Hlavní sledované parametry při provozu bioplynové stanice
Luděk Kamarád Wolfgang Gabauer Rudolf Braun Roland Kirchmayr 2.12.2009
Energyfuture AT-CZ, Brno 2009 / IFA Tulln
1 z 21
Obsah
Krátké představení Schematické spořádání bioplynové stanice Sledované parametry u vstupních substrátů Sledované parametry u fermentorů Sledované parametry u digestátu Sledované parametry u bioplynu Sledované parametry u kogeneračních jednotek Příklad – kukuřičná vs. travní siláž
2.12.2009
Energyfuture AT-CZ, Brno 2009 / IFA Tulln
2 z 21
IFA - Institut pro agrobiotechnologie
• Analytická chemie • Biotechnologie v rostlinné výrobě
• Environmentalní biotechnologie
• Biotechnologie v živočišné výrobě
• Přírodní materiály a obalová technika
2.12.2009
Energyfuture AT-CZ, Brno 2009 / IFA Tulln
www.ifa-tulln.ac.at 3 z 21
Pracovní skupina „Biogas“
Optimalizace a zvyšování efektivity provozu bioplynových stanic Základní výzkum
Optimalizace procesu AD
Konzultace
= partner pro provozovatele BPS, průmyslové firmy a instituce státní správy 2.12.2009
Energyfuture AT-CZ, Brno 2009 / IFA Tulln
4 z 21
Blokové schéma bioplynové stanice Substrát
F1 Bioplyn
F2 KJ
Skladovací nádrž digestátu
El. energie
Tep. energie
Digestát
2.12.2009
Energyfuture AT-CZ, Brno 2009 / IFA Tulln
5 z 21
Substrát – sledované parametry
Mám zajištěn dostatek substrátu? Kvalita (obsah sacharidů, bílkovin a tuků) – dostupnost pro mikroorg. Původ (souvisí s kvalitou) Sušina (%) Organická sušina (%), CHSK Struktura (velikost částic, je potřebná předúprava? -> jaká?) Organické zatížení fermentoru (kg org.sušiny/m3F*d-1) Dávkované množství (t/d nebo m3/d) Frekvence dávkování
2.12.2009
Energyfuture AT-CZ, Brno 2009 / IFA Tulln
6 z 21
CHSK a sušina - základy CHSK (chem. spotřeba kyslíku) v oblasti bioplynu jako g/kg příp. g/L v oblasti odpadních vod mg/L:
Voda (%)
Organická sušina (%)
Popel = anorg. sušina (%) 2.12.2009
Æ sumární parametr představující úplnou chemickou oxidaci vzorku pomocí dichromátu draselného Æ lze stechiometricky spočítat Sušina (%)
Např. glukóza: 1 C6H12O6 + 6 O2 Æ 6 CO2 + 6 H2O 180 g + 192 g Æ 264 g + 108 g 192 g O2 na 180 g glukózy Æ 1.067 g CHSK na kg glukózy
Energyfuture AT-CZ, Brno 2009 / IFA Tulln
7 z 21
Substrát - vlastnosti BP výtěžek m³/kg org. sušiny
% Methan
Poznámka
Sacharidy
0,83
50
Okyselení
Tuky
1,43
70
Fettschock
Bílkoviny
0,72
71
Pěnění Ammoniak (pH) Pěnění
Zdroj: ATV-DVWK-Regelwerk, Merkblatt ATV-DVWK-M 363, S. 10, Hennef, 2002, ISBN: 3-936514-11-9
2.12.2009
Energyfuture AT-CZ, Brno 2009 / IFA Tulln
8 z 21
Fermentory - proces tvorby bioplynu 5%
Komplexní organické sloučeniny Polysacharidy, Bílkoviny, Tuky
20%
Hydrolýza 10%
Jednoduché organické sloučeniny monosach., aminokys., mastné kyseliny
35%
Acidogeneze Organické kyseliny a alkoholy 13%
Acetogeneze
H2, CO2 28%
2.12.2009
17%
Kys. octová (Acetát) CH4, CO2 Energyfuture AT-CZ, Brno 2009 / IFA Tulln
72%
Methanogeneze
9 z 21
Fermentory - sledované parametry
Teplota (mezofilní nebo termofilní provoz) Míchání Průměrná doba zdržení (HRT = VF/Vdd) Chemické parametry: Jednotka
(Zdroj: Labor IFA-Tulln/UT; n = 167, DI Michael Laaber)
Rozmezí hodnot Zelená
Žlutá
Červená
pH
[-]
7,5 – 8,1
7,1 – 7,5
< 7,1; > 8,1
Sušina
[%]
3–9
<3
>9
Org. sušina
[%]
2,4 – 5,5
< 2,4; 5,5 – 6,5
> 6,5
TKN
[g/l]
<6
>6
-
NH4-N
[g/l]
<5
>5
-
UAN *
[mg/l]
< 600
600 – 800
> 800
Kys. octová
[mg/l]
0 – 1.000
1.000 – 3.000
> 3.000
Kys. propionová
[mg/l]
0 – 250
250 – 1.000
> 1.000
[g/l]
0 – 1.500
1.500 – 4.500
> 4.500
[mgHAc /l]
0 – 2,5
2,5 – 20
> 20
VFA suma UFA suma ** 2.12.2009
Energyfuture AT-CZ, Brno 2009 / IFA Tulln
10 z 21
Nižší mastné kyseliny a organické zatížení Fermenter 1 NH4-N UAN Essigsäure Propionsäure pH UVA total Beschickung CSB
5000
10
9
4000
pH
3500
8
7
3000
6 NH4 -N
2500
5
2000
4 CSBRaumbelastun g
1500
3 Essigsäur
1000
2
500
1
UAN
UVA total
Propionsäure
0
0
12.7.04
2.12.2009
31.8.04
20.10.04
9.12.04
Energyfuture AT-CZ, Brno 2009 / IFA Tulln Datum
28.1.05
19.3.05
11 z 21
pH [-], Undissoziierte Säuren ges. [mg/l], Beschickung CSB [kg/m³.d]
NH4-N, Undissoziierter Ammoniak, Essigsäure, Propionsäure [mg/l
4500
Fermentory – organické zatížení oTS-Raumbelastung (Laaber 2005) 60
rel. Häufigkeit [%]
50
40
30
20
10
0 <2
2-3
3-4
4-5
5-6
6-7
<8
org. Raumbelastung [kgoTS/(m³FV•d)]
2.12.2009
Energyfuture AT-CZ, Brno 2009 / IFA Tulln
12 z 21
Skladovací nádrž a digestát Stupeň rozkladu (úbytek org. sušiny, CHSK a obsah nižších mastných
kyselin, zbytkový potenciál tvorby bioplynu) Byla celková doba zdržení v systému dostatečná? Jakým způsobem chci digestát využívat? Obsah NH4-N, TKN Další chem. parametry související s aplikací na zem. půdu
2.12.2009
Energyfuture AT-CZ, Brno 2009 / IFA Tulln
13 z 21
Bioplyn – sledované parametry Množství vyprodukovaného bioplynu (Nm3/h) Složení bioplynu (obsah methanu, H2S) Odpovídá vyprodukované množství (Nm3/kg org. sušiny) předpokladům? Materiálová bilance Směs methanu (CH4) a oxidu uhličitého (CO2) Vodík, (H2S: ~0,3%) Stopy N2, CO, NH3, ostatní sloučeniny
Obsah methanu: 50-75%
závisí na substrátu, pH, stavu procesu a teplotě
Hustota: 1,2 kg/m³ Výhřevnost methanu: Ho = 39,3 MJ/Nm³ Výhřevnost bioplynu (65% CH4):
Ho= 25,6 MJ/Nm³ (Hu= 21,5 MJ/Nm³)
Mez výbušnosti: 5,4 -13,9% CH4 ve vzduchu Teplota vznícení 700°C
2.12.2009
Energyfuture AT-CZ, Brno 2009 / IFA Tulln
14 z 21
Kogenerační jednotka
El. a tepená účinnost KJ Množství vyrobené a prodané el. energie (kWhel/a) Množství vyrobené a prodané tep. energie (kWhtep/a) Lokalizace KJ Kapacita plynojemu Plánování servisních prací Dvě menší nebo jedna velká KJ? Jak co nejlépe využít energii, která je k dispozici?
2.12.2009
Energyfuture AT-CZ, Brno 2009 / IFA Tulln
15 z 21
Materiálová bilance 500kWel. Kukuřičná siláž vs. travní siláž
BPS monitorována 2 roky Denní sběr dat Zpracování roční materiálové bilance
2.12.2009
Energyfuture AT-CZ, Brno 2009 / IFA Tulln
16 z 21
Materiálový tok pouze kukuřičná siláž
Unit: tww.d-1 2.12.2009
Energyfuture AT-CZ, Brno 2009 / IFA Tulln
17 z 21
Materiálový tok Kukuřičná siláž (48%), Travní a jetelová siláž (52%)
Unit: tww.d-1 2.12.2009
Energyfuture AT-CZ, Brno 2009 / IFA Tulln
18 z 21
Výsledky Doba zdržení, Produkce bioplynu Jednotka
Kukuřičná sil.
Kukuřičná, travní a jetelová siláž
F1
d
63,40
33,73
F2
d
65,08
34,76
NmGas3mFV-3d-1
2,96
2,43
0,55
0,81
Doba zdržení
Produkce bioplynu F1 F2 2.12.2009
NmGas3mFV-3d-1
Energyfuture AT-CZ, Brno 2009 / IFA Tulln
19 z 21
Aerobní vs. anaerobní zpracování AEROBE ENERGIETRANSFORMATION Mikrobielle Biomasse Substrat Chemische Energie 100 %
~50 %
~50 %
Transformierte chemische Energie
Restsubstrat
ANAEROBE ENERGIETRANSFORMATION Mikrobielle Biomasse 5-10 % Substrat Chemische Energie 100 %
~90-95 %
BIOGAS
Energbi4.Cdr
Restsubstrat 2.12.2009
Energyfuture AT-CZ, Brno 2009 / IFA Tulln
20 z 21
Děkuji za Vaši pozornost
Kontakt: Tel: +43-2272-66280-517 Fax: +43-2272-66280-503 E-Mail:
[email protected] www.ifa-tulln.ac.at www.codigestion.com
Literatura: [1] Resch, C., Braun, R., Kirchmayr, R., 2008, The influence of energcrop substrates on the mass-flow analysis and the residual methane potential at a rural anaerobic digestion plant, Water Science and Technology, Vol 57, 1, 2008, 73-81 [2] W. Gabauer, G. Voitl, R. Waltenberger, P. Bock, R. Braun, R. Kirchmayr, 2008, Microbiological monitoring of all biogas plants in the province of Lower Austria, Vth International Symposium on Anaerobic Digestion of Solid Wastes and Energy Corps, Hammamet, Tunisia, May 2008 2.12.2009
Energyfuture AT-CZ, Brno 2009 / IFA Tulln
21 z 21