Obec Loděnice Husovo náměstí 4, 267 12 Loděnice; telefon: 311517926; fax: 311 672 205; e-mail:
[email protected]
Ministerstvo životního prostředí ČR Ing. Miloslav Korner, odbor posuzování vlivů na životní prostředí Vršovická 65 10100 Praha Váš dopis
Naše značka OU - 0723/2013
Vyřizuje Erna Šimrová
Loděnice dne 07.06.2013
Věc: Vyjádření obce Loděnice k oznámení o zahájení zjišťovacího řízení k záměru „Linka KDV 1000 Loděnice“ Obec Loděnice jako dotčený územní samosprávný celek na základě zveřejnění záměru „Linka KDV 1000 Loděnice“ (dále jen „Záměr“) na své úřední desce dne 22. května 2013 a na úřední desce Středočeského kraje téhož dne tímto ve stanovené lhůtě 20 dnů podává příslušnému úřadu své písemné
VYJÁDŘENÍ. Následující vyjádření bylo formulováno s přihlédnutím ke struktuře a k podkladům k oznámenému Záměru a je členěno dle jednotlivých očekávaných vlivů Záměru na obyvatelstvo a životní prostředí v obci. Použité členění však nemá vliv na věcnou povahu jednotlivých vyjádření.
A.
Vlivy Záměru na obyvatelstvo
1.
Záměr má být umístěn na východním okraji obce Loděnice, v již existující budově skladovací haly a na bezprostředně přiléhajícím pozemku (skladovací nádrže o celkovém objemu 200 m3).
2.
Nejbližší budovy určené k bydlení jsou od místa Záměru vzdálené cca 80 metrů severním směrem. Ačkoli je v Záměru obsaženo tvrzení, že osídlení je „dostatečně vzdáleno“, výše uvedená vzdálenost podle našeho názoru dostatečná není vzhledem k povaze chemické výroby, ve vzdálenosti 80 metrů je namístě hovořit o bezprostředním dopadu na obyvatelstvo.
3.
Současná komunikační síť Loděnice a jejího okolí kapacitně nevyhovuje z hlediska dopravy osobní, ani nákladní, ani pěší. S ohledem na vyjádření níže k oblasti dopravy z a do Záměru poukazujeme v této části na skutečnost, že nejkratší spojnice mezi Záměrem a dálnicí, respektive dálničním sjezdem č. 10, vede přes náměstí, v bezprostřední blízkosti mateřské školy a po komunikacích, na nichž není dostatečná ochrana chodců, zejména dětí. Jsme přesvědčeni, že se nelze spokojit s tvrzením, že realizace Záměru bude postavena na prohlášení o trase příjezdu do areálu: „Na základě uzavřeného prohlášení o záměru bude dodavatelem vstupní suroviny divize firmy PURUM v areálu ÚVR Mníšek pod Brdy (Provoz recyklace, skladování a odstranění odpadů, výroba tuhých alternativních paliv), Pražská 600, Mníšek pod Brdy. Surovina bude dovážena z areálu ÚVR v Mníšku pod Brdy po rychlostní silnici R4, dále po Pražském
IČ: 00233510
Bankovní spojení KB Beroun, č.ú.: 1724-131/0100
www.lodenice.cz
silničním okruhu (SOKP) R1 a následně po dálnici D5 až k exitu Rudná. Zde soupravy odbočí na silnici č. II/605 směr Loděnice a projedou mimo obytnou zástavbu až k výrobní hale firmy KDV.“ Uvedené prohlášení investora Záměru není nijak závazně doložené a není podle našeho názoru ani právně vynutitelné, proto je třeba k posouzení Záměru přistoupit komplexně a posoudit všechny v úvahu přicházející varianty opravní obslužnosti Záměru, což však předložené podklady k Záměru nezohledňují. Tuto připomínku považujeme za zásadní. 4.
Jsme přesvědčeni, že případné další zatížení stávajících komunikací nákladní dopravou z a do Záměru, nadto dopravou chemických látek, by mělo být podmíněno stavebně-technickým posouzením stavu komunikací, a to včetně posouzení bezpečnosti chodců ve všech v úvahu přicházejících variantách dopravní obslužnosti Záměru.
5.
Předložený Záměr neobsahuje souhlasné stanovisko provozovatele čistírny odpadních vod (ČOV). Pro úplnost obec Loděnice dodává, že kapacita ČOV v obci je zcela vytížena a druhá ČOV v obci, kterou provozuje společnost GZ Digital Media, je dle sdělení této společnosti také kapacitně využita do té míry, že by nebylo možné očekávat zpracování balastních vod v rozsahu uváděném v Záměru. Poukazujeme také na skutečnost, že nejen Záměr, ale i např. rozvojové plochy obce určené územním plánem obce pro bydlení jsou nedostatečnou kapacitou místních ČOV také dotčeny.
6.
Považujeme za nepřijatelné, aby od počátku posuzování nebyl určen typ kogenerační jednotky. Dále jsme přesvědčeni, že samotné posouzení vlivů by mělo zahrnout různé varianty konkrétních technologií.
B.
Vlivy Záměru na ovzduší a klima
7.
Loděnice je pravidelně hodnocena jako oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší1. Další zhoršování kvality ovzduší v takových oblastech je nepřípustné. Dovolujeme si odkázat na data ohledně znečištění ovzduší v obci a jejím okolí vyplývající z monitoringu, ročenek, emisních map atd., která prokazují dlouhodobé zhoršování kvality ovzduší v lokalitě neodvětrávané kotliny v bezprostředním okolí Loděnice.2
8.
Ovzduší obce Loděnice je tedy ovlivňováno nepříznivou geomorfologickou polohou v neodvětrávané kotlině a bezprostřední blízkostí dálnice D5, která prochází obcí. Z těchto důvodů jsou v obci extrémně nepříznivé rozptylové podmínky a na mapách měření kvality ovzduší na serveru ČHMI je obec Loděnice pravidelně značena jako oblast s vysokými koncentracemi znečistění ovzduší (často se objevuje nejvyšší stupeň znečistění, stejný jako např. v průmyslových částech Prahy). Ostatně i samotná rozptylová studie uvádí, že stávající imisní zátěž lokality vyhodnocená dle OZKO za roky 2007 - 2011 je nad úrovní platných imisních limitů.
9.
Lokalita Loděnice je na mapách kvality ovzduší hodnocena jako území s dlouhodobě překračovanými imisními limity v ovzduší se závažnými zdravotními dopady na obyvatele. Lokalita je také zařazována mezi území s překročenými imisními limity pro ochranu vegetace (CHKO Český kras).
1
K tomu blíže viz např. http://www.mzp.cz/cz/vymezeni_oblasti či http://www.chmi.cz. K tomu viz např. http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/vymezeni_oblasti/$FILE/OOO-OZKO_2010-20120328.pdf nebo http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/groc/gr11cz/uvod.html 2
10.
Uvedenou nepříznivou kvalitu ovzduší způsobují především nepříznivé geomorfologické podmínky (poměrně hluboké údolí Loděnice je ze všech stran uzavřeno a jedná se o špatně odvětrávanou kotlinu s trvale velmi špatnými rozptylovými podmínkami), frekventovaná dálnice D5 vedoucí skrz obec, způsob vytápění (časté lokální zdroje topení) a místní průmysl (např. GZ Digital media a.s. uváděna v databázi zdrojů znečistění ČHMI). Při posuzování vlivů na životní prostředí je také třeba zohlednit předpokládaný nárůst silniční dopravy po dálnici D5 a související zatížení lokality emisemi z dopravy.
11.
Přízemní vrstva má velice často inverzní charakter, při rychlosti větru do cca 1,5 – 2 m/s se veškeré znečištění udržuje v údolí. Vzhledem k existující zátěži je další znečištění nežádoucí. Při rychlosti větru od cca 4 – 5 m/s na hřebenech okolních kopců vznikne rotorové proudění, za hranou hřebenu tedy bude vítr rotovat, klesat dolů a veškeré znečištění doslova splachovat do údolí. Vzhledem k charakteru údolí se to týká větrů ze všech směrů. Rozptylová studie nadto nezohledňuje místní rozptylové podmínky silně ovlivněné okolním kopcovitým terénem, ale vychází z větrné růžice pro Beroun a imisní zatížení hodnotí dle údajů stanice automatizovaného imisního monitoringu umístěné v Berouně, tedy ve vzdálenosti 8 km od Záměru, přičemž Beroun leží za kopcem na rozlehlé rovině, do které proudí vzduch z jiného směru, a rozptylové podmínky jsou příznivější. Imisní zatížení je hodnoceno pouze za roky 2009 až 2011. Považujeme tedy na naprosto zásadní, aby rozptylová studie a posouzení vlivů na životní prostředí bylo založeno na skutečných podmínkách v dané lokalitě ležící v údolí, kde se škodliviny kumulují zejména při inverzi.
12.
V oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší jsou jakékoliv další zdroje možného znečistění ovzduší nepřípustné s ohledem na zdraví osob a zájmy ochrany přírody.
13.
Při posuzování vlivů Záměru na ovzduší a klima lokality obce Loděnice bude nezbytné zohlednit všechny zdroje znečišťování ovzduší, druhy a množství emitovaných škodlivin a účinnost zachycování znečišťujících látek jak zdrojů znečištění již existujících, tak i samotného Záměru, ovšem bude třeba zohlednit veškeré parametry Záměru komplexně, nikoli pouze vybrané součásti Záměru, jak je tomu v předkládaných podkladech k Záměru.
14.
Obec Loděnice dále považuje za nezbytné zohlednit také pachovou zátěž ovzduší ze skladovaných a přepravovaných odpadních surovin (odpadních plastů, dřevního odpadu a odpadního papíru z tříděného sběru) ke zpracování v Záměru i ze skladovaných a přepravovaných produktů Záměru (topný olej/nafta, benzínové frakce, koks a dále plyn, kterým bude částečně napájena kogenerační jednotka na výrobu elektřiny).
15.
I mimo havarijní stavy bude plynem napájená kogenerační jednotka zdrojem exhalací obsahujících zatím blíže nespecifikované látky, v závislosti na kvalitě spalovaných produktů. Jejich kvalita se pak bude odvíjet od skutečně dodávané kvality vstupních surovin. Požadujeme proto, aby při posuzování vlivů Záměru na životní prostředí byly zkoumány nejen předpokládané vstupní suroviny, ale především také skutečně dodávatelné vstupní suroviny. S ohledem na předpoklad, že půjde o granulát, pak požadujeme, aby byly prověřeny technické možnosti dodavatelů takových vstupních surovin ohledně látek, pro které je katalytický způsob depolymerizace při udávaných technologických procesech nevhodný, případně nepoužitelný, zejména aby byly prověřeny skutečné technické možnosti soustavně dodávat takové složení granulátu, které odpovídá požadavkům uvažovaných technologií. Součástí
posouzení vlivů by také mělo podle našeho názoru související posouzení dopadů na ovzduší v závislosti na skutečně dodávatelném složení vstupních surovin. 16.
Podklady k Záměru se zabývají pouze spalinami z kogenerační jednotky, a to pouze NOx a COx. S ohledem na obvyklé další příměsi ve spalinách v závislosti na kvalitě spalovaných surovin požadujeme posouzení všech v úvahu přicházejících emisí. Zcela však opomíjí skutečnost, že v kogenerační jednotce bude využíván plyn z výroby. Kogenerační jednotka nemá obsahovat žádný neutralizátor plynného chloru (ač toto bylo předpokládáno v předchozích návrzích podkladů k Záměru), je velice pravděpodobné, že se nebude spalovat pouze čistý propan, ale právě i chlor. Spalováním chloru se tvoří nebezpečné dioxiny s daleko vážnějšími důsledky pro životní prostředí a s nesrovnatelně přísnějšími limity.
17.
Obecný popis technologie katalytické dekompozice v Záměru hovoří o bezodpadovosti provozu, nicméně materiálová bilance nebyla předložena k posouzení a předchozí varianty podkladů k Záměru mimo jiné uváděly použití katalyzátorů. Jsme toho názoru, že samotnou bezodpadovou je nezbytné také posoudit, včetně posouzení případných dopadů takových odpadů (nespalitelné částice, popel, nosný znečištěný olej, reaktivní koks, u nějž za určitých podmínek hrozí samovznícení, atd.) na životní prostředí.
18.
Pro případ, že by Záměr měl být realizován, požadujeme realizaci regionálního plánu snížení emisí daných látek před realizací Záměru tak, aby realizace Záměru v žádném parametru nezhoršila současný stav ovzduší.
19.
Samotná rozptylová studie, předložená jako jeden z podkladů k Záměru, je podle našeho názoru v příkrém rozporu se studií Hodnocení vlivů územního plánu obce Loděnice na životní prostředí podle přílohy zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Rozptylová studie vychází z předpokladu, že nejbližší existující obytná zástavba je vzdálena cca 200 m, přičemž, jak uvedeno výše, ve skutečnosti je to cca 80 metrů, nadto rozvojová plocha obce určená ke smíšené obytné zástavbě je od Záměru vzdálena pouhých 28 metrů. Studie dále uvádí, že terén je v předmětném území rovinatý, což také není pravdivé, jak dokládá následující řez terénem:
Požadujeme proto, aby rozptylová studie byla zpracována na základě pravdivých údajů. 20.
Ústí komínu, který odvádí spaliny z výměníku tepla dochlazené na 400˚C, je opakovaně označováno jinak, považujeme za nezbytné, aby před zahájením posuzování vlivů na ovzduší byly jednoznačně určeny parametry spalinových cest včetně jejich výšky. Rozptylová studie nyní uvádí: „vzhledem k vysoké teplotě odcházejících emisí by pak efektivní výška komínu byla okolo 51 metrů“.3
21.
Rozptylová studie Záměru nehodnotí technologické zařízení zpracování tříděných odpadů (dopravníky, vzduchotechnická jednotka, přesypání z kontejnerů do zásobníků, drtičů, separátorů, chladičů, ventilátorů, čerpadel, nádrží atd.) a vlivy skladování vstupních surovin, ale jen jeho dílčí část tj.: provoz kogenerační jednotky, přičemž v době zpracování rozptylové studie nebyl znám skutečný dodavatel technologie. Nadto rozptylová studie uvádí kogenerační jednotku TBG 520, firmy MOTORGAS s.r.o. o elektrickém výkonu 520 kW a topném výkonu 735 kW, která se už nevyrábí. Požadujeme proto, aby byl Záměr včetně veškerých skutečně použitých technologií posuzován jako celek.
22.
Z hlediska ochrany ovzduší je problematickou také plánovaná výroba propanu, pro kterou je umístění Záměru v údolí naprosto nepřijatelné z bezpečnostních i rozptylových podmínek v případě úniku či havárie. Vzhledem k výbušnosti propanu již v objemovém poměru 1,9 % se vzduchem a skutečnosti, že
3
Rozptylová studie, str. 8.
propan je těžší než vzduch, v případě úniku nebo havárie by se tato výbušná směs přesouvala do nejnižšího bodu údolí, tedy do centra Loděnice. 23.
Při posouzení vlivů na ovzduší je nezbytné také vzít v úvahu, že vstupní suroviny mohou v rozličné míře obsahovat polyvinylchloridy (PVC), které jsou pro katalytickou depolymerizaci naprosto nevhodné. Nebude-li součástí Záměru jakékoli zařízení, které by chlor následně zachytilo, je nasnadě, že chlor bude následně spalován s propanem v kogenerační jednotce, a tím budou do ovzduší uvolňovány vysoce toxické dioxiny. Dále považujeme za nezbytné důkladně posoudit rizika spojená s možným únikem chemikálií zejména, nikoli však výlučně v případě havárií Záměru.
C.
Vlivy Záměru na hlukovou situaci a další fyzikální a biologické charakteristiky
24.
Akustická studie, která je součástí podkladů k Záměru, byla vypracována bez znalosti skutečného dodavatele technologií ani jejich přesného rozsahu. Hodnocené zdroje hluku nezahrnují přepravu vstupních surovin ani produktů v areálu, tedy hlučnost samotné linky, třídících a dopravníkových strojů, pásů, případného přesypu kontejnerů atd.
25.
K tvrzení ohledně dopravy surovin a produktů z a do areálu Záměru, ohledně vzdálenosti Záměru od obytné zástavby či skutečně potřebné výšky komína se obec Loděnice vyjadřuje na jiném místě tohoto vyjádření, nicméně požadujeme, aby akustická studie posoudila všechny varianty dopravy, které přicházejí v úvahu, a to na základě pravdivých vstupních informací. Rozsah provozu Záměru musí být také podroben zkoumání, včetně dodržení hlukových limitů pro noční dobu v případě tvrzeného trojsměnného provozu, přestože akustická studie zkoumá pouze provoz dvousměnný.
26.
Jsme dále přesvědčeni, že je třeba posoudit také vlivy na životní prostředí při použití jiných vstupních surovin přípustných pro zamýšlenou technologii, tedy např. biomasu. Související zápach ze zpracovávané a/nebo uskladněné biomasy musí být také podroben posouzení.
27.
Při posuzování znečištění hlukem je třeba také zohlednit, že obec Loděnice je před hlukem z blízké dálnice chráněna vybudovanými protihlukovými stěnami, které by však umístěním zdroje hluku před ně ztratily své opodstatnění a přínos pro životní prostředí v obci.
28.
Při posuzování vlivů na životní prostředí je dále nezbytné posoudit také dopady zápachu a nebezpečí požáru nebo výbuchu při přečerpávání benzínu, a dále nebezpečí výbuchu při skladování plynu v kapalném stavu uvnitř budovy. Požadujeme, aby byla zpracována nová akustická studie, a to nikoli pouze na základě historických měření, ale také za použití současných měření prognóz vývoje, kdy stávající stav v dotčené lokalitě je, vzhledem k neustálému rozvoji obce i okolních obcí spádujících se k dálničnímu nájezdu v Loděnici, podstatně závažnější oproti údajům před šesti a více lety. Pro srovnání pak mohou také posloužit výsledky měření hluku provedená berounskými hygieniky přímo v místě Záměru před cca šesti lety.
29.
V rozporu s posuzovanou studií investor při veřejné prezentaci Záměru občanům obce Loděnice konané dne 5. června 2013 rovněž uváděl, že k drcení plastového recyklátu bude docházet až v místě Záměru, tedy přímo v Loděnici. Původní podklady k Záměru však předpokládají, že z třídírny odpadu bude dovážen již nadrcený recyklát a v hale by probíhaly jen samotné chemické procesy. Proces drcení bude
dalším zdrojem hluku a prachu, v hlukové studii však nebyl posuzován. Požadujeme, aby posouzení vlivů zahrnovalo také posouzení dopadů drcení vstupních surovin přímo v místě Záměru.
D.
Vlivy na povrchové a podzemní vody
30.
Podklady k Záměru obsahují tvrzení, že před vlivy na podzemní a jiné vody již v areálu byla provedena dostatečná opatření (aniž by je však přesněji popsal), neřeší však provedení čtyř navrhovaných nádrží na ropné produkty, ani související ochranná opatření. Požadujeme, aby zejména tato opatření byla výslovně specifikována a jejich dostatečnost náležitě prověřena.
31.
Deklarovaná možnost vypouštět do kanalizace produkovanou destilovanou vodu v předpokládaném celkovém ročním objemu 442 tun, tedy při 300 dnech provozu ročně téměř 1,5 tuny destilované vody denně, odporuje příslušným technickým normám pro zpracovávané odpadní vody, do splaškové kanalizace se nesmí vypouštět čistá (destilovaná, pitná či dešťová) voda, aby nedošlo k přílišnému zředění odpadních vod pro potřeby jejich čištění. Areál pro Záměr v současnosti nemá vyřešen odvod dešťové vody, která je volně vypouštěna na obecní komunikaci. S ohledem na shora uvedené považujeme za nezbytné prověřit kapacitu místních čističek odpadních vod a v rámci posuzování vlivů na životní prostředí výslovně řešit také nakládání s takovými odpadními vodami, a to spolu s prověřením všech ostatních odpadů. Tvrzené objemy odpadů a jejich povaha by měly být doloženy odpovídajícími chemickými vzorci a rovnicemi zamýšlené katalýzy.
32.
Považujeme dále za nezbytné upozornit, že vypouštění údajně destilované vody do povrchových vodotečí považujeme za nepřípustné ovlivnění životního prostředí.
33.
Obec Loděnice má plně vytíženou kapacitu své ČOV a dle předběžného vyjádření GZ Digital Media není jejich ČOV schopna zpracovat předpokládané množství odpadních vod. Současný objekt je skladovací halou a jako takový byl připojen ke kanalizaci sousedícího areálu Dřevoprojektu a není tedy ani zřejmé, zda současná kanalizační stoka je schopna pojmout předpokládané množství odpadních vod z plánovaného Záměru.
34.
Jsme dále přesvědčeni, že vybudování čtyř venkovních nádrží o celkovém objemu 200 m3 pro skladování ropných produktů představuje i přes vybudování záchytné vany neúměrné riziko pro znečištění přírody a spodní vody v případě poruchy nebo havárie, zejména v této poddolované oblasti Chrustenické šachty (viz dále). Riziko kontaminace podzemních vod ropnými látkami je také třeba mít na zřeteli, zejména při zamýšleném objemu záchytné vany 20 m3, což je v rozporu s vyhláškou č. 450/2005 Sb. a vyhláškou č. 175/2011 Sb., které stanoví, že záchytná vana musí být minimálně o takovém objemu, jako je objem největší skladovací nádrže, tedy 50 m3.
35.
Obec Loděnice dále postrádá v předloženém záměru souhlasné stanovisko provozovatele čistírny odpadních vod.
E.
Vlivy Záměru na půdu
36.
Při posuzování vlivů Záměru na životní prostředí bude třeba důkladně analyzovat také vliv znečištění na půdu, zejména na zemědělskou produkci v okolí obce. Dále jsou v bezprostřední blízkosti místa Záměru chována hospodářská zvířata ve venkovních výbězích.
F.
Vlivy Záměru na horninové prostředí a přírodní zdroje
37.
V bezprostřední blízkosti místa Záměru se nachází poddolovaná oblast Chrustenické šachty, z níž bylo podle odhadů vytěženo téměř 8 milionů tun rudy. Většina štola chodeb je dnes zaplavená podzemní vodou. S ohledem na techniku dolování dochází široké oblasti k postupnému sesedání terénu, tohoto jevu nebyla ušetřena ani dálnice. S ohledem na zamýšlené budoucí zatížení podloží dalšími čtyřmi nádržemi na vysoce těkavé a hořlavé ropné produkty, považujeme na naprosto zásadní, aby se k Záměru vyjádřil také příslušný báňský úřad a hasičský záchranný sbor, zejména, nikoli však výlučně k možným rizikům spojeným se sesedáním terénu v místě umístění Záměru vlivem zatížení Záměrem samotným i související nákladní dopravou.
G.
Vlivy Záměru na faunu, flóru a ekosystémy
38.
Pozemky v bezprostřední blízkosti místa Záměru jsou, jak už bylo uvedeno výše, užívány pro pastvu hospodářských zvířat.
39.
Zhruba 200 metrů od místa Záměru je přírodní park – Povodí Kačáku, nikoli tedy v širším pohledu, jak tvrdí podklady k Záměru. V povodí Kačáku se vyskytuje populace Vranky obecné, která je ohroženým druhem a je zapsána v Červeném seznamu IUCN. Riziko kontaminace potoku Kačák, ať přímo povrchovými vodami nebo nepřímo kontaminací podzemních vod, by se promítlo také do CHKO Český Kras, jímž protéká, až do Berounky. Tím je podle našeho názoru ohrožen celý ekosystém této jedinečné oblasti chráněné v rámci soustavy Natura 2000, začínající cca 1800 metrů od místa Záměru.
40.
Obec Loděnice je součástí tzv. Evropsky významné lokality (EVL 757) Karlštejn-Koda, toto území je ohraničeno zhruba obcemi Beroun, Tobolka, Hlásná Třebáň, Mořina, Bubovice, Loděnice a Vráž u Berouna. Dle Natura 2000 je stupeň navrhované ochrany: CHKO chráněná krajinná oblast.
41.
S ohledem na shora uvedené je nezbytné posoudit veškeré v úvahu přicházející vlivy Záměru na povrchové a podzemní vody.
H.
Vlivy Záměru na krajinu
42.
K vlivům Záměru na krajinu viz předchozí odstavce (chráněná území, přírodní park). Dále považujeme za podstatné v tomto bodě znovu upozornit na poddolované území a sesedání terénu v důsledku způsobu těžby rudy v Chrustenické šachtě.
43.
Dále, jak bylo uvedeno výše u ovzduší a hluku, lokalita Loděnicka je územím zatěžovaným nad míru únosného zatížení.
44.
Při efektivní výšce komínu Záměru 51 metrů považujeme dopad na estetické kvality lokality za podstatný. Nadto je třeba podotknout, že dostavba areálu pro Záměr značně ovlivní krajinný ráz údolí. Vysoký komín bude spolu s nádržemi na ropné produkty viditelný ze širokého okolí. Pro další posuzování požadujeme také vypracování vizuální prezentace plánované finální podoby Záměru včetně komínu (a jeho konkrétní stavební výšky) a nádrží (včetně 3D zobrazení) pro účely náležitého vyhodnocení vlivů na krajinný ráz. Jsme přesvědčeni, že na plánovaném místě Záměru by takto vysoký komín byl vidět ze všech stran a vytvářel by tak novou dominantu obce, čímž by zcela narušil krajinný ráz a celkový pohled na obec. Tato připomínka je zásadní. S konstatováním, že realizace záměru bude z hlediska vlivu na krajinný ráz nevýznamná, tedy nesouhlasíme.
I.
Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky
45.
Instalace technologie na zpracování odpadních plastů a dalších tříděných surovin bude trvale omezovat existující využití okolí místa Záměru i jeho budoucí rozvoj v souladu s územním plánem obce.
J.
Nedostatky zveřejněné dokumentace k Záměru
46.
Podklady k Záměru uvádí, že hala je ve vlastnictví stavebníka, KDV ENERGY s.r.o., aktuální zápis v katastru nemovitostí však jako vlastníka uvádí společnost BECKER s.r.o.
47.
Předmětem podnikání společnosti KDV ENERGY s.r.o. je dle výpisu z obchodního rejstříku realitní kancelář a koupě zboží za účelem prodeje a prodej. Pro provozování chemického závadou tedy nemá potřebná oprávnění.
48.
Vedle již výše zmiňovaných výtek v následující části uvádíme další nedostatky předložených podkladů k Záměru, které podle našeho názoru musí být odstraněny, aby mohly vlivy Záměru na životní prostředí relevantně posouzeny.
J.1
Chemicko-technologické nedostatky
49.
V předložených podkladech obecně není řešeno zajištění stabilního složení vstupní směsi plastů, při posuzování vlivů je nezbytné jasně zjistit, jakou přesnost složení mohou dodavatelé vstupních surovin garantovat, a takovou vstupní surovinu teprve posuzovat.
50.
Odkazování na „Propan fy Linde“ je v porovnání s propanem z katalýzy s příměsemi naprosto zavádějící, bez dalšího čištění nelze srovnávat. Je třeba podložit uváděné hodnoty přesnými výpočty založenými na přesném složení vstupních surovin s ohledem na jasné katalytické procesy. Nestanou-li se příměsi regulovatelnými v definovaných mezích, nepůjde o standardní výrobky, ale znečištěné látky, které nejsou srovnatelné s běžnými komerčními produkty. Skutečnost, že poměr vstupních surovin je flexibilní, představuje riziko nedodržení technologických postupů a následné poškození životního prostředí. Je nezbytné posoudit dopady na životní prostředí variantně v závislosti na skutečném složení vstupních surovin, v jednotlivých příkladech reflektujících skutečně očekávatelné složení odpadu, zohledňující mimo jiné také technické možnosti třídírny odpadu v Mníšku, jež je aktuálně předpokládána jako dodavatel vstupních surovin. Podle neformálních informací od společnosti PURUM
s.r.o. z Mníšku pod Brdy výrobní kapacita nedokáže pokrýt dodávky drceného plastu v množství 50 tun denně. PURUM s.r.o. údajně nedisponuje žádným třídícím zařízením, které by dokázalo třídit plasty s tak vysokou spolehlivostí, aby ve výsledném produktu byla jen pouhá 2 % PVC, jak uvádí podklady k Záměru, což by vyžadovalo instalaci třídicí linky na bázi vodní separace, kterou však nemají. 51.
Dle veřejně dostupných informací výrobce technologie může Záměrem sledovaná linka PVC zpracovávat, MŽP, odbor posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence se totiž vyjadřoval k jiným podkladům (datovány k 16. květnu 2012, doplněny 21. června 2012 a 9. července 2012), než jaké jsou nyní předkládány pro toto zjišťovací řízení EIA. V tehdejším záměru bylo uvedeno následující: Zpracování 48,7 t vstupů denně. V reaktorech mělo docházet k rozkladu homogenizovaných vstupních surovin při teplotách 260 - 380˚C. Ionty chloru a fluoru, stejně jako těžké kovy, se měly vázat na neutralizátor - vápenný hydrát. Dále vyrobená nafta se měla skladovat ve 3 zásobnících o objemu 25 m3, umístěných v záchytné vaně. Současně projednávané oznámení záměru je však zpracované 19. dubna 2013. V něm se uvádí, že vstupní suroviny se v reaktoru rozkládají při teplotě 450˚C. O použití neutralizátoru není ani zmínka, ani není vysvětleno, proč byl vynechán. Dále současný záměr, oproti původně uvedenému, uvádí skladování nafty ve 3 zásobnících a benzínu v 1 zásobníku, každý o objemu 50 m3 umístěných nad pouze jednou vanou 50 m3. Požadujeme posouzení uvedených rozporů v teplotě zpracování a především zrušení neutralizátoru a dostatečnost navrhovaných bezpečnostních opatření.
52.
Materiálová rozvaha není doložena variantními výpočty z rovnic katalýzy. Za příklad mezer v rozvaze nechť slouží procentuální příměs PVC ve směsných plastech, aniž by byl popsán jeho „rozklad“ a projevy jak v „produktech“ tak i ve zplodinách kogenerační jednotky, která není vybavena k jejich zachycování. Obecně je třeba prověřit předkládané výpočty v podkladech k Záměru.
53.
Podklady k Záměru nezmiňují zachycování F a Cl vápenitou složkou katalyzátorů jsou zmiňovány pouze v podkladech Ministerstva životního prostředí, patrně na základě dřívějších verzí předložených podkladů k Záměru. S ohledem na předpokládaný objem 631 tun inertního odpadu považujeme za nezbytné, aby tyto skutečnosti byly důkladně prověřeny a posouzeny.
54.
Zajištění „hermetičnosti“ katalytického procesu není v předložených podkladech k Záměru nijak specifikováno, následkem nehermetičnosti pak budou difúzní úniky zplodin, obtížně měřitelné v ovzduší. Považujeme proto za nezbytné stanovení podmínek provozu a monitoringu difúzních zdrojů.
55.
Požadujeme zpracování variant umístění Záměru tak, aby byly posuzovány také dopravní náklady a zátěž při přepravě vstupních surovin od zdroje vstupních surovin do Záměru a také při přepravě produktů ze Záměru k dalším zákazníkům.
56.
Předložené materiály obsahují nesrovnalosti v limitech, např. BenzoApyreny s limitem 1ng/m3, zatímco jinde je uváděn limit 5 mikrogramů. Uvedené nesrovnalosti je třeba odstranit.
57.
Obecně jsou ropné látky charakteristické svým zápachem, s nímž je třeba počítat a posoudit jej. Podklady k Záměru však o rekuperaci těkavých látek neuvažují.
58.
V případě havárie, v podkladech uvažovaný požár je třeba posoudit i s ohledem na přítomnost ropných produktů v objemu až 200 m3 a skladování plynu přímo v budově. Důsledky požáru je třeba posoudit i ve vztahu k požární ochraně obyvatelstva a ke kapacitě hasičského záchranného sboru při produkci nafty v objemu 3608 t / rok, benzínu 1144 t/ rok či propan 941 t/rok.
59.
S ohledem na shora uvedené se domníváme, že je třeba důkladně prověřit přítomnost chloru v celém procesu chemické výroby uvažované v Záměru. Při užívání PVC na vstupu bez použití neutralizátoru nebude vznikající chlor zachycován a při jeho spalování spolu s propanem v kogenerační jednotce budou do ovzduší uvolňovány toxické dioxiny. Takový provoz je však v obytném území naprosto nepřijatelný.
60.
Zamýšlená technologie dosud není dlouhodobě vyzkoušena, s ohledem na utajení chemického složení katalyzátoru, nelze posuzovat vlivy na životní prostředí jen na základě tvrzení investora o bezproblémovém a ekologicky nezávadném procesu.
61.
Podklady k Záměru neuvažují příměsi používané pro výrobu produktů z polypropylenu a polyetylenu, jako jsou plnidla, barviva a další organické příměsi. Obdobně posuzovaný proces neřeší přítomnost dalších plastů ve vstupní surovině, jako jsou polyamidy, polyeterftaláty atd.
62.
V podkladech k Záměru je uvažována běžná provozní kapacita linky cca 65% nominální kapacity, avšak dále v textu je uvedeno, že počet dní v roce, kdy bude linka v provozu je 300 dní/rok á 24 hodin provozu. Toto je však v rozporu, protože toto představuje provozní kapacitu linky ve výši 82,9 %, což samozřejmě úměrně navyšuje i množství vyrobených produktů a samozřejmě i odpadů, hluku a imisí, které je nezbytné také posoudit z hlediska vlivů na životní prostředí.
63.
Katalytické štěpení uhlovodíků s dlouhými řetězci se provádí při teplotě cca 550°C, nikoliv při uváděné teplotě o 100°C nižší, zde hrozí, že zvláště některé cyklické uhlovodíky nebudou rozštěpeny.
64.
Podklady dále neřeší
likvidace při úniku ropných látek do kanalizace, případné úniky odcházejí ve
splaškové kanalizaci na ČOV, popř. do podzemních vod. 65.
Odkazy v podkladech k Záměru neodpovídají daty vyhotovení jednotlivých posuzovaných podkladů, např. odbor územního plánování a regionálního rozvoje se vyjádřil k záměru zpracovanému dne 14. února 2013, zatímco krajský úřad, odbor životního prostředí posuzoval materiál, který obdržel již 29. ledna 2013. MŽP, odbor posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence se vyjadřoval k materiálu předloženému dne 16. května 2012 a doplněnému po vyžádání dne 21. června 2012 a 9. července 2012, v nichž byla uvažována katalýza 48,7 t homogenizovaných vstupních surovin denně při teplotách 260 - 380 ˚C, přičemž ionty chloru a fluoru a těžké kovy měly být vázány na neutralizátor - vápenný hydrát. Požadujeme, aby všem dotčeným orgánům byl předložen totožný záměr, aby se jejich následná vyjádření skutečně vztahovala k témuž.
66.
Kvalita a homogenita zpracovávaných vstupních surovin bude zcela zásadní pro posouzení skutečných dopadů na životní prostředí, toxicita exhalací záleží na složení tříděných vstupních surovin, přítomnost PVC způsobí produkci chloru, přítomnost gumy produkci síru, přítomnost dřevotřísky produkci formaldehydů atd.
67.
Dalším bezpečnostním rizikem je samotné přečerpávání nafty či frakcí benzínu ze zásobníků do cisteren při vzdálenosti cca 80 metrů od nejbližší existující obytné zástavby. Obdobně není řešeno, jak bude nakládáno s přebytky propanu, které bude Záměr produkovat.
68.
Součástí provozu je technologie na skladování a manipulaci s odpadním materiálem, které studie zcela opomíjejí. Je naprosto nezbytné posoudit také dopady této technologie na životní prostředí ve všech jeho složkách.
69.
Zpracovatel Záměru sice tvrdí, že z hlediska vlivů na životní prostředí je významná skutečnost, že se nejedná o pyrolýzu vstupních surovin s výstupem škodlivin do atmosféry, nýbrž o hermeticky uzavřené zařízení pro katalytický rozklad plastů a dalších materiálů za zvýšených teplot, nicméně dále připouští, že součástí výroby budou látky, které jsou nebezpečné vodě (ropné látky). Je konstatováno, že byla vybrána technologie, která vychází z multikriteriální analýzy jako nejvhodnější, aniž by to bylo blíže podloženo. Obec Loděnice postrádá přehled kritérií, která byla v multikriteriální analýze sledována. Vzhledem k tomu, že se jedná o technologický proces zpracovávající nebezpečné chemické látky, je tato připomínka zásadní.
J.2
Dopravní
70.
V rozptylové studii se uvádí, že je umožněna bezproblémová doprava surovin a odvoz vyrobených produktů pro osobní i nákladní automobilovou dopravu z dálnice D5, pomocí sjezdu č. 5. V zimním období však silnice druhé třídy II 605 není pro těžkou a nebezpečnou dopravu sjízdná (serpentiny u obce Rudná), mimo jiné i kvůli vyvěrání podzemní vody přímo na vozovku. Považujeme proto na nezbytné posoudit také ostatní varianty dopravní obslužnosti Záměru, především za použití mnohem bližšího sjezdu č. 10 a průjezdu centrem obce Loděnice.
71.
V neposlední řadě je nutné vzít na zřetel zvýšený pohyb vozidel na místní komunikaci, která je stále předmětem dohadů mezi obcemi a společností UCB TECHNOMETAL o provádění oprav a zimní údržbě.
72.
Kolem vlastní výrobní haly je velmi malý manipulační prostor a parkující nebo zajíždějící kamiony zablokují místní komunikaci. Dopravní řešení příjezdové komunikace je nedostatečné pro nákladní dopravu v navrhovaném rozsahu, čekající kamiony zablokují komunikaci druhé třídy II 605.
73.
V podkladech k Záměru se uvádí, že zásobníky budou umístěny na jižní straně objektu. To je 34 metrů od pravého jízdního pruhu dálnice D5. Dálnice v tomto místě je ve stejné výškové úrovni jako hala. Dokonce směrem od Prahy je nad úrovní haly a navíc se jedná o velmi prudký kopec. V případě poruchy či dopravní nehody od Prahy jedoucím vozidlům hrozí nebezpečí opuštění tělesa dálnice a náraz přímo do plánovaných zásobníků. Dálnice v místě haly navíc zatáčí doleva, je tedy třeba zohlednit také odstředivou sílu působící na vozidla jedoucí s kopce.
74.
Vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví – jako velmi problematické a nepřípustné se jeví dopravní řešení příjezdu a odjezdu z areálu. Autoři záměru konstatují, že je hala záměru vhodně umístěna v blízkosti dálnice D5 a umožňuje bezproblémový příjezd nákladních vozidel mimo obytnou zástavbu. Autoři tím míní bezproblémový sjezd z exitu dálnice D5 na 5 km od Prahy. Tento sjezd je vzdálen od areálu 5 km po komunikaci II/605. Tato komunikace není vhodnou komunikací pro nákladní vozidla (kamiony) především v zimním období, kdy její sklon a vedení v terénu komplikuje řidičům plynulý průjezd s vozidly po této komunikaci. Dále pak je zásadní připomínkou nutnost posoudit rizika dopadů do složek životního prostředí z dopravy a přepravy inertního tříděného odpadu (především drcených plastů, odpadního papíru, lepenky a dřevního odpadu), kapalných a plynných uhlovodíků o složení
blízkém motorové naftě (topnému oleji) a benzínu (benzínové frakce), plynných uhlovodíky (především propanu) a tuhých látek (koks) v prostředí kolem komunikace II/605. Upozorňujeme na fakt, že podél komunikace je vodoteč Krahulovský potok. Zásadně požadujeme posouzení rizik dopadů do složek životního prostředí a na veřejné zdraví na tomto úseku komunikace v souvislosti s přepravou materiálu, látek a zboží do areálu předkládaného záměru. Vzhledem ke konstatování autorů záměru, že je doprava vedena mimo obytnou zónu, je velmi nutné posoudit všechna rizika dopadů právě na tento úsek komunikace, který má nevhodné směrové a výškové vedení v terénu pro kamionovou dopravu v délce 5 km v souvislosti s počasím v zimním období. 75.
Obec Loděnice zásadně nesouhlasí s tvrzením, které je opřené pouze o prohlášení, že doprava bude vedena mimo obytnou zónu po předem vytýčené trase. Je velmi nepravděpodobné, že by nákladní vozidla (v počtu 16 kamionů denně) nevyužilo nejkratšího dopravního spojení, především při nesjízdnosti komunikace II/605, a to s využitím exitu 10 km dálnice D5. Tvrzení opíráme o skutečnost, že všechny kamiony budou logicky navigací naváděny na tento exit, a v žádném případě ne na exit na 5 km, který komplikuje komfort a prodlužuje dojezdové vzdálenosti ve směru od Berouna po dálnici D5 až o 10 km. Toto prodloužení trasy bude logicky kráceno přímým sjezdem na exitu 10 ve směru od Plzně a logicky budou kamiony naváděny po dálnici D5 až k exitu 10 ve směru příjezdu od Prahy. Obec v žádném případě nesouhlasí s průjezdem až 16 kamionů denně přes prakticky celou obec v části se zvýšeným pohybem dětí v souvislosti s umístěním základní školy a především mateřské školy v těsné blízkosti komunikace. V souvislosti se zvýšeným provozem kamionů (16 kamionů denně) na komunikaci II/605 v obci bude tato komunikace devastována, což je pro obec nepřípustné. Tato komunikace je navíc vedena přes historické mosty, které nejsou vhodné k dlouhodobému zatěžování kamionovou dopravou. Obec má zásadní připomínku k navýšení hlukové zátěže v obytné zástavbě kamionovou dopravou při využití této komunikace. Předkládaný záměr vůbec nepředpokládá příjezdovou trasu přes obytnou zástavbu, která by byla upřednostňována před navrhovanou komplikovanou příjezdovou trasou. Tato připomínka je zásadní.
76.
V souvislosti s předchozím bodem obec Loděnice zásadně nesouhlasí s přepravou výše zmíněného nákladu přes obytnou zástavbu.
77.
Pro ilustraci lokality a dopravní situace v širším kontextu:
78.
Záměr nezohledňuje další podstatné zdroje hluku, nákladní dopravy a prachu v obci Loděnice. Jsou jimi provozy následujících společností: INOS, IVECO, VOLVO, GZ Digital Media, stavebniny, CEMIX, JEŽ, AUTHOR, AUTRONIC, UCB TECHNOMETAL, STRAND a další společnosti z Chrustenic, které zatěžují obce Loděnice a Chrustenice svojí kamionovou dopravou již v současné době. Požadujeme, aby podklady k Záměru zahrnovaly také již existující zdroje znečištění.
J.3
Bezpečnostní nedostatky
79.
Je nezbytné uspokojivě a v souladu s právními předpisy vyřešit rizika spojená se skladováním a stáčením ropných produktů do autocisteren a také rizika spojená se skladováním kapalného plynu přímo v budově.
80.
Dále je nezbytné posoudit vliv umístěných nádrží na poddolované území Chrustenickou šachtou. Šachta je hluboká přes 400 m a je zatopená vodou. Nebylo posuzováno riziko propadu terénu, požadujeme, aby Záměr byl posouzen také příslušným báňským úřadem, protože objekt je v přímém sousedství rozsáhlého důlního komplexu železnorudné Chrustenické šachty. Důl má 84 podzemních pater zasahujících až do hloubky 426 m, tj. 120 m pod hladinu moře. Důl je tak rozsáhlý, že sahá až pod 3,6 km vzdálenou obec Mezouň. Šachta je zatopená podzemní vodou vyvěrající nekontrolovatelně na zemský povrch a přispívající k tvorbě kaveren, které způsobují následné propady terénu. Ostatně celý důl je nestabilní. Je proto nezbytné důsledně posoudit také dopady případných propadů terénu na Záměr, který leží přímo v oblasti důlního díla. Pod pozemkem samotným se štola nenachází, je ale v těsné blízkosti - v tzv. možné propadlové kotlině.
81.
Ve studii chybí posouzení vlivů na okolní zástavbu a lesy v případě požáru nebo výbuchu. Požadujeme vypracování havarijní studie.
J.4
Stavebněprávní
82.
Územní plán obce Loděnice byl posuzován v době svého pořizování též z hlediska vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území - SEA. Závěry tohoto posudku byly zapracovány do textové závazné části územního plánu. Záměr tedy odporuje územnímu plánu obce Loděnice, zejména jeho textové části, která přejímá SEA a zakazuje zvyšování emisí. Blíže viz územní plán obce. Požadujeme proto, aby případná navazující řízení zohledňovala také tyto skutečnosti.
83.
Konstatování, že stavební úpravy budou „malého rozsahu“, je v přímém rozporu s deklarovanou potřebou vybudování skladovacích nádrží na 200.000 litrů ropných látek vně budovy.
84.
Pro budoucí výstavbu v lokalitě VS1 a VS2 vyplývají následující podmínky. Vzhledem, k tomu, že posuzovaná parcela s výrobní halou přímo sousedí s plochou VS1, měly by při jejích úpravách a rekolaudacích platit stejné požadavky a regulace: 85. podmínky prostorového uspořádání: podíl zpevněných ploch max. 60 %, zbytek budou tvořit plochy zeleně;
86. výška staveb max. 12 m od úrovně terénu po hřeben střechy (mimo technologická zařízení, jako jsou komíny, telekomunikační věže); 87. plocha VS1- jakýkoliv konkrétní záměr na této ploše musí být posouzen z hlediska ovlivnění akustické zátěže sousedící plochy bydlení; 88. plochy VS1 a VS2 – využití ploch může znamenat nárůst intenzity dopravy po komunikaci č. 605, která je již dnes značná. Jakýkoliv konkrétní záměr na těchto plochách musí být posouzen především z hlediska zatížení zastavěného území obce Loděnice dopravou z hlediska akustické zátěže i emisního zatížení ovzduší. 89. podmínky vyplývající z hodnocení vlivů na životní prostředí a udržitelného rozvoje území; 90. ochrana archeologických nalezišť; 91. Při realizaci stavby na poddolovaném území je nutný expertní báňský posudek a doporučuje se postup dle ČSN 730039 „Navrhování objektů na poddolovaném území“; 92. podmíněným využitím místa Záměru dle územního plánu je umístění objektů pro průmyslovou výrobu, za podmínky, že nebudou překročeny imisní a hlukové limity; 93.
Vždy je také třeba zohlednit a posoudit návrh a provedení protipožárních opatření v dostatečné kvalitě.
K.
Případná doporučení k realizaci opatření ke snížení zatížení životního prostředí v obci
94.
Požadujeme, aby byla zpracována studie nezbytných a doporučených opatření, která by vedla ke snížení zatížení životního prostředí Záměrem.
95.
Předpokládáme, že by se jednalo především o: 96. rozšíření ČOV o Záměrem vyžadovanou kapacitu; 97. opatření vedoucí ke snížení prašnosti v obci; 98. snížení hlučnosti a imisí z dopravy (průjezd obcí zatím není omezen); 99. opatření zvyšující bezpečnost obyvatel, zejména chodců – kruhový objezd, chodníky s bariérami podél, přechody se světelnou signalizací apod.
L.
Celkové zhodnocení kvality životního prostředí v dotčeném území z hlediska jeho únosného zatížení
100.
S ohledem na výše uvedené body považujeme za nezbytné vzít v úvahu současnou nepříznivou charakteristiku stavu životního prostředí v dotčeném území a v případných dalších řízeních důkladně zvážit veškeré parametry dopadů na životní prostředí v obci Loděnici i širším okolí.
101.
Investor při zdůvodňování jediné možné varianty umístění svého záměru uvádí jako hlavní argument využití haly, postavené a provozované v souladu s ÚP obce Loděnice jako sklad, a uvádí, že záměr je proto možno realizovat pouze ve stávajícím areálu v Loděnici. Druhý důvod uvádí požadavek trhu na
dodávku motorové nafty. Ani jeden z důvodů není z celospolečenského hlediska natolik závažný, aby jejich realizace byla vyvážena ekologickým zatížením dané lokality a rizikem, které v sobě nese v případě jakékoliv havárie. 102.
Požadujeme dále vypracování variantních řešení, jak uvedeno výše u jednotlivých bodů, případně náležité odůvodnění navrhovaných řešení.
M.
ZÁVĚR
103.
Vzhledem k výše uvedeným bodům zásadně nesouhlasíme s vybudováním „Linky KDV 1000 Loděnice“ a žádáme o její zamítnutí.
104.
V případě pokračování řízení požadujeme posouzení všech výše uvedených bodů v plném rozsahu a dále požadujeme zamítnutí Záměru vzhledem k jeho nevhodnosti ze všech výše uvedených důvodů.
105.
V případě pokračování řízení dalšími etapami požadujeme, aby Záměr byl posuzován v procesu tzv. velké EIA. Tak by bylo možné uspokojivě a pečlivě posoudit veškeré výše uvedené výhrady, zohlednit veškerá environmentální rizika nejen individuálně, ale také komplexně a při zohlednění celé technologie, nikoli pouze vybraných parametrů, jak je tomu v předložených podkladech k Záměru. Požadujeme proto v takovém případě posouzení v tzv. velké EIA za splnění standardních požadavků na metodiku zjišťování a výsledky emisního znečistění Záměrem, posouzení povětrnostní a rozptylové podmínky a morfologie, vlivů na průjezdnost obcí, dopravní obslužnost a nepřípustné další zvyšování stávajícího dopravního zatížení atp.
106.
V této souvislosti odkazujeme na Aarhuskou úmluvu o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí a požadujeme její důsledné dodržování.
107.
Dle oznámení Záměru bude vyžadováno integrované povolení.
108.
Obec Loděnice požaduje, aby byla účastníkem všech navazujících řízení o Záměru.
_____________________________ Obec Loděnice Erna Šimrová Starostka obce
S pozdravem Erna Š I M R O V Á starostka
