Hospitace, hodnocení pracovníků a jejich výkonů
Kateřina Holčáková
Seminární práce z předmětu Školní management 2015
1 Vymezení pojmu hospitace
Hospitace dle Pedagogické encyklopedie z r. 1938 znamená návštěvu ve vyučovací hodině. Hospitace pochází z latinského slova „Hospito“, což v překladu znamená „jsem na návštěvě.“1 Cílem je poznání pedagogické situace ve výchovně vzdělávacím procesu. Je to forma získávání informací o práci, o jejich metodách, organizaci a pracovních výsledcích u jednotlivých učitelů z hlediska získávání zkušenosti hospitujícím nebo z hlediska potřeb pedagogického řízení školní výchovně vzdělávací práce.2 Součástí řídícího procesu je kontrola. Je zapotřebí kontrolovat průběh její činností, které mají být vykonány. Hlavní funkcí hospitace je kvalita a přijímáme opatření v případě, že v činnosti dochází k významným odchylkám. Hospitace patří k součástí personální práce, která umožňuje poznání pracovníků. Je zapotřebí poskytnout podklady pro jejich hodnocení, také dává prostor pro osobní setkání vedoucího s podřízeným pracovníkem. Jak uvádí Culková ve své Bakalářské práci3 Otázkou zůstává, je-li hospitace vnímána jako návštěva či setkání dvou pedagogů, či je pouze aktem kontroly, nebo vyjádřením nedůvěry v kvalitu práce učitele a dokázat důležitost a přínos hospitace a váhu pohospitačního pohovoru.
1
www.miller.wz.cz/diops/13.doc [online] [cit. 2015-12-16].
2
www.miller.wz.cz/diops/13.doc [online] [cit. 2015-12-16].
3
Hospitace a její funkce. Brno, 2008. Bakalářská práce. Masarykova univerzita v Brně. Vedoucí práce PaedDr.
Jan Šťáva, CSc.
1.1 Školský zákon Školský zákon samotný hospitace přímo neukládá, ale § 8 a 9 vyhlášky č.15/2005 Sb § 12 zákona č. 561/2004 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy, s hospitací souvisí.4
1.2 Cíl hospitace Cílem je poznání pedagogické situace ve výchovně vzdělávacím procesu. Je to forma získávání informací o práci, o jejich metodách, organizaci a pracovních výsledcích u jednotlivých učitelů z hlediska získávání zkušenosti hospitujícím nebo z hlediska potřeb pedagogického řízení školní výchovně vzdělávací práce.5
2 Hospitace ve výuce Důležitým prostředkem ke zkvalitnění výchovně vzdělávacího procesu jsou hospitace. Mají sloužit především samotnému učiteli k ověření správnosti, účelnosti a přiměřenosti jeho výukových činností. Jsou však také součástí systému pedagogického řízení.
2.1
Etapy hospitační činnosti 2.1.1 Přípravná část
Zahrnuje studium pedagogické dokumentace, včetně rozpisu tematického plánu. Nejlépe v předhospitačním pohovoru s učitelem, jak v přípravě na výuku:
Formuloval cíle výuky
Jak provedl výběr učiva a stanovil jeho strukturu pro výklad
Zda zvolené prostředky výuky odpovídají požadavkům cílů výuky.
4
http://www.msmt.cz/dokumenty/novy-skolsky-zakon. [cit. 2015-12-22].
5
www.miller.wz.cz/diops/13.doc [online]. [cit. 2015-12-16].
Je také potřebné, aby ředitel (př. jiný hospitující) prostudoval předchozí záznamy z hospitací, aby mohl sledovat změny, ke kterým u hospitovaného učitele došlo.
2.1.2 Hospitační pozorování ve výuce Může být podle obsahového zaměření monotematické (zaměřené na dílčí jevy ve výuce – např. na pozorování, zda a jak učitel motivuje žáky pro studium). Komplexní hospitace naopak usiluje o postižení uceleného obrazu vyučovacího procesu. Komplexní hospitace jsou náročné na postřeh a zkušenosti hospitujících. Vzhledem ke složitosti podmínek vyučování byla stanovena kritéria pro hodnocení vyučovacích jednotek v teoretickém a praktickém vyučování. Tato kritéria jsou součástí přílohy. Jak uvádí Ouroda (2000) provedeme-li jejich zobecnění, lze uvést, že vycházejí z hodnocení: Činnosti učitele ve výuce Chování, činností a materiálního vybavení žáků Podmínek na pracovišti pro výuku žáků A) Činnosti učitele Je posuzována se zřetelem na výsledky vzdělávací a výchovné. Posuzována je jeho stránka osobnostní (nonverbální komunikace, styl řízení výuky, reakce na chování žáků, takt, výraznost projevu apod.) Odborná stránka učitele se projevuje ve správnosti a jistotě při interpretaci učiva, v jeho logické struktuře, v odlišení podstatných a nepodstatných informací. Didaktikou stránku v činnosti učitele můžeme hodnotit podle způsobu organizace a řízení práce žáků a podle optimalizace podmínek pro jejich práci. Výukovou jednotkou pro tyto potřeby můžeme rozdělit na 2 části: a) Výkladovou část – ve které se hodnotí sdělení a zdůvodnění cílů výuky žákům a správnost výběru a interpretace učiva. K těmto dvěma základním kritériím – učivu a cílům, se řadí hodnocení volby a využití prostředků plnění cílů výuky. Pak je při hospitacích zjišťováno, zda učivu a cílům výuky odpovídaly použité metody výuky, organizační forma vyučování, použité učební pomůcky, zda byly splněné i výchovné záměry výuky a jak byly dodrženy didaktické principy.
b) Konkrétně hodnotící část – ve které jsou v podstatě splněné dva základní úkoly a to aplikace vědomostí a kontrola ověřování splnění cílů výuky. Při hodnocení činnosti učitele v této části je rozhodující odpověď na otázky: „Byly otázky a úkoly zadané žákům v souladu s cíli výuky?“ „Uvědomil si učitel, do jaké míry byly cíle výuky splněné?“ Odpověď na druhou otázku lze zjistit při opakování v závěru vyučovací jednotky a zejména při hodnocení výsledků vyučovací jednotky. Následně pak při pohospitačním pohovoru.
B) Chování a činnost žáků Hodnotí se zejména uvědomělá kázeň a aktivita žáků jako výsledky jejich motivace. Dále pak získané vědomosti a dovednosti jako kritérium splnění cílů výuky. C) Podmínky na pracovišti pro splnění cílů výuky Sociální podmínky jsou dané vztahem mezi učiteli a žáky, mezi žáky navzájem. Jejich stav se odráží zejména v chování, ale i činnosti žáků při výuce. Materiální (hygienické) podmínky ve třídě se posuzují podle pořádku ve třídě, připravenosti pomůcek pro výuku, podle vhodnosti osvětlení, teploty vzduchu, optimalizace podmínek pro vnímání podnětů v průběhu výuky.
2.1.3 Posthospitační pohovor a opatření hospitace Ouroda (2000) uvádí, že rozbor hospitace je velmi náročnou činností, která výrazně ovlivňuje její výsledný efekt. Proto je důležité, aby se hospitující na rozbor zodpovědně připravil. Je nutno prostudovat hospitační záznam, vyhodnotit získané poznatky, připravit a zformulovat si návrh na závěr. Při komplexní hospitaci je dobré tuto část hospitace uskutečnit co nejdříve. Právě v této části hospitace je potřebné, aby hospitující byl maximálně objektivní, spíše vyžadoval zdůvodnění hospitovaného o postupech, které se mu zdály být problematické, ale i u neadekvátních výsledků výuky. Nejlepší cestou je, když je hospitovaný vybízen
k sebehodnocení. Tam se ukáže, zda si je vědomý toho, do jaké míry byly výukové cíle splněné. Pokud jsme poznali význam hospitací, nabízí se otázky „Jak často u učitelů hospitovat?“ Odpověď není jednoznačná – tak často, abychom získali objektivní a dostatečný přehled o pedagogické práci učitele. Z toho lze usoudit, že v plánu hospitací vedení školy budou častěji hospitace u začínajících a mladých učitelů a u učitelů, jejichž práce nevykazuje žádoucí úspěchy.6
6
Hospitace a její funkce. Brno, 2008. Bakalářská práce. Masarykova univerzita v Brně. Vedoucí práce PaedDr.
Jan Šťáva, CSc.
3 Závěr a zhodnocení hospitace Důležitým cílem hospitační činnosti je pozorování průběhu hodiny, činnosti učitele, reakcí žáků. Z toho pak můžeme posoudit, zda tato činnost odpovídá představám vedení školy a především, zda v průběhu hodiny dochází k očekávanému rozvoji klíčových kompetence u žáků. Hospitace jako samotná personální činnost je zaměřena především na motivaci pedagogických pracovníků. Bohužel významným signálem motivace by měl být fakt, že více než 20 % pracovníků se necítí být motivováno k podání kvalitního výkonu.7 Při samotné hospitace, chceme zjistit, nakolik objektivní tvrzení např. inspekce je, že pedagogičtí pracovníci mají nějaké rezervy v přímé práci se žáky či se vychází z celoročního plánu práce, kde byly formulovány požadavky na práci učitelů. Hospitace je pro některé pedagogické pracovníky velmi nepříjemnou záležitostí, zejména pro začínající učitele. Zkušenější učitelé si nepřejí, aby jim byla hospitace ohlašována, kdež to pro začínající učitele je příprava na kvalitní hospitační hodinu poněkud stresující. Domnívám se, že by bylo z pozice ředitele škol, aby dostatečně formulovali cíle hospitace a veškeré náležitosti s tím spojených. Přeci jenom samotná hospitace se dotýká nejniternějších stránek učitelovy osobnosti. Navíc vyučující by měl být přesvědčen o smysluplnosti hospitační činnosti, a to především ve vztahu ke svému rozvoji jako prostředku k zabránění jejich vyhasínání.
7
Personální práce ředitele střední odborné školy. Brno, 2011. Bakalářská práce. Mendelova univerzita v Brně. Vedoucí práce Ing. Marie Horáčková.
4 Literatura ČADILEK, M. Didaktika praktického vyučovaní. I. Brno: Masarykova univerzita, 2001. 125 s. ZÁKON č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2008, částka 103, s. 4826-4904. Dostupný také z WWW: http://www.msmt.cz/dokumenty/skolsky-zakon FALTYSEK, P. Hospitace v práci ředitele školy. Novy Bydžov: ATRE, 1997. 42 s.
Hospitace a její funkce. Brno, 2008. Bakalářská práce. Masarykova univerzita v
Brně. Vedoucí práce PaedDr. Jan Šťáva, CSc.
CHLUP, O., UHER J., KUBÁLEK J. Pedagogická encyklopedie. Praha, 1938. 640 s.
KOLAŘ, Z., ŠIKULOVA, R. Hodnoceni žáků. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, s., 2005. 160 s. ISBN 80-247-0885 -X.
LOVEČEK A. ČADILEK, M. Didaktika odborných předmětů. Brno: Masarykova universita, 2001. 12 s.
OURODA S. Oborová didaktika, MZLU Brno, 2000, ISBN 80-7157-477-5.
Personální práce ředitele střední odborné školy. Brno, 2011. Bakalářská práce. Mendelova univerzita v Brně. Vedoucí práce Ing. Marie Horáčková.
RYS, S. Hospitace v pedagogické praxi. Praha: Statni pedagogické nakladatelství, 1975. www.miller.wz.cz/diops/13.doc [online]. www.miller.wz.cz/diops/13.doc
[cit.
2015-12-16].
Dostupné
z:
