Připomínkující: Správa CHKO České středohoří Vypořádání: WELL Consulting, s.r.o. Vypořádání připomínek k dokumentaci podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění – "Plavební stupeň Děčín“ záměr zařazený v kategorii I Vypořádání vyjádření SCHKO ČS bylo zpracováno na základě původního textu tohoto vyjádření, jeho struktura je zachována. Znění připomínek je doslovně překopírováno z původního vyjádření dotčeného orgánu. Jednotlivé části vyjádření - připomínky jsou v tomto textu zvýrazněny tučným písmem pod nadpisem „Připomínka:“ (pokud jsou součástí připomínky citace z Dokumentace EIA PSD, jsou označené tučnou kurzívou). Připomínky jsou vyhodnoceny ve stejném pořadí, jako jsou uvedeny v původním dokumentu, a na každou z nich je (standardním nezvýrazněným písmem) formulována argumentace pod nadpisem „Vypořádání:“. Celkové uspořádání textu a oddělení jednotlivých částí nadpisy (zvýrazněny podtržením) zůstává pro lepší orientaci stejné jako v originálním dokumentu.
I. K vypořádání připomínek Správy CHKO České středohoří ze zjišťovacího řízení Připomínka: 1) Požadavek na mapu se současným výskytem ohrožených druhů. Splněno. 2) Požadavek na doplnění biologického průzkumu o nejnovější poznatky a literární údaje. Splněno pouze částečně, zcela chybí biologické průzkumy, nejsou ani v přílohách, jsou jen odkazy na tyto průzkumy a výtahy z těchto průzkumů. Dále též bod II.4 níže. 3) Požadavek na výčet biologicky cenných lokalit s popisem, jakým způsobem budou přímo ovlivněny (budováním konc. staveb, opevňování, kolísání hladiny, vzdutí apod.) Nesplněno ve smyslu zjištění posledních biologických a literárních údajů vázaných na konkrétní lokality. Dále též II.4 a další. 4) Požadavek na studii o důsledcích vlivu stavby na jednotlivé místní ekosystémy, které mohou být stavbou ovlivněny, se zvláštním zřetelem na mělčiny, písčiny a štěrkové dno řeky a druhy, které jsou na nich existenčně závislé. U prohrábek provést srovnání doby zaplavení a obnažení a výšky vodní hladiny na štěrkopískových náplavech. Splněno, rozprostřeno ovšem dosti nepřehledně do několika kapitol. 5) Požadavek na podrobnější specifikaci úpravy navazujících vodních toků (Ploučnice, Jílovský potok a další dotčené) a jejich vliv na biotopy vyskytující se v dotčených úsecích spolu s možností kompenzačních a nápravných opatření. Splněno, se závěry se lze ovšem obtížně ztotožnit. Dále viz bod V. 6) S ohledem na nevyrovnanost hmotových bilancí především u výkopových materiálů (zemina, kámen, štěrky) byl vznesen požadavek na vyhodnocení dopadů těchto těch to jednorázových výstupů na odpadové systémy okolních obcí (kapacita skládek, potřeba výstavby nových skládek, jiné využití odpadů atd.) To samé upřesnit u materiálu následně pocházejícího z nutných technologických prohrábek (bahno, štěrkopísky). Nepředpokládáme přitom ukládání přebytečných deponií těchto odpadů v říčních nivách nebo jinde ve volné krajině CHKO. Nesplněno, navržený způsob je navíc problematický a diskutabilní a vyvolává další otázky. Viz. též bod II.2/2 níže. 7) Požadavek na zařazení kapitoly, jaké technické názvosloví je v popisu záměru závazně použito (včetně uvedení čísel příslušných norem). Splněno částečně, viz příloha P1, není ovšem uvedeno číslo normy a datum platnosti. Shrnutí: Připomínky Správy CHKO České středohoří vznesené dne 20. 11. 2005 v rámci zjišťovacího řízení nepovažujeme za vypořádané (body 2,3,6,7). Požadujeme hodnocení v intencích zjištěných nedostatků doplnit a upřesnit.
1
Připomínkující: Správa CHKO České středohoří Vypořádání: WELL Consulting, s.r.o. Vypořádání: 2)Podrobnější výsledky biologických průzkumů jsou uvedeny v samostatných přílohách SP4 a SP9 a dále v původních zprávách z jednotlivých průzkumů. Primární data z biologických průzkumů nejsou v dokumentaci a jejích přílohách uvedena z důvodu ucelenosti a kompaktnosti textu a zachování jeho přiměřeného rozsahu. Metody provedených průzkumů, nebo odkazy na metodické publikace jsou součástí zpráv a studií provedených jednotlivými oborovými specialisty. Tyto zprávy jsou v seznamu použité literatury (str. 352). Tyto materiály jsou samozřejmě k dispozici pro zpracovatele Posudku, ale nebývá zejména z technických důvodů obvyklé při tak rozsáhlých záměrech všechny dílčí odborné podklady použité pro zpracování dokumentace EIA zveřejňovat. Budou však zveřejněny na webových stránkách Ředitelství vodních cest ČR. 3)Lokality jednotlivých dílčích staveb, tj. vlastní PSD + lokality jednotlivých zmírňujících a revitalizačních opatření jsou popsány v projektové studii (příloha P2) a hodnoceny v biologickém hodnocení. S výjimkou štěrkového náplavu v ústí Ploučnice a lužního porostu v levobřežním zavázání PSD nebudou opravdu cenné biotopy dotčeny, naopak realizace zmírňujících a revitalizačních opatření zvýší podmínky a biotopovou nabídku pro ochranářsky cenné druhy. 6) Jak je uvedeno výše, jde pouze o nedorozumění – žádný větší objem odpadu, který by musel být odstraněn skládkováním, se v rámci záměru neobjevuje. Výkopek bude využit jako materiál na výsypkách či trvalých deponiích, nikoli na skládkách komunálního či stavebního odpadu. 7) Tento požadavek byl v rámci možností splněn.
II. K úplnosti a dostatečnosti předloženého hodnocení II.1 Formální stránka dokumentace Připomínka: Materiál obsahuje řadu myšlenkových nepřesností z kategorie sofizmat, jejich účelem je zcela zjevně snaha nadlepšit význam záměru u veřejnosti. Svědčí o tom formulace typu „dojde ke, kanalizací a díky stálému vzdutí PS Děčín nebude v letních měsících docházet k obnažování ploch dna)“ či opakovaná tvrzení o tom, že povodně způsobují zánik cenných společenstev a populací druhů atp. Máme za to, že u tak zásadního a co do vlivů problematického až konfliktního záměru by takové formulace a přístup neměly být vůbec využívány – ve své podstatě zpochybňují kvalitu předkládané dokumentace, objektivitu hodnotitele a ve svém důsledku i účel a význam záměru. Vypořádání: Tato tvrzení již byla konkrétně vysvětlena a obhájena v rámci vypořádání konkrétních připomínek k těmto formulacím vytrženým z kontextu. Ze strany SCHKO jde zřejmě pouze o účelový útok na zpracovatele dokumentace s cílem snížit důvěryhodnost předložené dokumentace. Připomínka: V textu dokumentace se jako zásadní argument několikrát objevuje tvrzení (opakovaně přebírané v rámci jednotlivých částí dokumentace), že pokud jde o současný stav toku (tedy na úrovni 0 varianty), tak je z hlediska ochrany přírody charakterizován nežádoucí sukcesí rostlinných společenstev na plochách destruovaných povodněmi v roce 2002 a 2006, ve které dominuje expanze neofytů a ruderálních druhů rostlin a hrozí zánik cenných společenstev a populace druhů. Buď musíme chápat tvrzení autora jako nepochopení principu fungování ekosystémů velkých řek včetně významu povodní (a pak leze mít pochybnosti o odbornosti autora a kvalitě dokumentace vůbec) anebo jde o účelové tvrzení k podpoře výstavby PSD a překonání některých striktních (obtížně překonatelných) požadavků ochrany lokalit a druhů soustavy Natura 2000 apod. Povodně není možno v dlouhodobém měřítku považovat za jev poškozující společenstva velkých řek, ale naopak za nezbytnou a přirozenou součást jejich existence, vývoje a rozmanitosti.
2
Připomínkující: Správa CHKO České středohoří Vypořádání: WELL Consulting, s.r.o. Vypořádání: V textu hodnocení je sice na několika místech komentován nevyhovující stav lužních porostů po povodních, není však pravdou, že by autor nepovažoval povodně za součást přirozeného vývoje lužních lesů, pouze konstatuje současný neutěšený stav způsobený kromě roztroušeného stromového patra a především jeho náchylnosti porostů k invazím nepůvodních druhů, který, ačkoli je v současnosti v raných fázích přirozené sukcese (především obnovy keřového patra), nelze považovat za uspokojivý. Nelze hodnotit pouze potenciál jednotlivých lokalit. Řeka Labe a celé její povodí je silně antropogenně ovlivňováno, antropogenní vlivy jednoznačně dominují. Při současném ponechávání území "přirozenému vývoji" jsme svědky "přirozené" sukcese invazními druhy, které dále devastují stanoviště poškozená povodněmi. Autor připomínky dále pomíjí fakt, že v daném případě nejsou dotčeny lužní lesy, ale lužní porosty. Les musí splňovat určité prostorové parametry. Tyto cca 60 let staré a víceméně liniové porosty vykazují podstatně jinou odolnost proti průchodu povodní, než lužní lesy. Zejména povodeň z roku 2002 byla historicky zdaleka největší povodní, která přes tyto porosty přešla, což nelze z hlediska dopadů bagatelizovat. Podrobněji je problematika invazních druhů i kvality lužních porostů popsána v samostatné příloze SP04 „doplňku“ (nové „naturové“ hodnocení) (WELL Consulting 2012). Připomínka: Dokumentace je rozsáhlá, uspořádáním komplikovaná a nepřehledná; při bližším prozkoumání se ovšem jednotlivé segmenty textu v různých částech dokumentace doslovně opakují. Jednotlivé části dokumentace, ač z téhož oboru, jsou často argumentačně nekompatibilní, obsahují řadu vnitřních rozporů (odporující si tvrzení). Citace literatury, odkazů je zmatečná, odkaz textu neodpovídá vlastní citaci použitých podkladu apod. Vypořádání: Nebyly doloženy žádné konkrétní zásadní rozpory, zbytečné opakování textu ani chybné citace. Připomínka svými obecnými formulacemi působí spíše jako účelové navození negativního dojmu z dokumentace.
II.2 Dostatečnost dokumentace z hlediska územního dopadu záměru Připomínka: Posuzovaný záměr má podstatně větší územní dopad, než je v materiálu řešen. Jako příklad uvádíme kalkulované vlnování s promítnutím do poměrů území ovlivněného VD Střekov resp. VD Nechranice, včetně EVL Dolní Poohří. Vypořádání: V rámci varianty 1B se předpokládá vlnování ve stejné četnosti jako v současnosti. Nejde tedy o vliv záměru. Možnost vlnování z VD Nechranice byla pouze prověřována pomocí výpočtu, z důvodu ověřování alternativních variant. Tato varianta byla pro nereálnost vyloučena. Žádná z aktivních variant rozhodně nepředpokládá využívání manipulace na VD Nechranice. Připomínka: Jako další příklad širšího územního dopadu lze uvést zjevně nedořešenou otázku ukládání materiálu ze stavby, kdy se předpokládá ukládání na některou ze skládek v sč. hnědouhelné pánvi. Vzhledem k objemu materiálu (uložení cca 1 mil kubických metrů jen ze stavby: chybí kvantifikace množství materiálu/odpadu z provozních prohrábek a čištění jezové zdrže a jeho ukládání) je možno potenciálně očekávat rychlé zaplnění některé z těchto skládek, vytvoření potřeby skládek dalších a tudíž disbalanci v odpadovém hospodářství regionu. 3
Připomínkující: Správa CHKO České středohoří Vypořádání: WELL Consulting, s.r.o. Vypořádání: V dokumentaci je v této věci terminologická nepřesnost. Správně mělo být uvedeno "na některou z výsypek v sč. hnědouhelné pánvi". Vzhledem k tomu, že pouze a. s. Severočeské doly v SHP vytěží ročně cca 20 mil. tun uhlí, nebude nijak problematické uložení cca 4 % tohoto množství. Materiál z provozních prohrábek bude dílem ukládán v rámci koryta Labe jako součást opatření "Management štěrku". Vzhledem k tomu, že fyzikální model VÚV [131] prokázal, že se jezová zdrž nebude zanášet, nebude třeba ji čistit, a tedy ani ukládat žádné odpady. K žádné disbalanci odpadového hospodářství v regionu nemůže dojít. Autor připomínky bohužel pominul jednotlivé souvislosti v rámci struktury posuzovaného záměru, a to zejména rychlosti proudění, manipulace a vyhrazování jezových polí a nepochybně i charakter materiálu splavenin dolního Labe. Pokud by přesto docházelo k usazování (s)plavenin ve zdrži, bude třeba je na základě požadavku německé strany pouze převádět pod stupeň. Připomínka: K dodatečnosti hodnocení dle §45i zákona č. 114/1992 Sb. viz. bod III níže Připomínka: Dokumentace je zpracována v rámci akce „Zlepšení plavebních podmínek na Labi v úseku Ústí nad Labem – státní hranice ČR/SRN“ (viz. titulní strana dokumentace). V této souvislosti postrádáme jednoznačnou deklaraci způsobu zajištění zlepšení plavebních podmínek v dílčím úseku Ústí nad Labem – vzdutí PSD resp. hodnocení cílového řešení úseku Ústí nad Labem – státní hranice ČR/SRN“. Absenci hodnocení cílového řešení považujeme za zásadní nedostatek materiálu. Vypořádání: Je hodnocen záměr jednoznačně zadáním vycházející z Usnesení Vlády ČR (usnesení č. 337/2005 ze dne 23. března 2005) a vymezený oznámením a vlastním projektovým řešením. Strategickým cílem záměru je napojit ČR celoročně pomocí vodní dopravy na rozvinutou síť vnitrozemských vodních cest v západní Evropě a na námořní dopravu. Není znám žádný aktuální záměr pro úsek Boletice - Střekov a proto ho nemůže zpracovatel EIA hodnotit.
II.3 Dostatečnost dokumentace z hlediska posouzení variant Připomínka: Materiál formálně splňuje požadavek na variantní zpracování (varianta nulová, 1 a 1B); popisuje v minulosti zvažované možnosti záměru zlepšení plavebních podmínek a velmi stručně informuje o tom, proč tyto možnosti nebyly zařazeny do variant řešení (vynechána je ovšem varianta s jezem Malé Březno). Máme za to, že tato část dokumentace, s ohledem na konfliktnost záměru a jeho dopady v území, je velmi zjednodušena; požadujeme proto doplnění a upřesnění resp. důsledné vypořádání s tímto bodem. PS je jednou z možností, jak zlepšit plavební podmínky na Labi, nikoliv však jedinou. Vypořádání: Všechny dříve navrhované či zvažované varianty řešení jsou popsány a kriteriálně vyhodnoceny v příslušné kapitole B.I.5. Zpracovatelé dokumentace využívali jako podklady i řadu analýz a vztahujících se k některým alternativním způsobům „řešení“ zlepšení plavebních podmínek na dolním Labi. Na základě požadavku AOPK byla v rámci kapitoly B.I.5 „doplňku“ (WELL Consulting 2012) doplněno i posouzení regulačních úprav v kombinaci s vlnováním. Připomínka: 4
Připomínkující: Správa CHKO České středohoří Vypořádání: WELL Consulting, s.r.o. Pokud jde o posuzování varianty 1 a 1B, na rozdíl od zpracovatele spatřujeme variantnost v rozdílném umístění jezu (vzájemný posun o cca 100m) a nikoliv v přidání kompenzačních opatření u varianty 1B. Předmětem posuzování by měla být primárně vlastní výstavba jezu a její dopady resp. účinky vzdutí apod. Kompenzační opatření jsou pak nadstavbou a ve svém důsledku mohou být součástí jakékoliv varianty. Máme za to, že avizované kompenzace nevytvářejí sami o sobě jinou variantu. V daném případě jsou navíc kompenzační opatření mimořádně problematická a sporná – viz. bod V. níže. Vypořádání: S tímto tvrzením nelze souhlasit, protože variantnost spočívá v celé šíři projektu a veškerá zmírňující a revitalizační opatření jsou v případě varianty 1B již součástí záměru. Autor připomínky termín kompenzační opatření používá nevhodně, protože tato nejsou ve variantě 1B použita. Varianta 1B musí být z metodického hlediska posuzována jako celek a nikoli pouze její negativní vlivy. Takto by výsledky hodnocení nemohly být objektivní a je zarážející, že k tomuto orgán státní správy vybízí. Nepřísluší mu ani polemika o problematičnosti či spornosti opatření bez odborného zdůvodnění. Nelze souhlasit s tím, že je lhostejné, jak je v rámci záměru výstavby jezu řešena jeho migrační prostupnost, zda jsou nějak upraveny břehy ve vzdutí či zda pod jezem dojde k významnému či nevýznamnému záklesu hladiny vody v toku. Připomínka: Shrnutí k II.2. až II.3.: hodnocení EIA jsem nucen považovat za neúplné a nedostatečné, nevypovídající o skutečných územích a faktických dopadech záměru. Vypořádání: Tato připomínka vychází z neobjektivního přístupu SCHKO k dokumentaci. Postoj správy je podmíněn spíše emocionálně a na základě účelové argumentace NNO odmítajících stavbu jezu, než odborně. Zpracovatelé dokumentace opakovaně s pracovníky SCHKO jednotlivé výsledky průzkumů i aspekty dopadů záměru projednávaly a to i včetně již realizovaných experimentálních opatření. SCHKO nikdy v průběhu jednání nepředložila jasná zdůvodnění opřená o reálná data a vždy odkazovala na přírodní variabilitu prostředí a na principiální odpor vůči realizaci záměru.
II.4 Dostatečnost dokumentace z hlediska hodnocení vlivu záměru na faunu a floru Připomínka: Dokumentace EIA byla předložena k posouzení bez zásadních podkladových materiálů, např. kapitola 3.3.1 SP9 vychází a odvolává se na biologická hodnocení, která nejsou součástí EIA a nebyly ani nejsou na SCHKO ČS k dispozici (př. str. 22: „jak vyplývá z fytocenologických snímků“ – ovšem chybí informace, kde je najít…). Dále: „Floristické průzkumy identifikovaly dostatečně podrobně výskyt chráněných a ohrožených taxonů“ – lze se domnívat, že materiál také vychází z biologického hodnocení – v předloženém materiálu EIA jsou ovšem uvedeny částečné rozpory pouze zvláště chráněných druhů. Obdobné platí u fauny. Tvrzení zpracovatele jsou tak neověřitelná, nelze ověřit východiska dokumentace. Proces hodnocení pak postrádá smysl, navíc je takto vytvořen prostor pro zkreslenou interpretaci dat. Vypořádání: Tyto fytocenologické snímky jsou součástí primárních dat z biologických průzkumů VUV a dále z průzkumů zpracovatele hodnocení. Primární data z biologických průzkumů skutečně nejsou uvedena a to z důvodu ucelenosti a kompaktnosti textu a zachování jeho přiměřeného rozsahu. Metody provedených průzkumů, nebo odkazy na metodické publikace jsou součástí zpráv a studií provedených jednotlivými oborovými specialisty. Jednotlivé prováděné práce jsou v podobě závěrečných zpráv v textu dokumentace 5
Připomínkující: Správa CHKO České středohoří Vypořádání: WELL Consulting, s.r.o. citovány (např. str. 197 dokumentace EIA). Předmětné biologické průzkumy budou zveřejněny na webových stránkách Ředitelství vodních cest ČR. Připomínka: Není vypsán seznam lokalit u jednotlivých skupin organismů, kde probíhal průzkum, lze jen velmi obtížně dohledat v grafické podobě na P12 Vypořádání: Souhrnně na jednom místě seznam lokalit uveden není, u různých skupin organismů však lokality uvedeny jsou. Vzhledem k velice rozsáhlému množství údajů by sumární tabelární či mapové zobrazení bylo velice nepřehledné a nevhodné. Připomínka: Z formálního hlediska chybí (nebylo dohledáno) v seznamu literatury uvedení celého zdroje biologického hodnocení (Cibulka 2009) Vypořádání: Ano, stalo se tak nedopatřením, zdroj je citován v textu, v seznamu podkladů nedopatřením chybí, což je při 188 zdrojích nemilé, avšak snad pochopitelné. Připomínka: Dokumentace vždy nevychází z nejnovějších a dostupných údajů, zejména zoologických, což může zkreslovat a fakticky také zkresluje údaje o území a v konečném důsledku i hodnocení vlivu záměru na přírodní fenomény. Pro doplnění informací o výskytu cenných přírodních fenoménů bylo využito údajů z mapování biotopů a druhů z databáze AOPK ČR. Jedná se zejména o nálezová data z říční nivy řeky Labe a nejbližšího přilehlého okolí vymezené úsekem Hřensko-jez Střekov (Ústí nad Labem). Přestože tyto údaje z databáze AOPK ČR mají pouze doplňkový charakter ve vztahu k systematickým biologickým průzkumům, některá data (např. u netopýrů), naznačují, že dokumentace staví jen a právě na těchto doplňkových datech. K vyhodnocení dopadu záměru chybí relevantní data o výskytu druhu, která mají skutečný vztah k biotopu, mají vysokou bioindikační hodnotu a hodnocení se tak nemusí opírat o několik málo významných ZCHD, což vede ke zkreslení skutečného stavu (též následující bod). Vypořádání: Vliv záměru na netopýry bude marginální, i proto mu v přírodovědných průzkumech nebyla věnována tak rozsáhlá pozornost, jako jiným taxonům. Možné vlivy a dostupnost dat byly konzultovány i se zástupci AOPK ČR, kam SCHKO náleží. V rámci „doplňku“ (WELL Consulting 2012) byla tato data terénním průzkumem doplněna. Průzkumy byly v rámci zpracování „doplňku“ rozšířeny zejména o monitoring netopýrů, drobných zemních savců, ptáků, ryb, brouků, obojživelníků, vodních měkkýšů, vodních makrofyt, lužních porostů, invazních rostlin, vegetace náplavů, fytoplanktonu a fytobentosu v Labi i přilehlých tůních. Biologické hodnocení a následně Dokumentace EIA byly zpracovány na základě dat získaných zejména biologickými průzkumy, které byly zadány a hrazeny státem a zajišťovány rezortní výzkumnou institucí – VÚV TGM. Tato data byla dále doplněna, např. nálezovou databází AOPK, nebo dodatečnými cíleně zaměřenými průzkumy (makrozoobentos, botanika, fytocenologie apod.). Názory na komplexnost průzkumu nebo indikační význam jednotlivých taxonomických skupin se liší a jsou významně ovlivněny profesní orientací diskutujících (což je však v přírodních vědách běžné).
6
Připomínkující: Správa CHKO České středohoří Vypořádání: WELL Consulting, s.r.o. Připomínka: Postrádáme vyhodnocení vlivů a případný návrh kompenzačních opatření (pokud budou vůbec realizovatelná) u zvláště nechráněných druhů ze všech kategorií Červeného seznamu. Těmto druhům musí být věnována přinejmenším stejná pozornost jako ZCH druhům či druhům soustavy Natura 2000. Tento požadavek vyplývá ze znění §5 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. a dle názoru Správy s přihlédnutím k předpokládaným dopadům záměru na životní prostředí, je plně oprávněný resp. je v souladu se zákonem. Vypořádání: Na druhy červeného seznamu se nevztahují zákonné podmínky hodnocení jako na druhy ZCHD. Druhy červeného seznamu požívají v české legislativě ochranu dle ust. § 5, odst. 1, zák.č. 114/1992 Sb. Realizace záměru nepřesáhne zákonem stanovenou mez negativního zásahu do biotopů a populací těchto druhů, neboť nedojde až “k ohrožení těchto druhů na bytí nebo k jejich degeneraci, k narušení rozmnožovacích schopností druhů, zániku populace druhů” (viz ust. § 5, odst. 1, zák. č. 114/1992 Sb.) a mimo vlastní úsek vzdutí a výstavby plavebního stupně nebudou populace a biotopy těchto druhů dotčeny. Připomínka: U všech zvláště chráněných druhů organismů je nutné doplnit části popisu „Rozšíření“ o podrobnější hodnocení na úrovni jak ČR, tak regionu (UL kraj i CHKO České středohoří), dále uvést přesnější místo výskytu (ideálně přesné GPS souřadnice) ZCHD a těch druhů, které jsou v Červeném seznamu. Vypořádání: Taková míra přesnosti není vždy možná a často ani není pro daný záměr účelná. V podkladových datech je lokalizace nálezu vždy identifikováno obvyklým způsobem – což ne vždy jsou GPS souřadnice. Připomínka: Počet 229 taxonů vyšších rostlin zjištěných v území je poměrně nízký. Údaj považujeme za podhodnocený (znalosti odborných pracovníků Správy CHKO ČS nasvědčují přítomnosti až dvojnásobku uvedeného počtu taxonů v dotčeném území). Naopak u střevlíkovitých brouků je uváděno zjištění 245 taxonů, což reprezentuje 80% druhů známých z celého Českého středohoří. Údaje nutno konfrontovat s biologickým hodnocením a event. uvést na pravou míru. Vypořádání: Tento údaj vychází ze součtu druhů zjištěných v rámci fytocenologických snímků v nivě a na březích Labe, nejde samozřejmě o kompletní výčet druhů v území, což však není cílem hodnocení ani zdrojových průzkumů.
Fauna Připomínka: Bezobratlí – konstatujeme naprosto náhodný, zcela nedostatečný nebo nevhodný výběr taxonomických skupin ve vztahu k umístění všech dotčených lokalit a biotopů ve zvláště chráněných územích (CHKO LP a ČS) a také vzhledem k charakteru biotopů, které budou zasaženy (jen vodní a pobřežní biotopy). V daném území představují bezobratlí přitom největší a nejcennější skupinu organismů. Popis a hodnocení vlivu variant z hlediska velikosti a četnosti stanovišť /abundance, druhového spektra, diverzity a reprodukce populací/ rušení organismů, dotčení jejich stanovišť /omezení migrace živočichů a narušení říčního kontinua / jsou u periodicky obnažovaných štěrkopískových 7
Připomínkující: Správa CHKO České středohoří Vypořádání: WELL Consulting, s.r.o. náplavů a druhy bezobratlých na ně vázaných zcela nedostatečně. U nejvýznamnější skupiny ripikolních bezobratlých – střevlíků – není provedeno vyhodnocení vlivu ani u jediného konkrétního druhu, zatímco u motýlů, kde to v podstatě není potřebné, ano. Takovými to postupy dochází k bezpříkladnému zkreslení skutečného stavu. Vypořádání: Byly hodnoceny všechny zjištěné zvláště chráněné druhy bezobratlých vztažené k příbřežním a vodním biotopům vyhodnoceným na základě parametrů záměru PSD jako potenciálně ovlivněné. V hodnocení byly údaje z průzkumů i v případě střevlíkovitých brouků plně využity [49, 79]. Připomínka: (Střevlíkovití) brouci – u této skupiny plně platí všechny výše (u bezobratlých) uvedené atributy. Z řádu brouků by měly být každopádně zkoumány všechny skupiny mající vztah k výše jmenovaným vodním a pobřežním biotopům, tedy skupiny akvatické/semiakvatické (např. potápníci, vodomilové) a skupiny jejichž mnozí nebo i všichni příslušníci žijí jako specializovaní ripikolové (drabčící (Staphylinidae), zkoumaní střevlíci, specializovaní kovaříci (Elateridae), brouci z čeledi Heteroceridae, Dryopidae, Anthicidae, mono- a oligofágní nosatci (Curculionidae s. lat.) a mandelinky (Chryzomelidae s. lat., včetně Alticidae) žijící na rostlinách specializovaných na náplavy a pobřežní biotopy, atd…). Vzhledem k uvedenému je výběr jedné skupiny brouků (střevlíků) nedostatečný a nezdůvodnitelný, jako zdroj není ostatně uvedena ani zásadní práce o střevlíkovitých labských náplavech (Blažej 2007). Vypořádání: Při biologickém hodnocení není možné postihnout všechny skupiny ani vyhodnotit veškeré vyskytující se druhy dle všech možných přístupů. Je metodicky správné vybrat skupiny indikační a na základě jich pak činit obecné závěry. Tato metoda je běžně akceptovaná OOP u všech záměrů. Připomínka: Motýli – nevhodně zvolena skupina, bez užšího vztahu k vodním a pobřežním biotopům. Zbytečně naddimenzovaný průzkum oproti tomu, že jsou vynechány „stanoviště typizační skupiny“. Výskyt modrásků z rodu Phengaris (Maculinea) možno zdokumentovat v rámci výzkumu zvláště chráněných druhů (podobně jako u mravence a čmeláka, případně dalších málo významných druhů). Vypořádání: Modrásci se na pobřežních biotopech v dotčeném území vyskytují, což o jiných ZCHD motýlů známo není. Připomínka: Ryby – z ichtyologického hlediska patří dolní úsek Labe pro svůj přirozený charakter toku mezi nejhodnotnější v ČR (35 druhů ryb + mihule potoční). Stavba bude znamenat zásadní změnu biotopu. Pro porovnání složení rybí osádky ve stávajícím toku a potenciální rybí osádky ve zdrži PSD může být modelovým příkladem zdrž Střekovských zdymadel, čehož nebylo pravděpodobně využito (není toto z dokumentace patrné). Vypořádání: Konkrétní informace ke změně rybí obsádky – druhové pestrosti, dominance a početnosti jsou uvedeny v rámci samostatné přílohy SP3 v posudku Ing. Jurajdy. Plánovaný PSD se v mnoha ohledech od zdymadla ve Střekově liší (dvojnásobný rozdíl hladin i délka vzdutí, trojnásobný objem zdrže), což by se projevilo i v rozdílných vlivech na ichtyofaunu. Připomínka: 8
Připomínkující: Správa CHKO České středohoří Vypořádání: WELL Consulting, s.r.o. Plazy, obojživelníci – v dokumentaci a ani v podkladech není uvedena užovka podplamatá (Natrix tesselata) – KO druh, ačkoliv je známá z Nebočad, dále z Ploučnice – Benešov n. Pl., Františkov n. Pl. Ovlivnění jejího stanoviště spočívá především v zatopení retenčních hrází v Nebočadech. Obdobně chybí skokan štíhlý (Rana dalmatina) – SO, u obojživelníků je chybně vepsán čolek horský u latinského Triturus cristatus. Vypořádání: Užovka podplamatá nebyla recentně zjištěna, skokan štíhlý také ne, čolek horský je česky napsán skutečně chybně. Historické výhony u Nebočad trvale zaplaveny nebudou. Výhony u Boletic, které by byly záměrem dotčeny, budou navýšeny tak, aby byl současný charakter břehů zachován (viz popis zmírňujících a revitalizačních opatření na str. 118 a obr. 30 na str. 122). Připomínka: Ptáci – zcela nedostatečný je průzkum ptáků, autor se nezabývá okolností, že se jedná o významnou mezinárodní tahovou cestu a zimoviště vodních ptáků, chybí výsledky ze sčítání vodních ptáků. Ve vlastní dokumentaci i podkladech chybí druhy jako hohol severní, krkavec velký, skorec vodní, krahujec obecný, orel skalní, orel mořský, orlovec říční, moták pochop, koliha velká, chřástal kropenatý, ostralka štíhlá, kulík říční,… všechny zvláště chráněné ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb. Vypořádání: Některé z druhů jmenovaných v připomínce (př. hohol severní, krkavec velký, chřástal vodní) byly z blíže hodnocených druhů vyřazeny na základě toho, že jejich vazba k dotčeným biotopům byla vyhodnocena jako velmi volná. Průzkum ptáků byl v roce 2011 proveden a jeho výsledky jsou shrnuty v samostatné příloze SP09 „doplňku“ (doplňku posouzení v intencích biologického hodnocení) (WELL Consulting 2012). Připomínka: Savci – zde stejná disproporce jako u bezobratlých: hodnocení se opírá o úzký (a ještě neúplný) výčet několika zvláště chráněných druhů (např. veverka, plši), tj. druhům, které nemají k dotčeným biotopům žádný přímý vztah a vyhodnocení dopadu záměru na tyto druhy je v podstatě jen formalita. Vypořádání: Autor se skutečně zaměřoval téměř výhradně na ZCHD, k nimž se vztahuje zákonná podmínka hodnocení vlivů. Průzkum drobných zemních savců byl v roce 2011 proveden a jeho výsledky jsou shrnuty v samostatné příloze SP09 „doplňku“ (doplňku posouzení v intencích biologického hodnocení) (WELL Consulting 2012). Připomínka: Bobr evropský – není evidentně využito posledních údajů z výzkumů bobra na Labi (Ing. Aleš Vorel, PhD., ČUZ Praha) včetně údajů o kolísání populace. Chybí tak údaj o poklesu populace bobrů na řece Labi za posledních 5 let. Na straně 92 SP9 autor uvádí „Negativní vliv realizace záměru klesá v řadě variant od varianty 1 přes variantu 1A k variantě 1B, která nabízí nejširší možnosti pro vytvoření vhodné biotopové nabídky pro bobra“ – zde autor zcela opomíjí fakt, že nejcennější území pro bobra budou ovlivněna resp. zničena vzdutím (Nebočady, Boletice, ústí Ploučnice v Děčíně). Není vysvětleno, proč je z hodnocení vynechána nulová varianta. Vypořádání: Pro hodnocení byla použita data z monitoringu ze zimy 2009/2010 poskytnutá ing. Vorlem. Pozornému čtenáři dokumentace a vyhodnocení vlivů záměru na bobra evropského by neměla uniknout skutečnost, že stávající biotopy výskytu bobra nebudou v prostoru vzdutí "zničena", ale 9
Připomínkující: Správa CHKO České středohoří Vypořádání: WELL Consulting, s.r.o. dojde zde k částečné stabilizaci hydrických poměrů a k změně resp. posunu biotopů na úroveň vzdutí. Pokud budou včas provedena doporučovaná opatření na podporu potravních zdrojů bobra, nebude druh významně dotčen a bude schopen se novým podmínkám v řádu týdnů přizpůsobit. Současné poznatky o šíření bobra u nás dokládají, že bobr je vůči antropickým vlivům značně tolerantní, obsazuje nejen přirozené biotopy, ale i biotopy člověkem pozměněné nebo dokonce uměle vytvořené, přičemž klíčovým parametrem se jeví potravní nabídka. Ostatním vlivům se přizpůsobuje snadněji. Díky environmentálním opatřením ve vzdutí PSD lze předpokládat, že se v tomto území biotopové podmínky pro bobra výrazně zlepší. Připomínka: Vydra říční – na str. 93 SP9 autor u vydry říční uvádí „Vydra říční, resp. její populace v okolí záměru, je součástí početné německé populace a řeka Labe, resp. labský říční koridor, představuje důležitou migrační trasu, význam Labe jako trvalého biotopu vydry je však okrajový. Nejedná se však o jedinou migrační trasu, vydra často využívá terestrických migrací včetně přechodu přes rozvodnice. Databáze AOPK eviduje jeden nález pobytových stop z roku 2006, přesto je užívání dolního Labe, a zejména úseku pod Děčínem vysoce pravděpodobné. Na ostatní rušivé vlivy lidské činnosti je dosti odolná, významné riziko představuje střet vydry se silniční dopravou“. Databáze AOPK je nedostatečný zdroj údajů, evidentně nebyl udělán průzkum v terénu. Mgr. Václav Beran v práci Poledníková K., Poledník L. (2008) Mapování okrajového areálu rozšíření vydry říční (Lutra lutra) v ČR v roce 2008, uvádí, že řeka Labe je trvale obsazena vydrami po celé délce. Největším rizikem vedle staveniště jsou důsledky vzdutí (významnou roli hrají přirozené břehy, do kterých může dělat své nory, značná část těchto míst však po výstavbě VD bude zatopena a pro vydru zcela nepoužitelná). Navrhovaný tzv. velkokapacitní biokoridor považujeme za problematický a neověřený – viz též bod. III.3. níže Vypořádání: V textu hodnocení není vyvraceno, že se v území vydry vyskytují celoročně, pouze je zpochybněna funkce Labe jako trvalého biotopu, což neznamená, že sem vydra nechodí občasně, či pravidelně lovit. Autorovi textu však není znám údaj o rozmnožování vydry přímo v nivě dotčeného úseku Labe. Význam území pro druh však nebagatelizuje a realizaci záměru jednoznačně podmiňuje udělením výjimky Připomínka: Zavádějící a chybná je informace na str. 202 vlastní dokumentace …“mezi netopýry, z nichž žádný není k toku Labe a přilehlému dotčenému území pěvně vázán“. Právě tok Labe je biotopem řady druhů netopýrů – netopýra vodního (Myotis daubentoni), SO, loví nad vodní hladinou, úkryty duté stromy bř. porostů, netopýra rezavého (Nyctalus noctula), SO, vazba na břehové porosty a přilehlá panelová sídliště Boletice, Dobkovice, Děčín. Dále netopýra vousatého (Myotis mystacinus), SO, netopýra hvízdavého (Pipistrellus pipistrellus), SO, dutinový druh, netopýra řasnatého (Myotis natteresi), SO, štěrbinový druh – loví v pobřežní vegetaci, netopýra večerního (Eptesicus serotinus), SO, který je ve středohoří spíše sporadicky, obývá lesnaté oblasti vyšších poloh. Chybně zařazen netopýr velký (Myotis myotis) do kategorie SO, správně má být KO. Pro průzkum netopýrů v daném území byla zřejmě použita pouze nálezová databáze AOPK ČR, která však z daného území obsahuje především data ze sčítání netopýrů z letních a zimních kolonií a monitoringu panelových domů. Jedná se tedy o lokality Jakuby, Povrly, Roztoky, Děčín. Pokud nebyl proveden fyzický průzkum s ultrazvukovým detektorem, postrádá využití těchto údajů pro dané účely smysl. Vypořádání: Připomínka naráží na ne zcela přesné a částečně zkreslující data z databáze AOPK, která byla k hodnocení použita. Komplexnost těchto údajů pořizovaných státní institucí by měla být vázána na cyklická a systematická sledování. SCHKO je součástí AOPK ČR a do databáze by měla být zahrnuta 10
Připomínkující: Správa CHKO České středohoří Vypořádání: WELL Consulting, s.r.o. všechna programově pořízená data. Pokud jsou některé datové sady nacházející se v databázi metodicky pořízeny neúplně či nevhodně, není toto předmětem posuzování. Průzkum netopýrů byl v roce 2011 proveden a jeho výsledky jsou shrnuty v samostatné příloze SP09 „doplňku“ (doplňku posouzení v intencích biologického hodnocení) (WELL Consulting 2012). Flora Připomínka: Drobnokvět pobřežní – autor uvádí, že „příčinou katastrofálního ústupu tohoto druhu byla postupná kanalizace Labe a stabilizace vodní hladiny vybudování soustavy zdymadel na Labi…“ a dále, že „výskyt tohoto druhu je výrazně nepravidelný a závislý především na klimatických a hydrologických podmínkách konkrétního roku, což nelze ovlivnit úmyslným zásahem.“ Druh je vázán na zaplavování a obnažování, přesto je neodhadnutelné nebo zatím neznámé, kdy (často i kde) druh vyroste ve větším či menším počtu. Ve většině případů došlo k nárůstu populace v prvních letech po záplavách, tedy prudším zásahu a „odstřižení“ části bujné vegetace (Phalaris, Reynoutria, Impatiens a další) a obnažení štěrkopísků. Formulace o obecném výskytu druhu Corrigiola litoralis s max. početností 300 ks na několika kilometrovém úseku je zcela zavádějící a zlehčující. Říční náplav v ústí Ploučnice je v současnosti nejbohatší lokalitou druhu (počty kolísají kolem 120 ks). Výskyt je charakterizován roztroušeností a rozkolísaností. Roztroušený výskyt v menších populacích kolem toku je cennější a je známkou schopnosti druhu přežít (záměrem by byly tyto lokality prakticky všechny zničeny). V současnosti není známa ani zásoba semenné banky, stupeň klíčivosti a doba trvání klíčivosti. Zároveň nejsou známy mechanismy přenosu. Na základě těchto skutečností nelze plánovat nabídku uměle vytvořených lokalit a předpokládat, že tyto lokality budou stejně kvalitní jako přírodní. Z obecně platných názorů je počet jedinců potřebný pro zachování populace a existence druhu na spodní hranici tohoto počtu. Jedná se však o obecnou zkušenost, kterou je potřebné studiem druhu aplikovat pro každý druh zvláště. Závislost kolísání vodní hladiny právě podtrhuje důležitost zachování přirozenosti vodního toku řeky Labe. Není jasný vliv pouhého střídavého obnažování, které vyplývá ze zmírňujících opatření. Zmírňujícím opatřením lze nazvat tato opatření „de jure“ , ale de facto dojde k vytvoření náhradní, umělé lokality, prakticky bez souvztažnosti (mimo dodaného či odhrabaného relativně původního štěrku a nad s technicky zajištěným střídavým obnažováním) – ovšem, v lokalitách, kde druh nikdy nebyl a není vůbec jasné, zda zde vůbec bude růst a proč by zrovna zde měl růst (soudě dle úrovně prozkoumanosti druhu) – či zda dojde spíše k plošnému rozšíření bahenní vegetace s Rorippa sp. apod. V materiálu by se vzhledem ke vzácnosti druhu měly objevit přesné lokality spolu s počty v jednotlivých letech (alespoň za posledních 10 let) a zároveň srovnání situace s průběhem vyšších vod (čili větších přírodních zásahů ve „prospěch“ tohoto druhu a zároveň důslednější a hlubší porovnání s navrženým střídavým obnažováním. Zároveň není zhodnoceno, jak účelná a riskantní jsou navržená kompenzační opatření vzhledem k jejich potenciálnímu úspěchu či neúspěchu. Např. v případě ústí Ploučnice dojde k přímé likvidaci jednoho z mála stabilních nalezišť druhu. Současné ústí Ploučnice v některých letech relativně silným výskytem drobnokvětu pobřežního x nové zaústění Ploučnice a „splnění funkce části výhonů jako stanoviště nahrazující štěrkové náplavy“. Výhony dle dosavadních zkušeností snad nahrazují bahnitou pobřežní vegetaci (mělčiny, laguny apod.) s rozšířením druhu Phalaris, místy i s vzácnými druhy jako Butomus umbellatus, ale těžko si představit ve výhonech či na okrajích proplavované funkční štěrkopísky. Pokud jde o avizovanou revitalizaci ústí Ploučnice (s vytvořením 6m široké, obnažované pláže o sklonu 1:20), z dokumentace není patrné, jak bude fakticky a organizačně zajištěno její fungování coby občas proplavovaného štěrkopískového náplavu při rozdílné průměrné výšce hladin pouhých 30 cm. Proplachování je nutné z hlediska vodohospodářů považovat přinejmenším za druhotné,
11
Připomínkující: Správa CHKO České středohoří Vypořádání: WELL Consulting, s.r.o. protože v první řadě musí řešit situace, které jsou pro ně ze zákona i norem povinné, rozhodně ne proplachování drobnokvětu. Populace drobnokvětu není závislá navíc na pouhém proplachování umělým střídáním výšky hladiny, ale i na záplavy, prudší zásahy. Bez těchto zásahů se postupně změní navrhované náhradní opatření v nefunkční „zařízení“ s hustými porosty Phalaris, Reynoutria, Impatiens a dalších druhů, klasifikovaných spíše jako vegetace bahnitých substrátů (jak nakonec vyplývá ze situace ve Valtířově, Velkém Březně a jinde). Vypořádání: Obecným výskytem je myšlen výskyt na všech substrátově a prostorově vhodných stanovištích. Z dat z posledních let je zřejmé, že populace tohoto druhu je schopna dosáhnout dostatečných počtů na jednotlivých místech výskytu a to v počtech desítek až stovek druhů. Zjišťovaná početnost populace jednoznačně souvisí s hydrologickým režimem Labe v jednotlivých letech, s obnažováním či neobnažováním říčních náplavů - viz srovnání početnosti v roce 2008 a 2010. Provedené biologické průzkumy (Slavík, Chvojková) uvádí v letech 2005 – 2007 pouze sporadický a vzácný výskyt drobnokvětu, naopak hydrologicky chudý rok 2008 byl na nálezy bohatý a lze mluvit o stovkách jedinců v posuzovaném úseku (Hřensko – Ústí n. L.), zatímco v roce 2009 byli zjištěni pouze jedinci a ve vodném roce 2010 nebyl druh zjištěn vůbec. Pro výskyt druhu je klíčovým faktorem hydrologická situace v druhé polovině vegetační sezóny. Tvrzení, že uměle vytvořené lokality se nebudou chovat obdobně nebo stejně jako lokality přírodní není podepřeno žádným věcným argumentem. Některá "přírodní" stanoviště vznikla na starých plavebních stavbách (viz výhony Nebočady). Zkušenosti správce toku potvrzují, že na antropogenně vytvořených plážích roste drobnokvět hojně (ústní sdělení J. Macha 2011). Důležitý je v této souvislosti nález drobnokvětu na umělé pláži v Jakubech v roce 2011, který je uveden v samostatné příloze SP09 „doplňku“ (doplňku posouzení v intencích biologického hodnocení) (WELL Consulting 2012). V úseku vzdutí PSD, kde nebude docházet k přirozenému režimu kolísání vodní hladiny v řece a přirozeným proudovým podmínkám, lze očekávat, že štěrkové pláže, které zde budou nově vytvořeny, nebudou zcela stejného charakteru jako přirozené náplavy v současném toku. Výskyt zmíněných vytrvalých a invazních druhů (Phalaris, Reynoutria, Impatiens ) však na ploše pravidelně (byť uměle) zaplavovaných pláží vzhledem k nevhodným ekologickým podmínkám pro tyto druhy nelze očekávat také. Vzhledem k předpokládanému vyššímu zastoupení jemnozrnné frakce na vytvořených plážích je tedy reálný posun složení vegetace ve prospěch druhů tuto frakci preferujících, mezi nimiž jsou i druhy velmi významné (tento jev by např. mohl znamenat znovuobjevení kriticky ohroženého druhu Pulicaria vulgaris v území, rozvoj vzácnějších druhů jako Cyperus fuschus, nebo Limosala aquatica apod). Na základě předpokládaného vývoje tohoto stanoviště lze také uvést, že vegetačně (na úrovni svazů) by nemělo oproti současné vegetaci zdejších štěrkových náplavů dojít k významnější změně. Určitou změnu však lze očekávat v druhovém složení, což ale neznamená, že nutně musí jít o změnu k horšímu. Pro drobnokvět budou nepochybně vhodné pláže vzniklé pod PSD a nad hranicí vzdutí (Jakuby, plážování). Připomínka: Potočnice lékařská – v úseku dolního Labe (myšleno z českého pohledu na Labe) „je druh rozšířen v prostoru tůní a lagun za výhony v oblasti Ústí nad Labem – Střekov a v okolí Svádova a Valtířova. Dále po toku druh zjišťován v ojedinělých výskytech až po Hřensko…“ V kontrastu s tímto tvrzením další věta: „Vzhledem k relativní hojnosti druhu na dolním Labi lze u něj očekávat rozšíření i do nově vzniklých stanovišť v příbřežní zóně… …a to především v plochách navržených revitalizačních a zmírňujících opatření.“ Ty plochy jsou navrženy přímo pro tento druh s potřebnými parametry? Druh se přirozeně mírně šíří bez potřeb různých úprav, bývá přehlížen i zaměňován. „Jednotlivé varianty nemají přímý nebo nepřímý vliv na jednotlivé lokality výskytu“ – 1. druh tedy opět není 12
Připomínkující: Správa CHKO České středohoří Vypořádání: WELL Consulting, s.r.o. hodnocen jako relativně hojný (kontrast s tvrzením uvedeným výše); 2. zpětné vzdutí – není jasné, kam až zasáhne…. Vypořádání: Určité partie nově vytvořených biotopů budou vyhovovat nárokům potočnice a ta se zde může uchytit. Charakter náplavů ve vzdutí bude oproti současným říčním náplavům spíše jemnozrnnější. Vhodná stanoviště budou vytvořena zejména v ústí Ploučnice a v levobřežní části nad jezem. Připomínka: Kostival český (ohrožený druh) – „uvedená lokalita je na pokraji vzdutí jezového stupně a druh by neměl být významně ovlivněn. Otázkou zůstává situace za zvýšených průtoků, které díky zpětnému vzdutí zde budou dosahovat jiných parametrů než dosud.“ Co tedy znamená „by neměl být významně ovlivněn…?“ Dále chybí údaj, kolik jedinců zde bylo v průběhu průzkumu nalezeno. Vypořádání: Informace o počtu nalezených jedinců nebyla v podkladu, ze kterého autor čerpal uvedena, kostival se na uvedené lokalitě již pravděpodobně nevyskytuje a proto "by neměl být významně ovlivněn". Připomínka: Kolísání hladiny – nejsou dořešeny a dostatečně vysvětleny otázky vlivu kolísání hladiny ve zdrži v různých souvislostech resp. ve vzájemné provázanosti (řízené kolísání hladiny za účelem dosažení simulace přirozeného chodu toku v průběhu roku – součást kompenzačních opatření, převod zvýšených průtoků, vlnování, zabezpečení nátoku na VE, promývání uvažovaného slepého ramene Ploučnice,…). Kolísání hladiny je přitom limitujícím faktorem (ať již v pozitivním nebo negativním slova smyslu) fungování říčních ekosystémů. Není vysvětleno, jakým způsobem bude kolísání hladiny (ve všech svých souvislostech) organizačně a technicky zajištěno, není zřejmá vymahatelnost opatření, kontrolovatelnost apod., ač se jedná o zásadní princip fungování části kompenzačních opatření. Vypořádání: Manipulaci na vodním díle určuje manipulační řád a musí být zakotveno v právně závazném vodoprávním rozhodnutí (viz str. 335 dokumentace EIA). Orgány ochrany přírody mají možnost uplatnit svoje požadavky při jeho zpracování. Technicky bude kolísání hladiny zajištěno snižováním či zvyšováním jezových polí či průtoku MVE, tak jak je popsáno na str. 129 dokumentace EIA a zejména v závěru kapitoly B.I.6 „doplňku“ (WELL Consulting 2012). Připomínka: Materiál obsahuje řadu nepřesností, vnitřních rozporů a nevyřešených otázek, často velmi zásadního charakteru. Tyto nedostatky, rozpory apod. je nezbytné odstranit. Krom již výše uvedených jako další příklad uvádíme nevyřešenou otázku ovlivnění PP Nebočadský luh. Dokumentace konstatuje: „V územním kontaktu je realizace záměru pouze s maloplošným zvláště chráněným územím Přírodní památky Nebočadský luh, která leží nad horním koncem vzdutí plavebního stupně. Výstavbou a provozem plavebního stupně nebude území Přírodní památky ovlivněno.“ V kontrastu s tím: „Otázkou zůstává situace za zvýšených průtoků, které díky zpětnému vzdutí zde budou dosahovat jiných parametrů než dosud.“ Jaký je tedy odhad těchto zvýšených průtoků a hladiny a skutečné možné ovlivnění PP Nebočadský luh? Hydrodynamické vzdutí končí dle dokumentace v řkm 749,20, tedy právě v prostoru PP Nebočadský luh (PP tedy není nad horní hranicí vzdutí, jak tvrdí dokumentace.
13
Připomínkující: Správa CHKO České středohoří Vypořádání: WELL Consulting, s.r.o. Vypořádání: V případě PP Nebočadský luh dojde k okrajovému efektu hydrodynamického vzdutí. Zejména je však důležité, že hydrodynamické vzdutí zde znamená zvýšení v řádu jednotek centimetrů a zachování současných rychlostí proudu. Tato problematika je podrobně popsána v samostatné příloze SP09 „doplňku“ (doplňku posouzení v intencích biologického hodnocení) (WELL Consulting 2012). Připomínka: Shrnutí – předložené hodnocení vlivu záměru na faunu a flóru považujeme za nedostatečné a neúplné. S ohledem na rozsah a charakter nedostatků je nezbytné hodnocení v uvedeném smyslu doplnit, dopracovat resp. seriozně vyhodnotit. Za zásadní považujeme v intencích výše uvedených poznámek a připomínek 1) doplnění výchozích biologických průzkumů, 2) doplnění průzkumů o skupiny s jasnou afinitou k dotčeným biotopům a jejich vyhodnocení /případně znovu vyhodnocení v rámci dokumentace včetně skupin organismu zvláště nechráněných, avšak zařazených do červeného seznamu, ve vazbě na §5 zákona č. 114/1992 Sb., 3) vysvětlení rozporů v tvrzeních, nejasnosti, doplnění opomenutých resp. nevysvětlených vlivů atp. Vypořádání: 1) Biologické průzkumy jsou dostatečné, pro potenciálně dotčené území záměrem byla prováděna řada monitorovacích a průzkumných programů, z nichž nejrozsáhlejší zpracovávala rezortní instituce MŽP – VÚV TGM v.v.i. Tyto průzkumy byly v roce 2011 dále doplněny na základě požadavků OOP. 2) Druhy červeného seznamu požívají v české legislativě ochranu dle ust. § 5, odst. 1, zák.č. 114/1992 Sb. Realizace záměru nepřesáhne zákonem stanovenou mez negativního zásahu do biotopů a populací těchto druhů, neboť nedojde až “k ohrožení těchto druhů na bytí nebo k jejich degeneraci, k narušení rozmnožovacích schopností druhů, zániku populace druhů” (viz ust. § 5, odst. 1, zák. č. 114/1992 Sb.) a mimo dotčené území nebudou populace a biotopy těchto druhů dotčeny. 3) Konkrétní připomínky jsou vypořádány výše.
III. Hodnocení dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb. Vyhodnocení vlivu záměru na lokality soustavy Natura 2000 a evropsky významné druhy považujeme za nedostatečné a nemůžeme vyslovit souhlas s jeho závěry. Za zásadní považujeme tyto momenty: Připomínka: Chybí hodnocení vlivů varianty 0. Vypořádání: Posouzení nulové varianty je obsaženo zejména v posouzení vlivů záměru na zákonem chráněné zájmy ochrany přírody (původní dokumentace i „doplňku“ – WELL Consulting 2010 a 2012) a v samotné dokumentaci či „doplňku“, kde je podrobně popsáno riziko postupující ruderalizace a invaze neofytů vážně ohrožující dochovaný stav přírodního prostředí v zájmovém území. Hodnocení varianty 0 není v rámci „naturového“ hodnocení metodickými pokyny vyžadováno a tato připomínka tedy nemá žádnou zákonnou ani metodickou oporu.
14
Připomínkující: Správa CHKO České středohoří Vypořádání: WELL Consulting, s.r.o. Připomínka: Do bonusů varianty 1B jsou automaticky započítávána kompenzační opatření, ačkoliv předmětem posouzení by měl být vliv vlastní stavby jezu na EVL resp. EVD. Kompenzační opatření lze chápat jen a pouze jako opatření zmírňující dopad záměru jako takového. Zde podotýkáme, že zahrnutí rybího přechodu aj. opatření k zajištění propustnosti příčné překážky v toku jen nutno považovat za její běžnou součást a nikoliv nadstandard. Vypořádání: Pojem kompenzační opatření používá autor připomínky v přeneseném významu, přičemž v záměru varianty 1B hovoříme zcela jasně o zmírňujících a revitalizačních (resp. environmentálních) opatřeních, která jsou nedílnou součástí projektového řešení. Pokud tato opatření do jisté míry přinášejí pozitivní dopady v potenciálně dotčeném území, je zcela nepochybné, že jsou to dopady vlastního záměru. Parametry migračního zprůchodnění jezu ve variantě 1B pomocí by-passu a dvou rybích přechodů je nadstandardní ve srovnání s podobnými projekty v ČR i v Evropě. Míra negativního vlivu PSD na soustavu N2000 je velmi pečlivě posouzena ve zcela novém „naturovém“ hodnocení, které tvoří samostatnou přílohu SP04 „doplňku“ (WELL Consulting 2012). Na zpracování tohoto posudku se podílelo celkem pět autorizovaných osob. Zde jsou odděleně hodnoceny negativní vlivy záměru a potencionální pozitivní vlivy environmentálních opatření. Připomínka: Bobr evropský, vydra říční K otázce snižování rizika efektu migrační bariéry pro EVD Castor fiber albicus ve vazbě na navržený biokoridor, bodové hodnocení jako mírně negativní (-1): I při zohlednění vysokého stupně synantropizace u EVD Castor fiber je nutno upozornit na fakt, že populace Castor fiber albicus (německé, pravděpodobně autochtonní populace) nezasahuje v regionu Dolního Labe výše než po hranice Svádova, tj. jiné znamená, že druh popisovaný jakožto vysoce schopný migrant (nejen vodní cestou, ale i po souši), nezdolá ústeckou migrační bariéru v podobě Střekovských zdymadel a přilehlého území (silnice, železnice, zástavba). Výstavba PSD vnáší do celého projektu riziko negativního ovlivnění populace bobra na základě nevyzkoušeného terestrického biokoridoru. V případě snížené či plné nefunkčnosti průchodu hrozí riziko negativního ovlivnění populací ve vzniklém úseku v nadjezí na základě snížené či absentující migrační propustnosti. V místě výstavby PSD má údolí úzce profilovaný charakter antecedentního původu. Samotná řeka je pro suchozemské migranty uzamčena na levobřežní straně železničním koridorem a silnicí, která je rovněž i cyklostezkou, na pravobřežní straně poměrně frekventovanou silnicí na Hřensko. Nutno také zohlednit fakt blízké zástavby (hranice intravilánu města Děčína), který bude mít pro migranty rovněž negativní dopad v podobě těžko propustného území městské okrajové zástavby. Bobr zde v případě nefunkčnosti biokoridoru narazí na stejnou migrační bariéru, jako je tomu na Střekovských zdymadlech. Plavební stupeň se pro něj v případě nefunkčnosti biokoridoru stane nepřekonatelnou překážkou. Pravděpodobná bude snaha o překonání migrační bariéry jinou cestou, kde může docházet ke kolizi s automobilovou či železniční dopravou. S výstavbou PSD rovněž dojde k navýšení vodní hladiny a zatopení stanovišť bobra (labský druh nestaví hráze, ale vyhledává vyvýšené břehy – náplavy, kde si hloubí své obydlí) s negativním ovlivněním populací v nadjezí EVL Dolní Ploučnice, PP Nebočadský luh, Svádov, Malé Březno. Kompenzační opatření v podobě umělých říčních teras nevyzkoušena stejně jako terestrický biokoridor. Chybí aktuální údaje (Ing. A. Vorel) o slábnutí populace v prostoru Hřensko-Svádov, nutno doplnit – údaje jsou rozhodné pro reálné vyhodnocení vlivů záměru na populaci druhu. K otázce snižování rizika efektu migrační bariéry pro EVD Lutra lutra ve vazbě na navržený biokoridor, bodové hodnocení jako mírně negativní (-1): 15
Připomínkující: Správa CHKO České středohoří Vypořádání: WELL Consulting, s.r.o. Ovlivnění populací v nadjezí stejně jako u bobra (úzce profilovaný labský kaňon s přilehlou zástavbou a po obou březích „oříznutý“ dopravní infrastrukturou – silnice, železnice). Výstavbou PSD dojde shodně jako u bobra k negativnímu ovlivnění šíření německé metapopulace vydry říční do EVL Dolní Ploučnice a EVL Horní Kamenice na území CHKO České středohoří, kde je vydra vlajkovým druhem. S ohledem na migrační schopnosti vydry zdolávat migrační trasy i přes rozvodnice je nutno zohlednit fakt, že Labský kaňon je a zatím zůstává pro šíření německé metapopulace migračním biokoridorem č. 1 (nejsnazší cesta). V případě výstavby PSD a snížené funkčnosti či úplně nefunkčnosti aquatické a terestrické migrační cesty dojde ke snaze druhu překonat překážku náhradní cestou. Vydra se dostane nevyhnutelně do střetu s železnicí a silniční dopravou. Shrnutí: U varianty 1B na základě tzv. nadstandardně technicky řešených migračních biokoridorů (terestrického a dvou aquatických) konstatuje dokumentace pro EVD (Lutra lutra, Castor fiber, Salmo salar) mírně negativní ovlivnění s celkovým závěrem hodnocení dle § 45i, že celkový záměr PSD dle varianty 1B neovlivní celistvost EVL Labské údolí ani ostatní evropsky významné lokality. S CHKO ČS na základě výše uvedených argumentů, které se vztahují k EVD Castor fiber a Lutra lutra, zastává názor, že záměr může mít výrazně negativní vliv na velikost populace druhů a možnosti jejich migrace, jak v rámci dotčeného území, tak mimo něj. Kompenzační opatření v podobě říčních teras jsou nevyzkoušena stejně jako terestrický biokoridor. Chybí příklady obdobných úspěšných řešení odjinud, považujeme za nezbytné toto doložit do dokumentace. Vypořádání: Migrační prostupnost PSD nelze v žádném případě srovnávat se Střekovským jezem obehnaným překážkami, které v případě PSD nemají obdoby. Prostupnost zejména po levém břehu bude velmi podobná současnému stavu a migrační potenciál pravého břehu je v současnosti vzhledem k areálu překladiště Loubí velmi omezený. Přesto je na pravém břehu navržen takový biokoridor, aby terestrickou migraci umožňoval. Nemá smysl uvádět příklady úspěšných řešení odjinud, protože každé řešení je specifické. Míra negativního vlivu PSD na migrační prostupnost pro bobra a vydru je posouzena ve zcela novém „naturovém“ hodnocení, které tvoří samostatnou přílohu SP04 „doplňku“ (WELL Consulting 2012). Připomínka: Vliv na stanoviště 3270 (hodnoceno jako mírně negativní vliv u varianty 1 a mírně negativní až nulový i varianty 1B): Stanoviště 3270 představuje v rámci ČR jeden z nejvzácnějších a nejohroženějších biotopů. Na řece Labi je cca 6-7 ha tohoto stanoviště, vzdutí PSD přitom zničí až 50% z této rozlohy, pod jezem (tedy mimo CHKO ČS) je naopak ohroženo poklesem hladiny. Okolnost, že tato stanoviště na území CHKO ČS jsou mimo území EVL Labské údolí nepovažujeme za směrodatnou pro jakékoliv zmírnění hodnocení vlivů záměru na toto stanoviště. Původně navržená EVL Labské údolí (tj. včetně území nad jezem) byla účelově upravena, stejně kvalitní biotopy jsou i mimo EVL Labské údolí. Labské údolí nad Děčínem tedy není součástí EVL Labské údolí nikoliv z důvodu nižší kvality biotopů, ale na základě připomínek Ministerstva dopravy kvůli potenciální kolizi s labským plavebním stupněm (Hošek, Drábková, Dostálová, Ochrana přírody 2010/1). S ohledem na dopad záměru na toto stanoviště (vliv nelze eliminovat a to ani uváděnými kompenzačními opatřeními – k tomu více též bod V.), nelze souhlasit s uváděným hodnocením vlivu resp. významnosti vlivu na toto stanoviště. Vypořádání: Toto stanoviště nebude v EVL Labské údolí dotčeno, stávající říční náplavy pod PSD nebudou zasaženy a revitalizačními opatřeními se jejich plocha zvětší. Stávající říční náplavy nad tělesem PSD leží mimo EVL Labské údolí. Zásadní je skutečnost, že stanoviště 3270 bylo AOPK chybně vymapováno, což je 16
Připomínkující: Správa CHKO České středohoří Vypořádání: WELL Consulting, s.r.o. popsáno a upřesněno v rámci nového „naturového“ hodnocení, které tvoří samostatnou přílohu SP04 „doplňku“ (WELL Consulting 2012). Dokumentace EIA musí respektovat aktuální stav ochrany přírody dle platné legislativy, a tak i činí. Účelem dokumentace EIA k určitému záměru není v žádném případě poskytovat komentář k procesu implementace soustavy N2000 v České republice. Z dostupných informací však vyplývá, že rozšíření EVL nad Děčín nebylo schváleno na základě analýzy českými odbornými a legislativními institucemi. Připomínka: Kumulativní vlivy – hodnocení kumulativních vlivů považujeme za nedostatečné. Omezuje se na zdůraznění migrační prostupnosti území, avšak nedůsledně. Kumulativní vlivy jsou, vyjma ryze koncepčních záležitostí, hodnoceny na úrovni připravovaných protipovodňových opatření na řece Labi a stavby MVE Březiny na Ploučnici. Další možné vlivy, tj. další záměry v místě ve vazbě na tok Labe v minulosti projednávané a tedy i nadále potenciálně realizovatelné, nejsou do kumulativních vlivů zahrnuty (např. stupeň Malé Březno). Opominuto je cílové řešení zlepšení plavebních podmínek na Labi v úseku Ústí nad Labem – Děčín vůbec, ačkoliv předložený záměr je deklarován jako součást akce „Zlepšení plavebních podmínek na Labi v úseku Ústí nad Labem – státní hranice ČR/SRN.“ Nehodnotí se dále kumulativní vlivy ani všech v rámci záměru uvažovaných dílčích opatření na toku vzájemně (kumulace vlivů jednotlivých opatření zajišťující kolísání hladiny, ať již pro účely plavby či v rámci kompenzačních opatření, převedení povodňových průtoku apod.) Vypořádání: Je hodnocen záměr, tak jak byl oznámen a zadán vládou investorem, a to na základě usnesení Vlády ČR č. 337/2005 ze dne 23. března 2005. Strategickým cílem záměru je napojit ČR celoročně pomocí vodní dopravy na rozvinutou síť vnitrozemských vodních cest v západní Evropě a na námořní dopravu. Není znám žádný aktuální záměr pro úsek Boletice - Střekov a proto ho nemůže zpracovatel EIA hodnotit. Hodnoceny jsou všechny vlivy vyplývající z jednotlivých dílčích částí záměru, tedy jak z technického řešení naplňujícího zadání (napojit ČR celoročně pomocí vodní dopravy na rozvinutou síť vnitrozemských vodních cest v západní Evropě a na námořní dopravu), tak ze zmírňujících a revitalizačních opatření a navržených managementových zásahů ve vzájemné souvislosti. Způsob převedení povodňových průtoků přes PSD nevyvolá žádný negativní důsledek ve srovnání se současným stavem, což bylo prokázáno modelovými výzkumy.
IV. ÚSES Připomínka: Záměr je umístěn do prostoru NRBK K8 (vodní a nivní osa), vodní NRBK plní zároveň F-ci NRBC. Předpokladem funkčnosti biokoridoru je zachování migrační prostupnosti pro organismy a zachování přírodních a přírodě blízkých ekosystémů. Realizací záměru dojde k oslabení ekologické stability ekosystému (dopad na životní i migrační poměry v celé délce toku – zpomalení proudu, větší sedimentace, vzdutí apod.) Dtto. Lokální biocentrum „ústí Ploučnice“, kde se předpokládá zcela nové uspořádání v rámci kompenzačních opatření. Vypořádání: Migrační prostupnost toku a zmírnění bariérového efektu příčné stavby je řešena nad rámec požadavků českých oborových norem. Technické řešení stavby se plně přizpůsobilo požadavkům na realizaci zmírňujících opatření v plném rozsahu. Pro výrazně migrující druhy ryb bude migrační prostupnost zachována. Zůstanou zachovány přírodní a přírodě blízké biotopy, a to i ve vzdutí stupně, pouze se pozmění některé jejich charakteristiky. Modelové výzkumy však dokazují, že změny 17
Připomínkující: Správa CHKO České středohoří Vypořádání: WELL Consulting, s.r.o. rychlostního pole a návazně změny v sedimentaci nebudou významné a zdrž zachová svou silnou průtočnost (viz kapitoly B.I.4 dokumenatce EIA i „doplňku“ (WELL Consulting 2010, 2012). Lokální biocentrum ústí Ploučnice bude oproti dnešnímu stavu pozměněno z hlediska proudnosti vzdutím nadjezí, ale zároveň zde budou provedena rozsáhlá revitalizační opatření, která rozšíří plošně i biotopově dnes omezeně fungující biocentrum. Zlepší se tak podstata jeho fungování a význam v ÚSES.
V. Kompenzační opatření Varianta 1B kalkuluje s kompenzačními opatřeními, jejichž účelem je vytvoření některých náhradních biotopů či s opatřeními směřujícími ke zlepšení stavu některých stávajících biotopů. Připomínky v obecné rovině Připomínka: Uvažovaná kompenzační opatření s ohledem na tragický a nevratný dopad záměru na relativně přirozený tok Labe považuje Správa CHKO České středohoří za nedostačující a to jak co do územního vymezení realizace kompenzací (dopad záměru přesahuje dokumentací řešené území), tak co to typu a rozsahu konkrétních opatření. Vypořádání: Rozsah navrhovaných opatření rozsáhlejším dán především prostorovými limity umístěním v intravilánu Děčína a kaňonu Labe. Přesto však svým rozsahem výrazně převyšují dotčené biotopy, z nichž některé jsou současnou nesystematickou péčí či její absencí degradované. Připomínka: Kompenzační opatření jsou založena na pouhé hypotéze resp. předpokladu, že budou fungovat. Na rozdíl od zpracovatele dokumentace musíme prohlásit, že využitelnost a potenciální fungování opatření nejsou v místě ověřeny (v praxi provedené experimentální plážování u Jabub resp. jeho sledování je dosud krátkodobé – cca 1 rok, údaje tedy nemohou mít zatím naprosto žádnou vypovídací hodnotu), není ani uveden příklad obdobných, dlouhodobě ověřených a funkčních řešení odjinud. Je nezbytné doložit účinnost opatření z jiných lokalit, realizace kompenzačních opatření bez ověření jejich účinnosti je nepřijatelným a zcela bezpříkladným hazardem, a to zvláště za situace, že záměr reprezentuje v prostoru vzdutí totální likvidaci stávajících stanovišť některých cenných druhů organismů a radikální a nevratné změny v hydrodynamice toku. Pro účely ověření potenciální funkčnosti některých opatření se nabízí „cvičný terén“ na vzdutém úseku nad Střekovským zdymadlem; ostatně Střekovské zdymadlo a jeho zdrž jsou modelovým příkladem (v negativním slova smyslu) vlivu vzdutí na charakter a biotu této části Labe. Vypořádání: Pro tuto námitku nebyly vzneseny žádné relevantní odborné argumenty. Dokumentace předpokládá na základě odborných dostupných informací, že se biotopy budou vyvíjet na základě definovaných parametrů a že ve střednědobém horizontu budou opatření plně funkční. Praktický příklad funkčnosti navržených opatření není třeba hledat v zahraničí, ale leží přímo v dotčené oblasti. Autoři při své dlouholeté praxi mají zkušenosti s vývojem říčních, pobřežních i aluviálních ekosystémů po katastrofických povodních v roce 1997 na Moravě a v roce 2002 v Čechách a konkrétně i v dotčeném úseku Labe. Navíc původní "přirozené" biotopy jsou pouze sukcesně vyvinuté původní zcela jinak využívané či pozměněné plochy (viz např. historické fotografie, let. snímky atd.). Názorně je toto uvedeno v příloze 2 samostatné přílozhy SP04 „doplňku“ (nové „naturové“ hodnocení) (WELL Consulting 2012). 18
Připomínkující: Správa CHKO České středohoří Vypořádání: WELL Consulting, s.r.o. Zmírňující a revitalizační opatření byla proto mimo jiné navržena na základě pozorovaného vývoje stanovišť na "stárnoucích" plavebních stavbách. Využití těchto znalostí a navržený účelový management vytváří podmínky pro rychlejší vývoj těchto nových stanovišť žádoucím směrem. Důležitým signálem je nález drobnokvětu na umělé pláži v Jakubech v roce 2011 – viz SP09 „doplňku“. Návrhy na srovnání se situací nad VD Střekov jsou bohužel pouze ironickými poznámkami, protože obě díla jsou technicky i provozně výrazně odlišná a odlišné budou i dopady jejich vybudování. Připomínka: I pokud by kompenzační opatření byla realizována v souběhu s výstavbou vlastního jezu, jejich funkčnost by byla oproti dokončení výstavby jezu zásadním způsobem zpožděna, a to možná až v řádech desítek let. Nebyla by zachována kontinuita původních a tzv. náhradních stanovišť, kompenzační opatření by se tak zcela minula účinkem a postrádala by smysl. Vypořádání: Především nejde o kompenzační opatření. V tom spočívá základní omyl autora vyjádření. Jejich funkčnost nemůže být v řadě případů zajištěna před realizací záměru, protože jsou pevně vázané na podmínky vzdutí a další prvky záměru. Stejně jako úzké údolí Labe nabízí omezený prostor pro revitalizační zásahy, tak ze stejného důvodu bude záměrem dotčena jen malá plocha přírodních stanovišť, navíc maximum plochy a vlivů zasahuje do intravilánu města Děčína. Řada z opatření (plážování břehů, tůně a laguny či břehové výhony) budou funkční neprodleně po realizaci a napuštění zdrže VD Děčín a jejich sukcese i osídlení bude rychlé (sezónní). Více je k tomuto uvedeno v kapitole D.II „doplňku“ (WELL Consulting 2012). Připomínka: Je zcela opomenuta otázka následné a dlouhodobé (de facto trvalé péče) o realizovaná kompenzační opatření (např. čištění od sedimentů a jejich ukládání, likvidace geograficky nepůvodních druhů rostlin atp.) včetně financování takovýchto opatření. Vypořádání: Připomínka vychází z nedostatečného prostudování dokumentace. Tato problematika nebyla opomenuta. Příslušný management revitalizačních a zmírňujících opatření je ve variantě 1B obsažen (str. 127 dokumentace EIA). Výslovně je zde zmíněn také management invazních druhů rostlin. Připomínka: Postrádáme řešení pro případ, že kompenzační opatření nebudou funkční (což o nich nelze v tomto okamžiku s jistotou tvrdit). Vypořádání: V rámci projektu a opatření po realizací díla je navržen podrobný monitoring celého dotčeného území včetně lokalit zmírňujících a revitalizačních opatření. Tento monitoring bude průběžně vyhodnocován a výsledky budou podrobeny odbornému projednání. Projekt předpokládá umožnění následných opatření, pokud by bylo potřeba jakýchkoli významných korekčních zásahů na základě výsledků a vyhodnocení monitoringu. Pokud by revitalizační a zmírňující opatření nebyla funkční (což o nich nelze v tomto okamžiku na základně vědeckých argumentů tvrdit), má orgán ochrany přírody pravomoc nařídit příslušné opatření - viz ust. § 66 ZOPK.
19
Připomínkující: Správa CHKO České středohoří Vypořádání: WELL Consulting, s.r.o. K jednotlivým kompenzačním opatřením Připomínka: Řízené kolísání hladiny – viz připomínky výše Připomínka: Revitalizace v ústí Ploučnice - viz připomínky výše, obecně není objasněn a vyhodnocen účel a potenciální účinnost zcela nového uspořádání poměrů na soutoku, jemuž bude ovšem předcházet totální devastace místa. Původní koryto má mít funkci občas proplachovaného slepého ramene, hlavní proud resp. zvýšené průtoky by měly jít novým korytem s takřka kolmým zaústěním do Labe. Staré koryto má lepší zaústění pro vodní migranty; dále není jasné, proč není vhodné/ možné zvýšené průtoky převést přes staré koryto. Nejsou jasné požadavky na opevnění a další technická opatření v novém zaústění. Vypořádání: Vlivem PSD dojde k zavzdutí Ploučnice přibližně po historický most, což by s sebou neslo i problémy z hlediska chodu ledů a splaveninového režimu. Původní koryto by se postupně zazemňovalo a průchod povodní by mohl být problematičtější než nyní [68]. Nové odlehčovací koryto tyto problémy řeší a vzniká vedle starého koryta, které bude za běžných průtoků protékané méně a při vyšších téměř rovnocenně. Nové koryto by mělo mít mírné břehy, které nebudou vyžadovat opevnění lomovým kamenem, a tedy přírodě blízký charakter. Žádná technická opatření nejsou v novém zaústění plánována. Poznámka o totální devastaci území je nevhodná, protože celé toto území je tvořeno navážkou nepřírodního materiálu a jeho vegetační pokryv je zcela odlišný od potenciálně očekávané vegetace na soutoku Labe a Ploučnice, která se vyvine na původních štěrkových lavicích, které nyní leží až 7 m hluboko pod antropogenní navážkou. Připomínka: Revitalizace území nad Křešicemi, revitalizace v ústí Jílovského potoka – předpokládá se, krom jiného, založení trávníků s osevem směsi s krvavcem totenen pro tzv. naturové modrásky (Maculinea telejus, M nausithous), kosení porostů a zajištění introdukce symbiotických mravenců rodu Myrmica. Postrádáme příklady obdobných úspěšných řešení z jiných lokalit. S ohledem na složitou bionomii obou druhů považujeme uvedený záměr za obtížně resp. prakticky neproveditelný. Pokud jde o výsadby tzv. lužních lesů, považujeme navrhované množství dřevin za nedostačující, druhovou skladbu problematickou vzhledem k aktuální rostlinolékařské situaci. Rozsah výsadeb určených jako potravní nabídku pro bobra je nutno důsledně vyhodnotit, považujeme je za nedostačující. Vypořádání: V oblasti ústí Jílovského potoka nejsou žádné modráskové plochy navrhovány. Zajištěno to bude řízenou sukcesí a zachováním iniciačních ploch v rámci záměru. Rostlinné druhy budou zajištěny dosevem. U mravenců mohou být přenesena některá hnízda z vybraných lokalit. Jedná se o běžné a dobře se šířící druhy mravenců. Praxe podobně zaměřených managementových opatření byla realizována úspěšně například v oblasti Slavíkových ostrovů. V oblasti se žádné lužní lesy nenacházejí, proto nemohou být zasaženy. Zasaženy budou záměrem břehové porosty víceméně liniového charakteru, které budou více než dostatečně nahrazeny revitalizačními a zmírňujícími opatřeními nad horní rejdou PSD a v oblasti ústí Jílovského potoka a zejména Ploučnice. Bylo by vhodné, aby OOP doložil na základě čeho, jsou výsadby nedostatečné, protože opak je pravdou. Dále by bylo třeba konkretizovat, proč je druhová skladba nevhodná. 20
Připomínkující: Správa CHKO České středohoří Vypořádání: WELL Consulting, s.r.o. Připomínka: Navýšení podélné hráze na ústí toku Kamenička, navýšení koncentračních výhonů u Boletic – opatření u Kameničky má směřovat ke zmírnění negativního účinku zaplavení mělkých příbřežních zón, není ovšem patrné, zdali účelem je vytvořené mělké zóny za uvažovanou podélnou hrází anebo jen zklidněného prostoru. Pokud by se jednalo o prvou variantu, tak není vyjasněno, jak bude docíleno vytvoření mělčiny (průsaky vody skrz dosypanou kamennou hráz, průtoky). Úpravu (de facto výstavbu) hráze je ovšem možno chápat i jako opatření primárně sloužící ke koncentraci vodního sloupce směrem do plavebního prostoru. Nutno jednoznačně vysvětlit funkci opatření a princip jeho fungování (rozpor v technickém řešení a deklarovaném účelu). Dtto navýšení koncentračních výhonů u Boletic. Vypořádání: Účelem je zachování stávající biotopové funkce těchto struktur, tedy zejména zachování mělkých zón (vzdutí v tomto prostoru již vyznívá) oddělených částečně od toku, což je uvedeno např. na str. 118 dokumentace. V žádném případě nejde o opatření primárně zaměřené na podporu plavby a rozhodně není plánováno tyto mělkovodní zóny vodotěsně oddělovat od toku, což je ze situace naprosto zřejmé a z odborného hlediska absurdní. Návrh na úpravy vybraných výhonů byl se SCHKO ČS projednáván jako experimentální opatření v roce 2008 a 2009, včetně struktury a morfologie úprav. Připomínka: Management vybraných lučních porostů – Dtto odrážka revitalizace území nad Křešicemi – luční porosty pro modrásky Vypořádání: Příkladem velmi úspěšného managementu modráskových luk v režii investora jsou například lokality u Přelouče (Slavíkovy ostrovy). Připomínka: Management štěrku – postrádáme mapový dokument či jiné vymezení úseků Labe uvažovaných k vyplážování. Tyto úseky musí být jednoznačně definovány a musí být součástí hodnocení, jejich umístěný může být totiž významné z hlediska charakteru uvažovaných míst (ústí toku, konkávnost, konvexnost břehů) a ovlivnění stávajících přírodních složek navržených míst. Jinak platí obdobné, co jinde, význam a smysl plážování není v praxi jednoznačně a pozitivně ověřen. Vypořádání: Toto opatření bude detailně specifikováno v další fázi projektové dokumentace. Smyslem tohoto opatření je vyvážená bilance splavenin v toku. Štěrk z prohrábek či jiných úprav Labe by neměl být odvážen mimo ekosystém řeky. Jeho nejvhodnější využití je v místech stávajících opevněných břehů (zejména na konvexních březích). Konkrétní lokality musí být stanoveny v součinnosti s příslušnými orgány ochrany přírody, správcem vodního toku a Státní plavební správou. Připomínka: Tzv. velkokapacitní migrační koridor – Postrádáme vysvětlení, jak navržený koridor navodí přírodě blízké podmínky zajišťující využívání koridoru. Navržený prostor (zejm. terestrická část) vytváří spíše stresové prostředí (je vymezen kolmými zdmi, v bezprostřední návaznosti na rušné prostředí zástavby apod.) chybí příklady odjinud. Vypořádání: Podobný rybí přechod, jako je navržen (a modelově zkoumán) ve variantě 1B v Evropě zatím neexistuje. Svými parametry je obdobný rybí přechod, který byl v roce 2010 dokončen na Labi na jezu Geesthacht. V Německu však jde o čistě technický rybí přechod, zatímco v případě varianty 1B je navržen přírodní kanálový rybí přechod (tzv. by-pass). 21
Připomínkující: Správa CHKO České středohoří Vypořádání: WELL Consulting, s.r.o. Stresovost terestrické části pravobřežního biokoridoru je možné odmítnost, protože je prokázána migrace například bobra nebo vydry ve zcela betonově vydlážděném korytě vodního toku. Migrace vázaná na populační dynamiku je v tomto případě silním stimulačním faktorem. S ohledem na navazující prostředí na pravém břehu zde však významná migrace ani v současnosti neprobíhá – po pravém břehu nemají terestričtí migranti kam pokračovat.
Ostatní opatření k omezení negativních účinků Připomínka: Průzkumy, screening apod., monitoring realizovaných opatření – autor odkazuje na potřebu následné aktualizace výsledků přírodovědných průzkumů, přírodovědné screeningy a detailní průzkumy, což je v tomto okamžiku neadekvátní okolností, že nebyly zvládnuty základná průzkumy a chybí důvěryhodné informace o účinnosti navrhovaných kompenzačních řešení. Vypořádání: Připomínka je poměrně nekonkrétní. Zřejmě je však myšlen monitoring v průběhu a po realizaci záměru. Tento monitoring je nezbytný pro minimalizaci negativních vlivů v průběhu výstavby a pro ověření a optimalizaci funkce zmírňujících a revitalizačních opatření. Tvrzení, že nebyly zvládnuty základní průzkumy, není podložené a je nepravdivé. Není mnoho míst, o kterém by měla naše společnost detailnější znalosti, než je dotčené území záměru. Platná legislativa umožňuje uložit způsob a rozsah monitoringu, stejně jako adekvátní reakci na stav, kdy by bylo monitoringem prokázáno, že některé z navržených zmírňujících a revitalizačních opatření není plně funkční - viz ust. § 66 ZOPK. Připomínka: Ochrana letounů – Dokumentace předpokládá podpoření letounů…“ instalací budek pro netopýry a to jak v budovách a zařízení plavebního stupně, tak ve volné přírodě v závěsech na stromech. Doporučené množství budek je 12 ks.“ Návrh neodpovídá úkrytové preferenci letounů, neboť: 1) budky na stromech osidlují pouze některé štěrbinové druhy netopýrů, navíc pokus s vyvěšováním budek v ČR dopadl negativně, netopýři preferují přirozené úkryty ve stromových dutinách, 2) u budek na budovách platí obdobné pravidlo, osidlování na panelových domech ve městech je ale velice úspěšné u druhů jako netopýr rezavý, netopýr hvízdavý. Doporučené množství budek 12 ks je nízké, toto množství se běžné dává v rámci zateplování budov i na jeden panelový dům. Vypořádání: Záměr nepředpokládá významné kácení dutinových stromů využívaných netopýry - takové porosty v území dotčeném stavbou prakticky nejsou. Lze doporučit, aby množství budek bylo v rámci stanoviska EIA navýšeno.
Závěr Předložená dokumentace k záměru „Plavební stupeň Děčín“ je dle názoru Správy CHKO České středohoří vypracována nedostatečně a nesprávně. Je založena na neúplných a neaktuálních údajích z oboru ochrany přírody, nevyhodnocuje důsledně vlivy záměru na druhy a společenstva, vlivy všech variant a kumulativních vlivů. Obsahuje řadu věcných chyb a nelogičností. Vyslovujeme přesvědčení, že dokumentace nenaplňuje požadavek § 1 odst. 3 zákona č. 100/2001 Sb. (…účelem posuzování vlivů na životní prostředí je získání objektivních odborných podkladů pro vydání rozhodnutí…), a to jak ve vztahu k požadavku na odbornost, tak ve vztahu požadavku na objektivnost. 22
Připomínkující: Správa CHKO České středohoří Vypořádání: WELL Consulting, s.r.o. Vypořádání: Jak je doloženo ve vypořádání konkrétních vyjádření výše, není možné považovat tento závěr SCHKO ohledně dokumentace za správný, protože je často založen na subjektivních a chybných argumentech.
23
