Hodnocení zdravotních rizik při nakládání s odpady MUDr. Magdalena Zimová, Csc., Státní zdravotní ústav Praha, NÁRODNÍ REFERENČNÍ LABORATOŘ PRO HYGIENU PŮDY A ODPADŮ
[email protected]
Hodnocení zdravotních rizik Hodnocení zdravotního rizika při nakládání odpady vychází z předpokladu, že za určitých daných podmínek vždy existuje riziko poškození zdraví. Míra rizika od nulového rizika až do maximálního rizika je daná druhem pracovní činnosti, stavem životního prostředí (například kontaminace půdy, vody, ovzduší, potravin a podobně). Dosažení nulového zdravotního rizika není prakticky vždy nezbytné, nehledě na enormní ekonomické náklady. Situace neúnosného rizika, musí být na základě přijatých opatření minimalizována na co nejvíce únosnou míru z hlediska zdravotních a ekologických rizik.
Zakotvení požadavků na ochranu zdraví a životního prostředí ve stávající legislativě ČR při nakládání s odpady
V rámci české legislativy o odpadech jsou uvedeny zásadní principy kdy při jejich dodržování je zajištěna minimalizace zdravotních rizik pro nakládání s odpady.
Zákon č.185/2001 Sb., odpadech v posledním znění uvádí v :
§ 10 odst. 1: „….., odpady, jejichž vzniku nelze zabránit, musí být využity, případně odstraněny způsobem, který neohrožuje lidské zdraví a životní prostředí a který je v souladu s tímto zákonem a se zvláštními právními předpisy“,
§ 11 odst. 3: „Při posuzování vhodnosti způsobů odstranění odpadů má vždy přednost způsob, který zajistí vyšší ochranu lidského zdraví a je šetrnější k životnímu prostředí. Uložením na skládku mohou být odstraňovány pouze ty odpady, u nichž jiný způsob odstranění není dostupný nebo by přinášel vyšší riziko pro životní prostředí nebo riziko pro lidské zdraví a pokud uložení odpadu na skládku neodporuje tomuto zákonu nebo prováděcím právním předpisům.“
§ 12 odst. 1 a 2: „Každý je povinen nakládat s odpady a zbavovat se jich pouze způsobem stanoveným tímto zákonem a ostatními právními předpisy vydanými na ochranu životního prostředí. Nakládání s nebezpečnými odpady se řídí též zvláštními právními předpisy platnými pro výrobky, látky a přípravky se stejnými nebezpečnými vlastnostmi, pokud není v tomto zákoně nebo prováděcích právních předpisech k němu stanoveno jinak.“ „Pokud dále není stanoveno jinak, lze s odpady podle tohoto zákona nakládat pouze v zařízeních, která jsou k nakládání s odpady podle tohoto zákona určena. Při tomto nakládání s odpady nesmí být ohroženo lidské zdraví ani ohrožováno nebo poškozováno životní prostředí a nesmějí být překročeny limity znečišťování stanovené zvláštními právními předpisy.“
§ 19 a § 20: Provozovatel zařízení k využívání a k odstraňování odpadů je povinen „oznámit bez zbytečného odkladu příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností nepříznivé vlivy nakládání s odpady na zdraví lidí nebo životní prostředí, které jsou v rozporu s vlivy očekávanými nebo popsanými v provozním řádu zařízení, nebo vlivy, které překračují stanovené limitní hodnoty.“
§ 16 ost. 1 písm.j): Původce odpadů je povinen „vykonávat kontrolu vlivů nakládání s odpady na zdraví lidí a životní prostředí v souladu se zvláštními právními předpisy a plánem odpadového hospodářství“. (Zvláštním předpisem je v tomto případě vyhláška MZ č. 432/2001 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických a expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli).
Důležitost ochrany zdraví lidí při nakládání s odpady je zdůrazněna v § 75 zákona o odpadech, který stanovuje: „Orgány ochrany veřejného zdraví“ a) jsou dotčeným správním úřadem při rozhodování ve věcech, které se dotýkají zájmů chráněných podle tohoto zákona v oblasti ochrany lidského zdraví, b) hodnotí a řídí zdravotní rizika a vydávají z hlediska ochrany zdraví lidí odborné stanovisko k návrhům při nakládání s odpady, zejména k jejich využívání, úpravě a odstranění, c) spolupracují s ostatními správními úřady v oblasti ochrany zdraví lidí při nakládání s odpady, d) vyjadřují se k provozním řádům zařízení k využívání, odstraňování, sběru a výkupu odpadů.
Známe zdravotní rizika při nakládání s odpady Je možno na základě platné legislativy hodnotit zdravotní rizika při nakládání s odpady? Může nám pomoci kategorizace pracovníků při hodnocení rizik při nakládání s odpady? Jaké možnosti a kontrolní systémy mají v současné době orgány při hodnocení a kontrole zdravotních rizik při nakládání s odpady?
Metodiky hodnocení zdravotních rizik v oblasti životního prostředí a pracovního prostředí při nakládání s odpady zahrnují čtyři základní kroky: 1.) identifikace nebezpečnosti (hazard identification) 2.) určení vztahu dávka odpověď (evaluation of dose - response relationship) 3.) hodnocení expozice (exposure evaluation, assessment) 4.) charakterizace rizika (risk characterisation).
Zhodnocení zdravotních rizik i minimalizace zdravotního rizika při nakládání s odpady musí vycházet:
z hodnocení možných vlivů a možných expozičních scénářů v pracovním prostředí
z hodnocení možných vlivů a možných expozičních scénářů v životním prostředí
Součástí hodnocení zdravotních rizik je:
I. Identifikace rizika:
Identifikace rizika skutečných nebezpečných vlastností odpadů, především nebezpečných vlastností odpadů H4 - H11 (zákon o odpadech, vyhláška MŽP a MZ č376/2004 Sb.)
Identifikace rizika, které vzniká při nakládání s nebezpečnými a ostatními odpady, expozice pracovníků při nakládání s odpady (např. expozice chemickým látkám, hluku, vibracím, biologickým agens)
Identifikace rizika z kontaminace jednotlivých složek životního prostředí v důsledku provozu zařízení pro nakládání s odpady (expozice látkám přes pitnou vodu, potravní řetězec, půdu, ovzduší, hluk, vibrace, prašnost , biologické agens apod.)
II. Posouzení možnosti expozice: Posouzení možnosti expozice rizikovým faktorům v pracovním prostředí Posouzení možnosti expozice rizikovým faktorům ve venkovním prostředí
Hodnocení a řízení zdravotních rizik musí být zaměřeno na jednotlivé kroky při nakládání s odpady: shromažďování odpadů sběr, výkup, třídění odpadů skladování odpadů přepravu a dopravu odpadů úpravu odpadů využívání odpadů odstraňování odpadů
Hodnocení zdravotních rizik jednotlivých činností při nakládání s odpady vychází z posuzování možného vlivu na pracovní a venkovní prostředí při nakládání s odpady.
zhodnotit ochranu zdraví pracovníků, kteří nakládají s odpady. Je třeba vycházet z obecně platných předpisů pro pracovní prostředí (nařízení vlády 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci v posledním znění) a zhodnotit možná rizika, která mohou ovlivnit zdraví lidí při nakládání s odpady
zhodnotit ochranu veřejného zdraví, při posuzování je třeba vycházet z obecných principů hodnocení vlivů zařízení pro nakládání s odpady na venkovní prostředí a následně rizik posuzovat, zda zařízení nezvyšuje expozici populace prostřednictvím jakékoliv možné expoziční cesty (vody, půdy, ovzduší, potravním řetězcem)
při nakládání s nebezpečnými odpady zhodnotit, zda jsou stanoveny postupy pro nakládání s nebezpečnými odpady, včetně minimalizace zdravotních rizik, na základě skutečných nebezpečných vlastností odpadů, a to především toxicity, mutagenity, karcinogenity atd.
opatření vedoucí k minimalizaci rizik např. zda provozní řád zařízení pro nakládání s odpady je v souladu s přílohou č. 1 vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady v posledním znění. Předmětem kontroly je celé zpracování provozního řádu, včetně údajů o technologii nakládání s odpady. V rámci kontroly provozního řádu dále požadovat předložení vydaného stanoviska orgánu ochrany veřejného zdraví ve smyslu § 75 odst. d) zákona č. 185/2001 Sb., v posledním znění nebo ve smyslu zákona č. 258/2000 Sb., v posledním znění, v případě nakládání s odpady ve zdravotnických zařízení.
Při hodnocení je nutné posoudit zda zařízení pro nakládání s odpady má schopnost zajistit: – opatření k omezení negativních vlivů zařízení, včetně opatření pro případ havárie – opatření k ochraně životního prostředí a zdraví lidí – monitoring pracovního a životního prostředí – způsoby sledování řízení kvality biologických procesů, účinnost technologie, včetně hodnocení zdravotních rizik
U jednotlivých stupňů nakládání s odpady, včetně zařízení je nutné zaměřit se především na: shromažďování odpadů (separace odpadů, vhodné sběrné nádoby, míšení odpadů, identifikace odpadů, značení obalů, umístění shromažďovacích nádob, minimalizace zdravotních rizik při shromažďování)
sběr, výkup, třídění odpadů (umístění zařízení zvlášť pro sběr, pro výkup a pro třídění odpadů, vliv zařízení na životní prostředí a veřejné zdraví, zhodnocení pracovního prostředí, minimalizace zdravotních rizik) přepravu a dopravu odpadů (přepravní obaly, značení obalů, vybavení proti havárii) skladování odpadů (provedení a organizace provozu, včetně zabezpečení, zda skladováním odpadu nedochází k ohrožení zdraví člověka)
úprava odpadů (pracovní prostředí, vliv zařízení na ochranu veřejného zdraví, hodnocení zdravotních rizik, včetně opatření na jejich minimalizaci) využívání odpadů (pracovní prostředí, vliv zařízení na veřejné zdraví, hodnocení zdravotních rizik, včetně opatření na jejich minimalizaci, využití odpadu na povrchu terénu k terénním úpravám a k rekultivaci ve smyslu § 12 vyhl. Ministerstva životního prostředí č. 383/2001 Sb. Dále je nutné posoudit ochranu zdraví lidí ve vztahu k předpokládaným způsobům využití místa, kde se zařízení k využití odpadu nachází.) odstraňování odpadů (pracovní prostředí, vliv zařízení na veřejné zdraví, hodnocení zdravotních rizik, včetně opatření na jejich minimalizaci)
Analýza zdravotních rizik při nakládání s odpady z hlediska pracovního prostředí. Rámcovou komplexní úpravu celé oblasti ochrany zdraví při práci představuje Závazná směrnice Rady ES 89/391/EEC. V České republice stanoví Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci. Základem pro analýzu rizik v pracovním prostředí je systematické sledování všech faktorů pracovního prostředí a pracovních podmínek z hlediska jejich možného škodlivého vlivu na zdraví a bezpečnost pracovníků při práci a tudíž určení všech možností vzniku nemocí z povolání, pracovních úrazů či jiných poškození zdraví, souvisejících s prací a pracovními podmínkami (například nemocí ovlivněných prací).
Součástí této činnosti je i posouzení návrhů na opatření k omezení nebo vyloučení rizik, kontrola a hodnocení přijatých opatření. Každý kdo provádí posouzení rizik, musí být k této činnosti odborně způsobilý.
Kompetence osob provádějící posuzování rizik. Každý kdo provádí posouzení rizik, musí být k této činnosti odborně způsobilý. Může se stát, že osoba zmocněná k posuzování rizik není kompetentní pro hodnocení některých částí tohoto úkolu. V těchto případech si hodnotitel musí vyžádat dodatečnou specializovanou expertizu. Je třeba, aby osoby provádějící posuzování:
rozuměly problematice hodnocení rizik při nakládání s odpady uměly identifikovat nebezpečnosti faktorů pracovního i venkovního prostředí, určit priority pro hodnocení, hodnotit rizika, navrhnout způsob jejich odstranění či redukce a zhodnotit efektivnost přijatých opatření
pro hodnocení rizik uměly používat běžné statistické metody porozuměly metodám monitorování faktorů prostředí a vyhodnocení výsledků monitorování rozuměly vztahům mezi expozicí a zdravotními účinky
Význam a cíl analýzy rizik při nakládání s odpady Cílem analýzy rizik je navrhnout a prakticky zavést taková opatření, která jsou nezbytná pro ochranu zdraví . Tato opatření zahrnují: prevenci pracovních rizik a venkovních rizik povinnost informovat zaměstnance o možných rizicích a způsobech ochrany proti nim,
povinnost zajišťovat výcvik pracovníků v ochraně zdraví a bezpečnosti práci (BOZP) zaměstnanců, kontrole vhodnosti a účinnosti přijatých opatření, poskytování informací o rizicích zaměstnancům i obyvatelům.
Posuzování rizika by mělo pomoci při: identifikaci rizik vznikající při práci i pro okolí zařízení nebo činnosti vyhodnocení rizik určení vhodných opatření k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci zaměstnanců a ochrana prostředí
kontrola vhodnosti přijatých opatření stanovení priorit případně dalších opatření poskytování informací o rizicích
Hodnocení rizik není jednorázovou záležitostí. Je nutné hodnotit a analyzovat rizika v pravidelných intervalech, závislých na povaze rizika a změnách pracovní činnosti. Rizika musí být vždy znovu zhodnocena při závažných změnách technologie nebo prostředí na pracovišti. Jde především o následující případy:
změny technologie změny pracovního místa použití jiných materiálů, jiných strojů, zařízení změny v organizaci práce
Kategorizace prací V České republice byl v hygienické službě zaveden systém kategorizace prací, který je rozděluje do čtyř kategorií podle rizika. Kategorizace prací umožňuje souhrnné hodnocení úrovně zátěže zaměstnanců faktory rozhodujícími ze zdravotního hlediska o kvalitě pracovních podmínek, které jsou charakteristické pro danou práci na konkrétním pracovišti a míru zabezpečení zdraví pracovníků. Zákon č.258/2001 Sb., o ochraně veřejného zdraví stanoví povinnosti týkající se kategorizace prací .
Zařazení prací se provádí na návrh zaměstnavatele nebo z podnětu hygienické služby.
Preventivní opatření pro snížení nebo odstranění rizik Odstranění rizika nebo jeho minimalizace neznamená, že riziko lze přenést nebo přemístit. Hlavní zásadou je , aby při řešení problému nevznikl problém další. Pokud nelze riziko , je třeba ho omezit na co nožná nejmenší míru a mít ho stále pod kontrolou.
zabránění riziku vyhodnocení nevyhnutelných rizik odstranění rizika u zdroje zavádění technického pokroku nahrazení nebezpečného méně nebezpečným
prevence je lepší než léčba přizpůsobení práce jednotlivci přednost kolektivní ochrany před individuální zpracování odpovídajících pokynů pro práci kontrola zavedených opatření
Druhy preventivních opatření: Technická ( např. výměna hlučných strojů a technických opatření za nehlučná apod.) Technologická ( hermetická opatření, balení toxických odpadů) Sledování zdravotního stavu zaměstnanců ( preventivní prohlídky) Náhradní ( doplňuje předchozí opatření , realizují se ta , kde nelze z různých důvodů realizovat předchozí.
III. Řízení rizika při nakládání s odpady:
Posouzení navržených opatření k minimalizaci zdravotních rizik v pracovním prostředí (technická opatření, organizační opatření, dodržování provozního řádu, monitoring pracovního prostředí atd.) Posouzení navržených opatření k minimalizaci zdravotních rizik ve venkovním prostředí (technická opatření, organizační opatření, dodržování provozního řádu, monitoring venkovního prostředí atd.)
Děkuji za pozornost
