JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Hudební fakulta Katedra hudebních a humanitních věd a hudebního manažerství Hudební manažerství
Hudba jako prostředek v rámci mezinárodní pomoci Bakalářská práce
Autor práce: Václav Otáhal Vedoucí práce: prof. PhDr. Jindřiška Bártová Oponent práce: odb. as. Ing. MgA. Lucie Šilerová PhD.
Brno 2014
Bibliografický záznam OTÁHAL, Václav. Hudba jako prostředek v rámci mezinárodní pomoci [Music as a tool of international aid]. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Hudební fakulta, Katedra hudebních a humanitních věd a hudebního manažerství, 2014. 35 s. Vedoucí diplomové práce prof. PhDr. Jindřiška Bártová.
Anotace Bakalářská práce „Hudba jako prostředek v rámci mezinárodní pomoci“ pojednává o spojení oblastí hudby a humanitárních aktivit poskytovaných mezinárodní spoluprací. Práce se primárně zaměřuje na dvě hudební produkce, které formovaly vývoj tohoto spojení- Koncert pro Bangladéš a dvojkoncert Live Aid. Před zkoumáním souvislostí budou vysvětleny základní pojmy týkající z oblasti mezinárodní pomoci.
Annotation Diploma thesis „Music as a tool of international aid” deals with the connection of music and humanitarian activism provided by international collaboration. The paper is primarily focused on two music productions- The Concert for Bangladesh and double concert Live Aid. Before analysing the kontext, basic terms for understanding the area of international aid will be explained.
Klíčová slova Hudba, Mezinárodní pomoc, Humanitární, Koncert pro Bangladéš, Live Aid, 1985,
Keywords Music, International Aid, Humanitarian, The Concert for Bangladesh, Live Aid, 1985,
Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracoval samostatně pod vedením prof. PhDr. Jindřišky Bártové a použil jsem jen uvedené prameny a literaturu. V Brně, dne 30. 4. 2014
Václav Otáhal
Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval prof. PhDr. Jindřišce Bártové za čas, ochotu a cenné rady, které mi byly z její strany během vzniku této bakalářské práce poskytnuty.
Obsah Předmluva ......................................................................................................................... 6 Úvod .................................................................................................................................. 7 Význam z hlediska lingvistiky .......................................................................................... 8 Vnímání veřejnosti ............................................................................................................ 9 1. Mezinárodní pomoc ................................................................................................ 11 1. Poskytovatelé mezinárodní pomoci ........................................................................ 11 2. Formy poskytování pomoci .................................................................................... 13 3. Historie mezinárodní pomoci .................................................................................. 16 4. Počátky spolupráce s hudbou .................................................................................. 17 2. Live Aid................................................................................................................... 19 2. 1. Politické souvislosti Velké Británie v první polovině 80. let .............................. 19 2. 2. Iniciativa Boba Geldofa a vznik charitativních nahrávek ................................... 20 2. 3. Etiopská realita a vznik Live Aid ........................................................................ 21 2. 4. Realizace koncertu .............................................................................................. 22 2. 5. Úskalí realizace ................................................................................................... 25 2. 5. 1. Technické nedostatky .................................................................................. 25 2. 5. 2. Vyjednávání s umělci a promotérem v USA ............................................... 27 3. Měřitelné ukazatele a význam události ................................................................... 28 4. Motivace umělců pro participaci v humanitárních aktivitách ................................. 30 Závěr ............................................................................................................................... 32 Seznam použitých zdrojů ................................................................................................ 33 Seznam zkratek ............................................................................................................... 36
Předmluva Tématem této bakalářské práce je vztah populární hudby a mezinárodní pomoci. Toto téma bylo autorem vybráno z důvodu zájmu o poznání této oblasti a možnosti využití získaných poznatků pro následnou aplikaci v oblasti artificiální hudby. Přesto, že jistá část textu je věnována definicím z oblasti mezinárodní pomoci, významné místo v této práci zaujímá koncert Live Aid.
6
Úvod Následující text přináší soubor poznatků z oblasti mezinárodní pomoci a hudebních produkcí pořádaných za účelem její podpory. Hudba v rámci mezinárodní pomoci zpravidla funguje jako nástroj pro získání finančních prostředků a mediální pozornosti, jedná- li se např. o spojení s benefičním koncertem. Z důvodu dostupnosti dat a zdrojů pro zkoumání vytyčené oblasti se autor práce zaměřuje výhradně na zahraniční produkce z oblasti populární hudby a čerpá převážně z anglicky psané literatury. Dalším důvodem je fakt, že charitativní dvojkoncert Live Aid a přidružené aktivity z července roku 1985, vzniklé na pozadí následků hladomoru v afrických zemích, byly iniciovány ve Velké Británii. Přesto, že tento kultovní koncert, přenášený pomocí skoro dvou desítek satelitů do téměř celého světa, je dnes považován za zásadní předěl ve spojení hudby a charitativní aktivity, jeho realizace byla až do posledních dnů nejistá. Z manažerského úhlu pohledu jsou některé postupy použité pro realizaci této události z dnešního úhlu pohledu těžko představitelné, zároveň však velmi inspirativní a cenné. Hlavní výzkumná otázka bude zjišťovat, jakým způsobem je realizována hudební produkce s mezinárodním dopadem a vazbou na sektor humanitární pomoci, co jí předchází a proč jsou umělci v humanitárních otázkách mezinárodního charakteru angažováni.
7
Význam z hlediska lingvistiky Primárně zkoumanou oblastí v této bakalářské práci je vztah hudby a mezinárodní pomoci. Jelikož většina literárních zdrojů, definic a dat použitých při vzniku tohoto výzkumu vznikla na území angloamerických zemí, je pro lepší pochopení nastolené tématiky nutné si nejprve definovat lexikální význam samotného slovního spojení mezinárodní pomoc v anglickém jazyce a najít vhodné české ekvivalenty. V angličtině lze pozorovat časté separátní užití těchto dvou slov, a to v různých konotacích. Použitím tištěných i volně dostupných internetových, česko-anglických a anglicko-českých slovníků bylo pečlivým vyhledáváním nalezeno několik odpovídajících výrazů a spojení pro výraz mezinárodní: -
International (např. mezinárodní vztahy/ international relations, mezinárodní let/ international flight, mezinárodní utkání/ international match aj.)
-
Multi-national (např. nadnárodní společnost/ multi- national company)
-
Cross-border (např. přeshraniční obchod/ cross-border trade)
Pro výraz pomoc (uvedeny jsou pouze nejpoužívanější) : -
Assistance (např. asistenční služba/ assistance service, být nápomocen někomu/ be of assistance to somebody ad.)
-
Help (např. pomocnice s dětmi/ mother‟s help, pomoci s něčím/ help out with something, pomáhat si vzájemně/ help each other aj.)
-
Subsidy (např. dotace státu/ state subsidies, dotace kraji/ grant county aj.)
-
Support (např. technická podpora/ technical support, podporovat někoho/ support somebody, finanční podpora/ financial support, lumbar support/ bederní podpora aj.)
-
Relief (např. famine relief/ pomoc hladovějícím, disaster relief/ pomoc v případě pohromy, debt relief/ odpuštění dluhu aj.)
-
Aid (např. food aid- potravinová pomoc, humanitarian aid/ humanitární pomoc, naslouchátko/ hearing aid, přispívat k něčemu/ aid to something aj.)
Právě poslední zvýrazněné slovo Aid je využíváno ve významu humanitární pomoci ať již lokální, či mezinárodní. Nejčastěji se vyskytuje s výrazy international a foreign 8
(zahraniční, cizinec/-ký aj.).
Vnímání veřejnosti Ničivá zemětřesení na Haiti ze dne 12. ledna 2010 jsou (nejen) v historii tohoto ostrova zapsána jako jedna z největších světových živelných katastrof. Síla otřesů tehdy dosáhla 7,0 stupňů momentové škály1, kdy v plné síle nejprve udeřila pouze několik kilometrů od hlavního města Port-au-Prince a následně také v několika dalších částech ostrova. Dle informací, které na svých oficiálních internetových stránkách uvádí Disaster Emergency Commitee (v překl. Krizový štáb pro živelné katastrofy) bylo následky zemětřesení poraněno více než 300 000 osob, z toho odhadem 220 000 zraněním podlehlo.2 Mediální obraz celé katastrofy informoval veřejnost jak o zmíněných škodách na lidských životech a infrastruktuře, tak o možnosti okamžité iniciativy a aktivního zapojení formou charitativní kampaně. Článek CNN ze dne 13. ledna 2010 je uveden titulkem: ‚‚Zemětřesení o síle 7.0 udeřilo na Haiti; 'Očekávány obrovské ztráty na lidských životech' V úterý na jihu Haiti udeřilo ničivé zemětřesení strhávající budovy, elektrická vedení a znamenající, slovy Haitských velvyslanců, zkázu pro nejchudší národ západní polokoule. „„3 V příkladu titulku a úvodu této zprávy americké zpravodajské společnosti CNN je možno spatřit pohledový rámec, jenž je médii aplikován pro předání informace směrem k cílové skupině, tedy ke čtenáři, od nějž je ve výsledku očekávána okamžitá charitativní aktivita. Tento způsob vnímání je do značné míry možno označit za správný, jelikož informuje o nutnosti pomoci vůči obyvatelům postižené oblasti; z hlediska komplexnosti informací je však článek velmi neúplný. Výzkum Volutary Sevices Overseas4 poukazuje na podobné stereotypní vnímání u obyvatel Velké Británie. 80% britské populace si mezinárodní pomoc asociuje s hladomorem, živelnými katastrofami a pomocí ze strany zemí západního světa; 74% 1
Značka momentové škály: MW DEC: Disasters Emergency Committee. Haiti earthquake facts and figures [online]. 2013 [cit. 2014-0328]. Dostupné z: http://www.dec.org.uk/haiti-earthquake-facts-and-figures 3 7.0 quake hits Haiti; 'Serious loss of life' expected: Earthquake devastates Haiti. MALLORY, Simon. TURNER BROADCASTING SYSTEM, Inc. CNN: Cable News Network [online]. 2010-01-13 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://edition.cnn.com/2010/WORLD/americas/01/12/haiti.earthquake/ 4 V překl. „Zahraniční dobrovolnícké služby„. Dostupné z: http://www.vso.org.uk/ 2
9
věří, že rozvojové země jsou závislé na finančních prostředcích a znalostním kapitálu poskytovaném zeměmi západního světa; 55% chce vidět více z každodenního života, historie a kultury rozvojového světa.5 Na základě této neúplnosti mediálního pojetí bude v následující části textu vysvětleno, jak by měla mezinárodní pomoc být chápána, jaké má formy, cíle a jak, kým a proč je realizována.
5
VSO, Voluntary Services Overseas. The Live Aid Legacy: The developing world through British eyes- A reasearch report [online]. United Kingdom: Voluntary Service Overseas, 2002, s. 3 [cit. 2014-04-29]. ISBN neuvedeno. Dostupné z: http://dochas.ie/Shared/Files/7/The_Live_Aid_Legacy.pdf
10
1. Mezinárodní pomoc Cílem této kapitoly je zejména definovat samotnou mezinárodní pomoc (dále buď mezinárodní pomoc nebo pomoc) a vysvětlit její kontext tak, aby podal co nejkomplexnější pohled na šíři jejího působení. Encyclopedia Britannica označuje mezinárodní pomocí „mezinárodní přesun kapitálu, zboží nebo služeb ze země či mezinárodní organizace za účelem prospěchu příjmové země nebo její populace.“6 Přesto, že v případech jako je živelná katastrofa na Haiti je vyžadována okamžitá iniciativa vůči postižené straně, většina mezinárodní pomoci je poskytována systematicky a má své poskytovatele a předepsané formy.
1. Poskytovatelé mezinárodní pomoci Subjekty podílející se na poskytování pomoci se dělí do těchto skupin: Nevládní organizace; Vlády; Multilaterální donátoři (Rozvojové banky, Organizace spojených národů, Evropa, Světové fondy); Nevládní organizace (v angl. Non- governmental organization, dále jen NGO) Do pole působnosti NGO lze zahrnout vše od církevních charitativních aktivit po spontánní skupiny hájící lidská práva. Dle definice Sary Kinsbergen7, je mezinárodní pomoc
nevládních
organizací
poskytována
pomocí
následujících,
oximorony
vyjádřených subjektů: Quango- quasi- autonomní nevládní organizace Bongo- nevládní organizace založené podnikateliy Engo- environmentální nevládní organizace Ingo- mezinárodní nevládní organizace Gongo- vládní organizace Mongo- my own NGO- charita založená jednotlivcem8
6
Foreign aid. WILLIAMS, Victoria. ENCLYCLOPAEDIA BRITANNICA, Inc. Enclyclopaedia Britannica [online]. 2006-06-10, 2013-06-27 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://www.britannica.com/EBchecked/topic/213344/foreign-aid 7 Citováno v OECD (2012), str. 54 8 Vydavatelem předepsaná forma citace: OECD (2012), From Aid to Development: The Global Fight against Poverty,OECD Insights, OECD Publishing.http://dx.doi.org/10.1787/9789264123571-en; str. 5455
11
Vlády Nejvýznamnějším subjektem v oblasti poskytování pomoci je Organizace pro hospodářskou pomoc a rozvoj (v angl. The Organisation for Economic Co- operation and Development, dále jen OECD)9. Členské země OECD, jichž je v současné době celkem 3410 tvoří tzv. Výbor pro rozvojovou pomoc OECD (v angl. Developement Assistance Commitee). Tyto státy z hlediska poskytování pomoci tvoří převážnou většinu, avšak nejsou jedinými. Významnými přispěvateli jsou např. také Turecko a země BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jižní Afrika), jež jsou však zároveň i čerpateli pomoci. Na rozdíl od členských zemí Výboru je míra přispění těchto států obtížněji měřitelná, jelikož svá data pravidelně neposkytují mezinárodním agenturám, které je zpracovávají a částečně také kvůli absenci oficiální definice, jež by jasně vymezovala, co z poskytnutých prostředků z jejich strany je chápáno jako pomoc.11 Multilaterální donátoři Multilaterální donátoři (přispěvatelé) jsou ¨vlastněni¨ svými členskými vládaminěkteré z nich jsou regionální, jako např. agentury EU, zatímco další jsou výhradně mezinárodní- např. Organizace spojených národů. Mezinárodní pomoc rozděluje multilaterální donátory do čtyř hlavních skupin: Rozvojové banky Např. Africká a Asijská rozvojová banka. Jejich činnost se soustřeďuje na poskytování finančních prostředků rozvojovým zemím formou půjček, zároveň však poskytují cenné expertízy a rady; dále Světová banka tvořená dvěma hlavními institucemi- Mezinárodní bankou pro obnovu a rozvoj (v angl. International Bank for Reconstruction and Development), která pomáhá v ekonomickém růstu středně bohatým a úvěruschopným, chudobnějším krajinám a Mezinárodní asociace pro rozvoj (v angl. International Development Association), která se snaží zabezpečit dostupnost finančních prostředků pro nejchudobnější země světa.12 Světová banka se postupně rozšířila o další tři instituce, jimiž jsou Mezinárodní finanční korporace (International Finance Corporation), Mnohostranná agentura pro investiční záruky (Multilateral Investment Guarantee Agency) a Mezinárodní centrum pro řešení investičních sporů (Interantional Centre for Settlement of Investment Disputes).13 Organizace spojených národů 9
Oficiální web: www.oecd.org Soupis členských zemí dostupný na: http://www.oecd.org/about/membersandpartners/ 11 OECD, 2012: 55 12 OECD 2012: 56 13 History. THE WORLD BANK GROUP. The World Bank: Working for a World Free of Poverty [online]. 2014 [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://www.worldbank.org/en/about/history 10
12
(v angl. United Nations či UN, v češtině a dále jen OSN). Její členskou základnu tvoří více, než 190 vlád. Úsilí OSN zahrnuje širokou škálu činnosti od poskytování humanitární pomoci a pomoci v nebezpečí přes agentury jako Světový potravinový program (v angl. World Food Programme), až po sledování dlouhodobých rozvojových cílů jako trvalé snížení chudoby a posilování vlád. Evropa Společné úsilí 28 členských států EU ji činí největším světovým donátorem. Přesto, že velká část pomoci je poskytována spoluprací napříč členskými zeměmi, většina úsilí stále odráží individuální priority jednotlivých států. Světové fondy Během více, než deseti uplynulých let byla založena řada agentur za účelem sledování specifických rozvojových cílů. Mezi nejvýznamnější lze zařadit Světový fond pro boj s AIDS, tuberkulózou a malárií (v angl. Global Fund to Fight AIDS, Tuberculosis and Malaria), založenou v roce 2002. Na rozdíl od většiny agentur OSN, jako je Světová zdravotnická organizace (v angl. World Health Organization), se Světový fond soustřeďuje výhradně na financování.14
2. Formy poskytování pomoci Největší samostatnou kategorií je tzv. Oficiální rozvojová pomoc (v angl. Official Development Assistance). Dle OECD je poskytována hned několika způsoby: Půjčka nebo grant: Asi 90 % Oficiální rozvojové pomoci tvoří granty, jinými slovy peníze, které rozvojová země nemusí poskytovateli vracet. Zbývajících 10% tvoří podpora v podobě výhodných, dlouhodobých úvěrů Světové banky a Mezinárodního měnového fondu.15 Tyto půjčky mohou být také označovány za ‚ koncesní či suché„. Jak již bylo naznačeno dříve, vnímání veřejnosti je soustředěno převážně na akutní pomoc při živelných katastrofách. Toto vnímání je však velmi neúplné. Poskytování pomoci, dle OECD, probíhá zejména následujícími způsoby: Plánovaná pomoc nebo pomoc v ohrožení Pomoc v ohrožení získává nejvíce světové mediální pozornosti. Ve skutečnosti je však většina Oficiální rozvojové pomoci plánována s předstihem a není vyvolána živelnými katastrofami, jako asijská tsunami v roce 2004 či zemětřesení na Haiti v roce 2010. V případě výskytu živelných katastrof se však míra pomoci v ohrožení zvětšuje. Odpuštění dluhu 12
OECD, 2012: 56 Background Report: HRC- Mezinárodní pomoc na podporu lidských práv ve světě [online]. Praha: Asociace pro mezinárodní otázky, 2011, s. 3 [cit. 2014-04-20]. ISBN neuvedeno. 15
13
Donátorské země někdy souhlasí se snížením nebo úplným odpuštěním dluhu. Odpuštěné dluhy jsou vedeny jako „granty„ v rámci Oficiální rozvojové pomoci přesto, že tímto krokem nevzniká (žadatelské straně) žádný nový příjem. Odpuštění dluhu uvolňuje finanční zdroje pro rozvojové země proto, aby s nimi nakládaly dle svého uvážení. Bilaterální nebo multilaterální pomoc Oficiální rozvojová pomoc může být považována za bilaterální (dvoustrannou), je-li poskytována přímo donátorskou zemí vůči lidem či institucím v přijímající zemi.16 Foreman (2012: 3, 4) například tvrdí, že v současné době více, než jedna čtvrtina mezinárodní pomoci poskytovaná Velkou Británií směřuje přímo k vládám daných rozvojových zemí za účelem „použití pro vlastní priority, jimiž svým občanům chtějí pomoci z chudoby„. Tento druh pomoci má obvykle formu „rozpočtové podpory„. Je však značně kontroverzní zejména kvůli snadnosti, s níž mohou být poskytnuté prostředky odcizeny nebo utraceny zkorumpovanými a nekompetentními představiteli vlád, což je zejména v chudších zemích běžnou praxí. Dle Foremana existují přesvědčivé důkazy o tom, že právě korupce a nekompetentnost – eufemisticky označovány jako „problémy v oblasti správy‟ v žargonu mezinárodní pomoci – jsou hlavní příčinou chudoby a nevyspělosti.17 Multilaterální, tedy mnohostrannou, se pomoc stává, je-li poskytována přes mezinárodní agentury (např. OSN). Z donátorského úhlu pohledu je asi 70 % Oficiální rozvojové pomoci bilaterální a 30 % multilaterální. O způsobu použití multilaterální pomoci rozhodují agentury. Ty také obdržují tzv. „určené„ peníze. Jelikož donátoři agenturám do značné míry stanovují podmínky a způsoby použití poskytnutých prostředků, spadají tyto prostředky do kategorie bilaterální pomoci. Při součtu těchto „určených„ nebo „multi- bi„ prostředků je agenturami předáno zhruba 40 % z celkové pomoci. Technická spolupráce Využívá dvou hlavních forem- první zahrnuje poskytování a hrazení stáží obyvatelům rozvojových zemí a to jak na území domácím tak v zahraničí. Druhá forma zahrnuje poskytování služeb odborných konzultantů, poradců, učitelů a administrátorů rozvojovým zemím. 16
OECD, 2012: 50 FOREMAN, Jonathan. CIVITAS: INSTITUTE FOR THE STUDY OF CIVIL SOCIETY LONDON. Aiding and Abetting: Foreign aid failures and the 0.7% deception [online]. London: Civitas, 2012 [cit. 2014-04-20]. ISBN 978-1-906837-44-0. Dostupné z: http://www.civitas.org.uk/pdf/ForemanAidingAndAbetting.pdf 17
14
Vázaná nebo nevázaná pomoc Přesto, že mnohdy jsou k dispozici levnější alternativy, rozvojové země jsou někdy nuceny přijmout vybavení či produkty firem ze strany poskytovatelské země. Tato „vázaná„ pomoc zvedá cenovou hladinu velké části zboží a služeb v rozmezí od 15 % do 30 % a u potravin až o 40 %. Přesto, že vázání činí pomoc méně efektivní, v minulosti bylo často obhajováno kvůli údajnému vytváření podpory humanitárních programů v donátorských zemích. Vlivem dlouhodobé kampaně, jíž se OECD snažila donátory přimět k „vyvázání„ pomoci, byly v roce 2007 asi 4/ 5 pomoci transformovány na nevázanou.18 Podmíněnost Tento druh pomoci je opatřen „okovy„. Chce-li přijímající země pomoc čerpat, musí např. dokládat zavedení reforem (i ve vládě), osvobození ekonomiky či snížení korupce. Podmíněnost je považována za vysoce kontroverzní a její skutečný dopad vyvolává celou řadu diskuzí. Její obhájci ji považují za užitečný reformační nástroj a cestu, kterou lze zvýšit odpovědnost rozvojové země, kdežto odpůrci zmíněný dopad na reformy zpochybňují, stejně jako kontrolu plnění stanovených podmínek donátorskou stranou. To následně vede k omezení dopadu na odpovědnost přijímací strany.19 Mimo výše zmíněných forem pomoci zmiňuje OECD další dva významné způsoby, jimiž lze pomoc poskytnout: Soukromá filantropie (charita, nevládní organizace a civilní občanská sdružení) Vládní (oficiální) pomoc ze strany nečlenských zemí Výboru pro rozvojovou
pomoc
OECD
(v angl.
Developement
Assistance
Commitee) jakou jsou např. některé země arabského světa, či rostoucí ekonomiky Číny, Indie a Brazílie. Všeobecně jsou země z této skupiny nazývány jako noví rozvojoví partneři.20
Smyslem této kapitoly bylo srozumitelnou formou předložit rámec pojmů pro základní pochopení fungování mezinárodní pomoci. Ve vztahu k hudbě Vytyčené pojmy budou v příslušné části této práce relevantně implementovány do oblasti hudby.
18
OECD, 2012: 52 OECD, 2012: 52, 53 20 OECD, 2012: 53, 54 19
15
3. Historie mezinárodní pomoci Podrobný popis historie mezinárodní pomoci není předmětem této práce. Proto budou v následujícím textu zohledněny pouze ty události, které je možno v této oblasti považovat za přelomové a zejména od druhé poloviny 20. století za klíčové ve vztahu k hudbě. ‚‚Za úplné počátky lze označit vzájemnou podporu států starých říší při přírodních katastrofách. V následujících staletích se tato podpora předávala mezi státy, jež spolu sdílely kulturní hodnoty či stejnou koloniální vlajku.‘‘ 21 Dambissa Moyo (2009: 20) uvádí, že fungování mezinárodní pomoci ve větším měřítku lze zaznamenat již v 19. století (1896), kdy např. Spojené státy poskytovaly potravinovou pomoc do zahraničí. V roce 1929 vydala vláda Velké Británie tzv. Koloniální rozvojový akt, na jehož základě udělovala svým chudým koloniím granty v oblasti infrastruktury. Štědrost dárců v raných obdobích odpovídala rozsáhlosti politické kontroly příslušných vlád nad kolonizovaným územím a teprve v roce 1940 byla působnost tohoto programu díky Britskému koloniálnímu aktu o rozvoji a prospěchu expandována i do sektoru sociálních aktivit.22 ‚,Až do minulého století nevznikl žádný ucelený globální přístup k mezinárodní pomoci. Vše ale změnily dvě světové války a jejich ničivý dopad na společnost a světové hospodářství.‘‘23 Významným milníkem ve vývoji mezinárodní pomoci byla konference v Bretton Woods pořádaná ve dnech 1. - 22. července 1944 na pozadí následků 2. Světové války. Zúčastnilo se jí více, než 700 delegátů ze zhruba 44 zemí světa. Hlavním cílem této konference bylo restrukturalizovat mezinárodní financování, vytvořit multilaterální výměnný systém a stanovit rámec pro novou ekonomickou spolupráci tak, aby bylo možno předejít opakování Velké hospodářské krize z 30. let 20. století. Poskytování potřebných finančních prostředků válkou zdevastované Evropě bylo rozděleno mezi tři hlavní instituce- Světovou banku, Mezinárodní měnový fond a Světovou obchodní banku. Přelomem ve vývoji mezinárodní pomoci se stal 5. červenec 1947. V tento den prezentoval generál George C. Marshall na Harvardově univerzitě svůj záměr, známý jako Marsahallův plán, jímž s důrazem na nutnost okamžité finanční pomoci Evropě apeloval na představitele vlády USA. Jeho realizací byly v rozmezí let 1948- 1953 řadě evropských zemí (v čele s Velkou Británií, Francií, Itálií a Německem) poskytnuty velké 21
HRC- Mezinárodní pomoc na podporu lidských práv ve světě, 2011: 1 MOYO, Dambissa. Dead Aid: How Aid Is Not Working and How There Is Another Way For Africa. London: Penguin Books Ltd., 2009, s. 20. ISBN 978-1-846-14006-8. 23 HRC- Mezinárodní pomoc na podporu lidských práv ve světě, 2011: 1 22
16
finanční prostředky, jenž vedly k postupné obnově ekonomické síly Evropy. Moyo rozděluje poválečnou mezinárodní pomoc do celkem sedmi skupin: první dvě tvoří konference v Bretton Woods ve čtyřicátých a aplikace Marshallova plánu v padesátých letech 20. století; následuje doba industrializace let šedesátých; v sedmdesátých letech došlo k posunu působnosti mezinárodní pomoci do oblasti boje s hladomorem v nejchudších částech světa; osmdesátá léta byla obdobím využívání pomoci jako nástroje stabilizace a dosažení strukturálních změn; v letech devadesátých byla oporou demokracie a vlád; současná doba podle autorky kulminuje v posedlost pomoci Africe a vnímá mezinárodní pomoc jako jediné řešení tamních problémů.24 Ve vztahu k hudbě je třeba věnovat zvýšenou pozornost právě létům sedmdesátým a boji s hladomorem. V tuto dobu totiž do oblasti mezinárodní pomoci vstupuje nonartificiální hudba a stává se jedním z jejích prostředků formou pořádání prvních charitativních koncertů.
4. Počátky spolupráce s hudbou Historicky prvním charitativním koncertem s mezinárodním dopadem byl Koncert pro Bangladéš (v angl. Concert for Bangladesh). Byl zorganizován jako pomoc uprchlíkům a zejména dětem z tehdejšího Východního Pákistánu (dnes nezávislá Bangladéš), kteří byli oběťmi cyklonu Bhola a civilní války v Bangladéši. Obě události vedly k následnému hladomoru v zemi. Koncert se konal pod záštitou mezinárodní organizace UNICEF a jeho hlavními iniciátory byli George Harrison- hudební skladatel, zpěvák, multiinstrumentalista a bývalý člen skupiny The Beatles a Ravi Shankar- hráč a učitel hry na sítar, známý též svou spoluprací s The Beatles. Shankar požádal Harrisona o pomoc při hledání způsobu, jakým by bylo možno situaci v Bangladéši zlepšit. Harrison bez váhání myšlenku podpořil a za účelem zvýšení povědomí o vzniklé problematice nahrál singl “Bangla Desh”. Následně také vyvinul tlak na nahrávací společnost Apple Records25 a přiměl ji k vydání Shankarova singlu “Joy Bangla” ve speciální edici za účelem získání finančních prostředků. Kromě vydání singlu spojili Shankar a Harrison své síly při organizování charitativního koncertu. Celá akce byla zorganizována za pouhých pět týdnů. Na otázku ‚,proč se při všech enormních problémech v současném světě rozhodl podpořit právě tuto myšlenku‘‘ odpověděl Harrison: ,,Víte, přítel mne požádal o pomoc, to je celé.”26 24
MOYO, 2009: 10- 12 Apple Records byla nahrávací společnost založená členy hudební skupiny The Beatles v roce 1968. 26 The Concert For Bangladesh. In: The Concert For Bangladesh: Fact sheet [online]. [cit. 2014-04-29]. Dostupné z: http://www.unicefusa.org/partners/ambassadors/can/fact-sheet.pdf 25
17
V den konání 1. 8. 1971 byla odehrána celkem dvě vystoupení- ve 12:00 a v 19:00, na nichž spolu na jednom pódiu vystoupily nejvýznamnější osobnosti tehdejší populární hudební scény- George Harrison, Ravi Shankar, Bob Dylan, Eric Clapton, Billy Preston, Leon Russell a další. Obě vystoupení shlédlo v Madison Square Garden v New Yorku zhruba 40 000 diváků. Dle Badmana (2001: 45- 48) dosáhl celkový výtěžek z obou koncertů v Madison Square Garden výše 243 418, 50 USD. K navýšení získaných prostředků pro UNICEF výrazně přispěl také nárůst prodeje živého alba „Concert For Bangladesh„, které bylo během obou koncertů natočeno. Výnosy z prodeje alba činily 3 750 000 USD.27 Oficiální stránky UNICEF uvádějí, že celková částka, již se podařilo koncertem a následným prodejem nosičů získat, přesáhla 15 miliónů USD.28 Koncert pro Bangladéš lze označit za základní článek ve spolupráci hudby a mezinárodní humanitární pomoci. Byl zásadní inspirací pro organizátory stěžejního bodu této bakalářské práce- charitativního koncertu Live Aid, a to jak svým významem, tak svou organizační stránkou.
27
BADMAN, Keith. The Beatles Diary Volume 2: After the Break-Up 1970–2001. London: Omnibus Press, 2001, 45- 58. ISBN 0-7119-8307-0. 28 [cit. 2014-04-29]. Dostupné z: http://www.unicef.org/infobycountry/bangladesh_35176.html
18
2. Live Aid Live Aid (dále jako Live Aid; koncert; koncerty; akce) byl charitativní dvojkoncert uspořádaný na pozadí následků extrémního sucha, které v první polovině 80. let 20. století postihlo země Afriky, nejvýrazněji Etiopii. Sucho mělo katastrofální dopad na zemědělskou úrodu a znamenalo obrovské ztráty na lidských životech. Uspořádání koncertů předcházelo vydání dvou úspěšných benefičních nahrávek- „Do They Know It‟s Christmas?‟ a „We Are the World‟, jejichž prostřednictvím se iniciátorům celé akce podařilo získat finanční prostředky pro zajištění nejakutnější humanitární pomoci. Umělci participující v obou písních byli následně osloveni k účasti na do té doby největším charitativním vystoupení všech dob a stejně jako v případě vzniku nahrávek vystupovali bez nároku na honorář. Význam Live Aid lze rozdělit do dvou rovin. První byla významnou z hlediska výtěžku a poskytnutí dočasné pomoci Africe. Druhá znamenala vznik celé řady hnutí a aktivit podporujících humanitární neziskové organizace a dala základ pro „hudební politiku„, v jejímž rámci je často konfrontována motivace hudebníků pro tento druh aktivismu a jejich touze po sociálním přispění s vidinou zviditelnění se a využití humanitárního koncertu jako nástroje PR29. Před úvahou nad motivačními faktory pro uměleckou angažovanost v oblasti mezinárodní pomoci je nutno osvětlit politické souvislosti Velké Británie v první polovině 80. let 20. století. Ty z hlediska ekonomické proměny státu výrazně ovlivnily vývoj britské hudební scény té doby a potažmo i let devadesátých, kdy byla např. přízeň umělců a nové vlny kreativity využita v rámci volební kampaně Liberální strany.
2. 1. Politické souvislosti Velké Británie v první polovině 80. let Konec 70. let 20. století znamenal pro Velkou Británii strmý ekonomický pokles. 4. května 1979 byla kandidátka Konzervativní strany Margaret Thatcherová v parlamentních volbách zvolena premiérkou britské vlády. Byla první ženoupremiérkou v historii Velké Británie a Evropy vůbec. Vítězství ve volbách a nástup nového politického směru provázely frekventované pouliční nepokoje reagující na výrazný nárůst nezaměstnanosti vlivem privatizace a rušení neprosperujících státních podniků. Přes kontroverznost spjatou s politickými postoji, jež Thatcherová a její strana 29
Public Relations- vztahy s veřejností
19
zastávaly, byl pro Velkou Británii konec první poloviny 80. let obdobím opětovného průmyslového rozvoje a obnovení ekonomické síly a stability. Obyvatelé Británie se po dobu vlády Margaret Tchatcherové dělili do dvou protichůdných názorových skupin- ti, kteří byli jejími příznivci, a ti kteří byli jejími odpůrci.30 ‚‚80. léta byla obdobím, kdy Británie přestala být Británií a stali jsme se ‘skvělým‘ státem‘‘.31 S privatizací státních podniků a celkovému přiklonění se k americkému korporátnímu systému je možno pozorovat i odklon britské kultury od své kreativity v 60. letech a provokativnosti spojené s hnutím punkové hudby a rebelství v 70. letech 20. století. Britský hudební průmysl se stal komerčnějším a po zvukové i vizuální stránce se přizpůsoboval americkému formátu populární hudby.
2. 2. Iniciativa Boba Geldofa a vznik charitativních nahrávek V roce 1980 vydala anglická hudební skupina Pink Floyd významné album The Wall. Souběžně s albem vznikl i stejnojmenný celovečerní film, jehož hlavní roli ztvárnil zpěvák irské hudební skupiny The Boomtown Rats Bob Geldof. Role znamenala pro Geldofa posun mezi přední osobnosti hudebního a filmového světa, avšak již necelé čtyři roky poté jeho popularita výrazně slábla. 23. října 1984 odvysílala britská televizní stanice BBC v rámci své pravidelné zpravodajské relace 6 o„clock news32 reportáž líčící následky extrémně suchého roku v africké Etiopii. Záběry líčily hladomor, sucho a množství obětí na lidských životech, jejichž počet se denně rovnal několika desítkám. Atributem výrazně zhoršujícím situaci v Etiopii byla občanská válka, která donutila obyvatele jižní části země k odchodu do uprchlických táborů na severu. Inspirován Harrisonovým vydáním singlu „Bangla Desh„, Geldof navázal spoulpráci se všestranným hudebníkem a zpěvákem skupiny Ultravox Midgem Urem. Geldof a Ure (v roli koproducenta) oslovili nejvýznamnější osobnosti tehdejší britské hudební scény a pod názvem „Band Aid„33 natočili 25. listopadu 1984 ve Swarm West Studio píseň „Do They Know It‟s Christmas?„34. Smyslem vzniku a vydání nahrávky byl výdělek za účelem zajištění dodávek potravinové pomoci, pitné vody, ošacení, 30
KRUŠINA, Martin. SEZNAM.CZ, a. s. Den, kdy se Margaret Thatcherová stala premiérkou: 4. květen [online]. Stream.cz, 2013 [cit. 2014-04-20]. 31 DOWER, John. BBC. Live Forever: The Rise and Fall of Britpop [online]. UK, 2003 [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?v=SsUIubUQprk 32 V překl. „Zprávy v šest„ 33 V překl. „Skupinová pomoc„ 34 V překl. „Vědí, že jsou Vánoce?„
20
hygienických potřeb a dalších nezbytností pro postiženou oblast. Píseň byla v různých zemích vydána v rozdílných datech tak, aby využila zvýšené poptávky v předvánočním období v roce 1984. Bezprostředně po svém vydání se stala nejúspěšnější písní v britských hudebních hitparádách, na jejichž první pozici se dle Oficial Music Charts35 udržela pět týdnů. Původní představa autorů písně, která odhadovala výši výtěžku z prodeje na zhruba 72 000 britských liber (dále jen GBP), byla mnohonásobně překonána. Prodejnost přesáhla 50 milionů prodaných kusů a výtěžek činil více než 8 milionů GBP. V lednu roku 1985 podpořila iniciativu Band Aid skupina čtyřiceti pěti předních amerických umělců pod názvem USA for Africa. Píseň „We Are the World„, jejímiž autory byli populární zpěváci Michael Jackson a Lionel Richie byla nahrána 28. ledna 1985 ve studiu A&M v Hollywoodu. Společnost CBS ji v USA vydala 7. března 1985.36 V říjnu 1986 přesahovala hodnota výdělku nahrávky 50 miliónů USD37.
2. 3. Etiopská realita a vznik Live Aid Aby mohly být získané prostředky použity legálním způsobem, založil Geldof nadaci Ban Aid Trust. Jen z výtěžku písně „Do They Know It‟s Christmas„ nadace uhradila sedm letů a tři lodní náklady do Afriky obsahující šest kamionů, dvacet dva automobilů typu land rover a osm typu land cruiser, osmnáct tankerů s vodou, dvacet tři nemocničních stanů, sto čtyřicet tun vysokoenergetických sušenek, tisíc dvě stě čtyřicet tun sušeného odstředěného mléka, dvacet pět tun plnotučného sušeného mléka, dvě tuny mléka nejvyšší kvality, padesát dva tun zdravotnických potřeb, pět set deset tun rostlinného oleje, čtyři sta padesát tun cukru, sto tun zrní, padesát dva tun vyztužených přikrývek a deset tun souprav kuchyňského a příborového vybavení.38 Prostředky získané iniciativou USA for Africa byly stejně jako v případě Band Aid použity na nákup a přepravu nejnutnějších zdravotnických potřeb, jídla, oblečení a vybavení pro africké země.
35
Official Charts Company. THE OFFICIAL UK CHARTS COMPANY. All The Number One Singles: 1984 [online]. 1984 [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://www.officialcharts.com/all-the-number-onessingles-list/_/1984/ 36 Band Aid Around the World. The definitive LIVE AID site: all you wanted to know about the greatest concert on Earth [online]. [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://liveaid.free.fr/ 37 Hunger song profit exceed expectation. In: Spokane Chronicle [online]. West Hollywood, California, 1986-10-09 [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://news.google.com/newspapers?id=b7ISAAAAIBAJ&sjid=y_kDAAAAIBAJ&pg=5679,1906145&d q=we-are-the-world 38 REGAN, Colm. Live Aid: a challenge to the 'experts'?. In: Trócaire Development Review 1986. Ireland: Trócaire, 1986, s. 2. Dostupné z: http://www.trocaire.org/sites/trocaire/files/pdfs/tdr/DR1986_LiveAidachallengetotheexperts.pdf
21
Geldof následně do postižených oblastí odjel jako dohled nad první dodávkou potravinové pomoci. Velká část pomoci však zůstala z letišť a přístavů nepřepravena. Hlavním důvodem byla nepřiměřená výše nákladů, kterou si etiopští přepravci účtovali za pohonné hmoty. Částka potřebná pro dokončení převozu potravin do potřebných oblastí činila zhruba 3, 5 milionu GBP a hudebník si, stejně jako Shankar a Harrison v roce 1971, uvědomil nutnost další akce. Tábory, které Geldof navštívil, ukrývaly až desetitisíce uprchlíků, z nichž v průměru čtyřicet denně se stalo obětí hladomoru. Postoj a diktaturu tehdejšího etiopského prezidenta hudebník v jeho přítomnosti ostře zkritizoval. V zemi strávil celkem 9 dní, během nichž za doprovodu kameramana BBC navštívil nejvíce postižené oblasti. Po návratu z Etiopie se setkal s premiérkou Margaret Tchatcherovou, jíž kritickou situaci v Africe vylíčil a vyzval ji k okamžité iniciativě ze strany britské vlády.39 Dle Foremana ‚‚Británie dnes z hlediska výše příspěvků svých obyvatel na charitativní činnost patří mezi nejštědřejší země ve světovém měřítku.„„ 40
2. 4. Realizace koncertu Datum konání koncertu bylo stanoveno na 13. 7. 1985, přičemž finální rozhodnutí o zahájení realizační fáze bylo vydáno teprve jedenáct týdnů před tímto termínem. Produkce se měla odehrát souběžně na dvou kontinentech. Proto bylo třeba organizační strukturu rozdělit na dvě samostatné entity, disponující vlastními organizačními týmy a obstarávané dvěma hlavními promotéry41- Harveyem Goldsmithem pro Evropu a Velkou Británii a Billem Grahamem pro USA.42 V pondělí 10. 6. 1985 byla v prostorách stadionu Wembley uspořádána tisková konference. Přesto, že Geldof počítal s účastí umělců participujících na vzniku „Do They Know It‟s Christmas?„ a „We Are the World„, osm týdnů před konáním koncertu bylo oficiálně potvrzeno pouze několik málo účinkujících. Geldof však v živém přenosu konference použil taktiku blafování a lži, a za potvrzené interprety označil i ty, s kterými doposud nejednal. Touto cestou jednak zvýšil mediální povědomí o celé akci a pod hrozbou možných negativních ohlasů přiměl k účasti nejvýznamnější hudební tělesa a osobnosti tehdejší doby. Řada z nich jako např. The Who, Status Quo, Paul McCartney nebo Led 39
BBC. Live Aid: Against All Odds [online]. 2010 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?v=WQWs23NtRas 40 FOREMAN, 2012: 14 41 Promotér je člověk, který připravuje společenské akce, sportovní utkání ad. Zabývá se hlavně získáním publicity a propagací samotné akce. [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: http://www.prace.cz/poradna/encyklopedie-profesi/p/promoter/ 42 BBC, 2010
22
Zeppelin již několik let nebyla hudebně aktivní. Mezi Geldofem jmenovanými a doposud nekontaktovanými byla také britská hudební skupina Dire Straits, která přesně dva měsíce před konáním akce vydala svou nejúspěšnější desku „Brothers in Arms„ a byla mediálně velmi sledovaným objektem. Účast Dire Straits byla klíčovým faktorem rozhodování pro řadu interpretů, kteří následně účast na londýnském koncertu přislíbili. Devět dní před samotným konáním byla Geldofem zajištěna přítomnost britského korunního prince Charlese a princezny Diany. Účast členů královské rodiny zdůvodnil Geldof slovy: ‚‚Považoval jsem za důležité, aby se zúčastnili, jelikož v tu dobu byl kolem jejich vztahu značný rozruch a byli reprezentanty celé země.„„ Iniciátor Live Aid si však uvědomil, že pokud měla být akce skutečně exkluzivní, musel být přítomen alespoň jeden z tří žijících členů skupiny The Beatles. Po dlouhodobém přesvědčování se Geldofovi nakonec podařilo zajistit krátké vystoupení Paula McCartneyho jako vrchol celého koncertu. 12. 7. 1985, den před samotným koncertem, byly započaty přenosy rozhovorů s některými účinkujícími ze stadionu Wembley.43 „Globální jukebox„, jak byl koncert pracovně označován a prezentován na některých propagačních materiálech, byl přenášen
do
150
zemí
světa
pomocí
rádiových
a
televizních
přenosů
zprostředkovávaných třemi hlavními stanicemi- BBC (televizní + rádiový přenos), ABC (televizní + rádiový přenos) a MTV.44 Vstupní brány Wembley byly otevřeny v 10:00 anglického času. V 11:45 již byli na stadionu přítomni členové královské rodiny. Zahájení programu bylo učiněno v 12:00 reportérem BBC Richardem Skinnerem slovy ‚‚V Londýně je pravé poledne, ve Philadelphii sedm hodin ráno a v celém světě je čas pro Live Aid!„„. Slavnostní den byl zahájen úvodní fanfárou a zazněním britské hymny. Princ a Princezna z Walesu byli usazeni v královské lóži, obklopeni Geldofem, členy skupiny Queen a dalšími umělci. Hudební produkce byla zahájena vystoupením britské rock„ n„ rollové skupiny Status Quo. Úvodní píseň „Rockin„ All Over the World„45 byla důmyslným tématickým spojením jejího hudebního stylu a využití satelitních technologií pro přenos do celého světa. V 12:19 byly zaznamenány první finanční příspěvky na účet akce a již po několika minutách bylo vybráno zhruba 23 000 GBP. Přispět bylo možno pomocí více než 300 telefonních linek BBC. Mimo hlavní program v Londýně a Philadelphii se 43
BBC, 2010 The definitive LIVE AID site: All you wanted to know about the greatest show on Earth. ESNAULT, Jean-Manuel. Unofficial Live Aid site [online]. 2002 [cit. 2014-05-03]. Dostupné z: http://www.liveaid.info 45 Ve volném překl. „Válíme všude ve světě„ 44
23
k pomoci Africe připojila řada dalších iniciativ z celého světa, jejichž zvukovými a obrazovými příspěvky bylo satelitním přenosem postupně prokládán anglický a americký program. Mezi těmtito zeměmi byly: Austrálie (koncert OZ for Africa živě ze Sydney), Japonsko (čtyři charitativní písně vč. video), Rakousko (Austria für Afrika, charitativní píseň „Warum„ vč. video), Holandsko (záznam charitativního koncertu amerického bluesmana B. B. Kinga z Haagu), Jugoslávie, Sovětský svaz (Avtograf, živě z Moskvy), Německo (Band für Afrika, živě z Kolína nad Rýnem) a Norsko (charitativní píseň All of Us vč. video). V 13:59 britského času byla vystoupením Bernarda Watsona započata americká část koncertu. Jednou z organizačních zajímavostí Live Aid byla vystoupení Phila Collinse. Zpěvák v 15:17 zahájil svůj program ve Wembley. Poté byl helikoptérou přepraven na londýnské letiště Heathrow, odkud letadlem Concord odletěl do Philadelphie. Na stadionu JFK vystoupil celkem dvakrát- poprvé za vlastního klavírního doprovodu a podruhé jako hostující bubeník skupiny Led Zeppelin. Dalším památným okamžikem londýnské části bylo vystoupení irské skupiny U2. Skupina odehrála pouze dvě z původně tří připravovaných skladeb- Sunday Bloody Sunday a Bad, jejíž trvání zpěvák skupiny Bono46, neplánovaně prodloužil na dvanáct minut svou přímou interakcí s publikem, během níž seskočil z pódia, vybral si z davu náhodnou návštěvnici koncertu a následně s ní tančil pod pódiem. Očekávané vystoupení Dire Straits bylo zahájeno v 18:00. Bylo následováno téměř půlhodinovým programem skupiny Queen, které je dodnes hodnoceno za vůbec nejkvalitnější z celého londýnského koncertu. V refrénu písně „Radio Gaga„ například došlo ke spontánnímu synchronizovanému tleskání mezi návštěvníky obou stadionů. ‚‚ … významnou vlastností populární hudby je způsob, jakým funguje na kolektivní úrovni. Každý týden ve všech světových městech se lidé shromažďují v klubech a na místech, na kterých lze poslouchat a tančit na svoji oblíbenou hudbu. Letní měsíce přinášejí festivaly, na nichž je vnímání hudby propojováno s relaxací a socializací, díky navazování nových vztahů, přátelství založených na podobném hudebním vkusu, módě a životním stylu.„„47 Závěr vystoupení Queen byl takticky velmi vhodným okamžikem pro aktivizaci telefonních linek a zvýšení příjmů. Geldof v živém přenosu ze studia BBC emotivně apeloval na televizní diváky a posluchače u rádiových přijímačů: ‚‚Musíte ihned popadnout telefon a vytáhnout peníze z Vašich kapes. Prosím, nechoďte
46
Vlastním jménem Paul Hewson BENNET, Andy. Cultures of Popular Music. Buckingham: Open University Press, 2001, s. 1. ISBN 0335-20250-0. 47
24
dnes do hospody, zůstaňte doma a dejte nám peníze. Ti lidé umírají právě teď , takže nám dejte peníze!„„ Od tohoto okamžiku byly telefonní linky přetíženy. Některé finanční dary dosahovaly neočekávaných výšin. Např. královská rodina z Dubaje poskytla příspěvek v hodnotě 1 000 000 GBP. Předčasně ukončeným bylo vystoupení Davida Bowieho. Po odehrání písně „Heroes„ uvedl zpěvák video americké stanice CBC obsahující záběry hladovějících a podvyživených Etipoských dětí za doprovodu písně „Drive„ od americké skupiny The Cars. Spojení záběrů a textu dokázalo vzbudit natolik silný emoční prožitek, že od okamžiku odvysílání činil přísun finančních prostředků na konto Live Aid zhruba 20 000 GBP za minutu. Street (2003: 114), ač ve vztahu k politické kampani, přirovnává populární hudbu k formě propagandy: ‚‚ ... Slouží k vyvolání konkrétních obrazů a představ většinou stejně, jako fotografování politiků s hvězdami populární hudby a filmu. Kdyby cokoliv selhalo, písně a zvuky jsou v tomto ohledu účinnější nástroje díky způsobu, kterým přímo ovlivňují naše emoce.„„48 Velkým závěrem londýnského koncertu bylo vystoupení Paula McCartneyho s písní „Let It Be„ z repertoáru skupiny The Beatles a následné hromadné provedení nahrávky „Do They Know It‟s Christmas„ všemi účinkujícmi. Přenos ze stadionu Wembley byl ukončen krátce po 22. hodině místního času a bylo na něj plynule navázáno vystoupením Tom Petty & The Heartbreakers na stadionu JFK. Koncert ve Philadelphii byl ukončen ve 4:05 anglického času živou verzí „We Are the World„ za účasti všech přítomných umělců.
2. 5. Úskalí realizace Ač se realizace celé myšlenky mohla zdát být od počátku fungující a synchronní, ve skutečnosti byl vznik této akce provázen celou řadou nečekaných komplikací a zvratů. Potíže se netýkaly pouze technické stránky věci, ale také lidských zdrojů. 2. 5. 1. Technické nedostatky Přesto, že satelitní technologie v roce 1985 byly na velmi dobré úrovni, Geldofovy požadavky na interaktivní přenos celé akce byly nebývalé. Mike Mitchell, výkonný producent stanice ABC zmínil, že běžným postupem přenosu záznamů v polovině 80. let byly vysílány např. XXIII. letních olympijských her v Los Angeles v roce 1984, kdy pro přenos události byly používány dva satelity, jeden vysílač a jedno místo přenosu. Signál byl následně odeslán do vysílače, který jej rozšířil do zbytku 48
STREET, J. (2003), „Fight the Power‟: The Politics of Music and the Music of Politics. Government and Opposition, 38: 113–130. , [cit. 2014-04-30]. doi: 10.1111/1477-7053.00007
25
světa. Realizace Geldofova záměru však vyžadovala použití šestnácti satelitů na osmi místech, přičemž všechny měly být interaktivní, tedy plynule přepojované mezi jednotlivými zeměmi po dobu šestnácti hodin přenosu. Stanice ABC však souhlasila s odvysíláním pouze tříhodinového záznamu závěrečné části amerického koncertu, který byl doplněn syndikovaným přenosem49 vystoupení z Wembley. Spolupráce s BBC byla oficiálně navázána 14. 5. 1985, tedy osm týdnů před konáním koncertu. Z hlediska kvality a kompletnosti záznamu lze tento přenos považovat za nejkomplexnější. Jelikož BBC je veřejnoprávní společností, bylo možno sledovat a poslouchat záznam bez reklamních vstupů. Jednotlivé prostoje mezi vystoupeními byly vyplňovány rozhovory s účastníky koncertu. Opakem BBC z hlediska reklamních vstupů byly americké stanice ABC a MTV, které fungovaly na principech soukromoprávní televize. Záznamy vysílané z USA byly prokládány reklamami a v celkovém výsledku vytvořily z přenosu koncertu fragmentovaný celek. Vzhledem k celkové technické náročnosti provedení mezinárodního satelitního přenosu bylo vysílání narušováno častými obrazovými a zvukovými výpadky, které ve výsledku znemožnily nebo výrazně narušily zhlédnutí vystoupení některých umělců. Během živého vstupu z Moskvy byla audio stopa ruského příspěvku chybně propojena s videem sběračů třešní vysílaným Norskou televizí. Nedostatek byl odstraněn až po několika desítkách sekund. Šest dnů před začátkem byl zjištěn nedostatek technického vybavení stanice BBC. Jelikož společnost doposud nikdy nevysílala takto velký a komplikovaný záznam, neoplývala dostatkem kabeláže, světel a např. ani dostatečně výkonným zvukovým systémem pro ozvučení londýnského koncertu. Den před konáním koncertu, tedy již v době přenosů ze studia BBC ve Wembley byla zjištěna nefunkčnost otočného pódia na stadionu, jenž mělo svými možnostmi odpovídat rychlým výměnám účinkujících na pódiu. Konstrukce pódia však pod tíhou nástrojů a zesilovačů nebyla schopna se plynule otáčet a musela být provizorně vyztužena. S pronájmem stadionu bylo spojeno i zajištění parkovacích míst a přistávacích ploch v jeho okolí. Přesto, že vystoupení v Londýně se účastnili výhradně osobnosti z území Velké Británie, doprava některých z nich byla značně komplikována dopravní situací v centru města a musela být zajištěna helikoptérou. V blízkosti stadionu Wembley se však nenacházela žádná plocha, kde by helikoptéra mohla přistát. Nejbližším místem bylo kriketové hřiště na na druhé straně londýnského metra. 49
Syndikovaný přenos= živý přenos obrazového a zvukového záznamu doplněný o dříve natočené záběry.
26
Pořadatelé zápasu, který se měl na tomto hřišti odehrát právě v den konání koncertu, ustoupili organizátorům Live Aid a přesunuli zápas na jiný termín. 2. 5. 2. Vyjednávání s umělci a promotérem v USA Z hlediska organizace zejména americké části se objevilo několik významných překážek. Stejně jako v případě písně „Do They Know It‟s Christmas?„ byli iniciátoři koncertu ve Wembley obviňováni z rasových předsudků, jelikož v harmonogramu londýnského programu nefiguroval ani jeden umělec tmavé pleti. Britský týdenník The Voice např. označil tuto absenci za tzv. „Černou listinu Band Aid„. Vyloučení černošských
umělců
z anglické
části
však
bylo
Geldofem
a
Goldsmithem
ospravedlňováno nezájmem o participaci právě ze strany černochů samotných. Iniciativa USA for Africa vedená dvěma černošskými zpěváky tedy byla zejména ve svém počátku jistou odpovědí na Band Aid. Struktura realizace americké části Live Aid byla výrazně narušována jejím promotérem Billem Grahamem. Promotér doslova odradil několik původně oslovených umělců od účasti na projektu již v přípravné fázi projektu. Skupina Simple Minds byla například donucena zkrátit své vystoupení na pouhé dvě písně z důvodu Grahamova odporu k jejich hudbě. Po sérii problémů, které v zákulisí JFK způsobil, byl promotér ze stadionu vykázán a odveden ochrankou. Z hlediska vyjednávání bylo pro Geldofa velmi obtížné zajistit stadion ve Wembley, a to ze dvou důvodů. Za prvé, na termín 13. 7. byly prostory stadionu již rezervovány pro koncert skupiny Dire Straits. Ta nakonec souhlasila s odehráním dvou písní v rámci Live Aid, aby se bezprostředně poté přesunula do vnitřních prostor přilehlé Wembley Arena, kde odehrála plnohodnotné vystoupení pro vlastní publikum. Druhou komplikací bylo nájemné, které vedení stadionu Wembley po Band Aid požadovalo. Jeho výše činila 250 000 GBP na jeden den a stadion byl jediným subjektem v rámci Live Aid, který za poskytování svých služeb požadoval finanční návratnost. Požadavkům vedení stadionu bylo vyhověno. Při zajišťování některých účinkujících musel Geldof vyvinout velké úsilí a motivační dovednosti. Zejména účast Paula McCartneyho byla dlouhodobě nepotvrzena, jelikož McCartney od roku 1980, kdy byl zastřelen jeho přítel a spoluhráč ze skupiny The Beatles John Lennon, veřejně nevystupoval, padlo definitivní rozhodnutí o jeho účasti na McCartneyho děti, jež nazýval svým „managementem„. Úvod McCartneyho vystoupení s písní „Let It Be„ byl však narušen zvukovým výpadkem, který byl napraven až v její druhé polovině. 27
3. Měřitelné ukazatele a význam události ‚‚Pro mnoho lidí, kteří se zajímají o populární hudbu, je 1985- rok Live Aid a ‘We Are the World‘- pamatován jako přelom ve fenoménu zvaném ‘charitativní rock.‘ „„
50
‚‚Po koncertech Live Aid pořádaných 13. 7. 1985 na obou stranách Atlantiku
… byly rovněž poskytnuty prostředky humanitárním programům bojujícím proti hladomoru v přilehlých regionech pouště Sahel. Nadace Live Aid byla registrována v USA, aby spravovala peníze, které se zde vydělaly.„„51 Live Aid celkově vydělalo více než 150 milionů USD a Bob Geldof byl ve věku 34 let povýšen do rytířského řádu. Většina získaných peněz byla poslána do Etiopie a poskytnuta občanskoprávním organizacím, přičemž některé z nich byly pod vlivem či přímou kontrolou vojenské junty Prozatímní správní vojenské rady Etiopie. Někteří žurnalisté publikovali nepodložené informace, které uváděly, že vojensko-správní rada použila získané prostředky pro získání kontroly nad tamními obyvateli, z nichž nejméně tři miliony obyvatel byly ze země vytlačeny a 50 až 100 000 osob zabito. V roce 2010 však byla pravdivost těchto informací vyvrácena a Geldofovi byla příslušnými reportéry BBC zaslána formální omluva.52 Reakce ze strany veřejnosti lze v zásadě rozdělit na pozitivní a negativní. ‚‚ … charitativní rock otevřel kulturní oblasti, které by ještě před pár lety byly nemyslitelné.„„53
Dle Garofala bylo Live Aid ve výsledku ‚‚Velebené pro svůj
humanitární impulz a fundraisingový potenciál, kritizováno pro trivializování politických otázek …„„. Regan (1986: 69- 73) podává obdobný, rovněž oboustranný a komplexnější pohled: ‚‚Live Aid spojilo dohromady dva z kulturně nejmocnějších nástrojů v historii civilizace – populární hudbu a televizi. Nekázalo lidem, ani je neobtěžovalo rozsáhlou, detailní politickou debatou; poskytlo zřejmou cestu, jak se zapojit a přímo zdůrazňovalo nutnost každého, kdo se zapojí. … Jednou z největších kritik namířených proti Live Aid je částečný, zjednodušený a stereotypní pohled na
50
GAROFALO, Reebee. Who Is the World?: Reflections on Music and Politics Twenty Years after Live Aid. In: Journal of Popular Music Studies [online]. Journal of Popular Music Studies, 2005 [cit. 2014-0422]. 17: 324- 344. DOI: 10.1111/j.1524-2226.2005.00048.x. Dostupné z: http://literacymethods.wikispaces.com/file/view/garofaloDebate.pdf 51 With Love From Band Aid [online]. London: Band Aid Trust, 1991, s. 4 [cit. 2014-04-22]. ISBN neuvedeno. Dostupné z: http://www.live8live.com/docs/bat-withlovefrombandaid%20.pdf 52 Social activities: Live Aid. In: Bob Geldof: Official Website [online]. 2012 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: http://bobgeldof.info/social-activities 53 GAROFALO, 2005: 325- 326
28
Afriku a její problém s hladomorem. Záběry vysílané během koncertů ve Wembley a Philadelphii tento pohled do jisté míry ospravedlňují. Akce byla primárně zaměřena na ty, kteří bojovali o přežití a potřebovali naši odpověď. Žádná pozornost nebyla věnována africkým vládám, komunitám či agenturám v boji proti hladu a v podobných případech. V tomto duchu byla Afrika prezentována jako nesoběstačný kontinent závislý na naší průběžné pomoci a směru.„„ Někteří autoři dokonce označují pomoc za původce africké chudoby. ‚‚Pomohly miliardy amerických dolarů v rámci rozvojové pomoci v posledních desetiletích učinit africké obyvatele lepšími lidmi? Ne. … Pomoc učinila chudé chudšími a růst pomalejším. Přesto pomoc zůstává středobodem současné rozvojové politiky a jedním z největších objevů naší doby.„„54 Všeobecně se zdroje hodnotící dopad Live Aid shodují v několika zásadních bodech- krátkodobá ani systematická pomoc formou potravin nefungují; prezentace celé africké problematiky je zejména v mediálním pojetí dodnes značně neúplná a přeceňuje roli západního světa; smyslem Live Aid nebylo africkou situaci dlouhodobě vyřešit, ani reformovat tamní ekonomický systém, nýbrž pomoci zastavit vymírání afrického obyvatelstva v polovině 80. let minulého století, zvýšit povědomí o této problematice, aktivně zapojit veřejnost a posunout celou iniciativu na politickou úroveň.
54
MOYO, 2009: 19
29
4. Motivace umělců pro participaci v humanitárních aktivitách Bubeník skupiny Queen Roger Taylor zhodnotil obecný umělecký postoj vůči možnosti vystupovat na Live Aid těmito slovy: ‚‚Neříkejte mi, že mezi námi všemi byl jeden jediný, který by si neuvědomoval, že se záznam bude sledovat víc než miliarda lidí.„„55 Jak uvádí Wall (2005: 16): ‚,Prodej nahrávek mnoha aktérů Live Aid se v týdnech a měsících po koncertě závratně zvýšil. …„„56 Mezi nejprodávanější nahrávky roku 1985 patřily dle officialcharts.com např. „If I Was„ Midge Urea, duet Davida Bowieho a Micka Jaggera „Dancing In the Streets„ vysílaný též v rámci Live Aid nebo píseň „Into the Groove„ zpěvačky Madonny.57 V kapitole 2. 3. 1. bylo zmíněno vystoupení skupiny U2, během něhož zpěvák Bono neobvyklým způsobem navázal komunikaci s publikem, čímž však připravil skupinu o možnost odehrání své doposud nejúspěšnější nahrávky „Pride (In the Name of Love)„. Bubeník skupiny Larry Mullen Jr. později poznamenal: ‚‚Cítili jsme, že jsme zmařili příležitost být skvělí. Pódium bylo v ten okamžik naše, takže jsme následně byli poněkud znepokojeni.„„ Manažer Paul McGuiness si však uvědomoval publicitní cenu tohoto okamžiku: ‚‚... Neviděl jsem ho. Nevěděl jsem, kam se poděl. Věděl jsem jenom, že nezahrajeme všechny skladby, na kterých jsme se domluvili. ... On byl mezitím dole a vycházel vstříc potřebám televizní show – správně pochopil, o co jde.„„ Na příkladu U2 je možno zároveň ilustrovat i opačný přístup, nesoucí se v duchu morální náklonnosti k projektu jako takovému a k možnosti sociálního přispění. V rozhovoru pro magazín Hot Press z roku 1985 zdůvodnila skupina svou účast na koncertě takto: ‚‚U2 se účastní Live Aid, protože je to více, než peníze; je to hudba. Jde však také o to, předvést politikům a všem, kdo se v ní pohybují a vytvářejí ji, že již žádní další muži, ženy a děti nebudou následovat ty, kteří s oteklými břichy, k smrti hladovějící, umírají pro šálek obilí a vody. ... Za cenu Hvězdných válek, raket MX a rozpočtů na obranu a útok by mohly být africké pouště přeměněny v úrodná pole. Technologie je s námi, technokraté nikoliv. Jsme součástí civilizace, která se chrání investicí do života nebo investicí do smrti?"58 55
LIVE AID: AGAINST ALL ODDS WALL, Mick. Bono: Ve jménu lásky. Praha: Albatros Plus, 2005, [cit. 2014-04-30]. s. 16. ISBN 80-0001665-6. 57 Dostupné z: http://www.officialcharts.com/all-the-number-ones-singles-list/_/1985/ 58 REGAN, 1986: 70 56
30
Na tomto místě je možno dojít k závěru dvojího významu. Za prvé, umělci si byli plně vědomi možnosti růstu publicity a prodejů nosičů, které jim vystoupení na této hudební události mohlo přinést. Manažeři zpěváků a skupin proto ve většině případů také požadovaly zařazení do vysílání všech tří stanic. Za druhé, část vystupujících zůstala myšlence propojení hudby a charitativní činnosti nakloněna i po skončení Live Aid a je humanitárně aktivní dodnes.
31
Závěr V této práci byla zkoumána oblast mezinárodní pomoci a možnosti jejího propojení s populární hudbou formou charitativního koncertu. Na základě dostupných dat byl proveden výzkum, jehož výsledkem je několik závěrů, jimiž bylo odpovězeno na výzkumné otázky položené v úvodu práce. Způsob realizace hudební produkce ve spojení s mezinárodní pomocí byl detailně popsán na příkladu koncertu Live Aid. Druhou část výzkumné otázky zodpovídá kapitola č. 4.
32
Seznam použitých zdrojů 1) DEC: Disasters Emergency Committee. Haiti earthquake facts and figures [online]. 2013 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.dec.org.uk/haiti-earthquake-factsand-figures 2) 7.0 quake hits Haiti; 'Serious loss of life' expected: Earthquake devastates Haiti. MALLORY, Simon. TURNER BROADCASTING SYSTEM, Inc. CNN: Cable News Network [online]. 2010-01-13 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://edition.cnn.com/2010/WORLD/americas/01/12/haiti.earthquake/ 3) VSO, Voluntary Services Overseas. The Live Aid Legacy: The developing world through British eyes- A reasearch report [online]. United Kingdom: Voluntary Service Overseas, 2002. [cit. 2014-04-29]. ISBN neuvedeno. Dostupné z: http://dochas.ie/Shared/Files/7/The_Live_Aid_Legacy.pdf 4) Foreign aid. WILLIAMS, Victoria. ENCLYCLOPAEDIA BRITANNICA, Inc. Enclyclopaedia Britannica [online]. 2006-06-10, 2013-06-27 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://www.britannica.com/EBchecked/topic/213344/foreign-aid 5) OECD (2012), From Aid to Development: The Global Fight against Poverty,OECD Insights, OECD Publishing.http://dx.doi.org/10.1787/9789264123571-en; 6) GAROFALO, Reebee. Who Is the World?: Reflections on Music and Politics Twenty Years after Live Aid. In: Journal of Popular Music Studies [online]. Journal of Popular Music Studies, 2005 [cit. 2014-04-22]. 17. DOI: 10.1111/j.15242226.2005.00048.x. Dostupné z: http://literacymethods.wikispaces.com/file/view/garofaloDebate.pdf 7) With Love From Band Aid [online]. London: Band Aid Trust, 1991. [cit. 2014-0422]. ISBN neuvedeno. Dostupné z: http://www.live8live.com/docs/batwithlovefrombandaid%20.pdf
33
8) Social activities: Live Aid. In: Bob Geldof: Official Website [online]. 2012 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: http://bobgeldof.info/social-activities 9) WALL, Mick. Bono: Ve jménu lásky. Praha: Albatros Plus, 2005, [cit. 2014-04-30]. s. 16. ISBN 80-00-01665-6. 10) History. THE WORLD BANK GROUP. The World Bank: Working for a World Free of Poverty [online]. 2014 [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://www.worldbank.org/en/about/history 11) Background Report: HRC- Mezinárodní pomoc na podporu lidských práv ve světě [online]. Praha: Asociace pro mezinárodní otázky, 2011. [cit. 2014-04-20]. ISBN neuvedeno. 12) FOREMAN, Jonathan. CIVITAS: INSTITUTE FOR THE STUDY OF CIVIL SOCIETY LONDON. Aiding and Abetting: Foreign aid failures and the 0.7% deception [online]. London: Civitas, 2012 [cit. 2014-04-20]. ISBN 978-1-90683744-0. Dostupné z: http://www.civitas.org.uk/pdf/ForemanAidingAndAbetting.pdf 13) MOYO, Dambissa. Dead Aid: How Aid Is Not Working and How There Is Another Way For Africa. London: Penguin Books Ltd., 2009. ISBN 978-1-846-14006-8. 14) The Concert For Bangladesh. In: The Concert For Bangladesh: Fact sheet [online]. [cit. 2014-04-29]. Dostupné z: http://www.unicefusa.org/partners/ambassadors/can/fact-sheet.pdf 15) BADMAN, Keith. The Beatles Diary Volume 2: After the Break-Up 1970–2001. London: Omnibus Press, 2001. ISBN 0-7119-8307-0. [cit. 2014-04-29]. Dostupné z: http://www.unicef.org/infobycountry/bangladesh_35176.html 16) STREET, J. (2003), „Fight the Power‟: The Politics of Music and the Music of Politics. Government and Opposition. [cit. 2014-04-30]. doi: 10.1111/14777053.00007 17) KRUŠINA, Martin. SEZNAM.CZ, a. s. Den, kdy se Margaret Thatcherová stala premiérkou: 4. květen [online]. Stream.cz, 2013 [cit. 2014-04-20]. 34
18) DOWER, John. BBC. Live Forever: The Rise and Fall of Britpop [online]. UK, 2003 [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?v=SsUIubUQprk 19) Official Charts Company. THE OFFICIAL UK CHARTS COMPANY. All The Number One Singles: 1984 [online]. 1984 [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://www.officialcharts.com/all-the-number-ones-singles-list/_/1984/ 20) Band Aid Around the World. The definitive LIVE AID site: all you wanted to know about the greatest concert on Earth [online]. [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://liveaid.free.fr/
35
Seznam zkratek GBP- britská libra USD- americký dolar UK- United Kingdom Např.- například Ad.- a další
36
