HYDROIZOLACE PLOCHÝCH STŘECH

stavitel M. Novotný, I. Misar, S. Šutliak

HYDROIZOLACE PLOCHÝCH STŘECH

Řešení pro každou střechu Minerální izolace od Knauf Insulation

Kamenná minerální izolace Napětí v tlaku při 10% stlačení až 80 kPa Součinitel tepelné vodivosti λ od 0,037 W/mK Třída reakce na oheň A1 Požární odolnost REI 60 Útlum hluku až 45 dB Možnost povrchové úpravy asfaltovou emulzí nebo asfaltovým hydroizolačním pásem s přesahem na obou stranách Možnost spádování v jednom i ve dvou směrech

www.knaufinsulation.cz

Marek Novotný, Ivan Misar, Stanislav Šutliak

HYDROIZOLACE PLOCHÝCH STŘECH Poruchy střešních plášťů

stavitel

Marek Novotný, Ivan Misar, Stanislav Šutliak

HYDROIZOLACE PLOCHÝCH STŘECH Poruchy střešních plášťů

stavitel

Grada Publishing

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.

Hydroizolace plochých střech Poruchy střešních plášťů Ing. Marek Novotný, Ph.D., soudní znalec Ing. Ivan Misar, Ph.D. Ing. Stanislav Šutliak, Ph.D. TIRÁŽ TIŠTĚNÉ VERZE

Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7 [email protected], www.grada.cz tel.: +420 220 386 401, fax: +420 220 386 400 jako svou 5426. publikaci Odborná korektura prof. Ing. Jozef Oláh, Ph.D. Odpovědná redaktorka Hana Hozová Sazba Martina Mojzesová Fotografie na obálce autor Fotografie v textu z archivu autorů, pokud není uvedeno jinak Počet stran 224 První vydání, Praha 2014 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s. © Grada Publishing, a.s., 2014 Cover Design © Grada Publishing, a.s., 2014 Názvy produktů, firem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků. ISBN 978-80-247-5002-6 ELEKTRONICKÁ PUBLIKACE ISBN 978-80-247-8985-9 (elektronická verze ve formátu PDF)

Věnování Dovolujeme si knihu věnovat našemu učiteli, panu profesorovi Jozefu Oláhovi. Všichni si jej velmi vážíme a jsme vděčni za jeho přínos k našemu vzdělání, a to nejen odbornému. Děkujeme Marek Novotný, Ivan Misar a Stanislav Šutliak

Poděkování Děkujeme všem pracovníkům firmy A.W.A.L.,s. r. o., zejména panu Václavu Bínovi, za významný přínos při sestavování této publikace,včetně praktických informací z oblasti provádění všech hydroizolačních systémů. Dále děkujeme všem, jejichž fotografie jsou v knize použity. Při výběru obrázků jsme dominantně vycházeli z vlastních archivů a případů, které jsme řešili. Použili jsme však také fotografie pořízené našimi kolegy, s jejich laskavým svolením. Některé fotografie byly pořízeny v rámci firmy A.W.A.L., s. r. o. Kromě těchto základních zdrojů jsou v knize použity fotografie převzaté od pánů Josefa Krupky, Milana Barona a Jiřího Linharta. Jmenovitě děkujeme za fotografie také našim přátelům a kolegům – panu ing. Richardu Rothbauerovi, panu Josefu Krupkovi a dalším. Několik fotografií je převzato ze seminárních prací studentů z FA ČVUT Praha, kde autor Marek Novotný vyučuje poruchy stavebních konstrukcí, včetně poruch izolačních systémů. „Děkuji těmto studentům a musím říci, že se vždy na tento předmět velice těším, protože způsob vyučování na podkladě chyb a poruch je vždy zajímavý a motivuje studenty, aby se dívali kolem sebe otevřenýma očima.“ (Ing. Marek Novotný, Ph.D.) Všem děkujeme a přejeme příjemné a poučné čtení.

Obsah Věnování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 Poděkování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 1. Poruchy střech aneb dobrodružný život zkušeného izolatéra . . 13 Výběr izolatérské firmy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 Vrstvy střešního pláště . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 2. Poruchy asfaltových hydroizolací plochých střech v ploše a v detailech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 Výroba asfaltových hydroizolačních materiálů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23 Vstupní suroviny (výrobky) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23 Výrobní proces asfaltových materiálů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23 Základní pravidla výroby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25 Základní struktura asfaltového hydroizolačního materiálu . . . . . . . . . . . . . . . 25 Základní technické vlastnosti hydroizolačních materiálů . . . . . . . . . . . . . . . . 26 Výrobní poruchy asfaltových hydroizolací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 Čas vypuknutí poruchy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 Geometrické vlastnosti vyrobených asfaltových pásů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28 Řezání, dělení, balení a skladování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28 Mechanické poškození výrobků při výrobě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 Lokální stržení posypu při výrobě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32 Snižování přímých nákladů na výrobek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32 Praskání asfaltových pásů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 Zkracování asfaltových hydroizolačních materiálů (smršťování) . . . . . . . . . . . . . . 33 Puchýře . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35 Sjíždění asfaltových hydroizolačních materiálů ze svislých ploch . . . . . . . . . . . . . . 37 „Krokodýling“/“aligátoring“ (bahenní praskání hydroizolačních materiálů) . . . . . . . . 39 Nevodotěsnost hydroizolačního materiálu nebo jeho částí . . . . . . . . . . . . . . . . . 43 Delaminace asfaltových hydroizolačních materiálů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43 Prováděcí poruchy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 Statické poruchy hydroizolačních povlaků plochých střešních plášťů . . . . . . . . 49 Poruchy způsobené sáním větru, poruchy mechanického kotvení . . . . . . . . . . . . . 49 Statické poruchy objektů – praskliny a deformace konstrukcí . . . . . . . . . . . . . . . . 53 Poškození hydroizolačního povlaku kroupami . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54 Mechanické poškození hydroizolačního povlaku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56 Boule na hydroizolačním povlaku – vlhkost podkladu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59 Absence řádné údržby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61 Nestabilita podkladu hydroizolačního povlaku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61

Chyby při provádění hydroizolačního povlaku v ploše . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67 Nesprávné založení hydroizolačního povlaku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67 Špatné svařování v ploše . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69 Poškození hydroizolačního povlaku při jeho provádění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70 Chyby při provádění hydroizolačního povlaku v detailech . . . . . . . . . . . . . . . . 73 Chyby při ukončení na závětrných lištách, atikách a při tvarových změnách . . . . . . . 73 Ukončení na svislých konstrukcích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82 Vpusti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 87 Napojení na dveře a výplně otvorů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 91 Kruhové prostupy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93 Kabelové prostupy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98 Nekruhové prostupy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102 Dilatace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 103 Pracovní nástroje – hořáky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105 3. Poruchy fóliových hydroizolací, plochých střech v ploše a v detailech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107 Výroba fóliových hydroizolačních materiálů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109 Vstupní suroviny (výrobky) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109 Výrobní proces syntetických fólií . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109 Schéma fóliového hydroizolačního materiálu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 110 Základní technické vlastnosti hydroizolačních materiálů . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111 Výrobní poruchy fóliových hydroizolací (zejména PVC) . . . . . . . . . . . . . . . . . 113 Čas propuknutí poruchy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113 Geometrické vlastnosti vyrobených syntetických fólií . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113 Řezání, dělení, balení a skladování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115 Mechanická poškození výrobků při výrobě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 116 Snižování přímých nákladů na výrobek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117 Praskání fóliových hydroizolačních materiálů jako důsledek migrace změkčovadel . 117 Termovizní hodnocení defektů hydroizolací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 119 Mrazové trhliny fóliového hydroizolačního povlaku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 122 Praskání hydroizolačního fóliového povlaku nad spárami PUR panelů . . . . . . . . . 124 Trhliny v prefabrikovaných tvarovkách koutů a rohů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 126 Vypadávání částí syntetické fólie z vyrobeného materiálu . . . . . . . . . . . . . . . . . 128 Smršťování syntetických fólií . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 130 Delaminace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 131 Mechanické poškození fóliových hydroizolačních materiálů . . . . . . . . . . . . . 133 Poškození syntetických fólií PVC kroupami . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 133 Mechanické poškození v důsledku vlastní činnosti izolatérů . . . . . . . . . . . . . . . . 135 Mechanické poškození v důsledku následných stavebních prací . . . . . . . . . . . . . 136 Mechanické poškození při údržbě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 138 Mechanické poškození zábavní pyrotechnikou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 139

Prováděcí poruchy fóliových hydroizolací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 141 Provedení hydroizolačního povlaku v ploše . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 141 Poruchy v ploše v důsledku extrémních klimatických podmínek . . . . . . . . . . . . 151 Mechanické kotvení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 154 Tepelná technika – tepelné mosty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 156 Neodborné svařování hydroizolačního povlaku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 157 Nesvařitelnost fóliových hydroizolací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 159 Poruchy v konstrukčních detailech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 161 Ukončení hydroizolace na stavebních a klempířských konstrukcích . . . . . . . . . . . 162 Tvarové změny – nestandardní přechody z jedné úrovně na druhou . . . . . . . . . . 167 Dilatační uzávěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 172 Ukončení na rámu dveří . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 173 Kruhové a hranaté prostupy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 177 Bezpečnostní prvky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 182 Nestandardní prostupy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 182 Kabelové prostupy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 185 Vpusti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 189 Neslučitelnost materiálů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 191 Sanace fóliového systému modifikovanými asfalty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 193 4. Poruchy rizikových technologií hydroizolací, plochých střech v ploše a detailech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 195 Asfaltové stěrky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 196 Akrylátové stěrky vyztužené armaturou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 197 Akrylátové stěrky nevyztužené . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 200 Stříkané polyuretany . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 203 Bentonity . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 211 Technologie vymykající se zdravému rozumu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 211 Závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 215 Rejstřík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 216 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 218 Slovo o autorech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 221

I toto je současný stav našich střešních plášťů

Úvod

Úvod Problematika stavebních poruch obecně je fenoménem dnešní doby. V současném vývoji českého stavebnictví se jedná o výrazný trend nárůstu ve všech směrech. Platí nepřímá úměra – čím výraznější pokles stavebnictví, tím větší nárůst poruch a s tím spojených reklamací. V tomto období vývoje v současné době žijeme. Naše znalosti jsou již velmi podrobné, máme informace, jak a z čeho by se mělo vyrábět a stavět, ale skutečnost je úplně jiná. Fenomén ceny je cítit všude – čím levnější, tím lepší, což je základní požadavek téměř všech oblastí stavebnictví a jehož důsledkem jsou pak si tuace, které jsou jen velmi těžko akceptovatelné, protože vedou k neúměrnému zvýšení rizika vzniku poruch plochých střešních plášťů. Nikdy neplatilo, že nejlevnější je to nejlepší. Spíše by mělo platit – nejsem tak bohatý, abych si mohl dovolit kupovat nejlevnější věci. Tato kniha není a nikdy nebude úplně dokončena, protože množství a typy poruch se ne ustále vyvíjejí a nikdy nebude v našich silách je všechny zachytit a popsat, takže bude možné tuto publikaci neustále doplňovat a upravovat. Zvu vás všechny k jejímu doplňování a budu rád za vaše připomínky, doplňky a náměty. Není důležité, z které stavby je konkrétní porucha, stejně tak není podstatné, kdo se na jejím vzniku podílel. Jde především o to, aby tato kniha pomohla svému čtenáři vyřešit problém, nebo se ho alespoň vyvarovat. Marek Novotný

11

1. Poruchy střech aneb dobrodružný život zkušeného izolatéra

1. Poruchy střech aneb

dobrodružný život zkušeného izolatéra

Poruchy střešních plášťů, respektive všechny vlhkostní poruchy, poruchy vodotěsných izolací, tvoří cca 75 % všech stavebních poruch. Jedná se o setrvalý trend, který asi bude ještě velmi dlouho pokračovat. Poruchy střech, respektive všech vodotěsných izolací, mají řadu společných jmenovatelů či společných znaků. Jedná se zejména o tři základní principy – navrhování, materiály a provádění. U všech daných komponentů dochází k fatálním problémům, které vedou velmi rychle k poruchám a nutnosti rekonstrukcí a oprav. Navrhování hydroizolačních systémů střešních plášťů by mělo být v současné době bezproblémové, vzhledem k množství informací a technickému vývoji, kterého jsme dosáhli. Opak je však pravdou. V rámci projektových prací, které jsou v současné době standardem, na podrobné řešení izolačních systémů moc prostoru nezůstává. V mnohých případech se stavba odehrává podle projektu ke stavebnímu povolení, kde jsou o izolacích velmi často jen mlhavé zmínky. Z toho vyplývá, že se izolatér či izolatérská firma při konečném provádění zákonitě dostanou do nelehké situace. Čím méně kvalifikovaná izolatérská firma, tím dříve se dostane do oblastí, které jsou těžko řešitelné, a pak už je jenom otázkou času, kdy nevyřešení problému přeroste ve stavební poruchu. K eliminaci poruch, nebo alespoň k jejich výraznému omezení, vedou následující zásady: • Dostatečně podrobné technické a materiálové řešení, které obsahuje minimálně 80 % všeho, s čím se člověk při realizaci potká. • Kvalitní materiály včetně systémových prvků, které jsou schopny eliminovat i nepodstatné nedostatky izolatérské firmy. • Kvalitní izolatérská firma, která je schopna dořešit i ten zbytek, který nebyl zachycen v projektu. • Dozory, supervize atd. Nad vším a nad každým je nutné dozírat, proto je důležitá nezávislá kontrola nad celým procesem realizace plochých střešních plášťů. Specialista na první pohled pozná rizika technického řešení, materiálů, případně prováděcí firmy. Lidské i stavební plemeno jsou nepoučitelná, chyby, které se dělaly dříve, se v pravidelných intervalech opakují. Zejména v současné době absolutně chybí učňovské školství, které by i formou kurzů dodávalo stavebnictví kvalifikované izolatéry. Pak je tu tzv. cenová disciplína – pod určitou cenu nelze nakoupit ani stavební materiál, ani pracovní sílu. Stejně tak se nevyplácí šetření na projektu. Sečteno a podtrženo, v současné stavební depresi, kdy se kaž dý a za každou cenu snaží udržet na trhu, investoři přistupují na ceny, nebo na ně dokonce tlačí takovým způsobem, že za výslednou sumu nelze dodat bezchybné stavební dílo ani izolační systém. Otázkou je, čí je to chyba – jestli projektanta, který nevypracoval podrobný projekt, nebo dodavatele, že využíval nejlevnější materiály a pracovníky, nebo investora, který je k tomu

13

14 Hydroizolace plochých střech dotlačil. Osobně jsem zastáncem reálných cen, kdy má každý z účastníků dojem, že udělal vše, co mohl, aby stavební dílo dopadlo s minimem vad a nedodělků. Dnes máme dostatečné technické znalosti a zkušenosti, abychom eliminovali základní chyby celého realizačního procesu, víme, které materiály a technologie eliminovat, víme, jak by se měl izolační systém navrhnout a realizovat, ale skutečnost je mnohdy jiná, kdy ihned po dokončení stavebního objektu nastává proces oprav a rekonstrukcí. Jedním ze základních řešení jsou jasně deklarované parametry záruk a životnosti, optimálně podpořené pojistnou smlouvou. Při pohledu na vývoj hydroizolačních materiálů je možné vyhledat určité typické signály patřící k dané době: • 70. léta – definitivní odklon od dehtu a vývoj oxidovaných hydroizolačních materiálů většinou s výztužnými vložkami na bázi lepenek (typický příklad IPA SH – Izolační Pás Asfaltový – Strojně Hadrová výztužná vložka). • 80. léta – vývoj oxidovaných materiálů s výztužnou vložkou na bázi skla (netkané a tkané skleněné textilie, výroba prvních fólií, problematicky stabilizovaných, které byly zatíženy UV degradací a výrazným smršťováním). • 90. léta – rozvoj modifikovaných asfaltových materiálů a fólií již dostatečně stabilizovaných. Paralelně s tímto jsou realizovány naprosto bizarní technologie, které patří do slepých uliček hydroizolačních dějin. Byly to různé druhy nevyztužených i vyztužených akrylátů, stěrkované asfalty nebo stříkané polyuretany bez korektní hydroizolace na povrchu. • 00. léta – pokračování vývoje, hledání nových a lepších technologických možností. Výroba robustních materiálů s polyesterovými vložkami, které byly nestabilizované a ve výrobcích se objevily výrazné objemové změny, respektive puchýře. Vše spojno s přehnanou hmotností výztužných vložek. • 10. léta – výrazný tlak na cenu – nenápadné snižování kvality hydroizolačních materiálů pod zástěrkou optimalizace výroby. U všech typů hydroizolačních materiálů se vyskytují různé poruchy, zejména „skryté“ – nedostatečná odolnost proti UV záření, problematická svařitelnost (příliš velký podíl plniva ve hmotě) u syntetických fólií, stékavost, „krokodýling“ a puchýře u asfaltových hydroizolačních materiálů. Záruky a životnost – to jsou základní parametry, které by měly být vyřešeny. Způsoby a parametry jsou známé, ale jejich uvedení do praxe je problematické. Záruka je zákonná nebo smluvní vlastnost. Délka záruky je určena příslušným zákonným ustanovením, nebo může být uvedena ve smlouvě mezi dodavatelem a odběratelem. Je nutné upozornit, že zákonem požadované záruky (dva roky) znamenají, že po uplynutí této doby může střešní plášť přestat plnit svou funkci. Proto je vhodné do smlouvy zahrnout očekávání investora na trvanlivost dodaného díla. Životnost hydroizolačního systému je záležitost úplně jiná, která říká, jak dlouho izolační systém vydrží plnit svoji základní funkci (tj. nemusí plnit funkce, které nejsou bezprostředně spojené s vodotěsností, tj. dominantní funkcí střešního pláště). Životnost hydroizolačního povlaku by se měla pohybovat mezi 20–30 lety v souvztažnosti s odpisovou hodnotou staveb. Tj. hydroizolační povlak by měl vydržet fungovat s kvalitní údržbou a drobnými opravami

1. Poruchy střech aneb dobrodružný život zkušeného izolatéra po výše uvedený čas. Zákazník by měl tuto hodnotu znát, protože mu umožní reálné plánování stavební nebo investiční činnosti. Reálné náklady na údržbu a drobné opravy by se měly pohybovat mezi 10–25 % nákladů na realizaci. Tato hodnota vychází z reálných nákladů na údržbu a opravy kvalitně realizovaných střešních plášťů. Čím rozsáhlejší a jednodušší střešní plášť, tím jsou náklady nižší. Malé a složité střešní pláště jsou nákladné na údržbu a opravy. Významným faktorem jsou též původní náklady na realizaci. Čím jsou tyto náklady vyšší, tím jsou náklady na kontrolu a údržbu nižší a naopak – čím jsou náklady na realizaci nového izolačního systému nižší, tím jsou náklady na údržbu a opravy vyšší. V některých případech až násobně. V rámci své praxe jsem se mnohokrát setkal s nepoučitelností, možná i naivitou a zejména pak opakováním stále stejných chyb. Nejlépe se výše uvedené dokumentuje na konkrétních případech, které bohužel nejsou ojedinělé. Za svoji praxi jsem se setkal s několika objekty, které byly rekonstruovány několikrát. Rozsáhlý bytový objekt, dobře navržený a vyprojektovaný. V rámci tendru na generálního dodavatele byla vybrána stavební firma s nejnižší cenovou nabídkou, bez kontroly, co je obsahem dané nabídky. Generální dodavatel vybral, co bylo nejlevnější, se všemi důsledky. Objekt ihned po dokončení zkolaboval a z hlediska vodotěsných izolací tam nefunguje prakticky nic. V režii generálního dodavatele se začalo opravovat systémem látám, látám, látám a záplatuji, kamufluji a kamufluji. I tyto opravy se minuly účinkem a začal boj investora, generálního dodavatele a uživatelů, aby vše fungovalo. Uživatelé si najali supervizi, takže postupně a systémově se jednotlivé vady opravují, ale za ceny, které jsou mnohonásobně vyšší než původní a bez odpovídajících záruk, protože vždy se řeší pouze problematická část s rizikem, že výsledek nebude stoprocentní. V případě, že se oprava nepovede, musí se pokračovat dále a navázat na již provedené rekonstrukce. Cena, kterou platíme, je astronomická, a to nejen z hlediska nákladů na stavební práce a na právní služby, ale i v oblasti psychiky. V tomto konkrétním případě považuji za dominantního viníka investora, který akceptoval nabídku, o které od začátku věděl, že je nereálná, a to ne od 10 %, ale o 50 %. Tato nereálnost se projevila v průběhu výstavby a posléze při různých a povětšinou marných pokusech o opravy a rekonstrukce. Jak vybírat jednotlivé komponenty procesu realizace tak, aby se zcela eliminovalo riziko průšvihu? To je otázka, která nemá odpověď ani řešení, vždy existuje určité množství rizika, které je nutné podstoupit. První zásada vyplývá z pravidla „80 – 20“, které říká, že 20 % všeho představuje riziko neúměrné. V tomto případě se jedná o vyškrtnutí 20 % těch nejnižších nabídek, které jsou u každého tendru. Tedy současný princip státních zakázek je naprosto špatný, protože preferuje minimální cenu, a to i za cenu neúměrného rizika. Podle toho také zakázky dopadají. Princip nejnižší ceny dovedla k dokonalosti nejmenovaná slovenská firma, která vždy nabídla nejnižší cenu, zakázku vyhrála a na dokonale postavených smlouvách vše realizovala na úkor svých subdodavatelů, které prakticky zničila. Když zakázku nevyhrála, odvolala se, že nabídla nejnižší cenu, a měla tedy vyhrát, a vymáhala zrušení soutěže nebo jinou náhradu. Realizace dané firmy postrádaly jakoukoli kvalitu a životnost, ale vždy byly nejlevnější, vždy vydělaly. Ten, kdo prodělal, byl vždy investor, který po dokončení v potu tváře odstraňoval chyby a poruchy.

15

16 Hydroizolace plochých střech Základním principem není žádat jen záruku, ale bavit se o životnosti, respektive o nutných nákladech na opravy a údržbu. Pak je možné jednotlivé zakázky korektně srovnávat.

Výběr izolatérské firmy Výběr realizátora izolace je v současné době objektivně velmi složitá otázka, protože při trendu šetření, někdy až bezhlavého, mají zelenou firmy já, brácha a hořák z nejbližší garáže, nikoli firmy, které mají dostatečné technické a personální zázemí. Pak se ovšem může stát, že firma v průběhu záruky zanikne a s ní padnou i všechny další závazky na materiály atd., protože se přeruší smluvní linka od investora k poslednímu dodavateli. Opět příklad ze života. Významný český generální dodavatel realizoval střešní plášť s obdobnou garážovou firmou, i když ve formě 200tisícového „eseróčka“. Tato firma rychle po realizaci zanikla a reinkarnovala se pod jiným názvem. S předmětným střešním pláštěm byly dlouhodobé potíže, velmi časté reklamace, až po určité době zkolaboval hydroizolační materiál. Protože materiál dodávala ona garážová, již neexistující firma, musel celou rekonstrukci generální dodavatel provést na vlastní náklady. Celková cena rekonstrukce se vyšplhala na trojnásobek ceny původního střešního pláště. Nevím, jak dalece si generální dodavatelé uvědomují právní důsledky likvidace subdodavatele, ale čas od času k tomu dochází, a pak jsou samozřejmě záruky za stavební dílo nebo jeho část prakticky nevymahatelné. Investor by se měl tedy zajímat nejen o generálního dodavatele, ale i o subdodavatele tak, aby monitoroval celou situaci a na konci nebyl nepříjemně překvapen například problematickou vymahatelností záruk.

Obr. 1.001 Příklad zkušebního formuláře a legitimace izolatéra

Obr. 1.002 Praktická část zkoušek izolatérů

Dalším faktorem, který se u nás rozmáhá, jsou účelová jednorázová investiční „eseróčka“, založená na konkrétní investiční akci. Tyto firmy po ukončení akce, ale též před ukončením záruk zanikají a koneční majitelé nemovitostí nemají možnost záruky vymáhat. Účelem podobné společnosti je vydělat a zmizet. Samostatnou kapitolou jsou izolatérské firmy. Čím kvalitnější firma, tím dražší, protože musí zaplatit celou svoji strukturu od techniků až po sklady materiálu. V České republice je velmi omezené učňovské školství a obor izolatér se v něm nenachází, což znamená, že velká většina pracovníků není vyučena a vše, co znají, se naučili v průběhu praktické práce

1. Poruchy střech aneb dobrodružný život zkušeného izolatéra na stavbách – žádná teorie, žádné vyučení, prosté hození do života. Najít solidní izolatérskou firmu znamená opět odškrtnout ty nejlevnější a zjišťovat, jak dlouho vybraná firma existuje a v daném oboru funguje. Čím déle, tím lépe. Vhodné je hledat v historii lidí, kteří se kolem pohybují – zda se jedná neustále o jednu firmu, nebo zda prošli reinkarnacemi. V Rakousku funguje velmi zajímavý systém na školení izolatérů a jejich přezkušování, kdy každé dva roky je povinnost projít zkoušením – teoretickým a praktickým. Výsledkem je průkaz izolatéra, který své věci rozumí a umí ji i řádně provést. Takovýto průkaz dává jakousi jistotu, že provedení bude podle určitých pravidel a že je možné se spolehnout na kvalitu. Bohužel izolatérství u nás patří k živnostem volným, což znamená, že při vydávání živnostenského listu se nepožaduje vůbec nic. Kvalitě by určitě prospělo, kdyby tato živnost byla vázaná a bylo nutné plnit kvalifikační kritéria, nebo by bylo k dispozici, byť dobrovolné, ale korektní hodnocení izolatérů pomocí obdobného školení a obdobné legitimace.

Vrstvy střešního pláště Než se pustíme do studia poruch plochých střech, pojďme se podívat na pojmy, které se v knize v souvislosti se strukturou střešního pláště budou objevovat. Skladbu střešního pláště znázorňuje schéma na obrázku 1.003.

1 2 3 4 5 6 7 8 9

Legenda: 1 Provozní vrstva: vrstva při vnějším povrchu střešního pláště umožňující provozní využití střechy Hydroizolační vrstva: vodotěsná izolace chránící podstřešní prostory a vrstvy střešního pláště, které jsou pod ní, před atmosférickými vlivy, případně před provozní či technologickou vodou. Bližší označení se volí podle funkce a konstrukce či polohy ve střeše (například hlavní hydroizolační vrstva, pojistná hydroizolační vrstva či provizorní hydroizolační vrstva) 3 Roznášecí vrstva: vrstva zajišťující roznesení zatížení z provozu střešního pláště 4 Separační vrstva: vrstva oddělující dvě vrstvy střešního pláště z výrobních, mechanických, chemických či jiných důvodů 5 Tepelněizolační vrstva: vrstva omezující nežádoucí teplené ztráty či zisky objektů 6 Parotěsná vrstva: vrstva omezující či zamezující pronikání vodní páry z vnitřního prostředí do střešního pláště 7 Spádová vrstva: vrstva vytvářející potřebný sklon následujících vrstev střešního pláště 8 Nosná konstrukce střechy: část střechy přenášející zatížení od jednoho či několika střešních plášťů, doplňkových konstrukcí a prvků, vody, sněhu, větru, provozu apod. do ostatních nosných částí objektu 9 Vnitřní povrchová úprava: vrstva sloužící k estetickému ukončení střešního pláště z interiéru

Obr. 1.003 Schéma skladby střešního pláště s vyznačením základních vrstev

17

18 Hydroizolace plochých střech * U střešních plášťů se používá i mnoho dalších pojmů: Nevětraná střecha – střecha, v jejíž skladbě není větraná vzduchová vrstva napojena na vnější ovzduší (většinou jde o střechu jednoplášťovou). Větraná střecha – střecha, jejíž jedna nebo více vzduchových vrstev jsou napojeny na vnější ovzduší. Napojení vzduchové vrstvy na vnější ovzduší je řešeno tak, aby umožňovalo stálý únik vlhkosti ze střechy v důsledku nepřetržitého pohybu a nepřetržité výměny vzduchu mezi vnějším prostředím a meziplášťovým prostorem (většinou jde o střechu dvouplášťovou nebo víceplášťovou). Vzduchová vrstva – souvislý prostor mezi střešními plášti. Větrací systém – soubor jedné či několika vzduchových vrstev a dalších konstrukčních či doplňkových prvků zajišťujících větrání střechy. Střecha s klasickým pořadím vrstev – střecha s tepelnou izolací umístěnou mezi hydroizolací (nahoře) a parotěsnou zábranou (dole, na teplejší straně konstrukce). Střecha s opačným pořadím vrstev (též obrácená střecha) – střecha s hydroizolační vrstvou umístěnou pod vrstvou tepelné izolace (jde o střechu jednoplášťovou nebo o horní plášť střechy dvouplášťové). Střecha s kombinovaným pořadím vrstev (též DUO Dach) – kombinace střechy s klasickým pořadím vrstev a obráceným pořadím vrstev. Část tepelné izolace je pod a část nad hydroizolací. Krytina – vrstva chránící vnitřní prostor a dále ostatní vrstvy střešního pláště umístěné pod ní před povětrnostními vlivy (déšť, sníh, vítr, kroupy atd.). Krytina může, ale nemusí být vodotěsná. Skládaná krytina – krytina vytvořená z plošných či tvarovaných dílců vzájemně spojených přesahem na drážku nebo pomocí spojovacích lišt (plechová krytina). Tyto krytiny nejsou při hydrostatickém tlaku vodotěsné, neboť propouštějí vodu ve spárách. Musejí však zcela spolehlivě odvádět dešťovou vodu. Hlavní hydroizolační vrstva (také hydroizolace, hydroizolační povlak) – vodotěsná vrstva chránící definitivně a po celou dobu existence stavebního díla podstřešní prostory a vrstvy střešního pláště, které jsou pod ní, před atmosférickou, případně provozní či technologickou vodou. Je-li tato vrstva na vnějším povrchu střechy, nazývá se povlakovou krytinou a musí být vodotěsná. Hydroizolační materiál – stavební materiál, z kterého je vytvořena hydroizolační vrstva, a to jak hlavní, tak i provizorní. Provizorní hydroizolační vrstva – vrstva chránící některé dříve provedené vrstvy střešního pláště (například tepelněizolační vrstvu) proti dešti a případné technologické vlhkosti při budování střechy v době, kdy ještě není zhotovena hlavní hydroizolační vrstva. Je-li provizorní hydroizolační vrstva dostatečně dimenzována, může v budoucnu přebírat i funkci pojistné hydroizolační vrstvy.

Pojďte se potkat!

každoročně PVA EXPO PRAHA Letňany

letrzích! e v h íc n iž t s e r p … na • střešní krytiny a doplňky • střešní okna

• Konference, semináře a poradenství vždy na aktuální témata: • Konference Izolace

• izolace • půdní vestavby • obvodové pláště budov • kotevní technika • nářadí, nástroje, pracovní vybavení • fotovoltaika, solární termika • využití biomasy, tepelná čerpadla, kogenerace

• Poruchy šikmých a plochých střech • Trendy v oblasti zateplování • Stavební poradenské centrum • Centrum pro úspory energií a alternativní zdroje energie • Souběh s veletrhem For Pasiv • Prestižní soutěže, praktické ukázky • Pokrývačské muzeum a další historické sbírky

www.strechy-praha.cz

20 Hydroizolace plochých střech Pojistná hydroizolační vrstva (má spojenou funkci s parotěsnou vrstvou) – vrstva s hydroizolační funkcí ve střeše, která působí krátkodobě při ztrátě funkce skládané či povlakové krytiny nebo hlavní hydroizolační vrstvy. Po dobu výstavby objektu se zpravidla využívá jako provizorní hydroizolační vrstva. Pojistná hydroizolační vrstva musí být vždy odvodněna. Hydroizolační systém – soubor tvořený hydroizolační vrstvou a doplňkovými prvky a konstrukcemi, které zabraňují vnikání vody do střešního pláště i podstřešních prostor. Vyskytují-li se na střeše hlavní i pojistná hydroizolační vrstva, rozlišuje se hlavní a pojistný hydroizolační systém. Signalizační systém – systém technických opatření, který umožňuje lokalizaci místa poruchy hydroizolačního systému. Podkladní vrstva – vrstva, která vytváří vhodný podklad pro další vrstvu nebo vrstvy střešního pláště. Expanzní vrstva – tenká vzduchová vrstva nebo vrstva s velkou mezerovitostí, která slouží k vyrovnání rozdílů tlaků vodní páry mezi daným místem střešního pláště a vnějším prostředím. (Pozor, nejde o větrané střechy!) Ochranná vrstva – vrstva chránící hydroizolační vrstvu, popřípadě další vrstvy střešního pláště před nepříznivými vlivy vnějšího prostředí. Pohledová vrstva – vrstva zajišťující požadovaný vzhled střechy. Dilatační vrstva – vrstva umožňující vzájemné posuvy vrstev střešního pláště (někdy též plošnědilatační vrstva). Spojovací vrstva – vrstva spojující dvě vrstvy střešního pláště. Stabilizační vrstva – vrstva zajišťující svou hmotností polohu dalších vrstev střechy vůči sání větru, případně vůči jiným podobným vlivům. Drenážní vrstva – vrstva odvodňující souvrství střešního pláště na hlavní či pojistnou hydroizolační vrstvu. Filtrační vrstva – vrstva, která zachycuje jemné podíly sypaných látek vyplavovaných z některých vrstev střešního pláště vodou či jinak vnášených do skladby střešního pláště. Hydroakumulační vrstva – vrstva, která buď zachycuje kondenzovanou vodu na vnitřních površích střech, nebo jímá a akumuluje vodu potřebnou pro růst rostlin v pěstebných souvrstvích vegetačních střech. Vegetační vrstva – vrstva zajišťující růst rostlin. Provozní vrstvy (provozní souvrství) – vrstvy nad hydroizolačním povlakem nebo ochrannou vrstvou tepelné izolace, tvořící vrstvy umožňující provoz na takovémto střešním plášti.

2. Poruchy asfaltových hydroizolací plochých střech v ploše a v detailech

2. Poruchy asfaltových

hydroizolací plochých střech v ploše a v detailech

Ve vývoji poruch plochých střešních plášťů je možno vysledovat dvě základní časové a materiálové etapy poruch. První je reprezentována asfaltovými oxidovanými izolačními systémy, které vládly našim hydroizolacím ještě v první polovině devadesátých let. Od té doby se poruchy, zejména jejich pestrost, výrazně změnily. V současné době je možné identifikovat nárůst všech druhů poruch naprosto neuvěřitelným způsobem. Od degradace materiálu až po neskutečná řešení a provedené konstrukční detaily, včetně naprosto nepovedených rekonstrukcí.

21

Výroba asfaltových hydroizolačních materiálů


Významnou oblastí, kde vznikají poruchy hydroizolačních materiálů, je výrobní proces. U těchto poruch je ve většině případů velmi záludné, že vady nejsou vizuálně patrné, jsou skryté, a často se projeví až po aplikaci. Moderní výrobní linky jsou v současné době velmi sofistikované, umožňují velkou variabilitu a přesnost výroby, to znamená, že na jednu stranu se výroba zpřesňuje, ale na straně druhé vzniká prostor pro nové poruchy. Primitivní poruchy typu delaminace, šavlovitosti, nedostatečného posypu nebo nečistot ve výrobním procesu ještě zcela nevymizely, protože výrazná část výrobních linek jsou staré typy, byť s určitými modernizacemi.

Vstupní suroviny (výrobky) Pro asfaltové pásy vstupují do výrobního procesu následující suroviny: • asfalt (rafinovaný, oxidovaný); • modifikátor: • SBS, ALPA, APP; • výztužné vložky: • polyesterové netkané i tkané textilie; • skleněné výztužné vložky; • kombinované výztužné vložky; • plnivo: • dolomitický vápenec (obecně mleté jemnozrnné minerální pojivo); • retardéry: • hoření; • prorůstání kořínků; • posypy: • hrubozrnný hydrofobizovaný keramický, břidličný posyp, obecně minerální posyp; • separační fólie: • PE, PP a další; • identifikační prvky: • identifikační páska, identifikační štítky; • balení: • palety; • tubinky, balicí papír, palety, smršťovací fólie; • stahovací plastové pásky.

Výrobní proces asfaltových materiálů Hydroizolační materiály musejí být vyrobeny tak, aby je bylo možno standardním způsobem dopravit na stavbu, zpracovat a vytvořit z nich plně funkční hydroizolaci s dostatečnou

23

24 Hydroizolace plochých střech životností. Pravidla dopravy, logistiky a skladování musejí být uvedena v obecném technologickém předpisu, který musí zpracovat každý výrobce nebo dodavatel. Na obrázku 2.001 je schéma výroby, kde je nutné si uvědomit základní pravidla: 3

17 16

1

2

18

19

20 21 5

4

22

9 7

6

13

11

8 10

15 14

12

Obr. 2.001 Výrobní linka se vzdušným chlazením na asfaltové pásy Vysvětlivky (kurzívou napsané body se nemusejí vyskytovat u všech linek). 1 – role výztužné vložky, 2 – spojovací a předsoušecí stolice, 3 – kompenzátor na výztužnou vložku, 4 – zásobník na primární asfalt, 5 – zásobníky na izolační asfalt – mohou být různé pro vrchní a spodní část izolačního materiálu, 6 – nanášení dodatečné vrstvy asfaltu, 7 – vana s penetračním asfaltem, 8 – komprimační válce, 9 – připojování vrchní separační fólie, 10 – připojování spodní separační fólie, 11 – připojování vrchního kovového povlaku, 12 – nanášení ochranného hydrofobizovaného granulátu, zásobník na granulát, 13 – komprimační válce, 14 – hnací a kompenzační soustava, 15 – nanášení separačního jemnozrnného posypu, 16 – chladicí soustava, 17 – kompenzátor umožňující činnost řezačky a baličky, 18 – řezačka, balička, 19 – paletizace, 20 – zásobníky jednotlivých komponentů pro modifikovanou asfaltovou hmotu, 21 – míchačka asfaltové hmoty

c

b

a

vrchní povrchová úprava vrchní asfaltová vrstva primární asfaltová vrstva výztužná vložka spodní asfaltová vrstva spodní povrchová úprava

Obr. 2.002 Schematický řez hydroizolačním pásem

Výztužná vložka prochází přes kompenzátor tak, aby byla zajištěna kontinuita výroby. V první vaně je vložka propenetrovaná penetračním asfaltem, který musí propenetrovat celou vložku. V další vaně nebo ve dvou vanách se nanáší vrchní a spodní vrstva asflatové hydroizolační hmoty. V další výrobní etapě se nanáší spodní separační fólie a horní ochranný posyp. V poslední etapě se vyrobený materiál chladí, řeže a balí. Za obvyklé situace platí a = c = 1,5–2 mm, b = 1 mm (čím méně, tím lépe). V některých případech se jako penetrační asfalt podává asfalt oxidovaný, který je levnější a má též horší technické vlastnosti.


Základní pravidla výroby První základní charakteristika výroby hydroizolačních materiálů je kontinuita, rychlost a rovnoměrnost pohybu výztužné vložky, na kterou se nanášejí jednotlivé vrstvy izolačního systému. Výztužná vložka musí probíhat rovnoměrnou rychlostí (rovnoměrnou tažnou silou), která je úměrná technickým vlastnostem použité výztužné vložky.1 Druhou základní charakteristikou výroby je teplota. Výroba, respektive jednotlivé komponenty musejí mít optimální teplotu. Chladicí sekce musí mít dostatečnou kapacitu, aby vychladila hotový výrobek na teplotu vhodnou k balení. Teplota je spojena s viskozitou – ta musí být taková, aby se dostatečně propenetrovala vložka, kdy následným krokem je nanesení spodní a vrchní vrstvy asfaltu. Ten musí mít takovou viskozitu, aby při výrobě nestékal. Třetí charekteristikou je optimální přítlak jednotlivých válců, po kterých se vyráběná hydroizolace pohybuje, nebo které regulují tloušťku nebo zatlačují posyp separační fólie do vyráběného pásu. Výrobní chyby vznikají v důsledku vadné výroby nebo v důsledku použití nevhodných nebo vadných vstupních surovin. Mnohdy jsou výrobní chyby způsobeny více příčinami nebo se naráz vyskytuje více druhů poruch. Poruchy u asfaltových hydroizolačních materiálů gradují (zvětšují se) s postupujícím časem, protože stárnou a jejich technické parametry se zhoršují (zejména odolnost vůči zvyšujícím se kladným a záporným teplotám a elasticita).

Základní struktura asfaltového hydroizolačního materiálu 6 1

4

9

7

8

5

2

7

1

3

6

Obr. 2.003 3D schémata asfaltových hydroizolačních pásů 1 – vrchní povrchová úprava, 2 – vrchní asfaltová vrstva, 3 – výztužná vložka, 4 – primární asfaltová vrstva, 5 – spodní asfaltová vrstva, 6 – spodní povrchová úprava, 7 – úprava podélných okrajů, 8 – úprava příčných okrajů, 9 – identifikační pruh

1 V případě použití výztužných vložek na bázi polyesteru je nutné evidovat, že tento materiál má průtažnost od 20 do 40 %. V případě, že bude použito nevhodné výrobní rychlosti, je možné, aby se do výztužného materiálu zabudovalo předpětí, tj. natažený materiál. Toto předpětí pak vyprchá buď v době provádění hydroizolačního povlaku, nebo potom v jeho následující životnosti. Ve většině případů do tří let od výroby toto předpětí vyprchá.

25

26 Hydroizolace plochých střech

Obr. 2.004 Asfaltová směs modifikovaná SBS (styren-butadien-styren) – mikrofotografie

Obr. 2.005 Granulát modifikátoru SBS, který se přidává do asfaltu

Základní technické vlastnosti hydroizolačních materiálů Geometrické vlastnosti: • tloušťka, šířka, délka, rovinnost, rozměrová stabilita. Chemické složení: • množství modifikátoru nebo jeho kombinací; • množství a druh plniv; • množství asfaltu a druh asfaltu. Technické vlastnosti: • pevnosti – příčná, podélná; • pevnost v proražení – statickém, dynamickém; • pevnost ve vytržení kotvicího prvku; • průtažnost; • plasticita/elasticita; • přemostění trhlin. Klimatické odolnosti: • ohebnost za nízkých teplot; • stékavost za vysokých pevnost. Specifické vlastnosti: • odolnost proti prorůstání kořínků; • požární odolnost. Technologické vlastnosti: • způsob spojování Stárnutí / ztráta partikulárních vlastností. Pevnostní vlastnosti dává hydroizolačnímu materiálu výztužná vložka. Izolační vlastnosti dává hydroizolačnímu materiálu izolační hmota. Ochranné vrstvy dávají hydroizolačnímu materiálu odolnost proti vnějším klimatickým jevům. Spodní vrstva dává hydroizolačnímu materiálu technologické vlastnosti zpracovávání.

Výrobní poruchy asfaltových hydroizolací


Základním principem výrobních poruch je současná všeobecná snaha o snížení nákladů na výrobu, a to na úkor životnosti hydroizolačního materiálu. V současné době jsou známy základní principy ideálního materiálu, který současně dosahuje dostatečné životnosti. Výrobní náklady jsou však tak velké, že je tento materiál z hlediska ekonomického nekonkurenceschopný. Proto výrobci přistupují k hledání úspor, které jsou někdy smysluplné, ale ve většině případů spíše kontraproduktivní. Základní trendy ve snižování výrobní ceny asfaltových materiálů je možné rozdělit do následujících bodů: • snižování tloušťky hydroizolačního materiálu, výroba na dolní hranici tolerance, tedy vždy pod deklarovanou tloušťku; • zrychlování výroby v kombinaci se snižováním teploty, respektive snižováním tlaku kalandrovacích válců (má za důsledek předpětí ve vložce, delaminaci atd.); • zvyšování podílu plnidel na úkor dalších komponentů; • použití levnějších, nestandardních vstupních surovin, zejména používání méně stabilizovaných modifikátorů. Samostatnou kapitolou výrobního procesu jsou řezání, balení a logistika všeobecně, tedy doprava a skladování. Při nevhodné logistice opět dochází k poruchám, poškozením, které lze přiřadit k poruchám vzniklým v průběhu výrobního a logistického procesu. Důsledkem všech těchto faktorů je geometrický nárůst četnosti poruch hydroizolačních asfaltových materiálů, které se vyskytují u těchto materiálů. V každém případě se výrazně snižuje životnost stavebního díla. U řady výrobních poruch se jedná o rozsáhlé systémové škody reprezentující jednotky výroby, tedy poruchy výrobního, systémového charakteru. Nejde ani tak o poškození při výrobě nebo křivé řezání, ale nadměrečné objemové změny, stékavost, puchýře, což jsou typické poruchy rozsáhlejšího charakteru a samozřejmě se nevyskytují pouze na jedné realizaci.

Čas vypuknutí poruchy Časové projevy výrobní poruchy mohou být velmi různé – od okamžitého projevu až po kolaps po uplynutí záruky. V současné době je možno stanovit životnost hydroizolačního materiálu naprosto přesně. Používané testy ukazují zhoršení vlastností po určité době (urychlené stárnutí), které pak lze přepočítat na reálné podmínky. Je možné konstatovat, že hydroizolační materiály musejí přežít záruku, ale následné poruchy už jsou jen velmi těžko vymahatelné. Většinu výrobních poruch by měla identifikovat výrobní kontrola, pakliže funguje správně. Kontrola se dominantně týká vizuálně patrných poruch. Když tato kontrola nefunguje,

27

28 Hydroizolace plochých střech je možné zjistit zajímavé výrobní poruchy, které mnohdy znemožňují provedení kvalitního konečného díla.

Geometrické vlastnosti vyrobených asfaltových pásů Jedná se zejména o šířku, délku, ale hlavně o tloušťku, respektive přímost, „šavlovitost“. Při snižování nákladů dochází k využívání a mnohdy i překročení dovolených tolerancí, a to u všech položek dříve uvedených. Proto je potřeba před aplikací náhodně jednotlivé materiály překontrolovat, zdokumentovat a případně ihned u dodavatele reklamovat. Geometrické nerovnoměrnosti jsou základní výrobní chybou. V současné době je velmi významná tloušťka, která se prakticky vždy pohybuje na dolní toleranční hranici.

Řezání, dělení, balení a skladování V případě, že není správně nastavena řezačka, může docházet k rozdílným délkám v jednotlivých rolích, ale další poruchy tohoto typu jsou u asfaltových pásů zřídkavé.

Pravidelné příčné vruby v posypu Na povrchu hydroizolačího pásu jsou příčné čáry, kde není posyp, nebo je zatlačen do pasu. Intenzita těchto stop se od začátku pásu (začátku balení) ke konci snižuje až mizí. Příčinou je deformace hydroizolačního pásu při skladování, respektive již při nabalování, kdy tvar role není kruhový, ale oválný, a v místech zlomu se vytvářejí tato místa.

Zvlnění asfaltových pásů, respektive jeho pravidelné nerovnosti Příčinou je špatné skladování rolí hydroizolačního materiálu na ležato. Charakteristické pro daný defekt je, že zvlnění má od začátku hydroizolačního pásu zvětšující se šířku v závislosti na velikosti rolování. Na začátku pásu jsou tyto vlny v minimální frekvenci a na konci hydroizolačního pásu se ztrácejí.

Obr. 2.006 Špatně narolovaný pás na tubinku

Obr. 2.007 Špatné narolování hydroizolačního pásu na tubinku


Obr. 2.008 Příklad nevhodného skladování asfaltových pásů na ležato

Obr. 2.009 Počátek „sloních nohou“, tyto materiály jsou dlouhodobě skladovány a jejich ložné plochy se deformují

Druhou příčinou je špatný přítlak válců, respektive jejich nerovnoměrný tah. V tomto případě je zvlnění hydroizolačního pásu naprosto pravidelné. Při skladování a logistice je nutné zajistit, aby byly hydroizolační materiály zpracovávány nepoškozené. Je potřeba jednak kvalitní balení, které vydrží obvyklé nároky vyplývající ze standardních dopravních podmínek, ale též je důležité opatrné zacházení s jednotlivými paletami při dopravě (jejich zajištění proti posunutí) a při manipulaci na stavbách.

29

30 Hydroizolace plochých střech Optimální skladování: • Skladování v krytém výrobním skladu, nebo je také možné hydroizolační materiály skladovat na volné ploše, ale zde je nutné provést opatření, aby materiály nebyly poškozeny klimatickými podmínkami. • Skladování na stavbě nebo v meziskladech. Materiály musejí být skladovány na stojato a pokud možno v zabalených paletách. Ty je možno otvírat pouze v případě, že bezprostředně následuje zpracování materiálu na stavbě. Na obrázku 2.009 vidíte deformaci a zploštění jednotlivých rolí. Protože hydroizolační materiály mají tvarovou paměť, zůstávají po celé délce pásu příčné stopy po přeložení nebo nerovnoměrném ohybu. Na výše obrázcích 2.008 a 2.009 je příklad „sloních nohou“, tj. deformace špatně uskladněných hydroizolačních materiálů. Zde je nutné také kontrolovat teplotu, které jsou skladované materiály dlouhodobě vystaveny. Jde o nešvar hydroizolačních materiálů, které mají nižší teplotu stékání, což je příčinou deformace, která pak brání spolehlivému provedení svaru. Materiály pak nejsou korektně použitelné.

Mechanické poškození výrobků při výrobě Mechanické poškození při výrobě může mít různé příčiny. Časté je například znečištění výrobní linky, kdy důsledkem je poškození celistvosti nebo rovnoměrnosti posypu. Současně se mohou vyskytnout anomálie v celistvosti celého výrobku. Všechny tyto vizuálně patrné problémy by měly být při závěrečné kontrole identifikovány a odstraněny.

Obr. 2.010 Charakteristické pravidelné vlnky hydroizolačního materiálu signalizující výrobní problémy: hydroizolace je nadměrně stlačována unášecími válci výrobní linky

Výrobní poruchy asfaltových hydroizolací Porucha patrná z obrázku 2.010 patří do výrobních poruch asfaltových hydroizolačních materiálů, protože na výsledném výrobku jsou pravidelné příční vlnky signalizující přílišný tlak v unášecích válcích výrobní linky, který způsobil tento nevratný otisk na hydroizolačním materiálu. Plešatění asfaltových pásů – odmrzání hydrofobizovaného posypu a vznik ploch, kde není ochrana hydroizolačního materiálu proti UV záření. Tato porucha se projevuje v průběhu životnosti asfaltového pásu. Příčinou je nedostatečný přítlak válce, který zatlačuje hydrofobizovaný posyp do hydroizolačního asfaltového pásu. Příliš studený asfalt, do kterého se již posyp kvalitně nezakotví. V případě, že je hydroizolační materiál plešatý již při dodávce, jedná se o příliš velký přítlak válce, který zcela zatlačí posyp do asfaltové hmoty. Kromě plošných systémových chyb je možné zachytit v rámci výroby i lokální výrobní poruchy způsobené nedostatečnou kontrolou při výrobním procesu, kdy ve výrobní lince dojde k lokálním anomáliím v důsledku lokálních problémů – znečištění, porušená regulace atd.

Obr. 2.011 Výrobní plešatost hydroizolačních materiálů způsobená nerovnoměrnou funkcí posypového zařízení a následné fixace posypu do asfaltové hmoty přítlakem komprimačních válců

Obr. 2.012 Pás na okraji nedostatečně posypaný v kombinaci s trhlinami, které byly způsobeny špatným navíjením

Obr. 2.013 Nerovnoměrný tlak přítlačného válce (možnou příčinou může být i elipsovitost tohoto válce, tedy jeho opotřebování)

Obr. 2.014 Posyp stržený unášecím kolem výrobní linky, které nebylo udržováno v čistotě

31

32 Hydroizolace plochých střech Lokální stržení posypu při výrobě Absence posypu, respektive asfaltové hmoty, protáhlého tvaru vždy ve směru pohybu výrobní linky je další poruchou při výrobě hydroizolačních materiálů. Příčinou je znečištění některého z válců a dále zde byla zanedbána kontrola výsledných výrobků a poškozené pásy nebyly vytříděny. Faktickou příčinou jsou špinavé unášecí a další válce výrobní linky, na kterých se usadila nečistota, která pak strhla asfaltovou vrstvu včetně posypu. Toto je bodová výrobní vada, kterou lze velmi lehce odstranit zvýšenou kontrolou, pravidelným čištěním atd.

Obr. 2.015 Vytržená vrchní vrstva asfaltu včetně posypu v důsledku špinavého výrobního zařízení (válců)

Obr. 2.016 Rozdílná šířka přesahů pro svařování

Specifickou poruchou při výrobě je rozdílná šířka svařovacího pruhu po délce vyrobeného materiálu. Příčinou je špatně seřízená šířka těchto přesahů, tedy proces výroby posypu. Při rozdílné šířce přesahů dochází k výrazným komplikacím při provádění, protože svařování v přesazích má nerovnoměrnou šířku. Šířku svaru je vždy nutné nastavit na nejširší místo bez posypu. Z toho vyplývá, že další části pásů jsou svařovány nejen v místech, která jsou k tomu určena, tedy v neposypaných, ale i v místech a pruzích, kde posyp je. To výrazně komplikuje svařování asfaltových hydroizolačních pásů.

Snižování přímých nákladů na výrobek Pokud chceme snížit přímé náklady na výrobu střechy, musíme se vyvarovat používání levných či nestandardních komponentů, musíme zajistit zvýšení podílu plniva ve výsledném materiálu a v neposlední řadě je nutné snižování energetické náročnosti výroby, zejména snižování výrobní teploty a obdobná opatření. Výše uvedené kroky mají ve většině případů za důsledek snižování životnosti vyrobeného materiálu, které se projevuje různými poruchami, zejména se jedná o praskání a delaminaci. U zvyšování procenta plniva přistupuje další druh poruch, a to technologický, kdy hydroizolační materiál jde jen velmi špatně a nespolehlivě svařit. Variantou na tuto situaci je zvyšování procenta plniva v průběhu životnosti. Postupně migrující, rozpadající se modifikátor snižuje

Výrobní poruchy asfaltových hydroizolací hmotnost výsledného výrobku, kde se poměrově zvětšuje podíl plniv. V důsledku tohoto procesu dochází k delaminaci spojů, byť prvotně dobře provedených.

Praskání asfaltových pásů Příčinou praskání asfaltových pásů je fakt, že tento hydroizolační materiál nemá dostatečnou odolnost vůči záporným teplotám, a proto při ohybu praská.

Obr. 2.017 Příčné praskání asfaltových pásů

Obr. 2.018 Trhliny v podkladním asfaltovém hydroizolačním materiálu

Nedostatečná odolnost proti záporným teplotám je způsobena tím, že je hydroizolační materiál přeplněn plnivy. Je zde nadměrné procento plniv vzhledem k izolační hmotě asfaltu. U modifikovaných asflatových pásů je to velmi zřídkavá výrobní chyba oproti oxidovaným pásům, kde je tato chyba velmi častá. Na obrázku 2.018 jsou patrné trhliny v podkladním hydroizolačním materiálu, který nevydržel obvyklý staveništní provoz při provádění hydroizolačního souvrství a popraskal.

Zkracování asfaltových hydroizolačních materiálů (smršťování)

Zkracování asfaltových pásů po navaření na střešní plášť je další častou poruchou. V průběhu výroby bylo do hydroizolačního materiálu vneseno předpětí, které po aplikaci vymizelo. Příčinou této poruchy je příliš velká výrobní rychlost. Vložka s menší pevností při roztažení2 (nekvalitní výztužné vložky, není to závislé na plošné hmotnosti výztužné vložky, ale na její rovnoměrnosti a typu výroby, zda má krátká vlákna) byla vyráběna jako recyklát a má horší stabilitní vlastnosti nebo dlouhá vlákna. Každá výztužná vložka má schopnost protažení a různou sílu, při které k tomuto protažení dochází. Výztužné vložky, které jsou lehce protržitelné, jsou výrobně nevhodné, protože se relativně lehce protahují, než se dosáhne meze jejich přetržení. 2

33


Obr. 2.019 Objemové změny asfaltových hydroizolačních materiálů

Obr. 2.020 Objemové změny asfaltových hydroizolačních materiálů

Obr. 2.021 Utržení, respektive oprava hydroizolace utržené od závětrné lišty

Obr. 2.022 Zkracování asfaltových pásů v oblasti tvarových změn

Objemové změny asfaltových hydroizolačních materiálů jsou patrné nejen v ploše, ale i v konstrukčních detailech, kde jsou snad ještě nebezpečnější. Na výše obrázcích 2.019–2.022 je patrné, že když se zkombinuje nevhodné provedení s materiálem, který není dostatečně objemově stálý, dojde jak k delaminaci spojů, tak i k utržení hydroizolačního povlaku od

Obr. 2.023 Kombinace „aligátoringu“ a smršťování asfaltových hydroizolačních pásů

Obr. 2.024 Voda vytékající z příčného přesahu asfaltových pásů, které se smršťují

Výrobní poruchy asfaltových hydroizolací klempířských prvků. Tyto pochody pak způsobují nevodotěsnost celého hydroizolačního povlaku. V důsledku smrštění asfaltových pásů dojde k napětí v přesazích, které při překročení meze únosnosti praskají a ztrácejí vodotěsnost.

Puchýře Puchýře na horním povrchu asfaltového hydroizolačního materiálu vznikly jednorázově ihned po aplikaci. Následně jich pak vzniká méně. Příčinou je voda ve vložce. Voda tam byla zabudována již ve výrobě, nebo se tam dostala v průběhu aplikace, respektive po aplikaci. Problémem je příliš silná chlupatá vložka, jejíž unikátní vlákna spojují exteriér a vložku. Po těchto vláknech dochází k dotaci vody ke vložce, naopak při stlačení vložky dochází k vytlačování vody na vnější plochu.

Obr. 2.025 Puchýře na povrchu asfaltového hydroizolačního materiálu

Obr. 2.026 Puchýře na asfaltových modifikovaných hydroizolačních materiálech

Obr. 2.027 Proříznutí puchýře dokumentuje delaminaci hydroizolačního pásu

Obr. 2.028 Puchýře a „krokodýling“ na oxidovaných hydroizolačních materiálech

35

36 Hydroizolace plochých střech 1a

Obr. 2.029 Puchýře a „krokodýling“ na oxidovaných hydroizolačních materiálech

2a

Obr. 2.030 Princip vzniku puchýřů na asfaltových hydroizolačních materiálech

V asfaltové hmotě, zejména té, která je určena k penetraci vložky, je větší množství těkavých látek, které mají tendenci se vypařovat, což má za následek další vznik puchýřů. K této situaci dochází v případech, kdy se používají hmotné vložky a je nutné je propenetrovat asfaltem s nižší viskozitou. Nižší viskozita představuje použití většího množství méně stabilních uhlovodíků při výrobě asfaltové penetrační hmoty. Při proříznutí puchýře uvidíme penetrovanou výztužnou vložku, od které je lokálně oddělena vrchní vrstva asfaltu. Spodní část hydroizolačního materiálu obvykle není deformována ani jinak poškozena difuzí vodní páry. Základní příčinou vzniku puchýřů je vlhkost, voda, která je obsažena v hydroizolačním

Obr. 2.031, 2.032 Příliš „tvrdě“ navařený hydroizolační povlak (velký zpuchýřovaný výtok)


Obr. 2.033 Zpěněný hydroizolační povlak jako příklad nadměrného natavování

pásu, nebo se dostala do oblasti výztužné vložky hydroizolačního pásu. Vlhkost tam může proniknout kolem vložky nebo jejích vláken, v případě, že nejsou správně nepenetrována a výztužná vložka netvoří s asfaltovou hydroizolační hmotou vodotěsnou vrstvu. Kromě vlhkosti je možné očekávat puchýře u hydroizolačních materiálů, které byly neodborně vyrobeny a pro lepší zpracovatelnost asfaltové hmoty byly přidány průmyslové oleje, které mají tendenci, jsou-li použity v nadměrném množství, se vypařovat. Tj. namáhají hydroizolační asfaltový povlak stejným mechanismem jako voda. Na obrázcích 2.031 a 2.032 je výtok asfaltu ze svaru. Tento výtok je signifikantní pro přílišné převaření asfaltové hmoty, jsou tam otevřené puchýře, které jsou důkazem nadměrného svařování.

Sjíždění asfaltových hydroizolačních materiálů ze svislých ploch

Příčinou sjíždění asfaltových hydroizolačních materiálů ze svislých ploch jsou nedostatečná tepelná odolnost, která ve většině případů nevyhovuje z hlediska stékavosti, a větší množství těkavějších částí asfaltu v izolační asfaltové hmotě. U špatně provedené penetrace výztužné vložky, kdy při vyšší rychlosti pohybu a nevhodné viskozitě asfaltové hmoty určené pro penetraci vložky nedojde k dostatečné penetraci vložky v této oblasti, dochází jednak ke stékání asfaltu na svislých plochách, ale též k delaminaci na ostatních plochách.

37

38 Hydroizolace plochých střech K této poruše může docházet po určitém zestárnutí asfaltových hydroizolačních materiálů i po několika letech životnosti.

Obr. 2.034 Sjíždění hydroizolace ze světlíku

Obr. 2.035 Stékání vrchní asfaltové hmoty

Obr. 2.036 Sjíždění hydroizolace ze světlíku

Obr. 2.037 Detail sjíždění hydroizolace ze světlíku

Obr. 2.038 Doprovodný jev sjíždění hydroizolací – její delaminace


Obr. 2.039 Sjíždění hydroizolace z atiky

„Krokodýling“/“aligátoring“ (bahenní praskání

hydroizolačních materiálů)

Příčinou „krokodýlingu“ je migrace (emigrace) těkavých částí asfaltu z izolační hmoty současně s rozpadem modifikátoru SBS. Toto může být urychleno v případě, že je zhoršená UV ochrana hydroizolačního materiálu.

Obr. 2.040 „Aligátoring“ („krokodýling“)

39


Obr. 2.041 Kompletní vývoj od „aligátoringu“ přes sjíždění vrchní vrstvy asfaltového pásu až po odpadávání hydroizolačního materiálu ze svislých ploch

Obr. 2.042 „Aligátoring“ v ploše s přepáskovaným spojem

Obr. 2.044, 2.045 Poslední fáze „krokodýlingu“

Obr. 2.043 Detail „aligátoringu“ se smrštěním pásů

HYDROIZOLACE PLOCHÝCH STŘECH

Recommend Documents