Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i.
HODNOCENÍ EKONOMICKÝCH ASPEKTŮ PROTIEROZNÍ OCHRANY ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY Certifikovaná metodika
Výstup projektu MZE0002704902 Integrované systémy ochrany a využití půdy, vody a krajiny v zemědělství a rozvoji venkova
Brno, 2014
Metodika „Hodnocení ekonomických aspektů protierozní ochrany zemědělské půdy“ byla vypracována díky podpoře MZe ČR v rámci řešení výzkumného záměru Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy, v.v.i. MZE0002704902 „Integrované systémy ochrany a využití půdy, vody a krajiny v zemědělství a rozvoji venkova“, konkrétně je výstupem projektu 04, etapy 03 „Efektivnost a ekonomické aspekty vybraných opatření ochrany půdy a vody“. Publikování a využívání metodiky doporučil SPÚ osvědčením č. 23/2014-VÚMOP ze dne 28.3.2014.
Autorský kolektiv:
Ing. Jana Konečná, Ph.D. (VÚMOP, v.v.i.) Ing. Jaroslav Pražan (ÚZEI) Ing. Jana Podhrázská, Ph.D. (VÚMOP, v.v.i.) Ing. Josef Kučera (VÚMOP, v.v.i.) Ing. Kamila Koutná, Ph.D. (ÚZEI) Ing. Rostislav Fiala (VÚMOP, v.v.i.)
Oponovali:
Ing. Radmila Grmelová, CSc. doc. Ing. Alena Tichá, Ph.D.
ISBN 978-80-87361-26-9
Obsah I
CÍL METODIKY ................................................................................................................ 5
II
VLASTNÍ POPIS METODIKY.......................................................................................... 5
1
Úvod .................................................................................................................................... 5
2
Protierozní opatření ............................................................................................................. 7
3
Hodnocení nákladů a přínosů protierozní ochrany ............................................................. 9 3.1
Zdroj dat pro stanovení nákladů a příjmů .................................................................... 10
3.2
Využívání dat ............................................................................................................... 11
3.3
Stanovení přínosů protierozních opatření .................................................................... 11
3.4
Stanovení nákladů ........................................................................................................ 14
3.5
Ekonomická bilance ..................................................................................................... 32
4
Příklad ekonomické bilance protierozních opatření v povodí VN Hubenov .................... 36
5
Nástroje politiky využitelné pro protierozní ochranu zemědělských půd ......................... 41
6
5.1
Opatření jako podmínky podpor .................................................................................. 41
5.2
Podpůrná opatření ........................................................................................................ 42
5.3
Projektová opatření ...................................................................................................... 42
5.4
Morální závazek ........................................................................................................... 43
Závěr.................................................................................................................................. 44
III SROVNÁNÍ NOVOSTI POSTUPŮ ................................................................................. 46 IV POPIS UPLATNĚNÍ CERTIFIKOVANÉ METODIKY ................................................. 46 V
EKONOMICKÉ ASPEKTY ............................................................................................. 46
VI SEZNAM POUŽITÉ A SOUVISEJÍCÍ LITERATURY .................................................. 47 VII SEZNAM PUBLIKACÍ, KTERÉ PŘEDCHÁZELY METODICE .................................. 49
3
Seznam použitých zkratek AEO
agroenvironmentální opatření
BPEJ
bonitovaná půdně ekologická jednotka
GAEC
good agricultural and environmental conditions (dobrý zemědělský a environmentální stav)
LFA
less favoured areas (méně příznivé oblasti)
LPIS
land parcel information system (veřejný registr půdy)
MZe ČR
Ministerstvo zemědělství České republiky
NPV
net present value (čistá současná hodnota)
OP
orná půda
OPN
ostatní přímé náklady
PMN
přímé materiálové náklady
PRV
Program rozvoje venkova
PÚ
příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku
SPÚ
Státní pozemkový úřad
ÚZEI
Ústav zemědělské ekonomiky a informací
SZIF
Státní zemědělský intervenční fond
VN
vodárenská nádrž
VÚMOP, v.v.i.
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy
4
I
CÍL METODIKY
Cílem metodiky je přispět k uplatňování opatření pro ochranu zemědělské půdy, zejména v rámci pozemkových úprav.
II
VLASTNÍ POPIS METODIKY
1
Úvod
Eroze půdy je přírodní proces, jehož průběh je akcelerován necitlivými zásahy člověka do přírody a krajiny a intenzivním hospodařením na zemědělské půdě. Ačkoliv je vodní erozí ohroženo více než 50 % orné půdy ČR, požadavky na ochranu půdy se v praxi daří prosazovat v omezeném rozsahu a často s obtížemi. Procesy vodní eroze poškozují nejvíce ornou půdu, snižují její úrodnost. Dochází při nich k odnosu kvalitních svrchních vrstev profilů a následně k degradaci chemických, fyzikálních a biologických vlastností půdy. Tyto změny jsou v podstatě nevratné, protože 1 cm půdy v našich přírodních podmínkách se vytvoří za cca 100 let (Janeček a kol., 2005). Vedle poškození půdy na erodovaném pozemku vznikají škody i mimo něj – zanášení sousedních pozemků, komunikací, příkopů, vodních koryt a nádrží produkty eroze. Transport půdních částic do vodních útvarů zhoršuje kvalitu vody a tím negativně ovlivňuje život vodních organismů. Velkoplošné hospodaření na orné půdě v období socialismu, rozorání mezí a rušení dalších přirozených bariér vedlo k masivnímu rozvoji negativní účinků vodní eroze. Transformace zemědělství, probíhající od počátku 90. let minulého století, nepřinesla v oblasti protierozní ochrany výrazné zlepšení - stále se hospodaří na velkých půdních celcích. Ukazuje se, že degradace půdy vodní erozí se zatím zdánlivě neprojevila na ekonomice podniků, protože výnosy vzrostly mnohem rychleji než ztráty půdy. Je tomu tak díky novým technologiím a intenzivním vnosům do půdy (hnojiva, závlahy, speciální přípravky k udržení půdní struktury a optimální půdní reakce aj.). Tento stav však není důvodem k uspokojení. Pokud dojde k degradaci půdy, stává se náprava drahou a časově náročnou. Jednodušší a ekonomičtější je půdu chránit a omezovat její ztráty. V průběhu minulých desetiletí ztráta zemědělské půdy ve většině evropských zemí neměla za následek celkové zmenšení produkce, ale vedla k zpomalení jejího růstu. V budoucnu se ovšem situace může změnit, 5
protože růst produkce byl umožněn neustálým zvyšováním energetických vkladů. Takový vývoj není ekonomicky udržitelný v době, kdy ceny energie rostou a není ani v souladu se zájmy ochrany životního prostředí. Tato metodika je určena zejména pracovníkům pozemkových úřadů, projektantům protierozních opatření, správním úřadům, orgánům územního plánování, vlastníkům a uživatelům zemědělské půdy. Nabízí možnost podpořit snahy na ochranu půdy a vody v zájmovém území ekonomickými údaji o přínosech protierozní ochrany a návratnosti finančních prostředků do ní vložených. Ekonomická rozvaha poskytuje argumenty pro dosažení cílů ochrany půdy a vody a také může sloužit jako podklad pro rozhodování, řízení a kontrolu jejich realizace. Dále lze metodiku využít v rámci hodnocení efektu různých nástrojů politiky v procesu protierozní ochrany půdy a pozemkových úprav. Údaje o nákladech a přínosech je nutné brát jako příklady a pro provedení obdobných hodnocení je žádoucí vstupní data aktualizovat.
6
2
Protierozní opatření
Protierozní opatření obecně rozdělujeme na organizační, agrotechnická a technická. Organizační protierozní opatření využívají ochranný účinek vegetačního pokryvu. Nadzemní části rostlin snižují kinetickou energii dešťových kapek a vytvářejí překážky povrchovému odtoku, kořeny zpevňují půdu a zlepšují její vlastnosti. Agrotechnická opatření zahrnují zásady ochranného obdělávání půdy (minimalizační technologie (obr. 1), obdělávání po vrstevnici, mulčování, hrázkování aj.). Při řešení protierozní ochrany v určitém povodí nejsou samostatně použitá agrotechnická a organizační opatření schopna ve většině případů podstatně omezit povrchový odtok. Proto je nezbytné rozdělit svažité, plošně značně rozsáhlé pozemky s neúměrnou délkou svahu technickými protierozními opatřeními. Mezi ně řadíme terasy, meze, záchytné a svodné průlehy a zatravněné dráhy soustředěného povrchového odtoku (údolnice). Typy protierozních opatření, které jsou předmětem této metodiky, byly sestaveny do následující tabulky 1.
Obr. 1: Minimalizační půdoochranné setí
7
Tabulka 1. Přehled protierozních opatření a jejich vazby na nástroje politiky Protierozní opatření
Specifikace
Plošné nebo pásové zatravnění
Zatravnění běžnou směsí
Plošné nebo pásové zalesnění
Výsadba lokálních dřevin
Nástroj politiky
Nepřelévaná zemní hrázka (v. cca 1 až 1,5 m) Mělký příkop s hrázkou z vyhloubené zeminy (š. cca 10 m), Průleh s mezí záchytný (v mírném sklonu podél vrstevnic) nebo svodný Příkop v mírném sklonu podél Záchytný příkop vrstevnic Příkop pro odvedení odtoku do Svodný příkop recipientu, koryto zpravidla opevněné Jako plošné zatravnění, případně Zatravnění údolnice speciální travní směs a úprava profilu údolnice Vyloučení pěstování Vyloučení pěstování kukuřice, řepy, širokořádkových plodin brambor, slunečnice, máku Pásy úzkořádkových plodin široké Pásové střídání plodin min. 12 m Provádění agrotechnických operací Vrstevnicové obdělávání po vrstevnici nebo s malým odklonem od vrstevnic Redukované obdělávání půdy a Ochranné obdělávání ponechávání nejméně 30 % rostlinných zbytků na povrchu půdy. AEO = agroenvironmentální opatření (www.eagri.cz) Mez (hrázka)
GAEC = good agricultural and environmental conditions (dobrý zemědělský a environmentální stav) PRV = Program rozvoje venkova (www.eagri.cz)
8
Pozemkové úpravy a AEO v PRV Pozemkové úpravy a AEO v PRV Pozemkové úpravy
Pozemkové úpravy
Pozemkové úpravy Pozemkové úpravy
Pozemkové úpravy Pozemkové úpravy, GAEC 2 Poradenství v PRV, GAEC 2 Poradenství v PRV, GAEC 2 Poradenství v PRV, GAEC 2
3
Hodnocení nákladů a přínosů protierozní ochrany
V úvodu této kapitoly je třeba zdůraznit, že následující postup je zjednodušený, tak aby vyhovoval účelu celé metodiky s ohledem na její potenciální využití. Bilanční analýzu ekonomiky uplatňování protierozních opatření lze dělat různými, více či méně složitými metodami. Také počet položek vstupujících do bilance může být v podstatě neomezený. Ale ne všechny dopady protierozní ochrany je možné kvantitativně a finančně vyjádřit. Například vliv produktů eroze na organismy (ať vodní či půdní) není ještě zatím v ČR dostatečně prozkoumán a není možné ho tedy pro účely ekonomické bilance dost dobře uchopit. V zahraničí byl tento dopad hodnocen jako velmi významný (Clark, 1985). Eroze patří v ekonomických teoriích k tzv. externalitám, což zjednodušeně znamená, že spotřebovávání statků podnikatelem nebo spotřebitelem je doprovázeno dopady na jiné podnikatele nebo spotřebitele. Např. zemědělec spotřebovává půdu, resp. ztrácí část vrchní vrstvy půdy a smyté půdní částice a živiny jsou odneseny na pozemky nebo do vodních toků, kde vyvolávají škody (Pražan, Koutná, 2004). Vzniká tak náklad, který však nevstupuje do finančního rozhodování podnikatele (je pro něj externí). Důvodem pro měření externalit je jejich politická citlivost, neboť je obvykle neřeší trh, ale musí být řešeny v rámci státních rozpočtů nebo regulatorních nástrojů, či jiných nástrojů politiky. Současně však vznikají také škody na samotném přírodním zdroji – půdě (ztráta ornice, ztráta živin, degradace fyzikálních, chemických a biologických vlastností půdy, snižování úrodnosti, snižování retence vody aj.). Vzhledem ke komplexní povaze následků eroze musí být identifikovány pokud možno všechny typy interních a externích dopadů eroze a hledán způsob, jak ocenit jejich nápravu (např. náklady na vytěžení sedimentů apod.). Současně je nutné identifikovat a ocenit ztrátu půdy a snížení produkce v důsledku působení procesů eroze, aby bylo posouzení následků úplnější. Vzhledem k náročnosti a nákladnosti některých způsobů oceňování a omezenými možnostmi oceňování zejména ekologických dopadů eroze, lze v takových složitých případech aplikovat jen kvalitativní hodnocení. Ekonomická bilance protierozních opatření spočívá v porovnání nákladů na jejich vybudování a údržbu a přínosů plynoucích z těchto opatření. Náklady se dají stanovit podle skutečných cen realizací konkrétních opatření (zjištěných z předchozích projektů) nebo normativně pomocí ceníků. Pokud nejsou tyto údaje dostupné, lze provést šetření a z více zjištěných nákladů vypočítat průměrné náklady na jednotku. Přínosy protierozní ochrany se určují jako rozdíl mezi oceněnými následky eroze před a po realizaci protierozních opatření. 9
3.1
Zdroj dat pro stanovení nákladů a příjmů
Pro stanovení nákladů, spojených s úpravou hospodaření a také pro stanovení některých škod metodou stanovení nákladů na jejich odstranění, lze využívat šetření o nákladech ÚZEI (www.uzei.cz), zemědělské normativy (www.agronormativy.cz) a samostatné šetření o nákladech některých operací (např. na vytěžení sedimentů). Pro stanovení ztrát produkce a tím i příjmů je doporučeno využívat tzv. příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku (PÚ), který ve většině případů nejlépe odpovídá charakteru ztrát příjmů v zemědělském hospodaření. Je nutné zdůraznit, že značnou část škod není v podstatě možné kvantifikovat a ocenit. Jedná se např. o dopady na biodiverzitu a produkci biomasy ve větších povodích, kde může dojít vlivem změny úživnosti i ke změně rybího pásma, také stanovení míry, jakou přispívá např. vyšší erozní ohroženost ke škodám způsobeným povodněmi, se ukazuje jako velmi obtížné. Pro stanovení zejména přínosů bylo tedy v této metodice využito k oceňování jen těch metod, které nebyly příliš náročné na dostupnost dat a s tím spojenými náklady. Proto je nutno brát výsledky jako parciální a takto je při rozhodování také posuzovat. To znamená, že pokud projekt protierozní ochrany vykazuje dle této metodiky mírně vyšší náklady než přínosy, potom je možné považovat projekt z hlediska zájmů společnosti za přínosný, neboť velká část přínosů nebyla dosud oceněna. Nákladové položky pro výpočet příspěvku na úhradu fixních nákladů a zisku na orné půdě a na travních porostech byly využity z nákladového šetření (ÚZEI, 2008-2011, Poláčková a kol., 2010). Údaje v databázi ÚZEI (www.uzei.cz) jsou v agregované podobě a jako variabilní náklady byly využity přímé náklady. Tato aproximace byla nutná vzhledem k omezené dostupnosti detailních nákladových dat, která jsou navíc publikována každoročně. Příjmy byly stanoveny na základě ceny a průměrných výnosů, uvedených tamtéž. Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku byl stanoven jako rozdíl příjmů a variabilních nákladů. Tato metodika nepředkládá sofistikovanější metody hodnocení a standardní ekonomické posuzování investičních projektů z dlouhodobého hlediska (např. metodou NPV, tj. čisté současné hodnoty) je představeno na konci metodiky rámcově a v případě aplikace vyžaduje pečlivou odbornou přípravu.
10
3.2
Využívání dat
Využívání dat pro stanovení nákladů a přínosů je spojeno s jistým úskalím. Nutno brát ohled na odlišnosti a změny v místě a čase. Pokud bude použití průměrných dat za ČR pro ten který projekt uspokojivé, potom lze využívat výše citované zdroje dat v plném rozsahu. Pokud se však plánovaný projekt nachází v oblastech příliš odlišných od průměru ČR (např. podhorské oblasti), potom je žádoucí využít z citovaných dat (např. šetření o nákladech na www.uzei.cz) výsledky za odpovídající výrobní oblast. Dále je možné zpřesnit např. výpočet příspěvku na úhradu fixních nákladů a zisku dle místních podmínek tím, že se dosadí do výpočtu výnosy obvyklé v místě projektu. Nezbytné je vždy brát ohled na meziroční vývoj. Např. roky 2010 - 2013 byly charakteristické relativně vysokými cenami rostlinných komodit, což se může během jednoho roku výrazně změnit a to potom zásadně ovlivní výsledné hodnocení přínosů a nákladů projektu protierozní ochrany území. V situaci cen let před 2009 se např. ukazovaly přínosy ochrany půd jako dlouhodobě převažující nad ztrátami, ale v pozdějších letech ceny komodit vzrostly a tím i ztráty na produkci, vzniklé zavedením opatření protierozní ochrany (např. zatravnění). Proto je tak důležité pracovat podle účelu s odpovídající časovou řadou dat. Před každým posuzováním projektu je tedy žádoucí přezkoumat aktuálnost a tím i využitelnost dat. U některých nákladů, pro které nejsou novější údaje, je možné použít starší podklad a upravit jej o inflaci (např. 1,5 % v roce 2010 - dle www.czso.cz). Čím jsou vstupní data aktuálnější, tím je ekonomická bilance zatížena menší chybou.
3.3
Stanovení přínosů protierozních opatření
Vybrané podklady pro vyčíslení přínosů byly vyjádřeny ve škodách, které v důsledku zavedení protierozní ochrany nenastanou. Pokud by nastaly, měly by být adekvátní finanční prostředky vynaloženy na nápravu (využita metoda tzv. replacement costs). Měření dopadů degradace půd erozí patří mezi poměrně náročné úkoly a používají se k tomu různé techniky. Při finančním hodnocení ztrát půdy na pozemku je možné odnesený objem půdy vynásobit cenou ornice na trhu (např. podle vlastního průzkumu cen v r. 2012 byla průměrná cena ornice 350 Kč/m3). Údaj se však mění s časem a je nutno započítat i dopravu a manipulaci s ornicí. Takto stanovené ceny ornice však nestačí na posouzení škod na půdě. Problém spočívá zejména v tom, že půdu musíme chápat jako neobnovitelný přírodní zdroj (s obnovitelnými funkcemi) a při velmi intenzivní erozi může dojít k její nenávratné ztrátě. 11
Obecně se škody vznikající na půdě projevují ve snižování výnosů, ztrátě živin, snižování půdního profilu, v extrémním případě může nastat i nevratná degradace půdy (Winpenny, 1991). Škody tohoto typu vznikají v místě eroze (on-site). Odnos svrchních půdních horizontů může mít za následek i změnu půdního typu. Například na jižní Moravě původní černozemě lokálně degradovaly v důsledku působení vodní eroze až na kambizemě (Podhrázská a kol., 2013). S takovou změnou je spojen i pokles ceny půdy. Barbier a Bishop (1995) doporučují pro ohodnocení degradace půdy v důsledku vodní eroze monitorovat změny výnosů zemědělských plodin. Druhy off-site dopadů jsou mnohem četnější. Přístupy k ocenění interních a externích škod (Clark, 1985) shrnuje následující přehled:
Interní škody: −
Odnos půdy se ocení průměrnou cenou ornice nebo pomocí ceny bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ). Pokud by se navezla odnesená hmota zpět na pozemek, je možné ocenění podle transportních nákladů.
−
Vznik rýh a strží, převrstvení půdy smytou zeminou – ocení se náklady na uvedení do původního stavu.
−
Snížení výnosu – pro ocenění jsou potřebné konkrétní údaje o průměrném a aktuálním výnosu na daném pozemku.
−
Ztráta živin – lze vyjádřit pomocí nákladů na nákup ztracených živin, zejména dusíku a fosforu.
Externí škody: −
Poškození pozemků, vznik nánosů na nich – ocení se náklady na jejich odstranění.
−
Znečištění vod – ocení se zvýšení nákladů na čištění vody, popřípadě zvýšení nákladů na čištění vodohospodářských zařízení nebo odstranění negativních dopadů na jiná odběrová a uživatelská zařízení (např. náklady na čištění a zajištění účinnosti chladících zařízení elektráren nebo zavlažovacích zařízení).
−
Nánosy ve vodních útvarech (zanášení nádrží a toků) – oceňují se náklady na vytěžení a odvoz na skládku, popř. škody na lodní dopravě.
−
Zvýšení škod při povodních – toky a nádrže zanesené produkty vodní eroze snižují retenční kapacitu krajiny (lze měřit posouzením odpovídajícího objemu škod).
−
Ztráty na životech (dle autorů neměřitelné).
−
Ekologické dopady (např. na organismy) se oceňují velmi obtížně a většinou jsou ekonomicky neuchopitelné (jedná se spíše o kvalitativní než kvantitativní hodnocení). 12
Existuje i jiné členění dopadů degradace půdy (včetně eroze) a to rozlišuje hodnoty užitku a hodnoty, které nejsou přímo spojené s užitkem člověka (Görlach et al., 2004). Hodnoty užitku lze dále členit na přímé (např. v zemědělství) a nepřímé hodnoty (ekologické funkce půdy jako životního prostoru, filtrační, pufrovací, retenční, transformace látek aj.), které jsou často v současnosti nazývány jako ekosystémové služby. Hodnoty nespojené s užitkem člověka mohou být např. tzv. existenční hodnoty - lidé oceňují existenci půdy, když ji momentálně nepotřebují (pro půdu samu). Nebo také může být půda vnímána pro svoji hodnotu pro budoucí generace. Ještě zde můžeme uvažovat tzv. hodnotu „volby“. Není snadné odhadnout, zda mizející biodiverzita v půdě nezahrnuje organismy, které by v budoucnosti mohly hrát důležitou roli pro lidstvo. Takovéto hodnocení však nebylo z důvodu komplikovanosti problému prováděno a tento dokument tedy neposkytuje v tomto ohledu vhodnou metodu. Typy degradace je žádoucí rozlišovat, aby bylo možné definovat přiměřený přístup při jejich ekonomickém hodnocení. V rámci této práce byla hlavní pozornost zaměřena především na hodnoty spojené s užitkem člověka a některé typy hodnot nebudou ani komentovány (např. kvantifikace hodnoty existence je velmi problematická).
3.3.1 Omezení ztráty půdy
Pro výpočet objemu smyté půdy se nejčastěji doporučuje univerzální rovnice průměrného dlouhodobého smyvu, jak ji publikovali Janeček a kol. (2012). Stanovili i potřebné faktory této rovnice s ohledem na specifiku přírodních podmínek ČR. G = R . K . L . S . C . P [t/ha/rok], kde R je faktor erozního účinku deště, K – půdní faktor stanovený podle BPEJ, L – faktor délky svahu, S – faktor sklonu svahu, C – faktor protierozního účinku vegetačního krytu, P – faktor protierozních opatření. Vypočtená hodnota G udává množství půdy, které může být v dlouhodobém měřítku a za daných podmínek pozemku uvolněno plošnou vodní erozí.
13
3.3.2 Omezení externích škod
Část objemu erozí uvolněných půdních částic sedimentuje přímo na svahu, nejvíce v jeho úpatí. Určitý podíl oderodované hmoty může být nesen povrchovým odtokem až do vodních koryt či nádrží. Existují různé metody, modelující procesy transportu a ukládání sedimentů (produktů vodní eroze). V této metodice (tab. 17) byly využity práce Janečka a kol. (2005) a Robinsona (1977) o podílu smytých půdních částic, které se dostanou do toků a nádrží dle velikosti povodí. Dopady vodní eroze mimo zdrojovou část půdního bloku byly vyjádřeny v nákladech na odstranění nánosů sedimentů. Náklad vyvolaný zatížením vodních útvarů produkty vodní eroze byl oceněn náklady na vytěžení sedimentu a uložení na skládku. Stanovení nákladu se opíralo o vlastní průzkum komerčních cenových nabídek. Část smyvu dosáhne jiných částí bloku, nebo se usadí mimo blok – tato část byla oceněna náklady na shrnutí, naložení, odvoz a rozhrnutí na bloku (expertní odhad 100 Kč/t). Tu část ornice, kterou by bylo nutno odvézt jako sediment na skládku, lze ocenit také tak, jako by bylo nutné nakoupit zeminu, která je opětovně uložena na erodovanou plochu. Ocenění se potom opírá v tomto bodě o obvyklou cenu zeminy na trhu včetně dovozu a manipulace. Větší část přínosů protierozních opatření nemohla být exaktně oceněna, přičemž největší dopad bývá na biotu ve vodách (živiny ve vodách, přívalové události atd.) – v literatuře studováno na větších povodích (Clark, 1985). Vliv na retenci vody byl symbolicky oceněn 1 Kč/m3 zadržené vody. Důvodem je skutečnost, že ocenění tohoto vlivu není dostatečně propracováno a samotný údaj je jen velmi přibližný. Údaj byl použit spíše jako zástupce faktorů, které by ještě bylo potřebné měřit. Případné kladné efekty eroze na jiné subjekty nebyly v této metodice uvažovány. Jedná se např. o přísun hnojiv do rybníků, který zvyšuje produkční potenciál vodní plochy, nebo o zvýšení vrstvy ornice na vedlejším půdním bloku při erozi.
3.4
Stanovení nákladů
Posouzení nákladů spojených s implementací navrhovaných opatření spočívá především ve vyčíslení nákladů potřebných k jejich realizaci a v některých případech taktéž v posouzení případných dopadů na hospodaření podniku (např. ztráta příjmů z orné půdy). Často se jedná
14
o kombinaci obou. Přístup ke stanovení nákladů na protierozní opatření aplikovaný v této metodice přehledně shrnuje tabulka 2. Tabulky
nákladových
ukazatelů
vybraných
realizovaných
organizačních
a agrotechnických protierozních opatření byly vypracovány tak, aby odrážely průměrné náklady na celém území ČR bez rozlišení regionálních rozdílů. Nutno podotknout, že náklady na protierozní opatření se v čase mění a proto nutno uvažovat stanovené náklady za podklady s omezeným využitím v čase (nejvíce relevantní v roce zpracování metodiky) s ohledem na vývoj cen. Další důležitý faktor je často značná variabilita možných dopadů opatření v rámci jednoho typu opatření (např. vyloučení širokořádkových plodin má různý ekonomický dopad dle typu plodiny a struktury rostlinné výroby podniku). Proto byly náklady na jednotlivé typy protierozních opatření vyčísleny jako průměrné. V úvahu byly brány nejvíce rozšířené zemědělské plodiny, pro které jsou běžně dostupné cenové, výnosové a nákladové údaje. Při výpočtech nákladů na protierozní opatření byly uvažovány skutečné náklady na zatravnění, zemní práce a ochranné agrotechnologie. Ztráta z orné půdy byla vypočtena na základě šetření ÚZEI o nákladech a šetření v podnicích (ÚZEI, 2008-2011, Poláčková a kol., 2010). Vzhledem k omezeným a obtížně standardizovaným ekonomickým dopadům vrstevnicového obdělávání nebylo toto posuzováno (lze předpokládat nízké zvýšení nákladů). Nákladové údaje prezentované dále v tabulkách 3 až 12 a 15 slouží pouze jako názorné příklady - pro vlastní výpočty je nutné vybrat relevantní vstupy (položky) a hodnoty aktualizovat.
15
Tabulka 2. Metodický přístup k stanovení nákladů na protierozní opatření Protierozní opatření Plošné nebo pásové zatravnění Plošné nebo pásové zalesnění Mez, průleh s mezí Záchytný nebo svodný příkop
Způsob stanovení Vyjádřeno v PÚ/ha jako ztráta z produkce na orné půdě po dobu 5 let (vážený průměr nejčastěji pěstovaných plodin) plus náklady na založení porostu a následnou péči. Vyjádřeno v PÚ/ha jako ztráta z produkce na orné půdě po dobu 5 let (vážený průměr nejčastěji pěstovaných plodin) plus náklady na výsadbu a další péči o stanoviště a porost. Stanoveno jako náklady na zatravnění (viz výše) zvýšené o náklady na terénní úpravy. Náklady na stavební a zemní práce včetně materiálu.
Stanoveno jako náklady na zatravnění (viz výše), které lze navýšit o další náklady na specifické operace. Vyjádřeno v PÚ/ha jako ztráta z omezení produkce na orné Vyloučení pěstování půdě po dobu 5 let (vážený průměr nejčastěji pěstovaných širokořádkových plodin tržních plodin). Stanoveno podle zemědělských normativů. Půdní bloky jsou Pásové střídání plodin zúženy a tím dochází ke zhoršení účinnosti využití techniky a zvýšení nákladů na obdělávání. Porovnána úroveň nákladů na konvenční a ochranné obdělávání Ochranné obdělávání (setí do mulče a strniště). PÚ = příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku Zatravnění údolnice
3.4.1 Plošné nebo pásové zatravnění
Náklady vyčíslíme jako ztrátu tržních plodin a náklad na zatravnění. Náklad na ochranné zatravnění představuje nejen náklad na samotné založení travního porostu, ale také tzv. náklad příležitosti, tj. ztracený příjem z orné půdy. Tento je měřen pomocí stanovení příspěvku na úhradu fixních nákladů a zisku. Protože podniky obvykle musí snížit plochu tržních plodin (krmné plodiny jsou nutné pro zachování stavů zvířat), byl vypočten podle podílu ploch hlavních tržních plodin (ozimá pšenice, ječmen jarní a řepka) v ČR vážený průměr příspěvku na úhradu fixních nákladů a zisku podle plochy těchto plodin. Následně byl vypočten průměr za pět posledních let (tab. 3).
16
Tabulka 3. Průměrný PÚ na orné půdě (Kč/ha) Rok
Vážený PÚ
2007
12304
2008
15460
2009
5483
2010
9020
2011
16518
Průměr za roky
11757
Výsledná částka (11757 Kč/ha) představuje ekonomický dopad na podnik v případě ochranného zatravnění. Dopad se uvažuje na dobu 5 let, kdy by mělo dojít k adaptaci podniku na tuto změnu, a to jako následek ztráty příjmů z orné půdy. Průměr za poslední tři až pět let se používá, aby se snížil vliv extrémních roků neboli výkyvů např. v cenách komodit nebo výnosech. K této částce je nutno přičíst náklad na zatravnění. Náklady na zatravnění, které prezentuje tabulka 4, vycházejí z prací Poláčkové a kol. (2010) a Kavky (2006).
Tabulka 4. Výpočet ztráty příjmů a nákladů na zatravnění (uvažováno jako počáteční náklad bez úhrady ztráty z orné půdy v dalších letech, neuvažuje se využití travního porostu) Částka Položka Ztráta produkce z orné půdy
(Kč/ha) 11757
Založení porostu
2778
Osivo
3863
Náklady na zatravnění
6641
Celkem
18398
V tabulce 5 byl náklad na zatravnění rozpočítán na 5 let, protože i v rámci PRV se předpokládá, že zemědělský podnik se za tu dobu adaptuje na vyvolanou změnu (ÚZEI, 20082011, Poláčková a kol., 2010).
17
Tabulka 5. Výpočet ztráty příjmů a nákladů na zatravnění (pro pětileté období na adaptaci podniku, s komerčním využitím travních porostů) Částka Položka
(Kč/ha)
Ztráta produkce z orné půdy
11757
Příjem z produkce trávy
3483
Příjem z produkce trávy (přepočet na 4 roky)
2786
Celkem ztráta (snížená o příjmy z travního porostu)
8971
Založení porostu
2779
Osivo
3862
Náklady na zatravnění (Kavka, 2006 - upravené na inflaci)
6641
Náklady na zatravnění na rok
1328
Dosev (přepočet na rok závazku)
332
Roční náklad upravený na příjmy z travního porostu
10631
Roční náklad = celkem ztráta + náklad na zatravnění na rok +dosev
Ochranné zatravnění představuje tedy roční náklad 10631 Kč/ha/rok po dobu pěti let.
3.4.2 Plošné nebo pásové zalesnění
Pro omezený přístup ke zdrojům dat o nákladovosti zalesnění byly využity starší vlastní výpočty, doplněné aktuálními cenami některých materiálů. Náklady na zalesnění byly vyjádřeny ve výši podpory uváděné v Programu rozvoje venkova (částky stanovené na období 2007-2013). Nákladové položky z PRV 2007-2013, které nebyly v době zpracování dostupné v aktuální podobě, byly upraveny na inflaci, aby odpovídaly více současné situaci. Ztráta z orné půdy byla stanovena jako průměrné PÚ/ha (využity hlavní tržní plodiny v ČR, tj. ozimá pšenice, ječmen a řepka). Náklad na ochranné zalesnění orné půdy zahrnuje 3 dílčí položky: náklad na zalesnění, náklad na péči o vysázené stromy a náklad příležitosti (v našem případě PÚ z orné půdy). Zatímco náklad na založení dřevinného porostu je jednorázový, ztráta z orné půdy a náklady na zajištění porostu (následnou péči) jsou dlouhodobé. V tomto případě úměrně produkčnímu cyklu v lesích. V rámci podpůrných pravidel je dlouhodobost produkčního cyklu odražena v principu podporovat 15 let náklady na zajištění porostu a 15 let také hradit ztrátu z orné 18
půdy. Podpora má pomoci překlenout dobu, potřebnou na adaptaci příslušného podniku na změnu ve struktuře příslušného podniku. Náklady na založení porostu jsou představeny v následujících tabulkách 6 až 8, kde byly upraveny podklady z PRV o inflaci, doplněny ceny stromků z průzkumu v roce 2012 (ceníky dodavatelských firem). Pro úhradu ztráty příjmů z orné půdy je využit průměrný PÚ na ornou půdu 11757 Kč/ha.
Tabulka 6. Náklady na založení porostu podle typu dřevin (aktualizováno na rok 2012) Operace a materiál
Jehličnaté dřeviny
Listnaté dřeviny
(Kč/ha)
(Kč/ha)
Příprava půdy
3717
3717
Sazenice
28000
57600
Práce
28837
35872
3540
3540
Dosazení uhynulých stromků
21363
28600
Celkem
85457
129329
Doprava
Tabulka 7. Náklady na zajištění vývoje porostů Částka Operace
(Kč/ha)
Ochrana proti buřeni
9440
Ochrana proti zvěři (např. oplůtky, repelenty)
4130
Ochrana proti hlodavcům (např. repelenty, deratizační prostředky)
1770
Celkem
15340
Tabulka 8. Shrnutí nákladů na zalesnění Položka
Jehličnaté dřeviny
Listnaté dřeviny
Zalesnění (jednorázově)
85457
129329
Ztráta z orné půdy (po dobu 15 let)
11757
11757
Náklady na zajištění (po dobu 15 let)
15340
15340
19
3.4.3 Mez, průleh s mezí
Mez definují Janeček a kol. (2005) jako terénní stupeň se zatravněnou svahovou stranou, který snižuje sklonitost pozemku nad a pod ním. V praxi se výraz mez používá často pro nízký liniový násep (hrázku) vysokou cca 1 až 1,5 m. Taková hrázka přerušuje povrchový odtok a její protierozní účinnost je zpravidla vyšší než u přelivného terénního stupně. Voda nad mezí (hrázkou) většinou infiltruje do půdy, ale existují i hrázky s odtokovým zařízením. V rámci této metodiky se budeme zabývat mezemi charakteru infiltračních hrázek (obr. 2). Průleh je mělký široký příkop (Janeček a kol., 2012). Průlehy se zpravidla budují jako záchytné, zhruba po směru vrstevnic. Mohou být bezodtokové (zachycená voda vsakuje postupně do půdy) nebo zaústěné do svodných průlehů nebo příkopů, popřípadě údolnic. Zemina ze dna průlehu může být s výhodou vyhrnuta na vnější stranu průlehu, kde vytvoří hrázku a zvýší tím kapacitu a účinnost průlehu. Průleh i hrázka bývají zpravidla zatravněny, případně doplněny liniovou výsadbou dřevin (obr. 3). Postup výpočtu nákladů na mez a průleh je obdobný jako v případě ochranného zatravnění, avšak náklady musí být upraveny na ztížené podmínky (úzký pruh malé rozlohy – tedy zvýšení nákladů na mechanizaci o 44,5%). Výchozí položka jsou náklady a ztráta příjmů jako u zatravnění. Avšak vybudování zařízení zahrnuje také terénní úpravy. Zatímco na zatravnění je možné použít podklady získané z celostátního šetření o nákladech v zemědělství, v případě vytvoření meze (hrázky) lze náklad stanovit na základě dříve realizovaných projektů. Např. v povodí vodní nádrže Hubenov bylo v období 1999 až 2005 vybudováno 10,921 km mezí v celkovém nákladu 3,618 mil. Kč, což představuje náklad na 1 m ve výši 331 Kč (Podhrázská a kol., 2008). Tabulka 9 prezentuje náklady na zatravnění meze nebo průlehu a ztrátu příjmu z orné půdy na dobu 5 let. Vzhledem k úzkému protáhlému tvaru pozemku se nepředpokládá možnost komerčního využití travního porostu a náklady na jeho založení byly navýšeny. V tabulce 9 nejsou kalkulovány nezbytné zemní práce. Jejich cenu je nutné doplnit, nejlépe z aktuálních nabídkových ceníků stavebních firem.
20
Obr. 2. Mez s funkcí infiltrační hrázky
Obr. 3. Záchytný průleh
21
Tabulka 9. Výpočet ztráty příjmů a nákladů na zatravnění - uvažováno pro pětileté období na adaptaci podniku (ÚZEI, 2008-2011, Poláčková a kol., 2010, Kavka, 2006), bez nákladů na zemní práce (tyto nebyly kalkulovány) Částka Položka
(Kč/ha)
Ztráta produkce z orné půdy
11757
Založení porostu
2778
Osivo
3862
Náklady na zatravnění (Kavka 2006, upraveno na inflaci)
6641
Náklady na zatravnění na rok
1328
Zvýšení nákladu na plochu malého rozsahu (o 44,5 %)
591
Dosev (přepočet na rok závazku)
332
Náklad
14008
3.4.4 Záchytný a svodný příkop
Stanovení nákladů na vytvoření tohoto protierozního opatření lze opřít o dříve realizované projekty. Opět je však nutno údaj při aplikaci aktualizovat. V krajním případě lze výchozí částku zvýšit o inflaci, avšak čím delší období, tím lze předpokládat větší zkreslení výsledku. Svodný příkop (obr. 4) musí být dimenzován a konstruován s ohledem na návrhové průtoky (až Q100) a zpravidla vysokou rychlost proudění. Proto bývá jeho koryto zpevněno polovegetačními tvárnicemi, dlažbou, kamenem, žlabovkami a podobně. Materiál opevnění výrazně ovlivňuje cenu příkopu. V katalogu protierozních opatření (Podhrázská, Tichá a kol., 2012) lze nalézt příklad takového zařízení, jehož cena byla 3670 Kč/m. Funkcí záchytného příkopu (obr. 5) je zadržet povrchový odtok. Voda pak buď vsakuje do půdy, nebo může být bezpečně odvedena do svodného protierozního prvku (příkop, průleh) nebo recipientu. V záchytném příkopu není vysoká rychlost proudění, a protože cílem je i zasakování vody, koryto bývá nezpevněné. Tomu odpovídá i výrazně nižší nákladovost na běžný metr. Katalog nákladových ukazatelů společných zařízení pozemkových úprav (Podhrázská, Tichá a kol., 2012) uvádí cenu 831 Kč/m záchytného příkopu.
22
Obr. 4. Svodný příkop opevněný kamenem
Obr. 5. Záchytný příkop
23
3.4.5 Zatravnění údolnice
Specifikem zatravnění údolnic (obr. 6) je potřeba kvalitnějšího osiva. Jedná se především o krátkostébelné druhy, které dobře odolávají účinkům soustředěného odtoku vody a snižují riziko vymílání rýh a strží. Na druhé straně u těchto druhů trav nelze předpokládat jejich komerční využití, protože neposkytují vysoké výnosy. Příklad dražší travní směsi: lipnice luční, kostřava červená, kostřava červená trsnatá, jílek vytrvalý. Příklad levnější travní směsi: kostřava červená, kostřava červená trsnatá, jílek vytrvalý, psineček tenký. Postup výpočtu nákladů je obdobný jako v případě ochranného zatravnění, avšak náklady byly upraveny na ztížené obdělávání (nepravidelný pruh malé rozlohy, zpravidla ve svahu, směs trav s vyšší cenou). Podklady jsou převzaty ze zprávy Pražana a Koutné (2012) a následně aktualizovány (zejména zvýšení PÚ na ornou půdu v důsledku zahrnutí roku 2011 do průměru). Výpočet nákladů byl proveden ve dvou variantách s použitím dvou směsí osiva s různou cenou. Nejprve je v tabulce 10 prezentován celkový náklad, který byl uvažován na jednorázový projekt. Ztráty nejsou uvažovány dále než v prvním roce, avšak v případě využití podpory PRV na zatravnění, mohly by být kalkulovány na 5 let. Variantu s dražším osivem uvádí tabulka 11.
Obr. 6. Zatravněná údolnice
24
Tabulka 10. Náklady na zatravnění údolnice v prvním roku - levnější varianta osiva, při nevyužívání travní hmoty (ÚZEI, 2008-2011, Poláčková a kol., 2010) Položka
Náklad (Kč/ha)
Ztráta z orné půdy
11757
Založení porostu
2453
Osivo
7165
Zvýšení nákladů - velikost plochy (náklad/5 let)
3545
Zatravnění celkem
10710
Náklad na mzdy
933
Pomocné činnosti
1333
Celkem náklad na technické práce (vč. mezd)
2266
Zvýšený na malou plochu
3286
Dosev (náklad/5 let)
613
Ztížené užití mechanizace
634
Celkem
27000
Pozn.: Je-li potřeba úprava terénu, nutno připočíst odpovídající náklady. Celkem = součet tučně zvýrazněných dílčích položek.
Tabulka 11. Přehled možných variant ztrát příjmů a nákladů u zatravněných údolnic Náklady a ztráty
Varianta zatravnění údolnice
příjmů (Kč/ha)
Levnější směs, travní hmota nevyužita (první rok)
28079
Levnější směs, travní hmota nevyužita, každoročně 5 let
19512
Nákladnější směs, travní hmota nevyužita, každoročně 5 let
19625
Nákladnější směs, travní hmota nevyužita (první rok)
28644
3.4.6 Vyloučení pěstování širokořádkových plodin
Pro stanovení dopadů byly použity plodiny, které mají nízkou protierozní účinnost (obr. 7) a jsou proto z osevního postupu na dotčeném bloku vyloučeny tj. kukuřice (na zrno a siláž), slunečnice, brambory, mák a řepa. Ostatní plodiny (bob, sója) nejsou pro stanovení uvažovány z důvodu jejich menšího výskytu a nedostatku dat k odpovídajícím výpočtům. 25
Při zavedení tohoto požadavku nastává značné, takřka nekonečné množství variant, které mohou pro dotčené podniky v ČR nastat. Může se stát (jako jeden extrémní případ), že podnik je rozlehlý, nemá živočišnou výrobu a nepotřebuje kukuřici jako krmivo, pěstuje jen jednu rizikovou plodinu na malé ploše (např. mák) a ploch silně erozně ohrožených je malá rozloha, potom na této ploše vyloučí erozně rizikové plodiny a pěstuje je na ostatních plochách. V tomto případě nedochází k ekonomickému dopadu. Nebo se může v druhém extrému stát, že musí podnik vyloučit kukuřici jako krmivo na velkých plochách. Následně se musí podnik vzdát odpovídající plochy některé z tržních plodin (může se jednat o 1 ha nebo značnou rozlohu dle situace) a na dotčených plochách potom pěstuje plodiny s nižším příjmem. Obdobná situace nastane, pokud se ukáže jako nejvýhodnější dotčenou plochu zatravnit a při tom není pro píci v podniku využití, ani trh pro seno, nebo je plocha tak malá (např. 1 ha), že nemá smysl s produkcí obchodovat. Mezi těmito extrémy je možné velké množství variant a kombinací předchozích případů. Z těchto důvodů je v metodice stanovena především krajní situace, kdy dojde k vyloučení plodiny bez „náhrady“ jinou plodinou (tab. 12) a ostatní případy budou představovat menší ztrátu v rozsahu odpovídajícím konkrétní situaci (např. rozdíl mezi příjmem z kukuřice na zrno a z ozimé pšenice). Ztráta je vyjádřena příspěvkem na úhradu fixních nákladů a zisku. I v tomto případě je obtížné vyjádřit, po jakou dobu ztráta působí. Jako v ostatním případě uvažujeme 5 let na přizpůsobení podniku nové situaci. Pro vysvětlení, pokud taková změna nastane, je obtížné např. prodat traktor a takto se přizpůsobit změně struktury okamžitě. Proto neuvažujeme změny odpovídající ztrátě rozlohy tržních plodin ve velkém rozsahu (např. kolem 100 ha), kde by byla možnost restrukturalizace techniky sice možná, ale pravděpodobnost takové situace je malá.
Obr. 7. Následky vodní eroze v porostu kukuřice 26
Tabulka 12. Ekonomické ztráty (Kč/ha) za jednotlivé plodiny v případě redukce ploch těchto plodin (ÚZEI, 2008-2011, Poláčková a kol., 2010) Rok Položka
Kukuřice Kukuřice na zrno
na siláž
Slunečnice Brambory
Mák
Řepa
PMN
8542
9122
37957
8847 18024
OPN
3768
1890
4142
3072 11881
2008 VN Tržby
12310
0
21085
42099 11919 29905
15251
74991 31375 44761
4239
32892 19456 14856
PÚ
8775
PMN
9430
9 111
36150
OPN
3196
1993
3159
2009 VN Tržby
12 626
1108
PMN OPN
Tržby PÚ Průměr PÚ
0
13734
PÚ
2010 VN
22413
11012
21610
9196 19597 3340
7433
11104
39309 12536 27030
12 286
63593 20251 45866
1182
24284
7715 18836
8735
8960
36001
6557 18140
4370
2424
4205
11384
40206
19632
78129 15279 40734
13105
0
22078
3097
7591
9654 25731
8973
20912
8248
37923
5625 15003
6285
21645
4556
31700 10932 16232
PMN = přímé materiálové náklady (např. osiva, hnojiva, prostředky na ochranu rostlin aj.) OPN = ostatní přímé náklady (ostatní materiál (např. pytle) a služby) VN = variabilní náklady (VN = PMN + OPN) PÚ = příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku
27
3.4.7 Pásové střídání plodin
Parametry pozemků pro dosažení požadovaného účinku protierozního pásového střídání plodin, jak je doporučují Janeček a kol. (2005), uvádí tabulka 13. Pásy se zakládají rovnoběžně, podél vrstevnic nebo v malém odklonu (obr. 8).
Obr. 8. Pásové střídání plodin
Pokud je půdní blok rozdělen pásy různých plodin, tak jednotlivé plodiny pokrývají relativně malé plochy, na nichž je využití techniky nižší než na obvyklých půdních blocích. Stanovení navýšení nákladů vychází z předpokladů pravděpodobného rozpětí velikosti ploch vzniklých rozdělením svažitého bloku na pásy plodin. Odhad plochy pásu v tabulce 14 vychází z tabulky 13, přičemž byla vybrána šířka 30 m.
Tabulka 13. Doporučovaná šířka pásů podle svažitosti (Janeček a kol., 2005) Šířka pásu (m)
Svažitost (%)
40
1–2
30
3–8
25
9 – 16
20
17 – 20
15
21 – 25
28
Tabulka 14. Odhad plochy pásů Délka pásu (km)
Plocha pásu (ha)
1
3
0,5
1,5
0,25
0,75
V reálné situaci se budou po rozčlenění půdního bloku nové plochy jednotlivých plodin v pásech pohybovat přibližně v rozmezí 1,5 – 3 ha (tab. 14), ale pravděpodobně i menší. Tomu odpovídá přirážka k nákladům na obdělávání 40 – 47 %, neboť zde působí i faktor svažitosti. Pro zjednodušení byla uvažována přirážka 44,5 %. Pro stanovení těchto zvýšených nákladů bylo využito zemědělských normativů (www.agronormativy.cz). Podle www.agroporadenstvi.cz jsou používané následující přirážky k cenám služeb mechanizovaných prací při nestandardních pracovních podmínkách (menších velikostech půdních bloků nebo jejich částí). a) Přirážky při výměře pozemku do 10 ha: −
do 0,25 ha až o 100 %,
−
0,26 – 0,50 ha až o 75 %,
−
0,51 – 1,00 ha až o 50 %,
−
1,01 – 10,00 ha až o 25 %.
b) Při svažitosti nad 10° až o 20 %.
3.4.8 Vrstevnicové obdělávání
V tomto případě velmi záleží na konkrétních podmínkách. Obdělávání po vrstevnici nemusí představovat žádné navýšení nákladů a v jiných podmínkách bude představovat i potřebu zvláštní techniky. Avšak v tak extrémních svažitostech už může být smysluplnější svah zatravnit. Jiná situace nastává, pokud tvar půdního bloku takřka vylučuje obdělávání po vrstevnici. Zejména pokud se jedná o obdélník s krátkou stranou, který je orientován delší stranou dolů ze svahu. V krajním případě by potom obdělávání po vrstevnici představovalo převážně jen častější obracení na souvratích.
29
Nejčastějším omezením tohoto opatření je zvýšení nákladů na obdělávání (snížení efektivity využití techniky a vyšší potřeba času). V tomto případě lze postupovat, analogicky jako v předchozí kapitole Pásové střídání plodin a vyčíslit tyto zvýšené náklady, avšak postup nutno aplikovat s obezřetností. V tomto případě může půdní blok mít tvar úzkého pásu, který může mít sice dostatečnou rozlohu, avšak svým tvarem způsobuje snížené využití techniky.
3.4.9 Ochranné obdělávání
Do ochranného obdělávání zahrnujeme minimalizační technologie, jejichž protierozní efekt je zaručen ponecháním posklizňových zbytků (obr. 9). Jedná se tedy o setí do strniště nebo do mulče. Náklady na ochranné obdělávání lze stanovit tak, že se porovnají náklady na přímé setí a minimalizační technologie s klasickým plným obděláváním, jak uvádí tabulka 15.
Obr. 9. Posklizňové zbytky vytvářejí ochranný pokryv půdy a omezují účinky vodní eroze
30
Tabulka 15. Rozdíly ve variabilních nákladech operací (Kč/ha) na příkladu ozimé pšenice v případě plného obdělávání (www.agronormativy.cz) Obdělávání (operace) Vápnění Podmítka Hnojení P a K Hnojení Mg Střední orba Urovnání oranice Kypření Přímé setí Předseťová příprava a setí Válení Aplikace regulátorů růstu Regenerační hnojení Aplikace regulátorů růstu Vláčení Ošetření plevele Hnojení N Aplikace regulátorů růstu Ošetření – choroby a škůdci Hnojivo na list Přihnojení N Sklizeň Úklid slámy, drcení Odvoz zrna Celkem náklady operací Rozdíl v %
Klasické Přímé setí Redukované 2800 2800 2800 519 0 519 4356 4356 4356 2178 2178 2178 1030 0 0 235 0 0 0 0 422 0 2604 2604 2623 0 0 264 264 264 251 251 251 1146 1146 1146 231 231 231 235 235 235 1899 1899 1899 1395 1395 1395 276 276 276 2979 2979 2979 260 260 260 878 878 878 866 866 866 266 266 266 145 145 145 24832 23029 23970 100 93 97
Z tabulky 15 vyplývá, že ve skutečnosti jsou variabilní náklady nižší než u plného obdělávání (o 7 %), pokud je používáno přímé setí. Nutno však dodat, že technika na přímé setí bývá nákladnější a co je důležitější, v některých půdních a stanovištních podmínkách není možné přímé setí použít (případně pro některé plodiny). Navíc je nezbytné zvýšit výsevek o 10 – 15%. Jedná se o navýšení o 132 Kč/ha. Ale ani toto navýšení nepřevýší náklad na přímé setí nad náklad na klasické obdělávání.
31
3.5
Ekonomická bilance
V podstatě se jedná o porovnání všech měřených nákladů (sem patří i ztráty vzniklé následkem zavedení protierozní ochrany) a přínosů protierozních opatření. Pokud převažují přínosy, projekty protierozní ochrany se považují obecně za smysluplné. Nutno opět konstatovat, že ne všechny přínosy je možné snadno měřit a jsou projekty v ochraně životního prostředí, které lze prosazovat, i když náklady převažují nad přínosy. Tato situace nastává zejména při poskytování tzv. veřejných statků, jako např. výsadba ovocné aleje obcí, aniž by byl uvažován komerční přínos (jen veřejný prospěch). Projekty v ochraně proti erozi částečně spadají do této kategorie, neboť řada pozitivních efektů není měřena a jsou ve prospěch veřejnosti (např. zvýšená estetická hodnota krajiny).
Postup ekonomické bilance 1) Vyčíslení přínosů: −
ocenění ztráty půdy vodní erozí,
−
náklady na nápravu některých škod (dopadů vodní eroze).
2) Vyčíslení nákladů: −
náklady spojené se zavedením půdoochranných opatření,
−
investiční náklady na tvorbu zařízení jako zatravnění, průlehy a příkopy, budování retenčních nádrží,
−
neinvestiční ztráty, opakující se každý rok, které byly uvažovány na pět let (obvykle: ztráty z orné půdy, na které byla vybudována zařízení; zvýšení nákladů při obdělávání malých ploch vzniklých rozdělením bloků).
3) Porovnání přínosů a nákladů
Přínosy protierozní ochrany jsou z větší části ve skutečnosti škody, kterým se podaří po zavedení protierozní ochrany zabránit. Část přínosů jsou hodnoty navíc, jako například zvýšení estetické hodnoty krajiny atd. Avšak většina těchto přínosů nebyla dosud měřena. Dle této metodiky lze využít zejména: náklad na odstranění sedimentů z vodních útvarů a jejich dopravení na půdu (alternativně na skládku), náklad na skrývku nahromaděného sedimentu a jeho rozprostření na původní místo, ztráta živin v odnesené ornici a aplikace těchto živin na půdu. Někdy se také alternativně používá pro ocenění ztráty půdy její cena při nákupu. Avšak pokud by byly alternativně vyčísleny pouze náklady na vytěžení sedimentu a vrácení zpět na erodovaný pozemek, vyšly by menší škody a tím i menší přínosy. 32
Protierozní opatření zpomalují povrchový odtok a přispívají ke zvýšení retence vody v krajině. Tento přínos nebylo možné exaktně ohodnotit a po diskusi s odborníky byla stanovená symbolická částka 1 Kč/1m3 vody. Náklady a přínosy protierozních opatření představují dlouhý seznam a jejich měření jsou různě náročná. V této metodice jsou představeny ty, které bylo možné dosud měřit, avšak zůstává stále významný podíl těch, které se dosud v ČR dle dostupných informací uspokojivě měřit nepodařilo. Za náklad se doporučuje použít nejen náklad na vybudování opatření na ochranu půd (tedy náklad na zatravnění, vybudování meze atd.), ale také ztráty na produkci (např. ztráta produkce na orné půdě po zatravnění). Tam, kde je to smysluplné, je ztráta snížena o novou produkci (např. sena na zatravněné ploše). Obojí měřené pomocí příspěvku na úhradu fixních nákladů a zisku (PÚ/ha). Ztráta produkce se neuvažuje po celou dobu životnosti projektu, ale zpravidla po dobu 5 let, po tu dobu se uvažuje, že se může podnik adaptovat na odpovídající změnu v hospodaření. Na základě této logiky se také podporuje např. zatravňování v rámci PRV. Náklad navíc, který je nutno uvažovat, je náklad na základní péči o nové travní porosty, které nejsou určeny pro produkci travní hmoty (zatravnění údolnic, zasakovací
průlehy
atd.).
Náklad
byl
určen
ve
výši
900
Kč/ha
bez
DPH,
(www.agronormativy.cz). Pro zpřesnění posouzení analýzy nákladů a přínosů je možné vypočíst tzv. čistou současnou hodnotu (NPV), aby byl zohledněn čas, po který budou opatření v činnosti a budoucí hodnota přínosů. Postupy byly využity podle Pearce a Barbiera (2000). Zjednodušeně řečeno se tento faktor uvažuje z toho důvodu, aby bylo možné dlouhodobě posoudit smysluplnost investičního projektu. Pokud by např. úroky z vkladu do banky ve výši uvažovaných nákladů na projekt byly dlouhodobě vyšší než z příjmů z uvažovaného projektu, potom ztrácí projekt smysl. Tato úvaha je nutná zejména u soukromých projektů a při posuzování veřejných projektů slouží k výběru efektivnějších návrhů. Analýza nákladů a přínosů se potýká s fenoménem, který můžeme charakterizovat jako souhra počátečních investic, pokračujících ztrát a od druhého roku projektu nabíhající přínosy (v tomto případě zabráněné škody). Takže na začátku projektu existují prakticky jen náklady (např. založení travního porostu, vybudování meze) a po určité době působí především přínosy (např. „nevzniklé“ škody na jakosti vod po skončení doby odpisu investice) a některé ztráty z produkce, až po značnou část projektu lze počítat takřka jen s přínosy (platí především pro tento případ dlouhodobého projektu). To znamená, že délka života projektu také ovlivňuje jeho úspěšnost (po pěti letech u projektů do životního prostředí častěji ještě převládají v analýze náklady nad přínosy). Čím delší dobu projekt trvá, tím větší hraje roli inflace a 33
úrokové míry finančních prostředků do projektu vložené. Proto je výpočet současné hodnoty považován za jeden z prostředků, které slouží k posouzení, zda se projekt vyplatí i dlouhodobě s ohledem na snižování hodnoty s postupujícím projektem. Pro
výpočet
čisté
současné
hodnoty
(NPV)
lze
použít
online
kalkulátor
(http://www.datadynamica.com/IRR.asp), nebo použít standardních vzorců. Vzorec pro výpočet NPV:
kde: NPV je net prezent value (čistá současná hodnota), Rt – rozdíl přínosů a nákladů (cash flow), i – diskontní sazba, N – je počet period (roků projektu), t – čas platby (cash flow).
Skutečná hodnota projektu je tedy nižší, než odpovídá prostým rozdílem příjmů a nákladů vypočteným na počátku projektu. Tento přístup se používá primárně na posuzování smysluplnosti investičních projektů, kde se předpokládá, že investor vynakládá na projekt půjčené finanční prostředky a potřebuje zjistit, jestli budoucí výnosy naznačí, zda se projekt vyplatí. Citlivou částí přístupu je stanovení diskontní sazby (lze využít např. úrokovou míru u vkladů). Toto lze provést podle dosavadního trendu, nebo použít momentální aktuální hodnoty. Výsledek sice závisí na očekávaných (tedy nejistých) diskontních sazbách v budoucnu, ale je realističtější, než kdyby se tento propočet neudělal. Tento přístup se používá často také pro posuzování projektů s environmentálním dopadem (Pearce, Barbier, 2000, Winpenny, 1991). Je diskuse, zda brát v úvahu jen komerční diskontní sazbu, nebo zda veřejné investice posuzovat se sníženou sazbou. Někteří autoři jsou přesvědčeni (Winpenny, 1991), že snižování diskontní sazby bude při výběru projektů umožňovat zavádění méně efektivních projektů. Toto je přijatelné, pokud stát má dostatek prostředků na velký počet projektů (často tomu tak není). Naopak argumenty pro nižší sazbu se opírají o fakt, že některé zdroje se zmenšují s časem a jejich hodnota roste (např. biodiverzita, půda již méně nebo ve velmi dlouhém časovém horizontu nebo místně – Winpenny, 1991). Půda je v tomto ohledu komplikovaný zdroj, protože je sice neobnovitelný, ale poskytuje obnovitelné služby a navíc jeho cena může růst i bez ohledu na její stav. Hranice, kdy je tento zdroj definitivně ztracen je
34
sice snadné posoudit v pokusných podmínkách, ale na národní úrovni je náročné zachytit v reálném čase různé stupně degradace a takto půdu jako neobnovitelný zdroj posuzovat. Proto jsou úvahy o velikosti diskontní sazby dosti rozporuplné. Pro porovnání projektů na ochranu půd se současnou hodnotou investovaných prostředků je možné použít např. dvojí diskontní sazbu a to úrokovou míru termínovaných vkladů (např. v roce 2010 činila 4 %) a úrokovou míru úvěrů (častěji užívaná pro posuzování komerčních projektů). Pro zajímavost Česká národní banka uváděla úročení vkladů nefinančních podniků na konci roku 2010 ve výši 0,5 % pro netermínované vklady.
35
4
Příklad ekonomické bilance protierozních opatření v povodí VN Hubenov
Následuje příklad hodnocení přínosů a nákladů realizovaných společných zařízení v povodí vodárenské nádrže (VN) Hubenov (43 km2). V letech 1997 až 2003 probíhaly v povodí komplexní pozemkové úpravy, v rámci kterých byla následně založena a vybudována četná protierozní a vodohospodářská společná zařízení (tab. 16). Jejich účinnost byla posuzována vzhledem ke kvalitě vody ve vodárenské nádrži, proto byla vypočtena průměrná dlouhodobá ztráta půdy vodní erozí (G) pro celé sledované povodí (tab. 17).
Tabulka 16. Přehled vybraných společných zařízení v povodí VN Hubenov a skutečné náklady na jejich realizaci Meze K.ú.
Retenční nádrže
Zatravnění
Plocha
Náklad
Plocha
Náklad
Plocha
Náklad
(ha)
(tis. Kč)
(ha)
(tis. Kč)
(ha)
(tis. Kč)
Boršov
0,26
179
6,12
72
-
-
Dušejov
1,53
1255
2,44
25
-
-
Hojkov
0,32
231
2,64
32
-
-
Hubenov
0,24
169
3,0
38
0,76
2868
Ježená
0,86
632
-
-
0,76
1498
Mirošov
0,87
531
1,58
22
0,32
838
Zbilidy
0,24
219
3,52
35
1,03
-
Tabulka 17. Výpočet změny dlouhodobé průměrné ztráty půdy vodní erozí G (t/ha/rok) Před pozemkovými úpravami 1,4019 Po realizaci protierozních opatření 1,3283 G = průměrný dlouhodobý smyv půdy Stav
T (t/rok) 6037 5720
T = průměrná dlouhodobá ztráta půdy v povodí (P = 4306,49 ha)
36
Rozdíl T (t/rok) 317
Dále byl vypočten průměrný příjem na 1 ha pomocí stanovení PÚ tržních plodin. Příspěvek na úhradu byl vypočten pro tržní plodiny s využitím dat a cen z roku 2010 (tab. 18). Podklady byly získány terénním šetřením zemědělského hospodaření v zájmovém povodí.
Tabulka 18. Výpočet příspěvku na úhradu fixních nákladů a zisku (ÚZEI, 2008-2011, Poláčková a kol., 2010, Kavka, 2006 - aktualizováno na r. 2010) Plocha
Průměrný Variabilní
Plodina
výnos
náklady
(t/ha)
(Kč/ha)
Cena
PÚ
Tržby
Suma
(Kč)
(Kč/ha)
(Kč)
(Kč)
(ha)
(%)
Pšenice
180
12,9
6
8694
3408
11754
20448
2115720
Ječmen oz.
90
6,5
5
6931
2788
7009
13940
630810
Ječmen jar.
195
14,0
4,5
7136
3283
7638
14774
1489313
Řepka
240
17,2
3,5
13433
7544
12971
26404
3113040
Vážený PÚ (Kč/ha)
10424
Pozn.: Pro srovnání, s využitím podkladů za období do r. 2007 by byl PÚ 5276 Kč/ha.
Pro dlouhodobější posuzování projektu byl stanoven i průměrný zisk na 1 ha (tab. 19).
Tabulka 19. Průměrný zisk na 1 ha (ÚZEI, 2008-2011, Poláčková a kol., 2010, Kavka, 2006 aktualizováno na r. 2010) Plocha
Průměrný
Zisk
Suma
(ha)
výnos (t/ha)
(Kč/ha)
(Kč)
Pšenice
180
6
2998
539640
Ječmen oz.
90
5
-8
-720
Ječmen jar.
195
4,5
-258
-50310
Řepka
240
3,5
1066
255840
Plodina
Zisk (vážený průměr)
1056
Pozn.: Podklad je určen pro zohlednění ztrát v dlouhodobějším horizontu (mezi 6. a 10. rokem projektu).
Výchozími podklady pro stanovení částečné bilance nákladů a přínosů protierozních opatření v povodí VN Hubenov byly: −
příspěvek na úhradu variabilních nákladů a zisku = 10424 Kč/ha, 37
−
ušetřen smyv protierozními opatřeními v objemu 317 t.
Zavedená opatření: zatravnění, vybudování mezí, vybudování rybníků (zde uvažována jen ztráta z orné půdy, neboť se nejedná o protierozní opatření).
Tabulka 20. Zjednodušená bilance přínosů a nákladů v povodí VN Hubenov Položka
Protierozní
Operace
Objem
opatření Přínosy
-
(rozsah)
(Kč/ha)
Celkem
(Kč)
Vytěžení a skládka
53,72 t
25947
Shrnutí, odvezení
367,2 m3
36719
53,72 t
137561
Aplikace hojení
6924,5 kg
30583
Retence vody
14,8 m3/ha
63944
Ztráta živin
Náklady Zatravnění
Částka
Založení porostu
19,3 ha
11780
Ztráta na OP
19,3 ha
10424
1005916
Ztráta na OP
4,3
10424
224116
Péče o porosty
4,3
1056
22704
Retenční
Ztráta na OP
2,87
10424
149584,4
nádrže
Břehové porosty
2,55
Ztráta na OP
2,55
Meze
(Kč) 294754
224000 5377226
402000 10424
132906
OP = orná půda Pozn.: Ne všechny efekty protierozní ochrany byly zatím v ČR hodnoceny. Náklad na péči o travní porost u plošného zatravnění se neuvažuje, jedná se o běžnou praxi zemědělce.
Výsledkem bilance uvedené v tabulce 20 jsou částky nákladů a přínosů v jednom roce, zpravidla v roce druhém, kdy již protierozní opatření zcela plní svoji funkci. Pokud bychom jako zjednodušení počítali s přínosy po celou dobu životnosti projektu, potom by v osmnáctém roce od začátku projektu byly náklady a přínosy vyrovnány. Zde je nutno opět připomenout, že tento statický přístup nevystihuje zcela váhu nákladů a přínosů v dlouhodobém horizontu, ale pro reálnější pohled je potřebné vypracovat čistou současnou hodnotu projektu (NPV). Pokud by ovšem byly přínosy blízké úrovni nákladů (z nichž některé jsou jednorázové), potom by bylo zřejmé, že projekt je ekonomicky životaschopný a není nutné NPV počítat. Výrazně odlišné závěry pro modelové povodí VN Hubenov vyplynuly z výpočtu čisté současné hodnoty. V tabulkách 21 a 22 jsou výsledky 38
součtu nákladů a přínosů po dobu 30 let projektu protierozní ochrany. Pokud bychom vypočetli NPV s údaji shromážděnými do r. 2009 (tab. 21), potom se projekt jeví jako smysluplný při využití podpor. Po výpočtu NPV s údaji z roku 2010 (tab. 22) a při komerčním úroku na konci r. 2010 převažují náklady nad přínosy. Projekt se nejeví jako přínosný ani po 70 letech projektu při komerčním úroku. Jinak je tomu při použití sníženého úroku (3,5 %). Projekt dosahuje kladných čísel již před ukončením délky projektu. NPV ukazuje, že doba, za kterou dojde k vyrovnání nákladů a přínosů je tedy ve skutečnosti delší, než se jevilo ve statickém vyjádření.
Tabulka 21. Přehled výsledku cash flow projektu před a po výpočtu NPV (délka 30 let) – podklady shromážděné do r. 2009 (Kč) Úrok
Komerční 6 %
Spořící 3,5 %
Konečná hodnota bez NPV
3460303
3460303
NPV
-935558
317837
Výsledky, které poskytla práce postavená na datech z roku 2009, by nedávaly argument podporovat protierozní ochranu, pokud byla použita diskontní sazba jako u komerčního úvěru (jen za předpokladu podpor na zatravnění). Projekt by byl ekonomicky lépe hodnocen v případě sníženého úroku (3,5 %) než u komerčního úvěru.
Tabulka 22. Přehled výsledku cash flow projektu před a po výpočtu NPV (délka 30 let) – podklady z roku 2010 Úrok Konečná hodnota bez NPV NPV
Komerční 6 %
Spořící 3,5 %
3174684
3174684
-1180982
57891
Výsledky z ekonomicky úspěšnějšího roku jednoznačně ukazují, že u komerčního úvěru by byl projekt za těchto okolností obtížně obhajitelný. Avšak dokazuje to, že ekonomické propočty je nutné vypracovávat na dlouhodobých řadách, aby se eliminovaly výkyvy cen komodit. Na druhé straně to naznačuje, proč zemědělci nemají velkou ochotu k zatravňování, protože předpokládají lepší roky, kdy jsou z orné půdy příjmy ekonomicky zajímavé. Pokud
39
se ovšem použije nižší diskontní sazba (třeba úrok u vkladů), potom se projekt stává smysluplný i v tak úspěšném roce jako byl 2010.
40
5
Nástroje politiky využitelné pro protierozní ochranu zemědělských půd
Aby bylo možné prosadit změny hospodaření na půdě, které by odpovídaly požadavkům na ochranu půdy a vody, je možné využívat celou řadu nástrojů politiky. V případě právních předpisů je v ochraně vod a půdy zpravidla využíváno pravidlo „znečišťovatel platí". Právní předpisy současně tvoří rámec většině ostatních nástrojů, avšak především upravují pravidla pro jejich používání. Do této kategorie patří mimo jiné i pozemkové úpravy, jejichž implementace je právně podchycena, avšak opatření na ochranu půdy a vody není možné do důsledku pomocí tohoto právního předpisu vynutit. Pozitivnější zkušenosti z tohoto hlediska jsou s ekonomickými nástroji, které jsou např. aplikovány v podobě agroenvironmentálních opatření v rámci Programu rozvoje venkova. Základním nástrojem politiky v oblasti ochrany je tzv. regulatorní nástroj a tím je zákon č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu (ve znění pozdějších předpisů). V zásadě je rolí právních předpisů omezit vlastnická práva a práva užívání tam, kde hrozí celospolečenská škoda. Důležitým aspektem je fakt, že půda je neobnovitelný zdroj, klíčový pro celou společnost, protože plní celou řadu environmentálních a produkčních funkcí. Další nástroje mají podobu (např. opatření v rámci Společné zemědělské politiky):
5.1
–
podpůrnou (nebo podmínky pro podpory),
–
projektovou,
–
morálního závazku (výchova, šíření informací, vysvětlování atd.).
Opatření jako podmínky podpor
Sem patří skupina opatření v rámci tzv. plnění podmíněnosti (cross-compliance), v tomto případě systém podmínek GAEC (good agricultural and environmental conditions), které obsahují požadavky na zemědělce v oblasti ochrany půd. Naplnění GAEC je podmínkou získání přímých plateb, podpor v LFA a podpor v rámci agroenvironmentálních opatření PRV. Podmínky GAEC patří mezi nástroje politiky, jejichž plnění je dobrovolné. Avšak vhledem k tomu, že v ČR jsou zemědělci na podporách ze zdrojů Společné zemědělské politiky do značné míry závislí, má toto opatření poměrně velký potenciál. Jedná se zejména o protierozní opatření, kdy zemědělci naplňují omezení hospodaření na vymezených plochách se zvýšeným rizikem eroze (např. vyloučení některých plodin, zavádění půdoochranných 41
technologií). Zemědělci mají přístup k mapám v systému LPIS, kde mohou nalézt plochy v rámci svých farem klasifikované podle stupně ohrožení vodní erozí a z různých zdrojů (brožury, webové stránky SZIF atd.) mohou zjistit, jaká opatření mohou na dotčených plochách uplatnit, které plodiny jsou případně vyloučeny a které operace na půdě jsou omezeny případně doporučeny (Novotný a kol., 2013).
5.2
Podpůrná opatření
Pokud stát potřebuje od zemědělců služby, které je obtížné vynutit (především se jedná o aktivity, spojené s významnými výdaji, které jdou výrazně za hranici šetrného hospodaření), potom je nucen tyto služby od zemědělců koupit. Ve skutečnosti to znamená, že je vytvořen program, v kterém jsou navrženy kontrakty na aktivity, které mají přinést efekt v ochraně půd. Hlavním zástupcem jsou tzv. agroenvieonmentální opatření, v rámci kterých zemědělci mohou žádat o podporu zatravnění orné půdy a pěstování meziplodin. Jedná se o zemědělskou praxi, která by bez podpory nenastala nebo by nedosáhla žádoucí úrovně, případně by nebyla vázána na místo, kde je nejvíce potřebná. Např. zatravňování by se dělo v menší míře a nebylo by mířeno na erozí ohrožené svahy. Stejně tak pěstování meziplodin bylo před zavedením podpor spíše výjimkou, ačkoliv v současnosti jsou již někteří zemědělci, kteří pochopili význam meziplodin a pěstovali by je i pokud by podpory přestaly existovat. Meziplodiny mají význam zejména jako pokryv půdy přes zimu, který působí jako zábrana povrchovému odtoku vody a v menší míře přispívá k obohacení půdy organickou hmotou. Zatravnění patří mezi nejúčinnější opatření proti erozi.
5.3
Projektová opatření
Další opatření lze považovat za podpůrné a současně za projektové. Jedná se o budování společných zařízení v rámci pozemkových úprav. Tyto jsou podporovány v rámci PRV a jsou zaváděny projektovým přístupem (zde o podporu nežádá zemědělec, ale pozemkový úřad). Společná zařízení představují poměrně pestrou škálu zejména technických a organizačních opatření, která mají snížit riziko eroze, ale mají i další četné funkce, zejména pro tvorbu krajiny, vodní režim a podporu druhové různorodosti. Společnými zařízeními jsou např. budování mezí, polních cest, svodných a zasakovacích příkopů, průlehů, zatravňování celých ploch nebo třeba jen údolnic a drah soustředěného odtoku vody, dále je možné budovat suché
42
retenční nádrže (zachycující extrémní odtoky) nebo i malé vodní plochy. U mnohých zařízení je možné vysazovat doprovodné dřeviny (průlehy, meze atp.). Hlavním účelem zmíněných opatření je přerušit či zpomalit povrchový odtok vody na svažitých blocích orné půdy (zařízení jsou budována napříč svahem), podporovat zasakování vody, zabránit škodám na majetku přívalovými vodami, zabránit poškození půdy erozí atd.
5.4
Morální závazek
Tento nástroj politiky staví na předpokladu, že vlastník či uživatel půdy bude cítit větší závazek v ochraně půd, pokud chápe dosah svého chování na půdě a zná způsoby, jak škodám předejít (nebo alespoň je mu známo, kde se zeptat na radu). Pro posílení tohoto závazku existuje celá řada možností. Stát podporuje vydávání brožur, organizování seminářů a školy zařazují do svých osnov principy ochrany půd. Avšak zdaleka nejúčinnější u tak komplexního problému je osobní jednání se zemědělcem. Toto je možné zajistit především na specifických formách výcviku (malý počet farmářů na vybrané farmě) nebo dobře fungujícím poradenstvím. Ještě v nedávné době nebyli prakticky žádní poradci, kteří by poskytovali systematicky poradenství o oblasti ochrany půd. Avšak kapacity poradenského systému byly posíleny (vyškoleni poradci v ochraně půd) a buduje se účelový informační systém, který budou moci využívat i zemědělci. Jedním z důvodů, proč je osobní jednání klíčové je fakt, že mnozí zemědělci dostatečně nevěří informacím státní správy o erozi půd, což je možné změnit zejména vstřícným přístupem a důkladným vysvětlením.
43
6
Závěr
Výsledky ekonomického hodnocení projektů protierozní ochrany jsou ovlivněny řadou faktorů. Testování této metodiky na několika erozně ohrožených zemědělských povodích přineslo několik poznatků, které mohou být užitečné pro případné uživatele této metodiky. Pokud je protierozní opatření mířeno na erozně velmi ohroženou plochu a jen na ni, je projekt ekonomicky snadněji obhajitelný. Pokud je hodnoceno širší území, kde jsou plochy s nižším ohrožením s velkou rozlohou, potom se projekt ukazuje jako méně ekonomicky účinný. Což ovšem nemusí plně odrážet realitu, projekt může být účinný na erozně velmi ohroženém bloku, ale účinnost celého projektu snižují ostatní plochy zahrnuté do projektu. Pokud je projekt hodnocen pomocí ukazatelů, vycházejících z krátkodobých časových řad, výsledek mohou výrazně ovlivnit výkyvy nákladů a výnosů na zemědělské půdě. Rok 2010 se ukázal natolik příznivý z ekonomického hlediska, že jen projekt s velmi cíleným opatřením nadále vykazoval jednoznačnou ekonomickou obhajitelnost. Na druhé straně dopředu nelze odhadnout, zda např. zvýšení cen zemědělských komodit představuje krátkodobý výkyv, nebo je začátkem dlouhodobého trendu. Pro posouzení ekonomické obhajitelnosti navrhovaného protierozního opatření je nutno pečlivě zvážit úrokovou míru pro výpočet NPV a pokusit se změřit ekonomicky co nejvíce pozitivních vlivů, pocházejících z protierozní ochrany (obvykle nákladné, proto dosud měřena jen malá část). Pro výpočet je také potřebné zvážit, do jaké míry a po jakou dobu projektu uvažovat podpory v rámci politiky rozvoje venkova, protože i tyto nelze považovat dlouhodobě za jisté (zpravidla na dobu sedmi let). Případové studie v roce 2010 naznačily, že protierozní opatření je smysluplné zavádět dlouhodobě, neboť obvykle jen tak mohou přínosy převažovat nad náklady. To byly výpočty prováděny staticky bez uvažování budoucí hodnoty finančních přínosů. Pokud by se ovšem posuzovala dlouhodobá hodnota přínosů vůči investici financované na komerční bázi, potom byl ekonomicky výhodný projekt jen v případě velmi cílených opatření. Ostatní se ukazují být ekonomicky obhajitelné až mnoho roků po odpisové době investic v projektu (např. kolem padesátého roku života projektu). Studované projekty na prevenci eroze vykazovaly lepší ekonomické výsledky a byly tím i obhajitelnější při:
44
–
nižším úroku při posuzování NPV,
–
podpoře státu některých aktivit (zatravnění, péče o travní porosty).
Proto je nanejvýš žádoucí, aby byla snaha zavádět opatření na prevenci eroze s různými nástroji politiky, tak aby tyto působily synergicky. Potom jsou některá společná zařízení v rámci
pozemkových
úprav
proveditelnější
a
celý
projekt
protierozní
ochrany
životaschopnější. Diskutabilní je uvažování komerčního úroku pro financování projektů ve veřejném zájmu. Pokud bychom uvažovali nižší úrok, potom by budoucí hodnota projektu protierozní ochrany byla významně výhodnější (u všech dosud studovaných povodí by mělo jednoznačně smysl investovat). Ve skutečnosti si zpravidla stát na takové akce finanční prostředky nepůjčuje a úrok a výpočet NPV má spíše smysl pro zdůraznění potřeby financovat ty projekty, které mají větší efekt před těmi, které efekt nesou malý. Důvod je skutečnost, že veřejné finance jsou zpravidla omezené, a proto se stát obvykle snaží vybrat projekty s větší účinností.
45
III
SROVNÁNÍ NOVOSTI POSTUPŮ
Takto detailní, ucelený a pro praxi uchopitelný metodický návod ekonomické bilance protierozních zařízení nebyl dosud vypracován. Cenný a originální je zejména postup stanovení přínosů protierozní ochrany zemědělské půdy.
IV
POPIS UPLATNĚNÍ CERTIFIKOVANÉ METODIKY
Metodika je určena jako dílčí podklad pro zefektivnění rozhodovací, kontrolní a řídící činnosti pro pracovníky státní správy, Státního pozemkového úřadu, pozemkových úřadů, orgány územního plánování a odbornou veřejnost. Dále lze metodiku využít v rámci hodnocení efektu různých nástrojů politiky v procesu protierozní ochrany půdy a pozemkových úprav.
V
EKONOMICKÉ ASPEKTY
Metodika je přímo zaměřena na ekonomiku a politiku státu v oblasti zemědělství, konkrétně v ochraně půdy. Využití metodiky v praxi předpokládá znalosti v oboru ekonomiky a protierozní ochrany půdy. Pokud se při tom jako vstupní data použijí pouze tabelované a publikované údaje, není třeba vynakládat žádné zvláštní výdaje. V případě aktualizace vstupních údajů dotazovací kampaní, mohou vzniknout s tím spojené náklady a to zejména na mzdu zpracovatele. Metodika doporučuje postup, vstupy, zdroje a kritéria pro vyhodnocení ekonomických aspektů protierozní ochrany zemědělské půdy. Ekonomický přínos metodiky pro uživatele spočívá ve zkrácení doby potřebné pro vypracování ekonomické bilance projektu protierozní ochrany a to cca o 50 %.
46
VI
SEZNAM POUŽITÉ A SOUVISEJÍCÍ LITERATURY
BARBIER E. B., BISHOP J. T. Economic values and incentives affecting soil and water conservation in developing countries. Journal of soil and water conservation, 1995, 50, No. 2, pp. 133-137. ISSN 1941-3300. CLARK E. H. The off-site costs of soil erosion. Journal of Soil and Water Conservation, 1985, 1, pp. 19-21. ISSN 0022-4561. GÖRLACH, B., R. et al. Assessing the Economic Impacts of Soil Degradation. Volume I: Literature Review. Study commissioned by the European Commission, DG Environment, Study Contract ENV.B.1/ETU/2003/0024. Berlin : Ecologic, 2004. JANEČEK M. a kol. Ochrana zemědělské půdy před erozí. Praha : ISV, 2005. 195 s. ISBN 80-86642-38-0. JANEČEK M. a kol. Ochrana zemědělské půdy před erozí. Praha : ČZU v Praze, 2012. 113 s. ISBN 978-80-87415-42-9. KAVKA M. a kol. Výběr z normativů pro zemědělskou výrobu ČR pro rok 2008/2009. Praha : ÚZEI, 2008. NOVOTNÝ I. a kol. Strategie ochrany půdy v ČR před erozí. Praha : VÚMOP, v.v.i. 2013, 88 s. PEARCE D., BARBIER E. Blueprint for a sustainable economy. London : Earthscan, 2000. 273 p. ISBN 1853835153. PODHRÁZSKÁ J. a kol. Integrované řešení KPÚ a ochranných pásem v povodí vodárenské nádrže Hubenov. Brno : VÚMOP, v.v.i., 2008. 28 s. PODHRÁZSKÁ J., TICHÁ A. a kol. Katalog nákladových ukazatelů společných zařízení pozemkových úprav. Brno : VÚMOP, v.v.i., VUT v Brně, 2012. 267 s. ISBN 978-8087361-18-4. PODHRÁZSKÁ J. a kol. Degradace půdy vlivem vodní eroze a její ekonomické aspekty v lokalitě Hustopeče. Vodní hospodářství, 2013, 10, s. 336 – 339. POLÁČKOVÁ J., BOUDNÝ J., JANOTOVÁ B., NOVÁK J. Metodika kalkulací nákladů a výnosů v zemědělství. Certifikovaná metodika, vypracovaná v rámci výzkumného záměru MZe0002725101 Analýza a vyhodnocování trvalé udržitelnosti zemědělství a venkova v podmínkách ČR a Evropského modelu. Praha : ÚZEI, 2010. PRAŽAN J., KOUTNÁ K. Podklady pro stanovení kompenzace za omezení hospodaření na rybnících a zemědělské půdě. Zpráva pro MŽP. Brno : ÚZEI, 2004.
47
PRAŽAN J., KOUTNÁ K. Efektivnost a ekonomické aspekty vybraných opatření ochrany půdy a vody. Technická zpráva pro účely etapy 03 výzkumného záměru VÚMOP, v.v.i. (MZE0002704902-04-03). Brno : VÚMOP, v.v.i., 2012. 57 s. ROBINSON A. R. (1977) Relationship between soil erosion and sediment delivery. Erosion and Solid Matter Transport in Inland Waters Symposium, IAHS – AISH Publication No. 122, p. 159-167. WINPENNY J. Values for the Environment. London : Overseas Development Institute, 1991. 227 p. ISBN 0115802576. Zákon č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů
Internetové zdroje: Náklady na odstranění škod na zemědělské půdě vyvolaných vodní erozí [cit. 29.9.2013]. Dostupné z http://www.uzei.cz. Návratnost investic [cit. 29.10.2011]. Dostupné z http://www.investia.cz/jak-na-vypocetnavratnosti-a-vynosnosti-investice. Normativy
pro
zemědělské
hospodaření
[cit.
29.9.2013].
Dostupné
z
http://www.agronormativy.cz. NPV [cit. 29.9.2013]. Dostupné z http://www.datadynamica.com/IRR.asp Program rozvoje venkova [cit. 29.9.2013]. Dostupné z http://www.eagri.cz. Údaje
Českého
statistického
úřadu
[cit.
27.10.2011].
Dostupné
z:
http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/mira_inflace. Úročení termínovaných vkladů [cit. 29.9.2013]. Dostupné z http://www.mesec.cz/produkty/terminovane-vklady/. ÚZEI 2008-2011. Nákladovost zemědělských výrobků 2008-2011 [cit. 30.1.2014]. Dostupné z: http://www.uzei.cz/nakladovost-zemedelskych-vyrobku/ www.agroporadenstvi.cz www.eagri.cz
48
VII
SEZNAM PUBLIKACÍ, KTERÉ PŘEDCHÁZELY METODICE
JANEČEK M., …, KONEČNÁ J., PRAŽAN J. a kol. Ochrana zemědělské půdy před erozí. Praha : Powerprint, 2012, 113 s. KONEČNÁ J., PODHRÁZSKÁ J., KARÁSEK P., DUMBROVSKÝ M. Soil and water conservation in the frame of the land consolidation process in the Hubenov cadastre (Czech Republic). Moravian Geographical Reports, 2011, Vol. 19, No. 3, pp. 8-11. KONEČNÁ J., PODHRÁZSKÁ J., TOMAN F. Efficiency of soil and flood control measures in land consolidations. Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis, 2012, Vol. LX, No 6, pp. 161-166. KONEČNÁ J., PODHRÁZSKÁ J., ADÁMEK Z., PRAŽAN J. Some ecological and economical aspects of erosion control in a small agricultural catchment. In Studies of hydrological processes in research basins. Sankt Petersburg : ERB, FRIEND 5, 17.– 20.9.2012, pp. 222-224. PODHRÁZSKÁ J. a kol. Degradace půdy vlivem vodní eroze a její ekonomické aspekty v lokalitě Hustopeče. Vodní hospodářství, 2013, 10, s. 336 – 339.
49
Konečná Jana, Pražan Jaroslav a kol. Hodnocení ekonomických aspektů protierozní ochrany zemědělské půdy Vydal: Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Žabovřeská 250, 156 27 Praha
Vytiskl: MSD Brno První vydání
ISBN 978-80-87361-26-9
50
