I inženýr může mít úspěch díky emoční inteligenci

prv n í ka pitol a

I inženýr může mít úspěch díky emoční inteligenci Co je to emoční inteligence a jak ji rozvíjet To, co už je za námi, a to, co je před námi, jsou maličkosti ve srovnání s tím, co je uvnitř nás. Ralph Waldo Emerson

Rád bych zahájil naši společnou cestu v optimistickém duchu, částečně proto, že knihy s pesimistickým začátkem se neprodávají zrovna dobře. Důležitější je však to, že vzhledem ke zkušenostem mého týmu s vyučováním v Googlu i jinde jsem optimistou a domnívám se, že emoční inteligence je jedním z nejlepších indikátorů budoucího úspěchu v práci a naplnění v životě a že ji lze naučit kohokoli. Při správném výcviku si lepší emoční inteligenci může osvojit každý. Jestliže tento výcvik funguje u tak introvertního a racionálního inženýra, jako jsem já, pak v duchu hesla

26

HLEDEJ VE SVÉM NITRU

„Dokáže-li vařit Meng, dokážete to také“ pravděpodobně zabere i ve vašem případě.

„Hvězdná flotila z nějakého důvodu chce, abych absolvoval tenhle kurz. A co vy?“

Nejlepší definice emoční inteligence pochází od dvou mužů, kteří jsou obecně považováni za otce jejího teoretického rámce, Petera Saloveye a Johna D. Mayera. Ti ji definují takto: Schopnost sledovat vlastní i cizí pocity a emoce, rozlišovat je a využívat tyto informace k řízení svého uvažování a jednání. Průlomovou knihou, jež toto téma zpopularizovala, je dílo našeho přítele a poradce Daniela Golemana Emotional Intelligence: Why It Can Matter More Than IQ. Jedním z jejích nejdůležitějších poselství je, že emoční schopnosti nejsou vrozené, nýbrž jsou získané. Jinými slovy – představují něco, co si můžete záměrně osvojit procvičováním.

I inženýr může mít úspěch díky emoční inteligenci

27

Goleman dodává emoční inteligenci velice užitečnou strukturu tím, že ji rozděluje do pěti oblastí. Jsou to: 1. Sebeuvědomění: Znalost svých vlastních vnitřních stavů, preferencí, možností a intuice 2. Seberegulace: Zvládání svých vlastních vnitřních stavů, nutkání a možností 3. Motivace: Emocionální sklony, jež řídí či usnadňují dosahování cílů 4. Empatie: Povědomí o pocitech, potřebách a obavách jiných lidí 5. S ociální dovednosti: Schopnost vyvolat v druhých žádoucí reakce Salovey a Mayer nejsou jediní, jejichž práce se vztahuje k so ciální a emoční inteligenci. Například Howard Gardner je proslulý tím, že zavedl myšlenku rozmanitých inteligencí. Tvrdil, že lidé mohou být inteligentní způsoby, které se s pomocí IQ testů změřit nedají. Dítě třeba nemusí zvládat řešení matematických problémů, ale může mít talent na jazyky či skládání hudby, a proto bychom ho měli považovat za inteligentní. Gardner vytvořil seznam sedmi druhů inteligence (později zvýšil jejich počet na osm). Dvě z nich, inteligence intrapersonální a interpersonální, mají obzvláštní vztah k inteligenci emoční. Gardner je nazval „personální“. Pět Golemanových oblastí emoční inteligence se velmi pěkně překrývá s Gardnerovými inteligencemi personálními: první tři oblasti můžete brát jako inteligenci intrapersonální a zbývající dvě jako interpersonální. Je to zvláštní, ale pro mne se nejlepším dokladem emoční inteligence jakožto získané dovednosti stala nikoli vědecká publikace, nýbrž příběh Ebenezera Vydřigroše z Dickensovy Vánoční koledy.2 Na počátku je Vydřigroš ztělesněním nízké emoční inteligence. Jeho intrapersonální inteligence je tak nedostatečná, že si navzdory svému bohatství nedokáže vytvořit emoční pohodu. Vydřigrošovo

28


sebeuvědomění je dokonce natolik mizerné, že mu s poznáním sebe samého musejí pomoci tři duchové. Jeho inteligence interpersonální je samozřejmě přímo legendárně špatná. Ke konci příběhu však Vydřigroš představuje příklad zvýšené emoční inteligence. Vyvine si silné sebeuvědomění, začne být schopný řídit vlastní emocionální osud a jeho empatie a sociální dovednosti vzkvétají. Vydřigroš je dokladem, že emoční inteligence je něco, co si lze vypěstovat (v té verzi, kterou jsem viděl já, k tomu došlo během dvouhodinového televizního filmu se spoustou času pro reklamu, ale ve vašem případě tomu může být jinak). Dále v této knize se budeme podrobně zabývat rozvojem jednotlivých oblastí emoční inteligence. Naštěstí to ale nebude obnášet návštěvu vánočních duchů.

Přínos emoční inteligence Existuje jedna důležitá otázka, které moji přátelé z oblasti výcviku říkají: „No a co z toho?“ Například se tážou: „No jo, to je moc pěkné, ale co může emoční inteligence přinést zrovna mně?“ V kontextu pracovního prostředí emoční inteligence umožňuje tři důležité soubory dovedností: vynikající pracovní výkon, mimořádný vůdčí talent a schopnost vytvářet podmínky pro štěstí. Vynikající pracovní výkon

První věcí, již emoční inteligence umožňuje, je vynikající pracovní výkon. Výzkumy prokázaly, že emoční schopnosti jsou pro to, aby člověk vynikl, mnohem důležitější než pouhý intelekt a odborné znalosti.3 Studie Martina Seligmana, který je považován za otce moderní pozitivní psychologie a stvořitele myšlenky naučeného optimismu, vyjevila, že optimističtí pojišťovací agenti jsou v prvním roce úspěšnější v prodeji o osm a ve druhém dokonce o jedenatřicet procent než jejich pesimističtí kolegové.4 (Ano, jsem optimista, pokud jde o to, zda napíšu bestseller. Díky za optání.)


29

To pro mne nebylo žádným překvapením. Koneckonců existuje spousta zaměstnání – třeba v prodejní sféře a zákaznických službách –, kde emoční schopnosti značně mění situaci. To už intuitivně víme. Co mě překvapilo, byla zpráva, že to platí i pro individuální přispěvatele v technickém sektoru, jmenovitě pro inženýry, jako jsem já, u nichž byste očekávali, že budou mít úspěch čistě díky své intelektuální zdatnosti. Seznam šesti nejdůležitějších schopností odlišujících pracovníky v technickém sektoru, kteří podávají skvělý výkon, od těch, jejichž výkon je pouze průměrný, je podle jedné studie následující (v tomto pořadí): 1. Silná touha po úspěchu a vysoký standard výsledků 2. Schopnost působit na druhé 3. Koncepční myšlení 4. Analytické dovednosti 5. Iniciativa přijímat výzvy 6. Sebevědomí5 Jen dvě z těchto šesti schopností (koncepční myšlení a analytické dovednosti) jsou čistě intelektuální. Zbývající čtyři, včetně dvou prvních, jsou schopnosti emoční. Vysoká emoční inteligence může pomoci vyniknout v práci každému z nás – dokonce i inženýrům. Mimořádný vůdčí talent

Emoční inteligence propůjčuje lidem lepší řídicí schopnosti. Většina z nás to intuitivně chápe díky každodenním zkušenostem z interakcí s těmi, které vedeme, a těmi, kdo vedou nás. Kromě toho existují studie, jež potvrzují správnost našich intuitivních domněnek vědeckými důkazy. Například Goleman zaznamenal analýzu, která ukazuje, že emoční schopnosti tvoří 80 až 100 procent dovedností, jimiž se vedoucí pracovníci liší od běžných.6 Dokládá to příběh výkonného ředitele Geralda Grinsteina, který

30


musel p odstoupit bolestný proces snižování nákladů. Grinstein postupoval tvrdě, ale jelikož byl virtuosem v interpersonálních dovednostech, podařilo se mu přimět zaměstnance ke spolupráci a zachovat jejich loajalitu a nadšení, zatímco obracel jejich dříve skomírající společnost k lepšímu, přestože musel učinit jistá velice drsná rozhodnutí. Grinstein předvedl svůj kouzelnický trik dokonce hned dvakrát – jednou jako výkonný ředitel Western Airlines a podruhé jako výkonný ředitel Delty. Když převzal Deltu uprostřed krize, okamžitě se pustil do napravování způsobů komunikace a důvěry uvnitř společnosti. Uvědomoval si, jak důležité je vytvořit pozitivní pracovní prostředí, a s využitím mimořádných řídicích schopností (emoční inteligence) proměnil jedovaté ovzduší na pracovišti ve spíše rodinnou atmosféru. Opět mě nic z toho nepřekvapilo, protože jsme již intuitivně chápali význam emoční inteligence pro vedení druhých. Překvapivým pro mne byl fakt, že to platí i pro americké námořnictvo. Další studie, kterou uskutečnil odborník na vedení lidí Wallace Bachman, totiž ukázala, že ti nejvýkonnější velitelé amerického námořnictva jsou „pozitivnější a otevřenější, emocionálně výraznější a dramatičtější, vřelejší a společenštější (včetně toho, že se více usmívají), přátelštější a demokratičtější, ochotnější ke spolupráci, sympatičtější, je s nimi větší legrace, jsou uznalejší a důvěřivější a dokonce i mírnější než ti průměrní.“7 Když si představím vojenské vedení, vidím v duchu jedince tvrdé jako skála, kteří štěkají rozkazy a očekávají, že je ostatní budou poslouchat, takže mi připadá fascinující, že i ve vojenském prostředí je emoční inteligence tím, co odlišuje ty nejlepší vedoucí pracovníky od průměrných. Ti nejlepší vojenští velitelé jsou v podstatě milí lidé, s nimiž je zábava. Legrační je, že ta Bachmanova studie měla název „Sympaťáci končí jako první“.


31

Sympaťáci v armádě

Schopnost vytvářet podmínky pro štěstí

Snad nejdůležitější je, že emoční inteligence skýtá schopnosti, jež nám pomáhají vytvořit podmínky pro naše vlastní udržitelné štěstí. Matthieu Ricard definuje štěstí jako „hluboký pocit prosperity, který má původ ve výjimečně zdravé mysli… Není to pouhý příjemný pocit, prchavá emoce či nálada, ale jde o optimální stav.“8 A tento optimální stav je „hluboká emocionální vyrovnanost vycházející z porozumění principům, na jejichž základě pracuje naše mysl“. Podle Matthieua je štěstí dovednost, již lze natrénovat. Tento trénink začíná důkladným vhledem do mysli, emocí a našich zkušeností s jevy a ten pak usnadňuje cvičení, jež maximálně zvýší náš vnitřní pocit tělesné a duševní pohody na hluboké rovině a nakonec vytvoří udržitelné štěstí a soucit. Má vlastní zkušenost se podobá té Matthieuově. V mládí jsem byl od přírody velmi nešťastný. Pokud se mi nepřihodilo nic dobrého, cítil jsem se automaticky pod psa. V této chvíli je tomu naopak: Pokud mě nepotká nic zlého, jsem automaticky šťastný. Začal jsem

32


být tak přirozeně veselý, že se z toho dokonce stala součást názvu mojí pracovní pozice v Googlu: zábavný chlapík. Všichni máme pevně stanovenou základní míru štěstí, k níž se vracíme, kdykoli pomine euforie z nějakého milého zážitku či palčivá bolest po něčem nepříjemném. Mnozí z nás mají za to, že tato míra je neměnná, nicméně osobní zkušenosti mne samotného i spousty jiných, jako je Matthieu, nasvědčují tomu, že ji lze záměrným tréninkem měnit. Naštěstí díky schopnostem, které nám pomáhají pěstovat emoční inteligenci, můžeme také identifikovat a rozvíjet vnitřní faktory, jež přispívají k hlubokému pocitu tělesné a duševní pohody. Tytéž věci, které budují emoční inteligenci, nám zároveň pomohou vytvořit podmínky pro naše vlastní štěstí. Štěstí tudíž může být nevyhnutelným vedlejším účinkem pěstování emoční inteligence. Další vedlejší účinky mohou zahrnovat houževnatost, optimismus a laskavost. (Možná budete chtít zavolat svému lékaři a zeptat se ho, zda je pro vás štěstí vhodné.)

„Ano, chytil jste štěstí. Dobrá zpráva je, že vás můžu okamžitě vyléčit.“


33

Mám-li říct pravdu, z oněch tří dobrých věcí, jež umožňuje emoční inteligence, mi doopravdy záleží jen na štěstí. (Pst – je to jen mezi vámi a mnou a milionem jiných lidí, kteří si čtou tuhle knihu, ale ta další tvrzení o vynikajícím pracovním výkonu a mimořádném vůdčím talentu jsou sice užitečná a pravdivá a podepřená vědeckými důkazy, nicméně je používám hlavně proto, abych si získal uznání vyššího vedení.) Tím, na čem mi skutečně záleží, je štěstí mých spolupracovníků. Proto mě emoční inteligence tak vzrušuje. Vytváří nejen podmínky pro skvělé úspěchy v práci, ale i pro osobní štěstí každého jednotlivce. A já mám štěstí rád.

Optimalizuj se Existuje-li jednoslovné shrnutí všeho, co jsem zatím řekl (rozuměj: Existuje!), tímto slovem je optimalizovat. Rozvoj emoční inteligence má za cíl pomoci vám optimalizovat sebe samé a fungovat na ještě vyšší úrovni, než na jaké jste již schopni. I když jste už vynikající v čemkoli, co děláte (což je v našem kurzu v Googlu každý), vybroušením a prohloubením svých emočních schopností můžete získat ještě větší výhodu. Doufáme, že vám školení na těchto stránkách pomůže přejít od dobrého ke skvělému.

Pěstování emoční inteligence Když se lidé dostaví na kurz podobný tomu našemu, který se inzeruje jako „kurz emoční inteligence“, většina z nich očekává, že se na něm bude probírat pouze chování. Předpokládají, že se dozvědí, jak si mají hezky hrát, dělit se o bonbony a nekousat své spolupracovníky. My jsme se rozhodli pro zcela odlišný přístup a soustředíme se především na rozšíření rozsahu a hloubky emočních schopností člověka. Začínáme pochopením, že emoční inteligence je sbírka emočních dovedností, které lze stejně jako všechny ostatní natrénovat. Vytvořili jsme kurz, v němž se tyto dovednosti nacvičují. Domníváme se,

34


že pokud si je vypěstujeme, potíže s chováním automaticky zmizí. Například naučí-li se člověk obratně zvládat svůj vztek, všechny jeho behaviorální problémy se vztekem se „automagicky“ vyřeší. Emocionální zručnost nás osvobozuje od emocionálního nutkání. Když nás emoce nutí jednat tak či onak, vytváříme si problémy, ale pokud získáme v zacházení se svými pocity takovou šikovnost, že se nutkání zbavíme, můžeme si počínat racionálním způsobem, který je nejlepší pro nás i všechny ostatní. A pak si budeme hezky hrát, dělit se o bonbony a nebudeme kousat své spolupracovníky. Emoční inteligenci lze natrénovat, dokonce i u dospělých. Toto tvrzení se opírá o poměrně nové odvětví vědy, jež je známo jako „neuroplasticita“. Vychází z představy, že to, co si myslíme, děláme a čemu věnujeme pozornost, mění strukturu a funkci našeho mozku. Jako velice zajímavý příklad nám mohou posloužit řidiči tradičních černých taxíků v Londýně. K získání licence musíte umět v duchu najít cestu pětadvaceti tisíci londýnskými ulicemi a ke všem bodům zájmu (POI). Je to obtížný test a příprava na něj vyžaduje dva až čtyři roky intenzivního tréninku. Výzkumy prokázaly, že ta část mozku, která souvisí s pamětí a prostorovou orientací – hipokampus –, je u londýnských taxikářů větší a aktivnější než u průměrného člověka. Ještě zajímavější je, že čím déle někdo dělá taxikáře v Londýně, tím více se zvyšuje velikost a aktivita jeho hipokampu.9 Velice důležitou věcí vyplývající z neuroplasticity je, že s pomocí nácviku můžeme záměrně měnit svůj mozek. Například výzkum, který provedl můj přítel Philippe Goldin, který rovněž vyučuje v kurzu Hledej ve svém nitru, ukazuje, že lidé trpící sociální fobií dokážou po pouhých šestnácti sezeních kognitivně-behaviorální terapie (KBT) zvýšit aktivitu té části mozku, jež je spojena se seberegulací, lingvistickým zpracováním a pozorností, když pracují se svým negativním sebevědomím.10 Jen si to představte: Kdybychom uměli vycvičit svůj mozek, aby dovedl překonat i závažné emocionální poruchy, mohli bychom ho využít ke značnému zlepšení kvality svého citového života. Právě v tom tkví příslib vědy a cvičení popsaných na těchto stránkách.

I inženýr může mít úspěch díky emoční inteligenci

Recommend Documents