Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem Fakulta životního prostředí
Ekologie a ochrana prostředí Ochrana životního prostředí
Hodnocení vývoje krajiny v katastru obce Vysoká Lípa s využitím archivních leteckých snímků BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Autor: Pavel NOVOTNÝ Vedoucí práce: Ing. Jitka Elznicová, Ph.D. - KIG.
Ústí nad Labem 2011
Na této straně se v tištěné verzi nachází zadání bakalářské práce
Na této straně se v tištěné verzi nachází licenční smlouva
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracoval samostatně. Uvedl jsem všechny literární publikace a prameny, ze kterých jsem čerpal.
V Ústí nad Labem 25.9.2011 ................................................ Pavel Novotný
PODĚKOVÁNÍ Za odborné vedení, poskytnuté materiály a cenné rady při zpracování bakalářské práce děkuji Ing. Jitce Elznicové, Ph.D.
ABSTRAKT Předkládaná bakalářská práce se zabývá sledováním a hodnocením časoprostorových změn vývoje krajiny v katastrálním území Vysoká Lípa za pomoci geoinformačních technologií. Pro hodnocení byly využity historické letecké snímky z roku 1938, 1953, 1989 a ortofotomapa z roku 2008. Rastrová data byla ručně vektorizována a následně analyzována. V práci byly použity zejména prostorové analýzy a statistická hodnocení. Na základě výsledků Lze pozorovat, že antropogenní vlivy na krajinu se od roku 1938 stále snižovaly. Prostorové změny v krajinné pokryvu na celém katastru byly zanedbatelné, změny byly zjištěny hlavně v okolí obce Vysoká Lípa.
KLÍČOVÁ SLOVA: GIS, krajina, vývoj krajiny, Vysoká Lípa, analýza dat
ABSTRACT This Bachelor thesis deals with monitoring and evaluating of temporal and spatial landscape changes in land register "Vysoká Lípa" with help of geoinformation technology. The archive aerial photographs (year 1938, 1953, 1989) and an temporal orthophoto (year 2008) were used for own evaluation,. Raster data was manually vectorized and then analyzed. Spatial analysis and static evaluation were used in this work. The result shows that the anthropogenous impact on the landscape has been dropping since 1938. Spatial landscape change was insignificant in the whole land register. Changes were identified mainly in the around of the village "Vysoká Lípa"
Key words: GIS, landscape, landscape development, Vysoká Lípa, data analysis
OBSAH 1. Úvod ........................................................................................................... 10 2. Cíl práce ...................................................................................................... 11 3. Obecně o problematice ................................................................................. 12 3.1 Krajina ................................................................................................... 12 3.2 Struktura krajiny ..................................................................................... 12 3.3 Vývoj krajiny........................................................................................... 13 3.4 Geoinformační technologie ....................................................................... 14 3.5 Geogafický informační systém .................................................................. 14 3.6 Dálkový průzkum Země ........................................................................... 15 3.7 Letecké snímky ....................................................................................... 15 3.8 Hodnocení krajiny pomocí GIS a DPZ ........................................................ 17 4.Charakteristika území .................................................................................... 18 4.1 Charakteristika obce ................................................................................ 18 4.2 Historie obce .......................................................................................... 19 4.2.1 Šaunštejn ......................................................................................... 21 4.3 Vývoj osídlení obce ................................................................................. 22 4.4 ZCHÚ na území obce a ochrana přírody a krajiny ....................................... 23 4.4.1 Chráněná krajinná oblast Labské pískovce ........................................... 25 4.4.2 Národní park České Švýcarsko............................................................ 25 4.4.3 Hofberg............................................................................................ 26 4.4.4 Ptačí oblast Labské pískovce .............................................................. 27 4.4.5 Památné stromy................................................................................ 28 5.Projekty ....................................................................................................... 31 5.1 Projekt Phare CBC ................................................................................... 31 5.2 Projekt INTERREG IIIB ............................................................................ 31 5.3 Projekt TransEconet ................................................................................ 32 5.4 Projekt CORINE Land Cover ..................................................................... 33 6. Metodika práce ............................................................................................ 35 6.1 Použitá data ........................................................................................... 35 6.2 Vektorizace a interpretace podkladů ........................................................ 35 6.3 Analýza dat ........................................................................................ 39 7. Výsledky a hodnocení ................................................................................... 40 7.1 Hodnocení změn krajinného pokryvu ........................................................ 40 7.2 Hodnocení vývoje využití krajiny ............................................................... 43 7.3 Prostorové změny luk a pastvin ................................................................ 49 7.4 Koeficient míry antropogenního ovlivnění krajiny........................................ 51 8. Diskuse ....................................................................................................... 53 8. Závěr .......................................................................................................... 55 9. Literatura .................................................................................................... 57 10. Seznam příloh ............................................................................................ 64
Seznam použitých zkratek: AOPK ČR
Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky
CLC
Legenda CORINE Land Cover
CORINE
COoRdination of INformation on the Environment
ČÚZK
Český úřad zeměměřický a katastrální
DPZ
Dálkový průzkum Země
FŽP
Fakulta životního prostředí
GIS
Geografický informační systém
GIT
Geoinformační technologie
CHKO
Chráněná krajinná oblast
KAO
Koeficient míry antropogenního ovlivnění krajiny
KES
Koeficient ekologické stability
NP
Národní park
PO
Ptačí oblast
SISTEMaPARC
Spatial Information Systems for Transnational Environmental Management of Protected Areas and Regions
PP
Přírodní památka
TransEcoNet
Projekt Transnational Ecological Network in Central Europe
TTP
Trvalé travní porosty
UJEP
Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
VM
Vojenské mapování
ZABAGED
Základní báze geografických dat
k.ú.
Katastrální území
1. Úvod Krajinná diverzita je charakteristický rys území daný rozmanitostí prostředí v krajinném měřítku. Do ekosystémové regulace výrazně vstupuje člověk. V počátečních fázích jeho působení měl jeho vliv rozrůzňující účinek zavedením nových elementům do přírodní krajiny. Specializace, koncentrace a racionalizace využívání přírodních zdrojů později vedly postupně k ochuzení rozmanitosti krajiny, jak co se týče přírodních poměrů, tak forem jejich využívání. Zkušenosti a poznání přivedly společnost k potřebě uchránění či zvýšení úrovně rozmanitosti, od které si slibuje úspěšnější vývoj hospodářství i obyvatelstva dotčeného území. V současnosti se k hodnocení krajiny a jejího vývoje ve velké míře využívají geoinformační technologie. Moderní geoinformační technologie umožňují efektivněji a přesněji hodnotit krajinu a ze zjištěných změn vyvozovat důležité podklady pro praxi. Téma bakalářské práce je součástí projektu Transnational Ecological Network in Central Europe, zkráceně TransEcoNet, z programu Nadnárodní spolupráce Střední Evropy, který navazuje na projekty: Projekt „ Vybudování geoinformační databáze pro příhraniční oblast Česko-Saské Švýcarsko“ a projekt. Projekt "Spatial Information Systems for Transnational Environmental Management of Protected Areas and Regions in CADSES". Hlavním řešitelem projektu TransEcoNet je Technická univerzita v Drážďanech. Katedra informatiky a geoinformatiky FŽP UJEP je jedním ze spoluřešitelů projektu. Bakalářská práce se zaměřuje na analýzy a hodnocení vývoje krajinného krytu pomocí archivních leteckých snímků a geoinformačních technologií.
10
2. Cíl práce Bakalářská práce s názvem „Hodnocení krajiny v katastru obce Vysoká Lípa s využitím archivních leteckých snímků“ si klade za cíl porovnat a zhodnotit vývoj krajiny v katastrálním území obce Vysoká Lípa na základě historických snímků za pomoci metod GIS. V rámci projektu Phare CBC, jehož cílem bylo také vybudování
společné
databáze
základních
geodat
pro
příhraniční
oblast
Českosaského Švýcarska a Labských pískovců, byly získány archivní i aktuální letecké snímky a geodata.
Cíl práce lze rozdělit do čtyř částí: •
Přípravná část – seznámení se s lokalitou a jeho historií a sběr dat o území, získání mapových podkladů, leteckých snímků, ortofota a podpůrných materiálů, terénní průzkum, studium literatury zabývající se danou problematikou. Hlavním zdrojem dat budou historické letecké snímky celého katastrálního území Vysoká Lípa z roku 1938, 1953 a 1989.
•
Provést zpracování dat – zpracování dat a zpracování mapových podkladů, vizuální vektorizace a interpretace mapových podkladů, leteckých snímků, ortofota a úprava vytvořených dat
•
Povést analýzu dat – další zpracování a úprava dat pro analýzy, provedení vybraných analýz
•
Na závěr interpretovat výsledky analýz a zhodnotit vývoj krajiny.
11
3. Obecně o problematice 3.1 Krajina Za krajinu lze označit přirozeně nebo účelově vymezenou část zemského povrchu, v níž je ustálený tok energie, koloběh látek a výměna informací. Základní složky krajiny jsou: půdotvorné horniny, půdy, vodstvo, podnebí, rostlinstvo, živočišstvo a člověk. Krajinu lze považovat za geografický systém (geosystém), složený
z
propojených
ekosystémů,
například
lesů,
luk,
pastvin,
polí
a z urbanizovaných ekosystémů. Výrazně ohraničené krajiny lze označovat za základní krajinné celky a ty na základě strukturální a funkční podobnosti dále třídit na krajinné typy s význačnými krajinnými prvky, například tvarem reliéfu, skalními útvary, lesními komplexy nebo rozptýlenou zelení (Sklenička, 2003) Je mnoho definic krajiny. Definici krajiny, také je možno nalézt v zákoně č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny kde krajina je „ část zemského povrchu s charakteristickým reliéfem, tvořená souborem funkčně propojených ekosystémů a civilizačními prvky“. Základní členění krajin je na krajiny přírodní a krajiny kulturní. Klasifikace podle různých pohledů - v rámci různých vědních oborů, z pohledu praktických potřeb, hledisek účelových apod. (geografické hledisko, ekologické, demografické, historické, ekonomické, urbanistické, hygienické apod.) (Sklenička, 2003)
3.2 Struktura krajiny Krajina má svou vlastní strukturu, kterou můžeme rozdělit na horizontální a vertikální. Vertikální struktura je dána geomorfologií, výškovou členitostí terénu, většinou je výsledkem pouze přírodních vlivů, ale můžou na ní působit i antropogenní vlivy např. likvidace kopců při těžbě kameniva vede ke změně reliéfu, nebo navršení výsypek a hald v těžebních územích. Horizontální struktura je tvořena několika typy krajinných složek, které formují krajinnou matrici, v rámci které se rozlišují útvary plošné a útvary liniové. Tvoří ji tři základní součásti: krajinná
12
matrice, plošky a koridory. Krajinná matrice je největší a nejspojitější, dominantní krajinnou složkou (např. v lesnaté krajině je to les, v zemědělské krajině pole apod.), rovněž v matrici dominující druhy převládají zároveň v celé krajině, mají největší výměru a tedy největší vliv na dynamiku krajiny jako celku. Složky převažujícího typu také často řídí procesy v krajině (např. vysoké teploty z matrice pouště ovlivňují oázu apod.). Ploškami se nazývají nelineární časti zemského povrchu, které se nápadně liší od okolí, neboli od matrice. Mohou mít různý počet, různou velikost i tvar, různé uspořádání hranic, různé druhové složení (např. pole s řepou, s obilím apod.) a také různý původ či mechanismus svého udržování. Mohou periodicky mizet a zase se objevovat. Koridory označujeme liniové útvary, lišící se od matrice na obou stranách. Koridory se mohou lišit původem, šířkou i délkou, stupněm propojenosti, počtem zakřivení, někdy i spádem a také schopností tvořit sítě. (Sklenička, 2003)
3.3 Vývoj krajiny Krajina není statický, ale dynamický objekt. Změny v krajině vlivem přírodních nebo socioekonomických impulsů mají vliv i na lidskou společnost a její činnost. V rámci studií, jež se zabývají krajinou a jejími složkami, ať už se jedná o hodnocení krajinného rázu, určování nejvhodnějšího využití území, návrhy revitalizací s e stále častěji přihlíží k historickému vývoji krajiny, zkoumá se její podoba v minulosti a vlivy hospodaření v minulosti na současné krajinné funkce. Pozorováním změn krajiny v čase lze dosáhnout sledováním určitých změn jednotlivých
krajinných
složek
(plošné
zastoupení,
dynamika,
prostorová
konfigurace apod.). Naopak ke změně krajinného typu a vlastností krajiny (např. ekologické stability) dochází, když se odlišný typ krajinné složky stane krajinou matricí nebo když se mění velikost zrna krajiny. Na změny území a zvýšený tlak na krajinu má také velký vliv růst populace. Modernizovaná společnost krajinu zatěžuje, krajina je nucena vytvářet stále nové funkce. Celkově se mnění využití krajiny což vede ke změně struktury ploch. V součastné době je ve vyspělých státech pozorován úbytek především orné půdy a nárůst lesních ploch. Krajina, dříve zemědělsky využívaná, mění svoji funkci na produkční, vodohospodářskou,
13
rekreační a ochranou. Naproti tomu v zemích hospodářsky se rozvíjejících dochází k úbytku plochy původních přírodních pokryvů, jako jsou pralesy, lesy, lesostepi či stepi. (Lipský, 2000)
3.4 Geoinformační technologie Pro zaznamenání některých změn v krajině stačí i pouhé vizuální srovnání leteckých snímků nebo map z různých let. Tímto způsobem však není možné zachytit detaily, zjistit přesné kvantitativní charakteristiky, postihnout všechny změny a navíc je náročnější kvantifikace zjištěných změn v krajině. V tomto směru lepší možnosti zachycení změn krajiny a pozorování vývoje krajiny nabízejí geoinformační technologie, které umožňují komplexní a rychlou analýzu vstupních dat. Geoinformačními označujeme takové technologie, které umožňují pracovat s prostorovými daty v nejširším slova smyslu, tj. jejich získáváním počínaje a vizualizací konče, samozřejmě při plném respektování jejich prostorových aspektů Vhodné nástroje pro sledování vývoje krajiny a zjišťování změn v krajině poskytují moderní geoinformační technologie (GIT), zejména dálkový průzkum Země (DPZ) a geografické informační systémy (GIS). (Rapant, 2002)
3.5 Geogafický informační systém Pojem geografický informační systém (zkr. GIS, anglicky Geographical Information
System,
InformationSystem)
je
případně běžně
v
USA
používán
pro
běžné
synonymum
označení
Geographic
počítačových
systémů
orientovaných na zpracování geografických dat, prezentovaných v podobě různých map.
GIS je významnou geoinformační technologií, která je zaměřena na získávání, zpracovávání a nejrůznější analýzy prostorových dat, ale také umožňuje vizualizaci těchto dat a vztahů mezi nimi. Výhodou GIS je, že umožňuje integraci dat a poznatků z mnoha zdrojů. Základní komponenty GIS jsou: hardware, GIS software, digitální data, zkušení lidé, metody a postupy. Software pro GIS obsahuje sadu nástrojů a operací pro zpracování prostorových dat, které následně umožňuje odvozování nových informací ze stávajících. Po aplikaci analytických funkcí GIS je možné změny v krajině poměrně přesně a efektivně kvantifikovat a rovněž zachytit
14
kvalitativní vývoj v čase a v prostoru. Nástroje softwaru pro GIS umožňují zjištěné prostorové tematické informace v závislosti na čase vhodně vizualizovat. (Rapant 2002)
3.6 Dálkový průzkum Země Dálkový průzkum Země (anglicky Remote Sensing) představuje získávání informací o objektech a jevech na zemském povrchu a v dolních vrstvách atmosféry na dálku, bez přímého kontaktu s nimi. Je nutno si uvědomit, že jde také o zkoumání jevů a procesů, které zde probíhají. V současné době dochází k velkému nárůstu využití materiálů DPZ ve všech odvětvích geografie. Data dálkového průzkumu Země (letecké a družicové snímky) tvoří velkou část vstupních dat do geografických informačních systémů (GIS). Metody DPZ jsou velmi příhodné a efektivní právě pro studium dynamiky krajinných objektů a jevů. V dálkovém průzkumu Země představuje vyhodnocování časoprostorových změn hlavně identifikaci obsahové (stavové), tvarové a polohové změny objektů a jevů. Podstatou multitemporální analýzy aerokosmických dat je především stanovení a posouzení kvalitativních a kvantitativních diferencí charakteristických
obrazů sledovaných
fenoménů
z jednotlivých termínů, a to na základě jejich přímých i nepřímých interpretačních znaků. Předpokladem správné interpretace krajinných změn z materiálů DPZ je však nejen znalost podstaty, technických parametrů a potenciálu použité technologie a jí zjištěných údajů, ale i pochopení přirozených zákonitostí v krajině, které tyto změny způsobují či ovlivňují. (Rapant, 2002)
3.7 Letecké snímky V současné době jsou velice často používaným zdrojem informací o zemském povrchu letecké snímky. Zprostředkovávají lidem takovou představu o krajině, jakou by nemohli získat ani z nejlepší mapy. Navíc je možné na snímcích identifikovat nejnovější změny, které ještě nejsou v mapách zachyceny. Proto se letecké snímky hojně využívají také pro tvorbu nových map nebo pro obnovu již existujících map.
15
Letecké snímkování České republiky se začalo provádět v letech 1936 až 1938 a v roce 1946. Snímky byly pořizovány pro různé účely a v malém rozsahu. Převážně byly používány jako kontrolní podklad pro doplňující údaje při tvorbě map. V letech 1947 až 1956 se započalo s celoplošným snímkováním v měřítku 1:23 000, které sloužilo při tvorbě mapového díla v měřítku 1:25 000. Později převažovalo letecké měřické snímkování pro mapování v měřítku 1:10 000. Snímkováno bylo v měřítkách 1:12 000 až 1:30 000. V rámci systematické údržby a obnovy topografických map se celé území státu snímkovalo v pravidelných intervalech cca. 5 až 7 let. Pořízené snímky jsou uloženy v archivu Vojenského geografického a hydrometeorologického úřadu ČR ústavu v Dobrušce. Archivní snímky je možné získat ve formě pozitivní kontaktní fotokopie či kopie negativů. Pro Českou Republiku byly nejprve k dispozici černobílé snímky, nyní se pořizují i barevné snímky. Pro území ČR byla vytvořena první digitální černobílá ortofotomozaika Zeměměřickým a katastrální úřadem v Praze s rozlišením 0,5 - 0,6 metrů, pořízená ze snímkování realizovaného v letech 1998 – 2001. (PRCHALOVÁ, 2006): Klady použití leteckých snímků při hodnocení krajinného rázu spatřuje (Žallmanová, 2005) v těchto bodech: -
výborný podklad při studii vývoje kulturní krajiny a změnách krajinného pokryvu, umožňující srovnání fotografie stejného území v jiném časovém období.
-
vynikající zdroj informací o prostorovém uspořádání prvků krajiny vhodný referenční podklad pro EIA a hodnocení vlivů na krajinný ráz
-
výborná první informace o území při plánování terénního průzkumu
-
jedinečná informace o krajinné mozaice, struktuře, textuře a barevnosti
-
informace o prostorovém uspořádání sídel a jejich půdorysných typech
-
odhalují existenci prvků, které nejsou vnímatelné ze země (použití např. v letecké archeologii)
-
mohou potvrdit někdejší výskyt prvků, které již z krajiny vymizely
16
3.8 Hodnocení krajiny pomocí GIS a DPZ Kvantitativně lze vývoj krajinného pokryvu vyhodnocovat z opakovaného mapování nebo pomocí metod dálkového průzkumu Země. K následným analýzám je využíváno leteckého či družicového snímkování, které se zpracovává pomocí geografických informačních systémů (GIS). V současné době jsou analýzy vývoje krajiny aktuálním tématem, které je řešeno na řadě domácích i světových pracovišť. Jsou zde zachyceny přírůstky či úbytky krajinného pokryvu. Následná vizualizace umožňuje časoprostorovou lokalizaci prošlého vývoje za několik let. Lze určit směr i velikost změn, ale i procesy probíhající v krajině, což přispívá k celkově lepšímu vyhodnocení vývoje krajiny. Jedna z častých používaných metod je stanovení kategorie s využitím legendy CORINE Land Cover (CLC), kde se rozlišují plochy změn, podle hierarchické úrovně krajinného pokryvu. Jsou různé způsoby v hodnocení změn využití ploch. Tak např. kvantitativní přístup, který využívá databázi historických změn v českém pohraničí za 160 let. Údaje o rozloze osmi základních kategorií využití ploch ve čtyřech časových horizontech (1845, 1948, 1990 a 2000) poskytly Základní územní jednotky (ZÚJ). Studie se zaměřila na pět nejvýznamnějších anebo nejzajímavějších kategorií jako je orná půda, louky a pastviny (TTP), lesní plochy a zastavěné plochy. Dále byly použity dva agregátní ukazatele využití ploch – Index změny (IZ) a Koeficient ekologické stability (KES).
17
4.Charakteristika území 4.1 Charakteristika obce Před samotnou analýzou je vždy dobré seznámit se se zájmovým územím. Vysoká Lípa leží v Ústeckém kraji severovýchodně od města Děčína, v nadmořské výšce 270,00 – 335,00 m n.m. Na jižním okraji katastru teče řeka Kamenice s přítokem Velká Bělá (Jetřichovická Bělá). Zástavba je rozptýlená podél místních komunikací, bydlení individuální. Katastrální území obce náleží do povodí řeky Labe, do Národního parku České Švýcarsko, CHKO Labské pískovce a CHOPAV Severočeská křída. Na území obce se nachází ochranné pásmo vodního zdroje. Územně správně je Vysoká Lípa jednou z částí obce Jetřichovice. Vesnice je rozložena uprostřed nevelké mýtiny na vyvýšené planině, obklopené ze všech stran lesy prostoupenými četnými pískovcovými skalami. Nad obcí se tyčí Zámecký vrch tvořený pískovcovými skalami. Půdorysným jádrem vesnice je jednostranná řada usedlostí v jižní části dnešní vesnice, stočená do oblouku podle postupně se zhlubující rokle bezejmenné vodoteče.
Obrázek 1: Mapa oblasti území (převzato a upraveno z www.mapy.cz)
18
4.2 Historie obce Vysoká Lípa je navzdory své odlehlé poloze uprostřed lesů a skal sídlem vrcholně středověkého původu.
První zmínka o obci je doložena v písemných
pramenech již v roce 1387. Obec tehdy patřila k nedalekému hradu Šaunštejn, situovanému na skalním bradle severně od vsi. Německá podoba jména (Hohenleipa) je dokladem toho, že původ vsi sahá ještě do období slovanské kolonizace území. Po zániku hradu Šaunštejna v polovině 15. Století ves připadla k České Kamenici a roku 1634 k Benešovu nad Ploučnicí. Roku 1654 zde bylo celkem 11 usedlostí (z toho 8 selských) a 13 domků na obecní půdě. V 17. století vznikl na mýtině západně od vsi lovecký zámek Aldringenů (poprvé připomínán 166, později upraven na myslivnu, zanikl na počátku 19 století. V 17 století také již tehdy vznikala domkářská zástavba i na méně vhodných svažitých polohách. V 18. století byl na skalnatém vrcholku nad vesnicí postaven Letohrádek. Postupně pokračovalo též zahušťování chalupnické a domkářské zástavby v jádru vsi. Vývojově nejmladším prvkem v urbanismu vesnice je řádka domkářských stavení na jihovýchodním úpatí skaliska s někdejším letohrádkem, která vznikala až před polovinou 19 století.
Obrázek 2: Vysoká Lípa dům č. 11 a č. 59. (Pešta,2009)
Vysoká Lípa představuje nejvýznamnější celek lidové architektury Českého Švýcarska. Zastoupeny jsou jak velké patrové domy s roubenými světnicemi
19
a hrázděnými patry, tak menší domy přízemní a polopatrové. Nejstarší domy pocházejí ze druhé poloviny 18 století. Vývojově nejstarší je patrně dům čp11. Světnice je roubená z nehraněných kuláčů, s obloukovou podstávkou, zadní část byla již přezděna. Patro domu je v celém rozsahu hrazděné. Obdobný charakter má i sousední dům čp. 59. (Pešta, 2009)
Po druhé světové válce se obec stala typickou rekreační oblastí. Zástavba díky tomu nebyla narušena novostavbami, demolicemi a ve zvýšené míře ani modernizacemi. Především střední část vsi s vysokou koncentrací památkově hodnotných objektů, ale i zástavba rokliny v dolní části vsi a na úpatí vrchu v horní části vsi si uchovaly prakticky nenarušený, velmi malebný vhled. Roku 1995 byla Vysoká Lípa jako nejcennější a nejlépe dochované vesnické sídlo Českého Švýcarska prohlášena za památkovou zónu. (Pešta, 2009) Ve Vysoké Lípě je evidováno jedenáct nemovitých památek z toho deset venkovských usedlostí a jedna zřícenina. Soupis nemovitých památek je v katastrálním území Vysoké Lípy je v následující tabulce.
číslo rejstříku
památka
číslo popisné
25922/5-3745
hrad Šaunštejn, zřícenina
36522/5-3735
venkovská usedlost
čp. 6
17925/5-3736
venkovská usedlost
čp. 10
45323/5-3738
venkovská usedlost
čp. 11
23935/5-3737
venkovská usedlost
čp. 12
15272/5-3739
venkovská usedlost
čp. 23
21410/5-3740
venkovská usedlost
čp. 27
26638/5-3741
venkovská usedlost
čp. 46
16840/5-3742
venkovská usedlost
čp. 59
44728/5-3744
venkovská usedlost
čp. 84
44729/5-3743
venkovská usedlost
čp. 97
Tabulka 1 Nemovité památky v katastru Vysoká Lípa (převzat o z MonumNet, online)
20
4.2.1 Šaunštejn Nejstarší památkou na katastru obce jsou zbytky hradu Šaunštejna, který stál na protáhlém skalisku asi 1km od vsi. Šaunštejn byl typický skalní hrad, jeho zástavba byla bez výjimky dřevěná, doplněná o prostory vysekané do skalního podlaží. Hrad je v písemných pramenech připomínám v letech 1431-1446, kdy patřil Berkům. Archelogické nálezy dokládají jeho vznik již v průběhu 14. století a možnou existenci ještě po polovině věku patnáctého.
Obrázek 3: Plán hradu Šauenštejn, podle R.Klose – F. Němečka (Durdík, 2002)
Hrad byl vybudován na pískovcovém suku, k jehož patě se přikládalo obslužné osídlení, nejspíše charakteru předhradí, z něhož se dochovaly četné pozůstatky včetně vysekané prostory, kapes, draží a pece. Přístup na horní plošinu začínající asi 4 m nad úrovní paty suku byl veden zatáčející se spárou mezi skalami na malou plošinku s kapsami a dražemi, odkud pokračoval svislým skalním komínem. Dvě odbočky vedly k vysunutým obraným pozicím nejspíše charakteru podsebití. Na horní ploše se nachází obdélný zahloubený objekt, zřejmě podvalí malé obytné věže a rozšířením spáry vzniklá světnička. Další hluboký zaoblený objekt má kruhový půdorys se zúženým hrdlem. Takovéto objekty byly dříve většinou považovány za cisterny, což je však vzhledem k charakteru pískovce těžko možné. Měly zřejmě spíše skladovací funkci, snad na obilí. Na okrajích plošiny kapsy a
21
draže dokládají dřevěné ohrazení. Šaunštejn je typickou ukázkou skalního hradu se všemi jeho atributy. (Durdík, 2002)
4.3 Vývoj osídlení obce Největší počet obyvatel ve Vysoké Lípě byl zaznamenán v roce 1869, kdy zde žilo 538 obyvatel. Z hlediska historického vývoje je situace území stejná jako v celých severních Čechách, kdy odsun německého obyvatelstva po II. světové válce znamenal dramatický pokles počtu obyvatel hlavně ve venkovských sídlech. V roce 1970 měla obec 119 obyvatel. Od tohoto roku počet obyvatel klesal. Odrážela se skutečnost, že lidé přesidlovali do měst převážně z důvodů lepších pracovních příležitostí. V roce 1991 měla obec nejmenší počet obyvatel, kdy bylo sečteno pouze 74 obyvatel. Od tohoto roku do současnosti se projevuje lehké zvýšení počtu obyvatel.
Obrázek 4 Graf vývoje počtu obyvatel v obci Vysoká Lípa (zdroj dat: (www.csu.cz)
Podle údajů z katastru nemovitostí stojí v součastné době (rok 2011) v obci 69 domů. Počet trvale osídlených domů je ukazatelem převažujícího charakteru využívání sídla. Pokud počet trvale obydlených domů klesá pod 50 %, ukazuje to na převažující rekreačně - chalupářský charakter území. Podle dat ČSÚ z posledního sčítání lidu (rok 2011) je počet trvale obydlených domů 33. Z těchto údajů lze
22
vypočítat, že počet čet trvale obydlených domů dom v obci Vysoká Lípa je 47,8%. To dokazuje, kazuje, že obec má rekreačně rekrea – chalupářský ský charakter. Potvrzuje to i historie, kdy již koncem 19. a zač. č. 20 stol., s postupným objevováním krás tohoto území, vznikaly zde penziony. Poskytování ubytování a občerstvení turistů se stalo jedním ze zdrojů obživy zdejších lidí již v minulosti a je jím i dodnes.
Obrázek 5 Graf počet domů v obci Vysoká Lípa a jejich obydlení (zdroj zdroj ČSÚ, online)
4.4 ZCHÚ na území obce a ochrana přírody p a krajiny Katastrální území obce Vysoká Lípa se nachází na rozhraní dvou zvláště zvlášt chráněných ných území a to Národního parku (dále jen NP) České eské Švýcarsko a Chráněné Chrán krajinné oblasti (dále jen CHKO) Labské pískovce. Unikátnost geomorfologického členění vytváříí neopakovatelný ráz krajiny tohoto území. Pestrá a zajímavá fauna a flóra oblasti je odrazem právě práv s geomorfologií souvisejících klimatických a mikroklimatických poměrů. pomě Floristická i faunistická jedinečnost čnost nost území je dána velkou lesnatostí, relativním klidem
23
a nabídkou celé škály biotopů od vlhkých nížinných přes suché náhorní plošiny až k vlhkým horským stanovištím na dně hlubokých roklí. Teplotní inverse v soutěskách a skalních roklích způsobuje zvrat vegetačních stupňů a následný výskyt montánních a submontánních druhů v nadmořské výšce pod 150m. Významným prvkem území jsou čedičové kupy s výskytem naopak teplomilných druhů. Území je rovněž charakteristické tím, že se zde projevují doznívající vlivy oceánského klimatu v Čechách ovlivňující množství srážek průběh teplot. (PAROHA a kol., 2004) Vzhledem k tomu, že významnou část katastru obce tvoří lesní pozemky, mezi priority ochrany přírody patří vhodné hospodaření v lesích, co nejvíce podporující
přirozený
vývoj
ekosystémů
a
původní
druhovou
skladbu.
V katastrálním území obce se též nachází přírodní památka Hofberg. Oblast také patří do území soustavy Natura 2000, vyhlášené k ochraně ptáků podle Směrnice Rady Evropských společenství o ochraně volně žijících ptáků (2009/147/EHS). V ČR byla směrnice implementována do zákona O ochraně přírody a krajiny (114/1992 Sb., ve znění 460/2004). Vysoká Lípa z hlediska soustavy NATURA 2000 patří do ptačí oblasti Labské pískovce (CZ0421006).
24
4.4.1 Chráněná krajinná oblast Labské pískovce Chráněná krajinná oblast Labské pískovce byla zřízena v roce 1972 na ploše 324 km2 s cílem ochrany pískovcové krajiny, rozsáhlých přirozených lesů i kulturních památek, zejména lidové architektury. Sídlem správy CHKO Labské pískovce je město Děčín. Dnešní rozloha je 250 km2. Oblast CHKO Labské pískovce je členěna do 4 zón.
Obrázek 6: Mapa CHKO Labské pískovce (CHKO Labské pískovce, online)
4.4.2 Národní park České Švýcarsko NP byl vyhlášen k 1.1. 2000 na celkové rozloze 79 km2, z čehož více než 97% tvoří lesy. Jednalo se o území tehdy nejcennější části CHKO Labské pískovce. Sídlem Správy Národního parku je město Krásná Lípa. Hlavním předmětem ochrany je unikátní geomorfologie skalního města a na ní vázaná rozmanitost rostlin a živočichů. Typické jsou nesčetné skalní hřbety, kaňony, pískovcové věže a stolové
25
hory strmící nad nedohledným mořem lesů. Na nedostupných skalních ostruzích se zachovaly zbytky přirozených lesů. NP je členěn do 3 zón. (České Švýcarsko, online)
Obrázek 7 Mapa NP České Švýcarsko, zdroj PAROHA L., TICHÁ M., MRÁZ M. (2004)
4.4.3 Hofberg
V katastrálním území Vysoké Lípy je možné také nalézt přírodní památku Hofberg. Leží západně od obce v nadmořské výšce 325-345 m o rozloze 0,8311 ha. Zřízena byla vyhláškou Správy CHKO Labské pískovce č. 1/2002 s účinností od 10.11.2000. Předmětem ochrany je květnaté luční společenstvo na mělkých půdách s charakteristickými rostlinnými druhy. Jedná se o druhotně bohatou louku s bohatou florou a porosty vřesu obecného na výchozech pískovcových skalek na úbočí Dvorského vrchu (Hofberg). Lokalita je rovněž geologicky zajímavá a je významným estetickým prvkem krajiny. Svahy vrchu Hofberg jsou tvořeny druhohorními turonskými kvádrovými pískovci a čtvrtohorními svahovými hlinitopísčitými sedimenty o nevelké mocnosti. Pískovce na několika místech ve
26
svahu vytvářejí skalní výchozy. Bohatá rostlinná druhová rozmanitost této lokality je dána především tím, že kvádrové pískovce a jejich vegetace (skalky s vřesem) je proniknuta čedičovou vyvřelinou, na kterou je vázána bohatší vegetace. Pozoruhodná je především přítomnost rostlinných druhů, jejichž výskyt je v rámci CHKO ojedinělý, například: pavinec horský (Jasione montana), pryskyřník hlíznatý (Ranunculus bulbosus), starček přímětník (Senecio jacobaea), netřesk výběžkatý (Jovibarba globifera), mochna přímá (Potentilla recta). Z důvodu udržení rozvoje lučních druhů rostlin je lokalita každý rok kosena. V minulosti byl z části lokality odstraněn nálet. Druhové bohatství flóry velmi pozitivně ovlivňuje i populace bezobratlých živočichů. Ze vzácných nebo ohrožených živočichů zde žijí například křižák pruhovaný (Argiope bruennichi) či zmije obecná (Vipera berus). Typickým představitelem rovnokřídlého hmyzu je zde saranče. (CHKO Labské pískovce, online)-
Obrázek 8: PP Hofberg – foto Novotný 2011
4.4.4 Ptačí oblast Labské pískovce Do ptačí oblasti Labské pískovce (CZ0421006) náleží celé katastrální území Vysoké Lípy. Ornitologická jedinečnost ptačí oblasti je dána zejména velkou lesnatostí, která spolu s velkým množstvím skalních útvarů vytváří unikátní krajinu
27
s celou škálou biotopů, jak již bylo popsáno v kapitole CHKO Labské pískovce. To umožňuje výskyt jak horských, tak i teplomilných druhů v těsném sousedství. Uplatňuje se zde celá řada stenoekních druhů. Důležitý vliv má koridor nezamrzající řeky Labe, který slouží jako významná migrační trasa směr sever – jih a také jako zimoviště nebo odpočinkové místo pro tažné druhy. Hnízdění nebo velmi pravděpodobné hnízdění bylo prokázáno u více než 150 druhů ptáků. Předmětem ochrany jsou zde 4 druhy – sokol stěhovavý (Falco pereginus), výr velký (Bubo bubo), datel černý (Dryocopus Martius) a chřástal polní (Crex crex). (AOPK, Nature,online)
Obrázek 9: Chřástal polní (Crex crex) – foto Hromada 2010
4.4.5 Památné stromy Na území CHKO Labské pískovce je vyhlášeno v současné době 26 památných stromů, většinou se jedná o jednotlivé exempláře a pouze ve dvou případech o skupinu stromů. Druhově jsou mezi vyhlášenými stromy nejvíce zastoupeny lípy malolisté a duby letní. Stromy jsou rovnoměrně vyhlašovány ve volné krajině i v zástavbě. Veškeré památné stromy jsou pravidelně kontrolovány, je pořizována fotodokumentace a je zajištěna pravidelná péče prostřednictvím odborné firmy. Na katastrální území obce Vysoká Lípa se nacházejí dva památné stromy.
28
Jedná se o lípu malolistou (Tilia cordata Mill.), která stojí na lesní louce u bývalé hájovny za rekreačním střediskem mezi obcemi Vysoká Lípa a Mezní Louka. Lípa je 250-300 let stará, obvod kmene měří 550cm, výška 27m a výška koruny je 23m. Za památný strom byla vyhlášena 29.04.1994. (AOPK ČR, online)
Obrázek 10: Památný strom Lípa malolistá – foto Novotný 2011
Druhý památným strom,
který se v katastrální území obce nachází je
solitérní dub letní (Quercus robur). Roste na kraji obce v pastvinách tvořící významnou dominantu volné krajiny. Jako památný strom byl vyhlášen v 28.11.2001. Dub je 18m vysoký a obvod kmene měří 443cm. Strom je 220let
29
a jeho GPS souřadnice jsou 50°51´28.299˝N a 14°21´12.229˝E. (CHKO Labské pískovce, online)
Obrázek 11: Památný strom, dub letní, foto – K. Hrudková 2001
30
5.Projekty 5.1 Projekt Phare CBC Projekt „ Vybudování geoinformační databáze pro příhraniční oblast ČeskoSaské Švýcarsko“ byl přijat v listopadu 2002 a ukončen byl v červenci roku 2004. Projekt byl řešen na Fakultě životního prostředí Univerzity J.E. Purkyně v Ústí nad Labem. Cílem projektu bylo navázání úzké spolupráce v oblasti tvorby, správy a využívání geoinformací na území přírodního prostoru Českosaského Švýcarska a Labských pískovců. Záměrem projektu bylo vybudování společné databáze základních geodat pro příhraniční oblast. Při řešení projrktu byla navázána úzká spolupráce s Technickou univerzitou v Drážďanech. Výsledkem řešeného projektu bylo shromáždění existujících geodat na české straně, které lze propojit s daty na německé straně.
Shromážděná data v rámci řešeného projektu: •
Historické mapové podklady (vojenské mapování, topografické mapy)
•
Archivní letecké snímky (rok 1953, 1968 a 1989)
•
Aktuální geodeta (Zabaged, RZM10, černobílá ortofota, geologické mapy, barevná ortofota řeky Labe, fotoplán města Děčín)
•
Aktuální družicová data ze satelitu SPOT
Data z tohoto projektu byla využita v této BP. Na tento projekt navazoval projekt INTERREG IIIB – „SISTEMaPARC“. (Neubert a kol., 2008)
5.2 Projekt INTERREG IIIB Projekt "Spatial Information Systems for Transnational Environmental Management of Protected Areas and Regions in CADSES" byl zahájen v lednu 2004 a byl ukončen na konci roku 2006. Hlavním řešitelem projektu je Technická
31
univerzita v Drážďanech. Katedra informatiky a geoinformatiky FŽP UJEP je jedním ze spoluřešitelů projektu. Projekt je řešen v přeshraničních chráněných regionech České Švýcarsko/Saské Švýcarsko (DE/CZ), Neusiedler See – Seewinkel/Ferto Hansag (AT/HU), Krkonoše/Karkonosze (CZ/PL) a Triglav/Prealpi Giulie (SI/IT). Data, která byla pořízena v rámci projektu Phare CBC „ Vybudování geoinformační databáze pro příhraniční oblast Česko-Saské Švýcarko“, byla propojena na německé straně. Byly tak vytvořeny příhraniční datové vrstvy se sjednocenou legendou (obr. 12)
Obrázek 12: Zobrazení sdílení dat v rámci projektu Phare CBC
V rámci řešeného projektu se podařilo prohloubit spolupráci se zahraničními univerzitními pracovišti (TU Dresden a IÖR Dresdenú a navázat aktivní spoluprácí se správními orgány ochrany přírody (správa NP České Švýcarsko, Správa CHKO Labské pískovce). (Neubert a kol., 2008)
5.3 Projekt TransEconet Hlavním cílem projektu „Transnational Ecological Network in Central Europe“ stručně nazvaným TransEconet je především zlepšení územního rozvoje v oblastech se zvýšenou ochranou životního prostředí se zvláštním ohledem na management a ochranu přírodního dědictví. Doba řešení projektu je 2009-2012. Fakulta životního prostředí Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem (dále FŽP UJEP) se dlouhodobě zabývá studiem vývoje krajiny a její ochrany s použitím
32
Geografického informačního systému (GIS) a Dálkového průzkumu Země (DPZ). Hlavním cílem projektu a zapojení FŽP UJEP je zpracování a úprava dat (např. historických leteckých snímků a starých map) tak, aby bylo možné provádět hodnocení vývoje krajiny. Hlavní oblast zpracování dat je CHKO Labské pískovce a NP České Švýcarsko. V těchto lokalitách a jejich okolí jsou vybrána modelová území (hot spots), kde probíhá podrobnější výzkum. Pro komplexní hodnocení budou zpracovávána i současná data buď z laserového snímkování či družicových a leteckých snímků se zaměřením na biodiverzitu krajiny. V rámci projektu se FŽP UJEP zapojila především do Work package 4 (Histories – history of ecological networks), kde bude provedeno hodnocení a následná analýza historie modelových oblastí s vyhodnocením změn krajiny. Částečně se FŽP UJEP zapojila do Work package 5 (Ecologies – ecosystem services and biodiversity), kde budou zpracována současná data. Výsledky z obou Work packages budou dále použity ve Work packages 6 (Identities and strategies - raising awareness) pro vizualizaci krajiny. Tato BP práce byla zpracována v rámci tohoto projektu. (Projekty FŽP, online)
5.4 Projekt CORINE Land Cover Program CORINE (COoRdination of INformation on the Environment) byl zahájen v roce 1985. Iniciátorem byla Evropská komise a cílem je sběr, koordinace a zajištění kvalitních informací o životním prostředí a přírodních zdrojích, které jsou srovnatelné v rámci Evropského společenství. Program má několik částí: Land Cover (krajinný pokryv), Biotopes (biotopy) a Air, (ovzduší). V roce 1991 se Evropská komise rozhodla díky programu Phare rozšířit program CORINE i na státy střední a východní Evropy. V roce 1990 tehdejší Československo vstoupilo do projektu mezi prvními státy a od roku 1991 rozběhlo pilotní studii o vhodnosti nomenklatury a metodologie. V září 1993 začaly práce na vektorové databázi, které vyústily v roce 1996 ve 2 oddělené databáze pro každou republiku, zpracované firmou Gisat. Po vytvoření Evropské agentury životního prostřední (EEA) přešla odpovědnost za CORINE do jejích pravomocí. CLC představuje důležitou databázi pro ucelené zhodnocení stavu životního prostředí. Slouží pro prostorové a místní analýzy na různých úrovních. Potřeba aktualizace byla vyjádřena na evropské i národní úrovni,
33
a proto v roce 1999 začala EEA spolupracovat s JRC (Joint Research Center) Evropské komise na aktualizaci databáze CLC - projekty IMAGE2000 a CLC2000 (I&CLC2000). Projekt IMAGE2000 představoval databázi satelitních snímků území Evropy z družice LANDSAT s prostorovým rozlišením 25 m, která tvořila výchozí materiál pro aktualizaci databáze CLC a identifikování změn (změnovou databázi), jež nastaly během uplynulých let. Minimální jednotka pro inventarizaci byla 25 ha, minimální šíře 100 m. Identifikovaly se pouze plošné objekty (polygony). Jako změnová plocha byla identifikována pouze souvislá plocha o minimální velikosti 5 ha. Důležitou součástí byla korekce databáze z roku 1990, neboť v ní bylo zjištěno mnoho chyb. V roce 2006 se projekt CORINE Land Cover stal součástí evropského projektu GMES (Global Monitoring for Environment and Security). (Corine Land Cover, online)
34
6. Metodika práce 6.1 Použitá data Hlavním zdrojem dat pro hodnocení vývoje krajiny ve sledovaném území byly použity historické letecké snímky celého katastrálního území Vysoká Lípa z 29.6. 1953 a 23. 5. 1989. Snímky byly zakoupeny v rámci projektu Phare CBC „Vybudování geoinformační databáze pro přeshraniční oblast Česko-Saské Švýcarsko“ z Vojenského geografického a hydrometeorologického úřadu ČR v Dobrušce v podobě negativů a černobílých fotografiích s 60% překrytem. Snímky byly naskenovány s rozlišení 1016 DPI. Dále byl použit letecký snímek části sledovaného území z roku 1938, který byl poskytnut Správou NP České Švýcarsko. Pořízené letecké snímky nemohly být kvůli zkreslení interpretovány přímo, a proto bylo nutné nejdříve provést jejich ortorektifikaci. Postup ortorektifikace leteckých snímků je uveden v práci Elznicové (2008). Pro vektorizaci současnosti byla použita ortofota z roku 2008 poskytnutá ČÚZK v Praze. Jako pomocná data byla využita od ČÚZK: Základní báze geografických dat ZABAGED. Polohopis byl využit pro kontrolu vektorizovaných dat. Jednalo se o soubory ve formátu .shp .
6.2 Vektorizace a interpretace podkladů Po získání potřebných leteckých snímků již bylo možné přistoupit k samotné vektorizaci jednotlivých časových řad. Pro každý rok probíhala vektorizace krajinného pokryvu v jedné vrstvě. Před zahájením vektorizace je nutné založit nový shapefile. Což je v prostředí GIS velmi používaný datový formát firmy ESRI pro ukládání prostorových dat, spolu se kterými jsou ukládána i data atributová. Při tvorbě nového shapefile je nutné zvolit jeho název, typ prvku (bod, linie, plošný prvek - polygon), souřadnicový systém. U každé vrstvy byl prvkem zvolen polygon a souřadnicový systém S-JTSK_Krovak_East_North. Vektorizace byla prováděna ruční digitalizací na obrazovce monitoru pomocí editačních nástrojů programu ArcGIS 9.3.1 s typem licence ArcView. Byla využita metoda zpětné vektorizace, kdy se začne vektorizací dat ze současnosti a poté se postupuje do
35
minulosti tzv. metodou Backward editing. Nejdříve se tedy započalo s vektorizací celého sledovaného k.ú., kde základem bylo ortofoto z roku 2008. Dále probíhala vektorizace celé oblasti, kde byly použity letecké snímky z roku 1989 a poté z roku 1953. Na konec následovala vektorizace části k.ú. Vysoká Lípa, protože letecký snímek z roku 1938 poskytnutý správou NP České Švýcarsko zachycoval pouze část sledovaného území. Na obrázku 13 je vizuálně znázorněna ruční vektorizace pomocí modré hranice a snímky jsou seřazeny sestupně podle roků a použité metody Backward editing.
Obrázek 13: Ukázka vektorizace snímků Vysoké Lípy 1938-2008
36
Pro využití editačních nástrojů v programu Argis 9.3.1 je nutné nejdříve zahájit editaci a vybrat složku s Shapefiles, které se budou editovat. Poté se zpřístupní další nástroje pro práci s polygony. Při vektorizaci leteckých snímků z roku 1938-2008 sledovaného území se využívaly především tyto základní funkce: •
Create New Feature (Vytvoření nového polygonu.)
•
Cut Polygon Features (Rozdělí polygonů podle potřeby.)
•
Merge (Sloučení dvou i více polygonů.)
•
Auto-Complete (Vytvoří hranici nového polygonu podél existujícího a zabrání tím nedotahům nebo přetahům)
Následně byl přiřazen atribut k jednotlivým polygonům podle krajinného pokryvu, což je vidět na obrázku 14.
Obrázek 14 Ukázka přiřazení atributů nad snímkem z roku 1953 a 2008
37
Klasifikace krajinné struktury vycházela z hodnocení Corine Land Cover. Z důvodu využití jen části klasifikačních tříd z databáze CLC ve sledované oblasti byly při nastavení atribut používány tyto následující kategorie: •
1.1.2. Městská nesouvislá zástavba
•
1.2.2. Silniční a železniční síť a přilehlé prostory
•
1.4.2. Zařízení pro sport a rekreaci
•
2.1.1. Orná půda mimo zavlažovaných ploch
•
2.3.1. Louky
•
2.4.3. Převážně zemědělská území s příměsí přirozené vegetace
•
3.1.
•
3.2.1. Přírodní pastviny
•
3.2.4. Přechodová stádia lesa a křoviny
•
5.1.2. Vodní plochy
Lesy
Při samotném hodnocení vývoje krajinné struktury byl brán ohled na možnosti interpretace černobílých panchromatických snímků a nižší kvalitu historických leteckých snímků zejména z roku 1938. Proto po provedené vektorizaci a přiřazení atributu byla klasifikace ještě upravena a zjednodušena na těchto 6 tříd:
1. Les ( dle CLC 3.1.) 2. Roztroušená zeleň (sloučeny kategorie 2.4.3. a 3.2.4.) 3. Louky a pastviny (sloučeny kategorie 2.3.1. a 3.2.1.) 4. Pole (orná půda dle CLC 2.1.1) 5. Zástavba (sloučeny kategorie 1.1.2. a 1.4.2.) 6. Silnice (dle CLC 1.2.2.)
Třída 5.1.2 (vodní plochy) byla po sumarizaci ploch vynechána. Z důvodu neidentifikovatelnosti vodní plochy na snímku z roku 1938 a také protože se jednalo o plochu 130m2, což je oproti celkové rozloze k.ú. Vysoká Lípa zanedbatelná část.
38
Po vektorizaci území pomocí snímků z roků 2008,1989, 1953 a 1938 byla provedena kontrola topologie vrstev. Pokud došlo k překrytí některých polygonů, nebo se mezi nimi objevily malé mezery, bylo nutné tyto chyby opravit.
6.3
Analýza dat Na základě zkontrolovaných a vektorizovaných vrstev krajinného pokryvu
jednotlivých roků a jejich metrických ukazatelů proběhla analýza vývoje krajiny. V každé vrstvě jednotlivého roku byla zjištěna rozloha jednotlivých kategorií pokryvu a jejich změna mezi vybranými roky. Pro zjištění rozlohy byla použita funkce Calculate Geometry. Po sečtení rozlohy jednotlivých kategorií byla vytvořena tabulka a z ní graf v programu MS Excel. Dále pro sledování časoprostorových změn území bylo využito překryvných operací. Pomocí těchto operací je možné zjistit území, kde došlo ke změně krajinného krytu a kde byl pokryv zachován. Při překryvných operacích byly využity analytické nástroje programu ArcGIS. Zejména funkce Intersect (průnik) a Union (sjednocení). Pro hodnocení krajiny bylo také použito pouhé vizuální srovnání jednotlivých leteckých snímků dané oblasti. Byl také spočítán koeficient antropogenního ovlivnění (KAO) podle, kterého lze vyhodnotit ovlivnění krajiny člověkem (Kupková 2001).
Vzorec pro výpočet KAO je:
ROP …………. rozloha orné půdy (kategorie pole) RZaP ………… rozloha zastavěných ploch (zástavba) ROsP ………… rozloha ostatních ploch (silnice) RLo a RPa.ro ….rozloha luk a pastvin RLP…………… rozloha lesních ploch a roztroušené zeleně RVP…………… rozloha vodních ploch
Interpretace výsledků vektorizace je v přílohách 5-12.
39
7. Výsledky a hodnocení Všechny analýzy celkového vývoje krajiny v modelové oblasti byly prováděny pomocí programu ArGIS
a vizuálním porovnání ortorektifikovaných
snímků. Analýzy dat oproti vektorizaci probíhaly vzestupně. Nejdříve se pracovalo s daty z roku 1938 potom 1953,1989 a nakonec s rokem 2008.
7.1 Hodnocení změn krajinného pokryvu Na základě vektorizovaných vrstev krajinného krytu roků 1953-2008 proběhlo hodnocení a porovnání změn pomocí překryvných operací na celém území. Na obrázku 15 je vidět, že nejvíce změn krajinného krytu proběhlo v jižní části analyzovaného katastrálního území, hlavně v obci Vysoká Lípa a v jejím blízkém okolí.
40
Obrázek 15: Výsledky překryvné analýzy na celém k.ú. Vysoká Lípa
Z celkové rozlohy 1501 ha sledovaného území byla za období 1953-2008 změna plochy krajinného krytu 14%. Beze změn zůstalo 86% plochy. Protože se jedná o oblast patřící územně většinou do NP České Švýcarsko, kde převažuje lesní pokryv s místy přechodového stadia lesa (řazen do kategorie roztroušená zeleň), byly ještě porovnány lesní plochy ku nelesním plochám. Z provedené analýzy vyplynulo, že na území k.ú. Vysoká Lípa došlo mezi roky 1953-2008 ke změně lesní a nelesních ploch pouze na 3 % plochy, což dokazuje stabilnost tohoto území. Výsledek je zobrazen na obrázku 16.
Obrázek 16: Výsledek prostorové analýzy změn lesní a nelesní plochy za roky 1953 - 2008
41
Z důvodu těchto zjištění, byla prováděno další hodnocení pouze v okolí obce Vysoké Lípy. Základem pro rozlohu analyzovaného území byl snímek z roku 1938, rozloha hodnoceného území byla 543 ha. U vytvořených vrstev za roky 1953,1989 a 2008 se musela upravit hranice zájmového území podle roku 1938.
Po provedení překryvných analýz na vybrané části k.ú. Vysoká Lípa za období 1938-2008, již změny krajinného krytu byly 38% z celkové plochy analyzovaného území viz obrázek 17. Pro další analýzy a hodnocení vývoje krajiny bylo použito již toto modelové území.
Obrázek 17: Výsledky překryvné analýzy na vybrané části území mezi roky 1938 - 2008.
42
7.2 Hodnocení vývoje využití krajiny Nejen na základě analýz rastrových dat, ale již pouhým porovnáním leteckých snímků z jednotlivých let je možné sledovat strukturu, mozaikovitost krajiny a změnu složek krajinného pokryvu. Na obrázku 18 lze pozorovat změnu struktury a mozaikovitost krajiny.
Obrázek 18: Porovnání snímků z roků 1938, 1953, 1989 a 2008.
43
Snímek z roku 1938 ukazuje, na intenzivně intenzivn využívanou zemědělskou zem krajinu. Je vidět ět pestrá krajinná struktura drobných políček políček ještě ješt před érou socialistické kolektivizace. Na ortofotu z roku 1953 je patrné, jak se jednotlivá políčka v doběě počáteční čáteční kolektivizace scelovaly do větších v tších pozemků. pozemků Na snímku z roku 1989 lze pozorovat pokračování velkoplošného zemědě ědělství. Ortofoto z posledního sledovaného roku dokládá upuštění upušt ní od využívání velkých scelených pozemků a přechodu echodu ploch dříve d využívaných jako pole na louky a pastviny. Po provedení analýzy krajinného pokrytu lze říci, že největší n plochu sledované části území v roce 1938 zaujímaly lesy. Les v tomto roce pokrýval 58,3 % analyzovaného území.
Druhou největší nejv tší složkou byla zastoupena kategorie pole,
která zabírala v té době 27,2% . Pole se rozprostíraly hlavně hlavně na území vsi a v její blízkosti. Jednalo se o zemědělsky zem intenzivně využívanou část krajiny. Louky a pastviny tvořily řily 8,9% území a roztroušená zeleň zele zabírala 5,4% plochy modelového území. Zastavěno ěno bylo v této době 4,1% území. Již v této doběě procházela územím silnice nynější III. třídy řídy ídy 25861. Je to jediná registrovaná silnice ve sledované oblasti. Procentuální rozložení ploch krajinného pokryvu lze vidět vid t na obrázku 19. 1
Obrázek 19:: Procentuální zastoupení kategorií krajinného krytu v roce 1938
44
Další byla zpracována data za rok 1953. I v tomto roce zabíral les největší nejv část sledovaného území,, konkrétně 64,7 % z celkové plochy. Les vzrostl oproti roku 1938 o 6,4% . Kategorie pole nezaznamenala výrazný růst. r st. Celkem obhospodařovaná obhospoda pole v tomto omto roce zabírala
27,1% plochy z celkové rozlohy území. Nárůst Nár
v kategorii les se logicky promítl na poklesu kategorie kategori roztroušená zeleň a dále louky a pastviny. Také se snížil nepatrně nepatrn podíl zastavěné né plochy o 0,3%. Silnice ve sledované oblasti se v roce oce 1953 nezměnila. nezm nila. Zastoupení jednotlivých kategorií v roce 1953 ukazuje obrázek 20. 20
Obrázek 20:: Procentuální zastoupení kategorií krajinného krytu v roce 1953
V roce 1989 došlo k poklesu rozlohy lesa oproti roku 1953 o 4,2%. 4, Také podíl zemědělských lských ploch výrazně výrazn klesl o 6,5%. Orná půda da zabírala 20,6% plochy území. Pokles krajinného krytu kategorií les a pole se promítl v nárůstu nárů kategorii roztroušená zeleňň a louky a pastviny. Zástavba nepatrně nepatrně vrostla a silnice nezaznamenala změnu ěnu jak, jak je vidět na obrázku 21.
45
Obrázek 21:: Procentuální zastoupení kategorií krajinného krytu v roce 1989
V roce 2008 (obr 22.), 22.) který reprezentuje současnou asnou krajinu, opět op vzrostla rozloha lesů o 6,2%. Naopak Nao kategorie pole nezabírá téměř ěř žádnou rozlohu. Velmi výrazně,, ale vzrostl podíl rozlohy luk a pastvin o 18,4%. Což ukazuje na přeměnu p krajinného pokryvu z polí na louky a pastviny. V součastné doběě roztroušená zeleň zele zaujímá 1,5% celkové plochy území. U kategorie zástavba a silnice nejsou výrazné změny v rozloze.
46
Obrázek 22 Procentuální zastoupení kategorií krajinného krytu v roce 2008
Celkový vývoj a srovnání podílů podíl rozloh jednotlivých kategorií krajinného krytu je zobrazen obrazen na obrázku 23. 2 V roce 1938 se rozkládaly na 58,3% celkové plochy modelového území. To je nejmenší rozloha lesů les v porovnání s dalšími sledovanými roky, což ož koresponduje s negativními zásahy masivní přeměnou ř ěnou původních p listnatých a smíšených lesů na jehličnaté, především edevším smrkových monokultur koncem 19. století (především ředevším výsadbou smrku ztepilého). ztepilého Krajina v této době byla intenzivně zemědělsky ě ělsky využívaná proto druhý největší nejv tší podíl rozlohy 27,2% měla m kategorie pole. Louky a pastviny zabíraly jen 5,7%. 5,7%. Kategorie roztroušená zeleň, zele do které jsou zahrnuta i přechodová př stadia lesa, pokrýval 4,2 celkové rozlohy. Ve sledovaném vývoji krajiny můžeme m žeme pozorovat do roku 1953 zvětšení zv plochy lesů a pokles roztroušené zeleně, zelen kdy dy smrkové kultury vysazované koncem k 19. století dorostly a rozšířily rozšíř tak rozlohu lesa. V tomto období probíhalo scelování a zmenšovaní pozemkůů orné půdy p a s tím spojené rozoráváním mezí. To se odrazilo na snížení plochy kategorie louky a pastviny.
Odsun německých ěmeckých obyvatel
z pohraničních ních oblastí po II. větové v válce se odrazil na mírném poklesu rozlohy zástavby ve sledovaném území v roce 1953. Od roku 1972 patřilo patřilo sledované území do CHKO Labské pískovce. Do roku 1989 se snižovala hospodaření hospodař na zemědělské půdě.. To se projevilo snížením sníže plochy
47
polí a nárůstem plochy, kterou zaujímaly pastviny a roztroušená zeleň. Z důvodu antropogenního ovlivnění formou kyselých dešťů, dochází v tomto období k úbytku lesní plochy v důsledku nestability smrkových monokultur ovlivněné přítomnosti oxidu siřičitého ve vzduchu. Rozloha zástavby se do roku 1989 mírně vzrostla. Od roku 1989 začala rozloha lesů opět růst. V současnosti lesy tvoří 66,7% z celkové plochy. Také rozloha kategorie louky a pastviny od roku 1989 výrazně vzrostla. Louky v současnosti se rozkládají na 27,3% plochách modelového území. Naproti tomu kategorie pole téměř vymizela. Rozloha u kategorií zástavba a silnice se prakticky nezměnila.
Na součastné
zastoupení krajinného pokryvu mělo také vliv, to že část území patří od roku 2000 do NP České Švýcarsko. Také vyhlášení části území památkovou zónou v roce 1995, což se odrazilo v kategorii zástavba, kde ve sledovaném období, neproběhly výrazné změny. Při celkovém hodnocení krajinného pokryvu ve sledovaném období 19382008 v modelovém území bylo zjištěno, že největší změny zaznamenala kategorie pole a louky a pastviny. Menšími vývojovými stádii prošel les a roztroušená zeleň, spojené s údržbou a obnovou lesních porostů v rámci lesního hospodaření. Naopak kategorie zástavba a silnice nebyly téměř změněny.
48
Obrázek 23:: Srovnání zastoupení kategorií v letech 1938 - 2008
Pro lepší přehlednost řehlednost jsou v tabulce 2 uvedeny číselné hodnoty velikosti rozlohy jednotlivých ploch krajinného krytu. krytu Rok 1938
Rok 1953
Rok 1989
Rok 2008
316,96
351,49
328,89
362,34
Roztroušená zeleň
22,58
5,64
29,42
8,27
Louky a pastviny
31,11
15,99
48,24
148,43
147,75
147,26
111,90
0,07
22,49
22,49
22,45
21,75
2,53
2,57
Les
Pole Zástavba
2,54
Silnice
Tabulka 2:: Hodnoty v (ha) rozlohy jednotlivých kategorií krajinného krytu za sledované roky.
7.3 Prostorové změny ěny luk a pastvin Z výsledkůů vývoje krajiny v období 1938 - 2008 na základě předchozích analýz Je možné sledovat, že krajinný pokryv kategorie pole téměř téměř vymizel, vymizel naproti tomu louky a pastviny se rozprostírají na větší v tší ploše sledovaného území. Došlo tedy k přeměně krajinného pokryvu z polí na louky. Proto další analýza byla zaměřena zam na sledování změnn stavu luk pastvin v jednotlivých mezidobích, vee formě form přírůstku,
49
úbytku a nezměněného ě ěného stavu. stavu Hodnoty přírůstku, úbytku a nezměněných ě ěných ploch luk a pastvin za sledovaná období jsou uveden v % v tabulce 3.
Obrázek 24: 2 Změny vývoje luk a pastvin v letech 1938-2008 1938
1938-1953 1953-1989 1989-2008
celkový vývoj 1938-2008 1938
přibylo
3,85%
22,06%
59,78%
72,76%
beze změn
84,58%
72,36%
31,64%
14,43%
ubylo
11,57%
5,58%
8,50%
12,80%
Tabulka 3: Změny ěny pokryvu luk a pastvin ve sledovaných obdobích.
Z grafu na obrázku 24 a tabulky 3 je zřejmé, z že v modelové oblasti od roku 1938-1953 1953 nebylo mnoho změn. zm Přibylo ibylo 3,85% ploch luk a ubylo 11,57%. Beze změny zůstalo stalo 84,58% ploch luk a pastvin. Úbytek mírně mírn převažuje řevažuje nad přírůstek, p příčinou inou bylo scelování pozemků pozemk v 2. polovině 20. století takzvané období kolektivizace a s tím spojené rozorávání mezí. V dalším období mezi roky 1953 -1989 1989 je situace opačná opa kdy přibylo ibylo 22,06% ploch luk a ubylo jen 5,58%. 5, Přírůstek souvisí z vyhlášením vyhlášením CHKO Labské pískovce a s tím spojené zmírnění zmírn zemědělského lského hospodaření v modelové oblasti. V posledním sledovaném období od roku 1989 do současnosti časnosti došlo k velkým změnám. Přibylo ibylo 59,78% luk a pastvin, beze změny byloo jen 14,43 a ubylo 12,8 %. Tyto změny souvisí ouvisí se přísněním ochrany přírody írody v území a tedy s upuštění obdělávání půdy v modelové oblasti a
50
přechodem využití půdy pro pastvu.. Z celkového vývoje je možné vidět, že největší změny ploch luk a pastvin nastaly v období po pádu totalitního režimu v ČR od roku 1989 po současnost. Vizuální změny luk a pastvin lze pozorovat na obrázku 25.
Obrázek 25: Výsledná mapa analýzy změn luk a pastvin od roku 1938 po současnost
Zde je vidět, že plochy luk přibyly hlavně na území obce a v okolí a to přeměnou obdělávaných polí. Naopak k úbytku nejvíce došlo na západní části sledované modelové oblasti, kde plochy luk zarostly lesem.
7.4 Koeficient míry antropogenního ovlivnění krajiny Z výsledku analýz a hodnocení vývoje krajiny v modelové oblasti je patrné, že činnost člověka ovlivnila nejvíce změny ve vývoji struktury krajiny. Proto na závěr byl spočítán koeficient antropogenního ovlivnění krajiny
51
KAO byl vypočítán vypoč pro jednotlivé sledované roky, jak je vidět vidě v tabulce 4. 1938 KAO
0,4662
1953 0,4564
1989 0,3367
2008 0,0470
Tabulka 4:: Koeficient antropogeního ovlivnění krajiny v rocích 1938,1953,1989 a 2008
Pro přehlednost řehlednost byl sestrojen graf, kde je vidět, vidět, že činnost č člověka, ovlivňující ující krajinu ve sledovaném území od roku 1938 do současnosti současnosti, prudce klesla.
Obrázek 26:: Graf KAO ve sledovaných letech
52
8. Diskuse Původně byla bakalářská práce zaměřena na analýzy popisujících vývoj krajinného pokryvu na základě provedené vektorizace archivní leteckých snímků celého katastrálního území Vysoká Lípa z roků 1953,1989 a ortofota z roku 2008 poskytnutého ČÚZK. Vzhledem, k malým změnám plynoucích z analýz. Byl ještě dodatečně zpracován letecký snímek poskytnutý SNP České Švýcarsko z roku 1938. Snímek zachycoval jen část území k. ú. Vysoká Lípa. Především území obce a jejího okolí. Zpracováním snímků obce Vysoká Lípa a jejího okolí z roků 1938,1953,1989 a 2008 již byly po výsledcích analýz znatelné změny krajinného pokryvu. Na základě těchto výsledků i přesto, že se jednalo, jen o část území bylo možné zhodnotit vývoj krajinného pokryvu. Pro analýzy bylo použito čtyř leteckých snímků a to bylo pro celkové zhodnocení vývoje dostačující. Při analýzách některých jiných území, to nemusí vždy stačit. Na území Vysoké Lípy co se, týče vodních ploch, jsou jen dvě malá jezírka o celkové ploše 130m2. Na archivním leteckém snímku z roku 1938, nebyly tyto plochy identifikovány z důvodu horší kvality tohoto snímku. Z výzkumu českého pohraničí vyšlo několik zajímavých skutečností. České pohraniční regiony jsou využívány méně intenzivně než regiony vnitrozemní – mají více lesních ploch a travních porostů (především pastvin) a naopak méně orné půdy a zastavěných ploch. Trend zalesňování orné půdy byl v pohraničí silnější než ve vnitrozemí. Porovnávány byly také regiony sousedící s různými zeměmi. Nejsilnější antropogenní vliv na krajinu se uskutečnil v pohraničí s Rakouskem. S Německem zase vykazuje nejnižší intenzitu využití ploch (méně orné půdy, více lesních ploch a travních porostů). Během transformačního období (1990 – 2000) byl dosažen nejnižší index změny podél hranic se Slovenskem – jediný pohraniční region nezasažený poválečným odsunem Němců. (Bičík, Kabrda, 2007) V rámci vybudování geoinformační databáze pro přeshraniční oblast ČeskoSaské Švýcarsko byla hodnocena další území v jiných bakalářských čí diplomových prací. Výsledky této bakalářské práce byly porovnány s prací, která se zabývala hodnocením krajiny v katastrálních územích co nejbližší analyzovanému území
53
Vysoká Lípa. Jednalo se o BP Sledování změn krajinné struktury v okolí Srbské Kamenice pomocí archivních leteckých snímků (Zikmundová, 2006) Při porovnání byl zaznamenán obdobný trend u pokryvu s ornou půdou. Také došlo téměř k vymizení tohoto, krajinné pokryvu ve sledovaném území. Po zhodnocení všech jednotlivých k.ú., které leží v CHKO pomocí archivních leteckých snímků by bylo možno provést celkové hodnocení vývoje území CHKO Labské pískovce.
54
8. Závěr V bakalářské práci byl na základě archivních leteckých snímků hodnocen vývoj krajiny v katastrálním území Vysoká Lípa. V této bakalářské práci byly sledovány změny krajinného pokryvu v okolí obce Vysoká Lípa pomocí archivních leteckých snímků v letech 1938, 1953,1989 a 2008 Nejdříve byla provedena ruční vektorizace časových řad. Poté byly přiřazeny vektorizovaným polygonům atributy krajinného pokryvu. Klasifikace krajinného pokryvu ve sledovaném území byla rozdělena do šesti kategorií (les, roztroušená zeleň, louky a pastviny, pole, zástavba a silnice. Při klasifikaci se vycházelo z hodnocení Corine Land Cover, které bylo zjednodušeno pro dané území.
Dále se přistoupilo již k samotným analýzám
a hodnocením krajinného pokryvu modelového území. Ze zjištěných výsledků lze pozorovat, že antropogenní vlivy na krajinu se od roku 1938 stále snižovaly, což kromě koeficientu antropogenního ovlivnění krajiny člověkem dokazují i změny v jednotlivých kategoriích krajinného pokryvu. Lesy se v současné době zabírají největší část rozlohy modelového území. Nejmenší rozlohu měly v roce 1938, kdy se rozprostíraly na 58,3% plochy sledovaného území. Největší rozlohu mají dnes a to 66,7% plochy modelového území. Celkové změny krajinného pokryvu lesní a nelesní plochy nebyly výrazné. Ovlivňovala je rozloha roztroušené zeleně. Pokud rozloha lesa rostla, klesla rozloha roztroušené zeleně a naopak. To potvrzují také výsledky překryvné analýza krajinného pokryvu k.ú. Vysoká Lípa za období 1953-2008, kdy změna proběhla jen u 3% krajinného pokryvu obou kategorií. Největší změnou ve využívání krajiny bylo opuštění od intenzivního hospodaření na orné půdě. Vzhledem tomu, že část území, leží v CHKO a část v NP a 90% obce Vysoká Lípa je vyhlášeno památkovou zónou, dochází k využití krajiny obce především pro rekreační a turistické účely, což ukazuje hodnocení srovnání zastoupení kategorií krajinného krytu v rocích 1938, 1953, 1989 a 2008. Zde je vidět téměř vymizení kategorie pole a naproti tomu výrazný nárůst ploch kategorie luk a pastvin. Kategorie zástavba a silnice byly téměř nezměněny. Závěrem je možné říci, že všechny části cíle práce byly podle mého názoru splněny a že archivní letecké snímky s použitím GIT mohou být velmi dobrým
55
zdrojem pro zjišťování vývoje krajinného pokryvu různých sledovaných území. Tato zjištění je možné využívat v oblasti ochrany přírody a krajiny a budou podkladem při rozhodovacích procesech pro Správu CHKO Labské pískovce i Správu NP České Švýcarsko..
56
9. Literatura BIČÍK, I., KABRDA, J. (2007): Land use changes in Czech border regions (1845–2000). In AUC - Geographica, r. 42, č. 1-2, s. 23-52.
ČERNOHOUZ O. (2011) Analýza změn využití krajiny v katastru Růžová. [Diplomová práce] UJEP, Fakulta životního prostředí, Ústí nad Labem, 74s.
DURDÍK T. (2002) Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů. Libri Praha, 733s.
EHERTOVÁ J. (2011) Rettrospektivní analýza vývoje krajiny v modelové oblasti u obce Tisá s využitím geoinformačních technologií. [Diplomová práce] UJEP, Fakulta životního prostředí, Ústí nad Labem, 74 s.
ELZNICOVÁ J. (2008) Zpracování archivních leteckých snímků pro identifikaci změn rozšíření agrárních valů během 20. století. Severočeskou přírodou, Litoměřice, č. 39, s. 15-22.
KUPKOVÁ, L. (2001): Data o krajině včera a dnes. GEOinfo, 8, 1, s. 16-19
LIPSKÝ, Z.(2000): Sledování změn v kulturní krajině. ČZU Praha, 71 s.
NEUBERT, M., WALZ, U., ELZNICOVÁ, J., ŠRÉDL, V., ZIKMUNDOVÁ, A. (2008): Landscape Changes in the Saxon-Bohemian Switzerland National Park Region. In: Wagenknecht, S.; Csaplovics, E. (Eds.) : Spatial Information Systems for Transnational Environmental Management of Protected Areas and Regions in the Central European Space - Selected Results and Outputs of the EU-Project SISTEMaPARC. Berlin : Rhombos-Verlag, 2008, S.81-103
PAROHA L., TICHÁ M., MRÁZ M. (2004) Studie potřeb regionu Českého Švýcarska, České Švýcarsko, 80s.
57
PEŠTA J. (2009) Encyklopedie Českých vesnic – DÍL IV Ústecký kraj. Libri Praha 351s.
POPELKOVÁ, R. (2009) Retrospektivní analýza vývoje krajiny s využitím geoinformačních technologií. snímků. [Disertační práce], Institut geoinformatiky, VŠB – TU Ostrava, Ostrava,168
PRCHALOVÁ, J. (2006): Použití metod GIS pro analýzu vývoje krajiny - využití archivních leteckých snímků. – Ms, 104 s. [Disertační práce], Institut geoinformatiky, VŠB – TU Ostrava
RAPANT P. (2002): Úvod do geografických informačních systémů, VŠB TU Ostrava, 110s.
RICHTER P. (2006) Využití leteckých snímků k analýze a monitoringu na modelové oblasti Klášterecko. [Bakalářská práce], UJEP, Fakulta životního prostředí, Ústí nad Labem, 58 s.
SKLENIČKA, P. (2003): Základy krajinného plánování. – Praha, 321 s.
ZIKMUNDOVÁ, A. (2006): Sledování změn krajinné struktury v okolí Srbské Kamenice pomocí archivních leteckých snímků. [Bakalářská práce], UJEP, Fakulta životního prostředí, Ústí nad Labem, 51 s.
ŽALLMANNOVÁ, E. Využití letecké fotografie pro hodnocení krajinného rázu. In: Krajinný ráz – jeho vnímání a hodnocení v evropském kontextu. Ekologie krajiny 1, Sborník příspěvků z konference CZ-IALE, 4.-5.2.2005. Ed. Maděra, P., Friedl, M., Dreslerová, J. Brno: CZ-IALE, 2005. s.205-206. ISBN 80-7315-117-0
58
ŽALOUDÍK, J. – KOLEJKA, J.(2003): GIS a DPZ při hodnocení změn krajinné diverzity a ekostabilizačních složek v zemědělské krajině. Ročenka geoinfo 2003, Computer Press, Praha, s. 57 – 59
Internetové zdroje: AOPK ČR NATURE - ptačí oblast Labské pískovce [cit. 26.9.2011], dostupné z
CORINE LAND COVER [cit. 26.9.2011] dostupné z URL
České Švýcarsko [cit. 26.9.2011] dostupné z URL Geolab – laboratoř geoinformatiky FŽP, UJEP [cit. 15.9. 2011] dostupné z URL< www.oldmaps.geolab.cz
CHKO Labské pískovce [cit. 26.9.2011], dostupné z URL
MonumNet – portál Narodního památkového ústavu[cit. 26.9.2011], dostupné z URL
Oficiální stránky Českého zeměměřického a katastrálního úřadu [cit. 20.1. 2011] dostupné z URL< www.cuzk.cz
Projekty FŽP, online, [cit. 26.9.2011] dostupné z URL
59
10. Seznam příloh Příloha 1… k. ú. Vysoká Lípa na leteckém snímku z roku 1938 Příloha 2… k. ú. Vysoká Lípa na leteckém snímku z roku 1953 Příloha 3… k. ú. Vysoká Lípa na leteckém snímku z roku 1989 Příloha 4… k. ú. Vysoká Lípa na leteckém snímku z roku 2008 Příloha 5…Krajinný pokryv k. ú. Vysoká Lípa v roce 1938 Příloha 6…Krajinný pokryv k. ú. Vysoká Lípa v roce 1953 Příloha 7…Krajinný pokryv k. ú. Vysoká Lípa v roce 1989 Příloha 8…Krajinný pokryv k. ú. Vysoká Lípa v roce 2010
60
