci práce s ŠVP. Na druhé straně se zřejmě nepředpokládalo, že každý desátý učitel se s činností koordinátora ŠVP nesetkal ani při tvorbě ŠVP, ani v etapě výuky podle ŠVP. Z uvedených 35 učitelů (10,12 %), kteří zvolili tuto odpověď (d), je 9 učitelů ze Středočeského kraje, 4 z Libereckého a 4 ze Zlínského kraje. Učitelé z Prahy, Plzeňského, Ústeckého a Královéhradeckého kraje tuto situaci neuvedli. Četnost dle krajů Kraj
Počet respondentů, kteří zvolili odpověď "d"
Podíl na odpovědích v kraji
2 3 3 1 4 1 3 3 9 2 4
8,33 % 23,08 % 8,33 % 10,00 % 33,33 % 4,35 % 13,04 % 18,75 % 20,45 % 6,25 % 12,90 %
neuvedeno Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Středočeský Vysočina Zlínský
19
Otázka č. 4
Domníváte se, že činnost koordinátora ŠVP v etapě tvorby ŠVP byla přínosem? Četnost a) ano
b) spíše ano
c) spíše ne
d) ne
četnost
163
117
15
7
relativní četnost
53,97 %
38,74 %
4,97 %
2,32 %
Graf
Komentář Na tuto otázku odpovědělo 302 respondentů. Naprostá většina učitelů (92,71 %) se shodla na tom, že činnost koordinátora v etapě tvorby ŠVP byla či spíše byla přínosem (konkrétněji viz otázka č. 5). Pouze 7,29 % učitelů uvedlo, že činnost koordinátora v etapě tvorby ŠVP nebyla či spíše nebyla pro školu přínosem. Při srovnání odpovědí učitelů s odpověďmi koordinátorů se ukázalo, že učitelé považují činnost koordinátora ŠVP v etapě tvorby ŠVP za ještě přínosnější než sami koordinátoři (dotazník pro koordinátory – otázka č. 3). Z výsledků je patrné, že právě učitelé potvrdili v etapě tvorby ŠVP přínos role koordinátora, který se pro učitele zřejmě stal ústřední postavou při přípravě vlastního vzdělávacího programu a při spuštění kurikulární reformy.
20
Otázka č. 5
V čem byla činnost koordinátora ŠVP (v etapě tvorby ŠVP) přínosem? Konkretizujte. Kategorie odpovědí
činnost
zmíněno
příklady konkrétních formulací respondentů
vysvětlování, upřesňování
mnohokrát
koordinátor seznamoval s úkoly, vysvětloval, objasňoval
metodické vedení
mnohokrát
koordinátorka byla velkým přínosem nejen perfektní znalostí a vizí našeho ŠVP, ale i vlastní metodickou činností vůči nám
organizace, koordinace prací
mnohokrát
koordinátor zadával úkoly, usměrňoval práci skupin, zajišťoval vše organizačně, řídil společné porady
motivace učitelů
častokrát
důležitá byla motivace pedagogického sboru ke změnám a k práci na ŠVP
transfer informací ze školení
častokrát
koordinátor dodával ostatním informace, které získal při různých školeních
sledování termínů
několikrát
koordinátor a pravidel
finalizace dokumentu
několikrát
koordinátor dal ŠVP jeho finální podobu
bděl
nad
dodržováním
jednotlivých
termínů
Komentář Na otázku č. 5 odpovědělo 264 respondentů. Činností koordinátorů, která byla nejčastěji zmíněna, bylo seznamování s principy reformy, vysvětlování terminologie, objasňování struktury úkolů a poradenská činnost. Vedle toho bylo mnohokrát zmíněno metodické vedení učitelů a koordinace prací, která spočívala v zadávání úkolů jednotlivým skupinám a jednotlivcům a v kontrole jejich splnění. Častokrát zmíněnými činnostmi byly motivace učitelů k práci na ŠVP a přenos relevantních informací z centralizovaných školení do školy. Z konkrétních činností byly několikrát zmíněny sledování naplňování stanovených termínů a technická finalizace školního vzdělávacího programu.
21
Otázka č. 6
Proč nebyla činnost koordinátora ŠVP (v etapě tvorby ŠVP) přínosem? Konkretizujte. Kategorie odpovědí
důvod
zmíněno
příklady konkrétních formulací respondentů
činnost byla formální
častokrát
byla to spousta papírů, která zas tak nic nového nepřinesla; ŠVP je úředníky stále více svazován
nedostatek informací
častokrát
nejen na naší škole, ale i na školách našich kolegů se při tvorbě ŠVP tápalo; nikdo dodnes neví, jak má ŠVP vypadat
na reformu obecně nebyl čas
několikrát
časově jsme velmi vytíženi, jsme dvojtřídka se spojenými ročníky, takže nebyly ani podmínky a máme na ostatní záležitosti velmi málo času
koordinátor neměl zkušenosti
několikrát
koordinátorce – stejně jako nám ostatním – chyběla vize
protichůdné názory vedení školy a koordinátora
několikrát
nebyla spolupráce s ředitelkou školy – jejich názory byly často protichůdné
osobní antipatie
několikrát
je to hlupák Komentář
Na otázku č. 6 odpovědělo 20 respondentů. Nejčastěji se v odpovědích respondentů objevovaly odkazy na formálnost prováděných prací (množství administrativy bez valného vlivu na práci učitelů ve třídě) a na nedostatek informací, jimiž koordinátor disponoval. Slovy jednoho respondenta: „Koordinátor ŠVP nás nedokázal dostatečně nadchnout pro práci, předat nám dostatek informací a neukázal nám cestu. Koordinátorovi chybělo vlastní přesvědčení, proto nás dostatečně nemotivoval a veškerá spolupráce byla pouze v duchu příkazů.“ Několikrát byl rovněž zmíněn nedostatek času na plnění úkolů spojených s reformou, případně nedostatek zkušeností na straně koordinátora. V některých odpovědích byly popsány situace, ve kterých se názory koordinátora rozcházely s názory vedení školy, což vedlo k problematickým situacím. V několika odpovědích se odrážely i osobní antipatie respondenta ke konkrétnímu koordinátorovi.
22
Otázka č. 7
četnost relativní četnost
Domníváte se, že činnost koordinátora ŠVP je (i v etapě výuky podle ŠVP) přínosem?
a) ano 112 40,00 %
Četnost b) spíše ano 109 38,93 % Graf
c) spíše ne 49 17,50 %
d) ne 10 3,57 %
Komentář Na tuto otázku odpovědělo 280 respondentů. 78,93 % učitelů se shodlo na tom, že činnost koordinátora ŠVP byla či spíše byla přínosem v etapě výuky podle ŠVP (konkrétněji viz otázka č. 8). 17,50 % učitelů se shoduje v názoru, že činnost koordinátora ŠVP v etapě výuky podle ŠVP spíše nebyla přínosem. Pouze 3,57 % učitelů jednoznačně uvádí, že činnost koordinátora ŠVP v etapě výuky podle ŠVP nebyla přínosem. Velmi zajímavé je porovnání s odpověďmi koordinátorů, kteří hodnotí přínos koordinátora ŠVP v etapě výuky podle ŠVP ještě o 13,00 % méně příznivě než sami učitelé, ale v celkovém součtu pozitivně laděných odpovědí se učitelé shodují s koordinátory ŠVP (učitelé 78,93 %, koordinátoři ŠVP 76,02 %) – (dotazník pro koordinátory – otázka č. 6). Z výsledků je patrné, že učitelé potvrdili přínos role koordinátora i v etapě výuky podle ŠVP, i když mají za sebou již tříletou zkušenost s výukou podle ŠVP a mohlo by se předpokládat, že role koordinátora ŠVP už pro ně nebude tak důležitá. Na zvážení zůstává, zda nárůst učitelů, pro něž není koordinátor ŠVP v etapě výuky podle ŠVP přínosem (srovnej s otázkou č. 4), je dán rostoucími zkušenostmi s výukou podle ŠVP, nebo jinými okolnostmi.
23
Otázka č. 8
V čem je činnost koordinátora ŠVP (v etapě výuky ŠVP) přínosem? Konkretizujte. Kategorie odpovědí
činnost
zmíněno
příklady konkrétních formulací respondentů
poradenství
velmi mnohokrát
v případě nejasností, nebo vyvstanou-li problémy, je koordinátor nablízku a poradí
koordinace revizí ŠVP
mnohokrát
koordinátor přijímá podněty od vyučujících a po poradě je zapracovává do ŠVP.
sledování novinek v reformě
častokrát
koordinátor stále průběžně hlídá směr, vývoj, změny, nově vzniklé požadavky na ŠVP
hlubší vhled
několikrát
zná podrobně obsah ŠVP a RVP, rozumí všem souvislostem
organizace dalšího vzdělávání
několikrát
navrhuje kolegům možné kurzy DVPP
nové
situace,
Komentář Na otázku č. 8 odpovědělo 208 respondentů. V nejvíce odpovědích byla jako přínosná vnímána činnost poradenská. Koordinátor je vnímán jako poradce s hlubším vhledem do problematiky reformy, který je schopen v konzultacích nabídnout učitelům řešení problémů spojených s implementací reformy. Mnohokrát byla v odpovědích zmíněna činnost koordinační při revizích školních vzdělávacích programů, která spočívá v přijímání návrhů na změny, jejich analýza a – v případě přijetí – aktualizace ŠVP. Několik respondentů vidělo přínos koordinátorů v organizování dalšího vzdělávání učitelů; sledování možností školení a jejich nabídka konkrétním zájemcům ve škole.
24
Otázka č. 9
Proč není činnost koordinátora ŠVP (v etapě tvorby ŠVP) přínosem? Konkretizujte. Kategorie odpovědí
činnost
zmíněno
příklady konkrétních formulací respondentů
role koordinátora je ve fázi výuky zbytečná
mnohokrát
nastalé problémy řeší spíše předmětové komise a vedení školy
formální práce
několikrát
všichni včetně koordinátora plníme požadavky ohledně ŠVP jen proto, že se to po nás vyžaduje. Komentář
Poznámka: V zadání otázky došlo k technické chybě, kdy jsme se místo na etapu výuky podle ŠVP opakovaně ptali na etapu tvorby ŠVP. Pro vyhodnocení byly vybrány jen odpovědi učitelů, kteří pochopili, že šlo o chybu, a odpovídali ve smyslu předchozího dotazu, tedy „etapy výuky podle ŠVP“.
Na otázku č. 9 odpovědělo 56 respondentů. Nejčastěji se v odpovědích učitelů odrážel názor, že ve fázi výuky dle ŠVP (na rozdíl od fáze tvorby ŠVP) je role koordinátorů ŠVP nadbytečná, neboť jejich úkoly jsou totožné s úkoly vedení školy, případně předsedů předmětových komisí, nebo učitelé již jejich poradenství nepotřebují („každý učitel již musí použít ŠVP k výuce sám“, „každý si hlídá a zaznamenává svoje odlišnosti a průběžně ŠVP upravuje“). Několikrát se v odpovědích objevily názory, že výuka se ŠVP řídí pouze formálně. Otázku č. 9 využili někteří respondenti jako příležitost formulovat obecně negativní komentáře k tématu dotazníku. Objevily se negativní komentáře na adresu školních vzdělávacích programů („celé ŠVP je o ničem“, „ŠVP je paskvil“), na adresu konkrétních koordinátorů („jeho rady jsou o ničem“, „už nic nekoordinuje“, „nic nového nepřináší“, „nevidím za ním žádnou konkrétní činnost“, „není ochoten pomoci, nemá zájem“) či obecně na činnost koordinátora („Je to především učitel, a nemá tedy dostatek času ani sil zabývat se poradenskou a metodickou pomocí ostatním. Plně ho vytíží sledovat novinky v rámci RVP a zapracování do ŠVP.“).
25
i) podněcuje diskuse o kvalitě výuky
j) shromažďuje podněty pro úpravy ŠVP
k) řídí úpravy textu ŠVP
l) radí učitelům v problematice výuky podle ŠVP
m) neprovádí žádnou z těchto činností
četnost relativní četnost a) plánuje (s ředitelem školy, zástupcem ředitele) postupy potřebné pro koordinaci výuky podle ŠVP
b) motivuje učitele k aktivní práci s ŠVP
c) vytváří příležitosti pro výměnu zkušeností z výuky d) podněcuje další vzdělávání učitelů v tématech, která souvisejí s realizací výuky podle ŠVP e) upozorňuje na vhodné články, texty, publikace, metodické materiály
f) podněcuje k prezentaci dobrých zkušeností učitelů z vlastní výuky
g) podněcuje k prezentaci dobrých zkušeností učitelů z DVPP
četnost relativní četnost h) zprostředkovává setkání se zkušenými pedagogy (experty, učiteli)
Otázka č. 10 Které z následujících činností realizuje koordinátor ŠVP ve Vaší škole? (Zatrhněte všechny body, o nichž víte, že je koordinátor ŠVP na Vaší škole prokazatelně realizuje.) Četnost
214 140 118 120 153 90 81
81,68 % 53,44 % 45,04 % 45,80 % 58,40 % 34,35 % 30,92 %
45 111 198 209 149 7
17,18 % 42,37 % 75,57 % 79,77 % 56,87 % 2,67 %
Graf
Jiné (uveďte): odpovědělo 5 respondentů
Nejčastěji
Méně často
Ojediněle
mimoškolní činnost (1x) sleduje nově příchozí žáky – zvládnutí ŠVP (1x) je zároveň ředitelem školy (1x) zařazování druhého jazyka a celkové zpracování
26
editace ŠVP (1x) průběžné vzájemné konzultace (1x) Podmínka třídění 6 a více položek
Počet odpovědí
Podíl na počtu respondentů, kteří na danou otázku odpověděli
182
69,47% Komentář
Na tuto otázku odpovědělo 262 respondentů. 81,68 % učitelů na tuto otázku odpovědělo, že nejčastěji koordinátor ŠVP plánuje postupy potřebné pro koordinaci výuky podle ŠVP s ředitelem školy (zástupcem ředitele). 79,77 % učitelů uvedlo, že koordinátor ŠVP řídí úpravy textu ŠVP a 75,57 %, že koordinátor ŠVP shromažďuje podněty pro úpravy ŠVP. Více než polovina učitelů (58,4 – 53,44 %) uvedla, že koordinátor ŠVP učitele upozorňuje na vhodné články, texty, publikace, metodické materiály, radí jim v problematice výuky podle ŠVP a také je motivuje k aktivní práci s ŠVP. Celkově z toho vyplývá, že činnost koordinátora ŠVP je vnímána velice pozitivně. Jen 2,67 % učitelů uvedlo, že koordinátor ŠVP nevykonává žádnou z těchto činností. Odpovědi učitelů korespondují s odpověďmi koordinátorů ŠVP, kteří volí jako své nejčastější činnosti stejné tři aktivity, které uvedli učitelé. Zajímavá je i shoda, že jako nejméně frekventovanou činnost koordinátora ŠVP označily obě skupiny – učitelé i koordinátoři ŠVP – zprostředkování setkání se zkušenými pedagogy (experty, učiteli) – (dotazník pro koordinátory – otázka č. 10). 69,47 % učitelů uvedlo, že koordinátoři ŠVP realizují 6 a více uvedených aktivit, což dokazuje, že se většina koordinátorů ŠVP zhostila své role velmi dobře i vedle svých dalších školních povinností. Součet procent v jednotlivých sloupcích není roven 100 %, protože respondenti mohli zatrhnout (označit) více odpovědí.
27
Otázka č. 11
Podal/a jste v tomto školním roce nějaký podnět koordinátorovi ŠVP pro aktivity směřující k podpoře výuky podle ŠVP? Četnost a) ano
b) ne
četnost
124
138
relativní četnost
47,33 %
52,67 % Graf
Komentář Na tuto otázku odpovědělo 262 respondentů. 47,33 % učitelů odpovědělo, že v tomto školním roce podali podnět koordinátorovi ŠVP pro aktivity směřující k podpoře výuky podle ŠVP (konkrétněji viz otázka č. 12). 52,67 % učitelů uvedlo, že podnět koordinátorovi pro aktivity směřující k podpoře výuky podle ŠVP nepodali. Výsledek se i přesto jeví jako velmi pozitivní. Jestliže prakticky každý druhý učitel přišel s nějakým námětem, každý druhý usiloval o nějakou aktivitu související s výukou podle ŠVP, pak to svědčí o zájmu, který je vhodné podpořit a využít.
28
Otázka č. 12
Pokud ano, o jaký podnět šlo? Kategorie odpovědí
Podnět
zmíněno
příklady konkrétních formulací respondentů
změny v organizaci mnohokrát učiva
bylo třeba upravit učivo v jednotlivých ročnících, aby lépe fungovala návaznost mezi 1. a 2. stupněm.
průřezová témata, mezipředmětové vztahy
mnohokrát
navrhl jsem změnu posloupnosti učiva v určitém předmětu, aby mohlo dojít k plynulejší návaznosti z hlediska mezipředmětových vztahů
metody a formy práce
častokrát
konkrétní návrh na zařazení aktivizačních metod ve výuce v rámci mého předmětu
projektové vyučování
častokrát
navrhla jsem a spolupracovala jsem při realizaci projektů Dne Země, Dne stromů a Dne zdraví
technické připomínky
několikrát
navrhla jsem inovace při kontrolách třídních knih a sledování tematických plánů
hodnocení žáků
několikrát
připravila jsem návrhy změn v hodnocení žáků Komentář
Na otázku č. 12 odpovědělo 121 respondentů. Nejčastěji byly v jejich odpovědích zmíněny podněty na změny v organizaci učiva, které spočívaly v přesunech tematických celků, ve zlepšování návaznosti mezi 1. a 2. stupněm, ve změnách v hodinové dotaci konkrétních předmětů apod., a podněty týkající se mezipředmětových vztahů realizovaných v rámci průřezových témat. Častými byly rovněž podněty týkající se změn vyučovacích metod (zařazení konkrétní metody či formy práce v konkrétním předmětu) a také konkrétní návrhy témat pro realizaci formou projektového vyučování. Několikrát byly popsány návrhy na změny technického charakteru a návrhy na změny v hodnocení žáků. Ve svých odpovědích nebyli respondenti příliš konkrétní, mnohdy pouze uvedli, že podnět se týkal zařazení některého konkrétního předmětu (a to zejména finanční matematiky, finanční gramotnosti, etické výchovy, sexuální výchovy, výchovy ke zdraví, estetické výchovy).
29
Otázka č. 13
Žádáte od koordinátora ŠVP rady týkající se výuky podle ŠVP? Četnost a) ano
b) spíše ano
c) spíše ne
d) ne
četnost
41
79
94
47
relativní četnost
15,71 %
30,27 %
36,02 %
18,01 %
Graf
Komentář Na tuto otázku odpovědělo 261 respondentů. Z odpovědí učitelů vyplývá, že 54,03 % učitelů od koordinátora ŠVP nežádá radu týkající se výuky podle ŠVP, přesto 45,98 % učitelů uvádí, že radu týkající se výuky podle ŠVP od koordinátora ŠVP vyžaduje. Na rozdíl od koordinátorů ŠVP žádají učitelé od koordinátorů radu týkající se výuky podle ŠVP pouze v 15,71 %, avšak koordinátoři uvádějí, že učitelé se na ně obracejí s dotazy týkajícími se výuky podle ŠVP v 36,76 %. Rozdíl může být dán tím, že koordinátoři ŠVP vnímají všechny učitele na škole, zatímco mezi učiteli, kteří odpovídali na tento dotazník, může být více těch, kteří se s koordinátorem ŠVP neradí (dotazník pro koordinátory – otázka č. 12).
30
O čem jste se radili s vaším koordinátorem ŠVP v etapě výuky podle ŠVP nejčastěji? (Vyberte maximálně 5 možností).
Otázka č. 14
h) projekty
g) hodnocení žáků
f) výchovné a vzdělávací strategie
d) hodnocení klíčových kompetencí
c) rozvíjení klíčových kompetencí
e) naplňování očekávaných výstupů
o) zkušenosti z DVPP
p) o ničem
68 40 74 32,08 % 18,87 % 34,91 % Graf
n) učební texty – vlastní tvorba
m) učebnice – výběr (kvalita)
43 20,28 %
l) vhodné metodické materiály a texty
15 7,08 %
94 80 86 35 88 108 44,34 % 37,74 % 40,57 % 16,51 % 41,51 % 50,94 % k) náměty pro úpravu ŠVP
b) organizace výuky 51 24,06 % j) vlastní zkušenosti z výuky
59 27,83 % i) příprava na hodinu (tematické plány) podle ŠVP
četnost relativní četnost
a) metody práce
Četnost
9 4,25 %
23 10,85 %
7 3,30 %
Jiné (uveďte): odpovědělo 0 respondentů nejčastěji
méně často
ojediněle
---
---
---
Komentář Na otázku odpovědělo 212 respondentů. 50,94 % učitelů odpovědělo, že se s koordinátorem ŠVP radili o projektech. Ve 44,34 % uvedli, že diskutovali s koordinátorem ŠVP o rozvíjení klíčových kompetencí ve výuce a ve 41,51 % o hodnocení žáků. Naopak 4,25 % učitelů uvedlo, že se radili nad vlastní tvorbou učebních textů, v 7,08 % nad přípravou na hodinu podle ŠVP. Jen 3,30 % učitelů uvedlo, že se s koordinátorem ŠVP neradili o ničem.
31
Porovnáme-li odpovědi učitelů s odpověďmi koordinátorů ŠVP, pak i oni jsou přesvědčeni, že se s nimi učitelé nejčastěji radili o projektech (56,02 %). Současně koordinátoři ŠVP uvedli, že učitelé s nimi často konzultovali i náměty na úpravy ŠVP (56,20 %) a výběr a kvalitu učebnic (52,88 %), což je výrazně odlišné od tvrzení učitelů, kteří konzultace k námětům pro úpravu ŠVP označili jenom v 32,08 % a konzultace k výběru a kvalitě učebnic v 34,91 %. Rozdíl může být dán opět skladbou odpovídajících učitelů a odlišnou preferencí problematik (dotazník pro koordinátory – otázka č. 15). Součet procent v jednotlivých sloupcích není roven 100 %, protože respondenti mohli zatrhnout (označit) více odpovědí.
32
Otázka č. 15
Které z materiálů si zpracováváte ve vazbě na ŠVP nově? (Zatrhněte jednu nebo více položek.) Četnost
a) tematické plány
b) přípravy do hodin
c) kritéria pro hodnocení dosahovaných očekávaných výstupů žáků
četnost
221
144
141
137
31
relativní četnost
69,28 %
45,14 %
44,20 %
42,95 %
9,72 %
d) individuální vzdělávací plány
e) žádné
Graf
Jiné (uveďte): odpovědělo 7 respondentů Nejčastěji projekty (3x)
Podmínka třídění 2 a více položek
Méně často
Ojediněle
týdenní plány (2x)
sledování klíčových kompetencí, žákovské a učitelské portfolio, nové třídní knihy a katalogové listy (1x) přípravy netradičních hodin, tabulky pro zaznamenání plnění netradičních hodin (1x) vždy jsem pracovala ve shodě se zásadami moderního vyučování, na 1. stupni to tak samo vyplývá (1x)
Počet odpovědí
Podíl na počtu respondentů, kteří na danou otázku odpověděli
206
64,58 %
Komentář Na otázku odpovědělo 319 respondentů. Učitelé uvádějí, že nečastějším dokumentem, který si vytvářejí ve vazbě na ŠVP nově, jsou tematické plány (69,28 %). Ve 45,14 % učitelé uvádějí přípravy do hodin, ve 44,20 % se jedná o kritéria pro hodnocení dosahovaných očekávaných výstupů žáků a ve 42,95 % o individuální vzdělávací plány. Pouze 9,72 % učitelů uvádí, že si žádné nové materiály nezpracovávají. Názory učitelů se v nejčastější a nejméně časté položce téměř přesně shodují s názory koordinátorů ŠVP, ti v 69,85 % uvedli, že se připravují tematické plány, a v 9,05 % uvedli, že se v návaznosti na ŠVP nezpracovávají žádné materiály (dotazník pro koordinátory – otázka č. 19). Z 319 respondentů 64,58 % označilo v dotazníku 2 a více odpovědí, což svědčí o snaze učitelů výuku v návaznosti na ŠVP plánovat a podrobněji připravovat. Součet procent v jednotlivých sloupcích není roven 100 %, protože respondenti mohli zatrhnout (označit) více odpovědí.
33
Otázka č. 16
Jaký způsob nejčastěji volíte pro hodnocení své vyučovací činnosti (zpětnou vazbu své činnosti)?
a) poznámky v tematických plánech
b) poznámky v přípravách na hodinu
c) pedagogický deník
d) portfolia (digifolia) svých zkušeností, úspěšných metod a aktivit
e) diskusi s kolegy se zápisem
f) diskusi s kolegy bez zápisu
g) svou činnost nehodnotím
Četnost
četnost
172
157
21
93
35
230
6
relativní četnost
54,09 %
49,37 %
6,60 %
29,25 %
11,01 % 72,33 %
1,89 %
Graf
Podmínka třídění 3 a více položek
Počet odpovědí
Podíl na počtu respondentů, kteří na danou otázku odpověděli
129
40,57 % Komentář
Na tuto otázku odpovědělo 318 respondentů. 72,33 % učitelů uvedlo, že nečastěji hodnotí svou vyučovací činnost v diskusi s kolegy bez zápisu, v 54,09 % uvedli učitelé, že si pro své hodnocení vyučovací hodiny dělají poznámky v tematických plánech, a v 49,37 % si dělají poznámky v přípravách na hodinu. Pouze 1,89 % oslovených uvedlo, že svou vyučovací činnost nehodnotí vůbec. Názory učitelů se v nejčastější a nejméně časté položce téměř přesně shodují s názory koordinátorů ŠVP – koordinátoři v 77,78 % uvedli, že pro hodnocení své vyučovací činnosti učitele volí diskusi s kolegy bez zápisu a že 1,52 % učitelů svou činnost nehodnotí. Zajímavé je, že i v ostatních položkách jsou odpovědi koordinátorů a učitelů téměř identické (dotazník pro koordinátory – otázka č. 20). Z 318 respondentů 40,57 % označilo v dotazníku 3 a více odpovědí, což svědčí o tom, že řada učitelů hledá více způsobů hodnocení své činnosti, a to nejen formou sebehodnocení (vlastní poznámky), ale i formou zpětné vazby (diskuse s kolegy). Součet procent v jednotlivých sloupcích není roven 100 %, protože respondenti mohli zatrhnout (označit) více odpovědí.
34
Otázka č. 17
Zkušenosti z výuky nejčastěji projednáváte: (Vyberte maximálně 3 možnosti).
a) v metodických sekcích (komisích)
b) na tematicky zaměřené poradě celého pedagogického sboru
c) na tematicky zaměřené poradě se zájemci o problém
d) při individuálním setkání s koordinátorem ŠVP
e) při individuálním setkání s jiným zkušeným kolegou/kolegyní
f) nejsou projednávány
Četnost
četnost
175
113
33
92
214
4
relativní četnost
55,21 %
35,65 %
10,41 %
29,02 %
67,51 %
1,26 %
Graf
Jiné (uveďte): odpovědělo 10 respondentů Nejčastěji porady pedagogického sboru (4x)
Méně často
Ojediněle
školení (2x)
soukromá setkání s kolegy (1x) s kolegyněmi a kolegy z jiných škol (1x) metodická sdružení (1x) setkání týmu, který připravoval ŠVP na škole (1x) Komentář
Na tuto otázku odpovědělo 317 respondentů. 67,51 % učitelů odpovědělo, že zkušenosti z výuky nejčastěji projednávají při individuálním setkání s jiným zkušeným kolegou/kolegyní. 55,21 % dotázaných odpovědělo, že zkušenosti z výuky projednávají v metodických sekcích (komisích), 35,65 % učitelů pak uvedlo, že zkušenosti z jejich výuky probírají na tematicky zaměřené poradě celého pedagogického sboru, což je velmi pozitivní, neboť potvrzují zvýšení týmové spolupráce pedagogického sboru. Důležité je, že 29,02 % učitelů projednává zkušenosti z výuky s koordinátorem ŠVP. Pouze 1,26 % učitelů uvádí, že zkušenosti z jejich výuky nejsou projednávány vůbec. Součet procent v jednotlivých sloupcích není roven 100 %, protože respondenti mohli zatrhnout (označit) více odpovědí.
35
Otázka č. 18
Byly ve Vašem ŠVP provedeny úpravy?
Četnost a) ano
b) ne
c) nevím
četnost
277
22
17
relativní četnost
87,66 %
6,96 %
5,38 %
Graf c) 5,38 % b) 6,96 %
a) 87,66 %
Komentář Na tuto otázku odpovědělo 316 respondentů. Z odpovědí učitelů na tuto otázku je patrné, že v naprosté většině (87,66 %) byly ŠVP upravovány. Pouze 12,34 % učitelů uvádí, že úpravy jejich ŠVP prováděny zatím nebyly, 5,38 % učitelů uvádí, že o případných změnách ŠVP vůbec neví. Na tuto otázku jsme se dotazovali i koordinátorů ŠVP a jejich odpovědi se s odpověďmi učitelů shodují. Stejně jako učitelé uvádějí koordinátoři ŠVP v naprosté většině (90,91 %), že v jejich ŠVP byly úpravy prováděny, 9,09 % koordinátorů ŠVP odpovědělo, že úpravy ŠVP prováděny zatím nebyly (dotazník pro koordinátory – otázka č. 22).
36
Otázka č. 19
Škola zatím ŠVP neupravovala z těchto důvodů: Četnost a) ŠVP nám plně vyhovuje, nebylo třeba dosud nic měnit
b) potřebovali bychom provést úpravy ŠVP, ale neměli jsme proto doposud potřebné podmínky
c) čekáme, až projdeme výukou všech ročníků podle ŠVP
d) nedokážu posoudit
četnost
11
2
10
1
relativní četnost
50,00 %
9,09 %
45,45 %
4,55 %
Graf
Jiné (uveďte): odpovědělo 0 respondentů Nejčastěji
Méně často
Ojediněle
Komentář Na tuto otázku odpovědělo 22 respondentů (2 respondenti si vybrali z nabídky současně 2 odpovědi). Z uvedeného nízkého počtu odpovědí 50,00 % škol změny neprovádělo, protože ŠVP jim plně vyhovuje, nebylo třeba dosud nic měnit, v podobném počtu (45,45 %) učitelé odpovídají, že škola zatím nepřistoupila k úpravám ŠVP, protože čekají, až projdou výukou všech ročníků podle ŠVP. 9,09 % učitelů odpovědělo, že zatím úpravy neprovedli, protože by potřebovali pro úpravy potřebné podmínky, které doposud neměli. Názory koordinátorů ŠVP se s názory učitelů shodují v položce (c), kdy téměř shodně uvádějí (10 koordinátorů ŠVP – 43,48 %, 10 učitelů – 45,45 %), že s úpravami ŠVP čekají, až projdou výukou všech ročníků podle ŠVP (dotazník pro koordinátory – otázka č. 23). Součet procent v jednotlivých sloupcích není roven 100 %, protože 2 respondenti vybrali 2 odpovědi.
37
Otázka č. 20
Na úpravě které části ŠVP jste se osobně podílel(a)? (Zatrhněte jednu nebo více položek nebo poslední možnost.)
d) Učební plán
43
173
relativní četnost
7,91 %
14,75 %
15,47 %
62,23 % h) nepodílel jsem se na žádné úpravě
c) Charakteristika ŠVP
41
g) Autoevaluace školy
b) Charakteristika školy
22
f) Hodnocení žáků
četnost
e) Učební osnovy
a) Identifikační údaje
Četnost
četnost
171
101
99
23
relativní četnost
61,51 %
36,33 %
35,61 %
8,27 %
Graf
Komentář Na tuto otázku odpovědělo 278 respondentů. 62,23 % učitelů uvedlo, že se osobně podíleli na úpravě ŠVP v oblasti učebního plánu, a podobně 61,51 % učitelů uvedlo, že se podíleli na úpravě v oblasti učebních osnov. 36,33 % učitelů odpovědělo, že se podíleli na změnách v oblasti hodnocení žáků, a 35,61 % také v oblasti autoevaluace školy. 8,27 % odpovědělo, že se na žádné úpravě nepodíleli. Může jít o učitele, kteří uvedli, že se zatím jejich ŠVP neupravoval. Součet procent v jednotlivých sloupcích není roven 100 %, protože respondenti mohli zatrhnout (označit) více odpovědí.
38
Otázka č. 21
Ve kterých z uvedených vzdělávacích oborů jste se podílel na úpravách vzdělávacího obsahu (myslí se na úpravách učebních osnov)? (Vyberte jednu nebo více možností.)
e) Člověk a jeho svět
f) Člověk a společnost
43
78
60
relativní četnost
50,72 %
25,54 %
35,25 %
15,47 %
28,06 %
21,58 %
k) na žádné
d) Informační a komunikační technologie
98
j) Člověk a svět práce
c) Matematika a její aplikace
71
i) Člověk a zdraví
b) Cizí jazyk
141
h) Umění a kultura
četnost
g) Člověk a příroda
a) Český jazyk a jazyková komunikace
Četnost
četnost
69
53
56
57
29
relativní četnost
24,82 %
19,06 %
20,14 %
20,05 %
10,43 %
Graf
Komentář Na tuto otázku odpovědělo 278 respondentů. Z odpovědí na tuto otázku vyplývá, že 50,72 % učitelů se podílelo na úpravách vzdělávacího obsahu oboru Český jazyk a jazyková komunikace, 35,25 % učitelů se podílelo na úpravě oboru Matematika a její aplikace a 28,06 % učitelů upravovalo obor Člověk a jeho svět. Nejméně učitelů (15,47 %) odpovědělo, že se na úpravách podíleli v oboru Informační a komunikační technologie 10,43 % dotázaných uvedlo, že se nepodíleli na žádné úpravě z uvedených oborů. Procento učitelů, kteří se podíleli na úpravách jednotlivých oborů (předmětů), přibližně odpovídá významu předmětů i proporcím jejich začlenění v učebních plánech. Znamená to, že je zřejmá snaha upravovat učební osnovy všech předmětů! Učitelé, kteří zatím žádný z oborů neupravovali, se mohou krýt s těmi, u nichž na škole zatím ke změně ŠVP nedošlo. Součet procent v jednotlivých sloupcích není roven 100 %, protože respondenti mohli zatrhnout (označit) více odpovědí.
39
Otázka č. 22
Uveďte, která dosud provedená úprava ŠVP je pro Vás (Vaši výuku) nejpodstatnější a proč? (Uveďte maximálně 3 příklady.) Kategorie odpovědí
Úprava
zmíněno
příklady konkrétních formulací respondentů
učební plány
velmi mnohokrát
byly provedeny přesuny učiva kvůli lepší návaznosti, změny počtu hodin v některých kapitolách
změny v hodnocení žáků
mnohokrát
nejpodstatnější byla změna v hodnocení v 2. třídě; slovní hodnocení bylo nahrazeno klasifikací
úprava očekávaných výstupů
mnohokrát
byl zpřehledněn systém očekávaných výstupů, které jsou důležité pro obsah výuky
cizí jazyky
častokrát
zavedení jedné vyučovací hodiny anglického jazyka v prvním a ve druhém ročníku; důvodem byl zájem rodičů a snaha obstát v konkurenční nabídce okolních škol
mezipředmětové vztahy
častokrát
úpravy byly prováděny v zařazování průřezových témat do jednotlivých předmětů.
změny v učivu
častokrát
bylo provedeno zestručnění, zpřehlednění učiva, rozvolnění do více ročníků
autoevaluace
několikrát
nejpodstatnější změny byly provedeny v oblasti autoevaluace, byla upravena kritéria autoevaluace
žáci se specifickými několikrát potřebami
rozdělili jsme učivo do 3 základních skupin; pro šikovné a nadané děti, pro děti průměrné a pro děti s výukovými problémy Komentář
Na otázku č. 22 odpovědělo 264 respondentů. Nejčastější odpovědi se vztahovaly k formálním (nikoli obsahovým) úpravám učebních plánů, tj. přesunům učiva v rámci ročníků, přesunům učiva mezi ročníky, změnám hodinových dotací předmětů, apod. Mnohokrát byly zmíněny provedené změny ve způsobu hodnocení žáků a změny ve formulacích očekávaných výstupů v jednotlivých předmětech (oborech). Z konkrétních předmětů byly nejčastěji zmíněny změny v oblasti výuky cizích jazyků. Často odpovědi respondentů odkazovaly na změny ve formulacích vztahujících se k mezipředmětovým vztahům realizovaným v rámci průřezových témat a také na obsahové (nikoli formální) úpravy učebních plánů. Několikrát byly jako podstatné zmíněny změny v autoevaluaci školy a změny v oblasti práce s dětmi se specifickými potřebami. Poměrně často však respondenti uvedli, že dosavadní změny se jich přímo nedotýkají („prozatím jsem nezaznamenala, že by některá úprava byla pro mne podstatná“).
40
Otázka č. 23
Předkládal(a) jste Vy osobně nějaký(é) námět(y) na úpravu ŠVP? Četnost a) ano
b) ne
četnost
130
142
relativní četnost
47,79 %
52,21 % Graf
Komentář Na tuto otázku odpovědělo 272 respondentů. Celkem 52,21 % učitelů odpovědělo, že osobně nepředkládali náměty na úpravy ŠVP. Nicméně 47,79 % uvedlo, že naopak náměty na úpravy ŠVP osobně předkládali (konkrétněji viz otázka č. 24). Podobně jako u otázky 11 se ukázalo, že přibližně polovina učitelů se aktivně svými náměty zapojuje do úprav ŠVP, což lze vnímat jako pozitivní trend.
41
Otázka č. 24
Vysvětlete, čeho se námět(y) týkaly? Kategorie odpovědí
Náměty
zmíněno
příklady konkrétních formulací respondentů
úprava/ /zjednodušení učiva
mnohokrát
navrhla jsem redukci učiva o předponách a příponách v českém jazyce
organizace učiva
mnohokrát
změna se týkala rozložení učiva násobilky ve 2. a 3. ročníku
projekty / / konkrétní projekt
častokrát
náměty se týkaly vypracování malých projektů v rámci jednotlivých předmětů
konkrétní předmět
častokrát
podněty se týkaly nového předmětu etická výchova
průřezová témata / / mezipředmětové vztahy
častokrát
námět se týkal výuky fyziky a anglického jazyka na 2. stupni prostřednictvím mezipředmětových vztahů
hodnocení žáků
častokrát
na přání rodičů jsme změnili slovní hodnocení ve 2. ročníku na hodnocení známkou
očekávané výstupy častokrát
ne všechny očekávané výstupy byly původně správně zařazeny do jednotlivých období a ročníků
autoevaluace
několikrát
po kontrole ČŠI jsem navrhla úpravy některých částí ŠVP, nejvíce v oblasti autoevaluace
žáci s SVP / / talentovaní žáci
několikrát
námět se týkal tvorby individuálních vzdělávacích plánů pro žáky s SVP a pro talentované žáky Komentář
Na otázku č. 24 odpovědělo 126 respondentů. Nejčastěji jejich odpovědi odkazovaly na náměty týkající se obsahových úprav v učivu (velmi často redukce učiva) a podobně i formálních úprav v organizaci učiva (přesun učiva mezi ročníky apod.). Dále se náměty – dle respondentů – týkaly konkrétních návrhů zpracování projektů, inovací ve výuce konkrétních předmětů, inovací v oblasti mezipředmětových vztahů realizovaných v rámci průřezových témat, inovací ve způsobech hodnocení žáků a formulací očekávaných výstupů v jednotlivých předmětech. V odpovědích respondentů byla vedle toho několikrát zmíněna témata autoevaluace a částí ŠVP věnovaných žákům se specifickými potřebami.
42
Otázka č. 25
Co je podle Vás hlavním důvodem pro úpravy ŠVP? (Vyberte maximálně 3 možnosti).
a) zkušenosti učitelů z výuky
b) názory nových učitelů
c) inspirace v jiných ŠVP
d) reakce na výsledky autoevaluace školy
e) osobní názor ředitele
f) reakce na zprávu ČŠI
g) nedokážu posoudit
Četnost
četnost
222
31
51
89
9
87
16
relativní četnost
82,53 %
11,52 %
18,96 %
33,09 %
3,35 %
32,34 %
5,95 %
Graf
Komentář Na tuto otázku odpovědělo 269 respondentů. Naprostá většina učitelů (82,53 %) označila jako jeden z hlavních důvodů pro úpravy ŠVP zkušenosti učitelů z výuky. Jako další důvody pro úpravy ŠVP byly učiteli označeny reakce na výsledky autoevaluace (33,09 %) a reakce na zprávu ČŠI (32,34 %). Jen 3,35 % učitelů uvádí, že tím hlavním důvodem pro úpravy ŠVP je osobní názor ředitele. Názory koordinátorů ŠVP se shodují s názory učitelů v tom, že nejčastějším důvodem úprav ŠVP jsou zkušenosti učitelů z výuky (79,19 %), dále pak reakce na zprávu ČŠI (35,26%) a reakce na výsledky autoevaluace školy (30,64 %) – (dotazník pro koordinátory – otázka č. 28). Kraj neuvedeno Jihomoravský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Praha Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský
Počet respondentů, kteří zvolili odpověď "f"
Podíl na odpovědích v kraji
4 14 2 4 7 4 6 6 1 9 9 13 8
16,67 % 38,89 % 14,29 % 33,33 % 30,43 % 17,39 % 37,50 % 37,50 % 5,26 % 20,45 % 27,27 % 40,63 % 25,81 %
Součet procent v jednotlivých sloupcích není roven 100 %, protože respondenti mohli zatrhnout (označit) více odpovědí.
43
Otázka č. 26
Co je pro Vás při úpravách ŠVP problematické? (Zatrhněte jednu nebo více položek.)
e) nedostatek času
24
148
relativní četnost
4,91 %
27,17 %
2,26 %
9,06 %
55,85 %
j) nic
d) nekoordinovaná spolupráce učitelů na úpravách ŠVP
6
i) direktivní postupy vedení školy jako podnět k úpravám
c) nezvládnutá činnost koordinátora ŠVP
72
h) nedostatek informací k zamýšleným úpravám a jejich provádění
b) nejasný smysl změn (úprav) ŠVP
13
g) nedostatečný prostor na prodiskutování otázek souvisejících s úpravami ŠVP
četnost
f) nedostatečné ohodnocení za práci na ŠVP
a) nedostatečná motivace učitelů ze strany vedení školy
Četnost
četnost
118
27
26
7
51
relativní četnost
44,53 %
10,19 %
9,81 %
2,64 %
19,25 %
Graf
Jiné (uveďte): odpovědělo 5 respondentů Nejčastěji
Méně často
Ojediněle názorová různorodost kolegyň (1x) zbytečnost ŠVP (1x) nepříliš velký zájem učitelů (1x) nejraději bych jen změnu ohlásila, ale do ŠVP aby ji zakomponoval někdo jiný (1x) nepřipravenost ze strany MŠMT (1x)
Podmínka třídění 4 a více položek
Počet odpovědí
Podíl na počtu respondentů, kteří na danou otázku odpověděli
19
7,17 %
44
Komentář Na tuto otázku odpovědělo 265 respondentů. Za největší problém při úpravách ŠVP považují učitelé nedostatek času (55,85 %) a nedostatečné ohodnocení za práci na ŠVP (44,53 %). Naopak nejméně problémů při úpravách ŠVP shledávají učitelé v nezvládnutí činnosti koordinátora ŠVP (2,26 %), v direktivních postupech vedení školy jako podnětu k úpravám (2,64 %) a v nedostatečné motivaci učitelů ze strany vedení školy (4,91 %). Názory koordinátorů ŠVP se shodují s názory učitelů v tom, že největší problém pro úpravy ŠVP vidí v nedostatku času (61,05 %), naopak koordinátoři mnohem méně zdůrazňují nedostatečné ohodnocení učitelů za práci na úpravách ŠVP (29,65 %). V ostatních otázkách se názory koordinátorů a učitelů vzácně shodují (dotazník pro koordinátory – otázka č. 29). Z 265 respondentů 7,17 % označilo v dotazníku 4 a více odpovědí, což ukazuje, že úprava ŠVP není u některých učitelů problematická jen z hlediska nedostatku času a nedostatečného prostoru pro projednávání otázek souvisejících s úpravami ŠVP, ale chápou ji jako soubor širšího spektra problémů, které je třeba odstraňovat. Součet procent v jednotlivých sloupcích není roven 100 %, protože respondenti mohli zatrhnout (označit) více odpovědí.
45
Příloha 2 – Vyhodnocení dotazníku pro koordinátory ŠVP Otázka č. 1
Vyberte, z jakého kraje je Vaše škola:
relativní četnost
b) Středočeský kraj
c) Jihočeský kraj
d) Plzeňský kraj
e) Karlovarský kraj
f) Ústecký kraj
g) Liberecký kraj
h) Královéhradecký kraj
i) Pardubický kraj
j) Vysočina
k) Jihomoravský kraj
l) Olomoucký kraj
m) Zlínský kraj
n) Moravskoslezský kraj
četnost
a) Praha
Četnost
8
24
10
13
10
14
9
12
10
17
23
15
17
22
3,92 11,76 4,90 % % %
6,37 4,90 6,86 4,41 5,88 4,90 8,33 11,27 7,35 % % % % % % % % %
8,33 10,78 % %
Graf
Komentář Na tuto otázku odpovědělo 204 respondentů. Dotazníkového šetření se zúčastnili koordinátoři ŠVP ze všech krajů České republiky. Největší zastoupení měli koordinátoři ŠVP ze Středočeského kraje (11,76 %), z Jihomoravského kraje (11,27 %) a z Moravskoslezského kraje (10,78 %). Nejméně zastoupeni byli naopak koordinátoři ŠVP z Prahy (3,92 %), Libereckého kraje (4,41 %) a z Jihočeského, Pardubického a Karlovarského kraje (ve všech případech 4,9 %). V ostatních krajích bylo zastoupení koordinátorů 5,88–8,33 %.
46
Otázka č. 2
Zatrhněte svou pozici ve škole: Četnost
četnost relativní četnost
a) Koordinátor ŠVP pro 1. stupeň
b) Koordinátor ŠVP pro 2. stupeň
c) Koordinátor ŠVP pro 1. i 2. stupeň současně
59
28
52
42
42
26,46 %
12,56 %
23,32 %
18,83 %
18,83 %
d) Koordinátor e) Koordinátor ŠVP zástupce ŠVP ředitel ředitele školy
Graf
Komentář Na tuto otázku odpovědělo 223 respondentů. Dotazníkového šetření se zúčastnilo nejvíce (26,46 %) koordinátorů ŠVP pro 1. stupeň, a naopak nejméně (12,56 %) koordinátorů ŠVP pro 2. stupeň. Z 23,32 % byli zastoupeni koordinátoři ŠVP, kteří fungují na školách současně pro 1. i 2. stupeň. Koordinátoři ŠVP, kteří zastávají zároveň funkci zástupce ředitele nebo ředitele školy, byli v dotazníkovém šetření zastoupeni ve stejném počtu (v obou případech 18,83 %). Větší počet koordinátorů ŠVP z 1. stupně bylo dáno výběrem škol, kdy se dotazníkového šetření v poměrném zastoupení účastnily málotřídní školy, školy jen s 1. stupněm a plně organizované školy s 1. a 2. stupněm.
47
Otázka č. 3
Domníváte se, že činnost koordinátora ŠVP v etapě tvorby ŠVP byla přínosem? Četnost
četnost relativní četnost
a) ano
b) spíše ano
c) spíše ne
d) ne
107
88
18
10
47,98 %
39,46 %
8,07 %
4,48 %
Graf
Komentář Na tuto otázku odpovědělo 223 respondentů. Naprostá většina koordinátorů ŠVP považuje svoji činnost v etapě tvorby ŠVP za přínosnou. Celkem 87,44 % dotázaných odpovědělo na otázku, zda byla činnost koordinátora ŠVP v etapě tvorby ŠVP přínosem, ano anebo spíše ano. Záporně, tedy ne nebo spíše ne, odpovědělo pouze 12,55 % dotázaných koordinátorů ŠVP. Při srovnání odpovědí koordinátorů ŠVP s odpověďmi učitelů se ukázalo, že učitelé považují činnost koordinátora ŠVP v etapě tvorby ŠVP za ještě přínosnější než sami koordinátoři. Za přínosnou anebo spíše přínosnou označilo činnost koordinátora ŠVP celkem 92,71 % učitelů, zatímco za spíše nepřínosnou anebo nepřínosnou ji považuje pouze 7,29 % učitelů (dotazník pro učitele – otázka č. 4). Z výsledků lze vyvodit, že funkce koordinátora ŠVP měla v etapě tvorby dokumentu svůj nesporný význam především zřejmě z hlediska motivace učitelů, organizace a koordinace činností.
48
Otázka č. 4
V čem byla činnost koordinátora ŠVP (v etapě tvorby ŠVP) přínosem? Konkretizujte. Kategorie odpovědí
Činnost koordinátora
zmíněno
příklady konkrétních formulací respondentů
organizace, koordinace, řízení prací
mnohokrát
koordinátor řídil vlastní tvorbu ŠVP na naší škole
transfer informací ze školení
mnohokrát
koordinátor přinášel ze školení nejnovější informace a instrukce
vysvětlování terminologie reformy
mnohokrát
bylo třeba vysvětlit nově zavedené pojmy, jako ‚klíčové kompetence‘
vysvětlování cílů reformy
mnohokrát
mohla jsem odpovídat na otázky kolegů, co je cílem tvorby ŠVP
odbourávání nechutě u učitelů (motivace)
několikrát
koordinátor představoval pedagogického sboru
metodická pomoc
několikrát
koordinátor metodicky vedl učitele, ukázal různé přístupy k problému tvorby ŠVP
kontrola a finalizace dokumentu
několikrát
koordinátor měl za úkol kompletovat ŠVP do konečné podoby
pomoc,
podporu
a
motivaci
Komentář Na tuto otázku odpovědělo 189 respondentů. Jako nejčastější činnosti koordinátora ŠVP byly samotnými koordinátory zmiňovány: činnost organizační (organizace, koordinace, řízení prací), činnost transferová, která spočívala v získávání důležitých informací na školení a jejich přenos a předání učitelům ve škole, a činnost vysvětlovací (vysvětlování podstaty reformy, cílů reformy, terminologie reformy, atp.). Vedle těchto hlavních činností byly zmiňovány také činnosti další: motivování učitelů ke spolupráci na implementaci reformy, metodická pomoc učitelům, kontrola a finalizace ŠVP. Hlavní charakteristikou koordinátorů ŠVP bylo podle mnoha respondentů hlubší porozumění problematice reformy. Vyjádřeno slovy jednoho respondenta, „mnozí učitelé neměli ponětí o reformě ve školství, nerozuměli novým slovům, která se v reformních materiálech objevila. Při tvorbě ŠVP byl koordinátor řídící a vysvětlující silou.“
49
Otázka č. 5
Proč nebyla činnost koordinátora ŠVP (v etapě tvorby ŠVP) přínosem? Konkretizujte. Kategorie odpovědí
problém
zmíněno
příklady konkrétních formulací respondentů
koordinátor nebyl / / koordinátor nebyl potřeba
několikrát
jsme malá škola, koordinátor je na naší škole pouhé synonymum pro ředitele.
formalismus prací
několikrát
tvůrčí aktivita byla decimována mechanickou tvorbou textů a tabulek.
nedostatečná informovanost koordinátora
několikrát
neměl dostatečné kompetence, nebyl dostatečně vybaven na praktické předávání informací, měl pouze teoretické informace Komentář
Na tuto otázku odpovědělo 33 respondentů. Nejvíce odpovědí bylo formulováno z pozice menších škol, na kterých funkce koordinátora nebyla zavedena nebo na kterých kompetence koordinátora příliš splývaly s kompetencemi příslušnými k jiné funkci. Několikrát bylo rovněž zmíněno nebezpečí přílišného formalismu prováděných prací. Jako důvod, proč nebyla činnost koordinátora vnímána jako přínosná, byla několikrát uvedena nedostatečná informovanost konkrétního koordinátora. Jedna z respondentek k tomu uvedla následující: „Jako koordinátorka jsem neměla žádné pravomoci, fůra práce se dělala zbytečně a strašně moc se papírovalo.“
50
Otázka č. 6
Domníváte se, že činnost koordinátora ŠVP je přínosem v etapě výuky podle ŠVP? Četnost a) ano
b) spíše ano
c) spíše ne
d) ne
59
109
47
6
26,7 %
49,32 %
21,27 %
2,71 %
četnost relativní četnost
Graf
Komentář Na tuto otázku odpovědělo 221 respondentů. 76,02 % koordinátorů ŠVP považuje svou činnost (činnost koordinátora ŠVP) za přínosnou nebo spíše přínosnou i v etapě výuky podle ŠVP. 23,98 % koordinátorů ŠVP uvedlo, že funkce koordinátora v etapě výuky podle ŠVP spíše není přínosná nebo není přínosná. Důvody, proč není podle této skupiny koordinátorů ŠVP jejich činnost přínosná, shrnují odpovědi koordinátorů (dotazník pro koordinátory – otázka č. 8) Velmi zajímavé je porovnání s odpověďmi učitelů, kteří hodnotí přínos koordinátora ŠVP v etapě výuky podle ŠVP ještě o 3,00 % lépe než sami koordinátoři. Především výrazný rozdíl v nejvyšším hodnocení – činnost koordinátora ŠVP je přínosná (učitelé 40,00 %, koordinátoři 26,70 %) – vede k úvahám, že učitelé spíše oceňují pomoc koordinátorů, kdežto sami koordinátoři ŠVP hodnotí svou činnost kritičtěji, zřejmě proto, že byla náročná a zároveň mnohdy bez zpětné vazby a případného ocenění. Četnost dle krajů a) ano kraj Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský
b) spíše ano
c) spíše ne
četnost
relativní četnost
četnost
relativní četnost
četnost
relativní četnost
6 7 2 3 1 4 3 1 4 5 5 4 4 4
75,00 % 29,17 % 20,00 % 23,08 % 10,00 % 28,57 % 33,33 % 8,33 % 40,00 % 29,41 % 21,74 % 26,67 % 23,53 % 18,18 %
1 10 7 7 5 8 4 6 5 8 12 4 10 13
12,50 % 41,67 % 70,00 % 53,85 % 50,00 % 57,14 % 44,44 % 50,00 % 50,00 % 47,06 % 52,17 % 26,67 % 58,82 % 59,09 %
1 5 1 3 3 2 2 4 1 3 6 7 3 3
12,50 % 20,83 % 10,00 % 23,08 % 30,00 % 14,29 % 22,22 % 33,33 % 10,00 % 17,65 % 26,09 % 46,67 % 17,65 % 13,64 %
51
d) ne četnost
relativní četnost
0
0,00 %
2 0 0
8,33 % 0,00 % 0,00 %
1 0 0
10,00 % 0,00 % 0,00 %
1 0
8,33 % 0,00 %
1 0 0 0
5,88 % 0,00 % 0,00 % 0,00 %
0
0,00 %
Neuvedeno
6
30,00 %
9
45,00 %
3
15,00 %
1
5,00%
Komentář Za nejpřínosnější považují činnost koordinátora ŠVP v etapě výuky podle ŠVP koordinátoři z hlavního města Prahy – 87,5 % z nich se domnívá, že jejich činnost je přínosem anebo spíše přínosem. Pouze 12,5 % z nich uvedlo, že funkce koordinátora ŠVP v etapě výuky podle ŠVP spíše není přínosná a žádný z nich neuvedl, že není přínosná vůbec. Naopak za nejméně přínosnou považují činnost koordinátora ŠVP v etapě výuky podle ŠVP koordinátoři z Olomouckého kraje (spíše nepřínosná 46,67 %, nepřínosná 0 %), Královéhradeckého (spíše nepřínosná 33,33 %, nepřínosná 8,33 %) a Karlovarského kraje (spíše nepřínosná 30,00 %, nepřínosná 10,00 %).
52
Otázka č. 7
V čem je činnost koordinátora ŠVP (v etapě výuky podle ŠVP) přínosem? Konkretizujte. Kategorie odpovědí
činnost
zmíněno
příklady konkrétních formulací respondentů
koordinace revizí ŠVP
mnohokrát
registruje návrhy na úpravy v ŠVP vycházející z konkrétních připomínek
poradenství
mnohokrát
v rámci svých schopností a znalostí nabízí ostatním kolegům svou pomoc a radu
metodická pomoc / několikrát / nabádá k novému způsobu výuky
vyhledává nové a inovativní vyučovací metody a formy práce
evaluace (sledování naplňování ŠVP)
kontroluje naplňování cílů, které si škola předsevzala
několikrát
koordinace dalšího několikrát vzdělávání
rozpoznává potřeby dalšího vzdělávání a doporučuje vhodné příležitosti Komentář
Na tuto otázku odpovědělo 159 respondentů. Přínos činnosti koordinátora ŠVP v etapě výuky spatřuje mnoho respondentů v poradenství v různých oblastech práce učitele ovlivněných změnami spojenými s reformou. Vedle toho je podle respondentů důležitou činností koordinátora ŠVP koordinace revizí ŠVP. Několikrát byla respondenty zmíněna role koordinátora ŠVP jako poradce v oblasti metodologických inovací. Někteří respondenti zmínili činnosti koordinátora ŠVP spojené s evaluací práce učitelů a hospitační činnost. V odpovědích respondentů se rovněž několikrát objevil názor, že úkolem koordinátora ŠVP je sledovat možnosti dalšího vzdělávání učitelů a doporučovat vhodné kurzy jednotlivým učitelům. Vyjádřeno jedním respondentem, „koordinátor mapuje výuku podle ŠVP a společně s učiteli zapracovává do ŠVP úpravy, sleduje DVPP a předkládá nabídky učitelům; výhodou je, že se sbor má na koho obrátit.“
53
Otázka č. 8
Proč není činnost koordinátora ŠVP (v etapě tvorby ŠVP) přínosem? Konkretizujte. Kategorie odpovědí
činnost
zmíněno
příklady konkrétních formulací respondentů
chybí ochota neztotožněných učitelů
mnohokrát
učitelé si neradi mění zaběhnuté postupy, změny se prosazují jen pozvolna, hodně učitelů se neztotožňuje s reformou
nedostatek času
několikrát
koordinátor ŠVP nemá zkrácený úvazek a při svém pracovním vytížení se nestíhá ještě plně věnovat práci na ŠVP v rámci své pracovní doby.
koordinátor ŠVP je ve fázi výuky potřeba méně než ve fázi tvorby
několikrát
v etapě tvorby přínosem je (zmíněno výše), v etapě výuky spíše ne – spíše záležitostí předmětových komisí a jejich spolupráce s vedením školy Komentář
Poznámka: V zadání otázky došlo k technické chybě, kdy jsme se místo na etapu výuky podle ŠVP opakovaně ptali na etapu tvorby ŠVP. Pro vyhodnocení byly vybrány jen odpovědi koordinátorů ŠVP, kteří pochopili, že šlo o chybu, a odpovídali ve smyslu předchozího dotazu, tedy „etapy výuky podle ŠVP“.
Na tuto otázku odpovědělo 56 respondentů. V mnoha odpovědích respondenti poukázali na fakt, že činnost koordinátora ŠVP je zřídka přínosem pro ty učitele, u kterých z různých důvodů přetrvává jistá rezistence vůči reformě. Jeden z respondentů uvedl, že „vyučujícím chybí ochota a zájem aktivně se podílet na tvorbě ŠVP; je obtížné vyučující přesvědčit o smysluplnosti této práce, která vyžaduje spoustu času, mnoho práce, a výsledek je po formální stránce dobrý, ale skutečný výsledek je diskutabilní“. V několika odpovědích respondenti vyjádřili názor, že koordinátorova činnost je limitována nedostatkem času na práci, vedle dalších úkolů, které je třeba plnit. Několik respondentů rovněž vyjádřilo názor, že na rozdíl od etapy tvorby ŠVP, ve které hraje koordinátor klíčovou roli, v etapě výuky ŠVP se role koordinátora proměňuje, a podle některých se její klíčovost vytrácí. Otázku č. 8 využili někteří respondenti jako příležitost k vyjádření celkového (negativního) postoje k reformě. Tyto názory se objevily zřídka, avšak byly formulovány jednoznačně: „Po vytvoření ŠVP nemají čas učitelé stále ho číst a aktualizovat a zabývat se „slovíčkařením“, aby bylo ŠVP v pořádku. Nemyslím si, že ŠVP je přínosem pro naše školství. Podle mne se jedná spíše o další papírovou práci pro učitele a jeho vytvoření nevede ke zkvalitnění výuky.“
54
Otázka č. 9
Jako koordinátor ŠVP pracujete ve škole v této funkci: Četnost a) < 1 rok
b) 1 < 2 roky
c) 2 < 3 roky
d) 3 < 4 roky
e) 4 < 5 let
f) 5 let <
12
31
38
54
47
28
5,71 %
14,76 %
18,10 %
25,71 %
22,38 %
13,33 %
Graf
Komentář Na tuto otázku odpovědělo 210 respondentů. 61,42 % koordinátorů ŠVP, kteří odpověděli na tuto otázku, působí v roli koordinátora ŠVP déle než 3 roky. Tedy téměř dvě třetiny škol využívají zkušenosti koordinátora v etapě tvorby a návazně i v etapě výuky podle ŠVP. 38,58 % koordinátorů ŠVP nebylo na stejné škole ve své roli v etapě tvorby ŠVP i v etapě výuky podle ŠVP. Z toho lze usoudit, že kontinuita koordinace tvorby a výuky podle ŠVP mohla být touto skutečností na některých školách narušena. Četnost dle krajů (počet respondentů, kteří zvolili tuto odpověď / podíl na odpovědích v kraji) Kraj / Odpověď Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Neuvedeno
a) < 1 rok 0 0 1 1 0 0 0 0 0 0
0,00 % 0,00 % 10,00 % 7,69 % 0,00 % 0,00 % 0,00 % 0,00 % 0,00 % 0,00 %
1 2 1 2 4
4,35 % 13,33 % 5,88 % 9,09 % 20,00 %
b) 1 < 2 roky 0 6 2 0 2 2 0
0,00 % 25,00 % 20,00 % 0,00 % 20,00 % 14,29 % 0,00 %
1 2 2 5 2 2 1 4
8,33 % 20,00 % 11,76 % 21,74 % 13,33 % 11,76 % 4,55 % 20,00 %
c) 2 < 3 roky 1 6 1 1 1 2 2 4 3 2 5 2 1 5 2
12,50 % 25,00 % 10,00 % 7,69 % 10,00 % 14,29 % 22,22 % 33,33 % 30,00 % 11,76 % 21,74 % 13,33 % 5,88 % 22,73 % 10,00 %
d) 3 < 4 roky 3 7 1 5 3 4 4 2 1 2 4 2 5 7 4
37,50 % 29,17 % 10,00 % 38,46 % 30,00 % 28,57 % 44,44 % 16,67 % 10,00 % 11,76 % 17,39 % 13,33 % 29,41 % 31,82 % 20,00 %
e) 4 < 5 let 1 3 5 2 1 3 2 3 3 5 4 4 7 3 1
12,50 % 12,50 % 50,00 % 15,38 % 10,00 % 21,43 % 22,22 % 25,00 % 30,00 % 29,41 % 17,39 % 26,67 % 41,18 % 13,64 % 5,00 %
f) 5 let < 2 1 0
25,00 % 4,17 % 0,00 %
3 1 2 1 2 1 4 3 2 1 1 4
23,08 % 10,00 % 14,29 % 11,11 % 16,67 % 10,00 % 23,53 % 13,04 % 13,33 % 5,88 % 4,55 % 20,00 %
Komentář Nejvíce koordinátorů ŠVP, kteří odpovídali na tento dotazník, působilo v etapě tvorby i výuky podle ŠVP v Libereckém kraji (77,77 %), Plzeňském kraji (77,06 %) a v Praze (75,00 %), nejméně jich bylo ve Zlínském a Pardubickém kraji (v obou 50,00 %), ve Středočeském kraji (45,84 %) a v Moravskoslezském kraji (45,00 %).
55
Otázka č. 10
Které z níže uvedených činností ve škole jako koordinátor ŠVP realizujete?
f) podněcujete k prezentaci dobrých zkušeností učitelů z vlastní výuky
96
76,33 %
63,29 %
60,39 %
59,42 %
58,94 %
46,38 %
relativní četnost
četnost relativní četnost
l) radíte učitelům v problematice výuky podle ŠVP
e) upozorňujete na vhodné články, texty, publikace, metodické materiály
122
k) řídíte úpravy textu ŠVP
d) podněcujete další vzdělávání učitelů v tématech, která souvisejí s realizací výuky podle ŠVP
123
j) shromažďujete podněty pro úpravy ŠVP
c) vytváříte příležitosti pro výměnu zkušeností z výuky
125
i) podněcujete diskuse o kvalitě výuky
b) motivujete učitele k aktivní práci s ŠVP
131
h) zprostředkováváte setkání se zkušenými pedagogy (experty, učiteli)
158
četnost
g) podněcujete k prezentaci dobrých zkušeností učitelů z DVPP
a) plánujete (s ředitelem školy, zástupcem ředitele) postupy potřebné pro koordinaci výuky podle ŠVP
Četnost
94
40
121
166
164
116
45,41 %
19,32 %
58,45 %
80,19 %
79,23 %
56,04 %
Graf
Provádíte jiné činnosti podporující výuku podle ŠVP (uveďte jaké): odpovědělo 11 respondentů nejčastěji
méně často návrhy a zajišťování financí na kvalitní pomůcky, materiální zázemí (3x) péče o ICT (2x) zabezpečování akcí pro školu (2x)
56
ojediněle projekty (1x) příprava vzorových materiálů, tabulek hospitačních záznamů, autoevaluace (1x) doporučení na www stránky (1x) kontrolní činnost (1x) sebevzdělávání – studium koordinátor (1x) prezentace pro projekt VÚP (1x)
Podmínka třídění
Počet odpovědí
Podíl na počtu respondentů, kteří na danou otázku odpověděli
6 a více položek
114
55,07 %
Komentář Na tuto otázku odpovědělo 207 respondentů. Z odpovědí na tuto otázku vyplývá, že nejčastěji se koordinátoři ŠVP v etapě výuky podle ŠVP zabývají shromažďováním podkladů pro úpravy ŠVP (80,19 %), organizací úprav ŠVP (79,23 %) a plánováním postupů při koordinaci výuky podle ŠVP s ředitelem školy (76,33 %). Také všechny ostatní aktivity jsou vykazovány u 45–63 % koordinátorů ŠVP. Výjimkou je zprostředkování setkání se zkušenými pedagogy, to zajišťovalo jen 19,32 % koordinátorů ŠVP. Činnost koordinátorů ŠVP je ve většině případů velmi komplexní, 55,07 % z nich uvedlo, že ve škole realizuje 6 anebo více z uvedených činností. Odpovědi koordinátorů ŠVP jsou ve shodě s odpověďmi učitelů, kteří volili nejčastěji stejné tři činnosti, jako uvedli koordinátoři ŠVP. Učitelé uvedli i další činnosti v podobné skladbě jako koordinátoři, ale z hlediska četnosti byl pohled učitelů na činnost koordinátorů ŠVP významně odlišný (některé aktivity koordinátorů ŠVP uvádějí učitelé až o 15 % méně často než koordinátoři ŠVP (viz dotazník pro učitele – otázka č. 10). Součet procent v jednotlivých sloupcích není roven 100 %, protože respondenti mohli zatrhnout (označit) více odpovědí.
57
Otázka č. 11
Jaká je skutečná spolupráce ředitele školy s koordinátorem ŠVP? (Zatrhněte jednu nebo více odpovědí.) Četnost
četnost relativní četnost
a) koordinátor ŠVP má možnost pravidelně se setkávat s ředitelem školy a projednávat s ním koordinaci činností k podpoře výuky podle ŠVP
b) ředitel se zúčastňuje porad (akcí) pořádaných koordinátorem ŠVP
c) ředitel podporuje koordinátora ŠVP v diskusích s učiteli
d) koordinátor ŠVP má od ředitele pravomoci prosazovat dohodnuté postupy vůči jiným kolegům
158
87
116
75
77,45 %
42,65 %
56,86 %
36,76 %
f) ředitel školy hodnotí e) dohodnuté postupy spolu s koordinátorem prosazuje ředitel úspěšnost akcí pro školy sám podporu výuky podle ŠVP
četnost relativní četnost
g) koordinátor je přizváván k jednání s ČŠI o výuce podle ŠVP
53
109
62
25,98 %
53,43 %
30,39 %
Graf
Komentář Na tuto otázku odpovědělo 204 respondentů. Z odpovědí na tuto otázku je patrné, že ke spolupráci ředitele školy s koordinátorem ŠVP dochází. 77,45 % koordinátorů ŠVP uvedlo, že mají možnost pravidelně se setkávat s ředitelem školy a projednávat s ním koordinaci činností k podpoře výuky podle ŠVP, 56,86 % z nich uvedlo, že je ředitel podporuje v diskusích s učiteli a 53,43 % koordinátorů ŠVP uvedlo, že s nimi společně ředitel školy hodnotí úspěšnost akcí pro podporu výuky podle ŠVP. Necelá polovina koordinátorů ŠVP uvedla, že: ředitel školy hodnotí spolu s koordinátorem úspěšnost akcí pro podporu výuky podle ŠVP (42,65 %), koordinátor ŠVP má od ředitele pravomoci prosazovat dohodnuté postupy vůči jiným kolegům (36,76 %), koordinátor ŠVP je přizváván k jednání s ČŠI o výuce podle ŠVP (30,39 %). V 25,98 % prosazuje dohodnuté postupy ředitel školy sám. I to by mohlo být vnímáno jako pozitivní prvek, protože by to znamenalo, že každý čtvrtý ředitel prosazuje vahou své funkce něco, o čem se předem s koordinátorem ŠVP dohodli. Výsledek této položky však může být ovlivněn i tím, že koordinátoři jsou v 18,83 % zároveň i ředitelé školy. Součet procent v jednotlivých sloupcích není roven 100 %, protože respondenti mohli zatrhnout (označit) více odpovědí.
58
Otázka č. 12
Obracejí se na koordinátora ŠVP učitelé Vaší školy s dotazy, které se týkají výuky podle ŠVP? Četnost
četnost relativní četnost
a) ano
b) spíše ano
c) spíše ne
d) ne
75
69
48
12
36,76 %
33,82 %
23,53 %
5,88 %
Graf
Komentář Na tuto otázku odpovědělo 204 respondentů. Celkem 70,58 % koordinátorů ŠVP odpovědělo na otázku, zda se na ně obracejí učitelé školy s dotazy, které se týkají výuky podle ŠVP, ano anebo spíše ano. Záporně, tedy ne anebo spíše ne, odpovědělo 29,41 % koordinátorů ŠVP. Z odpovědí koordinátorů ŠVP tedy vyplývá, že učitelé jejich rad, co se týče výuky podle ŠVP, využívají. Zajímavé je proto srovnání těchto tvrzení s odpověďmi učitelů, z nichž 54,03 % odpovědělo, že se na koordinátory ŠVP s dotazy neobracejí nebo spíše neobracejí (dotazník pro učitele – otázka č. 13). Rozdíl může být dán i tím, že mezi odpovídajícími učiteli mohlo být více těch, kteří se na koordinátora na daných školách s dotazy na výuku podle ŠVP skutečně neobraceli.
59
Otázka č. 13
Jak často se na Vás obracejí učitelé s dotazy, které se týkají výuky podle ŠVP? Četnost
četnost relativní četnost
a) denně
b) minimálně jednou týdně
c) minimálně jednou za 14 dní
d) minimálně jednou za měsíc
e) méně často
2
25
35
65
65
1,04 %
13,02 %
18,23 %
33,85 %
33,85 %
Graf
Komentář Na tuto otázku odpovědělo 192 respondentů. S dotazy, které se týkají výuky podle ŠVP, se učitelé na koordinátory ŠVP obraceli ve většině případů jednou za měsíc (33,85 %) anebo méně často (33,85 %). 18,23 % koordinátorů ŠVP uvedlo, že k tomu dochází minimálně jednou za 14 dní a 13,02 % koordinátorů uvedlo, že k tomu dochází minimálně jednou týdně. Pouze 1,04 % koordinátorů ŠVP se s takovými dotazy setkává každý den. Z výsledků lze usuzovat, že učitelé nepotřebují obracet se často na koordinátory ŠVP s dotazy, které se týkají výuky podle ŠVP. Lze se domnívat, že pravděpodobně mají s výukou podle ŠVP už dostatečné zkušenosti, nebo to může také poukazovat na nezájem některých učitelů spolupracovat s koordinátory ŠVP.
60
Otázka č. 14
Zdůvodněte, proč se učitelé neptají na problematiku týkající se výuky podle ŠVP? Kategorie odpovědí
Důvod
zmíněno
příklady konkrétních formulací respondentů
s narůstajícím časem uplynuvším od vzniku ŠVP klesá potřeba řešit problémy
několikrát
ŠVP už realizujeme pátým rokem, tak už je to zajeté – nyní hlavně komunikujeme nad pátým ročníkem, který realizujeme poprvé
problémy řeší samostatně
několikrát
zřejmě si umí poradit sami Komentář
Na tuto otázku odpovědělo 17 respondentů. V odpovědích byl několikrát formulován názor, že čím větší je odstup od procesu tvorby ŠVP, tím méně problémů spojených s reformou je třeba řešit. Alternativní odpovědí na tuto otázku byl poukaz na možnost, že se učitelé z různých důvodů snaží řešit své problémy samostatně. Někteří respondenti využili odpovědi na tuto otázku k tomu, aby popsali konkrétní kontext na své škole. „Na naší škole v současné době pracují 2 skupiny pedagogů – 1. skupina učitelů, kteří ŠVP již 8. rokem ověřují – tito učitelé se ptají minimálně; 2. skupina ostatních učitelů a učitelé "nově příchozí", z těch se neptají ti učitelé, kteří jsou 'silně konzervativní‘, nechtějí si přidělávat práci a nechtějí se vzdělávat zvláště v době svého volna, metody aktivního učení je nezajímají, žáci se s nimi nic nenaučí!“
61
Otázka č. 15
Kterých oblastí se dotazy nejvíce týkají?
g) práce se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami
69
relativní četnost
30,37 %
32,98 %
41,36 %
31,94 %
43,46 %
26,18 %
36,13 % o) učební texty – vlastní tvorba
f) výchovné a vzdělávací strategie
50
n) učebnice – výběr (kvalita)
e) naplňování očekávaných výstupů
83
m) vhodné metodické materiály a texty
d) hodnocení klíčových kompetencí
61
l) náměty pro úpravu ŠVP
c) rozvíjení klíčových kompetencí
79
k) vlastní zkušenosti z výuky
b) organizace výuky
63
j) příprava na hodinu (tematické plány) podle ŠVP
58
i) projekty
četnost
h) hodnocení žáků
a) metody práce
Četnost
78
107
21
61
107
54
101
29
40,84 %
56,02 %
10,99 %
31,94 %
56,02 %
28,27 %
52,88 %
15,18 %
Graf
Jiné téma (uveďte jaké): odpověděli 4 respondenti nejčastěji
méně často zápisy do TK a do dokumentace třídního učitele (2x)
ojediněle sebehodnocení žáků (1x) průřezová témata (1x)
Podmínka třídění
Počet odpovědí
Podíl na počtu respondentů, kteří na danou otázku odpověděli
7 a více položek
57
29,84 %
Komentář Na otázku odpovědělo 191 respondentů. Podle koordinátorů ŠVP se jich učitelé nejčastěji ptají na úpravy ŠVP a na projekty (56,02 %). Téměř stejně často odpovídají koordinátoři ŠVP na dotazy k výběru (kvalitě) učebnic (52,88 %).
62
Naopak nejméně často odpovídají koordinátoři ŠVP na přípravu do hodin (tematické plány) podle ŠVP (10,99 %) a na vlastní tvorbu učebních textů (15,18 %). Dotazy jsou často velmi různorodé, 29,84 % koordinátorů ŠVP uvedlo, že odpovídali na 7 anebo více oblastí. Porovnáme-li tato data s odpověďmi učitelů, pak i z jejich odpovědí vyplývá, že se s koordinátorem ŠVP nejčastěji radí o projektech (50,94 %). Na rozdíl od koordinátorů ŠVP učitelé uvedli, že se často ptají na rozvíjení klíčových kompetencí (44,34 %), na hodnocení žáků (41,51 %) a na naplňování očekávaných výstupů (40,57 %). I učitelé uvádějí, že nejméně často (4,25 %) se dotazují na vlastní tvorbu učebních textů (dotazník pro učitele – otázka č. 14). Není překvapivé, že koordinátoři ŠVP i učitelé kladou důraz na dotazy, které se týkají projektů, tato forma se stala oblíbenou součástí výuky umožňující propojování obsahových částí RVP. Na druhé straně je otázka, zda vše, co se v odpovědích skrývá pod pojmem projekty, jsou projekty v pravém slova smyslu. Pozitivní je, že se vysoké procento dotazů týká námětů pro úpravu ŠVP, což může poukazovat na to, že se s ŠVP pracuje – viz i odpovědi na další dotazy. Nízký zájem o dotazy týkající se příprav na hodinu (tematických plánů) může ukazovat na to, že už učitelé získali potřebné zkušenosti pro výuku podle ŠVP, nebo naopak přípravu ve smyslu ŠVP (další rozpracování ŠVP) podceňují. Součet procent v jednotlivých sloupcích není roven 100 %, protože respondenti mohli zatrhnout (označit) více odpovědí.
63
Otázka č. 16
Vypište a zdůvodněte, co považujete v roli koordinátora ŠVP ve Vaší škole za největší úspěch? Kategorie odpovědí
Úspěch
zmíněno
příklady konkrétních formulací respondentů
podařilo se změnit práci mnohokrát kolektivu (alespoň po dobu tvorby ŠVP)
největším úspěchem je fakt, že se s ostatními učiteli dokážeme dohodnout, když vznikne nějaký problém
že ŠVP vůbec vznikl
mnohokrát
za největší úspěch považuji vůbec vytvoření vlastního školního vzdělávacího programu
ŠVP schválila ČŠI, zejména soulad RVP a ŠVP
mnohokrát
za největší úspěch považuji to, že náš ŠVP je podle sdělení ČŠI v plném souladu s Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání
ŠVP funguje, že se podle něj pracuje
častokrát
za největší úspěch považuji a ztotožnění se s ŠVP v praxi
postupnou z
realizaci
ŠVP je přepracováván/ častokrát /aktualizován/zlepšován
dochází k úpravám ŠVP vyplývajících zkušeností učitelů, předávání projektů
vlastních
podařilo se zavést nové častokrát metody a formy práce do výuky
úspěchem je získání větší části pedagogického sboru pro zařazování moderních vyučovacích metod a forem
podařilo se propojit práci 1. a 2. stupně
několikrát
podařilo se zlepšit komunikaci mezi učiteli 1. a 2. stupně
podařila se práce na průřezových tématech / / projektech
několikrát
největším úspěchem je realizace průřezových témat
Komentář Na tuto otázku odpovědělo 199 respondentů. V mnoha odpovědích se odrážela radost z toho, že ŠVP „vůbec vznikl“. Podobně často respondenti projevovali radost z pozitivních změn, které se – nejčastěji v oblasti komunikace – udály v práci učitelského sboru. Zároveň velké množství respondentů vyjádřilo úlevu z toho, že byl ŠVP jejich školy pozitivně hodnocen Českou školní inspekcí. Vedle toho, že ŠVP vznikl, respondenti často oceňovali, že není jen sadou formulací na papíře, ale že je z něj živý, pro školu důležitý dokument, se kterým se intenzivně pracuje. Často se objevovaly odpovědi vyzdvihující fakt, že ŠVP je nadále aktualizován a zlepšován a že se do něj podařilo zakomponovat inovace v oblasti vyučovacích metod a organizačních forem výuky. Několikrát byl oceněn fakt, že se zintenzivnila komunikace mezi učiteli 1. a 2. stupně školy a také že se daří naplňovat myšlenka průřezových témat, a to zejména formou projektů. Je samozřejmé, že se zkušenosti koordinátorů reflektované v jednotlivých odpovědích často diametrálně lišily v závislosti na konkrétním kontextu. Zatímco si jeden koordinátor v odpovědi chválí, že „velmi dobrá spolupráce je s koordinátorkou 1. stupně“, jiný koordinátor uvádí, že „koordinátor 1. stupně je mimo“.
64
Otázka č. 17
Vypište a zdůvodněte, co považujete v roli koordinátora ŠVP ve Vaší škole za největší neúspěch? Kategorie odpovědí
Neúspěch
zmíněno
příklady konkrétních formulací koordinátorů
přetrvávající rezistence u učitelů
velmi mnohokrát
rozhodně se nepodařilo všechny přesvědčit o správnosti a smysluplnosti reformy
nedostatek času
častokrát
čas – pro práci koordinátora je potřeba mnohem více času (zejména z důvodu sledování výuky, zda probíhá skutečně podle ŠVP). Je nutné prosadit, aby koordinátor ŠVP měl snížený úvazek, jako např. výchovný poradce
nedostatek financí
častokrát
nebylo možné dát dostatečné odměny za tolik práce, která se lišila od požadavků dosud kladených na učitele
průřezová témata
několikrát
dosud se nepovedla větší provázanost předmětů
evaluace/hodnocení několikrát
zatím máme jen velice obecně stanovené mantinely pro hodnocení jak znalostí, tak dovedností a kompetencí. Pracujeme na kriteriálním hodnocení, ale jde to pomalu
technické problémy
několikrát
bylo velmi obtížné zapsat ŠVP do tabulek programu Excel
přístup žáků
několikrát
snaha o práci ve skupinách je znemožňována přístupem dětí; děti jsou čím dál tím neukázněnější
spolupráce s rodiči
několikrát
stále se nedaří přesvědčit všechny rodiče, kteří prošli socialistickým svázaným školstvím, že výuka musí jít s dobou a způsob výuky je nutno změnit Komentář
Na tuto otázku odpovědělo 173 respondentů. Nejčastěji se v odpovědích na tuto otázku objevily odkazy na přetrvávající rezistenci u učitelů. Respondenti v těchto odpovědích velmi často poukazovali na fakt, že na jejich škole doposud existuje jisté množství učitelů, kteří se s reformou do různé míry neztotožňují; spolupráce s těmito učiteli na úpravách ŠVP je potom označována za problematickou. V jiných odpovědích byly často za neúspěch považovány nedostatek času na práci koordinátora ŠVP a nedostatek financí na odměňování učitelů, kteří se zúčastnili práce na ŠVP a jeho aktualizacích. Několikrát bylo za neúspěch označeno nedostatečné vypořádání se s problematikou průřezových témat a s problematikou evaluace a autoevaluace. Někteří respondenti se v odpovědi na tuto otázku pozastavovali nad proměnami v chování dětí spojenými se změnami ve společnosti a nad problémy v komunikaci s rodiči. Mezi dalšími tématy byly zmíněny: nesoulad mezi ŠVP a skutečnou výukou, chybějící motivace, chybějící podpora vedení školy, problémy v přeshraniční spolupráci, nezájem učitelů o DVPP.
65
Otázka č. 18
Co je třeba změnit, aby byla činnost koordinátora ŠVP ve Vaší škole pro učitele přínosnější? Četnost a) lépe vymezit (podpořit) postavení koordinátora ŠVP v legislativních dokumentech
b) snížit úvazek koordinátora ŠVP
c) finančně ocenit činnost koordinátora ŠVP
d) více podpořit vzdělávání koordinátora ŠVP
četnost
59
78
100
61
relativní četnost
29,50 %
39,00 %
50,00 %
30,50 %
e) umožnit setkávání s jinými koordinátory ŠVP
f) vytvářet prostor pro výměnu zkušeností koordinátora ŠVP a učitelů
g) podpořit postavení koordinátora ŠVP ve škole ze strany vedení školy
h) není třeba nic měnit
četnost
79
49
25
45
relativní četnost
39,50 %
24,50 %
12,50 %
22,50 %
Graf
Něco jiného (vypište konkrétně): odpovědělo 7 respondentů (z toho 2 odpověděli nic).
nejčastěji
méně často
ojediněle změnit pravidla pro malé školy (1x) najít vhodného učitele (1x) motivovat učitele k naplňování ŠVP obecně (1x) méně změn (1x) pořádný počítač, dobrá tiskárna a dostatek papíru (1x)
Podmínka třídění
Počet odpovědí
Podíl na počtu respondentů, kteří na danou otázku odpověděli
4 a více položek
58
29,00%
Komentář Na dotaz odpovědělo 200 respondentů. Polovina všech koordinátorů ŠVP (50,00 %) uvedla, že by jejich činnost byla pro učitele přínosnější, pokud by se zlepšilo jejich finanční ocenění. 39,50 % koordinátorů ŠVP uvádí, že by jejich činnost
66
zlepšilo častější setkávání s jinými koordinátory, a 39,00 % uvádí, že přínosem by bylo snížení úvazku, u 30,50 % by pomohla podpora vzdělávání koordinátorů ŠVP, 29,50 % se domnívá, že by pomohlo lepší legislativní vymezení funkce koordinátora ŠVP. Přibližně osmina koordinátorů ŠVP (12,50 %) by přivítala podporu ze strany vedení školy. 22,50 % koordinátorů ŠVP se domnívá, že není nutné měnit nic. Z odpovědí koordinátorů ŠVP tedy vyplývá, že pro vykonávání jejich činnosti jsou potřeba vhodné podmínky, které podle nich nejsou dostatečné. Z 200 respondentů jich 59 (29,00 %) uvedlo potřebu 4 a více změn v činnosti koordinátora ŠVP, aby byla ještě přínosnější než dosud. To poukazuje na to, že koordinátorům ŠVP není jejich práce lhostejná a chtějí ji odvádět kvalitně. Nejde tedy jen o finanční podporu a snížení úvazku, ale i o řadu dalších aspektů, které je možné zlepšovat. Součet procent v jednotlivých sloupcích není roven 100 %, protože respondenti mohli zatrhnout (označit) více odpovědí.
67
Otázka č. 19
Které z uvedených materiálů zpracovávají učitelé ve Vaší škole ve vazbě na ŠVP nově? Četnost
a) tematické plány
b) přípravy do hodin
c) kritéria pro hodnocení dosahovaných očekávaných výstupů žáků
četnost
139
80
102
105
18
relativní četnost
69,85 %
40,20 %
51,26 %
52,76 %
9,05 %
d) individuální vzdělávací plány žáků
e) žádné
Graf
Jiné (uveďte jaké): odpovědělo 9 respondentů nejčastěji
méně často
projekty (5x)
ojediněle týdenní plány, portfolia (1x) časové rozvržení práce (1x) slovní hodnocení, hodnocení klíčových kompetencí, MPP – prevence rizikového chování, průřezová témata (kromě EV), zpětné vazby z akcí, hodnotící dotazníky, vlastní sebehodnocení (1x) doložka etické výchovy (1x)
Podmínka třídění
Počet odpovědí
Podíl na počtu respondentů, kteří na danou otázku odpověděli
2 a více položek
137
68,84 %
Komentář Na tuto otázku odpovědělo 199 respondentů. Koordinátoři ŠVP uvádějí, že nejčastějším dokumentem vytvářeným v závislosti na ŠVP jsou tematické plány (69,85 %). Více než polovina koordinátorů uvedla, že učitelé zpracovávají individuální vzdělávací plány (52,76 %) a poměrně překvapivě také kritéria pro hodnocení dosahovaných očekávaných výstupů žáků (51,26 %). Jen dvě pětiny koordinátorů ŠVP uvádějí, že se na školách vytvářejí přípravy do hodin (40,2 %). Celých 68,84 % koordinátorů uvedlo, že učitelé v jejich škole zpracovávají nově ve vazbě na ŠVP minimálně 2 z uvedených materiálů. 9,05 % koordinátorů uvedlo, že v návaznosti na ŠVP nevytvářejí žádné další materiály.
68
Koordinátoři ŠVP se v nejčastěji a nejméně často vybrané položce téměř přesně shodli s názorem učitelů – učitelé v 69,27 % uvedli, že připravují tematické plány a 9,71 % učitelů uvedlo, že se nezpracovávají v návaznosti na ŠVP žádné materiály. Tvorbu dalších materiálů uvádějí učitelé v menším procentu než koordinátoři ŠVP (dotazník pro učitele – otázka č. 15). Vysoké procento, které uvádí zpracovávání tematických plánů ve vazbě na ŠVP nově, nekoresponduje s odpovědí v otázce č. 15, kde je uvedeno, že se na tematické plány učitelé koordinátorů ŠVP ptají velmi málo. Důvodem tohoto rozporu může být skutečnost, že zpracování tematických plánů (v návaznosti na ŠVP) není pro učitele obtížné, ale také to může vést k otázce, zda původní tematické plány nejsou vydávány za nové. Zvýšená možnost integrace žáků s SVP pravděpodobně vede učitele k častější spolupráci na vytváření individuálních vzdělávacích plánů žáků. Velmi pozitivně lze hodnotit, že více než polovina koordinátorů ŠVP uvádí zpracovávání kritérií pro hodnocení dosahovaných očekávaných výstupů žáků, což je jeden z hlavních prvků „naplňování“ ŠVP. Součet procent v jednotlivých sloupcích není roven 100 %, protože respondenti mohli zatrhnout (označit) více odpovědí.
69
Otázka č. 20
Jaký způsob většinou učitelé ve Vaší škole volí pro hodnocení své vyučovací činnosti (zpětnou vazbu)? Četnost a) poznámky v tematických plánech
b) poznámky v přípravách na hodinu
c) pedagogický deník
d) portfolia (digifolia) svých zkušeností
121
83
21
58
61,11 %
41,92 %
10,61 %
29,29 %
e) diskusi s kolegy se zápisem
f) diskusi s kolegy bez zápisu
g) svou činnost nehodnotí
31
154
3
15,66 %
77,78 %
1,52 %
četnost relativní četnost
četnost relativní četnost
Graf
Podmínka třídění
Počet odpovědí
Podíl na počtu respondentů, kteří na danou otázku odpověděli
3 a více položek
86
43,43 %
Komentář Na tuto otázku odpovědělo 198 respondentů. Z odpovědí koordinátorů ŠVP vyplývá, že učitelé na jejich škole nejčastěji využívají pro hodnocení své vyučovací činnosti diskusi s kolegy bez zápisu (77,78 %), poznámky v tematických plánech (61,11 %) a poznámky v přípravách na hodinu (41,92 %). Méně často je využíváno portfolio (digifolio) jejich zkušeností (29,29 %), diskuse s kolegy se zápisem (15,66 %) či pedagogický deník (10,61 %). Celých 43,43 % koordinátorů uvedlo 3 anebo více způsobů, jež učitelé na jejich škole volí pro hodnocení své vyučovací činnosti. Pouze 1,52 % koordinátorů ŠVP uvedlo, že učitelé na jejich škole svoji činnost nehodnotí (dotazník pro učitele – otázka č. 16). Z nejčastěji vybíraných položek (a, f) je patrné, že pro učitele jsou nejpřirozenější neformální způsoby hodnocení jejich vyučovací činnosti. Součet procent v jednotlivých sloupcích není roven 100 %, protože respondenti mohli zatrhnout (označit) více odpovědí.
70
Otázka č. 21
Zkušenosti z výuky jsou nejčastěji projednávány: (Vyberte maximálně 3 možnosti). Četnost a) v metodických sekcích (komisích)
b) na tematicky zaměřených poradách celého pedagogického sboru
c) na všeobecně zaměřených poradách celého pedagogického sboru
120
79
103
60,61 %
39,90 %
52,02 %
d) na setkáních zájemců z řad učitelů o danou problematiku
e) na setkáních s přizvanými experty
f) nejsou projednávány
60
12
2
30,30 %
6,06 %
1,01 %
četnost relativní četnost
četnost relativní četnost
Graf
Na jiných setkáních – uveďte konkrétně: odpovědělo 7 respondentů nejčastěji
méně často
neformální setkávání denně; individuální setkávání (6x)
ojediněle konzultace mezi jednotlivými vyučujícími dle potřeby – domluvené neoficiálně (1x)
Komentář Na tuto otázku odpovědělo 198 respondentů. Podle odpovědí koordinátorů ŠVP jsou zkušenosti z výuky nejčastěji projednávány v metodických sekcích (komisích) (60,61 %), na všeobecně (52,02 %) a tematicky (39,90 %) zaměřených poradách celého pedagogického sboru a na setkáních zájemců z řad učitelů o danou problematiku (30,30 %). Spíše výjimečně jsou zkušenosti z výuky projednávány na setkáních s přizvanými experty (6,06 %). Pouze 1,01 % koordinátorů ŠVP uvedlo, že zkušenosti z výuky na jejich škole projednávány nejsou. Zkušenosti z výuky jsou dále projednávány v rámci neformálních diskuzí pedagogů, tuto odpověď doplnilo (aniž by byla začleněna do nabídky odpovědí) celkem 7 koordinátorů ŠVP. Z odpovědí učitelů ovšem vyplývá, že k této situaci dochází velmi často. 67,51 % učitelů uvedlo, že zkušenosti z výuky nejčastěji projednávají při individuálním setkání s jiným zkušeným kolegou / zkušenou kolegyní (dotazník pro učitele – otázka č. 17). Z četnosti vybíraných položek vyplývá, že formy projednávání v „povinných“ formách stále ještě výrazně převažují nad projednáváním ze zájmu o daný problém. Součet procent v jednotlivých sloupcích není roven 100 %, protože respondenti mohli zatrhnout (označit) více odpovědí.
71
Otázka č. 22
Byly ve Vašem ŠVP provedeny úpravy? Četnost
četnost relativní četnost
a) ano
b) ne
180
18
90,91 %
9,09 % Graf
Komentář Na tuto otázku odpovědělo 198 respondentů. Z odpovědí na tuto otázku je patrné, že ve většině případů byly ŠVP upravovány (90,91 %). Pouze 9,09 % koordinátorů ŠVP uvedlo, že v jejich ŠVP úpravy prováděny nebyly. Tato otázka byla položena i učitelům a jejich odpovědi se s odpověďmi koordinátorů ŠVP významně shodují. 87,66 % učitelů uvedlo, že v jejich ŠVP byly úpravy provedeny, 12,34 % z nich pak uvedlo, že nikoli, a 5,38 % učitelů o úpravách ŠVP neví (dotazník pro učitele – otázka č. 18).
72
Otázka č. 23
Označte, z jakých důvodů zatím škola ŠVP neupravovala. Četnost a) plně nám vyhovuje, nebylo třeba dosud nic měnit
b) potřebovali bychom provést úpravy ŠVP, ale neměli jsme proto doposud potřebné podmínky
c) k úpravám ŠVP přistoupíme až na konci celého cyklu – až žáci všech ročníků projdou výukou podle ŠVP
3
4
10
13,04 %
17,39 %
43,48 %
četnost relativní četnost
Graf
Jiné důvody (uveďte jaké): odpovědělo 6 respondentů nejčastěji
méně často
- úpravy ŠVP provádíme (4x) (zde odpovídali koordinátoři ŠVP nelogicky)
ojediněle k úpravám ŠVP přistoupíme letos (1x) bude upraven od příštího školního roku (1x)
Komentář Na tuto otázku odpovědělo 23 respondentů. Ve 43,48 % případů je důvodem, proč zatím škola neupravovala ŠVP, fakt, že k daným úpravám přistoupí až na konci celého vyučovacího cyklu – až žáci všech ročníků projdou výukou podle ŠVP. Dané školy tedy nejprve dostatečně dlouhou dobu sledují výuku podle ŠVP a až poté přistupují k jeho úpravám, které plánují. Do této skupiny spadají i další 2 koordinátoři ŠVP, kteří odpověděli, že úpravy ŠVP plánují v letošním / v příštím školním roce. Dalších 17,39 % koordinátorů odpovědělo, že na jejich škole úpravy ŠVP potřebují, ale doposud proto neměli potřebné podmínky. Ve 13,04 % případů ŠVP plně vyhovuje a nebylo v něm třeba dosud nic měnit. Srovnáme-li odpovědi koordinátorů ŠVP s odpověďmi učitelů, zjistíme, že srovnatelné procento učitelů odpovědělo, že škola zatím neupravovala ŠVP proto, že čekají, až žáci všech ročníků projdou výukou podle ŠVP (45,45 %). Značné odlišnosti je ale možné pozorovat v případě ostatních uvedených důvodů. Nejmarkantnější rozdíl byl zaznamenán v případě odpovědi, že ŠVP plně vyhovuje, a proto v něm nebylo třeba dosud nic měnit, což uvedlo celkem 50,00 % učitelů, ale pouze 13,04 % koordinátorů ŠVP (dotazník pro učitele – otázka č. 19). Rozdíl může být způsoben rozdílným pohledem na ŠVP, kdy koordinátoři jsou pravděpodobně kritičtější a vidí problematiku úprav ŠVP komplexněji než učitelé. Zároveň jsou u všech úprav.
73
Otázka č. 24
Ve kterých částech ŠVP jste úpravy prováděli? (Zatrhněte jednu nebo více položek.) Četnost a) Identifikační údaje
b) Charakteristika školy
c) Charakteristika ŠVP
d) Učební plán
28
41
37
111
15,56 %
22,78 %
20,56 %
61,67 %
e) Učební osnovy
f) Hodnocení žáků
g) Autoevaluace školy
108
59
66
60,00 %
32,78 %
36,67 %
četnost relativní četnost
četnost relativní četnost
Graf
Podmínka třídění
Počet odpovědí
Podíl na počtu respondentů, kteří na danou otázku odpověděli
4 a více položek
36
20,00 %
Komentář Na tuto otázku odpovědělo 180 respondentů. Nejčastěji upravovanými částmi ŠVP jsou podle koordinátorů ŠVP Učební plán (61,67 %) a Učební osnovy (60,00 %). Poměrně často dochází dále k úpravám částí Autoevaluace školy (36,67 %) a Hodnocení žáků (32,78 %). Méně často jsou upravovány následující části: Charakteristika školy (22,78 %), Charakteristika ŠVP (20,56 %) a Identifikační údaje (15,56 %). 20,00 % koordinátorů ŠVP uvedlo, že se upravovaly 4 anebo více částí ŠVP. Pozitivní je, že se vysoké procento úprav ŠVP týká učebních osnov a učebního plánu, což ukazuje, že se s ŠVP pracuje, i když se podle odpovědí na otázku 22 v dotazníku pro učitele jedná spíše o formální úpravy učebních plánů a učebních osnov (např. přesuny učiva v rámci ročníků, změny hodinových dotací). Součet procent v jednotlivých sloupcích není roven 100 %, protože respondenti mohli zatrhnout (označit) více odpovědí.
74
h) zpřesnění poznámek k učebnímu plánu
i) podrobnější rozpracování očekávaných výstupů do ročníků
j) změny formulací očekávaných výstupů
k) přesuny učiva z ročníku do ročníku
l) redukce učiva
m) zpřesňování výchovných a vzdělávacích strategií na úrovni předmětu
n) zpřesnění průřezových témat na úrovni předmětů
o) doplnění mezipředmětových vazeb
a) zpřesnění podmínek vzdělávání
b) úpravy výchovných a vzdělávacích strategií na úrovni školy
c) jiné začlenění průřezových témat do jednotlivých předmětů
d) doplnění (zpřesnění) pasáží o vzdělávání žáků s SVP
e) doplnění (zpřesnění) pasáží o vzdělávání žáků mimořádně nadaných
f) úpravy učebního plánu (změny časových dotací)
g) úpravy učebního plánu (změny ve struktuře vyučovacích předmětů)
Otázka č. 25 Čeho se úpravy ŠVP týkaly především? Četnost
četnost 14 24 51 50 28 82 54
relativní četnost 7,91 % 13,56 % 28,81 % 28,25 % 15,82 % 46,33 % 30,51 %
56 20 21 57 29 17 42 14
31,64 % 11,30 % 11,86 % 32,20 % 16,38 % 9,60 % 23,73 % 7,91 %
Graf
Jiných částí ŠVP (uveďte jakých): odpovědělo 12 respondentů
nejčastěji
hodnocení žáků a autoevaluace (6x) nové volitelné předměty (6x) – včetně zařazení plavání na pokyn ČŠI
méně často
75
ojediněle
charakteristika školy (2x)
Komentář
Na tuto otázku odpovědělo 117 respondentů. Nejčastější úpravou ŠVP byla podle očekávání úprava učebního plánu – časové dotace (46,33 %),
Téměř třetina koordinátorů ŠVP uvedla, že školy upravovaly učební plán z hlediska struktury obsahu (30,51 %), přesouvaly učivo z ročníku do ročníku (32,2 %) a upravovaly poznámky k učebnímu plánu (31,64 %). Poměrně velká pozornost byla věnována zpřesnění pasáží o vzdělávání žáků s SVP (28,25 %) i úpravám začlenění průřezových témat na úrovni školy (28,81 %) a vyučovacích předmětů (23,73 %). Jen 13,56 % koordinátorů ŠVP uvedlo úpravy výchovných a vzdělávacích strategií na úrovni školy a 9,60 % na úrovni vyučovacích předmětů, 11,30 % uvedlo podrobnější rozpracování očekávaných výstupů do ročníků a 11,86 % zpřesňování formulací rozpracovaných výstupů. (Nejméně často byly uvedeny úpravy podmínek vzdělávání a mezipředmětových vazeb (7,91 %)). Je patrné, že zatím převládají relativně jednodušší úpravy ŠVP, týkající se celkové struktury a rozsahu vyučovacích předmětů, konkrétní úpravy vzdělávacího obsahu jsou zatím uplatňovány v menší míře. Součet procent v jednotlivých sloupcích není roven 100 %, protože respondenti mohli zatrhnout (označit) více odpovědí.
76
Otázka č. 26
Uveďte, která dosud provedená úprava ŠVP byla pro Vaši školu (výuku) nejpodstatnější a proč? Kategorie odpovědí
úprava
zmíněno
příklady konkrétních formulací koordinátorů
úprava učebního plánu
velmi mnohokrát
neosvědčil se integrovaný předmět přírodovědný seminář, hodinová dotace z tohoto předmětu byla přesunuta do jiných předmětů; v 8. a 9. ročnících se neosvědčilo propojení tělesné výchovy a výchovy ke zdraví, od nového školního roku zavádíme předmět rodinná výchova
průřezová témata
mnohokrát
průřezová témata jsou realizována formou projektů místo integrace do jednotlivých vyučovacích předmětů; přínosem je snadnější kontrola splnění průřezových témat
evaluace
mnohokrát
evaluace a autoevaluace – v době vzniku jsme nebyli dostatečně informováni o obsahu a způsobu zpracování této části ŠVP
úprava učiva
častokrát
provedli jsme změnu učiva v přírodopise 6. a 7. ročníku, neboť neodpovídalo přirozenému vývoji od buňky
doplnění/úprava očekávaných výstupů
častokrát
byly rozpracovány a konkretizovány výstupy do jednotlivých ročníků
žáci se speciálními potřebami
častokrát
byly doplněny pasáže ke vzdělávání dětí s SPU a dětí mimořádně nadaných
změny v cizích jazycích
několikrát
byly upraveny učební plány pro Aj, který učíme od 1. ročníku; ve všech školkách v okolí školy se Aj vyučuje, tak by nebylo dobré začít s Aj až od 3. třídy
technické úpravy
několikrát
byly upraveny názvy předmětů
změny ve formulaci několikrát profilu školy
byla doplněna a rozšířena charakteristika školy Komentář
Na tuto otázku odpovědělo 172 respondentů. Ve velmi mnoha odpovědích zmínili koordinátoři formální úpravy učebních plánů spočívající v přesunech učiva, změny časového rozvržení předmětů či zlepšení návaznosti jednotlivých celků. Mnohokrát byly zmíněny úpravy v oblasti průřezových témat (nejčastěji konkretizace formulací), autoevaluace a evaluace práce učitele a školy. Vedle nejčastěji zmíněných „formálních“ úprav v učebních plánech byly často zmíněny „obsahové“ úpravy v učivu (rozvolnění učiva, změna strukturování, konkretizace, sloučení); často byly rovněž uvedeny změny týkající se formulací očekávaných výstupů a také změny v oblastech věnovaných žákům se specifickými potřebami (žáci se specifickými poruchami učení a žáci talentovaní a mimořádně talentovaní). Vedle těchto odpovědí byly několikrát zmíněny úpravy v oblastech věnovaných výuce cizích jazyků a změny formálního charakteru, jako jsou rozšíření charakteristiky školy, úpravy v preambuli ŠVP či technické úpravy.
77
Otázka č. 27
Kdo ve Vaší škole nejčastěji předkládá náměty na úpravu ŠVP?
a) učitelé, kteří cítí potřebu inovace své práce
b) učitelé, kteří nově nastoupili do školy
c) koordinátor ŠVP
d) ředitel školy
e) zástupce ředitele
f) vedoucí předmětové komise či metodického sdružení po dohodě s učiteli
g) zástupce ČŠI
Četnost
četnost
93
16
89
77
31
47
25
relativní četnost
53,76 %
9,25 %
51,45 %
44,51 %
17,92 %
27,17 %
14,45 %
Graf
Podmínka třídění
Počet odpovědí
3 a více položek
64 Komentář
Podíl na počtu respondentů, kteří na danou otázku odpověděli 36,99 %
Na tuto otázku odpovědělo 173 respondentů. Podle koordinátorů ŠVP předkládali nejčastěji náměty pro úpravu ŠVP učitelé, kteří cítí potřebu inovovat svou práci (53,76 %), a samotní koordinátoři ŠVP (51,45 %). Časté jsou i impulzy od ředitelů škol (44,51 %). 27,17 % koordinátorů ŠVP odpovědělo, že náměty k úpravě ŠVP předkládali vedoucí předmětových komisí – zde je procento asi ovlivněno počtem málotřídek v souboru, kde předmětové komise nejsou. Méně často jsou vykazovány náměty od zástupců ředitele (17,92 %), ČŠI (14,45 %) a nových učitelů (9,25 %). Ze 173 respondentů 36,99 % uvedlo, že náměty na úpravu ŠVP pocházejí od 3 a více různých aktérů, což poukazuje na týmovou spolupráci v rámci školy. Součet procent v jednotlivých sloupcích není roven 100 %, protože respondenti mohli zatrhnout (označit) více odpovědí.
78
Otázka č. 28
Co je nejčastějším důvodem úprav ŠVP?
a) zkušenosti učitelů z výuky
b) názory nových učitelů
c) inspirace v jiných ŠVP
d) rozhodnutí ředitele
e) reakce na výsledky autoevaluace školy
f) reakce na zprávu ČŠI
g) reakce na podněty rodičů, školské rady
Četnost
četnost
137
21
23
22
53
61
21
relativní četnost
79,19 %
12,14 %
13,29 %
12,72 %
30,64 %
35,26 %
12,14 %
Graf
Jiné (uveďte jaké): odpovědělo 9 respondentů nejčastěji
méně často
doporučení – námět MŠMT (6x)
ojediněle reakce na zprávu ČŠI (1x) nové učebnice (1x) peníze na mzdy učitelů 1x)
Komentář Na tuto otázku odpovědělo 173 respondentů. Jako nejčastější důvod úprav ŠVP označují koordinátoři zkušenosti samotných učitelů (79,19 %), což koresponduje i s tím, že učitelé dávají nejčastěji podněty k úpravám (viz vyhodnocení předchozí otázky – 27). 30,64 % koordinátorů uvedlo, že důvodem změn byly výsledky autoevaluace škol, a 35,26 % úprav bylo reakcí na zprávu ČŠI. Zde se ukazuje určitý nesoulad odpovědí v otázce 27 (náměty na úpravu ŠVP dala ČŠI ve 14,45 %) a v otázce 28, který je možné vysvětlovat i tak, že ČŠI sice dá impulz ke změně, ale ne vždy už námět na způsob úpravy. Ostatní důvody jsou poměrně vyrovnané a pohybují se mezi 12,14 % až 13,29 %. Je příznivé, že jen 12,72 % úprav se děje z rozhodnutí ředitele. Naopak relativně vysoké procento (12,14 %) koordinátorů uvedlo, že důvodem úprav ŠVP byla reakce na podnět rodičů. Naopak pouze 13,29 % změn inspirovaných jinými školami a ŠVP vzbuzuje otázky, zda dostatečně funguje předávání informací mezi školami, fungování sítí škol atd. Názory koordinátorů ŠVP se shodují s názory učitelů, že nejčastějším (resp. hlavním) důvodem úprav ŠVP jsou zkušenosti učitelů z výuky (79,19 %), což ukazuje na to, že se s ŠVP aktivně pracuje. Četnost odpovědi „reakce na zprávu ČŠI“ dle krajů počet respondentů, kteří podíl na odpovědích v kraji zvolili odpověď "f", tedy „reakce na zprávu ČŠI“ Praha
2
25,00 %
Středočeský
4
16,67 %
79
Plzeňský
4
30,77 %
Karlovarský
1
10,00 %
Ústecký
4
28,57 %
Liberecký
5
55,56 %
Královéhradecký
2
16,67 %
Pardubický
2
20,00 %
Vysočina
6
35,29 %
Jihomoravský
9
39,13 %
Olomoucký
4
26,67 %
Zlínský
6
35,29 %
Moravskoslezský
7
31,82 %
neuvedeno
5
25,00 %
Komentář Zprávu ČŠI jako důvod pro úpravy ŠVP uváděli nejčastěji koordinátoři z Libereckého kraje (55,56 %). Více než 30 % koordinátorů ŠVP ji uvedlo také v Jihomoravském kraji, Zlínském kraji a na Vysočině, dále pak v Moravskoslezském a Plzeňském kraji. Součet procent v jednotlivých sloupcích není roven 100 %, protože respondenti mohli zatrhnout (označit) více odpovědí.
80
Otázka č. 29
Co je pro Vás při úpravách ŠVP problematické? Četnost a) nedostatečná b) neochota motivace učitelů učitelů provádět ze strany vedení změny (úpravy) školy ŠVP
d) nekoordinovaná spolupráce učitelů na úpravách ŠVP
e) nedostatek času
13
60
2
8
105
7,56 %
34,88 %
1,16 %
4,65 %
61,05 %
h) nedostatek informací k zamýšleným úpravám a jejich provádění
i) direktivní postupy vedení školy jako podnět k úpravám
j) nic
četnost relativní četnost
c) nezvládnutá činnost koordinátora ŠVP
f) nezájem g) nedostatečný učitelů prostor na na základě prodiskutování nedostatečného otázek ohodnocení souvisejících za jejich práci s úpravami ŠVP na ŠVP četnost
51
16
22
3
35
relativní četnost
29,65 %
9,30 %
12,79 %
1,74 %
20,35 %
Graf
Jiné (uveďte jaké): odpověděli 4 respondenti nejčastěji
méně často
ojediněle únava – hodně administrativy (1x) zástup na dobu určitou (1x) vázne komunikace mezi 1. a 2. stupněm (1x) těžko prosazovat něco, co je nesmyslné a nepotřebné (1x)
Podmínka třídění
Počet odpovědí
Podíl na počtu respondentů, kteří na danou otázku odpověděli
4 a více položek
14
8,14 %
Komentář Na tuto otázku odpovědělo 172 respondentů. Jednoznačně největším limitujícím faktorem pro úpravy ŠVP je podle koordinátorů ŠVP čas (61,05 %). Z 34,68 % vidí koordinátoři ŠVP problém v nezájmu učitelů o změny obecně a v 29,65 % v nezájmu jako důsledku nedostatečného ohodnocení práce na ŠVP. Ukazuje se, že zásadním problémem pro úpravy ŠVP není nedostatek informací (12,79 %), malý prostor pro diskuse (9,3 %) ani nedostatečná motivace učitelů (7,56 %).
81
Velmi příznivé je zjištění, že 20,35 % koordinátorů ŠVP nevidí žádný problém, který by limitoval úpravy ŠVP. 8,14 % koordinátorů ŠVP označilo 4 a více oblastí problémů, což ukazuje, že u některých koordinátorů úpravy ŠVP nejsou provázeny jen problémem nedostatku času, ale že jsou chápány jako souhrn problémů, které je třeba řešit. Názory koordinátorů ŠVP se shodují s názory učitelů v tom, že největší problém pro úpravy ŠVP je nedostatek času (uvedlo 55,85 % učitelů). Učitelé však mnohem více zdůrazňují nedostatečné ohodnocení za práci na úpravách ŠVP (44,52 %). V ostatních otázkách se názory učitelů a koordinátorů vzácně shodují, včetně názoru, že nemají žádný problém s úpravou ŠVP (19,24 %). Navíc se u učitelů objevuje položka zjišťující nejasnost úprav ŠVP (dotazník pro učitele – otázka č. 26). Nedostatek času se ukázal jako nejproblematičtější při úpravách ŠVP, což nabízí i srovnání s otázkou číslo 18, kdy jako často vybírané odpovědi koordinátoři ŠVP uváděli snížení úvazku jako předpoklad pro jejich efektivnější činnost. Součet procent v jednotlivých sloupcích není roven 100 %, protože respondenti mohli zatrhnout (označit) více odpovědí.
82
Materiál pro jednání ŘR Připomínky k materiálu Monitorování realizace kurikulární reformy – dotazníkové šetření v základních školách S1-13_01112010 Připomínkovatel Název (skupina nebo oddělení nebo jméno) Krčková – Ř
Připomínka k bodu Číslo stránky / číslo odstavce nebo kapitoly nebo paragrafu Předkládací zpráva / 2. odstavec Předkládací zpráva / 2. odrážka Předkládací zpráva / 3. odstavec Předkládací zpráva / 2. odstavec zdola Předkládací zpráva – poslední odstavec
S. 5 Úvod – 3. odstavec Úvod / 6. odstavec Úvod – posl. odstavec Úvod – posl. odstavec S 6. / 1. odstavec
S 6. / 2. odstavec
Text připomínky
Vypořádání
Nepsat nic o úkolu. Navrhuji : „V roce 2010 se monitoring …. zaměřil na: „kvalitativní výzkum na ZŠ…“. Zjednodušit a přeformulovat celou odrážku. Jak a proč vyplynula z tohoto materiálu?
Akceptováno Text upraven. Akceptováno Text upraven.
Proč budou samostatně, kdy budou? Proč už nejsou?
Akceptováno Text doplněn.
Spolupracovníci z akademického prostředí – v seznamu jsem našla jen pana Najvara. Pan Slavík a Janík na tom nepracovali? Nemůžeme to konkretizovat? To akademické prostředí mi nezní.
Akceptováno Text upraven. Vysvětlení: Doc. Slavík a Janík spolupracují na druhé části úkolu, v dotazníkovém šetření připomínkovali jen prvotní návrh otázek. Pan Najvar přímo zpracovával analýzu otevřených otázek. Akceptováno Text vypuštěn. Akceptováno Text upraven. Akceptováno Text doplněn. Akceptováno Text upraven.
Vypustit druhou tučnou větu nad úvodem. Nepsat o samostatných částech ani o úkolu. Opět proč a jak vyplynula? Nepsat nic o úkolu – vypustit celou část věty od „zabývá“ po „úkolu“. Proč to bude až v roce 2011 a kdy přesně? Opět odvolání na materiál, ale pořád nevím proč.
Nepsat, že to bylo poprvé, nepsat, že to rozhodl řešitelský tým a vedení. Jen konstatovat, že to bylo pomocí tohoto nástroje.
83
Akceptováno Text doplněn.
Akceptováno Text upraven. Akceptováno Text upraven. Zmiňovaná pasáž byla vypuštěna, aby se informace neopakovala. Akceptováno Text upraven.
S 6. / 3. odstavec
S. 14 / 4. odrážka Zelendová – S2/O1
S. 5 / poslední odstavec S. 6 / třetí odstavec S. 6 / třetí odstavec S. 6 / první odrážka S. 8 / poslední odstavec 3.1 S. 9/ poslední odrážka v činnostech
S. 10 / 3.2
S. 11 / první odrážka
S. 11 / Problémy při úpravách… Obecně
Popisujeme, že to bylo většinou uzavřenými otázkami a pak najednou na konci zjistíme, že skoro třetina byla otevřených. Pak by to mělo zaznít hned na začátku současně. Doporučuji celou kapitolu 2 zestručnit a zjednodušit. Myslím si, že hlavní zjištění – kap. 3.1 je v tomto formátu strašně nepřehledná. Říkáme, že 92 % a 87 % tvrdí přínos, pak je na jednu odrážku zdůvodnění, pod tím je pár procent negativní vyjádření a tomu je věnováno 2/3 odstavce. Nešlo by říci rovnou, že za přínosné to považuje tolik a tolik, opačný názor má tolik a tolik a pak psát to zdůvodnění. Nevím, přijde mi to nepřehledné a zdlouhavé. Moc tomu nerozumím – nevím s kým a o čem v této souvislosti diskutovat. Je nutné uvádět v závorce za slovem úpravy i slovo alterace? Doporučuji ve spojení „pro respondenty nenáročný“ vložit slovo časově. Je nutné uvádět v závorce za slovem upřesnit i slovo konkretizovat? Přeformulovat „počet oslovených škol 500“ třeba na: počet oslovených škol stanovit na 500. Doplnit na konec věty…v etapě tvorby ŠVP. Doporučuji vyjmenovat těch 12 činností, o kterých se mluví, aby nemusel čtenář listovat do příloh.
Dávám ke zvážení, zda nerozdělit na dvě části, alespoň podkapitoly. Trochu se to podle mého mínění plete dohromady – úpravy a práce. Zjištění, které oblasti se upravovaly, jde ruku v ruce s aprobací dotazovaného učitele. Výsledky mohou působit tak, že některé oblasti není třeba upravovat, ale možná je to jenom tím, že bylo málo učitelů ICT mezi dotazovanými ☺ Doporučuji přesunout před Spolupráci – právě že to jsou ještě úpravy ŠVP Doporučuji někde dopředu napsat, co obnáší označení mnohokrát, častokrát, několikrát
84
Akceptováno Text upraven.
Akceptováno Text upraven a zkrácen. Akceptováno Text upraven.
Akceptováno Text upraven. Akceptováno Text upraven. Akceptováno Text upraven. Akceptováno Text upraven. Akceptováno Text upraven. Akceptováno Text přeformulován. Akceptováno částečně Text doplněn odkazem na stránku s výčtem činností. Akceptováno částečně Nedošlo k rozdělení na dvě podkapitoly. Text tematicky sjednocen. Akceptováno částečně Text upraven ve smyslu poznámky v závěrech.
Akceptováno Text přesunut. Akceptováno Text doplněn do kapitoly 2.3 (s. 7)
Šedá – S2/02
S. 11 / odst. 1
Str. 11, odst. 2
S. 12, odrážka 4
Tvrzení „učitelé se nejčastěji podílejí na úpravách vzdělávacích oblastí Český jazyk a jazyková komunikace a Matematika a její aplikace“ může být bez vazby na informaci o poměrném zastoupení učitelů ve vztahu k vzdělávacím oborům zavádějící, neboť lze předpokládat, že učitelé se podílejí především na úpravách těch předmětů, které vyučují. Není jasné, co se rozumí pojmem „zjednodušení učiva“. Doporučuji vysvětlit.
„Prokázala se malá frekvence setkání učitelů s experty“ – není zřejmé, co se rozumí pojmem expert a z čeho tento závěr vyplývá. Doporučuji specifikovat
S. 14 / bod 5
Vzhledem k tomu, že dotazníkové šetření bylo zaměřené v převážné většině případů na zmapování minulého či současného stavu na základních školách (jedinou otázkou směřující k podnětům na změny je otázka č. 18 u koordinátorů), není jasné z čeho doporučení vyplývají. Doporučuji uvést u jednotlivých doporučení odkazy na konkrétní otázky a zjištění v dotazníkovém šetření, na základě kterých byla doporučení formulována.
S. / 20, otázka č. 5 a další
Není zřejmý význam pojmů „mnohokrát“, „častokrát“, „několikrát“. Doporučují specifikovat (např. rozmezím počtu či procent) „Které z materiálů si zpracováváte ve vazbě na ŠVP nově?“ – nejasné zadání. Nově ve smyslu předtím jsme nezpracovávali nebo zpracováváme s novým obsahem. Doporučuji specifikovat.
S. / 32, otázka 15, S. / 67, otázka 19
S. 34 / komentář
Bez vazby na informaci o poměrném zastoupení učitelů
85
Akceptováno částečně Text upraven v pasáži, která se týká dané problematiky v závěrech (viz i výše)
Akceptováno Text doplněn. Přebírala se tvrzení respondentů, zde byla myšlena redukce učiva. Vysvětlení Vyplývá z otázky č. 10 h), která byla formulována takto:
zprostředkovává setkání se zkušenými pedagogy (experty). Text v tomto smyslu doplněn. Vysvětlení Údajů se týká i otázka 26 v dotazníku pro učitele a řada odpovědí na toto téma zazněla i v odpovědích na otevřené otázky. Doporučení jsou zobecněním. Jedno doporučení se týká odpovědí na více otázek. Doporučení jsou tematicky propojena. Z tohoto důvodu námět neakceptujeme. Akceptováno Text doplněn do kapitoly 2.3 (s. 7)
Vysvětlení Byly myšleny obě alternativy, důležitá byla vazba na ŠVP. V předpilotáži se potvrdilo, že respondenti otázku v tomto smyslu vnímají. Zahrnují obě polohy. V materiálu už nelze měnit (formulovat jinak než v šetření). Akceptováno Ptali jsme se
Hitková – S2/O2
Franc – S2/O2
Maršák – S1/O1
k otázce 21
ve vztahu k vzdělávacím oborům nelze takto interpretovat. Doporučuji zohlednit v komentáři.
S. 34 / otázka 21
Špatná formulace otázky, ptá se na vzdělávací obory, ale v možnostech jsou specifikovány také vzdělávací oblasti (Umění a kultura, Člověk a společnost apod.)
S. 6 / 2.1 Tvorba dotazníku
Bylo by dobré pro přehlednost a lepší orientaci v otázkách vložit oba dotazníky jako přílohu č. 3 a č. 4
S. 20 / otázka č. 5
Doporučila bych specifikovat a vysvětlit pojmy pro hodnocení, jejich rozlišení. (velmi mnohokrát, mnohokrát, častokrát, několikrát, … ) Tyto pojmy jsou z mého pohledu moc obecné. Předkládaný materiál je zpracovaný kvalitně – je jasný, srozumitelný a přehledný. Mám pouze dvě drobné připomínky – jednak v úvodní část postrádám explicitní zakotvení cílů a záměrů monitorování realizace KR – ty cíle a záměry jsou vlastně popsány v Úvodu, jde o to jasně a zřetelně to v textu odlišit. Dále doporučuji předposlední odstavec Úvodu přesunout na konec úvodní části (možná by to tady ani nemuselo být vůbec, protože identický text je uveden v Předkládací zprávě). Jinak k tomu nic víc nemám. Prostudoval jsem předložený materiál Monitorování realizace kurikulární reformy a nemám k němu zásadní výhrady. Dokument je zpracován na vysoké odborné i metodické úrovni a nejsou v něm žádné závažné odborné či terminologické chyby. Materiál považuji za důležité východisko pro další fáze sledování průběhu a výsledků kurikulární reformy v ZV u nás.
S. 5 / Úvod
Celkově
86
konkrétních učitelů v dotazování na úpravě, kterého oboru se podíleli. Výsledky nepostihují jejich aprobaci. Text byl doplněn. Vysvětlení Skutečně došlo k nepřesné formulaci položek otázky. Nezjistilo se však nějak nepochopení ze strany učitelů. Otázka je interpretována spíše v obecnějších pojmech. Neakceptováno Bylo by to možné, ale, vzhledem k tomu, že by se materiál prodloužil minimálně o dalších 10 stránek, rozhodli jsme se nezařadit. Akceptováno Text doplněn do kapitoly 2.3 (s. 7)
Vysvětlení Domníváme se, že je dostačující formulace „monitoring se v roce 2010 zaměřil“, že není nutné psát „cílem monitoringu v roce 2010 bylo“. Protože se předkládací zpráva zpracovává pro potřeby jednání GP a dále není součástí materiálu, některé informace se v úvodu záměrně opakují. Bereme na vědomí.
S. 6
Název kapitoly je uveden jako Metodologie dotazníkového šetření. Upozorňuji pouze na to že termín metodologie je v literatuře užíván pro označení vědy o metodách (teorie metod), jež studuje status metod v lidském poznání, jejich druhy, vztah metody a obsahu v lidském poznání apod. Toho se evidentně zmíněná kapitola netýká. Ta jen uvádí soubor metod použitých při monitoringu. Soubor metod používaných v dané disciplíně či výzkumu se v literatuře nazývá metodikou. Název kapitoly bych proto doporučoval spíše ve formě Metodika monitoringu nebo pouze Metody monitoringu.
Akceptováno Text upraven.
Poznámka: Úpravami došlo k posunu stránkování a původní stránky v připomínkách ne vždy odpovídají současné upravené verzi. Orientujte se podle čísel kapitol a podkapitol a podle připomínkované verze.
87
