HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA POLSKA V OBDOBÍ HOSPODÁŘSKÉ KRIZE POČÁTKU 21. STOLETÍ

Masa rykova un iverz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Evropská studia – Hospodářská politika

HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA POLSKA V OBDOBÍ HOSPODÁŘSKÉ KRIZE POČÁTKU 21. STOLETÍ Economic policy of Poland in a period of the economic crisis of early 21st century Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce:

Autor:

Mgr. Ing. Stanislav TVRZ

Bára ČERVENKOVÁ Brno, 2013 1

2

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Katedra ekonomie Akademický rok 2012/2013

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Pro:

ČERVENKOVÁ Bára

Obor:

Hospodářská politika

Název tématu:

HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA POLSKA V OBDOBÍ HOSPODÁŘSKÉ KRIZE POČÁTKU 21. STOLETÍ Economic policy of Poland in a period of the economic crisis of early 21st century

Zásady pro vypracování Problémová oblast, cíl práce, postup a použité metody: Práce se bude zabývat ekonomikou Polska v období finanční a ekonomické krize počátku 21. století. Cílem práce je popsat na základě literární reńerńe hlavní opatření hospodářské politiky v období od vstupu Polska do Evropské unie po současnost. Diskutovány budou dosažené efekty těchto opatření na vývoj polské ekonomiky v tomto období. V práci bude použito standardních metod ekonomické analýzy.

3

Rozsah grafických prací:

(Předpoklad cca 10 tabulek a grafů)

Rozsah práce bez příloh:

35 – 40 stran

Seznam odborné literatury: SLANÝ, Antonín. Makroekonomická analýza a hospodářská politika. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2003. xiii, 375. ISBN 80-7179-738-3. OECD. OECD Economic Surveys: Poland 2010. : OECD Publishing, 2010. 148 s. doi:10.1787/1999060x. REICHARDT, Adam. Poland and the Global Economic Crisis: Observations and Reflections in the Public Sector. Journal of Finance and Management in Public Services, 10/1, od s. 38-48. 2011. DARVAS, Zsolt. The Impact of the Crisis on Budget Policy in Central and Eastern Europe. OECD Journal on Budgeting, 42 s. ISSN 1681-2336. 2010. doi:10.1787/16812336.

Vedoucí bakalářské práce:

Mgr. Ing. Stanislav Tvrz

Datum zadání bakalářské práce:

28. 11. 2012

Termín odevzdání bakalářské práce:

16. 12. 2013

…………………………………… vedoucí katedry

………………………………………… děkan

V Brně dne 28. 11. 2012

4

J mé no a p ř í j mení aut or a:

Bára Červenková

Ná z e v di pl omové pr áce:

Hospodářská politika Polska v období hospodářské krize počátku 21. století

Ná z e v pr áce v angličt i ně:

Economic policy of Poland in a period of the economic crisis of early 21st century

Ka t e dr a:

Ekonomie

Ve doucí di pl omové pr áce:

Mgr. Ing. Stanislav Tvrz

Rok obhaj oby:

2014

Anotace Cílem bakalářské práce je zevrubná analýza polské ekonomiky v období před a po vypuknutí finanční krize a hospodářsko-politických opatření vlády přijatých v reakci na krizi. První část se zabývá vývojem polské ekonomiky mezi lety 2004-2007. Popisuje vývoj hlavních makroekonomických indikátorů, charakteristiky polské ekonomiky a zmíněna jsou některá opatření fiskální a monetární politiky. Druhá část se zaměřuje na polskou ekonomiku od vypuknutí světové finanční krize v roce 2008 do současnosti. Jsou zde uvedena opatření, které přijala polská vláda v reakci na krizi a její makroekonomická hospodářská politika. V závěru kapitoly je popsán přístup polské vlády k přijetí společné evropské měny a jsou vyzdviženy hlavní prvky úspěchu polské ekonomiky v krizi. Annotation The aim of this bachelor thesis is to provide a thorough analysis of the Polish economy during the period before and after the outbreak of the finacial crisis and also the analysis of the economical and political measures adopted by the government in reaction to the crisis. The first part deals with the development of the Polish economy between the years 2004 and 2007. In this part, the macroeconomic indicators and characteristics of the Polish economy are described and several measures of the fiscal and monetary policy are mentioned as well. The second part focuses on the Polish economy since the breakout of the global financial crisis in 2008 up to the present day. Furthermore, the measures adopted by the Polish government as a reaction to the crisis and the macroeconomic policy are mentioned. At the end of the chapter, I described the attitude of the Polish government towards the adoption of a Common European Currency and highlighted the main components of the success of the Polish economy in the crisis. Klíčová slova Polsko, polské hospodářství, fiskální politika, monetární politika, ekonomická krize Kexwords Poland, Polish economy, fiscal policy, monetary policy, economic crisis 5

6

Prohlášení Prohlańuji, že jsem bakalářskou práci Hospodářská politika Polska v období hospodářské krize počátku 21. století vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Ing. Stanislava Tvrze a uvedla v ní vńechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 10. prosince 2013 vlastnoruční podpis autora

7

8

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Mgr. Ing. Stanislavu Tvrzovi za jeho cenné připomínky a rady, kterými přispěl k vypracování této práce.

9

10

Obsah 1. Úvod .....................................................................................................................................12 2. Vývoj polské ekonomiky po roce 1989 do počátku finanční krize .................................15 2.1 Polsko v období transformace ......................................................................................................15 2.2 Polsko po přistoupení k jednotnému trhu .....................................................................................16 2.2.1 Faktory růstu polského HDP ................................................................................................17 2.2.2 Platební bilance a zahraniční obchod ...................................................................................19 2.2.3 Nezaměstnanost a trh práce ..................................................................................................21 2.2.4 Inflace a monetární politika ..................................................................................................22 2.2.5 Fiskální politika a veřejné finance ........................................................................................24 2.3 Shrnutí kapitoly ............................................................................................................................27

3. Vývoj polské ekonomiky od nástupu světové ekonomické krize do současnosti ..........28 3.1 Ekonomický vývoj v krizových letech .........................................................................................28 3.1.1 Faktory ovlivňující HDP .......................................................................................................28 3.1.2 Obchodní bilance a zahraniční obchod ................................................................................30 3.1.3 Nezaměstnanost .....................................................................................................................31 3.2 Protikrizová opatření vlády ..........................................................................................................31 3.3 Monetární politika ........................................................................................................................34 3.3.1 Cenová stabilita ....................................................................................................................34 3.3.2 Regulace finančních trhů ......................................................................................................36 3.3.3 Flexible credit line ................................................................................................................38 3.3 Fiskální politika a veřejné finance ...............................................................................................39 3.4 Polsko a euro ................................................................................................................................44 3.5 Proč Polsko nezažilo recesi? ........................................................................................................47

4. Závěr ....................................................................................................................................49 Seznam použitých zdrojů .......................................................................................................52 Seznam tabulek .......................................................................................................................60 Seznam grafů ...........................................................................................................................60 Seznam zkratek .......................................................................................................................61 11

12

1. Úvod Evropské ekonomiky se již pátým rokem potýkají s hospodářským poklesem, který je nejhlubńí za několik posledních desítek let. Tento negativní trend odstartovala finanční krize, propuknuvńí v roce 2008 ve Spojených státech. Tato krize vńak v Evropě odhalila mnohem vážnějńí problémy, které mnohé státy do té doby jako závažné nevnímaly, a z krize finanční se postupně stala krize dluhová. Vládnoucí elity si začaly uvědomovat, že státy již nemůžou dále fungovat na dluhových principech (nebo alespoň ne v takové míře). Nastalo období „utahování opasků“, a to zrovna v této nepříznivé době poklesu výkonu ekonomik (a vůbec zhorńení vńech ukazatelů), kdy větńina Evropy upadla do recese, která, jak se dle posledních statistik zdá, pomalu ustupuje. Důležité je zde ale slovo většina, protože v rámci Evropské unie existuje jedna země, která se recesi vyhnula a vedla si až nad očekávání dobře, a tou je právě Polsko. Nicméně ani Polsko neuniklo některým těžkostem a nemohlo si dovolit nereagovat na změnu celosvětových hospodářských poměrů. Cílem této bakalářské práce „Hospodářská politika Polska v období hospodářské krize počátku 21. století“ je zevrubná analýza výkonu polské ekonomiky v období před a po vypuknutí finanční krize a hospodářsko-politických opatření polské vlády, přijatých v reakci na krizi. První kapitola se zabývá zejména vývojem polské ekonomiky od roku 2004, kdy Polsko vstoupilo do EU, až do předkrizového roku 2007. Je zde také pro lepńí pochopení polského hospodářského prostředí ve stručnosti popsáno období po roce 1989, tedy transformace z centrálně plánové na tržní ekonomiku. Čtenář je v této kapitole seznámen s vývojem hlavních makroekonomických ukazatelů a s tendencemi typickými pro Polskou ekonomiku. Jsou zde zmíněna také některá významná hospodářsko-politická opatření (fiskální a monetární politiky) přijatá v tomto období. Druhá (a stěžejní) kapitola této práce se ve své první části zaměří na polskou ekonomiku od vypuknutí světové finanční krize v roce 2008 do současnosti. Opět bude popsán vývoj makroekonomických indikátorů v tomto období. Druhá část této kapitoly (a jádro této práce) se již bude věnovat opatřením, které přijala polská vláda v reakci na ekonomickou krizi a její hospodářské politice v tomto období, se zaměřením na fiskální a monetární politiku. Dále zde bude zmíněn polský postoj a snahy o přijetí společné evropské měny – eura. 13

V závěru autorka shrne a vyhodnotí důvody úspěńného ekonomického vývoje v Polsku a hlavní výstupy a zjińtění ohledně makroekonomické hospodářské politiky Polska. Práce byla vypracována na základě reńerńe a analýzy dostupné ekonomické literatury, zvláńtě publikací světových institucí, jako je Evropská komise, OECD nebo Mezinárodní měnový fond, výročních zpráv polského ministerstva hospodářství, dat polské centrální banky, polského statistického úřadu (GUS) a Eurostatu a odborných článků polských, ale i zahraničních akademiků a odborníků. Kde bylo vhodné, použila autorka pro názornost komparaci s jinými zeměmi.

14

2. Vývoj polské ekonomiky po roce 1989 do počátku finanční krize V této kapitole bude popsán vývoj polské ekonomiky a její charakteristiky od počátku transformace na ekonomiku tržní, tedy od roku 1989, do posledního předkrizového roku 2007. Kapitola je rozdělena do dvou částí, kde více prostoru bude věnováno období po roce 2004. Pro toto období budou zmíněna i vybraná důležitá makroekonomická opatření hospodářské politiky.

2.1 Polsko v období transformace Polská ekonomika a společnost se po návratu k demokratickému zřízení potýkala s obdobnými potížemi, jako vńechny ostatní postkomunistické státy střední a východní Evropy – s nekonkurenceschopností, nízkou efektivitou a téměř žádnými inovacemi, ńpatnou kvalitou výrobků či zadlužeností. Po více než 45 letech centrálního plánování byla ekonomika velmi zaostalá

(jak uvádí Chwalba (2009, s. 76) dokonce nejvíce ze vńech

postkomunistických států), sektorově zaměřená zejména na těžký průmysl, zatímco spotřebitelský průmysl či služby, jakožto tahouni vyspělých ekonomik, měli jen marginální význam. Přechod k tržní ekonomice a stabilizaci měl zajistit tzv. Balcerowiczův plán, připravený tehdejńím ministrem financí Leszkem Balcerowiczem a jeho expertním týmem. V poměrně krátké době1 prońlo Polsko řadou změn, byla započata problematická a dosud neukončená privatizace státních podniků a podařilo se dostat pod kontrolu hyperinflaci, která Polsko ohrožovala v prvních letech „nového státu“ (v roce 1990 dosahovala až 558 %). Balcerowicz se také zasloužil o snížení polského zadlužení z dob komunismu u zahraničních věřitelů, které bránilo v rozvoji nové ekonomiky, a to až o 50 %, dále též o vnitřní směnitelnost polské měny zlotého či odstranění cenové regulace. (Chwalba, 2009, s. 77-81; Belka, 2001, s. 217-218). Při budování demokratických a tržních struktur vńak Polsko potkala v letech 1990–1991 krize, během které se HDP propadl až o 18 %.2 Ale pak již následoval rychlý růst výkonnosti ekonomiky, a to zejména od poloviny 90. let, kdy tempo růstu HDP dosahovalo 6-7 % ročně 1

Plán je proto také označován jako „ńoková terapie“ či „velký třesk“ (Belka, 2001, s. 218). Jednalo se o tzv. transformační recesi, tedy jakousi reakci ekonomiky na prudké změny, kterou ovńem Belka považuje za „očistec“ (2001, s. 224). 2

15

(Belka, 2001, s. 224). Paralelně s tím začaly do Polska proudit i zahraniční investice, zvýńila se spotřeba domácností, exporty, zaměstnanost a celkově životní úroveň Poláků. Přelom 90. let a nového tisíciletí přinesl stagnaci, částečně způsobenou krizí ruské ekonomiky, ale také vysoce deficitní obchodní bilancí a tím přísnějńí monetární politikou (Chwalba, 2009, s. 83-84). Dońlo také ke zpomalení tempa privatizace a přílivu přímých zahraničních investic. V roce 2001 HDP rostlo vůbec nejnižńím tempem od počátku 90. let – pouze o 1,2 %. Inflaci se od poloviny 90. let podařilo udržet v jednociferných číslech, při zmíněné stagnaci se propadla do velmi nízkých hodnot, ale těsně před vstupem do EU můžeme pozorovat opačný vývoj (o důvodech viz níže). Již od počátků transformace se Polsko potýká s vysokou nezaměstnaností, zejména jako s projevem strukturálních změn po roce 1989, která větńinu času dosahovala dvouciferných hodnot. Nezaměstnanost postihla zejména starńí a méně vzdělané pracovníky, kteří se nebyli schopni adaptovat na nové podmínky. (Vývoj hlavních makroekonomických indikátorů viz tabulky a grafy v dalńí podkapitole). Pro Polsko je typický na dneńní poměry velký zemědělský sektor s množstvím malých farem (je pozůstatkem z komunistické éry, kdy se režimu nepovedlo polský venkov kolektivizovat do velkých družstev), který je vńak nekonkurenceschopný. Je velký stále, co do podílu pracujících v tomto sektoru (12,9 % v roce 2010), ale už ne tolik na podílu národního produktu - poklesl z 13 % v roce 1989 na 3,2 % v roce 2010. Průmysl (vyjma stavebnictví) poklesl téměř o 20 procentních bodů na 22,4 % k HDP (2011), hlavně díky odklonu od těžkého průmyslu. Lídrem se stal zpracovatelský průmysl a velmi dynamicky se vyvíjely služby (obchod, nemovitosti, finančnictví a bankovnictví). Polsku ale citelně chybí inovace a zaostává také věda a výzkum (The Economist Intelligence Unit, 2004, s. 33; CIA, 2013). Z hlediska hospodářsko-politických reforem byl pro Polsko v tomto období velmi důležitý rok 1999, kdy středopravá koaliční vláda premiéra Jerzyho Buzka provedla reformy penzí, zdravotnictví a ńkolství a dońlo také k decentralizaci státní moci se zavedením tzv. vojvodství a okresů (Belka, 2011, s. 226-228). Je to vńak také období charakteristické nestabilním politickým prostředím a častým střídáním vlád.

2.2 Polsko po přistoupení k jednotnému trhu Polsko vstoupilo do Evropské unie spolu s dalńími post-komunistickými státy střední a východní Evropy 1. 5. 2004. Toto dosud nejmasovějńí rozńíření Evropské unie zavrńilo 16

proces negociací, které se započaly již na začátku 90. let a které byly doprovázeny transformacemi socialistických ekonomik na tržní i za pomoci implementace evropských direktiv. Polsko vstupovalo do EU s velkými očekáváními. Na počátku roku 2004 mělo tyto charakteristické rysy: ekonomická úroveň byla pouze na 51 % průměru EU-27 (Eurostat, 2013), infrastrukturně bylo velmi zaostalé s význačnými rozdíly mezi jednotlivými regiony, stále vysokou nezaměstnaností, nedokončenou privatizací a vysokými vládními deficity. Polská ekonomika od vstupu do Evropské unie zaznamenala výrazné zlepńení v mnoha směrech. V tomto období dońlo k růstu jak spotřeby, tak i investic či exportu. Dopad samotného vstupu na tento vývoj ale není zcela jasný. Ewa Balcerowicz (2007, s. 14) uvádí, že ekonomický růst v prvních dvou letech po vstupu Polska do Evropské unie byl ovlivněn zvláńtě reformami přijatými v předvstupním období. Polsko bralo vstup jako „příležitost, jejíchž výhod musí umět správně využít – ne jako automatickou záruku prosperity a růstu“ (Ministry of Foreign Affairs, 2012, s. 1). Toto úspěńné období polské ekonomiky bylo zcela jistě do určité míry ovlivněno zapojením se do jednotného evropského trhu, ale zároveň také celkovým příznivým stavem na světových trzích. Průměrné tempo růstu polského reálného HDP v letech 2004–2007 dosahovalo 5,5 %, což je nezanedbatelné zlepńení oproti období počátku nového tisíciletí, kdy byl průměr 2,7 % (na základě dat Eurostatu). Pojďme se tedy podívat blíže na jednotlivé faktory, které k tomu přispěly. 2.2.1 Faktory růstu polského HDP Graf č. 1: Tempo růstu reálného HDP (%) v letech 2001-2007 8

6.8

7

6.2

6

5.3

5 3.9

4

3.6

3 2 1

1.2

1.4

0 2001

2002

2003

2004

Pramen: Eurostat

17

2005

2006

2007

Značný růst tempa HDP byl v roce 2004 zaznamenán hlavně v měsících předcházejících vstupu do EU a byl vyvolán zejména „psychologickým efektem“3, jelikož domácnosti očekávaly po vstupu zvýńení cen, a proto výrazně zvýńily svou poptávku jeńtě před tímto datem (Ministry of Foreign Affairs, 2008, s. 14). Jejich obavy sice naplněny nebyly, přesto vńak byl v roce 2005 zaznamenán pokles tempa růstu polského HDP. Dle oficiálních zpráv polského ministerstva hospodářství to byl pokles hlavně statistické povahy - při porovnání s předeńlým ekonomicky úspěńným rokem. Pokles tempa růstu HDP zapříčinilo zejména zpomalení růstu individuální spotřeby, ale naopak bilance exportů a importů se zlepńila. V následujících letech až do počátku finanční krize ale Polsko vykazovalo každoročně silný růst kolem 6 %. Jak již bylo řečeno výńe, svůj podíl na tom měl pozitivní ekonomický vývoj ve světě, ale i na domácím trhu. Polský HDP v tomto období rostl v průměru o 3 procentní body rychleji, než jaký byl průměr EU-27 (Eurostat, 2013). K tomuto rozdílu přispělo výrazné zvýńení dynamiky domácí poptávky, která byla podpořena zejména růstem spotřeby domácností, investicemi zahraničních i domácích subjektů, nárůstem objemu exportů a velkou poptávkou po importech. Investice, jednak ze strany domácích subjektů, které byly v lepńí finanční situaci a také zvýńenou produkcí firem, které si tak s větńími zisky mohly dovolit více investovat, přispěly hlavně k obrovskému růstu akumulace fixního kapitálu a paralelně s tím se také zvýńila produktivita. Růst individuální spotřeby ovlivnily rostoucí příjmy a také větńí objem úvěrů, které souběžně narostly s příjmy a byly také podpořeny nízkými úrokovými měrami a optimistickým očekáváním do budoucna (Ministry of Economy, 2008, s. 5).

3

Nebo také tzv. “EU efektem“.

18

2.2.2 Platební bilance a zahraniční obchod Tabulka č. 1: Platební bilance v milionech eur v letech 2002-2007 2002

2003

2004

2005

2006

2007

-5,399

-4,108

-8,387

-3,005

-7,453

-14,721

-7,701

-5,077

-4,552

-2,241

-5,541

-12,386

Export

49,338

53,836

65,841

77,603

93,378

105,856

Import

57,039

58,913

70,393

79,844

98,919

118,242

Bilance služeb

855

442

804

592

572

3,432

Bilance výnosů

-1,992

-3,204

-9,165

-5,383

-7,707

-11,969

Běžné převody

3,439

3,731

4,526

4,027

5,223

6,202

-7

-40

800

789

1,673

3,421

7,646

3,161

6,760

12,192

9,216

28,214

-228

-173

-632

-2,741

-7,096

-4,000

4,371

3,660

10,026

8,329

15,707

17,222

-1,208

-1,137

-1,047

-2,015

-3,690

-4,625

3,367

3,369

8,761

11,747

1,375

554

1,878 489

-1,099 -701

-9,433 -1,067

-2,172 -1,101

-3,129 7,944

-1,250 21,769

Běžný účet Obchodní bilance

Kapitálový účet Finanční účet Přímé investice Polska v zahraničí FDI v Polsku portfoliové (aktiva) portfoliové (závazky) ostatní (aktiva) ostatní (závazky) Pramen: Ministry of Economy

Stav běžného účtu polské obchodní bilance v období 2002-2007 nejvíce ovlivňuje rok od roku se zhorńující záporná bilance výnosů, na které mají největńí podíl dividendy vyplacené zahraničním subjektům za jejich kapitál investovaný v Polsku a úroky placené z úvěru zahraničním věřitelům. Před vstupem do EU se polské saldo obchodní bilance postupně zlepńovalo, nicméně, v roce 2006 nastoupila obchodní bilance negativní trend. Saldo běžného účtu vylepńuje bilance služeb a běžné převody, které byly kladně ovlivněny fondy plynoucími do země z rozpočtu EU. Výrazný nárůst na finančním účtu je zejména zásluhou přímých zahraničních investic, které do Polska od roku 2004 začaly proudit v podstatně větńích objemech než v letech předeńlých. Polsko se vstupem do EU stalo v očích zahraničních investorů (zejména těch evropských) stabilnějńím a důvěryhodnějńím prostředím pro umístění jejich investic. Také portfoliové investice zůstávaly na vysoké úrovni (Ministry of Foreign Affairs, 2008, s. 17-18). Jak bylo řečeno, nezanedbatelnou úlohu měly prostředky ze strukturálních fondů EU, kterých je Polsko největńím příjemcem ze vńech členských států. Tyto fondy byly zdrojem dalńích investičních prostředků, zejména na infrastrukturní projekty, a tím také znatelně přispěly 19

k ekonomickému růstu. V roce 2007 čisté platby z evropských fondů tvořily více jak 2 % polského HDP (Kundera, 2011, s. 472). Kromě kohezních fondů Polsko přijímá dotace v rámci společné zemědělské politiky EU. Zemědělství je pro Polsko důležitým odvětvím, ve kterém se nachází velké množství drobných živnostníků. Dotace přispěly k modernizaci polského zemědělství, zvýńily příjem zemědělců, kteří se stali významnými exportéry na evropské trhy (Ministry of Economy, 2009 b, s. 40). Nicméně, podíl polského zemědělství na tvorbě HDP je nízký, a to i přes to, že v něm pracuje až 15 % z celkového počtu zaměstnaných obyvatel (Kundera, 2011, s. 475). V zahraničním obchodě Polsko ve sledovaném období dosáhlo zlepńení na straně exportů, jejichž objem se výrazně zvýńil současně s tím, jak se Polsko stalo součástí jednotného trhu EU. Díky vyńńí produkci zboží a služeb se tak tento pozitivní vývoj exportů odrazil i ve větńí zaměstnanosti a příjmech. Rostly ale i importy (i když menńím tempem), které stále zůstávají na vyńńí úrovni a tak jsou čisté exporty záporné. Rostoucí objem importů je výsledkem větńí domácí poptávky a také apreciace domácí měny – zlotého, která byla zaznamenána v tomto období. Záporná bilance obchodu je kryta přílivem zahraničních investic (Ministry of Economy, 2009 b, s. 39). Mezi hlavní obchodní partnery Polska patří členské země Evropské unie, zejména Německo4, a tak zlepńení exportů také koresponduje s celkově příznivým stavem na evropských trzích. Rok 2007 již zaznamenal první pokles dynamiky růstu jak exportů, tak i importů, a signalizoval tak pokles ekonomické aktivity u polských obchodních partnerů. Tabulka č. 2: Tempo růstu exportů a importů (%) v letech 2001-2011 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

EX

16,9

8,2

9,3

25,6

19,6

23,1

15,8

14,1

-15,5

19,5

13,6

IM

5,6

4,4

3,2

18,2

13,8

24,1

19,4

18,3

-24,5

21,7

13,7

Pramen: Ministry of Economy

4

Až 80 % polských exportů v tomto období putovalo do zemí EU-27, z toho do Německa to bylo například v roce 2008 25 %. Hlavními exportními komoditami jsou stroje a mechanická zařízení, kovy a kovové výrobky, produkty z plastu a gumy, minerální a chemické produkty, ale i textil a zemědělské výrobky (Ministry of Foreign Affairs, 2012, s. 7; Kundera, 2011, s. 458).

20

2.2.3 Nezaměstnanost a trh práce Graf č. 2: Vývoj míry nezaměstnanosti (%) v letech 2001-2007 25 20

18.3

20

19.8

19.1 17.9 13.9

15

9.6

10 5 0 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Pramen: Eurostat

Jedním z největńích problémů polské ekonomiky dodnes zůstává vysoká nezaměstnanost. I přes výrazný pokles mezi léty 2004 a 2008, zůstává míra nezaměstnanosti stále vysoká. Zlepńování hospodářské situace v tomto období vedlo také ke zlepńení na trhu práce. S vyńńí ekonomickou aktivitou a produkcí dońlo k vytvoření nových pracovních míst, a tak nezaměstnanost každoročně klesala. Na snížení nezaměstnanosti mělo také částečný podíl i otevření západoevropských pracovních trhů pro polské pracovní migranty. Kromě poklesu nezaměstnanosti dońlo také ke zvýńení příjmů domácích pracovníků, částečně v důsledku tlaku na zvýńení mezd, ale také následkem přílivu remitencí.5 Specifikem polské pracovní síly je právě její velká migrace do zahraničí, která je motivována zejména ekonomickými důvody, tj. rozdílem dosažitelných příjmů v Polsku a v zahraničí a která byla jeńtě více umocněna po vstupu Polska do EU.6 Po určité době se vńak začal projevovat nedostatek pracovní síly na domácím pracovním trhu a stejně tak i obavy o odliv kvalifikovaných zaměstnanců (brain drain). Problematická je i míra zaměstnanosti (57,3 % v roce 2004 oproti průměru EU-27 – 67,4 %, dle dat Eurostatu), která je jedna z nejnižńích v EU. Mimo pracovní sílu zůstávají hlavně mladé osoby ve věku 15 až 24 let a pak také ženy a starńí pracovníci nad 35 let, kterým 5

Největńí objem remitencí byl zaznamenán v roce 2007, kdy dosáhl 5,3 miliardy eur (Ministry of Foreign Affairs, 2012, s. 9). 6 Počet osob migrujících za prací dosáhla až 2,5 milionu převážně mladých a vzdělaných lidí po vstupu do EU (z celkového počtu 38 miliónu obyvatel Polska). Tradiční destinací Poláků je Německo a po otevření svých pracovních trhů se jedním z hlavních cílů stala Velká Británie a též Irsko. V těchto zemích větńinou obsazují pozice méně náročné na kvalifikaci a vzdělání (Kundera, 2011, s. 469-470).

21

větńinou chybí dostatečná kvalifikace a vzdělání (problémem je tedy nízká úroveň lidského kapitálu). Nezaměstnanost také podporují ńtědré, ale neefektivní sociální dávky. Mnozí také upozorňují, že vzdělávací systém neodpovídá potřebám pracovního trhu. Situace se vńak postupně zlepńuje. Nezaměstnanost se také lińí výrazně mezi regiony, protože obyvatelstvo není vnitřně tak mobilní, jako v případě zahraniční migrace (Ministry of Foreign Affairs, 2008, s. 37). Postupně také docházelo ke zvyńování produktivity práce a s tím spojenému poklesu pracovních nákladů, ale zdanění práce bylo v mezinárodním srovnání OECD vysoké.7 2.2.4 Inflace a monetární politika Polská národní banka (NBP), respektive její orgán Výbor pro měnovou politiku (Rada Polityki Pieniężnej, RPP), je zodpovědný za provádění monetární politiky v Polsku a jeho primární úlohou je udržovat cenovou stabilitu. K tomuto účelu využívá přímého cílování inflace a má stanoven inflační cíl ve výńi 2,5 % s fluktuačním pásmem +/- 1 %. Tento cíl centrální banka dosahuje s využitím svých nástrojů8, kterými ovlivňuje krátkodobé nominální úrokové míry na peněžním trhu a tím množství peněz v ekonomice (NBP, 1998-2013). Výbor pro měnovou politiku byl v rámci polské centrální banky zřízen v roce 1998. Má deset stálých členů, po třech je volí na ńest let poslanecká sněmovna, senát a polský prezident. Desátým členem je prezident NBP. Výbor se schází jedenkrát do měsíce a „pravidelně prezentuje své výsledky Sejmu (polské poslanecké sněmovně), stanovuje základní úrokové míry a míru povinných rezerv, dále nastavuje stropy závazků (pasiv) vyplývajících z půjček a úvěrů NBP od zahraničních bank a finančních institucí či stanovuje principy pro operace na volném trhu“ (NBP, 1998-2013). Směnný kurz polské měny zlotý byl do roku 2000 udržován v měnovém systému pevného kurzu s pružnými změnami ústředního kurzu (tzv. crawling-peg) s fluktuačním pásmem v rozpětí +/- 15 % od centrální parity vůči euru a dolaru. Od počátku nového tisíciletí je vńak v režimu volného floatingu, kde NBP nezasahuje, pokud to není nutné z důvodu udržení jejího inflačního cíle, kdy pak intervenuje na devizových trzích (NBP, 1998-2013). Zlotý v tomto období trvale aprecioval, jednak v reakci na zvýńenou poptávku po zlotém spojenou 7

Například v roce 2005 tvořily daně a sociální odvody cca 43,6 % nákladů na práci (OECD, 2006, s. 64). Pro ovlivnění úrokových měr používá zejména: operace na volném trhu, míru povinných minimálních rezerv a stálé facility – lombardní a depozitní sazby. 8

22

s přílivem zahraničních investic a také silným ekonomickým růstem (Ministry of Foreign Affairs, 2008, s. 21). Graf č. 3: Míra inflace HICP (%) v letech 2001-2007 6 5

5.3

4

3.6

3 2

2.6

2.2

1.9

1.3

1

0.7

0 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Pramen: Eurostat

Příznivý vývoj Polské ekonomiky ve sledovaném období vyvolává otázku inflačních tlaků, hlavně ze strany zvýńené spotřeby či investic. Ale nelze opomenout ani externí vlivy, jako byl růst cen komodit a surovin ve světě. Větńí míra inflace, než je cíl NBP, byla pozorována v roce 2004 a zapříčinily jí hlavně očekávání domácích subjektů ohledně zvýńení cen spojených se vstupem do EU (které v prvních měsících tohoto roku vyvolaly výrazné zvýńení poptávky), přičemž uvolnění celních sazeb po vstupu také vyvolalo nárůst poptávky, hlavně po zemědělských produktech a jejich nižńí nabídku na domácím trhu. Přispěl také růst cen ropy a potravin na světových trzích, které byly hlavním hybatelem inflace i v roce 2007, kdy kulminoval ekonomický růst a inflace v tomto roce dosáhla 2,6 % (OECD, 2006, s. 43-50; Ministry of Foreign Affairs, 2008, s. 30-33). NBP v těchto letech reagovala monetární restrikcí k dosažení svého cíle a zvýńila úrokové sazby. Jinak zůstávala míra inflace po celou dobu na poměrně nízkých hodnotách, v roce 2005 oproti předchozímu roku opadly inflační tlaky s tím, jak pokleslo tempo růstu a snížila se poptávka. Roli hrály také dozvuky vyńńí úrokové míry monetární politiky z roku 2004 (Ministry of Economy, 2006, s. 169-170). V roce 2006 se míra inflace dokonce ocitla pod inflačním cílem NBP (viz graf č. 3). K tomu přispěl i silný kurz zlotého a měnová politika Polské národní banky, která na vyńńí míru inflace vesměs reagovala zvýńením úrokových měr (viz graf č. 7 mapující vývoj úrokových měr NBP v letech 2001–2012 v následující kapitole).

23

2.2.5 Fiskální politika a veřejné finance Polsko má ve své Ústavě, doplněné Zákonem o veřejných financích, zakotveno několik pravidel týkajících se veřejného dluhu. Přesněji jde o nástroj zamezující centrální a místním vládám ve zvyńování veřejného dluhu na třech postupných úrovních. Při překročení hranice veřejného dluhu 50 % ku HDP musí vláda v dalńím roce udržet poměr deficit/vládní příjmy alespoň na stejné úrovni. Jestliže veřejný dluh přesáhne 55 % HDP, rozpočet na příńtí rok musí být vyrovnaný a vláda musí připravit konsolidační program, který sníží podíl veřejného dluhu na HDP. Při dosáhnutí třetí úrovně 60 % ku HDP, dalńí rozpočet musí být opět vyrovnaný, vláda musí také připravit program fiskální konsolidace a nesmí přebírat jiné závazky či půjčovat. Pravidlo týkající se veřejného dluhu a vládního deficitu reflektuje hodnoty stanovené Maastrichtskými konvergenčními kritérii i z důvodu polské snahy o vstup do eurozóny. Kritérium veřejného dluhu se v Polsku dařilo dodržovat bez problému, zatímco hodnota deficitu byla několikrát překročena a i nyní stále nebyla stažena pod požadovaná 3 %. Nedodržováno bylo také pravidlo týkající se veřejných výdajů, kdy výdaje centrální vlády nemají vzrůst o více než 1 procento nad inflaci, které ovńem není nijak právně zakotveno (Benecki, 2006, s. 18-25). V období před vstupem Polska do EU deficit dosahoval až hodnoty kolem 6 % HDP (viz tabulka č. 3), a to zejména z důvodu zpomalení ekonomiky počátkem tisíciletí, poklesu příjmů z privatizace, ale také se projevily náklady reforem provedených v oblasti zdravotnictví, penzí či vzdělání ke konci 90. let.9 Přetrvávajícím problémem byla velká nezaměstnanost způsobená strukturálními změnami polské ekonomiky v průběhu 90. let, která vedla ke zvýńení nákladů na sociální transfery, kterými tehdejńí vlády tlumily potenciální sociální nepokoje. Negativně se na tomto stavu projevil i volební cyklus. Vlády zvyńovaly výdaje, které byly kryty úvěry. To vńe přispělo i ke zvyńování veřejného dluhu – podíl dluhu na HDP se v předvstupním období zvýńil až o 10 procentních bodů.

9

Stárnutí obyvatelstva přimělo Polsko k reformě penzí pro zajińtění stability penzijního systému. Ten má od roku 1999 nově 3 pilíře. První pilíř – pay as you go – je vlastně pozůstatek předchozího průběžného systému financování penzí. Novinkou je druhý a třetí pilíř. Druhý fondový pilíř je založen na spoření v penzijních fondech, do kterých byla vyvedena část příspěvku z bývalého systému, a společně s prvním jsou povinné. Třetí pilíř je založen na dobrovolném spoření. Zavedení reformy vytvořilo jistý tlak na veřejné finance a dočasně zvýńilo vládní deficit tím, jak zaměstnanci přesouvali své prostředky z prvního státního do druhého soukromého pilíře (Belka, 2001, s. 226). Systém je ale více „spravedlivý“, co se týče odvedených příspěvků v průběhu života a následné vyplácené penzi. Zároveň byl také zvýńen věk odchodu do důchodu. Penzijní systém zemědělců a jejich rodinných přísluńníků je řízen přes fond KRUS. Tato citlivá sociální skupina platí mnohem méně do penzijního systému (Lehmann, 2012, s. 38).

24

Tabulka č. 3: Vývoj veřejného dluhu a deficitu v letech 2001-2007 (% HDP) deficit dluh

2001 5,3 37,6

2002 5,0 42,2

2003 6,2 47,1

2004 5,4 45,7

2005 4,1 47,1

2006 3,6 47,7

2007 1,9 45,0

Pramen: Eurostat

Ve sledovaných letech 2004–2007 se deficit veřejných rozpočtů průběžně až do propuknutí finanční krize každoročně snižoval, jak lze vidět z tabulky č. 3. Postupně tak docházelo ke zlepńení situace polských veřejných financí. V roce 2004 sice příjmy poklesy, jelikož sazba daně z příjmů právnických osob byla snížena z 27 % na 19 % a místní samosprávy získaly větńí podíl prostředků vybraných z daní z příjmů právnických a fyzických osob na centrální úrovni (Ministry of Finance, 2008 b, s. 461), ale příznivý ekonomický vývoj následujících let přinesl své plody v podobě vyńńích příjmů z daní (a to jak z daní z příjmů právnických a fyzických osob, tak i z daní nepřímých) a pokles některých výdajů (například díky poklesu nezaměstnanosti snížení transferů k nezaměstnaným). Veřejný dluh je tvořen zejména dluhem centrální vlády a ve sledovaném období byla jeho úroveň poměrně stabilní. Na příjmové straně polských veřejných rozpočtů mají největńí podíl nepřímé daně (60-70 % celkových příjmů), z nichž téměř 2/3 tvoří daň z přidané hodnoty, zbytek daň spotřební. Až 70 % výdajů jsou výdaje povinné neboli mandatorní, které jsou stanoveny zákonem nebo smlouvami a nelze je jednoduńe v krátkém období měnit. Největńí podíl na nich mají dotace pro místní samosprávy (15-20 %), následuje obsluha veřejného dluhu (12-15 %). Transfery pro fond sociálního zabezpečení a zemědělský fond sociálního zabezpečení (KRUS) tvořily v tomto období dohromady až 17-21 % povinných výdajů, což poukazuje na velké sociální transfery v Polsku, které směřují zejména na penze, předčasné penze a programy pro zemědělce (Ministry of Economy, 2006, s. 185-193). Tyto fixní rozpočtové výdaje sice v době ekonomického růstu klesají, ale v dobách pomalejńího růstu je zase trend opačný. I proto se stále zdůrazňovala potřeba reformy, jelikož tyto výdaje nadměrně zatěžují státní rozpočet a jejich využití je neefektivní. Jako nadějný krok směrem ke konsolidaci veřejných financí se jevil Program pro racionalizaci a snižování veřejných výdajů10 přijatý vládou Leszka Millera v roce 2004. Jednalo se o balíček několika zákonů, které měly být postupně přijímány do roku 2007 a které 10

Reformě se vńak říkalo Hausnerův plán podle jejího navrhovatele, tehdejńího ministra ekonomiky a práce a místopředsedy vlády Jerzyho Hausnera.

25

představovaly ńkrty veřejných výdajů za účelem zlepńení stavu a zajińtění stability veřejných financí. Konkrétním cílem programu bylo snížení vládního deficitu o 2 % ku HDP do roku 2007 a stabilizace veřejného dluhu pod výńe zmíněnými hodnotami. Hausnerův plán měl přinést do rozpočtu úsporu v hodnotě 50 miliard zlotých (tj. 4,7 % HDP) do roku 2007 (European Commission, 2006, s. 85). Legislativní změny se zaměřily zejména na oblast sociálních transferů, s cílem zlepńit jejich efektivitu a více je zacílit na nízkopříjmové vrstvy obyvatel. Ńlo například o úspory v oblasti předčasných důchodů, invalidních důchodů, nemocenských pojińtění či změny valorizace starobních důchodů, reforma důchodového fondu zemědělců KRUS, byly zahrnuty i ńkrty v nákladech na veřejnou správu a administrativu, finanční pomoc státním firmám či rozńíření daňového základu. Ambiciózní konsolidační plán byl ale nakonec schválen parlamentem jen ve velmi omezené formě, dle zprávy EK bylo do května 2005 nakonec schváleno 56 % z původně plánovaných úspor (European Commission, 2006, s. 86). Mezi nimi například: změny v indexaci penzí (již ne každoročně, ale jen když růst inflace CPI přesáhne 5 %), snížení výdajů na obranu, změny invalidních důchodů, zvýńení příspěvku na sociální pojińtění zaměstnaných, či zvýńení věku odchodu do důchodu u žen na 65 let. Plán ztroskotal na nedostatku politické podpory a nová vláda zvolená na podzim 2005 měla jiné priority (Lehmann, 2012, s. 39). Příspěvek ke snížení růstu dluhu a deficitu tak byl jen částečný oproti původním plánům. Vládní deficit se nakonec v tomto období doopravdy snížil, ale důvodem k tomu byl spíńe velmi silný ekonomický růst. M. Jastrzębska (2009, s. 2-4) rozděluje faktory, které nejvíce ovlivňují deficit polské vlády ve sledovaném období, do dvou kategorií: na faktory spojené s ekonomickou situací země a na faktory právní, politické a administrativní; a na základě tohoto dělení poukazuje na některé pozitivní i negativní skutečnosti, které ovlivňují stav veřejných financí v Polsku. Jsou jimi: demografická struktura, kdy Polsko čelí stárnutí obyvatelstva, což může ovlivnit příjmy z daní a výdaje na sociální programy; nezaměstnanost, kdy vyńńí nezaměstnanost znamená vyńńí výdaje na pojińtění v nezaměstnanost a programy pro její odstranění; struktura HDP, kde sektor služeb má největńí podíl na růstu HDP, a tak jeho vývoj významně ovlivňuje stav polské ekonomiky; velikost veřejného a soukromého sektoru, kdy privatizace přispěla k poklesu veřejných výdajů, ale konkurenceschopnost polských podniků je stále nízká, k čemuž přispívají

26

i nízké investice na vědu a výzkum, korupce a nepříznivé podmínky pro malé a střední podnikatele; vnější nerovnováha, Polsko stále více importuje, což pońkozuje příjem domácích podniků, ale oproti tomu zažilo v posledních letech nárůst zahraničních investic; změny vlastnictví směrem k soukromému jsou vnímány pozitivně, ale způsobily zvýńení veřejných výdajů např. na předčasné důchody a rekvalifikace; daňový systém neboli strana příjmů veřejných rozpočtů, tj. vysoké daně a přípěvky na sociální zabezpečení dle OECD; systém veřejných výdajů (penze, invalidní důchody, přídavky na děti, pojińtění v nezaměstnanosti apod.), nejvíce zatěžují rozpočet a peníze nejdou tam, kde by to bylo efektivnějńí, např. věda a výzkum, infrastruktura; systémy plánování a účtování rozpočtu, tzn. nevhodné členění příjmů a výdajů, nedává transparentní a objektivní informace pro hodnocení efektivity výdajů.

2.3 Shrnutí kapitoly Období do roku 2007 můžeme hodnotit pro Polsko jako významné v mnoha směrech: ekonomický růst byl opravdu robustní, s čímž se souběžně postupně snižovala nezaměstnanost a vytvořilo se více pracovních míst. Významně se zvýńily investice plynoucí do Polska ze zahraničí, inflaci se díky striktní monetární politice dařilo držet v poměrně nízké úrovni. Vládní deficity se postupně snižovaly, nicméně otázka konsolidace a stabilních veřejných financí zůstala nevyřeńena, což by při snížení ekonomické výkonnosti mohl být opět problém. Státní sektor má největńí podíl na ekonomice ze vńech zemí EU a polská vláda velmi často do ekonomiky zasahuje. Veřejným financím by mohla pomoci dalńí privatizace. V Polsku v tomto období vńak chyběla politická vůle na prosazení radikálnějńích reforem.

27

3. Vývoj polské ekonomiky od nástupu světové ekonomické krize do současnosti V následující kapitole bude čtenář seznámen s vývojem polské ekonomiky od počátku světové ekonomické krize, tedy od roku 2008, do roku 2012. Je zde také uveden přehled důležitých opatření přijatých polskou vládou jako prevence či reakce na krizi a zdůrazněny hlavní příčiny úspěńného průběhu krize v Polsku. Zbývající část kapitoly se bude zabývat vládní fiskální politikou a monetární politikou centrální banky v tomto období.

3.1 Ekonomický vývoj v krizových letech 3.1.1 Faktory ovlivňující HDP Graf č. 4: Reálný růst HDP (%) v letech 2008–2012 v Polsku a zemích EU-27 6

5.1

4.5

3.9

4 1.6

2

2

1.7

1.9

0.4

Polsko

0 2008

2009

2010

2011

2012-0.4

EU 27

-2 -4 -4.5 -6 Pramen: Eurostat

Rok 2008 byl pro Polsko jeńtě rokem poměrně úspěńným. Tempo růstu bylo sice nižńí, než tomu bylo ve dvou předeńlých letech, ale i přesto dosahovalo hodnoty 5,1 %, což bylo vysoko nad evropským průměrem tempa růstu 0,4 % (viz graf č. 4). V reakci na celosvětové dění se situace začala výrazně zhorńovat v posledním čtvrtletí tohoto roku a měla značný přesah do roku následujícího. Tahounem růstu zůstala i nadále spotřeba domácností, tvorba hrubého fixního kapitálu, ale také export. Na negativní tendence ze světových trhů vńak již zareagovaly investice (Ministry of Economy, 2009 a, s. 3-6). 28

Následující rok, jak již bylo řečeno, se nesl ve znamení značného ekonomického poklesu. Nicméně jako jediná evropská země se Polsko nepropadlo do záporných čísel a tempo reálného HDP rostlo meziročně o 1,6 % (což je opět příznivý výsledek ve srovnání s průměrným tempem růstu HDP ve vńech členských státech EU, které bylo -4,5 %). Přísnějńí úvěrová politika a ńpatná situace u obchodních partnerů způsobila pokles investic a zpomalení přílivu kapitálu, ale také exportů a importů. Nicméně čisté exporty měly pozitivní vliv na HDP, jelikož pokles importů byl razantnějńí, než exportů (viz tabulka č. 2 v předchozí kapitole). Celkově dońlo dle očekávání k útlumu vńech složek tvořících polské HDP, které v předchozích letech táhly ekonomický růst, tj. tvorba investic a individuální spotřeba (Ministry of Economy, 2010 a, s. 3-6). Již v posledním čtvrtletí roku 2009 ale polská ekonomika začíná opět nabírat na obrátkách a v roce 2010 tempo růstu dosahuje téměř 4 %. Je to výsledkem zejména odložené spotřeby domácností. Také odložená investiční aktivita vedla k opětovné tvorbě hrubého fixního kapitálu (Ministry of Economy, 2011 a, s. 4-7). V roce 2012 je ale vńechno zase jinak. Propad domácí i zahraniční poptávky, nejistá situace v eurozóně a u hlavních obchodních partnerů, ńkrty vládních výdajů, které způsobily propad veřejných investic a nejistota ovlivňující také domácí investory zapříčinili, že se růst v roce 2012 opět zpomalil (IMF, 2013, s. 7). Graf č. 5: Složení HDP v letech 2007–2009

Pramen: převzato z IMF, 2010, s. 3.

29

Shrnuto a podtrženo: hlavním motorem růstu tempa HDP v tomto období byla opět soukromá spotřeba, pak ale také růst veřejných výdajů na různé investiční projekty spolufinancované EU, nebo například na výstavbu infrastruktury a zázemí pro evropský fotbalový ńampionát Euro 2012 (OECD, 2010, s. 3). Na grafu č. 5 vidíme, že obrovský růst objemu zahraničních investic v Polsku se s propuknutím krize ve finančním světě zastavil, jejich úpadek a menńí tvorba zásob se poté staly hlavním důvodem zpomalení tempa růstu polského HDP. 3.1.2 Obchodní bilance a zahraniční obchod Tabulka č. 4: Běžný účet platební bilance a příliv FDI (% HDP) 2006-2012 2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

BÚ

-3,8

-6,2

-6,6

-3,9

-5,1

-4,9

-3,5

FDI

5,7

5,5

2,8

3,0

3,0

4,0

1,2

Pramen: Eurostat a GUS

Kvůli obavám ohledně dalńího možného vývoje a celkového celosvětového poklesu optimismu do Polska putovalo v roce 2008 méně přímých zahraničních investic než v předeńlých letech. Dále se také zhorńovalo saldo obchodní bilance. O rok později oslabený zlotý pomohl k tomu, že pokles objemu exportovaného zboží byl menńí, než toho importovaného a v krizovém roce 2009 se tak saldo obchodní bilance (a tím i běžného účtu platební bilance) výrazně zmenńilo (Ministry of Economy, 2010 b, s. 40). Polsko zvýńilo svou cenovou konkurenceschopnost na poli zahraničního obchodu, a to právě díky výrazné depreciaci zlotého (až o 48 %), zapříčiněné odlivem investic a celkově reakcí na světové dění (Wozniak, 2009, s. 12). Nicméně apreciace zlotého v roce 2010 opět působila negativně na polský export. V roce 2011 dońlo k obnově vyńńího tempa investic, objem vńech zahraničních investic byl oproti předeńlému roku vyńńí o 47 %. Přímé zahraniční investice vńak byly během tohoto období nahrazeny portfoliovými investicemi (zejména do polských státních cenných papírů). Deficit běžného účtu byl nadále financován právě zahraničními investicemi a transfery z EU (OECD, 2012, s. 6). Pokles na světových trzích se v Polsku projevil dvěma způsoby, a to právě skrze mezinárodní obchod, kdy se polńtí obchodní partneři (zejména evropské země) dostali do nepříznivé situace, a tak poklesla poptávka po polských exportech (Reichardt, 2011, s. 41). A samozřejmě také skrze finanční sektor, zejména nižńí dostupností investičních prostředků (IMF, 2009, s. 3). 30

3.1.3 Nezaměstnanost

V předkrizovém období se značně stabilizovala situace na trhu práce. Od roku 2008 dokonce začal klesat počet Poláků migrujících za prací do zahraničí.11 K tomuto obratu přispělo výrazné zlepńení ekonomické situace v Polsku, tedy zejména více nabízených pracovních příležitostí. Míra nezaměstnanosti v krizových letech stoupala (jak lze vidět v tabulce č. 5), ale můžeme jí považovat za stabilizovanou, nedosáhla zdaleka hodnot tak vysokých, jako tomu bylo počátkem tisíciletí. Tabulka č. 5: Vývoj míry nezaměstnanosti (%) v letech 2008-2012 2008

2009

2010

2011

2012

7

8,1

9,7

9,7

10,1

Pramen: Eurostat

3.2 Protikrizová opatření vlády Polská vláda nijak nevyčkávala, co následující měsíce přinesou, a poměrně brzy představila set protikrizových opatření – „Plán stability a rozvoje – posílení polské ekonomiky v době světové finanční krize“12, a to 30. listopadu 2008. Plán byl spíńe preventivním opatřením, jelikož vláda očekávala (jako jednu z možností) pokles ekonomiky v letech 2009 a 2010. Vycházela předevńím z toho, že polská ekonomika má tendenci reagovat na externí vlivy 6-8 čtvrtletí po projevu v zemích EU-15 (Ministry of Finance, 2009 b, s. 4). Účelem přijetí plánu stability a rozvoje bylo částečně nahradit výpadek příjmů vyplývající z poklesu externí poptávky po polském zboží a službách, ztrátu přímých zahraničních investic plynoucích do rozvíjejících se tržních ekonomik, nižńí likviditu na mezibankovním trhu, obecně reagovat na nestabilitu finančních trhů a sníženou dostupnost úvěrů, jakož i zajińtění stability veřejných financí (Kryńska, 2009, s. 1). Opatření přijatá v rámci Plánu stability a rozvoje dosahovala hodnoty 91,3 miliard zlotých. Jedná se o velmi ńiroký a komplexní souhrn protikrizových aktivit polské vlády a NBP, tedy fiskální i monetární politiky. Obsahem totiž byla nejen nově plánovaná opatření, ale již dříve přijaté protikrizové balíčky v gesci NBP (NBP, 2009, s. 38). 11 12

Tzv. proces re-migrace (Ministry of Foreign Affairs, 2012, s. 12). Plan stabilnosci i rozwoju – wzmocnienie gospodarki polski wobec swiatowego kryzysu finansowego.

31

Obsahem Plánu stability a rozvoje – posílení polské ekonomiky v době světové finanční krize bylo (Ministry of Finance, 2008 a, s. 8-9): podněty pro zvýńení investiční aktivity posílení záruk a lepńí dostupnost úvěrů pro malé a stř. podniky investiční úlevy pro nově založené podniky urychlení čerpání investičních prostředků z fondů EU podpora institucí finančního trhu odstranění překážek pro investice na trhu telekomunikací podpora investic do obnovitelných zdrojů energie možnost zahrnout výdaje na vědu a výzkum mezi daňové náklady na podporu poptávky spotřebitelů změna v sazbách daně z příjmu fyzických osob (viz níže) změna v DPH navýńení rezervy sociální solidarity ve státním rozpočtu na důležité sociální výdaje, spojené zejména se zhorńenou situací na trhu práce. Plán obsahuje také do té doby již přijatá opatření: regulační balíček ministerstva financí na stabilizaci finančního systému (říjen 2008) vytvoření Výboru pro finanční stabilitu zvýńení limitu pojińtění vkladů Zákon o nástrojích státní pokladny na podporu finančních institucí balíček důvěry přijatý NBP (taktéž říjen 2008) obnova efektivní činnosti finančního trhu zajińtění dostatečné likvidity na trhu s domácí měnou dostatečná likvidita v cizích měnách užńí spolupráce mezi centrální bankou a komerčními bankami

32

V tabulce č. 6 vidíme jednotlivé kapitoly Plánu stability a rozvoje v peněžním vyjádření v domácí měně zlotý. Tabulka č. 6: Plán stability a rozvoje Celkem

91,3 mld.

Zvýńení limitu a záruk pro fungování ekonomiky a finančního trhu

40

Bezpečné úvěry pro MSP

20

Urychlení investičních projektů financovaných skrze fondy EU

16,8

Příspěvek EK k využití evropských fondů

3

Podpora investic do obnovitelných zdrojů energie

1,5

Snížení a zjednoduńení daní Zavedení dvou sazeb DPFO

8

Reforma DPH

2

Pramen: Ministry of Finance, 2009 b, s. 3.

V rámci protikrizových aktivit bylo snahou vlády také snížit náklady na obsluhu veřejného dluhu a zredukovat výdajovou stranu státního rozpočtu o 1,7 miliard zlotých (Reichardt, 2011, s. 41). Polsko splnilo podmínky Mezinárodního měnového fondu a od května 2009 tak mohlo participovat na jeho nově zavedeném nástroji - Flexible Credit Line (FCL). Společně s Mexikem a Kolumbií tak získalo snazńí přístup k půjčkám MMF, které je možné využít předevńím k prevenci dopadů krize či jako záruku v případě zhorńení situace. FCL je určen pro dobře hospodařící ekonomiky a zlepńuje jejich schopnost účinně bojovat proti krizi. Účelem přistoupení k FCL bylo zlepńení vnímání Polska u zahraničních investorů, snížila se volatilita zlotého vůči ostatním měnám a náklady financování polských podniků (NBP, 2009, s. 39). Mezi dalńí protikrizové aktivity v Polsku patří Protikrizový balíček ze srpna 2009, který byl vypracován ve spolupráci s odbory a zaměstnavateli a který je cílený na ochranu pracovních 33

míst a zaměstnanců, ale i pomoc zaměstnavatelům zasažených krizí (Ministry of Finance, 2009 a, s. 11). Balíček zajińťuje: ńirńí rozsah pružné pracovní doby; zmírnění omezení využívání smluv na dobu určitou; ńkolení a mzdové dotace pro zaměstnance ve firmách postižených krizí.

3.3 Monetární politika 3.3.1 Cenová stabilita

Tabulka č. 7: Míra inflace HICP (%) v letech 2008-2012 2008

2009

2010

2011

2012

4,2

4

2,7

3,9

3,7

Pramen: Eurostat

V roce 2008 míra inflace výrazně stoupla oproti roku 2007, a dosáhla 4,2 %. Způsobil to zejména nárůst cen potravin a pohonných hmot na světových trzích, stejně jako vyńńí nárůst mezd než produktivity práce. Míra inflace, která byla výrazně nad cílem stanoveným NBP, vyústila ve zvýńení úrokových sazeb. To pomohlo zkrotit inflaci a ke konci roku mohly být sazby opět sníženy (referenční úroková sazba měla hodnotu 5 %), navíc se ekonomika začala ochlazovat a kleslo tempo růstu. V prvním pololetí roku 2009 RPP dále snižovala úrokové sazby až na 3,5 %, jelikož hospodářský růst poklesl a zhorńila se také situace na trhu práce (Ministry of Economy, 2009 b, s. 12-13), pak je ponechala až do konce roku beze změny. Míra inflace zůstala nad inflačním cílem 2,5% i o rok později, kdy dosáhla 4 %. To zapříčinil zejména zlotý, který zaznamenal silnou depreciaci ke konci roku 2008 a počátkem roku 2009, v reakci na nejistou situaci v regionu a obavy zahraničních investorů, a zdražil tak importované zboží. Dońlo také k navýńení regulovaných cen energie a bydlení (Ministry of Finance, 2008 a, s. 6). Neutrální monetární politiku (tj. bez jakýchkoliv změn úrokových měr) držela NBP i po celý následující rok, kdy ekonomika poměrně stabilně rostla a kdy se míra inflace konečně přiblížila cíli NBP. Neutralita RPP vedla ke koci roku k opětovnému zvýńení cenové hladiny. Růst inflace podpořila také zvýńená poptávka domácností před plánovaným zvýńením sazeb DPH počátkem roku 2011. Tyto dva faktory (domácí poptávka a zvýńené DPH) spolu s rostoucími cenami na světových trzích opět navýńily míru inflace od konce roku 2010 a v roce 2011 (Ministry of Finance, 2011, s. 8). V reakci na tyto inflační tlaky RPP 34

v roce 2011 poprvé od roku 2009 zvýńila úrokové míry, které držela až do konce roku a přísnou monetární politiku uplatňovala i po celý následující rok, kdy roční míra inflace dosáhla 3,7 % (viz graf č. 6). Graf č. 6: Vývoj úrokových měr NBP v letech 2001-2012

Pramen: převzato z Ministry of Economy, 2013, s.18.

V období mezi srpnem 2008 a březnem 2009 zlotý deprecioval, a to hlavně z toho důvodu, že zahraniční věřitelé a investoři kvapně s obavami stahovali své prostředky z Polska. S postupným zlepńením nálady na světových trzích u investorů zlotý začal znovu posilovat ke konci roku. Zlotý ztratil v tomto období na své hodnotě několikrát. Střídala se období depreciace/apreciace (viz graf č.7). Reagoval na zhorńenou situaci na zahraničních finančních trzích, jako když například oslabil v průběhu roku 2010 při zhorńení fiskálních podmínek v Řecku. Ke konci tohoto roku znovu oslabil, tentokrát kvůli problémům v Irsku a v jižních státech eurozóny (Ministry of Finance, 2011, s. 8). Depreciace polskou měnu postihla také v druhé polovině 2011, když dońlo ke zhorńení ekonomického výhledu na světových trzích a dluhové krizi v eurozóně (Ministry of Finance, 2012, s. 9). To, že má Polsko stále svou vlastní měnu, která navíc není vázána na euro ani na jinou zahraniční měnu, tj. má volně plovoucí kurz, bylo pro něj jistou kotvou v krizi. Naopak například země Pobaltí svou měnu na euro vázaly, což jeńtě více prohloubilo jejich recesi. Také objem úvěrů denominovaných v cizích měnách byl v Polsku mnohem menńí, než u jeho sousedů (The Economist, 2012). 35

Graf č. 7: Nominální směnný kurz zlotého vůči dolaru a euru v letech 2000-2012

Pramen: převzato z Ministry of Economy, 2013, s. 19.

3.3.2 Regulace finančních trhů Celkové působení polského finančního sektoru v krizi je hodnoceno jako úspěńné. A to i přesto, že jsou Polské banky ze 2/3 dceřinými společnostmi velkých zahraničních bankovních domů, neměly výrazný problém s likviditou (IMF, 2010, s. 9). Situace na světových finančních trzích ke konci roku 2008 s nejistým výhledem do budoucna vyvolala u polských bank zavedení přísnějńích pravidel pro zisk úvěrů jak pro jednotlivce, tak pro firmy, ale též zvýńení pobídek pro ukládání vkladů. V jistou chvíli se množily obavy z nárůstu nesplacených úvěrů, které se ale v konečném důsledku stabilizovaly a nezpůsobily tak žádné vážné potíže. Banky také snížily svou ochotu půjčovat ostatním bankám na mezibankovním trhu (Ministry of Finance, 2008 a, s. 6-7). I z toho důvodu (a také pro zajińtění stability a důvěry ve finanční trh) přijala NBP v říjnu 2008 dva balíčky opatření – regulační a důvěry – již zmíněné výńe. Regulační balíček je ve své podstatě soubor několika zákonů. Nejdůležitějńí v tomto balíku byla novela zákona o bankovním záručním fondu, která měla posílit důvěru polského obyvatelstva v bankovní systém a v souladu s tím zvýńit množství jejich peněžních vkladů u bank. Novela stanovila, že vklady do hodnoty 50 000 € budou zaručeny v celé své hodnotě, tj. ze 100%, což byla výrazná změna oproti původní úpravě, která zaručovala vyplacení plné 36

částky jen do výńe 1000 €. Tyto záruky vyplácí právě bankovní záruční fond (zodpovědný ministerstvu financí), který je financován výhradně ze zdrojů bank působících na polském finančním trhu (poplatkem jednou ročně), a nikoliv NBP. Pouze v případě vážné situace na trhu může centrální banka fondu poskytnout krátkodobý úvěr. Novela také umožnila kabinetu ministrů dočasně vydáním nařízení navýńit garantovanou částku, či změnit procentuální garanci. Druhou důležitou změnu, kterou balíček obsahoval, byla možnost podpořit likviditu bank, spořitelen, pojińťoven a jiných finanční institucí z prostředků státní pokladny. Vláda tak například mohla ručit za splacení úvěrů bank získaných na mezibankovním trhu u jiných bank, ale pod podmínkou, že se bude jednat o instituce se silnou kapitálovou základnou, za určitý poplatek (úrok) se splatností 3 měsíce až 5 let. Dalńí forma podpory pro tyto instituce mohla být uskutečněna skrze půjčky či prodej státních cenných papírů. Platnost opatření měla vyprńet s koncem roku 2009. Balíček také zakládá Výbor pro finanční stabilitu, v jehož rámci spolupracují Ministerstvo financí, NBP a Komise pro finanční dozor za účelem podpory stability a výměny informací o finančním trhu (Ministry of Finance, 2009 b, s. 6-9). Druhý balíček – tzv. balíček důvěry - měl za cíl minimálně udržet a v případě naléhavé situace zvýńit likviditu jak na trhu bankovním, tak na trhu měnovém. Název obsahuje slovo důvěra zřejmě proto, že banky v důsledku krize ztratily právě důvěru k sobě navzájem, důsledkem čehož poklesla dostupná likvidita na mezibankovním trhu. Balíček obsahoval opatření umožňující bankám snadněji získat polskou měnu, ale i cizí měny. Možnost získat více zlotého byla zajińtěna rozńířením transakcí s NBP. Potřebná likvidita bankovního sektoru mohla být nově zajińtěna prodloužením splatnosti repo operací na 3 měsíční lhůtu splatnosti. NBP vyjednala měnové swapové linky (FX operace) s ostatními evropskými bankami (např. s ECB či Ńvýcarskou národní bankou), které zajistily dostatečné množství měn těchto zemí pro potřeby NBP. Byly rovněž uskutečněny operativní změny v lombardní sazbě či možnost vyńńí frekvence provádění operací na volném trhu, což umožní lépe reagovat na změny likvidity na trhu.13 Díky velkému podílu zahraničních vlastníků bank na polském trhu bylo možno očekávat, že tyto mateřské společnosti budou „vysávat“ likviditu od svých dcer. NBP proto posílila kontrolu nad bilancemi bank a dohled nad jejich financováním od zahraničních matek. Celkově se uplatnil intenzivnějńí a důkladnějńí dohled nad finančním sektorem v krizi. Úřad finančního dohledu (KNF) v Polsku zpřísnil dohled nad bankovními domy v Polsku. Banky byly povinny přezkoumat své investiční politiky, strukturu finančních zdrojů, či své

13

Operace na volném trhu jsou hlavní nástroje, skrze které NBP ovlivňuje krátkodobé úrokové sazby a tím svůj inflační cíl.

37

pohotovostní plány a celkově poskytovat úřadu informace v mnohem větńí míře než dříve (Ministry of Finance, 2009 b, s. 8-9). 3.3.3 Flexible credit line Uchovat si důvěru kapitálových trhů v krizi pomohl Polsku nový nástroj Mezinárodního měnového fondu - Flexible credit line (FCL), přijatý na jaře 2009. V rámci ujednání FCL mohlo Polsko po dobu jednoho roku počítat se sumou ve výńi 20,58 miliard dolarů14 (IMF, 2009). Čerpat tento mimořádný druh úvěru od MMF bylo možné kdykoliv během vymezené doby, což ale nebylo úmyslem polských vládních elit, které možnost získat finance z FCL braly spíńe jako „preventivní opatření“. Fakt, že Polsko mělo (a stále má) záruku v podobě FCL, podpořil jeho celkovou makroekonomickou strategii, provádění hospodářské politiky a posílil krizí naruńenou důvěru trhů a investorů, jelikož je ve své podstatě jakousi pojistkou pro případ nesnází. Mít kdykoliv přístup k financím z FCL dovolilo Polsku zvýńit v této době deficit, aniž by dońlo k výraznému znepokojení na trzích (IMF, 2010, s. 13). Vyplácení půjček v rámci FCL není nijak podmíněno, tj. země nemusí realizovat žádné politické cíle či plnit kvantitativní kritéria. Mezinárodní měnový fond u zemí, které by měly zájem participovat na FCL, hodnotí udržitelnost a sílu jejich politik, zaměřuje se na posuzování makroekonomické stability a schopnosti vládních představitelů přijímat nápravná opatření hospodářské politiky, když je to potřeba. Země, která je vhodným adeptem pro poskytnutí úvěru v rámci FCL, musí mít: udržitelnou vnějńí pozici, v kapitálovém účtu převažující toky soukromých subjektů, bezproblémový přístup na mezinárodní kapitálové trhy, zdravé veřejné finance, nebo udržitelnou výńi veřejného zadlužení. Důležitá je například nízká a stabilní míra inflace, solventnost bankovního systému, řádný a efektivní dohled či integrita a transparentnost dat (IMF, 2011). Jak již bylo řečeno v úvodu této kapitoly, FCL bylo vytvořeno jako flexibilní nástroj pro předcházení či pro případ potřeby rychlé reakce na finanční krizi a Polsko bylo vybráno společně s dalńími dvěma zeměmi na jeho participaci. Výkonná rada MMF ocenila zejména úspěńný polský vývoj po roce 1989, který polské ekonomice i společnosti položil silné základy, velký hospodářský růst posledních let, udržitelnou vnějńí pozici, stabilní

14

Lze též vyjádřit jako 13,69 miliard SDR – Special drawing rights/zvláńtní práva čerpání, což je speciální měnová jednotka MMF (IMF, 2009).

38

a profitabilní bankovní sektor s dobrou kapitálovou výbavou a účinným dohledem, silné a včasně provedené vládní politiky, snížení výńe inflace na jednocifernou hodnotu skrze relativně dobře zvládnuté inflační očekávání cílováním inflace a volného směnného kurzu. Pozitivně také ohodnotila přijetí protikrizových opatření vlády a uvolnění monetární politiky v tomto období, jakožto opatření NBP pro zajińtění likvidity na finančním trhu. Nejistota ohledně budoucího vývoje vńak přetrvávala (IMF, 2009). V roce 2010 MMF schválil dalńí navazující úvěr FCL v obdobné výńi. Důvodem k tomu byla zejména obava, jak se bude nadále vyvíjet situace v zemích eurozóny, její problémy by se následně mohly „přelít“ do ostatních evropských zemí (IMF, 2010). V následujícím roce byl schválen dalńí úvěr v hodnotě 30 miliard USD na období dvou let s přezkoumáním po jednom roce. Na rok 2013 Polsko očekávalo zpomalení ekonomického růstu, zhorńil se deficit platební bilance, poptávka po polském zboží v zahraničí poklesla, zatímco nezaměstnanost narostla. Nejistota ohledně situace eurozóny stále vyvolává obavy u domácího obyvatelstva a investorů, kteří tak omezují své investice, zvýńil se také výrazně podíl cizinců, kteří vlastní polské státní cenné papíry (což byl právě paradoxně důsledek důvěry vyvolané FCL, která zvýńila poptávku po dlouhodobých státních dluhopisech na mezinárodních trzích) a opětovně dońlo k odlivu kapitálu z finančního sektoru. Proto Polsko opět zažádalo o dalńí dvouleté sjednání FCL, tentokrát v hodnotě 33,8 miliard dolarů (IMF, 2013).

3.3 Fiskální politika a veřejné finance Tabulka č. 8: Vývoj veřejného dluhu a deficitu v letech 2006-2012 (%HDP) 2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

3,6 47,7

1,9 45,0

3,7 47,1

7,4 50,9

7,9 54,8

5,0 56,4

3,9 55,6

deficit dluh Pramen: Eurostat

Pokles ekonomické aktivity se značně projevil na stavu veřejných financí. Zatímco v letech předeńlých se dařilo schodek veřejných financí úspěńně snižovat (na čemž měl velkou zásluhu právě robustní růst ekonomiky) až na hodnotu 1,9 % v roce 2007. O rok později již deficit opět stoupl, konkrétně na 3,7 %. Polská ekonomika v této době již začala pociťovat změny na světových trzích. I když pokles růstu reálného HDP nebyl nijak závratný, způsobil neočekávaný propad příjmů pro státní pokladnu (viz tabulka č. 9 zachycující vývoj vládních příjmů a výdajů v tomto období). Nejen nižńí ekonomická aktivita, ale také změny v daňovém 39

systému způsobily výpadek na příjmové straně. Tyto změny, přijímané průběžně od roku 2004, sice snížily daňové zatížení jejich plátců, ale také snížily příjmy státního rozpočtu. Tato redukce příjmů veřejných rozpočtů nebyla kompenzována ani snížením některých výdajů, ani zajińtěním nového příjmu do rozpočtu. Daňové ńkrty způsobily v roce 2008 výpadek příjmů v hodnotě až 40 miliard zlotých, o rok později dokonce 56 miliard zlotých (Krajewski, 2011, s. 94). K nárůstu deficitu veřejných financí v roce 2008 přispěly také právě navýńené výdaje, vynaložené na protikrizová opatření. Mezi zmíněné změny daňového systému, přijaté zejména v době před vypuknutím finanční krize, patří (Krajewski, 2011, s.91-94): Snížení daně z příjmu právnických osob z 27 % na 19 % (2004); Snížení příspěvku na sociální zabezpečení z 13 % na 6 % (2006 a 2007); Zavedení daňových úlev na dani z příjmu fyzických osob pro rodiny s dětmi (2007); Redukce sazeb daně z příjmu fyzických osob na 18 a 23 %, namísto 19, 30 a 40 % (2009). V následujících letech se situace dále zhorńovala. V roce 2009 se deficit vyńplhal až na 7,4 %, jak tempo růstu reálného HDP zaznamenalo propad až o 5 procentních bodů oproti roku předcházejícímu a dále klesly vládní příjmy. V tomto roce navíc začala platit změna sazeb DPFO, která také přinesla menńí příjmy na této dani vybírané do státní pokladny. S tak velkým propadem růstu reálného HDP nepočítala ani Polská vláda, která musela v průběhu roku změnit zákon o rozpočtu na rok 2009, který původně kalkuloval s hospodářským růstem 3,7 % (IMF, 2010, s. 13). Situace se začala postupně zlepńovat od roku 2011, kdy podíl vládních výdajů na HDP poklesl (a podíl příjmů se zvýńil) z toho důvodu, že začala působit některá přijatá opatření Polské vlády k nápravě nadměrného schodku, zmíněna dále v této podkapitole. Je třeba také uvést, že deficit je tvořen z přibližně 95 % deficitem státního rozpočtu (tj. centrální vlády). Tabulka č. 9: Podíl vládních příjmů a výdajů (%HDP) Příjmy Výdaje

2007 40,3 42,2

2008 39,5 43,2

2009 37,2 44,6

Pramen: Eurostat

40

2010 37,5 45,4

2011 38,4 43,4

2012 38,3 42,2

Krize ukázala, že se Polsko nemůže spoléhat na nekonečný růst a nutně potřebuje konsolidovat své veřejné finance. Je nutné omezit výdaje a snížit deficit, protože „každoroční vysoký schodek zpomaluje akumulaci kapitálu a tím snižuje tempo růstu HDP, negativně působí na národní úspory, zvyńuje investiční náklady a náklady na obsluhu veřejného dluhu“ (Ministry of Economy, 2012, s. 125). Nutnost provést zejména opatření na straně výdajů plyne z toho, že mandatorní výdaje jsou stále nestandardně vysoké (tvoří až 75 % celkových výdajů), což ústí v nemožnost zavést významné změny během krátké doby a reagovat tak na nastalé události.15 Jak několikrát upozornilo OECD, pozornost by se měla dále zaměřovat na různé sociální benefity, zejména invalidní důchody, valorizaci starobních důchodů, omezení předčasných odchodů do důchodu, zvýńením věku odchodu do důchodu, zejména u žen. Polská vláda měla snahy provést komplexní konsolidaci veřejných financí. V roce 2007 vyhrála parlamentní volby a vládu sestavila liberálně konzervativní strana Občanská platforma v čele s D. Tuskem. Její strategií bylo v postupných krocích zavádět reformy, aby si tak zajistila výhru v dalńích volbách. Tato vláda vńak byla nucena reagovat na nově vzniklé ekonomické podmínky a na krizi. V roce 2009 aktualizovala Zákon o veřejných financích. Tato novela zakotvila přípravu čtyřletých fiskálních plánů, umožňujících plánovat ve střednědobém rámci, ovńem nezávazně, jelikož tyto plány nezakládají vládě žádnou povinnost. Zákon uchovává tři linie omezující veřejný dluh – 50, 55 a 60 %, zmíněné v předchozí kapitole. Někdy v této době také začala uvažovat o snížení státního příspěvku do druhého soukromého kapitálového pilíře důchodového systému, který podle odhadů zvyńuje veřejný deficit i dluh o 1,5 – 2 % na HDP ročně (IMF, 2010, s. 19). Což se nakonec stalo a s účinností od května roku 2011 se státní příspěvek snížil ze 7,3 % na 2,3 % (což dle odhadů snížilo růst dluhu veřejných financí asi o 0,6 % na HDP v tomto roce). Zbývajících 5 % bude uloženo na speciální podúčet v rámci instituce, která spravuje první státní pilíř. Státní příspěvek by se měl postupem času zase zvyńovat, v roce 2017 by měl dosáhnout 3,5 % a na podúčet by tak ńlo 3,8 %. I přesto, že penzijní reforma zde proběhla ke konci devadesátých let, jsou penze stálou finanční zátěží pro státní kasu. Ti, kteří v roce 1999 (kdy reforma proběhla) měli 50 let a více, dostávají svou penzi dle starého systému, což stále tvoří podstatnou část. Nové změny v penzijním systému měly snížit růst veřejného dluhu, protože 15

Největńí podíl na veřejných výdajích mají příspěvky, které ze státního rozpočtu putují místním samosprávám, do fondu sociálního pojińtění (FUS) a fondu sociálního zabezpečení zemědělců (KRUS) a které ve sledovaném období dohromady tvořily 45 – 49 % vńech výdajů. Náklady na obsluhu veřejného dluhu dosahovaly cca 12 % vńech výdajů, výdaje na obranu cca 7 %. Právě příspěvky do fondu sociálního zabezpečení (který mimo jiné vyplácí starobní důchody, mateřské dávky, nemocenské dávky, invalidní důchody, aj. dávky sociálního pojińtění) se během krize zvýńily nejvíce. V roce 2007 to bylo necelých 24 miliard zlotých, v roce 2011 již 37,5 miliard zlotých (Ministry of Economy, 2009 b, s. 208; Ministry of Economy, 2012, s. 126).

41

finanční pohyby v rámci prvního státního pilíře se objevují v oficiálních statistikách výpočtu dluhu i deficitu (Ministry of Economy, 2011 b, s. 132). Na snižování deficitu veřejných financí byl také vyvíjen tlak ze strany Evropské unie. Od vstupu do EU se Polsko (obdobně jako ČR) účastnilo procedury při nadměrném schodku.16 V červenci 2008 Rada Evropské unie rozhodla o ukončení této procedury v Polsku, jelikož byl deficit úspěńně snížen pod hodnotu 3 % na HDP definovanou Maastrichtskými kritérii. To se vńak nepodařilo udržet moc dlouho, krize se značně podepsala na stavu polských veřejných financí, a tak Evropská komise v polovině roku 2009 opět rozhodla o zahájení procedury při nadměrném schodku (Ministry of Economy, 2009 b, s. 13). Podle EK mělo Polsko do roku 2012 najít dlouhodobé řeńení, tj. schodek veřejných financí dostat pod 3 % ku HDP, udělat jej udržitelným a ročně provést taková fiskální opatření, která budou mít hodnotu nejméně 1,25 % na HDP (Ministry of Finance, 2009 a, s. 5). V roce 2010 proto byla přijata dočasná pravidla cílící na nápravu vysokého deficitu, která budou funkční do té doby, dokud bude Polsko v režimu procedury při nadměrném schodku. Zákonem bylo zakotveno pravidlo, které má omezit růst vládních výdajů. Toto pravidlo říká, že nově zavedené fixní a stávající flexibilní vládní výdaje (tj. nemandatorní, cca 26–28 % vńech výdajů) neporostou ročně o více jak 1 procentní bod nad míru inflace CPI (Lehmann, 2012, s. 40). Pravidlo by tak mělo omezit růst strukturálního deficitu a procykličnost vládních výdajů. Poprvé jej bylo využito při plánování rozpočtu na rok 2011. Dalńím opatřením byl nový zákon o veřejných financích, platný od ledna 2011, který zakazuje vládě přijímat a vůbec navrhovat takové zákony, které by umožnily jakékoliv osvobození od daně či jiné daňové úlevy, jež by mohly vést ke snížení příjmů veřejných rozpočtů. Každé nově zavedené výdaje musí být uvažovány v kontextu zavedeného pravidla jednoho procenta, návrh navíc musí obsahovat stanovený limit nového výdaje (Ministry of Economy, 2011 b, s. 132).

16

Tato procedura je součástí Paktu stability a růstu, který koordinuje suverénní fiskální politiky členských zemí EU v rámci hospodářské a měnové unie (tj. sleduje výńi veřejných deficitů a veřejného dluhu). Formálně jsou členy hospodářské a měnové unie vńechny členské státy EU, ty mimo eurozónu se jen neúčastní jejího třetího stádia – zavedení společné měny, kterou jsou (až na výjimky) vńechny země povinné přijmout po splnění konvergenčních kritérií. Evropská komise zemi, u které dle jejího názoru existuje nadměrný schodek, vydá doporučení, jak tento schodek snížit, kontroluje jejich plnění a případně také může udělit sankce, pokud plněny nejsou. To vńe schvaluje Rada EU. Postupy jsou odlińné pro země uvnitř a vně eurozóny. Státům platícím eurem mohou být v nejhorńích případech uděleny pokuty, ostatní země mohou přijít o prostředky z Kohezního fondu (Ministerstvo financí ČR, 2010).

42

Dalńí z opatření přijatých za účelem nápravy nadměrného schodku bylo zvýńení sazeb DPH. Jak již bylo řečeno, v letech 2004 až 2009 dońlo ke změnám u některých daní a jejich sazeb, které ulehčily zejména jejich poplatníkům, nikoliv ale státní pokladně. Ve snaze zvýńit příjmy do státního rozpočtu byly od počátku roku 2011 zvýńeny sazby daně z přidané hodnoty o 1 procentní bod, tj. snížená sazba ze 7 % na 8 % a základní sazba z 22 % na 23 %. Toto opatření bylo proklamováno jako dočasné, na dobu následujících tří let s tím, že poté dojde k opětovnému snížení (Sienkiewicz, 2012, s. 76). Ve stejném roce také v parlamentních volbách znovu zvítězila Občanská platforma (jako vůbec první strana, které se to v novodobé historii Polska podařilo). Svým voličům slíbila provádět více liberální politiku, dále redukovat výńi deficitu, celkové zavádění ńkrtů ve veřejných výdajích s prioritou fiskální konsolidace (Rae, 2012, s. 1). Kromě uvedené změny sazeb DPH staronová vláda například v rámci ńetření zmrazila nominální mzdy ve veřejném sektoru, zruńila výhody z DPH na firemní automobily a pohonné hmoty, zruńila státní příspěvky na pohřby, omezila ty výdaje na podporu trhu práce, které mají nízkou či nulovou efektivitu, nebo například zvýńila spotřební daň u tabáku o 4 procentní body (Ministry of Economy; 2011 b, s. 132). Jako potenciální zdroj příjmů se jeví privatizace, ve svém druhém volebním období si Tuskova vláda vymezila snížit státní vlastnictví z 20 % na 10 % (Rae, 2012, s. 3). V následujícím roce vláda pokračovala ve stejném duchu. Navýńila například věk odchodu do důchodu na 67 let pro muže i ženy, omezila penzijní výhody policistům, hasičům či armádě, odstranila dalńí daňové úlevy, snížila státní podporu zemědělcům, zavedla novou daň vázanou na množství vytěženého stříbra a mědi, zvýńila příspěvek na důchodové pojińtění, který platí zaměstnavatelé, o 2 procentní body (Sienkiewicz, 2012, s. 76). To vńe přineslo své výsledky a deficit byl v roce 2012 snížen na 3,9 %. Požadavek Evropské komise tak ale splněn nebyl, procedura nadměrného schodku proto byla prodloužena do konce roku 2014, jako u větńiny zemí střední a východní Evropy (Fincentrum, 2013). V roce 2010 dońlo k překročení prvního limitu 50 %, když celkový dluh veřejných financí dosáhl 54 %. V praxi to znamená, že při sestavování návrhu rozpočtu pro rok 2012 nesmí být uvedený poměr deficit/příjmy vyńńí než v rozpočtu v roce předeńlém, nebo jako celek musí být vyrovnaný. V roce 2011 dońlo k překročení hranice veřejného dluhu 55 % na HDP. Dle polské legislativy by proto mělo automaticky v roce následujícím dojít k nápravnímu opatření v podobě vyrovnaného státního rozpočtu a zavedení konsolidačního programu, který sníží podíl dluhu na HDP. Nicméně, k tomuto opatření nakonec nedońlo, jelikož dle definice polské vlády překročení hranice nebylo dosaženo. 43

3.4 Polsko a euro Polsku můžeme jednoznačně přiřknout status „pro-evropské“ země. I přesto, že v posledních letech podpora integrace napříč evropskými státy výrazně klesá, Polská společnost stále důvěřuje Evropské unii. Podle posledních průzkumů přibližně 75 % polských občanů vnímá členství v Evropské unii jako přínosné (Ministry of Foreign Affairs, 2012, s. 15). Tento nadprůměrný výsledek (ve srovnání se zbytkem Evropy) je dán mnoha faktory, také historickou zkuńeností Polska, ale zejména tím, že se polská vláda i obyvatelstvo snaží maximálně využívat vńech příležitostí, které jim evropská integrace nabízí (jako je již několikrát zmiňované čerpání prostředků z evropských strukturálních a zemědělských fondů, migrace za lepńími pracovními příležitostmi na evropské trhy, …). Od počátků vlády Občanské platformy vedené premiérem D. Tuskem (2007) se tento pro-evropský přístup značně projevuje, hlavním zájmem Kabinetu v otázkách EU je totiž udržet Polsko v jejím „hlavním proudu“. Proto velmi negativně vnímá dělení členských států do dvou (či více) integračních rychlostí, prosazuje zachování jednotné EU a aktivně se účastní rozhodovacích procesů. Díky silnému růstu v posledních letech (a slabému růstu/recesi ve větńině evropských zemí) polská ekonomika úspěńně konverguje k průměru evropské ekonomické úrovně. V roce 2004 dosahovala ekonomická úroveň Polska 51 % průměru EU-27 (dle parity kupní síly), v roce 2012 to bylo 66 % (větńí nárůst ze soudních států zaznamenalo jen Slovensko: z 57 % na 75 % HDP/os.). Kumulativní ekonomický růst od roku 2008 v Polsku dosáhl cca 17 % (nepřekvapivě vůbec nejvíce ze vńech členských zemí), zatímco celounijní průměr byl záporný: -0,8 % (Eurostat, 2013). Být v EU přineslo Polsku značnou důvěru v jeho ekonomiku mezi zahraničními partnery (výnosy dvouletých státních dluhopisů v loňském roce klesly na svou vůbec nejnižńí hodnotu (Buckley, 2013), což například může snížit náklady na obsluhu státního dluhu). Není překvapivé, že je Polsko značně závislé na vývoji v Evropě. Což s sebou přináńí i svá negativa, jak ukázala dluhová krize, například v podobě poklesu vzájemné obchodní výměny či investiční aktivity. Polsko je obdobně jako vńechny „nové“ členské země Evropské unie Smlouvou zavázáno přijmout společnou měnu – euro. A také v této otázce se projevuje polská náklonnost k Evropě. Vláda Donalda Tuska již od počátku svého vládnutí (na rozdíl od svých předchůdců, kteří této otázce nevěnovali příliń pozornosti) jednoznačně proklamovala svůj 44

velký zájem zavést v Polsku euro. Možná vńak spíńe než na případné výhody/nevýhody pro polské hospodářství se více zaměřuje na politickou stranu věci. Snaha mít euro co nejrychleji je v souladu s vńeobecným postojem Tuskovy vlády k EU, tedy že velmi stojí o to být v centru dění a rozhodování evropských institucí. A centrem veńkerého zájmu posledních pár let se stala právě eurozóna. Tusk se k otázce společné měny vyjádřil tak, že dle něj v budoucnu být v „eurozóně bude znamenat být v EU“ (Cienski, 2013). Proto se také s velkým zájmem podílí na jednáních o budoucí podobě eurozóny a snaží se jí zůstat co nejblíže, dokud nesplní podmínky nutné pro vstup.17 Rovněž z tohoto důvodu se například připojili k tzv. Fiskálnímu paktu18, čímž chtěli mimo jiné naznačit, že věří ve společné řeńení stávajících ekonomických problémů na úrovni EU. Cílem Tuskovy vlády v jejím prvním volebním období bylo mít v Polsku euro již od roku 2011, respektive 2012. Tyto snahy ale přeruńila ekonomická krize. Dalńím termínem, který vláda často zmiňovala, je rok 2015. Tedy předpokládají, že v roce 2015 budou schopni zahájit závěrečnou etapu vstupu do eurozóny – vstup do ERM II, a měnu tak přijmout v roce 2017. Ani tento cíl se s největńí pravděpodobností nepodaří splnit. Vńe bude záležet na náležitém plnění konvergenčních kritérií, ale také bude nutné brát v potaz názor veřejnosti a ostatních politických subjektů, kteří jsou vńak zásadně proti. Veřejné mínění ohledně otázky eura není tak jednoznačné, jako ohledně členství v EU. Obyvatelstvo je už od počátku členství v EU proti přijetí eura (patří mezi nejskeptičtějńí obyvatelstvo, co se týče jednotné měny, mezi novými členskými sáty). Lidé se obávají zdražení, nechtějí platit dluhy cizích zemí, zvláńtě v době, kdy se Polsku relativně daří. Proti je od samých počátků také největńí opoziční strana, konzervativní a výrazně euroskeptická Právo a spravedlnost. Někteří ekonomičtí experti zase poukazují na roli vlastní polské měny zlotý během finanční krize, která dokázala vstřebat ńoky z vnějńí. Přijetí eura navíc vyžaduje změnu polské Ústavy, konkrétně ustanovení, které hovoří o roli NBP, k čemuž vláda nejspíńe nesežene dostatečný počet (2/3) hlasů ve sněmovně (Cienski, 2013).

17

Připojilo se také k mezivládní úmluvě Pakt euro plus, na které participují vńechny země eurozóny a 6 zemí vně, jež chtějí pomocí strukturálních reforem podpořit vyńńí konkurenceschopnost a fiskální disciplínu a tím dlouhodobou stabilitu eurozóny. Jako nečlenský stát je tak v blízké spolupráci s eurozónou, například při debatě o bankovní unii (Ministerstvo financí ČR, 2010). 18 Přesným názvem Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii, ve které se participující země například zavazují držet strukturální deficit pod úrovní 0,5 % HDP, či nepřekročit hodnotu 60 % veřejného dluhu, a to pod hrozbou finančních sankcí (Czech Trade, 2013).

45

Konvergenční kritéria obsahují fiskální a měnové indikátory, jejichž plnění hodnotí Evropská centrální banka společně s Evropskou komisí ve dvouletém intervalu v konvergenčních zprávách. Poslední zpráva byla vydána v loňském roce a hodnotí Polsko následovně (ECB, 2012, s. 159-166): dlouhodobě udržitelný stav veřejných financí Je hodnocen na základě faktu, zda je daná země účastna procedury o nadměrném schodku, tj. zdali se schodek veřejného deficitu nachází pod úrovní 3 % HDP a veřejné zadlužení pod 60 % HDP (případně se alespoň dostatečně snižují a blíží této hodnotě, nebo byly jen výjimečně překročeny). Polsko se kvůli vyńńí hodnotě deficitu veřejných financí v proceduře nachází od roku 2009 a patrně jeńtě minimálně do příńtího roku bude. Kritérium veřejného dluhu splňuje. cenová stabilita Roční míra inflace (HICP) nepřesáhne míru inflace ve třech státech s nejlepńí cenovou stabilitou (až na výjimky jsou to ty s nejnižńí mírou inflace) o více než 1,5 % po dobu jednoho roku. Referenční (tedy maximální možná) hodnota tohoto kritéria dosáhla za hodnocené období (duben 2011 – březen 2012) 3,1 %. Polská míra inflace HIPC vńak byla patrně vyńńí, dosahovala 4 %. směnný kurz Přijetí společné měny vyžaduje zapojení členského státu do Evropského měnového mechanismu (ERM II), což je mechanismus stabilizující směnný kurz mezi eurem a měnou kandidátského státu, a to minimálně 2 roky před vstupem do eurozóny. Podmínkou je dodržení fluktuačního pásma, aniž by dońlo k devalvaci vůči euru. Polsko se nenachází v ERM. Zlotý byl v krizi poměrně volatilní, proto NBP nepovažovala za vhodné svou měnu fixovat k euru zrovna v této době (Wozniak, 2009, s. 24). Udržet zlotý ve stabilní rovině v omezeném fluktuačním pásmu bude asi nejtěžńí ze vńech kritérií. konvergence úrokových sazeb Toto kritérium počítá se s dlouhodobými úrokovými sazbami (dluhopisů a cenných papírů vydaných vládami členských zemí), které porovnává s referenční hodnotou tvořenou průměrem sazeb tří cenově nejstabilnějńích zemí, jež nesmí být přesažena o více jak 2 procentní body. V posledním hodnoceném období Polsko splnilo toto kritérium, když jeho hodnota 5,8 % přesně odpovídala referenční hodnotě. 46

3.5 Proč Polsko nezažilo recesi? Matkowski (2009, s. 3) naznačuje sadu možných příčin, díky kterým se Polsko vyhnulo recesi: První z nich je podíl EX/HDP (tedy otevřenost ekonomiky), která je nižńí, než u ostatních zemí středoevropského regionu a tím je Polsko méně závislé na vnějńí poptávce (neznamená to vńak, že je zcela nezávislé). Podíl polských exportů na HDP se pohyboval okolo 40 %. Zatímco na Slovensku a v Maďarsku to bylo mírně nad 80 % a v České republice 77 % (Vintrová, 2010, s. 3). Na což paralelně navazuje nezanedbatelná velikost domácího trhu, který čítá 38 milionů spotřebitelů. Dalńím důvodem je velká poptávka v předkrizových letech, tvořená zejména pak spotřebou domácností. Za poměrně silnou soukromou spotřebou i v časech krize stojí relativně malý pokles zaměstnanosti a snížení daňové zátěže domácností, o což se zasloužily mnohá daňová opatření zmíněná v předchozí podkapitole. Daňové zatížení plátců bylo zredukováno z 39 % v roce 2006 na 34,3 % v roce 2010 (Ministry of Finance, 2012, s. 16). To, co daňoví poplatníci díky těmto změnám uńetřili, tak mohli utratit a podpořit tím poptávku. Produkce i export jsou více diverzifikované, než jak je tomu u středoevropských zemí. To také souvisí s výńe zmíněnou velikostí trhu, která polským výrobcům na rozdíl od malých trhů jeho sousedů dovoluje produkovat a nabízet ńirńí ńkálu zboží a služeb. Polské domácnosti a podniky jsou relativně málo zadlužené, bankovní systém je považován za stabilní a bezpečný, banky jsou dostatečně solventní i likvidní, příliń neriskují a zahraniční banky mají nižńí podíl na celkovém objemu aktiv. Finanční sektor je dobře regulován. Krajewski (2011, s. 90-94) uvádí, že Polsko v tomto případě čerpalo ze svých tzv. „výhod zaostalosti“, čímž měl na mysli to, že Polský bankovní sektor jeńtě není tak vyvinut, jako trhy západní. Tato zaostalost se projevuje relativně malým objemem spotřebitelských a korporátních úvěrů (v roce 2008 jen 26 % malých a středních podniků mělo úvěr), jednoduchými, obyčejnými

47

a tradičními bankovními instrumenty, což bylo ale pro Polsko právě v krizi výhodou. Nespornou výhodou Polska v období krize byl také fakt, že má stále vlastní měnu – zlotý, jejímž prostřednictvím se skrze měnově politická opatření částečně vstřebal vnějńí ńok. V neposlední řadě je potřeba zmínit také protikrizová opatření jak fiskální, tak monetární politiky, která zahrnovala proticyklické stimuly a diskreční opatření, zároveň v součinnosti s automatickými stabilizátory (IMF, 2010, s. 14). IMF také hodnotí hospodářsko-politická opatření vlády a NBP za včasná a dobře cílená (2009, s. 28). Někteří autoři mezi tyto příčiny řadí také příliv peněžních fondů z rozpočtu Evropské unie. Ekonomická krize a vládní opatření urychlila čerpání dotací dostupných z operačních programů strukturálních fondů EU, kdy se vlády polských vojvodství rozhodly navýńit subvence určené pro programové období 2007 - 2013 a investovat tak do místních podniků a infrastruktury. Polsko co do objemu čerpá nejvíce prostředků ze vńech členských zemí, do roku 2009 z nich bylo postaveno 400 nových železničních tratí a 5 tisíc kilometrů nových silnic. Fondy pozitivně přispěly k růstu, odhaduje se, že 1/6 rozvoje v Polsku je realizována díky nim (Kundera, 2011, s. 472). Tento faktor, společně s nevyvinutým finančním sektorem a nízkým podílem exportu na HDP, tvoří právě výhody zaostalosti polské ekonomiky.

48

4. Závěr Po celé sledované období popisované v této práci až do nástupu světové ekonomické krize se polské hospodářství těńilo velmi příznivému vývoji. Značně se snížila nezaměstnanost, která v roce 2007 poprvé od zhroucení komunistického režimu dosáhla jednociferné hodnoty. Polsko se těńilo přízni zahraničních investorů, a tak se výrazně navýńil objem zejména přímých zahraničních investic. NBP se vńak větńinu času nepodařilo udržet míru inflace ve stanoveném pásmu 2,5 % s odchylkou 1 procentního bodu. Inflaci ovlivňovaly tlaky, které způsobila velká domácí poptávka, ale také vývoj cen komodit a potravin na světových trzích. Deficit veřejných financí se od vstupu do EU podařilo snížit o 3,5 procentního bodu na 1,9 % v roce 2007, zejména díky silnému ekonomickému růstu. Veřejný dluh se udržel v poměrně stabilní úrovni pod hodnotou 50 % HDP. I přes zlepńení hodnot těchto ukazatelů polské veřejné finance již dlouhodoběji vyžadovaly konsolidační reformu, která by jim dodala potřebnou stabilitu. Jediná větńí reformní snaha v podobě tzv. Hausnerova plánu vńak nebyla zcela naplněna a ńance provést reformu v poměrně dobré ekonomické situaci byla zmařena. Druhá část práce popisuje vývoj polské ekonomiky a hospodářsko-politická opatření již v době probíhající hospodářské krize. Tempo růstu reálného polského HDP pokleslo, nedosáhlo vńak záporných hodnot, jako ve větńině evropských zemí, a polské hospodářství se tak nepropadlo do recese. Tento fakt byl zapříčiněn zejména velkou domácí poptávkou, která byla podpořena daňovými ńkrty, také celková velikost polského domácího trhu není nezanedbatelná. Ekonomiku v krizovém roce 2009 podpořil rovněž export, a to zejména proto, že jeho struktura je značně diverzifikovaná a je zaměřen do vyspělých zemí s velkou poptávkou (jako je např. Německo či Skandinávie). K růstu polského HDP během krize přispěly také investice veřejného sektoru, zaměřené na nejrůznějńí infrastrukturní projekty, nebo na výstavbu pro fotbalový ńampionát Euro 2012. Velkou roli na udržení kladné vývoje ekonomické aktivity hrály prostředky získané z evropských fondů. Na počátku roku 2013 bylo využito již 86 % těchto prostředků přidělených Polsku na rozpočtové období 2007–2013. Nezaměstnanost se v krizi zvýńila, ale stále se drží v přijatelných mezích. Polsko se stabilizovalo i po stránce politické, již druhé funkční období (od roku 2007) je u moci vláda Občanské platformy v čele s Donaldem Tuskem. Přitom jen od zhroucení komunistického režimu se vystřídalo v Polsku u moci 14 vlád. Finanční krize jako ve vńech zemích zasáhla polské veřejné finance, kdy se deficit (zejména jeho strukturální část, tj. ta, 49

která je ovlivněna vládní politikou) během dvou let zvýńil o téměř 5,5 procentního bodu z 1,9 % v roce 2007 na 7,4 % v roce 2009. V počátcích krize vláda vydala tzv. Plán stability a rozvoje, spíńe jako preventivní opatření, které mělo podpořit polskou ekonomiku v souvislosti s děním na světových trzích. S nižńí ekonomickou aktivitou se vńak začaly navyńovat vládní výdaje, mimo jiné i na tento Plán, později také na různá sociální opatření, zejména se zvyńující se nezaměstnaností. Logicky k tomu poklesly vládní příjmy, a to zejména z výběru daní, což podpořily i daňové úlevy pro jejich plátce přijaté v předkrizovém období. Na zhorńující se stav veřejných financí proto vláda od roku 2010 reagovala fiskální restrikcí, také z důvodu svého zájmu přijmout v Polsku co nejdříve euro a dostat se tak z procedury nadměrného schodku. Pro navýńení svých příjmů vláda například zvýńila sazby DPH, zruńila některé úlevy daňovým plátcům, zvýńila daň u tabáku či zavedla novou daň z těžby stříbra a mědi. Na straně výdajové zavedla pravidlo omezující jejích růst, zmrazila mzdy ve veřejném sektoru, nebo omezila některé sociální benefity. Provedla také poměrně kontroverzní změnu v příspěvcích do soukromých penzijních fondů, které jsou vypláceny ze státní pokladny a zvyńují úroveň veřejného deficitu i dluhu. Tento krok vńak například IMF hodnotil velmi negativně, jelikož mohl podkopat důvěru v polský důchodový systém. Postupně se podařilo vládě snížit své výdaje (a naopak zvýńit příjmy), snížit deficit pod hodnotu 3 % již v roce 2012 (jak si stanovila) se ale nepodařilo. Polská vláda prováděla fiskální restrikci v době, kdy větńina států prováděla pravý opak a zvyńovala své výdaje, aby tak stimulovala své ochlazující se ekonomiky. Některá důležitá přijatá opatření na fiskální straně vńak byla jen na omezenou dobu (viz omezení růstu výdajů, či zvýńení sazeb DPH). Veřejné finance stále nezískaly potřebnou stabilitu a dočasná opatření budou muset být nejspíń nahrazena trvalými. Během krize dońlo také na regulaci situace na finančních trzích, kdy NBP chtěla zajistit dostatek likvidity a stabilitu finančního sektoru. Proto byly vydány dva balíčky opatření – tzv. důvěry a regulační. Důvěru investorů v polskou ekonomiku se podařilo zachovat i díky přistoupení k nově zavedenému nástroji IMF – Flexible credit line, aniž by vláda musela využít tohoto úvěru. Finanční sektor se ukázal být dostatečně silným a nezpůsobil žádné potíže pro reálnou ekonomiku, i přes počáteční obavu z hypotečního trhu, jelikož jsou hypotéky v Polsku z více jak 2/3 denominovány v cizích měnách. Volně plovoucí kurz polské měny se i přes její značnou volatilitu v krizi osvědčil. Monetární politika vhodně reagovala na krizi, zejména změnami úrokových sazeb, účinný dozor NBP zaručil finančnímu trhu dostatečnou likviditu a stabilitu. 50

Polský úspěch posledních let nebyl založen na jednom konkrétním prvku, ale na kombinaci řady skutečností (a to větńinou „domácího“ charakteru), jako byl silný výkon polské ekonomiky v době před krizí, její zdravé základy a charakteristiky, či uvážená rozhodnutí politických představitelů. I přes to vńechno má Polsko stále jednu z nejnižńích ekonomických úrovní v EU. Evropské ekonomiky se vńak dosud zcela nezotavily z proběhnuvńí hospodářské krize a zdá se také, že tempo růstu polského HDP opět zpomalilo. Údaje Eurostatu předvídají na letońní rok růst tempa reálného HDP v Polsku na 1,3 %. Reaguje tak na pokles veřejných investic v rámci úspor polské vlády, ale také na celoevropský slabý ekonomický růst. Stále nejistá situace také negativně ovlivnila hlavní faktor polského růstu – poptávku. Spotřeba domácností zpomalila v důsledku zvyńující se nezaměstnanosti a poklesu reálných mezd. Výzvou pro vládu bude zachovat reformní tempo, polské hospodářství také nutně vyžaduje dalńí strukturální reformy, zlepńení podnikatelského prostředí, inovace nebo více investic do vědy a výzkumu.

51

Seznam použitých zdrojů BALCEROWICZ, Ewa. The Impact of Poland’s EU Accession on its Economy [online]. Warszaw: Center for Social and Economic Research, 2007 [cit. 2013-12-09]. Studies & Analyses CASE, 335. ISSN 1506-1701. Dostupné z: http://www.case-research.eu/ sites/default/files/publications/13286555_sa335_0.pdf. BELKA, Marek. Poučení z polské transformace. In: Finance a úvěr [online]. Praha: 2001, roč. 51, č. 4, s. 217-234 [cit. 2013-12-09]. Dostupné z: http://journal.fsv.cuni.cz/storage/ 285_004_217_233.pdf. BENECKI, R., J. HÖLSCHER a M. JARMUZEK. Fiscal Transparency and Policy Rules in Poland [online]. Warsaw: Center for Social and Economic Research, 2006 [cit. 2013-12-09]. Studies & Analyses CASE, 327. ISSN 1506-1701. Dostupné z: https://iweb.cerge-ei.cz/ pdf/gdn/RRCV_77_paper_01.pdf. BUCKLEY, Neil. Poland: Europe’s best performer has little room for fiscal stimulus. Financial Times [online]. 2013 [cit. 2013-12-10]. Dostupné z: http://www.ft.com/ intl/cms/s/0/fcb0e3b6-b703-11e2-a249-00144feabdc0.html#axzz2n4PhP8iI. CIA. The World Factbook: Poland. Cia.gov [online]. 2013, 12. 11. 2013 [cit. 2013-12-09]. Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/pl.html. CIENSKI, Jan. Poland opens way to euro referendum. Financial Times [online]. 2013 [cit. 2013-12-10].

Dostupné

z:

http://www.ft.com/intl/cms/s/0/d1ea63fc-9636-11e2-9ab2-

00144feabdc0.html#axzz2lgzB3gSN. CZECH TRADE. Legislativa, Právo: Politiky EU. BusinessInfo.cz [online]. 2013 [cit. 201312-10]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/fiskalni-pakt-smlouva-o-stabilitekoordinaci-a-sprave-v-hospodarske-a-menove-unii-31268.html. CHWALBA, Andrzej. Polsko 1989 - 2008. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2009. ISBN 978-80-7325-185-7. 52

EUROPEAN CENTRAL BANK (ECB). Convergence Report: May 2012 [online]. 2012 [cit. 2013-12-10]. Dostupné z: http://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/conrep/cr201205en.pdf. EUROPEAN

COMMISSION.

Directorate-General

for

Economic

and

Financial

Affairs. Country study: Growth and competitiveness in the Polish economy: the road to real convergence [online]. Brussels: European Commission, 2006 [cit. 2013-12-09]. ISSN 17253209. Dostupné z: http://ec.europa.eu/economy_finance/publications/publication7536_en.pdf. EUROSTAT. Statistics. European Commision [online]. 2013 [cit. 2013-12-10]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/statistics/themes. FINCENTRUM. Fiskální pravidla v zemích střední a východní Evropy – rozpočtově politický masochismus nebo nezbytná sanace?. Investujeme.cz [online]. 2013 [cit. 2013-12-10]. Dostupné

z:

http://www.investujeme.cz/fiskalni-pravidla-v-zemich-stredni-a-vychodni-

evropy-undefined-rozpoctove-politicky-masochismus-nebo-nezbytna-sanace/. GŁÓWNY URZĄD STATYSTYCZNY (GUS). Poland macroeconomic indicators. Stat.gov.pl [online].

2013

[cit.

2013-12-10].

Dostupné

z:

http://www.stat.gov.pl./

gus/wskazniki_makroekon_ENG_HTML.htm. INTERNATIONAL MONETARY FUND (IMF). IMF Executive Board Approves US$20.58 Billion Arrangement for Poland Under the Flexible Credit Line. Imf.org [online]. 2009 [cit. 2013-12-10]. Dostupné z: http://www.imf.org/external/np/sec/pr/2009/pr09153.htm. INTERNATIONAL MONETARY FUND (IMF). IMF Executive Board Approves US$20.43 Billion Arrangement for Poland Under the Flexible Credit Line. Imf.org [online]. 2010 [cit. 2013-12-10]. Dostupné z: http://www.imf.org/external/np/sec/pr/2010/pr10276.htm. INTERNATIONAL MONETARY FUND (IMF). IMF Executive Board Approves New TwoYear US$30 Billion Flexible Credit Line Arrangement for Poland. Imf.org [online]. 2011 [cit. 2013-12-10]. Dostupné z: http://www.imf.org/external/np/sec/pr/2011/pr1115.htm.

53

INTERNATIONAL MONETARY FUND (IMF). Poland Renews IMF Credit Line for $33.8 Billion. Imf.org [online]. 2013 [cit. 2013-12-10]. Dostupné z: http://www.imf.org/external/ pubs/ft/survey/so/2013/car011813a.htm. INTERNATIONAL MONETARY FUND (IMF). Republic of Poland: 2009 Article IV Consultation – Staff Report [online]. 2009 [cit. 2013-12-10]. IMF Country Report, 09/266. Dostupné z: http://www.imf.org/external/pubs/ft/scr/2009/cr09266.pdf. INTERNATIONAL MONETARY FUND (IMF). Republic of Poland: 2010 Article IV Consultation – Staff Report [online]. 2010 [cit. 2013-12-10]. IMF Country Report, 10/118. Dostupné z: http://www.imf.org/external/pubs/ft/scr/2010/cr10118.pdf. INTERNATIONAL MONETARY FUND (IMF). Republic of Poland: 2013 Article IV Consultation – Staff Report [online]. 2013 [cit. 2013-12-10]. IMF Country Report, 13/219. Dostupné z: http://www.imf.org/external/pubs/ft/scr/2013/cr13219.pdf JASTRZĘBSKA, Maria. The Impact of Fiscal Instability in Poland on Economic Activity in the Period of Worldwide Financial Crisis [online]. 2009 [cit. 2013-12-09]. Case study. Dostupné z: http://www.ism.lt/mmrc/2009/T_Maria%20Jastrzebska.pdf. KRAJEWSKI, Stefan a Anna KRAJEWSKA. Fiscal Policy in Poland in the Times of Crisis Origins and Consequences. In: Comparative Economic Research [online]. 2011, roč. 14, č. 2, s. 79-100 [cit. 2013-12-10]. doi: 10.2478/v10103-011-0012-4. KRYŃSKA, Elżbieta. Analysis of the „Stability and Development Plan – strengthening the Polish economy in the time of the world financial crisis” [online]. 2009 [cit. 2013-12-10]. Dostupné

z:

http://www.eu-employment-observatory.net/resources/reports/Poland-

StabilityAndDevptPlan.pdf. KUNDERA, Jaroslaw. Poland in the European Union: from dynamic to slow economic growth. In: KUNDERA, Jaroslaw. Globalization, European Integration and Economic Crisis [online]. Wroclaw: Uniwersytet Wrocławski, 2011, s. 455-479 [cit. 2013-12-09]. Prace Naukowe Wydziału Prawa, Administracji i Ekonomii Uniwersytetu Wrocławskiego, 9. ISBN 978-83-61370-32-1. Dostupné z: http://www.bibliotekacyfrowa.pl/Content/35525/022.pdf. 54

LEHMANN, Hartmut. The Polish Growth Miracle: Outcome of Persistent Reform Efforts [online]. 2012 [cit. 2013-12-09]. IZA Policy Paper, 40. Dostupné z: http://ftp.iza.org/ pp40.pdf. MATKOWSKI, Zbigniew. Wpływ kryzysu globalnego na ogólną kondycję polskiej gospodarki [online]. 2009 [cit. 2013-12-09]. Dostupné z: http://akson.sgh.waw.pl/~zme2/ konw14.pdf. MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Výkladový slovníček. Zavedení eura v ČR [online]. 2010 [cit.

2013-12-10].

Dostupné

z:

http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/

vyklad_slovnik.html?PG=P. MINISTRY OF ECONOMY. Analyses and forecasting department. A study of Poland's economic performance in 2007 [online]. Warsaw: 2008 [cit. 2013-12-09]. Dostupné z: http://www.mg.gov.pl/NR/rdonlyres/79EAA081-13A4-4FF9-BDBA-49BB45A188A2/ 43080/4q2007eng.pdf. MINISTRY OF ECONOMY. Analyses and forecasting department. A study of Poland's economic performance in 2008 [online]. Warsaw: 2009 a [cit. 2013-12-09]. Dostupné z: http://www.mg.gov.pl/NR/rdonlyres/79EAA081-13A4-4FF9-BDBA-49BB45A188A2/ 52046/4q2008_eng.pdf. MINISTRY OF ECONOMY. Analyses and forecasting department. A study of Poland's economic performance in 2009 [online]. Warsaw: 2010 a [cit. 2013-12-09]. Dostupné z: http://www.mg.gov.pl/files/upload/9142/4q2009_eng_AP.pdf. MINISTRY OF ECONOMY. Analyses and forecasting department. A study of Poland's economic performance in 2010 [online]. Warsaw: 2011 a [cit. 2013-12-09]. Dostupné z: http://www.mg.gov.pl/files/upload/9142/4q2010_eng_ostat.pdf MINISTRY OF ECONOMY. Analyses and forecasting department. A study of Poland's economic performance in 2012 [online]. Warsaw: 2013 [cit. 2013-12-09]. Dostupné z: http://www.mg.gov.pl/files/upload/9142/Analiza_syt_gosp_Polski_2012_ang.pdf.

55

MINISTRY OF ECONOMY. Analyses and forecasting department. Poland 2009: Report Economy [online]. Warsaw: 2009 b [cit. 2013-12-09]. ISSN 1643-2681. Dostupné z: http://www.mg.gov.pl/NR/rdonlyres/79EAA081-13A4-4FF9-BDBA-49BB45A188A2/ 57490/RoG090924_en.pdf. MINISTRY OF ECONOMY. Analyses and forecasting department. Poland 2006: Report Economy [online]. Warsaw: 2006 [cit. 2013-12-09]. ISSN 1643-2681. Dostupné z: http://www.mg.gov.pl/NR/rdonlyres/79EAA081-13A4-4FF9-BDBA-49BB45A188A2/26762/ raportostaniegospodarki_eng.pdf. MINISTRY OF ECONOMY. Analyses and forecasting department. Poland 2010: Report Economy [online]. Warsaw: 2010 b [cit. 2013-12-09]. ISSN 1643-2681. Dostupné z: http://www.mg.gov.pl/files/upload/9142/RoG100909eng.pdf. MINISTRY OF ECONOMY. Analyses and forecasting department. Poland 2011: Report Economy [online]. Warsaw: 2011 b [cit. 2013-12-09]. ISSN 1643-2681. Dostupné z: http://www.mg.gov.pl/files/upload/9142/RoG%202011%20ENG.pdf MINISTRY OF ECONOMY. Analyses and forecasting department. Poland 2012: Report Economy [online]. Warsaw: 2012 [cit. 2013-12-09]. ISSN 1643-2681. Dostupné z: http://www.mg.gov.pl/files/upload/9142/RoG_20121019_MG_eng_popr.pdf. MINISTRY OF FINANCE. Convergence programme 2008 [online]. 2008 a [cit. 2013-1210].

Dostupné

z:

http://www.mf.gov.pl/documents/764034/1010438/

The+Convergence+Programme+-+2008+update. MINISTRY OF FINANCE. Convergence programme 2009 [online]. 2009 a [cit. 2013-1210].

Dostupné

z:

http://www.mf.gov.pl/documents/764034/1010438/

The+Convergence+Programme+-+2009+update. MINISTRY OF FINANCE. Convergence programme 2011 [online]. 2011 [cit. 2013-12-10]. Dostupné

z:

http://www.mf.gov.pl/documents/764034/1010438/

The+Convergence+Programme+-+2011.

56

MINISTRY OF FINANCE. Convergence programme 2012 [online]. 2012 [cit. 2013-12-10]. Dostupné

z:

http://www.mf.gov.pl/documents/764034/1010438/

The+Convergence+Programme+-+2012. MINISTRY OF FINANCE. Public Finance Reform − Polish Experience. In: KASTROP, Christian a Servaas DEROOSE. The quality of public finances: findings of the Economic Policy

Committee-Working

Group

(2004-2007).

Brussels:

European

Commission,

Directorate-General for Economic and Financial Affairs, 2008 b. ISBN 9789279083716. MINISTRY OF FINANCE. Stability and Development Plan: Reinforcing the Polish economy in the face of the global financial crisis [online]. 2009 b [cit. 2013-12-10]. Dostupné z: http://www.archbip.mf.gov.pl/bip/_files_/aktualnoci/2009/stability_and_development_plan.p df. MINISTRY OF FOREIGN AFFAIRS. Economic and Social Impact of Poland’s EU membership, accounting for the impact of enlargement on the EU-15 (1 May 2004 – 1 May 2012): - key conclusions on the 8th anniversary of Poland’s EU membership. In: PolandEU.gov.pl [online]. 2012 [cit. 2013-12-09]. Dostupné z: http://polskawue.gov.pl /files/polska_w_ue/czlonkostwo_polski_w_ue/Historia/WERSJA_ANGIELSKA_8years.pdf MINISTRY OF FOREIGN AFFAIRS. Office of the Committee for European Integration. 4 years of Poland’s membership in the UE: Analysis of social and economic benefits and costs. In: Msz.gov.pl [online]. 2008 [cit. 2013-12-09]. ISBN 978-83-7567-023-3. Dostupné z: http://www.msz.gov.pl/resource/11ce765c-027d-45bc-8947-e01e2811d120:JCR. NARODOWY BANK POLSKI (NBP). Monetary Policy Instruments. Nbp.pl [online]. ©1998-2013 [cit. 2013-12-09]. Dostupné z: http://www.nbp.pl/homen.aspx?f=/en/onbp/ informacje/polityka_pieniezna.html. NARODOWY BANK POLSKI (NBP). Polska wobec swiatowego kryzysu gospodarczego 2009 [online]. 2009 [cit. 2013-12-10]. Dostupné z: http://www.scribd.com/doc/22131165/ Polska-Wobec-Swiatowego-Kryzysu-Gospodarczego-2009.

57

OECD. OECD Economic Surveys: Poland 2006. OECD Publishing, 2006. doi: 10.1787/ eco_surveys-pol-2006-en. OECD. OECD Economic Surveys: Poland 2010. OECD Publishing, 2010. doi: 10.1787/ eco_surveys-pol-2010-en. OECD. OECD Economic Surveys: Poland 2012 Overview [online]. 2012 [cit. 2013-12-09]. Dostupné z: http://www.oecd.org/eco/49971872.pdf. RAE, Gavin. Austerity Policies in Europe: The Case of Poland [online]. Berlin: FriedrichEbert-Stiftung, 2012 [cit. 2013-12-10]. Dostupné z: http://library.fes.de/pdf-files/id-moe/ 09289.pdf. REICHARDT, Adam. Poland and the Global Economic Crisis: Observations and Reflections in the Public Sector. Journal of Finance and Management in Public Services [online]. 2011, roč. 10/1, s. 38-48. [cit. 2013-12-09]. Dostupné z: http://www.cipfa.org/-/media/files/ policy%20and%20guidance/the%20journal%20of%20finance%20and%20management%20in %20public%20services/vol%2010%20number%201/adam_reichard.pdf. SIENKIEWICZ, Mariusz Wiktor. Public Finance in Poland in the Process of European Union Integration [online]. World Journal of Social Sciences, 2012 [cit. 2013-12-10]. Dostupné z: http://wbiaus.org/6.%20Mariusz.pdf. THE ECONOMIST. Don't forget Poland. The Economist [online]. London: Economist Newspaper Ltd, 2012 [cit. 2013-12-10]. Dostupné z: http://www.economist.com/blogs/ freeexchange/2012/12/learning-abroad. THE ECONOMIST INTELLIGENCE UNIT (EIU). Country Profile. Poland. London: 2004, s. 24-34. ISSN 02695219. VINTROVÁ, Růžena. Dopady recese na ekonomickou pozici a konkurenceschopnost zemí EU-5. Ekonomické listy. Praha: Centrum ekonomických studií Vysoké ńkoly ekonomie a managementu, 2010, roč. 1, č. 5, s. 3-13. ISSN 1804-4166.

58

WOZNIAK, Przemyslaw. Economic and Political Challenges of Acceding to the Euro area in the post- Lehman Brothers’ World: Country Report Poland [online]. Sofia: Open Society Institute,

2009

[cit.

2013-12-10].

Dostupné

PolandReport.pdf.

59

z:

http://eupi.osi.bg/fce/001/0066/files/

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Platební bilance v milionech eur v letech 2002-2007

18

Tabulka č. 2: Tempo růstu exportů a importů (%) v letech 2001–2011

19

Tabulka č. 3: Vývoj veřejného dluhu a deficitu v letech 2001-2007 (% HDP)

24

Tabulka č. 4: Běžný účet platební bilance a příliv FDI (% HDP) 2006-2012

29

Tabulka č. 5: Vývoj míry nezaměstnanosti (%) v letech 2008-2012

30

Tabulka č. 6: Plán stability a rozvoje

32

Tabulka č. 7: Míra inflace HICP (%) v letech 2008-2012

33

Tabulka č. 8: Vývoj veřejného dluhu a deficitu v letech 2006-2012 (%HDP)

38

Tabulka č. 9: Podíl vládních příjmů a výdajů (%HDP)

39

Seznam grafů Graf č. 1: Tempo růstu reálného HDP (%) v letech 2001–2007

16

Graf č. 2: Vývoj míry nezaměstnanosti (%) v letech 2001–2007

20

Graf č. 3: Míra inflace HICP (%) v letech 2001-2007

22

Graf č. 4: Reálný růst HDP (%) v letech 2008 – 2012 v Polsku a zemích EU-27

27

Graf č. 5: Složení HDP v letech 2007–2009

28

Graf č. 6: Vývoj úrokových měr NBP v letech 2001-2012

34

Graf č. 7: Nominální směnný kurz zlotého vůči dolaru a euru v letech 2000-2012

35

60

Seznam zkratek EU

Evropská unie

EU-15

Prvních 15 členů Evropské unie (před východním rozńířením)

EU-27

27 vńech členských států EU (před rozńířením o Chorvatsko)

ECB

Evropská centrální banka

ERM

Evropský mechanismus směnných kurzů

FCL

Flexible credit line

FUS

Fundusz Ubezpieczeń Społecznych (Fond sociálního pojińtění)

GUS

Główny Urząd Statystyczny (Polský statistický úřad)

HICP

Harmonizovaný index spotřebitelských cen

IMF

Mezinárodní měnový fond

KRUS

Kasa Rolniczego Ubezpieczenia Społecznego (Fond sociálního zabezpečení zemědělců)

NBP

Narodowy bank Polski (Polská národní banka)

OECD

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj

RPP

Rada Polityki Pieniężnej (Výbor pro měnovou politiku)

61