PIRLS 2011 & TIMSS 2011
HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ Oba projekty organizuje Mezinárodní asociace pro hodnocení výsledků vzdělávání IEA se sídlem v Amste rodamu. Do šetření PIRLS 2011 se zapojilo celkem 45 zemí, šetření TIMSS 2011 se zúčastnili žáci 4. roč níků z 52 zemí. V České republice se hlavního šetření PIRLS a TIMSS na jaře 2011 zúčastnilo 177 základ ních škol, více než 4 500 žáků a jejich rodičů, téměř 500 učitelů a ředitelů škol. PIRLS Populace a oblast testování
Žáci 4. ročníku
Cyklus
TIMSS
Čtenářská gramotnost
Žáci 4. ročníku Žáci 8. ročníku
Pětiletý
Účast České republiky v projektech
Matematika a přírodovědné předměty Čtyřletý
2001, 2011
4. ročník – 1995, 2007, 2011 8. ročník – 1995, 1999, 2007
Koncepce šetření PIRLS Účely čtení
Postupy porozumění
Záměry, s nimiž čtenáři přistupují k četbě
Činnosti, které čtenáři provádějí při četbě
čtení pro získávání literární zkušenosti
vyhledávání informací
(čtení ze zájmu a pro radost)
vyvozování závěrů
čtení pro získávání a používání informací (čtení jako nástroj vzdělávání)
interpretace posuzování textu
Koncepce šetření TIMSS Matematika Obsah čísla geometrické tvary a měření znázornění dat
Přírodověda Operace prokazování znalostí používání znalostí uvažování
Obsah živá příroda neživá příroda nauka o Zemi
pirls 2011 & timss 2011
Celkové výsledky Sledujeme výsledky 25 zemí, které se zapojily jak do šetření PIRLS 2011, tak do šetření TIMSS 2011. Jedná se o členské země EU, členské země OECD a Rusko. Evropské země a členské země OECD, které se zapojily do obou projektů, vykazují ve čtenářské gramotnosti nadprůměrný výsledek s výjimkou Ru munska a Malty. Nejlépe si vedly Rusko a Finsko. V matematice si nejlépe vedli žáci Severního Irska následovaní žáky Finska, Anglie a Ruska. V přírodovědě si nejlépe vedlo Finsko a dále pak Rusko a USA. Srovnáme-li výsledky ve všech třech sledova ných oblastech, je zřejmé, že nejlépe si vedlo Fin sko následované Ruskem a USA. Čeští žáci byli nadprůměrní na všech třech celkových škálách. Nejlépe si poradili s úlohami z přírodovědy, kde byli úspěšnější pouze žáci Fin ska, Ruska a USA. Naopak nejhorší výsledek měli v matematice, kde je předstihlo 10 evropských zemí a USA. Ve čtenářské gramotnosti české žáky předstihli žáci ze čtyř evropských zemí a z USA.
Čtenářská gramotnost Země
Průměr
Rusko
568
Finsko
568
Severní Irsko
558
USA
556
Dánsko
554
Irsko
552
Anglie
552
Nizozemsko
546
Česká republika
545
Švédsko
542
Itálie
541
Německo
541
Portugalsko
541
Maďarsko
539
Slovensko
535
Nový Zéland
531
Slovinsko
530
Rakousko
529
Litva
528
Austrálie
527
Polsko
526
Španělsko
513
Norsko
507
Rumunsko
502
Malta
477
Průměrný výsledek země je statisticky významně lepší než výsledek ČR horší než výsledek ČR lepší než průměr škály PIRLS horší než průměr škály PIRLS
2
hlavní zjištění
Matematika Země
Přírodověda Průměr
Země
Průměr
Severní Irsko
562
Finsko
570
Finsko
545
Rusko
552
Anglie
542
USA
544
Rusko
542
Česká republika
536
USA
541
Maďarsko
534
Nizozemsko
540
Švédsko
533
Dánsko
537
Slovensko
532
Litva
534
Rakousko
532
Portugalsko
532
Nizozemsko
531
Německo
528
Anglie
529
Irsko
527
Dánsko
528
Austrálie
516
Německo
528
Maďarsko
515
Itálie
524
Slovinsko
513
Portugalsko
522
Česká republika
511
Slovinsko
520
Rakousko
508
Severní Irsko
517
Itálie
508
Irsko
516
Slovensko
507
Austrálie
516
Švédsko
504
Litva
515
Malta
496
Rumunsko
505
Norsko
495
Španělsko
505
Nový Zéland
486
Polsko
505
Španělsko
482
Nový Zéland
497
Rumunsko
482
Norsko
494
Polsko
481
Malta
446
Průměrný výsledek země je statisticky významně lepší než výsledek ČR horší než výsledek ČR lepší než průměr matematické škály TIMSS horší než průměr matematické škály TIMSS
Průměrný výsledek země je statisticky významně lepší než výsledek ČR horší než výsledek ČR lepší než průměr přírodovědné škály TIMSS horší než průměr přírodovědné škály TIMSS
3
pirls 2011 & timss 2011
Výsledky podle definovaných úrovní s výjimkou nejvyšší úrovně, kterou tvoří nejlep ší žáci a kde dosáhla pouze hodnoty mezinárod ního mediánu. Česká republika má tedy ve srov nání s řadou zemí poměrně nízké procento žáků, kteří ovládají dovednosti nejvyšší obtížnosti. (Má ovšem rovněž velmi málo žáků, kteří nedosahují ani úrovně nejnižší.) Nejmenšího zastoupení žáků na nejvyšší úrov ni dosáhlo Norsko (2 %). Naopak s devatenácti pro centy stojí v čele zemí Rusko a Severní Irsko. Za ni mi s osmnácti procenty následují Finsko a Anglie.
Ve všech třech oblastech byly definovány čty ři úrovně způsobilosti (velmi vysoká, vysoká, střední, nízká), na něž se žáci zařazují na základě prokázaných vědomostí a dovedností.
PIRLS
Na celkové škále dosáhlo velmi vysoké úrovně 8 % českých žáků, vysoké úrovně 42 %, střední 37 % a nízké 11 %. Necelá 2 % českých žáků nedosáhla ani nejnižší úrovně. Česká republika se na všech úrovních umístila nad mezinárodním mediánem,
Podíl žáků s výborným výsledkem ve čtenářské gramotnosti (velmi vysoká úroveň)
USA
Švédsko
Finsko
Norsko Litva
Dánsko
Severní Irsko Irsko
Rusko
Anglie
Nizozemsko
Polsko
Německo ČR
Slovensko Rakousko Maďarsko Rumunsko Slovinsko Itálie
Portugalsko
Španělsko
Malta
Podíl žáků s výborným výsledkem je statisticky významně vyšší než v ČR není statisticky významně rozdílný od ČR je statisticky významně nižší než v ČR
4
Austrálie
Nový Zéland
hlavní zjištění
TIMSS této úrovně dosáhlo 10 % žáků. Zastoupením žá ků ve dvou nejvyšších vědomostních úrovních se Česká republika v přírodovědě zařadila mezi nej úspěšnější evropské země. Relativně málo čes kých žáků (3 %) nedosáhlo ani nízké vědomostní úrovně. Podíl žáků na dvou nejvyšších úrovních ve čte ní je ve všech zemích s výjimkou Severního Irska, Litvy a Malty vyšší než v matematice.
V matematice dosahuje nejvyšší vědomostní úrov ně nejvíce žáků Severního Irska (více než 20 %). V České republice jsou takových žáků jen čtyři procenta. Sedm procent českých žáků 4. ročníku prokázalo jen velmi slabé znalosti a v matematic ké části testu nedosáhlo ani nejnižší vědomostní úrovně. Velmi vysoké úrovně v přírodovědě dosáhlo nejvíce žáků ve Finsku (20 %). V České republice
Podíl žáků s velmi slabým výsledkem v matematice (pod nízkou úrovní)
Norsko Severní Irsko
Finsko Švédsko Rusko
Irsko
Dánsko Litva Anglie
Nizozemsko Polsko
Německo ČR Rakousko Portugalsko
Itálie
Slovensko
Maďarsko Slovinsko Rumunsko
Španělsko
Malta
Do 5 %
6–10 %
Nad 10 %
5
pirls 2011 & timss 2011
Vývoj výsledků v čase PIRLS Česká republika patří k zemím, jejichž žáci 4. roč níku se od roku 2001 ve čtenářské gramotnosti statisticky významně zlepšili. K největšímu zlep šení došlo v Rusku a ve Slovinsku. Rozdíl ve výsledcích žáků na celkové škále a na čtyřech úrovních v letech 2001 a 2011 Země
Celková škála
velmi vysoká
vysoká
střední
nízká
rozdíl mezi roky 2001–2011
Definované úrovně
Rusko
40
Slovinsko
29
Slovensko
17
USA
14
ČR
9
Norsko
8
Nový Zéland
2
Německo
2
Itálie
1
Anglie
–1
Maďarsko
–4
Nizozemsko
–8
Rumunsko
–10
Litva
–15
Švédsko
–19
Zastoupení českých žáků na definovaných úrovních v letech 2001 a 2011 – čtení
2001
2011
0
Podíl žáků v roce 2011 je statisticky významně vyšší než v roce 2001 nižší než v roce 2001
6
Kumulovaný podíl žáků (všichni žáci z vyšší úrov ně dosahují automaticky i úrovně nižší) se od roku 2001 zvýšil na všech úrovních v Rusku, ve Slovinsku a v USA. V České republice se statistic ky významně zvýšil kumulovaný podíl žáků pou ze na vysoké a na střední úrovni. V roce 2001 dosáhlo alespoň vysoké úrovně 45 % žáků a minimálně střední úrovně 83 % žáků, v roce 2011 činil tento podíl na vysoké úrovni 50 % a na střední úrovni 87 % žáků.
20
40
Velmi vysoká Vysoká Střední Nízká Pod nízkou úrovní
60
80
100 %
hlavní zjištění
V matematice se mezi roky 1995 a 2007 nejvíce zhoršili čeští žáci. Od roku 2007 se výsledek ČR statisticky významně zlepšil, přesto zůstáváme zemí s největším propadem od roku 1995. V přírodovědě se od roku 1995 do roku 2007 čeští žáci významně zhoršili, ale mezi roky 2007 a 2011 pak pozorujeme zlepšení (nejvyšší ze všech sledovaných zemí) na úroveň z roku 1995. V matematice pozorujeme největší rozdíly v za stoupení českých žáků u dvou nejvyšších úrovní. V České republice se snížil podíl žáků, kteří v přírodovědě dosahují nejslabších výsledků.
2011 2007
Průměrný výsledek 2011
2007
1995
Portugalsko
90
532
Anglie
58
542
541
484
Slovinsko
51
513
502
462
USA
23
541
529
518
Austrálie
21
516
516
495
Norsko
19
495
473
Nový Zéland
17
486
492
5
527
Maďarsko
–6
515
Nizozemsko
–9
540
Rakousko
–22
ČR
–30
Irsko
Zastoupení českých žáků na vědomostních úrovních a) matematika
442
476
469 523
510
521
535
549
508
505
531
511
486
541
Průměrný výsledek země je statisticky významně lepší než její výsledek v r. 1995 horší než její výsledek v r. 1995
1995 0
Země
Rozdíl 1995–2011
Rozdíl ve výsledcích žáků na celkové škále v matematice
TIMSS
20
40
60
80
100 %
b) přírodověda 2011 Velmi vysoká
2007
Vysoká Střední Nízká
1995
Pod nízkou úrovní 0
20
40
60
80
100 %
7
pirls 2011 & timss 2011
Výsledky na dílčích škálách PIRLS
8
Průměrné výsledky českých dívek a chlapců na celkové škále a na dílčích škálách v roce 2011
Interpretace*
Informační *
Literární *
Vyhledávání *
555 550 545 540 535 530 525 520 Celková škála
Průměrný výsledek
Při porovnání výsledků žáků České republiky na celkové škále s výsledky na dílčích škálách podle účelu čtení nebyl rozdíl statisticky významný. Na celkové škále i na dílčích škálách podle účelů čte ní činil výsledek 545 bodů. Při porovnání výsledků podle postupů porozu mění a výsledků na celkové škále (545 bodů) do sáhla Česká republika statisticky významně lepšího výsledku na škále vyhledávání informací a vyvo zování přímých závěrů (548 bodů). Při porovnání celkové škály se škálou interpretace a posuzování textu (544 body) nebyl rozdíl statisticky významný. Dívky si na všech škálách vedly lépe než chlap ci, s výjimkou škály čtení pro získávání a používá ní informací, kde tento rozdíl nebyl statisticky vý znamný. České dívky dosáhly nejlepšího výsledku na škále vyhledávání informací a vyvozování pří mých závěrů (552 bodů), čeští chlapci si vedli nej hůře na škále čtení pro získávání literární zkuše nosti (539 bodů). Všechny země, které se statisticky významně zlepšily na celkové škále (Rusko, Slovinsko, Sloven sko, USA, Česká republika a Norsko) se zlepšily rov něž na škále čtení pro získávání a používání infor mací a na škále interpretace a posuzování textu. Všechny země, které se statisticky významně zhoršily na celkové škále, se zhoršily i na všech čty řech dílčích škálách. České dívky i chlapci se od roku 2001 zlepšili na všech dílčích škálách, chlapci se na všech škálách zlepšili o něco více než dívky. Nejmenší zlepšení lze pozorovat u dívek na škále vyhledávání informa cí a vyvozování přímých závěrů, naopak největší zlepšení u chlapců na škále interpretace a posuzo vání textu.
Chlapci
Dívky
Změny ve výsledcích českých dívek a chlapců na celkové škále a na dílčích škálách od roku 2001 – čtení Celková škála Literární * Informační * Vyhledávání * Interpretace* 0
2
4
6
8
10
12
14
Změna výsledku Dívky
Chlapci
* Literární: škála čtení pro získávání literární zkušenosti; Informační: škála čtení pro získávání a používání informací; Vyhledávání: škála vyhledávání informací a vyvozování přímých závěrů; Interpretace: škála interpretace a posuzování textu
hlavní zjištění
TIMSS V matematice dosáhli čeští žáci relativně lepšího výsledku při práci s daty; v oblasti čísla a v geo metrii mají výsledek srovnatelný s celkovým vý sledkem. Na dílčích škálách dovedností si relativně lépe poradili s úlohami, ve kterých museli pro kázat schopnost uvažování. Naopak relativně horší výsledek měli při prokazování znalostí. V přírodovědě byli čeští žáci relativně úspěš nější při řešení úloh z okruhu živá příroda a na opak relativně méně úspěšní byli v úlohách z tema tického okruhu neživá příroda. Průměrný výsledek na dílčí škále nauka o Zemi měli srovnatelný s cel kovým výsledkem z přírodovědy. Čeští žáci byli také úspěšnější při prokazování znalostí a naopak méně úspěšní v uvažování, zjištěné rozdíly přitom patřily k největším. V matematice se čeští žáci zlepšili od roku 2007 nejvíce ze všech zemí (propad mezi roky 1995 a 2007 se však nepodařilo vyrovnat). Češ tí chlapci i dívky se přitom zlepšili na všech díl čích škálách, přičemž chlapci se většinou zlepši li o něco více než dívky. Nejmenší zlepšení obou skupin bylo zaznamenáno v geometrii a v katego rii používání znalostí. V přírodovědě se čeští chlapci zlepšili od roku 2007 na všech dílčích škálách, to však neplatí pro dívky, které se na dovednostní škále uvažová ní od roku 2007 dokonce o málo zhoršily.
Změny ve výsledcích českých dívek a chlapců na dílčích škálách od roku 2007 – matematika Čísla Geometrie Data Prokazování znalostí Používání znalostí Uvažování 0
5
10
15
20
25
30
35
Změna výsledku Chlapci
Dívky
Změny ve výsledcích českých dívek a chlapců na dílčích škálách od roku 2007 – přírodověda Živá příroda Neživá příroda Nauka o zemi Prokazování znalostí Používání znalostí Uvažování –10
0
10
20
30
40
Změna výsledku Dívky
Chlapci
9
pirls 2011 & timss 2011
Učitelé Věk
Podíl českých žáků vyučovaných učiteli podle věkových skupin
V České republice tvoří největší věkovou skupinu učitelé ve věku 40–49 let. Od roku 1995 se snížil podíl učitelů starších 50 let, nyní učí necelou tře tinu českých žáků. Ve čtyřech evropských zemích (Itálie, Německo, Maďarsko, Španělsko) učí více než 40 % žáků.
2%
12 %
28 % 18 %
Pohlaví V některých učitelských sborech, které vyuču jí žáky 4. ročníku, jsou poměrně silně zastoupeni muži. Více než 20 % žáků vyučují muži například v Anglii, ve Finsku, v Nizozemsku a ve Španělsku. Naopak v postkomunistických zemích je tento po díl minimální, například v Rusku nedosahuje ani 1 %, v České republice nepřekračuje 5 %.
Podle průměrné délky praxe učitelů patří Česká republika spolu s Německem k zemím, které mají učitele spíše vyššího věku a s dlouhou praxí. Ved le postkomunistických zemí se k zemím s nejdel ší praxí učitelů zařadila Itálie, Rakousko a Španěl sko. Průměrná délka praxe se v České republice pohybuje kolem 18 let. Na obrázku jsou znázorněny podíly žáků, kte ří jsou vyučováni učiteli s určitou délkou praxe, a výsledek žáků. Přibližně 50 % žáků vyučují uči telé s délkou praxe 20 let a více. Tito žáci dosa hují nejhorších výsledků.
Do 29 let
50–59
30–39
60 a více
40–49
Délka učitelské praxe a výsledek žáků 560 550
13 %
27 %
48 %
530 520
12 %
12 %
26 %
510
51 %
500 490
Méně než 5 let
Čtení
10
12 %
540
Průměrný výsledek
Délka učitelské praxe
40 %
5–10 let
10–20 let
20 let a více Délka praxe
Matematika
hlavní zjištění
Spokojenost učitelů
Podíl žáků vyučovaný spokojenými učiteli
Učitelé byli rozděleni do tří skupin – spokojený, do jisté míry spokojený a málo spokojený. Nejmenší spokojenost se svým povoláním vy jádřili učitelé – pokud jde o Evropu – ve Švédsku, v Portugalsku a v Itálii. Naopak nejspokojenější jsou učitelé v Dánsku, na Maltě, ve Španělsku a v Irsku, kde spokojení učitelé vyučují přibližně 70 % žáků. Česká republika se zařadila do dolní třetiny zemí, spokojení učitelé přitom učí necelou polovi nu českých žáků. Spokojenost učitele se svým povoláním výraz ně ovlivňuje výsledky žáků. Rozdíl mezi průměr ným výsledkem žáků, které vyučují spokojení uči telé a učitelé do jisté míry spokojení, činí v České republice 13 bodů v případě čtení a matematiky, 10 bodů v případě přírodovědy.
Dánsko Malta Španělsko Irsko Polsko Rusko Rakousko Rumunsko Maďarsko Austrálie Litva Severní Irsko Slovensko Anglie Německo Nový Zéland USA Norsko ČR Slovinsko Finsko Nizozemsko Itálie Portugalsko Švédsko
Spokojenost učitelů se svým povoláním a výsledek žáků
0
570
10
20
30
40
50
60 70 %
560 550
48 %
Průměrný výsledek
540
45 %
7%
530 520
45 %
510
48 %
500
8%
490 Spokojený
Čtení
Do jisté míry spokojený
Málo spokojený
Matematika
11
pirls 2011 & timss 2011
Žáci Žáci vyjadřovali svůj souhlas s tvrzením „Do školy chodím rád“. S tímto tvrzením rozhodně souhlasi la pouze necelá třetina českých žáků, což bylo nej méně ze všech 25 zemí. Jen nepatrně lépe na tom byly Severní Irsko, Finsko, Německo, Itálie, Irsko a Rakousko. Naopak nejraději chodí do školy žáci v Rumunsku a v Portugalsku.
Podrobnější informace o výsledcích jsou uvedeny v Národní zprávě PIRLS 2011 a v Národní zprávě TIMSS 2011. Publikace jsou dostupné na adrese: http://www.csicr.cz
Podíl žáků, kteří chodí rádi do školy Rumunsko Portugalsko Rusko Polsko Maďarsko Malta Španělsko Litva Nový Zéland Dánsko Norsko Nizozemsko Austrálie Švédsko USA Slovensko Slovinsko Anglie Rakousko Irsko Itálie Německo Finsko Severní Irsko ČR 0
20
40
60
80 %
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
