Hodnotový kontext volby mezi kariérou a domácností: mezinárodní srovnání Petr Matějů, Simona Weidnerová, Michael Smith a Petra Anýžová Vysoká škola finanční a správní Institut pro sociální a ekonomické analýzy
Geneze • Článek přijatý k publikaci v Sociologickém časopise (4/2015) • Prezentace na výročním zasedání ASA (Chicago, srpen 2015) připomínky, podněty rozšíření teoretického rámce zahrnutí dalších proměnných do analýzy (zpřesnění definice závisle proměnné + další kontextuální proměnné)
• Výrazně přepracovaná stať v širším autorském kolektivu (+ M.L. Smith, P. Anýžová) nabídnuta k publikaci v ESR (v recenzním řízení)
Struktura • • • • • •
Historický a sociální kontext Teoretický kontext Otázky/hypotézy Data a proměnné a metoda Výsledky Závěry
Historický a sociální kontext •
Rozdílná dynamika vývoje vzdělání mužů a žen Podíl žen mezi studenty v terciárním vzdělávání (v %, ISECD 5)
Historický a sociální kontext •
Probíhající diskuse o možných konsekvencích rostoucí převahy žen nad muži v dosaženém vzdělání – nové podoby konkurence mezi muži a ženami na trhu práce (soutěž o stejné pozice) – rozdílné sociální a psychologické konsekvence • pro muže (ztráta sebedůvěry, další pokles zájmu o vyšší vzdělání, slábnoucí vzor otců pro syny, atd.) • a pro ženy (stále obtížnější hledání vhodného partnera, rostoucí podíl nesezdaných soužití a dětí vyrůstajících v neúplných rodinách, možný ostřejší střet rolí „matka“ vs. „profesionálka“, posilující se vzor matek pro dcery, atd.) – konkurence mezi ženami navzájem co bude určovat úspěch? – nepochybně to nebude samotné vzdělání ….co to bude? společenský kontext ? individuální hodnoty ?
Historický a sociální kontext Modernizace jako proces individualizace Giddens: • „… muži a ženy dosáhli nejen svobody výběru vlastních hodnot a životního stylu, jsou také zodpovědní za vlastní rozhodnutí, protože již neexistují žádné univerzální jistoty a žádné pevné modely kvalitního života“. • … již nyní se uskutečňuje „nový scénář možností a příležitostí pro ženy představující zásadní rozchod s minulostí a poskytující moderním ženám skutečnou možnost volby mezi životem zaměřeným na rodinné práce nebo na placenou práci.“ (Giddens v předmluvě k Hakimové 2000).
• Lze očekávat pokračující posilování pracovně-profesních orientací žen?
Obecné otázky • Přináší rostoucí vzdělání žen zřetelnou proměnu jejich preferencí mezi „rodinou“ a „kariérou“? • Jsou proměny v preferencích žen hlubší povahy, tj. mají oporu v hodnotách? • Je vzdělání ženám „oporou“ v překonávání omezujících společenských podmínek (konzervativizmus, rigidita trhu práce, atd.)? • Lze očekávat, že rostoucí vzdělání žen bude posilovat roli individuálních preferencí a hodnot a oslabovat význam omezujících společenských podmínek?
Teoretický rámec I. • Preferenční teorie Catherine Hakimové (Work-Lifestyle Choices in the 21st Century, 2000)
– Pět sociálních a ekonomických změn, které zásadně změnily podmínky, v nichž zejména ženy činí důležitá životní rozhodnutí • revoluce v kontrole početí, • revoluce v rovnostech příležitostí (ženám jsou poprvé v historii formálně a do značné míry i reálně stejné příležitosti na trhu práce i v dalších oblastech, jako mají muži); • expanze nemanuálních povolání, která jsou pro ženy v mnohem větší míře atraktivní než manuální profese; • vytvoření pracovních příležitostí pro jedince, pro které není placená práce hlavní prioritou (secondary earners); • rostoucí význam postojů, hodnot a osobních preferencí v rozhodování o životním stylu v liberálních a prosperujících společnostech.
Teoretický rámec I. Tři typy žen podle preferencí mezi rodinou a prací – ženy orientované na rodinu a domácnost (home-centered) – ženy preferující tradiční rozdělení rolí (žena se orientuje na rodinu, muž zabezpečuje rodinu materiálně), po narození dětí upřednostňují model jednopříjmové domácnosti a případné zaměstnání je pro ně pouze ekonomickou nutností (cca 20 %) – ženy orientované na zaměstnání a kariéru (work-centered) prioritou jejich zaměstnání, kariérní úspěch a seberealizace, mateřství pro ně není klíčové (cca 20 %) – ženy adaptivní (adaptive) - volí jednu nebo druhou orientaci podle momentální životní situace nebo hledají trvalejší kompromis (cca 60 %)
Individuální preference jsou stále významnějšími faktory určujícími rozhodování žen mezi „domácností“ a „kariérou“
Teoretický rámec I. Kritika preferenční teorie – „konstruktivní“ • jakkoli jsou individuální preference důležité, omezující podmínky stále hrají silnou roli • preference se mohou pod vlivem zkušeností na trhu práce měnit [Kan, 2005]
– „radikální“ (ideologické, feministické) • orientace žen na zaměstnání jsou určeny primárně společenskými omezeními, • sklon dávat přednost práci a kariéře tedy souvisí s podmínkami umožňujícími tuto volbu učinit a nikoli primárně s hodnotami, preferencemi a dalšími osobnostními rysy [Crompton, Harris 1998]
Teoretický rámec II. Teorie základních hodnot Shaloma Schwartze [Halom H. Schwartz, 1992. „Universals in the content and structure of values: Theory and empirical tests in 20 countries. “ In M. Zanna (Ed.). Advances in experimental social psychology. 25: 1-65. New York: Academic Press.]
Požadavky na teorii hodnot • hodnoty musí fungovat jako představy silně normativního charakteru (jsou-li aktivovány, vyvolávají pozitivní nebo negativní afekty); • hodnoty mají vazbu na žádoucí (preferované cíle) a motivují jedince k jejich dosažení; • hodnoty jsou nezávislé na specifických situacích, čímž se odlišují od postojů; • hodnoty slouží jako standardy nebo kritéria jedinci aplikují na hodnocení jiných lidí, politik, událostí, atd.; • hodnoty jsou seřazeny podle jejich důležitosti, tj. vytváří uspořádaný systém priorit charakterizujících jedince či skupiny, čímž se liší od norem a postojů; • relativní důležitost „trsů“ hodnot určuje jednání, a to v případě, že jsou aktivovány pro jedince významným kontextem
Segmenty hodnotové struktury (hodnotové typy) navržené Schwartzem
Teoretický rámec III. Andrew Miles: revidované pojetí hodnot a jejich významu pro výklad jednání
Andrew Miles. 2015. „The (Re)Genesis of Values: Examining the Importance of Values for Action“. American Sociological Review: 80(4) 680-704
– hodnoty se v teorii postupně odpoutaly od funkcionalistického pojetí, v němž figurovaly jako vnější nástroj pro dosažení sociální koheze a stability (hodnoty jako normativní očekávání určující žádoucí cíle a prostředky jednání) tautologie, slabá empirická evidence … – hodnoty mají zásadní vliv na jednání • jsou spjaty se „sociálním já“ („social self“) • operují na dvou úrovních (ve dvou módech) myšlení (dual process models) – rychlé myšlení – automaticky, rychle, pod slabší kognitivní kontrolou, není třeba se adaptovat na změněné podmínky, atd. – pomalé myšlení - zvažování alternativ, adaptace na nová omezení …. • to, ve kterém z módů hodnoty operují, závisí na kontextu (sociální, kulturní, regionální, atd.) • zásadní vliv kulturních kontextů, ty samé hodnoty mohou motivovat rozdílná jednání v různých národních a subkulturních kontextech
Otázky pro analýzu •
Hakim, Schwartz Do jaké míry typologie žen založená na preferenční teorii Hakimové souvisí s hlubšími hodnotovými strukturami? Miles Jak je vliv individuálních hodnotových orientací na pracovní orientace žen „moderován“ společenským kontextem?
• –
Společenským kontextem rozumíme zejména míru konzervativizmu ve společnosti, dostupnost institucionalizované péče o děti, stupeň nerovnosti mezi muži a ženami, flexibilitu trhu práce, atd. umožňující nebo naopak znesnadňující orientaci žen na profesní uplatnění a kariéru.
Otázky pro analýzu •
Jak je vliv společenského kontextu na formování pracovně-kariérních orientací žen moderován dosaženým vzděláním? –
Do jaké míry vyšší vzdělání umožňuje ženám překonávat „kontextuální“ bariéry v rozvinutí jejich pracovně-kariérních orientací spočívající ve vyšší hladině konzervatizmu, nerovnosti mezi muži a ženami a rigiditě pracovního trhu?
Hypotézy • Volba mezi pracovně-kariérní a rodinnou orientací žen je primárně určena vzděláním a individuálními hodnotovými orientacemi. • Vliv společenských podmínek (kontext) je ve srovnání s faktory působícími na individuální úrovni výrazně slabší. • Pozitivní vliv vyššího vzdělání na formování pracovněkariérních orientací žen je tím větší, čím konzervativnější jsou hodnoty působící na společenské (národní) úrovni.
Data •
European Social Survey, Round 2, 2004, edition 3_4 – Schwartzova PVQ baterie hodnot – proměnné zjišťující postojové a behaviorální dimenze pracovně profesní orientace – většina analýz na souboru žen ve věku 20 a 59 let (pokud nebyly v důchodu)
•
World Economic Forum:The Global Gender Gap Report 2006 – dostupnost institucionalizované péče o děti – index rovnosti mužů a žen
•
Geert Hofstede: cultural dimensions –
http://geert-hofstede.com/ masculinity - femininity
Definice závisle proměnné (PROFOR) PCA – 2 postojové proměnné (A,B), 2 behaviorální proměnné (C,D)
Otázka
Komponenta
A. Žena by měla být připravena omezit svou placenou práci kvůli rodině (nesouhlas)
,619
B. Když je málo pracovních míst, muži by měli mít větší právo na zaměstnání než ženy (nesouhlas)
,712
C. Respondentka je ekonomicky aktivní
,691
D. Podíl respondentky na příjmu domácnosti
,730
Fakorový skór PROFOR vstoupil do multivariačních analýz (zejména ML analýza), kategorizovaný do tří typů odpovídajících typologii Hakimové HAKTYPE3 („domácí“ 20 %, „adaptivní“ 60 %, „kariérový“ 20 %) vstoupil do některých deskriptivních analýz)
Příslušnost k preferenčním typům podle dosaženého vzdělání (všechny země participující na ESS2)
Příslušnost k preferenčním typům v jednotlivých zemích
Průměry a intervaly spolehlivosti proměnné PROFOR vyjadřující orientaci žen na kariéru spíše než na domácnost a rodinu
Podíly částečných úvazků a hodnota proměnné vyjadřující flexibilitu pracovního režimu umožňovanou zaměstnavatelem (v %, WRKFLX ‐ faktorový skór)
Průměry a intervaly spolehlivosti proměnné CONS (konzervativizmus) podle pohlaví a dosaženého vzdělání (všechny země participující na šetření ESS2) CONS
Průměry a intervaly spolehlivosti proměnné CONS (konzervativizmus) v jednotlivých zemích CONS
Průměry proměnné MWEQUAL (index rovnosti mužů a žen)
Průměry proměnné CHILDCARE (dostupnost institucionalizované péče o děti)
Průměry proměnné MASCULINITA (Hofstedeho index maskulinity)
Korelace a počty případů
Víceúrovňová analýza (multilevel modeling)
• Alternativní názvy: kontextuální analýza, hierarchické modely • Otázka: Jsou pozorování v rámci jednotlivých skupin vzájemně nezávislá? Pokud nikoli kontextuální analýza • Příklady: – Je vztah mezi počtem let vzdělání a příjmem pro muže a ženy stejný? Není tento vztah závislý na pohlaví? – Je vztah mezi sociálně-ekonomickým původem (SES) a výsledky z testů z matematiky (MAT) stejný ve všech školách? Není tento vztah závislý na průměrném SES školy?
Víceúrovňová analýza (multilevel modeling)
náš případ
Víceúrovňová analýza (multilevel modeling)
• V našem případě: – Do jaké míry je pracovně-profesní orientace žen ovlivněna individuálními charakteristikami žen (dosažené vzdělání, hodnoty) a do jaké míry jsou pracovně-profesní orientace žen ovlivněny společenským kontextem (kontextuální proměnné)? – Je vliv vzdělání na pracovně-profesní orientaci žen ovlivněn národním kontextem, zejména stupněm konzervativismu? konzervativismus země
konzervativismus země flexibilita trhu práce
VZD PROFOR CONS VZD
PROFOR CONS
individuální úroveň
Model Pracovně profesní orientace ženy (PPO)
Míra konzervativismu na národní úrovni Index maskulinity
národní úroveň
Sklon ke konzervativním hodnotám
Věk
Orientace na úspěch
Dostupnost částečných pracovních úvazků Index rovnosti mužů a žen
interakce mezi individuální a národní úrovní
Střední resp. VŠ vzdělání
Flexibilita pracovních režimů (vynecháno) Vliv interakce mezi vzděláním a konzervativismem na národní úrovni
Dostupnost péče o děti Vliv sklonu ženy ke konzervativním hodnotám na PPO není ve všech zemích stejný (rozdílné směrnice)
Výsledný model - koeficienty
Závěry • Preferenční teorie Hakimové je natolik robustní, že poměrně dobře odolává i změně dat a proměnných, jimiž je ověřována. • Data z mezinárodního výzkumu ESS 2004 za 24 zemí prokázala, že tři preferenční typy žen lze spolehlivě identifikovat i na jiných datech, než na těch, s nimiž pracovala Hakimová • Preferenční typy navržené Hakimovou jsou silně spjaty s hodnotovými orientacemi odvozenými ze Schwartzovy teorie hodnot a jejich měření. • Analýza prokázala zejména velmi silné provázání preferenčních typů se sklonem ke konzervativizmu (negativně) a orientaci na úspěch (pozitivně)
Závěry • Na profesně-kariérní orientace žen má silný vliv vzdělání a to ve dvojím smyslu. – Vyšší dosažené vzdělání posiluje profesně-kariérní a kariérní orientace žen a současně oslabuje sklony ke konzervativizmu, který působí proti těmto orientacím, neboť posiluje orientaci na rodinu a domácnost. – Vyšší vzdělání současně posiluje otevřenost změnám. – K zajímavým zjištěním patří to, že vliv vzdělání na oslabování konzervativizmu a posilování otevřenosti změnám je mnohem větší u žen než u mužů
Závěry • Mezi evropskými zeměmi existují velké rozdíly jak v převládajících hodnotových orientacích, tak v podmínkách, které pro rozvinutí profesně-kariérních orientací představují vládní a korporátní politiky ovlivňující flexibilitu trhu práce • Dosažení vyššího vzdělání dokáže výrazně „moderovat“ nepříznivý vliv konzervativního společenského klimatu a omezujících podmínek na trhu práce – Vliv vzdělání na profesně-kariérní orientace žen roste s posilováním negativně působících podmínek spočívajících v konzervativním společenském klimatu připoutávajícím ženy k domácnosti a rodině. – Dosažení vyššího vzdělání dokáže prakticky eliminovat negativní působení konzervativního prostředí a nechává tak ve hře pouze individuální hodnotové orientace (preference) a vládní politiky ovlivňující flexibilitu pracovních režimů (možnost uskutečnění preference).
Závěry • Kritika Hakimové spočívající v tezi, že ženy ve svých volbách a preferencích podléhají více společenským tlakům než vlastním hodnotám, stojí na tenčím ledě než se zatím zdálo • Tento led, na němž bruslí zejména feministické koncepce (“gender studies”) bude s největší pravděpodobností s rostoucím podílem žen dosahujících vyššího vzdělání dále slábnout • Giddens: Jde o „nový scénář možností a příležitostí pro ženy představující zásadní rozchod s minulostí a poskytující moderním ženám skutečnou možnost volby mezi životem zaměřeným na rodinné práce nebo na placenou práci.“ [Giddens v předmluvě k Hakimové, 2000]
Děkuji za pozornost
