První parní rýpadlo s výkonem 50 m3/hod v revíru na lomu Hartmann bylo nasazeno v roce 1884
Kolesová rýpadla řady KU 300 nasazovaná na těžbu uhlí mají výkon 1 200 m3/hod.
Kolesová rýpadla řady KU 800 nasazovaná na těžbu uhlí mají výkon 5 800 m3/hod.
Zakládání skrývkových zemin je realizováno na všech velkolomech pásovými zakladači
Vnitřní výsypka lomu Obránci míru - 1990
Stejné území v roce 2012
Výsypka lomu Merkur - 1985
Po zemědělské rekultivaci v roce 2008
Přístup k hodnotě půdy v ČSR do roku 1956
Skrývka ornice před otvírkou lomu Merkur - 1960
Úprava terénu před návozem ornice
Rekultivační tvorba nové humózní vrstvy
Sypání Kopistské výsypky v roce 1952
Stav povrchu výsypky v roce 1964
Kopistská výsypka – letecká mapa
Kopistská výsypka – turistická mapa
Výsypka lomu Třískolupy - 1978
Po úspěšné zemědělské rekultivaci v roce 2012
Lom Rudý sever - 1952
Stav v roce 1965
Vnitřní výsypka lomu Vršany v roce 1995
Stejné území v roce 2012
Sypání vrchní etáže výsypky lomu Merkur - 1970
Po úspěšné kombinaci zemědělské a lesnické rekultivace - 2008
Část území výsypky lomu Březno v roce 1975
Stejné území po ovocnářské rekultivaci v roce 2000
Svahová část výsypky lomu Slatinice v roce 1972
Stejné území po rekultivaci – vinice v roce 2009
Plody ovocnářských a vinohradnických rekultivací
Terénní úprava jižních svahů Bylanské výsypky lomu J. Šverma - 1960
Stejné území v roce 2000
Úpatní část stejné výsypky v roce 1955 a v roce 2011
Úprava svahů výsypky Merkur v roce 1974
Stejné území v roce 1994
Severní část vnitřní výsypky lomu J. Šverma roku 1970 a v roce 1990
Vnější výsypka lomu Bílina (Radovesická výsypka) v roce 1985
Stejné území v roce 2005
Pro lesnickou výsadbu na Střimické výsypce byla uplatněna odpadní kůra z výroby celulózy. Významně to podpořilo růst porostu. Stav v létech 1984 a 1990
Výsypka lomu Most po nasypání v roce 1970
V sousedství Mostu byla zvolena lesoparková úprava. Stav porostu v roce 2000
Severní část Velebudické výsypky po nasypání 1977 a po lesoparkové úpravě v roce 2005
Vyuhlená část lomu Benedikt v sousedství Mostu v roce 1968
Stejné území s přednostní funkcí příměstské rekreace - 2012
Svah vnitřní výsypky lomu Hrabák tvořil bezprostřední sousedství Most (1962), proto byl upraven jako celá výsypka o rozloze 60 ha do podoby příměstského parku (1995)
Poslední hroby likvidovaného mosteckého hřbitova - 1968
Roku 1973 se vyuhlená část začala zasypávat
Stejné území během těžby - 1970
Stav stejného území roku 2010
Pohled z ptačí perspektivy na bývalý lom Benedikt - 2007
V detailu pohled na rybářské hody - 2012
Území před zahájením rekultivace v roce 1970 a roku 2011
Náhorní část Velebudické výsypky v místech budoucího Hipodromu - 1970
Tento dostihový areál vzniklý rekultivací je nejmodernějším v celé republice - 2006
Povrch výsypky roku 1070 a stejné území v roce 2006 během rovinných dostihů
Záběr z technické etapy rekultivace Velebudické výsypky - 1982
Stejné území v roce 2006
Lom Benedikt v období technické úpravy roku 1975 a stejné území roku 2000
Dalším významným sportovním areálem vzniklý díky rekultivaci na výsypce lomu Vrbenský je známý mostecký Autodrom - 1978
A stejné území již v roce 1985
I tyto dva záběry pocházejí ze stejného místa. Roky 1977 a 2000
Terénní úprava výsypky lomu Vrbenský určené ke sportovnímu využití v roce 1977
Na stejné plošině se již roku 2000 proháněly rychlé vozu v rámci evropské soutěže Intersérie
Intenzita využívání tohoto výsypkového území - rok 1985
Pohled z ptačí perspektivy na celý areál mosteckého Autodromu 2008
Náhorní část výsypky lomu Hrabák VII byla upravena tak, aby zde mohla vzniknout všestranně užitečná zahrádkářská osada. Stav tohoto území roku 1962 a 2005
Díky rekultivaci a péči zahrádkářů vypadalo toto území v roce 2005 k nepoznání
Západní část vnitřní výsypky lomu Československé armády během sypání zakladači – 1980 a stejné území v roce 2010
Ještě nedosypaná část vnitřní výsypky lomu Slatinice roku 1995
Stejné území v rámci rekultivací věnované ekologicky žádoucím mokřadům - 2006
Východní část lomu Vrbenský - Matylda v konečné fázi těžby v roce 1968 a stejné území v roce 2005
Západní část lomu Vrbenský - Matylda roku 2065 a roku 2012 během atraktivních závodů dračích lodí
Terénní úpravy prostoru budoucí vodní nádrže Matylda - 1980
Pohled ze stejného místa při intenzivním rekreačním provozu - 2011
Svůj životní prostor si v klidnějším zákoutí tohoto rekultivačního jezera našla již řada druhů vodního ptactva - 2011
Jedna z prvních velkých rekultivací bylo území zbytkového lomu Karolina II v obci Bžany na Teplicku. Stav části svahů roku 1956
Lom Chabařovice těsně před jeho ukončením v roce 1990
V roce 1995 vypadalo toto území takto
Stejné území roku 2005. Rekultivace s rekreační funkcí zde není dosud ukončena
Stav území vytěženého lomu Barbora v iniciační fázi rekultivace - cílené na rekreační jezerní areál - 1977
Stejné území v roce 1997
Nejvýmluvnější je však pohled z ptačí perspektivy, který seznamuje Areál Barbora s mimořádně čistou vodou je vyhledávaný nejen místní, nejen s jezerem, ale i s úspěšně zalesněnými okolními výsypkami - 2004 ale i zahraniční klientelou - 2000
Hnědouhelný lom Most v místě bývalého královského města Mostu v posledním roce své existence - 1999
Roku 2011 vypadalo toto území s dosud rozpracovanou rekultivací takto
Pohled do lomu Most roku 1977 a na stejné území ze zalesněných svahů roku 2012
V současném období je dosud nedokončené Mostecké jezero především domovem vodního ptactva - 2008
Přelet divokých husí - 2012
Stav jižní části lomu Most roku 1973
Stejné území využité pro výstavbu nové dopravní infrastruktury - 2011
Lom Hrabák VII, který těžil uhlí v dnes již nepřijatelné blízkosti obytné zástavby - rok 1966
Stejné území věnované nové komunikaci - 2009
Náhorní plochá část výsypky lomu Maxim Gorkij u Braňan - 1975
Stejné území po výstavbě mosteckého letiště - 2000
Povrch Slatinické výsypky v sousedství nové zástavby Mostu před zahájením rekultivace formou příměstského ozelenění - 1967
Na části takto rekultivované výsypky vzniklo moderní sídliště bytové zástavby - již ve třicetileté rekultivační zeleni - 2006
Zbytkový lom Lotta-Marie byl zaplaven elektrárenským popílkem. Jeho povrch je nyní účelně využit k "výrobě" sluneční energie - 2010
Lom Most v roce 1972
Stejné území po komplexní rekultivaci a revitalizaci roku 1999
Pohled z ptačí perspektivy na území devastované lomem Vrbenský- Matylda v roce 1968 a v roce 2010 po hydrologické a lesnické rekultivaci
Zakladač sype vnější výsypku lomu Vršany - 1975
Výsledkem rekultivací je zde nový krajinný útvar s vhodným poměrem zemědělských pozemků a nových lesů. Letecké foto rok 2007
Pohled na jižní svahy této výsypky roku 1978 a v roce 2011 po úspěšném zalesnění
Těžební prostor lomu Ležáky roku 1965
Náhorní část výsypky Pokrok před zahájením rekultivace - 1992
Ze stejného místa loví mladý ornitolog snímky vodního ptactva - 2012
Stejné území roku 2012
Povrch výsypky lomu Merkur těsně před ukončením provozu - 1985
Historický snímek dolu a lomu Prinz Eugen z konce 19.století
Stejné území vzniklé kombinací zemědělských kultur a vysoké zeleně rok 2007
Stejné území roku 2010
Historický záběr na primitivní těžbu lomu Leontýna u Duchcova - 1915
Hnědouhelný lom Hedwig v roce 1930
Stejné území po úspěšné rekultivaci v roce 2012
Stejné území roku 2008
Lom Ležáky-Most v roce 1970
Příměstská krajina Mostu v roce 1979
Stejné území v roce 2010
Stejné území roku 2010
Na výsypkách lomu Mostecké pánve převažují miocenní jíly. Jsou původně zpevněné, ale rychle šupinkovitě zvětrávají
Druhou nejčastější výsypkovou zeminou jsou zde písčité terciérní substráty, často s železitou příměsí
Typický povrch zvětralého šedého jílu s prvními stopami života
Výsypkové zeminy s větší příměsí sirnatého uhlí jsou extrémně kyselé a po zvětrání dlouhou dobu až fytotoxické
Fytotoxické výsypkové zeminy snadno podléhají erozi a jsou jen po dlouhém období sporadicky osidlovány vegetačními pionýry. Jejich přímá rekultivace není možná, takže je řešena zpravidla překryvem vhodnými zeminami
Padesátiletý prales vzniklý spontánní sukcesí ve zbytkovém lomu Svoboda u Braňan z ptačí perspektivy a v pozemním polocelku
Letecký snímek na část Radovesické výsypky ponechanou spontánnímu sukcesivnímu vývoji a opět v pozemním záběru
Zvědaví mufloni na zemědělsky rekultivované části výsypky lomu Obránců míru - 2010
Několik rodinek divokých husí si za dočasný domov vyhlédli klidné prostředí tůní na rekultivované výsypce lomu Obránci míru - 2012
Oživená část výsypky lomu Merkur v sousedství královského města Kadaně - 2009
Entomologové hlásí, zvyšuje se četnost výskytu otakárka fenyklového na rekultivovaných výsypkách. Foto na výsypce lomu Merkur, 2009
Letecký snímek zrekultivovaného území bývalého lomu Elisabeth v blízkosti Mostu - 2007
Území bývalého lomu Karolina II u obce Bžany na Teplicku je ukázkou krajinotvorné účinnosti rekultivací - 2007
Zrekultivované území bývalého lomu Hermann v Zabrušanech u Duchcova - 2007
Zavodněný lom Barbora a golfový areál na poddolovaných pozemcích hlubinného dolu Barbora - 2007
Sokolovské unikátní lesnické arboretum na výsypce lomu Antonín o rozloze 165 hektarů s výskytem přes 200 druhů dřevin
Moderní 18-ti jamkový golfový areál vznikl rekultivací výsypky lomu Silvestr
Rekultivačně rozpracovaný lesopark s oborou o výměře 97 hektarů na výsypce lomu Silvestr
Koupaliště Michal v sousedství Sokolova o rozloze 30 hektarů vzniklo rekultivací zbytkové jámy lomu Michal
