Horizon evropský program podpory výzkumu a inovací. Radoslav Delina a kolektiv

Horizon 2020 evropský program podpory výzkumu a inovací Radoslav Delina a kolektiv

Horizon 2020 evropský program podpory výzkumu a inovací Radoslav Delina a kolektiv

1. vydání, 2014

Ing. Jan Březina poslanec Evropského parlamentu člen skupiny ELS – člen výboru pro průmysl, výzkum a energetiku – delegát pro vztahy se zeměmi jihovýchodní Evropy – náhradník ve výboru pro regionální rozvoj a delegace ve výborech proparlamentní spolupráci EU - Arménie, EU - Ázerbájdžán a EU Gruzie Česká republika Kancelář poslance Evropského parlamentu Jeremenkova 42, CZ-77900 Olomouc tel.: +420 587 432 011 fax: +420 587 332 231 e-mail: brezina@ janbrezina.cz www.janbrezina.cz

Bruxelles Parlement européen Bât. Altiero Spinelli, 03F361 60, rue Wiertz / Wiertzstraat 60 B-1047 Bruxelles/Brussel

Strasbourg Parlement européen Bât. Louise Weiss, T09002 1, avenue du Président Robert Schuman CS 91024, F-67070 Strasbourg Cedex

„S mnohem širší účastí a významným posunem směrem k inovacím H2020 pomůže vydláždit cestu k ekonomickému oživení v Evropě a bude dlouhodobým motorem pro vytváření pracovních míst a růstu.“ Maria Da Graça Carvalho poslankyně Evropského parlamentu

„Pravidla účasti na programu Horizon 2020 přinesou podstatné zlepšení pro účastníky – zkrácení doby přidělení grantu na osm měsíců a snížení administrativní zátěže.“ Christian Ehler poslanec Evropského parlamentu

5

Vážení čtenáři, jako poslanec Evropského parlamentu za  Evropskou lidovou stranu (EPP) od roku 2004 do roku 2014 jsem ve výboru ITRE (kompetence pro průmysl, výzkum a energetiku) měl možnost podílet se na formování dvou klíčových programů financování vědy výzkumu a  inovací. Jednalo se o  7. Rámcový program pro vědu a výzkum (7. RP) v minulém programovacím období a o program, který se nyní rozbíhá, tj. Horizon 2020 (H2020) pro příštích 7 let. Je nutno zdůraznit, že EPP jako nejsilnější frakce v Evropském parlamentu vždy zdůrazňovala klíčový význam vědy, výzkumu a  inovací. Z  jejího středu byli i  dva zpravodajové pro legislativní návrhy programu H2020. Prvním je Christian Ehler (Zpráva o pravidlech účasti v H2020) a druhým je Maria Da Graça Carvalho (Zpráva pro zvláštní program provádění H2020). Další z nás byli stínovými zpravodaji pro různé části programu H2020. Nad přípravou tohoto programu jsme v příslušném výboru strávili několik let. Má domovská politická frakce vždy zdůrazňovala nutnost rozvoje Evropského výzkumného prostoru (ERA). V České republice i ve všech dalších tzv. „nových“ členských zemích nebyla míra účasti v 7. RP dostatečná. Je to způsobeno celým komplexem příčin, z nichž často udávaným důvodem je složitost struktury těchto programů a administrativní zátěž. Tato publikace má alespoň v základních rysech popsat H2020, jeho strategické souvislosti a implementační systém včetně popisu druhů dokumentů. Chtěl bych tímto způsobem přispět k objasnění základních struktur a pojmů pro naši výzkumnou veřejnost a především pro ty, kteří budou stát před problémem, jak uspět v programu H2020. Možná, že někoho překvapí, že jsem oslovil slovenský autorský kolektiv v čele s doc. Radoslavem Delinou. Měl jsem k tomu dva hlavní důvody. Tím prvním je fakt, že příručku vydávám s přispěním mé politické frakce v  Evropském parlamentu, takže jsem z  důvodu neutrality neoslovil domácí renomované instituce, např. Technologické centrum Akademie věd, i když v závěrečné části na něj odkazuji. Druhým důvodem je to, že u slovenských kolegů na různých úrovních jsem našel kromě potřebné kvalifikace i  nadšení pro věc a  ochotu se o  znalosti v  dané oblasti podělit. Problémy s účastí v evropských programech pro vědu a výzkum mají obě země podobné. Vzhledem k  tomu, že lze očekávat úbytek zdrojů pro vědu a  výzkum ze strukturálních fondů po roce 2020, mělo by být celospolečenským zájmem zvládnutí orientace v H2020, protože se jedná o globálně největší program financující vědu výzkum a inovace. Byli bychom úspěšnější, kdybychom se naučili spolupracovat a  více sdílet informace. Tato příručka je malým pokusem v tomto směru.

6

Jan Březina

Informace prO čtenáře Příručka Horizon 2020 – Evropský program podpory výzkumu a inovací představuje nový program Evropské komise na podporu výzkumu, vývoje a inovací v Evropské unii. V rámci informací, které jsou uvedeny v příručce, jsme postupovali v souladu s oficiálními zdroji Evropské komise aktuálními v době tvorby příručky. Pro lepší orientaci čtenáře jsme v některých částech ponechali původní anglické pojmy, které jsou těžko přeložitelné do češtiny. Naším cílem je, aby neztratily svůj původní význam a aby si čtenář osvojil zejména ty pojmy, s nimiž se může setkat při práci s oficiálními materiály při tvorbě projektových záměrů, případně při studiu dalších oficiálních materiálů EK v anglickém jazyce. Je třeba upozornit na to, že v příručce uvádíme popisy podporovaných oblastí v jednotlivých pilířích, jež jsou aktuální pouze pro pracovní program v prvním období 2014 až 2015, jak je to vysvětleno ve druhé kapitole. V některých případech se mohou oblasti pro následující pracovní programy výrazněji měnit, proto je nutné nové programy pro další roky sledovat a nastudovat. V některých případech uvádíme i příklady výzev pro toto první období, aby výzkumníci, kteří s Horizon 2020 začínají, měli lepší představu o podobě konkrétních výzev. Uváděné rozpočty jsou přepočítané v současných cenách. Při charakteristice projektů a typů aktivit jsou uváděny parametry s hodnotami, jež jsou obvyklé a nejčastější. To však neznamená, že jsou striktně dány a nemohou být ve zvláštních případech odlišné. Např. délka a rozpočty projektů nejsou výslovně v H2020 závazně dány nebo omezeny, ale jsou pouze doporučeny. Musí se totiž odvíjet od typu, náročnosti a rozsáhlosti projektu. Informace pro malé a střední podniky prezentujeme v samostatné kapitole souhrnně, i když se mohou některé dílčí údaje objevit i v jiných částech příručky. Autorům šlo totiž o to, aby tato část příručky poskytovala ucelený soubor poznatků pro specifickou skupinu malých a středních podniků zajímajících se o možnosti zapojení se do inovačních a výzkumných aktivit v H2020. Při popisu možností, které otevírá H2020 pro účast všech aktérů jsme zvolili způsob výkladu vycházející z praktických charakteristik účasti v programu H2020, vedoucí ke konkrétním oblastem zaměření výzkumných aktivit. Proto detailní popis struktury programu H2020 určené k realizaci jeho hlavních cílů uvádíme až v kapitole 2.10 a dalších oddílech.

Radoslav Delina

7

Autoři jednotlivých kapitol Radoslav Delina

kapitola 1 až 5, 7

Daniel Straka

kapitola 1 až 5, 7–8

Ivan Filus

kapitola 6

Martin Dujčák

kapitola 3, 7

Jana Červeňáková

kapitola 1, 2, 7

Kamil Katrenič

kapitola 2, 4, 5

9

O hlavních autorech Radoslav Delina je docentem na Ekonomické fakultě Technické univerzity v Košicích. Je zástupcem ČR v EU RTD Evaluation Network pod DG Research and Innovation a také člen pracovní skupiny pro Model Grant Agreement v Horizon 2020. Věnuje se hlavně výzkumům v oblasti Digitální společnosti a  vlivu informačních a  komunikačních technologií (ICT) na  různé socioekonomické domény. Participoval na více jako 40 mezinárodních (např. 5 – 6. RP, Leonardo da Vinci) a národních projektech. Zároveň lokálně koordinoval mezinárodní výzkumné projekty v rámci 6. a 7. rámcového programu a Operačního programu Střední Evropa v  oblasti výzkumů řízení elektronického obchodu a informační společnosti. Je národním expertem a korespondentem pro evropské iniciativy Evropské komise – eBusiness w@tch, eWork, Construst, e-Skills For The 21st Century aj. Je členem programových výborů několika světových konferencí (např. IDIMT, IRMA, IBIM, ICTME, EC-Web, collecter IberoAmerica, BledConference a  dalších). Působí jako recenzent odborných a vědeckých časopisů, publikací a iniciativ. Působí zároveň jako hodnotitel projektových záměrů v národních i mezinárodních grantových schématech. Habilitoval na Univerzitě Hradec Králové, Fakultě informatiky a managementu v oboru Systémové inženýrství s tématem Budování důvěry na elektronických obchodních platformách. Daniel Straka působil po absolvování Univerzity Komenského v Bratislavě na Ministerstvu školství a mládeže ČR a následně na Úřadu vlády ČR. Zde se zaměřoval na oblast tvorby politik výzkumu a problematiku znalostní společnosti. Následně pracoval v České organizaci pro výzkumné a vývojové aktivity jako analytik a  následně jako výkonný ředitel. Zastupoval Slovenskou republiku v několik programových výborech 7. rámcového programu a programu Horizont 2020. V současnosti působí jako vedoucí kontaktní kanceláře SR pro výzkum a vývoj v Bruselu. Ivan Filus vystudoval Ekonomickou univerzitu v  Bratislavě se zaměřením na  technologický management firem. Od  roku 1997 působí jako konzultant ve  společnosti BIC Bratislava, kde se věnuje podpoře výzkumu, inovací, transferu technologií a podpoře inovačních firem. Podílel se na realizaci více než 50 evropských projektů zaměřených na podporu výzkumu a inovací. Od roku 1998 působí v podpůrných strukturách ČR pro Rámcové programy EU pro výzkum a inovace jako Národní kontaktní bod a člen programového výboru se zaměřením na ICT (RP5), MSP a Mezinárodní spolupráci (FP7). V současnosti působí také jako Národní kontaktní bod pro Inovace v MSP a Přístup k financím pro program Horizon 2020. Od roku 2008 působí jako správní koordinátor zastoupení Enterprise Europe Network na Slovensku. Autoři publikace děkují Martinu Dujčákovi, Janě Červeňákové a Kamilu Katreničovi za pomoc při tvorbě této příručky a Marcele Groholové a Antonínovi Lavrinovi za cenné konzultacie.

11

Obsah Přehled zkratek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 1

Priority Evropské unie v oblasti vědy, výzkumu a inovací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21

1.1

Strategie Evropa 2020 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21

1.2

Vlajkové iniciativy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22

2

Horizon 2020 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26

2.1

Cíle H2020 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27

2.2

Klíčové programové dokumenty H2020 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28

2.2.1

Specifický program (Specific Programme) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28

2.2.2

Strategický program (Strategic Programme) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28

2.2.3

Pracovní program (Work Programme) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28

2.3 Základní charakteristika projektů H2020 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 2.4 Změny v H2020 oproti 7. RP . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 2.5

Řízení programu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33

2.6 Nové typy nástrojů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 2.7

Financování projektů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34

2. 8

Administrace projektu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35

2.9

Porovnání 7. RP a H2020 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38

2.10

Struktura programu H2020 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42

2.11

Typy aktivit ve výzvách H2020 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50

2.11.1 Výzkumné a inovační projekty (Research and Innovation Actions – RIA) . . . . . . . . . . . . . . 50 2.11.2 Inovační projekty (Innovation Actions – IA) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50 2.11.3 Koordinační a podpůrné projekty (Coordination & Support Action – CSA) . . . . . . . . . . . . 51 2.11.4 Projekty hraničního výzkumu financované ERC (ERC Frontier Research Grants) . . . . . . . 51 2.11.5 Projekty Marie Skłodowska-Curie (Marie Skłodowska-Curie Actions – MSCA) . . . . . . . . . . 51 2.11.6 Nástroje pro MSP – SME Instrument (SMEINST) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52 2.11.7 Rychlé zavedení inovací (Fast track to innovation – FTI) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52 2.11.8 Zakázka před komerčním využitím (Pre-commercial Procurement – PCP) . . . . . . . . . . . . . 53 2.11.9 Veřejné zakázky inovačních řešení (Public procurement of innovative solutions – PPI) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54 2.11.10 ERA-NET Cofund . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54 2.11.11 Motivační ocenění (Inducement prizes) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55

13

3

EXCELENTNÍ VĚDA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58

3.1

Evropská rada pro výzkum (European Research Council – ERC) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59

3.2

Budoucí a vznikající technologie (Future and Emerging Technologies – FET) . . . . . . . . . . 65

3.3

Marie Skłodowska-Curie Actions (MSCA) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69

3.4

Evropské výzkumné infrastruktury . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78

4

Vedoucí postavení průmyslu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86

4.1

Vedoucí postavení v rámci podpůrných a průmyslových technologiích (LEIT) . . . . . . . . . 87

4.2 Inovace v malých a středních podnicích a přístup k rizikovému kapitálu . . . . . . . . . . . . . . 93 5

Společenské výzvy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95

5.1 Zdraví, demografické změny a kvalita života . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96 5.2

Potravinová bezpečnost, udržitelné zemědělství a lesnictví, mořský a námořní výzkum, výzkum vnitrozemských vod a bioekonomika . . . . . . . . . . . . 98

5.3

Bezpečná, čistá a efektivní energie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 99

5.4 Inteligentní, zelená a integrovaná doprava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 5.5

Aktivity v oblasti klimatu, životní prostředí, efektivita zdrojů a suroviny . . . . . . . . . . . . . . 101

5.6

Evropa v měnícím se světě – inkluzivní, inovativní a reflektivní společnost . . . . . . . . . . . 102

5.7

Bezpečné společnosti – ochrana svobody a bezpečnosti Evropy a jejích obyvatel . . . . 103

6

Malé a střední podniky v programu H2020 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105

6.1

Příležitosti pro SME v programu H2020 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105

6.1.1

Co je malý a střední podnik (SME)? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105

6.1.2

Kde se mohou SME zúčastnit programu H2020 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105

6.1.3

Společné výzkumné a inovační projekty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 106

6.1.4 Nástroj pro SME . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107 6.1.5

Finanční nástroje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107

6.1.6

Stáže a mobility . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107

6.1.7

Fast track to innovation (FSI) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 108

6.2 Nástroj pro SME . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109 6.2.1

Pro koho je určený Nástroj pro SME . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109

6.2.2

Metodologie – 3 fáze: od myšlenky k uvedení produktu na trh . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 110

6.2.3 Na co je třeba myslet při projektech Nástroje pro SME . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112 6.2.4

Jak připravit a podat návrh . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113

6.2.5

Kdo a jak bude návrh hodnotit . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 114

6.2.6

Koučování a podpora rozvoje inovačního managementu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115

6.2.7

Doporučení pro Nástroj pro SME . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 116

14

6.3

Další podpůrné nástroje pro SME v programu H2020 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117

6.4

Aktivity oblasti „Inovace v SME“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117

6.5

Další evropské programy a iniciativy pro SME . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117

6.5.1

Eurostars . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117

6.5.2 Rámcový program EU na podporu konkurenceschopnosti firem a SME (COSME) . . . . . 119 6.5.3

Enterprise Europe Network . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 120

7

Výzkumná partnerství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 122

8

Synergie a Šíření excelentnosti a rozšiřování účasti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 128

8.1

Synergie mezi Evropskými strukturálními fondy a H2020 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 128

8.2

Šíření excelentnosti a rozšiřování účasti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 129

8.2.1

Teaming . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 130

8.2.2

Twinning . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 130

8.2.3

ERA Chairs . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 131

8.2.4 Ostatní aktivity . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 131 Slovník pojmů a zkratek k projektu H2020 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 132 Důležité informace a kontaktní osoby pro H2020 v ČR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 138

15

16

Seznam použitých zkratek

5G pokročilé síťové infrastruktury pro budoucnost

7. RP, FP7 7. Rámcový program pro vědu a výzkum

ARTEMIS společný podnik pro provádění společné technologické iniciativy pro vestavěné počítačové systémy



AZ asociovaná země Evropské unie



BBI bioprůmysl



CEF nástroj pro propojení Evropy



CIP Rámcový program na podporu konkurenceschopnosti a inovací 2007-2013



CliK’EU Propojení znalostí z oblasti klimatu pro Evropu COFUND mezinárodní program na financování vědecko-výzkumných pobytů a doktorandských studijních programů



CORDIS Informační služba Evropské unie pro výzkum a vývoj



COSME Rámcový program EU na podporu konkurenceschopnosti firem a malých a středních podniků



COST European Cooperation in Science and Technology



CS2 Čisté nebe 2



CSA koordinační a podpůrná akce



ČZ členská země Evropské unie



DG generální ředitelství Evropské komise



EASME Výkonná agentura pro malé a střední podniky ECSEL Elektronické komponenty a systémy



EDA Evropská obranná agentura



EEN Evropská síť podniků



EGVI Ekologické automobily



EIB Evropská investiční banka



EID European Industrial Doctorates



EIF Evropský investiční fond



EIP Evropské inovační partnerství



EIT Evropský institut pro inovace a technologie



EJD European Joint Doctorates EK Evropská komise



EMSA Evropská agentura pro námořní bezpečnost



ENIAC Společný podnik pro nanoelektroniku



EP Evropský parlament



ETP Evropská technologická platforma



ERA Evropský výzkumný prostor



ERA-NET Evropská výzkumná síť 17



ERC Evropská výzkumná rada ERCEA Agentura implementující programy Evropské výzkumné rady ERIC Konsorcium pro evropskou výzkumnou infrastrukturu ES Evropské společenství ESF, ESIF Evropské strukturální a investiční fondy ESFRI Evropské strategické fórum pro výzkumné infrastkruktury ETN European Training Networks EU Evropská unie EU2020 Evropa 2020

EUROPOL Evropský policejní úřad

FCH2 Palivové články a vodík 2



FeB2 Energeticky efektivní budovy



FET budoucí a vznikající technologie FETOPEN část programu týkající se budoucích a vznikajících technologií

FETPROACT část programu týkající se budoucích a vznikajících technologií

FoF2 Továrny budoucnosti FP6 6. Rámcový program pro vědu a výzkum

FRONTEX Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie

FTI rychlá cesta k inovacím FTO svoboda provozovat (freedom to operate) GÉANT pan-European data network for the research and education community



GPC Skupina pro společné plánování



GSS globální systémy vědy



H2020 Horizont 2020



HBP Human Brain Project



HPC vysoce výkonné počítačové služby



I3S systém pro analýzy a aktuální informace o stavu a implementace prvků Unie inovací IA Inovační akce ICT informační a komunikační technologie IF Individual fellowships IKT informační a komunikační technologie IMI2 Inovativní léčiva 2



IPR práva k duševnímu vlastnictví



IPS integrované projekty



IRC Centra pro přenos inovací



IT informační technologie

18

ITN inovativní školící sítě



JPI Iniciativa společného plánování JPND EU Joint Programme – Neurodegenerative Disease Research JRC Společné výzkumné centrum JTI Společná technologická iniciativa KBBE knowledge-based bio-economy



KET Key Enabling Technologies



KIC Znalostní a inovační centra



LEAR osoba pověřena organizací ke spravování údajů o organizaci v účastnickém portálu programu H2020 (Legal Entitity Appointed Representative)



LEIT vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích



MPS malé a střední podniky



MSCA Akce Marie Curie-Skłodowské



P2P veřejno-veřejné partnerství



PCP předkomerční zadávání veřejných zakázek



PDV práva duševního vlastnictví



PIC identifikační kód účastníka



PPI veřejné zadávání inovativních řešení



PPP partnerství veřejného a soukromého sektoru, veřejno-soukromé partnerství



R&D výzkum a vývoj



REA Výkonná agentura pro výzkum



RIA Výzkumné a inovační akce



RIS3 Strategie inteligentní specializace



RISE Výměna výzkumných a inovačních pracovníků



RSFF Finanční nástroj na sdílení rizika



RSI Risk Sharing Instruments SBIR Program inovačního výzkumu pro malé podniky v USA

SET PLAN Evropský strategický plán pro energetické technologie

SME malé a střední podniky SMEINST nástroje pro malé a střední podniky SRA strategický plán výzkumu STREPs malé a střední kooperační projekty v 7.RP



TRL Technologická úroveň připravenosti



ZIS znalostní a inovační společenství

19

20

Priority Evropské unie v oblasti vědy, výzkumu a inovací

1 Priority Evropské unie v oblasti vědy, výzkumu a inovací Výzkum, vývoj a inovace patří dlouhodobě mezi priority Evropské unie (EU) i Evropské komise (EK) a jsou součástí evropské strategie pro inteligentní, udržitelný a inkluzivní růst Evropa 2020. Přenos nových a inovativních produktů a služeb do tržního prostředí přispívá k inteligentnímu růstu, rozvoji počtu pracovních míst a řešení celospolečenských výzev a problémů. Podporou produktivity práce, konkurenceschopnosti průmyslu a rozvoje ekologických a efektivních zdrojů současně přispívá k trvale udržitelnému růstu ekonomiky a společnosti jako celku. Po  7. Rámcovém programu pro výzkum technologický vývoj a  demonstrace (FP7, dále 7. RP) z předcházejícího programového období byl spuštěn další program pro podporu vědy a výzkumu pod názvem „Horizon 2020“ (dále jen H2020). Je to nový grantový program EU v oblasti výzkumu, vývoje a  inovací s  celkovým rozpočtem cca 78 miliard eur, který bude probíhat v  letech 2014– 2020. Jde v pořadí o osmý výzkumný rámcový program a zároveň o jeden z největších světových výzkumných grantových projektů financovaných z veřejných zdrojů. Cílem programu H2020 je implementovat Inovační unii, jednu z  evropských vlajkových iniciativ strategie Evropa 2020 (Europe 2020, EU2020) za účelem zabezpečení konkurenceschopnosti na globální úrovni.

1.1 Strategie Evropa 2020 Strategie Evropa 2020 (dále jen EU2020) představuje dlouho očekávaný plán, kterým chce EU čelit velkým celospolečenským výzvám. Hospodářská krize v minulém období odhalila největší slabiny ekonomiky sužované problémy, jako jsou globalizace, nedostatek zdrojů a stárnutí obyvatelstva. Podle EK tyto problémy lze překonat, pokud se Evropa dokáže transformovat na  ekologičtější a inovativnější trh podporující sociální blahobyt. EU stanovila pět klíčových oblastí, jejichž cíle chce splnit do konce tohoto desetiletí. Jde o oblasti zaměstnanosti, vzdělávání, výzkumu a inovací, sociální inkluze, ochrany klimatu a snižování chudoby. Pokrok dosažený při uskutečňování těchto cílů se bude posuzovat na základě pěti hlavních cílů stanovených na úrovni EU, které budou muset členské státy transformovat na národní (vnitrostátní) cíle. Ty budou vycházet z následujících předpokladů: Hlavní cíle do roku 20201 Zaměstnanost

Věda a výzkum

Emise

Vzdělání

míra zaměstnanosti obyvatelstva ve věku 20–64 let by měla dosáhnout 75 %

úroveň investic do výzkumu a vývoje by měla dosáhnout 3 % HDP EU

o 20 % skleníkových plynů méně s limitem 30 % při vyhovujících podmínkách; využívání 20 % obnovitelných zdrojů energie a 20 % zvýšení energetické efektivnosti

podíl obyvatelstva s předčasně ukončenou školní docházkou pod 10 %, minimálně 40 % mladých lidí by mělo mít vysokoškolské vzdělání

Snižování chudoby redukce počtu lidí ohrožených chudobou o 20 milionů

1 http://ec.europa.eu/europe2020/europe-2020-in-a-nutshell/targets/index_en.htm

21

Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací Strategie vychází z podpory klíčových oblastí: nízkouhlíkového hospodářství, investic do vývoje nových inteligentních produktů a služeb, využití potenciálu digitální ekonomiky a modernizace vzdělávání a odborné přípravy. Ve strategii2 se navrhuje, aby se vlády členských zemí dohodly na svých vlastních předsevzetích zohledňujících jejich místní podmínky, která přispějí k dosažení cílových parametrů EU jako celku. Pokrok v této oblasti bude EK sledovat a upozorňovat na neadekvátní kroky.

1.2 Vlajkové iniciativy Strategie EU20203 obsahuje 7 vlajkových iniciativ, které by EU měla přijmout s cílem podpořit růst a zaměstnanost. Mezi ně patří programy pro zlepšení podmínek a přístupu k financování výzkumu a inovací, rychlejší zavádění vysokorychlostního internetu a zvyšování podílu využívání energie z obnovitelných zdrojů. Evropa v roce 2020 bude závislá na splnění závazků na obou úrovních, tedy na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni jednotlivých zemí. Na úrovni EU byla učiněna klíčová rozhodnutí k vybudování jednotného trhu v oblasi služeb, energetiky a digitálních produktů a k potřebě investovat do přes­ hraničních vazeb. Na vnitrostátní úrovni musí být odstraněny překážky bránící hospodářské soutěži a tvorbě pracovních míst. Strategie EU2020 se spoléhá na  nové administrativní struktury. Jejich jádrem je tzv. evropský semestr, roční cyklus koordinace hospodářské politiky, který zahrnuje politická usnesení na úrovni EU ze strany Evropské komise a Evropské rady, reformní závazky členských států a doporučení pro jednotlivé země, speciálně připravená EK a schválená na nejvyšší úrovni národních lídrů v Evropské radě. Tato doporučení budou předána jednotlivým zemím s přihlédnutím k jejich vnitřní politice a rozpočtu. Těchto sedm vlajkových iniciativ představuje závazek pro EU a její členské státy v identifikovaných klíčových oblastech. Pro dosažení cílů strategie EU 2020 je bezprostřední prioritou definování strategií k překonání krize, snaha o reformu finančního systému pro zajištění rozpočtové konsolidace jako předpokladu dlouhodobého růstu a posílení koordinace v rámci hospodářské a měnové unie.4 Implementace těchto iniciativ je společnou prioritou a bude vyžadovat kroky na všech úrovních: organizací na úrovni EU, členských států, místních i regionálních orgánů. 7 vlajkových iniciativ

inteligentní růst

Digitální program pro Evropu

Unie inovací

Udržitelný růst

Mládež v pohybu

Evropa efektivně využívající zdroje

Integrovaná průmyslová politika pro éru globalizace

Inkluzivní růst

Program pro nové zručnosti a nová pracovní místa

7 vlajkových iniciativ strategie Evropa 20205 2 3 4 5

22

http://ec.europa.eu/europe2020/documents/related-document-type/index_cs.htm http://ec.europa.eu/europe2020/index_cs.htm http://ec.europa.eu/commission_2010-2014/president/news/documents/pdf/20100303_1_en.pdf http://orpheuspublicaffairs.eu/glossary/2013/03/04/europes-2020-strategy/

Evropská platforma pro boj proti chudobě

Priority Evropské unie v oblasti vědy, výzkumu a inovací Inteligentní růst 1. Digitální agenda pro Evropu: Digitální program pro Evropu6 předpokládá využívání udržitelných hospodářských a  sociálních výhod, které přináší jednotný digitální trh prostřednictvím ultrarychlého internetu a interoperabilních aplikací v různých oblastech (podnikání, obchod, sociální služby, energie atd.). Zaměřuje se především na vytvoření jednotného digitálního trhu, větší interoperabilitu a podporu standardů, posílení důvěry a  bezpečnosti on-line, podporu přístupu k  rychlostnímu a  vysokorychlostnímu internetu pro všechny, investice do výzkumu a inovací, kultury, znalostí a digitální integrace, jakož i vytvoření a využívání digitálních inteligentních technologií ve společnosti. 2. Unie inovací Tato iniciativa, kterou EK předložila v rámci strategie EU2020, má zlepšit podmínky pro inovace ve všech fázích výzkumu a vývoje, včetně podpory sbližování vědy s trhem s cílem podpořit komercionalizaci výsledků. To by mělo také mít pozitivní dopad na zaměstnanost, zelený růst a společenský rozvoj v EU v horizontu roku 2020. Zaměřuje se hlavně na rozvoj znalostí a dovedností, podporu inovativních podniků a  kreativity, maximální přínos výsledků pro region a  společnost a rozvoj inovativního partnerství. 3. Mládež v pohybu Jde o zvyšování kvality a mezinárodní atraktivity evropského vysokoškolského systému vzdělávání prostřednictvím podpory a propagace mezinárodní mobility studentů a mladých profesionálů. Například nabídky volných pracovních míst ve všech členských zemích by měly být lehce dostupné v celé Evropě a v návaznosti na to by se měl zdokonalit systém uznávání odborné kvalifikace a zkušeností. Udržitelný růst 4. Evropa efektivně využívající zdroje Hlavní iniciativa v rámci strategie EU2020 zaměřená na efektivní využívání zdrojů podporuje přechod na energeticky efektivní, nízkouhlíkové hospodářství zajišťující udržitelný růst. Naše ekonomika a kvalita našeho života závisí na dostupnosti přírodních zdrojů. Zvýšení efektivity využívání zdrojů v Evropě povede k vytvoření důležitých obchodních příležitostí, zvýšení produktivity, snížení nákladů a posíleni konkurenceschopnosti. Evropa by měla dodržet plnění cílů pro rok 2020, pokud jde o  výrobu energie, energetickou účinnost a  spotřebu. To by do  roku 2020 mělo jen na dovozu ropy a zemního plynu vést k úsporám ve výši 60 miliard eur. 5. Integrovaná průmyslová politika pro éru globalizace Integrovaná průmyslová politika7 staví do středu zájmu konkurenceschopnost a udržitelnost průmyslu v EU. To vyžaduje, aby byla průmyslová politika chápána ve svém širším smyslu, zaměřila se na strategie, které mají přímý dopad na náklady, cenu a inovativní konkurenceschopnost průmyslu a jednotlivých odvětví, ale také zvážila, jaké účinky budou mít na náklady, cenu a inovativní konkurenceschopnost ostatní politické iniciativy. Nová politika průmyslových inovací podpoří vývoj a obchodní využívání takového zboží a služeb, které prostředníctvím klíčových technologií zvýší jejich konkurenceschopnost a přinesou co největší užitek z globalizace. To v sobě zahrnuje nejenom politiku jednotného trhu a obchodu, ale také jednotu v oblasti dopravy, energetiky, životního prostředí nebo sociální politiky a ochrany spotřebitelů.

6 http://europa.eu/legislation_summaries/information_society/strategies/si0016_cs.htm 7 http://europa.eu/legislation_summaries/enterprise/industry/et0005_cs.htm

23

Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací Inkluzivní růst 6. Program pro nové dovednosti a nová pracovní místa Program pro nové dovednosti a nová pracovní místa vytváří podmínky pro modernizaci trhů práce s  cílem zvýšit zaměstnanost a  zajistit udržitelnost sociálních systémů pro období, kdy začnou generace silných populačních ročníků odcházet do důchodu. To je možné dosáhnout tím, že podpoříme reformy ke zvýšení přizpůsobivosti a bezpečnosti na trhu práce. Jde zejména o poskytnutí kvalifikace, která bude odpovídat současným a  budoucím potřebám zaměstnavatelů, zlepšení kvality pracovních míst a zabezpečení lepších pracovních podmínek, jakož i podmínek v oblasti vytváření pracovních míst. EK současně zdůrazňuje potřebu předvídání a  vyrovnávání nabídky a poptávky pro tvorbu nových pracovních míst a získávání nových dovedností.8 7. Evropska platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyčleňování Hlavním cílem této evropské platformy je snížení počtu osob trpících chudobou nebo sociálním vyloučením o 20 milionů tak, aby se mohly aktivně zapojit do života společnosti.9 Základ platformy tvoří opatření v  pěti oblastech. Jde o  opatření napříč celou společností a  politickým spektrem, která se týkají například trhu práce, minimální mzdy, zdravotní péče, vzdělávání, bydlení a financí; jde o lepší využívání finančních prostředků EU s cílem podpořit sociální začlenění osob, o podporu spolehlivých důkazů o pozitivech i negativech při inovaci v sociální oblasti dříve, než dojde k jejich realizaci; dále jde o oblast partnerské spolupráce s občanskou společností, o efektivnější podporu provádění změn v oblasti sociální politiky (účast osob žijících v chudobě je nyní považována za katalyzátor pro strategie integrace); poslední okruh tvoří otevřené metody koordinace s cílem zlepšení spolupráce v oblasti sociální ochrany a sociálního začleňování.10

1.3 Unie inovací Budoucnost Evropy je propojená s její silou inovovat.

Znalosti

Dobré myšlenky na trh

Regionální a sociální výhody

Inovační partnerství

Mezinárodní spolupráce

Unie inovací je jednou ze sedmi stěžejních iniciativ strategie EU2020, jež má zabránit úniku inovačního potencionálu.11 Evropa vydává každý rok na výzkum a vývoj o 0,8 % HDP méně než USA a o 1,5 % méně než Japonsko. Tisíce nejlepších výzkumníků a inovátorů se přesunují do zemí, kde jsou podmínky pro výzkum lepší. I když je trh EU největší na světě, zůstává roztříštěný a nedostatečně vstřícný vůči inovacím, zatímco ostatní země jako Čína či Jižní Korea se v tomto směru velmi rychle přibližují. Proto jsou stěžejním a zároveň kritickým cílem této iniciativy investice do budoucnosti, a to zejména zvýšením výdajů na výzkum a vývoj; ty mají do roku 2020 dosáhnout 3 % HDP. To by mělo vést k vytvoření 3,7 milionů pracovních míst a zvýšení ročního HDP přibližně o 795 miliard eur v roce 2025. Unie inovací proto chce vytvořit „vstřícnější“ prostředí pro inovace, výzkum a vývoj v Evropě. Pro podporu výzkumu a jeho využitelnosti je potřebné posílit každý článek v inovačním řetězci, a to od základního výzkumu až po uvedení jeho výsledků na trh. 8 9 10 11

24

http://ec.europa.eu/social/main.jsp?langId=sk&catId=958 http://europa.eu/rapid/press-release_IP-10-225_sk.htm?locale=en http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=961&langId=sk http://ec.europa.eu/research/innovation-union/index_en.cfm?pg=key

Priority Evropské unie v oblasti vědy, výzkumu a inovací Mezi základní akční oblasti patří: • Posílení evropské znalostní báze (základny) vzhledem k tomu, že výzkum a vzdělání jsou klíčovým faktorem při vytváření inovací. Komise chce také podpořit spolupráci akademického sektoru s  průmyslem, vyvinout nové studijní plány, které by měly zaplnit mezery na  trhu inovačních schopností. EU a členské státy se musí také spojit při vytváření prioritních evropských výzkumných infrastruktur i v oblasti mezinárodní vědeckotechnické spolupráce. • Podpora komercionalizace dobrých nápadů a inovativních podniků, které musí mít lepší přístup na trh a k financování prostřednictvím vhodných nástrojů a zdrojů financování. Musí se usnadnit činnost podniků na vnitřním trhu, a to zejména zavedením jednotného patentového systému EU a systému urovnávání případných sporů, ale také zlepšením interoperability inovativních produktů a systémů. • Podpora kreativity společnými výzkumnými iniciativami, přenosem technologií mezi členskými státy, právem na  ochranu duševního vlastnictví a  volným přístupem k  výsledkům veřejného výzkumu. • Maximalizace výhod pro regiony a společnost prostřednictvím snížení regionálních disparit v oblasti využívání tvorby inovací. Záměrem Unie inovací je zahrnout do inovací každého občana EU hlavně v oblasti sociálních inovací. • Zavádění inovačního partnerství, v němž Unie inovací prosazuje nový přístup založený na partnerství zúčastněných stran veřejného a soukromého sektoru na regionální, národní a evropské úrovni a které se podílí na celém řetězci výzkumu a inovací. Toto partnerství pomůže Evropě rychleji využít její inovační potenciál a tím vytvořit v budoucnosti náskok na trzích.12 • Posílení a zefektivnění vnější spolupráce Evropy s jejími mezinárodními partnery. Cílem je otevřít přístup do programů výzkumu a vývoje a zajistit srovnatelné podmínky v zahraničí. To také znamená, že EU a její členské státy by měly zajistit vědeckou spolupráci se zeměmi třetího světa na základě rozvoje společných přístupů a zájmů a k jejich ochraně. I3S – systém pro analýzy a aktuální informace o stavu a implementaci prvků Unie inovací Pro zabezpečení plné informovanosti o stavu Unie inovací a jejích aktivitách zavedla EK platformu s názvem Inteligentní informační systém Unie inovací. Poskytuje jednoduchý přístup k aktuálním a komplexně porovnatelným informacím o povaze a realizaci všech 34 závazků Unie inovací, které byly prezentovány EK v říjnu 2010. Pro zabezpečení financování vědeckovýzkumných a inovačních aktivit spojených s Unií inovací byl vytvořen finanční nástroj H2020, který bude charakterizován dále. Systém poskytuje podrobnejší spravodajské informace týkající se každého závazku. To umožňuje další zkoumání klíčových otázek, kterými se zabývá, a poskytuje také další podpůrné údaje a analýzy.13

12 http://ec.europa.eu/research/innovation-union/index_en.cfm?pg=eip 13 http://i3s.ec.europa.eu/

25

Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací

2 Horizon 2020 Horizon 2020 je největším výzkumným a inovačním programem na světě. Jeho rozpočet (přibližně 78,6 mld. eur na období 2014–2020) je nejvyšší v historii rámcových programů EU. Předpokládá se, že tyto prostředky přitáhnou další investice ze soukromého sektoru. Tento program by měl zajistit přelomové objevy, vědeckou výjimečnost a světové prvenství v přenosu významných nápadů a myšlenek z vědeckých laboratoří na trh. Vzhledem k dopadům na ekonomický růst a vytváření pracovních míst má H2020 politickou podporu evropských lídrů a členů europského parlamentu, kteří deklarovali význam tohoto nástroje jako investice do naší budoucnosti. H2020 je finančním nástrojem implementujícím Unii inovací pro zabezpečení globální konkurenceschopnosti EU. Má odstranit inovační bariéry a zjednodušit spolupráci veřejného a soukromého sektoru při tvorbě inovací a podpořit zájem o investice do oblasti vědy a výzkumu. Z jeho rozpočtu je možné financovat inovativní myšlenky formou projektů, na kterých budou kooperovat vědecké instituce, komerční firmy, neziskové organizace a  ostatní zájmové skupiny za účelem dosažení co nejkvalitnějších výsledků výzkumu a co nejrychlejšího a nejefektivnějšího přenosu těchto výsledků do běžného života. H2020 je otevřený pro každého a snižuje svou jednoduchostí administrativní náročnost známou z jiných programů tak, aby se zúčastněné strany mohly více zaměřit na to, co je skutečně podstatné!

90 78,6

80 70 60

55,8

Bilion eur

50 40 30 20 13,1 10 3,3 0

5,4

14,9

19,3

6,6

1984–1988 1987–1991 1990–1994 1994–1998 1998–2002 2002–2006 2007–2013 2014–2020 1st FP

2st FP

3st FP

4st FP

5st FP

6st FP

Vývoj rozpočtů rámcových programů pro výzkum v EU

26

7st FP

8st FP

Horizon 2020

2.1 Cíle H2020 H2020 je finančním nástrojem, který poskytuje podporu evropským výzkumným a  inovačním projektům v období 2014–2020. Oproti předchozímu období je jeho součástí i Evropský inovační a technologický institut (EIT).14 H2020 je zároveň základním nástrojem pro realizaci Evropského výzkumného prostoru (ERA). Program si stanovil tři hlavní cíle: – formovat excelentní vědu, která posílí postavení EU na světové vědecké scéně, – vytvořit z Evropy přitažlivější místo pro investice do výzkumu a inovací, – otevírat výzkumné oblasti v hlavních otázkách, které se týkají evropské společnosti. H2020 by měl zároveň přispívat k dosažení globálních cílů EU, a to v oblasti: – posílení konkurenceschopnosti, – podpory hospodářského růstu EU, – zvyšování zaměstnanosti.

formování excelentní vědy v EU

podpora hospodářského růstu EU

otevírání výzkumných oblastí evropské společnosti

zvyšování zaměstnanosti

posílení konkurenceschopnosti

Evropa = místo pro investice do výzkumu a inovací

H2020 by tedy měl přispět k budování znalostní a inovační ekonomiky v celé EU a otevřít cesty, jak získat adekvátní finanční prostředky pro výzkum, vývoj a inovace. Rámcový program EU pro výzkum a inovace bude doplněn o další opatření na dokončení a další rozvoj Evropského výzkumného prostoru. Cílem těchto opatření je odstranění překážek na cestě k vytvoření skutečného jednotného trhu pro znalosti, výzkum a inovace.15 14 Regulation of the european Parliament and of the Council establishing Horizon 2020 – the Framework Programme for research and Innovation (2014-2020) 15 http://ec.europa.eu/programmes/horizon2020/en/what-horizon-2020

27

Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací

2.2 Klíčové programové dokumenty H2020 Evropské priority ve výzkumu, vývoji a inovaci jsou neustále nastavovány v klíčových dokumentech, které vytyčují tematické oblasti a typy projektů, jež budou financované v rámci H2020. Jde o Specifický, Strategický a Pracovní programový dokument.

2.2.1 Specifický program (Specific Programme) Specifický program je součástí legislativního balíčku, kterým byl založen H2020, a definuje jeho provádění. Tento dokument popisuje programy v rámci tří pilířů, jejich aktivity a cíle. Je implementován prostřednictvím dvouletých pracovních programů.

2.2.2 Strategický program (Strategic Programme) Strategický program je novinkou realizovanou v  H2020. Doplňuje specifický program s  ohledem na priority některých oblastí a sestavuje se pro tříleté období. Strategický program zajišťuje kontinuitu dvouletých pracovních programů. V rámci H2020 se očekává vydání tří strategických programů na období let 2014–2016, 2016–2018 a 2018–2020.

2.2.3 Pracovní program (Work Programme) Pracovní program představuje dokument přijatý Evropskou komisí za účelem realizace specifického programu H2020.16 V tomto programovém období kladla EK důraz na integrovanou a soudržnou implementaci. V tomto programu informuje EK veřejnost o vypsání výzev na konkrétní témata výzkumu a uvádí jejich anotace. Oproti 7. RP zvolila EK soudržnější a jednotnější přístup a namísto pracovního programu pro každou tematickou oblast existuje jen jeden program pro všechny oblasti. Obecně obsahuje 18 sekcí, které prezentují možnosti financování v různých oblastech programu. Každá oblast je samostatná, s vlastními cíli, souvisejícími výzvami (calls) a prioritními tématy pro každou výzvu. K těmto samostatným oblastem jsou v přílohách popsány další relevantní kritéria, jako např. seznam způsobilých zemí, pravidla způsobilosti, typy aktivit/projektů, formy a úroveň financování, pravidla pro motivační ocenění, popisy požadovaných úrovni technologické připravenosti (TRL), popis evaluačních kritérií a jiné. Součástí pracovního programu jsou všechny oblasti kromě Evropské výzkumné rady (ERC) a Euratomu, které mají vlastní pracovní programy. Oproti 7. RP jsou výzvy v H2020 nastaveny mnohem multidisciplinárněji. Program tak sice obsahuje méně výzev a témat, ale ty jsou zaměřeny obecněji a šiřeji. V řadě případů jsou pro jednu řešenou problematiku vhodné různé typy aktivit/projektů (např. výzkumné a  inovační aktivity spolu s koordinačními a podpůrnými typy aktivit). V  rámci pracovního programu se prolínají v  různých částech právě multidisciplinární otázky, čímž je realizován integrovanější přístup k řešení výzkumných a vývojových problémů. Pracovní program popisuje také klíčové faktory pro naplnění jeho cílů. Tyto klíčové faktory je nutno zohlednit při přípravě projektového návrhu, aby splňoval účel pracovního programu. Pro úspěšné zaměření projektového návrhu je nutné si pracovní program prostudovat a zaměřit se nejen na jeho hlavní části, ale i na úvodní dokument pracovního programu, kde jsou vysvětleny oblasti zaměření, klíčové faktory, multidisciplinární zaměření, synergie a pod.

16 http://ec.europa.eu/research/participants/portal/desktop/en/funding/reference_docs.html

28

Horizon 2020 Soudržnost různých částí pracovního programu je zabezpečená také  jednotnou formou výzev (anotací). Ty obsahují 4 části: • Specifická výzva (Specific challenge), • Zaměření (Scope), • Očekávaný dopad (Expected impact), • Typ aktivit (Type of actions). V rámci nich je definován problém a současný stav poznání, zaměření předkládaného projektu a výsledky, kterých by měl projekt dosáhnout. Rozdělení pracovního programu, jeho popisy i jednotlivé samostatné pracovní programy pro každou oblast je možné stáhnout a prostudovat z oficiální stránky účastnického portálu (Participant portal) na adrese: http://ec.europa.eu/research/participants/portal/desktop/en/funding/reference_docs.html

Vedle ostatních změn je však základní změnou oproti 7. RP periodicita pracovních programů. Zatímco v předchozím období se pracovní programy zveřejňovaly každý rok, v H2020 jsou vyhlašovány dvouleté pracovní programy. To má vědcům umožnit lépe se na výzvy připravit. Pracovní program 2014–2015 tak obsahuje výzvy na oba roky, přičemž některá témata jsou totožná pro oba roky a do některých je možné se zapojit jen v jednom z uvedených let. 29

Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací Příprava pracovních programů probíhá ve spolupráci s členskými státy prostřednictvím programových výborů a s ostatními odpovídajícími stakeholdery. EK zároveň identifikovala a jmenovala pro každou tematickou oblast tzv. poradní skupinu expertů (Advisory Group).17 Jejím cílem je poskytovat rady při přípravě pracovních programů. 2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

Strategický program

Pracovní program 1 (+předběžná informace pro 2016)

Strategický program

Pracovní program 2

Strategický program

(+předběžná informace pro 2018)

Pracovní program 3 (+předběžná informace pro 2020)

Pracovní program 4

2.3 Základní charakteristika projektů H2020 • Projekty programu H2020 se budou většinou přímo týkat konkrétní technologie, výrobku, procesu nebo služby. • Program zahrnuje výzvy na předkládání projektů, které musí splňovat stanovené vědecké a inovační cíle v  technologických nebo specifických aplikačních oblastech, pro které jsou určeny. Tyto výzvy jsou snadno přístupné v jednotném portálu s názvem „Participant Portal“.18 • Budou realizovány a podpořeny projekty zaměřené na spolupráci (Coordination Support Action – CSA), které nemají ryze vědecký charakter, ale spíše podporují danou oblast zakládáním platforem pro spolupráci a  propagovaní výsledků výzkumu, vědeckých a  odborných diskusí v rámci zájmových komunit, stejně jako mobilitu vědeckých pracovníků a inovátorů z komerční praxe. • Všechny projekty musí obsahovat reálný stupeň inovace, který nabízí přidanou hodnotu na evropské úrovni. Hlavními aktéry budou malé a střední podniky, velké firmy, průmyslová sdružení, univerzity a výzkumné skupiny, výzkumná centra, technologická centra, veřejná správa, ekonomické zájmové skupiny a také jednotlivci. • Hodnocení projektů H2020 pro účely přidělení financování je propracované a  splňuje známky nejvyšší objektivity, kvality, konzistentosti a nezávislosti. Pokud není v pracovním programu uvedeno jinak, obecně budou hodnocena tři kritéria.19 Každé z nich je hodnoceno maximálně 5 body s  uvedením komentářů hodnotitelů. Každé kritérium musí dosáhnout při hodnocení min. 3 body (celkově za projekt min. 10 bodů), aby byl projekt zvážen pro případné financování. Obecně je projektový návrh hodnocen nejméně 3 experty (v mnoha případech 5 nebo více), s výjimkou prvního kola hodnocení dvoustupňových programů a v případě nízkorozpočtových 17 http://ec.europa.eu/programmes/horizon2020/en/experts%20...viď 18 http://ec.europa.eu/research/participants/portal/desktop/en/home.html 19 Horizon 2020 Grants Manual – Section on: proposal submission and evaluation

30

Horizon 2020 grantů, kde jsou využíváni dva odborníci. Hodnocení projektů budou zaměřena na následující kritéria: – excelence: ambicióznost cílů, posun za  současný stav poznání, nové přístupy, koncepce, multidisciplinarita; – dopad: definován v  pracovním programu v  rámci příslušného tématu; inovační kapacita a integrace nových poznatků; konkurenceschopnost a růst na globálním trhu, účinnost navrhovaných opatření při propagaci a využívání výsledků; – kvalita a efektivnost realizace projektu: rozdělení úkolů a zdrojů; kompetence a zkušenosti konsorcia a jednotlivých účastníků; řízení projektu a rizik (s výjimkou ERC, kde se zvažuje pouze výjimečnost u inovačních akcí a kde je vyšší váha na kritérium dopadu, a to 1,5x). Projekty předchozích rámcových programů i H2020 jsou na rozdíl od projektů strukturálních fondů hodnoceny během trvání a na konci projektu evropskými odborníky v oblasti zaměření projektu a nikoliv úředníky kontrolujícími finanční výkazy! Projekty jsou do jisté míry flexibilní při dosahování výsledků a průběžná hodnocení mají často i poradní charakter, to znamená, že evaluátoři nechtějí projekt „zničit“, ale naopak podpořit jeho úspěšný průběh. • Pro vytvoření konsorcia za účelem podání projektu v H2020 existují následující minimální podmínky,20 které jsou definované v pravidlech pro participaci: (a) minimálně tři právnické subjekty; (b) každý z těchto tří subjektů musí pocházet z členského státu EU nebo asociované země; (c) z  těchto tří subjektů dva nesmí být založené ve  stejné členské zemi EU nebo asociované zemi; (d) všechny tři subjekty musí být na  sobě nezávislé (majetkově nepropojené), tzn. ani jeden není pod přímou nebo nepřímou kontrolou druhé organizace nebo pod stejnou přímou nebo nepřímou kontrolou jako druhá organizace. Pod kontrolou se chápe: – vlastnictví více než 50 % emitovaného kapitálu nebo většinového hlasovacího práva akcionářů či společníků v daném subjektu; – pokud jeden subjekt má rozhodovací pravomoc v druhém subjektu.21 • Standardní trvání jednoho projektu bude 2–5 roků. • Příspěvek EK na jeden projekt se obvykle pohybuje mezi 1–10 mil. eur. • Počet partnerů v konsorciu na jeden projekt bývá mezi 3–20, obvykle jde o kombinaci vědeckých a komerčních, příp. neziskových organizací. Projekty v rámci H2020 budou zpravidla poskytovat přímé nevratné finanční prostředky, které se budou pohybovat do 100 % přímých nákladů na projekt (s výjimkou inovačních projektů s max. 70% financováním pro komerční organizace) s dodatečnými nepřímými náklady do výše 25 %. 20 S výjimkou ERC, SME instrument, co-fund, CSA, mobilitní projekty (MSCA). 21 Výjimka: Venture capital, veřejná investiční společnost, institucionární investor, subjekty řízené nebo vlastněné stejnou veřejnou organizací.

31

Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací

2.4 Změny v H2020 oproti 7. RP Nejdůležitější změnou v H2020 oproti 7. Rámcovému programu pro vědu a výzkum (FP7, 7. RP) je integrace priorit a aktivit v oblasti vědy a výzkumu a inovací do jednoho programu. Tato integrace přináší podstatnou změnu v porovnání s 7. RP. Zatímco podpora vědy a výzkumu byla v letech 2007 až 2013 rozdělena na základní rámcový program (7. RP), Program pro konkurenceschopnost, inovace a produktivitu (CIP) a Evropský institut pro inovace a technologie (EIT), H2020 bude pokrývat celý výzkumný a  inovační cyklus od  základního výzkumu až po  inovace a uvedení výsledků na trh. Neméně důležitá však bude provázanost a synergie s jinými politikami EU a konzistentnost v rámci H2020 oproti 7. RP. Finanční rámec bude navržen tak, aby ulehčoval účast v jednotlivých programech EU. Bude tak existovat možnost kombinovat víceré grantové programy EU.

2007–2013

2014–2020

7. Rámcový program pro vědu a výzkum – 7. RP (50,5 mld. €)

Program pro inovace – CIP

Horizon 2020

(3,6 mld. €)

(78,6 mld. €)

Evropský institut pro inovace a technologie – EIT (309 mil. €)

Jiné finanční programy EU: COSME, strukturální fondy, Erasmus…

Změny v programech EU pro vědu, výzkum a inovace (Zdroj: EK)

32

Horizon 2020 H2020 je primárně zaměřený na efektivní využitelnost a splnění hlavních potřeb a cílů EU vyjádřených ve strategii EU2020. Na rozdíl od 7. RP, ve kterém byly priority ve vědě a výzkumu rozděleny na 9 hlavních tematických oblastí (informační a komunikační technologie, nanotechnologie, pokročilé materiály a výrobní procesy, biotechnologie, životní prostředí a jiné), H2020 je členěn do 3 pilířů, přičemž každý z nich reflektuje jiné priority a cíle EU. Každý z těchto 3 pilířů (Excelentní věda, Vedoucí postavení průmyslu, Společenské výzvy) se dále dělí na podskupiny, které se soustředí na konkrétní priority strategie EU2020 a její vlajkové iniciativy „Inovace v Unii”. Prioritní potřeby vědy, výzkumu a inovací jsou v H2020 odvozeny od společenských výzev a technologické využitelnosti místo samotných technologií. Podpora by tak měla směřovat více k naplnění potřeb a řešení problémů než k vývoji technologie jako takové. Zároveň H2020 zavádí zjednodušení v modelu a formách financování, administrativních a kontrolních procesech jakož i pravidlech participace, což by mělo vést ke zvýšení účasti relevantních subjektů. H2020 v  porovnání s  7. RP bude zároveň klást větší pozornost podpoře inovací a  uvedení výsledků na trh. V praxi to bude znamenat např. zavedení nových úvěrových nástrojů a zvýšení podpory inovací u malých a středních podniků a lepší přístup k rizikovému kapitálu. Zároveň se podporuje multidisciplinarita. Různé způsoby financování výzkumných a inovačních aktivit budou přitom spojeny do jednoho flexibilního rámce. Z něho bude moci být financována každá etapa inovačního procesu – od základního výzkumu až po uvedení produktu/služby na trh. Pracovní programy k výzvám budou míť strategičtější a dlouhodobější charakter.

2.5 Řízení programu Řízení bude do  velké míry externalizované. Politická rozhodnutí stejně jako finanční nástroje zůstanou v rukou EK. Ve větší míře bude do řízení zapojena výkonná agentura (Research Executive Agency–REA). Kromě REA bude program řídit tak jako dosud generální ředitelství pro výzkum a inovace (DG Research and Innovation) a pro komunikace, sítě, obsah a technologie (DG CONNECT). ERC je řízeno stejně jako v 7. RP prostřednictvím nezávislé vědecké rady a implementované externí ERC Executive Agency (ERCEA). Nástroje zaměřené na malé a střední podniky jsou implementovány přes EASME.

2.6 Nové typy nástrojů Další podstatnou změnou, kterou přináší H2020, je změna typu nástrojů, jejichž prostřednictvím dochází k financování výzkumu a inovací. Změna je vyvolaná částečně potřebou zaměření na nové technologie a částečně snahou zjednodušit administrativní náročnost programu. V  H2020 budou pokračovat hlavní kooperační projekty (tzv. „Collaborative Actions”) v  oblasti výzkumu a vědy, avšak zaniknou dosavadní rozdíly mezi velkými (tzv. integrované projekty – IPs) a malými a středními kooperačními projekty (tzv. STREPs). Nové bude dělení na RIA (Research and Innovation Actions), zaměřené více na výzkum, a na IA (Innovation Actions), zaměřené víc na podnikatelské subjekty. V rámci kooperačních projektů bude zaveden nový mechanizmus veřejných zakázek (Public Procurement), a to ve dvou formách: a) Public Procurement of Innovative Solutions (PPI) – zadávání veřejných zakázek inovativních řešení za účelem uvedení nových produktů na trh; b) Pre-Commercial Procurement (PCP) – předkomerční zadávání zakázek v oblastech, kde dosud na trhu neexistuje komerční řešení daného problému. 33

Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací

2.7 Financování projektů Změnily se i podmínky financování. Rozdílný poměr financování různých aktivit (věda a výzkum, pilotní projekty, management a j.) zanikl a všechny projekty mají stejnou míru podpory. Sjednotí se taktéž podíl financování režijních (nepřímých) nákladů. Granty zůstanou nadále hlavním způsobem financování, avšak přibude důraz na podporu inovací, např. veřejné zákazky, ocenění na podporu inovací nebo granty založené na výsledcích. Přibyly nové finančné nástroje – dluhové i kapitálové. Zjednodušit by se měl přístup k rizikovému kapitálu, což už v omezené míře fungovalo i v 7. RP, jako např. RSFF (Risk Sharing Finance Facilty) – jde o společný finanční nástroj EK a EIB poskytující úvěrové financování i subjektům s nedostatečnou výškou grantu. Jednou z  klíčových změn by mělo být zvýšení podpory zefektivnění aktivit a  kapacit malých a středních podniků (SME) v technologickém vývoji v různých úrovních inovačního cyklu. Staré výzkumné programy pro SME budou nahrazeny novým nástrojem, tzv. „Nástroj pro MSP – SME Instrument”. Financování aktivit podniků SME bude rozděleno do tří fází: • Fáze I: fáze posouzení uskutečnitelnosti (Project Feasibility Assessment) s limitem 50.000 eur (70 % předpokládané celkové sumy, kterou v této fázi EK podpoří); • Fáze II: fáze implementace projektu – s limitem 2,5 mil. eur (pro vybrané programy až 5 mil. eur); • Fáze III: fáze komercionalizace produktu – už bez přímého financování, s podporou přístupu k rizikovému kapitálu. Přidanou hodnotou k finanční podpoře SME bude mentoring & coaching – odborné poradenství ve všech fázích projektu. Schéma financovaní bude stejné pro všechny subjekty s výjimkou neziskových organizací v inovačních aktivitách. Zjednoduší se struktura financování, přičemž náklady na výzkum a vývoj budou pokryty až do výše 100 %, náklady na inovační aktivity do výše 70 % a nepřímé náklady fixně do výše 25 %. Pro srovnání se 7. RP uvádíme modely pro výzkumné typy projektů v následující tabulce: 7. RP Model 75/60

Přímé náklady

Nepřímé náklady

Celkem

EU příspěvek v %

EU příspěvek v €

100

60

160

75 %

120

100

25

125

100 %

125

Horizon 2020 Model 100/25

Porovnání modelů financování 7. RP a H2020

I přesto, že EK prezentuje tento posun jako vylepšení formy financování, není to možné akceptovat jednoznačně, protože 60% nepřímé náklady i při nižším financování na úrovni 75 % (model 75/60) měly své výhody a  některé položky rozpočtu (jako cestovné, projektový management) byly v 7. RP financovány na 100 %. I přesto je současný model 100/25 (100% financování přímých nákladů + 25% nepřímé náklady) vysoce výhodný hlavně v porovnání s možnostmi jiných grantových programů. 34

Horizon 2020 H2020 financuje plně nebo částečně náklady na  realizaci projektu. Za  oprávněné náklady lze považovat veškeré náklady související s definovanými aktivitami projektu za účelem naplnění cílů stanovených v  projektovém návrhu. Jde tedy o  náklady spojené přímo s  výzkumnou aktivitou (včetně testování) jakož i s řízením a šířením výsledků projektu (publicita, diseminace). V některých případech se vyžaduje nebo je podpořena aktivita související se spoluprací s jinými projekty pro podporu synergií celého výzkumného prostoru. Oprávněné náklady jsou rozděleny na přímé a nepřímé. Přímé náklady je možné obvykle zařadit do těchto rozpočtových kategorií: • přímé mzdové náklady (direct personnel costs); • přímé náklady na subkontrakt (direct costs of subcontracting); • přímé náklady související s  poskytnutím finanční podpory třetím stranám (direct costs of providing financial support) – v případě, že to typ výzvy a projektu umožňuje; • ostatní přímé náklady; • nepřímé náklady (ve výši 25 % celkových přímých nákladů). Detailní popis nákladů je definován v „Model Grant Agreement“. Jde o  modelovou grantovou smlouvu, která poskytuje a popisuje širší rámec možných smluvních ustanovení a pravidel za účelem podpisu finální smlouvy s  konsorcii v  případě rozhodnutí o  financování projektu. Jelikož každá oblast výzev má vlastní modelovou grantovou smlouvu, smysluplnou verzi je možné nalézt na stránkách participant portálu v sekci referenčních dokumentů.22 V  H2020 je zaveden tzv. bonusový systém umožňující dodatečné odměňování výzkumníků za nadstandardní plnění pracovních úkolů v neziskových organizacích ve výši 8000 eur ročně (superbrutto) na  jednoho výzkumníka (při plném pracovním úvazku). Tento bonus je možné využít jako způsobilé náklady v  případě, že je to součástí běžné praxe a  pravidel organizace, musí však být aplikován pro všechny typy projektů (národní i mezinárodní, nejen pro Horizon 2020). Povolené je využívaní vlastních účetních způsobů, upouští se od  požadavku na  vyplňování tzv. pracovních výkazů u výzkumníků, kteří pracují na celý úvazek. Ubudou kontroly a audity – bude přijata strategie zaměřená na předcházení podvodům, zjednoduší se hodnocení žádostí, a tím se umožní dřívější začátek projektů.

2. 8 Administrace projektu H2020 by měl výrazně zjednodušit dosavadní administrativní postupy. Bude existovat jen jeden přístupový bod a pro jednotlivé výzvy budou jednotná všeobecná pravidla. Jelikož cílem H2020 je urychlit implementaci a snížit administrativní zátěž pro řešitele projektů, budou existovat jednotná pravidla pro účast, včetně jednotné sazby financování, hodnocení a vyváženější pravidla ochrany duševního vlastnictví. Oproti 7. RP se podstatně zkrátí čas od podání projektu do podpisu smlouvy (time to grant), a to na maximálně 8 měsíců. Z tohoto důvodu se zcela zruší vyjednávací fáze a projekty budou hodnoceny ve stavu, v jakém byly podány. V projektech se tak již nebudou moci dělat žádné větší změny. V H2020 již nebude zapotřebí „papírová“ komunikace, ale vše bude probíhat prostřednictvím elektronické komunikace.

22 http://ec.europa.eu/research/participants/portal/desktop/en/funding/reference_docs.html

35

Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací

Informace o výsledku hodnocení projektu

Podání projektu

5 měsíců

Podpis grantové smlouvy

3 měsíce

Zkrácení času od podání projektu do podepsání smlouvy

Zjednodušení účasti a implementace projektů Jednou z hlavních výhod H2020 je podstatné zjednodušení ve všech jeho fázích, v pravidlech, procedurách a  kontrolních mechanizmech. Financování výzkumu a  inovací by se mělo stát vysoce konkurenčním procesem, který přitáhne do soutěže vrcholové výzkumníky a nejinovativnější firmy. Zjednodušení v H2020 má za cíl snížit administrativní náklady, urychlit všechny procesy v řízení grantů a redukovat míru finančních chyb. Procesní zjednodušení bude spočívat v jednodušší struktuře programů – to ulehčí identifikaci příležitostí pro grant, v jednotných pravidlech účasti ve všech složkách H2020 a v elektronickém podpisu grantů a dodatků. Jednodušší pravidla financování představují:23 • zjednodušení proplácení přímých nákladů akceptující účetní postupy obvyklé u příjemce, • možnost použití jednotkových nebo průměrných personálních nákladů, • zrušení povinnosti časových výkazů pro zaměstnance pracující výlučně na  projektu EU a zjednodušení požadavků na časové výkazy ostatních pracovníků, • nepřímé náklady zahrnuté do jednotné sazby používané u přímých nákladů, • možnost dvou sazeb financování, ale pouze jednu předem danou sazbu na jeden projekt. Nové kontrolní mechanizmy přinesou:24 • rozšíření garančních fondů pro všechny činnosti v H2020, • ex-ante kontrolu finanční způsobilosti vyžadovanou pouze u privátních koordinátorů v projektech větších než 500.000 eur, • snížení počtu certifikátů ve finančních výkazech, • snížení nutnosti auditu prostřednictvím ex-post kontrolních mechanizmů s důrazem na kontrolu rizika a odhalování podvodů. Úroveň technologické připravenosti V projektech H2020 je v některých oblastech zohledňována Technologická úroveň připravenosti (Technology Readiness Level – TRL). Zohledňuje rozdílné výzkumné a inovační kroky nebo úrovně od základního výzkumu až po komercionalizaci produktu. TRL se najčastěji využívá ve výzvách druhého piliře „Vedoucí postavení průmyslu”. Pro konkrétní výzvu je potom potřebné zvážit, na kterou úroveň je daná výzva směřovaná. Na následujícím obrázku jsou indikované jednotlivé úrovně, které jsou pro TRL zvažovány. 23 Detailnější vysvětlení finančních a právních pravidel pro ČR bude poskytnuto národními kontaktními body, které doporučujeme oslovit a prodiskutovat Vaše specifické otázky. 24 http://ec.europa.eu/research/conferences/2013/energy_infoday/pdf/session_6_a_rules_for_participation_horizon_2020_-_ alexandros_iatrou.pdf

36

Horizon 2020

TLR 1

TLR 2

TLR 3

pozorované základní principy

formulovaný technologický koncept

experimentálně ověřený koncept

TLR 6

TLR 5

TLR 4

technologie demostrovaná v relevantním prostředí

technologie ověřená v relevantním prostředí

v laboratoři ověřená technologie

TLR 7

TLR 8

TLR 9

demonstrovaný prototyp v operačním prostředí

komplexní a ověřený systém

odzkoušený aktuální systém v operačním prostředí

Úroveň technologické připravenosti25

Řada výzev má definovanou požadovanou úroveň TRL, na níž má projekt začínat, a také úroveň, kde má projekt končit. Obecně platí, že nižší úrovně (2–3) jsou určeny pro FET (Future Enabled Technologies) a vyšší úrovně od 4 do 8 pro oblast „Vedoucí postavení v průmyslu“. Politika otevřeného přístupu Horizon 2020 zavádí tzv. „Politiku otevřeného přístupu k  vědeckým publikacím projektů a  výzkumným datům“, která je popsána v příručce vydané EK.26 Tato otevřenost může být definována jako poskytnutí on-line přístupu k vědeckým informacím zdarma koncovým uživatelům, přičemž tyto informace mohou dále používat. V  H2020 je tato otevřenost povinná v  příslušných oblastech a pracovních programech, týká se však pouze publikování vědeckých článků v rámci aktivit na propagaci výsledků projektu v případě, že takové aktivity jsou v projektu zvažovány. V oblasti přístupu k vědeckým publikacím jsou zvažovány dvě možnosti: Tzv. „Green open access“, kde řešitel ukládá svoji publikaci do přístupného vlastního on-line úložiště. Tzv. „Golden open access“, kde je vědecká publikace okamžitě při publikování v konkrétním vědeckém zdroji přístupná on-line (např. časopisy s DOA). Otevřený přístup k  výzkumným datům poskytuje právo přístupu a  používání digitálních vý­zkumných dat27 podle podmínek a pravidel v grantové smlouvě. Taková data se pak obvykle mohou stahovat, využívat, reprodukovat a publikovat zdarma. 25 http://www.ttopstart.com/ttopstart/news/technology-readiness-levels-a-new-dimension-in-horizon-2020 26 http://ec.europa.eu/research/participants/data/ref/h2020/grants_manual/hi/oa_pilot/h2020-hi-oa-pilot-guide_en.pdf 27 Výzkumná data jsou data typu čísel a faktů, sbíraná, zkoumaná, přepočítávaná a diskutovaná v rámci realizace výzkumného projektu – např. statistická data, výsledky experimentů, měření, pozorování, průzkumy, interview atd.

37

Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací

2.9 Porovnání 7. RP a H2020 Sumář nejpodstatnějších změn (Zdroj: http://www.eutrainingsite.com, oficiální prezentace a materiály EK) Procesní a administrativní změny

7. RP

Horizon 2020

zaměření

výzkum

výzkum a inovace

rozpočet

cca 55 mld. €

cca 78,6 mld. €

návaznost na

6. RP

7. RP, CIP, EIT

skupiny

Spolupráce, Kapacity, Lidé, Myšlenky, euratom, JRC

Excelentní věda (základní výzkum), Vedoucí postavení průmyslu (věda pro průmysl), Společenské výzvy (věda pro společnost), EIT, JRC, euratom

nové součásti

hraniční výzkum (ERC), garantované fondy, úvěrové financování subjektů s nedostatočnou výškou grantu (Risk Sharing Finance Facility)

financování každé etapy inovace, logická schémata budoucích a vznikajících technologií (FET)

čas na schválení grantu (od podání návrhu po podpis smlouvy o grantu)

v průměru 12 měsíců od podání návrhu

8 měsíců

novinka v 7. RP – ve vývojových návrzích nebo managementu postupně nahrazoval CORDIS – zůstaly výzkumné zprávy a databáze projektů

přehodnotí a zjednoduší se celá řada praktických opatření pro návrh a realizaci projektu. To zahrnuje podrobné podmínky o obsahu a podobě návrhů, postupů při přeměně návrhů na projekty, požadavky na reporting a monitoring, stejně jako související poradenské dokumenty a podpůrné služby. Významným příspěvkem ke snížení administrativních nákladů na účast bude jednotná user-friendly IT platforma pro všechny interakce s účastníky, založená na účastnickém portále FP7

portál pro účastníky výzkumu

38

Horizon 2020

Změny ve financování

7. RP

Horizon 2020

míra financování výzkumu (max)

75 %

100 %

míra financovaní pro pilotní projekty a demonstrační činnosti

50 %

70 % 100 % pro neziskové organizace

režijní (nepřímé) náklady

podle modelu (20 %, 60 % nebo skutečné)

25 %

garanční fond

nastavený

pokračuje kontinuálně při všech projektech

úrok z před-financování

povinnost vykazovat

nemusí být vykazovaný

ex-ante kontrola finanční rentability

všichni příjemci s vyšším príspěvkem EU než 500.000 €

koordinátoři

předložení certifikátu o auditu

všichni příjemci s vyšším príspěvkom EU než 375.000 €

všichni příjemci s vyšším příspěvkem EU než 325.000 € ex-post audity budou vykonané u max. 7 % účastníků

ve všech procesech

pokračování v náhradách nákladů, akceptace průměrných osobních nákladů, jednotkových nákladů a paušálních výdajů a sazeb, požadavek na časovou evidenci, omezený ex-post audit, žádné vyhlášení o úroku z předfinancování, DPH uznatelným nákladem, omezení odhadu systémových chyb, nový Účastnický portál a on-line administrativní systém

zjednodušení

39

Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací

změny v jednotlivých tématech

7. RP

Horizon 2020

tematický přístup

spolupráce 10 témat

umožněný ve skupinách „Vedoucí postavení průmyslu” a „Společenské výzvy”

hraniční výzkum, ERC

nový v 7. RP – program „Myšlenky”

rozšířený ve skupině „Excelentní věda“

technologické iniciativy a partnerství

nastavené a podporované

podporované v existujících i nově založených veřejnoveřejných (P2P) a veřejno-soukromých partnerstvích (PPP)

mezinárodní spolupráce

podporovaná

zjednodušení účastí partnerů z třetích zemí, důležitá v mnohých tématech, 3 oblasti: 1. průmyslové a rozvíjející se ekonomiky, 2. rozšiřování a sousední země, 3. rozvojové země

FET – budoucí a vznikající technologie

specifické FET výzvy v programu „Spolupráce”

odlišná logika – v rámci „Excelentní vědy“, podporované budou stejně malé projekty jakož i klíčové projekty velkých rozměrů

Marie Skłodowska Curie Actions

pokračování z 6. RP v programu „Lidé”

rozsah zůstává – v rámci „Excelentní vědy”, přibudou nové prvky: služby pro absolventy; cílovou skupinou budou i nově kvalifikovaní doktorandi

infrastruktura výzkumu

v programu „Kapacity“

v rámci „Excelentní vědy“

klíčové technologie

témata v programu „Spolupráce“ – zvláště informační a komunikační technologie, nanotechnologie, vesmírné technologie, část z energetických technologií

hlavní podíl v rámci skupiny „Vedoucí postavení průmyslu“ – informační a komunikační technologie, nanotechnologie, progresivní materiály, biotechnologie, progresivní výroba a zpracování, vesmírné technologie

akce pro SME (malé a střední podniky), přístup k financím  

specifický systém financování v programu „Kapacity“, témata zaměřená na SME v programu „Spolupráce”, v FP7 15 % rozpočtu pro SME, úvěrové financování subjektů s nedostatečnou výškou grantu (Risk Sharing Finance Facility)

celoplošně jsou SME hlavní cílovou skupinou, ve skupině „Vedoucí postavení průmyslu“ je na SME zaměřená podskupina „Přístup k rizikovému kapitálu”, stejně jako podskupina „Inovace v SME“, COSME (The Programme for the Competitiveness of Enterprises and small and medium-sized enterprises) a Horizon 2020 se budou vzájemně doplňovat a také blíže spolupracovat se strukturálními fondy, SME v R&D budou podporované v specifické podskupině „Inovace v SME”“ inovace v SME: financované budou všechny etapy inovace

Evropská síť podniků european Enterprise Network (EEN) a podpora SME – jemná opatření (budování sítě, odstraňování prekážek, studie atd.)

podpůrná opatření v specifických tématech a k SME přidružených schématech

„Inovace v SME“ opatření, podpora EEN, podpora IPR (práv duševního vlastnictví), Helpdesku, podpora eurostars Initiative

40

Horizon 2020

Změny v synergii fondů a organizací

kombinace fondů

EIT Evropský institut pro inovace a technologie

propojení na strukturální fondy

7. RP

Horizon 2020

fondy EU v letech 2007–2013 se doplňovaly, ale dvojité financování bylo přísně zakázáno

Kombinace programu H2020 a strukturálních fondů bude možná – avšak s pozdější pečlivou kontrolou pravidel, protože stejné nákladové položky nemohou být uvedeny v obou případech, pouze samostatné náklady/aktivity. Prostředky z dluhových nástrojů financování mohou být kombinované s možným připojením grantů (včetně jednorázových sum) a prostředků z vlastního financování v jednom nebo vícero kombinovaných schématech.

nově založený v roce 2010

EIT bude dodržovat svoje poslání: integrovat znalostní trojúhelník a experimentovat s novými přístupy pro inovace, zahrnuje především obchodní komunitu. Bude též poskytovat stabilní základnu pro Znalostní a inovační centra (KIC), konsolidovat existující KIC a postupně rozšiřovat jejich počet. Pro plnění své úlohy jako testu nového zjednodušeného řízení a financování inovačních modelů bude zachována současná flexibilita EIT.

zlepšená koordinace

Účelem strukturálních fondů je podporovat budování kapacit a tím snížit výrazné hospodářské, sociální a územní rozdíly, které mezi evropskými regiony stále existují. Prostředky ze strukturálních fondů jsou rozdělované na základě předběžně přidělených celkových balíků pro členské státy a regiony. Toto financování je realizované prostřednictvím série Operačních programů a jednotlivých projektů, včetně těch na podporu výzkumu a inovací. Existují již značné interakce mezi výzkumnou a inovační politikou EU a její kohezní politikou. V 7. RP se investice do budování excelentních a inovačních kapacit uskutečňovaly pomocí programů „Regiony vědomostí“, „Výzkumný potenciál“ a „Výzkumné infrastruktury“. Zároveň se členské státy a regiony zavázaly poskytnout část z 78,6 mld. eur z kohezních fondů EU v minulém programovém období pro akce na podporu výzkumu a inovací. Pro toto programové období H2020 bude přispívat i k výzkumu a inovacím v regionech, a to zvláště zlepšenou politikou podpory s cílem vybudovat efektivní inteligentní specializované strategie v plné spolupráci s kohezními fondy.

41

Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací

2.10 Struktura programu H2020 Cílem programu H2020 je zabezpečit, aby Evropa produkovala prvotřídní vědu, odstraňovala překážky pro inovace a ulehčovala spolupráci veřejného a soukromého sektoru při realizaci inovací. Naplnění tohoto cíle chce EK dosáhnout větším propojením výzkumu a inovací s důrazem na tři hlavní pilíře, které pokrývají jednotlivé priority:28 – excelentní věda – pilíř, který má podpořit formování vědecké excelentnosti EU a evropský výzkumný prostor; – vedoucí postavení průmyslu – zlepšení a podpora konkurenceschopnosti a postavení evropského průmyslu na globálním trhu; – společenské výzvy – řešení hlavních společenských výzev, kterým čelí Evropa. Každý pilíř je financovaný rozpočtem stanoveným EK v  současných cenách, jak dokumentuje následující graf:

Věda pro společnost

0,5

Rozšíření účasti

0,8



Euratom

1,6



JRC

1,9



EIT

2,7



Vedoucí postavení průmyslu

17,0



Excelentní věda

24,4



Společenské výzvy

29,7



mld eur

5

10

15

20

25

30

Struktura a rozpočet H2020

Jak je vidět z předcházejícího grafu, rozpočet H2020 je kromě hlavních piliřů zaměřen také na financování dalších oblastí: Společné výzkumné centrum (Joint Research centre – JRC), které je významnou součástí Evropského výzkumného prostoru, je zaměřeno na  podporu tvorby, zavádění monitoringu evropské legislativy a přispívá k řešení společenských výzev strategie EU2020. Evropský institut inovací a technologií (European Institute of Innovation and Technology – EIT) je zaměřený na podporu excelentní vědy hlavně prostředníctvím podpory vytváření znalostních a inovačních společenstev KICs (Knowledge and Innovation Communities). 28 Evropská komise: HORIZON 2020 in brief. The EU Framework Programme for Research & Innovation

42

Horizon 2020 Základní pilíře projektu H2020 a rozdělení rozpočtu ve výši 78,6 miliard (v %):29 Excelentní věda

31,73

Evropská výzkumná rada

17,00

Budoucí a vznikající technologie (FET)

3,50

Akce Marie Skłodowska–Curie

8,00

Výzkumné infrastruktury

3,23

Vedoucí postavení průmyslu

22,09

Informační a komunikační technologie

17,60

Nanotechnologie, pokročilé materiály, biotechnologie, pokročilé výrobní procesy

3,69

Malé a střední podniky a přístup k prostředkům rizikového kapitálu

0,80

Společenské výzvy

38,53

Zdraví, demografické změny a kvalita života

9,70

Potravinová bezpečnost a mořský výzkum

5,00

Energie

7,70

Transport

8,23

Opatření v oblasti klimatu a efektivní využívání zdrojů a surovin

4,0

Inkluzivní společnosti

1,70

Bezpečné společnosti

2,20

Rozšíření účasti a šířené excelentnosti

1,06

Věda pro společnost

0,60

Evropský inovační a technologický institut

3,52

Společné výzkumné centrum: přímé akce nesouvisející s nukleárním výzkumem

2,47

Věda se společností  a pro společnost je programem budujícím efektivní spolupráci mezi vědou a  společností prostřednictvím vyhledávání nových talentů pro vědu a  propojováním vědecké excelentnosti se společenským povědomím a zodpovědností. Rozšíření účasti a  excelentnosti vědecké základny EU je programem, který zavádí opatření cílená na členské země s nižší vědeckou a inovační výkonností. Jejich cílem je zvýšit účast těchto zemí 29 http://ec.europa.eu/research/horizon2020/pdf/press/fact_sheet_on_horizon2020_budget.pdf

43

Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací v Evropském výzkumném prostoru, a to i prostřednictvím propojení na novou kohezní politiku pro programové období 2014–2020. Euratom, výzkumný program pro jaderný výzkum a trénink expertů v této oblasti. Více o těchto oblastech bude uvedeno v dalších kapitolách této příručky. V rámci těchto oblastí zájmu se činnosti financované z programu zaměří na: – zlepšení rámcových podmínek pro vědce a výzkumníky, – podporu výzkumu, vývoje a inovací v průběhu inovačního cyklu, – zlepšení přístupu k možnostem čerpat finanční prostředky EU na podporu výzkumu, vývoje a inovací.30

Excelentní věda

Vedoucí postavení průmyslu

• Evropská výzkumná rada • Akce Marie Skłodowska–Curie • Výzkumné infrastruktury

• Informační a komunikační technologie • Nanotechnologie, pokročilé materiály, biotechnologie, pokročilé výrobní procesy • Malé a střední podniky a přístup k prostředkům rizikového kapitálu

Společenské výzvy • Zdraví, demografické změny a kvalita života • Potravinová bezpečnost, udržitelné zemědělství a lesnictví, mořský výzkum a výzkum vnitrozemských vod, bioekonomika • Bezpečná, čistá a efektivní energie • Inteligentní, zelená a integrovaná doprava • Klima, životní prostředí, efektivní využívání zdrojů a surovin • Inkluzivní, inovační a reflektivní spoločnosti • Bezpečné společnosti

Struktura 3 pilířů Horizon 2020

Společenské a humanitní vědy jakož i oblast informačních a komunikačních technologií budou horizontálními tématy skrze celý H2020. Excelentní věda Pilíř je zaměřený na zvýšení excelentnosti vědecké základny Evropy a zajištění stálého toku výzkumu a vývoje světové úrovně s cílem zabezpečit dlouhodobou konkurenceschopnosť Evropy. Úlohou je podpora nejlepších myšlenek, rozvoj talentů v Evropě, zpřístupnění prioritní výzkumné infrastruktury pro výzkumné pracovníky a na zatraktivnění Evropy pro přední světové výzkumné pracovníky. 30 http://ec.europa.eu/research/participants/docs/h2020-funding-guide/grants/applying-for-funding/find-a-call/h2020-structure-and-budget_en.htm

44

Horizon 2020 Popis cílů jednotlivých programových směrů v rámci pilíře Společenské výzvy: • Evropská rada pro výzkum (ERC) – ERC má zásadní význam pro zvyšování konkurenceschopnosti EU. Podporuje excelentní základní výzkum. Výzvy ERC nemají dopředu určené priority, určují se podle principu zdola nahoru. Zvláštním rysem ERC je podpora tzv. hraničního výzkumu. Je to výzkum, který je na  hranicích současného poznání nebo tyto hranice přesahuje, probíhá v  nových a nejnáročnějších oblastech výzkumu a vyznačuje se průnikem mezi jednotlivými vědními odbory. • Budoucí a vznikající technologie (FET) – podpora nových technologií vznikajících na základě novátorských rizikových nápadů, které jsou však postaveny na vědeckých základech. Podpora se zaměřuje na povzbuzování úplně nových myšlenek (FET Open), rozvíjení vznikajících témat (FET Proactive) a řešení velkých interdisciplinárních výzev v oblasti vědy a techniky (FET Flagships). • Akce Marie Skłodowska-Curie (MSCA) – podpora optimálního rozvoje a využití intelektuálního kapitálu Evropy, vytváření nových zručností a inovací a využití jejich potenciálu ve všech sektorech a regionech EU. Opatření zahrnují podporu nových zručností prostředníctvím počáteční odborné přípravy výzkumníků, přeshraniční a meziodvětvovou mobilitu, podněcování inovací pomocí vzájemného obohacování se poznatky (krátkodobé výměny pracovníků z oblasti výzkumu, vývoje a inovací). Na některých opatřeních se finančně spolupodílí vnitrostátní a regionální programy. • Evropské výzkumné infrastruktury, včetně e-infrastruktur – podpora budování špičkových výzkumných infrastuktur, které budou přístupné pro všechny výzkumníky z členských zemí EU a třetích zemí. Podpora se poskytuje na  rozvíjení výzkumných infrastruktur včetně infrastruktur z  Cestovní mapy Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI).31 Celkové finanční prostředky na období 2014–2020 30

mld €

Evropská rada pro výzkum (European Research Council – ERC) Výzkum vedený nejlepšími výzkumnými týmy

13 095

Budoucí a vznikající technologie Společný výzkum tvorby nových oblastí pro inovace

  2 696

Akce Marie Skłodowska-Curie (MSCA) Příležitosti pro odbornou přípravu a profesní rozvoj

  6 162

Evropské výzkumné infrastruktury (včetně e-infrastruktury) Zabezpečení přístupu k zařízením na světové úrovni

  2 488

Vedoucí postavení průmyslu Cílem vedoucího postavení průmyslu je podpora klíčových technologií, jako jsou mikroelektronika, pokročilá výroba atd. napříč existujícími i nově vznikajícími odvětvími. Cílem je též přilákat víc soukromých investic do výzkumu a inovací a podporovat růst inovativních malých a středních podniků v Evropě. Cílem tohoto pilíře je prostřednictvím podpory projektů, jejichž náplň určí podniky, vytvořit z Evropy přitažlivější místo z hlediska investic do výzkumu, vývoje a inovací (včetně ekologických inovací). Prostřednictvím tohoto pilíře budou poskytovány rozsáhlé investice do  klíčových průmyslových technologií, bude se podporovat růst evropských podniků prostřednictvím poskytnutí přiměřeného a  dostupného financování a  pomáhat inovativním malým a  středním podnikům dostat se do světové špičky. 31 http://ec.europa.eu/research/horizon2020/pdf/press/horizon2020-presentation.pdf

45

Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací Popis cílů jednotlivých programových směrů v rámci pilíře Vedoucí postavení průmyslu: • Vedoucí postavení v rámci podpůrných a průmyslových technologií – cílem je udržet a rozvíjet celosvětové vedoucí postavení EU v rámci podpůrných technologií a v oblasti vesmírného výzkumu, vývoje a inovací, které jsou oporou konkurenceschopnosti napříč různými existujícími a vznikajícími průmyslovými odvětvími a sektory. Zahrnuje podporu inovací v oblasti informačních a komunikačních technologií, nanotechnologií, pokročilých materiálů, biotechnologií, technologií v oblasti pokročilé výroby a zpracování a vesmírných technologií. • Přístup k rizikovému financování – podpora pro vznikající inovativní podniky ve všech fázích jejich rozvoje prostřednictvím tzv. dluhového financování (úvěry jednotlivým příjemcům na investice do výzkumu, vývoje a inovací, záruky pro finanční zprostředkovatele poskytující úvěry příjemcům, kombinace úvěrů a záruk a záruky nebo protizáruky pro vnitrostátní nebo regionální systémy financování dluhů) a kapitálového financování (zaměří se na fondy rizikového kapitálu v počáteční fázi a bude poskytovat jednotlivým podnikům v portfoliu rizikový kapitál). • Inovace v malých a středních podnicích – cílem je podpořit růst a konkurenceschopnost EU prostřednictvím zvýšení úrovně inovace v malých a středních podnicích v rámci celého inovačního cyklu. Má pokrývat všechny druhy inovací (včetně např. inovací služeb) a vytvořit tak rychle rostoucí a mezinárodně aktivní malé a střední podniky, které se dokáží prosadit na světových trzích. Jde o jednu z nových oblastí v H2020, která bude realizována prostřednictvím nástroje SME (SME Instrument). Evropský institut pro inovace a technologie (EIT) Cílem je poskytnout zejména malým a středním podnikům zjednodušenou a dostupnou podporu ve třech fázích: 1. Koncepce a posouzení proveditelnosti (malé a střední podniky získají finance na přezkoumání vědecké nebo technologické proveditelnosti a komerčního potenciálu nového nápadu). 2. Výzkum, vývoj, testování a  uplatnění na  trhu (např. testování, prototyp, studie rozšíření, pilotní inovativní procesy, produkty a služby). 3. Obchodní využití (neposkytuje se přímé financování, podpora je však zaměřena na usnadnění přístupu k soukromému kapitálu a prostředím umožňujícím inovace. V  rámci programového směru se počítá také s  podporu výzkumu a  vývoje prováděného malými a středními podniky v rámci iniciativy eurOSTARS. Zvláštní část programu H2020 je věnována Evropskému institutu pro inovace a  technologie (EIT). Cílem EIT je integrovat výzkum, vývoj a inovace a vzdělávání do znalostního trojúhelníku. Znalostní trojúhelník se realizuje prostřednictvím tzv. znalostních a inovačních společenství (KIC). KIC spojuje partnery, kterými jsou vysoké školy, organizace výzkumu a vývoje a podniky. Strategický inovační plán EIT určuje tři tematické okruhy pro vytváření KIC v letech 2014 až 2020: – Inovace v oblasti zdravého životního stylu a aktivního stárnutí. – Suroviny – udržitelný průzkum, těžba, zpracování, recyklace a nahrazování. – Food4future (potraviny budoucnosti) – udržitelný dodavatelský řetězec od zdrojů ke spotřebitelům. 46

Horizon 2020

Celkové finanční prostředky na období 2014–20202

mil €

Vedoucí postavení v rámci podpůrných a průmyslových technologií (LEITs) (Informační a komunikační technologie, nanotechnologie, materiály, biotechnologie, výroba, vesmír)

13 557

Přístup k rizikovému financování Využití soukromého financování a rizikový kapitál

  2 842

Inovace v malých a středních podnicích Podpora všech forem inovace ve všech typech malých a středních podniků

    616

Společenské výzvy Třetí pilíř je odpovědí na aktuální společenské otázky a problémy, které Evropa řeší v současnosti nebo které bude muset řešit v nejbližší budoucnosti. Jde o problémy, jež ovlivňují celou společnost. Výzkum, vývoj a inovace jsou podporovány v celém spektru tematických oblastí s velkým důrazem na multidisciplinaritu. EU bude v budoucnosti čelit stále vážnějším sociálním výzvám v souvislosti se stárnutím obyvatelstva, klimatickými změnami, nedostatkem zdrojů a potravinovou bezpečností. Pilíř Společenské výzvy reaguje na  politické priority strategie EU2020 a  vymezené společenské výzvy. Slouží k  řešení hlavních obav občanů v  Evropě a  mimo ni. Na  výzvách založený přístup spojí zdroje a znalosti z různých oblastí, technologie a disciplíny (včetně sociálních, ekonomických a humanitních věd). Pilíř Společenské výzvy zahrnuje celý inovační cyklus (od výzkumu až po trh) s novým důrazem na činnosti související s inovacemi, jako jsou např. pilotní projekty, demonstrace, testování a podpora pro veřejné zakázky a tržní využití. V rámci výzev se nebudou explicitně určovat požadované technologie, ale bude se klást důraz na řešení společenského problému. Popis cílů jednotlivých programových směrů v rámci pilíře Společenské výzvy: • Zdraví, demografické změny a  kvalita života – výzkum a  vývoj v  oblasti zdravotní péče včetně prevence. Zahrnuje např. vývoj nové diagnostiky, zlepšení screeningových programů a  diagnostických metod, zlepšení léčby onemocnění. Programový směr se zaměřuje zejména na  problematiku aktivního stárnutí a  zajištění aktivního samostatného života seniorů. V  oblasti zlepšení zdravotní péče se programový směr zaměřuje na optimalizaci zdravotní péče, nové inovační postupy a zlepšení přístupu pro všechny občany. • Potravinová bezpečnost, udržitelné zemědělství a lesnictví, mořský a námořní výzkum, výzkum vnitrozemských vod a bioekonomika – zajištění dostatečné výroby vysoce kvalitních, bezpečných potravin prostřednictvím rozvoje udržitelného zemědělství (nízkoenergetické zemědělství, snižování emisí a  vyrovnávání se se změnami klimatu), což zahrnuje zvýšení efektivity výroby i rozvoj venkovských oblastí . Pozornost se soustřeďuje na udržitelnější a produktivnější zemědělské a lesnické systémy, konkurenceschopný a udržitelný potravinářský průmysl a spotřebitele (zajištění dostatečné informovanosti a reakce na sociální otázky). Zvláštní část je věnovaná využití obnovitelných vodních zdrojů v oblasti chovu ryb a rybolovu. Programový směr přispívá k přechodu evropského hospodářství na biohospodářství (přechod na biosuroviny a biologické zpracovatelské postupy). 47

Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací • Bezpečná, čistá a účinná energie – zaměřuje se na nízkouhlíkovou výrobu elektřiny (využití větrné energie a  solární energie), rozvoj využití geotermální a  vodní energie a bezpečných technologií pro zachycování, přepravu a ukládání CO2. Na druhé straně je cílem i účinné a inteligentní využívání energie, čehož nedílnou součástí je snižování její spotřeby. Zvláštní část je věnována alternativním palivům a mobilním zdrojům energie (např. palivovým článkům) a inteligentní přenosové soustavě. Zahrnuje i získávání poznatků potřebných pro rozvoj energetické politiky. • Inteligentní, zelená a integrovaná doprava – cílem je vytvořit evropský dopravní systém účinný z hlediska spotřeby zdrojů, který je bezpečný, integrovaný a působí ve prospěch společnosti a rozvoje ekonomiky. Cílem je především snížení environmentální zátěže (čistší a tišší dopravní prostředky), optimalizace výkonu dopravního systému, snížení jeho přetíženosti a zvýšení bezpečnosti. Cílem je podpořit vedoucí postavení evropského průmyslu v této oblasti (např. nové generace vozidel, řídících systémů dopravy). • Aktivity v  oblasti klimatu, životní prostředí, efektivita zdrojů a  surovin – cílem je podpořit rozvoj hospodářství, které efektivně využívá zdroje a  je odolné vůči změnám klimatu a  využívá udržitelných dodávek surovin za  účelem uspokojení potřeb rostoucí světové populace s  přihlédnutím k  omezeným přírodním zdrojům planety. Dalšími cíli jsou zvýšení evropské konkurenceschopnosti a  zlepšení životních podmínek a  zároveň zajištění integrity životního prostředí a jeho udržitelnosti tak, že se průměrné oteplování planety udrží na přijatelné míře, aby se posílila schopnost ekosystémů a společnosti přizpůsobit se změnám klimatu. Konkrétní opatření se zaměřují na klimatické prognózy, získávání poznatků o změně klimatu a přizpůsobení se těmto změnám a předcházení rizikům. Součástí je i udržitelné využívání a řízení přírodních zdrojů a ekosystémů, podpora udržitelných dodávek surovin (těžba, zpracování, recyklace) a hledání alternativních surovin. Velký důraz je kladen na ekologické hospodářství. • Evropa v měnícím se světě: Inkluzivní, inovativní a reflektivní společnost – cíl spočívá v podpoře inkluzivní, inovativní a bezpečné evropské společnosti v kontextu závažných změn, kterým čelí EU a ostatní země a kontinenty při rostoucí celosvětové vzájemné závislosti. Podpora se zaměří na inovační společnosti a nové formy inovací včetně společenských inovací. Cílem je posílit solidaritu ve společnosti a sociální, hospodářské a politické začlenění a pozitivní mezikulturní dynamiku v Evropě (inkluzivní společnost). Programový směr se zvlášť věnuje také snižování regionálních rozdílů v úrovni výzkumu, vývoje a inovací (např. prostřednictvím propojení organizací výzkumu a vývoje, center excelence, inovačních regionů a podpory zapojení špičkových výzkumníků do evropských a mezinárodních sítí). • Bezpečné společnosti: Ochrana svobody a bezpečnosti Evropy a jejích občanů – cílem poslední tematické oblasti je posílit bezpečnost obyvatel Evropy v kontextu transformace a růstu globálních hrozeb. Snahou je také posílit svobodu a právo v EU. Výzkum a inovace se zaměřují i na kyberbezpečnost, ochranu hranic, boj proti kriminalitě, terorismu, přírodním neštěstím a na ochranu klíčových infrastruktur.

48

Horizon 2020

Celkové finanční prostrředky na období 2014–20203

mil. €

Zdraví, demografické změny a kvalita života

7 472

Potravinová bezpečnost, udržitelné zemědělství a lesnictví, mořské, námořní hospodářství, výzkum vnitrozemských vod a bioekonomika

3 851

Bezpečná, čistá a efektivní energie

5 931

Inteligentní, zelená a integrovaná doprava

6 339

Klima, životní prostředí, efektivní využívání zdrojů a surovin

3 081

Inkluzivní, inovační a reflektivní společnost

1 310

Bezpečnost společnosti

1 695

Specifický cíl „Šíření excelentnosti a rozšiřování účasti“ Na to, aby se stal koncept Evropského výzkumného prostoru realitou, je třeba, aby měly všechny státy a regiony stejné možnosti zapojit se do evropských výzkumných a inovačních aktivit. Hlavním cílem je proto i prostřednictvím podpory z programu H2020 umožnit plné využití potenciálu, který Evropa má. To má nastat zejména formou podpory excelence v zaostávajících státech a regionech a spolupráce mezi inovativně intenzivními částmi EU a částmi, které zaostávají. Celkové finanční prostředky na období 2014–2020 Šíření excelentnosti a rozšiřování účasti

mil. € 816

Specifický cíl „Věda sE společností a pro společnost“ Interakce mezi vědou a společností je integrální součástí rámcových programů již od 6. RP. V Horizon 2020 bude hlavním cílem v této oblasti vybudovat efektivní spolupráci a dialog právě mezi oblastí vědy a společností. Snahou je zejména získat nové talenty pro vědeckou kariéru, ale i jednoznačně podpořit společenské povědomí o excelentní vědě a podporovat zodpovědný výzkum a inovace. Celkové finanční prostředky na období 2014–2020 Věda se společností a pro společnost

mil. € 462

49

Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací

2.11 Typy aktivit ve výzvách H2020 V programu H2020 je možné financování různých typů projektů podle jejich zaměření, přičemž každý z těchto typů má specifické podmínky oprávněnosti.32 Pro detailnější podmínky je nutné sledovat pravidla oprávněnosti ke každé relevantní výzvě a typu projektu.

2.11.1 Výzkumné a inovační projekty (Research and Innovation Actions – RIA) Pomocí RIA se financují projekty základního, aplikovaného i experimentálního výzkumu. Projekty sestávají hlavně z aktivit cílených na získání nových poznatků a znalostí nebo přezkoumání využitelnosti nových nebo vylepšených technologií, produktů, procesů, služeb, případně řešení s tím spojených problémů. Pro tento účel mohou zahrnovat základní a aplikovaný výzkum, technologický vývoj a nasazení/integraci, testování a validaci prototypu menších rozměrů v laboratořích nebo v simulovaném prostředí. Za simulované prostředí je možné chápat např. i prostředí firmy, ve kterém se nasadí např. vyvinutý SW a testování realizují zaměstnanci firmy v procesu, jaký jsou zvyklí realizovat ve standardních podmínkách. Projekt pro účely testování a validace může zahrnovat v omezeném rozsahu demonstrační a pilotní aktivity za účelem prokázání technické použitelnosti blízké reálnému operačnímu prostředí. Oprávněnost Konsorcium partnerů sestává min. ze tří různých zemí, průmyslových odvětví, neziskového, státního a akademického sektoru. Financování EK 100 % oprávněných přímých nákladů + nepřímé náklady ve výši 25 % přímých nákladů.

2.11.2 Inovační projekty (Innovation Actions – IA) IA se zaměřuje hlavně na aktivity související s uvedením na trh s omezeným rozsahem aktivít výzkumu a vývoje. Inovační projekty zahrnují hlavně aktivity přímo zaměřené na  výrobní plány a  návrhy, design nových nebo vylepšených produktů, procesů nebo služeb. Mohou zahrnovat tvorbu prototypů, testování, demonstrace, pilotní aplikace, rozsáhlá testování prototypu (produktu nebo technologie), např. za účelem zjištění odezvy užívatelů/trhu. Jde tedy o validaci technické a ekonomické životaschopnosti v reálném operačním prostředí nebo jemu blízké podobě. Zároveň podporuje první nasazování a  využívání takové inovace v  tržním prostředí, která sice už byla předvedena, ale ještě není zavedena na trh kvůli různým bariérám. Projekty se zaměřují hlavně na aktivity související s uvedením na trh s omezeným rozsahem aktivit výzkumu a vývoje. Oprávněnost Konsorcium partnerů sestává min. ze tří různych zemí, průmyslových odvětví, neziskového, veřejného a akademického sektoru.

32 Zdroj: Evropská komise, HORIZON 2020 – WORK PROGRAMME 2014-2015.

50

Horizon 2020 Financování EK Obecně financuje EK tyto aktivity ve výši 70 % celkových oprávněných přímých nákladů + nepřímé náklady ve  výši 25 % přímých nákladů. Avšak v  případě partnerů s  neziskovou právní formou a neziskovým charakterem účasti v projektu je jejich rozpočet financován do výše 100 %, nepřímé náklady navíc činí 25 %.

2.11.3 Koordinační a podpůrné projekty (Coordination & Support Action – CSA) Podpora koordince a síťování existujících projektů, programů a politik. Jde o projekty, které přímo nezahrnují výzkumné a vývojové aktivity, ale jsou spíše zaměřeny na zlepšení tržních podmínek a úspěchu výzkumných a inovačních projektů. Podporují tedy koordinaci a síťování existujících projektů, programů a politik tak, aby spoluprací a přenosem znalostí dosáhly lepšího synergického efektu. To zahrnuje aktivity v  oblasti podpory standardizací, diseminací (propagování), zvýšení povědomí, podpory politického dialogu a  přenosu a  sdílení znalostí, zkušeností, výsledků výzkumu, studií, tvorby strategických plánů a pod. Oprávněnost Vyžadován je minimálně jeden právní subjekt z členských nebo přidružených zemí, přičemž může jít o  organizaci neziskového, veřejného nebo akademického sektoru a  průmyslu. Výjimku tvoří pracovní program „Energy Challenge“, viz Pracovní program.33 Financování EK 100 % oprávněných přímých nákladů + nepřímé náklady ve výši 25 % přímých nákladů.

2.11.4 Projekty hraničního výzkumu financované ERC (ERC Frontier Research Grants) ERC financují projekty špičkového výzkumu. Tyto projekty jsou charakterizovány jediným hlavním kritériem – vědeckou excelencí, a to v různých oblastech výzkumu. Projekt je řešen jedním národním nebo mezinárodním týmem vedeným tzv. vedoucím výzkumu (principal investigator). Oprávnění ERC granty jsou určeny pro výjimečné výzkumníky v různých etapách jejich kariéry – od mladých začínajících výzkumníků až po špičkové odborníky. Výzkumníci mohou být různé národnosti a  projekty mohou být podávány v  různých oblastech výzkumu. Financování EK 100 % oprávněných přímých nákladů + nepřímé náklady ve výši 25 % přímých nákladů

2.11.5 Projekty Marie Skłodowska-Curie (Marie Skłodowska-Curie Actions – MSCA) MSCA jsou projekty podpory rozvoje zručností, odborné přípravy a kariéry výzkumníků v mezinárodním prostředí. Projekt financuje odbornou přípravu, mobilitu, mezinárodní výzkumné stáže v soukromém i veřejném sektoru, popřípadě spolufinancuje i podobně zaměřené programy. 33 the Energy Challenge Work Programme http://ec.europa.eu/research/participants/data/ref/h2020/wp/2014_2015/main/h2020-wp1415-energy_en.pdf

51

Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací Oprávněnost Mladí i zkušení výzkumníci různých národností, techničtí pracovníci, národní/regionální výzkumné mobilitní programy. Financování EK 100 % oprávněných přímých nákladů + nepřímé náklady ve výši 25 % přímých nákladů

2.11.6 Nástroje pro MSP – SME Instrument (SMEINST) Nástroj pro malé a střední podniky na podporu nasazení inovací. Projekty určené pro inovativní malé a střední podniky (SME) umožňující financovat i jednu firmu bez potřeby vytváření konsorcia s cílem podpořit tvorbu a reálné nasazení inovací generovaných v SME, a tím rozvinout jejich růstový potenciál. Umožňuje financování byznys plánů i hlavních fází vývojového projektu až po podporu komercionalizace. Financování bude zaměřeno na testování a realizaci demonstračních aktivit potřebných k uvedení inovativního produktu nebo služby na trh. Oprávněnost Participovat mohou jen malé a střední podniky, buď samotná firma, nebo konsorcium sestavené z malých a středních podniků v EU, příp. přidružených zemích. Financování EK – V první fázi je realizováno formou pevně stanovené paušální platby ve výši 50.000 eur (tj nemůže být ani více, ani méně), přičemž podnikatel deklaruje vlastní financování ve výši 30 %. – V dalších fázích 70 % oprávněných nákladů realizátora projektu, s příspěvkem EK od 0,5 do 2,5 milionu eur. Výjimkou je Nástroj pro SME v oblasti Zdraví, demografických změn a kvality života, kde se financování projektu z důvodu klinických zkoušek může pohybovat až do výše 5 mil. eur při financování 100 %.

2.11.7 Rychlé zavedení inovací (Fast track to innovation – FTI) FTI bude financovat projekty blízko trhu, s ukončeným výzkumem a vývojem, které ještě nebyly komerčně nasazené. Novým nástrojem na podporu rychlého zavedení inovací spuštěnou v programu H2020 bude tzv. Fast track to innovation (FTI), který bude podporovat inovační projekty v oblastech navržených uživateli v souladu s 2. a 3. pilířem programu H2020 (Průmyslové technologie a společenské výzvy). FTI budou realizovány malými mezinárodními konsorcii. Cílem schématu je podpora projektů, které by jinak nezískaly financování z  komerčních zdrojů, a  zkrácení času pro nasazení nových řešení na trh. Předpokládaná doba uzavření smlouvy na projekt je 6 měsíců od uzavření výzvy. Při využívání FTI není účast firemního sektoru omezená výhradně na SME, zúčastnit se jej tedy mohou i velké společnosti. Doba od podání projektu k podpisu smlouvy se zkrátí na 6 měsíců. V rámci FTI bude podporována i účast nových firem a institucí v H2020. FTI bude podporovat dva typy projektů: • Vývoj produktu/služby iniciované podnikatelským sektorem, kde myšlenka pochází z firmy, která vede konsorcium a na vývoji produktu zamýšlí spolupracovat s mezinárodními partnery (jiné firmy, univerzity, výzkumné organizace). Předpokládané rozdělení rozpočtu je 60 % pro firmy a 40 % pro výzkumné organizace nebo neprůmyslové partnery. 52

Horizon 2020 • Spin-out z  veřejného sektoru, jestliže záměr (idea) pochází z  výzkumné organizace nebo univerzity, která vytvoří firmu na  vývoj produktu a  vybaví ji příslušnými právy duševního vlastnictví. Tato veřejná výzkumná organizace je lídrem konsorcia a zamýšlí spolupracovat s dalšími mezinárodními partnery na vývoji produktu. Na rozdíl od předchozího případu je předpokládané rozdělení prostředků 60 % pro veřejné organizace a 40 % na příslušný spinout a další firmy. Pilotní schéma bude odstartováno prvními výzvami na předkládání návrhů v roce 2015. FTI bude realizováno formou kontinuální otevřené výzvy s třemi uzávěrkami za rok. Oprávněnost Předpokládají se návrhy mezinárodních konsorcií od 3 do 5 partnerů. Financování EK Financování do výše 70 % přímých oprávněných nákladů (plus nepřímé náklady 25 %) a s příspěvkem do 3 mil. €.

2.11.8 Zakázka před komerčním využitím (Pre-commercial Procurement – PCP) PCP je nástrojem, který umožní veřejným zadavatelům získat od firem řešení jejich problému, přičemž firmy budou moci výsledky dále komercionalizovat. Veřejní zadavatelé (ministerstva, agentury, státní a  veřejné organizace, regiony, orgány místní samosprávy a mnoho dalších typů organizací) jako kupci nových řešení mohou vystupovat aktivně při rozvoji poptávky po inovacích. Na jedné straně mohou zdokonalovat kvalitu a efektivitu veřejných služeb a na druhé straně mohou podporovat vytváření příležitostí pro firmy, které mohou s inovacemi uspět na mezinárodních trzích. Zakázka v předobchodní fázi (Pre-commercial Procurement – PCP) je přístup k zakázce výzkumněvývojových služeb, který umožňuje veřejným zadavatelům: • sdílet rizika a přínosy návrhu, prototypování a testování výroby nových produktů a služeb bez zapojení státní podpory, • vytvářet vhodné podmínky pro širokou komercionalizaci a nasazení výzkumně-vývojových výsledků prostřednictvím standardizace a publikace, • spojovat úsilí několika veřejných zadavatelů s podobnými problémy. Na  základě dokumentů EK34 z  prosince 2007 „Zakázka v  předobchodní fázi: Podpora inovace za účelem zajištění udržitelné vysoké kvality veřejných služeb v Evropě“ jsou stanoveny tři základní atributy PCP: • předmětem jsou výhradně služby výzkumu a vývoje, • sdílení rizik a výhod v souladu s tržními podmínkami, • zadávání zakázek vychází z hospodářské soutěže a je zaměřeno na vyloučení státní podpory. Oprávněnost O financování projektu PCP mohou na základě podmínek výzvy (pokud daná výzva předmětný režim podporuje) požádat minimálně 3 veřejní zadavatelé ze 3 různých zemí EU. Financování EK Příspěvek EK je 70 % oprávněných nákladů určených na přípravu a provedení veřejných zakázek na základě procedury PCP.

34 Zakázka v předobchodní fázi je definována v dokumentu COM/2007/799 a v souvisejícím pracovním dokumentu

SEC/2007/1668.

53

Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací

2.11.9 Veřejné zakázky inovativních řešení (Public procurement of innovative solutions – PPI) PPI financuje zadávání konečného komerčního řešení, které tím vstupuje na trh. Veřejná zakázka inovativních řešení (Public procurement of innovative solutions – PPI) se realizuje v případě, kdy řešení je již blíže k trhu jako PCP. V první řadě nejsou zapotřebí žádné výzkumněvývojové aktivity na vyřešení potřeb zadavatele a zároveň průmyslový výzkum a vývoj již dospěl do stadia (např. prostřednictvím PCP, RIA grantu nebo vlastními zdroji), kdy výsledné produkty jsou již téměř na trhu nebo jejich limitované množství již bylo uvedeno na trh (zákaznické testy), ale nebyly nastaveny procesy ke spuštění masové výroby a plného vstupu na trh. Zatímco PCP se zaměřuje zejména na fázi výzkumu a vývoje před komercionalizací, PPI podporuje komercionalizační fázi. PCP a PPI se navzájem doplňují: • PCP zajišťuje vývoj řešení na základě konkrétních potřeb veřejného sektoru při současném porovnávání a validaci alternativních přístupů od potenciálních dodavatelů řešení (firem zapojených do PCP); • PPI angažuje veřejného zadavatele jako zákazníka, prvního kupujícího, resp. inovátora-uživatele konečného komerčního řešení, které tímto vstupuje na trh. Oprávněnost O  financování projektu PPI mohou na  základě podmínek výzvy (pokud daná výzva předmětný režim podporuje) požádat minimálně 3 veřejní zadavatelé ze 3 různých zemí EU. Financování EK Příspěvek EK je 20 % oprávněných nákladů určených na  přípravu a  realizaci veřejných zakázek na základě procedury PPI.

2.11.10 ERA-NET Cofund Cílem ERA-NET COFUND je podpora partnerství mezi veřejnými subjekty (veřejno-veřejných partnerství), včetně přípravy a provádění společných programových iniciativ a výzev mezi členskými státy. V H2020 došlo k sloučení režimů dvou výzev – ERA-NET a ERA-NET Plus do jednoho – ERA-NET COFUND. Hlavní a povinnou aktivitou při ERA-NET COFUND je implementace výzev, které jsou kofinancované z více členských nebo přidružených států. Tyto výzvy jsou vyhlašovány ve všech zúčastněných zemích v konkrétních oblastech a zapojit do nich se mohou jen organizace ze země, která je součástí konsorcia. Výstupem projektů ERA-NET COFUND je podpis smlouvy se třetími institucemi. Jde o projekty, které jsou primárně financovány z členských států. Příspěvek EU může být maximálně do výše 33,3 % celkových oprávněných nákladů. Hlavním cílem je podpořit vzájemné propojování poskytovatelů grantů na národní úrovni a podpořit tak vytváření Evropského výzkumného prostoru. Oprávněnost (způsobilost) Primárně grantové agentury na národní nebo regionální úrovni. Financování Příspěvek EK je limitován 33 % celkových oprávněných nákladů. Ostatní financování je třeba zajistit z národních zdrojů. 54

Horizon 2020

2.11.11 Motivační ocenění (Inducement prizes) Motivační ocenění poskytují alternativní příležitosti pro vývoj inovativních řešení celospolečenských výzev poskytováním finanční odměny za realizaci takového řešení. Motivační ocenění (inducement prizes) jsou novými nástroji v H2020. Jsou zaměřeny na peněžní ocenění příspěvku k řešení takové specifické technologické výzvy, které dosud nebylo dosaženo.35 Takové inovace a řešení mají významný potenciál přilákat dodatečné soukromé investice, podpořit nové průniky na trh a zaujmout pozornost veřejnosti, ale také mobilizovat další inovátory. Nástroj motivačních odměn definuje sadu kritérií pro technologické výzvy a první osoba, firma nebo tým, který poskytne reálné řešení s  požadovaným dopadem, bude oceněn významnou finanční odměnou. Forma takového ocenění je cestou, kterou se podpoří vznik nových čerstvých nápadů, jak řešit složité problémy. V  rámci tohoto nástroje budou vypsány výzvy a  nabídnuty odměny, přičemž ale způsoby řešení budou ponechány na řešitelích tohoto problému. Takový nástroj je považován za již ověřenou formu stimulace inovací. Známými příklady jsou „Orteigova cena“ nebo cena Ansari X Prize. EK považuje tento nástroj za účinný a zároveň flexibilní pro podporu inovací ve specifických oblastech výzkumu a vývoje, proto již v r. 2012 spustila výzvu nabízející 2 mil. eur na vyřešení problému, jak udržet vakcíny stabilními ve venkovním prostředí. Zkušenosti z této výzvy budou dále využívány pro návrh dalších výzev v oblasti ICT sektoru. Pro roky 2014 a 2015 plánuje EK spustit tři takové výzvy. Přehledný popis jednotlivých typů výzev v rámci H2020 a charakteristiky jejich základních podmínek jsou uvedeny v následujících tabulkách:

35 http://ec.europa.eu/digital-agenda/en/inducement-prizes.

55

56

Kód

ERC

MSCA

RIA

IA

CSA

SME

FTI

PRI

Typ aktivity

Granty Evropské výzkumné rady

Marie Skłodowska Curie aktivity

Výzkumné a inovační aktivity

Inovační aktivity

Koordinační a podpůrné aktivity

Nástroje pro MSP

Fast Track to Innovation

Ocenění

1 právní subjekt

3–5 právních subjektů z 3–5 ČZ/ AZ

1 MSP z ČZ/AZ

1 právní subjekt

3 právní subjekty z 3 ČZ/AZ

3 právní subjekty z 3 ČZ/AZ

Viz související kapitola

1 právní subjekt z ČZ/AZ

Minimální podmínky1

Přehled aktivit v Horizon 2020

12–30 měsíců

30–36 měsíců*2

36–60 měsíců*2

0,5–3,0

2,0–4,0 5,0–8,0*2

2,0–4,0 5,0–8,0*2

Podpora excelentních výzkumníků a jejich týmů na realizaci hraničního výzkumu

Starting 1,75*4 Consolidator 2,0*4 Advanced 2,5*4 Proof of Concept 0,15 Synergy 15

max. 60 Proof of Concept 12–18 Synergy 72

–

70 %

–

bude upřesněno v 2015

různě na základě tématu a výzvy

max. 3,0

Inovativní řešení na základě vypsaných výzev

Vývoj plánů a opatření nebo designu pro nové, upravené nebo vylepšené produkty, procesy nebo služby

Projekty zaměřené na testování, realizaci demonstračních aktivit, potřebných k uvedení inovativního produktu nebo služby na trh

Doprovodné nevýzkumné aktivity (standardizace, diseminace, politický dialog …)

Projekty zaměřené na tvorbu výrobních plánů a návrhů, design nových nebo vylepšených výrobků, postupů nebo služeb

Výzkumné a vývojové projekty v konsorciích

Podpora mobilit výzkumníků za účelem školení a profesního rozvoje

Popis

Obvyklý max. příspěvek EK (v mil. eur)

Obvyklá délka projektu (měsíce)

3 fáze: • Fáze 1: paušál 50.000 € (6 měs.) • Fáze 2: 0,5–2,5 mil. €/projekt (12–24 měs.), proplacení 70 % oprávněných nákladů • Fáze 3: bez přímého financování (fondy rizikového kapitálu)

100 %

70 %*3

100 %

100 %

Míra financování

Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací

MSCA Cofund

ERA–NET

PCP

PPI

Marie Skłodowska Curie Spolufinancování

ERA–NET Cofund

Předkomerční zadávání zakázek

Veřejné zadávání inovačních řešení 20 %

70 %

33 %

≥ 2 právnické osoby z ČZ/AZ

≥ 3 veřejní zadavatelé z ČZ/AZ

50 %

Míra financování

1 právnická osoba

Minimální podmínky*5

18–48 měsíců ve 2 fázích: a) Příprava b) Realizace

60 měsíců

36–60 měsíců

Obvyklá délka

Umožnit veřejnému sektoru jako technologicky náročnému kupujícímu podporovat výzkum, vývoj a validaci přelomových řešení v oblastech veřejného zájmu Umožnit sdílení rizika nadnárodním skupinám zadavatelů v pozici učiněné prvním odběratelem inovativních produktů a služeb, které ještě nejsou masově dostupné na komerčním trhu

různé na základě vypsaných výzev

Koordinace výzkumných záměrů participujících ČZ/AZ v praxi popsaných a implementovaných společnými nadnárodními výzvami na podávání návrhů společně se spolufinancováním od EU

Spolufinancování regionálních, národních a mezinárodních programů pro doktorandy a výzkumné pracovníky

Komentář

různé na základě vypsaných výzev

různé na základě vypsaných výzev

≤ 10,0

Průměrný příspěvek EK (v mil. eur)

Poznámky: *1 Dodatečné podmínky mohou být uvedeny v příslušném pracovním programu. *2 V závislosti na velikosti projektu a částce, jež je požadována a uvedena ve výzvě (malé projekty obvykle 2–4 mil. eur, 2–4 roky, velké projekty obvykle 5–8 mil. eur, 3–5 let). Ve výzvě mohou být definovány i jiné podmínky. *3 100 % pro neziskovou organizaci (= jakákoliv právnická osoba kromě společnosti). *4 Ve výjimečných případech je možné zvýšit grant na: Starting 2,0 mil. eur, Consolidator 2,75 mil. eur, Advanced 3,5 mil. eur. *5 Dodatečné podmínky mohou být uvedeny v příslušném pracovním programu.

Kód

Typ aktivity

Aktivity COFUND pro veřejný sektor

Horizon 2020

57

Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací

3 EXCELENTNÍ VĚDA Jaký má smysl být naživu, pokud se ani nepokusíte udělat něco výjimečného? John Green Cíle a podprogramy Priorita slouží k posílení Evropského výzkumného prostoru, podpoře excelentního výzkumu, nejtalentovanějších jednotlivců a  jejich myšlenek, jakož i  zajištění vynikajících výzkumných infrastruktur na světové úrovni, a tím i ke zatraktivnění Evropy pro špičkové světové výzkumné pracovníky. Cílem však není jen posílení spolupráce na světové úrovni, ale také dlouhodobé zvýšení konkurenceschopnosti evropského výzkumu. Pilíř Excelentní věda má čtyři základní cíle, které se budou uskutečňovány prostřednictvím následujících programů: (A) Podpora talentů a kreativity, kde „Evropská rada pro výzkum“ (European Research Council – ERC) poskytuje zajímavé a pružné financování, které umožňuje talentovaným a tvůrčím výzkumným pracovníkům a jejich týmům provádět výzkum na hranicích současného poznání. (B) Financování výzkumu, kde „Budoucí a vznikající technologie“ (Future and Emerging Technologies – FET) budou podporovat výzkum založený na spolupráci s cílem rozšířit kapacitu Evropy pro pokročilé inovace. FET je inkubátorem a průkopníkem nových myšlenek a témat pro dlouhodobý výzkum v oblasti informačních a komunikačních technologií (C) Posílení odborné přípravy a mobility výzkumníků, kde program „Marie Skłodowska-Curie“ zprostředkuje inovativní vzdělávání v oblasti vědy a výzkumu, stejně jako atraktivní kariérní a znalostní přeshraniční a meziodvětvové mobility výzkumných pracovníků. (D) Program „Evropské výzkumné infrastruktury“ má za úkol pomáhat rozvíjet a podporovat evropské výzkumné infrastruktury tak, aby přispěly k budování ERA. Cílem je také zvýšit a rozvíjet inovační potenciál, přilákat výzkumné pracovníky na světové úrovni a rozvíjet lidský kapitál. Každý z těchto cílů má pro EU vysokou přidanou hodnotu. Společně tvoří silný a vyvážený soubor činností, které ve  shodě s  aktivitami na  vnitrostátní, regionální a  místní úrovni pokrývají celou šíři potřeb v Evropě, pokud jde o rozvoj vědy a techniky. Jejich vzájemné propojení do jednoho programu jim umožní pracovat s větší soudržností, zjednodušeně, cíleně, s racionálním využitím zdrojů a při zachování kontinuity, která je zásadní pro udržení jejich účinnosti. Většinu aktivit v  1. pilíři je možné označit za  výzkum, jehož témata definují samotní vědci jako „bottom-up“. Evropská výzkumná komunita tak představuje významnou roli při určování směrů ve výzkumu a inovacích. Pro pilíř Excelentní věda byla alokována částka 24,44 miliardy eur. Rozpočet Pilíře Excelentní věda činí 24,44 miliardy € European Research Council Marie Skłodowska-Curie actions Future and Emerging Technologies (FET) European Research Infrastructures (including e-Infrastructures)

58

13 094,8 mil. € 6 162 mil. € 2 696,3 mil. € 2 488 mil. €

EXCELENTNÍ VĚDA

3.1 Evropská rada pro výzkum (European Research Council – ERC) Jste vědec s vynikajícím vědeckým profilem a vizionářskými výzkumnými projekty v hlavě? Chcete se realizovat v Evropě? Evropská rada pro výzkum je program financování, který bude vyhovovat vašim potřebám. Evropskou radu pro výzkum založila Evropská komise s cílem podpořit výzkum na hranicích současného poznání. Svou činnost zahájila v únoru 2007 v rámci zvláštního programu „Myšlenky“, který byl součástí 7. RP. V současnosti spadá pod program Horizon 2020 jako součást pilíře Excelentní věda. Struktura ERC se po přechodu do nového rámcového programu nezměnila. Nadále sestává z nezávislé Vědecké rady (22 renomovaných výzkumníků) a Výkonné agentury (ERCEA), která zastupuje Evropskou komisi. Vědecká rada ERC definuje strategii a metody vědeckého výzkumu, sestavuje pracovní program a dohlíží na jeho dodržování, zatímco Výkonná agentura ERC je zavádí a uplatňuje v praxi. Evropská komise, které se ERC odpovídá, vystupuje jako garant nezávislosti a integrity její činnosti. Evropská komise rovněž přebírá i konečnou odpovědnost za činnosti a rozpočet programu Horizon 2020. Hlavním cílem Evropské rady pro výzkum zůstala i po přechodu pod program H2020 stimulace rozvoje vědeckého výzkumu na nejvyšší úrovni v Evropě, a to prostřednictvím podpory a motivace těch nejlepších a nejtvořivějších vědců a výzkumníků. Tito mohou předkládat své návrhy z libovolné oblasti výzkumu, včetně humanitních věd, přičemž ERC významně podporuje multia inter-disciplinární návrhy výzkumných aktivit. Jediným kritériem výběru je vědecká excelentnost. Cílem ERC je podpora projektů hraničního výzkumu, tedy originálních vědeckých záměrů, častokrát interdisciplinární povahy s použitím nových, nekonvenčních přístupů a metod, které si kladou za cíl rozšířit hranice současného poznání. Vysoký přínos je v tomto směru přirozeně spojen také s vysokým rizikem, které musí být v návrhu důkladně analyzováno s dodatkem návrhu nástrojů k jeho eliminaci. Důležitá je lokalita provádění výzkumu, který musí být realizován v jednom z členských států Evropské unie nebo v jedné z přidružených zemí.36 ERC nepodporuje velká konsorcia, ale jen konkrétní jednotlivce (individuální hlavní řešitele) s jedním projektem a jejich výzkumné týmy. Zároveň bylo kvůli narůstajícímu zájmu ze strany vědecké komunity stanoveno pravidlo, že hlavní řešitel může podat pouze jeden návrh na řešení výzvy v rámci jednoho pracovního programu a zároveň každý vědec může působit na pozici hlavního řešitele jen v jednom projektu.37 Granty poskytované Evropskou radou pro výzkum jsou přenositelné.38 Jelikož jde o vědecké projekty nejvyšší úrovně, na hlavního řešitele jsou kladeny adekvátní nároky. V případě ERC Starting Grant by mělo jít o osobu, která již prokázala potenciál a schopnost pracovat samostatně v oblasti výzkumu; ukazatelem toho by měla být alespoň 1 důležitá publikace bez účasti školitele v rámci doktorandského studia. O tento druh grantů se může ucházet pouze vědec 2 až 7 let po ukončení doktorského studia a získání titulu Ph.D. Jeho profesionalita by měla být 36 To nevylučuje terénní práce nebo jiné výzkumné aktivity v případě, že tyto aktivity musí být realizovány mimo členské země EU nebo asociované země za účelem dosáhnutí vědeckých cílů. 37 Toto neplatí pro ERC Proof of Concept. 38 Přenositelnost znamená, že hlavní řešitel projektu může požádat o transfer celého grantu nebo jeho části na jinou instituci, za specifických podmínek obsažených v ERC Model Grant Agreement.

59

Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací potvrzena i záznamem dosavadních aktivit, které by měly odpovídat zamýšlené oblasti výzkumu a doaženému kariérnímu stupni. Tyto záznamy by měly popisovat autorovy publikace ve významných mezinárodních recenzovaných vědeckých periodikách multidisciplinárního charakteru nebo zaměřených na relevantní výzkum. Žadatel by se měl zaměřit hlavně na popis publikací, kde figuruje jako hlavní autor. Přínosem jsou také příspěvky v recenzovaných sbornících konferencí nebo odborné monografie. Kandidát by měl v přehledu aktivit zvýraznit 5 hlavních reprezentativních publikací, kde vystupuje bez účasti školitele jako spoluautora, společně s počtem získaných citací od jiných autorů. Autorův profil pomohou dotvořit i pozvání na osvědčené vědecké konference nebo školy, podpořené patenty nebo ceny a ocenění. Příspěvek EU může při Starting grantech dosáhnout 1,5 mil. eur (v některých případech až 2 mil. eur). V případě ERC Consolidator Grant jsou požadavky o něco náročnější. V tomto případě se od hlavního řešitele očekává, že bude disponovat několika hlavními publikacemi bez účasti svého školitele v rámci doktorského studia. Je zde také předpoklad několika významných publikací, v nichž bude figurovat jako hlavní autor, zveřejněných ve významných předních recenzovaných mezinárodních periodikách odborného charakteru. Očekává se taktéž aktivní účast na nejvýznamnějších recenzovaných konferencích zahrnující příspěvek ve sborníku a/nebo autorství odborných monografií. Kandidát by měl zvýraznit 10 hlavních reprezentativních publikací, kde vystupuje bez účasti školitele jako spoluautora, společně s počtem získaných citací od jiných autorů. Informace o prezentacích na mezinárodních recenzovaných konferencích a školách, případně o získaných cenách a oceněních mohou uchazeči napomoci k úspěchu při podání žádosti. O granty se mohou ucházet vědci od 7 do 12 let po ukončení doktorského studia a získání titulu Ph.D. Celkový příspěvek EU může být 2 mil. eur (v některých případech až 2,75 milionu eur). V rámci ERC Advanced Grant39 by měl uchazečem být vědecký pracovník, který je lídrem ve svém oboru, což potvrdí záznam úspěchů za posledních 10 let,40 který by měl splňovat jedno nebo více následujících kritérií: • 10 publikací jako zkušený autor41 ve významných mezinárodních recenzovaných vědeckých periodikách multidisciplinárního charakteru nebo zaměřených na relevantní výzkum. Publikací může být i příspěvek v recenzovaném sborníku vedoucí mezinárodní konference v oboru jeho působení. Alternativními ukazateli potvrzujícími profesionalitu a výjimečnost hlavního řešitele může být také: • 5 získaných patentů, • 10 prezentací na  pozvání na  renomovaných mezinárodních konferencích a  významných školách, • 3 vědecké expedice vedené kandidátem na hlavního řešitele, • 3 renomované mezinárodní konference, kde byl uchazeč členem organizační nebo řídicí komise, • mezinárodní uznání na  základě vědeckých nebo uměleckých cen (ocenění nebo členství v akademiích s dobrou pověstí nebo artefaktů s dokumentovaným použitím, např. architektonické a inženýrské konstrukce, metody nebo nástroje), • významný přínos pro začátek kariéry vynikajících vědců, • uznávané vedoucí postavení v oblasti průmyslových inovací. Při těchto grantech neexistuje omezení ohledně doby po ukončení Ph.D., avšak vzhledem k podmínkám se také předpokládá, že vědec bude mít více než 12leté zkušenosti. Příspěvek EU může dosáhnout 2,5 mil. eur (v některých případech až 3,5 mil. eur). V březnu 2011 rozběhla ERC nový typ projektů – Proof of Concept. O ty se mohou ucházet pouze 39 http://ec.europa.eu/research/participants/data/ref/h2020/wp/2014_2015/erc/h2020-wp1415-erc_en.pdf 40 Kandidát na hlavního řešitele může v jistých případech popsat své úspěchy i za delší období, měl by však mít relevantní důvod pro tento krok, např. narození dítěte nebo závažné onemocnění. V žádném případě však toto období nesmí být delší než 14 let a 6 měsíců. 41 Pokud to vyžaduje norma pro zadávání autorů, mohou být obsaženy i publikace, kde kandidát je uveden jako spoluautor.

60

EXCELENTNÍ VĚDA držitelé ERC grantů a jejich cílem je poskytnout dodatečné financování na podporu inovačního potenciálu, který mohou řešené ERC projekty obsahovat. O projekty Proof of Concept se mohou ucházet pouze hlavní řešitelé probíhajících Starting, Consolidator, Advanced a  Synergy grantů, případně těch grantů, od jejichž ukončení neuběhlo více než 12 měsíců. Celková výše příspěvku EU může být do 150 000 eur a délka projektu do 18 měsíců. Výzvy jsou obvykle zveřejňovány jednou ročně s dvěma termíny uzávěrek. Posledním typem ERC grantů jsou Synergy Grants, které byly poprvé vyhlášeny v roce 2012. Jejich cílem je podpořit malé skupiny hlavních řešitelů a jejich týmů při vzájemné spolupráci. Snahou je novými způsoby a společně řešit výzkumné problémy. O tento druh grantů se musí ucházet minimálně 2 a maximálně 4 hlavní řešitelé a jejich týmy. Projekty by měly být založeny na multidisciplinárním přístupu, a měly by tak zahrnovat hlavní řešitele z různých oblastí. Celkový příspěvek EU může dosáhnout až 15 mil. eur na 6 let. Od roku 2007 Evropská rada pro výzkum (ERC) rozdělila jednotlivým špičkovým výzkumným pracovníkům téměř 4000 grantů, které zaměstnávají přibližně 16 000 studentů v doktorandských studijních programech. V rámci programu H2020 bude ERC i nadále poskytovat atraktivní, dlouhodobé financování nejlepším a kreativním vědcům a jejich výzkumným týmům. Následující schéma zobrazuje hlavní zásady ERC. 1 výzkumný pracovník 1 hostitelská instituce 1 projekt 1 kritérium výběru: vědecká excelentnost

Hostitelská instituce vytváří podmínky pro výzkumníka při garanci nezávislosti jeho výzkumu a spravuje finanční prostředky

Grant je „přenosný“ do jiné hostitelské instituce. Výzkum musí být realizován v jednom z 28 členských států EU a přidružených zemí

Žádná konsorcia, žádné sítě, bez spolufinancování

Hlavní zásady ERC

Program se může realizovat v libovolné oblasti výzkumu, včetně sociálních a humanitních věd

Možnost účasti nezávislých výzkumníků z libovolného místa na světě

Typy grantů

61

Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací Evropská rada pro výzkum financuje pět typů grantů:42 Typ grantu

Cílová skupina

Výška grantu (maximální)

Doba trvání (maximální)

Min. počet institucí

Počet hlavních řešitelů

Hlavní grantová schémata ERC Starting Grant 

Mladí a začínající excelentní vědci, kteří svého titulu Ph.D. dosáhli v období 2–7 roků před podáním návrhu projektu.

1.500.000 € (+ 500.000 €)42

60 měsíců

1

1

ERC Consolidator Grant 

Vztahuje se na již nezávislé excelentní vědce, kteří titul Ph.D. obdrželi v období 7–12 roků před podáním návrhu projektu.

2.000.000 € (+ 750.000 €)42

60 měsíců

1

1

ERC Advanced Grant 

Určený na podporu zkušených a etablovaných odborníků, kteří v posledních 10 letech prokazatelně dosáhli významných výzkumných úspěchů, jimiž ovlivnili svůj obor.

2.500.000 € (+1.000.000 €)42

60 měsíců

1

1

Doplňující grantová schémata

ERC Proof of Concept Grants 

Mohou získat držitelé ERC grantů, kteří si chtějí ověřit tržní a inovační potenciál výstupů svého výzkumu, jenž aktuálně probíhá nebo skončil ne dříve než 12 měsíců před zveřejněním výzvy.

150.000 €

12 měsíců

1

1

ERC Synergy Grants

Jsou specifickým typem grantů, které se udělují malým skupinám 2–4 individuálních řešitelů (včetně jejich výzkumných týmů), kteří pracují na společném projektu hraničního výzkumu, většinou interdisciplinárním. Tyto výzvy jsou vysoce konkurenční.

15.000.000 €

72 měsíců

1

2–4

Přehled programů v rámci akce ERC

Projektový tým Prostřednictvím svých výzev v roce 2014 bude ERC investovat téměř 1,7 miliardy eur pro přibližně 1000 mladších a pokročilejších špičkových výzkumníků jakékoli národnosti. Financování bude mít formu refundace až do výše 100 % celkových oprávněných a uznaných přímých nákladů a formu jednotné sazby pro nepřímé náklady, kde unie uhradí maximálně 25 %.43 Volné pracovní pozice pro členy různých týmů ERC i  MSCA projektů jsou publikovány řešiteli na web portálu euraxess-Jobs.44 42 Dodatek ke grantu v případě výjimečně dobrého návrhu. 43 Kromě nepřímých nákladů pro subdodávky a nákladů pro zdroje zabezpečené třetí stranou, které nejsou použity na základě předpokladů hostitelské instituce. 44 http://ec.europa.eu/euraxess/index.cfm/jobs/index

62

EXCELENTNÍ VĚDA Základní grantové schéma ERC na rok 2014: ERC Starting Grant 

ERC Consolidator Grant 

ERC Advanced Grant 

ERC Proof of Concept Grants 

Kód

ERC-2014-StG

ERC-2014-CoG

ERC-2014-AdG

ERC-2014-PoC

Termín podání

25.3. 2014

20.5. 2014

21.10. 2014

1.4./1.10. 2014

Rozpočet (mil. eur)

485

713

450

15

Odhadovaný počet grantů

370

400

200

100

Zdroj: ERC Work Programme 2014

Hodnocení návrhů je nezávislé (členové vědecké rady ERC nemohou zastávat pozici hodnotitele) a probíhá podle schématu na následujícím obrázku. Hodnotícími orgány jsou jak členové komise, jež je tvořena nejlepšími vědeckými pracovníky z celého světa, tak i externí odborníci, kteří jsou však zapojeni do hodnocení pouze malého počtu všech návrhů. Vědecká rada ERC v tomto kroku zajišťuje výběr a jmenování členů jednotlivých komisí. Ta má obvykle 10–15 členů a jednoho předsedu. V současnosti existuje 25 komisí (panelů) rozdělených do 3 vědeckých domén: • Vědy o neživé přírodě (10), • Vědy o živé přírodě (9), • Společenské a humanitní vědy (6).

Kontrola vhodnosti

Vzdálená kontrola členy komise a externími hodnotiteli (B1+B2)

Setkání komise - interview (pro StG a CoG)

Krok 1

Krok 2

Pořadí návrhů podle hodnocení

Vzdálená kontrola členy komise (B1)

Setkání komise

Výběr návrhů, které budou podpořeny

Proces hodnocení návrhů

63

Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací Kontrola vhodnosti se zaměřuje na hodnocení části návrhu A – Administrativní a sumární formuláře. Cílem prvního kroku je zhodnocení kvality projektu prostřednictvím části návrhu B1 – Detaily návrhu (zahrnující např. průvodní dopis a  sumář návrhu, rozšířený souhrn, CV apod.), přičemž v kroku druhém se posuzuje soulad s požadavky excelence ERC kontrolou části návrhu B2 – Návrh výzkumu. Výjimku tvoří hodnocení projektů v rámci podsekce Proof of Concept, kdy hodnocení probíhá v rámci jednoho kola. Protože počet žádostí výrazně roste, byla zavedena určitá omezení pro podávání žádostí. Konkrétní omezení pro Pracovní program roku 2014 jsou následující: • Hlavní řešitel může podat pouze jednu žádost v rámci jednoho pracovního programu. • Hlavní řešitel, jehož návrh byl zařazen do kategorie hodnocení C v rámci výzvy pracovního programu 2013, nemůže podávat návrhy na řešení výzev v rámci pracovního programu 2014 . • Hlavní řešitel, jehož návrh byl zařazen do  kategorie hodnocení C v rámci výzvy pracovního programu 2014, nemůže podávat návrhy na řešení výzev v rámci pracovního programu 2015 a 2016 . • Hlavní řešitel, jehož návrh byl zařazen do  kategorie hodnocení B v  rámci výzvy pracovního programu 2014, nemůže podávat návrhy na řešení výzev v rámci pracovního programu 2015 . • Výzkumník se může zúčastnit pouze v jednom projektu v rámci ERC jako hlavní řešitel a v jednom projektu jako spoluřešitel. • Výzkumník zapojený jako hlavní řešitel v rámci výzkumného projektu ERC může podat nový návrh na řešení ERC pouze v případě, že doba od ukončení předešlého projektu po termín na podávání nových výzev bude více než 2 roky. Toto pravidlo neplatí pro ERC Synergy Grants a ERC Proof of Concept. • Hlavní řešitel, který pracuje pro člena hodnotící komise v rámci ERC výzev 2014 nebo byl členem komise pro ERC 2012, nemůže žádat o stejný typ grantu v rámci výzev ERC 2014. Grantový proces postupuje většinou podle následujícího schématu.

Implementace grantu

Hodnocení Podávání návrhů na řešení výzvy

90 dní

Krok 1 Krok 2

200 dní

Pozvání Příprava Podpis Start projektu

Přijímání návrhů

100 dní

Pozvání Příprava Podpis Start projektu

Příprava grantu

Grantový proces ERC

Předfinancování představuje standardně 40 % celkové částky grantové podpory. 64

EXCELENTNÍ VĚDA

3.2 Budoucí a vznikající technologie (Future and Emerging Technologies – FET) Budoucí a vznikající technologie jsou inovativním a vizionářským programem excelentní vědy, zaměřeným na podporu vzniku a vývoje perspektivních technologií a oblastí výzkumu za hranicí poznání, a to také navazováním nových forem spolupráce mezi různými výzkumnými obory. Cílem programu je vytvořit z evropské excelentní vědy výhodu v konkurenčním boji a zároveň rozpoznat a rozvinout technologické oblasti, které mohou pro společnost představovat významnou změnu. V rámci H2020 byl pro FET schválen finanční rozpočet ve výši 2,7 mld. eur. Z něj bude financován společný perspektivní výzkum, ať už v menším nebo větším měřítku. Program je rozdělen do tří skupin aktivit s různou působností:

FET Open 

zaměřuje se na podporu nových slibných myšlenek, jakož i rizikového počátečního výzkumu. Program bude zkoumat nové technologické možnosti, podporovat nekonvenční spolupráci či metody při výzkumech, které mají vysoký potenciál využití v dlouhodobém horizontu. Finance vyčleněné tomuto směru představují 40 % z celkového rozpočtu FET.

FET Proactive 

představuje aktivitu orientovanou na podporu nových perspektivních témat a oblastí s cílem vybudovat kolem nich mezioborové výzkumné komunity, které budou moci poskytnout různé úhly pohledů na jejich řešení. Podpora se bude týkat zejména témat: • Globální systémy vědy (GSS): Prostřednictvím tohoto programu by mělo dojít k radikálnímu zlepšení způsobu, jakým vědecké poznání stimuluje, vede a pomáhá ohodnotit politiku a společenské reakce na globální výzvy, jako jsou klimatické změny, globální finanční krize, globální pandemie a růst měst – urbanizace a migrace. Tento záměr samozřejmě vyžaduje interdisciplinární přístup a má vliv na více odvětví. • Knowing, doing, being – poznání nad rámec řešení problému: Cílem je obnovení vazeb mezi různými disciplínami zaměřenými na studium znalostí, poznání a související otázky z různých perspektiv, na uměle vytvořené kognitivní systémy, nad rámec prostého plnění úkolů a řešení problému. Prostřednictvím těchto aktivit by mělo dojít k podpoře, rozvoji budoucího inovačního potenciálu robotiky, materiálů a roboticko-fyzických systémů. • Kvantová simulace: Podpora řešení problémů v rámci vědecké komunity, s použitím kvantových technologií, zvláště pro případy hledání řešení problémů, jež jsou mimo dosah klasického počítačového inženýrství. • Towards exascale high-performance computing: Představuje iniciativu pro vytvoření výpočetních kapacit mimořádného rozsahu na světové úrovni zahrnující platformy, technologie a aplikace. Důvodem je zvyšující se poptávka po výpočetním výkonu ze strany moderní vědy a průmyslového inženýrství, vyžadující nové algoritmické přístupy a interdisciplinární společnou tvorbu softwaru a aplikací.

FET Flagship 

Je nejmohutnější větví programu. Jeho úkolem je podpořit dlouhodobé a ambiciózní projekty velkého formátu, které představují velkolepé výzvy s transformačním dopadem nejen na vědu a technologie, ale i na společnost jako takovou. Klíčovou součástí FET Flagship je i finanční a pracovní spolupráce evropských a národních programů. Pracovní program podporuje 2 základní typy FET Flagship: • The Graphene flagship: prosazuje tvorbu nových materiálů, jako např. grafen a související 2-Dmateriály a jejich uplatnění nejen v rámci laboratoří, ale i v průmyslu, výrobě a společnosti; • Human Brain Project (HBP): Simulace a lepší chápání lidského mozku s cílem vývoje nových diagnostických nástrojů a léčby mozkových onemocnění, stejně tak i pro pokrok ve vývoji nízkoenergetických technologií s inteligencí podobnou mozku, jako např. neuromorfní výpočetní inženýrství.

Skupiny aktivit v rámci akce Budoucí a vznikající technologie

65

Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací Hodnocení Z  důvodu specifické povahy těchto aktivit jsou při jejich hodnocení aplikována také specifická hodnotící kritéria. Výsledky hodnocení budou žadatelům doručeny maximálně 5 měsíců od finálního data pro odevzdání návrhů – k podpisu smluv po úspěšném schválení by mělo dojít nejpozději 3 měsíce od informování uchazeče o úspěšnosti návrhu.45 Excelentnost

Dopad

Kvalita a efektivita implementace

Výzkumné a inovatívní aktivity (FETOPEN-1, FETPROACT-1, FETPROACT-2, FETPROACT-3)

Jednoznačnost pokrokových řešení a jejich specifické vědecké a technologické přínosy vzhledem k dlouhodobé vizi. Inovace, úroveň ambicí a zakladatelský charakter. Rozsah a přidaná hodnota interdisciplinarity. Vhodnost vědeckých metod.

Význam nových technologických výstupů s ohledem na jejich transformační dopad na technologie a/nebo společnost. Kvalita měření dosaženého vlivu na vědu, technologie a/nebo společnost. Význam a vliv posílení nových a vysoce potenciálních subjektů směrem k budoucímu technologickému prvenství (lídrovství).

Kvalita pracovního plánu a jasnost střednědobých cílů. Relevantní odborné znalosti v konsorciu. Odpovídající přidělení a zdůvodnění zdrojů (osoboměsíců, vybavení, rozpočet).

Hranice45

4/5

3.5/5

3/5

Váha

60 %

20 %

20 %

Koordinační a podpůrné aktivity (FETOPEN-2, FETOPEN-3)

Jednoznačnost cílů. Přínos ke kooperací a/nebo podpoře vysoce rizikových či vysoce přínosných výzkumů, pro nové a vznikající oblasti nebo horizonty. Vhodnost koordinační a/ nebo podpůrné aktivity.

Transformační vliv na komunity a/nebo postupy při vysoce rizikových a vysoce přínosných výzkumech. Vhodnost měření rozšíření excelence, použití výsledků a diseminace znalostí, zahrnující spolupráci se zúčastněnými stranami.

Kvalita pracovního plánu a jasnost střednědobých cílů. Relevantní odborné znalosti v konsorciu. Odpovídající přidělení a zdůvodnění zdrojů (osoboměsíců, vybavení, rozpočet).

Hranice

3/5

3/5

3/5

Váha

40 %

40 %

20 %

Hodnocení FET projektů. Subkritéria

Excelentnost

• Vědecká a technologická kvalita jednotlivých účastníků a celkově konsorcia s ohledem na cíle a plány výzvy. • Kvalita a relevantní zkušenosti jednotlivých účastníků a celkově konsorcia s ohledem na nevědecké aspekty (např. etika, diseminace, společenská angažovanost a rovnost pohlaví).

Dopad

Přínos k očekávaným dopadům uvedeným v pracovním programu: • Do jaké míry konsorcium umožňuje přístup ke zdrojům nezbytným k dosažení kompletních plánů výzvy. • Do jaké míry konsorcium umožňuje podporu komplementarity, využívání synergií a zvýšení celkových výstupů regionálních, národních, evropských a mezinárodních výzkumných programů.

Kvalita a efektivita implementace

• Kvalita navrhovaného řízení a struktury správy. • Otevřenost a flexibilita konsorcia.

Specifická kritéria hodnocení návrhů na výzvu FET Flagship FETFLAG-1 (FPA) 45 Minimální počet bodů hodnocení pro akceptování projektového návrhu na financování.

66

EXCELENTNÍ VĚDA Každé z těchto kritérií má stejnou váhu. Základní podmínkou je splnění alespoň 3 kritérií v každé skupině, přičemž celkově musí návrh splňovat minimálně 10 kritérií. Subkritéria

Excelence

• Stupeň dodržování programových aktivit v té podobě, v jaké byly uvedeny v partnerské smlouvě. • Bezchybnost vědeckého konceptu, kvalita cílů a pokroku nad rámec současného poznání. • Kvalita a efektivita pracovního plánu (zahrnující milníky, flexibilitu a metriku pro sledování pokroku). • Kvalita opatření pro koordinaci aktivit napříč FET, zejména s cílem zajistit celkovou kontinuitu a soudržnost této iniciativy.

Dopad

Přínos k očekávaným dopadům uvedeným v pracovním programu: • Do jaké míry konsorcium umožňuje podporu komplementarity, využívání synergií a zvýšení celkových výstupů regionálních, národních, evropských a mezinárodních výzkumných programů. • Efektivnost opatření pro použití výsledků, managementu duševního vlastnictví a diseminace znalostí. • Efektivnost opatření týkajících se lidského kapitálu, vzdělání a odborné přípravy na evropské úrovni. • Přístup k řešení společenských benefitů a potenciálních etických a právních důsledků, včetně účasti autorit a koncových uživatelů.

Kvalita a efektivnost implementace

• Kvalita správy včetně řídících procedur a řízení rizik. • Kvalita a relevantní zkušenosti individuálních účastníků a jejich přínos společným cílům. • Kvalita celkového konsorcia (zahrnující komplementárnost, vyrovnanost, zapojení klíčových aktérů). • Otevřenost a flexibilita konsorcia. • Vhodnost alokace a opodstatnění poskytnutých zdrojů.

Specifická kritéria pro hodnocení návrhů v rámci výzev pro Ostatní akce FET

FET Otevřená výzva: nové nápady pro radikálně nové technologie Tato výzva se zaměřuje na  podporu počáteční fáze společného vědeckého a  technologického výzkumu směřujícího k vývoji radikálně nových technologií, přičemž není závazně určeno, o jaké technologie by se mělo jednat. Výběrový proces je založen na principu zdola nahoru, z čehož jasně vyplývá, že klíčovým faktorem pro úspěch bude identifikace příležitostí pro dlouhodobé benefity občanům, ekonomikám jakož i celé společnosti. Otevřená výzva zahrnuje i výzvu ke koordinačním a podpůrným aktivitám pro přeměnu Evropy v ideální místo pro výzkum budoucích technologických řešení, majících potenciál zásadně ovlivnit společnost v následující dekádě. Témata pro tuto výzvu v  prvním pracovním programu a  jejich charakteristiky jsou zobrazeny v následující tabulce. Otevřené výzkumné projekty

Koordinační a podpůrné aktivity

Kód

FETOPEN-1-2014

FETOPEN-2-2014

FETOPEN-3-2015

Typ akce

Výzkumná  a inovační

Koordinační a podpůrná

Koordinační a podpůrná

Cílení

Všechny technologie, žádná tematická omezení

Celkový rozpočet

77 mil. € (2014) 77 mil. € (2015)

3 mil. €

3 mil. €

Předpokládaný příspěvek jednoho žadatele

2–4 mil. €

0,3–1 mil. €

0,3–0,5 mil. €

Témata a jejich chatakteristiky výzvy FET

67

Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací Cílem otevřených výzkumných projektů je iniciovat vývoj radikálně nových technologií, vycházejících z aktuálních vědeckých poznatků a nových technologických možností. V rámci zabezpečení vhodného prostředí pro tento vývoj je potřebné vytvoření vhodného inovativního ekosystému, který by propojil všechny zúčastněné strany s vysokým potenciálem a podnítil potřebnou diskusi o  nových technologických možnostech a  zabezpečil připravenost pro jejich budoucí rychlou adaptaci. Koordinační a podpůrné aktivity by se měly dotýkat všech důležitých aktérů – vědců, inovátorů, tvůrců politik, ale i samotných občanů, jejichž společné úsilí by mělo vést k posílení vedoucího postavení Evropy v oblasti nových a rozvíjejících se technologií, co se týče počtu inovujících myšlenek, jakož i  rozsahu aktérů připravených podpořit jejich další vývoj. Důležitým prvkem úspěchu bude i lepší nastavení mechanismu dlouhodobých vědeckých a  technologických výzkumů a následný přenos výsledků těchto aktivit do praxe. FET Proaktivní výzva: Rozvíjející se témata a komunity Aktuální nová témata a oblasti vyžadují v zájmu jejich rozvoje pozornost ze strany nově vznikajících komunit, čímž by mělo dojít k rozvoji a transformací výzkumných témat. Hlavními benefity tohoto prvku strukturovanosti by měl být rozvoj nových oblastí, které v současnosti nejsou připraveny pro zahrnutí do plánů průmyslového výzkumu, a zároveň by to mělo vést i k formování nových interdisciplinárních výzkumných komunit s  potenciálem společných aktivit objevování možností a dlouhodobé aplikace budoucích technologií. Aktivity v rámci této Proaktivní výzvy by měly mít jeden ze dvou základních strategických cílů: • Exploratory initiative – zkoumání různých směrů a  vytváření znalostí a  výzkumných aliancí kolem perspektivních témat. To podpoří tvorbu nové interdisciplinární spolupráce na základě těchto témat a  nových oblastí, které ze široké škály možností mají naději vyústit v  budoucí průlomové technologie. • Delivery initiative – by měla podporovat vznik nových technologických směrů na  základě výstupů vědy, které budou postaveny na  důkazech validace konceptů (proof of concept). To by mělo znamenat konsolidaci technologických směrů v rámci vznikajícího ekosystému vědy a inovačních subjektů. Towards exascale high performance computing (HPC)

Globálně vědecké systémy

Vědoucí, dělající a existující: poznání nad rámec řešení problému

Kvantová simulace

Kód

FETPROACT-12014

FETPROACT-22014

Typ akce

Výzkumná a inovační

Celkový rozpočet

10 mil. €

HPC Klíčové technologie, programovací prostředí a algoritmy pro analogie a extrémní datové aplikace

HPC Vývoj ekosystémů

FETPROACT-32014

FETHPC-1-2014

FETHPC-2-2014

Výzkumná a inovační

Výzkumná a inovační

Výzkumná a inovační

Koordinační a podpůrná

15 mil. €

10 mil. €

93,4 mil. €

4 mil. €

Příklady výzev v rámci Proaktivní výzby (FET) podpořených v r. 2014.

Pro konkrétnější oblasti výzev je třeba znát aktuální pracovní programy pro dané období. 68

EXCELENTNÍ VĚDA

3.3 Marie Skłodowska-Curie Actions (MSCA) Akce podobné tomuto programu byly poprvé realizovány již ve  třetím rámcovém programu v roce 1996 a během svého trvání pomohly více než 80.000 vědeckým pracovníkům prostřednictvím strukturovaných školení, mobilit a různých forem podpory kariérního růstu. Celkovým cílem programu je zabezpečit optimální rozvoj a dynamické využívání intelektuálního kapitálu Evropy, vytváření nových dovedností a inovací. V lednu 2014 došlo k přejmenování programu na Akce Marie Skłodowska-Curie (MSCA). Jeho hlavním cílem je podpora profesního růstu a vzdělávání výzkumných pracovníků, a to prostřednictvím mezinárodní, ale i mezioborové mobility formou nových, kreativních a inovativních typů vysoce kvalitního vzdělávání. Přeshraniční mobilita je zároveň podmínkou účasti na tomto programu. Jednou z priorit je podpořit inovativní přístup pracovníků, ale také prolomit bariéry mezi akademickými a ostatními sektory. Mobility proto budou prováděny i v meziodvětvové rovině, zahrnujíce akademické i  neakademické sektory. Podporovány jsou všechny vědecké oblasti kromě oblastí pokrytých smlouvou eurATOM. Očekávaný dopad aktivit v  rámci MSCA do  roku 2020 bychom mohli shrnout do  následujících bodů: • podpořených 65.000 výzkumníků, včetně 25.000 doktorandů, • napsáno více než 200.000 vědeckých publikací v recenzovaných časopisech s vysokým vlivem, • podaných na 1.500 patentů, • vytvořených přes 100 spin-off firem, • vytvořených 350–400 nových regionálních/národních/mezinárodních programů zaměřených na mezinárodní a průřezovou odbornou přípravu a rozvoj kariéry výzkumníků a pracovníků výzkumu. Značný důraz je kladen na  podporu zaměstnanosti výzkumníků a  nárůst jejich doplňkových dovedností, jako jsou podnikání, management a  financování výzkumných aktivit a  programů, management intelektuálních (duševních) práv (IPR), etické aspekty jakož i komunikaci. Při všech aktivitách musí být zároveň zachován princip rovných příležitostí a nemalé úsilí by mělo být kladeno i na vytvoření rovnováhy mezi pohlavími. Podíly hodnotících kritérií pro návrhy projektů jsou rozděleny následovně. Kritérium

Excelentnost

Dopad

Implementace

Váha

50 %

30 %

20 %

Podíl hodnotících kritérií

Aktivity v  rámci MSCA jsou otevřené pro výzkumné a  inovativní pracovníky na  všech stupních jejich kariéry, jakož i pro univerzity, výzkumné instituce a infrastruktury, podniky a jiné socioekonomické subjekty ze všech zemí, včetně členských zemí EU, asociovaných zemí, jakož i třetích zemí (kromě členských a přidružených zemí). Zvláštní důraz je pro úspěšnou implementaci a vliv aktivit MSCA kladen na spolupráci s průmyslem a s malými a středními podniky (SME). Celkově platí v rámci MSCA dělení organizací na 2 základní typy zohledňující sektor působení: • Akademický sektor: Zahrnuje veřejná a  soukromá zařízení vyššího vzdělávání s  právem udělit akademický titul, veřejné a soukromé neziskové výzkumné organizace, jejichž hlavním posláním je provádět výzkum, a mezinárodní evropské zájmové organizace.46 46 Pro tyto účely jsou tyto organizace definované v článku 2 Pravidel účasti na projektech H2020.

69

Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací • Neakademický sektor: Do této skupiny patří všichni socioekonomičtí aktéři, kteří nejsou zařazeni v akademickém sektoru a splňují požadavky udané v Pravidlech účasti na projektech H2020. Účastníci mohou být rozděleni do dvou skupin na základě jejich míry zapojení: • Příjemci – signatáři smlouvy: Jsou plnohodnotnými partnery s kompletní odpovědností za realizaci navrhovaného programu a dalších požadavků projektu. Přispívají přímo k realizaci výzkumného programu odborné přípravy jmenováním, dohledem, hostováním a školením výzkumníků.47 • Partnerské organizace: Tyto organizace nejsou přijímajícími aktéry, neposkytují školení ani hostování výzkumníků (hostování pracovníků v rámci akce RISE). Partnerské organizace zpravidla nezaměstnávají výzkumníky v rámci projektu, jedinou výjimkou je akce COFUND. Tyto organizace se písemně zavazují ke skutečné a aktivní účasti v navrhovaném konsorciu. Odborníci budou instruováni, aby dohlíželi na přínos partnerských organizací nesplňujících tuto podmínku písemných závazků a jejich následného naplňování. Granty budou poskytovány na různých úrovních, od doktorandů až po zkušené výzkumné pracovníky. Požádat o ně mohou jednotlivci nebo organizace ze všech vědních oborů. Jak vyplývá z následujícího schématu, žadatelé budou rozděleni do tří skupin v závislosti na délce jejich praxe:

Výzkumníci

Senioři post-doktorandi zkušenější výzkumníci > 10 let

Post-doktorandi zkušení výzkumníci > 4 roky nebo Ph.D.

Absolventi – doktorandi začínající výzkumníci < 4 roky bez Ph.D. Klasifikace výzkumníků

V MSCA jsou využívány následující typy grantů: • Individuální vědecko-výzkumné pobyty pro zkušené výzkumné pracovníky (Individual felloships – IF). • Inovativní školicí sítě (Innovative training networks – ITN). • Výměnné pobyty (Research and innovation Staff Exchange – RISE).

47 V  rámci akce COFUND mohou příjemci financovat také doktorandské programy nebo stipendijní programy pro výzkumné pracovníky.

70

EXCELENTNÍ VĚDA • Spolufinancování regionálních, národních a mezinárodních programů (Co-Funding of regional, national and international programmes – COFUND). • Evropska noc vědců (European Researches Night). Každý výzkumník/pracovník může v rámci akcí MSCA získat pro své aktivity určitou finanční podporu. Její základní měsíční sazby rozdělené podle forem uvádí následující tabulka. Její konkrétní konečnou výšku lze vypočítat použitím koeficientu pro konkrétní zemi pobytu (Country Correction Coefficients). MSCA

Jednotkové náklady na člověko-měsíc (úhrada 100 %)

Jednotkové náklady instituce (úhrada 100 %)

Příspěvek na živobytí (koeficient země)

Příspěvek na mobilitu

Příspěvek na rodinu

Náklady na výzkum, vzdělávání a síťování

Náklady na řízení projektu a nepřímé náklady

ITN

3110

600

500

1800

1200

IF

4650

600

500

800

650

RISE

Jednotkové náklady na člověko-měsíc (úhrada 100 %) 2000

1800

700

Jednotkové náklady na člověko-měsíc (úhrada 50 %)

Jednotkové náklady instituce (úhrada 50 %)

COFUND

Začínající výzkumní pracovníci

3710 650

Zkušení výzkumní pracovníci

5250

Výška sazeb člověko-měsíců

V rámci akce MSCA tedy existuje 5 základních typů programů, jejichž charakteristiky jsou uvedeny v následující tabulce s příklady specifik pro období 2014–2015.

71

Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací

Zkratka

Cíl

Inovativní školicí sítě (Innovative training networks)

Výměnné pobyty (Research and Innovation Staff Exchange)

Spolufinancování regionálních, národních a mezinárodních programů (Co-Funding of regional, national and international programmes)

IF

ITN

RISE

COFUND

Night

Zvýšení kreativního a inovačního potenciálu zkušených výzkumníků.

Vytvoření nové generace kreativních, podnikavých a inovativních vědců formou vysoce kvalitního doktorandského vzdělání kombinujícího vědeckou excelentnost s inovativními zručnostmi.

Stimulace spolupráce mezi akademickým sektorem a neakademickými organizacemi. Podpora mezinárodní spolupráce členských, asociovaných zemí a zemí třetího typu.

Podpora regionálních, národních i mezinárodních aktivit v oblasti vzdělávání a mobilit výzkumných pracovníků.

Popularizace vědy prostřednictvím přiblížení práce vědců široké veřejnosti.

Začínající vědci v doktorandských programech a zkušení vědci . Univerzity, výzkumná centra, průmyslové společnosti včetně MSP a jiné neakademické organizace.

Individuální vědecko-výzkumné pobyty pro zkušené výzkumné pracovníky (Individual felloships)

Koho má grant podpořit

Zkušení výzkumníci.

Začínající výzkumníci.

Výzkumníci, inovátoři, manažeři, administrativní a techničtí pracovníci.

Profil hostitelské organizace

Univerzity, výzkumná centra, průmyslové společnosti včetně MSP a jiné neakademické organizace.

Min. 3 partneři: univerzity, výzkumná centra, průmyslové společnosti včetně MSP, jiné neakademické organizace.

Min. 3 partneři: univerzity, výskumná centra, průmyslové společnosti včetně MSP, jiné neakademické organizace.

Žadatel

Jednotlivec – výzkumník spolu s hostitelskou institucí.

Konsorcium hostitelských organizací.

Princip fungování

Návrh předkládá samotný výzkumník ve spolupráci s hostitelskou organizací, přičemž grantová podpora je vázaná na osobu výzkumníka, jehož délka pobytu bude v rozsahu 12–24 měsíců (EF) – 24–36 měsíců GF (včetně fáze 12 měsíčního návratu).

Konsorcium předkládá výzkumný projekt, po jehož úspěšném schválení přijímá výzkumníky na základě volných pracovních pozicí. Mladí výzkumníci jsou přijímáni na období 3–36 měsíců.

Trvání (pro výzkumníka)

12–24 měsíců (EF) 24–36 měsíců GF (včetně fáze 12 měsíčního návratu)

Trvání projektu Celkový rozpočet na jednotlivý typ akce v rámci MSCA

Soukromá nebo veřejná výzkumná organizace, soukromá společnost, veřejný orgán nebo jiná instituce.

Organizace financující výzkum.

Konsorcium předkládá výzkumný projekt, po jehož schválení se uskuteční výměna výzkumníků/pracovníků na dobu 1–12 měsíců. Následně se pracovník vrací do domovské organizace, aby byl zajištěn přenos znalostí.

Úspěšná organizace žádající dodatečnou podporu k národnímu nebo mezinárodnímu výzkumnému programu, získává přesně stanovenou sumu na každého podpořeného výzkumníka jako příspěvek k jiným zdrojům, jimiž disponovala před podáním grantu.

Organizátor a vykonávatel dané aktivity získává prostředky podle požadavků a poté realizuje uvedené aktivity.

3–36 měsíců

1–12 měsíců

Min. 3 měsíce

Max. 2 roky

12–36 měsíců

Max. 4 roky

Max. 4 roky

36–60 měsíců

Max. 2 roky

240,50 mil. € (2014) 213,00 mil. € (2015)

405,18 mil. € (2014) 370,00 mil. € (2015)

70 mil. € (2014) 80 mil. € (2015)

80 mil. € (2014) 80 mil. € (2015)

8 mil. €

Přehled akcí v rámci MSCA

72

Evropská noc vědců (European Researches´ Night)

EXCELENTNÍ VĚDA Země se pro potřeby MSCA dělí na členské země, přidružené země, třetí země a jiné třetí země. Aktuální zařazení zemí je nutné si ověřit v pravidlech H2020.48 Inovativní školící sítě – Innovative training networks (ITN)

Inovativní školící sítě mají za cíl vytvoření nové generace kreativních, podnikavých a inovativních vědců formou vysoce kvalitního doktorského vzdělání kombinujícího vědeckou excelentnost s inovativními dovednostmi. Návrh podává konsorcium hostitelských organizací, přičemž jednotlivci se později mohou hlásit prostřednictvím internetové stránky euraxess na  specifické pozice vytvořené v  rámci těchto sítí. Organizace, resp. konsorcium může měsíčně využít 540 člověko-měsíců (180 člověko-měsíců u EID, se dvěma institucemi v konsorciu – viz tabulka). Grantová podpora, standardně poskytována na 4 roky, přitom pokrývá: • Nábor a mobilitu každého výzkumníka do 3 roků v míře 100 %. Výzkumníci jsou přijímáni na základě pracovního kontraktu a bude jim uhrazeno kompletní sociální zabezpečení. • Náklady výzkumu, vzdělávání a síťování zahrnující přidružené aktivity jako například konference. • Řízení projektu a nepřímé výdaje. ITN zahrnují 3 druhy programů, jejichž vlastnosti pro pracovní program 2014–2015 jsou uvedeny v následující tabulce.

Posilování nových zručností European Training Networks (ETN) Forma spolupráce

European Industrial Doctorates (EID)

European Joint Doctorates (EJD)

Min. jeden partner z akademického prostředí a jeden partner neakademický, primárně firma. Každý účastníkvýzkumník je doktorandem vedeným akademickým i neakademickým školitelem, přičemž musí strávit v neakademickém sektoru aspoň 50 % svého pracovního času. Organizace musí být situované min. v 2 členských/ asociovaných zemích. Možnosť zapojení partnerů z jiných částí světa.

Min. 3 akademické organizace, z různých členských/ asociovaných zemí, které mají právo udělovat doktorandský titul. Možnost zapojení partnerů z jiných částí světa.

Doktorandské vzdělávání

Partneři

Min. 3 partneři z 3 různých členských nebo asociovaných zemí. Možnost zapojení partnerů z jiných částí světa.

Cíl

• Přenos znalostí, resp. nabytí nových meziodvětvových znalostí. • Podpora vytváření znalostí u doktorandů, v akademickém i neakademickém prostředí, odpovídající veřejným i privátním potřebám v rámci daného sektoru. • Podpora mezinárodních, meziodborových a multi/interdisciplinárních forem spolupráce v oblasti doktorandských školení v Evropě.

48 http://ec.europa.eu/research/participants/docs/h2020-funding-guide/cross-cutting-issues/international-cooperation_en.htm

73

Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací

Posilování nových zručností

Trvání projektu

European Training Networks (ETN)

European Industrial Doctorates (EID)

European Joint Doctorates (EJD)

Max. 4 roky

Max. 4 roky

Max. 4 roky

Vytvoření společné struktury řízení – výběr, dohled, sledování, hodnocení. Společný dohled nad výzkumníky musí být zajištěn alespoň 1 supervizorem z akademického sektoru a 1 z neakademického.

Vytvoření společné struktury řízení se společným přístupem – výběr, dohled, sledování, hodnocení. Úspěšné dokončení programu musí vést k udělování společných, dvojitých nebo vícenásobných doktorských titulů.

Nutná podmínka

Výzkumníci přijatí do projektu musí být zapsáni do doktorandského studia. Návrh podává

Koordinátor jménem konsorcia

Rozpočet pro daný program na rok 2014

349,68 mil. €

25,5 mil. €

30 mil. €

Programy v rámci akce MSCA: Inovativní školící sítě – Innovative Training Networks (ITN)

Individuální vědecko-výzkumné pobyty pro zkušené výzkumné pracovníky

– Individual fellowships (IF)

Jde o program individuálních stipendií, jejichž prostřednictvím by mělo dojít ke zvýšení kreativního a inovačního potenciálu zkušených výzkumníků, kteří mají zájem diverzifikovat své individuální kompetence nabytím nových dovedností prostřednictvím speciální odborné přípravy na mezinárodní a meziodvětvové úrovni. Program plní zejména tyto aktivity: • Podporuje výzkumníky mající zájem o návrat nebo opětovné začlenění zpět do evropského prostředí. Podmínkou je, aby min. posledních 12 měsíců nebyli v evropském výzkumu aktivní – Reintegration panel. • Pomáhá restartovat kariéru jednotlivých výzkumných pracovníků, u nichž lze pozorovat velký potenciál s ohledem na jejich zkušenosti a kteří nebyli jistý čas ve výzkumu aktivní, např. z důvodu rodičovské dovolené – Restart panel. V rámci tohoto programu stipendií existují 2 základní typy: • European Fellowship Jde o spolupráci v rámci členských nebo přidružených zemí, vědci tedy přicházejí do Evropy nebo se přesouvají v rámci Evropy. Podpora je určena na 1 nebo 2 roky. • Global Fellowship Dočasný přesun vědců působících v rámci členského státu nebo přidružené země do třetích zemí mimo Evropu. Podpora je určena pro časový horizont 2–3 roky, přičemž výzkumný pracovník má povinnost jednoletého návratu k evropskému hostiteli. Podpora je určena pro zkušené vědecké pracovníky, v  tomto případě pro držitele doktorátu nebo pracovníky s  min. čtyřletými zkušenostmi z  vědecké oblasti v  době podání návrhu. Zároveň platí podmínka, že žadatel nesmí v hostitelské zemi setrvat nebo vykonávat činnost 74

EXCELENTNÍ VĚDA po dobu více než 12 měsíců v horizontu 3 let před termínem podání žádostí. Pro restart a reintegraci se tento požadavek mění do  následující podoby – žadatel nesmí v  hostitelské zemi setrvat nebo vykonávat činnost po dobu více než 36 měsíců v horizontu 5 let před termínem podání žádostí. Grant, o který žádá výzkumník společně s hostitelskou organizací působící v akademickém nebo jiném odvětví, je přidělen hostitelské organizací v Evropě a pokrývá: • životní náklady, náklady na cestování a rodinné výdaje, • náklady na výzkum a nepřímé náklady hostitelské instituce, • náklady na 12měsíční fázi návratu (platí jen pro Global Fellowships). Přehled programů v rámci IF a jejich charakteristik nabízí následující tabulka. Evropská Individuální stáž

Globální Vědecká

Zkušení vědci

Účastníci

Restart kariéry

Reintegrace Členská/ přidružená země nebo dlouhodobý pobyt (posledních 5 let)

Národnost

jakákoliv

jakákoliv

Členská/ přidružená země nebo dlouhodobý pobyt (posledních 5 let)

Mobilita

Z jakékoliv země do členské/ přidružené země

Z jakékoliv země do členské/ přidružené země

Z jiných třetích zemí do členské/ přidružené země

Z jakékoliv země do jiných třetích zemí a zpět do Evropy

Podmínka

<12 měsíců v posledních 3 rocích

<36 měsíců v posledních 5 rocích

<36 měsíců v posledních 5 rocích

<12 měsíců v posledních 3 rocích

S přestávkou ve výzkumné kariéře

–

≥12 měsíců před podáním žádosti

–

–

Příjemce

Členská/přidružená země Jiná třetí země (fáze odchodu)

Partnerská organizace

Členská/přidružená země (dočasné přeložení)

Trvání projektu (měsíce)

12–24

Rozpočet(2014): 240,5 mil. €

Rozpočet(2014): 211,5 mil. €

12–24

Členská/ přidružená země (dočasné přeložení) 12–24

12–24 (+12) Rozpočet(2014): 29 mil. €

Programy v rámci akce MSCA: Individuální vědecko-výzkumné pobyty pro zkušené výzkumné pracovníky – Individual Fellowships (IF)

75

Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací Výměnné pobyty – Research and innovation staff Exchange (RISE) RISE si dává za cíl přispět ke znalostní ekonomice v Evropě prostřednictvím mezisektorové a mezinárodní výměny pracovníků (výzkumníci, inovátoři, manažeři, administrativní a techničtí pracovníci). Může se přitom jednat o akademickou organizaci nebo klasickou firmu, přičemž právě účast malých a středních podniků je výrazně podporována. Podmínkou je vytvoření partnerství pro uskutečnění společného výzkumu nebo inovačních činností, které sestává min. ze 3 nezávislých účastníků ze 3 různých zemí, přičemž zároveň musí být splněna jedna z následujících dvou podmínek: • 2 organizace jsou situovány ve 2 různých členských/přidružených zemích a jedna organizace je ze třetí země,49 nezávisle na sektorové příslušnosti, nebo • jestliže všechny 3 organizace jsou z členských/přidružených zemí, alespoň jedna z nich by měla být akademického a jedna jiného, neakademickému typu. Návrh projektu podávají partneři společně, přičemž by měli zdůraznit výhody takové formy spolupráce, sdílení znalostí a rozvoje dovedností zaměstnanců. Zároveň platí zásada, že zúčastnění participující zaměstnanci musí být zapojeni do inovativních a výzkumných aktivit v rámci účastnické organizace min. 6 měsíců před zahájením aktivit projektu. Grantová podpora, poskytovaná v horizontu 4 let, by měla pokrýt náklady na vyslané zaměstnance, jejichž pobyt může trvat 1–12 měsíců. Podpora zahrnuje výzkumné aktivity, trénink a aktivity síťování. Stimulování inovací Země zúčastněných subjektů

Členská země a přidružená země

Členská/přidružená země a třetí země

Mezisektorová spolupráce

Výhradně mezisektorová

Ano (i jednosektorová)

Podmínky

Pokud všechny 3 organizace jsou z členských/asociačních zemí, aspoň jedna z nich by měla být akademického a jedna jiného typu.

2 organizace jsou situovány ve 2 různých členských/asociačních zemích a jedna organizace ze země třetího typu,2 nezávisle na sektorové příslušnosti.

Cílová skupina

výzkumníci, inovátoři, manažeři, administrativní a techničtí pracovníci

Doba pobytu

1–12 měsíců na jednoho člověka po dobu celého trvání projektu

Rozpočet

70 mil. €

Programy v rámci akce MSCA: Výměnné pobyty – Research and Innovation Staff Exchange (RISE)

Spolufinancování regionálních, národních a mezinárodních programů – Co-Funding of regional, national and international programmes (COFUND) COFUND představuje dodatečný zdroj financování k regionálním, národním nebo mezinárodním programům pro odbornou přípravu výzkumníků, mobilitu a  kariérní rozvoj. Takový dodatečný zdroj podpory znamená možnost otevřít se poskytování mezinárodní, mezisektorové a interdisciplinární odborné přípravě a mobilitě výzkumníků všech stádií kariéry. 49 Tyto země jsou podpořeny pouze ve velmi výjimečných případech. Konkrétní podmínky jsou uvedeny v Pracovním programu.

76

EXCELENTNÍ VĚDA Podporovány budou 2 typy programů: • Doktorandské programy: princip jako u ITN. Uchazeči budou muset být doktorandy. • Stipendijní programy: podpora zkušených výzkumníků prostřednictvím individuálního stipendia. Zvyšování vlivu dopadu Doktorandské programy

Stipendijní programy

Cílová skupina

Doktorandi

Zkušení výzkumníci

Spolupráce mezi zeměmi

Povinná.

Mezioborová spolupráce

Nepovinná, ale její absence má negativní vliv na výsledné hodnocení projektu.

Žadatel

Instituce, která sama administruje stipendia pro výzkumníky.

Omezení

Podpora nemůže být dána pracovníku, který již je zaměstnán v hostitelské organizací. Podpora jen jednotlivců, ne týmů.

Trvání projektu

36 – 60 měsíců

Rozpočet

30 mil. €

50 mil. €

Programy v rámci akce MSCA: Spolufinancování regionálních, národních a mezinárodních programů – Co-Funding of regional, national and international programmes (COFUND)

V tomto případě by žadatelem o podporu měla být organizace, která spravuje nebo podporuje doktorandské programy a jiné partnerské programy pro výzkumníky na národní, regionální nebo mezinárodní úrovni. Tato dodatečná forma financování v  podobě 50% spolufinancování může být cílena na  jednu specifickou oblast, několik oblastí, případně si může dát si za cíl podpořit všechny oblasti vědy. Nezbytnou podmínkou je ale zajištění přesunů podpořených vědeckých účastníků mezi zeměmi. Mezisektorové výměny sice nejsou povinné, ale jejich absence má negativní vliv na výsledné hodnocení projektu. Úspěšná žádající organizace obdrží grant ve stejné výši na každého doktoranda nebo zkušeného vědeckého pracovníka, jehož vzdělání a rozvoj dovedností podpoří. Grantová podpora zahrnuje kromě pokrytí životních nákladů výzkumníka50 i  náklady na  řízení projektu. Zároveň platí podmínka, že minimální délka pobytu výzkumníka má být 3 měsíce. Rozpočet na rok 2014 je shodný s rozpočtem na rok 2015, a to 80 mil. eur, přičemž maximální výše podpory na jeden projekt je 10 mil. eur. Noc výzkumníků – european Researchers’ Night

Noc vědců je veřejnou akcí zaměřenou na  popularizaci vědy prostřednictvím přiblížení práce vědců široké veřejnosti. Na akcích tohoto typu by měla být představena práce vědců z různých oblastí poukazující na její vliv na každodenní život a rozmanitost vykonávaných činností a motivující mladou generaci k větší aktivitě v této oblasti. 50 Minimálně příspěvky na živobytí jsou stanoveny v příslušném pracovním programu.

77

Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací Popularita Noci výzkumníků, která se koná stabilně vždy poslední pátek v  měsíci září, výrazně roste každým rokem. V roce 2013 se v rámci ní představili vědci ve více než 300 městech z 33 zemí, a přiblížili tak vědu více než 1,3 mil. účastníků. Organizátorem této akce je jakákoliv právnická osoba se sídlem v členské nebo asociované zemi. Může to být tedy např. soukromá nebo veřejná výzkumná organizace, soukromá společnost, veřejný orgán, škola, vědecké muzeum, sdružení rodičů a dětí, centrum pro mobilitu výzkumníků, nadace nebo mediální organizace apod. Grant může být určen pro časový horizont do 2 roků a může zahrnovat pokrytí aktivit jako například: • praktické experimenty vykonávané výzkumníky, • vědecké akce s účastí veřejnosti, • debaty, • soutěže jako např. vědecké kvízy, hry, puzzle, fotografické a umělecké soutěže, • workshopy pro děti, • „rande“ s vědcem – možnost popovídat si s vědeckým pracovníkem, • krátké prezentace výsledků výzkumu určené neodborným posluchačům, • dny otevřených dveří laboratoří, vědeckých center a jiných relevantních míst, která jsou veřejnosti kromě této akce nedostupná.

3.4 Evropské výzkumné infrastruktury Výzkum a inovace jsou podle EK jedním z klíčových faktorů pro dosažení zlepšení konkurenceschopnosti, zaměstnanosti, udržitelného růstu a  společenského pokroku. Důležitým krokem je tedy vytvoření vhodného prostředí, které povede k  vytvoření prvotřídních výsledků výzkumu s  perspektivním dopadem inovačních aktivit na  světové úrovni. To přinese zlepšení celkového prostředí pro vědu a výzkum i z pohledu výzkumných infrastruktur. Právě jejich využívání se stává stále složitějším a nákladnějším, často vyžaduje spojení různého vybavení, služeb a zdrojů, stejně jako rozsáhlou mezinárodní spolupráci. Výzkumné infrastruktury (European Research Infrastructure – ERI) jsou definovány EK jako celoevropské právní instituce sdružující zařízení, zdroje a služby jedinečné povahy, které byly identifikovány evropskými výzkumnými komunitami jako klíčové pro výkon aktivit na  nejvyšší úrovni ve  všech vědeckých a  inovačních oblastech. Celoevropský charakter, význam a dopad VI (RI) je v programu zvýrazněn tím, že pro VI (RI) se používá název Evropské VI (ERI). Uvedená definice výzkumných infrastruktur, zahrnující i  související lidské zdroje, pokrývá kromě technické infrastruktury i zdroje znalostí, jako jsou sbírky, archivy a databanky podpořené relevantními e-infrastrukturami využívajícími progresivní informační a komunikační technologie (ICT). Výzkumné infrastruktury jsou nejmenší z tematických oblastí. Ty byly podporovány i v rámci 7. rámcového programu ve specifickém programu Kapacity. Jde prakticky o jeden z mála nástrojů na podporu budování kapacit, který H2020 obsahuje. Většina z nich byla přesunuta do oblasti politik soudržnosti. Projekty by měly usnadnit a podpořit přípravu, provádění, udržitelnost a efektivní využívání výzkumných infrastruktur, jež byly identifikovány v ESFRI (European Strategy Forum on Research Infrastructures), ale i ostatních evropských infrastruktur, které mají světovou úroveň. Snahou je také otevřít všem evropským výzkumníkům národní infrastruktury, a zvýšit tak jejich využitelnost. Kromě velkých infrastruktur budou podpořeny i e-infrastruktury, které budou propojovat jednotlivé účastníky prostřednictvím sítí výzkumných organizací (např. GÉANT). Podporu by měly získat infrastruktury ve  všech fázích svého budování (analýzy, studie proveditelnosti, finanční a  právní otázky, management atd.). Z tohoto programu se však nebude podporovat budování samotné infrastruktury 78

EXCELENTNÍ VĚDA nebo nákup laboratorního vybavení. Tyto náklady mohou být financovány ze strukturálních fondů EU. V oblasti rozvoje evropských výzkumných infrastruktur (ERI) došlo v posledních letech k nezanedbatelnému pokroku a s tímto trendem se počítá také v projektu H2020. Špičkové a rozsáhlé výzkumné infrastruktury (včetně e-infrastruktur) jsou důležité pro rozvoj evropského výzkumu a jeho inovačního potenciálu, jakož i pro interdisciplinární spolupráci výzkumníků, jejich vzdělávání a pro budování kvalitní technologické základny pro potřeby výzkumu a řešení velkých výzev. Inovační unie, která je iniciativou v  rámci EU2020, zdůrazňuje rostoucí význam výzkumných infrastruktur na světové úrovni ve smyslu dosažení zmíněných cílů. Strategie EU2020 zavazuje její členy spolu s EK dokončit nebo spustit do roku 2015 výstavbu 60 % prioritních evropských výzkumných infrastruktur, které byly určeny Evropským strategickým fórem pro výzkumné infrastruktury (European Strategy Forum on Research Infrastructures – ESFRI), s  cílem zvýšení inovačního potenciálu ERI na  úroveň světové excelence. S  tím souvisí například i cíl Digitální agendy pro Evropu, další z iniciativ EU2020, která zdůrazňuje úlohu a potřebu posílení elektronických infrastruktur, stejně jako cílený rozvoj inovačních klastrů přispívajících k vytváření evropské inovační výhody, a tím zvyšování konkurenceschopnosti na světovém trhu. Jelikož se v ERI jedná o rozsáhlé aktivity směřující k dosažení celkového cíle, je velmi potřebná koordinace záměrů jak na evropské, tak na národní úrovni. Doporučení a pokyny v tomto směru vznikají v Evropském výzkumném prostoru (European Research Area – ERA), který identifikuje a udává nové potřebné přístupy k vytváření a využívání ERI, elektronických infrastruktur a souvisejících služeb. ERI dělíme obecně na 2 typy: • jednomístné (single-sited) jako např. CERN v Ženevě, • distribuované (distributed), které mohou být i virtuální (virtual). Evropské výzkumné infrastruktury (ERI) jsou definovány, koncipovány a tematicky usměrňovány již zmíněným Evropským strategickým fórem pro výzkumné iniciativy (ESFRI). Formálně je ERI výzkumná infrastruktura všeobecně akceptované právní formy se správní radou zodpovědnou za celou panevropsky koncipovanou výzkumnou infrastrukturu. ERI má přesně stanovenou řídicí strukturu, strategický plán vývoje definující cíle a způsoby jejich dosažení a poskytuje přístup ke své výzkumné infrastruktuře odpovídajícím uživatelům. Všechny ERI jsou přitom založeny na principu Otevřeného přístupu, jejich výzkumná infrastruktura je tedy dostupná všem vědcům se zájmem o využití jejich kapacity. Přístup je založen na principu soutěže a výběrového procesu, jenž zohledňuje excelentnost výzkumného záměru prezentovaného uchazečem o využití prostředků dané ERI. Díky ERI se tedy podporuje špičkový výzkum vědců a  výzkumníků z  různých zemí, ať už v  Evropě nebo mimo ni, pokrývající všechny jeho aspekty, a tím přispívá k jejich odbornému růstu. Zároveň ERI splňují další 2 podmínky: • ERI by měly být vytvářeny a trvale rozvíjeny v souladu s panevropskými zájmy, což zahrnuje např. již zmiňované poskytování unikátních laboratorních zařízení s doplňkovými službami pro jejich uživatele. To má zajistit efektivní realizaci výzkumu na nejvyšší evropské úrovni s ohledem na vědeckou excelenci a vytvoření významné přidané hodnoty jak na evropské, tak i národní úrovni. • ERI musí přinést významné zlepšení v daných vědeckých a technologických oborech směřujíc k jasné integraci a konvergenci vědeckých a technických standardů pro evropské uživatele ze specifických oblastí vědy a techniky. 79

Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací Aktivity vlastního programu „Výzkumné infrastruktury“ v H2020 (v současnosti již častěji prezentovaného pod názvem „Evropské VI (RI) se zahrnutím e-Infrastruktur“) budou budovány ve třech základních směrech:

Rozvoj evropských infrastruktur do roku 2020 a v dalším období

Aktivity programu výzkumné infrastruktury

Podpora inovačního potencionálu výzkumných infrastruktur a jejich lidského kapitálu

Posílení politiky evropských výzkumných infrastruktur a mezinárodní spolupráce

Aktivity podporované v rámci naznačených zaměření je možné zařadit do 3 základních skupin: 1. Podpora existujících výzkumných infrastruktur: Cílem je optimalizovat využití a rozvoj stávajících výzkumných infrastruktur ve  všech oblastech vědy a  techniky, včetně elektronických infrastruktur, a usnadnit tak přístup výzkumným týmům z celé EU do těchto infrastruktur. Jedná se hlavně o podporu pro: a) Integrační aktivity: Výsledkem těchto aktivit by mělo být spojení a integrace klíčových výzkumných infrastruktur na evropské úrovni, s cílem podpořit jejich koordinované využití a rozvoj. Integrační aktivity poskytují výzkumníkům harmonizovaný a optimalizovaný přístup k nejlepším výzkumným infrastrukturám v dané oblasti nezávisle na tom, kde se výzkumné infrastruktury nacházejí a kdo je ovládá. Tyto aktivity vytvoří základ pro rychlejší pokrok vědy v Evropě, což umožní vývoj nových moderních technologií a souvisejícího růstu evropského trhu technologií, jakož i vytvoření nové generace výzkumníků připravených využít všechny nezbytné nástroje potřebné pro jejich výzkum tím nejlepším způsobem. 80

EXCELENTNÍ VĚDA b) e-Infrastruktury: Díky pokroku ve  vývoji ICT je možné vytvořit integrované ICT prostředí, které radikálně transformuje proces vědeckého a inženýrského výzkumu. V oblasti eScience, počítačových simulací a extrakce znalostí z množství dat, jež svým objemem překračují hranice obvyklých zvyklostí, mohou napomoci lépe čelit vědeckým a globálním výzvám enormní komplexnosti a rozsahu. Tento typ prostředí založeného na ICT se nazývá e-Infrastruktury a umožňuje přístup vědců ke kapacitám bez ohledu na jejich fyzické umístění. Na základě společného využívání zdrojů zástupci různých oborů a oblastí technologií bude tímto způsobem podpořen vznik nových pracovních metod, což umožní vytváření udržitelných spoluprací a partnerství mezi výzkumnými pracovníky ve „virtuálních výzkumných komunitách“ ve všech oblastech eScience, a tím vytvoření jednotného evropského prostoru pro „on-line“ výzkum. 2. Podpora nových výzkumných infrastruktur (nebo majoritní změny stávajících): V zájmu setrvání na předních pozicích v oblasti výzkumu a podpory průmyslu ve smyslu posílení základny znalostí a technologického know-how zdůrazňuje evropská vědecká komunita potřebu vědeckých infrastruktur ve všech oblastech vědy panevropského významu. Plánovaná je podpora následujících záměrů: a) Přípravné studie: tvorba koncepčních návrhových studií nových výzkumných infrastruktur, které by jasně prezentovaly strategické záměry a zájmy EU. b) Tvorba nových výzkumných infrastruktur: Podpora výstavby nových zařízení postavených primárně pro aktivity Evropskeho strategického fóra o  výzkumných infrastrukturách (ESFRI). Tento proces můžeme rozdělit do 2 kroků: – Fáze 1: podpora přípravné fáze. První fáze zahrnuje zejména finalizaci právní organizace, řízení a víceletého finančního plánování, případně určité technické práce. – Fáze 2: podpora implementační fáze. Tato fáze zahrnuje skutečnou stavbu nebo nasazení na základě technické, právní, administrativní a finanční smlouvy, uzavřené v průběhu přípravné fáze mezi všemi zúčastněnými stranami. Do této fáze mohou samozřejmě vstoupit pouze projekty, u kterých byly provedeny v dostatečné míře všechny potřebné aktivity fáze 1. Vytváření nových evropských výzkumných infrastruktur může vycházet ze dvou přístupů: • Shora dolů: V  tomto případě je klíčovým aktérem Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI), které definuje tuto potřebu v aktuálních, pravidelně upravovaných strategiích.51 • Zdola nahoru: Aktuální potřeby jsou identifikovány za  pomoci otevřené veřejné diskuse k strategii rozvoje výzkumných infrastruktur (deklarované ESFRI), jež je otevírána v pravidelných cyklech přibližně každé 3–4 roky. 3. Koordinační a podpůrné aktivity: Podpora politického rozvoje a implementace projektů: Cílem je zvýšit účinnost a soudržnost národních a evropských výzkumných politik a mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumných infrastruktur. Podstatným prvkem úspěchu není však samotné vytvoření RI, ale i jejich následný provoz, který představuje jejich správu a poskytování služeb uživatelům. Tyto aktivity se v zásadě člení na 3 druhy, jejichž principy již byly výše naznačené a jež jsou pro evropské výzkumné infrastruktury v rámci programu H2020 povinné: • Síťovací aktivity: Podpora rozvoje spolupráce mezi výzkumnými infrastrukturami a vědeckými komunitami a napomáhání rozvoji efektivnější a atraktivnější Evropské výzkumné oblasti. Jde 51 Aktivity pro Pracovní program na  roky 2014–2015 vytyčené tímto způsobem na  základě strategické zprávy o  výzkumných infrastrukturách stanoví Akční plán 2010.

81

Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací například o rozvoj virtuálních vědeckých komunit, tvorbu a udržování databází pro účely síťování a managementu uživatelů a infrastruktur, koordinaci národních a mezinárodních iniciativ apod. • Nadnárodní přístup a  služby: Podpora vědeckých komunit v  jejich přístupu k  výzkumným infrastrukturám. Pravidlem je, že evropské výzkumné infrastruktury musí poskytovat přístup ke svým zařízením uživatelům zdarma, tedy bez nároku na poplatek. Tento přístup ke kapacitám zahrnuje infrastrukturní, logistickou, technologickou i vědeckou podporu (včetně pokrytí nákladů na školení, cestování a stravu uživatelů). Výzkumná infrastruktura tedy musí zveřejnit informace o obecném přístupu na základě grantové smlouvy ve formě dostupné pro potenciální zájemce z řad vědeckých pracovníků. Následně během provozu provádí přesné záznamy o  poskytnutých přístupech. Tento přístup je však poskytován na  základě zásad soutěže prostřednictvím nezávislého hodnocení. – Služby pro integrační aktivity: Tyto služby představují poskytování přístupu k vědeckým službám volně dostupným prostřednictvím komunikačních sítí (např. databáze dostupné přes internet). – Služby pre e-Infrastruktury: Služby vědeckým komunitám, jako např. obstarávání zakázek a  modernizace komunikační infrastruktury, podpora grid infrastruktur, management dat a zdrojů, bezpečný vzdálený přístup, globální plánování, podpůrné služby pro uživatele a pod. • Společné vzkumné aktivity: Zlepšování kvality a/nebo kvantity služeb poskytovaných infrastrukturami. Tyto aktivity by měly být inovativní, s cílem objevování nových základních technologií a technik tvořících základ pro efektivní a  společné používání účastnických výzkumných infrastruktur. Patří sem například testování komponentů, subsystémů, materiálů, technik a softwaru, integrace zařízení a infrastruktur do virtuálních zařízení, inovativní řešení pro komunikaci apod. Strategická a právní podpora rozvoje ERI a) Evropské strategické fórum pro výzkumné infrastruktury (European Strategy Forum on Research Infrastructures – ESFRI) Toto fórum je strategickým nástrojem vytvořeným v roce 2002 členskými státy a EU s cílem vědecké integrace Evropy a posílení jejího mezinárodního vlivu. ESFRI dává vnitrostátním orgánům příležitost k objevování společných a integrovaných aktivit pro nejlepší rozvoj a využívání vědeckých infrastruktur panevropského významu. Tímto způsobem přispívá ESFRI k implementaci kritické, strategické části lisabonské agendy integrace národních politik a spojování národních a evropských zdrojů pro rozvoj evropského výzkumného prostoru. Delegáti ESFRI jsou jmenováni ministry členských států a přidružených zemí odpovědnými za vědu v domovské zemi. Další delegáti jsou z řad Evropské komise. Úkolem delegátů je mimo jiné rozvíjet společné vize a  strategie. Ty jsou obsaženy v  pravidelně aktualizovaných akčních plánech, popisujících vědecké potřeby pro VI (RI) na následujících 10–20 let na  základě metodologie uznávané všemi zúčastněnými stranami a  respektující požadavky mezivládních výzkumných organizací a průmyslové komunity. Tento přístup byl zvolen se záměrem aktivně reagovat na vědecký pokrok a podpořit rozvoj znalostních technologií a jejich široké uplatnění. Strategický plán pokrývá všechny vědní oblasti vyžadující uplatnění výzkumných infrastruktur velkého rozsahu s podporou na evropské a mezinárodní úrovni. Jedná se o 7 základních oblastí: • humanitní a společenské vědy, • ekologické vědy, 82

EXCELENTNÍ VĚDA • • • • •

energie, biologické a lékařské vědy, materiály a analytická zařízení, fyzikální a inženýrské vědy, e-infrastruktury.

Evropsky koncipované výzkumné infrastruktury jsou velmi různorodé, v mnoha případech distribuované přes více stran, míst a stále ve větší míře jsou propojeny a podpořeny odpovídajícími e-infrastrukturami, jež zajišťují odpovídající síťové služby podporující vzdálený přístup k experimentům, k  databázím experimentálních údajů, znalostním databázím („Big research data“) apod. b) Konsorcium pro evropskou výzkumnou infrastrukturu (European Research Infrastructure Consortium – ERIC) Konsorcium pro evropskou výzkumnou infrastrukturu představuje právnickou osobu se subjektivitou pro právní úkony ve všech členských státech EU. Jeho vnitřní infrastruktura je velmi flexibilní, samotní členové definují jeho stanovy, práva a povinnosti členů, jakož i orgány konsorcia a jejich kompetence. Odpovědnost členů konsorcia je omezena na jejich příspěvky do tohoto konsorcia. O vytvoření ERIC mohou požádat státy52 nebo mezivládní organizace, přičemž konsorcium musí splňovat podmínku účasti min. 3 členských zemí jako jeho členů a jeho sídlo musí být situováno v členské nebo přidružené zemi EU. Obecně by měly být aktivity konsorcia regulované platnou legislativou země, ve které se nachází jeho sídlo. Výjimku tvoří zakázky, kdy si konsorcium může samo navrhnout vlastní pravidla pro tyto úkony, které však musí být v souladu se zásadami soutěže, transparentnosti a nediskriminace. Jelikož tato právní forma splňuje podmínky dané v příslušných pokynech, je konsorcium osvobozeno od placení DPH a spotřebních daní. Tento rámec byl vyvinut primárně pro nové RI, ale může být aplikován i na již existující RI zejména v případech, kdy se doporučuje změnit jejich právní postavení. Jelikož se jedná o právní formu vhodnou výhradně pro RI evropských rozměrů, v současnosti existuje jen pár takových konsorcií a vznik dalších se předpokládá jen ve velmi malé míře. Všechny ostatní náležitosti týkající se konsorcií typu ERIC jsou uvedeny v základním dokumentu Právní rámec pro konsorcium evropské výzkumné infrastruktury – ERIC (Legal framework for a European Research Infrastructure Consortium – ERIC). Pracovní program pro roky 2014–2015 Jelikož také v rámci akce Excelentní věda platí zásada tvorby dvouletých programů, v době tvorby příručky byly známy aktivity pouze na období 2014–15; pro názornost a pochopení uvádíme jejich přehled. Jednotlivé výzvy jsou členěny do následujících skupin na základě typů aktivit: Vývoj nových výzkumných infrastruktur na světové úrovni: Tato výzva se zaměřuje na rozvoj nových výzkumných infrastruktur na světové úrovni. Cílem je usnadnit a podporovat implementaci, dlouhodobou udržitelnost a efektivní fungování výzkumných infrastruktur identifikovanými ESFRI, jakož i jiných světových výzkumných infrastruktur, které mohou pomoci Evropě reagovat na velké výzvy v oblasti vědy, průmyslu a společnosti. Kromě toho je cílem výzev i identifikace další generace nových výzkumných infrastruktur za pomoci studií tohoto zaměření. 52 Stát může být reprezentován jedním nebo více veřejnými nebo soukromými subjekty poskytujícími veřejné služby,

jako jsou např. výzkumné organizace nebo výzkumné rady.

83

Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací Podpora bude poskytována na: • koncepční a technická řešení nových výzkumných infrastruktur, jež jsou v souladu s evropskými záměry, a to prostřednictvím přístupu zdola nahoru, • přípravné fáze projektů ESFRI prostřednictvím cíleného přístupu, • individuální implementace a provoz prioritních projektů ESFRI (zejména konsorcií) prostřednictvím cíleného přístupu, • realizace a provoz průřezových infrastrukturních služeb a řešení pro klastry ESFRI a další výzkumné infrastruktury světové úrovně. Integrace a  otevření výzkumných infrastuktur evropským zájmům: Tato výzva se zaměřuje na otevírání klíčových vnitrostátních a regionálních výzkumných infrastruktur pro všechny evropské výzkumné pracovníky jak z akademické sféry, tak i průmyslu. Cílem je zabezpečit jejich optimální využití a společný rozvoj. E-infrastruktury: Prioritami v této výzvě jsou: • Integrace informačních zdrojů a služeb e-infrastruktury napříč všemi vrstvami (sítě, výpočetní počítačové kapacity, data, software, uživatelské rozhraní) s cílem poskytnout bezproblémové služby přizpůsobené potřebám uživatelů. • Implementace odpovídajících e-infrastruktur ve smyslu rozvoje a nasazování konceptů zabezpečení integrované a otevřené dostupnosti k výzkumným údajům, informacím a znalostem („Research Big Data“). • Poskytovaní podpory pro e-infrastruktury na základě otevřeného přístupu. • Implementace e-infrastruktur v rámci strategie rozvoje vysoce výkonných počítačových kapacit pro odpovídající počítačové aplikace. • Vytváření partnerství s vybranými konsorcii založeného na schváleném akčním plánu a prostřednictvím vstupu do Rámcové partnerské smlouvy. • Software – strategický, databázový pro velké objemy dat a software pro počítačové aplikace. • Klíčové inovace a relevantní rozvoj lidského kapitálu. Podpora inovací, lidských zdrojů, politik a mezinárodní kooperace: Výzva se zaměřuje na posílení inovačního potenciálu a rozvoj lidských zdrojů výzkumných infrastruktur zejména v oblastech, které trpí nedostatkem jejich nabídky nebo které vyžadují tvorbu nových dovedností a profesí, jako např. „Datová věda“ (data science). Cílem je rovněž posílení politik evropských výzkumných infrastruktur a mezinárodní spolupráce. Ostatní aktivity: • Externí expertízy se zaměřením na hodnocení návrhů projektů, jakož i jejich výsledků a podporu tvorby a implementace evropských výzkumných politik. • Studie se zaměřením na vysoce výkonné počítačové služby (HPC). • GÉANT Partnerské projekty: Realizace akčního plánu definovaného GÉANT Rámcovou partnerskou smlouvou. Příklady plánovaných výzev k předkládání projektů souvisejících s ERI otevřených pro rok 2014 (s celkovým rozpočtem 277 mil. eur): • Rozvoj nových ERI na světové úrovni, • Integrace a otevření ERI evropským zájmům, • Vývoj, nasazení a provoz e-infrastruktur založených na progresivních informačních a komunikačních technologiích (ICT), • Podpora inovačního potenciálu RI a  jejich lidských zdrojů, podpora politik a  mezinárodní kooperace. 

84

EXCELENTNÍ VĚDA 2014 (v mil. €)

2015 (v mil. €)

Vývoj nových výzkumných infrastruktur na světové úrovni

70

129

Integrace a otevření výzkumných infrastruktur evropským zájmům

90

50

E-infrastruktury

95

82

Podpora inovací, lidských zdrojů, politik a mezinárodní kooperace

22

16.50

Experti

1.45

1.50

Veřejné zakázky

0.20

–

Výzkum a inovace podporované na základě zvláštní grantové smlouvy GÉANT

–

25

Diseminanční aktivity

0.25

0.25

Korporátní komunikace

0.13

–

Odhadovaný celkový rozpočet

279.03

304.25

Výzvy

Ostatní aktivity

Horizontální aktivity

Rozpočet pro jednotlivé aktivity v rámci Pracovního programu pro ERI na roky 2014 a 2015

85

Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací

4 Vedoucí postavení průmyslu Hlavním cílem programu Vedoucí postavení průmyslu je zvýšení konkurenceschopnosti evropského průmyslu, a to především prostřednictvím přelomových technologií a podpory financování výzkumu v průmyslu zejména v malých a středních podnicích (SME). Evropa by se tak měla stát přitažlivější pro investice do výzkumu a inovací. Hlavní klíčové kompetenceé průmyslu, které ovlivňují evropskou konkurenceschopnost na globální úrovni, byly pro H2020 identifikovány v oblastech klíčových technologií KET (Key enabling technologies), ICT a vesmíru. Oblast klíčových technologií definovaných v strategii EU představuje šest strategických technologií, které mají naplňovat stanovené cíle evropské průmyslové politiky: • nanotechnologie, • pokročilé materiály, • mikro a nanoelektronika, • fotonika, • biotechnologie, • pokročilé výrobní systémy. H2020 oproti předchádzejícím rámcovým programům na  podporu výzkumu a  vývoje bude klást větší důraz na podporu inovace, a to zvláště v aplikační sféře. I když tahounem inovací jsou výzkumní pracovníci v malých týmech, uplatnění na trhu není možné bez spolupráce výzkumné a průmyslové sféry. V rámci programu Vedoucí postavení průmyslu budou priority rozděleny do 3 hlavních skupin:53 • Vedoucí postavení v oblasti základních a průmyslových technologií (hlavní priorita, která se dále dělí na různé klíčové oblasti). • Inovace v SME. • Přístup k rizikovému kapitálu. Celkový rozpočet na program Vedoucí postavení průmyslu je 17,015 mld. eur. Přístup k rizikovému kapitálu 2,842 Inovace v SME 0,616 Vedoucí úloha v  přelomových průmyslových technologiích 13,557

Rozdělení rozpočtu v programu Vedoucí postavení průmyslu – v mld. eur (Zdroj: EC) 53 Pracovní program na léta 2014–2015

86

Vedoucí postavení průmyslu

4.1 Vedoucí postavení v rámci podpůrných a průmyslových technologiích (LEIT) LEIT (Leadership Enabling and Industrial Technologies) je klíčovou prioritou zaměřenou na přelomové, radikální a  inovativní průmyslové technologie, jejichž vývoj vyžaduje značné finanční náklady zvláště v  oblasti rizikového kapitálu. Financování vývoje takovýchto technologií má nepředvídatelnou návratnost a je příliš rizikové na to, aby bylo podporováno výlučně soukromým kapitálem. Cílem podprogramu je podporovat výzkum v oblasti vývoje nových produktů a služeb a restrukturalizovat průmyslové technologie, což by mělo vést k  modernizaci a  vyšší konkurenceschopnosti evropského průmyslu. Implementace priority bude zaměřena na podporu komercionalizace a průmyslového využití, snižování spotřeby energie a přírodních zdrojů, bezpečnost nových produktů v oblasti bio a nanotechnologií, podporu mezinárodních průmyslových iniciativ a zavádění norem. Důraz bude kladen na podporu výzkumu, vývoje a inovací s participací SME, na tvorbu partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP), klíčové technologie, využívání ICT příležitostí, řešení společenských výzev, mezinárodní spolupráci a odpovědný výzkum a inovace. Tato priorita se dále dělí na následující oblasti podpory: • • • • • •

LEIT 1: Informační a komunikační technologie. LEIT 2: Nanotechnologie. LEIT 3: Pokročilé materiály. LEIT 4: Pokročilá výroba a zpracování. LEIT 5: Biotechnologie. LEIT 6: Vesmír. Vesmír 1,48

KET 5,96

Informační a komunikační technologie 6,12

Rozdělení rozpočtu v podprogramu Vedoucí postavení v rámci podpůrných a průmyslových technologií – v mld. eur (Zdroj: EC)

Hlavními rysy této oblasti jsou:54 • důraz na výzkum, inovace se silným průmyslovým zaměřením, • aktivity primárně vyplývají z relevantních průmyslových strategií (ETPs, PPPs), 54 http://www.b2match.eu/system/launch-h2020/files/2H2020_LEIT_NMPB_Launch_Bern_2014_16_01.pdf?1389880544

87

Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací • účast průmyslových organizací a SME v konsorciu pro maximalizaci očekávaného dopadu – jde o klíčový aspekt hodnocení projektového návrhu, • projekty budou orientovány na výsledek a přiblížení výsledků výzkumu k tržnímu prostředí, • úroveň TRL na úrovni 3/4–7, s hlavním zaměřením na úroveň 5–6. LEIT 1: Informační a komunikační technologie ICT mají v rámci rozpočtu LEIT jednoznačně největší podíl – více než 56 % a nepochybně i největší význam. ICT jsou v pracovním programu pro rok 2014–2015 děleny do 6 hlavních technologických okruhů: technologické oblasti

zaměření

nové generace součástek a vestavěných systémů

• • • • •

mikro, nano a biosystémy organická elektronika internet věcí platformy pro pokročilé služby a inteligentní integrované systémy systémy systémů a komplexní systémová řešení

pokročilé počítačové systémy a technologie

• • • • •

výzkum nových procesorů a systémů technologie pro propojování a lokalizaci dat nízkoenergetické výkonné výpočetní systémy paralelní výpočetní systémy simulační software

internet budoucnosti

• současná infrastruktura pro webové, pevné a mobilní sítě bude postupně nahrazena technologiemi a službami pro internet nové generace, které umožní připojení řádově několikanásobně vyššího počtu zařízení • sítě a infrastruktura • software, webové služby • bezpečnost a ochrana soukromí • bezdrátové komunikační technologie • optické síťové technologie • pokročilé cloudové infrastruktury a služby a jejich využití ve veřejném sektoru • nástroje a metody pro softwarový vývoj • internetové technologie budoucnosti • digitální sociální platformy a platformy kolektivní inteligence • webové podnikání

technologie digitálního obsahu a informační management

• • • • • • •

rozsáhlé a otevřené databázové systémy (big and open data) inteligentní analytické služby a interakce s počítačem jazykové technologie a technologie pro výuku podpora ICT inovativního a kreativního průmyslu SME řízení inteligentních systémů informací pokročilé herní technologie (gamification) strojové učení

• • • •

průmyslová a obslužná robotika kognitivní systémy pokročilá rozhraní a inteligentní prostory zvýšení výkonnosti a schopnosti sytémů samostatného učení se, adaptace a reakce

• • • • •

optické datové komunikace technologie SSL osvětlení (LED, OLED, PLED) laserové technologie pro průmyslové využití integrace organické elektroniky a mikro a nanoelektroniky sensory a energeticky efektivní elektronické součástky

pokročilá rozhraní a robotika

mikro a nanotechnologie a fotonika

88

Vedoucí postavení průmyslu Užitečné dokumenty a související odkazy: • Digitální agenda pro Evropu: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/ALL/?uri=CELEX%3A52010DC0245R%2801%29 • Průmyslová konkurenceschopnost: http://ec.europa.eu/enterprise/policies/industrial-competitiveness/index_cs.htm • Komunikační sítě, obsah a technologie – Generální ředitelství EC (DG CONNECT): http://ec.europa.eu/dgs/connect/en/content/dg-connect • KET a Digitální Ekonomika: http://ec.europa.eu/enterprise/sectors/ict/index_cs.htm • Publikace EK k ICT v H2020: http://ec.europa.eu/digital-agenda/en/newsroom-custom-page/50751/1375/944 LEIT 2: Nanotechnologie Nanotechnologie jsou jedním z nejbouřlivěji se rozvíjejících odvětví KET. Jsou klíčové v oblasti ICT, přírodních věd, zdravotnictví a při vývoji různých materiálů. Financování výzkumu nanotechnologií prudce roste, přičemž podíl EU na celosvětovém trhu představuje asi čtvrtinu. Oblast nanotechnologií v pracovním programu zahrnuje následující okruhy: technologické oblasti

zaměření

vývoj nové generace nanomateriálů, nanozařízení a nanosystémů

• vývoj a integrace vědomostí z různých disciplín, směřující do výroby nových produktů a trvale udržitelných řešení

zajištění bezpečného vývoje a aplikací nanotechnologií

• nástroje a platformy pro hodnocení a vědecké ověření rizika spojeného s použitím těchto technologií v celém jejich životním cyklu

vývoj sociálního rozměru nanotechnologií

• analýza lidských a materiálních potřeb pro zavádění infrastruktury nanotechnologií se zaměřením na přínos pro společnost

syntéza a efektivní výroba nanomateriálů, součástek a systémů

• nové, flexibilní, odstupňované a reprodukovatelné provozní jednotky; inteligentní integrace existujících procesů, jejichž cílem je dosažení masové výroby produktů a vybudování vícúčelových výrobních závodů

vývoj technik, měřících metod a zařízení, komplexních nanomateriálů a nanosystémů

• podpora rozvoje a komercionalizace nanomateriálů a systémů, včetně charakterizace a manipulace s nano hmotou, jejich modelování a počítačové navrhování a pokročilé atomové inženýrství

Užitečné dokumenty a související odkazy: • Evropa efektivně využívající zdroje – hlavní iniciativa Strategie „Evropa 2020“: http://ec.europa.eu/resource-efficient-europe/ • Průmyslová konkurenceschopnost: http://ec.europa.eu/enterprise/policies/industrial-competitiveness/index_cs.htm • Evropský strategický plán pro energetické technologie (SET PLAN): http://ec.europa.eu/energy/technology/set_plan/set_plan_en.htm • EU – nanotechnologie: http://ec.europa.eu/nanotechnology/index_en.html http://ec.europa.eu/research/industrial_technologies/nanotechnology-fields_en.html 89

Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací • Výzkum nanotechnologií – JRC: http://www.jrc.ec.europa.eu/nanotech/ • Nanotechnologie a standardizace: http://www.iso.org/iso/home/store/catalogue_tc/catalogue_tc_browse.htm?commid=381983 LEIT 3: Pokročilé materiály Oblast Pokročilých materiálů bude zaměřena na vývoj nových, efektivnějších materiálů s nižší spotřebou energie a šetrnějších k životnímu prostředí. Jejich podpora je v pracovním programu rozdělena do následujících okruhů: technologické oblasti

zaměření

technologie přelomových materiálů se širokospektrálním použitím

• výzkum funkčních a multifunkčních materiálů, jako jsou např. samoopravitelné, biokompatibilní a konstrukční materiály

vývoj a přeměna materiálů

• zabezpečení širokospektrálnosti a reprodukovatelnosti výroby ekologických materiálů v podobě budoucich produktů v různych průmyslových odvětvích (chemický, kovozpracující průmysl atd.)

management komponentů

• nové technologie a systémy: spojování, přilnavost, odlučování, montáž, automontáž, rozebírání, rozklad, dekonstrukce atd.

materiály pro „udržitelný“ průmysl

• nové produkty a aplikace, které snižují spotřebu energie • prodloužení životnosti materiálů • recyklování, znovupoužití a reprodukce materiálů

materiály pro kreativní průmysl

• integrace různých technologií s cílem vytvořit nové příležitosti pro podnikání, včetně zachování původních evropských materiálů s historickou nebo kulturní hodnotou

metrologie, charakterizace, normalizace a kontrola kvality

• technologie, jako např. charakterizace, nedestruktivní vyhodnocování a chování a modelování materiálů s předběžným odhadem výnosu, jsou na čele materiálové vědy (vědy o materiálu) a inženýrství

optimalizace použití materiálů

• alternativní využití materiálů a inovativní modely podnikání

Užitečné dokumenty a související odkazy: • Evropa efektivně využívající zdroje – hlavní iniciativa Strategie „Evropa 2020“: http://ec.europa.eu/resource-efficient-europe/ • Průmyslová konkurenceschopnost: http://ec.europa.eu/enterprise/policies/industrial-competitiveness/index_cs.htm • Evropský strategický plán pro energetické technologie (SET PLAN): http://ec.europa.eu/energy/technology/set_plan/set_plan_en.htm • SET-PLAN pro materiály: http://setis.ec.europa.eu/system/files/Materials_Roadmap_EN.pdf • EU – průmyslové technologie – Pokročilé materiály: http://ec.europa.eu/research/industrial_technologies/materials_en.html 90

Vedoucí postavení průmyslu LEIT 4: Pokročilá výroba a zpracování Oblast Pokročilá výroba a  zpracování bude zameřená na  širokospektrální technologie výroby a zpracování, s vyššími nároky na vědomosti, s nízkou spotřebou energií a materiálů. technologické oblasti

zaměření

technologie pro továrny budoucnosti

• zaměření na efektivitu a optimalizaci: vyrábět víc, spotřebovávat méně materiálů, využívat méně energie a produkovat méně nečistot a odpadových materiálů, inteligentní výroba, multimodální výrobní systémy, podpora ICT inovací pro výrobu

technologie pro nízkoenergetické stavby

• snížení spotřeby energie budov a snížení emisí CO2, realizační a opakující se opatření, která umožní rychlejší a lepší adaptaci energeticky úsporných materiálů a systémů v rekonstruovaných nebo obnovených budovách • vývoj konceptu Nearly Zero Emissions Buildings (Budovy s téměř nulovými emisemi) – účast na vývoji energeticky hospodárných celých čtvrtí prostřednictvím zapojení všech zúčastněných stran

technologie s udržitelnými a nízkouhlíkovými emisemi v energeticky vysoce náročných odvětvích zpracovatelského průmyslu

• zvýšení konkurenceschopnosti výrobních postupů v různých průmyslových odvětvích: chemickém, papírenském, sklářském průmyslu atd. • vývoj a validace základních technologií, které budou směřovat k inovatívním produktům s nízkými emisemi CO2 a výrobním procesům, jež vyžadují menší energetickou náročnost v průběhu jejich hodnotového řetězce

nové udržitelné obchodní modely

• nové meziodvětvové obchodní modely s využitím znalostní průmyslové výroby, jež budou odpovídat hodnotovým řetězcům a nárokům globálních sítí v rámci měnících se trhů a rozvíjejících se průmyslových odvětví

Užitečné dokumenty a související odkazy: • Evropa efektivně využívající zdroje – hlavní iniciativa Strategie „Evropa 2020“: http://ec.europa.eu/resource-efficient-europe/ • Průmyslová konkurenceschopnost: http://ec.europa.eu/enterprise/policies/industrial-competitiveness/index_cs.htm • EU – průmyslové technologie – Výzkum ve výrobě: http://ec.europa.eu/research/industrial_technologies/production_en.html LEIT 5: Biotechnologie V oblasti Biotechnologií bude podporován základní výzkum a aplikace s komerčním potenciálem, např. v průmyslových a environmentálních biotechnologiích, zdravotnictví nebo ICT. V rámci biotechnologií budou podporovány tyto okruhy: technologické oblasti

zaměření

pokročilé biotechnologie

• • • • • •

průmyslová biotechnologie

• alternativní produkty a postupy v následujících sektorech: chemie, zdravotnictví, těžba, energie, papírenský průmysl, textilný průmysl, škrobárenský průmysl, potravinářství, ekologické biotechnologie

technologie pro inovativní platformy

• genomické, meta genomické, proteomické a molekulární nástroje • využívání suchozemské a mořské biodiverzity • vývoj řešení ve zdravotnictví (biologická a biomedicínská diagnostická zařízení)

syntetická biologie bio počítačová věda systémová biologie bio-nanotechnologie bioelektronika nové aplikace

91

Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací Užitečné dokumenty a související linky: • Evropa efektivně využívající zdroje – hlavní iniciativa Strategie „Evropa 2020“: http://ec.europa.eu/resource-efficient-europe/ • Průmyslová konkurenceschopnost: http://ec.europa.eu/enterprise/policies/industrial-competitiveness/index_cs.htm • EU Výzkum a inovace – Biospolečnost a KBBE: http://ec.europa.eu/research/biosociety/index_en.htm • EU Bioekonomika: http://www.bio-economy.net/ LEIT 6: Vesmír Výzkum v oblasti kosmických technologií je vzhledem k vysokým investicím, vyšší rizikovosti a častokrát nevypočitatelné návratnosti klasickým příkladem nevyhnutelnosti podpory veřejnými financemi, častokrát dokonce formou mezinárodních konsorcií. Oblast zahrnuje následující okruhy: technologické oblasti

zaměření

zlepšení konkurenceschopnosti, nezávislosti a inovativnosti

• realizační projekty usnadňující přístup do vesmíru • rozhodující vesmírné technologie směřující k nezávislosti • inovace mezi vesmírným a ostatními sektory (solární panely, baterie, dálkově ovládaná robotika, recyklace atd.)

pokrok ve vesmírných technologiích

• ekologické odpalovací systémy • pohony, robotika, senzory, nové generace technologií pro program Galileo

zvýšení využívání vesmírných dat

• zpracování, kalibrace, validace a standardizace dat z vesmírných misí

účast ve velkých globálních vesmírných projektech

• experimenty na mezinárodních vesmírných stanicích, raketové technologie chránící Zemi a vesmírné systémy v oblasti sledování klimatických změn, v oblasti ochrany proti vesmírnému odpadu, ochrany proti asteroidům apod.

Užitečné dokumenty a související odkazy: • Průmyslová konkurenceschopnost: http://ec.europa.eu/enterprise/policies/industrial-competitiveness/index_cs.htm • EU Výzkum a inovace – Vesmír: http://ec.europa.eu/enterprise/policies/space/index_cs.htm • EU Podniky a průmysl – užitečné dokumenty: http://ec.europa.eu/enterprise/policies/space/documents/index_en.htm

92

Vedoucí postavení průmyslu

4.2 Inovace v malých a středních podnicích a přístup k rizikovému kapitálu Podprogram „Inovace v  SME“ vytváří nástroj na  podporu inovačních aktivit malých a  středních podniků (SME). O podporu mohou žádat jen malé a střední podniky, ty ale mohou být součástí různých konsorcií, případně mohou některé práce subkontrahovat. Rozpočet podprogramu je 0,616 mld. eur, což představuje necelé jedno procento z celkového rozpočtu H2020. Inovace v SME zahrnují tři hlavní formy podpory:

Inovace v SME (0,616 mld. €)

Eurostars 2 financování inovačních projektů tržně orientovaných SME pokračování z 7. RP

Budování inovačních kapacit poradenství a koučing poskytující vize a vedení pro SME ve všech fázích projektu

Podpora inovací prostřednictvím EEN (Entenprise Europe Network) přímá pomoc od národních síťových uzlů

Inovace v SME

Podprogram Přístup k rizikovému kapitálu by měl usnadnit úvěrové, ale i kapitálové financování podniků a projektů v oblasti výzkumu a inovací, a to ve všech fázích inovačního procesu. Používání obou finančních nástrojů bude EC koordinovat se svými partnery z programu COSME (the Programme for the Competitiveness of Enterprises and SMEs).

93

Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací

Dluhové nástroje

Kapitálové nástroje

RSFF (Risk Sharing Finance Facility)

rizikové kapitálové fondy

úvěry a garance pro investice nad 7,5 mil. €

financování začínajících inovačních podniků

pod European Investment Bank (EIB)

určení zejména pro jejich prvotní fázi

RSI (Risk Sharing Instruments)

fondy pro transfer technologií

forma záruk pro finanční instituce

přenos výsledků výzkumu a inovací z prostředí výzkumných týmů na komerční trh

pod European Investment Fund (EIF)

Přístup k rizikovému kapitálu

Detailněji o těchto formách podpory pojednává kapitola 6.

94

SPOLEČENSKÉ VÝZVY

5 SPOLEČENSKÉ VÝZVY V rámci pilíře Společenské výzvy bude podpora směřovat do oblastí, které jsou prioritní pro další rozvoj EU a které jsou zaměřeny na řešení závažných výzev a problémů, jež trápí současnou společnost. Cíle politiky EU v oblasti zdraví, životního prostředí, energií, dopravy apod. definované ve strategii EU2020 budou naplňovány prostřednictvím inovace a multidisciplinární spolupráce. Na výzvách založený přístup spojí vědomosti a zdroje z různých vědních odborů a disciplín, včetně společenských a humanitních věd. Financování pilíře Společenské výzvy bude rozděleno do těchto oblastí: • Zdraví, demografické změny a kvalita života. • Potravinová bezpečnost, udržitelné zemědělství a lesnictví, mořský a námořní výzkum, výzkum vnitrozemských vod a bioekonomika. • Bezpečná, čistá a efektivní energie. • Inteligentní, zelená a integrovaná doprava. • Aktivity v oblasti klimatu, životní prostředí, efektivní využívání zdrojů a surovin. • Evropa v měnícím se světě – inkluzivní, inovativní a reflektivní společnost. • Bezpečné společnosti – ochrana svobody a bezpečnosti Evropy a jejích občanů. Celkový rozpočet na  podprogram Společenské výzvy je 29,68 mld. eur, což je největší podíl z celkového rozpočtu H2020.

Inkluzivní společnost

1,31

Bezpečná společnost

1,69

Klima, životní prostředí

3,08

Potravinová bezpečnost

3,85

Bezpečná, čistá a efektivní energie

5,93

Inteligentní, ekologická a integrovaná doprava

6,34

Zdraví, demografické změny a kvalita života

7,47

Rozdělení rozpočtu v programu Společenské výzvy v mld. eur (Zdroj: EC)

Kromě multidisciplinarity bude vést globální povaha mnohých společenských problémů ke zvýšení významu strategické spolupráce se třetími zeměmi. V rámci zvláštního cíle Evropa v měnícím se světě: Inkluzivní, inovativní a bezpečná společnost bude kladen důraz na překonání rozdílů v oblasti výzkumu a inovací, se zvláštními opatřeními pro vytvoření excelence v méně rozvinutých regionech EU. 95

Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací K  řešení výzev bude podstatným způsobem přispívat EIT55 (část rozpočtů jednotlivých okruhů bude distribuovaná prostřednictvím EIT), jehož úlohou bude propojovat zkušenosti a poznatky získané při realizaci hlavních pilířů H2020 a tím podporovat rychlejší zavádění jednotlivých inovací. V této souvislosti jsou tedy důležitými dokumenty kromě strategie EU2020 i pracovní programy H2020 pro roky 2014–2015 v oblasti Společenské výzvy pro každou ze sedmi oblastí.56

5.1 Zdraví, demografické změny a kvalita života Demografické změny probíhající v evropské populaci, především prohlubující se stárnutí obyvatel a taktéž jejich zhoršující se zdravotní stav, vedou ke stále se zvyšujícím finančním nárokům na zdravotní a sociální systém. Snížení výdajů do těchto oblastí je možné jen prostřednictvím zlepšení zdravotního stavu evropské populace a vytvořením lepších životních podmínek pro seniory a osoby s různým zdravotním postižením. Priorita Zdraví, demografické změny a kvalita života se zaměřuje na zabezpečení udržitelné zdravotní a ošetřovatelské péče pro všechny občany Evropy. Výzkum a inovace podporované v  této výzvě povedou k  pochopení příčin a  mechanizmů onemocnění a  ke  zkvalitnění prevence, diagnostiky a samotné léčby. Důraz bude kladen taktéž na podporu aktivního a zdravého způsobu života nejen seniorů. V  rámci priority budou odzkoušeny a  předvedeny nové modely poskytování zdravotní a ošetřovatelské péče, přičemž důraz bude kladen na osobnější charakter péče, ať už zdravotní nebo ošetřovatelské, ale i na koordinaci a podporu evropských a mezinárodních iniciativ v dané oblasti. Výzva bude také podporovat výzkum a inovace propojené s informačními a komunikačními technologiemi. Vzhledem k rozsahu problematiky bude velký důraz kladen na koordinační aktivity v různých oblastech, jako jsou např. neurovědy, výzkum rakoviny, systémová medicína aj. Součinnost bude poskytována od evropských a mezinárodních iniciativ, jako jsou Evropské partnerství pro inovace v oblasti aktivního a zdravého stárnutí,57 Globální aliance pro chronická onemocnění,58 Společná programová iniciativa „Více let, lepší život – demografické změny: výzvy a příležitosti“59 a Společné programování výzkumu neurodegenerativních nemocí.60 Předpokládá se, že během prvních dvou let programu H2020 (pracovní program pro rok 2014/15) bude v této prioritě proinvestováno cca 1,19 mld. eur.

55 http://eit.europa.eu/ 56 http://ec.europa.eu/research/participants/portal/desktop/en/funding/reference_docs.html#h2020-work-programmes-201415-main-wp 57 http://ec.europa.eu/research/innovation-union/index_en.cfm?section=active-healthy-ageing 58 http://www.gacd.org/ 59 http://www.jp-demographic.eu/ 60 http://www.neurodegenerationresearch.eu/

96

SPOLEČENSKÉ VÝZVY Výzkum a inovace podporované v této prioritě zahrnují tato témata: tematické okruhy

zaměření

Pochopení příčin a mechanismů zdraví, stárnutí a nemocí

• pochopení determinantů a rizikových faktorů zdraví, stárnutí a nemocí • pochopení nemocí – systémová medicína • pochopení společných mechanismů nemocí a jejich význam v komorbidite

Účinná podpora a monitoring zdraví, prevence nemocí, připravenost a screening

• personalizovaná medicína a personalizovaný přístup • podpora zdraví a prevence nemocí s využitím genomiky a proteomiky • propojení s ICT, elektronické zdravotnictví – e-Health, mobilní zdravotnictví – mHealth • metody a techniky prevence, včasné diagnostiky a monitoringu • screeningové a preventivní programy • mezioborová spolupráce v oblasti zdraví a životního prostředí • podpora individuální péče o vlastní zdraví • kontrola infekčních epidemií a vakcinace

Podpora aktivního a zdravého stárnutí

• využívání informačních a komunikačních technologií při podpoře aktivního a zdravého stárnutí • včasná detekce rizik a intervence • podpora duševního zdraví v stárnoucí populaci

Nové modely a nástroje pro zdraví a péči

• • • • • •

inovativní terapie počítačové modelování léčby klinický výzkum regenerativní medicíny nástroje a technologie pro moderní terapie self-management zdraví a nemocí bioinformatika

Okruhy výzev pro léta 2014–2015 v oblasti Zdraví, demografické změny a kvalita života: • Pochopení determinantů zdraví, stárnutí a nemocí. • Účinná podpora zdraví, prevence nemocí, připravenost a screening. • Zlepšení diagnostiky. • Inovační ošetření a technologie. • Prosazování aktivního a zdravého stárnutí. • Integrovaná a trvale udržitelná péče o občana. • Zlepšení zdravotnických informací, využívání dat a  poskytování vědomostní základny pro zdravotní politiku a právní předpisy. Užitečné dokumenty a související odkazy: • Pracovní program 2014–2015 – Zdraví, demografické změny a kvalita života: http://ec.europa.eu/research/participants/data/ref/h2020/wp/2014_2015/main/h2020wp1415-health_en.pdf • Iniciativa pro inovační léky: http://www.imi.europa.eu/ • Program aktivního a asistovaného života: http://www.aal-europe.eu/ • Společná programová iniciativa pro antimikrobiální rezistenci: http://www.jpiamr.eu/ • EU výzkum a inovace – Zdravotnictví – úspěšné příběhy: http://ec.europa.eu/research/infocentre/success_stories_en.cfm?item=Health%20%26%20life%20sciences • Podporované výzkumné a inovační projekty v FP7 – oblast Zdraví: http://cordis.europa.eu/projects/index.cfm?fuseaction=app.search&TXT=&FRM=1&STP=10&SIC=&PGA=FP7-HEALTH&CCY=&PCY=&SRC=&LNG=en&REF= 97

Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací

5.2 Potravinová bezpečnost, udržitelné zemědělství a lesnictví, mořský a námořní výzkum, výzkum vnitrozemských vod a bioekonomika Zemědělství, lesnictví a rybolov zajišťují potravinovou soběstačnost Evropy a vytvářejí pracovní místa a podnikatelské příležitosti pro venkovské a pobřežní oblastí. Přitom však využívají omezené přírodní zdroje a dnes tak čelí značným problémům, které budou vyžadovat řešení založená na výzkumu a inovacích. Cílem výzvy je postupný přechod k udržitelné a konkurenceschopné primární produkci a zpracování, a to za optimálního a obnovitelného využívání omezených biologických zdrojů. V souvislosti s rostoucí celosvětovou poptávkou je třeba zajistit dostatečnou nabídku kvalitních potravin a bioproduktů, přičemž jejich produkce a zpracování by měly být efektivní a s minimálním negativním dopadem na životní prostředí, nulovým odpadem a emisemi skleníkových plynů. Pro projekty v této oblasti je na léta 2014–2015 vyčleněno cca 0,46 mld. eur. V rámci výzvy budou vytyčeny čtyři základní směry: tematické okruhy

výzvy na léta 2014 a 2015

Zemědělství a lesnictví

• zajištění produkce a dodávky spolehlivých, zdravých a výživných potravin, krmiv a také nepotravinářských produktů pro širokou škálu průmyslových odvětví • výzkum směřující k efektivnímu a udržitelnému hospodaření s přírodními zdroji a k šetrnému přístupu k životnímu prostředí • důraz bude kladen také na vyvážený územní rozvoj venkovských oblastí EU a jejich komunit

Zemědělsko-potravinářské odvětví pro bezpečnou a zdravou výživu

• zajištění přístupu k bezpečným a výživným potravinám, což má vážný dopad na zdraví populace a životní prostředí • inovace řešící bezpečnost potravin a krmiv, konkurenceschopnost evropského zemědělsko-potravinářského průmyslu a udržitelnost výroby, zpracování a spotřeby, a to v celém potravinovém řetězci a souvisejících službách od prvovýroby až po spotřebu

Živé vodní zdroje a mořský výzkum

• efektivní a udržitelný způsob využívání živých vodních zdrojů, maximalizace výhod plynoucích z evropských oceánů, moří a vnitrozemských vod • optimalizace přínosu rybolovu a akvakultury k potravinové bezpečnosti • podpora inovací prostřednictvím modrých biotechnologii • podpora mořského a námořního výzkumu s cílem udržitelného využívání potenciálu evropských oceánů, moří a pobřeží pro růst a zaměstnanost

Bioprůmysl

• postupná transformace evropských průmyslových odvětví z produkce založené na konvenčních fosilních palivech na efektivní a obnovitelné biologické zdroje • důraz bude kladen na vývoj integrovaných biorafinérií a na otevření trhů orientovaných na bioprodukty

Okruhy výzev pro roky 2014–2015 v oblasti Potravinová bezpečnost, udržitelné zemědělství, lesnictví, mořský, námořní a vnitrozemský výzkum a biohospodářství: • Udržitelná bezpečnost potravin. • Modrý růst: Uvolnění potenciálu moří a oceánů. • Inovativní, udržitelné a inkluzivní biohospodářství. 98

SPOLEČENSKÉ VÝZVY Užitečné dokumenty a související odkazy: • Pracovní program 2014–2015 – Potravinová bezpečnost, udržitelné zemědělství a  lesnictví, mořský a  námořní výzkum, výzkum vnitrozemských vod a  bioekonomika: http://ec.europa.eu/research/participants/data/ref/h2020/wp/2014_2015/main/h2020wp1415-food_en.pdf • DG – zemědělství: http://ec.europa.eu/agriculture/index_en.htm • EU výzkum – bioekonomika: http://ec.europa.eu/research/bioeconomy/

5.3 Bezpečná, čistá a efektivní energie Priority v oblasti energií jsou určeny na podporu přechodu na spolehlivý, udržitelný a konkurenceschopný energetický systém. Pro splnění tohoto cíle bude určujícím faktorem překonání problémů, jako jsou klimatické změny, rostoucí ubývání zdrojů a stále vyšší energetická spotřeba. Nejadernému energetickému výzkumu byly na  období 2014–2015 přiděleny prostředky ve výši 1,3 mld. eur. Výzva Bezpečná, čistá a efektivně využívaná energie je rozdělena do sedmi tematických okruhů: tematické okruhy

zaměření

Snižování spotřeby energie a uhlíkových paliv

• • • •

Zásobování lacinou elektřinou s nízkými emisemi uhlíku

• využívání alternativních zdrojů energie, jako jsou např. solární systémy, větrná, geotermální a vodní energie, energie moří a pod. • skladování energie, zachytávání, separace a ukládání uhlíku (ve formě CO2, proces CCS)

Alternativní paliva a mobilní zdroje energie

• • • •

Jednotná inteligentní elektrická rozvodná síť pro Evropu

• podpora vytvoření jednotného trhu s elektrickou energií v Evropě • minimalizace emisí a nákladů • využívání obnovitelných zdrojů energie

Nové poznatky a technologie

• multidisciplinární výzkum

Účinné rozhodování a zapojení veřejnosti

• výzkum v oblasti chování spotřebitelů • inovace v službách a informačních systémech

Zavádění energetických inovací a inovací v informačních a komunikačních technologiích

• podpora nízkouhlíkových a obnovitelných technologií • inovativní řešení v ICT

optimalizace spotřeby energií v průmyslu a službách efektivní systémy vytápění, chlazení a zásobování teplou vodou podpora inteligentního odpadového hospodářství spolupráce s telekomunikačním sektorem

výzkum v oblasti využívání biopaliv výroba elektrické a tepelné energie z biomasy zvyšování konkurenceschopnosti vodíkových technologií nová alternativní paliva

Okruhy výzev pro období 2014–2015 v oblasti Bezpečná, čistá a efektivní energie: • Energetická účinnost. • Konkurenceschopná nízkouhlíková energie. • Inteligentní města a obce (Smart Cities). • SME inovace pro energii. Užitečné dokumenty a související odkazy: • Pracovní program 2014–2015 – Bezpečná, čistá a efektivní energie: http://ec.europa.eu/research/participants/data/ref/h2020/wp/2014_2015/main/h2020wp1415-energy_en.pdf 99

Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací • Digitální agenda pro Evropu – inteligentní města: http://ec.europa.eu/digital-agenda/en/about-smart-cities • EU výzkum – energie: http://ec.europa.eu/research/energy/index_en.cfm • DG – Energetická strategie v EU: http://ec.europa.eu/energy/index_en.htm

5.4 Inteligentní, zelená a integrovaná doprava Hlavním cílem této oblasti je zvýšení konkurenceschopnosti evropských dopravních odvětví a vybudování jednotného evropského systému dopravy. Konkrétním záměrem je splnit cíle stanovené ve strategii Evropa 2020: – snížení emisí skleníkových plynů o 20 % (oproti roku 1990), – nárůst efektivity ve využívání energie o 20 %. Oblasti Inteligentní, zelená a integrovaná doprava byly v rozpočtu na období 2014–2015 přiděleny prostředky ve výši 0,867 mld. eur. V oblasti byly vymezeny čtyři hlavní tematické směry: tematické okruhy

zaměření

Úsporná doprava šetrná k životnímu prostředí

• • • • •

podpora úsporné a efektivní dopravy výzkum a inovace vozidel, letadel a plavidel vývoj inteligentních zařízení, infrastruktur a služeb zlepšování dopravy a mobility v aglomeracích efektivní využívání zdrojů a minimalizace vlivů na životní prostředí

Lepší mobilita, méně dopravních zácp a vyšší bezpečnost

• • • •

zvýšení mobility – zlepšení přepravy osob a nákladů snížení dopravního přetížení rozvoj nových koncepcí nákladní dopravy a logistiky zvýšení bezpečnosti a snižování nehodovosti

Vedoucí pozice evropského dopravního průmyslu ve světě

• posílení konkurenceschopnosti a výkonnosti evropského dopravního průmyslu a souvisejících služeb • efektivnější výrobní postupy, včetně logistických procesů • udržení vedoucí pozice Evropy v oblastech jako např. letectví

Socioekonomický a behaviorální výzkum a výhledové aktivity pro tvorbu politik

• podpora tvorby politik pro podporu inovací a řešení problémů vznikajících v dopravě

Okruhy výzev pro období 2014–2015 v oblasti Inteligentní, zelená a integrovaná doprava: • Mobilita pro růst. • Zelená vozidla. • SME inovace pro dopravu. Užitečné dokumenty a související odkazy: • Pracovní program 2014–2015 – Inteligentní, zelená a integrovaná doprava: http://ec.europa.eu/research/participants/data/ref/h2020/wp/2014_2015/main/h2020wp1415-transport_en.pdf • Digitální agenda pro Evropu – doprava: http://ec.europa.eu/digital-agenda/en/life-and-work/mobility • Výzkum a inovace v dopravě: http://www.transport-research.info/web/ http://ec.europa.eu/research/transport/index_en.htm 100

SPOLEČENSKÉ VÝZVY

5.5 Aktivity v oblasti klimatu, životní prostředí, efektivita zdrojů a suroviny Cílem výzvy je zvýšení evropské konkurenceschopnosti, bezpečnosti surovin a  zlepšení kvality života. Výzkum a inovace budou směřovat k podpoře vytváření společnosti, která účinně využívá zdroje a je odolná vůči klimatickým změnám, chrání a šetrně spravuje přírodní zdroje a ekosystémy a zajišťuje udržitelné využití surovin. V oblasti surovin je zároveň důležité najít rovnováhu mezi potřebami rostoucí globální společnosti a omezenými přírodními zdroji. Na kvalitě a efektivitě ekologických inovací bude primárně záviset schopnost hospodářství přizpůsobit se a stát se odolnějším vůči změnám klimatu, účinně využívat zdroje a zároveň zůstat konkurenceschopným. Inovace v těchto oblastech budou poskytovat příležitosti pro růst a zaměstnanost, stejně jako inovativní možnosti týkající se vědy, technologií, včetně informačních a komunikačních technologií, ekonomiky, společnosti, politiky a správy věcí veřejných. Aktivity budou úzce souviset s globálními změnami, proto je nutné řešit je na úrovni, která přesahuje hranice Evropské unie. Hlavní evropská průmyslová odvětví, jako strojírenství, automobilový a letecký průmysl, chemický průmysl nebo stavebnictví, jsou bytostně závislá na využití surovin, často problematicky dovážených z mimoevropských zdrojů. Aktivity by proto měly směřovat také k zlepšení přístupu ke zdrojům a jejich efektivnějšímu využívání. V průběhu prvních dvou let programu bude v této prioritě proinvestováno cca 0,736 mld. eur. Tato společenská priorita je rozdělena do následujících oblastí: tematické okruhy

zaměření

Omezení klimatickýc změn a přizpůsobení se jim (jedno z průřezových témat v H2020 s odhadovanými celkovými výdaji přes 35 % z celkového rozpočtu H2020)

• výzkum dopadu klimatických změn – fungování oceánů, terestrických ekosystémů a atmosféry • snížení emisí skleníkových plynů a budování nízkouhlíkového hospodářství • předpovědi v oblasti klimatu, opatření na zmírnění dopadů klimatických změn

Ochrana životního prostředí, trvale udržitelné řízení přírodních zdrojů, vody, biodiverzity a ekosystémů

• výzkum suchozemských, mořských a sladkovodních ekosystémů • provázanost ekosystémů na fungovaní společnosti a ekonomik

Zabezpečení udržitelných dodávek neenergetických a nezemědělských surovin

• výzkum dostupnosti surovin • udržitelné a efektivní využívání surovin (průzkum, těžba, zpracování, recyklace, obnova) • hledání alternativních surovin

Umožnění přechodu na zelenou ekonomiku a společnost prostřednictvím ekoinovací

• ekoinovativní technologie, procesy a služby • podpora společenských a institucionálních změn vedoucích k přechodu na zelenou ekonomiku • inovace v informačně-komunikačních technologiích – automatické procesy, monitorovací systémy

Vývoj komplexních a dlouhodobých globálních enviromentálních pozorovacích a informačních systémů

• globální sledování stavu a vývoje klimatu, přírodních zdrojů a ekosystémů • operační aktivity programu Copernicus

Kulturní dědictví

• podpora výzkumu zachování kulturního dědictví ohroženého klimatickými změnami

101

Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací Okruhy výzev na období 2014–2015 v oblasti Klima, životní prostředí, efektivní využívání zdrojů a surovin: • Odpady: Recyklace zdrojů, opětovné použití a obnova surovin. • Inovace v oblasti vod: Zvýšení její hodnoty pro Evropu. • Rostoucí nízkouhlíkové hospodářství efektivně využívající zdroje s udržitelnými dodávkami surovin. Užitečné dokumenty a související odkazy: • Pracovní program 2014–2015 – Klima, životní prostředí, efektivní využívání zdrojů a surovin: http://ec.europa.eu/research/participants/data/ref/h2020/wp/2014_2015/main/h2020wp1415-climate_en.pdf • Digitální agenda pro Evropu – klima: https://ec.europa.eu/digital-agenda/en/life-and-work/environment • EU akce – klima: http://ec.europa.eu/clima

5.6 Evropa v měnícím se světě – inkluzivní, inovativní a reflektivní společnost Cílem této výzvy je řešení aktuálních problémů evropské společnosti, jako jsou hospodářská krize, nezaměstnanost (zvláště mladých lidí), hrozba chudoby, sociální vyloučení a nerovnosti, stárnutí obyvatelstva, přistěhovalectví a migrační toky. Podpora inkluzivní, inovativní a reflektivní společnosti je předpokladem pro udržitelnou evropskou integraci. Je třeba, aby evropská a  národní politiky pokračovaly v  modernizaci, založené na uznání socioekonomické a kulturní rozmanitosti Evropy. Výzkum a inovace by měly řešit sociální vyloučení, diskriminace a různé formy nerovnosti a také se zabývat otázkami dějin, identity, tolerance a kulturního dědictví. Výzva prioritně podporuje multidisciplinární přístup k problémům, což znamená jejich společné řešení z pohledu několika oborů, jako jsou například sociální vědy, humanitní vědy, ale i  informační a  komunikační technologie. Pro tuto oblast je na období 2014–2015 vyčleněno cca 0,308 mld. eur. Aktivity budou směřovat do následujících oblastí: tematické okruhy

zaměření

Nové myšlenky, strategie a vládní struktury na překonání krize v Evropě

• • • • •

odolná hospodářská a měnová unie program růstu EU sociální politika EU budoucnost evropské integrace vznikající technologie ve veřejném sektoru

Nová generace v inovativní, inkluzivní a udržitelné Evropě

• • • • •

nejistota práce mobilita mládeže vzdělávání dospělých sociální a politická angažovanost mladých lidí modernizace veřejné správy

Reflektivní společnosti

• studium evropského kulturního dědictví • výzkum dějin • 3D modelování pro přístup ke kulturním hodnotám EU

102

SPOLEČENSKÉ VÝZVY

tematické okruhy

zaměření

Evropa jako globální aktér

• výzkum a inovační spolupráce se zeměmi třetího světa • nové geopolitické uspořádání ve Středomoří • partnerství východní Evropy a zemí třetího světa

Inovativní společnosti

• • • • •

nové formy inovací ve veřejném sektoru otevřená vláda modely inovativního podnikání sociální inovace využívání informačních a komunikačních technologií na vzdělávání a začleňování do společnosti

Okruhy výzev na období 2014–2015 v oblasti Evropa v měnícím se světě – inkluzivní, inovativní a reflektivní společnost: • Překonání krize: Nové nápady, strategie a struktury řízení pro Evropu. • Mladá generace v inovativní, inkluzivní a udržitelné Evropě. • Reflektivní společnosti: Kulturní dědictví a evropské identity. • Evropa jako globální hráč. • Nové formy inovací. Užitečné dokumenty a související odkazy: • Pracovní program 2014–2015 – Evropa v měnícím se světě – inkluzivní, inovativní a reflektivní společnost: http://ec.europa.eu/research/participants/data/ref/h2020/wp/2014_2015/main/h2020wp1415-societies_en.pdf • ICT inovace ve veřejném sektoru: https://ec.europa.eu/digital-agenda/en/ict-enabled-public-sector-innovation-throughopen-government • Digitální kulturní dědictví: https://ec.europa.eu/digital-agenda/en/content-and-media/cultural-heritage

5.7 Bezpečné společnosti – ochrana svobody a bezpečnosti Evropy a jejích obyvatel Tato priorita je zaměřena na zajištění bezpečnosti a svobody občanů Evropy, společnosti a ekonomiky. Stejně důležitá je i ochrana infrastruktur a služeb, prosperity, politické stability a blahobytu. Výzva bude směřovat k realizaci politických cílů strategie EU2020 v oblastech Bezpečnosti průmyslu,61 Strategie vnitřní bezpečnosti62 a Strategie kybernetické bezpečnosti.63 Výzva by měla spojit všechny zúčastněné strany – průmysl (včetně SME), výzkumné organizace, univerzity, veřejné a soukromé organizace v oblasti bezpečnosti a nevládní organizace. Důležité bude i propojení s výzkumem a ICT a také spolupráce s příslušnými agenturami, jako jsou například Evropská obranná agentura (EDA), Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (FRONTEX), Evropská agentura pro námořní bezpečnost (EMSA) a Evropský policejní úřad (EUROPOL). Otázkám bezpečnosti byly na období 2014–2015 přiděleny prostředky ve výši 0,4 mld. eur. 61 http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2012:0417:FIN:EN:PDF 62 http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2010:0673:FIN:EN:PDF 63 http://eeas.europa.eu/policies/eu-cyber-security/cybsec_comm_en.pdf

103

Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací Hlavními tématy v okruhu Bezpečné společnosti – ochrana svobody a bezpečnosti Evropy a jejích obyvatel budou: tematické okruhy

zaměření

Zvýšení odolnosti společnosti vůči přírodním a člověkem vyvolaným katastrofám

• ochrana společnosti proti mimořádným situacím (lokální konflikty, ekologické katastrofy, požáry apod.) a jejich prevence • koordinace aktivit na ochranu infrastruktur – humanitární pomoc, záchrana lidí, lékařská péče • vývoj nových nástrojů krizového řízení a technologií na zvládání katastrof

Boj proti kriminalitě a terorismu

• boj proti různé trestné činnosti – ohrožení lidí, zdraví, potravin, vody, životního prostředí • ochrana před terorismem – ochrana proti výbušninám • nové technologie a schopnosti pro boj proti trestné činnosti, nelegálnímu obchodu a terorismu a pro prevenci těchto jevů • prevence a ochrana před ohrožením leteckého průmyslu • ochrana před počítačovou trestnou činností a kybernetickým terorismem

Vnější bezpečnost a bezpečnost hranic

Bezpečnost v kyberprostoru

zvýšení bezpečnosti hranic – ochrana evropských hranic vyšší ochrana námořních hraníc předcházení konfliktů, mírové iniciativy a zprostředkování řešení vytvoření systémů, zařízení, nástrojů, procesů a metod pro identifikaci hrozeb • civilní ochrana, humanitární pomoc • stabilizační operace po ukončení krizí • • • •

• zvýšení kybernetické bezpečnosti – internetu, sítí, systémů, přístupových míst, hardwaru a softwaru • vytvoření nových modelů zabezpečení informací • zvýšení bezpečnosti existujících aplikací, služeb a infrastruktury • kontrola nakládání s osobními údaji • ochrana před ilegálním sledováním

Okruhy výzev pro období 2014–2015 v oblasti Bezpečné společnosti – ochrana svobody a bezpečnosti Evropy a jejích obyvatel: • Odolnost vůči katastrofám: zajištění a zabezpečení společnosti, včetně přizpůsobení se změnám klimatu. • Boj proti trestné činnosti a terorizmu. • Vnější bezpečnost a bezpečnost hranic. • Digitální bezpečnost: Kybernetická bezpečnost, soukromí a důvěra. Užitečné dokumenty a související odkazy: • Pracovní program 2014–2015 – Bezpečné společnosti – ochrana svobody a bezpečnosti Evropy a jejích obyvatel: http://ec.europa.eu/research/participants/data/ref/h2020/wp/2014_2015/main/h2020wp1415-security_en.pdf • DG – Bezpečnost: http://ec.europa.eu/enterprise/newsroom/cf/itemdetail.cfm?item_id=6296&lang=en&tpa_id=168&title=EU-Research-for-a-Secure-Society • ICT Důvěra a bezpečnost: http://cordis.europa.eu/fp7/ict/security/

104

Malé a střední podniky v programu Horizon 2020

6 Malé a střední podniky v programu H2020 Ze všech firem, které působí v EU, představují malé a střední podniky (dále jen SME) 99 %. Je jich víc než 20 miliónů. Mezi lety 2002–2010 bylo 85 % nových pracovních míst v EU vytvořeno právě v SME. Ty jsou hlavním motorem hospodářského růstu, inovací, zaměstnanosti a sociální integrace. Zároveň je důležité poznamenat, že výdaje na výzkum a vývoj SME v EU jsou nižší než v USA a jen méně než třetina malých a středních podniků v EU má nějaké inovační aktivity. Také z těchto důvodů věnuje Evropská komise problematice účasti SME v rámcových programech EU pro výzkum a vývoj už dlouhodobě značnou pozornost. Kromě toho, že celý program H2020 je otevřený i pro SME, specificky pro ně jsou připravena i zvláštní schémata jako Nástroj pro SME či pokračování programu eurostars. H2020 umožňuje firmám z veřejných prostředků inovovat, vyvinout nové produkty a služby, zlepšit inovační management pro rozvoj jejich podnikání a růst firmy. EU vytvořila podmínky pro účast SME v rámcovém programu jako nikdy předtím. V této kapitole se budeme snažit stručně shrnout všechny možnosti, které program H2020 nabízí pro SME, a popíšeme, jak je možné jich využít.

6.1 Příležitosti pro SME v programu H2020 6.1.1 Co je malý a střední podnik (SME)? Definici malého a středního podniku stanovuje doporučení EU 2003/361, které platí ve všech členských zemích EU. Hlavní kritéria, která určují, zda společnost spadá do kategorie SME, jsou počet zaměstnanců a obrat nebo celkový majetek. SME je firma založená za účelem zisku, která má méně než 250 zaměstnanců a obrat do 50 mil. eur anebo aktiva do 43 mil. eur. Tyto horní hranice se vztahují na údaje individuálních společností. Je možné, že společnost, která je součástí větší skupiny, bude muset zahrnout i zaměstnance, obrat nebo majetek dalších společností ze skupiny. Zároveň jsou stanoveny i specifické podmínky pro majetkovou účast univerzit, municipalit nebo rizikového kapitálu. Další informace a specifické podmínky jsou k dispozici v Příručce pro SME.64

6.1.2 Kde se mohou SME zúčastnit programu H2020 Jelikož bez účasti průmyslu (včetně SME) v  evropském výzkumu je realizace trvale udržitelného rozvoje evropské ekonomiky nemyslitelná, už od přelomu milénia se snaží Evropská komise aktivně zapojovat průmyslové hráče do tvorby politik i formování inovací v rámcových programech též prostřednictvím speciálních nástrojů, vyhrazením části rozpočtů a  budováním veřejně-soukromých partnerství (od Evropských technologických platforem až po Společné technologické iniciativy). V rámcovém programu EU pro výzkum a inovace pod názvem H2020 navrženém na roky 2014– 2020 s rozpočtem téměř 80 mld. eur vytvořila EK doposud nejvýznamnější kroky k efektivnímu 64 http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/files/sme_definition/sme_user_guide_cs.pdf

105

Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací zapojení SME do výzkumně-inovačních aktivit. SME se mohou zúčastnit všech oblastí programu, přičemž některé z nich jsou vyhrazeny jen pro ně. SME se mohou zúčastnit a čerpat finanční prostředky z programu H2020 v následujících šesti oblastech, které budou v dalších kapitolách podrobněji popsány: 1. společné výzkumné a inovační projekty, 2. nástroj pro SME, 3. finanční nástroje, 4. stáže a mobility, 5. Fast track to innovation, 6. Eurostars. Je možné, že na první pohled se zdá program H2020 komplikovaný, ale je třeba poznamenat, že představuje doposud nejjednodušší a nejflexibilnější veřejný nástroj na financování průmyslového výzkumu, vývoje a inovací až po uvedení nových produktů na trh.

6.1.3 Společné výzkumné a inovační projekty Ve společných projektech realizovaných prostřednictvím projektových partnerství – konsorcií a zaměřených na vývoj nových řešení se mohou firmy bez ohledu na svoji velikost nebo aktivity zúčastnit v pozici výzkumné firmy (jako součást vývojového týmu, který řeší vývoj nové technologie, produktu, služby či procesu) nebo uživatele (který participuje na testování, ověřování nebo dokázání životaschopnosti nových technologií). Hlavním znakem společných projektů je, že musí být připraveny v partnerství (konsorciu) v předem určené oblasti, jako reakce na vyhlášenou výzvu na podávání návrhů projektů Firmy se mohou zúčastnit aplikovaného výzkumu, vývoje nebo inovačních aktivit ve dvou pilířích programu H2020: • Pilíř 2: Vedoucí postavení v rámci podpůrných a průmyslových technologií, které podporuje výzkum a inovace v oblasti informačních a komunikačních technologií, nanotechnologií, nových materiálů, výrobních procesů, biotechnologií a vesmíru; • Pilíř 3: Společenské výzvy, zaměřující se na zdraví, demografické změny, zdravé prostředí, potravinovou bezpečnost, udržitelné zemědělství, bioekonomiku, bezpečnou, čistou a  efektivně využívanou energii, inteligentní dopravu, efektivní využívání zdrojů, klima, nerostné suroviny, inkluzivní a inovativní společnost, bezpečnost. Až 20 % rozpočtových prostředků pro pilíř 2 a pilíř 3 (přibližně 10 mld. eur) je vyhrazeno pro financování SME na společné projekty a Nástroj pro SME! Podrobné definice témat jsou v  Pracovních programech pro jednotlivé výše uvedené oblasti. Pracovní programy jsou veřejné dokumenty připravené na dvouleté období, které obsahují politický kontext, detailní popis témat a očekávaných výsledků, harmonogram výzev, předběžné rozdělení finančních prostředků a případné specifické podmínky pro účast. Na základě zaměření výzvy na předkládání návrhů a charakter projektu je možné získat 70% nebo 100% financování na výzkumné nebo inovační projekty.

106

Malé a střední podniky v programu Horizon 2020

6.1.4 Nástroj pro SME Novým typem projektů pro program H2020 je Nástroj pro SME (SME Instrument), který umožňuje připravit projekt a ucházet se o financování i jednotlivým SME, bez potřeby konsorcií. Více o Nástroji pro SME v následující kapitole.

6.1.5 Finanční nástroje V některých případech financování prostřednictvím projektů (grantů) nemusí splňovat požadavky firem na spuštění komercionalizace inovativních produktů a častokrát je výhodnější pro získání finančních prostředků využít úvěr nebo cizí kapitál. V programu H2020 spolu s programem COSME jsou připraveny více než 4 mld. eur na úvěry a investice do firem! I přes úspěchy dluhových a kapitálových finančních nástrojů v souvislosti s výzkumem, vývojem, inovací a růstem, které existují na úrovni EU, je přístup k rizikovému financování i nadále klíčovou otázkou, a to zvláště v případě inovačních SME. Program H2020 pomůže společnostem a ostatním typům subjektů získat přístup k úvěrům, zárukám a kapitálovému financování prostřednictvím dvou nástrojů: • Dluhový (úvěrový) nástroj poskytne úvěry jednotlivým příjemcům určené na investice do výzkumu a inovace; záruky pro zprostředkovatele poskytující úvěry příjemcům; kombinace úvěrů a záruk a záruky nebo protizáruky pro vnitrostátní, regionální a místní systémy úvěrového financovaní. Bude zahrnovat specializovaný nástroj pro SME zaměřený na SME orientované na výzkum  a inovaci prostřednictvím úvěrů, které doplňují financování SME z nástroje pro úvěrové záruky v rámci programu pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME, 2014–2020). • Kapitálový (investiční) nástroj bude jednotlivým podnikům v úvodní fázi poskytovat rizikový a/nebo mezaninový kapitál (nástroj pro počáteční kapitál). Tento nástroj (spolu s kapitálovým nástrojem pro růst v rámci programu COSME) bude mít rovněž možnost poskytovat investice na expanzi a růstovou fázi, a to včetně investic do tzv. fondů fondů. Vzhledem k faktu, že EIF (European Investment Fund) neposkytuje svoje zdroje koncovým žadatelům (firmám) přímo, je potřebné zabezpečit v příslušném regionu nebo zemi finančního zprostředkovatele, který na základě zvláštní smlouvy s EIF tyto dluhové nebo investiční nástroje bude firmám poskytovat.

6.1.6 Stáže a mobility Další možností pro podporu vývoje komerčních řešení a financování, která je ze strany firem stále neprávem opomíjená, je využívání mobilitních projektů. Firmy mohou zaměstnat špičkové zahraniční výzkumníky v průmyslovém výzkumu a využit jejich zařízení v libovolném inovativním tématu při 100% financování! Tyto projekty umožňují řešení konkrétních vývojových záměrů, přičemž firma může zaměstnat renomované vývojové pracovníky ze zahraničních univerzit a  sama může vyslat své zaměstnance na pobyt do zahraničí, kde na špičkových zařízeních může realizovat testy, výzkum a vývoj svých řešení. 107

Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací Na první pohled se může zdát, že je tato oblast zaměřena jen na akademickou půdu (univerzity, výzkumné ústavy a  akademie věd), ale statistika účasti z  předcházejícího období dokazuje, že v 7. rámcovém programu tuto možnost využilo mnoho firem (z celkového počtu úspěšných řešitelů až 13 % směřovalo do firem a až polovina z tohoto podílu do SME). Stáže a mobility jsou v programu H2020 realizovány v rámci pilíře „Excelentní věda“ pod názvem Akce Marie Skłodowska-Curie (MSCA). MSCA podporují interdisciplinární, mezisektorovou a  mezinárodní mobilitu, jakož i  sdílení vědomostí. Přitahováním neevropských výzkumníků tento program podporuje mezinárodní výzkumnou spolupráci a ulehčuje mobilitu a výměny mezi výzkumníky EU a univerzitami, výzkumnými institucemi a soukromými firmami mimo EU. V programu H2020 jsou navrženy čtyři základní grantová schémata pro aktivity MSCA: • školicí sítě, • individuální vědecko-výzkumné pobyty pro zkušené výzkumné pracovníky, • výměnné pobyty, • spolufinancování regionálních, mezinárodních programů pro financování vědecko-výzkumných pobytů a doktorandských studijních programů (COFUND). Pro firmy jsou nejzajímavější tzv. výměnné pobyty (Research and Innovation Staff Exchange, RISE), od kterých si EK slibuje podporu inovací prostřednictvím vzájemného propojování znalostí a výměny zkušeností. Jde o mezinárodní a mezisektorové výměnné pobyty pracovníků (od začínajících až po zkušené výzkumné pracovníky, případně řídící, technické a administrativní pracovníky) v rámci společného výzkumného projektu. V rámci tohoto režimu budou podpořeni účastníci z akademického i neakademického sektoru. Výhodou je flexibilita a přístup zdola nahoru (téma a výměnný program si tvoří účastníci na základě svých potřeb).

6.1.7 Fast track to innovation (FSI) Novým schématem na podporu rychlého zavedení inovací spuštěným v programu H2020 bude tzv. Fast Track to Innovation (FTI), který bude podporovat inovační projekty v oblasti navržené uživateli v souladu s 2. a 3. pilířem programu H2020 (Průmyslové technologie a Společenské výzvy). Schéma Fast track to innovation bude spuštěno v roce 2015 a bude zaměřeno na podporu zavedení inovací na trh pro mezinárodní konsorcia partnerů. FTI bude financovat projekty blízké trhu (s ukončeným výzkumem a vývojem, komerčně nevyužité), jež budou realizovány malými mezinárodními konsorcii. Pilotní schéma bude odstartováno prvními výzvami na předkládání návrhů v roce 2015. Předpokládají se návrhy mezinárodních konsorcií do 5 partnerů s financováním do 70 % a příspěvkem do 3 mil. eur. FTI bude realizováno formou kontinuálně otevřené výzvy s třemi uzávěrkami za rok.

108

Malé a střední podniky v programu Horizon 2020

6.2 Nástroj pro SME Pro inovativní SME spustila EK nový typ projektů pod názvem Nástroj pro SME (SME Instrument), který umožňuje poprvé v  historii evropských rámcových programů čerpat prostředky pro jednotlivé firmy bez potřeby mezinárodních konsorcií. Hlavním cílem je podpořit špičkové firmy s perspektivou růstu a internacionalizace prostřednictvím financování demonstračních aktivit, potřebných pro uvedení inovativního produktu nebo služby na trh. Nástroj pro SME není novým schématem. EK převzala efektivní a flexibilní nástroj pod názvem SBIR (Small Business Innovation Research), `který funguje v USA už od 80. let minulého století. Pro projekty financované v rámci Nástroje pro SME se uplatní přístup zdola nahoru, téma (předmět řešení) si tedy zvolí firma v oblastech, které jsou vymezené EK v rámci Pracovních programů. Některá témata (např. NMP, doprava) jsou otevřena velmi široce a očekávají se inovativní přístupy podnikatelů, některá témata jsou oproti tomu relativně striktně limitovaná (např. ICT, Zdraví), přičemž je potřebné respektovat jejich specifikaci. V průběhu programu H2020 chce EK podpořit přibližně 2000 evropských firem, které prostřednictvím Nástroje pro SME úspěšně nasadí nové produkty nebo služby na trh, a  vytvořit „ligu mistrů“ mezi SME, kterým následně vytvoří preferenční podmínky pro čerpání dalších finančních prostředků (zvláště prostřednictvím finančních nástrojů EIF nebo strukturálních fondů, síťování se soukromými investory a poskytovateli rizikového kapitálu a přístupu k zákaznickým sítím). Kromě přímého financování a propojení na další finanční nástroje je pro firmy zapojené do projektů Nástroje pro SME připravena i možnost koučování v oblasti inovačního managementu s cílem zvýšení komerčního dopadu nových řešení podpořených v projektech a přípravy podnikatelských strategií směrem ke komercionalizaci inovací. Pro Nástroj pro SME jsou po dobu trvání programu H2020 vyčleněny přibližně 3 mld. eur.

6.2.1 Pro koho je určený Nástroj pro SME Žádat o financování a podporu budou moci jen SME. Ostatní subjekty (univerzity, akademické organizace a velké firmy) se nemohou přímo zúčastnit projektů v pozici partnera, ale jen v rámci subdodávek pro firmu. Firmy mohou spolupracovat podle svých potřeb a  uzavírat specifické subdodavatelské smlouvy na práce v oblasti výzkumu a vývoje. Projekty však musí být v zájmu SME, kterým z nich musí vyplývat potenciální přínos, přičemž musí mít jednoznačný evropský rozměr. Žadatel musí před podáním projektu potvrdit, že splňuje kritéria SME, a projít tzv. testem SME (SME Test). Po potvrzení, že společnost je SME, toto právní postavení platí po dobu celého trvání projektu, a to i v případě, že společnost v důsledku svého růstu později překročí hraniční hodnoty uvedené ve vymezení pojmu SME. Nástroj pro SME je zaměřený na etablované firmy s růstovým potenciálem. I když účast start-upů není vyloučena, toto schéma není primárně určeno na financování začínajících firem. Projekty Nástroje pro SME mohou být koncipované jako projekty s jediným účastníkem (mono-beneficiary) nebo jako konsorciální projekty (multi-beneficiary), v rámci kterých se zúčastňují víceré SME. EK očekává, že projekty Nástroje pro SME budou principiálně projekty s jediným účastníkem. 109

Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací V případě zájmu o konsorciální projekt musí účastníci jasně vysvětlit výhodu partnerství z pohledu komercionalizace a dopadu tržního nasazení produktu pro zúčastněné firmy jako skupinu.

6.2.2 Metodologie – 3 fáze: od myšlenky k uvedení produktu na trh Nástroj pro SME je rozdělený do tří fází, které pokrývají celý inovační cyklus. Přechod z fáze do fáze bude bezproblémový za předpokladu, že projekt SME v předcházející fázi prokáže, že stojí za další financování. • Fáze 1: Studie realizovatelnosti. • Fáze 2: Demonstrační/inovační projekt. • Fáze 3: Komercionalizace. business & inovation coaching + Myšlenka Trh PCP

Fáze 1:

Fáze 1:

Demo, replikace výzkum, vývoj

Feasibility study

Aktivity

Ověření Demonstrační realizovatelnosti projekt Paušál 50.000 € / ≈ 6 měsíců 0,5–2,5 (5) mil. € / ≈ 1–2 roky – od myšlenky ke konceptu – zhodnocení rizik – technická a komerční realizovatelnost

– – – –

demo, prototypy, testování replikace trhu miniaturizace výzkum a vývoj technologií

Fáze 1: Komercionalizace Vstup na trh EU

Finanční nástroje EU pro MSP

Finanční nástroje Bez garance financování – Quality label pro úspěšné projekty – přístup k rizikovému kapitálu – nepřímá podpora prostřednictvím školení, networkingu – možné propojení na PCP neboPPI

Nástroj pro SME, Autor: Ivan Filus, BIC Bratislava

Žadatelé nejsou povinni absolvovat postupně všechny tři fáze, avšak EK tento postup doporučuje. Zároveň bude každá fáze otevřená pro všechny SME. Fáze 1: Studie realizovatelnosti Hlavním cílem první fáze je prokázání opodstatněnosti projektu a reálného potenciálu pro růst firmy a tvorbu pracovních míst, dokázání novosti řešení na trhu a příprava podnikatelského plánu pro tržní nasazení řešení. Řešením mohou být nové produkty, procesy, služby, technologie nebo nové tržní aplikace. Fáze 1 dokáže technickou a komerční realizovatelnost podnikatelského záměru. Obsahem projektu je rozpracování ideje a konceptu řešení, prokázání technické a komerční realizovatelnosti a zhodnocení rizik. Možné oprávněné aktivity, které mohou být financované z první fáze, zahrnují zhodnocení rizik, analýzu „úzkých míst“, studie trhu, zahrnutí uživatelů, podrobné patentové průzkumy, vypracování 110

Malé a střední podniky v programu Horizon 2020 možnosti ochrany práv duševního vlastnictví a přípravy strategie pro komercionalizaci, hledání partnerů pro další fázi (testování, pilotní výrobu, design apod.) a  vypracování podnikatelského plánu na základě konceptu. Výsledkem projektu je zpráva – podnikatelský plán (Business Innovation Plan), který kromě jiného připraví i doporučení pro další inovační aktivity a stanoví potřebu soukromých finančních zdrojů pro úspěšnou komercionalizaci. Protože prostředkem potenciálního růstu podnikatele je nové řešení, zpráva může též konstatovat, že technické řešení není možné nebo že řešení už na trhu existuje, případně pro realizaci je výhodnější nákup know-how nebo licence. V těchto případech není potřebné další financování a firma nepokračuje dále v aktivitách fáze 2. Avšak i v tomto případě má firma nárok na proplacení grantu. Návrh projektu v rozsahu asi 10 stran obsahuje: • náčrt celkového předpokládaného inovačního projektu, jeho plánovaný rozsah, hodnotu, rizika a aktuální stav vývoje, aby bylo možné relevantní posouzení podnikatelského záměru jakož i počátečního podnikatelského plánu na základě navrhovaného konceptu, resp. myšlenky; • popis činností, které mají být uskutečněny ve fázi 1 a jež musí vyústit do komplexní zprávy o uskutečnitelnosti, včetně specifikací zpracovaného podnikatelského plánu, který má být výsledkem projektu. Financování projektů v první fázi je realizováno formou pevně stanovené paušální platby ve výši 50.000 eur (t.j. nemůže být ani víc, ani méně), přičemž podnikatel deklaruje vlastní financování ve výši 30 %. Trvání realizace první fáze je 6 měsíců. Předpokládaná doba na uzavření smlouvy je 3 měsíce od příslušné uzávěrky (cut-off date). Pro urychlení procesu EK ustoupila od možnosti upravit projekt na základě doporučení hodnotitelů a bude financovat jen ty projekty, které dosáhnou vynikajícího hodnocení v té podobě, jak byly připraveny. Fáze 2: Demonstrační projekt Firmy, které úspěšně absolvovaly první fázi, v rámci studie realizovatelnosti dokázaly technickou a komerční realizovatelnost projektu a připravily podnikatelský plán, mohou připravit návrh projektu na další financování jejich řešení. Do druhé fáze mohou jít také firmy, které neabsolvovaly první fázi, ale analýzu uskutečnitelnosti a podnikatelský plán připravily a financovaly z vlastních nebo jiných zdrojů. Ve druhé fázi firma připraví nový produkt nebo službu s významným dopadem na růst firmy pro uvedení na trh. Oprávněné aktivity druhé fáze jsou demonstrace, příprava prototypů, aktivity spojené s  designem, testování, klinické studie, replikace trhu, miniaturizace, pilotní provoz, případné aktivity výzkumu a vývoje. Protože se nepředpokládá, že firma, která realizuje projekt v Nástroji pro SME, má nutně vlastní testovací a demonstrační kapacity, může si část aktivit zajistit externě prostřednictvím subdodávek, které zrealizují organizace, jež mají technické a expertní kapacity (univerzity, výzkumně-vývojové organizace nebo další velké či malé firmy). Výsledkem projektu je vývoj nového produktu, procesu, služby, která může být uvedena na trh. V rámci této fáze se připraví upřesněný podnikatelský plán, který bude obsahovat detailní strategii komercionalizace a finanční plán vysvětlující účast soukromých investorů v další fázi. 111

Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací Návrhy projektů musí být založené na posouzení uskutečnitelnosti a obsahují zpracovaný podnikatelský plán, a to buď připravený formou fáze 1 Nástroje pro SME, nebo prostřednictvím jiných prostředků. Návrhy by měly taktéž obsahovat specifikaci výsledku projektu, včetně prvního plánu komercionalizace a kritérií pro úspěch. Celý návrh má přibližně 30 stran a člení se na 5 částí: • výjimečnost, popisující cíle, vztah k pracovnímu programu, koncept, přístup a ambice projektu; • dopad projektu ve smyslu popisu trhu a zákazníků, dopadu na firmu, zamýšlených nástrojů pro zvýšení komerčního úspěchu, ochrany a využívání výsledků a komunikace; • implementaci, která prezentuje pracovní plán, strukturu a popisy řízení, finanční a personální zdroje a v případě potřeby partnerství řešitelů; • popis partnerů a případných subdodávek; • etiku a bezpečnost. Financování projektů probíhá formou inovačních akcí s úhradou 70 % oprávněných nákladů realizátora projektu. Příspěvek EK se bude pohybovat od 0,5 do 2,5 mil. eur. V odůvodněných případech se tato hranice může posunout. Výjimkou je Nástroj pro SME v oblasti zdraví, kde financování projektu z důvodu klinických zkoušek může být až do výšky 5 mil. eur při 100 % financování. Specifické výjimky financování jsou stanoveny v příslušném pracovním programu. Fáze 3: Komercionalizace Hlavním cílem poslední fáze je podpora implementace a úspěšné komercionalizace nových a inovativních řešení, ulehčení přístupu k soukromému kapitálu a prvním zákazníkům a udělení známky kvality (quality label) pro úspěšné projekty. Třetí fáze neposkytuje přímé financování z programu H2020, ale umožňuje firmám přístup k dalším zdrojům financování. Firmám bude též poskytnuta podpora prostřednictvím síťování, školení, informací, podpory při řízení práv duševního vlastnictví, sdílení znalostí a rozšiřování a propagace produktů vyvinutých v rámci Nástroje pro SME. EK taktéž připraví co nejjednodušší propojení na dluhové a investiční nástroje EIF jakož i možnost využití projektů zakázek před komerčním využitím (PCP) nebo veřejného obstarávání inovačních řešení (PPI), případně zabezpečí nepřímé propojení na SF (strukturální fondy).

6.2.3 Na co je třeba myslet při projektech Nástroje pro SME Při přípravě projektu a  posuzování vhodnosti schématu v  rámci nástroje pro SME je třeba mít v každé fázi na mysli tři hlavní zásady: 1. Jde o byznys. Na rozdíl od společných projektů (výzkumné a inovační akce) jde v tomto případě o financování růstu firmy prostřednictvím inovace (nové myšlenky, kterou firma uvede na trh), přičemž samotná inovace (nový produkt, technologie, služba) je jen prostředek pro dosažení růstu. Růst firmy se deklaruje ve formě zvýšení tržeb, růstu zaměstnanosti, vstupu na nové trhy a pod. 2. Je to komplexní proces, který sestává ze tří neoddělitelných fází. První fáze nemůže být cílem sama o sobě, ale představuje jen přípravu na fáze 2 a 3. Už při přípravě první fáze je potřeba myslet na fáze, tedy kroky potřebné k realizaci řešení do stavu, kdy bude moci být uvedeno na trh, a taktéž se zamýšlet nad možnostmi a podmínkami jeho komercionalizace. 112

Malé a střední podniky v programu Horizon 2020 3. Je otevřený, ale ne úplně. Ačkoli EK deklaruje přístup zdola nahoru a umožňuje firmám přicházet s vlastními ideami, které chtějí uvést na trh, některé oblasti (ICT, zdravotnictví, bezpečnost, potraviny) mají přesně vymezené okruhy, které budou podpořeny v rámci Nástroje pro SME.

6.2.4 Jak připravit a podat návrh Návrh projektu jakož i veškerá další komunikace s Evropskou komisí probíhá elektronicky prostřednictvím Portálu pro účastníky (Participant Portal). Z  technicko-formálního hlediska je potřebné získat PIC kód prostřednictvím registrace na portálu a absolvovat Test SME. V části „Inovace v SME“ je třeba si vybrat relevantní fázi a  oblast, kam bude projekt směřovat. Po registrování záměru o podání projektu je potřebné připravit administrativní část A a samotný návrh projektu v části B. Část B má pro oblasti výjimečnost, dopad a implementace omezený počet stran, který je třeba dodržet. Pozor: na rozdíl od ostatních částí programu H2020 není možné odeslanou verzi návrhu přepsat v rámci otevřené výzvy novou verzí návrhu! V rámci Nástroje pro SME je možné návrh podat kdykoliv. Po podání bude projekt zařazen k hodnocení a v průběhu několika týdnů bude žadateli zasláno hodnocení jeho návrhu. Vyhodnocené návrhy se v  termínu uzávěrky (cut-off date) seřadí a  EK rozhodne o  financování projektů na základě jejich výsledků a rozpočtu v jednotlivých tematických oblastech. Technická část návrhu pro fázi 1 obsahuje 3 hlavní části, které jsou později také předmětem hodnocení: 1. Výjimečnost V této části je potřebné formulovat cíle projektu a jeho výstupy, popis problému a podnikatelské možnosti jeho řešení a specifické cíle studie realizovatelnosti, včetně podnikatelského plánu, který by měl být jasný, měřitelný, realistický a dosažitelný v rámci projektu. Dále je třeba popsat, jaký je vztah projektu k Pracovnímu programu a jeho tematickému vymezení, cílům a dopadům, které EK očekává. Dále se v této části popíše koncept a přístup, tedy jak inovativní řešení navržené v projektu vyřeší daný problém a jaké jsou jeho podnikatelské možnosti, jaký je současný stav vývoje řešení, jaké jsou předpokládané milníky (prototyp, testy, pilotní studie, zahrnutí uživatelů), jaká je vazba na Technology Readiness Levels, čeho chtějí řešitelé dosáhnout ve zhodnocení uskutečnitelnosti: přístup, metodologie, aktivity (studie trhu, průzkum mezi zákazníky), jaká je evropská, resp. celosvětová dimenze navrhovaného řešení. Dále by mělo být zřejmé, jaká je celková ambice, v čem spočívá jeho novost a jaké jsou možné jeho tržní aplikace, jaký je popis očekávaného řešení (produkt, proces, služba) a jaké jsou výhody oproti konkurenčním řešením, jak dopadlo předběžné porovnání existujících řešení a  inovace navržené v projektu (současný stav a známé komerční iniciativy), jaké jsou základní parametry, včetně nákladů, environmentálních dopadů, používání a  jaký je popis potenciálu předkládané inovace v porovnání se současnými řešeními. 2. Dopad Projekt by měl v tomto ohledu obsahovat popis hlavních očekávaných dopadů na uživatele a trh, tedy jaké jsou požadavky uživatelů a jak budou uspokojeny po ukončení projektu, jaké jsou hlavní ekonomické výhody v porovnání se současným stavem a jak se odlišují od konkurence (unique selling points), popis trhu (mezera na trhu nebo trh s vysokými objemy), jaká je odhadovaná velikost a míra růstu (zralý/rostoucí), tržní trendy, evropský a/nebo světový trh, kdo jsou hlavní konkurenti a konkurenční řešení, jaké jsou hlavní tržní segmenty pro počáteční nasazení produktu, co představuje nejvýznamnější tržní bariéry bránící komercionalizaci, popis potenciálních uživatelů, kde se

113

Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací nacházejí (tržní segment, geografická oblast) a jak jich bude dosaženo, a seznam klíčových organizací (stakeholders), které budou zapojeny do komercionalizace. Dále je důležitý popis hlavních očekávaných dopadů na firmu, zda je inovační projekt v souladu se strategií firmy, jaká je důležitost a  smysl projektu pro management firmy, jaký je očekávaný růst vašeho řešení navrženého v projektu (obrat, zaměstnanost, tržní podíl, řízení práv duševního vlastnictví, prodeje, zisk apod.). Významnou roli hraje také plánované komerční využití – prvotní plán na plnou komercionalizaci (vlastní komercionalizace nebo prodej licencí), potřeba kooperací, jaký je odhadovaný čas na nasazení prvního prodeje, jaké jsou očekávané potřeby financování a jak navrhované aktivity v rámci fáze 1 zapadají do celkového plánu na komercionalizaci. Práva duševního vlastnictví (IPR – Intelectual Property Right), ochrana znalostí a regulační záležitosti. Návrh projektu by měl obsahovat odpovědi na tyto otázky: jaké jsou hlavní znalosti a kdo jsou jejich majitelé, jaké jsou výsledky patentového průzkumu, zda se realizovala analýza Freedom To Operate (FTO) a jaké jsou její výsledky, jaká je zamýšlená strategie na ochranu PDV (byla již podána patentová přihláška/je potenciál na patent), jaká je předpokládaná dělba PDV v  případě dalších účastníků, jaké jsou zamýšlené regulační a  standardizační opatření (jak jsou potřebná pro komercionalizaci řešení), jak budou řešeny v rámci studie. 3. Implementace Tato část obsahuje plán práce – v případě fáze 1 je to jediný pracovní balík s jediným výsledkem (deliverable), kterým je studie uskutečnitelnosti, včetně podnikatelského plánu, popis struktury řízení, rozhodování a  procesů, popis konsorcia (pokud existuje) a  požadované zdroje projektu (paušál 50.000 eur). Části 1–3 mají stanoven limit počtu stran, který je 10 stran pro fázi 1. Návrh projektu je ještě doplněn o popis členů konsorcia, popis partnera, životopisy, reference, popis zamýšlených subdodávek a etické otázky. Tato část nemá omezený počet stran.

6.2.5 Kdo a jak bude návrh hodnotit Hodnocení návrhů probíhá prostřednictvím nezávislých expertů (hodnotitelů), kteří hodnotí projekt ve třech základních kritériích, jež jsou shodná s obsahem návrhu projektu. Každé kritérium se hodnotí body od 0 (nejnižší) do 5 (nejvyšší), přičemž pro každé je zvolena prahová hodnota, kterou musí návrh splnit, aby byl zařazen do řazení (ranking) pro udělení financí. Každý projekt hodnotí čtyři experti s dlouholetými zkušenostmi v oblasti podnikání, financování a rizikového kapitálu. Návrhy projektů v schématu Nástroj pro SME jsou hodnoceny v následných kritériích: Kritérium

Prahová hodnota Fáze 1

Prahová hodnota Fáze 2

Výjimečnost

4/5

3/5

Dopad

4/5

4/5

Implementace

4/5

3/5

13/15

12/15

Celkové hodnocení

114

Malé a střední podniky v programu Horizon 2020 Projekty se nejdříve hodnotí v kritériu dopad. Pokud návrh nezíská požadovaný počet bodů (4), proces hodnocení je zastaven a v dalších kritériích se návrh dále nehodnotí. Externí experti hodnotí návrhy formou tzv. vzdáleného hodnocení (v místě jejich pobytu, bez potřeby cestování do Bruselu) a připraví krátký standardizovaný formulář pro zpětnou vazbu předkladatelům návrhů. Pro zkrácení času na uzavření smlouvy s úspěšnými uchazeči se pro Nástroj pro SME nekonají konsenzuální setkání (pro dohodnutí expertů na konečném bodování) a ani se nekoná proces úpravy návrhu v případě negativních připomínek hodnotitelů. Za hodnotitele se může přihlásit jakákoliv fyzická osoba, která splňuje odborné předpoklady. Z přihlášených expertů vybírá EK hodnotitele podle potřeby, zaměření výzev a projektů. Před podáním návrhu doporučujeme podrobit návrh předběžnému hodnocení, které si mohou předkladatelé provést na základě samohodnotícího formuláře (Self-evaluation form).65

6.2.6 Koučování a podpora rozvoje inovačního managementu Efektivnímu uplatnění inovací a komercionalizaci nových řešení ve velké míře brání nízká úroveň inovačního managementu, zvláště v malých firmách. Firmy často nevěnují dostatečnou pozornost nastavení procesů řízení inovací, ochrany a  využívání práv duševního vlastnictví či marketingu inovačních produktů. Jedním z důležitých cílů Evropské komise při implementaci inovačních projektů v rámci Nástroje pro SME je zvýšení inovační kapacity SME a  komerčního dopadu realizovaných projektů z  programu H2020. Firma může zdarma získat až 15 koučingových dní na zlepšení inovačního managementu a podnikání s novými řešeními. Pro všechny firmy, které získají financování z fáze 1 nebo fáze 2 nástroje pro SME, bude k dispozici systém koučování od renomovaných evropských odborníků a inovačních manažerů přímo v prostředí firmy. Kouč bude vybírán firmou z evropské databáze spravované EK. Firma bude mít k dispozici kouče, který bude placen z mimorozpočtových prostředků Nástroje pro SME v obou fázích následovně: • Ve fázi 1 by se měl kouč spolu s vedením firmy zaměřit na identifikaci problémových oblastí, které ovlivňují ziskovost prostřednictvím zavádění inovací (včetně přípravy koučingového plánu). Předpokládaný rozsah koučingu je 3 dny. • Ve fázi 2 se zaměřuje na jejich odstranění a zvýšení návratnosti investic do inovačních aktivit s výhledem na další fázi nástroje pro SME. Předpokládaný rozsah koučingu v této fázi je 12 dní. Pro urychlení vlivu poskytnuté podpory se zavede systém mentorství pro SME formou tzv. key-account managementu a prostřednictvím Enterprise europe Network, jehož úlohou bude pomoci firmě při sestavení koučingového plánu, výběru vhodného kouče a hladkého přechodu mezi jednotlivými fázemi nástroje pro SME. Pro ulehčení administrativy a kounčingového procesu bude mít firma zdarma k dispozici experta Enterprise europe Network (key-account managera) v rámci sedmidenního balíčku služeb. 65 http://ec.europa.eu/research/participants/data/ref/h2020/call_ptef/ef/h2020-call-ef-sme_en.pdf

115

Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací Hlavní zodpovědností bude zabezpečit, aby účastníci v nástroji pro SME získali co nejvhodnější služby, a zvýšit pravděpodobnost úspěšného komerčního využití inovačního projektu směrem k budoucímu růstu příjemce. Služby key-account managera budou pro příjemce Nástroje pro SME zdarma. Key-account management bude poskytován vybranými experty Enterprise europe Network formou sedmidenních balíčků, které budou sestávat z následujících služeb: • Pro fázi 1 bude vykonána analýza procesů inovačního managementu (gap analysis) a identifikují se úzká místa a problémy, na základě kterých se nastaví potřeby koučingu a firma dostane podporu při výběru vhodného kouče. Na základě předcházejících kroků se ve spolupráci s koučem připraví koučingový plán pro další fázi. • Ve fázi 2 bude firma podpořena při komunikaci s EK a koučem, případně jí bude poskytnuta podpora při hledání alternativních zdrojů financování. V  obou fázích dostane firma podporu a  asistenci při administrativních a  finančních aspektech řešení projektu v Nástroji pro SME.

6.2.7 Doporučení pro Nástroj pro SME • Nástroj pro SME je určen pro specifickou (malou) skupinu SME s cílem vytvořit „Ligu mistrů“ mezi inovativními firmami. Zvažte možnost využití jiných možností financování v případě, že Nástroj pro SME vám nevyhovuje (např. projekty spolupráce, eurostars, granty strukturálních fondů či přímé financování formou úvěru nebo investice). • Ještě před tím, než začnete psát žádost o  projekt, absolvujte interní fázi 0, v  rámci které zhodnotíte myšlenku a koncept, její realizovatelnost po technické a komerční stránce. Zároveň zhodnoťte vhodnost Nástroje pro SME na financování vašeho záměru, jeho nároky, financování, tematická omezení, časové hledisko. • Zhodnoťte, zda vám vyhovuje Nástroj pro SME z hlediska dlouhodobé strategie firmy. Kde se vidíte za 5 roků? • Analyzujte EK jako investora. Je váš nápad hodný investice 1–2 mil. eur, které budete od EK požadovat? Realizovali byste projekt i z vlastních/cizích prostředků, pokud projekt nebude úspěšný v Nástroji pro SME? Projekty jsou jen částečně financované ze zdrojů EK. Do každého projektu je potřebné vložit vlastní prostředky ve výši 30 % nákladů. Jak budete projekt spolufinancovat? • Nečekejte na cut-off date, čím dříve návrh projektu připravíte, tím dříve dostanete výsledek hodnocení a v případě potřeby můžete začít s přípravou vylepšeného projektu. • Začněte co možná nejdříve s administrativními záležitostmi. Udělejte si potřebné registrace (PIC, LEAR) a zkontrolujte si status SME. K ničemu to nezavazuje a zároveň budete připraveni na podání návrhu hned, jak bude hotový. • Seznamte se s portálem účastníků (Participant Portal). Pokud máte zájem o program H2020, tak zde budete řešit všechny administrativní záležitosti. • Čtěte relevantní dokumenty a v případě potřeby se poraďte s experty – Národní kontaktní body jsou k dispozici v každé zemi zdarma (viz příloha strana 138). • Rozvrhněte si psaní podle hodnotících kritérií a jasně a výstižně odpovídejte na otázky v šabloně, dokument strukturujte a připravte ho tak, aby byl jednoduchý na čtení. Zaujměte shrnutím projektu (abstract), protože to je první, co hodnotitelé čtou. Používejte výbornou angličtinu. • Myslete na práva duševního vlastnictví, na jejich ochranu a komerční využití ještě před spuštěním projektu, předejdete mnohým problémům. 116

Malé a střední podniky v programu Horizon 2020

6.3 Další podpůrné nástroje pro SME v programu H2020 SME mohou kromě výše zmíněných nástrojů využít i možnosti vyplývající ze schémat veřejných zakázek vývoje a  inovací (Zakázky před komerčním využitím, Pre-Commercial Procurement – PCP a Veřejné zadávání inovačních řešení, Public Procurement of Innovative solutions – PPI), jež v rámci nadnárodních projektů spojují úsilí několika veřejných zadavatelů, kteří sdílejí společný problém. Přehled možností programu H2020 pro SME je uveden v tabulce na nasledujíci straně.

6.4 Aktivity oblasti „Inovace v SME“ Přestože účast SME je podporována v programu H2020 průřezově ve všech částech pilířů „Společenské výzvy“ a „Vedoucí postavení v  základních a  průmyslových technologiích“ (včetně účasti ve všech typech projektů), koordinace aktivit se realizuje v rámci programové oblasti „Inovace v SME“, která je součástí pilíře „Vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích“. Specifickým cílem programové oblasti „Inovace v  SME“ je podnítit udržitelný hospodářský růst zvýšením úrovně inovací v malých a středních podnicích (SME) s pokrytím jejich příslušných inovačních potřeb v rámci celého inovačního cyklu všech druhů inovace a vytvořit tak rychleji rostoucí a mezinárodně působící SME. „Inovace v SME“ mají za úkol koordinovat a podpořit následující aktivity: • koordinace a realizace nástroje pro SME, • podpora SME s intenzivním výzkumem prostřednictvím propojení na program eurostars, • posilování inovačních kapacit SME, zejména prostřednictvím sítě Enterprise Europe Net­ work (více v části Koučing a podpora rozvoje inovačního managementu), • podpora inovací orientovaných na trh zlepšením rámcových podmínek pro inovace, jakož i řešení konkrétních překážek bránících růstu inovativních SME s potenciálem rychlého růstu.

6.5 Další evropské programy a iniciativy pro SME Kromě grantových schémat programu H2020 jsou pro SME ze strany EK připraveny i další možnosti formou programu eurostars, financujícího aktivity výzkumných SME, a  programu COSME zaměřeného na podporu konkurenceschopnosti a podnikání.

6.5.1 Eurostars Program Eurostars je zaměřen na evropskou spolupráci malých a středních výzkumných podniků, tedy firem, které mají alespoň 10 % zaměstnanců nebo 10 % z ročního obratu v oblasti výzkumu a vývoje. Výhodou programu je, že nemá žádné tematické omezení (s nápadem přicházejí firmy). Celkový rozpočet programu je 1,14 mld. eur a je tvořen částečně z programu H2020 (287 mil. eur) a částečně z rozpočtů členských zemí programu (861 mil. eur). Program Eurostars podpoří spolupráci min. 2 evropských výzkumných SME na společném vývoji produktu nebo služby bez sektorového omezení. Eurostars se zaměřuje zejména na podporu SME s  intenzivním výzkumem a  vývojem a  s  vysokým potenciálem růstu. Projektovou žádost předkládá mezinárodní konsorcium složené alespoň z 2 SME ze 2 různých zemí, které jsou zapojeny do programu. 117

118 RIA IA CSA RISE

SME

FTI

PCP

PPI

Výzkumné a inovační aktivity Research & Innovation Action

Inovační aktivity Innovation Action

Koordinační a podpůrné aktivity Coordination & Support Action

Výměna výzkumných a inovač. pracovníků Research & Innovation Staff Exchange

Nástroj pro MSP SME Instrument

Fast Track to Innovation

Předkomerční zadávání zakázek*3 Pre-Commercial Procurement

Veřejné zadávání inovačních řešení*3 Public Procurement of Innovative Solutions

různě na základě tématu různě na základě tématu

18-48 pro fáze 1) Příprava 2) Realizace 18-48 pro fáze 1) Příprava 2) Realizace

≥ 3 VO*5

≥ 3 VO*5

≤ 3,0

20 %

70 %

70 %*4

bude upřesněno v 2015

1,0- 2,0

3-5 právních subjektů z 3-5 ČZ/AZ

≤ 48

0,5-3,0

2,0-4,0 5,0-8,0*2

2,0-4,0 5,0-8,0*2

Průměrný příspěvek EK (v mil. eur)

Fáze 1: Paušál 50.000 €, 6 měsíců Fáze 2: 0,5-2,5 mil. €, 70 %, 12-24 měsíců Fáze 3: není financována z Horizon 2020

100 %

3 právní subjekty z 3 ČZ/AZ

12-30

30-36*2

36-60*2

Obvyklá délka (měsíce)

1 MSP z ČZ/AZ

100 %

70 %*4

100 %

Míra financování

1 právní subjekt

3 právní subjekty z 3 ČZ/AZ

3 právní subjekty z 3 ČZ/AZ

Min. počet partnerů*4

Poznámky: *1 Další podmínky mohou být uvedeny ve výzvách. *2 V závislosti na velikosti projektu, když je požadavek je uveden ve výzvě (malé projekty obyčejně 2-4mil. eur, 2-4 roky, velké projekty obyčejně 5-8 mil. eur, 3-5 let). Ve výzvě mohou byt definovány i jiné podmínky. *3 MSP se mohou zúčastnit jako dodavatelé řešení. *4 Financování neziskových organizací (jiných než firmy) je 100 %. *5 VO – veřejní zadavatelé z různých členských nebo asociovaných zemí.

Kód

Typ aktivity*1

Přehled možností programu Horizon 2020 pro SME.

Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací

Malé a střední podniky v programu Horizon 2020 Návrh projektu musí splňovat následující kritéria: • vedoucí konsorcia je SME ze země eurostars, • do projektu je zapojen ještě alespoň jeden nezávislý SME z jiné země eurostars, • výzkumné SME se podílejí na více než 50 % celkových nákladů projektu, • konsorcium je vyvážené (do jedné země nesměřuje více než 75 % rozpočtu), • maximální doba trvání projektu je 3 roky, • produkt nebo služba bude uvedena na trh nejpozději do 2 let od ukončení projektu, • projekt splňuje kritéria programu eurostars a má civilní charakter.

6.5.2 Rámcový program EU na podporu konkurenceschopnosti firem a SME (COSME) Paralelně s programem H2020 bude realizován i program COSME (Rámcový program EU na podporu konkurenceschopnosti firem a  SME), jehož schválený rozpočet na období 2014–2020 je 2,3 mld. eur. Hlavním cílem programu je podpora podnikání a jeho prostředky jsou naplánovány následovně: • lepší přístup k  financování pro SME – úvěrové finanční nástroje EIF (poskytování záruk finančním zprostředkovatelům na poskytování zvýhodněných úvěrů pro firmy) a investiční nástroje (investice EIF do fondů rizikového kapitálu a mezaninového financování);66 • přístup k trhům – informace o právních předpisech EU a účasti na programech EU (H2020, regionální fondy); pomoc pri hledání obchodních partnerů v zahraničí: v rámci EU nebo celosvětově; poradenství o přístupu EU k finančním prostředkům; podpora inovací a transferu technologií; získání stanoviska SME k právním předpisům EU;67 • podpora podnikání a  podnikatelů prostřednictvím vzdělávání podnikatelů, podpory podnikatelského prostředí a  specifických cílových skupin (mladí lidé, ženy podnikatelky, senioři, migranti); • příznivější podmínky pro zakládání a růst firem, zvláště snížení administrativní a regulační zátěže; identifikace a výměna osvědčených postupů mezi vnitrostátními správními orgány, aby zlepšily přístup k malým a středním podnikům; analytické nástroje pro lepší politiku; sektorové akce, jako je cestovní ruch. Program COSME přímo neposkytuje finanční prostředky pro firmy formou grantů, ale financuje nástroje, iniciativy a sítě, jejichž úlohou je poskytování specifických bezplatných informačních a poradenských služeb pro SME. Přestože program COSME je separátním programem, existují mnohá propojení mezi jeho aktivitami a programem H2020, a to zejména v oblasti koordinovaného přístupu a nabídky finančních nástrojů, podpory a financování aktivit sítě Enterprise Europe Network pro podnikatele a podpory vzniku a rozvoje inovativních firem.

66 Aktuálně dostupné úvěrové a investiční nástroje jsou k dispozici na stránce Evropské komise: http://access2eufinance.ec.europa.eu. 67 Tyto aktivity jsou realizované zejména prostřednictvím sítě Enterprise europe Network.

119

Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací

78,6 mld. eur

2,3 mld. eur

Horizon 2020

SME (COSME)

výzkum, vývoj, a inovace

podnikání, MSP internacionalizace

granty pro firmy a výzkumné organizace

nepodporuje granty pro firmy podpora, služby, informace

finanční nástroje úvěrové a investiční Porovnání programů H2020 a COSME a jejich možností pro firmy pro období 2014–2020 Autor: Ivan FILUS, BIC Bratislava

COSME pokračuje v  aktivitách programu CIP (Rámcového programu na podporu konkurenceschopnosti a inovací), jehož inovační aktivity přešly do programu H2020, a věnuje se nyní výhradně podpoře podnikání a SME.

6.5.3 Enterprise Europe Network Od roku 2008 poskytuje iniciativa Evropské komise Enterprise Europe Network podnikatelům komplexní a  snadno dostupné poradenství a  podporu v  oblasti podnikání, inovací a  výzkumu. Síť buduje na zkušenostech stávajících iniciativ podpůrných služeb od roku 1995 a integruje sítě euro Info Center (EIC), Center pro přenos inovací (IRC) a služeb podpory SME na účast v rámcových programech EU pro výzkum a vývoj (7. RP a program H2020). V letech 2014– 2020 je síť Enterprise europe Network financovaná z programu COSME. Poskytne firmám zdarma podporu při internacionalizaci a inovacích. Cílem Enterprise Europe Network je pomáhat malým a středním podnikům při rozvoji jejich inovativního potenciálu a zvyšování jejich znalostí o politikách (záměrech) EK. Tato iniciativa Evropské komise podnikatelům poskytuje kontaktní místa (one stop shop), na kterých mohou hledat rady a využívat široký rozsah snadno dostupných služeb na podporu podnikání. Malé podniky zejména ve svých počátečních fázích často nemají zdroje na sledování různých druhů podpor, jež jim mohou poskytnout programy EU. Tyto podniky také nejsou vždy schopny plně posoudit inovační a  tržní potenciál svých výrobků nebo prozkoumat podnikatelské možnosti zejména v oblastech, které dobře neznají. Enterprise Europe Network vyplňuje tuto mezeru. S téměř 600 kontaktními místy a téměř 4 000 zkušenými pracovníky je tato síť v oblasti poskytování odborného poradenství a podnikatelských služeb největší na světě. V současnosti působí ve více než 50 zemích. 120

Malé a střední podniky v programu Horizon 2020 Tyto služby jsou dostupné pro podniky všech velikostí bez ohledu na to, zda působí ve výrobě nebo v poskytování služeb, i když jsou určeny zejména pro SME, výzkumné instituce, univerzity, technologická a podnikatelské centra a inovační rozvojové agentury. Síť může pomoci klientům ve vyhledávání obchodních partnerů zejména v zemích, které neznají, zajišťovat individuální návštěvy na místě s cílem zhodnotit potřeby společnosti a poskytnout poradenství v široké oblasti podnikatelských otázek. Aktuální a dobře spravovaná databáze umožňuje různým kontaktním bodům zůstat v neustálém spojení a shromažďovat nabídky a žádosti o partnerství.

Obrázek: Regionální pokrytí aktivit Enterprise Europe Network (stav: duben 2014) Zdroj: EASME, Enterprise Europe Network

V novém programovém období rozšiřuje Enterprise Europe Network své služby také o specifické poradenství zaměřené na inovační management firem. Tyto služby budou formou sedmidenních balíčků zdarma poskytovány společnostem, jež participují v Nástroji pro SME z programu H2020, jakož i dalším perspektivním inovačním firmám. Podnikům nelze přímo poskytovat peněžní prostředky. Síť však může objasnit možnosti financování, které existují v rámci různých programů EU. Další výhodou Enterprise Europe Network je také to, že všechny služby jsou poskytovány pod jednou střechou, což snižuje byrokracii a zmatek, který nastává, když není jasné, na kterou organizaci je třeba se obrátit s konkrétním dotazem.

121

Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací

7 Výzkumná partnerství Jednou z nejvýznamnějších novinek H2020 je vytváření partnerství, tzv. Iniciativ, které do velké míry fungují jako iniciační nástroje prioritních témat v pracovních programech H2020 a v některých případech i  jako samostatný řídící orgán programů a  rozpočtů. Očekává se, že Iniciativy pokryjí více než dvě třetiny rozpočtu H2020, proto je důležité znát jejich složení, zaměření a fungování. Zlepšení postavení a nárůst počtu iniciativ v H2020 ve srovnání s předchozím 7. RP pro výzkum a  vývoj a  s Rámcovým programem pro konkurenceschopnost a  inovace přineslo snížení počtu otevřených výzev. Kromě toho jsou některé iniciativy uzavřeny a participovat na nich může pouze členský stát EU nebo pozvaná entita. Technologické platformy nejsou považovány za  iniciativy, ale v  mnoha ohledech jsou vnímány jako impulsy, z nichž jednotlivé iniciativy vycházejí. Evropské technologické platformy (ETPs – european Technology Platforms) Evropská komise založila 36 „technologických platforem“. Ty fungují jako průmyslová fóra zainteresovaných stran s cílem definovat střednědobé až dlouhodobé cíle v oblasti výzkumu technologií a rozvíjet plány k jejich dosažení. Jejich cílem je přispět ke zvýšení součinnosti mezi různými výzkumnými subjekty k dosažení zvýšení evropské konkurenceschopnosti. ETPs je skupina entit, které jsou přičleněny k určitému odvětví, jež je řídí a sdružuje s cílem definovat strategický plán výzkumu (SRA); jeho úkolem je reagovat na problémy odvětví, zvyšovat konkurenceschopnost a podporovat výzkum a inovace. ETPs byly podporovány Evropskou komisí zejména na počátku 7. Rámcového programu pro výzkum a vývoj jako poradní orgán, pro evropské priority ve vědě, výzkumu a inovacích a pro přípravu pravidelných pracovních plánů v rámci realizace programu. V současnosti jsou evropské technologické platformy rozděleny následovně: Ekonomika na zelených základech

Energie

Životní prostředí

ICT

Výroba a procesy

Transport

EATIP

Biofuels

WssTP

ARTEMIS

ECTP

ACARE

ETPGAH

EU PV TP

EUROP

ESTEP

ERRAC

Jídlo pro život

TPWind

ETP4HPC

EuMaT

ERTRAC

Lesy jako základ

RHC

ENIAC

FTC

Logistika

Rostliny

SmartGrids

EPoSS

SusChem

Voda

FABRE TP

SNETP

ISI

Nanomedicína

Organická TP

ZEP

Networks

ETP-SMR

NEM

Manufuture

122

Výzkumná partnerství

Ekonomika na zelených základech

Energie

Životní prostředí

ICT

Výroba a procesy

Transport

NESSI Photonics 21 Průřezové ETP Iniciativy Nanofutures Průmyslová bezpečnost Schema: Rozdělení Evropských technologických platforem 68

Největší dopad na světovou ekonomiku a společnost mají z hlediska inovací nanotechnologie.69 ETPs budou klíčovým prvkem evropského inovačního ekosystému a napomohou změnit Evropu v Unii inovací tím, že zajistí: • rozvoj strategie a připraví koherentní a na obchod zaměřenou analýzu pro rozvoj vědy a inovací, ale i příležitostí v souvislosti se společenskými výzvami, • mobilizaci průmyslu a zainteresovaných stran v rámci EU, • sdílení informací a umožnění transferu znalostí široké škále zúčastněných stran v rámci celé EU. Evropská komise nevlastní a ani neřídí evropské technologické platformy, které jsou nezávislými organizacemi. Přehled existujících ETPs: AdvancedEngineeringMaterials and Technologies – EuMaT AdvisoryCouncilforAeronauticsResearch in europe – ACARE EmbeddedComputingSystems – ARTEMIS EuropeanConstructionTechnologyPlatform – ECTP EuropeanNanoelectronicsInitiativeAdvisoryCouncil – ENIAC EuropeanRailResearchAdvisoryCouncil – ERRAC EuropeanRoad Transport ResearchAdvisoryCouncil – ERTRAC  EuropeanSpaceTechnologyPlatform – ESTP  EuropeanSteelTechnologyPlatform – ESTEP  FoodforLife – Food  ForestbasedsectorTechnologyPlatform – Forestry  FutureManufacturing Technologies – MANUFUTURE FutureTextiles and Clothing – FTC  GlobalAnimalHealth – GAH  Hydrogen and FuelCellPlatform – HFP  IndustrialSafety ETP – IndustrialSafety  InnovativeMedicinesforEurope – IME  IntegralSatcomInitiative – ISI  Mobile and WirelessCommunications – eMobility  NanotechnologiesforMedicalApplications – NanoMedicine  Networked and ElectronicMedia – NEM  68 http://cordis.europa.eu/technology-platforms/individual_en.html# 69 http://www.nanoforceproject.eu/sk-SK/%C3%BAzemie-klastre-a-platformy/technologick%C3%A9-platformy

123

Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací NetworkedEuropean Software and ServicesInitiative – NESSI  Photonics21 – Photonics  Photovoltaics – Photovoltaics  PlantsfortheFuture – Plants  Robotics – eurOP  SustainableChemistry – SusChem  WaterSupply and SanitationTechnologyPlatform – WSSTP  Waterborne ETP – Waterborne  ZeroEmissionFossilFuelPowerPlants – ZEP Společné technologické iniciativy (JTIs – Joint Technology Initiatives, Joint Undertakings) Společné technologické iniciativy patří do skupiny veřejně-soukromých partnerství, resp. konsorcií (PPP projekty), a jsou reakcí na potřebu ambiciózních celoevropských partnerství a na urychlení rozvoje technologií v průmyslu. Jsou nástrojem pro spolupráci průmyslu s veřejným výzkumným sektorem. Mezi pět veřejně-soukromých partnerství sektoru nazývaných „společné technologické iniciativy“ (JTIs) patří:70 • Inovativní léčiva 2 (IMI2): zaměřená na vývoj nové generace vakcín, léků a způsobů léčby, jako např. nová antibiotika.71 • Palivové články a vodík 2 (FCH2): k rozšíření využívání čistých a účinných technologií v oblasti dopravy, průmyslu a energetiky.72 • Čisté nebe 2 (CS2): na vývoj čistších a tišších letadel s výrazně nižšími emisemi CO2.73 • Bioprůmysl (BBI): na využívání obnovitelných přírodních zdrojů a inovativních technologií pro ekologičtější produkty každodenní potřeby.74 • Elektronické komponenty a systémy (ECSEL): na posílení výrobních kapacit evropského elektronického průmyslu.75 Čtyři z  nich představují další fázi JTIs zřízenou podle 7. RP (součástí jsou elektronické systémy a propojuje stávající iniciativy ARTEMIS 76 a ENIAC77). Další novou iniciativou je Bio-based Industry navazující na Evropskou bio-ekonomickou strategii. Celkový rozpočet JTIs v  rámci H2020 představuje 22 miliard eur. Tyto finanční zdroje budou pocházet z rozpočtu Unie v rámci programu H2020, ze zdrojů průmyslových partnerů a členských států. Zároveň bude vytvořen nový formát smluvních PPP v těchto oblastech:78 • Továrny budoucnosti (Factories of the Future); • Energeticky účinné budovy (Energy-efficient Buildings); • Zelená vozidla (Green Vehicles); • Internet budoucnosti (Future Internet, v návaznosti na současný Future Internet PPP); Udržitelný zpracovatelský průmysl (Sustainable Process Industry); • Robotika (Robotics); • Fotonika (Photonics); • Vysoce výkonné počítače (High Performance Computing). 70 71 72 73 74 75 76 77 78

http://ec.europa.eu/research/press/2013/pdf/jti/iip_communication.pdf http://www.imi.europa.eu/ http://ec.europa.eu/research/fch/index_en.cfm?pg=redirect http://www.cleansky.eu/content/homepage/about-us http://ec.europa.eu/research/press/2013/pdf/jti/bbi_factsheet.pdf http://ec.europa.eu/research/press/2013/pdf/jti/ecsel_factsheet.pdf http://www.artemis-ia.eu/news/frontpage/news/78 http://www.eniac.eu/web/index.php http://www.7rp.sk/aktuality/horizont-2020-ppp-projekty-spolocne-technologicke-iniciativy-jtis.html

124

Výzkumná partnerství JTIs budou mít jasnější a ambicióznější cíle, lepší správu „věcí veřejných“, aby byla zajištěna otevřenost pro nové účastníky. Přidělování finančních prostředků bude záviset na excelenci a lepším napojení na národní iniciativy členských zemí. Významného pokroku se dosáhne zjednodušením pravidel pro účastníky. Iniciativy společného plánování (JPIs – Joint Programming Initiatives) Proces iniciativ společného plánování byl zahájen sdělením Komise v  červenci 2008, kdy Rada pro konkurenceschopnost přijala několik závěrů a pověřila Skupinu pro společné plánování (GPC) řízením procesu a identifikací témat pro případné iniciativy společného plánování. Hlavním cílem Iniciativy společného plánování (JPI) je sdružit národní výzkumné úsilí členských zemí v zájmu lepšího využití cenných veřejných zdrojů v Evropě v oblasti výzkumu a vývoje a účinněji řešit společné evropské problémy v několika klíčových oblastech.79 Cílem je posílení přeshraniční spolupráce prostřednictvím koordinace a  integrace výzkumných programů ČZ. Účast je dobrovolná a přináší zapojeným stranám řadu výhod: – nabízí možnost sdílení společných priorit, – umožňuje rozšířit řady výzkumných programů v Evropě (excelencí proti plýtvání zdroji), – podporuje rozvoj spolupráce formou sdílení poznatků ČZ a tím snižuje řídící náklady. Každý JPI musí při implementaci dodržet tři hlavní zásady: – identifikaci společného úhlu pohledu v každé oblasti, – definování SRA (Strategic Research Area) a konkrétních, měřitelných, dosažitelných a odpovídajících cílů, – integraci SRA výzkumu na základě analýzy možností, hodnocení očakávaného dopadu. Doposud byly zahájeny následující iniciativy společného plánování: • Alzheimerova choroba a další neurodegenerativní onemocnění (JPND).80 • Zemědělství, zajišťování potravin a změna klimatu.81 • Zdravá strava pro zdravý život.82 • Kulturní dědictví a globální změna: nová výzva pro Evropu.83 • Městská Evropa – městské globální výzvy, společná evropská řešení.84 • Propojení znalostí z oblasti klimatu pro Evropu (CliK‘EU).85 • Víc roků a lepší život – potenciál a výzvy demografických změn.86 • Antimikrobiální rezistence, mikrobiální výzva – nová hrozba pro lidské zdraví.87 • Vodní výzvy v měnícím se světě.88 • Zdravá a produktivní moře a oceány.89 Veřejná partnerství (P2P – Public To Public Partnerships) Cílem Veřejných partnerství (P2P) je podporovat celou řadu partnerství mezi veřejnými subjekty v rámci programu H2020 ve formě iniciativ ERA-NET a současně věnovat zvláštní pozornost iniciativám společného plánování. Komise reagovala na návrhy společných programů ze strany členských států a zahájila řádný legislativní postup následných programů s  rozšířenou působností. Programy pravidelně zveřejňují výzvy k předkládání projektů. 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89

http://ec.europa.eu/research/era/joint-programming_en.html http://www.neurodegenerationresearch.eu/ http://www.faccejpi.com/ http://www.healthydietforhealthylife.eu/ http://www.jpi-culturalheritage.eu/ http://jpi-urbaneurope.eu/ http://www.jpi-climate.eu/home http://www.jp-demographic.eu/front-page?set_language=en http://www.jpiamr.eu/ http://www.waterjpi.eu/ http://www.jpi-oceans.eu/servlet/Satellite?c=Page&pagename=jpi-oceans/Hovedsidemal&cid=1253960389368

125

Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací Nová partnerství byla posouzena na základě kritérií stanovených v programu H2020 na základě měřitelných cílů s prioritami tohoto programu. ERA-NET COFUND je v  rámci programu H2020 navržen tak, aby podporoval partnerství mezi veřejnými subjekty, včetně iniciativ společného plánování mezi členskými státy, v jejich přípravě, zřizování síťových struktur, návrzích, implementaci a koordinaci společných činností.90 Hlavní a povinná činnost ERA-NET COFUND v rámci programu H2020 je realizace spolufinancované společné výzvy na  předkládání návrhů, to povede k  financování nadnárodního výzkumu a inovačních projektů. V budoucnu budou přijaty další přístupy k podpoře společných akcí s členskými státy a mezi nimi. Budou zavedeny nové akce ERA-NET COFUND na podporu společných výzev a akcí. Podpora bude poskytována zejména tam, kde je vhodné, aby členské státy přizpůsobily své finanční prostředky realizaci iniciativ společného plánování. V pracovním programu je na období 2014–2015 naplánováno více než 20 ERA-NET COFOUND akcí. Rozpočet by měl v roce 2014 činit přibližně 92 milionů eur a více než 163 milionů eur v roce 2015. Veřejně-soukromá partnerství (PPP – Public-Private Partnerships) H2020 může být implementován prostřednictvím Veřejně-soukromých partnerství, kde všichni partneři přijímají závazek podporovat rozvoj a  implementaci výzkumných a  inovačních aktivit strategického významu pro konkurenceschopnost EU a vedoucího postavení průmyslu, příp. pro specifické společenské výzvy. Veřejně-soukromá partnerství jsou založena na  smluvní dohodě mezi veřejnými a soukromými organizacemi a v omezených případech mohou být dokonce institucionalizována (jako např. JTI). Komise a  průmysloví partneři se zavázali intenzivně spolupracovat na  vývoji implementačních plánů pro partnerství: 1. Továrny budoucnosti (FoF2). 2. Energeticky efektivní budovy FeB2). 3. Ekologické automobily (EGVI). 4. Fotonika (Photonics). 5. Robotika (Robotics). 6. Vysoce výkonné počítačové systémy (HPC). 7. Pokročilé síťové infrastruktury pro budoucnost (5G). Přidaná hodnota PPP je zapojení průmyslu přímo do vývoje a realizace výzkumných programů. To podpoří napojení výzkumných činností na odpovídající potřeby průmyslu. Výhodou PPP je: • vedoucí úloha průmyslu v definování strategických priorit a realizace výzkumu, • víceletý integrovaný pracovní program s předem definovaným rozpočtem, zajištění kontinuity umožňuje průmyslu vytvářet dlouhodobé investiční plány, • interdisciplinární přístup od základního po aplikovaný výzkum se zvýšeným důrazem na dopad a využití, • zvýšení příležitostí na podporu inovací pro malé a střední podniky. Evropské inovační partnerství (EIP – european Innovation Partnerships) EIP vznikly jako tzv. vlajkové iniciativy Inovační unie v souladu se strategií EU2020. Nejde o nový program či finanční nástroj, nýbrž o společnou platformu pro partnerství a spolupráci, o opatření k řešení klíčových úkolů v oblastech, které jsou zásadní pro hospodářský růst Evropy. Jejich cílem je především definice společných úkolů, koordinace aktivit napříč sektory a politikami, propojení 90 http://netwatch.jrc.ec.europa.eu/web/lp/learning-platform/p2p-in-h2020

126

synergie evropské a národní roviny, posílení spolupráce soukromého a veřejného sektoru, odstranění přetrvávajících překážek systému výzkumu a inovací a rychlejší přenos inovativních myšlenek na trh.91   EIP mají vznikat k  zásadním tématům společenských výzev a  budou schvalovány na  politické úrovni. Výchozím referenčním dokumentem pro implementaci EIP je Strategický implementační plán, který vypracováva řídící skupina příslušného EIP. Financování EIP probíhá na úrovni veřejných prostředků alokací z existujících programů na evropské, národní či regionální úrovni. Soukromý sektor přispívá do partnerství z vlastních zdrojů. EIP se spouštějí jen v takových oblastech, kde kombinace těchto zdrojů a iniciativ zajistí rychlejší a efektivnější naplnění cílů. EK vytvořila EIP v 5 různých oblastech:92 – Aktivní a zdravé stárnutí (Active and Healthy Ageing). – Voda (Water). – Zemědělská produktivita a udržitelnost (Agricultural Productivity and Sustainability). – Nerostné suroviny (Raw Materials). – Inteligentní města a komunity (Smart Cities and Communities). Znalostní a inovační komunity (KICs – Knowledge and Innovation Communities) Znalostní a inovační komunity (partnerství) jsou operativním nástrojem Evropského institutu pro inovace a technologie (EIT). EIT se v současnosti stal součástí H2020 s rozpočtem 2,7 mld. eur. Má na globálním vědecko-výzkumném , vzdělávacím a inovačním trhu konkurovat takovým „hráčům“, jako je např. Massachusettský technologický institut (Massachusetts Institute of Technology – MIT v USA. V současné době existují tři KIC, a to: – v oblasti klimatických změn (Climate-KIC), – v oblasti energetiky (KIC InnoEnergy), – v oblasti informačních a komunikačních technologií (EIT ICT Labs). Jde o  samostatné právní subjekty, které získávají financování především z  příspěvků od  svých členů; EIT poskytuje na  fungování KICs ze svého rozpočtu pouze jednu čtvrtinu požadovaných prostředků. Jelikož KIC není finančním nástrojem, partneři KIC nemají zajištěnou stálou finanční podporu EK, ale KIC má aktivovat také národní a regionální poskytovatele finančních prostředků pro zabezpečení tzv. pákového efektu. I když je EIT stále považován za „klub vyvolených“, prezentoval již první úspěchy jednotlivých KIC; mezi ně patří konkrétní příklady z oblasti vzdělávání lidských zdrojů a péče o talenty, překlenutí inovačních mezer mezi nápady a trhem a příklady podpory rozvoje podnikání a obchodu. 93 Návrh programu H2020 představuje pro EIT významný impulz k rozvoji a posilování jeho postavení. Již nyní se připravuje vytvoření dalších tří nových KICs, a to v oblastech potravin (Food for Future), materiálů (Raw Materials) a zdraví (Healthy Living & Active Ageing). Možnost participovat v KIC mají i organizace registrované mimo EU, jež mohou být zahrnuty do seznamu partnerských organizací tvořících KIC. Alespoň dvě třetiny partnerů konsorcia však musí mít sídlo v EU. Nejdůležitějším kritériem v návrhu KIC jsou klíčové prvky modelu znalostních a inovačních společenství. Žadatelé musí vypracovat komplexní návrh v rámci aktuálních výzev. Příklady výzev pro rok 2014 jsou přístupné na: http://eit.europa.eu/kics/2014-call-for-kics/. 91 Evropská inovační partnerství. http://www.evropskyvyzkum.cz 92 http://ec.europa.eu/research/innovation-union/index_en.cfm?pg=eip 93 Slavíková, K., Vosečková, A. Znalostní trojúhelník v Horizontu 2020. Akademický bulletin, 12/2012

127

Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací

8 Synergie a Šíření excelentnosti a rozšiřování účasti 8.1 Synergie mezi Evropskými strukturálními fondy a H2020 Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání jsou v programovém období 2014-2020 na evropské úrovni podporované ze 2 základních zdrojů – Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF nebo běžněji užívaný pojem Strukturální fondy – SF) 91, které implementují členské státy, a z finančních nástrojů, které implementuje EK (H2020, COSME, Erasmus +, Creative europe, CEF). V předchozích obdobích se tyto nástroje používaly více paralelně než komplementárně. V současnosti je důraz kladen na vzájemné synergie mezi nimi. Cílem je co nejefektivněji využívat omezené zdroje pro dosažení cílů strategie EU2020. Synergie mezi ESIF a H2020 vyžadují stratetigcký přístup, aby bylo možné oba zdroje financování využít co nejlépe. Proto je možné tyto zdroje kombinovat pouze v souladu s národními a regionálními prioritami, které jsou definované v strategiích inteligentní specializace (RIS3). Možnosti synergií Širšímu využívání synergií nahrává i fakt, že na rozdíl od předchozích obodobí je možné využívat vyšší podíl ESIF mimo oprávněné území. Při synergiích platí, že projekt není totéž co grantová smlouva. Synergie Cílem synergií je posílit výzkum, inovace a  konkurenceschopnost malých a  středních podniků, a to prostřednictvím kombinování různých forem inovace nebo přenosem inovativních myšlenek přes inovační cyklus a  jejich uvedení na  trh. Jejich cílem je tedy získat větší vliv na  konkurenceschopnost, tvorbu pracovních míst a  růst regionů, a  to kombinováním ESIF a  Horizon 2020, jakož i  ostatních nástrojů (jak nástrojů koheze – soudržnosti, tak nástrojů na úrovni EU). Cílem synergií není nahrazovat národní, regionální nebo soukromé spolufinancování projektů Horizon 2020 a opačně.

Jeden projekt může být financován z různých nástrojů, a tedy mít podepsaných i více smluv. Pro využívání synergií platí tato základní pravidla: • Není možné financovat tentýž výdaj ze dvou zdrojů. • Není možné nahrazovat národní, regionální nebo soukromé spolufinancování v projektech ESIF z programu H2020 a naopak. Pokud je například v H2020 u inovativních projektů míra spolufinancování 30 %, nelze je uhradit z ESIF. Stejně tak pokud je při projektech ESIF míra spolufinancování 5 %, nelze je hradit z projektů H2020. Na druhou stranu je synergie možné použít více způsoby: • Financování projektů H2020, které uspěly v hodnocení, ale nebyly podpořeny z důvodu omezené alokace na  výzvy. Tento způsob, jakož i  konkrétní nastavení jsou na  rozhodnutí členského státu. • Kombinace fondů. V tomto případě je část projektu financována z programu H2020 a část (aktivita, pracovní balíček) z ESIF. Nejlepším příkladem je Teaming, v jehož rámci se vyžaduje, aby byla fyzická infrastruktura zakoupena z národních zdrojů (ESIF, soukromé finance, státní rozpočet), ale náklady související s propojováním institucí jsou hrazeny z programu H2020. • Přirozené synergie nastávají ve  větším počtu případů tehdy, když projekty realizované z ESIF zlepší šance instituce na to, aby získala i projekty H2020. 128

synergie Z ESIF je možné například financovat náklady, které vzniknou při spolufinancování Společných programových iniciativ. Ty propojují národní programy v  konkrétních vědních oblastech, ale nejsou financovány přímo z programu H2020. Nejde tedy o nahrazování národních zdrojů při spolufinancování. Jiná situace je u ERA-NET COFUND, ve kterém tvoří spolufinancování ze strany státu nebo regionu, resp. jejich agentur až 66,67 %. Členský stát se tak může rozhodnout: • spolufinancovat tyto projekty přímo ze zdrojů národního rozpočtu; • zafinancovat všechny náklady související s projektem (kromě nákladů na řízení) z ESIF, ale vzdát se finančních prostředků z H2020. Přesné nastavení synergií do značné míry záleží na řídících orgánech ESIF pro výzkum a inovace.

8.2

Šíření excelentnosti a rozšiřování účasti

Navzdory úsilí na národní i evropské úrovni stále existují značné rozdíly v intenzitě výzkumu mezi regiony a členskými státy. To se odráží i na účasti v rámcových programech, kdy většina nových členských států značně zaostává za zeměmi EU 15. Negativně to ovlivňuje i vytváření Evropského výzkumného prostoru. Toto zaostávání se nepodařilo zastavit ani v předchozím období pomocí strukturálních fondů. V  rámci H2020 tak vznikla nová horizontální priorita – Šíření excelence a rozšiřování účasti. Hlavním cílem tohoto opatření je zvýšit prostřednictvím přenosu excelence účast zaostávajících členských států a regionů. Jde prakticky o jedinou výjimku v rámci celého programu H2020, kdy jsou z geografického hlediska zvýhodněné některé členské státy, jinak je celý program postaven především na vědecké excelenci. Cílem tohoto nástroje je podpořit také výzkumné instituce, které mají potenciál být excelentními na evropské úrovni. Toho má být dosaženo prostřednictvím propojování na excelentní výzkum na úrovni orgánů nebo jednotlivců. V H2020 je šíření excelence a rozšiřování účastí podporováno prostřednictvím 4 nástrojů: • Teaming, • Twinning, • ERA Chairs, • Ostatní aktivity. Všechny aktivity a projekty v těchto nástrojích se musí shodovat s národní nebo regionální RIS3. Oprávněné země Instituce, které chtějí koordinovat projekty, musí mít své sídlo v oprávněných zemích. Při jejich definování a popisu byl použit tzv. Složený indikátor výzkumné excelence, který sestává ze čtyř indikátorů. Na základě toho byl vypočítán průměr EU a všechny země, které dosahují intenzitu nižší než 70 %, jsou oprávněné. Jde celkem o 15 členských zemí – země EU13, Portugalsko a Lucembursko. Do projektů se mohou zapojit i relevantní přidružené země. Pouze instituce z  těchto zemí mohou být koordinátory projektů v Teaming a  Twinning a ucházet se o projekty v ERA Chairs a Policy Support Facility.

129

Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací

8.2.1 Teaming Cílem Teamingu je investovat do výzkumného a inovačního potenciálu prostřednictvím podpory budování nových nebo vylepšením existujících center excelentnosti, a  to na  bázi partnerství s excelentními institucemi. Teaming tak propojuje dvě instituce: • Excelentní organizaci ve výzkumu a inovacích (veřejnou nebo soukromou) nebo konsorcium těchto organizací a • Partnera z oprávněné členské země. Koordinátorem projektů může být pouze partner z  oprávněné členské země, přičemž může jít o výzkumnou instituci, univerzitu, soukromou instituci nebo národní/regionální grantovou agenturu. Důležitým rozměrem Teamingu je synergie mezi H2020 a národními zdroji (soukromými, veřejnými, ESIF). Předpokládá se však, že většina národního financování bude uskutečněna z ESIF. Míra financování projektů Teamingu z národních zdrojů by měla dosáhnout 40–50 mil. eur. Projekty budou podporovány v rámci 2 fází: 1. fáze Konsorcium musí jasně popsat svoji vizi vytvoření nebo podstatného zlepšení centra excelentnosti, které bude umístěno v  oprávněné zemi. Výsledkem 1. fáze je vypracování byznys plánu, který nadefinuje potenciál centra excelentnosti, jeho dopad na region a zemi. Trvání 1. fáze je 12 měsíců a příspěvek EU bude od 0,2 do 0,5 mil. eur. Na konci první fáze budou všechny byznys plány zhodnoceny nezávislými experty a nejlepší z nich postoupí do 2. fáze. Byznys plány budou hodnoceny z pohledu vědecké excelentnosti, dopadu na inovace a kvalitu implementace. 2. fáze S  vybranými projekty podepíše EK smlouvy na  implementační fázi pro centra excelentnosti. Z H2020 nebudou podpořeny výstavba a budování infrastruktury. To bude potřebné zabezpečit z ESIF. Proto je také důležité zapojení národních nebo regionálních agentur do celého procesu. Trvání 2. fáze je 5 až 7 roků, přičemž celkový rozpočet se pohybuje od 15 do 20 mil. eur. Předpokládá se, že v rámci H2020 budou vyhlášeny dvě výzvy na podávání projektů v Teamingu. Z hlediska typu jde o CSA projekty.

8.2.2 Twinning Problémem nových členských zemí je také dobrý networking mezi výzkumnými institucemi. Cílem Twinningu je tedy podstatně posílit konkrétní vědní oblasti ve výzkumných institucích (univerzity, veřejné, soukromé neziskové výzkumné organizace), a  to prostřednictvím vybudování propojení s minimálně dvěma excelentními výzkumnými institucemi v jiných členských státech. Výstupem takových projektů by tak mělo být především: • Posílení výzkumných a inovačních kapacit. • Zvýšení výzkumné excelentnosti samotných vědců. Podobně jako při Teamingu a ERA Chairs musí být vědní oblasti v souladu s národní nebo regionální RIS3. Možnými aktivitami jsou krátkodobé výměnné pobyty, návštěvy expertů, školení, workshopy, konference, společné letní školy, diseminační aktivity a pod. Příspěvek EU by měl být na úrovni 1 mil. eur.

130

synergie

8.2.3 ERA Chairs Schéma ERA Chairs bylo představeno jako pilotní akce již v  7. RP, kdy se do  ní mohly zapojit výzkumné instituce z  kohezních regionů. Cílem ERA Chairs je podpořit univerzity a  výzkumné instituce při získávání a posilování vysoce kvalifikovaných lidských zdrojů a zároveň při prosazování strukturálních změn, jejichž cílem je zvýšit výzkumnou excelentnost. Cílem je tedy získat excelentního výzkumníka v konkrétní vědecké oblasti, který posune výzkum v instituci na vyšší úroveň. Tato vědecká oblast by měla být v  souladu s prioritami RIS3. Držitel ERA Chair musí mít možnost vytvořit si vlastní tým spolupracovníků. Jde o trvalý pracovní poměr ve strukturách výzkumné organizace, přičemž ta mu musí umožnit volně se ucházet o financování výzkumu. Výběrový proces na držitele ERA Chair musí být otevřený pro všechny zájemce jak z EU, tak i mimo ni. Grant pokrývá náklady na ERA Chair, jeho tým a také náklady související se strukturálními změnami institucí. Maximální délka projektu je 5 roků. Celkový příspěvek EU může byt maximálně 2,5 mil. eur. Jde o CSA projekt s 5% spolufinancováním. V H2020 budou na ERA Chairs vyhlášeny 3 výzvy.

8.2.4 Ostatní aktivity Prostřednictvím tzv. ostatních aktivit jsou podporovány činnosti, které mají pomoci členským státům a samotným výzkumníkům při zvyšování účasti v programech Evropského výzkumného prostoru. Z  kapitoly Šíření excelentnosti a  rozšiřování účasti budou finančně podpořeny aktivity COST zaměřené na vědecko-technickou spolupráci a aktivity zaměřené na rozšiřování. Půjde tak o nepřímou podporu prostřednictvím zvýšení financování COST. Další nástroj – Policy Support Facility – má za cíl podporovat vývoj výzkumných a inovačních politik v EU, a to na národní i regionální úrovni. Tato podpora bude uskutečňována prostřednictvím poskytování expertů, interaktivního inovačního helpdesku, diseminačních aktivit a tzv. inovačních misí, které mají zlepšit nastavení procesů v inovačním ekosystému.

131

Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací

Slovník pojmů a zkratek k projektu H2020 7. rámcový program (7th Framework Programme)

FP7

Předchozí program EK podporující financování a rozvoj výzkumu, vývoje a inovací v období 2007 až 2013.

Akce spolufinancovaná z programu (Programme co-fund action)

COFUND

„Opatření spolufinancované z programu“ je akcí financovanou prostřednictvím grantu, jehož hlavním účelem je doplnění jednotlivých výzev nebo programů financovaných jinými subjekty, než jsou orgány EU, pro účely koordinace výzkumných a inovačních programů.

Budoucí a vznikající technologie (Future and Emerging Technologies)

FET

Budoucí a vznikající technologie jsou inovativním a vizionářským programem pilíře „Excelentní věda“, zaměřeným na podporu vzniku a vývoje perspektivních technologií a oblastí výzkumu za hranicí poznání.

Činnosti blízké uplatnění na trhu (blízké trhům) (Close-to-market action)

 

Opatření sestávající převážně z činností přímo zaměřených na provedení plánů a úprav nebo návrhů nových, upravených nebo zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb. Pro tyto účely může zahrnovat vývoj prototypů, testování, demonstrace, pilotní provoz, velkoobjemovou validaci výrobků a produkci pro trh.

Člověko-měsíc (Personmonth)

PM

Výkony ve formě člověko-měsíců se používají k definování potřebné lidské kapacity na řešení konkrétního úkolu. Může jít např. o 0,4 osob za měsíc, což znamená, že daná úloha je realizovatelná při kapacitě 40% měsíčního úvazku za jeden měsíc. Používá se na jednodušší přehled projektových prací a na přepočty projektového rozpočtu.

Dluhový nástroj (Debt facility or instrument)

 

Cílem tohoto finančního nástroje je zlepšit přístup k úvěrovému financování, jako jsou úvěry, záruky, protizáruky a další formy úvěrového a rizikového financování, pro veřejné a soukromé subjekty a veřejně-soukromá partnerství zapojená do výzkumných a inovačních činností, včetně inovativních MSP.

Enterprise Europe Network

EEN

Enterprise Europe Network je nástrojem strategie EU, který poskytuje síť téměř 600 podpůrných organizací z více než 50 zemí pro pomoc a podporu malým a středním firmám při internacionalizaci a inovacích. Tato iniciativa EK podnikatelům poskytuje kontaktní místa (one stop shop), ve kterých mohou hledat rady a využívat širokou škálu snadno dostupných služeb na podporu podnikání.

ERA chairs

 

Opatření EU na podporu výjimečných akademiků s výrazným potenciálem pro výzkumnou excelenci; má pomoci jejich institucím plně využít jejich možnosti a vytvořit výšestupňové působiště pro výzkum a inovace v Evropském výzkumném prostoru (ERA).

ERA-NET

 

Nástroj využívající granty na podporu veřejných partnerství v jejich přípravě, zřízení networkových struktur; design, implementace a koordinace společných aktivit a také naplňování jednotných společných výzev a akcí nadnárodní povahy.

ERC Vědecká rada (ERC Scientific Council)

ERCSC

Jedna ze součástí Evropské výzkumné rady, která je zodpovědná za vědeckou stratégii pro ERC.

ERC Výkonná agentura (ERC Executive Agency)

ERCEA

Správní orgán Evropské výzkumné rady (ERC), který je odpovědný za všechny aspekty administrativní implementace a provádění programů ERC. Tato výkonná agentura řídí udělování ERC grantů.

132

Příloha: Slovník pojmů a zkratek k projektu H2020 Euraxess

Euraxess

„Euraxess – Výzkumníci v pohybu“ je panevropská iniciativa poskytující přístup k informacím a podpůrným službám pro výzkumníky, kteří uvažují o výzkumném pobytu v zahraničí, a také pro organizace, které se zabývají výzkumem a výzkumné pracovníky vysílají a přijímají.

Evropská výzkumná rada (European Research Council)

ERC

První financující organizace Evropské unie založená proto, aby podporovala přeshraniční výzkum. Jejím hlavním účelem je podporovat vědeckou excelenci podporou a podněcováním vědců, akademiků a inženýrů v jejich výzkumu.

Evropský institut inovací a technologií (European Institute of Innovation and Technology)

EIT

Evropský institut inovací a technologií (European Institute of Innovation and Technology) je zaměřen na podporu excelentní vědy hlavně prostřednictvím podpory vytváření znalostních a inovačních společenství zvaných KIC (Knowledge and Innovation Communities).

EUROSTARS

EUROSTARS Nadnárodní program zaměřený na evropskou spolupráci malých a středních výzkumných podniků.

Evropská technologická platforma (European Technology Platform)

ETP

Průmyslové fórum (platforma) zainteresovaných stran podporována EK s cílem definovat střednědobé až dlouhodobé cíle v oblasti výzkumu technologií a rozvíjet plány k jejich dosažení.

Grantová smlouva (Grant Agreement)

GA

Jde o smlouvu podepisovanou mezi konsorciem a EK pro účely řešení a financování jednoho projektu.

Hlavní řešitel (Principal Investigator)

 

Samostatný výzkumník, který může sdružit tým, aby realizoval projekt pod svým vědeckým vedením.

Hostitelská organizace (Host institution)

 

Žadatel – právnická osoba, která smluvně zajišťuje a umisťuje hlavního řešitele. Je zřízena v členském státě nebo přidružené zemi.

Iniciativy společného JPI plánování (Joint Programming Initiatives )

Hlavním cílem Iniciativ společného plánování (JPI) podporovaných EK je sdružit národní výzkumné úsilí členských zemí v zájmu lepšího využití cenných veřejných zdrojů v Evropě v oblasti výzkumu a vývoje a účinněji řešit společné evropské problémy v několika klíčových oblastech.

Inovace (Innovation)

 

Postup, včetně jeho výstupu, podle kterého nové myšlenky odpovídají společenským a ekonomickým potřebám a požadavkům a vytvářejí nové výrobky, služby nebo podnikání a organizační modely, které jsou úspěšně zavedeny do stávajícího trhu nebo které jsou schopny vytvořit nové trhy. Svou hodnotou přispívají k rozvoji společnosti.

Inovační činnosti/projekty (Innovation Action)

IA

Opatření sestávající převážně z činností přímo zaměřených na vyhotovení plánů a úprav nebo návrhů nových, upravených nebo zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb. Pro tyto účely mohou zahrnovat vývoj prototypů, testování, demonstrace, pilotní provoz, velkoobjemovou validaci výrobků a produkci pro trh.

Inovační unie (Innovation Union)

IU

Vlajková iniciativa strategie EU2020. Tato iniciativa má za cíl zlepšit podmínky a přístup k financím pro výzkum a inovace v Evropě, aby zajistila přenos inovativních myšlenek do výrobků a služeb, které vytvářejí růst a pracovní místa. H2020 je klíčovým nástrojem pro implementaci Inovační unie.

Kapitálový (investiční) nástroj (Equity facility or instrument)

 

Kapitálový (investiční) nástroj bude jednotlivým podnikům v úvodní fázi poskytovat rizikový a/anebo mezaninový kapitál (nástroj pro počáteční kapitál).

133

Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací Klíčové (podpůrné) technologie (Key Enabling Technologies)

KET

Průlomové a průmyslové technologie, které budou podporovány v různých oblastech H2020. Tyto víceoborové, znalostní a kapitálově náročné technologie se dotýkají mnoha různých odvětví a poskytují základ pro vytvoření výrazné konkurenční výhody pro evropský průmysl, pro stimulaci růstu a vytváření nových pracovních míst.

Konkurenceschopnost, Inovace, Produktivita (Competitiveness, Innovation, Productivity)

CIP

Rámcový program předchozího období určený pro Konkurenceschopnost a inovaci (CIP), který zahrnoval ve společném rámci specifické Podpůrné programy Společenství a příslušné části jiných programů Společenství v oblastech, které jsou podstatné pro zvýšení evropské produktivity, inovačních kapacit a udržitelného růstu, přičemž je současně věnována pozornost doplňkovým aspektům týkajícím se životního prostředí. V současnosti je včleněn do H2020.

Koordinační a podpůrná akce (Coordination and Support Action)

CSA

„Koordinační a podpůrná akce“ je akce sestávající především z doprovodných opatření, jako jsou šíření, zvyšování informovanosti a komunikace, vytváření sítí, koordinační nebo podpůrné služby, politické dialogy a cvičení a studie sloužící ke vzájemnému poučení včetně návrhových studií pro novou infrastrukturu.

Krátká profesionální biografie (Short bio)

 

V rámci tvorby projektového návrhu se obvykle požaduje krátký popis klíčových osob partnera v projektu. Obvykle postačují jeden až dva odstavce, které popisují klíčové kompetence osoby pro dosažení cílů projektu.

Legal Entity Appointed Representative

LEAR

Jde o hlavní právní odpovědnou osobu (obvykle statutární) organizace, která má mandát na změnu právních informací v systému „Participant portal“, popřípadě rozšířit seznam lidí oprávněných podepisovat grantovou smlouvu a dodatky elektronicky.

Marie Skłodowska-Curie opatření (Actions)

MSCA

Část první priority H2020 (Excelentní věda), je program, který poskytuje excelentní a inovativní výzkumný trénink i atraktivní kariérní a vědomostní příležitosti prostřednictvím přeshraniční a sektorové mobility výzkumníků za účelem jejich nejlepší přípravy, aby čelili současným a budoucím společenským výzvám.

Mezinárodní organizace   evropského zájmu (International European interest organisation)

„Mezinárodní organizace evropského zájmu“ je mezinárodní organizace, v níž většinu členů tvoří členské státy nebo přidružené země a jejímž základním cílem je prosazovat vědeckou a technickou spolupráci v Evropě.

Modelová grantová smlouva (Model Grant Agreement)

MGA

Jde o modelovou grantovou smlouvu, která poskytuje a popisuje širší rámec možných smluvních stanovení a pravidel pro účely podpisu finální smlouvy s konsorcii v případě rozhodnutí o financování projektu. Jelikož každá oblast výzev má vlastní modelovou grantovou smlouvu, odpovídající verzi naleznete na stránkách participant portálu v sekci referenčních dokumentů.

Národní kontaktní bod (National Contact Point)

NCP

Označuje osoby odpovědné za poradenství v oblasti H2020 v dané zemi. Tým NCP poskytuje zároveň semináře podle poptávky k různým oblastem H2020, přičemž program semináře vychází z potřeb a odborného zaměření konkrétního pracoviště.

Nepřímé akce (Indirect action)

 

„Nepřímé akce“ jsou výzkumné a inovační činnosti, které EU finančně podporuje a které provádějí účastníci.

Neziskový právní subjekt (Non-profit legal entity)

NO, NGO

„Neziskový právní subjekt“ je právní subjekt, který je podle své právní formy neziskový nebo který nemá právo nebo zákonnou povinnost rozdělovat zisk svým akcionářům nebo jednotlivým členům, příp. NGO – nevládní organizace.

134

Příloha: Slovník pojmů a zkratek k projektu H2020 Participant portal

 

Portál, kde je možné vyhledávat výzvy, získávat informace o nich, podávat projektové návrhy a také řídit projekt v rámci povinných administrativních úkonů (podání finančních zpráv, ukládání dodatků ke grantové smlouvě atd.).

Pracovní balík (Workpackage)

WP

Jde o dělení projektu na jednotlivé oblasti řešení, které je nutné rozpracovat. Pracovní balíček se pak dělí na menší role (tasks), přičemž je popsán výkony (efforts) nebo „osob za měsíc“ (pm) jednotlivých partnerů. Pracovní balíček musí mít definované cíle, popis prací a seznam a popis výstupů (Deliverables).

Pracovní plán (Work Plan)

 

„Pracovní plán“ je dokument podobný pracovnímu programu EK, přijatý financujícími orgány, které byly pověřeny vykonáním části programu H2020 v souladu s článkem 9, ods. 2 nařízení (EU) č. 1291/2013.

Pracovní program (Work Programme)

 

„Pracovní program“ je dokument přijatý EK k provádění zvláštního programu v souladu s článkem 5 rozhodnutí Rady č. /XX/EU [Specifický program H 2020].

Pravidla chování pro přijímání CoC a zaměstnávání výzkumníků (Code of Conduct for the Recruitment of Researchers)

Soubor obecných pravidel a požadavků, které by měly být dodrženy zaměstnavateli a/nebo zakladateli při jmenování nebo zaměstnávání výzkumníků. Tyto by měly zajistit dodržování hodnot, jako například transparentnost zaměstnavatelského procesu a rovné zacházení se všemi žadateli, zejména s ohledem na vývoj přitažlivého, otevřeného a trvalého Evropského pracovního trhu pro výzkumníky.

Právní subjekt (Legal entity)

 

„Právní subjekt“ je podnik, výzkumné středisko a univerzita včetně každé fyzické nebo právnické osoby zřízené podle vnitrostátního práva, práva EU nebo mezinárodního práva, který má právní subjektivitu a který, každý sám za sebe, může vykonávat práva a podléhat povinnostem.

Přidružená krajina (Associated Country)

AC

„Přidružená země“ je třetí země, která je smluvní stranou mezinárodní dohody s EU, jak je uvedeno v článku 7 nařízení (EU) č. XX / [H2020].

Přímé akce (Direct action)

 

„Přímé akce“ jsou výzkumné a inovační činnosti EK relizované prostřednictvím Společného výzkumného střediska.

Přístup k rizikovému financování (Access to risk finance)

 

Přístup k rizikovému financování usiluje o překonání nedostatků v dostupnosti dluhového a kapitálového financování pro výzkum, vývoj a inovace, řízení společností a projektů ve všech fázích vývoje. Spolu s kapitálovým nástrojem programu pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků musí podporovat rozvoj rizikového kapitálu na úrovni EU.

Přístupová práva (Access rights)

 

„Přístupová práva“ jsou práva na používání výsledků nebo podkladů podle podmínek stanovených v souladu s pravidly H2020.

Rámcový program EU na podporu konkurenceschopnosti firem a MSP (the Competitiveness of Enterprises and Small and Medium-sized Enterprises)

COSME

Rámcový program EU na podporu konkurenceschopnosti firem a MSP. Program COSME přímo neposkytuje finanční prostředky pro firmy formou grantů, ale financuje nástroje, iniciativy a sítě, jejichž úkolem je poskytování specifických bezplatných informačních a poradenských služeb pro MSP.

Rychlé zavedení inovací (Fast Track to Innovation)

FTI

Opatření, které bude financovat projekty blízko trhu s ukončeným výzkumem a vývojem a které ještě nebyly komerčně nasazené.

135

Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací Smlouva o využívaní výsledků   projektu (Exploitation Agreement)

Jde o dohodu/smlouvu o principech využití výsledků projektu v rámci konsorcia a vůči externímu prostředí.

Specifický program (Specific Programme)

 

Specifický program je součástí legislativního balíčku, kterým byl založen H2020 a který definuje jeho provádění. Tento dokument popisuje programy v rámci tří pilířů, jejich aktivity a cíle. Je implementován prostřednictvím dvouletých pracovních programů.

Společné technologické iniciativy (Joint Technology Initiatives)

JTI

Společné technologické iniciativy patří do skupiny veřejněsoukromých partnerství, resp. konsorcií (PPP projekty), a jsou nástrojem pro spolupráci průmyslu s veřejným výzkumným sektorem na urychlení rozvoje technologií v průmyslu.

Společné výzkumné centrum (Joint Research Centre)

JRC

Centrum, které je významnou součástí Evropského výzkumného prostoru, zaměřené na podporu tvorby, zavádění a monitoringu evropské legislativy a přispívá k řešení společenských výzev strategie EU2020.

Strategický program (Strategic Programme)

 

Strategický program je novinkou v H2020. Doplňuje specifický program s ohledem na priority některých oblastí a sestavuje se v tříleté periodě. Strategický program zajišťuje kontinuitu dvouletých pracovních programů. V rámci H2020 se očekává vydání tří strategických programů na období let 2014-2016, 2016-2018 a 2018-2020.

Šíření (Dissemination)

 

„Šíření“ je zveřejnění výsledků jakýmikoli vhodnými prostředky (s výjimkou prostředků vyplývajících z ochrany nebo využívání výsledků) včetně zveřejnění v jakémkoli médiu.

Tabulka výkonů (Effort table)

 

Jde o přehlednou tabulku s podílem člověko-měsíců na každý pracovní balíček a s ohledem na roli partnera v projektu. Ve standardní formě poskytuje i přehled těchto výkonů z časového hlediska.

Účastnický záruční fond (Participants Guarantee Fund)

 

Opatření v rámci projektu – vytvoření fondu, který snižuje riziko spojené s oprávněnou výškou finančních prostředků neproplacenou účastníkům, kteří v projektu pochybili.

Událost (Event)

 

Konference, workshop, seminář pro potřeby informování o relevantních výzvách, možnostech spolupráce a pod.

Úloha (Task)

T

Konkrétní úloha jednotlivých pracovních balíčků při popisování postupu prací v projektu. Označuje se obvykle číslem, např. T4.2, kde 4 = číslo pracovního balíčku, 2 = číslo úlohy v rámci 4. pracovního balíčku.

Úroveň technologické připravenosti (Technology Readiness Level)

TRL

Zohledňuje rozdílnou úroveň výzkumných a inovačních projektů nebo úroveň řešení výzkumných problémů od základního výzkumu až po komercionalizaci produktu.

Úvěrová služba pro výzkum a inovace (Loan Service for Research and Innovation)

 

Dluhový nástroj vyvinutý EK a Evropskou investiční bankou (EIB), která poskytuje úvěrové finance pro soukromé a veřejné organizace na podporu doplňkových investic ve výzkumu, vývoji a investicích.

Veřejná partnerství (Public To Public Partnerships )

P2P

Cílem Veřejných partnerství je podporovat celou řadu partnerství mezi veřejnými subjekty v rámci programu H2020 ve formě iniciativ ERA-NET a současně věnovat zvláštní pozornost iniciativám společného plánování.

Veřejná zakázka inovativních řešení (Public Procurement of Innovative solutions)

PPI

„Veřejné zakázky inovativních řešení“ jsou zakázky, ve kterých veřejní zadavatelé fungují jako první zákazník inovativních výrobků nebo služeb, které ještě nejsou běžně dostupné na komerčním základě (trhu) a mohou zahrnovat testování shody.

136

Příloha: Slovník pojmů a zkratek k projektu H2020 Veřejně-soukromé partnerství PPP (Public-Private Partnership)

„Veřejně-soukromé partnerství“, v jeho rámci se partneři ze soukromého sektoru, EU a podle potřeby i ostatní partneři zaváží společně podporovat přípravu a provádění programu nebo činností v oblasti výzkumu a inovací.

Výkonná agentura pro výzkum REA (Research Executive Agency)

Financující orgán vytvořený EK, aby podporoval excelenci ve výzkumu a inovacích. Řídí a implementuje širší část H2020.

Výsledky (Results)

 

„Výsledky“ jsou jakékoli údaje, poznatky a informace bez ohledu na jejich formu a povahu a nezávisle na tom, zda mohou být chráněny, které vznikají v rámci akce, jakož i všechna práva, která jsou s nimi spojena, včetně práv duševního vlastnictví.

Výstup (Deliverable)

D

Výstup znamená jasný výstup, obvykle projektového úkolu v rámci pracovního balíčku (bývá označen zkratkou „D“ – deliverable a číslem úkolu v rámci čísla pracovního balíčku, např. D4.2, kde 4 = číslo pracovního balíčku, 2 = číslo úkolu v rámci tohoto pracovního balíčku). Výstup může mít charakter zprávy, případně jiného dokumentu, SW, apod.

Využívání (Exploitation)

 

„Využívání“ je využití výsledků v dalších výzkumných činnostech, na které se nevztahují daná opatření, nebo jejich využívání k vývoji a vytvoření výrobku či procesu a jeho uvedení na trh nebo pro vytvoření a poskytování služby, nebo použití v normalizačních činnostech.

Výzkumná infrastruktura (Research Infrastructures)

RI

„Výzkumná infrastruktura“ v sobě zahrnuje zařízení, zdroje a související služby, které vědecká obec využívá k provádění výzkumu na vysoké úrovni ve svých příslušných oborech. V této souvislosti obsahuje základní vědecké vybavení nebo sady nástrojů, zdroje poznatků, například sbírky, archivy nebo strukturované vědecké informace, které umožňují takové infrastruktury založené na informačních a komunikačních technologiích, jako jsou sítě GRID, hardware, software a nástroje komunikace; dále označují jakýkoli jiný subjekt jedinečné povahy, který je podstatný pro dosažení špičkové úrovně. Tyto výzkumné infrastruktury mohou být soustředěny na jednom místě nebo „distribuované“ (organizovaná síť zdrojů); (podle nařízení Rady (ES) č. 723/2009 ze dne 25. června 2009 o právním rámci Společenství pro konsorcium evropské výzkumné infrastruktury (ERIC), Úř. věst. L 206,8.8.2009, s. 1).

Výzkumné a inovační činnosti/ RIA projekty (Research and Innovation Activities)

„Výzkumné a inovační činnosti“ představují celé spektrum činností v oblasti výzkumu, technologického rozvoje, demonstrací a inovací včetně podpory spolupráce s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, šíření a optimalizaci výsledků a podněcování odborné přípravy a mobility výzkumných pracovníků v EU.

Zakázka (veřejné zadávání) ve fázi před komerčním využitím (Pre-Commercial Procurement)

PCP

„Zakázka v předobchodní fázi“ zprostředkovatelské služby z oblasti výzkumu a vývoje zahrnující účast na riziku a prospěchu podle tržních podmínek a konkurenční vývoj ve fázích s oddělením fáze výzkumu a vývoje od fáze nasazení komerčních objemů konečných výrobků.

Znalostní a inovační centra (Knowledge and Innovation Communities)

KICs

Jde o tzv. „Inovační továrny“, které představují operativní nástroj EIT.

Zprostředkovatelská akce (Brokerage event)

 

Obvykle mezinárodní akce s prezentacemi k daným oblastem H2020, ale zaměřena hlavně na poskytnutí prostoru pro potenciální účastníky H2020 za účelem identifikace případných potenciálních partnerů a vytvoření konsorcií.

137

Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací

Důležité informace a kontaktní osoby pro H2020 v ČR V  H2020 je zavedený systém národních kontaktních bodů (NCP) poskytujících profesionální podpůrné služby pro jednotlivé oblasti H2020, jakož i podporu pro procesní, finanční a legislativní otázky. Doporučujeme Vám tyto kontaktní body oslovit a  prokonzultovat možnosti účasti v H2020. Důležité informace včetně popisu programu H2020 a kontaktních osob naleznete v Technologickém centru Akademie věd (TC AV). http://www.tc.cz/cs http://www.h2020.cz/cs http://www.h2020.cz/cs/seznamy/narodni-kontakty

Excelentní věda Evropská výzkumná rada (ERC) Petra Perutková Telefon: E-mailová adresa: Firma: Ulice: Město: PSČ:

+420-234 006 161 [email protected] Technologické centrum AV ČR Ve Struhách 27 Praha 6 160 00

Budoucí a vznikající technologie Petr Pracna Telefon: E-mailová adresa: Firma: Ulice: Město: PSČ:

+420-234 006 218 [email protected] Technologické centrum AV ČR Ve Struhách 27 Praha 6 160 00

Akce Marie Skłodowska-Curie Petra Perutková Telefon: E-mailová adresa: Firma: Ulice: Město: PSČ:

138

+420-234 006 161 [email protected] Technologické centrum AV ČR Ve Struhách 27 Praha 6 160 00

Příloha: Důležité informace a kontaktní osoby pro H2020 v ČR Evropské výzkumné infrastruktury Ondřej Daniel Národní kontaktní pracovník (NCP) evropských rámcových programů Telefon: +420-234 006 141 Mobil: +420-725 047 812 E-mailová adresa: [email protected] Firma: Technologické centrum AV ČR Ulice: Ve Struhách 27 Město: Praha 6 PSČ: 160 00

Vedoucí postavení evropského průmyslu Průlomové a průmyslové technologie Informační a komunikační technologie Eva Sebroňová Telefon: E-mailová adresa: Firma: Ulice: Město: PSČ:

+420-234 006 117 [email protected] Technologické centrum AV ČR Ve Struhách 27 Praha 160 00

Nanotechnologie Petr Pracna Telefon: Mobil: E-mailová adresa: Firma: Ulice: Město: PSČ:

+420-234 006 218 +420-739 661 100 [email protected] Technologické centrum AV ČR Ve Struhách 27 Praha 6 160 00

Pokročilé materiály Petr Pracna Telefon: Mobil: E-mailová adresa: Firma: Ulice: Město: PSČ:

+420-234 006 218 +420-739 661 100 [email protected] Technologické centrum AV ČR Ve Struhách 27 Praha 6 160 00

Biotechnologie Petr Pracna Telefon: Mobil: E-mailová adresa: Firma: Ulice: Město: PSČ:

+420-234 006 218 +420-739 661 100 [email protected] Technologické centrum AV ČR Ve Struhách 27 Praha 6 160 00

139

Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací Pokročilá výroba a zpracování Petr Pracna Telefon: Mobil: E-mailová adresa: Firma: Ulice: Město: PSČ:

+420-234 006 218 +420-739 661 100 [email protected] Technologické centrum AV ČR Ve Struhách 27 Praha 6 160 00

Vesmírné aplikace Ondřej Mirovský Telefon: Mobil: E-mailová adresa: Firma: Ulice: Město: PSČ:

+420-234 006 255 +420-724 833 286 [email protected] Technologické centrum AV ČR Ve Struhách 27 Praha 6 160 00

Přístup k rizikovému financování Milena Šupálková Telefon: E-mailová adresa: Firma: Ulice: Město: PSČ:

+420-234 006 158 [email protected] Technologické centrum AV ČR Ve Struhách 27 Praha 6 160 00

Lucie Matoušková Telefon: E-mailová adresa: Firma: Ulice: Město: PSČ:

+420-234 006 147 [email protected] Technologické centrum AV ČR Ve Struhách 27 Praha 6 160 00

Martin Škarka Telefon: E-mailová adresa: Firma: Ulice: Město: PSČ:

+420-234 006 113 [email protected] Technologické centrum AV ČR Ve Struhách 27 Praha 6 160 00

Inovace v malých a středních podnicích (MSP) Martin Škarka Telefon: +420-234 006 113 E-mailová adresa: [email protected] Firma: Technologické centrum AV ČR Ulice: Ve Struhách 27 Město: Praha 6 PSČ: 160 00

140

Příloha: Důležité informace a kontaktní osoby pro H2020 v ČR

Společenské výzvy Zdraví, demografická změna, životní pohoda Judita Kinkorová Telefon: E-mailová adresa: Firma: Ulice: Město: PSČ:

+420-234 006 108 [email protected] Technologické centrum AV ČR Ve Struhách 27 Praha 6 160 00

Potravinové zabezpečení, udržitelné zemědělství, mořský výzkum a bioekonomika Naďa Koníčková Telefon: E-mailová adresa: Firma: Ulice: Město: PSČ:

+420-234 006 109 [email protected] Technologické centrum AV ČR Ve Struhách 27 Praha 6 160 00

Zajištěná, čistá a účinná energie Veronika Korittová Telefon: E-mailová adresa: Firma: Ulice: Město: PSČ:

+420-234 006 115 [email protected] Technologické centrum AV ČR Ve Struhách 27 Praha 6 160 00

Inteligentní, ekologická a integrovaná doprava Martin Škarka Telefon: E-mailová adresa: Firma: Ulice: Město: PSČ:

+420-234 006 113 [email protected] Technologické centum AV ČR Ve Struhách 27 Praha 6 160 00

Ochrana klimatu, životní prostředí, účinné využívání zdrojů, suroviny Jana Čejková Telefon: Mobil: E-mailová adresa: Firma: Ulice: Město: PSČ:

+420-234 006 178 +420-723 147 878 [email protected] Technologické centrum AV ČR Ve Struhách 27 Praha 6 160 00

141

Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací Evropa v měnícím se světě – inkluzivní, inovativní a reflexivní společnost Michal Pacvoň Telefon: E-mailová adresa: Firma: Ulice: Město: PSČ:

+420-234 006 110 [email protected] Technologické Centrum AV ČR Ve Struhách 27 Praha 6 160 00

Bezpečné společnosti – ochrana svobody a bezpečnosti Evropy a jejích občanů Eva Hillerová Telefon: Mobil: E-mailová adresa: Firma: Ulice: Město: PSČ:

+420-234 006 116 +420-724 247 077 [email protected] Technologické centrum AV ČR Ve Struhách 27 Praha 6 160 00

EIT, JRC / Horizontální aktivity / eurATOM Nejaderné přímé akce Společného výzkumného centra Ondřej Daniel Národní kontaktní pracovník (NCP) evropských rámcových programů Telefon: +420-234 006 141 Mobil: +420-725 047 812 E-mailová adresa: [email protected] Firma: Technologické centrum AV ČR Ulice: Ve Struhách 27 Město: Praha 6 PSČ: 160 00

Šíření excelence a podpora účasti Naďa Koníčková Telefon: Firma: Ulice: Město: PSČ:

+420-234 006 109 Technologické centrum AV ČR Ve Struhách 27 Praha 6 160 00

Věda se společností a pro společnost Michal Pacvoň Telefon: E-mailová adresa: Firma: Ulice: Město: PSČ:

142

+420-234 006 110 [email protected] Technologické Centrum AV ČR Ve Struhách 27 Praha 6 160 00

Příloha: Důležité informace a kontaktní osoby pro H2020 v ČR EURATOM Veronika Korittová Telefon: E-mailová adresa: Firma: Ulice: Město: PSČ:

+420-234 006 115 [email protected] Technologické centrum AV ČR Ve Struhách 27 Praha 6 160 00

Související iniciativy Ondřej Daniel Jednotlivé JTIs mají své „národní reprezentanty“ mimo Technologické centrum AV ČR. Telefon: +420-234 006 141 Mobil: +420-725 047 812 E-mailová adresa: [email protected] Firma: Technologické centrum AV ČR Ulice: Ve Struhách 27 Město: Praha 6 PSČ: 160 00

Hodnocení rámcových programů Vladimír Albrecht Telefon: E-mailová adresa: Firma: Ulice: Město: PSČ:

+420-234 006 106 [email protected] Technologické centrum AV ČR Ve Struhách 27 Praha 160 00

Daniel Frank Telefon: E-mailová adresa: Firma: Ulice: Město: PSČ:

+420-234 006 235 [email protected] Technologické centrum AV ČR Ve Struhách 27 Praha 160 00Daniel Frank

Eva Sebroňová Telefon: E-mailová adresa: Firma: Ulice: Město: PSČ:

+420-234 006 117 [email protected] Technologické centrum AV ČR Ve Struhách 27 Praha 160 00

143

Horizon 2020 – evropský program podpory výzkumu a inovací

Finanční a administrativní aspekty Lucie Matoušková Telefon: E-mailová adresa: Firma: Ulice: Město: PSČ:

+420-234 006 147 [email protected] Technologické centrum AV ČR Ve Struhách 27 Praha 6 160 00

Milena Šupálková Telefon: E-mailová adresa: Firma: Ulice: Město: PSČ:

+420-234 006 158 [email protected] Technologické centrum AV ČR Ve Struhách 27 Praha 6 160 00

Právní aspekty Jana Kratěnová (Vaňová) Telefon: +420-234 006 156 Mobil: +420-724 582 461 E-mailová adresa: [email protected] Firma: Technologické centrum AV ČR Ulice: Ve Struhách 27 Město: Praha 6 PSČ: 160 00 Kamila Hebelková Telefon: E-mailová adresa: Firma: Ulice: Město: PSČ:

144

+420-234 006 150 [email protected] Technologické centrum AV ČR Ve Struhách 27 Praha 6 160 00