Hodnocení potenciálu cestovního ruchu pro zdravotně postižené návštěvníky. v Jihlavě a okolí

Hodnocení potenciálu cestovního ruchu pro zdravotně postižené návštěvníky v Jihlavě a okolí

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA

Katedra cestovního ruchu

Hodnocení potenciálu cestovního ruchu pro zdravotně postižené návštěvníky v Jihlavě a okolí Bakalářská práce

Autor: Petra Ročková Vedoucí práce: Ing. Ivica Linderová, PhD. Jihlava 2015

Copyright © 2015 Petra Ročková

Abstrakt ROČKOVÁ, Petra. Hodnocení potenciálu cestovního ruchu pro zdravotně postižené návštěvníky v Jihlavě a okolí. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Ing. Ivica Linderová, PhD. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2015. 68 stran. Cílem bakalářské práce je analyzovat a zhodnotit potenciál Jihlavy a okolí pro rozvoj cestovního ruchu zdravotně postižených osob. Práce objasňuje základní znaky sociálního cestovního ruchu, zabývá se vývojem cestovního ruchu osob se zdravotním postižením, organizacemi a programy podpory cestování znevýhodněných osob, přínosy podpory tohoto typu cestovního ruchu a legislativní úpravou vztahující se k cestovnímu ruchu zdravotně postižených osob v Evropě, ale i ve světě. Obecně přispívá k pochopení specifických nároků na cestování zdravotně postižených osob a nutnosti odstranění bariér. Praktická část je zaměřena na analýzu přístupnosti jednotlivých objektů v Jihlavě a okolí.

Klíčová slova Bezbariérovost. Cestovní ruch zdravotně postižených osob. Osoba se zdravotním postižením. Potenciál cestovního ruchu. Sociální cestovní ruch.

6

Abstract ROČKOVÁ, Petra: Evaluation of tourism potential for visitors with disabilities in Jihlava. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Supervisor: Ing. Ivica Linderová, PhD. Degree of qualification: bachelor. Jihlava 2015. 68 pages. The aim of bachelor’s thesis is to analyze and to evaluate the potential for tourism of disabled in Jihlava. The thesis clarifies basic features of social tourism, it deals with development of tourism for visitors with disabilities, with organisations and support programmes of travelling of disabled people, with contributions to support this type of tourism and legislation releated with tourism for visitors with disabilities in Europe and the whole world. Generally it contributes to understanding specific requirements for travelling of disabled people and the necessity of removing barriers. Practical part focus on analysis of accessibility to particular objects in Jihlava.

Key words Accessibility. Tourism of disabled people. Disabled people. Potential of tourism. Social tourism.

7

Poděkování Tímto bych ráda poděkovala především vedoucí bakalářské práce Ing. Ivice Linderové, PhD. za věnovaný čas, ochotu, cenné rady, připomínky, odborné vedení a trpělivost při zpracování mé bakalářské práce. 8

Obsah Seznam tabulek ............................................................................................................... 11 Úvod................................................................................................................................ 12 1 Rozvoj cestovního ruchu osob se zdravotním postižením ........................................... 13 1.1 Cestovní ruch osob se zdravotním postižením ..................................................... 14 1.1.1 Znaky a charakteristiky cestovního ruchu osob se zdravotním postižením ... 15 1.1.2 Vývoj cestovního ruchu osob se zdravotním postižením v Evropě a v ČR ... 17 1.1.3 Zdravotně postižení návštěvníci v cestovním ruchu ...................................... 19 1.1.4 Organizace a programy podpory cestování zdravotně postižených osob ...... 25 1.2 Potenciál cestovního ruchu osob se zdravotním postižením ................................ 29 1.2.1 Předpoklady rozvoje cestovního ruchu osob se zdravotním postižením ....... 30 1.2.2 Přínosy podpory cestovního ruchu osob se zdravotním postižením .............. 31 1.2.3 Legislativní úprava vztahující se k cestovnímu ruchu zdravotně postižených osob v Evropě a ve světě......................................................................................... 33 2 Analýza potenciálu Jihlavy a okolí pro rozvoj cestovního ruchu zdravotně postižených osob ................................................................................................................................. 36 2.1 Cíl a metodika zkoumání ...................................................................................... 36 2.2 Lokalizační předpoklady rozvoje cestovního ruchu zdravotně-postižených osob 39 2.2.1 Přírodní atraktivity ......................................................................................... 39 2.2.2 Kulturně historické atraktivity ....................................................................... 40 2.2.3 Kulturně-společenské zařízení ....................................................................... 42 2.2.4 Jiné atraktivity................................................................................................ 46 2.3 Realizační předpoklady......................................................................................... 47 2.3.1 Ubytovací zařízení ......................................................................................... 48 2.3.2 Pohostinská zařízení ...................................................................................... 50 2.3.3 Sportovně-rekreační zařízení ......................................................................... 51 2.3.4 Bezbariérová přeprava ................................................................................... 53

9

2.3.5 Cestovní kanceláře, cestovní agentury a webové portály .............................. 54 2.4 Selektivní předpoklady ......................................................................................... 55 2.5 Zhodnocení potenciálu Jihlavy a okolí pro rozvoj cestovního ruchu osob se zdravotním postižením ................................................................................................ 56 Závěr ............................................................................................................................... 60

10

Seznam tabulek Tabulka 1 - Věková struktura zdravotně postižených osob ............................................ 18 Tabulka 2 - Příčiny zdravotního postižení ...................................................................... 19 Tabulka 3 - Členění zdravotního postižení ..................................................................... 20 Tabulka 4 - Sluchové ztráty ............................................................................................ 23 Tabulka 5 - Typy a počty zdravotně ............................................................................... 25 Tabulka 6 - Stupnice hodnocení potenciálu cestovního ruchu zdravotně postižených .. 37 Tabulka 7 - Hodnotící kritéria ........................................................................................ 37 Tabulka 8 - Přehled bezbariérových kostelů ................................................................... 42 Tabulka 9 - Přehled bezbariérových muzeí a galerií ...................................................... 44 Tabulka 10 - Přehled bezbariérových divadel a kin ....................................................... 45 Tabulka 11 - Počet bezbariérových ubytovacích zařízení .............................................. 50 Tabulka 12 - Počet bezbariérových pohostinských zařízení ........................................... 50 Tabulka 13 - Přehled bezbariérových sportovně-rekreačních zařízení ........................... 52 Tabulka 14 - Přehled bezbariérových posiloven............................................................. 53 Tabulka 15 - Hodnotící kritéria ...................................................................................... 58 Tabulka 16 - Výsledné hodnocení potenciálu okresu Jihlava......................................... 59

11

Úvod Cestovní ruch je jedno z nejdynamičtěji se rozvíjejících odvětví světové ekonomiky, přispívá k růstu nových pracovních míst, zvyšování životní úrovně, k navazování kontaktů, k pocitu sounáležitosti a poznávaní novým míst a kultur. Cestovní ruch tvoří podstatnou část trávení volného času a proto má jeho zpřístupnění význam pro mnoho segmentů, včetně zdravotně postižených osob. Ve snaze zajistit právo účasti na cestovní ruch pro všechny vznikají právní předpisy, organizace a projekty, které mají zpřístupnit cestovní ruch zdravotně postiženým osobám nejenom prostřednictvím odstraňování fyzických bariér, ale také zasazováním se o jejich práva, tvorbou specifických produktů, informačních materiálů a portálů, navazováním spolupráce co největšího počtu zainteresovaných aktérů a mnoha dalšími způsoby. Prostřednictvím těchto aktivit dochází k začlenění zdravotně postižených osob do společnosti, uspokojování jejich potřeb a rozšiřování jejich možností trávení volného času. Cílem bakalářské práce je analyzovat a zhodnotit potenciál Jihlavy a okolí pro rozvoj cestovního ruchu zdravotně postižených osob. V teoretické části se budeme zabývat vývojem a znaky cestovního ruchu osob se zdravotním postižením, specifikami zdravotně postižených návštěvníků, organizacemi a programy podpory cestování znevýhodněných osob a jejich přínosy a legislativní úpravou vztahující se k cestovnímu ruchu a obecným právům zdravotně postižených osob v Evropě a ve světě. Praktická část bude zaměřena na samotnou analýzu a celkové zhodnocení potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu, který nabízí zdravotně postiženým návštěvníkům Jihlava a okolí.

12

1 Rozvoj cestovního ruchu osob se zdravotním postižením Cestovní ruch je odvětví, které se dynamicky rozvíjí a je významnou oblastí národního hospodářství mnoha států. Cílem národních a mezinárodních organizací je vytvářet možnosti účasti na cestovním ruchu co nejvíce segmentům. V poslední době se problematika cestování zdravotně postižených dostává do popředí a významné organizace jako Organizace spojených národů (OSN), Světová organizace cestovního ruchu (UNWTO) a Evropská unie (EU) projevují zájem tuto problematiku dále rozvíjet a řešit nejen na konferencích. Úkolem organizací a subjektů v cestovním ruchu je pak vytvoření podmínek vhodných pro přijímání zdravotně postižených návštěvníků (Indrová a kol., 2008). Počátek cestovního ruchu zdravotně postižených se vztahuje k roku 1989, kdy byl ve Velké Británii prezentován „Koncept cestovního ruchu pro všechny“. Účelem konceptu bylo „oslovení subjektů průmyslu cestovního ruchu, k povzbuzení vytvoření kvalitní nabídky, která bude brát v úvahu potřeby potenciálních klientů včetně těch se speciálními potřebami v souvislosti s jejich stavem“ (Indrová a kol., 2008, s. 25). Cestovní ruch pro všechny musí splňovat kvalitu, která znamená, že se přizpůsobila očekáváním účastníků cestovního ruchu se specifickými potřebami a poskytuje jim svoje služby a bezpečnost v souladu s právem účastnit se cestovního ruchu, které je zakotveno v Globálním kodexu cestovního ruchu (Indrová a kol., 2008). Sociální cestovní ruch se v poslední době stává odvětvím s velmi rychlým vzestupem, který ovlivňuje celosvětový cestovní ruch. I přes tento fakt, zůstává velkým problémem nepřipravenost objektů a zařízení cestovního ruchu pro zdravotně postižené návštěvníky a nezájem subjektů, kteří nejeví v tomto směru iniciativu. Přitom přizpůsobení se této cílové skupině, by neslo nespočet výhod, pro některé země dokonce šanci rychleji se vzpamatovat z ekonomické krize. Účastníci sociálního cestovního ruchu jsou časově a cenově velmi flexibilní cílovou skupinou, jelikož přispívají ke zvýšení zaměstnanosti v destinaci v průběhu celé sezóny. Proto je právě tato cílová skupina velmi vhodným segmentem, o který by se měly subjekty cestovního ruchu zajímat. Na druhé straně jsou nezbytné vysoké investice do úprav budov a celé destinace, proto by se na odstraňování bariér mělo podílet co

13

nejvíce subjektů, především podnikatelé v cestovním ruchu, dopravci, samospráva a mnoho dalších [27].

1.1 Cestovní ruch osob se zdravotním postižením Cestovní ruch osob se zdravotním postižením je kombinací sociálního cestovního ruchu a přístupného cestovního ruchu. Přístupný cestovní ruch shrnuje všechny iniciativy, které slouží ke zvyšování přístupnosti zařízení a služeb cestovního ruchu a zajišťuje tak pro zdravotně postižené osoby možnost využívání bez závislosti na cizí pomoci či dalších úprav [1]. Sociálním cestovním ruchem pak rozumíme všechny iniciativy, které reálně zpřístupňují zařízení a služby zdravotně postiženým osobám. Patří sem činnosti, které iniciují odborové organizace, zaměstnavatelé, samospráva, vláda či různé skupiny lidí, které pomáhají zdravotně postiženým osobám překonávat překážky cestování [1]. Cestovní ruch je soubor činností zaměřených na uspokojování potřeb souvisejících s cestováním a pobytem osob mimo místo trvalého bydliště a obvykle ve volném čase. Jejich cílem je odpočinek, poznávání, zdraví, rozptýlení a zábava, kulturní a sportovní vyžití, služební cesty, tj. získání komplexního zážitku (Gúčik 2000, In Linderová, 2013). Gúčik definuje sociální cestovní ruch jako druh cestovního ruchu, který je „spojený s účastí sociálně slabších vrstev obyvatelstva na cestovním ruchu a umožněný zřetelně prokazatelnými opatřeními. V podmínkách tržního hospodářství se sociálně slabší vrstvy obyvatelstva nemohou účastnit cestovního ruchu nebo jen v omezené míře“ (Gúčik a kol., 2004, s. 118). Světová organizace cestovního ruchu (UNWTO) definuje cestovní ruch jako činnost osoby cestující na přechodnou dobu mimo místo svého běžného životního prostředí, kdy hlavním účelem není vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě (UNWTO 1991, In Linderová,2013). Zdravotně postiženého člověka pak UNWTO definuje jako „člověka, kterého fyzická nebo mentální integrita je částečně nebo úplně redukována, a to od narození nebo na základě postupujícího věku, nemoci nebo nehody do té míry, že jeho samostatnost, schopnost navštěvovat školu nebo pracovat je narušena“ (Indrová a kol., 2008, s. 37).

14

I přes existenci nesčetného množství dokumentů, doporučení a směrnic se na zdravotně postižené osoby nahlíží jako na běžné zákazníky, kteří si v krajních případech musí své právo účastnit se cestovního ruchu vynutit. Prioritou sociálního cestovního ruchu je zvyšování dostupnosti cestovního ruchu a destinací pro všechny osoby se ztíženými podmínkami, kterými nemusí být pouze zdravotně postižené osoby ale také senioři, děti a mládež, rodiny s dětmi, rodiny a osoby s nízkými příjmy či jiné osoby, které jsou sociálně vyloučené [27]. Konkurenceschopnost destinace se odvíjí od nabídky produktů, které nabízí. Čím více bude destinace

přizpůsobena

zdravotně

postiženým

návštěvníkům,

tím

se

zvyšuje

pravděpodobnost, že se stane cílem cesty tohoto návštěvníka. Nejvhodnější bude ta destinace, která uspokojí a splní všechna očekávání, potřeby a požadavky návštěvníka, naplní jeho představy a bude odpovídat jeho rozpočtu. V případě člověka s postižením ke zmíněným potřebám a požadavkům přibývají další očekávání, týkající se požitku z účasti na cestovním ruchu a celkové spokojenosti při využití volného času (Indrová a kol., 2008). Aby mohl být sociální cestovní ruch realizován, musí být splněny tři podmínky. První podmínkou je existence skutečnosti, že se vyskytuje překážka, kvůli které je zcela nebo částečně nemožné uskutečnit právo na cestovní ruch v plném rozsahu z různých důvodů a to ekonomických, osobních, zdravotních či jiných. Druhou podmínkou je existence jakékoliv instituce, organizace či jiných subjektů, která se zasadí o překonávání a odstraňování překážek, které brání realizaci práva na cestovní ruch. Třetí podmínka pak znamená, že tyto kroky byly úspěšné a pomohly určité skupině lidí účastnit se cestovního ruchu (Indrová a kol., 2008). Prostor pro cestování zdravotně postižených osob se neustále zvětšuje. Počet zdravotně postižených návštěvníků je vysoký, tudíž se jedná o významnou skupinu cestovního ruchu. Z důvodu svého postižení tito návštěvníci téměř vždy cestují s doprovodem a tím se zvyšuje celkový počet účastníků cestovního ruchu. Díky informačním technologiím je pro zdravotně postižené návštěvníky jednodušší zorganizovat účast na cestovním ruchu (Indrová a kol., 2008).

1.1.1 Znaky a charakteristiky cestovního ruchu osob se zdravotním postižením Zdravotně postižené osoby jsou specifickým segmentem, mají tedy i specifické požadavky při cestování. Obecně příprava produktu či jednotlivých služeb pro 15

zdravotně postižené osoby vyžaduje mnohem detailnější a velmi profesionální přípravu a přístup, jelikož tyto osoby musí překonat nespočetné množství bariér. Především je nutné mít dostatek kvalitních informací o destinaci či o zařízeních, které mají být využity, přičemž právě toto bývá největším problémem, který spočívá v nedostatku informací, zkreslených nebo nadsazených informacích, které pro zdravotně postižené osoby nemají dostatečnou vypovídací hodnotu. V tomto případě nastávají zdravotně postiženým osobám při návštěvě komplikace, které je obtížné řešit, při neexistenci vhodného prostředí. Potřeby zdravotně postižených osob při cestování je možné rozdělit do tří skupin, kterými jsou fyzická přístupnost, informační přístupnost a ekonomická přístupnost. a) Fyzická přístupnost. Ta představuje možnost, jak se jednoduchým způsobem bez překážek dostat do destinace či zařízení. Zařazujeme sem přístupnost budov, infrastruktury a také technického vybavení bez architektonických překážek. Důležitou součástí je také přístupnost dopravy a dopravní infrastruktury, která je nezbytná pro účast na cestovním ruchu. Nedílnou součástí je také tvorba přístupných produktů a balíčků základních a doplňkových služeb, které respektují požadavky specifických zákazníků a také plnohodnotně využívají potenciál dané oblasti [1]. b) Informační přístupnost. Spočívá v úrovni, spolehlivosti a objektivitě poskytovaných informací o přístupnosti, přičemž důležité je, aby bylo informace možné snadno najít přes různé komunikační kanály. V současné době převažuje hledání informací na internetu, kde vznikají různé webové portály zaměřené na cestování zdravotně postižených osob. Do informační přístupnosti patří také schopnost a ochota personálu reagovat na specifické požadavky. Informační přístupnost tvoří základní předpoklad pro rozhodování zdravotně postižených osob o účasti na cestovním ruchu. V současnosti ale stále existuje mnoho informačních bariér, mezi které řadíme nepřipravenost personálu, přizpůsobení zařízení a destinací pouze pro osoby na vozíčku s čímž úzce souvisí rozdílný výklad pojmu „bezbariérový“, nedostatek informačních zdrojů a nedostatečnou spolupráci subjektů cestovního ruchu [1]. c) Ekonomická přístupnost. Je dána finančními možnostmi zdravotně postižených osob, přičemž ne všichni mohou pracovat a nemají tedy stálý příjem. Většinou jsou odkázáni na invalidní důchod, z kterého není možné pokrýt veškeré náklady na cestování. Proto je nezbytné, aby zdravotně postižné osoby měli možnost výběru z různých cenových 16

kategorií.

Ekonomická

přístupnost

také

spočívá

v používání

stejných

sazeb

za standardní služby, aniž by byly účtovány poplatky za zpřístupnění či nezbytnou pomoc [1]. Přístupnost chápeme jako možnost zajistit návštěvníkům s různou úrovní schopností, potřeb a požadavků jednoduchý přístup k zařízením, službám a informacím a možnost zapojit se do běžného programu a různých akcí. Zasazuje se o začleňování specifických skupin návštěvníků do společnosti a musí tedy působit ve všech sektorech cestovního ruchu [1]. Cestovní ruch osob se zdravotním postižením lze chápat jako jednu z forem cestovního ruchu, kde je nezbytné odstraňovat veškeré bariéry, které brání osobám se zdravotním postižením v účasti na cestovním ruchu. Zdravotně postižené osoby se nejčastěji účastní poznávacího cestovního ruchu, okružních plaveb, rekreačního cestovního ruchu v přímořských letoviscích, zdravotního a lázeňského cestovního ruchu za účelem prevence nebo regenerace, kulturního cestovního ruchu v zemích Evropské unie, náboženského a nákupního cestovního ruchu (Indrová a kol., 2008).

1.1.2 Vývoj cestovního ruchu osob se zdravotním postižením v Evropě a v ČR V období po 2. světové válce se setkáváme s pojmem sociální turistika, která se rozvíjela ve vyspělých zemích. V socialistických zemích se pro sociální turistiku využívalo pojmu vázaný cestovní ruch, který zahrnoval dětské tábory a rekreaci pořádanou Revolučním odborovým hnutím pro zaměstnance. (Linderová, 2013) Důležitým mezníkem ve vývoji cestovního ruchu osob se zdravotním postižením byl rok 1963, kdy byla založena Mezinárodní kancelář pro sociální cestovní ruch (Le Bureau International du Tourisme Social), jejímž cílem bylo prosazování rozvoje sociálního cestovního ruchu v mezinárodním měřítku. Prioritní úlohou této kanceláře je koordinace aktivit cestovního ruchu a informování o kulturních aspektech sociálního cestovního ruchu. Mezinárodní kancelář pro cestovní ruch se zasazuje o zpřístupňování cestovního ruchu především zdravotně postiženým, rodinám s dětmi, mládeži a seniorům (Indrová a kol., 2008).

17

Evropská ekonomická a sociální komise vydala v roce 2003 stanovisko k tématice „Sociálně udržitelného cestovního ruchu pro všechny“, kde je zdůrazněno, jak důležitý je cestovní ruch pro Evropskou unii i pro svět (Indrová a kol., 2008). V roce 2011 mělo 16 % osob starších 16 let v zemích Evropské unie trvalé zdravotní postižení. Nejvíce osob se zdravotními omezeními žilo ve Slovinsku (36 %) a Slovensku (34 %) a nejméně osob na Maltě (12 %), ve Švédsku (16 %) a Norsku (16 %). V aktivním životě je limitováno více žen, než můžu. Procentuální zastoupení žen je 18 % a mužů 13 % [10]. V roce 2007 bylo uskutečněno výběrové šetření osob se zdravotním postižením v České republice. Celkový počet zdravotně postižených osob v roce 2007 byl 1 015 548, což je 9,87 % celkové populace. Nejvíce osob se zdravotním postižením je ve věku od 60 do 74 let. Celkový počet činí 283 274 osob [13]. Tabulka 1 - Věková struktura zdravotně postižených osob Populace České republiky (stav k 31. 12. 2006)

Občané se zdravotním postižením v České republice

Počet obyvatel České 10 287 189 republiky Pohlaví Muži 5 026 184 Ženy 5 261 005 Věkové složení obyvatel 0 - 14 let 1 479 514 15 - 29 let 2 175 672 30 – 44 let 2 312 929 45 – 59 let 2 195 646 60 – 74 let 1 462 586 75 let a více 660 842 Zdroj: *V celku 1 015 548 je zahrnuto i 1627 osob, u kterých nebyl

1 015 548* 490 427 525 121 46 208 60 621 101 331 245 743 283 274 276 744

uveden věk, Kalnická, Votinský, 2008, s. 6.

Mezi nejčastější typy postižení patří onemocnění vnitřních orgánů, které se vyskytuje více u mužů než u žen a pohybového ústrojí, které se vyskytuje více u žen. Těmito postiženími trpí více než polovina osob se zdravotním postižením.

18

Tabulka 2 - Příčiny zdravotního postižení Vrozené úrazem

Způsobené nemocí

Jiné stářím

Pohlaví muži 104 709 61 360 584 550 37 318 ženy 91 799 40 463 682 903 95 694 Celkem 196 508 101 823 1 267 453 133 012 Typ postižení tělesné 58 159 67 962 354 063 37 069 zrakové 17 912 7 700 47 081 7 711 sluchové 13 779 2 619 37 634 13 954 mentální 62 257 5 207 25 502 7 123 duševní 13 835 4 253 78 821 11 383 vnitřní 30 567 14 082 724 352 55 773 Celkem 196 509 101 823 1 267 453 133 013 Zdroj: Vlastní zpracování, 2015 podle Kalnická, Votinský, 2008, s. 16.

22 150 15 208 37 358 8 911 2 226 1 604 1 041 8 307 15 269 37 358

Z tabulky vyplívá, že všechny druhy postižení kromě mentálního je většinou způsobeno nemocí. Mentální postižení bývá převážně vrozené. Nejvíce postižení obecně je způsobeno nejčastěji nemocí. V roce 2013 bylo provedeno historicky druhé šetření osob se zdravotním postižením. Z celkového počtu obyvatel počet osob se zdravotním postižením vzrostl na 1 077 673, tedy na 10,2 % celkové populace. Procentuální změna je o 0,3 %. Nejvíce osob se zdravotním postižením je stále v kategorii od 60 do 74 let [34].

1.1.3 Zdravotně postižení návštěvníci v cestovním ruchu Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách definuje zdravotní postižení jako „tělesné, mentální, duševní, smyslové nebo kombinované postižení, jehož dopady činí nebo mohou činit osobu závislou na pomoci jiné osoby“ [39]. Světová zdravotnická organizace vydala v roce 1980 Mezinárodní klasifikaci vad, postižení a znevýhodnění, kde vymezuje tři základní pojmy a to – vada, postižení a znevýhodnění. Vada je „abnormálnost či ztráta psychologické, fyziologické nebo anatomické struktury nebo funkce“. Postižení je „omezení nebo ztráta schopnosti jednat a provádět činnosti způsobem, které se pro lidskou bytost považují za normální.“ Znevýhodnění „je považováno za nevýhodu, vyplývající pro daného jedince z jeho vady nebo postižení. 19

Omezuje nebo znemožňuje naplnění role, která je pro tohoto jedince normální“ (Lauermanová, 2013, s. 11 - 12). Tabulka 3 - Členění zdravotního postižení Podle druhu Vnitřní Smyslové

Vnější

Kombinované

Mentální

Ostatní Tělesné Např. nemoci Mentální Zrakové, oběhové např. postižení, Postižení sluchové, soustavy, Downův duševní hybnosti kombinované poruchy látkové syndrom onemocnění výměny Podle doby vzniku Vrozené Získané Podle intenzity Lehké Středně těžké Těžké Velmi těžké Zdroj: Vlastní zpracování, 2015 podle Krhutová, L. [online] 2014

Zdravotní postižení lze chápat jako poškození či ztrátu určitého orgánového systému. Důsledkem je narušení, omezení nebo naprostá ztráta některé standardní funkce. Zdravotní postižení členíme na smyslové, mentální a tělesné (Buřvalová, Reitmayerová, 2007). Smyslová postižení jsou souhrnným názvem pro zraková a sluchová postižení a jejich kombinace. Jedinec se zrakovým postižením je osoba, „která trpí oční vadou či chorobou, kdy po optimální korekci má stále zrakové vnímání narušeno natolik, že ji činí problémy v běžném životě“ (Finková, Ludíková, Růžičková, 2007, s. 37). Zrakové postižení můžeme rozdělit do čtyř kategorií, dle stupně narušení zrakového vnímání na osoby nevidomé, osoby slabozraké, osoby se zbytky zraku a osoby s poruchami binokulárního vidění (Finková, 2010). Slabozraké osoby jsou osoby, jejichž zrakové vnímání je na stupni slabozrakosti. Slabozrakost může být lehká nebo těžká. Slabozrakost je orgánové postižení obou očí, které i přes optimální korigování působí jedinci potíže. Slabozrakost může být vrozená i získaná.

Slabozraké

osoby

mají

možnost

využít

kompenzační

pomůcky

do domácnosti, pomůcky pro vzdělávání a komunikaci (lupy, software).

20

Nevidomé osoby jsou kategorií osob s nejtěžším stupněm zrakového postižení. Patří sem osoby, jejichž zrakové vnímání je narušeno na stupni nevidomosti neboli slepoty. Nevidomost lze dále rozdělit na praktickou, skutečnou a plnou, které se od sebe liší možností využívání zorného pole a ostrostí zraku nebo vnímáním světla a tmy. Nevidomost vzniká velmi často již v prenatálním období. Nevidomé osoby získávají informace prostřednictvím hmatu a sluchu a v menší míře pomocí čichu a chuti. Sluchové signály jsou významnější, jelikož podle nich nevidomé osoby získávají informace o vzdálenosti osob podle jejich hlasu, o vzdálenosti dopravních prostředků a orientují se při přecházení silnic. Pro nevidomé osoby jsou velmi důležité kompenzační pomůcky, vyráběné přímo pro potřeby těchto osob. Osoby se zbytky zraku jsou hraniční kategorií mezi slabozrakými a nevidomými. Nachází se na hranici praktické slepoty a těžké slabozrakosti. Osoby s poruchami binokulárního vidění mají částečně omezené funkce zraku většinou jednoho oka. Mezi tyto poruchy můžeme zařadit strabismus (šilhání) nebo amblyopii (tupozrakost). Jedná se o vady funkční, které postihují především děti. Tyto vady lze napravit cvičením do 7 roku života, v dospělosti není náprava již možná. U dospělých se poruchy binokulárního vidění mohou objevit v důsledku úrazu nebo při pooperačních stavech (Finková, 2010). Dále je také možné klasifikovat zraková postižení dle místa, kde dochází k narušení. Jedná se o ztrátu zrakové ostrosti, postižení šíře zorného pole, okulomotorické problémy, obtíže se zpracováním zrakových informací a poruchy barvocitu (Finková, 2010). Při ztrátě zrakové ostrosti může mít jedinec potíže při rozlišování detailů a drobných předmětů. Postižení zorného pole omezuje jedince při prostorové orientaci a pohybu ale také např. při zvládání školních povinností či čtení textu. Okulomotorické problémy nastávají při narušení koordinace pohybu očí např. při cíleném pohybu vedoucím k uchopení předmětu nebo při sledování dráhy předmětu. Obtíže se zpracováním zrakových informací nastávají v mozkové kůře v oblasti zrakových center. Porucha barvocitu může spočívat v absenci čípkových pigmentů, které zajišťují barevné vidění (Finková, 2010). 21

K orientaci v prostoru pomáhají zrakově postiženým osobám orientační body a znaky. Orientační bod je místo, které se nachází na trase zrakově postižené osoby a je snadno hmatatelné. Prostřednictvím tohoto bodu je zrakově postižená osoba schopná identifikovat specifické místo od okolního prostředí. Orientačním bodem může být roh domu, schody aj., jsou to tedy body, které se nepřemísťují. Obdobně fungují vodící linie, které ukazují zrakově postižené osobě směr a zajišťují bezpečnost chůze. Orientační znaky doplňují informace získané sluchem či hmatem a napomáhají k vytváření představ o prostoru, ve kterém se osoba nachází. Těmito znaky může být hluk z ulice či typická vůně obchodu. Zrakově postižené osoby také využívají k chůzi dlouhou bílou hůl či opěrnou bílou hůl v případě přidružené pohybové vady. Bílá hůl pomáhá zrakově postižené osobě s orientací, zajišťuje jeho bezpečnost a upozorňuje ostatní na skutečnost, že se jedná o zrakově postiženou osobu. Další kompenzační pomůckou je vodící pes. Zrakově postižené osoby přijímají psané zprávy prostřednictvím Braillova písma, fungující na bázi hmatu (Krhutová a kol., 2005). Sluchové postižení je jedno z nejrozšířenějších somaticko – funkčních postižení. Většinu takto postižených osob tvoří nedoslýchaví. Tato nedoslýchavost roste s přibývajícím věkem. Nejčastější poruchou je vrozená sluchová porucha u novorozenců (Lauermanová, 2013). Podle Hrubého (2008) je v České republice přibližně půl milionu hluchých a nedoslýchavých osob. Přitom 3 900 osob je prakticky hluchých a 3 700 úplně hluchých. Přibližně 15 000 sluchově postižených osob se s touto vadou narodilo nebo se vada projevila v dětství (Lauermanová, 2013). 7000 až 10 000 sluchově postižených osob využívá pro dorozumívání znakovou řeč. Méně spolehlivou ale také využívanou metodou je odezírání. Česká unie neslyšících zavedla simultánní přepis mluvené řeči. Sluchově postižené osoby používají jako kompenzační pomůcku sluchadla, různá signalizační zařízení, indukční smyčky atd. [26].

22

Tabulka 4 - Sluchové ztráty Velikost ztráty sluchu podle WHO

Stupeň 1. 2. 3. 4. 5.

0-25 dB

normální sluch

26-40 dB

lehká ztráta sluchu střední nedoslýchavost

41-55 dB 56-70 dB 71-90 dB 91 dB a více (body

6.

Názvy sluchových ztrát

v audiogramu i nad 1 kHz)

střední ztráta sluchu střední nedoslýchavost středně těžká ztráta sluchu těžká ztráta sluchu těžké postižení sluchu velmi těžká sluchová ztráta

Kategorie podle vyhlášky MPSV č. 284/1995 Sb. lehká nedoslýchavost (již od 20 dB) středně těžká nedoslýchavost těžká nedoslýchavost praktická hluchota hluchota

91 dB a více (v audiogramu velmi těžká sluchová úplná hluchota žádné body nad 1 kHz) ztráta 7. Zdroj: Vlastní zpracování, 2015 podle www.pomuckyproneslysici.cz

Mentální postižení neboli mentální retardace je charakterizováno jako „snížení úrovně rozumových schopností v psychologii označovaných jako inteligence.“ Mentální retardaci lze rozdělit do čtyř kategorií podle velikosti inteligenčního kvocientu (IQ). Osoby s lehkou mentální retardací (IQ 50 – 69) dokáží žít svůj život podobně jako lidé bez postižení, popř. s menšími obtížemi, ale s pomalejším vývojem. Lehká mentální retardace zahrnuje slabomyslnost, lehkou mentální subnormalitu a lehkou oligofrenii (debilitu). Středně těžká mentální retardace (IQ 35 – 49) zahrnuje velmi opožděný rozvoj chápání a používání řeči a nezbytné navštěvování speciální školy. Osoby se středně těžkou mentální retardací jsou schopni v dospělosti zvládnout lehčí manuální práce. Tato retardace zahrnuje středně těžkou mentální subnormalitu a středně těžkou oligofrenii (imbecilitu). Těžká mentální retardace (IQ 20–34) se projevuje velmi podobně jako středně těžká mentální retardace, ale dochází zde k vysokému stupni poruchy motorických dovedností a ke kombinaci s další vadou. Těžká mentální retardace zahrnuje těžkou mentální subnormalitu a těžkou oligofrenii. Hluboká mentální retardace (IQ menší než 20) znamená velmi těžké omezení vnímání a porozumění požadavkům. Většina těchto osob je imobilních nebo pohybově velmi

23

omezených. Patří sem hluboká mentální subnormalita a hluboká oligofrenie (idiocie) [14]. Tělesným postižením rozumíme „pohybový defekt ve smyslu funkčního omezení nebo jako tělesnou deformaci ve smyslu estetického postižení“ (Buřvalová, Reitmayerová, 2007, s. 6). Do skupiny tělesně postižených osob zařazujeme dvě podskupiny, které se mohou prolínat. První skupinou jsou chronická onemocnění, kam patří ta poškození, která vyžadují specifickou životosprávu a dodržování léčebných opatření. Tato onemocnění mohou snižovat kvalitu života postižené osoby. Druhou skupinou jsou tělesná postižení, která omezují nebo znemožňují pohyb a ovládání motorické koordinace související s poškozením pohybového aparátu, inervací nebo amputací či deformací motoriky (Krhutová a kol., 2005). Pohybové postižení lze členit podle možností pohybu osoby na lehké postižení, kdy je osoba schopna se sama pohybovat, na středně těžké postižení, kdy postižený používá k pohybu ortopedické pomůcky a těžké postižení, kdy je postižená osoba neschopna pohybu (Buřvalová, Reitmayerová, 2007). Pohybové postižení je také možné rozdělit podle hybnosti dolních končetin, horních končetin, mluvidel a mimiky nebo jako kombinace vyjmenovaných druhů (Buřvalová, Reitmayerová, 2007). Nejčastějším druhem tělesného postižení je dětská mozková obrna, která se objevuje již v raném stádiu vývoje člověka a bývá nejčastější příčinou vzniku tělesného postižení. Dětská mozková obrna vzniká již v prenatálním stádiu (Buřvalová, Reitmayerová, 2007). Mezi příčiny postižení pohybového aparátu patří různé nemoci (roztroušená skleróza) a také úrazy s trvalými následky (poranění míchy). Příčiny tedy mohou být vrozené a získané. Vrozené postižení ovlivňuje vývoj jedince již od raného věku a má vliv na rozvoj sociálních vztahů, ovlivňuje podněty z okolí a omezuje jedince při získávání určitých zkušeností. Osoby s vrozeným postižením se lépe přizpůsobují svému postižení. Získané postižení je problematické při přijímání tohoto stavu postiženým jedincem a opětovném začlenění do společnosti. Získané postižení je velmi těžké

24

psychicky snášet a způsobuje duševní trauma. Často se objevuje rezignace či stagnace postiženého (Buřvalová, Reitmayerová, 2007). Tělesné postižení můžeme rozdělit do čtyř kategorií, podle kompenzačních pomůcek, které k pohybu využívají. Do první kategorie můžeme zařadit osoby s lehkým tělesným postižením, jímž stačí k pohybu hole či francouzské hole. Do druhé kategorie řadíme osoby, které používají francouzské hole či různé protetické a ortopedické pomůcky např. fixační dlahy. Do třetí kategorie patří vozíčkáři, které je třeba rozlišit podle toho, zda potřebují vozík pouze pro pohyb ve venkovním prostředí. Sem patří osoby s amputacemi dolních končetin nebo senioři. Další jsou to vozíčkáři, kteří jsou zcela soběstační a nepotřebují pomoc jiné osoby, vozíčkáři, kteří potřebují asistenci pouze u některých úkonů, např. při přesunu na lůžko a vozíčkáři, kteří potřebují nepřetržitou pomoc. Specifickou skupinou jsou osoby na elektrickém vozíku, které mají také postižené horní končetiny. Čtvrtá kategorie je tvořena osobami, jejichž nemoc postupně prochází všemi zmíněnými kategoriemi (Filipiová, 1998). Tabulka 5 - Typy a počty zdravotně postižených v letech 1999 a 2007 Typ postižení

Počet osob v tis. (zaokrouhleno) 1999

Zrakově postižení Sluchově postižení Tělesně postižení Mentální postižení Vnitřní postižení Duševní postižení Zdroj: Vlastní zpracování, 2015

2007 100 250 300 300 150 100

87 75 550 107 572 128

podle Novosad, 2009, s. 17 – 18

1.1.4 Organizace a programy podpory cestování zdravotně postižených osob V současné době působí v oblasti cestovního ruchu pro všechny několik organizací a programů, zaměřujících se na podporu cestovního ruchu zdravotně postižených osob. Cílem těchto organizací je hlavně zvyšování počtu zdravotně postižených účastníků v cestovním ruchu, prosazování jejich zájmů a odstraňování bariér, které jim brání v cestování. 25

Mezi organizace, zaměřující se na cestování zdravotně postižených osob patří Mezinárodní kancelář pro sociální cestovní ruch (The International Social Tourism Organisation, OITS), Evropská síť pro přístupný cestovní ruch (European Network for Accessible Tourism, ENAT), Cestovní ruch pro všechny (Tourism for All), Národní agentura pro poukázky na dovolené (Agence nationale pour les Cheques-Vacances, ACNV) nebo Institut pro seniory a sociální cestovní ruch ve Španělsku (Instituto de Mayores y Servicios Sociales, IMSERSO). V Polsku působí Sdružení „Turistika bez

bariér“. V České republice působí Národní rada osob se zdravotním postižením České republiky (NRZP)(Lauermanová, 2013). Mezi programy sloužící pro podporu cestování zdravotně postižených osob patří např. projekt CALYPSO, projekt „Tatry bez bariér“ na Slovensku, projekt Bezbariérová Olomouc, projekt Cestovní ruch bez bariér, projekt Beskydy pro všechny, projekt S vozíkem na cestách, projekt Chodící lidé a projekt ATHENA na cestách (Lauermanová, 2013).

a)

Organizace

podpory

cestování

zdravotně

postižených

osob.

Jednou

z nejvýznamnějších organizací je Mezinárodní kancelář pro sociální cestovní ruch (OITS) sídlící v Bruselu, která vznikla v roce 1963. Je tedy jednou z nejstarších organizací v mezinárodním měřítku zabývající se sociálním cestovním ruchem a to zejména cestováním mladých lidí a seniorů. Prioritou této organizace je zprostředkování informací, výměna zkušeností a zdůrazňování cestovního ruchu pro všechny. V současné době má 149 členských organizací v 44 zemích světa. Mezi další aktivity patří informační činnost na svých webových stránkách, v časopisech či elektronických bulletinech. Mezinárodní kancelář pro sociální cestovní ruch pořádá každé dva roky světový kongres a dále také tematické semináře a workshopy. Svou činnost zde vyvíjí také tři pracovní komise – komise cestovního ruchu mládeže, komise cestovního ruchu zdravotně postižených a komise spravedlivého cestovního ruchu (Lauermanová, 2013). Evropská síť pro přístupný cestovní ruch vznikla v roce 2006 a sídlí v Bruselu. Sdružuje soukromé, veřejné, neziskové a další subjekty. Prioritou této organizace je prosazování otázek týkající se přístupného cestovního ruchu. Patří sem např. prověřování přístupnosti, tvorba standardů, poradenská činnost, vzdělávání nebo destinační marketing [2]. Cílem této organizace je zpřístupnění turistických destinací, produktů a služeb pro zdravotně postižené osoby a propagace přístupného cestovního ruchu. 26

Cestovní ruch pro všechny je národní charita působící ve Velké Británii. Je podporovány svými členy, dárci a granty. Tato charita podpořila velké množství lidí se zdravotním postižením, aby mohli strávit svůj volný čas jako osoby bez postižení (Lauermanová, 2013). Tato charita v roce 2008 vytvořila webový portál, kde poskytuje informace o přístupných místech ve Velké Británii, která mohou zdravotně postižené osoby navštívit, o bezbariérových ubytovacích a stravovacích zařízeních a další důležité a zajímavé informace [21]. Národní agentura pro poukázky na dovolené je francouzský státní podnik, který existuje již 23 let. Tato organizace si vytyčila tři hlavní cíle. Prvním cílem je pomoc co největšímu množství lidí při uskutečnění účasti na cestovním ruchu a to zejména lidem s nízkými příjmy, druhým cílem je zajištění bezplatného využití sítě odborníků v cestovním ruchu, kteří jsou schopní reagovat na požadavky a třetím cílem je spolupráce při rozvoji cestovního ruchu a jeho rovnoměrné šíření (Lauermanová, 2013). Institut pro seniory a sociální cestovní ruch ve Španělsku se zaměřuje na podobné cíle jako

Národní

agentura

pro

poukázky

na

dovolené.

Jeho

pomoc

spočívá

v zprostředkování možnosti účasti na organizovaných skupinových zájezdech a to zejména starším lidem, kterým tak umožňuje cestovat, poznávat nová místa, navazovat kontakty a zlepšovat svou fyzickou kondici. Španělsko investuje do tohoto programu přibližně 75 milionů EUR za rok (Lauermanová, 2013). Institut pro seniory a sociální cestovní ruch uzavřel dohodu o výměně turistů s Portugalskem a v jednání je spolupráce s Francií (Indrová a kol., 2008). Polské sdružení „Turistika bez bariér“ vzniklo v roce 2005. Cílem toho sdružení je rozvíjení aktivit na podporu zdraví, cestovního ruchu a rekreace, podpora cestování seniorů, začlenění zdravotně postižených osob a organizace jejich volného času, propagace města Gdyně a celého regionu, podpora místní kultury a spolupráce s podobnými subjekty v Polsku. Sdružení pořádá setkání pro seniory a zdravotně postižené osoby, výlety pro děti, mládež, seniory a zdravotně postižené, aj. (Lauermanová, 2008). Národní rada osob se zdravotním postižením České republiky je občanské sdružení sídlící v Praze, které vzniklo v roce 2000. Úkolem je zastupování zájmů zdravotně postižených osob při jednání s institucemi. Zasazuje se o integraci zdravotně postižených osob do společnosti prostřednictvím různých projektů a připomínek. 27

V současnosti má sdružení 103 členských organizací. Mezi priority sdružení patří koordinace činností zainteresovaných organizací, informování veřejnosti, plánovací činnost, poradenství a publikační činnost. Obecným cílem je zpřístupňování legislativy, úprava vzdělávacího systému, zpřístupňování dopravy, infrastruktury, zlepšení sociální péče a spolupráce s médii [38]. b) Programy podpory cestování zdravotně postižených osob. CALYPSO je projekt, který byl zahájen roku 2009 a zaměřuje na podporu sociálního cestovního ruchu. Podporuje seniory, mladé cestovatele, osoby s nízkými příjmy a zdravotně postižené občany. Mezi roky 2009 až 2010 se zapojilo celkem 21 zemí včetně České republiky do studie o sociálním cestovním ruchu [6]. Projekt se dále zaměřuje na podporu zaměstnanosti, rozložení sezóny do delšího časového úseku, zvýšení povědomí a sociálním cestovním ruchu atd. (Lauermanová, 2013) Projekt „Tatry bez bariér“ na Slovensku je realizován Státními lesy Tatranského národního parku ve spolupráci se společností Hartmann-Rico. Hlavním cílem je vytvoření sítě značených turistických tras v Tatranském národním parku pro osoby se sníženou schopností pohybu. Byla také publikována brožura, kde mohou zájemci najít informace o přístupných trasách s popisem povrchu, náročnosti, délky a dalšími informacemi o navštívených místech. Mezi lety 2007 až 2008 bylo vybudováno 8 tras pro osoby tělesně postižené návštěvníky [31]. Projekt Bezbariérová Olomouc je realizován městem Olomouc již od roku 2001. Základem tohoto projektu je spolupráce subjektů z oblasti dopravy, stavebních úprav, školství, informačních technologií a sociálních služeb. Důležité je také zapojení samotné veřejnosti [23]. Cestovní ruch bez bariér je projekt Moravskoslezského klastru cestovního ruchu, jehož cílem je využití současného potenciálu cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji a propagace

bezbariérového

cestovního

ruchu

na

základě

spolupráce

se

zainteresovanými aktéry v cestovním ruchu. Hlavní aktivitou je informování veřejnosti o šesti přístupných turistických oblastech v Moravskoslezském kraji [24]. Beskydy pro všechny je pilotní projekt České republiky, který byl uveden v roce 2005. Cílem je zpřístupnění turistického regionu Beskydy lidem s tělesným postižením

28

a rozvíjení sociálního podnikání v oblasti turistiky. Všechna zařízení v Beskydech, která splňují potřebná kritéria, jsou označeny značkou „Bez bariér“ [4]. Projekt S vozíkem na cestách je databáze poskytující informace o bezbariérovém ubytování v krajích (Lauermanová, 2013). Projekt Chodící lidé slouží k vzdělávání, porozumění a budování vztahů mezi zdravotně postiženými lidmi a zdravými lidmi pomocí vybudování komunikační základny mezi těmito lidmi. Na stránkách chodicilide.cz jsou informace jak komunikovat se zdravotně postiženými lidmi a jak si pomáhat (Lauermanová, 2013). Projekt ATHENA na cestách vznikl v roce 2009 za podpory Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Hlavním cílem tohoto projektu je rozvoj bezbariérového cestovního ruchu na území České republiky, konkrétně samotného cestování, nabízených produktů a poskytování informací osobám se zdravotním postižením, seniorům a rodinám s dětmi (Lauermanová, 2013).

1.2 Potenciál cestovního ruchu osob se zdravotním postižením Do potenciálu cestovního ruchu řadíme i rekreační potenciál, neboť rekreace je součást cestovního ruchu. Potenciál cestovního ruchu je „soubor územních podmínek a předpokladů

pro

rozvoj

cestovního

ruchu“.

Tento

soubor

vytváří

složitý

multidisciplinární systém. Můžeme sem zařadit přírodní prostředí, kulturně-historické dědictví, ale i lidskou činnost. Celkový potenciál se rozdělí na menší měřitelné jednotky, kterým jsou přiřazovány body, jejichž součet tvoří celkový potenciál. Celková kvantifikace je velmi obtížná, jelikož do potenciálu zasahují i neměřitelné prvky jako například genius loci určitých míst [5].

Zelenka a Pásková (2012) definují potenciál cestovního ruchu jako „souhrnnou hodnotu všech předpokladů cestovního ruchu, oceněných obvykle na základě bodovací škály, snížené o zápornou hodnotu negativních faktorů rozvoje cestovního ruchu“. Podle Mariota můžeme potenciál cestovního ruchu pojmout jako schopnost území poskytovat podmínky pro rozvoj cestovního ruchu, které lze rozdělit na přírodní potenciál, jež je tvořen přírodou a potenciál vytvořený lidskou činností, který představuje sekundární nabídku (Mariota 1983, In Gúčik, 2004)

29

1.2.1 Předpoklady rozvoje cestovního ruchu osob se zdravotním postižením Předpoklady cestovního ruchu rozumíme souhrn podmínek, ovlivňujících existenci cestovního ruchu v destinaci a jeho rozvoj. Tyto předpoklady členíme na lokalizační, selektivní a realizační. a) Lokalizační předpoklady. Zajišťují rozmístění aktivit cestovního ruchu v určité oblasti. Tyto předpoklady můžeme dále rozdělit na kulturní a přírodní. Do přírodních předpokladů řadíme reliéf, polohu a klimatickou oblast místa, vodstvo, faunu a flóru. Kulturní předpoklady jsou výsledkem lidské činnosti související s historickým vývojem daného místa. Do kulturních předpokladů řadíme architektonické a technické památky, muzea a galerie, památky lidové architektury aj. (Holeček, Mariot, Střída, 2001). Z hlediska cestovního ruchu zdravotně postižených osob je nezbytné lokalizační předpoklady zpřístupnit jak pro tělesně postižené návštěvníky tak i pro sluchově a zrakově postižené návštěvníky. Zpřístupnění spočívá v odstranění bariér, které tato specifická skupina musí v běžném životě překonávat. U přírodních předpokladů nelze zcela odstranit veškeré bariéry, ale je možné je alespoň částečně přizpůsobit. U kulturních předpokladů se jedná o odstraňování bariér při vstupu do kulturněhistorických objektů, kdy je třeba zajistit dostatečně široký vstup v kombinaci s rampami, plošinami a výtahy, pomocí kterých překonávají tělesně postižení výškové rozdíly. Pro sluchově postižené je třeba mít tištěné materiály, indukční smyčky či speciálně vyškolený personál. Zpřístupnění pro zrakově postižené osoby spočívá v zavedení akustických signálů, vodících linií a hmatových prvků, prostřednictvím kterých mohou poznávat navštívené atraktivity. b) Selektivní předpoklady. Určují „způsobilost společnosti dané oblasti či země podílet se na cestovním ruchu aktivně i pasivně, tzn. přijímat účastníky cestovního ruchu a stávat se jimi“ (Holeček, Mariot, Střída, 2001, s. 17). Tyto předpoklady můžeme dále rozdělit na objektivní a subjektivní předpoklady. Mezi objektivní předpoklady řadíme především politickou a bezpečností stabilitu dané oblasti, úroveň ekonomiky a životní úroveň obyvatel, životní prostředí aj. Subjektivní předpoklady ovlivňují rozhodování lidí při účasti na cestovním ruchu. Rozhodujícími faktory bývá rodinná situace, různé psychologické faktory, příslušnost k určité sociální či profesní skupině ale také módnost a způsob propagace a reklamy dané oblasti či znalost cizích jazyků (Holeček, Mariot, Střída, 2001).

30

Zdravotně postižení návštěvníci jsou velmi specifická skupina s vysokými nároky a požadavky potřebnými k zajištění jejich účasti na cestovním ruchu. Velký vliv na ně má komplexní vybavenost a dostupnost místa, které chtějí navštívit, kdy tato komplexnost snižuje riziko vzniku nepříjemné a obtížné situace pro zdravotně postiženou osobu. Tyto osoby se tedy budou rozhodovat na základě toho, zda je jim tato destinace schopna nabídnout bezproblémový průběh návštěvy. Tento segment také bývá omezen nedostatkem finančních prostředků a skutečností, že je mnohdy nutné připlácet částky navíc za poskytnutí nezbytné pomoci. Problémem také často bývá nedostatečné množství poskytovaných informací pro zdravotně postižené osoby, které jsou pro ně více než nutné při rozhodování a plánování své cesty. Důležitá je také činnost cestovních kanceláří a agentur, které přizpůsobují produkty zdravotně postiženým návštěvníkům. c) Realizační předpoklady. Slouží k realizaci požadavků účastníků cestovního ruchu. Řadíme sem dopravní předpoklady a materiálně-technickou základnu. Dopravní předpoklady jsou základní podmínkou při realizaci aktivit cestovního ruchu. Důležitá je přitom dostupnost, hustota dopravní sítě, její kvalita a pravidelnost. Oblast s vysokou hustotou a kvalitou silniční, železniční a letecké sítě má lepší předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Materiálně-technická základna je tvořena ubytovacími, stravovacími, sportovními, zábavními a jinými zařízeními, prostřednictvím kterých návštěvníci uspokojují svoje potřeby v souvislosti s cestovním ruchem. Počet návštěvníků je do jisté míry limitován kapacitou těchto zařízení. Důležitým faktorem je i zde kvalita poskytovaných služeb a použité technologie (Holeček, Mariot, Střída, 2001). V případě zdravotně postižených osob se jedná o bezbariérové řešení dopravy včetně bezbariérové úpravy dopravní infrastruktury (letiště, zastávky, nádraží) a poskytování specifických služeb zdravotně postiženým osobám. Nezbytná je také fyzická přístupnost ubytovacích, stravovacích a ostatních zařízení, ve kterých návštěvníci tráví svůj volný čas. Nezbytná je v tomto případě také dostupnost přilehlých prostor a míst jako jsou parkoviště nebo pěší komunikace.

1.2.2 Přínosy podpory cestovního ruchu osob se zdravotním postižením Osoby se zdravotním postižením tvoří poměrně rozsáhlý segment se zájmem o cestovní ruch. I přesto je stále tato skupina opomíjena. Zpřístupnění cestovního ruchu pro zdravotně postižené návštěvníky přitom nese mnoho přínosů v různých oblastech.

31

Mezi psychologické přínosy můžeme zařadit zpřístupnění cestovního ruchu pro zdravotně postižené návštěvníky, kdy dochází k uspokojení jejich potřeb a také dochází ke zvýšení kvality života a všeobecné spokojenosti. Z tohoto mohou profitovat i místní obyvatelé, jelikož přístupné cestování uceluje sociální vztahy mezi lidmi, zvyšuje se životní standard obyvatelstva, oživuje místní řemesla a tradice a dělá tak místo atraktivnější [1]. Jedním z ekonomických přínosů je posílení domácího cestovního ruchu, jelikož zdravotně postižení návštěvníci dávají přednost tuzemským destinacím. Zdravotně postižené osoby jsou segmentem s velkým potenciálem. Cestují sice na kratší dobu, ale častěji. Dopomáhají podnikatelům v cestovním ruchu vypořádat se se sezónností, jelikož často cestují mimo hlavní sezónu. Zvyšují také příjmy těchto podnikatelů, jelikož velmi často cestují s příbuznými, přáteli nebo jiným doprovodem, který jim je nápomocný při překonávání překážek [1]. Díky zpřístupnění cestovního ruchu mají podniky cestovního ruchu možnost zvýšit svoji atraktivitu a zlepšit image prostřednictvím lepší přístupnosti, která mnohdy znamená i vyšší kvalitu, bezpečnost a pohodlí pro návštěvníky. Spokojení návštěvníci pomáhají šířit dobrou pověst destinace a motivují nové účastníky k návštěvě. Příležitost dostávají i malí a střední podnikatelé [1]. Díky multiplikačnímu efektu cestovní ruch napomáhá vytváření nových pracovních míst, podporuje udržitelný rozvoj, zvyšuje poptávku a příjmy a nabízí příležitosti pro investory v regionu [1]. Přínosy podpory cestovního ruchu zdravotně postižených osob mají také společenský význam. Prostřednictvím odstraňování omezujících bariér je stimulováno začlenění zdravotně postižených osob do společnosti, umožňuje jim soužití v jejich přirozeném prostředí se zdravými jedinci, čímž se snaží snížit napětí mezi těmito stranami a usnadňuje jim vypořádat se se svým postižením [1]. Prostřednictvím poznávání jiných míst a jejich kultury, zvyků a lidí je přispíváno ke kvalitnímu vzájemnému soužití, je podporována tolerance, navazování a rozvíjení nových vztahů [1]. Důležitým přínosem je také rozvoj vzdělanosti v oblasti cestovního ruchu zdravotně postižených osob. Začleněním tohoto tématu do učebních osnov či odborných seminářů 32

dochází ke zvyšování odborných znalostí, úspoře času a zvýšení uplatnění osob na trhu práce [1].

1.2.3 Legislativní úprava vztahující se k cestovnímu ruchu zdravotně postižených osob v Evropě a ve světě Práva zdravotně postižených osob obecně a také práva související s účastí na cestovním ruchu jsou zakotveny v legislativě České republiky, Evropské unie ale i v legislativních dokumentech světových organizací. a) Práva zdravotně postižených osob na účast na cestovním ruchu. V Globálním etickém kodexu cestovního ruchu, který vydala Světová organizace cestovního ruchu v roce 1999 je zakotveno právo na účast na cestovním ruchu, které náleží každému člověku. V Článku 7 Právo na účast na cestovním ruchu se uvádí, že „možnost přímého osobního přístupu k objevování a udržování zdrojů planety představuje právo, jež je v rovné míře dostupné všem obyvatelům světa“. Toto právo je důsledkem práva na odpočinek a volný čas včetně placené dovolené (Indrová a kol., 2008). Dalším významným dokumentem je Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením. Účelem této úmluvy je podpora úcty k důstojnosti a ochrana a zajištění rovného užívání lidských práv a svobod všemi zdravotně postiženými osobami. Článek 30 Účast na kulturním životě, rekreace, volný čas a sport hovoří o přijmutí potřebných opatření všemi smluvními stranami této úmluvy, aby zdravotně postižené osoby měly přístup ke kulturním zařízením, historickým památkám, informačním materiálům, sportovištím, rekreačním a turistickým zařízením, aby se mohly podílet na zájmové a sportovní činnosti aj. [32]. Práva zdravotně postižených osob v rámci Evropské unie upravuje Listina základních práv Evropské unie. Článek 21 Ochrana před diskriminací uvádí, že je zakázána diskriminace na základě postižení. Článek 26 Integrace postižených osob hovoří že „Unie uznává a respektuje právo postižených osob na opatření, která mají za cíl zajistit jim nezávislý život, společenskou a profesní integraci a účast na životě společnosti“. Dle Článku 45 Svoboda pohybu a pobytu má každý občan Evropské unie právo na svobodný pohyb a pobyt na území členských států [17].

33

V České republice působí v oblasti lidských práv Listina základních práv a svobod. Dle Hlavy první, Článku 1 jsou lidé „rovní a svobodní v důstojnosti i právech“. Podle Hlavy čtvrté, Článku 29 mají ženy, mladistvé osoby a osoby zdravotně postižené právo na zvýšenou ochranu zdraví při práci a na zvláštní ochranu v pracovních vztazích [16]. Dalším důležitým právním dokumentem je Zákon č. 198/2009 Sb. o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů. Podle § 2 se přímou diskriminací rozumí takové jednání, kdy „je s jednou osobou zacházeno méně příznivě, než se zachází nebo zacházelo nebo by se zacházelo s jinou osobou ve srovnatelné situaci“ a to z důvodu zdravotního postižení. § 3 definuje nepřímou diskriminaci z důvodu zdravotního postižení jako „odmítnutí nebo opomenutí přijmout přiměřená opatření, aby měla osoba se zdravotním postižením přístup k určitému zaměstnání“ [41]. b) Využívání dopravních prostředků. Práva a povinnosti cestujících v železniční dopravě jsou upraveny v Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1371/2007 ze dne 23. října 2007 o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě. Dle tohoto nařízení má železniční doprava sloužit všem občanům. Zdravotně postižené osoby a osoby se sníženou schopností pohybu mají právo využívat železniční dopravu stejným způsobem, jako osoby bez zdravotního postižení. Důležitou součástí je informování zdravotně postižených osob o podmínkách přepravy, přístupnosti a vybavenosti vlakových souprav. Pro smyslově postižené osoby by měly být využívány akustické a vizuální prvky. Zdravotně postiženým osobám by mělo být umožněno dodatečné zakoupení dopravních cenin ve vlaku bez příplatku [19]. V silniční dopravě působí norma ČSN 73 6110, která řeší projektování místních komunikací a prioritně se zabývá bezpečností. Bezpečnostní principy musí mimo jiné respektovat bezbariérové uspořádání s ohledem na potřeby tělesně postižených osob a osob s omezenou orientací. Komunikace pro chodce musí zajišťovat bezbariérový a plynulý pohyb včetně dostatečné svobody pohybu. Norma také upravuje podmínky pro odstavné a parkovací plochy. Pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace zde musí být vyznačen počet parkovacích míst. Tato místa musí být dle této normy upravena včetně zajištění bezbariérového přístupu z komunikace pro chodce [8]. Poměr vozidel ve veřejné dopravě, které umožňují přepravu osob se zdravotním postižením nebo užívání staveb dálnic a rychlostních silnic osobami se sníženou schopností pohybu

34

upravuje Úvodní zpráva České republiky o opatřeních přijatých k plnění závazků podle Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením. Tato zpráva dále řeší úpravy ostatních druhů dopravy, informuje o změnách, o nových právních předpisech a o spolupráci zainteresovaných subjektů v dopravě [33]. c) Bezbariérové budovy ubytovacích a pohostinských zařízení. Bezbariérovou úpravou budov ubytovacích a pohostinských zařízení se zabývá Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj České republiky č. 398/2009 Sb. o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb. Tato vyhláška definuje obecné technické požadavky na stavby a jejich části na zabezpečení jejich užívání osobami s pohybovým, zrakovým, sluchovým a mentálním postižením. Přístup do budov musí být zajištěn vodorovnými komunikacemi, rampami nebo výtahy. V ubytovacích zařízeních musí nejméně 5 % pokojů splňovat zvláštní podmínky pro ubytování zdravotně postižených osob. Požadavky se dále rozdělují na řešení pro osoby s omezenou schopností pohybu, osoby s omezenou schopností orientace – zrakově postižené osoby a osoby s omezenou schopností orientace – sluchově postižené osoby [37]. d) Debarierizace kulturně-historických památek. Bezbariérovou úpravou kulturněhistorických památek se zabývá také Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj České republiky č. 398/2009 Sb. o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb. U staveb, které jsou kulturní památkou, se tato vyhláška přizpůsobuje zájmům státní památkové péče. Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů se v §10a zabývá standardem fyzické dostupnosti, která spočívá v odstraňování architektonických a dalších bariér, jež znemožňují osobám s omezenou schopností pohybu a orientace užívání veřejných služeb [40]. e) Bezbariérové budovy sportovně-rekreačních zařízení. Úpravě těchto zařízení se věnuje také Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj České republiky č. 398/2009 Sb. o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb. Dle §8 musí plavecké bazény a rehabilitační a relaxační vodní prostory disponovat bezbariérovým přístupem do vody zajištěným pomocí schodů a zvedáku či schodů a zvýšeného okraje. U staveb určených pro sport musí být bezbariérové zázemí včetně šaten a hygienického zařízení, které respektuje nároky při manipulaci se sportovním vozíkem [37].

35

2 Analýza potenciálu Jihlavy a okolí pro rozvoj cestovního ruchu zdravotně postižených osob Potenciál cestovního ruchu dané oblasti je určen rozsahem a úrovní možností využívání tohoto území návštěvníky. Rozumíme jím soubor územních podmínek a předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu. Do tohoto souboru řadíme aspekty přírodního prostředí, hodnoty kulturně-historického dědictví i projevy aktuální činnosti lidské společnosti [5]. V případě cestovního ruchu osob se zdravotním postižením se jedná o podmínky a předpoklady přizpůsobené osobám se specifickými potřebami a požadavky.

2.1 Cíl a metodika zkoumání Cílem bakalářské práce je analýza a následné zhodnocení potenciálu Jihlavy a okolí pro rozvoj cestovního ruchu zdravotně postižených osob. Územně jsme oblast vymezili v hranicích okresu Jihlava. V návaznosti na cíl jsme stanovili 5 výzkumných otázek: - Jaké jsou možnosti bezbariérového ubytování v cestovním ruchu ve vybrané oblasti? - Jak jsou bezbariérová ubytovací zařízení propagována? - Jak jsou pohostinská zařízení ve vybrané oblasti připravena na návštěvu zdravotně postižených osob - Jaké možnosti využití volného času mají zdravotně postižení návštěvníci v Jihlavě a okolí? - Jak je možné získat informace o pobytech vhodných pro zdravotně postižené osoby v Jihlavě a okolí? Pro zjišťování informací o bezbariérových zařízeních v Jihlavě a okolí jsme využili sekundární data. Mezi hlavní sekundární zdroje dat, které jsem využila, patří knižní zdroje, odborné příspěvky a práce, webové stránky hodnocených zařízení a informačních center, webové portály s informacemi o bezbariérovosti jednotlivých zařízení.

Za účelem zhodnocení potenciálu cestovního ruchu v Jihlavě a okolí byla sestavena hodnotící stupnice, která vychází ze subjektivního posouzení (tabulka 6).

36

Tabulka 6 - Stupnice hodnocení potenciálu cestovního ruchu zdravotně postižených osob Bodové hodnocení

Kvantitativní hodnocení

Kvalitativní hodnocení

0 až 9

1

základní

10 až 18

2

průměrný

19 až 28

3

zvýšený

29 až 37

4

výborný

Zdroj: Linderová, 2012 a Regionalizácie cestovného ruchu v Slovenskej republike z roku 2005

K úspěšnému zhodnocení zkoumaného potenciálu rozvoje cestovního ruchu, tedy připravenosti Jihlavy a okolí k přijetí zdravotně postižených návštěvníků, byla stanovena kritéria, která jsou podstatná a nezbytná pro rozvoj cestovního ruchu zdravotně postižených osob (tabulka 8). Mezi hodnotící kritéria patří: - bezbariérové ubytovací zařízení, - bezbariérové pohostinské zařízení, - bezbariérové sportovně-rekreační zařízení a možnosti trávení volného času, - existence bezbariérových kulturně-historických památek, - nabídka cestovních kanceláří pro zdravotně postižené návštěvníky cestovního ruchu, - webové informační portály pro zdravotně postižené osoby. Tabulka 7 - Hodnotící kritéria Hodnocené kritérium

Charakteristika méně než 10 % všech UZ více než 10 % všech UZ Bezbariérové ubytovací zařízení více než 15 % všech UZ více než 20 % všech UZ méně než 10 % všech PZ více než 10 % všech PZ Bezbariérové pohostinské zařízení více než 15 % všech PZ více než 20 % všech PZ bezbariérové koupaliště/aquaparky (ano/ne) fotbalové, hokejové a jiné stadiony (ano/ne) Sportovně-rekreační zařízení jiná sportoviště (ano/ne) Vysvětlivky: UZ – ubytovací zařízení, PZ – pohostinské zařízení

Body 0 1 2 3 0 1 2 3 2/0 2/0 2/0

Zdroj: Vlastní zpracování, 2015 podle Linderová, 2012

37

Tabulka 7 - Pokračování méně než 10 % turistických stezek víc než 10 % turistických stezek Přístupné cyklotrasy a turistické méně než 10 % cyklotras stezky více než 10 % cyklotras přizpůsobeny sjezdovky a tratě běžeckého lyžování hrady/zámky/kostely přístupné s doprovodem částečně přístupné hrady/zámky/kostely úplně přístupné hrady/zámky/kostely muzea/galerie/skanzeny přístupné Kulturně-historické památky s doprovodem částečně přístupná muzea/galerie/skanzeny zcela přístupná muzea/galerie/skanzeny divadla přístupná s doprovodem divadla přístupná částečně nebo úplně nabídka zájezdů pro zdravotně postižené Cestovní kanceláře osoby v tuzemsku (ano/ne) ano/ne Webové portály Vysvětlivky: UZ – ubytovací zařízení, PZ – pohostinské zařízení

2 3 2 3 3 1 2 3 1 2 3 1 2 1/0 1/0

Zdroj: Vlastní zpracování, 2015 podle Linderová, 2012

Bezbariérová ubytovací a pohostinská zařízení budou posuzována na základě procentuálního vyčíslení. Budeme zjišťovat celkový počet zařízení, které disponují bezbariérovým přístupem v poměru k bariérovým zařízením. U sportovně-rekreačních zařízení budeme hodnotit pouze jejich existenci na zkoumaném území. Cyklotrasy a turistické stezky hodnotíme procentuálním zastoupením. Zařazeny jsou zde i sjezdovky a trasy pro běžecké lyžování, kde nás opět bude zajímat pouze jejich existence a bezbariérovost. Kulturně historické atraktivity budou hodnoceny na základě přidělení určitého počtu bodů podle toho, zda jsou zcela bezbariérové, přístupné s doprovodem nebo přístupné částečně. Cestovním kancelářím budou body přiděleny na základě toho, zda disponují nabídkou pro zdravotně postižené osoby, ale pouze za předpokladu, že se bude jednat o nabídku domácího nebo příjezdového cestovního ruchu. Posledním hodnotícím kritériem jsou webové informační portály, které se zabývají problematikou zdravotně postižených osob na zkoumaném území.

Okres Jihlava se nachází v centrální části Českomoravské vrchoviny na Vysočině. Rozkládá se po obou stranách historické česko-moravské zemské hranice. Sousedními 38

okresy jsou Pelhřimov, Žďár nad Sázavou, Třebíč, Havlíčkův Brod a jihočeský okres Jindřichův Hradec. Rozloha činí 1 199 km2, počet obcí je 123, počet obyvatel k 31. 12. 2013 byl 112 220 [36]. Velmi členité území okresu spadá převážně do oblasti Jihomoravských vrchů. Podnebí je po většinu roku drsné a chladné. Okres protíná evropské rozvodí Severního a Černého moře. Největšími řekami jsou Jihlava a Brtnice. Okres Jihlava je rozlohou nejmenší v kraji. Od 1. 1. 2000 je okres Jihlava centrální částí nově zřízeného kraje Vysočina se sídlem v Jihlavě. Historické jádro Jihlavy je městská památková rezervace. Další významnou atraktivitou jsou jihlavské katakomby. Okres Jihlava nabízí velké množství přírodních i kulturně-historických zajímavostí, je vhodný pro autoturistiku, cykloturistiku, agroturistiku a letní i zimní rekreaci [11].

2.2 Lokalizační předpoklady rozvoje cestovního ruchu zdravotněpostižených osob Lokalizační

předpoklady

tvoří

základ

pro

umístění

atraktivit

v prostředí.

Do lokalizačních předpokladů řadíme přírodní atraktivity, kulturně-historické atraktivity a kulturně-společenská zařízení.

2.2.1 Přírodní atraktivity Pod přírodními atraktivitami rozumíme národní parky, chráněné krajinné oblasti a další významná území, jeskyně, turistické trasy, cyklotrasy, vinařské stezky, rozhledny aj. I přes to, že se v okrese Jihlava nenachází žádný národní park ani chráněná krajinná oblast, má tato oblast co nabídnout. Nachází se zde národní přírodní památka Hojkovské rašeliniště o rozloze 5 hektarů, jenž je významnou lokalitou z důvodu výskytu kriticky ohrožené třtiny nachové. Dále se na území okresu Jihlavy nachází národní přírodní rezervace Velký Špičák, která leží 3 km od města Třešť a 3 přírodní rezervace – Zaječí skok, první přírodní rezervace na území Českomoravské vrchoviny, přírodní rezervace V klučí nedaleko Třeště a přírodní rezervace Údolí Brtnice, která je domovem vzácných teplomilných druhů bezobratlých živočichů a místem výskytu Vydry říční [7].

39

2.2.2 Kulturně historické atraktivity Mezi kulturně-historické atraktivity můžeme zařadit hrady, zámky, kostely, tvrze, skanzeny aj. Při hodnocení kulturně-historických zařízení pro tělesně postižené návštěvníky jsme se zaměřili na skutečnost, zda jsou objekty zcela přístupné a tudíž bezbariérové, částečně přístupné nebo přístupné s doprovodem. Ve zcela bezbariérových objektech mají tělesně postižení návštěvníci možnost dostat se do všech expozic a místností i do pater a také na WC. V případě částečné bezbariérovosti mají tělesně postižení návštěvníci možnost dostat se alespoň do části objektu, většinou se jedná o přízemí popř. první patro a WC. V případě nutnosti doprovodu se v objektu může nacházet menší bariéra v podobě vysokého prahu či několika málo schodů, kdy je vyžadována asistence další osoby. V případě sluchově postižených návštěvníků jsme brali v potaz existenci popisků v objektu, popřípadě možnost půjčení psaného textu, který kopíruje mluvenou prohlídku či existenci letáků s informačním textem. Při hodnocení přístupnosti pro zrakově postižené osoby jsme se zaměřili na existenci audiovizuálních prvků, vodící linie či texty v Braillově písmu. Na území okresu Jihlava se nachází 11 zámků. 10 zámků již nesplňuje svůj původní účel a stala se z nich sídla obecních úřadů či jsou v soukromém vlastnictví nebo chátrají. Jediný zámek, který nadále funguje, je zámek a hrad Polná. Hrad nabízí několik prohlídkových tras a pro vozíčkáře je přístupný s doprovodem. Doprovod je zajištěn ZTP průvodci a pracovníky hradu. Pro nevidomé osoby je přístupný s doprovodem a pro neslyšící jsou zde k dispozici tištěné materiály. Zámek v současné době funguje jako Městské muzeum Polné, kde nabízí prohlídku expozice historie Polné a expozici historických hodin v původním zámeckém křídle, které jsou pro vozíčkáře a nevidomé dostupné s doprovodem a pro neslyšící částečně dostupné, přičemž je zde možnost zapůjčení letáků a katalogu. V případě zájmu je možné zapůjčení tišteného průvodcovského slova pro trasu s průvodcem. Součástí muzea je i expozice Staré školy, která se nachází v oddělené budově. I zde je pro vozíčkáře potřeba asistence druhé osoby. Pro nevidomé osoby je expozice dostupná s doprovodem a neslyšícím opět nabízí možnost zapůjčení tištěných materiálů.

40

V okrese Jihlava se nachází přibližně 38 kostelů. Z důvodu obtížného subjektivního hodnocení bezbariérovosti těchto objektů, jsme provedli sekundární šetření analýzy z webových stránek Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska, z portálu dedictvivysociny.cz a informací získaných telefonickými hovory s faráři. Kostely, které se prezentují jako bezbariérové, jsou přístupné vždy alespoň z části pouze pro vozíčkáře. Při hodnocení přístupnosti kostelů jsme se zaměřili na to, zda je budova přístupná pro zdravotně postižené návštěvníky jako turistický cíl. Nebrali jsme tedy v úvahu účast na bohoslužbách. V případě neslyšících návštěvníků jsou kostely bezbariérové, pokud mají v pořádku zrak. V případě nevidomých návštěvníků je brána v potaz existence audiovizuálních či hmatových prvků. Většina kostelů je otevřena pro veřejnost pouze v době konání bohoslužeb či různých akcí. V Jihlavě se nachází 7 kostelů, z toho 3 bezbariérové, přičemž pouze 1 z nich je zcela bezbariérový pro vozíčkáře. V ostatních kostelech musí vozíčkáři vždy překonat alespoň jeden schod. Kostel sv. Ducha v Jihlavě je zcela bezbariérový pouze pro vozíčkáře, pro nevidomé a neslyšící je nedostupný. Kostel Svatého Jana Křtitele a kostel Svatého Jakuba většího je pro vozíčkáře přístupný částečně, pro nevidomé a neslyšící jsou nepřístupné. V ostatních obcích okresu Jihlava se nachází 31 kostelů, z toho 24 do určité míry bezbariérových. Pouze 2 z těchto kostelů jsou zcela bezbariérové, v ostatních je vždy potřeba překonat nejméně jeden schod u vstupu. Ze získaných informací můžeme konstatovat, že vozíčkáři tyto kostely navštěvují běžně s doprovodem. Za zmínku stojí děkanský chrám Nanebevzetí Panny Marie v Polné, který je národní kulturní památkou. Byl postaven podle návrhu italského architekta Dominika de Angeli na počátku 18. století. Interiér je vyzdoben štukatérskou prací umělců z Florencie. Najdeme zde Sieberovy varhany, které jsou největším zachovaným barokním nástrojem u nás. Chrám je částečně bezbariérový pro vozíčkáře. Návštěvníci na vozíčku mají také možnost prohlédnout si expozice v přízemí v nově zrekonstruované synagoze [15].

41

Tabulka 8 - Přehled bezbariérových kostelů Bezbariérovost Kostely Kostel sv. Ducha, Jihlava BB Kostel sv. Jana Křtitele, Jihlava BD Kostel sv. Jakuba Většího, Jihlava BD Chrám Nanebevzetí Panny Marie, Polná BD Kostel sv. Kateřiny Sienské, Třešť BD Kostel sv. Martina, Třešť BD Kostel sv. Máří Magdalény, Růžená BD Kostel sv. Kunhuty, Kostelec BD Kostel sv. Petra a Pavla, Rančířov BD Kostel sv. Vavřince, Vyskytná nad Jihlavou BD Kostel Nalezení sv. Kříže, Jamné BD Kostel sv. Jakuba, Vílanec BD Kostel sv. Jakuba, Velká Bíteš BD Kostel sv. Barbory, Příseka BD Kostel sv. Karla Boromejského a bl. Juliány, Brtnice BB Kostel sv. Jakuba Brtnice BD Kostel sv. Markéty, Zhoř BD Kostel sv. Václava, Stonařov BD Kostel sv. Víta Pavlov BD Kostel sv. Antonína Paduánského, Panská Lhota BD Kostel sv. Floriána, Střítež BD Kostel sv. Jana Křtitele, Střížov BD Kostel Narození p. Marie, Větrný Jeníkov BD Kostel Nejsvětější Trojice, Vysoké Studnice BD Vysvětlivky: BD – dostupné s doprovodem, BB – bezbariérové,

BB BB BB BB BB BB BB BB BB BB BB BB BB BB BB BB BB BB BB BB BB BB BB BB

ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND

ND – nedostupné Zdroj: Vlastní zpracování, 2015

2.2.3 Kulturně-společenské zařízení Mezi kulturně-společenská zařízení řadíme muzea, galerie, divadla, kina aj. Na území okresu Jihlava se nachází celkem 11 muzeí a 7 galerií. Z celkového počtu jsou v okrese Jihlava tři muzea a dvě galerie na různé úrovni přístupné pro zdravotně postižené návštěvníky. Galerie se nacházejí pouze na území Jihlavy. První je Muzeum Vysočiny v Jihlavě. Muzeum nabízí expozice zabývající se historickým vývojem v průběhu jednotlivých století od gotiky přes renesanci, baroko, 42

19. století až po 20. století. Další expozice je věnována Živé přírodě Českomoravské vrchoviny týkající se zvířat doby ledové, otevřené krajiny, vod, mokřadů a lesů. Dále se zde nacházejí expozice věnované pozdně gotickým plastikám s názvem Krása středověké plastiky, expozice Dolování a mincování na Českomoravské vrchovině, expozice Geologie Českomoravské vrchoviny a expozice Lapidárium. Muzeum Vysočiny má bezbariérový přístup pouze v prvním podlaží, kde je umístěn tzv. schodolez pro vozíčkáře. Pro neslyšící jsou v muzeu umístěny popisky u všech expozic. Pro nevidomé se zde nabízí možnost návštěvy s vodícím psem, a sice po domluvě. V muzeu se také nachází bezbariérové WC. Další bezbariérové muzeum je Muzeum Vysočiny s pobočkou v Třešti. Muzeum nabízí v současné době expozici betlémářství v Třešti a okolí, které dokumentuje tuto živou lidovou tradici na území. Muzeum nabízí ukázku jak nejstarších papírových betlémů, tak i díla dřevořezbářů z 19. a 20. století a také díla dodnes aktivních autorů. Expozice betlému je rozdělena na 2 části, první expozice se nachází uvnitř muzea, druhá expozice se nachází na dvoře a skládá se z 3 menších místností. Vnitřní expozice betlémů disponuje plošinou, je tedy pro vozíčkáře zcela bezbariérová. Mezi místnostmi v expozici ve dvoře se nachází vždy 3 – 5 schodů, tudíž je nutná asistence nebo je možné vyjet z každé místnosti s vozíčkem na dvůr a vjet do další místnosti jinými dveřmi. Muzeum má pro neslyšící návštěvníky k dispozici letáky, které obsahují celý ústní výklad. V obou částech muzea je podáván také ústní výklad. Nevidomí mohou navštívit muzeum s doprovodem a poslechnout si ústní výklad a v expozici ve dvoře mají možnost sáhnout si na vystavené betlémy [22]. Bezbariérové je také Městské muzeum Polné, kde se nachází expozice historie Polné a expozici historických hodin, jak jsem již uvedla výše. Galerie Dům Gustava Mahlera v Jihlavě nabízí expozice zaměřené na život, dílo a rodinu Gustava Mahlera. Ve sklepě se nachází expozice Rodina Gustava Mahlera, v prvním patře se nachází informační místo, v 2. nadzemním podlaží můžou návštěvníci vidět expozici Mladý Gustav Mahler a Jihlava, Česká, židovská a německá kultura a Svět dětí, ve 3. nadzemním podlaží expozici Gustav a Alma, nachází se zde také audiovizuální sál a výstava Významné osobnosti. Ve 4. nadzemním podlaží je umístěna badatelna, knihovna a Spolek Dům Gustava Mahlera [9].

43

Galerie umožňuje bezbariérový přístup do celé budovy kromě sklepa pro návštěvníky na vozíčku, který je zajištěný pomocí ramp. Pro neslyšící nabízí tištěné materiály a popisky v celé budově. Nevidomí mají možnost absolvovat prohlídku s výkladem či si zapůjčit audioprůvodce. Galerie dále umožňuje nevidomým asistenci vodícího psa. Galerie Objektiv sídlící v budově Obchodní akademie, Střední zdravotnické školy, Střední odborné školy služeb a Jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky Jihlava nabízí vozíčkářům bezbariérový přístup do galerie, která se nachází ve vestibulu školy. Pro neslyšící a nevidomé je tato galerie nepřístupná. Tabulka 9 - Přehled bezbariérových muzeí a galerií Bezbariérovost Muzea a galerie

Poznámka

přístup pro vozíčkáře pouze do prvního podlaží, Muzeum Vysočiny Jihlava ČB ČB BD schodolez, BWC, popisky exponátů a letáky plošina pro vozíčkáře, letáky Muzeum Vysočiny Třešť BB BB ČB obsahující celý výklad asistence ZTP průvodců, zapůjčení Městské muzeum Polná BD BB ND tištěného průvodcovského slova rampy pro vozíčkáře, tištěné Galerie Dům G. Mahlera ČB BB ČB materiály a popisky, asistence Jihlava vodícího psa Galerie Objektiv Jihlava BB ND ND bezbariérový vestibul Vysvětlivky: BB – bezbariérové, ČB - částečně bariérové, BD – dostupné s doprovodem, ND – nedostupné, BWC – bezbariérové WC Zdroj: Vlastní zpracování, 2015

Zdravotně postižené osoby, které se zajímají o divadelní představení, mohou navštívit Horácké divadlo v Jihlavě či Divadlo otevřených dveří v Jihlavě. Horácké divadlo je divadlo s dlouholetou tradicí. Jedná se o stálou profesionální činoherní scénu kraje Vysočina, která nabízí širokou škálu představení od komedií, tragédií po muzikály a pohádky. Zdravotně postižení návštěvníci na vozíčku mají zajištěný přístup do pasáže z ulice Komenského pomocí šikmého nájezdu. Dále mají k dispozici bezbariérové WC. Pro nedoslýchavé návštěvníky je připravena indukční zvuková smyčka, nevidomí návštěvníci mají umožněn vstup s vodícím psem a je zde k dispozici asistence uvaděček. 44

Divadlo otevřených dveří nabízí návštěvníkům možnost shlédnutí komedií, činoher, pohádek,

tanečních

představení

a

mnoho

dalšího.

Divadlo

také

disponuje

bezbariérovým přístupem pro vozíčkáře a bezbariérovým WC, které se nachází v kavárně, která je součástí divadla. I v tomto divadle se nachází indukční zvuková smyčka pro nedoslýchavé. Pro nevidomé návštěvníky není divadlo uzpůsobeno. Na území okresu Jihlava se také nacházejí 2 bezbariérová kina, a to Multikino Cinestar Jihlava a kino Dukla Jihlava. Multikino Cinestar Jihlava se nachází v nákupním centru City park a je dostupné prostřednictvím

eskalátorů.

Nabízí

pestrý

program

filmových

představení

a doprovodného programu. Ve všech čtyřech sálech jsou vyhrazená 2 místa pro vozíčkáře, kdy je pouze potřeba projet širokou přístupnou uličkou k místům. Multikino Cinestar Jihlava je také vybaveno indukční zvukovou smyčkou pro nedoslýchavé a bezbariérovým WC. Kino Dukla nabízí širokou škálu filmových představení a také umožňuje bezbariérový přístup pro vozíčkáře včetně bezbariérového WC. I toto kino je vybaveno indukční smyčkou pro nedoslýchavé a pro nevidomé je možnost asistence vodícího psa. Tabulka 10 - Přehled bezbariérových divadel a kin Bezbariérovost Divadla a kina

Poznámka

šikmý nájezd pro vozíčkáře, indukční smyčka pro Horácké divadlo Jihlava BB BB BB nedoslýchavé, asistence vodícího psa, BWC Divadlo otevřených dveří BWC, zvuková smyčka pro BB BB ND Jihlava nedoslýchavé 2 bezbariérová místa v Multikino Cinestar Jihlava BB BB ND každém sále, indukční smyčka pro nedoslýchavé, BWC vyhrazená místo pro vozíčkáře, indukční smyčka Kino Dukla Jihlava BB BB BB pro nedoslýchavé, asistence vodícího psa Vysvětlivky: BB – bezbariérové, ND – nedostupné, BWC – bezbariérové WC Zdroj: Vlastní zpracování, 2015

45

2.2.4 Jiné atraktivity Město Jihlava na základě spolupráce s dalšími 26 partnerskými obcemi vytvořilo v okolí turistický a cyklistický systém o délce 270 km s názvem „Stříbrné pomezí“. Po celé trase se nacházejí rozcestníky, patníky a upřesňující značky, které provádějí turisty a cyklisty po památkách a zajímavých místech. Tento systém zahrnuje i již stávající turistické a cyklistické značení. Realizace projektu proběhla s finanční pomocí Regionálního operačního programu NUTS 2 Jihovýchod. Existuje již také mobilní online verze [29]. Na webových stránkách Stříbrného pomezí můžou turisté a cyklisté využít již předpřipravené a popsané trasy s uvedením stručného popisu trasy, povrchu, délky trasy, označením příslušného kilometru, na kterém se nachází zajímavost, maximální, průměrné a minimální výšky, úhrnného a maximálního stoupání a průměrného sklonu. Pro cyklisty webové stránky nabízí 3 připravené trasy – C1, C2, C3. Trasa C1 je dlouhá 25 km a vede přes místa: Jihlava - Kosov - Puklice - Rosice Cerekvička - Čížov - Rančířov - Sasov – Jihlava. Na trase se nachází 11 zajímavostí. Trasa C2 je dlouhá 32 km a vede přes místa: Jihlava - Pístov - Popice - Kostelec - Cejle - Mirošov - Hubenov - Ježená – Rantířov. Na trase se nachází 14 zajímavostí. Trasa C3 je dlouhá 25 km a vede přes místa: Jihlava - Hybrálec - Smrčná - Větrný Jeníkov - Bílý Kámen - Vyskytná nad Jihlavou - Plandry – Jihlava. Na trase se nachází 8 zajímavostí. Pro cyklisty i pěší turisty je zde připravena trasa K1 o délce 11 km přes místa: Jihlava Hybrálec - Smrčná - Větrný Jeníkov - Bílý Kámen - Vyskytná nad Jihlavou - Plandry – Jihlava. Na trase se nachází 8 zajímavostí. Pro pěší návštěvníky je připraven jeden okruh P1 o délce 15 km vedoucí z Jihlavy, přes Staré Hory, Zaječí skok, Rantířov, Horní Kosov a zpět do Jihlavy [29]. I přes to, že projekt „Stříbrné pomezí“ vznikl v letech 2009 až 2011 a je tedy poměrně novým projektem, bohužel nebyl přizpůsoben pro zdravotně postižené návštěvníky, především návštěvníky na vozíčku. Po celé délce slouží turistům a cyklistům pouze informační tabule, proto je projekt přístupný alespoň pro neslyšící, když vezmeme v potaz, že mají v pořádku zrak a že nemají jiná omezení a jejich postižení jim nebrání 46

v návštěvě, popř. můžou být trasy přístupné pro nevidomé s doprovodem a vodícím psem. Organizace Vysočina Tourism vydala v roce 2009 publikaci s uvedením naučných stezek Vysočiny, kde mimo jiné uvádí, zda je stezka vhodná pro vozíčkáře. V této publikaci je uvedeno 6 naučných stezek v okrese Jihlava, ale ani jedna není vozíčkářům přizpůsobena. Jedná se o Hornickou naučnou stezku v Jihlavě, naučnou stezku Čertův Hrádek, naučnou stezku Čeřínek, naučnou stezku Josefa Klementa, naučnou stezku Špičák a Pojmannovu naučnou stezku [20]. Dále se v Jihlavě nachází další dvě naučné stezky a to naučná stezka Jihlavská pevnost a naučná stezka Hudební osobnosti Jihlavy. Opět ani jedna není dle informací z turistického informačního centra bezbariérová. Všechny naučné stezky tedy mohou být bezbariérové jen pro neslyšící návštěvníky. Mezi jednu z nejzajímavějších atraktivit okresu Jihlava můžeme zařadit Zoologickou zahradu v Jihlavě, kde můžou návštěvníci v jednom komplexu vidět zvířata ze všech pěti kontinentů světa. Parkoviště disponuje několika parkovacími místy pro vozíčkáře. ZOO je vybaveno bezbariérovým vstupem a průjezdy v ZOO jsou přizpůsobeny pouze pro jednoho vozíčkáře. Vozíčkářům jsou přístupné téměř veškeré expozice (kromě Haciendy Escondido), ze kterých je vidět vždy alespoň část a v pavilonu žiraf je k dispozici elektrická plošina. Bezbariérové občerstvení je celoročně nabízeno v KataBaru v centrální části ZOO. Pro nevidomé ZOO nabízí komentované prohlídky s průvodcem, které zahrnují krmení vybraných zvířat. ZOO nabízí i programy pro jednotlivce, kdy je možné přizpůsobit zážitkové programy „Setkání se zvířaty“ nebo „Žirafy zblízka“, při samostatné návštěvě si mohou nevidomí návštěvníci nakrmit a pohladit ovce valašské [15].

2.3 Realizační předpoklady Realizační předpoklady umožňují uskutečnit nároky a požadavky návštěvníků v oblastech s příznivými lokalizačními předpoklady. Řadíme se možnosti dopravních spojení, hustotu dopravní sítě a také kvalitu dopravní sítě. Dále sem řadíme ubytovací, stravovací, sportovní a další zařízení sloužící k využití volného času návštěvníků.

47

Do realizačních předpokladů zdravotně-postižených osob řadíme bezbariérová ubytovací a stravovací zařízení, sportovně-rekreační zařízení jako aquaparky, koupaliště, lyžařská střediska, posilovny a jiná sportoviště, bezbariérovou městskou a příměstskou dopravu, cestovní kanceláře a agentury a webové portály, které se zabývají cestováním zdravotně-postižených osob na území okresu Jihlava.

2.3.1 Ubytovací zařízení Ubytovací zařízení slouží k přechodnému ubytování návštěvníků a lze je rozdělit na kategorie hotel, hotel garni, penzion, motel a botel. Mezi ostatní hromadná ubytovací zařízení řadíme kempy, turistické ubytovny a chatové osady (Ryglová, Burian a Vajčnerová, 2011, s. 50). Do hodnocení jsme zahrnuli pouze ta ubytovací zařízení, která se na svých internetových stránkách prezentují jako bezbariérová, nebo jsou jako bezbariérová uvedená na portálech, které tuto skutečnost zmiňují (Hotels.com, Dopenzionu.cz, www.ubytovani-jihlava.com)

a

také

zařízení,

která

bezbariérovost

potvrdila

prostřednictvím e-mailové či telefonické komunikace. Ubytovací zařízení, která se prezentují jako bezbariérová, mají povinnost řídit se vyhláškou č. 398/2009 Sb. o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb. Dle Českého statistického úřadu bylo v letech 2012 – 2013 na území okresu Jihlava 56 ubytovacích zařízení. Jelikož data z let 2014 – 2015 zatím nejsou k dispozici, provedli jsme vlastní analýzu a zjistili jsme 66 ubytovacích zařízení na území okresu. Z celkového počtu je 14 zařízení bezbariérových, z toho 7 hotelů, 4 penziony a 3 z kategorie ostatních ubytovacích zařízení, kterými byli Školící a ubytovací centrum Erudito, Turistická chata Okrouhlík a Qranch – ranč u pramene Dyje, který pořádá jezdecké tábory pro tělesně postižené děti. Celkový procentuální podíl bezbariérových ubytovacích zařízení v okrese Jihlava je 21,2 %. Při průzkumu bezbariérových ubytovacích zařízení bylo zjištěno, že ne všechna tato zařízení splňují veškeré nutné podmínky. Absence může spočívat v parkovacích místech pro vozíčkáře či vhodném sociálním zařízení.

48

Za bezbariérová ubytovací zařízení považujeme zařízení s bezbariérovým vstupem do budovy, s alespoň jedním bezbariérovým pokojem včetně vhodného sociálního zařízení, s výtahem a parkovištěm. Na území okresu se nacházejí také ubytovací zařízení částečně bezbariérová, kde může překážku tvořit nízký práh, úzké dveře či schod u vstupu do budovy a je tedy vyžadována asistence druhé osoby. Dalším nedostatkem může být nepřizpůsobené sociální zařízení (chybějící madla). Za hotel nejlépe připravený pro návštěvu zdravotně-postižených návštěvníků považujeme EA Business Hotel Jihlava****. Disponuje bezbariérovým parkovištěm pro vozíčkáře, nájezdem do budovy, bezbariérovou recepcí a ochotným personálem, bezbariérovým výtahem, ve kterém se nachází podsvícená tlačítka s Braillovým písmem pro nevidomé. Bezbariérový pokoj je vybaven i vhodným nábytek pro vozíčkáře a madly v koupelně. Výrazně barevně odlišené stěny od koberce s lištami mohou usnadnit orientaci zrakově postiženým návštěvníkům. Pro neslyšící je hotel dostupný s doprovodem. Dalšími dobře vybaveným hotelem je Hotel Villa EDEN, který disponuje bezbariérovým pokojem se sociálním zařízením, výtahem a parkovacím místem pro vozíčkáře. Hotel Gustav Mahler v centru Jihlavy také disponuje dostatečně kvalitním vybavením pro zdravotně postižené návštěvníky a prezentuje se jako bezbariérový. Problémem by mohl být schůdek, který se nachází u vstupních dveří a který je tedy potřeba překonat. Největší bariérou při realizaci průzkumu bylo nedostatek informací o bezbariérových ubytovacích zařízeních. Mnoho ubytovacích zařízení bezbariérovost neuvádí, nebo uvádí málo potřebných informací pro zdravotně-postižené návštěvníky. Většinou se na webových stránkách nachází pouze informace o existenci bezbariérového pokoje, což je velmi nedostačující. Některé webové portály zaměřené na ubytovací zařízení prezentují pouze některá zařízení, která jsou bezbariérová, nikoliv celkový výčet a také neuvádějí podrobné informace. Často jsme se setkávali s nepravdivými či zkreslenými informacemi. Některá ubytovací zařízení uvádějí, že jsou zcela bezbariérová, přitom problém nastává ihned při vstupu do budovy, kde se nachází schod. Dalším problémem, týkajícím se telefonické komunikace s ubytovacími zařízeními byla neznalost personálu. Ve většině případů nevěděli určitě, zda je zařízení bezbariérové,

49

jak bezbariérový objekt vypadá a co vše zde musí být k dispozici pro zdravotně postižené návštěvníky. Tabulka 11 - Počet bezbariérových ubytovacích zařízení Okres Jihlava

Počet UZ

Bezbariérová UZ hotel

66 7 Vysvětlivky: UZ – ubytovací zařízení

penzion

ostatní

celkem

4

3

14

Podíl bezbariérových UZ 21,2 %

Zdroj: Vlastní zpracování, 2015

2.3.2 Pohostinská zařízení Mezi pohostinská zařízení řadíme restaurace, pizzerie, hostince, bary, cukrárny, kavárny, vinárny, pivnice aj. V současné době pohostinská zařízení nejsou povinna disponovat bezbariérovým vstupem či dalšími službami, ale některé novější objekty bezbariérové jsou. Z důvodu umístění některých pohostinských zařízení v historických budovách je obtížné zajistit služby pro zdravotně-postižené návštěvníky. Při výstavbě bezbariérových pohostinských zařízení je obvykle brán zřetel pouze na tělesně postižené návštěvníky a na zrakově či sluchově postižené návštěvníky se často zapomíná (Linderová, 2012). Na území okresu Jihlava se nachází přibližně 157 pohostinských zařízení. Z celkového počtu je 21 zařízení bezbariérových, z toho 7 restaurací, 2 pizzerie, 7 kaváren a 5 fastfoodů, z nichž se 4 nacházejí v Cityparku a 1 na Masarykově náměstí. Převážná většina bezbariérových kaváren je také umístěna v Cityparku přitom 19 bezbariérových pohostinských zařízení se nachází v Jihlavě, zbylá 2 zařízení se nachází v Třešti a Brtnici. Tabulka 12 - Počet bezbariérových pohostinských zařízení Podíl bezbariérových restaurace pizzerie kavárna fastfood celkem PZ 157 7 2 7 5 21 13, 4 % Vysvětlivky: PZ – pohostinské zařízení Okres Jihlava

Počet PZ

Bezbariérová PZ

Zdroj: Vlastní zpracování, 2015

Celkový procentuální podíl bezbariérových pohostinských zařízení v okrese Jihlava je 13,4 %. 50

2.3.3 Sportovně-rekreační zařízení Mezi sportovně-rekreační zařízení, která mohou návštěvníci využít během svého volného času, řadíme aquaparky, koupaliště, lyžařská střediska, tratě běžeckého lyžování, posilovny a jiná sportoviště. Při hodnocení těchto zařízení jsme se zaměřili na možnosti využívání pro tělesně postižené návštěvníky. V případě sluchově a zrakově postižených návštěvníků není přesně vymezeno, čím by mělo každé zařízení disponovat, aby byl umožněn přístup. Z tohoto důvodu považujeme zařízení za dostupná s doprovodem. V okrese Jihlava se nachází 1 aquapark, a to Vodní ráj v Jihlavě. Vodní ráj Jihlava umožňuje celoroční koupání v krytých bazénech - v rekreačním bazénu s atrakcemi nebo ve venkovním bazénu s teplou vodou. Je zde také brouzdaliště pro nejmenší a vířivka sloužící k relaxaci a odpočinku. V kryté části se nachází parní lázeň, odpočinková zóna a sauna. Venkovní část nabízí koupání ve čtyřech bazénech s ohřívanou vodou - v rekreačním bazénu, plaveckém bazénu o délce 25 metrů s pěti drahami, dětský bazén s vodním hradem a nechybí ani brouzdaliště. Pro tělesně postižené návštěvníky je přístup do vody zajištěn za asistence plavčíka. Celý areál je vystavěn jako bezbariérový, včetně bezbariérového WC v kryté i venkovní části. Před budovou se nachází dostatek parkovacích míst pro vozíčkáře [15]. Využít mohou zdravotně-postižení návštěvníci také bazén E. Rošického v Jihlavě. Objekt je vybaven speciální plošinou, která zajišťuje vstup do objektu i bazénu. Přístup do vody je zajištěn pomocí speciálního vozíku. Před budovou se nachází vyhrazená parkovací místa pro vozíčkáře [15]. Horácký zimní stadion, který je místem pořádání sportovních událostí, původně nebyl vystavěn jako bezbariérový, avšak nacházejí se zde vyhrazená místa pro vozíčkáře, kteří mají na stadion přístup z parku vstupem C. Pohyb k bufetům a toaletám je však komplikovaný. Zdravotně postižení návštěvníci mají také možnost zúčastnit se fotbalových zápasů na stadionu FC Vysočina Jihlava, kde je vyhrazen prostor pro vozíčkáře na jižní tribuně. Dalším sportovním zařízením, které je přístupné pro zdravotně-postižené návštěvníky je Pinec Klub Jihlava, kde je možné využít nákladní výtahu pro vozíčkáře a asistence zaměstnanců v případě potřeby. 51

Sportovní vyžití nabízí také Sportbowling v Třešti, který disponuje bezbariérovým přístupem pro vozíčkáře. Nachází se zde 2 hrací dráhy a také stolní fotbálek, šipky či kulečník.

Občerstvení

je poskytováno v hospůdce, která se

nachází

přímo

u bowlingových drah a také disponuje bezbariérovým přístupem. Tabulka 13 - Přehled bezbariérových sportovně-rekreačních zařízení Sportovně-rekreační zařízení

Bezbariérovost Poznámka

Vodní ráj Jihlava

BB

BD

BD

Bazén E. Rošického Jihlava

BB

BD

BD

asistence plavčíka, BWC plošina u vstupu, speciální vozík

Horácký zimní stadion ČB BD ND vyhrazená místa pro vozíčkáře Jihlava FC Vysočina Jihlava BB BD ND jižní tribuna pro vozíčkáře Pinec klub Jihlava ČB BD ND nákladní výtah Sportbowling Třešť BB BD BD bowling + hospůdka + BWC Vysvětlivky: BB – bezbariérové, ČB – částečně bariérové, BD – dostupné s doprovodem, BWC – bezbariérové WC Zdroj: Vlastní zpracování, 2015

Zajímala nás také přístupnost posiloven pro zdravotně-postižené osoby. V okrese Vysočina se nachází 8 posiloven – všechny sídlí v Jihlavě. 4 posilovny jsou zcela bezbariérové a to Double drive fitness, TOPFIT, FitPeople a Fitness Factory, která má své stálé zákazníky mezi tělesně-postiženými osobami. 2 posilovny jsou částečně přístupné a to Contours, která nebyla vystavěna jako bezbariérová, ale disponuje výtahem. Po domluvě a vyzkoušení je možné posilovnu v případě zájmu navštěvovat. Dále je částečně přístupná posilovna M&M Fitness, kde je potřeba překonat 3 schody.

52

Tabulka 14 - Přehled bezbariérových posiloven Bezbariérovost Posilovny Contours ČB BD Double drive fitness BB BD FitPeople BB BD Fitness Factory BB BD TOPFIT BB BD M&M fitness ČB BD Vysvětlivky: BB – bezbariérové, ČB – částečně

BD BD BD BD BD BD

bariérové, BD – dostupné s doprovodem Zdroj: Vlastní zpracování, 2015

Mezi další možností využití volného času slouží sjezdovky a tratě běžeckého lyžování. V okrese Jihlava se nachází 5 sjezdovek a to v Lukách nad Jihlavou, Brtnici, Čeřínku, Kněžici a Šacberku. Ani jedna ze sjezdovek není uzpůsobena pro zdravotně postižené návštěvníky. Neslyšící návštěvníci mohou zvážit návštěvu sjezdovky s doprovodem dle svých schopností a možností.

V současné době není naplánovaná rekonstrukce

zmíněných sjezdovek především z důvodu nedostatku sněhové pokrývky v uplynulých letech. Na území okresu Jihlavy se nachází také poměrně hustá síť tratí běžeckého lyžování. Veškeré informace o okruzích a mnoho užitečných informací mohou návštěvníci nalézt na portálu Lyžařské Jihlavsko. Na těchto stránkách je možné nalézt podrobné informace o jednotlivých okruzích, mapy, fotografie, předpověď počasí atd. V okrese Jihlava se nachází 8 základních okruhů a to Nový Hojkov, Šacberk, Tesco, Kostelec, Okrouhlík, Zaječí skok, Propojení Okrouhlík a Zaječí skok a Vysoká. Na tratích se nachází pouze informační tabule. Trasy tedy nejsou přizpůsobeny pro zdravotně postižené návštěvníky. Opět je možná účast neslyšících návštěvníků podle svého uvážení. Ani v případě tratí běžeckého lyžování není v plánu rekonstrukce pro zdravotně postižené návštěvníky z důvodu nedostatku sněhové pokrývky.

2.3.4 Bezbariérová přeprava Od roku 2006 mají návštěvníci Jihlavy možnost využít bezbariérové dopravy v Jihlavě a to díky projektu „Žijeme společně - zavedení bezbariérové dopravy v krajském městě 53

Jihlava“. O bezbariérovou dopravu v Jihlavě se zasloužil Dopravní podnik města Jihlavy na pozici žadatele. V březnu 2006 měla veřejnost poprvé možnost seznámit se s novými nízkopodlažními trolejbusy a autobusy. V dubnu přibylo ještě 12 autobusů a 3 trolejbusy. Do nízkopodlažních trolejbusů, které byly koupeny již dříve, byly umístěny nástupní plošiny pro vozíčkáře. Do všech trolejbusů byl přidán audiovizuální informační systém sloužící pro zrakově a sluchově postižené občany a návštěvníky, který informuje o poloze trolejbusu, aktuální a nadcházející zastávce. Neodmyslitelnou součásti bylo umístění jízdních řádů na jednotlivé zastávky, které obsahují informace o bezbariérovosti [3]. Od roku 2011 je všech 32 jihlavských trolejbusů bezbariérových a od roku 2012 také dalších 30 autobusů. V dubnu 2010 byla zahájena bezbariérová úprava třiceti zastávek městské hromadné dopravy [35].

2.3.5 Cestovní kanceláře, cestovní agentury a webové portály Podle Českého statistického úřadu bylo k září roku 2013 na území České republiky 2050 činných cestovních kanceláří a cestovních agentur, z toho 940 cestovních kanceláří a 1 110 cestovních agentur. Nabídka pro zdravotně postižené osoby je však velmi malá a omezená. Pobyty pro vozíčkáře v České republice nabízí např. cestovní kancelář Atis nebo Bezbatour. Po provedení analýzy konstatujeme, že na území okresu Jihlavy ani v kraji Vysočina nepůsobí žádná cestovní kancelář či agentura, která by nabízela zájezdy pro zdravotně postižené osoby. Nenašli jsme ani cestovní kancelář či agenturu, která by zajišťovala pobyty a výlety do zkoumané oblasti. Mezi lety 2002 až 2003 vznikl na základě spolupráce odboru sociálních věcí a zdravotnictví Krajského úřadu, občanského sdružení Březen, měsíc internetu, občanského sdružení Bez bariér a zdravotně postižených osob projekt s názvem Vysočina bez bariér. Cílem bylo vytvoření internetové aplikace, kde by zdravotně postižení mohli získat informace o bezbariérových zařízeních (veřejné instituce, ubytovací a stravovací zařízení, památky, aj.) na území kraje Vysočina. V současné době je tato aplikace mimo provoz [25]. Mezi webové portály zabývající se problematikou cestování zdravotně postižených osob můžeme

zařadit

portál

vozejkmap.cz,

který poskytuje

mapu

s vyznačenými 54

bezbariérovými zařízení po celé České republice i mimo ní. Webový portál handicaptour.cz se zabývá mapováním turistických cest pro vozíčkáře. Bezbariérovými ubytovacími zařízeními se zabývá portál Hotels.com. Portál dedictvivysociny.cz poskytuje informace o přístupnosti památek na území Vysočiny.

2.4 Selektivní předpoklady Selektivní předpoklady představují míru způsobilosti obyvatel určité oblasti podílet se na cestovním ruchu a to jak aktivně, tak i pasivně. Selektivní předpoklady můžeme dále rozdělit na objektivní a subjektivní. Do objektivních předpokladů patří např. bezpečnost oblasti či životní úroveň obyvatel. Subjektivní předpoklady ovlivňují rozhodování o účasti na cestovním ruchu. Vliv na rozhodnutí může mít rodina, módnost destinace, míra propagace oblasti atd. Podstatný vliv na cestování zdravotně postižených mají specializované organizace. Jednou z nejvýznamnějších organizací s celostátní působností je Národní rada osob se zdravotním postižením České republiky. Toto občanské sdružení zastupuje zájmy zdravotně postižených osob v různých sférách, napomáhá jím při integraci a ochraně jejich práv. Národní rada osob se zdravotním postižením vyčlenila pro každý kraj Krajskou radu osob se zdravotním postižením. Jejím úkolem je obhajování, prosazování a naplňování práv a také potřeb a zájmů zdravotně postižených osob. Krajská rada kraje Vysočina sídlí v Jihlavě. Tato organizace se mimo jiné zabývá turistikou po České republice pro zdravotně postižené osoby, bezbariérovou dopravou a cestováním letadlem a vlakem [18]. Další organizací je Svaz tělesně postižených v České republice o. s. Tato nezisková organizace působí také na celostátní úrovni a jejím cílem je všestranná podpora potřeb a zájmů osob s různými zdravotními postiženími. Svaz tělesně postižených má okresní sídlo ve Vyskytné nad Jihlavou a v Jihlavě. Tento svaz nabízí rekondiční a rehabilitační pobyty [30]. Mezi další významné organizace patří Liga vozíčkářů, jejímž posláním je podpora osob se zdravotním postižením, které potřebují pomoc při běžném životě, ve volném čase, v práci a při řešení různých situací. I tato organizace má svojí pobočku v Jihlavě [26]. Liga vozíčkářů zřídila internetový informační portál, kde se nacházejí důležité

55

informace pro zdravotně postižené osoby. Portál obsahuje také informace o cestování a rekreaci zdravotně postižených osob, o bezbariérových objektech v České republice, informace o projektu Athena na cestách a jiné odkazy [12].

2.5 Zhodnocení potenciálu Jihlavy a okolí pro rozvoj cestovního ruchu osob se zdravotním postižením Hodnocení potenciálu cestovního ruchu pro zdravotně postižené návštěvníky v Jihlavě a okolí jsme provedli na základě analýzy dat získaných primárním a sekundárním výzkumem. Předmětem zkoumání byly lokalizační, realizační a selektivní předpoklady. V případě lokalizačních předpokladů jsme se zaměřili na přírodní atraktivity, trasy, rozhledny, jeskyně, národní parky, chráněné krajinné oblasti a další významná území, turistické trasy, cyklotrasy, vinařské stezky aj. Při hodnocení kulturně-historických atraktivit jsme zkoumali hrady, zámky, tvrze, kostely, skanzeny aj. V případě kulturněspolečenských zařízení jsme se zaměřili na muzea, galerie, divadla a kina. Při zkoumání realizačních předpokladů jsme se zabývali ubytovacími, pohostinskými, sportovněrekreačními zařízeními, bezbariérovou přepravou, cestovními kancelářemi a agentury, webovými portály. Do selektivních předpokladů jsme zařadili organizace zabývající se podporou cestování zdravotně postižených osob. Samotnému zhodnocení potenciálu předcházelo sestavení hodnotících kritérií, na základě kterých byl jednotlivým zařízením přiřazen příslušný počet bodů. Při zkoumání bezbariérovosti jednotlivých zařízení nás zajímalo především zajištění přístupnosti pro návštěvníky na vozíčku, jelikož mají nejvíce požadavků a potřeb. Bezbariérová ubytovací a pohostinská zařízení jsme hodnotili na základě jejich prezentace na internetu, webových portálech a také prostřednictvím e-mailové a telefonické komunikace. V okrese Jihlava se nachází celkem 66 ubytovacích zařízení, z toho se jich 14 prezentuje jako bezbariérových, což je 21,2 %. Pohostinských zařízení je v okrese Jihlava 171, z toho je 21 bezbariérových. Celkový procentuální podíl bezbariérových pohostinských zařízení je 13, 4 %. Mezi bezbariérová sportovní zařízení přístupná pro zdravotně postižené návštěvníky patří Vodní ráj v Jihlavě, který byl celý vybudován jako bezbariérový včetně sociálního zařízení a bazén E. Rošického se speciálním vozíkem a plošinou pro vozíčkáře. 56

Zdravotně postižení fanoušci sportovních události mohou navštívit fotbalové a hokejové zápasy na Horáckém stadionu Dukla a na fotbalovém stadionu FC Vysočina Jihlava. Dále je přístupný Pinec klub v Jihlavě a Sportbowling v Třešti, kde mohou návštěvníci využít 2 bowlingové dráhy a další aktivity a také místní hospůdku. Zdravotně postižení návštěvníci mohou využít služeb místních posiloven. 6 posiloven z 8 se prezentuje jako bezbariérových, ve většině případů jsou zcela bezbariérové. Turistické stezky a cyklotrasy jsme hodnotili jako propojený turistický a cyklistický systém s názvem „Stříbrné pomezí“, který mapuje jak nově vytvořené tak i současné trasy a stezky a také zajímavosti na cestě. Tento projekt nebyl realizován s ohledem na zdravotně postižené návštěvníky i přes to, že je poměrně nový. V této kategorii jsme se také zabývali přístupnými sjezdovkami a tratěmi běžeckého lyžování, kde se nachází pouze informační tabule. Žádná z těchto aktivit není uzpůsobena pro zdravotně postižené návštěvníky. V případě sjezdovek a tratí běžeckého lyžování je velkým problémem nedostatek sněhové pokrývky. Dalšími hodnocenými kritérii byly kulturně-historické památky. Přitom jsme hodnotili, zda jsou zařízení přístupná úplně, částečně nebo s doprovodem. Na území okresu Jihlava se nachází mnoho zámků, ale všechny kromě jednoho již neslouží původnímu účelu. Jediným fungujícím zámkem je Zámek a hrad v Polné, který je částečně bezbariérový. Dle průzkumu se v okrese Jihlava nachází přibližně 38 kostelů, z toho je jich 27 do určité míry bezbariérových. Částečná bariéra spočívá v jednom nebo více schodech vedoucích do kostela, které je třeba překonat. Většina kostelů není běžně přístupná pro návštěvníky. Zdravotně postižení návštěvníci mají také možnost navštívit muzea a galerie. Jako bezbariérové muzeum vystupuje Muzeum Vysočiny v Jihlavě a v Třešti a také Městské muzeum Polná. Mezi bezbariérové galerie patří Galerie Dům Gustava Mahlera v Jihlavě a Galerie Objektiv v Jihlavě. Mezi velmi dobře vybavená zařízení pro zdravotně postižené návštěvníky patří místí divadla a kina, která disponují bezbariérovým přístupem a sociálním zařízením, indukční smyčkou pro nedoslýchavé a možností návštěvy s vodícím psem.

57

Zajímalo nás také, zda v oblasti působí cestovní kancelář nebo cestovní agentura, zajišťující zájezdy pro zdravotně postižené návštěvníky v tuzemsku. Bohužel se na území okresu Jihlava nenachází žádná taková cestovní kancelář či agentura. Obecně se v České republice nachází velmi málo takto zaměřených cestovních kanceláří. Dalším kritériem, které jsme hodnotili, jsou webové informační portály, které informují zdravotně postižené návštěvníky o možnostech návštěvy různých zařízení v daném místě. Těchto portálů je velké množství, ale žádný neobsahuje kompletní databázi všech zařízení. Tyto portály se vždy zaměřují na určitý druh zařízení, převážně na ubytovací. Velmi dobře na území funguje systém městské hromadné dopravy, který disponuje bezbariérovými trolejbusy a autobusy a také bezbariérovými zastávkami. Na základě uvedených zjištění jsme kvantifikovali jednotlivá kritéria podle předem stanovené metodiky (tabulka 15). Tabulka 15 - Hodnotící kritéria Hodnocené kritérium Bezbariérové ubytovací zařízení Bezbariérové pohostinské zařízení Sportovně-rekreační zařízení

Charakteristika více než 20 % všech UZ více než 10 % všech PZ bezbariérové koupaliště/aquaparky (ano/ne) fotbalové, hokejové a jiné stadiony (ano/ne) jiná sportoviště (ano/ne) Přístupné cyklotrasy a turistické stezky méně než 10 % turistických stezek méně než 10 % cyklotras přizpůsobeny sjezdovky a trasy běžeckého lyžování hrady/zámky/kostely přístupné s Kulturně-historické památky doprovodem muzea/galerie/skanzeny přístupné s doprovodem částečně přístupná muzea/galerie/skanzeny divadla přístupná částečně nebo úplně nabídka zájezdů pro zdravotně postižené Cestovní kanceláře osoby v tuzemsku (ano/ne) ano/ne Webové informační portály Zdroj: Vlastní zpracování, 2015 podle Linderová, 2012

Body 3 1 2 2 2 0 0 0 1 1 2 2 0 1

Celkem získal okres Jihlava 17 bodů z 37, což značí průměrný potenciál. Okres Jihlava má tedy co nabídnout, ale je zde mnoho atraktivit a zařízení, které by bylo potřeba zlepšit a více přizpůsobit pro zdravotně postižené návštěvníky.

58

Tabulka 16 - Výsledné hodnocení potenciálu okresu Jihlava Bodové hodnocení

Kvantitativní hodnocení

Kvalitativní hodnocení

0 až 9

1

základní

10 až 18

2

průměrný

19 až 28

3

zvýšený

29 až 37

4

výborný

Zdroj: Linderová, 2012 a Regionalizácie cestovného ruchu v Slovenskej republike z roku 2005

Důvodem průměrného potenciálu je dle našeho názoru zpřístupňování zařízení pouze pro vozíčkáře a menší zájem o odstraňování bariér pro nevidomé a neslyšící návštěvníky. Zaměření na tyto skupiny návštěvníků by mohla využít především zařízení sídlící v historických budovách, ve kterých je velmi obtížné a administrativně náročné odstraňovat bariéry pro vozíčkáře formou rekonstrukcí a přístaveb nových pomocných zařízení a služeb, které by mohli vozíčkáři využívat. Problémem je také nedostatečná nabídka zájezdů a pobytů pro zdravotně postižené osoby. Cestovních kanceláří a agentur zaměřených na zdravotně postižené návštěvníky je velmi málo a také nabídka pro tento segment je omezená, což může být způsobeno nižším počtem přístupných zařízení a také neucelenou nabídkou zařízení v rámci okresu, která by byla jako celek prezentováno prostřednictvím webových portálů či jiných médií. Zařízení tedy nemají dostatečnou motivaci k odstraňování bariér, z důvodu minimální, v případě okresu Jihlava neexistující konkurence mezi cestovními kancelářemi a agenturami. Dalším nedostatkem je neexistence uceleného webového portálu okresu Jihlava, popř. kraje Vysočina, který by tvořil databázi všech zkoumaných zařízení a poskytoval podrobné informace pro zdravotně postižené návštěvníky. Špatná je také informovanost úřadů a organizací, které mají v kompetenci cestovní ruch, popř. problematiku zdravotně postižených osob, o které se zmiňují na svých webových stránkách. Z výzkumu vyplynulo, že je v okrese Jihlava poměrně velký nezájem o tuto specifickou cílovou skupinu, a není zde nikdo, kdo by se důkladně této problematice věnoval a byl schopen poskytnout veškeré nutné informace.

59

Závěr Cílem bakalářské práce bylo analyzovat a zhodnotit potenciál Jihlavy a okolí pro rozvoj cestovního ruchu pro zdravotně postižené osoby. V návaznosti na cíl jsme stanovili výzkumné otázky: - Jaké jsou možnosti bezbariérového ubytování v cestovním ruchu ve vybrané oblasti? - Jak jsou bezbariérová ubytovací zařízení propagována? - Jak jsou pohostinská zařízení ve vybrané oblasti připravena na návštěvu zdravotně postižených osob? - Jaké možnosti využití volného času mají zdravotně postižení návštěvníci v Jihlavě a okolí? - Jak je možné získat informace o pobytech vhodných pro zdravotně postižené osoby v Jihlavě a okolí? Stanovili jsme stupnici hodnocení a hodnotící kritéria, která byla zjišťována a analyzována prostřednictvím sekundárního výzkumu. Mezi hodnotící kritéria jsme zařadili

bezbariérové

ubytovací

zařízení,

bezbariérové

pohostinské

zařízení,

bezbariérové sportovně-rekreační zařízení a trávení volného času, přístupné cyklotrasy a turistické stezky, uzpůsobené sjezdovky a tratě běžeckého lyžování, kulturněhistorické památky, nabídka cestovních kanceláří pro zdravotně postižené návštěvníky a webové informační portály. Na základě průzkumu jsme konstatovali, že potenciál v okrese Jihlava je průměrný. Oblast má sice velký potenciál, ale není zcela využitý. Zajímala nás bezbariérová ubytovací zařízení v okrese Jihlava. Zjistili jsme, že v okrese se nachází různá ubytovací zařízení v různých třídách, především hotely a penziony, ale také ostatní ubytovací zařízení jako ubytovny, rekreační objekty aj. Hotely ve vyšší cenové kategorii, penziony a ostatní ubytovací zařízení v nižší. V okrese Jihlava je ale převážná část ubytovacích zařízení bariérová. Nejčastěji jsou ubytovací zařízení propagována prostřednictvím svých webových stránek, kde ale uvádějí pouze základní informace o bezbariérovosti, dále pak v menší míře na webových portálech zaměřujících se na cestování zdravotně postižených osob a také na webových databázích, kde je možné filtrovat bezbariérová zařízení. 60

V okrese Jihlava se nachází velmi málo bezbariérových pohostinských zařízení. Hlavním problémem je nepřipravenost těchto zařízení na sluchově a zrakově postižené návštěvníky a také umístění těchto zařízení v historických budovách, které jdou velmi obtížně přizpůsobovat pro osoby na vozíčku. Nejlépe připraveným zařízením je Citypark v Jihlavě, který byl vybudován jako bezbariérový. Zkoumali jsme také možnosti využití volného času zdravotně postižených osob. Tito návštěvníci mohou využít nabídku několika zařízení převážně v Jihlavě, které nabízejí možnost sportovního vyžití, vzdělávání a zábavy. Dále nabízí velmi zajímavý program jihlavská zoo pro všechny zkoumané cílové skupiny. Dle svého uvážení a možností mohou návštěvníci využít cyklistického a turistického systému „Stříbrné pomezí“. Pořádají se také sportovní události jako fotbalové a hokejové zápasy, kterých se zdravotně postižení návštěvníci také mohou zúčastnit. Na stadionu jsou pro ně vždy vyhrazena speciální místa na tribunách. Přístupná je také většina posiloven. V okrese Jihlava se nachází množství kulturně-historických a kulturně-společenských zařízení přístupných pro zdravotně postižené návštěvníky. Přístupný je hrad a zámek v Polné, jehož součástí je i muzeum. Významnou památkou je také chrám Nanebevzetí Panny Marie v Polné. Přístupných je také velké množství kostelů jak v Jihlavě, tak v okolí. Zdravotně postižení návštěvníci také mohou navštívit Muzeum Vysočiny v Jihlavě a Třešti, či Dům Gustava Mahlera nebo Galerii Objektiv v Jihlavě. Pro zájemce o kulturní představení nabízí zajímavý program Horácké divadlo v Jihlavě a Divadlo otevřených dveří. Filmová představení je možné navštívit v multikině Cinestar v Jihlavě nebo v kině Dukla v Jihlavě. Informace o pobytech vhodných pro zdravotně postižené návštěvníky je možné získat převážně prostřednictvím internetu. Informace se nachází přímo na webových stránkách příslušných zařízení nebo na webových informačních portálech či v online databázích. Informace o pobytech lze také získat prostřednictvím různých organizací, které se specializují na pomoc zdravotně postiženým osobám. Některé organizace na svých webových stránkách nabízejí pobyty pro zdravotně postižené osoby, které sami, nebo s pomocí dalších organizací či institucí pořádají.

61

V rámci projektu Vysočina bez bariér byla vytvořena aplikace, kde se nacházejí informace o přístupných zařízeních a institucích pro zdravotně postižené návštěvníky, která je ale v současné době mimo provoz. Aby se potenciál okresu Jihlava nadále rozvíjel, je potřeba spolupráce a snaha všech organizací, orgánů a institucí na zkoumaném území, které mají v kompetenci cestovní ruch o zlepšení a rozšíření možností pro zdravotně postižené osoby, popř. vytvoření ucelené databáze, která by poskytovala podrobné informace všem zdravotně postiženým návštěvníkům, kteří chtějí toto místo navštívit, včetně map. V současné době organizace Vysočina Tourism, sídlící v Jihlavě vytvořila propagační materiál Vysočiny zaměřený na handicapované návštěvníky a uvádí informace o památkách a zajímavostech, které je možné na Vysočině navštívit. Tuto iniciativu je možné brát jako jeden z kroků ke zvýšení potenciálu okresu Jihlava.

62

Seznam použité literatury [1]

Athena na cestách: Přístupný cestovní ruch v kostce [online]. 2010 [cit. 201504-13]. Dostupné z: http://www.project-athena.cz

[2]

Athéna na cestách. Národní rada osob se zdravotním postižením ČR [online]. © 2010 [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: http://www.nrzp.cz/projekty/ukonceneprojekty/390-athena-na-cestach.html

[3]

BEZBARIÉROVÁ

HROMADNÁ

DOPRAVA

V

JIHLAVĚ. Evropské

strukturální a investiční fondy [online]. 2009 [cit. 2015-04-13]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programy-20042006/Operacni-programy/SPOLECNY-REGIONALNI-OPERACNIPROGRAM-%28SROP%29/Projekty-a-monitoring/Informace-oprojektech/Bezbarierova-hromadna-doprava-v-Jihlave [4]

Beskydy bez bariér. [online]. © 1998-2015. [cit. 2015-04-13]. Dostupné z: http://bez-barier.beskydy.cz

[5]

BÍNA, J. 2010. Aktualizace potenciálu cestovního ruchu v České republice. Brno: Ústav územního rozvoje. [online]. 2010. [cit. 2015-04-13]. Dostupné z: http://www.uur.cz

[6]

Calypso znamená turistiku pro všechny [online]. 2011 [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: https://bookshop.europa.eu/en/home/

[7]

Co vidět. VÍTEJTE NA VYSOČINĚ - Turistický průvodce [online]. 2015 [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: http://www.region-vysocina.cz/co-videt

[8]

ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací [online]. 2006 [cit. 2015-0413]. Dostupné z: http://www.unmz.cz

[9]

Expozice. Dům Gustava Mahlera [online]. © 2009 [cit. 2015-04-13]. Dostupné z:http://www.mahler.cz/cz/dgm/expozice

[10]

Health status statistics [online]. 2013 [cit. 2015-04-13]. Dostupné z: http://ec.europa.eu

63

[11]

Charakteristika okresu Jihlava. ČSÚ, Krajská správa ČSÚ v Jihlavě [online]. 2015

[cit.

Dostupné

2015-04-13].

z:

https://www.czso.cz/csu/xj/charakteristika_okresu_jihlava [12]

Informační

portál [online].

©

2006

[cit.

2015-04-13].

Dostupné

z: http://ligavozick.skynet.cz/ip/index.php [13]

KALNICKÁ, Vladimíra a Jiří VOTINSKÝ. Výsledky šetření o zdravotně postižených osobách v České republice za rok 2007 [online]. Praha: Odbor statistik rozvoje společnosti ČSÚ ve spolupráci s ÚZIS, 2008 [cit. 2015-04-13]. ISBN

Dostupné

978-80-250-1678-7.

z:

http://www.nrzp.cz/dokumenty/Vybrane_statisticke_udaje_OZP_2007.pdf [14]

Klasifikace mentální retardace. Dobromysl.cz [online]. © 2002-2012 [cit. 201504-13]. Dostupné z:http://www.dobromysl.cz/scripts/detail.php?id=623

[15]

Kraj Vysočina pro osoby s handicapem. Vysočina Tourism, 2014, 40 s.

[16]

Listina základních práv a svobod [online]. 1992 [cit. 2015-04-13]. Dostupné z: http://www.psp.cz.

[17]

Listina základních práv Evropské unie. In: Úřední věstník Evropské unie [online].

2010

[cit.

2015-04-13].

Dostupné

z:

http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:2010:083:0389:04 03:CS:PDF [18]

Národní rada osob se zdravotním postižením ČR [online]. © 2010 [cit. 2015-0413]. Dostupné z:http://www.nrzp.cz/

[19]

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1371/2007 ze dne 23. října 2007 o právech a povinnostech cestujících v železniční dopravě. In: Úřední věstník Evropské unie [online]. 2007 [cit. 2015-04-13]. Dostupné z: http://www.mdcr.cz/NR/rdonlyres/8170AF40-53E1-4BBA-89CBEE9BA0A39273/0/pravacestujvzeldoprave.pdf

[20]

Naučné stezky v kraji Vysočina. Vysočina Tourism, 2009, [cit. 2015-04-13]. Dostupné z: http://www.vysocinounakole.cz/prilohy/108_KV_NAUCNE _STEZKY_2009.pdf 64

[21]

Open

Britain [online].

2015

[cit.

Dostupné

2015-04-13].

z: http://www.openbritain.net [22]

Pobočka Třešť. Muzeum Vysočiny Jihlava [online]. 2015 [cit. 2015-04-13]. Dostupné z:http://muzeum.ji.cz/str.php?id=141&&parent_id=148&&lang=cz&&show=1& &active=3

[23]

Projekt Bezbariérová Olomouc. Statutární město Olomouc [online]. © 2012 [cit. 2015-04-13]. Dostupné z:http://www.olomouc.eu/obcan/socialni-sluzby/projektbezbarierova-olomouc

[24]

Projekt cestovní ruch bez bariér [online]. 2012 [cit. 2015-04-13]. Dostupné z: http://www.klacr.cz

[25]

Projekt Vysočina bez bariér. Kraj Vysočina [online]. 2005 [cit. 2015-04-13]. Dostupné z: http://www.kr-vysocina.cz/projekt-vysocina-bezbarier/d-1038309

[26]

Sluchové postižení. Helpnet.cz [online]. © 2015 [cit. 2015-04-13]. ISSN 18025145. Dostupné z: http://www.helpnet.cz/sluchove-postizeni

[27]

Sociální cestovní ruch. Hospodářské noviny [online]. © 1996-2015 [cit. 201504-13]. Dostupné z:http://ihned.cz/c1-54607020-socialni-cestovni-ruch

[28]

Struktura, poslání. Liga vozíčkářů [online]. © 2012 [cit. 2015-04-13]. Dostupné z: http://www.ligavozic.cz/o-nas/struktura-poslani

[29]

Stříbrné

pomezí [online].

©

2015

[cit.

2015-04-13].

Dostupné

z: http://www.stribrnepomezi.eu/ [30]

Svaz tělesně postižených v České republice z. s. [online]. © 2014 [cit. 2015-0413]. Dostupné z:http://www.svaztp.cz/onas

[31]

Tatry bez bariér - aktuality. Štátne lesy TANAPu [online]. © 2007 - 2015 [cit. 2015-04-13]. Dostupné z: http://www.lesytanap.sk/10-tatry-bez-barier/index.php

[32]

Úmluva o právech osob se zdravotním postižením č. 10/2010. In: Sbírka mezinárodních

smluv.

[online].

2010

[cit.

2015-04-13].

Dostupné

z:

http://www.mvcr.cz

65

[33]

Úvodní zpráva České republiky o opatřeních přijatých k plnění závazků podle Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením [online]. 2011 [cit. 2015-0413]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz

[34]

V ČR byl zdravotně postižený každý desátý. Statistika&My [online]. 2014 [cit. 2015-04-13].

Dostupné

z:http://www.statistikaamy.cz/2014/04/v-cr-byl-

zdravotne-postizeny-kazdy-desaty/ [35]

Všechny jihlavské trolejbusy už jsou bezbariérové. CESTOVÁNÍ [online]. 2011 [cit. 2015-04-13]. Dostupné z:http://www.regionycr.cz/view.php?cisloclanku=2011120300-vsechnyjihlavske-trolejbusy-uz-jsoubezbarierove&rstema=240&rsstat=5&rskraj=13&rsregion=23

[36]

Vybrané

ukazatele

Jihlavě [online].

za

okres

2013

Jihlava. ČSÚ, [cit.

Krajská

2015-04-13].

správa

ČSÚ

v

Dostupné

z:

https://www.czso.cz/documents/11268/26954927/CZ0632.pdf/0675c7a8-82fb4454-a2c0-e6fla5dc7a00?version=1.1 [37]

Vyhláška č. 398/2009 Sb. o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb. [online]. 2009. [cit. 2015-04-13]. Dostupné z: http://www.mmr.cz

[38]

Základní informace. Národní rada osob se zdravotním postižením ČR [online]. © 2010 [cit. 2015-04-13]. Dostupné z: http://www.nrzp.cz/o-nas/zakladniinformace.html

[39]

Zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách. [online]. 2006. [cit. 2015-04-13]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz

[40]

Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. [online]. 2000. [cit. 2015-04-13]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz

[41]

Zákon č. 198/2009 Sb. o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon).

66

Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2009 [cit. 2015-04-13]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz [42]

BUŘVALOVÁ, Denisa, REITMAYEROVÁ, Eva. Tělesně postižený. Praha: Vzdělávací institut ochrany dětí, 2007. 24 s. ISBN 978-80-86991-21-4.

[43]

FILIPIOVÁ, Daniela. Život bez bariér: projekty a rekonstrukce. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1998. 101 s. Profi & hobby; 24 s. ISBN 80-7169-233-6.

[44]

FINKOVÁ, Dita. Základy tyflopedie: předmět, cíle, techniky prostorové orientace a komunikace. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2010. 52 s. ISBN 978-80-244-2627-3.

[45]

FINKOVÁ, Dita, LUDÍKOVÁ, Libuše, RŮŽIČKOVÁ, Veronika. Speciální pedagogika osob se zrakovým postižením. vyd. 1. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2007. ISBN 978-80-244-1857-5.

[46]

GÚČIK, Marian a kol. 2004. Krátký slovník cestovního ruchu. Bánská Bystrica: Slovak-Swiss Tourism, 2004. ISBN 80-88945-73.

[47]

HOLEČEK, Milan, MARIOT, Peter, STŘÍDA, Miroslav. Zeměpis cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Česká geografická společnost, 2001. 99s. ISBN 80-8603439-9.

[48]

INDROVÁ, Jarmila a kol. Cestovní ruch pro všechny: [odborná školení a vzdělávání pracovníků územní veřejné správy pro oblast cestovního ruchu]. V Tribunu EU vyd. 1. Praha: Tribun EU, 2008. 89 s. Knihovnicka.cz. ISBN 97880-7399-407-5.

[49]

Kraj Vysočina pro osoby s handicapem. Vysočina Tourism, 2014, 40 s.

[50]

KRHUTOVÁ, Lenka a kol., Občané se zdravotním pojištěním a veřejná správa. 1. vyd. 2005. ISBN 80-244-1168-7.

67

[51]

LAUERMANOVÁ, Lucie. Sociální cestovní ruch – analýza a zhodnocení v rámci ČR. 2013

[52]

LINDEROVÁ, Ivica. Cestovní ruch. 1. vyd. Jihlava: VŠPJ, 2013. 265 s. ISBN 978-80-87035-82-5.

[53]

LINDEROVÁ, Ivica. Hodnotenie potenciálu Českej republiky pre rozvoj cestovného ruchu zdravotne postihnutých návštěvníkov. Ekonomická revue cestovného ruchu. 2012. 18 s. ISSN 0139-8660

[54]

NOVOSAD, Libor. 2009. Poradenství pro osoby se zdravotním a sociálním znevýhodněním: základy a předpoklady dobré poradenské praxe. Vyd. 1. Praha: Portál, 2009. ISBN 978-80-7367-509-7.

[55]

PÁSKOVÁ, Martina, ZELENKA, Josef. Výkladový slovník cestovního ruchu. 2. vyd., kompletně přepracované a doplněné. Praha: Linde, 2012. 768 s. ISBN 97880-7201-880-2.

68