Hlavní průčelí se sochou Vítězství ∙ Front view with The Victory statue ∙ Die Hauptstirnseite mit der Siegesstatue
Gymnázium Josefa Kajetána Tyla v Hradci Králové je považováno za pokračovatele hradeckých latinských škol a jezuitského gymnázia. Sídlem školy je budova postavená v roce 1927 podle návrhu architekta Josefa Gočára. Stručná historie středního školství v Hradci Králové Historie středního školství v Hradci Králové pochopitelně nezačíná stavbou současné budovy Gymnázia J. K. Tyla, ale má kořeny hluboko ve 14. století. Zmínky o první městské škole v Hradci Králové se datují až do roku 1271. Předchůdci dnešních studentů navštěvovali především vyšší latinské městské školy. Škola tohoto typu byla založena při chrámu sv. Ducha krátce po roce 1348, první zmínka o ní pochází z roku 1362. Její existence úzce souvisela s vládou Karla IV. a založením Pražské univerzity v roce 1348, jelikož od Hradce Králové se jako od královského věnného města očekávalo, že bude vzdělávat budoucí univerzitní studenty. Rovněž univerzitní profesoři se rekrutovali z vyučujících na městských školách, o čemž svědčí i případ Petra z Hradce, jenž se stal profesorem a následně i rektorem Pražské univerzity již ve 14. století. Během Třicetileté války, roku 1636, založil řád Tovaryšstva Ježíšova svou kolej – gymnázium – v Hradci Králové. Školní budova tehdy nahradila devět měšťanských domů na Velkém náměstí, z nichž jeden byl rodným domem humanistického spisovatele Bohuslava Balbína. V rozmezí let 1773 až 1918 studenti v téže budově navštěvovali Státní rakouské gymnázium. První světová válka ukončila činnost školy v jezuitské koleji. V září roku 1914 musela totiž předat své prostory armádě. Na místě zůstala zachována pouze profesorská a studentská knihovna a část školních sbírek, škola samotná byla přesunuta do budovy Borromea na nábřeží řeky Orlice. Vznik Československé republiky v roce 1918 a navazující expanze města Hradce Králové přinesly nové možnosti i pro rozvoj středoškolského vzdělávání. Starosta František Ulrich považoval vzdělávání budoucích generací za jednu z priorit moderního Hradce. Z toho důvodu byly vypsány veřejné soutěže, mimo jiné na stavbu koželužské školy, gymnázia a areálu školských budov na nábřeží Labe.
Úloha starosty Ulricha V roce 1895 byl starostou Hradce Králové zvolen právník, politik a básník Dr. František Ulrich. Jeho výjimečné charakterové vlastnosti, inteligence, prozíravost a oblíbenost mu umožnily setrvat v úřadu nepřetržitě po 34 let, během nichž se mu podařilo přeměnit krajskou metropoli v urbanistický klenot. V současné době je po něm pojmenováno jedno z hlavních náměstí a plánuje se vztyčení pomníku. Ulrich byl politikem, který dokázal pro svou vizi Hradce Králové budoucnosti nalézat zdroje financování a úspěšně ji realizovat. Snil o moderním městě sjednoceném s okolními obcemi. Již v období odstraňování opevnění a vypracovávání urbanistických plánů přizval do města Jana Kotěru, zakladatele moderní české architektury, a pověřil jej zpracováním návrhu budovy městského muzea. Během Ulrichova působení v úřadu starosty se město bouřlivě rozvíjelo a současně měnilo z pevnosti na „Salon republiky“. Tato doba dala vzniknout mnoha veřejným budovám a otevřeným prostranstvím, které obohatily jedinečný vzhled města způsobem, jenž fascinuje odborníky, návštěvníky i místní obyvatele dodnes. Patří mezi ně například Okresní dům, již zmiňovaná budova Muzea východních Čech, přestavěný Grandhotel, upravený Pražský most s osvětlením na obloucích, Masarykovo náměstí, rozměrné náměstí později pojmenované Ulrichovo a také Gymnázium J. K. Tyla tvarem připomínající otevřenou knihu. Své rodné město měl Ulrich velmi rád, jak dokazují jeho následující verše: „... Ať nad nimi v míru taká sláva plane, v jaké od praotců bylo´s vytouženo, drahé České země čarovné Ty věno!“ Současná budova Gymnázia J. K. Tyla Sídlem školy je budova postavená v roce 1927. „Architektonickou soutěž na projekt gymnázia na Tylově nábřeží vyhrál architekt Josef Gočár již roku 1923. Tento návrh předznamenal regulaci školního bloku v Zálabí, kterou řešil rovněž Gočár souběžně s regulačním plánem města v letech 1926 – 1928. Koncepce školního bloku se vyvíjela postupně a definitivní podobu získala v roce 1927 při návrhu obecných a měšťanských škol.
První realizovanou stavbou urbanisticko-architektonické kompozice škol na Tylově nábřeží podle Gočárových plánů bylo Gymnázium J. K. Tyla (č. p. 682) z let 1925 – 1927. Součástí areálu je i bývalá vila ředitele gymnázia (č. p. 683) realizovaná v letech 1925 – 1926. Vyučovat se v nové budově začalo 1. 5. 1927.
Pamětní desky u vstupu do budovy ∙ A commemorative plaques at the entrance to the building ∙ Die Gedenktafeln am Gebäudeeingang Budova gymnázia je důležitým vývojovým článkem české moderní architektury na cestě ke konstruktivismu. Je charakteristická třípatrovým hlavním průčelím a monumentálním vstupem. Ze zvýšeného nároží vybíhají dvě dvoupatrová křídla. Na severní křídlo navazuje přízemním krčkem tělocvična, jejíž podélná osa je souběžná s ulicí V Lipkách. Z přízemní tříboké podnože vyrůstá hlavní hmota zalomeného nárožního průčelí, které je ukončeno mohutnou atikovou římsou. Hlavní vstup je zvýrazněn trojbokým předloženým schodištěm a bronzovou sochou Vítězství od Jana Štursy umístěné na 6 metrů vysokém betonovém sloupu se stylizovanou patkou a hlavicí. Po stranách tříosého hlavního vstupu jsou na nárožních pilířích pamětní desky, na vlysu nad vstupem nápis „Gymnázium J. K. Tyla“. Hlavní průčelí má 9 okenních os, okna jsou převážně čtyřkřídlová. Bezokenní štíty nárožní části budovy jsou z režného zdiva a členěné lesénami. V úrovni přízemí jsou na tyto štíty napojena nízká křídla, jejichž fasády jsou horizontálně členěny římsami a soklem v kontrastní barvě cementových omítek. Dvoupatrová křídla napojená na zvýšené přízemí mají obdobné členění fasád - okna učeben jsou šestikřídlová se dvěma sloupky a středním poutcem, bezokenní štíty jsou členěny vertikálními lesénami, mezilehlé křídlo podokenními a nadokenními průběžnými římsami. Ostění oken má jednoduché orámování v režném zdivu. Před jižním křídlem směrem do nábřeží je umístěn samostatný znak republiky od O. Gutfreunda s letopočtem 1925 – 27. Kombinace režného zdiva a cementových omítek na fasádách a skladba hmot tvoří působivý kontrast a vyváženou architektonickou kompozici, kterou podtrhuje i ohraničení školního pozemku původním oplocením tvořeným zděnou podezdívkou, železobetonovými sloupky a překlady s drátěným pletivem v kovových rámech. Po 2. světové válce došlo k několika dílčím úpravám interiéru z důvodu změn funkčního využití a v 6O.letech byla do dvora přistavěna aula využívaná jako víceúčelový prostor. Ani úpravy z dob komunistického režimu naštěstí téměř nenarušily původní tvůrčí
záměr architekta Gočára. Jednopatrová bývalá ředitelská vila se stanovou střechou je zděná z režného zdiva bez plastického členění, u oken jsou pouze jednoduché podokenní římsy z cihel. Hlavní římsa je potlačena a fasády jsou ukončeny mírně předstupujícím dešťovým žlabem obdélníkového průřezu. Vila je podsklepená, dispozice je dvoutraktová s tříramenným halovým schodištěm.“ V meziválečných letech (přesněji do roku 1940) nesla instituce název na počest 1. ministra financí Aloise Rašína, záměr vrátit se k původnímu názvu po 2. světové válce zhatil definitivně rok 1948. Od roku 1952 pak nese současný název Gymnázium J. K. Tyla. Osobnost architekta Josefa Gočára Josef Gočár, český architekt a urbanista, ale i návrhář nábytku, se narodil 13. března 1880 v Semíně u Přelouče. Právem bývá označován za jednu z nejvýznamnějších osobností české architektury období mezi světovými válkami či za zakladatele české (československé) moderní architektury vůbec. V letech 1898 – 1902 studoval Gočár v Praze na Vyšší státní průmyslové škole obor stavitelství, poté v letech 1902 – 1905 na pražské Umělecko-průmyslové škole, kde byl jeho učitelem další „hradecký“ architekt J. Kotěra. Po studiích se aktivně podílel na společenském a kulturním životě. Stal se členem Spolku výtvarných umělců Mánes, byl předsedou Společnosti architektů nebo členem Klubu za starou Prahu. V roce 1912 mj. založil Pražské umělecké dílny, zabývající se výrobou kubistického nábytku (zde spolupracoval mj. s Pavlem Janákem). Gočár byl též zdatným redaktorem, přispíval do odborného tisku, např. do Uměleckého měsíčníku, časopisu Styl, Stavitel či Stavba. V roce 1924 se stal profesorem pražské Akademie výtvarných umění a o čtyři roky později dokonce jejím rektorem . Josef Gočár se řadí mezi přední kubistické architekty. Dům U Černé Matky Boží postavený podle jeho projektu v roce 1912 je jedním z nejvýznamnějších příkladů českého kubismu v architektuře. Součástí projektu byl i návrh interiéru pro Café Orient v prvním patře domu, samotný interiér se však bohužel nezachoval. V letech 1913 a 1914 se Gočár ve spolupráci se Stanislavem Suchardou a Bohumilem Kafkou zúčastnil soutěže o návrh Žižkova památníku na Vítkově. Po vzniku Československa v roce 1918 dal spolu s kolegou Pavlem Janákem vzniknout Architekt Josef Gočár ve svém ateliéru, 1930 novým architektonickým stylům osla- ∙ Architect Josef Gočár in his atelier, 1930 vujícím státní nezávislost – tzv. národ- ∙ Der Architekt Josef Gočár in seinem Atelier,1930 nímu stylu a rondokubismu – vycházejícím z kubismu a vyznačujícím se klenutou výzdobou, folklorními motivy a aplikací národních barev, za příklad může sloužit budova Legiobanky v Praze. V roce 1925 Gočár navrhl československý pavilon pro Mezinárodní výstavu dekorativního a industriálního umění, kam byla zařazena i Štursova socha Vítězství. Jeho urbanistický plán Hradce Králové (1926 – 1928) zahrnoval unikátní systém vnějšího dopravního okruhu propojeného s centrem města paprskovitými ulicemi a v nových městských čtvrtích rozvrhl obytné zóny a plochy zeleně. V letech 1927 až 1928 vypracoval Gočár návrh kostela Sv. Václava v pražských Vršovicích na náměstí Svatopluka Čecha. Jeho čistě funkcionalistické pojetí
Stavba školy ∙ Construction of the school ∙ Die Schule im Bau
Stěhování školních sbírek do nové budovy ∙ Moving the school collections into the new building ∙ Der Umzug der Schulsammlungen in das neue Gebäude
přivedlo Gočára ke konstruktivismu, stylu, v němž pokračoval v práci na projektech pro Hradec Králové a Pardubice a na mnoha menších projektech na poli architektury i interiérového designu. Josef Gočár zemřel 10. září 1945 v Jičíně a je pochován na vyšehradském Slavíně v Praze. Významní studenti a profesoři gymnázia Hradeckým gymnáziem, ať již sídlilo v jakékoliv budově, prošla řada osobností. Byli to významní představitelé českých vzdělanostních elit počínaje renesancí (Jan Kampanus Vodňanský, Cyprián Lvovický ze Lvovic), přes období barokní a obrozenecké (B. Balbín, F. M. Pelcl, V. V. Tomek, J. Goll, K. J. Erben, J. K. Tyl, V. Hanka), až po přední muže prvorepublikové éry (A. Jirásek, K. Čapek, A. Rašín, A. Pražák, V. Fischl aj.). Také mnozí z našich současných představitelů vědy, kultury, politiky a ekonomiky jsou absolventy školy. Současnost Gymnázia J. K. Tyla v Hradci Králové Budovy jsou chráněnou kulturní památkou evidovanou v ÚSKP (r.č. 540). Areál se skládá ze dvou objektů (hlavní budova a bývalá ředitelská vila), z vnitřního nádvoří (školní hřiště) a zahrady. Výukové prostory jsou i po více než 80 letech dostatečné pro současné potřeby vzdělávání. Ve škole se nachází 38 místností, v nichž probíhá výuka. V současné době je připraven záměr generální opravy budovy gymnázia, který má tři hlavní cíle: přizpůsobit školu požadavkům moderních vzdělávacích trendů, více otevřít areál k pořádání kulturních a vzdělávacích akcí pro veřejnost a opravit exteriéry a interiéry budov s ohledem na původní podobu školy.
Jedním z již realizovaných záměrů otevření areálu a propojení architektonické tradice se současností je např. každoroční koncert Tylova léta. S nápadem uspořádat koncert v areálu Gymnázia J. K. Tyla v Hradci Králové přišli dnes již bývalí studenti školy v roce 2007, když se gymnázium chystalo na oslavy 80. výročí otevření budovy školy. Vysoké bloky obou křídel budovy vytvořily neopakovatelnou atmosféru amfiteátru, v němž se dokonale propojily čisté architektonické linie s moderní hudbou. Další slibně se rozvíjející tradicí se stává zahájení akademického roku raftovými závody středoškolských družstev z celého kraje. Je symbolické, že trasa závodu pomyslně spojuje řadu z výše uvedených architektonických perel Hradce Králové. Interiér školy se stává volným prostorem pro prezentaci výstav uměleckého či historického charakteru, jež nezřídka přesahují tematicky rámec nejen školního prostředí. Poslání školy Škola navazuje na historické tradice vzdělávání předních osobností naší minulosti i současnosti. Výhoda a síla školy spočívá ve značné vnitřní diferenciaci výukového programu (5 světových jazyků, 20 – 30 volitelných předmětů, možnost výuky vybraných předmětů v angličtině), v množství projektů a aktivit nad rámec standardní výuky (cca. 70 akcí za rok) a v procesu zavádění moderních ICT do běžného chodu školy. Nadaní absolventi základních škol z širší královéhradecké lokality, kteří chtějí nést odpovědnost za své vzdělání a budoucnost a jsou ochotni ctít společná pravidla naší školy i naší společnosti, mají možnost rozvinout specifické dovednosti, které umožní prosadit se v životě v naší zemi i v zahraničí. Filosofií školy, kterou naplňují zaměstnanci společně s žáky, je ctít základní hodnoty, svobodu a odpovědnost za sebe sama, toleranci a úctu k těm, kteří si ji zaslouží, rovnost příležitostí a solidaritu s těmi, kteří ji potřebují.
The Gymnázium Josef Kajetán Tyl in Hradec Králové is considered to be a successor of Hradec Králové’s Latin schools and the Jesuit Gymnasium. The school institution has resided in architect Josef Gočár’s building since 1927.
Pohled na budovu ze Zálabí, 30. léta ∙ View of the building from the west from Zálabí, 30 years ∙ Ein Blick auf das Gebäude vom Zálabí, 30. Jahre
A Brief History of Seconary Education in Hradec Králové Secondary education has its roots deeply in the 14th century. The first municipal school in Hradec Králové is mentioned in 1271. The predecessors of today’s students mostly attended higher municipal Latin schools. A similar school was founded with the Holy Spirit Church in Hradec Králové shortly after 1348, first mentioned in 1362. There was a direct connection with the rule of Charles IV and with the foundation of the university in Prague in 1348. Hradec Králové as a royal dowry town als had to educate future university students, and university professors were recruited from municipal schools; in the 14th century Peter from Hradec became a professor and later the rector of the Prague university. During the Thirty Years’ War, the Society of Jesus opened its college – gymnasium (analogous to a grammar school) in Hradec Králové in 1636. The new school building
replaced nine town houses on the Velké náměstí square and one of the destroyed houses was Bohuslav Balbín’s birthplace (a humanist writer). From 1773 until 1918 students attended the State Austrian Gymnasium in the same building. The First World War ended the Jesuit college era. In September 1914 the school had to pass most of its premises to the army. Only the professor’s and student’s library and a part of the school collections remained in the same place. The grammar school itself was moved to the Borromeum building on the Orlice embankment. The foundation of the Czechoslovak Republic in 1918 and Hradec Králové’s bursting town expansion opened the way for new grammar school development as well. Mayor František Ulrich identified education of future generations as one of the main priorities for a modern Hradec Králové. Therefore several architectural competitions were held; for a Tannery School, a Grammar school (Gymnasium) and a Labe embankment school complex, among others. Mayor František Ulrich In 1895 the lawyer, politician and poet Dr. František Ulrych was elected mayor of Hradec Králové. His unusual character, intelligence, prudence and popularity allowed him to stay in office for 34 consecutive years during which time he managed to transform the provincial capital of eastern Bohemia into an urban jewel. Today one of the main squares carries his name and a monument to him is planned. Ulrich was a politician who managed to find ways of financing and realizing his vision for a future Hradec Králové. He dreamt about a modern city unified with surounding villages. In a period of the systematic destruction of the fortification and development of urban plans, Mayor Ulrich invited Jan Kotěra, the founder of modern Czech architecture, to design the renowned City Museum building, among others. During Ulrich’s years in office, the development of Hradec Králové continued simultaniously with the transition of the fortress town into the „Salon of the Republic.“ Numerous public buildings and open spaces enriched the unique design of the city in a way that fascinates experts, visitors and residents through today (the District house, the City Museum, the Grand Hotel adaptation, the Prague bridge adaptation with illumination of arches, Masaryk Square, the large square later named Ulrych Square and the grammar school (Gymnasium) building intended to suggest an open book, among others). Ullrich’s love for his hometown can be found in his poetry as well: “Let the fame glow over you in peace what our ancestors longed for, you, a charming dowry of the noble Czech land.“ Current Gymnázium J. K. Tyl building Gymnázium J. K. Tyl resides in a building from 1927. „Josef Gočár won the architectural competition in 1923. This design began the project of the Elbe embankment
Dopis Aloise Jiráska profesorskému sboru ∙ Alois Jirásek´s letter to the school staff ∙ Ein Schreiben vom Alois Jirásek an das Professorenkollegium
school complex that Gočár worked on while preparing the new urban plan from 1926 to 1928. The final design for this unique complex of elementary and municipal schools was proposed in 1927.
Pohled z Tylova nábřeží ∙ View of the school from Elbe embankment ∙ Ein Blick vom Tyl-Ufer
The first constructed building of this complex was the grammar school - Gymnázium J. K. Tyl - (building no. 682) built from 1925 to 1927 with the former director’s villa (no. 683) finished in 1926. The first lessons in the new campus started on May 1, 1927. The gymnázium building is an important link in Czech architecture on the way to constructivism. The characteristic three-floor main facade with a monumental entrance has a pair of two-floor wings attached to the sides and a gym connected to the northern wing. The main mass of the three axes corner facade finished by a robust attic rises from a three-sided podium with an impressive staircase accented by Jan Štursa’s bronze statue “The Victory“ on a 6 metre-high column with a base and a capital. There are memorial plaques on the sides and the sign Gymnázium J. K. Tyla above the entrance. The front facade has nine window axes, with windows that are mostly four-winged. Exposed brick side gables without windows are divided by lesenes. On the ground floor level there are joining low wings horizontally divided by contrasting cement plaster ledges and base walls. Two-storeyed wings attached to upper ground floor look similar – the classsrooom windows have six wings with two columns and a middle transom, exposed brick gables without windows are divided by vertical lesenes, an intermediate wing is divided by continuous attics under and above the windows. Window jambs have simple exposed brick frames. A sculpture of the Czechoslovak Republic national emblem noting the years 1925-27 by Otto Gutfreund is situated in front of the southern wing facing the river Elbe. The alternation of exposed brick walls and cement plaster facades and a structure of masses creates an impressive contrast and well-balanced architectural composition. The original fencing consisting of foundation walls and reinforced concrete columns and beams with wire netting in metal frames emphasize the overall impression. After World War II several minor changes were made in the interior of the building and in the 1960s a multi-purpose assembly hall was built in the courtyard. Fortunately almost none of the above mentioned changes from the communist era affected Gočár’s original intentions. The two-storeyed former director’s villa with a tent roof is built as a exposed brick wall building with simple brick ledges under the windows. The main ledge is suppressed and the fasades end with moderately embossed rectangular sectioned rain gutters. The villa is a cellared double-aisle building with a wide U-stair hall.“ Between wars (until 1940) the school was named after Alois Rašín, the first Czecholsovak Finance Minister. As a result of political changes the Grammar school was named from 1952 after Josef Kajetán Tyl (a writer, journalist and an important figure of the national revival, author of the national anthem and a former student) – Gymnázium J. K. Tyl. Architect Josef Gočár Josef Gočár, Czech architect, urban planner and furniture designer, was born on March 13, 1880 in Semín near Pardubice. He is one of the most important Czech architects of the interwar era and one of the founders of Czech (Czechoslovak) modern architecture.
Současná učebna ∙ Současná učebna ∙ Současná učebna
Interiéry školy, 30 léta ∙ Interiéry školy, 30 léta ∙ Interiéry školy, 30 léta
From 1898 to 1902 Josef Gočár attended the State Technical School in Prague in the department for building construction. From 1902 to 1905 he studied at the Prague School of Applied Arts under Jan Kotěra. He played a vital role in social and cultural life in Prague, became a member of the Mánes Association of Fine Artists (Spolek výtvarných umělců Mánes), president of the Association of Architects (Společnost architektů), and a member of The Club for Old Prague (Klub za starou Prahu). With architect Pavel Janák in 1912 he co-founded the Prague Art Workshops (Pražské umělecké dílny) a centre for design and manufacturing of cubist furniture. He contributed to numerous specialist journals (Umělecký měsíčník, Styl, Stavitel, Stavba). In 1924 he became a professor at the Prague Academy of Fine Arts and four years later, its rector. Josef Gočár was one of the main Cubist architects. His House at the Black Madonna completed in 1912, is one of the best examples of the Czech Cubist style in architecture.
On the first floor, Gočár designed a Cubist interior for the Café Orient, now unfortunately lost. In 1913 and in 1914 Josef Gočár with Stanislav Sucharda and Bohumil Kafka jointly entered a competition for the Žižka monument on the Vítkov mountain. After the foundation of Czechoslovakia in 1918 Gočár with his collegue Pavel Janák worked in new styles celebrating Czechoslovak independance – the “National Style” and “Rondo-Cubism” – styles with cubist roots, vaulted decorations, folklore motifs and coloration in the national colours, such as the Bank of the Czechoslovak Legions in Prague. In 1925 Gočár designed the Czechoslovak pavillion in the Exposition Internationale des Arts Decoratifs et Industriels Modernes in Paris with Jan Štursa’s statue “Victory.” Gočár’s urban plan for Hradec Králové (1926 – 1928) included a unique system of an outer traffic circle connected by radial roads with the city centre and divided the new neighbourhoods into residential zones alternating with greenery. From 1927 to 1928 Gočár designed St. Wenceslas Church in Prague Vršovice on Svatopluk Čech Square. This pure functionalist design drew Gočár toward constructivism. Working in this style, Gočár continued designing his projects for Hradec Králové and Pardubice and many other smaller projects in architecture and interior design. Josef Gočár died on September 10, 1945 in Jičín; he was buried in Slavín, Vyšehrad cemetery, Prague.
Západní křídlo s tělocvičnou ∙ West wing of the school with gymnasium on the left ∙ Západní křídlo s tělocvičnou
Famous grammar school students and teachers The famous personalities who attended the Hradec Králové grammar school or taught there can be found from the Renaissance period (Jan Kampanus Vodňanský, Cyprián Lvovický ze Lvovic), through the baroque and the national revival period (B. Balbín,
F. M. Pelcl, V. V. Tomek, J. Goll, K. J. Erben, J. K. Tyl, V. Hanka) and among the outstanding politicians and writers of the times between the wars (A. Jirásek, K. Čapek, A. Rašín, A. Pražák, V. Fischl). Many current important scientists, cultural, political and economic figures are also Gymnázium J. K. Tyl graduates.
Školní hřiště, nádvorní pohled na hlavní objekt školy ∙ School courtyard with track ∙ Der Schulsportplatz, ein Blick vom Innenhof auf das Schulhauptgebäude Gymnázium J. K. Tyl in Hradec Králové today The school buildings are cultural monuments recorded in the central register of cultural monuments (ÚKSP no. 540) administered by the National Heritage Institute. The school campus consists of two buildings (the main building and the former director’s villa), courtyard (sportground) and a garden. Even after 80 years, Gočár’s farsighted design with 38 classrooms satisfies current space needs.
Areál školy v 30. letech ∙ School grounds at 30th years ∙ Das Schulareal in den 30. Jahren
The school mission The Gymnázium J. K. Tyl is deeply indebited to its own traditions and the reputation of a prestigious grammar school. The school is committed to the highest standards of education with a focus on the individual needs of their students (teaching five modern languages, 20 to 30 optional subjects, subjects taught in English, extracurricular projects and activities and high IT standards). Talented responsible pupils from the whole region have a unique opportunity to develop their individual abilities and succeed in the life in our country and abroad as well. Teachers and students together share common values such as freedom, responsibility for themselves and others, respect to those who deserve it, equal oportunities, and solidarity with those who need it. Currently, a submitted draft for the general reconstruction of the school building outlines three main goals: adapting the school premises to the needs of modern educatio-
Pohled na panorama Hradce Králové ze střechy gymnázia ∙ West ∙ Ein Blick vom Gymnasiumsdach auf das Panorama vom Hradec Králové nal trends, opening the school campus for cultural and educational public events, and reconstructing the building exteriors and interiors with respect to the original design of the school. In 2007 as a part of the Gymnázium J. K. Tyl 80th anniversary celebration, students started the tradition of an annual “Tyl’s Summer” (Tylovo léto) concert that is open to the public. The school courtyard, partially surrounded by two high rectangular walls of unique architecture, creates an exceptional natural amphitheatre for modern music. Each year the school is opened with the “Between the Bridges” raft race featuring high school teams from the entire region. The school interior also serves as a wide-ranging space for art and historical exhibitions.
Das Josef Kajetán Tyls Gymnasium in Hradec Kralove (Königgrätz) wird für einen Nachfolger der lateinischen Schulen von Hradec Kralove und des jesuitischen Gymnasiums gehalten. Die Schule hat ihren Sitz in einem, im Jahre 1927 nach dem Entwurf des Architekten Josef Gočár gebauten Gebäude.
eine solche Schule bei der Kirche des Heiligen Geistes kurz nach dem Jahr 1348 gegründet, die erste Erwähnung über sie ist aus dem Jahre 1362. Selbstverständlich ist da der Zusammenhang mit der Herrschaft des Karls des IV. und mit der Gründung der Prager Universität. Die königlichen Städte hatten außer anderem die Pflicht, die künftigen Studenten für die Karls Universität heranzubilden. Aus der Reihein der Lehrer auf den städtischen Schulen haben sich auch die Universitätsprofessoren rekrutiert. Beispielweise ist bereits im 14. Jahrhundert der Petr von Hradec zum Professor und später zum Rektor der oben genannten Institution geworden. Im Jahre 1636, in den bewegten Zeiten nach der Schlacht auf dem Weißen Berg, hat der Orden der Gesellen Jesu in Hradec Kralove die Jesuitenschule – das Gymnasium gegründet. Sie wurde auf dem Großen Stadtplatz auf der Stelle von neun Bürgerhäusern gebaut, von denen eins das Geburtshaus vom Bohuslav Balbín gewesen war. In den Jahren 1773 – 1918 haben dann die Studenten im gleichen Gebäude das Österreichische Staatsgymnasium besucht.
Eine kurze Historie des mittleren Schulwesens in Hradec Kralove Die Geschichte des mittleren Schulwesens in Hradec Kralove begann selbstverständlich nicht mit dem Baubeginn des derzeitigen Gebäudes des J. K. Tyls Gymnasiums, hat aber ihre Wurzeln tief im 14. Jahrhundert. Die erste Erwähnung über die städtische Schule von Hradec Kralove ist bereits aus dem Jahr 1271. Die Vorgänger der heutigen Gymnasiasten haben allerdings vor allem auf den lateinischen, höheren städtischen Schulen studiert. In Hradec Kralove wurde
Plastika O. Gutfreunda ∙ Otto Gutfreund´s sculpture ∙ Die Plastik vom O. Gutfreund Der Erste Weltkrieg hat den Unterricht auf der Jesuitenschule beendet. Bereits im September 1914 hat das Gymnasium seine Klassenzimmer an das Militär abgeben müssen, in der Schule sind nur die Professoren- und Studentenbibliotheken und ein Teil von den Sammlungen geblieben. Zur Zufluchtsstätte für das eigentliche Gymnasium wurde das Gebäude Borromea auf dem Ufer des Adler-Flusses. Grundlegende Änderungen hat das Gymnasium kurz nach der Gründung der Tschechoslowakischen Republik erlebt. Mit den fortschreitenden Arbeiten bei der Beseitigung der Verschanzung um die Stadt haben sich ungeahnte Möglichkeiten für die künftige Stadtentwicklung eröffnet. Der Bürgermeister František Ulrich hat die Schaffung der
Vila ředitele – dnes jsou zde učebny estetické výchovy ∙ Director´s villa, now the music and art departments ∙ Villa des Gymnasiumsdirektors - heutzutage sind hier die Klassenzimmer für Ethikunterricht
Bedingungen für die Bildung der künftigen Generationen für eine der wichtigsten Richtungen gehalten, in die sich die moderne Stadt Hradec Kralove bewegen sollte. Deshalb wurden Wettbewerbe ausgeschrieben, unter anderem um den Bau einer Gerbereischule, eines Gymnasiums und des Areals von Schulgebäuden auf dem Elbe-Ufer.
In den Jahren zwischen den Kriegen (genauer bis zum Jahr 1940) hat die Institution den Namen zur Ehre des 1. Ministers für die Finanzen Alois Rašín getragen. Die Absicht, nach dem 2. Weltkrieg zu dem ursprünglichen Namen zurückzukehren, ist dann durch das Jahr 1948 definitiv gestorben. Seit dem Jahr 1952 trägt es den jetzigen Namen, das J. K. Tyls Gymnasium. Die rolle des Bürgermeisters Ulrich Im Jahr 1895 wurde zum Bürgermeister der Stadt der Dr. František Ulrich gewählt. Die Persönlichkeit des Rechtsanwalts, des Politikers und des Dichters Ulrich ist unabdenkbar verbunden mit Hradec Kralove. Mit Verstand, Weitsicht und Geschmacksinn ist er hier ununterbrochen 34 Jahre der Bürgermeister gewesen, in denen er die ostböhmische Metropole zur urbanistischen Perle umgewandelt hat. Heute ist nach ihm einer der Hauptstadtplätze benannt und die Realisierung seines Denkmals ist in der Vorbereitung. Ulrich war ein Prototyp von einem Politiker, der in der Lage war, für seine Vision über das künftige Aussehen der Stadt die Finanzierungs- und Umsetzungsmöglichkeiten zu finden. Er hat über die Gestaltung eines modernen Hradec, vereinigt mit den Gemeinden in der Umgebung geträumt. In der Zeit, als die Verschanzung um die Stadt systematisch beseitigt wurde und an den Regulierungsplänen gearbeitet wurde, hat der Bürgermeister Ulrich den Architekten Jana Kotěra nach Hradec eingeladen, der beispielweise noch vor dem 1. Weltkrieg auf dem Elbe-Ufer das großzügig gefasste Gebäude des Museums realisiert hat. Kontinuierlich wurde auch die Industrieentwicklung der Stadt fortgesetzt. Die Festungsstadt ist zum „Salon der Republik“ geworden. Das Stadtgesicht wurde mit repräsentativen Bauten und öffentlichen Plätzen bereichert, die noch nach Jahren durch ihre großzügige Ausführungen Aufmerksamkeit erwecken. Du diesen gehören beispielweise das Haus für das Bezirksamt, das oben erwähnte Museumsgebäude im Jugendstil auf dem Eliška-Ufer, das umgebaute Grandhotel, die geänderte Pragerbrücke mit der Beleuchtung auf den Bögen, der dreieckige Masaryk-Platz, der neue zentrale Stadtplatz, später als Ulrich-Platz benannt und nicht zuletzt das J. K. Tyls Gymnasium in der Form eines offenen Buchs. Seine Geburtsstadt hat der Herr Ulrich sehr gern, wie die folgenden Strophen es beweisen: „... Möge über sie im Frieden solchen Ruhm leuchtet, wie es von den Urvätern ersehnt wurde, sie lieben Böhmenländer, das wundervolle Erbe!“ Das derzeitige Gebäude des J. K. Tyls Gymnasiums Der Sitz der Schule ist das im Jahre 1927 gebaute Gebäude. Den architektonischen Wettbewerb um den Gymnasiumsentwurf auf dem Tyl-Ufer hat der Architekt Josef Gočár bereits im Jahr 1923 gewonnen. Dieser Entwurf hat die Regulierung des Schulenblocks im Stadtviertel Zálabí vorgezeichnet, an der in den Jahren 1926-1928 gleichzeitig mit dem Stadtregulierungsplan der Gočár ebenfalls gearbeitet hat. Das Konzept des Schulenblocks hat sich schrittweise entwickelt und die definitive Form hat es im Jahre 1927 beim Entwurf der Grund- und Oberschulen bekommen. Der erste realisierte Bau der urbanistisch-architektonischen Schulenkomposition auf dem Tyl-Ufer nach den Gočars Plänen war das J. K. Tyls Gymnasium (Haus Nr. 682) aus den Jahren 1925 – 1927. Ein Bestandsteil des Areals ist auch die ehemalige Villa des Gymnasiumsdirektors (Haus Nr. 83), realisiert in den Jahren 1925 – 1926. Mit dem Unterricht in neuem Gebäude wurde am 1. 5. 1927 begonnen. Das Gymnasiumsgebäude ist eine wichtige Entwicklungskette der modernen tschechischen Architektur auf dem Weg zum Konstruktivismus gewesen. Es ist mit der dreistöckigen Frontseite und einem monumentalen Eingang charakterisiert. Aus der erhöhten Gebäudeecke laufen zwei zweistöckige Flügel aus. An den Nordflügel schließt über einen ebenerdigen Hals die Turnhalle an, derer Längsachse mit der V LipkáchStrasse parallel ist.
Hradecké panorama s budovou gymnázia, 30. léta ∙ View of the school with Hradec Králové Old Town in the background, 30 years ∙ Das Panorama vom Hradec Králové mit dem Gymnasiumsgebäude, 30. Jahre Aus dem ebenerdigen dreiseitigen Sockel wächst die Hauptmasse der geknickten Stirnseite aus, die mit einem massiven Attikasims abgeschlossen ist. Der Haupteingang ist mit einer dreiseitigen, vorgelegten Treppe und mit einer bronzen Siegesstatue vom Jan Štursa betont. Die Statue ist auf einer 6 m hohen Betonsäule mit stilisiertem Sockel und Kopf aufgestellt. An den Seiten des dreiachsigen Haupteinganges sind an den Ecksäulen Gedenktafel platziert, im Fries über dem Eingang steht die Überschrift „Gymnázium J. K. Tyla“. Die Hauptstirnseite hat 9 Fensterachsen, die Fenster sind überwiegend vierflüglig. Die fensterlosen Giebel der Stirnseite sind aus dem Sichtmauerwerk und mit Lesenen gegliedert. Auf der Erdgeschossebene sind an diese Giebel niedrige Flügel angeschlossen, deren Fassaden horizontal durch Simse und mit dem Sockel in einer Kontrastfarbe des Zementesputzes gegliedert sind. Die zweistöckigen Flügel, die an das Zwischengeschoss angeschlossen sind, haben eine ähnliche Fassadengliederung – die Fenster der Klassenzimmer sind sechsflüglig mit zwei Pfosten und mittlerem Fensterkämpfer, die fensterlosen Giebel sind mit vertikalen Lesenen gegliedert, der Zwischenflügel mit den durchlaufenden Fenstersohlbänken und Fenstersimsen. Die Fensterleibung hat eine einfache Rahmeneinfassung in dem Sichtmauerwerk. Vor dem Südflügel in Uferrichtung ist der Republikwappen vom O. Gutfreund mit der Jahreszahl 1925 – 27 platziert. Die Kombination des Sichtmauerwerks und des Zementputzes auf den Fassaden und die Zusammensetzung der Materialien bilden einen wirkungsvollen Kontrast und eine ausgeglichene architektonische Komposition, die noch die Abgrenzung des Schulgeländes
Fragment originálního výkresu J. Gočára ∙ Fragment originálního výkresu J. Gočára ∙ Ein Fragment der Originalzeichnung des J. Gočárs
Slavnostní shromáždění v roce 1927 ∙ Gala opening of the new building, 1927 ∙ Feierliche Versammlung im Jahre 1927 mit dem ursprünglichen Umzäumung, die aus dem Mauersockel, den Stahlbetonsäulen und Stahlbetonstürzen mit Maschendraht in Metallrahmen besteht, unterstreicht. Nach dem 2. Weltkrieg kam es aufgrund der Änderungen in der Nutzung zu einigen Teiländerungen im Innen des Gebäudes und in den 60. Jahren wurde im Hof eine Aula aufgebaut, die als Mehrzweckraum dient. Selbst die Änderungen aus den Zeiten des kommunistischen Regimes haben zum Glück die ursprüngliche gestalterische Idee des Architekten Gočár nicht beeinträchtigt. Die einstöckige ehemalige Villa des Gymnasiumsdirektors mit Zeltdach ist aus dem Sichtmauerwerk ohne plastische Gliederung gemauert, bei den Fenstern sind nur einfache Fenstersohlbänke aus Ziegeln. Der Hauptsims ist unterdrückt und die Fassaden sind mit der leicht nach vorne versetzen, viereckigen Regenrinne abgeschlossen. Die Ville ist unterkellert, mit der zweibündigen Disposition und mit der dreiarmigen Hallentreppe. Die Persönlichkeit des Architekten Josef Gočár Josef Gočár, der tschechische Architekt und Urbanist, aber auch ein Möbeldesigner, ist am 13. März 1880 in Semín bei Přelouč geboren. Mit Recht wird er als einer der bedeutendsten Persönlichkeiten der tschechischen Architektur in der Zeit zwischen den zwei Weltkriegen oder als der Gründer der tschechischen (tschechoslowakischen) modernen Architektur überhaupt, genannt.
In den Jahren 1898 – 1902 hat Gočár in Prag auf der Höheren technischen Staatsschule das Fach Bauwesen studiert, nachher in den Jahren 1902 – 1905 auch in Prag auf der Kunstgewerbeschule, wo sein Lehrer der weitere Architekt aus „Königgrätz“ J. Kotěra gewesen ist. Nach dem Studium hat er aktiv an dem gesellschaftlichen und kulturellen Leben teilgenommen. Er wurde zum Mitglied im Verein Bildender Künstler Mánes, im Architektenverein, wurde zum Vorsitzenden des Architektenvereins oder zum Mitglied des Vereins für das alte Prag. In Jahre 1912 hat er unter anderem die Prager Kunstwerkstätte, die sich mit der Fertigung von kubistischen Möbeln beschäftigt hat (hier hat er unter anderem mit Pavel Janák zusammengearbeitet). Gočár ist auch ein fleißiger Redakteur gewesen, er hat in der Fachpresse seine Artikel veröffentlicht, z.B. im Kunst Monatsheft, in den Zeitschriften Styl, Baumeister oder Bau. Im Jahre 1924 ist er zum Professor der Prager Akademie der Bildenden Künste geworden und vier Jahre später sogar zu ihrem Rektor. Josef Gočár – der Architekt ist einer von den vordersten kubistischen Schöpfern gewesen. Eins von seinen bedeutendsten kubistischen Projekten war das Haus Zur Schwarzen Mutter Gottes, das der Gočár im Jahre 1912 fertiggestellt hat und das eins von den besten Beispielen für Kubismus in der Architektur war. Für dieses Haus hat der Gočár auch das Interieur für das Café, inklusive Kronleuchter und Möbel entworfen. In den Jahren 1913 bis 1914 hat der Gočár am Wettbewerb um das Projekt für das Žižka-Denkmal am Berg Vítkov teilgenommen, an dem er mit den in Nova Paka geborenen Stanislav Sucharda und Bohumil Kafka zusammengearbeitet hat. Nach dem Jahr 1918, mit der Entstehung der Ersten Republik hat sich der Gočár zusammen mit seinem Kollegen Pavel Janák auf die Schaffung eines neuen Stils in der Architektur orientiert, der die Selbständigkeit der Tschechoslowakei verherrlichen sollte. Das Ergebnis dieses Bestrebens wurde eine neue Kunstrichtung – sog. Rondokubismus, der einigermaßen vom Kubismus ausgegangen ist, aber durch runde Ecken und tschechische Volksmotive geprägt wurde. Ein Beispiel für die Anwendung dieses neuen Stils wurde dann das Gebäude der Legiobank in Prag. Ab der Hälfte der 20. Jahre des 20. Jahrhunderts begann der Gočár sich für den Funktionalismus zu interessieren. Im Jahre 1925 hat er den Tschechoslowakischen Pavillon auf der Aufstellung in Paris entworfen (ein bedeutender Bestandsteil dieser Exposition war auch die oben erwähnte Siegesstatue vom Jan Štursa), wofür er einige Auszeichnungen bekommen hat. In dieser Zeit hat er auch fast über zehn Jahre bei der Planung von Hradec Králové mitgewirkt, wo er von dem bereits erwähnten Bürgermeister Dr. Ulrich unterstützt wurde. Der Gočár hat für Hradec Králové den neuen Stadtbebauungsplan, den Uferbebauungsplan, die Bebauung entlang der Elbe, den Entwurf für die Schulengebäude und Ambrosius Kollegium und die Bebauung des heutigen Ulrich Platzes ausgearbeitet. Die Gočárs Pläne haben auch ein einzigartiges Verkehrssystem mit dem Außenring und in die Stadtmitte gerichteten Radialen, zwischen denen sich Wohnviertel mit Grünflächen wechselten, umfasst. In den Jahren 1927 bis 1928 hat Gočár an dem Projekt der Kirche des St. Wenzels in Prag, im Stadtviertel Vršovice auf dem Platz des Svatopluk Čechs gearbeitet. Dieser Bau wurde zum vollkommenen Beispiel für den Funktionalismus und gleichzeitig führte
Celý areál škol v Zálabí ve 30 letech ∙ Aerial view of Gočár-designed schools in the 1930sx ∙ Das ganze Areal der Schulgebäude in Zálabí in den 30. Jahren
er den Gočár in seine nächste Periode über – in den Konstruktivismus. In diesem Stil hat er auch weiter an seinen Projekten für Hradec Králové und für Pardubice und an vielen Kleinprojekten in der Architektur und auch im Interieurdesign gearbeitet. Der Gočár ist am 10. September 1945 in Jičín gestorben, beerdigt wurde er auf dem Slavín Friedhof im Vyšehrad. Bedeutende Studenten und Professoren an dem Gymnasium Durch das Hradec Gymnasium, egal in welchem Gebäude es untergebracht wurde, ist eine Reihe von Persönlichkeiten durchgegangen. Es sind bedeutende Vertreter der tschechischen gebildeten Eliten gewesen, beginnend mit der Renaissance (Jan Kampanus Vodňanský, Cyprián Lvovický ze Lvovic), über die Barockperiode und die Periode der Bewegung der nationalen Wiedergeburt der Tschechen (B. Balbín, F. M. Pelcl, V. V. Tomek, J. Goll, K. J. Erben, J. K. Tyl, V. Hanka), bis zu den führenden Männern der Äre der Ersten Republik (A. Jirásek, K. Čapek, A. Rašín, A. Pražák, V. Fischl und andere). Auch ein bedeutsamer Teil unserer Zeitgenossen, die die vorderen Posten in der kulturellen, politischen, ökonomischen und bildenden Sphäre bekleiden, sind Absolventen dieser Schule. Die Gegenwart des J. K. Tyls Gymnasiums in Hradec Králové Die Gebäude sind geschütztes Kulturdenkmal, evidiert im Zentralregister der Kulturdenkmale (ÚSKP/r.-Nr. 540). Das Areal besteht aus zwei Objekten (Hauptgebäude und die ehemalige Villa des Gymnasiumsdirektors), aus dem Innenhof (Schulsportplatz) und dem Garten. Die Unterrichtsräume sind auch nach mehr als 80 Jahren ausreichend für die heutigen Ausbildungsbedürfnisse. In der Schule findet man 38 Räume, wo der Unterricht stattfindet. Die Bedeutung der Schule Die Schule schließt an die historischen Traditionen in der Ausbildung von führenden Persönlichkeiten aus unserer Vergangenheit und auch aus der Gegenwart an. Der Vorteil und die Kraft der Schule liegen in der beträchtlichen inneren Differenzierung des Ausbil-
Módní přehlídka před budovou školy ∙ Fashion show in front of the school ∙ Die Modeschau vor dem Schulgebäude
Hudební festival Tylova léta ∙ Music festival Tylova léta ∙ Das Musikfestival des Tyls Sommers dungsprogramms (5 Weltsprachen, 20 – 30 Wahlfächer, die Möglichkeit, ausgewählte Fächer auf Englisch zu lernen), in der Menge der Projekte und Aktivitäten über dem Rahmen des Standardunterrichts (ca. 70 Aktionen im Jahr) und im Einführungsprozess der modernen ICT in den alltäglichen Schulbetrieb. Begabte Absolventen von den Grundschulen aus der weiteren Umgebung von Hradec Kralove, die die Verantwortung für ihre Ausbildung und ihre Zukunft selbst tragen wollen und bereit sind, die gemeinsamen Regeln unserer Schule und auch unserer Gesellschaft zu achten, haben die Möglichkeit ihre spezifischen Fertigkeiten zu entwickeln, die ihnen ermöglichen, sich im Leben in unserem Land und auch im Ausland durchzusetzen. Die Schulephilosophie, die ihre Mitarbeiter gemeinsam mit den Schülern verwirklichen, ist die Achtung der Grundwerte und der Freiheit, die Verantwortung für sich selbst, die Toleranz und der Respekt zu denen, die es verdienen, die Gleichheit der Schanzen und die Solidarität mit denen, die sie brauchen. Zurzeit ist ein Vorhaben einer Generalüberholung des Gymnasiumsgebäude vorbereitet, das drei Hauptziele hat: die Schule an die Bedürfnisse der modernen Ausbildungstrends anzupassen, das Areal für das Veranstalten von Kultur- und Ausbildungsveranstaltungen für die Öffentlichkeit weiter zu öffnen und das Exterieur und das Interieur der Gebäude mir der Berücksichtigung der ursprünglichen Gestaltung der Schule zu reparieren. Eines von den bereits umgesetzten Vorhaben in der Öffnung des Areals und der Verknüpfung der architektonischen Tradition mit der Gegenwart ist beispielweise das alljährliche Konzert des Tyls Sommers. Mit der Idee dieses Konzert im Areal des J. K. Tyls Gymnasiums in Hradec Králové zu veranstalten, sind die heute bereits ehe-
maligen Studenten der Schule im Jahre 2007 gekommen, als sich das Gymnasium auf die Feierlichkeiten zum 80. Jahrestag der Öffnung des Schulgebäudes vorbereitet hat. Die hohen Blöcke der beiden Gebäudeflügel haben eine einmalige Amphitheateratmosphäre geschaffen, in der sich die reinen architektonischen Linien mit der modernen Musik vollkommen verbunden haben. Zur weiteren Tradition mit einer vielversprechenden Tradition scheint die Eröffnung des akademischen Jahres mit den Rafts-Rennen der Mannschaften von den mittleren Schulen aus dem ganzen Landkreis zu werden. Es ist symbolisch, dass die Trasse dieses Rennens imaginär eine Reihe von den oben genannten architektonischen Perlen von Hradce Králové verbindet. Das Schulinterieur wird zum freien Raum für die Präsentation von Ausstellungen mit dem künstlerischen oder historischen Charakter, die über den Rahmen, nicht nur der der Schulwelt, nicht selten thematisch hinausgehen.
Raftové závody ∙ Raft race ∙ Die Rafts-Rennen
Autor modelu: Ondřej Hejl, text: archív GJKT, foto: archív GJKT, DUKASE s.r.o. Realizace a tisk modelu: Tiskárna DUKASE s.r.o., www.dukase.cz, 2010.
