Hlavní město Praha RADA HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY
U S N E S E N Í Rady hlavního města Prahy číslo 2204 ze dne 15.9.2015 k návrhu na vydání Nařízení, kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze (Pražské stavební předpisy) po vypořádání připomínek
Rada hlavního města Prahy I.
bere na vědomí vypořádání připomínek dle přílohy č. 2 a č. 3 tohoto usnesení
II.
souhlasí s návrhem Pražských stavebních předpisů (dále jen PSP) dle přílohy č. 1 tohoto usnesení
III.
ukládá 1. primátorce hl.m. Prahy 1. zaslat návrh PSP Ministerstvu pro místní rozvoj Termín: 16.9.2015
2.
zajistit soulad textu PSP s požadavky Ministerstva pro místní rozvoj Termín: 23.10.2015
3.
zaslat text PSP k notifikaci Komisi Evropských společenství prostřednictvím kontaktního bodu (Ministerstvo pro místní rozvoj) Termín: 26.10.2015
4.
začlenit do průvodního dopisu adresovaného Ministerstvu pro místní rozvoj následující připomínky navržené k zapracování do odsouhlaseného návrhu nařízení: 1) V § 20 odst. 1 požadujeme za větu "Při umisťování staveb musí být přihlédnuto k charakteru území, zejména ke vztahu zástavby k veřejným prostranstvím, půdorysným rozměrům okolních staveb a jejich výšce." doplnit novou větu: "Za podmínek stanovených v § 86 odst. 2 písm. d) stavebního zákona (č. 183/2006 Sb.) lze využít plánovací smlouvu o spoluúčasti žadatele na vybudování nové nebo na úpravách stávající veřejné dopravní a technické infrastruktury"; 2) V § 22 odst. 1 písm. b) nahradit "vymezuje" za "navrhuje v souladu s § 76 stavebního zákona"; v § 22 odst. 3 písm. b) nahradit "vymezuje" za "navrhuje v souladu s § 76 stavebního zákona"; v § 26 písm. b) nahradit "stanovují" za "navrhují v souladu s § 76 stavebního zákona"; 3) V příloze 1, bod 2 k § 28 odst. 1 zvětšit horizontální odstupový úhel ze 45 na 55°. Termín: 16.9.2015
Adriana Krnáčová primátorka hl.m. Prahy
Petr Dolínek náměstek primátorky hl.m. Prahy
Předkladatel: Tisk: Provede: Na vědomí:
primátorka hl.m. Prahy R-19162 primátorka hl.m. Prahy odborům MHMP
Příloha č. 1 k usnesení Rady HMP č. 2204 ze dne 15. 9. 2015
Návrh NAŘÍZENÍ, KTERÝM SE STANOVUJÍ OBECNÉ POŽADAVKY NA VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ A TECHNICKÉ POŽADAVKY NA STAVBY V HLAVNÍM MĚSTĚ PRAZE (PRAŽSKÉ STAVEBNÍ PŘEDPISY) Rada hlavního města Prahy se usnesla dne …………vydat podle § 44 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., a § 194 písm. e) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 350/2012 Sb., toto nařízení: ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ §1 Předmět úpravy (1)
Toto nařízení stanoví obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze, a to: a)
obecné územní a územně technické požadavky na využívání a uspořádání území včetně požadavků na umisťování staveb, zařízení a činností (dále jen „územní požadavky“);
b) (2)
technické požadavky na stavby a zařízení a na jejich provádění (dále jen „stavební požadavky“).
Ustanovení tohoto nařízení se použijí při zpracování územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů v hlavním městě Praze, zejména při vymezování ploch a stanovení podmínek jejich využití a uspořádání.
(3)
Ustanovení tohoto nařízení se použijí při vymezování pozemků a při navrhování a umisťování staveb a zařízení na nich, při změnách využití území, při dělení nebo scelování pozemků. Ustanovení tohoto nařízení se použijí též u změn staveb nebo zařízení, dočasných staveb zařízení staveniště, u změny vlivu užívání stavby nebo zařízení na území, u vymezování pozemků veřejných prostranství a u zastavěných stavebních pozemků se stavbami, které jsou kulturními památkami nebo jsou v památkových rezervacích nebo památkových zónách,1 pokud to závažné územně technické nebo stavebně technické důvody nevylučují.
(4)
Ustanovení tohoto nařízení se použijí při navrhování, povolování, ohlašování, provádění, užívání či odstraňování staveb nebo zařízení; požadavky zvláštních právních předpisů 2 tím nejsou dotčeny. Ustanovení tohoto nařízení se použijí též u změn staveb nebo zařízení, u udržovacích prací, u změn v užívání staveb nebo zařízení, u dočasných staveb zařízení staveniště a u staveb, které jsou kulturními památkami nebo jsou v památkových rezervacích nebo památkových zónách,1 pokud to závažné územně technické nebo stavebně technické důvody nevylučují.
(5)
Toto nařízení bylo oznámeno v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel pro služby informační společnosti, ve znění směrnice 98/48/ES, a s § 7 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
1 2
Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
Například vyhláška č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých, ve znění vyhlášky č. 343/2009 Sb., vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb, nařízení vlády č. 66/1971 Sb., o památkové rezervaci v hlavním městě Praze.
§2 Pojmy Pro účely tohoto nařízení se rozumí: a) areálem část území nečleněná veřejnými prostranstvími, jednoúčelově využívaná se zvláštním režimem; b) blokem ucelená část území, tvořená souborem pozemků, jedním pozemkem nebo jeho částí, zpravidla ohraničená uličním prostranstvím a vymezená uliční čarou; c)
budovou nadzemní stavba včetně její podzemní části, prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí;
d) bytem soubor místností, popřípadě jedna obytná místnost, který svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na trvalé bydlení a je k tomuto účelu užívání určen; e) hladinou záplavy hladina nejvyšší zaznamenané přirozené povodně nebo hladina, pro kterou bylo záplavové území stanoveno, je-li takto stanovená hladina vyšší; úroveň hladiny záplavy je proměnná po délce toku; f)
hranicí zobrazená, stanovená, popřípadě odvozená čára (např. mezi zastavitelným a nezastavitelným územím, uličním prostranstvím a blokem nebo mezi zastavitelnou a nezastavitelnou částí bloku);
g)
hrubou podlažní plochou součet ploch vymezených vnějším obrysem konstrukcí jednotlivých podlaží budovy kromě otevřených a částečně otevřených částí (balkony, lodžie, průchody, střešní terasy apod.); v podlažích se šikmými stěnami či šikmým stropem se započítává vnější obrys konstrukcí v úrovni 1,2 m nad úrovní podlahy;
h) chráněnou částí záplavového území část záplavového území3 po realizaci ucelené části trvalých či mobilních protipovodňových opatření proti povodňovým průtokům ve vodním toku včetně realizace opatření proti zaplavení odpadními a srážkovými vodami; za chráněnou část záplavového území se považuje pouze území chráněné proti zaplavení do výšky hladiny záplavy podle § 2 písmene e), i)
kolektorem podzemní průchozí, popřípadě průlezná stavba, ve které se sdružují sítě technické infrastruktury;
j)
lokalitou plocha nebo soubor ploch, popřípadě část plochy, vymezená na základě převažujícího charakteru;
k)
měřítkem staveb nebo ploch určení jejich proměnných velikostních hodnot, zejména délky, šířky, výšky a plošné výměry a jejich vzájemný poměr;
l)
místností prostorově uzavřená část stavby vymezená podlahou, stropem nebo konstrukcí střechy a pevnými stěnami, přičemž: 1.
obytnou místností se rozumí místnost bytu splňující podmínky stanovené tímto nařízením, která je určena k trvalému bydlení, má plochu alespoň 8 m2, má zajištěno přímé denní osvětlení, přímé větrání a vytápění s možností regulace teploty; kuchyň se za obytnou místnost považuje, pokud má plochu alespoň 12 m2;
2.
pobytovou místností se rozumí místnost splňující podmínky stanovené tímto nařízením, která svou polohou, velikostí a stavebním uspořádáním splňuje požadavky na to, aby se v ní zdržovaly osoby (zejména kanceláře, ordinace, výukové prostory, pokoje ve zdravotnických zařízeních);
m) nadzemní částí stavby část stavby nad úrovní přilehlého upraveného terénu, n) podkrovím prostor převážně vymezený konstrukcí šikmé střechy; v podkroví se mohou nacházet podkrovní podlaží;
3
§ 66 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
2
o) podlažím přístupná část budovy vymezená dvěma nad sebou následujícími vrchními líci nosné konstrukce stropu nebo vrchním lícem hrubé podlahy na terénu nebo konstrukcí střechy; za jedno podlaží se považují i ty části budovy, které mají rozdílné úrovně podlah až do výšky poloviny tohoto podlaží; přičemž: 1.
podzemním podlažím se rozumí podlaží, které má úroveň převažující části podlahy níže než 0,8 m pod nejvyšším bodem přilehlého upraveného terénu v pásmu širokém 3,0 m po obvodu stavby;
2.
nadzemním podlažím se rozumí každé podlaží kromě podlaží podzemních, a to včetně podlaží ustupujícího a podkrovního;
3.
ustupujícím podlažím se rozumí podlaží nad posledním plnohodnotným podlažím nebo jiným ustupujícím podlažím, jehož obvodové stěny ustupují alespoň od jedné hrany převažující roviny vnější obvodové stěny budovy;
4.
podkrovním podlažím se rozumí podlaží nad posledním plnohodnotným podlažím, popřípadě nad ustupujícím nebo jiným podkrovním podlažím, převážně vymezené konstrukcí šikmé střechy, v němž maximálně polovina délky obvodových stěn přesahuje výšku 1,6 m od úrovně podlahy;
p) podzemní částí stavby část stavby pod úrovní přilehlého upraveného terénu, q) prolukou chybějící část zástavby, a to: 1.
blok nebo část bloku dosud nezastavěný v území jinak převážně zastavěném, určený k zastavění, nebo
2.
nezastavěná nebo částečně zastavěná část pozemku nebo souboru pozemků včetně nároží ve stávající zástavbě, určená k zastavění, vymezená stavebními čarami a hranicemi sousedních pozemků zastavěných nebo k zastavění určených;
r)
společně řešeným celkem soubor společně koncipovaných a vzájemně prostorově souvisejících staveb a prostranství včetně související infrastruktury, umisťovaný jediným územním rozhodnutím nebo regulačním plánem, který je nahrazuje;
s)
stáním plocha sloužící k parkování nebo odstavení osobního vozidla, přičemž: 1.
vázaným stáním se rozumí stání sloužící k parkování nebo odstavení osobních vozidel vyhrazené pro jednotlivý účel užívání ve stavbě nebo v souboru staveb, zpravidla určené pro zaměstnance nebo pro rezidenty;
2.
návštěvnickým stáním se rozumí stání sloužící k parkování osobních vozidel návštěvníků všech účelů užívání ve stavbě nebo souboru staveb,
t)
stavbou individuálního bydlení: 1.
rodinný dům, ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví;
2.
další stavby pro bydlení, ve kterých více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a jsou k tomuto účelu určeny, a které mají nejvýše tři samostatné byty a nejvýše pět podlaží, z nichž nejvýše čtyři jsou nadzemní;
u) stavbou pro rodinnou rekreaci stavba, která svými objemovými parametry, vzhledem a stavebním uspořádáním odpovídá požadavkům na rodinnou rekreaci, zejména chata, rekreační chalupa nebo zahrádkářská chata;
3
v)
stavbou se shromažďovacím prostorem budova s alespoň jedním prostorem určeným pro shromáždění nejméně 200 osob, v němž na jednu osobu připadá půdorysná plocha menší než 4 m 2;
w) stromořadím převážně souvislá liniová výsadba stromů ve vymezeném prostoru, zejména podél ulic a cest; x)
ubytovací jednotkou místnost nebo soubor místností, splňující svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením požadavky na přechodné ubytování a k tomuto účelu určená, a místnost nebo soubor místností v zařízení sociálních služeb určená k trvalému bydlení, přičemž: 1.
jednotkou krátkodobého ubytování se rozumí ubytovací jednotka, splňující požadavky na krátkodobé ubytování a k tomuto účelu určená, například ubytovací jednotka v hotelu nebo penzionu;
2.
jednotkou dlouhodobého ubytování se rozumí ubytovací jednotka, splňující požadavky na dlouhodobé ubytování a k tomuto účelu určená, např. ubytovací jednotka v ubytovně; za jednotku dlouhodobého ubytování se považuje i jednotka v zařízení sociálních služeb určená k trvalému bydlení;
y)
uličním prostranstvím část veřejného prostranství tvořená všemi ulicemi, náměstími a těmi cestami a plochami, které vytvářejí základní síť obsluhy a prostupnosti území; uliční prostranství je obvykle vymezeno uliční čarou a může být tvořeno jak zpevněnými, tak nezpevněnými plochami; uliční prostranství a veřejně přístupné části bloků společně tvoří veřejná prostranství 4;
z)
charakterem území soubor podstatných přírodně krajinných, sociálně ekonomických, historických a kulturně civilizačních, zvláště urbanistických, architektonických a estetických prvků či vlastností specifických pro konkrétní území (především poloha v území, intenzita, struktura a typ zastavění, vymezení a uspořádání veřejných prostranství, infrastruktura, způsob využití území a míra jeho změn), včetně jejich vzájemných vztahů a vazeb. ČÁST DRUHÁ ÚZEMNÍ POŽADAVKY HLAVA I Obecné zásady uspořádání území v územně plánovací dokumentaci §3 Členění území podle zastavěnosti a zastavitelnosti
(1)
Území se podle stávajícího využití v návaznosti na § 2 odst. 1 písm. d) a f) stavebního zákona člení na zastavěné území a nezastavěné území. Hranice mezi nimi je vymezena čarou zastavěného území.
(2)
Území se podle navrhovaného využití v návaznosti na § 2 odst. 1 písm. j) stavebního zákona člení na zastavitelné území a nezastavitelné území. Hranice mezi nimi je vymezena čarou zastavitelného území.
(3)
Území se dále člení na plochy, přičemž: a) zastavitelné území tvoří plochy zastavitelné v zastavěném území a plochy zastavitelné v dosud nezastavěném území, b) nezastavitelné území, tvoří plochy nezastavitelné v nezastavěném území a plochy nezastavitelné v zastavěném území.
4
§ 14b zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.
4
§4 Členění území podle předpokládané míry změn (stability) Z hlediska předpokládané míry změn se zastavitelné a nezastavitelné území člení na území, popřípadě plochy: a)
stabilizované s plně vyvinutým stávajícím charakterem, kde nejsou navrhovány žádné zásadní změny stávajícího charakteru, významu ani způsobu využití území a území je jen doplňováno;
b) transformační, v nichž je navrhováno částečné zachování nebo využití stávajícího charakteru (plochy přestavby dle § 43 odst. 1 stavebního zákona); c)
rozvojové, v nichž je navrhováno vytvoření zcela nového charakteru území (zastavitelné plochy podle § 2 odst. 1 písm. j) stavebního zákona a územní rezervy podle § 36 odst. 1 stavebního zákona); ve specifickém případě rozvojových ploch nezastavitelných v zastavěném území může být za rozvoj považováno výhradně zlepšení stavu krajinných, přírodních a rekreačních hodnot. §5 Členění území podle charakteru na lokality
Území se může členit podle převažujícího charakteru území na lokality. §6 Členění území na plochy s rozdílným způsobem využití
(1)
V zastavitelném území se podle převažujícího způsobu využití vymezují zejména plochy: a) produkční zahrnující převážně plochy pro výrobu a skladování, smíšené výrobní plochy, plochy dopravní a technické infrastruktury a areály pro obchod, služby a pracovní příležitosti, b) obytné zahrnující převážně smíšené plochy bydlení veřejné vybavenosti; jejich součástí mohou být i další stavby a zařízení, které jsou slučitelné s bydlením, c)
(2)
rekreační zahrnující převážně plochy pro oddych, sport, rekreaci a relaxaci člověka.
V nezastavitelném území se podle převažujícího způsobu využití vymezují zejména plochy: a) přírodní a nejvyšší mírou blízkosti přírodnímu stavu, b) rekreační, v nichž harmonické krajinné prostředí společně s rekreační, sportovní či naučně vzdělávací vybaveností poskytují vhodné podmínky pro oddych, sport, rekreaci a relaxaci člověka, c)
(3)
produkční, využívané zejména k intenzivní zemědělské činnosti a hospodářskému využití krajiny.
Podrobnou specifikaci ploch s rozdílným způsobem využití stanoví územní plán. §7 Míra využití území k zastavění
Míra využití území k zastavění se určuje vždy pro stanovenou část zastavitelného území, a to přiměřeně pro lokalitu, plochu, blok anebo pozemek, a stanovuje se jako nejvýše přípustná, popřípadě jako nejnižší požadovaná.
5
§8 Veřejná vybavenost (1)
Veřejná vybavenost zahrnuje stavby, zařízení a pozemky občanského vybavení podle § 2 odst. 1 písm. k) bodu 3 stavebního zákona a stavby, zařízení a pozemky pro obchody, služby, pracovní příležitosti a podobně.
(2)
Veřejná vybavenost se v území vymezuje plochami, liniemi nebo body. §9 Dopravní koridory
Dopravní koridory se v území vymezují v samostatných plochách, například pro železnice a nadřazený komunikační systém (dálnice, rychlostní silnice a rychlostní místní komunikace). § 10 Krajina (1)
V nezastavitelném území se s přihlédnutím ke krajinnému charakteru a vegetačnímu krytu vymezují zpravidla plochy lesní, nelesní přírodní a přírodě blízké plochy, parky v krajině, extenzivně a intenzivně využívané zemědělské plochy.
(2)
V zastavitelném území se s přihlédnutím ke krajinnému charakteru a vegetačnímu krytu vymezují zpravidla parky, parkově upravené části dalších veřejných prostranství nebo speciální rekreační plochy.
(3)
V zastavitelném a nezastavitelném území se vymezují zpravidla plochy s trvalou vodní hladinou, významné linie trvalé vegetace, zejména stromořadí, břehové doprovody vodních toků a vodních ploch, větrolamy. Možné je i vymezení jednotlivých bodů, zejména významných solitérních dřevin či jejich malých skupin a krajinných dominant.
(4)
Zahrádkářské osady se dle plošného rozsahu, statutu, aktuálního stavu a míry zastavění vymezují jako součást nezastavitelného nebo zastavitelného území, a to jako plochy nebo lokality.
(5)
Pro zabezpečení potřeb pěší nebo cyklistické dopravy musí být zajištěna prostupnost krajinným územím sítí účelových cest mimo zastavěné území; tyto cesty se pro účely tohoto nařízení považují za významnou součást krajiny ve smyslu jiného právního předpisu5. HLAVA II Vymezování veřejných prostranství, dělení a scelování pozemků
§ 11 Obecné zásady vymezování pozemků a veřejných prostranství (1)
Při vymezování pozemků se dbá na vymezení veřejných prostranství odpovídajících charakteru území, zejména uličních prostranství.
(2)
Pozemky se vymezují tak, aby svými vlastnostmi, zejména velikostí, polohou a uspořádáním, umožňovaly využití pro navrhovaný účel, aby byl chráněn, posilován a respektován charakter území. Pozemky nesmí být děleny tak, aby bylo vyloučeno jejich účelné využití.
5
§ 63 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
6
(3)
Veřejná prostranství se vymezují tak, aby vytvářela prostorově a vizuálně spojitý systém. Uspořádání veřejných prostranství musí zajistit dostupnost a obsluhu území a jeho prostupnost pro pěší pohyb. Ulice a cesty se přednostně navzájem propojují.
(4)
Podél vodních toků se v zastavitelném území zpravidla zřizují nábřeží, parkově upravené plochy nebo jiná veřejná prostranství. Podél Vltavy a Berounky musí být zajištěn volný průchod pro účely rekreace. § 12 Vymezení uličního prostranství (uliční čára a bloky)
(1)
Uliční čára vymezuje v zastavitelném území hranici uličních prostranství a bloků. Bloky se rozlišují na stavební, jež jsou určené převážně k zastavění budovami, a nestavební, jež jsou určené převážně k nestavebním účelům.
(2)
Uliční prostranství se vymezují jako základní síť polohově (osou), nebo plošně (uliční čarou). Při polohovém vymezení lze stanovit šířku uličního profilu. V rozvojových a transformačních územích lze při polohovém vymezení definovat uliční prostranství pouze jako spojnici dvou míst bez přesného určení trasy. Nad rámec vymezení uličních prostranství lze stanovit doplňkovou prostupnost územím pro pěší a cyklistickou dopravu napříč stavebními bloky. § 13 Urbanistické typy ulic
Z hlediska urbanistického významu pro město se stanovují tyto urbanistické typy ulic: a) městské třídy, jež jsou druhem veřejného prostranství s nejvyšší mírou důležitosti a významu v systému veřejných prostranství celého města, s vyšší mírou zastoupení obchodních a společenských aktivit, s vyšší intenzitou dopravy a s vyšší vybaveností prostoru; spolu s významnými ulicemi tvoří základní osnovu uliční sítě, základní urbanistickou strukturu města a základní prvek pro orientaci v měřítku celého města; b) významné ulice, jež jsou druhem veřejného prostranství s vysokou mírou důležitosti a významu v systému veřejných prostranství města se zvláštním významem pro rozsáhlejší části města (městské čtvrti), popřípadě jednotlivé lokality; c) lokální ulice, jež jsou druhem veřejného prostranství bez zvláštní důležitosti a významu v systému veřejných prostranství města; zpravidla se jedná o ulice, které doplňují systém významných ulic a městských tříd; d) přístupové ulice s nejnižší mírou významu v systému veřejných prostranství města, určené zejména pro místní obsluhu území. § 14 Šířky uličních prostranství (1)
Nestanoví-li územní nebo regulační plán v souladu s § 83 odst. 2 jinak, musí být při vymezování nových ulic šířka uličního prostranství u jednotlivých urbanistických typů ulic podle § 13 alespoň: a) 24 m u městských tříd, b) 18 m u významných ulic, c) 12 m u lokálních ulic, d) 8 m u přístupových ulic; při změnách stávajících ulic se postupuje přiměřeně podmínkám v území.
(2)
Při stanovování šířky uličních prostranství nových ulic podle odstavce 1 se zohledňuje charakter území.
7
§ 15 Pozemky určené k zastavění (1)
Pozemky určené k zastavění se vymezují tak, aby k nim byl zajištěn přístup z uličního prostranství. Parametry přístupu musí odpovídat způsobu budoucího využití pozemku.
(2)
Dělení a scelování pozemků musí odpovídat vedení uliční čáry. HLAVA III Standard veřejných prostranství, zásady uspořádání dopravní a technické infrastruktury § 16 Standard veřejných prostranství
(1)
Při navrhování a zřizování veřejných prostranství musí být přihlédnuto k jejich obytné kvalitě, významu místa a potřebám pěšího pohybu.
(2)
V uličních prostranstvích s výjimkou uličních prostranství, na kterých je umožněn smíšený provoz 6 (obytné zóny nebo pěší zóny7), se podél uliční čáry zpravidla zřizuje chodník. Šíře chodníku v uličním profilu musí být zvolena s ohledem na urbanistické typy ulic podle § 13, charakter území a pohyb osob s omezenou schopností pohybu nebo orientace podle jiného právního předpisu.8
(3)
Stavby a zařízení ve veřejném prostranství se sdružují a umisťují tak, aby nepřiměřeně neomezovaly pěší pohyb a aby byl zachován průchod o čisté šířce nejméně 1,5 m, nevylučuje-li to prostorové uspořádání uličního profilu. Zejména se sdružují prvky technické a dopravní infrastruktury na stožárech. Při řešení trakčního vedení v ulicích se zástavbou s převažující uzavřenou stavební čarou bude upřednostněno umístění na převěsech před umisťováním stožárů do uličního prostoru.
(4)
V uličních prostranstvích se zřizuje veřejné osvětlení.
(5)
Městské třídy a významné ulice podle § 13 se zpravidla vybavují stromořadím. Nestanoví-li územní nebo regulační plán v souladu s § 83 odst. 2 jinak, stanovuje se osová vzdálenost mezi stromy v řadě nejvýše na 25 m. Při výsadbě stromů musí být dodrženy požadavky stanovené v bodě 1 přílohy č. 1 k tomuto nařízení.
(6)
Vedení a parametry dopravní a technické infrastruktury musí být v souladu se standardem veřejných prostranství a podmínkami uspořádání a využití území, jehož jsou součástí.
(7)
Podzemní stavby (tunely, zařízení technické infrastruktury, garáže apod.) musí být v uličních prostranstvích umístěny tak, aby umožňovaly vysazení stromů. Pravidla pro sítě technické infrastruktury stanovuje § 19. § 17 Požadavky na dopravní infrastrukturu a dopravní vybavenost
(1)
Povrchové úrovňové křížení pěších nebo cyklistických tras s trasami motorových vozidel s výjimkou dálnic, rychlostních silnic a rychlostních místních komunikací bude upřednostněno před podchody a nadchody, anebo tyto budou alespoň povrchovým úrovňovým křížením doplněny.
(2)
Křížení pěších nebo cyklistických tras vedených mimo vozovku s trasami motorových vozidel u napojení vedlejších pozemních komunikací, zásobovacích pruhů, připojení staveb na pozemní komunikace apod. bude tam, kde to
6
§ 6 odst. 3 písm. d) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. § 39 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 8 Vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb. 7
8
předpokládaná intenzita provozu umožňuje, řešeno přednostně chodníkovými nebo stezkovými přejezdy, respektujícími prostorovou kontinuitu pěších a cyklistických tras. (3)
Přisvětlení přechodu pro chodce, místa pro přecházení a přejezdu pro cyklisty musí být zřízeno tak, aby bylo umožněno jeho samostatné zapínání nezávisle na síti okolního osvětlení.
(4)
Provoz jízdních kol je přednostně součástí profilu vozovky (hlavního dopravního prostoru), na komunikacích s vyšším dopravním významem a intenzitou provozu může být oddělen.
(5)
Komunikace v oblastech s nízkou intenzitou motorové dopravy a zvýšenými nároky na pobytovou kvalitu veřejných prostranství budou přednostně řešeny jako zóny s omezenou rychlostí se smíšeným provozem motorové a bezmotorové dopravy.
(6)
Umístění svodidel podél komunikací v zastavitelném území je nepřípustné nestanoví-li jiný právní předpis jinak.9 U dočasných dopravních opatření se postupuje přiměřeně.
(7)
Umístění protihlukových stěn a valů v zastavitelném území je nepřípustné vyjma stěn a valů podél rychlostních místních komunikací, železnic a stávajících tramvajových tratí vedených mimo uliční prostranství. § 18 Požadavky na technickou infrastrukturu a technickou vybavenost
(1)
Sítě technické infrastruktury se v zastavitelném území umisťují výhradně do uličních prostranství. Do nestavebních bloků je lze umístit jen v odůvodněných případech a pouze pod zpevněnými plochami nebo při jejich okrajích. Ustanovení se neuplatní pro připojení jednotlivých staveb a při umisťování nadřazených sítí ve větších hloubkách. V areálech a společně řešených celcích staveb individuálního bydlení lze sítě sloužící výhradně k připojení staveb areálu, respektive společně řešeného celku, umístit i mimo uliční prostranství.
(2)
Rozvodná energetická vedení a vedení elektronických komunikací se v zastavitelném území umisťují pod terénem. U dočasných staveb zařízení staveniště lze v odůvodněných případech umístit tato vedení nad terén jako stavby dočasné.
(3)
Podzemní i nadzemní vedení se soustřeďují ve společných trasách (koridorech, kolektorech). Je-li v území zřízen kolektor, přednostně se dle technických možností umisťují nové a doplňované sítě technické infrastruktury do tohoto kolektoru.
(4)
Zařízení technické infrastruktury se v zastavitelném území umisťují přednostně pod terénem nebo jako součást budov. Mimo zastavitelné území se postupuje přiměřeně.
(5)
V záplavových územích, vyjma jejich chráněných částí, musí být: a) sítě technické infrastruktury vyjma energetických vedení vysokého a velmi vysokého napětí vedeny pod terénem, b) stavby transformačních, spínacích a výměníkových stanic, regulačních stanic plynu, přístupových bodů sítí elektronických komunikací a telefonních ústředen umístěny tak, aby jejich provozní prostory byly nejméně 1 m nad hladinou záplavy.
9
Vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
9
§ 19 Požadavky na prostorové uspořádání sítí technické infrastruktury (1)
Prostorové uspořádání sítí technické infrastruktury musí splňovat minimální vodorovné vzdálenosti při souběhu, minimální svislé vzdálenosti při křížení a minimální krytí podle normy uvedené v § 84.
(2)
Uspořádání sítí technické infrastruktury v uličním prostranství musí respektovat stávající stromořadí a umožnit jeho obnovu a doplnění. Při stavebních úpravách sítí technické infrastruktury se zachovávají stávající výsadbové prostory pro stromy.
(3)
Při umisťování sítí technické infrastruktury včetně přípojek musí být splněny minimální vzdálenosti sítí od paty kmene stromu podle bodu 1 přílohy č. 1 k tomuto nařízení.
(4)
V nově zakládaných ulicích a při celkových přestavbách stávajících ulic od šířky 12 m se musí vymezit výsadbový pás pro stromořadí v min. šířce 0,8 m; v užších ulicích tam, kde je to v rámci prostorového uspořádání možné. V ulicích od šířky 18 m je minimální šíře výsadbového pásu 1,5 m.
(5)
Do výsadbového pásu se nesmí umisťovat sítě technické infrastruktury vyjma příčných křížení; umístění stožárů a osvětlení je přípustné. Ochranná pásma sítí technické infrastruktury mohou přesáhnout okraj výsadbového pásu. Pokud nebudou použita technická opatření podle bodu 1 přílohy č. 1 k tomuto nařízení, mohou ochranná pásma přesáhnout okraj výsadbového pásu nejvýše o 0,2 m.
(6)
Při souběhu vedení sítí technické infrastruktury s korytem drobného vodního toku musí být provedena opatření, aby vlivem paralelního vedení s drenážním systémem nedošlo k drénování povrchových vod do obsypů vedení. U nezpevněných a přirozených koryt, kde může dojít ke směrovému posunu koryta vodního toku, musí být vedení uloženo ve stejné výškové kótě jako pode dnem koryta vodního toku do vzdálenosti min. 6 m od břehové čáry. HLAVA IV Umisťování staveb
§ 20 Obecné požadavky na umisťování staveb (1)
Při umisťování staveb musí být přihlédnuto k charakteru území, zejména ke vztahu zástavby k veřejným prostranstvím, půdorysným rozměrům okolních staveb a jejich výšce.
Na náměstích a městských třídách se budovy zpravidla umisťují tak, aby část jejich přízemí orientovaná do uličního prostranství na něj přímo výškově navazovala a byla využitelná pro obchod a služby. (2)
Stavby na hranici veřejných prostranství se přednostně umisťují tak, aby vytvářely přirozené vodicí linie pro osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace podle jiného právního předpisu10.
(3)
Umisťování dočasných staveb nesmí vyvolávat kácení stromů ve veřejném prostranství.
(4)
Stavby zařízení staveniště, které slouží pro účely provádění staveb nebo udržovacích prací, musí být umisťovány a povolovány pouze jako dočasné.
10
Vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb ve znění pozdějších předpisů.
10
(5)
V záplavových územích, vyjma jejich chráněných částí, musí být stavby umístěny tak, aby nezhoršily průtokové a odtokové poměry. Požadavky jiného právního předpisu11 tím nejsou dotčeny. § 21 Stavební čára
(1)
Způsob zástavby stavebních bloků a prostorový vztah zástavby k veřejným prostranstvím se zpravidla vymezuje stavební čarou.
(2)
Stavební čára je hranice vymezující v rámci stavebního bloku nepřekročitelnou hranici trvalého zastavění budovami. Stavební čára dále určuje tyto parametry: a) ustoupení zástavby od hranice zastavění, která může nebo nesmí ustupovat; b) rozsah a míru zastavění hranice zastavitelné části bloku, které musí, nesmí, nebo může být souvislé a úplné.
(3)
Podle těchto parametrů se v území uplatní převážně stavební čára: a) uzavřená, která vymezuje hranici zastavitelné a nezastavitelné části bloku; 1. jejíž zástavba nesmí nikde ustupovat a 2. která musí být v celé své délce souvisle a úplně zastavěná; b) otevřená, která vymezuje hranici zastavitelné a nezastavitelné části bloku; 1. jejíž zástavba nesmí nikde ustupovat a 2. která nesmí být v celé své délce souvisle a úplně zastavěná, anebo c) volná, která vymezuje hranici zastavitelné a nezastavitelné části bloku; 1. jejíž zástavba může libovolně ustupovat a 2. která může být v celé své délce souvisle a úplně zastavěná. § 22 Umisťování staveb s ohledem na uliční a stavební čáru
(1)
Stavby se umisťují v souladu s uliční čarou a typem bloku podle § 12. Nejsou-li tyto vymezeny územním nebo regulačním plánem, platí, že: a) v území, kde jsou založena uliční prostranství, se uliční čára a typ bloku odvozuje z územní studie nebo z existujících veřejných prostranství, s přihlédnutím k vyznačení uličních prostranství v územně analytických podkladech; b) v území, kde nejsou založena uliční prostranství, se uliční čára a typ bloku odvozuje z územní studie, popřípadě se vymezuje v dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí.12
(2)
Budovy, vyjma budov rozměrově přiměřených a přímo souvisejících s charakterem veřejných prostranství (např. veřejné toalety, zařízení pro MHD, stánky apod.), nesmí být umístěny na pozemku, jehož součástí je uliční prostranství.
11
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Části C a D přílohy č. 1 k vyhlášce č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb. (situační výkres). 12
11
(3)
Stavby se umisťují v souladu se stavební čarou podle § 21. Není-li vymezena územním nebo regulačním plánem, platí, že: a) ve stabilizovaném území se stavební čára odvozuje z územní studie nebo z převažujícího charakteru zástavby a jejího vztahu k veřejným prostranstvím; nelze-li stavební čáru jednoznačně odvodit, považuje se za stavební čáru volnou; b) v transformačním a rozvojovém území se stavební čára odvozuje z územní studie, popřípadě se vymezuje v dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí12.
(4)
U stavební čáry, která vyžaduje souvislé a úplné zastavění hranice zastavitelné části bloku, lze v odůvodněných případech (např. z důvodu zajištění prostupnosti stavebního bloku) přerušit zástavbu mezerou o maximální šířce 4 m, nestanoví-li územní nebo regulační plán v souladu s § 83 odst. 2 jinak. § 23 Prostor mezi uliční a stavební čarou
(1)
Prostor mezi uliční a stavební čarou se zpravidla zahradně upravuje nebo využívá pro činnosti a děje související s navazujícím veřejným prostranstvím, a to v souladu s jeho charakterem.
(2)
V prostoru mezi uliční a stavební čarou lze umisťovat pouze stavby, které tvoří součást zahradní úpravy a úpravy parteru, podzemní stavby, stavby připojení na technickou a dopravní infrastrukturu a části staveb podle § 24. § 24 Prvky před stavební čarou
(1)
Nestanoví-li územní nebo regulační plán v souladu s § 83 odst. 2 jinak, stavební čáru mohou překročit: a) do vzdálenosti 0,3 m základy, sokly, obklady fasád, stavební prvky, které architektonicky člení průčelí, zařízení a prvky a dodatečné zateplení budovy; b) korunní římsa a střecha do vzdálenosti 1 m, c) stavby pro reklamu a reklamní a informační zařízení podle § 80, d) arkýře a vykonzolované části vyšších podlaží do vzdálenosti 1 m a balkony, pevné markýzy a zastřešení vstupů do vzdálenosti 1,5 m před stavební čáru za předpokladu, že jsou vzdáleny minimálně 2,5 m od sousední stavby; tyto prvky mohou v součtu tvořit nejvýše jednu třetinu plochy fasády přilehlé k příslušné stavební čáře a u ulic užších než 12 m nesmí překročit uliční čáru; e) vstupní části staveb do vzdálenosti 3 m a výšky jednoho podlaží za předpokladu, že zároveň nepřekročí čáru uliční a nepřesáhnou (přesahem) 15 m2 zastavěné plochy; f) podzemní části staveb, nepřekročí-li zároveň čáru uliční; g) nadzemní stavby a části staveb do výšky 1,2 m od upraveného terénu, nepřekročí-li zároveň čáru uliční; zábradlí se do výšky nezapočítávají; předepsanou maximální výšku lze lokálně přesáhnout až do výšky 1,8 m, vyplývá-li větší výška z umístění ve svahu.
(2)
Prvky před stavební čarou nesmí zasahovat do průjezdního a průchozího prostoru komunikace podle jiného právního předpisu13 a nesmí zúžit šířku přilehlého chodníku na méně než 1,5 m.
13
§ 27 vyhlášky č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
12
§ 25 Výšková regulace (1)
Výškové uspořádání se definuje stanovením výškových hladin podle odstavce 2, určením závazné maximální a minimální regulované výšky budov nebo stanovením minimálního a maximálního počtu podlaží.
(2)
Výškové hladiny určují minimální a maximální regulovanou výšku budov a stanovují se takto: a) hladina I
0 m – 6 m,
b) hladina II
0 m – 9m,
c) hladina III
0 m – 12 m,
d) hladina IV
9 m – 16 m,
e) hladina V
12 m − 21 m,
f) hladina VI
16 m – 26 m,
g) hladina VII
21 m – 40 m,
h) hladina VIII
nad 40 m;
rozsah výšek v území lze stanovit určením jedné nebo více hladin. Maximální regulovaná výška je pro jednotlivé hladiny stanovena v celé vymezené ploše, minimální regulovaná výška pouze podél stavební čáry orientované do uličního prostranství. (3)
Spolu s určením výškové regulace v územním nebo regulačním plánu lze stanovit podmínky, za jejichž splnění lze stanovenou maximální regulovanou výšku přesáhnout, popřípadě minimální regulovanou výšku podkročit, a to určením konkrétního místa nebo typu stavby anebo obecných pravidel. § 26 Umisťování staveb s ohledem na výškovou regulaci
Stavby se umisťují v souladu s výškovou regulací stanovenou podle § 25. Není-li výšková regulace stanovena územním nebo regulačním plánem, platí, že: a) ve stabilizovaném území se odvozují výškové hladiny z územní studie nebo v případě hladin I–VII (podle § 25 odst. 2 písm. a) až g)) z charakteru okolní zástavby s přihlédnutím k výškám uvedeným v územně analytických podkladech, b) v transformačním a rozvojovém území se výškové hladiny odvozují z územní studie, popřípadě v případě hladin I–VII (podle § 25 odst. 2 písm. a) až g)) se stanovují v dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí. § 27 Určení výšky (1)
Regulovanou výškou budovy se rozumí vzdálenost měřená svisle od nejnižšího bodu přilehlého terénu po úroveň hlavní římsy. Úrovní hlavní římsy se rozumí průnik vnějšího líce obvodové stěny a horní hrany střešní krytiny nebo horní hrana atiky. V případě zástavby ve svahu lze stanovit výšku nezávisle pro části staveb.
(2)
Nestanoví-li územní nebo regulační plán v souladu s § 83 odst. 2 jinak, je od maximální regulované výšky možné vystavět:
13
a) šikmou střechu s nejvýše dvěma štíty, případně s podkrovními podlažími, v maximálním úhlu 45° a o maximální výšce 7,5 m; b) ustupující podlaží do výšky 3,5 m, ustoupené od vnější obvodové stěny budovy orientované ke stavební čáře a jedné další obvodové stěny alespoň o 2 m; c) jiné prostorové řešení střechy, které nepřesáhne vymezení podle písmen a) nebo b). (3)
Nestanoví-li územní nebo regulační plán v souladu s § 83 odst. 2 jinak, mohou prostorové vymezení podle odstavce 2 překročit vikýře, které nepřesahují přes vnější líc obvodové stěny budovy, nejsou vyšší než 2,5 m, nezabírají v součtu více než jednu třetinu plochy střechy v kolmém průmětu a jsou umístěny tak, že nad nimi zůstává alespoň jedna třetina výšky střechy v kolmém průmětu bez vystupujících prvků.
(4)
Nestanoví-li územní nebo regulační plán v souladu s § 83 odst. 2 jinak, mohou maximální výšku v odůvodněných případech přesáhnout: a) veřejné budovy (budovy občanského vybavení), b) budovy, které v urbanisticky exponované poloze (nároží, osa náměstí apod.) lokálně zvýrazňují urbanistickou strukturu města (lokální dominanty), není-li to v rozporu s charakterem území; regulovanou výšku budovy lze v tomto případě zvýšit maximálně o 2 podlaží a nejvýše nad jednou třetinou plochy posledního plnohodnotného podlaží. § 28 Odstupy od okolních budov
(1)
Stavba musí být umístěna tak, aby měla dostatečný odstup od oken obytných místností stávajících okolních budov. Splnění požadavku se prokazuje splněním odstupového úhlu podle bodu 2 přílohy č. 1 k tomuto nařízení pro okna obytných místností stávajících okolních budov.
(2)
Požadavek na odstup se neuplatní, pokud by znemožnil splnění podmínek prostorové regulace stanovené územním nebo regulačním plánem nebo znemožnil ve stabilizovaném území zástavbu v souladu se stavební čarou; v takovém případě lze stavět do hloubky zastavění a výšky odpovídající okolní zástavbě. § 29 Odstupy staveb a pravidla pro výstavbu při hranici pozemku
(1)
Odstup od hranice pozemku a pravidla pro umisťování staveb při hranici pozemku se uplatní výhradně při umisťování staveb při hranici se sousedními zastavěnými pozemky a pozemky určenými k zastavění. Na hranici s veřejným prostranstvím a vodními plochami se tyto neuplatní.
(2)
Nestanoví-li územní nebo regulační plán v souladu s § 83 odst. 2 jinak, musí být odstup stavby od hranice sousedního pozemku minimálně 3 m. Požadavek se neuplatní: a) tam, kde z vedení stavební čáry nebo z územního či regulačního plánu vyplývá povinnost umístit stavbu s nižším odstupem než 3 m nebo na hranici pozemku; b) je-li takový způsob zástavby v místě obvyklý, odpovídá charakteru území nebo vyplývá ze způsobu parcelace; c) mezi pozemky v rámci společně řešeného celku, d) pro stavbu nebo její část, nepřesahuje-li výšku 2,5 m, nebo e) pro stavbu nebo její část, nepřesahuje-li výšku 3,5 m a délku hrany přiléhající k jednomu sousednímu pozemku 9 m a ke všem sousedním pozemkům 15 m; tyto podmínky musí být splněny v součtu pro všechny stavby nově umisťované i stávající.
14
(3)
Minimální odstup od hranice pozemku může překročit střecha maximálně o 0,5 m, dodatečné zateplení budovy maximálně o 0,3 m a podzemní část stavby až k hranici pozemku.
(4)
Je-li stavba umístěna na hranici pozemku, nesmí být ve stěně umisťované stavby orientované k sousednímu pozemku žádné stavební otvory a musí být zabráněno stékání vody a pádu sněhu na sousední pozemek.
(5)
Tam, kde mezi sebou stavby tvoří volný prostor, musí být tento přístupný k provedení údržby.
(6)
Odstupy staveb musí dále splňovat požadavky jiných právních předpisů.14 § 30 Požadavky na oplocení
(1)
Oplocení pozemků na hranici s veřejným prostranstvím musí svými prostorovými parametry a charakterem vhodně navazovat na oplocení v místě obvyklé.
(2)
V zástavbě, která ustupuje od hranice veřejného prostranství, může být oplocení na hranici s veřejným prostranstvím buď neprůhledné s výškou do 1,2 m, nebo průhledné s výškou do 2 m, případně s neprůhlednou částí s výškou do 1,2 m. Neprůhledné oplocení až do výšky 2 m lze provést, pokud to vyžaduje splnění požadavků stanovených jiným právním předpisem15.
(3)
V zástavbě, která neustupuje od hranice veřejného prostranství, lze oplocení na hranici s veřejným prostranstvím provést jako neprůhledné s výškou do 3,5 m.
(4)
Oplocení na hranici pozemků uvnitř stavebního bloku nesmí přesáhnout výšku 2 m nad vyšší z obou úrovní přilehlého terénu. Ustanovení se neuplatní na hranici mezi pozemky uvnitř společně řešených celků.
(5)
Výšku oplocení podle odstavce 2 až 4 lze přiměřeně zvýšit, je-li vyšší oplocení v místě obvyklé či vyžaduje-li to jiný právní předpis nebo zvláštní účel oplocované nemovitosti.
(6)
Výšku oplocení podle odstavce 2 a odstavce 4 lze místně zvýšit až do výšky 2,5 m, vyplývá-li větší výška z umístění ve svahu.
(7)
Oplocení v průtočném záplavovém území musí umožnit průchod povodňových průtoků včetně povodní unášených předmětů a plavenin. HLAVA V Připojení staveb na dopravní a technickou infrastrukturu Připojení staveb na dopravní infrastrukturu § 31 Napojení na komunikace
(1)
U staveb se podle druhu a potřeby zřizuje kapacitně vyhovující připojení na pozemní komunikaci, která svými parametry tomuto připojení vyhovuje. Připojení na pozemní komunikaci musí být dokončeno nejpozději před oznámením o užívání stavby, popřípadě vydáním kolaudačního souhlasu stavby.
14
Například zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění pozdějších předpisů. 15 Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.
15
(2)
Tam, kde to předpokládaná intenzita provozu umožňuje, se připojení navrhuje přednostně formou chodníkového nebo stezkového přejezdu, případně jiným způsobem nenarušujícím komfort křižovaného chodníku nebo stezky ve smyslu § 17 odst. 2.
(3)
Rampy vjezdů a výjezdů hromadných garáží se nesmí umisťovat do uličních prostranství. V odůvodněných případech lze do uličních prostranství umístit rampy situované podélně s komunikací mezi vozovkou a chodníkem. Ustanovení se netýká veřejných garáží. § 32 Kapacity parkování
(1)
Pro stavby, s výjimkou staveb dočasných na dobu nejvýše jednoho roku, je nutno zřídit vázaná a návštěvnická stání v počtu podle tohoto nařízení. Pro stavby je stanoven: a) minimální požadovaný a b) maximální přípustný počet stání.
(2)
Minimální požadovaný a maximální přípustný počet stání je stanoven procentem ze základního počtu stání. Nestanoví-li územní nebo regulační plán v souladu s § 83 odst. 2 jinak, užije se procento stanovené na základě centrality území a docházkových vzdálenosti stanic veřejné dopravy v příloze č. 3 k tomuto nařízení, a to zvlášť pro: a) vázaná stání pro bydlení a b) vázaná stání pro ostatní účely užívání a návštěvnická stání pro všechny účely užívání; u staveb zasahujících do více zón se počty stání určí dle zásad pro zónu s nižším procentem pro požadované minimum. Výsledný minimální požadovaný i maximální přípustný počet stání se zaokrouhluje na celá stání tak, že počet stání 0,5 a vyšší se zaokrouhlí na celá stání nahoru a počet stání nižší než 0,5 se zaokrouhlí na celá stání dolů.
(3)
Základní počty vázaných a návštěvnických stání pro stavbu nebo soubor staveb jsou dány součtem stání pro jednotlivé účely užívání podle přílohy č. 2 k tomuto nařízení. U staveb nebo souborů staveb s kombinací více účelů užívání lze v odůvodněných případech snížit základní počet návštěvnických stání s ohledem na jejich vzájemnou zastupitelnost.
(4)
Stání podle odstavce 1 musí být dokončena nejpozději před oznámením o užívání stavby, popřípadě vydáním kolaudačního souhlasu stavby. § 33 Forma a charakter parkování
(1)
Stání se umisťují na stavebním pozemku, na pozemcích v rámci společně řešeného celku nebo tam, kde určí územní nebo regulační plán.
(2)
Mimo stavební pozemek, popřípadě mimo společně řešený celek lze stání umístit v případě, že se umisťuje jednotlivá stavba do stávající zástavby a vzhledem k místním podmínkám nelze stání zřídit na pozemku stavby; v takovém případě musí být stání umístěna v docházkové vzdálenosti do 300 m.
(3)
Stání vázaná se umisťují mimo uliční prostranství. U společně řešených celků zástavby s převažujícím účelem užívání bydlení do 3 podlaží lze vázaná stání při splnění požadavku odstavců 1 a 2 umístit přiměřeně k charakteru uličního profilu i do uličních prostranství.
16
(4)
Stání návštěvnická lze při splnění požadavku odstavců 1 a 2 přiměřeně k charakteru uličního profilu umístit do uličních prostranství.
(5)
Vázaná stání pro účel užívání bydlení vyjma nízkopodlažní zástavby do 3 podlaží a staveb individuálního bydlení musí být řešena formou uzavřených či polootevřených garáží nebo parkovacích zakladačů, přičemž uzavřenou garáží se rozumí interiérový prostor uzavřený stavebními konstrukcemi a polootevřenou garáží se rozumí exteriérový prostor převážně uzavřený a vymezený stavebními konstrukcemi; v místě stání vozidel musí být garáž zastřešena.
(6)
Stání musí být jednotlivě přístupná pro příjezd vozidel s výjimkou stání pro stavby individuálního bydlení, jsou-li řešena pro každou stavbu samostatně na jejím pozemku.
(7)
Návštěvnická stání musí být veřejně přístupná, lze však stanovit režim jejich užívání.
(8)
Povrchová parkoviště se doplňují stromy; nestanoví-li územní nebo regulační plán v souladu s § 83 odst. 2 jinak, musí být doplněny v minimálním počtu 1 strom na 8 stání v ploše parkoviště. Nelze-li stromy z technických důvodů vysadit v ploše parkoviště, lze je vysadit jinde na stavebním pozemku nebo v rámci společně řešeného celku.
(9)
Vede-li přes povrchové parkoviště hlavní přístup pro chodce k budovám občanské vybavenosti, musí komunikace pro chodce splňovat požadavky jiného právního předpisu 10. § 34 Požadavky na odkládání jízdních kol
(1)
Stavby se obvykle vybavují plochami k odkládání jízdních kol s kapacitou podle konkrétního záměru a umístění stavby. Zejména se zřizují plochy pro odkládání jízdních kol návštěvníků u staveb občanské vybavenosti.
(2)
Plochy pro odkládání jízdních kol návštěvníků se zřizují jako veřejně přístupné a musí umožnit uzamčení jízdního kola. Místa pro uschování jízdních kol trvalých uživatelů staveb se zpravidla zřizují mimo veřejně přístupný prostor. Připojení staveb na technickou infrastrukturu § 35 Obecné požadavky
Každé připojení stavby na vodovod pro veřejnou potřebu a energetická vedení musí být samostatně uzavíratelné. Místa uzávěrů a vnější odběrná místa pro odběr vody musí být přístupná a trvale označená. § 36 Zásobování pitnou vodou a studny (1)
Stavby podle druhu a potřeby musí být napojeny na vodovod pro veřejnou potřebu nebo k individuálnímu zdroji pitné vody.
(2)
Stavby se na vodovod pro veřejnou potřebu napojují zpravidla jednou přípojkou. Napojení stavby většího rozsahu více přípojkami je možné, je-li to z technických a ekonomických důvodů vhodné.
(3)
Studna individuálního zásobování vodou musí být umístěna a provozována tak, aby nebylo podstatně sníženo využitelné množství podzemní vody v okolních existujících jímacích zařízeních. Studny musí být zajištěny proti vniknutí povrchových vod.
17
(4)
Studna individuálního zásobování pitnou vodou musí být umístěna v prostředí, které není zdrojem možného znečištění ani ohrožení jakosti vody ve studni.
(5)
Nejmenší vzdálenost studny individuálního zásobování pitnou vodou od zdrojů možného znečištění je dána v bodě 3 přílohy č. 1 k tomuto nařízení; menší vzdálenost lze stanovit v závislosti na konkrétních hydrogeologických podmínkách na základě výsledku hydrogeologického průzkumu nebo hydrogeologického posouzení.
(6)
V záplavových územích, vyjma jejich chráněných částí, musí být studny, sloužící jako jediný zdroj zásobování pitnou vodou, zajištěny proti vniknutí vody při povodni až do výšky 0,5 m nad hladinu záplavy. § 37 Likvidace odpadních vod, žumpy a malé čistírny
(1)
Stavby podle druhu a potřeby musí být napojeny na kanalizaci pro veřejnou potřebu nebo čistírnu odpadních vod,16 případně malou čistírnu dle podmínek stanovených v odstavci 3, nebo mohou být vybaveny žumpou podle podmínek v odstavci 4. Ve zvlášť odůvodněných případech, kdy nelze využít uvedené způsoby likvidace odpadních vod (např. u staveb zařízení staveniště, venkovních sportovních zařízení, rozvoden, regulačních stanic, konečných zastávek městské hromadné dopravy), lze při splnění požadavků jiných právních předpisů 17 řešit likvidaci odpadních vod za použití speciálních technických systémů (chemické, separační apod.).
(2)
Stavby se napojují na kanalizaci pro veřejnou potřebu zpravidla jednou kanalizační přípojkou. Napojení více staveb jednou přípojkou nebo napojení stavby většího rozsahu více přípojkami je možné, je-li to z technických a ekonomických důvodů vhodné.
(3)
Malé čistírny lze zřídit pouze tam, kde je možnost vypouštění vyčištěných odpadních vod samostatným odpadním potrubím do vodního toku, případně vypouštění přes půdní vrstvy do vod podzemních při splnění požadavků jiného právního předpisu 18. Odpadní voda nesmí negativně ovlivnit sousední stavby. Za malou čistírnu je považována čistírna odpadních vod do ekvivalentu 50 obyvatel.
(4)
Žumpy se mohou zřizovat pouze v prolukách u jednotlivě umisťovaných staveb individuálního bydlení a staveb pro rodinnou rekreaci, případně jako náhrada stávajících žump u těchto staveb, a to pouze v odůvodněných případech tam, kde odpadní vody nelze odvádět do stokové sítě a zároveň nelze z technických důvodů realizovat malou čistírnu, dále u staveb zařízení stavenišť, zahrádkářských osad, venkovních sportovních zařízení, technické infrastruktury a u drobných staveb v parkových plochách.
(5)
Žumpa nebo malá čistírna musí být umístěna a řešena tak, aby bylo umožněno výhledové připojení stavby na kanalizaci, je-li tato v dostupné vzdálenosti zřízena nebo lze-li její realizaci vzhledem k charakteru území předpokládat. Žumpa nebo malá čistírna se umisťují tak, aby bylo umožněno vybírání jejich obsahu. § 38 Hospodaření se srážkovými vodami
(1)
Každá stavba a stavební pozemek musí mít vyřešeno hospodaření se srážkovými vodami:
16
Vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích). 17
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 18
§ 38 odst. 7 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
18
a) přednostně jejich vsakováním, pokud to hydrogeologické poměry, velikost pozemku a jeho výhledové využití prokazatelně umožní a pokud nejsou vsakováním ohroženy okolní stavby a pozemky; b) pokud prokazatelně není možné vsakování, tak jejich zadržováním a regulovaným odváděním oddílným systémem k odvádění srážkových vod do vod povrchových, nebo c) pokud prokazatelně není možné vsakování ani odvádění do vod povrchových, tak jejich zadržováním a regulovaným odváděním do jednotné kanalizace. (2)
Minimální retence (celkový objem retenování, opatření, jako jsou průlehy v zeleni, otevřené příkopy, vegetační střechy, nádrže, retenční potrubí nebo trubní retence aj.) pro regulované odvádění srážkových vod musí být taková, aby nedocházelo k většímu odtoku než 10 l/s z hektaru plochy pozemku při třicetiminutovém dešti desetiletém, nestanoví-li správce toku jinak.
(3)
Vsakování nebo odvádění srážkových vod podle odstavců 1 a 2 musí být řešeno na stavebním pozemku, v rámci společně řešeného celku, případně v rámci širšího území, pro něž je vsakování nebo odvádění srážkových vod řešeno společně územním nebo regulačním plánem. Retenční opatření podle odstavce 2 musí být umístěna nad hladinu záplavy, nejedná-li se o retenční opatření pro stavební pozemky nebo části stavebních pozemků v záplavových územích. ČÁST TŘETÍ STAVEBNÍ POŽADAVKY
HLAVA I Základní zásady a požadavky § 39 (1)
Stavba musí být navržena a provedena tak, aby byla při respektování hospodárnosti vhodná pro určené využití a aby současně splnila základní požadavky, kterými jsou: a) mechanická odolnost a stabilita, b) požární bezpečnost, c) hygiena, ochrana zdraví a životního prostředí; d) ochrana proti hluku, e) bezpečnost a přístupnost při užívání, f) úspora energie a tepelná ochrana.
(2)
Stavba musí splňovat požadavky uvedené v odstavci 1 při běžné údržbě a působení běžně předvídatelných vlivů po dobu plánované životnosti stavby.
(3)
Výrobky, materiály a konstrukce navržené a použité pro stavbu musí zaručit, že stavba splní požadavky podle odstavce 1.
19
HLAVA II Mechanická odolnost a stabilita
§ 40 Obecné požadavky (1)
Stavba musí být navržena a provedena tak, aby účinky zatížení a nepříznivé vlivy prostředí, včetně technické seismicity, kterým je vystavena během výstavby a užívání při řádně prováděné běžné údržbě, nemohly způsobit: a) náhlé nebo postupné zřícení, popřípadě jiné destruktivní poškození kterékoliv části stavby nebo přilehlé stavby; b) nepřípustné přetvoření nebo kmitání konstrukce, které může narušit stabilitu stavby, mechanickou odolnost a funkční způsobilost stavby nebo její části nebo které vede ke snížení trvanlivosti stavby; c) poškození nebo ohrožení provozuschopnosti připojených technických zařízení v důsledku deformace nosné konstrukce, d) ohrožení provozuschopnosti pozemních komunikací a drah v dosahu stavby a ohrožení bezpečnosti a plynulosti provozu na komunikaci a dráze přiléhající ke staveništi, e) ohrožení provozuschopnosti sítí technické infrastruktury v dosahu stavby a staveniště, f) porušení staveb v míře nepřiměřené původní příčině, zejména výbuchem, nárazem, přetížením nebo následkem selhání lidského činitele, kterému by bylo možno předejít bez nepřiměřených potíží nebo nákladů, nebo jej alespoň omezit; g) poškození staveb vlivem nepříznivých účinků podzemních vod vyvolaných zvýšením nebo poklesem hladiny přilehlého vodního toku nebo dynamickými účinky povodňových průtoků, popřípadě hydrostatickým vztlakem při zaplavení; h) ohrožení průtočnosti koryt vodních toků, popřípadě údolních profilů, mostků a propustků; požadavky se považují za splněné, je-li postupováno podle normy uvedené v § 84.
(2)
U staveb sloužících k zajištění zásobování odběratelů energií a dalších staveb, jejichž vlastnosti nemohou budoucí uživatelé ovlivnit, musí být konstrukce navrženy a provedeny tak, aby nedošlo k nepředvídanému trvalému ani dočasnému ohrožení provozuschopnosti stavby jako celku.
(3)
Stavební konstrukce a výrobky instalované do stavby musí být navrženy a provedeny tak, aby po dobu návrhové životnosti staveb vyhověly požadovanému účelu a odolaly všem účinkům zatížení a nepříznivým vlivům prostředí, a to i předvídatelným mimořádným zatížením, která se mohou běžně vyskytnout při provádění i užívání staveb.
(4)
Stavby umístěné v dosahu poddolování nebo jiné technické seismicity se navrhují též na tyto účinky. § 41 Zakládání staveb
(1)
Stavba se musí zakládat způsobem odpovídajícím základovým poměrům zjištěným geotechnickým a hydrotechnickým průzkumem a nesmí být při tom ohrožena stabilita jiné stavby. Požadavky se považují za splněné, je-li postupováno podle normy uvedené v § 84.
(2)
Při zakládání staveb se musí zohlednit případné vyvolané změny základových podmínek na sousedních pozemcích určených k zastavění a případná změna režimu podzemních vod.
20
(3)
Základy musí být navrženy a provedeny tak, aby byly podle potřeby chráněny před agresivními vodami a poškozujícími látkami.
(4)
U staveb, jejichž základy jsou vystaveny změnám teploty, zejména u pecí a mrazíren, nebo jsou vystaveny kmitání, se musí zohlednit účinky těchto změn na vlastnosti základové půdy.
(5)
Při zakládání staveb s výrobními stroji a zařízeními, které vyvozují otřesy a vibrace do základové půdy, je třeba tyto vlivy zohlednit. HLAVA III Požární bezpečnost § 42
Požadavky požární bezpečnosti jsou stanoveny jiným právním předpisem.19 HLAVA IV Hygiena, ochrana zdraví a životního prostředí § 43 Obecné požadavky (1)
Stavba musí být navržena, prováděna, užívána a případně odstraňována tak, aby neohrožovala život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, zdravé životní podmínky jejich uživatelů ani uživatelů okolních staveb a aby neohrožovala životní prostředí nad limity obsažené v jiných právních předpisech, zejména následkem: a) uvolňování látek nebezpečných pro zdraví a životy osob a zvířat a pro rostliny, b) přítomnosti nebezpečných částic a plynů v ovzduší, c) uvolňování emisí nebezpečných záření, zejména ionizujících, d) nepříznivých účinků elektromagnetického záření, e) znečištění vzduchu, povrchových nebo podzemních vod a půdy, f) nedostatečného zneškodňování odpadních vod a kouře, g) nevhodného nakládání s odpady, h) výskytu vlhkosti ve stavebních konstrukcích nebo na povrchu stavebních konstrukcí uvnitř staveb, i) nedostatečných tepelně izolačních a zvukově izolačních vlastností podle charakteru užívaných místností, j) nevhodných světelně technických vlastností, k) výskytu biotických škůdců a plísní v konstrukcích a na jejich povrchu.
(2)
Stavba musí odolávat škodlivému působení vnitřního a vnějšího prostředí, zejména vlivům zemní vlhkosti a podzemní vody, vlivům atmosférickým a chemickým, záření, otřesům a biotickým škůdcům. Je-li to odůvodněno zvláštním účelem stavby (například u staveb pro pěstování rostlin a skladování rostlinných produktů), nemusí mít stavba izolace podlah proti zemní vlhkosti nebo může být provedena bez podlahy.
19
Vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb; Vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).
21
(3)
Úroveň podlahy obytné místnosti musí ležet alespoň 0,8 m nad nejvyšší hladinou podzemní vody v místě stavby, pokud místnost není trvale chráněna před nežádoucím působením vody technickými prostředky. § 44 Výšky a plochy místností
(1)
Světlá výška obytných místností musí být nejméně 2,6 m. Minimální světlou výšku obytné místnosti lze snížit na 2,4 m, pokud je součástí bytu alespoň jedna obytná místnost o výšce min. 2,6 m a ploše větší než 16 m 2.
(2)
Světlá výška pobytových místností musí být nejméně 2,6 m, u staveb pro rodinnou rekreaci musí být světlá výška pobytových místností nejméně 2,4 m.
(3)
Při změnách staveb musí být v podkrovních podlažích světlá výška všech pobytových a obytných místností nejméně 2,3 m.
(4)
V obytných a pobytových místnostech se šikmým stropem musí být nejmenší světlá výška dosažena alespoň nad polovinou podlahové plochy místnosti.
(5)
Pokud tvoří byt jedna obytná místnost, musí mít podlahovou plochu nejméně 16 m 2.
(6)
Do podlahových ploch místností se nezapočítává plocha se světlou výškou menší než 1,2 m. § 45 Proslunění, denní a umělé osvětlení
(1)
Při navrhování bytů a pobytových místností, které to svým umístěním, charakterem a způsobem využití vyžadují, se dbá na proslunění, není-li to v rozporu s charakterem zástavby. Při navrhování bytů musí splnit požadavky proslunění min. 80 % bytů. Přitom musí být zajištěna zraková pohoda a ochrana před oslněním, zejména v pobytových místnostech určených pro zrakově náročné činnosti.
(2)
Byt je prosluněn, je-li součet podlahových ploch jeho prosluněných obytných místností roven nejméně jedné třetině součtu podlahových ploch všech jeho obytných místností. Při posuzování proslunění se vychází z normy uvedené v § 84.
(3)
V navrhovaných obytných místnostech a v jednotkách dlouhodobého ubytování musí být splněna úroveň denního osvětlení podle normy uvedené v § 84.
(4)
V obytných místnostech a jednotkách dlouhodobého ubytování navrhovanou stavbou ovlivněných musí být splněna: a) úroveň denního osvětlení podle normy uvedené v § 84 nebo b) činitel denní osvětlenosti roviny zasklení okna podle normy uvedené v § 84.
(5)
Ve stávající zástavbě ovlivněné nově umisťovanou stavbou nebo změnou stavby v proluce v uliční frontě s uzavřenou stavební čarou musí být v obytných místnostech a jednotkách dlouhodobého ubytování splněna úroveň denního osvětlení nebo činitel denní osvětlenosti roviny zasklení okna odpovídající stavu stínění, které by nastalo při úplném souvislém zastavění (výškou a hloubkou zastavění odpovídající okolní zástavbě).
(6)
Všechny pobytové místnosti navrhované i pobytové místnosti ve stavbách navrhovanou stavbou ovlivněných musí mít zajištěno denní osvětlení stanovené jiným právním předpisem.20
20
Například nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů; vyhláška č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých, ve znění vyhlášky č. 343/2009 Sb.
22
(7)
Součet ploch okenních otvorů, kterými se osvětlují obytné místnosti a jednotky dlouhodobého ubytování denním světlem, nesmí být menší než 1/10 podlahové plochy místnosti. Plocha okenních otvorů se stanovuje ze skladebných rozměrů oken.
(8)
V budovách s obytnými místnostmi musí být splněny hodnoty umělého osvětlení podle normy uvedené v § 84. § 46 Větrání a vytápění
(1)
Obytné a pobytové místnosti musí mít zajištěno dostatečné přirozené nebo nucené větrání za splnění hodnot uvedených v bodě 4 přílohy č. 1 k tomuto nařízení a musí být dostatečně vytápěny s možností regulace teploty.
(2)
Pobytové místnosti, vyjma místností ve stavbách pro rodinnou rekreaci a ubytovacích jednotek, musí být větrány tak, aby byla dodržena hodnota maximální přípustné koncentrace oxidu uhličitého 1 500 ppm při pobytu osob.
(3)
Záchody, prostory pro osobní hygienu a prostory pro vaření musí být účinně odvětrány v souladu s hodnotami uvedenými v bodě 4 přílohy č. 1 k tomuto nařízení a musí být vytápěny s možností regulace přívodu tepla. Spíže a komory na uskladnění potravin musí být účinně odvětrány.
(4)
Vnitřní společné prostory a vnitřní komunikační prostory budovy musí být odvětrány.
(5)
Byty a další místnosti obytných budov a pokoje ubytovacích jednotek nesmí být větrány do společných prostor a prostor komunikačních.
(6)
Přirozené větrání příslušenství bytu je přípustné i ze světlíkových a větracích šachet, mají-li půdorys nejméně 5 m2 a délku kratší strany nejméně 1,5 m. Jejich dno musí být přístupné, snadno čistitelné a musí mít odtok se zápachovým uzávěrem. Umístěním technického vybavení do světlíkové či větrací šachty nesmí být ohrožena její funkce a technické parametry.
(7)
Do světlíkové nebo větrací šachty lze zaústit pouze větrání místností stejného charakteru v celé výšce šachty, šachtou nesmí být odváděny spaliny od spotřebičů paliv. Pouze v odůvodněných případech, při zachování funkce světlíkové nebo větrací šachty, v nich může být umístěn komín odpovídající požadavkům § 47.
(8)
Vzduchotechnická zařízení musí být navržena pro místnosti bez možnosti přirozeného větrání, resp. pro místnosti, jejichž větrání je požadováno hygienickými, protipožárními nebo bezpečnostními předpisy, nebo kde požadavek na větrání vychází z požadavků technologie. Jejich provoz musí být bezpečný, hospodárný, nesmí ohrožovat životní prostředí a zdraví osob nebo zvířat. Vzduchotechnická zařízení musí umožnit požadované pravidelné čištění a údržbu. Při podtlakovém větrání musí být zajištěn dostatečný přívod vzduchu.
(9)
Nastává-li při dopravě vzduchu s vysokým obsahem vodních par nebezpečí kondenzace, musí být vzduchovod vodotěsný, provedený ve spádu a opatřený odvodněním.
(10) Vzduchotechnická zařízení v provozech s vysokou intenzitou výměny vzduchu musí mít zajištěno zpětné získávání tepla z odváděného vzduchu zařízením s ověřenou dostatečnou účinností, pokud se neprokáže například energetickým auditem, že takové řešení není v daných podmínkách vhodné. (11) Do místnosti, ve které se nachází spalovací zařízení, otevřený spotřebič nebo spotřebič paliv, musí být přiváděno dostatečné množství spalovacího vzduchu. U spotřebičů paliv musí být množství spalovacího vzduchu rovno minimálně průtoku spalovacího vzduchu pro jmenovitý výkon a typ spotřebiče. (12) Při dodávce tepla z vnějšího zdroje musí být na výstupu z něho osazen hlavní uzávěr topného média.
23
§ 47 Komíny a kouřovody (1)
Komíny a kouřovody musí být navrženy a provedeny tak, aby za všech provozních podmínek připojených spotřebičů paliv byl zajištěn bezpečný odvod a rozptyl spalin do volného ovzduší, aby nenastalo jejich hromadění, nebyly překročeny emisní limity stanovené jiným právním předpisem 21 vztažené k předmětnému zdroji znečištění.
(2)
Spaliny spotřebičů paliv musí být odváděny nad střechu budovy. Komíny musí být vyústěny tak vysoko, aby za všech provozních podmínek připojených spotřebičů paliv byl zajištěn bezpečný odvod a rozptyl spalin do volného ovzduší. Při provozu komínů musí být vyloučen rušivý vliv okolních objektů na funkci komína. Vyústění odvodu spalin venkovní stěnou do volného ovzduší lze použít jen v technicky odůvodněných případech při dodržení přípustné úrovně znečišťování stanovené jiným právním předpisem.18
(3)
Vzdálenost komínu a kouřovodu od stavebních konstrukcí musí splňovat požadavky stanovené jiným právním předpisem.22
(4)
Na spalinové cestě musí být kontrolní, popřípadě vybírací, vymetací nebo čisticí otvory pro kontrolu a čištění komínů a kouřovodů.
(5)
Ke komínům, které se kontrolují a čistí ústím průduchu komína, musí být zabezpečen trvalý přístup.
(6)
Volně stojící komíny musí z hlediska plynotěsnosti splňovat požadavky podle normy uvedené v § 84. § 48 Vodovodní přípojky a vnitřní vodovody
(1)
Vodovodní přípojka pitné vody z vodovodu pro veřejnou potřebu a vnitřní vodovod pitné vody nesmí být propojeny s jiným zdrojem vody. Vodovodní přípojka musí být vybavena zařízením proti možnému zpětnému nasátí znečištěné vody z vnitřního vodovodu.
(2)
Potrubí vodovodní přípojky musí být uloženo do nezámrzné hloubky nebo se musí chránit proti zamrznutí.
(3)
Hlavní uzávěr vnitřního vodovodu se osazuje před vodoměr; musí být přístupný a jeho umístění musí být viditelně a trvale označeno.
(4)
Pokud je navrženo zásobování objektu pitnou a nepitnou vodou, musí být i vnitřní vodovod řešen odděleně.
(5)
Potrubí studené vody, rozvodné a cirkulační potrubí teplé vody musí být tepelně izolováno. Potrubí podléhající korozi musí být proti ní chráněno. § 49 Kanalizační přípojky, žumpy a vnitřní kanalizace
(1)
Je-li kanalizace pro veřejnou potřebu oddílná, musí být i vnitřní kanalizace oddílná.
(2)
Potrubí kanalizační přípojky musí být uloženo do nezámrzné hloubky nebo se musí chránit proti zamrznutí.
(3)
Čisticí tvarovky se nesmí osadit v místnostech, ve kterých by případný únik odpadní vody mohl ohrozit zdravé podmínky při užívání stavby.
21 22
Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb.
24
(4)
V místnostech a v prostorech s mokrým čistěním podlah se zásobníky vody a se zařizovacími předměty, které nejsou napojeny na vnitřní kanalizaci, musí být osazena podlahová vpusť. Pokud to druh provozu vyžaduje, vpusť se opatří lapačem nečistot (tuků, olejů, pevných částic apod.).
(5)
Větrací potrubí vnitřní kanalizace nesmí být zaústěno do komínů, větracích průduchů, instalačních šachet a půdních prostor a musí být vyvedeno nejméně 0,5 m nad úroveň střešního pláště, v případě teras a dalších pochozích ploch musí být větrací potrubí vnitřní kanalizace umístěno tak, aby nedošlo k obtěžování a ohrožování okolí.
(6)
Žumpa musí být vodotěsná, bez možnosti jakéhokoliv odtoku a opatřená odvětráním. § 50 Hygienické zařízení
(1)
Byt musí být vybaven alespoň jednou místností se záchodovou mísou a jednou koupelnou (hygienické zařízení). Záchod nesmí být přístupný přímo z obytné místnosti a nebo z kuchyně, jde-li o jediný záchod v bytě.
(2)
Stavby s více než třemi byty musí být vybaveny úklidovou komorou s výlevkou pro úklid společných částí domu.
(3)
Stavby pro obchod s prodejní plochou větší než 5 000 m2 musí být vybaveny záchodem pro užívání veřejností.
(4)
V ubytovacích jednotkách se zpravidla zřizuje hygienické zařízení. Pokud není zřízeno, musí být na každém podlaží přiměřený počet koupelen a záchodů oddělených pro muže a ženy.
(5)
V provozovnách stravovacích služeb musí být pro veřejnost zřízena samostatná místnost se záchodovou mísou s předsíní a umyvadlem, zpravidla odděleně pro muže a pro ženy. Podle tohoto ustanovení se postupuje i v budovách s ubytovacími jednotkami, kde jsou poskytovány stravovací služby nebo kde je provozována společenská nebo kulturní činnost.
(6)
U staveb se shromažďovacím prostorem musí být pro veřejnost zřízena samostatná místnost se záchodovou mísou s předsíní a umyvadlem, odděleně pro muže a pro ženy. Požadavky na minimální počet hygienických zařízení jsou uvedeny v bodě 5 přílohy č. 1 k tomuto nařízení. Pro personál se hygienické zařízení zpravidla zřizuje oddělené od zařízení pro veřejnost. § 51 Odpady
(1)
Stavby musí být vybaveny místností pro odkládání odpadu, která kapacitně odpovídá požadovanému účelu stavby, nebo musí být vybaveny místem pro umístění odpadních nádob situovaným na stavebním pozemku. Místnosti pro odpad musí být odvětrány.
(2)
V případě společně řešených celků staveb individuálního bydlení, popřípadě zahrádkářských kolonií nebo chatových osad lze situovat společná stanoviště pro dostatečný objem sběrných nádob na směsný komunální odpad v docházkové vzdálenosti mimo stavební pozemek. HLAVA V Ochrana proti hluku a vibracím § 52
(1)
Stavby musí být navrženy tak, aby splňovaly požadavky na ochranu proti hluku a vibracím stanovené jiným právním předpisem.12
25
(2)
Při změnách dokončených staveb nebo výstavbě nových staveb v prolukách musí být alespoň jedna obytná místnost v každém bytě orientována do venkovního prostoru, kde nejsou pro tuto místnost ve venkovním chráněném prostoru stavby23 překračovány hygienické limity hluku.
(3)
Stěny, příčky, stropy spolu s podlahami a povrchy jsou vyhovující z hlediska zvukové izolace, jestliže jejich vzduchová a kročejová neprůzvučnost splňuje požadavky podle normy uvedené v § 84.
(4)
Všechna zabudovaná technická zařízení působící hluk a vibrace musí být v budovách s obytnými a pobytovými místnostmi umístěna a instalována tak, aby byl omezen přenos hluku a vibrací do stavební konstrukce a jejich šíření, zejména do chráněného vnitřního prostoru stavby.
(5)
Instalační potrubí se musí vést a připevnit tak, aby nepřenášela do chráněných vnitřních prostorů stavby hluk způsobený jejich používáním ani zachycený hluk z jiných zdrojů. HLAVA VI Bezpečnost a přístupnost při užívání
§ 53 Obecné požadavky (1)
Stavby musí být navrženy, prováděny, užívány a případně odstraňovány tak, aby nebyla ohrožena bezpečnost jejich uživatelů ani uživatelů okolních staveb. Při provádění stavby nesmí docházet k nepřiměřenému omezování přístupu k přilehlým stavbám nebo pozemkům, k sítím technické infrastruktury a požárním zařízením nad míru obvyklou.
(2)
Požadavky týkající se bezbariérového užívání staveb jsou stanoveny jiným právním předpisem10.
(3)
Veřejná prostranství a pozemní komunikace dočasně užívané jako staveniště při současném zachování jejich užívání veřejností se musí po dobu společného užívání bezpečně chránit a udržovat. Veřejné plochy a pozemní komunikace se pro staveniště mohou použít jen ve stanoveném nezbytném rozsahu a době. Po ukončení jejich užívání jako staveniště musí být uvedeny do předchozího nebo rozhodnutím určeného stavu. Při provádění a užívání staveb nesmí být ohrožena bezpečnost provozu na pozemních komunikacích a dráhách. Komunikace § 54 Domovní komunikace
(1)
Hlavní domovní komunikace v budovách s obytnými nebo pobytovými místnostmi musí umožňovat přepravu předmětů rozměrů 1,95 × 1,95 × 0,8 m; v budovách, ve kterých je zajišťována zdravotní a sociální péče, musí umožňovat přepravu předmětů rozměrů 1,95 × 1,95 × 0,9 m. Požadavek se neuplatní ve stavbách individuálního bydlení a ve stavbách pro rodinnou rekreaci.
(2)
Hlavní vstupní dveře do bytů a dveře pobytových místností musí mít světlou šířku nejméně 0,8 m.
23
§ 30 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
26
§ 55 Výtahy (1)
Stavby podle druhu a potřeby se vybavují výtahy.24
(2)
Výtahy se musí zřizovat u novostaveb se vstupy do bytů v úrovni pátého a vyššího nadzemního podlaží. U změn dokončených staveb se výtahy nemusí zřizovat ani existující výtahy prodlužovat, pokud vstupy do bytů nejsou umístěny více než o jedno podlaží výše oproti stávající úrovni.
(3)
Výtahová šachta nesmí být využita pro větrání prostorů nesouvisejících s výtahem. § 56 Schodiště a rampy
(1)
Každé podlaží musí být přístupné alespoň jedním schodištěm nebo šikmými rampami, kromě podlaží přístupných přímo z terénu.
(2)
Schodiště a rampy musí splňovat hodnoty uvedené v bodě 6 přílohy č. 1 k tomuto nařízení; požadavky jiného právního předpisu tím nejsou dotčeny19.
(3)
Pokud není zajištěno přirozené osvětlení hlavního domovního schodiště, musí být vybaveno osvětlením nouzovým.
(4)
Do prostor určených pro občasné používání omezeným počtem osob lze navrhnout žebříkové schodiště, jehož šířka musí být nejméně 0,55 m. § 57 Stání v garážích
(1)
Podchodná výška prostorů garáží musí být nejméně o 0,2 m větší, než je výška nejvyššího předpokládaného vozidla, nejméně však 2,2 m. Podél zadní stěny vázaných kolmých nebo vázaných šikmých stání je do hloubky 0,7 m umožněno snížení podchodné výšky na 1,8 m. Za podchodnou výšku se považuje volná výška vnitřního prostoru stavby mezi jeho podlahou a stropem, do které nezasahují žádné části ani vybavení stavby.
(2)
Základní rozměry jednotlivých stání musí být při kolmém a šikmém řazení 2,5 × 5 m a při podélném řazení 2 × 5,75 m; základní rozměry mohou být přiměřeně upraveny podle velikosti předpokládaných vozidel, polohy jednotlivých stání a stavebně-technických parametrů garáže. Požadavky jiného právního předpisu tím nejsou dotčeny10.
(3)
Parametry vnitřní komunikace musí umožnit zajíždění předpokládaných vozidel na jednotlivá kolmá a šikmá stání jízdou vpřed obloukem s maximálně jedním nadjetím. Ochrana před pádem a uklouznutím
§ 58 Zábradlí (1)
Okraj pochozí plochy stavby, před nímž je volný prostor a k němuž je možný přístup, se musí opatřit ochranným zábradlím, popřípadě jinou zábranou, plnícím funkci ochrany před pádem osob. Parametry jsou stanoveny hodnotami uvedenými v bodě 7 přílohy č. 1 k tomuto nařízení. Požadavek se neuplatní u ploch zpřístupněných pouze pro jejich údržbu.
24
Nařízení vlády č. 27/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výtahy, ve znění pozdějších předpisů.
27
(2)
Zábradlí se nemusí zřídit, pokud: a) by bránilo základnímu provozu, pro který je plocha určena, zejména pro nástupiště, rampy na nakládání, bazény, náplavky a jeviště; b) je volný prostor zakryt konstrukcí splňující parametry stanovené v bodě 7 přílohy č. 1 k tomuto nařízení, c) je hloubka volného prostoru nejvýše 3 m a na pochozí ploše je podél jejího volného okraje vytvořen nepochůzný bezpečnostní pás široký nejméně 1,5 m, který je zřetelně vymezen opatřeními stanovenými v bodě 7 přílohy č. 1 k tomuto nařízení.
(3)
Hrozí-li nebezpečí podklouznutí nebo propadnutí, musí být u podlahy zábradlí opatřeno ochrannou lištou nejméně 0,1 m vysokou.
(4)
Šikmé zábradlí schodišť a šikmých ramp musí být opatřeno zábradelními madly.
(5)
Okenní parapety v obytných a pobytových místnostech, pod nimiž je volný venkovní prostor hlubší než 0,5 m, musí být vysoké nejméně 0,85 m od úrovně podlahy nebo musí být doplněny zábradlím či jinou pevnou zábranou podle odstavce 1.
(6)
Zasklení plnící funkci zábradlí nebo zábrany dle odstavce 1 nesmí svými vlastnostmi ohrozit život a zdraví osob nebo zvířat, zejména při úderu nebo nárazu. § 59 Protiskluznost
(1)
Podlahy všech obytných a pobytových místností a podlahy balkonů, teras a lodžií musí mít protiskluzovou úpravu povrchu odpovídající hodnotám součinitele smykového tření nebo hodnotám výkyvu kyvadla nebo úhlu kluzu podle normy uvedené v § 84.
(2)
Povrch schodišť, podest a ramp musí mít protiskluzovou úpravu povrchu odpovídající hodnotám součinitele smykového tření nebo hodnotám výkyvu kyvadla nebo úhlu kluzu podle normy uvedené v § 84.
(3)
Návrh a provedení nášlapné vrstvy se posuzuje i z hlediska protiskluznosti z důvodu změn vlivem vlhkosti.
(4)
Protiskluzová úprava stupnic a podest schodišť, pokud není provedena v celé ploše, nesmí nad okolní plochu vystupovat více než 0,003 m. Její hrana nesmí být od předního okraje stupnic a podest vzdálena více než 0,02 m. § 60 Ochrana před spadem ledu a sněhu a stékáním vody ze střech
Střechy musí zachycovat a odvádět srážkové vody, sníh a led tak, aby neohrožovaly účastníky silničního provozu a osoby a zvířata v přilehlém prostoru. Ochrana a bezpečnost při provádění a užívání vybraných sítí technického vybavení § 61 Prostupy Všechny prostupy vedení sítí technického vybavení do staveb nebo jejich částí umístěné pod úrovní terénu musí být řešeny tak, aby byl znemožněn průnik plynu.
28
§ 62 Plynovodní přípojky a odběrná plynová zařízení (1)
Pro plynovodní přípojky a odběrná plynová zařízení musí být použit jen materiál, který odpovídá účelu použití, druhu rozváděného média a danému provoznímu přetlaku.
(2)
Odběrná plynová zařízení musí být navržena a provedena s ohledem na možná rizika tak, aby v důsledku jejich použití a způsobu provedení nedocházelo k ohrožení života a zdraví osob nebo zvířat.
(3)
Hlavní uzávěr plynu musí být trvale přístupný a trvale viditelně označený.
(4)
Potrubí rozvodu plynu se ukládá do ochranné konstrukce: a) pro zajištění ochrany před poškozením mechanickým nebo korozí, b) při průchodu dutými a nepřístupnými konstrukcemi nebo c) při průchodu obvodovými zdmi a základy.
(5)
Provádění kontrol, revizí a zkoušek plynových zařízení stanoví jiný právní předpis.25 § 63 Připojení staveb k distribučním sítím, vnitřní silnoproudé rozvody a vnitřní rozvody elektronických komunikací
(1)
Pokud je navrženo napojení stavby na distribuční elektrickou síť, pak se vnitřní silnoproudé rozvody připojují na tuto síť přípojkou nebo rozšířením distribuční soustavy elektřiny.
(2)
Pokud je navrženo napojení stavby na síť elektronických komunikací, pak se vnitřní rozvody elektronických komunikací připojují na tuto síť přípojným komunikačním vedením sítě elektronických komunikací.
(3)
Elektrické rozvody a rozvody elektronických komunikací musí podle druhu provozu splňovat požadavky na: a) bezpečnost osob, zvířat a majetku; b) provozní spolehlivost v daném prostředí při určeném způsobu provozu a vlivu prostředí, c) přehlednost rozvodu, umožňující rychlou lokalizaci a odstranění případných poruch; d) snadnou přizpůsobivost rozvodu při požadovaném přemisťování elektrických zařízení a strojů, e) dodávku elektrické energie pro zařízení, která musí zůstat funkční při požáru; f) zamezení vzájemných nepříznivých vlivů a rušivých napětí při křižování a souběhu silnoproudých vedení a vedení elektronických komunikací, g) instalaci zařízení v elektrických rozvodech staveb s takovou elektromagnetickou kompatibilitou a odolností, aby tato zařízení v elektromagnetickém prostředí uspokojivě fungovala, aniž by sama způsobovala nepříznivé elektromagnetické rušení jiného zařízení v tomto prostředí.
(4)
Zařízení umožňující vypnutí elektrické energie musí být trvale přístupné a viditelně trvale označené. § 64 Ochrana před bleskem
Ochrana před bleskem se musí zřizovat na stavbách a zařízeních tam, kde by blesk mohl způsobit ohrožení života nebo zdraví osob nebo materiální škody. § 65 Ochrana před povodněmi a přívalovým deštěm 25
Vyhláška č. 85/1978 Sb., o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení, ve znění nařízení vlády č. 352/2000 Sb.
29
(1)
V záplavových územích, vyjma jejich chráněných částí, musí být: a) konstrukce staveb pod úrovní hladiny záplavy navrženy tak, aby odolávaly účinkům vody při povodni a umožňovaly plynulé obtékání; b) stavby odolné proti odplavení, vyplavání a překlopení; c) technické vybavení staveb navrženo a provedeno se zvýšenou odolností proti možným účinkům vod při povodních, d) navrženo zařízení pro jednoduché odčerpávání vody z budov, pokud stavebně technické řešení staveb neumožňuje gravitační odtok vody z nejnižšího podlaží.
(2)
V záplavových územích, vyjma jejich chráněných částí, musí být nejméně 1 m nad hladinou záplavy umístěny: a) úroveň podlahy obytných místností, b) hlavní rozvaděče elektřiny, zařízení kotelen na vytápění budov a náhradní zdroje elektrické energie; c) technické místnosti elektronických komunikací, d) strojovny výtahů budov pro bydlení a občanské infrastruktury, e) strojovny vzduchotechnických zařízení.
(3)
V záplavovém území a tam, kde je třeba území či stavby chránit proti zpětnému vzdutí v kanalizaci pro veřejnou potřebu při povodni nebo při přívalovém dešti, musí být kanalizační přípojky, popřípadě vnitřní kanalizace vybaveny zařízením proti zpětnému toku nebo uzávěrem. HLAVA VII Úspora energie a tepelná ochrana
§ 66 (1)
Budovy musí být navrženy a provedeny tak, aby spotřeba primární energie na jejich vytápění, větrání, umělé osvětlení, přípravu teplé vody, popřípadě chlazení budovy a úpravu vlhkosti vzduchu byla co nejnižší.
(2)
Požadavky na energetickou náročnost budov podle odstavce 1 jsou stanoveny jiným právním předpisem.26
(3)
U budov s požadovaným stavem vnitřního prostředí se po dobu jejich užívání zajišťují požadavky na jejich tepelnou ochranu splňující a) tepelnou pohodu uživatelů, b) požadované tepelně technické vlastnosti konstrukcí a budov, c) tepelně vlhkostní podmínky technologií podle různých účelů budov, d) nízkou energetickou náročnost budov.
(4)
Požadované tepelně technické vlastnosti konstrukcí a budov musí splňovat požadavky podle normy uvedené v § 84.
26
Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů.
30
ČÁST ČTVRTÁ ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA VYBRANÉ DRUHY STAVEB
§ 67 Školské stavby Požadavky na školské stavby jsou stanoveny jinými právními předpisy.27 § 68 Zdravotnické stavby Požadavky na zdravotnické stavby jsou stanoveny jinými právními předpisy.28 § 69 Stavby pro rodinnou rekreaci a zahrádkářské osady (1)
Stavby pro rodinnou rekreaci smí mít nejvýše 80 m2 hrubé podlažní plochy a 2 nadzemní podlaží s výškou hlavní římsy do 6 m a s celkovou výškou do 8 m.
(2)
V zahrádkářských osadách se smí umisťovat pouze zahrádkářské chaty a společná stavba s hygienickým zařízením, popřípadě se společenskou místností. Zahrádkářské chaty v zahrádkářských osadách nesmějí mít zastavěnou plochu větší než 25 m2 včetně teras, verand a vstupů. Smějí mít jedno nadzemní podlaží se světlou výškou pobytové místnosti max. 2,5 m a mohou být podsklepeny, pokud je úroveň prvního nadzemního podlaží nejvýše 1 m nad přilehlým terénem.
(3)
Oplocení zahrádkářských osad musí být průhledné s výškou do 2 m. § 70 Stavby pro zemědělství
Stavbou pro zemědělství se rozumí: a) stavba pro hospodářská zvířata, tj. stavba nebo soubor staveb pro zvířata k chovu, výkrmu, práci a jiným hospodářským účelům, zejména stájové prostory a jejich přičleněné příslušenství; b) doprovodná stavba pro hospodářská zvířata, tj. stavba pro dosoušení a skladování sena a slámy, stavba pro skladování chlévské mrvy, hnoje, kejdy, močůvky a hnojůvky, stavba pro skladování tekutých odpadů, stavba pro konzervaci a skladování siláže a silážních šťáv; c)
stavba pro posklizňovou úpravu a skladování produktů rostlinné výroby,
d) stavba pro skladování minerálních hnojiv, e) stavba pro skladování přípravků a prostředků na ochranu rostlin, f)
příruční sklad, stavba, část stavby nebo oddělená místnost určená pro skladování přípravků a prostředků na ochranu rostlin o maximální přípustné hmotnosti do 1000 kg přípravků a prostředků na ochranu rostlin.
27
Například vyhláška č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých, ve znění vyhlášky č. 343/2009 Sb. 28
Například zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a o podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů; nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů.
31
§ 71 Stavby pro hospodářská zvířata (1)
Stavby pro hospodářská zvířata musí zajišťovat všechny funkce vyplývající z technologie provozu a musí vytvářet optimální prostředí pro chovaná zvířata.
(2)
Stájové prostory musí být řešeny tak, aby se zamezilo unikání škodlivých látek do podzemních nebo povrchových vod. Veškeré podlahy stájí a zpevněných výběhů, včetně kanálů a jímek na svádění a zadržování škodlivých látek, musí být řešeny jako nepropustné. U stájí v oblastech se zvýšenou ochranou vod a ve zvláště chráněných územích a jejich ochranných pásmech se musí stáje vybavit zařízením umožňujícím pravidelné měření vodotěsnosti jímek a kanálů.
(3)
Minimální standardy zařízení a staveb pro hospodářská zvířata jsou stanoveny jiným právním předpisem.29 § 72 Doprovodné stavby pro hospodářská zvířata
(1)
Stavba pro dosoušení a skladování sena a slámy musí být navržena podle počtu a druhu hospodářských zvířat a v souladu s technologií chovu zvířat.
(2)
Požadavky na skladování a způsob používání hnojiv (tuhých minerálních hnojiv, statkových hnojiv apod.) jsou stanoveny jiným právním předpisem.30 § 73 Stavby pro posklizňovou úpravu a skladování produktů rostlinné výroby
(1)
Stavbou pro posklizňovou úpravu a skladování produktů rostlinné výroby jsou zejména haly a sila pro zrniny, haly pro brambory, ovoce a zeleninu. Úpravny rostlinných produktů jsou zpravidla součástí skladovacích objektů.
(2)
Stavba pro posklizňovou úpravu a skladování produktů rostlinné výroby musí zajišťovat vhodné prostředí pro zachování kvality skladovaného produktu a musí odpovídat použité technologii skladování a manipulace s plodinami. § 74 Stavby pro skladování minerálních hnojiv
(1)
Stavba pro skladování minerálních hnojiv musí zabezpečit oddělené uskladnění jednotlivých druhů hnojiv podle požadované kapacity při respektování fyzikálně chemických vlastností skladovaných látek a musí zabezpečit příjem hnojiv vykládkou ze železničních vagónů nebo silničních nákladních vozidel.
(2)
Konstrukce, obvodový a střešní plášť staveb pro skladování minerálních hnojiv musí odpovídat použité technologii skladování a manipulace s hnojivy a musí splňovat zejména požadavky na: a) vytvoření prostoru s požadovanými klimatickými podmínkami podle druhů skladovaných hnojiv, b) odolnost proti chemickému působení hnojiv a proti korozi, c) zamezení možnosti pyrolytického rozkladu hnojiv.
29
Vyhláška č. 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat, ve znění pozdějších předpisů. 30 Vyhláška č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv.
32
(3)
Skladovací a manipulační plochy silážního žlabu s výjimkou nájezdové a výjezdové rampy musí být zabezpečeny obrubníky nebo příkopy tak, aby do nich nemohla vnikat přívalová dešťová voda nebo z nich vytékat tekutina na vodohospodářsky nezabezpečené plochy.
(4)
Požadavky na stavby pro skladování dusičnanu amonného, vícesložkových hnojiv obsahujících dusičnan amonný a vícesložkových hnojiv obsahujících dusík zčásti nebo zcela ve formě dusičnanu amonného se stanovují způsobem odpovídajícím požadavkům podle normy uvedené v § 84. § 75 Stavby pro skladování přípravků a prostředků na ochranu rostlin
(1) Stavba pro skladování přípravků a prostředků na ochranu rostlin musí být řešena tak, aby se zamezilo unikání škodlivých látek do okolního terénu a podloží a následně do podzemních nebo povrchových vod. Veškeré povrchy a konstrukce staveb pro skladování přípravků a prostředků na ochranu rostlin, včetně kanálů a jímek na svádění a zadržování škodlivých látek, musí být řešeny jako nepropustné. Podlahy musí být vyspádovány do havarijní jímky, přičemž havarijní jímkou se rozumí jímka, záchytná vana nebo nádrž, určená k zadržení závadných látek uniklých nebo vypuštěných při havarijních stavech z nádrží, kontejnerů, obalů, případně technologického zařízení s objemem minimálně odpovídajícím kapacitě největší nádrže v ní umístěné nebo do ní svedené. (2) Stavba pro skladování přípravků a prostředků na ochranu rostlin musí být členěna na: a) úsek příjmu a vyskladnění přípravků a prostředků na ochranu rostlin se zastřešenou manipulační plochou s rampou a záchytným havarijním prostorem, b) úsek skladování přípravků a prostředků na ochranu rostlin pro oddělené skladování jednotlivých druhů, prázdných znečištěných obalů pro zpětný odběr29); úsek musí být samostatně odvětratelný s možností temperování a sledování teploty vzduchu; c)
úsek pomocných a hygienických provozů samostatně odvětratelný s možností temperování.
(3) Kanalizační systém musí být řešen jako oddělený pro srážkové, splaškové a odpadní vody kontaminované přípravky. (4) Stavba pro skladování přípravků a prostředků na ochranu rostlin musí být vybavena havarijní jímkou, která musí mít povrch odolný proti chemickým účinkům uskladněných přípravků a musí být zabezpečena proti přítoku srážkové vody z okolních ploch a proti pronikání podzemní vody. Musí být dimenzována minimálně na 10 % celkového objemu skladovaných kapalin, avšak nejméně na celý objem jednoho největšího skladovaného přepravního obalu nebo nádoby. § 76 Příruční sklady (1)
Příruční sklad musí být samostatně odvětratelný s možností temperování a sledování teploty vzduchu; technické a dispoziční řešení skladu musí umožňovat uložení přípravků a prostředků na ochranu rostlin přehledně a odděleně podle druhu nebezpečnosti a musí umožňovat oddělené ukládání znečištěných obalů 31, osobních ochranných pracovních prostředků a oděvů.
(2)
Podlaha příručního skladu musí být nepropustná, odolná proti chemickým účinkům uskladněných přípravků a prostředků na ochranu rostlin a musí být po obvodu stěn opatřena zvýšeným soklem.
31
Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění pozdějších předpisů.
33
Stavby a zařízení pro reklamu a informace § 77 Obecné požadavky (1)
Stavby pro reklamu a reklamní a informační zařízení se umisťují tak, aby nenarušovaly architektonický, urbanistický, krajinný nebo pietní charakter prostředí, neohrožovaly bezpečnost provozu na pozemních komunikacích a drahách, neobtěžovaly nepřiměřeně okolí hlukem anebo světlem a nezasahovaly do korunového a kořenového prostoru stromů.
(2)
Stavby pro reklamu a reklamní a informační zařízení s plochou panelu nad 4 m2 lze v památkových rezervacích a památkových zónách1 umístit pouze, jsou-li určeny ke zprostředkování informace, která nemá reklamní povahu.32 Omezení se nevztahuje na stavby a zařízení umístěné na dočasných ohrazeních stavenišť.
(3)
Stavby pro reklamu nebo reklamní či informační zařízení, které společně vytvářejí jeden celek nebo mohou být jako jeden celek vnímány, se pro účely § 77 až 82 považují za jedinou stavbu pro reklamu nebo reklamní či informační zařízení.
(4)
Plochou panelu se pro účely § 77 až 82 rozumí plocha panelu, popřípadě jiná plocha nebo více ploch sloužící k zobrazení reklamy nebo informace; vícestranné panely se započítávají pouze jednou. § 78 Samostatně stojící stavby pro reklamu a reklamní a informační zařízení
(1)
Samostatně stojící stavby pro reklamu a samostatně stojící reklamní a informační zařízení s plochou panelu větší než 4 m2 lze v památkových rezervacích a památkových zónách 1 umístit pouze, jsou-li určeny ke zprostředkování informace, která nemá reklamní povahu,32 nebo označují-li konkrétní provozovnu nebo budovu instituce; tyto musí být umístěny na pozemku stavby, kterou označují, nebo v její bezprostřední blízkosti.
(2)
Nestanoví-li územní nebo regulační plán v souladu s § 83 odst. 2 jinak, musí být vzájemný odstup mezi jednotlivými samostatně stojícími stavbami pro reklamu nebo samostatně stojícími reklamními a informačními zařízeními s plochou panelu větší než 4 m2 v metrech roven nejméně trojnásobku plochy panelu větší z těchto staveb nebo zařízení v metrech čtverečních, ne však méně než 100 m, vždy po jedné straně pozemní komunikace. Ustanovení se nevztahuje na stavby a zařízení, jsou-li určeny ke zprostředkování informace, která nemá reklamní povahu,32 nebo označují-li konkrétní provozovnu nebo budovu instituce; tyto musí být umístěny na pozemku stavby, kterou označují, nebo v její bezprostřední blízkosti.
(3)
V parcích, lesích,33 přírodních parcích, zvláště chráněných územích a jejich ochranných pásmech,34 stromořadích, na mostech přes vodní toky a v pěších cestách nelze umístit samostatně stojící stavby pro reklamu a reklamní a informační zařízení, vyjma zařízení s plochou panelu menší než 4 m2 určených ke zprostředkování informace, která nemá reklamní povahu,32 nebo zařízení, která označují konkrétní provozovnu nebo budovu instituce; tyto musí být umístěny na pozemku stavby, kterou označují, nebo v její bezprostřední blízkosti. Ve vodních plochách a tocích a výsadbových prostorech pro stromy nelze umístit samostatně stojící stavby pro reklamu a reklamní a informační zařízení.
32
§ 1 odst. 2 zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 33 § 2 písm. a) zákona č. 289/1995 Sb., o lesích, ve znění pozdějších předpisů. 34 § 14 a § 37 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
34
(4)
Samostatně stojící stavby pro reklamu a reklamní a informační zařízení se v souladu s § 16 odst. 3 ve veřejném prostranství umisťují tak, aby nepřiměřeně neomezovaly pěší pohyb a aby byl zachován průchod o čisté šířce nejméně 1,5 m.
(5)
Samostatně stojící stavby pro reklamu a reklamní a informační zařízení v průtočném záplavovém území musí umožnit průchod povodňových průtoků včetně povodní unášených předmětů a plavenin. § 79 Stavby pro reklamu a reklamní a informační zařízení umístěné nad rovinou střechy
Nestanoví-li územní nebo regulační plán v souladu s § 83 odst. 2 jinak, stavby pro reklamu a reklamní a informační zařízení umístěné nad rovinou střechy: a) musí být složené pouze z písmen, číslic a log, nejedná-li se o stavby nebo zařízení určené ke zprostředkování informace, která nemá reklamní povahu,32 b) nesmí být vyšší než 2 m a u šikmých střech s úhlem větším než 30° nesmí přesáhnout hlavní hřeben střechy, c) smí sloužit výhradně k označení konkrétní provozovny nebo budovy instituce, nejedná-li se o stavby nebo zařízení určené ke zprostředkování informace, která nemá reklamní povahu.32 § 80 Stavby pro reklamu a reklamní a informační zařízení umístěné kolmo k fasádě (1)
Nestanoví-li územní nebo regulační plán v souladu s § 83 odst. 2 jinak, reklamní a informační zařízení umístěné kolmo k fasádě nesmí vystupovat více než 0,8 m před fasádu a nesmí přesáhnout plochu panelu 6,5 m2.
(2)
Nestanoví-li územní nebo regulační plán v souladu s § 83 odst. 2 jinak, stavby pro reklamu kolmo k fasádě nelze umístit. § 81 Stavby pro reklamu a reklamní a informační zařízení umístěné na fasádě a předsazené před fasádou
(1)
Nestanoví-li územní nebo regulační plán v souladu s § 83 odst. 2 jinak, stavby pro reklamu a reklamní a informační zařízení umístěné na fasádě a předsazené před fasádou: a) musí být mimo parter staveb s vývěsními štíty složené pouze z písmen, číslic a log; b) nesmí být vyšší než 2 m, mají-li převažující horizontální rozměr, a širší než 1,5 m, mají-li převažující vertikální rozměr.
(2)
Odstavec 1 se nevztahuje na stavby pro reklamu a reklamní a informační zařízení, pokud jsou součástí architektonického řešení stavby, pokud jsou umístěny na slepých štítových stěnách a slepých fasádách nebo pokud jsou určené ke zprostředkování informace, která nemá reklamní povahu.32
(3)
Stavby pro reklamu a reklamní a informační zařízení umístěné na slepých štítových stěnách a slepých fasádách nesmí přesáhnout jejich obrys. § 82 Stavby pro reklamu a reklamní a informační zařízení na oplocení, opěrných zdech a zábradlí
(1)
Reklamní a informační zařízení umístěné na oplocení s výjimkou dočasných ohrazení stavenišť nesmí mít plochu panelu větší než 4 m2 a smí sloužit výhradně k označení konkrétní provozovny nebo budovy instituce.
35
(2)
Reklamní a informační zařízení umístěné na opěrných zdech nesmí mít plochu panelu větší než 6 m2.
(3)
Stavby pro reklamu nelze umístit na oplocení a opěrných zdech s výjimkou dočasných ohrazení stavenišť.
(4)
Stavby pro reklamu umístěné na dočasných ohrazení stavenišť a reklamní a informační zařízení umístěné na oplocení a opěrných zdech nesmí přesahovat jejich výšku o více než 0,3 m.
(5)
Stavby pro reklamu a reklamní a informační zařízení nelze umístit na zábradlí ve veřejném prostranství. ČÁST PÁTÁ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 83 Výjimky z územních a stavebních požadavků
(1)
Za podmínek stanovených v § 169 stavebního zákona a v souladu s tímto nařízením lze povolit výjimku z ustanovení § 17 odst. 6 a 7, § 18 odst. 2, § 24 odst. 1, § 28 odst. 1, § 29 odst. 2 až 4, § 32 odst. 1, § 44 odst. 1 až 4 a § 45 odst. 3 až 6.
(2)
Za podmínek stanovených v § 169 stavebního zákona a v souladu s tímto nařízením lze povolit odchylné řešení územního nebo regulačního plánu u ustanovení § 14 odst. 1, § 16 odst. 5, § 22 odst. 4, § 24 odst. 1, § 25 odst. 1 a 2, § 27 odst. 2 až 4, § 29 odst. 2, § 32 odst. 2, § 33 odst. 8, § 78 odst. 2, § 79, § 80 odst. 1 a 2, § 81 odst. 1. § 84
Vybrané požadavky uvedené v § 19 odst. 1, § 40 odst. 1, § 41 odst. 1, § 45 odst. 2, 3, 4 a 8, § 46 odst. 1 a 3, § 47 odst. 6, § 52 odst. 3, § 59 odst. 1 a 2, § 66 odst. 4 a § 74 odst. 4 se považují za splněné, postupuje-li se ve shodě s určenou normou nebo její částí oznámenou ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, která obsahuje podrobnější technické požadavky. Podrobnější technické požadavky jsou obsaženy v normách týkajících se: a) prostorového uspořádání sítí technického vybavení (minimální vodorovné vzdálenosti při souběhu sítí, minimální svislé vzdálenosti při křížení sítí a minimální krytí sítí), b) mechanické odolnosti a stability (navrhování konstrukcí, zatížení konstrukcí), c) zakládání staveb (navrhování konstrukcí, zatížení konstrukcí), d) proslunění, e) denního osvětlení (úroveň denního osvětlení, činitel denní osvětlenosti roviny zasklení okna), f) umělého osvětlení, g) plynotěsnosti volně stojících komínů, h) kročejové a vzduchové neprůzvučnosti stěn, příček a stropů, i) protiskluznosti podlah, j) protiskluznosti schodišť, podest a ramp, k) tepelné ochrany budov, l) skladování tuhých průmyslových hnojiv tyto požadavky mohou být splněny i jiným technickým řešením, pokud se prokáže, že navržené řešení garantuje nejméně základní požadavky na stavby uvedené v § 39.
36
§ 85 Přechodná ustanovení (1)
Dokumentace a projektová dokumentace,35 která byla zpracována do 30. září 2014 podle vyhlášky č. 26/1999 Sb. hl. m. Prahy, o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, a předložena stavebnímu úřadu ve lhůtě do 30. září 2016, se posuzuje podle vyhlášky č. 26/1999 Sb. hl. m. Prahy, o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.
(2)
Dokumentace a projektová dokumentace,33 která byla zpracována od 16. ledna 2015 do dne nabytí účinnosti tohoto nařízení podle vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění vyhlášky č. 20/2012 Sb., a předložena stavebnímu úřadu ve lhůtě do jednoho roku od nabytí účinnosti tohoto nařízení, se posuzuje podle vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění vyhlášky č. 20/2012 Sb.
(3)
V ostatních případech se postupuje podle tohoto nařízení.
(4)
Při změnách závazné části stávající územně plánovací dokumentace se postupuje podle dosavadních právních předpisů s přihlédnutím k cílům a úkolům územního plánování a k tomuto nařízení. § 86 Zrušovací ustanovení
Nařízení č. 11/2014 Sb. hl. m. Prahy, kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze (pražské stavební předpisy), se zrušuje. § 87 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti prvním dnem třetího měsíce následujícího po jeho vyhlášení.
35
Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb.
37
Příloha č. 1 k nařízení č. …/… Sb. hl. m. Prahy
Specifické hodnoty 1. Stromy a inženýrské sítě K ustanovení § 16 odst. 5; § 19 odst. 3 a 5 Výsadbová plocha Pro strom musí být zajištěna minimální výsadbová plocha. Výsadbová plocha se musí nacházet mimo zhutnělé vrstvy a neprokořenitelné materiály, zpravidla zůstává volná anebo zakrytá mříží. Její minimální šířka je 0,8 m a minimální velikost je 9 m2 pro stromy velké (nad 20 m), 4 m2 pro stromy střední (10 až 20 m) a 2 m2 pro stromy malé (do 10 m). Plocha pro vsak dešťové vody Pro strom musí být zajištěna dostatečná plocha pro vsak dešťové vody a provzdušňování. Minimální velikost této plochy je zpravidla pro stromy velké 10 m2 a pro stromy střední a malé 6 m2. Plocha pro vsak dešťové vody se řeší buď jako otevřená půda, nebo dlažbou v suchém loži se širokou spárou, případně jiným krytem, který propouští vodu a vzduch (např. písek, štěrk). Požadavek je možné alternativně splnit využitím adekvátních technických a vegetačně technických prvků zajišťujících dostatečné množství vody a provzdušňování. Kořenový prostor Kořenový prostor zahrnuje objem půdy, ve kterém může strom kořenit. Kořenový prostor musí zabezpečit mechanickou stabilitu stromu a umožnit prokořenění v dostatečném rozsahu, jeho velikost odpovídá zpravidla 1/10 projekčního objemu koruny. Minimální vzdálenosti podzemních sítí od paty kmene stromu Vodovod 1,5 m 1,0 m při obnově a s použitím technických opatření Kanalizace
3,0 m bez omezení 1,5–3,0 m, je-li stoka do hloubky 5 m a s použitím technických opatření 1,0 m pro přípojky s použitím technických opatření
Plynovod
2,5 m 1,5 m s použitím technických opatření
1 kV
1,0 m 0,5 m s použitím technických opatření
22 kV
1,5 m 1,0 m s použitím technických opatření
110 kV
3,0 m
Teplovod
2,5 m
Veřejné osvětlení 1,0 m (kabely) 0,5 m s použitím technických opatření patka stožáru mimo výsadbovou plochu Elektronické komunikace 1,0 m 0,5 m s použitím technických opatření Kolektor 3,0 m pro kolektory s nadložím menším než 5 m 1,5 m pro kolektory s nadložím menším než 5 m a s použitím technických opatření Vzdálenosti se vztahují jak na hlavní trasy, tak na jednotlivé přípojky.
V případech, kdy se sítě ukládají dříve než plánovaný strom, nebo když se vysazuje strom v blízkosti existující sítě, se za technická opatření se považuje
38
a) pokládka sítí do chrániček, b) uložení protikořenové zábrany v úseku kořenového prostoru a trasy sítě. V případech, kdy se sítě ukládají v blízkosti stojícího stromu, se za technická opatření se považuje a) provlečení v chráničce (podvrtání), b) ruční výkop nebo výkop s použitím odsávací techniky; ošetření kořenů, zásyp kořenového prostoru speciálním substrátem pro stromy.
Obrázek 1: Stromy a inženýrské sítě: výsadbový pás, výsadbová plocha, kořenový prostor a plocha pro vsak dešťové vody
39
2. Odstupový úhel K ustanovení § 28 odst. 1 Odstupový úhel je splněn, pokud žádná překážka nezasahuje do volného prostoru, vymezeného nad vertikálním úhlem 45 ° a v půdorysné výseči (horizontálním úhlu) alespoň 45°, počítáno od kontrolního bodu v posuzovaném okně. Horizontální úhel se započítává nejméně 25 ° od fasády a nelze jej sčítat z částí. Za překážku se považuje budova nebo její část, opěrná nebo jiná zeď či okolní terén. Pro posouzení odstupového úhlu se použije kontrolní bod ve středu okna v úrovni fasády ve výšce parapetu nebo ve výšce 1 m nad úrovní podlahy příslušné místnosti. Je-li v příslušné místnosti více než jedno okno, posuzuje se to, které je dle rozměrů rozhodující pro kontakt s okolím. Splnění odstupového úhlu lze prokázat za pomoci diagramu odstupového úhlu (obrázek 3). Diagram se užívá následujícím způsobem (dle příkladu na obrázku 2): a) Situace vynesená na průsvitce a v odpovídajícím měřítku se položí na diagram uvedený na obrázku 3 způsobem, při kterém se v posuzované situaci ztotožní kontrolní bod posuzované místnosti s bodem označeným „okno“ a rovina fasády v bezprostřední blízkosti okna se ztotožní s úsečkou označenou „rovina fasády“. Diagram není závislý na orientaci ke světovým stranám. b) Do diagramu se zanese segment kružnice se středem v bodě označeném „okno“ a poloměrem odpovídajícím rozdílu výšky bodu posuzovaného okna a výšky potenciální překážky. c) Odstupový úhel se stanoví mezi počátkem segmentu (tlustá čára vymezující šrafovanou oblast nezapočitatelného úhlu 25 ° od fasády) a průnikem segmentu s překážkou, případně mezi dvěma průniky. Pokud některá část překážky blíže posuzovanému oknu zasahuje do odstupového úhlu, je tento třeba redukovat o odpovídající úhel (viz ilustrace). d) Odstupový úhel je splněn tehdy, rovná-li se horizontální úhel minimálně 45 °. Segmenty nelze sčítat.
Obrázek 2: Příklad prokázání odstupového úhlu na situaci stavby
40
Obrázek 3: Diagram odstupového úhlu
41
3. Nejmenší vzdálenost studny individuálního zásobování pitnou vodou od zdrojů možného znečištění K ustanovení § 36 odst. 5 Tabulka 1: Nejmenší vzdálenost studny individuálního zásobování pitnou vodou od zdrojů možného znečištění Zdroj možného znečištění Žumpy, malé čistírny, kanalizační přípojky Nádrže tekutých paliv pro individuální vytápění umístěné v obytné budově nebo samostatné pomocné budově Chlévy, močůvkové jímky a hnojiště při drobném ustájení jednotlivých kusů hospodářských zvířat Individuální umývací plochy motorových vozidel a od nich vedoucí odtokové potrubí a strouhy
Málo propustné prostředí
Propustné prostředí
5m
12 m
7m
20 m
10 m
25 m
15 m
40 m
4. Větrání K ustanovení § 46 odst. 1 a 3 Tabulka 2 Požadavek
Trvalé větrání (průtok venkovního vzduchu) Dávka venkovního vzduchu na osobu (m3/h na osobu)
Minimální hodnota
15
Nárazové větrání (průtok odsávaného vzduchu) Kuchyně Koupelny WC (m3/h) (m3/h) (m3/h) 100
50
25
5. Hygienické zařízení K ustanovení § 50 odst. 6 Tabulka 3: Požadavky na počty hygienických zařízení ve stavbách se shromažďovacím prostorem Stavby se shromažďovacím prostorem
Záchodová mísa
Na každých 30 žen
1
Na každých 100 mužů
1
Pisoár nebo mušle 2
Na každých dalších 50 mužů
1
6. Schodiště K ustanovení § 56 odst. 2 Nejmenší podchodná a průchodná výška schodišť Podchodná výška schodišťového ramene je svislá vzdálenost mezi spojnicí hran schodišťových stupňů na výstupní čáře a rovnoběžnou přímkou vedenou spodním lícem konstrukcí nad výstupní čarou. Podchodná výška schodiště a šikmé rampy musí být nejméně 2,1 m. Průchodná výška schodišťového ramene je kolmá vzdálenost mezi spojnicí hran schodišťových stupňů na výstupní čáře a rovnoběžnou přímkou vedenou spodním lícem konstrukcí nad výstupní čarou. Průchodná výška schodiště a šikmé rampy musí být nejméně 1,95 m.
42
Obrázek 4: Nejmenší dovolená podchodná (h1) a průchodná (h2) výška
Požadavky na schodišťové stupně a stupnice Všechny schodišťové stupně na výstupní čáře v jednom schodišťovém rameni musí mít stejnou výšku a šířku a musí být vodorovné, beze sklonu v příčném či podélném směru. Šířka schodišťového stupně na výstupní čáře musí být nejméně 0,21 m. V bytech, ve stavbách individuálního bydlení a ve stavbách pro rodinnou rekreaci může být šířka schodišťového stupně v odůvodněných případech snížena až na 0,18 m. Šířka schodišťové stupnice na výstupní čáře musí být nejméně 0,25 m. V bytech, ve stavbách individuálního bydlení a ve stavbách pro rodinnou rekreaci může být šířka schodišťové stupnice v odůvodněných případech snížena až na 0,225 m. Vzájemný vztah mezi šířkou a výškou schodišťového stupně Výška a šířka schodišťového stupně musí být v takovém vzájemném poměru, aby součet dvou výšek a jedné šířky činil nejméně 0,61 m a nejvíce 0,65 m. Sklon schodišťových ramen Sklon schodišťových ramen v budovách s maximálně 3 byty a v budovách s výtahem s více než 3 byty musí být nejvýše 35 °. Nepřesáhne-li konstrukční výška podlaží ve stavbách individuálního bydlení a ve stavbách pro rodinnou rekreaci 3 m, může být sklon schodišťových ramen schodišť zvýšen až na 41 °. Ustanovení jiných právních předpisů tím nejsou dotčena36. Nejvyšší počet schodišťových stupňů v jednom schodišťovém rameni Ve stavbách s maximálně 3 byty může být v jednom schodišťovém rameni nejvýše 18 stupňů. Ustanovení jiných právních předpisů tím nejsou dotčena1. Nejmenší průchodná šířka schodišťových ramen Průchodná šířka ramene schodiště se navrhuje podle účelu a provozu. Průchodná šířka schodišťového ramene nebo rampy musí být nejméně 0,9 m37. V bytech, ve stavbách individuálního bydlení a ve stavbách pro rodinnou rekreaci muže být snížena až na 0,75 m. Konstrukce zábradlí, popř. madel může do průchodné šířky ramene zasahovat nejvýše 0,1 m. Všeobecné technické požadavky pro podesty schodišť a podesty šikmých ramp Průchodná šířka podest se musí rovnat nejméně průchodné šířce navazujících schodišťových ramen a nesmí být zúžena žádnou zasahující konstrukcí nebo zařízením. Podesty musí být vodorovné, beze sklonu v příčném či podélném směru. Dveře na podestách únikových schodišť a šikmých ramp musí být umístěny tak, aby dveřní křídlo v žádné poloze
36
Vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb.
37
Vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární bezpečnosti staveb, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb.
43
nezužovalo minimální průchodnou šířku podesty. Dveře na podestách ostatních schodišť s křídly otevíratelnými do podest rovnoběžně s osou ramene schodiště musí mít vzdálenost plně otevřeného křídla od nejbližší hrany stupně alespoň 0,3 m. Dveře na podestách ostatních schodišť s křídly mimo podesty musí mít vzdálenost zavřeného křídla od nejbližší hrany stupně alespoň 0,6 m.
Obrázek 5: Umístění dveří na podestách ostatních schodišť nesloužících pro únik (rozměry v mm)
7. Zábradlí K ustanovení § 58 odst. 1 Tabulka 4: Rozměry volného prostoru Mezní rozměr (m) hloubka 0,8 1,5 0,5 0,3
Pochozí plocha s běžným provozem s nízkým provozem S volným přístupem osob V provozech pro děti s volným přístupem dospělých Hlediště s osob provozním zatemněním v provozech pro děti S omezeným přístupem osob
šířka 0,2 0,3 0,15 0,1
0,3
0,15
0,2
0,1
Tabulka 5: Nejmenší dovolená výška zábradlí Nejmenší dovolená výška zábradlí (m) Snížená Základní
Hloubka volného prostoru je ≤ 3 m Ve všech ostatních případech
1,1
Hloubka volného prostoru je větší než 12 m Pochozí plocha se ve vzdálenosti do 1 m od volného okraje svažuje k tomuto okraji sklonem větším než 10 % nebo stupňovitě Ve volném prostoru je ohrožení zdraví látkami škodlivými nebo s teplotou nad 50 stupňů
Zvýšená
Zvláštní
Použití
0,9 1,0
1,2 1,3
Hloubka volného prostoru je větší než 30 m Pro provoz cyklistů podél okrajů pojízdných ploch s hloubkou volného prostoru větší než 0,5 m
U schodišť nebo šikmých ramp se zrcadlem se výška zábradlí stanoví: a) b)
podle hloubky volného prostoru v zrcadle, je-li zrcadlo širší než 0,2 m, nebo podle výškového rozdílu k nejblíže níže ležící podlaze (schodišťovému rameni, podestě apod.) za zrcadlem, není-li zrcadlo širší než 0,2 m.
44
Šířka zrcadla se pro tento účel měří mezi nejvíce vystupujícími souvislými prvky, které zrcadlo ohraničují, např. zábradelní madla, schodnice apod. Pokud konstrukce zábradlí nebo konstrukce k ní přilehlá vytváří na straně k pochozí ploše ve výškové úrovni do 0,5 m nad pochozí plochou přibližně vodorovnou plošinu širokou 0,13 m až 0,3 m (umožňující stání), musí celková výška zábradlí převyšovat úroveň této plošiny nejméně o 0,9 m. Plošina širší než 0,3 m se považuje za pochozí plochu a výška zábradlí se určí podle výše uvedené tabulky. Výšku zábradlí lze u pochozích ploch s omezeným přístupem osob nebo s volným přístupem dospělých osob částečně nahradit zvětšenou šířkou zábradlí (bz) v úrovni jeho horní hrany (viz obr. 6).
Obrázek 6: Příklady zvětšené šířky zábradlí
Mezní výšku a šířku zábradlí v těchto případech stanoví diagram na obrázku 7. Horní plocha zábradlí nemá mít sklon směrem do volného prostoru.
Nejmenší dovolené výšky zábradlí (mm): 1 – snížená, 2 – základní, 3 – zvýšená, 4 – zvláštní Obrázek 7: Diagram výšky a šířky zábradlí
Zábradelní výplň Na pochozích plochách s omezeným přístupem osob může být zábradlí s výplní: a) jako při volném přístupu osob (bod 2) nebo b) dvoutyčovou se zarážkou, jestliže spodní tyč je rovnoběžná s horní hranou zarážky a je umístěna 0,35 m až 0,5 m nad touto hranou, nebo c) vícetyčovou či jinou, a to: se zarážkou ve vnitřních prostorech s vlhkým nebo mokrým prostředím a s mezerou mezi horní hranou zarážky a spodním okrajem výplně nejvýše 0,35 m; v ostatních prostorech bez zarážky a s mezerou mezi výplní a pochozí plochou nejvýše 0,25 m. Na pochozích plochách s volným přístupem osob musí mezery v zábradelní výplni splňovat tyto požadavky svislé a šikmé v úhlu do 45 ° od svislice (mezi sloupky, tabulemi apod.) nesmějí být širší než 0,12 m; vodorovné a šikmé v úhlu větším než 45 ° od svislice (včetně mezery mezi zarážkou a výplní) nesmějí být širší než 0,18 m; u zábradlí bez zarážky nesmí být mezera mezi pochozí plochou a výplní širší než 0,12 m; půdorysný průmět mezery mezi předsazeným zábradlím a okrajem pochozí plochy nesmí být širší než 0,05 m; ostatní mezery či otvory musí být uspořádány tak, aby jimi v žádné poloze kolmé k ploše výplně neprošel zkušební hranol – viz obrázek 8.
45
Obrázek 8: Zkušební hranol pro plochy s volným přístupem osob (rozměry v mm)
Na pochozích plochách s volným přístupem osob s běžným provozem lze použít zábradlí s dvoutyčovou výplní a bez zarážky, jestliže spodní tyč je umístěna v úrovní 0,45 až 0,6 m nad povrchem pochozí plochy; zábradlí je od kraje volného prostoru vzdáleno nejméně 1,5 m; plocha mezi zábradlím a volným okrajem je nepochozí a je na shodné úrovni jako pochozí plocha nebo je nejvýše o 0,5 m snížená; pochozí i nepochozí plocha mají směrem k volnému okraji sklon nejvýše 3 %; nepochozí plocha je od pochozí plochy zřetelně odlišena (osázena zelení, posypána štěrkem apod.). Na pochozích plochách v provozech určených pro děti musí mezery v zábradelní výplni splňovat tyto požadavky svislé a šikmé v úhlu do 45 ° od svislice nesmějí být širší než 0,08 m; do výšky 0,6 m nad povrchem pochozí plochy smí být zábradelní výplň jen plná nebo ze svislých tyčových či tabulových prvků; vodorovné a šikmé v úhlu větším než 45 ° od svislice umístěné více než 0,6 m nad povrchem pochozí plochy nesmějí být širší než 0,12 m; svislá vzdálenost mezi pochozí plochou, popř. zábradelní zarážkou a zábradelní výplní nesmí být větší než 0,08 m; půdorysný průmět mezery mezi předsazeným zábradlím a okrajem pochozí plochy nesmí být širší než 0,03 m; ostatní mezery či otvory musí být uspořádány tak, aby jimi v žádné poloze kolmé k ploše výplně neprošel zkušební hranol – viz obrázek 9; u schodišť musí být mezera mezi každým schodišťovým stupněm a dolní tyčí zábradlí rozdělena nejméně na dvě části anebo okraj stupně opatřen zarážkou.
Obrázek 9: Zkušební hranol v provozech pro děti (rozměry v mm)
Na pochozích plochách v budovách s více než 3 byty a budovách s ubytovacími jednotkami musí být zábradlí do výšky 0,6 m nad pochozí plochou plné nebo s výplní ze svislých tyčových či tabulových prvků. Největší dovolené velikosti mezer podle bodu 2 a 4 platí i pro mezery mezi zábradlím a konstrukcemi či technologickým zařízením, na které zábradlí navazuje. Na volném okraji pochozích ploch v hledištích s místy k sezení (balkony, galerie apod.) s volným přístupem dospělých osob lze zábradelní výplně upravit z důvodu viditelnosti podle bodu 3 jen do výšky 0,6 m při požadované výšce zábradlí snížené nebo základní; 0,7 m při požadované výšce zábradlí zvýšené. Není-li na pochozí ploše před zábradlím komunikační prostor, ale pouze řada sedadel, může zábradlí nad uvedenou úrovní tvořit jedna vodorovná tyč. Je-li na pochozí ploše před zábradlím komunikační prostor, nesmějí být nad úrovní výplně podle bodu 3 vodorovné mezery širší než 0,18 m. Na volných okrajích pochozích ploch hledišť s volným přístupem dospělých osob, kde se požaduje zábradlí, postačí výplň dvoutyčová, a to bez zarážky, jsou-li u volného okraje pochozí plochy jen místa k sezení a hloubka volného prostoru pod ním není větší než 0,8 m, nebo se zarážkou, jsou-li u volného okraje pochozí plochy jen místa k sezení a hloubka volného prostoru pod ním je nejvýše 2 m, nebo jsou-li u volného okraje pochozí plochy místa k stání i sezení a hloubka volného prostoru pod ním je nejvýše 1,5 m.
46
K ustanovení § 58 odst. 2 písm. b) Zábradlí nemusí být zřízeno, pokud je volný prostor zakryt konstrukcí odpovídající zatížení pěším provozem a v níž nejsou otvory, kterými by prošla koule o průměru a) 0,08 m v pochozí ploše s omezeným přístupem osob, b) 0,06 m v pochozí ploše s volným přístupem dospělých osob, c) 0,03 m v pochozí ploše v provozech pro děti.
K ustanovení § 58 odst. 2 písm. c) Nepochozí bezpečnostní pás musí být zřetelně vymezen a) stavební konstrukcí o výšce nejméně 0,3 m; b) vodní plochou se dnem alespoň 0,15 m pod úrovní okraje pochozí plochy; c) souvislou trvalou zelení o výšce alespoň 0,5 m nebo d) jiným opatřením zabezpečujícím nepřístupnost bezpečnostního pásu účinněji než pouhý zákaz vstupu.
47
48
49
Příloha č. 2 k usnesení Rady HMP č. 2204 ze dne 15. 9. 2015
Vypořádání připomínek Odborů Magistrátu Hlavního města Prahy Připomínky jsou řazeny po řadě podle jednotlivých připomínkových míst. Legenda kódu vypořádání: A - Připomínka byla akceptována N - Připomínka nebyla akceptována BnV - Připomínka byla vzata na vědomí
Připomínkující
Ev. č.
Připomínka
Kód
Vypořádání
MHMP, Odbor evidence, správy a využití majetku
12/662 P
k části Stavby a zařízení pro reklamu a informace (§§ 77 82) Stavební zákon uvádí limitní rozměry 0,6 m2 a 8 m2. Navrhované znění PSP uvádí další rozměry 4, 6 a 6,5 m2. - Na základě jaké argumentace a jakých poznatků je v současném navrhovaném znění PSP tato velikost stanovena již nad 4 m2 (§§77, 78, 82) ?
k: reklama
BnV
Limit velikosti v každém ustanovení vychází z velikosti běžných nosičů v dané situaci a míry, kterou ovlivňují okolní prostředí. S terminologií stavebního zákona není nijak v rozporu. Rozměr 6,5 m2 byl koordinován s odborem památkové péče MHMP a jejich metodickými doporučeními pro památkové zóny.
MHMP, Odbor evidence, správy a využití majetku
12/663 P
k $ 78 samostatně stojící stavby pro reklamu a reklamní a informační zařízení (3) vypustit.. .na mostech přes vodní toky...
§78 (3)
N
MHMP, Odbor evidence, správy a využití majetku
12/664 P
k § 80 stavby pro reklamu a reklamní a informační zařízení umístěné kolmo k fasádě (1) stanovena regulace reklamy umístěné na budovách na max. velikost 6,5 m2 - Na základě jaké argumentace se pro tento případ zavádí další rozměr a proč právě 6,5 m2?
§80 (1)
BnV
k
Neakceptováno. Regulativ platí v Praze tradičně, jeho vypuštění není nijak zdůvodněno. Rozměr 6,5 m2 byl koordinován s odborem památkové péče MHMP a jejich metodickými doporučeními pro památkové zóny.
k § 82 Stavby pro reklamu a reklamní a informační zařízení na oplocení, opěrných zdech a zábradlí odst. 1) Oplocení a opěrné zdi - povoleno pouze označení provozovny nebo instituce - velikost plochy stanovena na max. 4 m2 odst. 2) Opěrné zdi - druh reklamy není omezen, velikost plochy stanovena na max. 6 m2 Na základě jaké argumentace a jakých poznatků je stanovena jiná velikost pro oplocení a opěrné zdi a jiná velikost pro opěrné zdi? Kdo bude určovat, zda jde o opěrnou zeď dle odst. 1 či opěrnou zeď dle odst. 2?
MHMP, Odbor evidence, správy a využití majetku
12/665 P
Neakceptováno. Oplocení je zpravidla úžeji svázáno s městským obytným prostředím, proto jsou stanoveny odlišné parametry.
SVM navrhuje vypustit výjimku dočasných ohrazených stavenišť a sjednotit velikost plochy panelu pro oplocení i opěrné zdi a doplnit o zařízení na mostech a mostních konstrukcích. Znění tohoto § nově: §82 § 82 Stavby pro reklamu a reklamní a informační zařízeni na mostech, mostních konstrukcích, oploceni, opěrných zdech a zábradlí. (1),Reklamní a informační zařízení umístěné na oplocení nesmí zaujímat celkovou plochu panelu větší než 6 m~ a smí sloužit výhradně k označení konkrétní provozovny nebo budovy instituce (2),Reklamní a informační zařízení umístěné na opěrných zdech, mostech a mostních konstrukcích nesmí mít celkovou plochu panelu větší než 6 m~ (3),Stavby pro reklamu nelze umístit na mostech, mostních konstrukcích, oplocení a opěrných zdech. (4),Reklamní a informační zařízení umístěné na opěrných zdech a dočasných ohrazení stavenišť nesmí přesahovat jejich výšku o více než 0,3m. (5),Stavby pro reklamu a reklamní a informační zařízení nelze umístit na zábradlí ve veřejném prostranství.
N
Úleva pro dočasné ohrazení stavenišť je v Praze tradiční a byla převzata z předchozí právní úpravy. Umožňuje dát informační obsah ohrazení staveniště. Je třeba mít na paměti, že za stavbu pro reklamu se považuje i informační panel nad 8 m2. Na mosty se vztahuje ustanovení § 78 odst.3.
Dobrý den,
MHMP, Odbor správních činností ve zdravotnictví a sociální péči
MHMP, Odbor legislativní a právní
MHMP, Odbor stavebního řádu
odbor správních činností ve zdravotnictví a sociální péči Magistrátu hlavního města Prahy obdržel jako jedno z určených připomínkových míst návrh nařízení RHMP, kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze (dále jen „Pražské stavební předpisy"). 19/2 P
Z pověření ředitele odboru správních činností ve zdravotnictví a sociální péči Magistrátu hlavního města Prahy (dále jen „odbor SCZ") Vám k návrhu Pražských stavebních předpisů tak, jak jsou vedeny na webové adrese http://www.uppraha.cz/psp sděluji, že z hlediska gesce svěřené odboru SCZ neuplatňujeme žádné připomínky, neboť problematika staveb ve vztahu k poskytovatelům zdravotních služeb a sociálních služeb je v návrhu reflektována. K vlastním technickým požadavků se nemůžeme relevantně vyjádřit.
k: bez připomínek
BnV
§86
A
Vzato na vědomí.
V souladu s přesným rokem vydání zrušovaného nařízení (2014) a čl. 52 odst. 2 písm. a) Legislativních pravidel vlády je nutno § 86 upravit takto: 27/12 P
29/713 ZP
„Nařízení č. 11/2014 Sb. hl. m. Prahy, kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze (pražské stavební předpisy), se zrušuje.". Požadavky uvedené v hlavě I. Obecné zásady uspořádání území jdou nad rámec zmocnění v § 194 písm. e) stavebního zákona. Tuto skutečnost uvádí Ministerstvo pro místní rozvoj v rozhodnutí č.j. 830/2015 ze dne 16.1.2015, kterým pozastavilo účinnost nařízení č. 11/2014 Sb. HMP.
k: obecné
BnV
Akceptováno, upraveno.
Podle § 194 Stavebního zákona Praha samostatně upravuje též "obecné požadavky na využívání území". Ministerstvo pro místní rozvoj v předmětném rozhodnutí zmíněnou skutečnost neuvádí.
Námitka je zásadní
MHMP, Odbor stavebního řádu
29/714 ZP
Vazba na územní plán - předpis je provázán s budoucím územním plánem. Je ale zatím nejasné, co bude tento územní plán obsahovat, tato provázanost je tudíž naopak na škodu, protože předpis již s některými neexistujícími skutečnostmi počítá. Je nejasné, proč řešení typických otázek územního plánu, který teprve bude projednáván a vydán samosprávou (např. členění zástavby na jednotlivé výškové hladiny), je již předem zafixováno v nařízení RHMP, plnícím v hl. m. Praze úlohu prováděcí vyhlášky ke stavebnímu zákonu. Jako takové by mělo toto nařízení striktně stanovit zcela konkrétní požadavky, týkající se využívání území a formulovat technické požadavky na stavby na území hl. m. Prahy. STR MHMP je toho názoru, že i pokud jde o vazbu na návrhu územní plán jde obsah nařízení nad rámec zmocnění v § 194 písm. e) stavebního zákona. Stejný problém souvisí i s přílohou č. 3 tohoto nařízení. Právě z důvodů těsné provázanosti s neexistujícím metropolitním plánem a v této souvislosti nejasností některých pojmů (např. výškové hladiny) počítá navrhované nařízení v některých případech s vypracováním územní studie (např. § 22 odst. 1 písm. b) odvozuje z územní studie), nebo odkazuje přímo na územní rozhodnutí - vymezuje se v dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí. Co je a co není možné v rámci územního řízení, však stanoví stavební zákon, vymezit uliční čáru a typ bloku v územní rozhodnutí, stejně tak požadovat po žadateli vypracování územní studie, není možné. Dle ust. § 26 se stavby umisťují v souladu s výškovou regulací stanovenou výškovými hladinami v § 25. Výšková hladina VIII (nad 40 m) se odvozuje ve stabilizovaném, transformačním a rozvojovém území pouze z územní studie. Z toho vyplývá, že výškové stavby nelze v současné době na území HMP umístit. Námitka je zásadní
2
Vzato na vědomí.
k: obecné
BnV
Předpis stanovuje požadavky nejen pro umisťování, povolování a užívání staveb, ale i požadavky pro územně plánovací dokumentaci, jak vyplývá z ustanovení § 1 PSP. Územní plán musí být zpracován v souladu s těmito požadavky. PSP nepřekračují v žádné ze svých částí zmocnění stanovené v § 194 stavebního zákona. V předpisu jsou jednoznačně stanoveny požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby. PSP nemohou měnit stavebním zákonem definované procesy, pouze na ně odkazují.
MHMP, Odbor stavebního řádu
MHMP, Odbor stavebního řádu
MHMP, Odbor stavebního řádu
29/715 P
29/716 ZP
29/717 ZP
Nekonkrétnost - předpis používá nové nestandardní pojmy, z nichž některé definuje v § 2, některé však používá bez jakéhokoliv výkladu. Protože se nejedná o běžně používané pojmy, v praxi jejich výklad bude působit komplikace. V některých ustanoveních jsou použity naprosto nekonkrétní pojmy a požadavky (např. § 2 písm. j „lokalita" - definice odkazuje na další nekonkrétní pojem „převažující charakter", § 34 je zcela obecné ustanovení obsahující řadu nekonkrétních pojmů - „obvykle", „zpravidla", „zejména", § 46 odst. 11 - „dostatečné množství"). V některých ustanoveních jsou zcela nejasné požadavky - např. § 52 Při korekci hygienických limitů hluku se centrum města a jeho historická část stanovuje s přihlédnutím k vymezení vnitřní zóny města zakreslené v územně analytických podkladech. Územně analytické podklady sice slouží pro rozhodování v území, § 90 stavebního zákona však neukládá stavebním úřadům povinnost podle těchto podkladů postupovat, a je nejasné, co je tímto požadavkem požadováno po stavebníkovi.
Na stavby komínů a kouřovodů z hlediska jejich bezpečného užívání nejsou v předpise stanoveny požadavky žádné, přitom žádný závazný právní předpis takové požadavky nestanovuje.
Velmi problematické je rovněž ust. § 45 odst. 1 Při navrhování bytů a pobytových místností, které to svým umístěním, charakterem a způsobem využití vyžadují, se dbá na proslunění, není-li to v rozporu s charakterem zástavby. Při navrhování bytů musí splnit požadavky proslunění min. 80 % bytů. Přitom musí být zajištěna zraková pohoda a ochrana před oslněním, zejména v pobytových místnostech určených pro zrakově náročné činnosti, které obsahuje řadu nekonkrétních pojmů a je zcela nejasné, na základě čeho bylo stanoveno 80 % a proč zbývajících 20 % bytů může zůstat neprosluněno s ohledem na veřejné zdraví. Nekonkrétní ustanovení je ustanovením nepoužitelným v praxi, stavební úřad nemůže požadavky dané takovým ustanovením vymáhat.
Převážně akceptováno ve smyslu připomínky. Pojmy obvykle a zpravidla byly v předpise redukovány (včetně ustanovení § 34). k: obecné
A
V návaznosti na pojem lokalita byla doplněna definice termínu charakter území. Odkaz na územně analytické podklady v § 52 byl vypuštěn.
§47
BnV
Vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, týkající se požární bezpečnosti uvádí přímé odkazy na normy ČSN EN 1443 Komíny – všeobecné požadavky, ČSN EN 15 287-1 Komíny – Navrhování, provádění a přejímka komínů – Část 1: Komíny pro otevřené spotřebiče paliv, ČSN EN 15 287-2 Komíny – Navrhování, provádění a přejímka komínů – Část 2: Komíny pro uzavřené spotřebiče paliv a ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody – Navrhování, provádění a připojování spotřebičů paliv. Jedná se tedy o normy závazné, neboť je na ně odkázáno v právním předpise, který musí zpracovatel dokumentace respektovat při navrhování staveb. Předmětné požadavky jsou stanoveny také v zákoně č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší (dále „zákon o ochraně ovzduší“), a to v ustanovení § 4, kde je stanovena přípustná úroveň znečišťování a požadavky na emisní limity na komínovém průduchu nebo výduchu. Konkrétní případy pak jsou vždy posuzovány v rámci projednávání návrhu s dotčenými orgány. Jedním z dotčených orgánů, který se k záměru vyjadřuje, je orgán ochrany ovzduší.
§45 (1)
BnV
Vzato na vědomí. Ustanovení specifikuje obecné požadavky na proslunění. Konkrétní způsob prokázání stanoví odstavec 2.
Námitka je zásadní
MHMP, Odbor stavebního řádu
29/718 P
V navrhovaném nařízení je řada různých odkazů (některá ustanovení jsou pouze odkazem), na jiné právní předpisy, další požadavky je pak třeba dohledat v příloze č. 1 a 2 a v neposlední řadě prostřednictvím určené normy - viz. ust. § 84, nařízení se tak stává naprosto nepřehledným. V kombinaci s velmi častým používáním naprosto nekonkrétních pojmů jako např. dostatečně, přiměřeně, případně jiným způsobem, zpravidla, je pak předpis v praxi neaplikovatelný.
k: obecné
BnV
Nařízení odkazuje na určené normy způsobem, který je dnes aplikován ve všech nových právních předpisech a byl takto dohodnut s MMR a UNMZ. V příloze jsou uvedeny ty požadavky, které lze vzhledem ke svému charakteru obtížně řešit běžným paragrafovým zněním (tabulky apod.). Opět se jedná o standardní legislativní postup, který práci s předpisem naopak zjednodušuje a nařízení zpřehledňuje. Užívání slov "zpravidla" a "obvykle" bylo omezeno.
MHMP, Odbor stavebního řádu
29/719 P
Upozorňujeme na skutečnost, že 15ti denní lhůta zveřejnění návrhu nařízení na úřední desce může být vzhledem k výpadku sítě v minulých dnech a omezení přístupu zpochybněna.
3
k: obecné
BnV
Vzato na vědomí
MHMP, Odbor památkové péče
31/4 P
Odbor památkové péče MHMP, obdržel dne 17.8.2015 žádost o vyjádření k textu návrhu Pražských stavebních předpisů (PSP), odsouhlaseného Radou hl. m. Prahy usnesením č.1839 ze dne 11.srpna 2015. Po prostudování návrhu MHMP OPP konstatuje, že k předloženému znění nemá žádné připomínky a tento návrh akceptuje.
MHMP, Odbor rozvoje a financování dopravy
33/584 P
odstavec d) - navrhujeme za slova „dopravně zklidněné komunikace" v závorce doplnit slovo „např." (např. obytné zóny).
§13 d
BnV
Text ustanovení byl významně měněn na základě jiných připomínek, předmětná pasáž byla celá vypuštěna.
MHMP, Odbor rozvoje a financování dopravy
33/585 P
odstavec 3) - navrhujeme ve 2.větě za slovy „na stožárech" doplnit slova „ a dle možností svislé dopravní značení".
§16 (3)
BnV
Svislé dopravní značení je obsaženo v pojmu "prvky dopravní infrastruktury", jež je součástí ustanovení.
MHMP, Odbor rozvoje a financování dopravy
33/586 P
odstavec 5) - navrhujeme doplnit povinnost pro usazení stromů do kořenové bariéry a umísťovat technickou infrastrukturu do jedné linie.
§16 (5)
BnV
Zmíněná problematika je podrobně řešena v § 19 odst. 3 - 5.
33/587 P
odstavec 1) - navrhujeme doplnit za poslední větu následující text: „podchody a nadchody musí být realizovány podle vyhlášky č. 398/2009 Sb. a při jejich návrhu musí být zohledněno případné využití pro vedení tras cyklistické dopravy."
33/588 P
odstavec 7) - navrhujeme doplnit, že při výstavbě protihlukových opatření musí být dodrženy rozhledové poměry podle ČSN 73 6102.
MHMP, Odbor rozvoje a financování dopravy
k: bez připomínek
BnV
Vzato na vědomí.
Neakceptováno. §17 (1)
N
Není třeba doplňovat - požadavek je stanoven v jiném právním předpisu, který platí nezávisle na PSP. Nemá význam v PSP opakovat jiné právní předpisy. Neakceptováno.
MHMP, Odbor rozvoje a financování dopravy
§17 (7)
N
Není třeba doplňovat - požadavek je stanoven v jiném právním předpisu, který platí nezávisle na PSP. Nemá význam v PSP opakovat jiné právní předpisy. Neakceptováno.
MHMP, Odbor rozvoje a financování dopravy
33/589 P
odstavec 2) - navrhujeme za slovo „využitelné" doplnit slovo „např." - např. pro obchod a služby.
33/590 P
navrhujeme doplnit - podíl vyhrazených stání pro vozidla přepravující osoby těžce pohybově postižené musí být v souladu s vyhláškou č. 398/2009 Sb. -,při zajištění kapacity parkování zohlednit potřeby cyklistické dopravy
§20 (2)
N
Úpravou by ustanovení ztratilo smysl. Každé podlaží je využitelné. Cílem ustanovení je řešení podporující aktivní parter na městských třídách a náměstích. Neakceptováno.
MHMP, Odbor rozvoje a financování dopravy
§32
N
Není třeba doplňovat - požadavek je stanoven v jiném právním předpisu, který platí nezávisle na PSP. Nemá význam v PSP opakovat jiné právní předpisy. Cyklistická doprava je řešena v § 34. Neakceptováno.
MHMP, Odbor rozvoje a financování dopravy
MHMP, Odbor rozvoje a financování dopravy
MHMP, Odbor rozvoje a financování dopravy
MHMP, Odbor rozvoje a financování dopravy
33/591 P
odstavec 3)- navrhujeme za slovo „drahách" doplnit následující text: „a musí být dodržena vyhláška č. 398/2009 Sb.
33/592 P
navrhujeme doplnit - podíl vyhrazených stání pro vozidla přepravující osoby těžce pohybově postižené musí být v souladu s vyhláškou č. 398/2009 Sb. -,při zajištění kapacity parkování zohlednit potřeby cyklistické dopravy
33/593 P
odstavec 6) - na konci poslední věty navrhujeme doplnit následující text: „ a zejména musí mít prvky umožňující jejich rozlišitelnost osobami se sníženou schopností zraku (viz např. odst. 1.2.2 přílohy č. 3 vyhlášky 398/2009 Sb.)"
33/594 P
doporučujeme specifikovat konkrétněji, například odkazem na jinou normu
4
§53 (3)
N
Nemá význam v PSP opakovat jiné právní předpisy. Ty platí bez ohledu na PSP a ty jejich platnost nijak neomezují ani omezit nemohou. Neakceptováno.
§57
N
Nemá význam v PSP opakovat jiné právní předpisy. Ty platí bez ohledu na PSP a ty jejich platnost nijak neomezují ani omezit nemohou. Neakceptováno.
§58 (6)
§64
N
BnV
Nemá význam v PSP opakovat jiné právní předpisy. Ty platí bez ohledu na PSP a ty jejich platnost nijak neomezují ani omezit nemohou. Ochrana před bleskem musí být zřízena u všech staveb, kde by blesk mohl způsobit ohrožení života, zdraví osob nebo materiální škody. Pokud projektant jako autorizovaná osoba, nenavrhne ochranu před bleskem, je povinen prokázat, z jakého důvodu tuto ochranu nenavrhuje.
§ 77 Obecné požadavky (resp. § 78 Samostatně stojící stavby pro reklamu a reklamní a informační zařízení)
MHMP, Odbor rozvoje a financování dopravy
MHMP, Odbor rozvoje a financování dopravy
33/595 P
33/596 P
Z důvodu zvyšování bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích žádáme o doplnění: Reklamní a světelné reklamní panely nesmí: odpoutávat pozornost od dopravního značení a světelné signalizace, zejména nesmí:
Neakceptováno. k: reklama
N
být umístěny podél pozemní komunikace před přechody pro chodce a místy pro přecházení v rozhledové vzdálenosti dle ČSN 73 6110 být umístěny v rozhledových trojúhelnících dle ČSN 73 6102 na všech křižovatkách pozemních komunikací být umístěny v rozhledovém poli uživatele komunikace v místech, kde je provoz řízen světelným signalizačním zařízením (a to i za světelným signalizačním zařízením). Dále navrhujeme: Specifikaci možnosti záboru pozemní komunikace, např. chodníku zřízením předzahrádek, kdy je nezbytné zachovat: Přirozené pěší vazby a přirozené/umělé vodící linie pro slabozraké a nevidomé, popř. nahradit jinou umělou vodící linií. Průchozí profil chodníku nejméně 1,5 metru a výška nejméně 2,5 metru.
Je řešeno jinými právními předpisy.
k: chybí
BnV
Je řešeno v § 16 odst. 3 (průchod 1,5 m) a v § 24 odst. 2 (min. výška průchozího profilu).
k: obecné
BnV
Vzato na vědomí.
Odbor územního rozvoje MHMP (dále UZR MHMP) se seznámil s návrhem výše uvedeného nařízení Rady hlavního města Prahy. K předchozím verzím Pražských stavebních předpisů (dále PSP) se odbor vyjadřoval vletech 2013, 2014 a v červenci 2015. Zachováváme kontinuitu svých postojů a k návrhu nařízení, respektive k jeho územní části, sdělujeme:
MHMP, Odbor územního rozvoje
35/597 P
A) Základní směr úprav. Způsob řešení rozporu PSP s jednotlivými zákony, vycházející především z dopisu MMR ze dne 16.1.2015, pokládáme za správný. Změny v §45 a §66 vrtáme, zásahy do ustanovení §77 82 (stavby a zařízení pro reklamu a informace) bereme bez dalšího komentáře na vědomí C) Další připomínky Text Pražských stavebních předpisů je předkládán jako celek. Rekapitulujeme proto i hlavní připomínky, které náš odbor uplatnil k ostatním paragrafům jejich územní části v roce 2014, tj. před vydáním PSP formou Nařízení č.l 1/2014 Sb. HMP. 1
5
B) Zásadní připomínka: opakovaně upozorňujeme na rizika plynoucí z provázanosti PSP s územním (tzv. Metropolitním) plánem, doporučujeme samostatně vydat územně technickou a stavebně technickou část PSP. S rostoucí intenzitou, vycházející dnes již z naplnění některých svých předchozích odhadů, upozorňujeme, že není vhodné těsně provazovat PSP s připravovaným novým územním plánem hlavního města Prahy (Metropolitním plánem). Je jistě v pořádku, když stavební předpisy nejsou ve věcném rozporu s východisky budoucího územního plánu. V případě PSP se však jedná o propojení technického předpisu, plnícího v hl. m. Praze úlohu prováděcí vyhlášky ke stavebnímu zákonu, s konkrétní, poměrně netypickou podobou územního plánu, kterou představuje připravovaný a dosud neprojednaný Metropolitní plán. V předpisech je tedy dle názoru UZR MHMP předčasně zafixován například počet výškových hladin města, k němuž v současné době dospěli zpracovatelé Metropolitního plánu, definuje se v nich nové kritérium ,.zátěže", s nímž, v případě úspěšného projednáni, bude zřejmě pracovat
Vzato na vědomí.
Metropolitní plán atd. V relativní, avšak nikoli naprosté shodě se stavebním zákonem definují PSP pro Metropolitní plán základní pojmy, týkající se členění území podle zastavěnosti a zastavitelnosti (§3). Vše výše uvedené může být předmětem odborných výhrad, diskuzí atd.
MHMP, Odbor územního rozvoje
35/598 ZP
Také z hlediska rozdělení pravomocí je zvláštní když řešení typických otázek územního plánu, který teprve bude projednáván a vydán zastupitelstvem (například právě členění zástavby na určitý počet výškových hladin), již v předstihu zafixuje nařízení Rady HMP. Smyslem tohoto nařízení by mělo být striktní stanovení požadavků na využívání území a staveb, nikoli řešení otázek zasahujících do koncepce a tvorby územně plánovací dokumentace. Technické nařízení a územní plán mají zcela jiné postavení v právním systému, podobný, avšak ne zcela shodný smysl a cíl. V tomtéž duchu se, mimo jiné, ve svém dopise náměstkovi primátorky hi. m Prahy PhDr. Stropnickému vyjadřuje také 1. náměstkyně ministryně pro místní rozvoj Ing. Klára Dostálová (čj. 19078/2015-81-1 ze dne 12.6.2015). UZR MHMP zastává názor, že je zbytečně riskantní propojovat potíže, jež nelze vyloučit při projednání Metropolitního plánu se zcela jiným typem problémů, které od roku 2014 doposud provázejí uvedení Pražských stavebních předpisů do praxe. Případné změny, jež z projednání Metropolitního plánu vyplynou, pak zpětně ovlivní části Pražských stavebních předpisů, podle nichž ovšem mezitím bude vydána řada územních rozhodnutí, zpracováno množství dokumentací atd. A naopak - každé budoucí zpochybnění PSP z hlediska ryze technických ustanovení, řešících například vlastnosti konstrukcí budov (viz nyní §66), vytvoří právně nejisté prostředí pro projednání Metropolitního plánu. Na naznačená rizika lze v tuto chvíli reagovat tím, že se územně technická část vydá odděleně od části stavebně technické. To samozřejmě nemá zkomplikovat ani zpomalit proces vydání PSP. Naopak. Domníváme se, že po odpojení územně technické části, jež zřejmě nemusí projít procesem notifikace, lze nyní bez problémů pokračovat notifikací části stavebně technické. Namísto předpisu, jehož dvě části se navzájem destabilizují tak mohou vzniknout dva stabilní, vzájemně se doplňující předpisy.
6
k: obecné
BnV
Předpis stanovuje požadavky nejen pro umisťování, povolování a užívání staveb, ale i požadavky pro územně plánovací dokumentaci, jak vyplývá z ustanovení § 1 PSP. Územní plán musí být zpracován v souladu s těmito požadavky. PSP nepřekračují v žádné ze svých částí zmocnění stanovené v § 194 stavebního zákona. V předpisu jsou jednoznačně stanoveny požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby. Případné dělení předpisu je složitý proces vyžadující významné zásahy do jeho struktury a je tedy procesem časově značně náročným. Jako takový by mohl výrazně ohrozit včasné přijetí PSP ve vztahu k lhůtě dané Ministerstvem pro místní rozvoj a prodlužovat tak právní nejistotu. Především by ale takový krok nemusel nutně přinést zmíněné výhody, neboť pochybnost o nutnosti notifikace může vzhledem k doposud existujícím vyjádřením zainteresovaných stran nastat i u některých ustanovení "územní" části.
MHMP, Odbor územního rozvoje
35/599 P
Proluka (§2 q). Proluka dosud byla - a mimo Pražské stavební předpisy je i nadále - chápána jako stavební mezera v souvislé zástavbě (dříve dokonce zúženě v uliční frontě nebo zástavbě řadové). Podstatným rysem přitom není „prázdný prostor", ale „prázdný prostor v kontextu", přičemž z parametrů staveb v okolí lze poměrně bezpečně odvodit zásady pro zástavbu proluky. To se dosud dařilo v měřítku jednotlivých objektů. Významový' posun pojmu proluka a jeho přenesení do měřítka velikostně neomezených bloků zástavby je. jak od počátku upozorňujeme, zbytečným rizikem.
Definice byla upravena na základě zkušenosti s konkrétními situacemi, kdy několik prázdných parcel dotvářejících blok v zástavbě s uzavřenou stavební čarou ztrácela bez zjevného důvodu statut proluky. Definice je nadále limitována kontextem okolní zástavby. §2 q
BnV
Řada technických norem si pro své využití definuje pojem proluka, nicméně definice se liší. Liší se i od předchozí právní úpravy, tedy vyhlášky 26/1999 Sb., která selektivně vybírala některé typy staveb. V PSP byla definice sjednocena do termínu laicky vyjádřitelného souslovím "místo, kde chybí dům", případně "několik míst vedle sebe, kde chybí domy". Definice byla v tomto smyslu dále zpřesněna.
MHMP, Odbor územního rozvoje
MHMP, Odbor územního rozvoje
MHMP, Odbor územního rozvoje
MHMP, Odbor územního rozvoje
35/600 P
35/601 P
Podkrovní podlaží (§2 o). PSP pracují s termínem podkrovního podlaží, což neladí s obvyklým a běžně zavedeným rozlišováním „nadzemní podlaží"/“podkroví". Přehledné, nezpochybnitelné udávání podlažnosti je však závažným stavebně technickým, ale i územně technickým požadavkem. (Dle PSP například: „objekt měl dvě nadzemní a dvě podkrovní podlaží, byl tedy x ...podložní"(?), přitom jinde běžně: „ objekt mě! dvě nadzemní podlaží a podkroví, jednalo se tedy o dvoupodlažní stavbu s využitým podkrovím ".)
Společně řešený celek (§2 r). Úlevy spojené s tímto pojmem sice umožní vyšší míru využití území a vznik ostrůvků „kompaktního města", nezvýší však obecnou kvalitu zástavby. Opakujeme, že za nepřijatelný až naivní pokládáme způsob definování společně řešeného celku pomocí ryze formálního, administrativního kritéria jediného územního rozhodnutí.
PSP zavedly termín podkrovní podlaží, termín podkroví ale neruší, lze ho tedy nadále používat. Úprava byla zavedena právě proto, že dle předchozí vyhlášky bylo snadné účelově zneužít definici podkroví (které neobsahovalo podlažnost) k obcházení řady ustanovení. Vznikaly tak zjevně mnohapodlažní stavby, které ale oficiálně měly jen jedno nebo dvě nadzemní podlaží a k nim podkroví o mnoha úrovních. §2 o
§2 r
BnV
BnV
Termín společně řešený celek je klíčový pro společné řešení vybraných aspektů souborů staveb - např. koordinované nakládání se srážkovými vodami nebo parkování. Využije se zejména u souborů rodinných domů (se svým pozemkem), u jiných typů souborů je zpravidla stavební pozemek jediný v rámci UR a tedy i dnes se de fakto řeší obdobně. Dále je vhodné jen podotknout, že v rámci vypořádání v roce 2014 byla definice upravena ve smyslu podané připomínky na základě projednání s Odborem územního rozvoje (tedy doplnění prostorové souvislosti umisťovaných staveb nad rámec administrativního kritéria jednotného UR).
35/602 P
Členění území podle zastavěnosti a zastavitelnosti (§3). Opakujeme, že toto zcela základní členění území má přesně, tedy nikoli přibližně, souhlasit se stavebním zákonem. Pokud by souhlasilo přesně, nemuselo by se ovšem v Pražských stavebních předpisech vůbec opakovat - stavební zákon platí pro celou republiku.
§3
BnV
35/603 P
Systém regulace prostřednictvím „zátěží"(§6). Termín „zátěž" ve smyslu vlastnosti jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití není jednoznačný a není používán v souladu s ostatními předpisy (např. ekologická zátěž území, dopravní zátěž v území, hluková zátěž...). Je zbytečné, aby diskuze, které se zřejmě při projednání Metropolitního plánu rozvinou i kolem regulace území pomocí „zátěží", zpětně zpochybnily běžné technické nařízení, kterým by správně měly být Pražské stavební předpisy.
§6
A
7
Určování "podlažnosti" bude vždy záviset na kontextu a řadě dalších pojmů, např. definici podzemního podlaží - analogicky bychom se tak mohli ptát - kolikapodlažní je objekt s jedním polozapuštěným (z definice podzemním) podlažím a jedním nadzemním podlažím? "jednopodlažní"? Nebo v návaznosti na výše zmíněné - dávalo by opravdu smysl, že objekt s jedním plnohodnotným podlažím a dvěma úrovněmi ve střeše je "jednopodlažní", zatímco objekt s jedním plnohodnotným a jedním prostorově zanedbatelným ustupujícím podlažím je "dvojpodlažní"?
Nejasná připomínka. Připomínka de facto zpochybňuje zmocnění k vlastní právní úpravě, tvrzením, že musí být přesně opsán stavební zákon. Jako taková je: 1) v rozporu s § 194 stavebního zákona, podle něhož Praha samostatně upravuje též "obecné požadavky na využívání území" 2) rozporná s povahou podzákonných právních předpisů, které zákony neopisují, ale naplňují jejich zpřesňováním a zpodrobňováním, tam, kde to zákon předvídá a zmocňuje k tomu.
Akceptováno. Pojem zátěží vypuštěn.
MHMP, Odbor územního rozvoje
MHMP, Odbor územního rozvoje
35/604 P
35/605 P
Nestavební bloky (§12 odst. 1). Od počátku spolupráce se zpracovateli PSP není UZR MHMP přesvědčen, že se v odborné, tím méně laické, veřejnosti může vžít pojem nestavební blok pro plochu trávníku, záhonu, vydlážděné prostranství, jezírko, rozsáhlou vodní plochu atd.
Urbanistické typy ulic (§13). Nový způsob dělení ulic používat lze. Nekoresponduje však s žádným typem dělení komunikací zakotveným v dopravních předpisech a normách, jeho uplatnitelnost a vymahatelnost je sporná.
§12 (1)
§13
BnV
BnV
Je snahou PSP využívat v maximální možné míře pojmového aparátu odborně ukotveného a zavedeného platnými zákony a vyhláškami. PSP ovšem zavádějí některé zcela nové prvky členění území či nástroje regulace, ty je pak nezbytné nově definovat. Zpracovatel PSP nesdílí obavu, že pojem "nestavební blok" se nevžije. V připomínce navíc není navrženo jiné řešení. Jednotlivé typy ulic jsou vymezeny primárně na základě jejich významu v urbanistické struktuře a prostorových parametrů uličního profilu. Navržená systematizace do určité míry koresponduje s dopravním významem komunikací kategorizovaných dle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále „zákon o pozemních komunikacích“) resp. ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací (dopravně významnější komunikace zpravidla odpovídají širším a urbanisticky významnějším uličním prostranstvím), tato korelace ale neplatí absolutně. Například městská třída může nabývat podoby ulice s vyšší intenzitou dopravy i pěší nákupní ulice, přitom prostorové parametry uličního profilu nemusí být významně odlišné. Více viz důvodová zpráva.
MHMP, Odbor územního rozvoje
MHMP, Odbor územního rozvoje
35/606 P
Formulace spojené se stanovením stavební čáry (§21-22). Zatímco územní část předpisů působí jako ucelený návod pro navrhování města, tam kde se dotýkají správních postupů, jsou formulace PSP viditelně nejisté. Je-li navenek deklarováno, že PSP „vracejí do Prahy stavební čáru" (ve skutečnosti byl tento pojem trvale zakotven v prováděcí vyhlášce ke stavebnímu zákonu, dnes s číslem 500/2006 Sb. - viz „regulativy regulačního plánu"), měly by dodržovat základní míru přesnosti formulací spojených s návrhem, odvozením, vymezením, či stanovením regulační Čáry. Příklad § 22 odst. 1 b): „v území, kde nejsou založena uliční prostranství, se uliční čára a typ bloku odvozuje z územní studie, popřípadě se vymezuje v dokumentaci pro vydání územního rozhodnuti." Pojem vymezuje se je zde nepřesný až zavádějící Mají-li PSP ambici upravovat proces, pak musí rozlišovat: projektant v dokumentaci k územnímu řízení nanejvýše navrhuje možné vedení stavební čáry a polohu stavby, bude to však vždy stavební úřad, kdo stavební čáru závazně stanoví, zpravidla jako výsledek územního řízení Jinak tomu bude v případě vydání regulačních plánů atd.
35/607 P
Výšková regulace (§25). Viz výše: působí zvláštně, když typické otázky týkající se územního plánu, který' teprve bude projednáván a vydán zastupitelstvem. tedy například to, že na území hlavního města se zástavba dělí právě do osmi výškových hladin, v předstihu řeší a pevně fixuje nařízení (!) Rady HMP.
BnV
PSP nemohou měnit stavebním zákonem definované procesy, slova jsou pouze návodná. V rámci řízení stavebník vždy "navrhuje" ("žádá") a úřad "rozhodne".
§25
BnV
Výšková regulace dle § 25 se využije nejen při zpracování územně plánovací dokumentace (tedy územních a regulačních plánů), ale i při umisťování staveb (viz § 26). Je proto nezbytné mít pravidla specifikována v předpise.
k: obecné
BnV
§22
Vážení,
MHMP, Odbor ochrany prostředí
MHMP, Odbor ochrany prostředí
36/608 P
36/609 ZP
k předloženému návrhu nařízení, kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze (pražské stavební předpisy) má odbor ochrany prostředí Magistrátu hlavního města Prahy níže uvedené připomínky. Z důvodu náhle zkráceného termínu pro jejich vypracování je nebylo možno uvést ve standardní podobě, tedy připomínka, návrh nového znění a odůvodnění. „ Ustanovení tohoto nařízení se použijí ... u vymezování pozemků veřejných prostranství'_a u zastavěných stavebních pozemků se stavbami, které jsou. „ " požadujeme doplnit poznámku pod čarou, odkazující na příslušné předpisy. Její důležitost vyplývá dále z našich připomínek k § 10 - viz níže. (1 § 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích a ustanovení § 14b zákona č. 131/2000 Sb“ o hlavním městě Praze, v platném znění.)
8
Vzato na vědomí. Jednotlivé připomínky jsou vypořádány v návaznosti na příslušná ustanovení.
Neakceptováno. §1 (3)
N
Není důvodné v předmětu úpravy odkazovat na jiné právní předpisy. Obdobně ani celorepubliková vyhláška 501/2006 Sb. takový odkaz nemá. Jiné právní předpisy platí bez ohledu na případný odkaz v PSP.
MHMP, Odbor ochrany prostředí
36/610 ZP
pojem z) zátěž považujeme z.a příliš obecně definovaný včetně navazujícího rozlišování. Vzhledem k použitým pojmům jako např. "vnější působení", „souhrn a četnost vlivů" či „objektivně stanovitelné meze vnějšího působení" a podobné pojmy postrádají konkrétní definice způsobů stanovení veličin i měrných jednotek, jimiž budou vyjadřovány. Dále v souvislosti s užitím pojmů typu „vlivů .. na prostředí" upozorňujeme, že posuzování vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví je v kompetenci dotčeného orgánu státní správy, dáno zákonem č. 100/2001 Sb., v platném znění.
MHMP, Odbor ochrany prostředí
36/611 ZP
chybí definice pojmů zastavitelné území, nezastavitelné území. Stavební zákonodárství ani jiné právní předpisy uvedené pojmy neznají - je tedy třeba potřebu jejich užití řádně odůvodnit a přesně je definovat, jak vyplývá ze stanoviska MMR ČR ze dne 10. 7. 2015 (viz příloha č. 1).
MHMP, Odbor ochrany prostředí
36/612 ZP
písm. e) a h), tj. vymezení pojmů ,,hladina záplavy" a „chráněná část záplavového území", která z něj vychází: Hladinou záplavy je dle návrhu PSP /§2 písm. e)/ hladina nejvyšší zaznamenané přirozené povodně (NZPP), nebo hladina, pro kterou bylo záplavové území stanoveno, pokud je vyšší než NZPP. S výjimkou protipovodňové ochrany městské části Praha - Zbraslav, kde je PPO dimenzována na povodeň se stoletou dobou opakování (QIOO), je pražský systém PPO navržen na průtok odpovídající NZPP (Q2002) s rezervou 30 cm. Protipovodňovou ochranou jsou tak v určitých částech hlavního města chráněna území na povodňový průtok NZPP navýšený o 30 cm. Doporučujeme upřesnit v ust. § 2 písm. h) definici tak, že chráněným územím je takové území, jemuž poskytuje ochranu protipovodňová ochrana se zohledněním úrovně, na niž byla navržena a realizována.
§2 z
§2 k: chybí
A
BnV
Akceptováno. Termín zátěž byl z předpisu vypuštěn.
Předmětné pojmy jsou podrobně specifikovány v § 3. Konkrétní vymezení se aprobuje opatřením obecné povahy v územním plánu. Více viz důvodová zpráva.
Neakceptováno. §2 h
N
Navržená úprava by znamenala legalizaci režimu "chráněné části záplavového území" pro území s jakoukoli ochranou, např. pouze na Q20.
Neakceptováno. 36/613 P
písm. t) bod 1 a bod 2: mezi slova polovina a podlahové doplnit slovo celkové.
36/614 P
V písmenu u) doplnit na konec odstavce: „a která je užívána jen část roku a jejíž odhadovaná spotřeba energie je nižší než 25 % spotřeby energie, k níž by došlo při celoročním užívání";
MHMP, Odbor ochrany prostředí
36/615 ZP
upozorňujeme, že odst. (2) odkazující se na ,,§ 2 odst. 2 písm. j) stavebního zákona" neodpovídá skutečnosti a je zmatečný. Text pod citovaným písmenem totiž zní takto: „zastavitelnou plochou (se rozumí) plocha vymezená k zastavěni v územním plánu nebo v zásadách územního rozvoje" 2 V textu odst. 2-3 užité pojmy ,,zastavitelné území, nezastavitelné území" nemají v českém právním řádu oporu, jak vyplývá mj. i ze stanoviska MMR ČR ze dne 10. 7. 2015 (viz příloha č. 1). Požadujeme proto odstranění odst. 2-3 z § 3 pro zmatečnost a nejednoznačnost. (2 § 2 odst. 2 písm. j) zákona č. 183/2006 Sb“ o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění.)
MHMP, Odbor ochrany prostředí
36/616 ZP
upozorňujeme,,že je,třeba vypustit,nevhodně,užívané,pojmy,“zastavitelné,území, nezastavitelné území" -jak odůvodněno v připomínce k § 3 (viz výše)
MHMP, Odbor ochrany prostředí
36/617 ZP
upozorňujeme,,že je,třeba vypustit,nevhodně,užívané,pojmy,“zastavitelné,území, nezastavitelné území" -jak odůvodněno v připomínce k § 3 (viz výše)
MHMP, Odbor ochrany prostředí
§2 t
N
Ministerstvo pro místní rozvoj požaduje, aby textace klíčových definic odpovídala celostátnímu předpisu. Ustanovení se nicméně i ve stávající podobě interpretuje ve smyslu připomínky. Neakceptováno.
MHMP, Odbor ochrany prostředí
9
§2 u
§3 (2)
N
BnV
Těžko prokazatelný požadavek v rámci řízení, nelze předepsat využívání pouze po část roku. Např. majitel zahrádkářské chaty může jistě provádět práce na zahradě i v zimě.
MMR nerozporovalo soulad daného § se zákonem. Návanost na definici zastavitelné plochy je zřejmá, nemůže být matoucí, protože se stanovuje opatřením obecné povahy, vymezené členění je tedy aprobováno právem a lze k němu návazně vztahovat další regulativy PSP.
Neakceptováno. §4
N
Pojmy jsou pro předpis zásadní. Potřeba vypuštění není důvodně vysvětlena - viz vypořádání k § 3. Neakceptováno.
§5
N
Pojmy jsou pro předpis zásadní. Potřeba vypuštění není důvodně vysvětlena - viz vypořádání k § 3.
MHMP, Odbor ochrany prostředí
MHMP, Odbor ochrany prostředí
36/618 ZP
36/619 ZP
požadujeme doplnit text následovně: „. . stavu, členěné na lesní plochy3, vodní a vodohospodářské, zemědělské, přírodní a smíšené plochy nezastavěného území." Ustanovení § 13-17 vyhl. č. 501/2006 Sb. považujeme z našeho hlediska za vyhovující a nesouhlasíme s jeho vypuštěním, resp. nahrazením nedostatečně obecnou formulací. Dále požadujeme doplnit poznámku pod čarou, odkazující na příslušný předpis. (3 § 2-3 zákona č.289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), v platném znění.) požadujeme doplnit text následovně : „ ... intenzivní zemědělské činnosti a těžbě nerostů4, zahrnující zpravidla pozemky povrchových dolů, lomů a pískoven, pozemky pro ukládání dočasně nevyužívaných nerostů a odpadů, kterými jsou výsypky, odvaly a kaliště, dále pozemky rekultivací a pozemky staveb a technologických zařízení pro těžbu." Ustanovení § 18 vyhlášky č. 501/2006 Sb“ kterou se provádí zákon č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) v platném mění, považujeme z našeho hlediska za vyhovující a nesouhlasíme s jeho vypuštěním. Dále požadujeme doplnit poznámku pod čarou, odkazující na příslušný předpis.
§6 (2) a
§6 (2) c
BnV
PSP tvoří samostatný předpis, nikoliv novelu vyhlášky 501/2006 Sb. Ustanovení bylo nicméně rozšířeno ve smyslu připomínky - bylo doplněno: Podrobnou specifikaci ploch s rozdílným způsobem využití stanoví územní plán.
BnV
PSP tvoří samostatný předpis, nikoliv novelu vyhlášky 501/2006 Sb. Ustanovení bylo nicméně rozšířeno ve smyslu připomínky - bylo doplněno: Podrobnou specifikaci ploch s rozdílným způsobem využití stanoví územní plán.
BnV
Z připomínky není zřejmé, v čem by měl spočívat rozpor s jinými právními předpisy. Jeli vymezeno zastavitelné a nezastavitelné území, je konstatování krajiny v zastavitelném a nezastavitelném území pouze faktem. To, že se krajina neomezuje jen na nezastavitelné území mimo jiné vyplývá i z Mezinárodní úmluvy o krajině.
BnV
Z připomínky není zřejmé, v čem by měl spočívat rozpor s jinými právními předpisy. Jeli vymezeno zastavitelné a nezastavitelné území, je konstatování krajiny v zastavitelném a nezastavitelném území pouze faktem. To, že se krajina neomezuje jen na nezastavitelné území mimo jiné vyplývá i z Mezinárodní úmluvy o krajině.
BnV
Výskyt zahrádkových osad v obou typech území je faktem, který vyplývá z členění území dle stavebního zákona. Zahrádkoé osady jsou jak v území zastavěném a tedy i nadále zastavitelném, tak území nezastavěném, který nemusí být územním plánem navrženo k zastavění.
(4 § 15 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), v platném znění.)
MHMP, Odbor ochrany prostředí
MHMP, Odbor ochrany prostředí
MHMP, Odbor ochrany prostředí
36/620 ZP
nesouhlasíme s rozlišováním krajiny na „krajinu v nezastavitelném území" a „krajinu v zastavitelném území", z důvodů uvedených v připomínkách k § 3-5 (viz výše) a ", z důvodů věcných rozporů s ustanoveními speciálních zákonů - zejména zákona o ochraně přírody a krajiny5, lesního zákona6 vodního zákona7 a dalších. (5zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. ) 6 ( zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), v platném znění.) C zákon č. 254/200 l Sb., vodní zákon, v platném znění. )
36/621 ZP
nesouhlasíme s rozlišováním krajiny na „krajinu v nezastavitelném území" a „krajinu v zastavitelném území", z důvodů uvedených v připomínkách k § 3-5 (viz výše) a ", z důvodů věcných rozporů s ustanoveními speciálních zákonů - zejména zákona o ochraně přírody a krajiny5, lesního zákona6 vodního zákona7 a dalších. (5zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. ) 6 ( zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), v platném znění.) C zákon č. 254/200 l Sb., vodní zákon, v platném znění. )
36/622 ZP
nesouhlasíme s vymezením „zahrádkářských osad .“ jako součásti zastavitelného území", jednak z důvodů uvedených v připomínkách k § 3-5 (viz výše), jednak z důvodu jejich přírodní povahy, pro kterou nemohou patřit do zastavitelných ploch.
10
§10 (1)
§10 (2)
§10 (4)
požadujeme doplnit text následovně : „... prostranství, a to v souladu s platnými předpisy8
MHMP, Odbor ochrany prostředí
MHMP, Odbor ochrany prostředí
36/623 ZP
36/624 ZP
Za veřejná prostranství nemohou být prohlašovány pozemky určené k plnění funkce lesa, zemědělského půdního fondu, vodní a vodohospodářské plochy, zvláště chráněná území přírody, území přírodních parků aj. pozemky, dispozice k nimž jsou svěřeny speciálním předpisům. V případě lesa to přímo vyplývá ze stanoviska MZe ČR ze dne 22. 6. 2015 (viz příloha č. 2). Podrobnější legislativní odůvodnění této připomínky s odkazy na stanoviska MV ČR i platnou judikaturu 9, včetně poukázání na ekonomické souvislosti a potenciální rizika pro hl. m. Prahu bylo obsahem Návrhu OCP MHMP z 06/2015 na informaci pro R-HMP, tisk č. R- 18168, předkladatelka radní RNDr. J. Plamínková (Důvodová zpráva -viz příloha č. 3). 8 ( § 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích a ustanovení § 14b zákona č. 131/2000 Sb“ o hlavním městě Praze, v platném znění) 9 ( Zejména např. rozhodnutí pléna Ústavního soudu sp. zn. PI. ÚS 24/94 či usnesení Ústavního soudu sp. zn.III.ÚS 338/04.) požadujeme vypuštění celého odstavce anebo jeho zásadní přepracování, protože návrh žádným způsobem nezohledňuje požadavky speciálních zákonů - zejména již zmíněných: zákona o ochraně přírody a krajiny a vodního zákona. Navíc sám pojem „vodních toků v zastavitelném území" považujeme za kontradiktorický, neboť vodní a vodohospodářské plochy z důvodu své přírodní povahy nemohou patřit do zastavitelných ploch. Výhrady k použití pojmu „nezastavitelné území" -viz výše - naše připomínky k § 3-5. Dále upozorňujeme k formulaci „podél vodních toků se zpravidla zřizují nábřeží, parkově upravené plochy nebo jiná veřejná prostranství", že pojem „zpravidla" činí požadavek prakticky nevymahatelným, neboť neuvádí, za jakých okolnostní plněn být nemusí. Dále upozorňujeme, že plnění tohoto požadavku nesmí být v konfliktu se zákonným omezením podle § 67 vodního zákona -omezení v aktivní zóně záplavového území.
36/625 ZP
znění tohoto ustanovení by nemělo být vázáno pouze na záplavová území (je nutno řešit obecně povrchové vody, např. i srážkové) a na pitnou vodu (nelze řešit pouze ochranu spotřebitele, ale obecně ochranu podzemních vod). Řádně zajištěny by měly být všechny studny, proto navrhujeme stávající odstavec uvést textem: „Studny musí být zajištěny proti vniknutí povrchových vod".
MHMP, Odbor ochrany prostředí
36/626 ZP
poslední věta - týká se uvedených speciálních technických systémů, není jasné, zda se jedná o systémy s vypouštěním nebo bez vypouštění odpadních vod. Doporučujeme upřesnit, že se jedná o systémy, pro něž je zajištěna externí likvidace akumulovaných splaškových vod.
MHMP, Odbor ochrany prostředí
36/627 P
Navrhujeme na konec odstavce doplnit: „a při dodržení požadavků normy uvedené v § 84." považujeme za vhodné normu zmínit, neboť je v ní uvedeno vyhovující technické řešení. Jedná se o ČSN 73 4201 .
MHMP, Odbor ochrany prostředí
36/628 ZP
Žumpy navrhujeme za stávající text doplnit následovně : „Konstrukce žumpy musí odolávat předpokládaným zatížením. musí být odolná vůči mechanickým, chemickým a biologickým vlivům vnějšího i vnitřního prostředí".
MHMP, Odbor ochrany prostředí
MHMP, Odbor ochrany prostředí
36/629 P
MHMP, Odbor ochrany prostředí
36/630 ZP
Navrhujeme doplnit výčtu paragrafů rovněž ustanovení §47 odst. 2. Do samotného textu ustanovení navrhujeme zařadit písmeno m) komíny a kouřovody (navrhování. provádění a připojování spotřebičů paliv) minimální vzdálenosti podzemních sítí od paty kmene stromu u vodovodu a kanalizace nejsou plně v souladu s ust. § 23 odst. 3 zák. č. 274/200 1 Sb. (zákon o vodovodech a kanalizacích). Současně nejsou zohledněny profily potrubí.
11
Neakceptováno. §11 (1)
N
Navrženou formulaci netřeba vkládat. Jde jen o nadbytečné konstatování, že platí jiné zákony. K citacím: judikatura ani jakákoliv stanoviska nejsou v českém právním řádu pramenem práva.
Neakceptováno. §11 (4)
N
§36 (6)
BnV
Požadavek připomínky je obsažen v odstavci 3. Odstavec 6 se týká pouze záplavových území.
§37 (1)
BnV
Vyplývá z příkladmého výčtu v závorce. Konečné posouzení vhodnosti systému musí být posouzeno v příslušném správním řízení.
§47 (2)
N
§49 (5)
N
§84
Nemá význam v PSP opakovat jiné právní předpisy. Ty platí bez ohledu na PSP a ty jejich platnost nijak neomezují ani omezit nemohou.
Neakceptováno. Předmětná norma je zezávazněna jiným právním předpisem (vyhláška 23/2008 Sb.). Neakceptováno. Tyto požadavky jsou uvedeny již v paragrafu 43 a platí i na stavby žump.
Neakceptováno. N Viz vypořádání připomínky k § 47.
příl.č.: 1.1
BnV
Příloha stanovuje minimální vzdáleností sítí od paty kmene stromu. Velikost ochranného pásma příslušné sítě je výhradně v kompetenci jiného právního předpisu.
Vážení,
Městská policie hl. m. Prahy
38/3 P
Ředitelství Městské policie hlavního města Prahy obdrželo návrh novely nařízení RHMP, kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze ("Pražské stavební předpisy"), v podobě odsouhlasené Radou hl. m. Prahy dne 11.8. 2015, k vyjádření a případným připomínkám. K návrhu výše uvedené novely Vám sdělujeme, že nemáme žádných připomínek.
12
k: bez připomínek
BnV
Vzato na vědomí.
Příloha č. 3 k usnesení Rady HMP č. 2204 ze dne 15. 9. 2015
Vypořádání zásadních připomínek Městských částí v souladu s § 23 odst. 2 Obecně závazné vyhlášky č. 55/2000 Sb. hl. m. Prahy, kterou se vydává Statut hlavního města Prahy, ve znění pozdějších předpisů Připomínky jsou řazeny po řadě podle jednotlivých připomínkovýhc míst. Legenda kódu vypořádání: A - Připomínka byla akceptována / Připomnka byla částečně akceptována N - Připomínka nebyla akceptována BnV - Připomínka byla vzata na vědomí NN - Připomínka zařazena jako podnět pro vyhodnocování aplikační praxe PSP a případnou následnou novelizaci Připomínkující
Městská část Praha 2
Ev. č.
102/939 ZP
Připomínka § 20 odstavec 1 požaduje MČ doplnit o institut plánovací smlouvy dle stavebního zákona, který byl součástí předchozího návrhu a tento institut dořešit i v rámci Statutu hl. města Prahy. „Při umísťování staveb musí být přihlédnuto k charakteru území, zejména ke vztahu zástavby k veřejným prostranstvím, půdorysným rozměrům okolních staveb a jejich výšce a k zachování a rozvoji kulturní hodnoty prostředí. Umístění stavby lze podmínit uzavřením plánovací smlouvy o spoluúčasti žadatele na vybudování nebo úpravách související veřejné infrastruktury a vybavenosti."
k:
§20 (1)
Kód
Vypořádání
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
Odůvodnění: Hlavním městem není dostatečně řešeno uzavírání plánovací smlouvy systémově jednotnými pravidly a postupem. Plánovací smlouva by měla být řešena na základě podkladů a souhlasu příslušné městské části, pokud nebude přímo svěřeno Statutem. Měla by být textem zmíněna veškerá veřejná infrastruktura a vybavenost, neboť se může jednat např. i o mateřskou školu apod. § 33 odstavec 5 požaduje MČ doplnit text odstavce ve smyslu výsledku projednání předcházejícího návrhu nařízení o následující text: „Na území památkové rezervace a památkové zóny musí být vázaná stání řešena formou uzavřených garáží".
Městská část Praha 2
102/940 ZP
Odůvodnění: 2.,Městská část už ve svých připomínkách k původnímu návrhu nařízení PSP nesouhlasila se způsobem stanovení výpočtu dopravy v klidu a kapacity parkování. Předchozí legislativou předepsaná nutnost zajištění odpovídajících nároků dopravy v klidu u novostaveb, ale zejména u rozsahu nástaveb a přístaveb do vnitrobloků byla při absenci jakékoliv schválené podrobnější územně plánovací dokumentace HMP v dotčeném správním území MČ Praha 2, jedním z mála regulativních nástrojů, které mohla městská část jako účastník územního řízení využít při korigování rozsahu předimenzovaných investičních záměrů ve stabilizovaném území. V předloženém textu nařízení stejně jako v jeho dřívějších podobách jsou povinné počty parkovacích míst u novostaveb, přístaveb a nástaveb podstatně zredukovány v porovnání se zrušenou vyhláškou 26/1999 Sb. HMP. Předložená podoba § 32 (+ příloha 3) má za důsledek kromě většího investorského tlaku v povolování rozsahu dostaveb ve stabilizovaném území zároveň i dopad na zvýšený tlak na využívání veřejných prostranství k parkování se všemi důsledky pro průjezdnost ulic (HZS) i ekologickou zátěž území a vede k degradaci území zapsaného na Seznamu světového dědictví UNESCO. Tento postup v budoucnu může vést i k marnému úsilí v aplikaci schváleného Manuálu tvorby veřejných prostranství hl. m. Prahy, neboť veřejný prostor s neřešeným nárůstem zatížení neřešenou dopravou v klidu nemůže být optimalizován bez vynaložení mnohem větších budoucích nákladů ze strany města. Požadavek zohlednění naší připomínky nebyl v navrženém znění zohledněn v § 32 ani v příloze č. 3, která zůstala beze změn, i když naše námitky byly iniciovány odrazem z praxe stavebního úřadu. Po prvním nabytí účinnosti PSP jsme zaznamenali okamžitou investorskou odezvu na uvolněná pravidla stavebních předpisů projevenou zvýšeným počtem zahájených územních řízení na záměry s nadměrným rozsahem požadovaných dostaveb ve stabilizovaných vnitroblocích bez dořešení dopravy v klidu a nárůstu zátěže v území. Důrazně tedy žádáme, aby byla zohledněna alespoň naše námitka ve vztahu k rozsahu povolení možné výjimky v §83 odst.1 na praxí ověřený počet 4, resp. předcházejícím návrhem nařízení stanovený počet 6 stání.
§33 (5)
Městská část Praha 2
102/941 ZP
§ 83 odstavec 1 požaduje MČ upravit text odstavce ve smyslu výsledku projednání předcházejícího návrhu nařízení následovně: „(1) Za podmínek stanovených v § 169 stavebního zákona a v souladu s tímto nařízením lze povolit výjimku z ustanovení § 17 odst. 6 a 7, § 18 odst. 2, § 24 odst. 1, § 28 odst. 1, § 29 odst. 2 až 4, § 44 odst. 1 až 4, § 45 odst.3 až 6, § 32 odst. 1 a 2, za podmínky, že výsledný minimální požadovaný počet stání je nižší než 6, nebo pro vázaná stání pro účel užívání bydlení za podmínky, že jsou stání nahrazena příslušným počtem vyhrazených stání v systému sdílení s alternativním pohonem (carsharing)."
§83 (1)
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
Odůvodnění: Ad 2.
Městská část Praha 2
102/942 ZP
Za problematicky formulované a stavebním úřadem obtížně aplikovatelné považujeme nadále tyto formulace: § 2 Pojmy odst. 2) q) - „prolukou..." - nesouhlasíme s předloženou definicí proluky, resp. nároží, neboť navozuje možnost výkladu, že ve stabilizovaném území je téměř veškerý nezastavěný prostor vymezený uliční čárou jako proluka zastavitelný, což zejména u Pražské památkové rezervace a památkových zón považujeme za velmi nevhodnou úvahu.
§2 q
BnV
Odůvodnění: Většinou se jedná o pojmy v řadě konkrétních případů obtížně argumentovatelné a aplikovatelné (posuzovatelné) příslušnými stavebními úřady. V souladu s § 13 odst. 1 stavebního zákona nemohou úřady některé pojmy aplikovat na stávající územní plán v rámci umisťování stavby, a tím se dostávají do rozporu s § 90 písm. a) stavebního zákona, s vydanou územně plánovací dokumentací.
Definici proluky rozhodně nelze interpretovat tak, že by veškerý prostor vymezený uliční čarou byl zastavitelný. Samotná definice navíc neopravňuje stavebníka prostor zastavět, musí splnit náležitosti dané tímto předpisem, tedy zejména ve vztahu k okolní existující zástavbě. Definice byla přesto dále zpřesněna.
Za problematicky formulované a stavebním úřadem obtížně aplikovatelné považujeme nadále tyto formulace: § 6 - formulace míry zátěže území a její popis a rozlišování považujeme za sporně implementovatelný Městská část Praha 2
102/943 ZP
Odůvodnění: Většinou se jedná o pojmy v řadě konkrétních případů obtížně argumentovatelné a aplikovatelné (posuzovatelné) příslušnými stavebními úřady. V souladu s § 13 odst. 1 stavebního zákona nemohou úřady některé pojmy aplikovat na stávající územní plán v rámci umisťování stavby, a tím se dostávají do rozporu s § 90 písm. a) stavebního zákona, s vydanou územně plánovací dokumentací. Za problematicky formulované a stavebním úřadem obtížně aplikovatelné považujeme nadále tyto formulace: § 4 písm. formulace předpokládané míry změn v území a) „stabilizované s plně vyvinutým stávajícím charakterem, kde nejsou navrhovány žádné zásadní změny stávajícího charakteru, významu ani způsobu využití a území je jen doplňováno"
Městská část Praha 2
102/944 ZP
Odůvodnění: Většinou se jedná o pojmy v řadě konkrétních případů obtížně argumentovatelné a aplikovatelné (posuzovatelné) příslušnými stavebními úřady. V souladu s § 13 odst. 1 stavebního zákona nemohou úřady některé pojmy aplikovat na stávající územní plán v rámci umisťování stavby, a tím se dostávají do rozporu s § 90 písm. a) stavebního zákona, s vydanou územně plánovací dokumentací.
2
§6
§4 a
A
BnV
Akceptováno, pojem "zátěž" vypuštěn.
Stanovuje se v územně plánovací dokumentaci, nikoli v jednotlivých správních řízeních. ÚPD stanoví podmínky využití dle zákona. Vyhověno připomínkám požadujícícm ponechání definice.
Městská část má za to, že v navrženém textu jsou mnohá ustanovení a regulace zpracovány nevyváženě a přílišná přeregulovanost u některých je zde v kontrastu s neurčitostí u jiných, vztaženou např. k budoucím zatím nerelevantním územně plánovacím dokumentacím a podkladům.
Městská část Praha 2
102/945 ZP
Městská část Praha 2
102/946 ZP
102/947 ZP
Městská část Praha 2
Odůvodnění: Pro vývoj a rozvoj fyzické podoby města i pro kvalitu výstavby a rozhodování stavebních úřadů jsou určujícími legislativními nástroji v hl. městě Praze zejména schválený územní plán města a předpis o obecně technických podmínkách pro výstavbu. Žádoucí by byla samozřejmě i podrobnější územně plánovací dokumentace regulační plány, ale tyto nebyly pro území hl. města až na výjimku pořízeny. Lze také jednoznačně souhlasit s pořizovatelem i navrhovatelem, že stávající (zrušené) dokumenty již nesplňovaly nároky na současnost jak z legislativního, tak věcného pohledu. To ovšem klade na předkládané „Pražské stavební předpisy" a na přípravu nové územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů významné požadavky především na systémovost a dále pak přesnost, optimální míru podrobnosti a výkladovou jednoznačnost. Předložený návrh nařízení se zejména v částech řešící umísťování staveb a využití území odvolává na územně analytické podklady a na podrobnější územně plánovací dokumentace, resp. regulační plány, případně na územní studie. Schválenou územně plánovací dokumentací je až na výjimky pouze stávající platný územní plán, který bohužel není v řadě úvah kompatibilní a využitelný s předkládaným nařízením, neboť se tento obracel spíše k textaci zrušené vyhlášky 26/1999 Sb. HMP. Nový metropolitní územní plán je sice rozpracován, ale není představen, resp. projednán tak, aby mohl být pro rozhodování stavebních úřadů relevantní. Systém podrobnější územně plánovací dokumentace hlavní město Praha bohužel dodnes nemá vytvořen. Až na výjimku neexistují žádné schválené regulační plány, ani fungující systém operativního pořizování územních studií, neboť statutem tato možnost není svěřena městským částem a lze se důvodně obávat, že aparát hlavního města nemůže reálné postihnout pořízení těchto chybějících dokumentů do nabytí platnosti nařízení, resp. ani platnosti nového metropolitního plánu.
Vzato na vědomí. Pražské stavební předpisy jsou kompatibilní se stávající územně plánovací dokumentací a stanovují požadavky pro novou územně plánovací dokumentaci. Pražské stavební předpisy podporují zpracování dílčích územně plánovacích dokumentací a stanovují pro ně podrobnější terminologický rámec. Zároveň stanovují podrobnější požadavky na umisťování staveb, které usnadní rozhodování již po nabytí účinnosti nařízení, byť samozřejmě nemohou podrobnější ÚPD nahradit. Územně analytické podklady jsou nástroj, který může výrazně pomoci stavebním úřadům v odůvodňování rozhodnutí.
k: obecné
BnV
Závěrem lze konstatovat, že současný destruovaný legislativní rámec územního a stavebního rozhodování je dlouhodobě obtížně udržitelný a je v zájmu hlavního města i městských částí jasně nastavit legislativu PSP.
k: obecné
BnV
Vzato na vědomí.
RMČ Praha 2 konstatuje: 1.,znepokojeni nad způsobem, jakým vedení hlavního města Prahy v čele s primátorkou Adrianou Krnáčovou přistupuje k tvorbě tak zásadní úpravy, jakou jsou Pražské stavební předpisy 2.,že dlouhodobé spory v pražské koalici a nerespektování stanovisek ministerstva pro místní rozvoj vedou k aktuálnímu nebezpečí, že hlavní město může přijít o kompetence tyto předpisy vydávat 3.,že při tvorbě Pražských stavebních předpisů nebyly vyslyšeny některé zásadní připomínky městských částí
k: obecné
BnV
Vzato na vědomí.
MČ Praha 4 požaduje vypustit protiústavní část ustanovení odst. 1 § 52 a ponechat pouze jeho první část: Stavby musí být navrženy tak, aby splňovaly požadavky na ochranu proti hluku a vibracím stanovené jiným právním předpisem.
Městská část Praha 4
104/766 ZP
Odůvodněni; Znění § 52 je v přímém rozporu se zákonem č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a prováděcím nařízením vlády ě. 272/2011 Sb. o ochraně před nepříznivými účinky hluku a vibrací, protože umožňuje umisťovat stavby obytného charakteru do nadlimitně zatíženého území. Nařízení vlády č. 272/2011 Sb, umožňuje uplatnit korekci staré hlukové zátěže v případě ojedinělých dostaveb či přístaveb v centrech obcí a jejich historických částí. Dle odst. 1 § 52 se v Praze centrum obce a jeho historické části stanovují dle vymezení vnitřní zóny města zakreslené v územně analytických podkladech (UAP), což umožňuje v převážné části města uplatňovat limity staré hlukové zátěže a stavět byty, z nichž pouze jedna obytná místnost má být orientována do chráněného venkovního prostoru, kde není překročen hygienický limit hluku, ostatní obytné místnosti do nadlimitně zatíženého prostoru orientovány být mohou.
3
§52
Akceptováno. A Druhá část odstavce byla vypuštěna.
104/767 ZP
MČ Praha 4 nesouhlasí s vágní formulací proslunění bytů, že jej musí splnit jen 80 % bytů. Toto ustanovení bude vyvolávat výkladové problémy, neboť není jasné, z čeho se bude 80 % počítat. MČ Praha 4 požaduje proslunění bytů formulovat dle předchozího návrhu (věcná novela PSP ve znění po připomínkovém řízení), který dle požadavku MMR odkazoval na celostátní normu, vyjma území, která jsou vymezena běžnou uliční zástavbou. Sídliště tak jsou ochráněna před zastíněním a zároveň je umožněna tradiční městská zástavba.
Městská část Praha 4
104/768 ZP
MČ Praha nesouhlasí se zněním § 46. Požadavek na větrání obytných a pobytových místností dle odst. 1 paragrafu je nedostatečný a menší než ve vyhlášce č. 268/2009 Sb. V odst. 2 byl zrušen požadavek na větrání ubytovacích jednotek v závislosti na referenční hodnotě CO2, došlo ke zhoršení požadavků na hygienické podmínky v ubytovacích zařízeních. MČ Praha 4 požaduje sjednocení úpravy tohoto ustanovení s obecně platnými předpisy a požadavky ČKAIT.
Městská část Praha 4
104/769 ZP
Ustanovení § 52, 45 a 46 oproti návrhu věcné novely původních PSP ve znění po připomínkovém řízení jsou v přímém rozporu se zákony na ochranu veřejného zdraví a předpisy zajišťujícími pohodu bydlení.
104/770 ZP
do odst. 1) § 20 požaduje MČ Praha 4 zapracovat institut plánovací smlouvy, který umožní zapojit investory do výstavby veřejné infrastruktury v území. MČ Praha 4 proto požaduje doplnit toto ustanovení o větu: ... Za podmínek stanovených stavebním zákonem lze podmínit umístěni stavby uzavřením plánovací smlouvy o spoluúčasti žadatele na vybudování nebo úpravách související dopravní a technické infrastruktury a občanské vybavenosti.
Městská část Praha 4
Městská část Praha 4
Městská část Praha 4
104/771 ZP
MČ Praha 4 nesouhlasí a požaduje přepracovat znění odst. 1 a), b) a odst. 3 a), b) § 22. Chybí zde ustanovení, který orgán bude stanovovat uliční a stavební čáru a podle jakých pravidel tak bude činit. Tato ustanovení obsahují velkou právní nejistotu. Dále je nepřípustné, aby si podle těchto ustanovení v území, kde nejsou založena uliční prostranství, resp. v transformačním a rozvojovém území, určoval uliční a stavební čáru v dokumentaci pro vydám územního rozhodnutí sám žadatel, který žádá o umístění stavby, neboť tak není chráněn veřejný zájem. V kombinaci s pojmem proluka dle §2 odst. q) tak může být stavba umístěna prakticky kdekoli, což je nebezpečné zejména v sídlištní zástavbě. Odkazujeme v této souvislosti na §52, ochrana proti hluku a vibracím, který se tak neujasněnou definicí pojmu proluka dostává do rozporu s §30, odstavce 3 zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví
§45 (1)
§46
k: obecné
§20 (1)
BnV
Vzato na vědomí.
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
BnV
Vzato na vědomí, rozpor není nijak doložen.
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
Neakceptováno.
§22
N
PSP nemohou stanovovat procesní stránku řízení, ani s využitím odkazů na příslušné ustanovení stavebního zákona. Proces územního rozhodování je jasně definovaný - žadatel podává žádost ("navrhuje") a stavební úřadu rozhoduje (umístí / nebo neumístí stavbu). Výklad, že by o čáře rozhodoval stavebník je mylný. Ustanovení § 76 stavebního zákona musí být respektováno i bez odkazu v PSP.
Do § 22, 26 požadujeme doplnit požadavek vázanosti investora územně plánovací dokumentací při navrhování a umisťování staveb a určování jejich výšky odkazem na § 76 a § 90 stavebního zákona.
Městská část Praha 4
104/772 ZP
MČ Praha 4 nesouhlasí a požaduje přepracovat znění odst. a) a b) § 26. Chybí zde ustanovení, který orgán bude stanovovat výškovou hladinu a podle jakých pravidel tak bude činit ve složitějších případech (sídliště). Tato ustanovení obsahují velkou právní nejistotu. Požadujeme zpřesnění ustanovení § 26 odst. a) tak, že při odvození výškové hladiny ve stabilizovaném území se nepřihlíží k již existujícím stavbám, které jsou v daném území výškově výjimečné. Dále je nepřípustné, aby si podle ustanovení v odst. b) § 26 v transformačním a rozvojovém území určoval výškovou regulaci v dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí sám žadatel, který žádá o umístění stavby, neboť tak není chráněn veřejný zájem. ® Do doby schválení nové územně plánovací dokumentace je vhodnější ve výškové regulaci navázat na informativní část platného ÚPn hl.m. Prahy (podlažnost).
Neakceptováno.
§26
N
PSP nemohou stanovovat procesní stránku řízení, ani s využitím odkazů na příslušné ustanovení stavebního zákona. Proces územního rozhodování je jasně definovaný - žadatel podává žádost ("navrhuje") a stavební úřadu rozhoduje (umístí / nebo neumístí stavbu). Výklad, že by o čáře rozhodoval stavebník je mylný. Ustanovení § 76 stavebního zákona musí být respektováno i bez odkazu v PSP.
Do § 22, 26 požadujeme doplnit požadavek vázanosti investora územně plánovací dokumentací při navrhování a umisťování staveb a určování jejich výšky odkazem na § 76 a § 90 stavebního zákona.
Městská část Praha 4
104/773 ZP
MČ Praha 4 nesouhlasí s definicí pojmu proluka dle § 2 odst. q) 2 ... nezastavěná nebo částečně zastavěná část pozemku, nebo souboru pozemků včetně nároží ve stávající zástavbě, určená k zastavění, zpravidla vymezená stavebními čarami a hranicemi sousedních pozemků zastavěných nebo k zastavění určených. Z definice nevyplývá, že jde pouze o chybějící část zástavby v území, kde je zástavba předpokládána a za proluku tak může být považováno jakékoli nezastavěné území mezi bytovými domy na sídlišti. Toto ustanovení je navíc problematické v kombinaci s § 22 umisťování staveb s ohledem na uliční a stavební čáru. Investor si tak podle těchto ustanovení může sám stanovit, co je proluka.
4
§2 q
A
Definice byla upravena ve smyslu připomínky.
Městská část Praha 4
Městská část Praha 4
104/774 ZP
MČ Praha 4 nesouhlasí s definicí pojmu zátěž dle § 2 odst. z). Jedná se o komplikovanou definici pojmu s nejasným významem pro rozhodování stavebních úřadů. Pojem není stanoven ani zakreslen v podkladech stávajícího platného územního plánu. Stavební úřady nemohou tento pojem aplikovat na stávající územní plán v rámci umisťování stavby, a tím se dostávají do rozporu s § 90 písni, a) stavebního zákona (posouzení souladu s vydanou územně plánovací dokumentací). Požadujeme vypuštění pojmu „zátěž" z celého předpisu.
104/775 ZP
MČ Praha 4 nesouhlasí se zněním odst. 1) a 2) §10 a požaduje je přepracovat následovně: (1),V nezastavitelném území se s přihlédnutím ke krajinnému charakteru a vegetačnímu krytu vymezují zpravidla plochy lesní, nelesní přírodní a přírodě blízké plochy, přírodní parky, parky, historické zahrady, izolační zeleň, extenzivně využívané zemědělské plochy, intenzivně využívané zemědělské plochy a plochy zdevastované.
§2 z
Akceptováno. A Pojem "zátěž" byl z předpisu odstraněn.
N
Historické zahrady a izolační zeleň jsou organizační termíny, věcně nesouvisející s charakteristikou struktury krajiny. Už vůbec ne s přímo jmenovaným vegetačním krytem.
§10 (2)
N
Připomínka je postavena na nepravdivé premisi a zavádějící interpretaci. Park je samozřejmě i dnes zastavitelným územím, neboť vyžaduje realizaci stavební nebo montážní technologií (oplocení, ohrazení, terénní úpravy, cesty, osvětelní, mostky, vodní prvky, stromořadí, lavičky, značky, dětská hřiště, koše atd. jsou stavbami vyžadujícími umístění či stavební povolení a kolaudaci), tedy zahrnuje stavby dle definice stavby stavebním zákonem, přičemže se na ně nevztahuje ani všeobecné potenciální zmocnění k zástavbě stanovené zákonem pro nezastavěné území. Podmínky využití se stanovují v popisu dané plochy, nikoliv v základním (roz)členění území. Parky vyskytující se v zastavěném území vymezeném postupem dle stavebního zákona jsou tedy současně v území zastavitelném. PSP se jako prováděcí předpis ke stavebnímu zákonu použijí i při zpracování územně plánovací dokumentace. Celá Hlava I PSP je určená výhradně pro zpracování územně plánovací dokumentace. Předpis nicméně nemůže být retroaktivní, nemůže být tedy aplikován na stávající územní plán, který je (vzhledem k době vzniku) mimo jiné např. i v rozporu s řadou pojmů stavebního zákona. Stavebním úřadům toto nijak nebrání stávající územní plán využívat při rozhodování v území.
§77 (4)
BnV
§10 (1)
MČ Praha 4 nesouhlasí se zněním odst. 1) a 2) §10 a požaduje je přepracovat následovně: (2),V zastavitelném území se s přihlédnutím ke krajinnému charakteru a vegetačnímu krytu vymezují (vypustit: zpravidla parky), parkově upravené části dalších veřejných prostranství, speciální rekreační plochy a mezibloková zeleň.
Městská část Praha 4
Městská část Praha 4
104/776 ZP
104/777 ZP
Odůvodnění: 1.,V § 10 odst. 1 a 2 převádí předpis část pražské zeleně (parky) z nezastavitelného území do zastavitelného. Přeřazením parků do zastavitelného území tak zpracovatel umožňuje budoucí zástavbu parků a dalších částí pražské veřejné zeleně. Předpis v odst. 1 § 10 - nezastavitelné území - opomíjí kromě parků i historické zahrady a izolační zeleň, čímž umožňuje likvidaci velké části veřejné zeleně v Praze. 2.,§ 10 předpisu je v přímém rozporu se stávajícím ÚPn hl.m. Prahy. Schválením předpisu s účinností od 1.1.2016 by došlo k situaci, kdy podle předpisu by parky byly zařazeny do zastavitelného území a dle stále platného ÚPn hl.m. Prahy do nezastavitelného území. 3.,Nový územní plán hl.m. Prahy tzv. Metropolitní plán neexistuje, platí metodika ke stávajícímu ÚPn hl.m. Prahy a v předpise není uvedeno kdo a jak zabrání zastavění parků pokud budou součástí zastavitelného území. Není jasné, kdo parky vymezí jako nezastavitelnou veřejnou zeleň pokud budou součástí zastavitelného území.
MČ Praha 4 nesouhlasí s odst. 4 § 77, který i v památkových rezervacích a památkových zónách umožní výstavbu vícestranných či složených reklamních zařízení o celkové ploše reklamních panelů větší než 4 m2. Toto je v přímém rozporu s regulací max. 4 m2 reklamní plochy pro reklamní zařízení v památkových rezervacích a památkových zónách dle odst. 2 § 77.
5
Vzato na vědomí.
Rada Městské části Praha 7 po projednání I. Bere na vědomí 1. předložený materiál - návrh připomínek MČ Praha 7 k návrhu nařízení RHMP, kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze ("Pražské stavební předpisy")
Městská část Praha 7
107/14 ZP
II.,Nesouhlasí 1. se zkrácenou lhůtou projednání návrhu nařízení RHMP, kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze ("Pražské stavební předpisy") na 15 dní 2. se skutečností, že již jednou projednávaný, připomínkovaný a vypořádaný návrh nařízení RHMP, kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze ("Pražské stavební předpisy") byl RHMP odmítnut a městským částem byl k připomínkování zaslán RHMP schválený jiný návrh, který neobsahuje již vypořádané skutečnosti, čímž značně a zbytečně městské části zatěžuje
k: obecné
BnV
Vzato na vědomí.
III.,Podporuje 1. i nadále vypořádané znění návrhu novely Pražských stavebních předpisů zpravované pod vedením náměstka primátorky PhDr. Matěje Stropnického (návrh této novely byl schválen usnesením RHMP č. 1335 dne 9. června 2015). Vypořádané znění reflektuje všechny zásadní požadavky městské části. Vypořádané znění je k dispozici na webových stránkách http://www.iprpraha.cz/novelapripominky IV.,Nesouhlasí 1. se změnou či vypuštěním paragrafů či jejich částí, které byly vypořádány dle připomínek městských částí v připravované novele "Pražských stavebních předpisů" zpracované pod vedením náměstka primátorky PhDr. Matěje Stropnického (návrh této novely byl schválen usnesením RHMP č. 1335 dne 9. června 2015).
Městská část Praha 7
Městská část Praha 7
Městská část Praha 7
Městská část Praha 7
Městská část Praha 7
Městská část Praha 7
107/15 ZP
Městská část Praha 7 trvá na vypořádaném znění návrhu PSP, které je k dispozici na webových stránkách http://www.iprpraha.cz /novelapripominky a to zejména u paragrafů: §10, odst. (1) dle připomínek MČ byla vypuštěna formulace "plochy zdevastované". Plochy s nevhodným využitím, včetně ploch v současné době zdevastovaných , má územní plán za povinnost navrhnout ke změně využití s ohledem na optimální cílový stav a nikoliv pouze definovat problémové lokality.
107/16 ZP
Městská část Praha 7 trvá na vypořádaném znění návrhu PSP, které je k dispozici na webových stránkách http://www.iprpraha.cz /novelapripominky a to zejména u paragrafů: §11, odst. (4) volný průchod podél vodních toků pro účely rekreace doplněn i pro nábřeží Rokytky, Botiče a významných vodních ploch.
107/17 ZP
Městská část Praha 7 trvá na vypořádaném znění návrhu PSP, které je k dispozici na webových stránkách http://www.iprpraha.cz /novelapripominky a to zejména u paragrafů: §16, odst. (5) výsadba stromořadí požadována i v "lokálních ulicích".
107/18 ZP
Městská část Praha 7 trvá na vypořádaném znění návrhu PSP, které je k dispozici na webových stránkách http://www.iprpraha.cz /novelapripominky a to zejména u paragrafů: §17, odst. (7) provedení protihlukových stěn a valů musí být navrhováno s ohledem na charakter území a jejich architektonické ztvárnění.
11/ ZP
Městská část Praha 7 trvá na vypořádaném znění návrhu PSP, které je k dispozici na webových stránkách http://www.iprpraha.cz /novelapripominky a to zejména u paragrafů: §20, odst. (1) doplněna možnost podmínit umístění stavby uzavřením plánovací smlouvy o spoluúčasti žadatele na vybudování nové nebo úpravách stávající veřejné infrastruktury za podmínek stanovených stavebním zákonem.
107/20 ZP
Městská část Praha 7 trvá na vypořádaném znění návrhu PSP, které je k dispozici na webových stránkách http://www.iprpraha.cz /novelapripominky a to zejména u paragrafů: §22, odst. (1) b) a (3) b) nahrazen termín "vymezuje" právně správným termínem "navrhuje" s odkazem na §76 stavebního zákona.
6
§10 (1)
§11 (4)
Akceptováno. A
NN
§16 (5)
NN
§17 (7)
N
Termín "plochy zdevastované" byl vypuštěn.
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe. Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
Neakceptováno. Jedná se o příliš nekonkrétní požadavek.
§20 (1)
§22 (1) b
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
N
Proces územního rozhodování je jasně definovaný - žadatel podává žádost ("navrhuje") a stavební úřadu rozhoduje (umístí / nebo neumístí stavbu). Výklad, že by o čáře rozhodoval stavebník je mylný. Ustanovení § 76 stavebního zákona musí být respektováno i bez odkazu v PSP.
Městská část Praha 7
107/21 ZP
Městská část Praha 7 trvá na vypořádaném znění návrhu PSP, které je k dispozici na webových stránkách http://www.iprpraha.cz /novelapripominky a to zejména u paragrafů: §22, odst. (1) b) a (3) b) nahrazen termín "vymezuje" právně správným termínem "navrhuje" s odkazem na §76 stavebního zákona.
Městská část Praha 7
107/22 ZP
Městská část Praha 7 trvá na vypořádaném znění návrhu PSP, které je k dispozici na webových stránkách http://www.iprpraha.cz /novelapripominky a to zejména u paragrafů: §25 - §27 stanoveny přísnější požadavky na výškovou regulaci, především §26, odst. (1) a).
Městská část Praha 7
107/23 ZP
Městská část Praha 7 trvá na vypořádaném znění návrhu PSP, které je k dispozici na webových stránkách http://www.iprpraha.cz /novelapripominky a to zejména u paragrafů: §25 - §27 stanoveny přísnější požadavky na výškovou regulaci, především §26, odst. (1) a).
Městská část Praha 7
107/24 ZP
Městská část Praha 7 trvá na vypořádaném znění návrhu PSP, které je k dispozici na webových stránkách http://www.iprpraha.cz /novelapripominky a to zejména u paragrafů: §25 - §27 stanoveny přísnější požadavky na výškovou regulaci, především §26, odst. (1) a).
107/25 ZP
Městská část Praha 7 trvá na vypořádaném znění návrhu PSP, které je k dispozici na webových stránkách http://www.iprpraha.cz /novelapripominky a to zejména u paragrafů: §33, dle připomínek MČ byla upravena formulace odst. (2) až (4) tak, aby byla výrazně zpřísněna možnost umisťovat vázané parkovací stání do základního uličního prostoru.
107/26 ZP
Městská část Praha 7 trvá na vypořádaném znění návrhu PSP, které je k dispozici na webových stránkách http://www.iprpraha.cz /novelapripominky a to zejména u paragrafů: §34, požadováno zřízení alespoň jednoho místa pro uschování jízdního kola na každý byt.
107/27 ZP
Městská část Praha 7 trvá na vypořádaném znění návrhu PSP, které je k dispozici na webových stránkách http://www.iprpraha.cz /novelapripominky a to zejména u paragrafů: §46 dle požadavku ČKAIT byly upraveny formulace dle odborné terminologie.
107/28 ZP
Městská část Praha 7 trvá na vypořádaném znění návrhu PSP, které je k dispozici na webových stránkách http://www.iprpraha.cz /novelapripominky a to zejména u paragrafů: §50, odst. (1) dle připomínek MČ byla upravena formulace "byt musí být vybaven jednou záchodovou mísou ..." na " byt musí být vybaven jednou místností se záchodovou mísou ...".
107/29 ZP
Městská část Praha 7 trvá na vypořádaném znění návrhu PSP, které je k dispozici na webových stránkách http://www.iprpraha.cz /novelapripominky a to zejména u paragrafů: §52, odst. (2) dle připomínek MČ byla doplněna formulace "alespoň jedna obytná místnost orientována do obytného prostoru" na "alespoň jedna obytná místnost v každém bytě orientována do venkovního prostoru".
Městská část Praha 7
107/30 ZP
Městská část Praha 7 trvá na vypořádaném znění návrhu PSP, které je k dispozici na webových stránkách http://www.iprpraha.cz /novelapripominky a to zejména u paragrafů: §83, odst. (1) dle připomínek MČ byla upravena formulace pro výjimku z ustanovení §32, stanovením nejvýše přípustných výjimek "minimální požadovaný počet stání nebude změněn o více než 1O PS nebo o více než 30 %".
Městská část Praha 7
107/31 ZP
Městská část Praha 7 nesouhlasí: §45, odst. (1) s nově navrženým požadavkem na proslunění min. 80% bytů. Tento požadavek je uveden paušálně bez ohledu na typ zástavby a bez dalších podmínek, současně není jasně stanoveno z čeho se bude 80% počítat.
107/32 ZP
Městská část Praha 7 nesouhlasí: §77, odst. (3) s příliš vágní formulací " vytváří jeden celek nebo mohou být jako jeden celek vnímány". Je třeba jasně definovat, co vše je možné započítat do "jediné stavby", aby nedocházelo k budování komplexů reklamních zařízení neomezených rozměrů v rámci "jediné stavby".
Městská část Praha 7
Městská část Praha 7
Městská část Praha 7
Městská část Praha 7
Městská část Praha 7
Městská část Praha 7
7
§22 (3) b
§25
§26
§27
§33
§34
§46
§50 (1)
N
Proces územního rozhodování je jasně definovaný - žadatel podává žádost ("navrhuje") a stavební úřadu rozhoduje (umístí / nebo neumístí stavbu). Výklad, že by o čáře rozhodoval stavebník je mylný. Ustanovení § 76 stavebního zákona musí být respektováno i bez odkazu v PSP.
BnV
Nekonkrétní připomínka. Ustanovení byla upravována na základě dalších připomínek.
BnV
Dle § 26 písm. a se ve stabilizovaných územích odvozuje výška z okolní zástavby.
BnV
Nekonkrétní připomínka. Ustanovení byla upravována na základě dalších připomínek.
BnV
Ustanovení je v tomto ohledu velice přísně formulováno v aktuálním znění předpisu.
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
Akceptováno. §52 (2)
A
Formulace byla upraveno dle požadavku.
§83 (1)
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
§45 (1)
BnV
Vzato na vědomí.
§77 (3)
BnV
Vždy je třeba posoudit v konkrétním kontextu. Rozšiřování formulace by vedlo naopak k jejímu snazšímu obcházení.
Městská část Praha 7
Městská část Praha 7
107/33 ZP
107/34 ZP
Městská část Praha 7 nesouhlasí: §77, odst. (4) se započítáním prostorových "vícestranných panelů pouze jednou". Z ustanovení není zřejmé, jaká plocha se nakonec započítává - zda jde o kolmý průmět, největší z panelů či jiný způsob výpočtu. Městská část Praha 7 požaduje: zachovat formulace dle vypořádaného znění novely Pražských stavebních předpisů zpracované pod vedením náměstka primátorky PhDr. Matěje Stropnického (návrh novely byl schválen usnesením RHMP č. 1335 dne 9. června 2015), které je k dispozici na webových stránkách http://www.iprpraha.cz/novelapripominky, u paragrafů uvedených v bodě IV. tohoto usnesení, především:
§77 (4)
BnV
Vzato na vědomí.
§16 (5)
BnV
Výsadbový pás se vymezuje i v ulicích od šířky 12 metrů, jak je stanoveno v ustanovení § 19. odst. 4.
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe..
§16, odst. (5) požadavek na umístění výsadbového pásu stromořadí i do "lokálních ulic".
Městská část Praha 7
107/35 ZP
Městská část Praha 7 požaduje: zachovat formulace dle vypořádaného znění novely Pražských stavebních předpisů zpracované pod vedením náměstka primátorky PhDr. Matěje Stropnického (návrh novely byl schválen usnesením RHMP č. 1335 dne 9. června 2015), které je k dispozici na webových stránkách http://www.iprpraha.cz/novelapripominky, u paragrafů uvedených v bodě IV. tohoto usnesení, především:
§20 (1)
§20, odst. (1) možnost podmínění umístění stavby uzavřením plánovací smlouvy o spoluúčasti žadatele na vybudování nové nebo úpravách stávající veřejné infrastruktury za podmínek stanovených stavebním zákonem.
Městská část Praha 7
107/36 ZP
Městská část Praha 7 požaduje: zachovat formulace dle vypořádaného znění novely Pražských stavebních předpisů zpracované pod vedením náměstka primátorky PhDr. Matěje Stropnického (návrh novely byl schválen usnesením RHMP č. 1335 dne 9. června 2015), které je k dispozici na webových stránkách http://www.iprpraha.cz/novelapripominky, u paragrafů uvedených v bodě IV. tohoto usnesení, především:
Neakceptováno. §26 (1)
N
Ustanovení stanovuje jasná pravidla pro odvozování výškových hladin. Výkladu pomáhá důvodová zpráva.
§26, odst. (1) jasná pravidla pro odvození výškových hladin.
Městská část Praha 7
107/37 ZP
Městská část Praha 7 požaduje: zachovat formulace dle vypořádaného znění novely Pražských stavebních předpisů zpracované pod vedením náměstka primátorky PhDr. Matěje Stropnického (návrh novely byl schválen usnesením RHMP č. 1335 dne 9. června 2015), které je k dispozici na webových stránkách http://www.iprpraha.cz/novelapripominky, u paragrafů uvedených v bodě IV. tohoto usnesení, především:
§45
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
§45 odlišné požadavky na proslunění a denní osvětlení v uliční frontě s uzavřenou stavební čárou.
Městská část Praha 7
107/38 ZP
Městská část Praha 7 požaduje: zachovat formulace dle vypořádaného znění novely Pražských stavebních předpisů zpracované pod vedením náměstka primátorky PhDr. Matěje Stropnického (návrh novely byl schválen usnesením RHMP č. 1335 dne 9. června 2015), které je k dispozici na webových stránkách http://www.iprpraha.cz/novelapripominky, u paragrafů uvedených v bodě IV. tohoto usnesení, především:
§77 (4)
§77, odst. (4) pouze plošné oboustranné panely započítávat pouze jednou.
Městská část Praha 7
107/39 ZP
Městská část Praha 7 požaduje: zachovat formulace dle vypořádaného znění novely Pražských stavebních předpisů zpracované pod vedením náměstka primátorky PhDr. Matěje Stropnického (návrh novely byl schválen usnesením RHMP č. 1335 dne 9. června 2015), které je k dispozici na webových stránkách http://www.iprpraha.cz/novelapripominky, u paragrafů uvedených v bodě IV. tohoto usnesení, především:
§83 (1)
§83, odst. (1) omezení výjimek z §32 - Kapacity parkování.
Městská část Praha 7
107/40 ZP
příloze č. 3 zahrnout zastavěné území Prahy 7 (západně od Bubenské a východně od Argentinské) do zóny 02 shodně pro celé zastavěné území městské části Praha 7. Velké rozvojové území Holešovice tak, jak je v současné době vymezené územním plánem, požaduje Městská část Praha 7 zahrnout do zóny 03 z důvodu minimalizace dopadu vlivu nové výstavby v oblasti dopravy v klidu na okolní stabilizované městské struktury. Předpokládaná nová rozsáhlá stavební činnost má přispět ke zlepšení kvality prostředí a života všech občanů MČ Praha 7, počet parkovacích míst a stání v rozvojovém území musí být tedy navržen způsobem, který má potenciál zčásti řešit deficit parkovacích míst v okolních zastavěných územích MČ.
8
Nelze akceptovat. příl.č.: 3
N
PSP jako obecný předpis nemůže stanovovat požadavky pro konkrétní území. Příloha zobrazuje pouze grafickou reprezentaci obecných parametrů, v tomto případě skutečnou docházkovou vzdálenost. Změna by byla protizákonná.
Městská část Praha 7
107/41 ZP
§19 doplnit požadavek umístění nově budovaných či překládaných inženýrských sítí do kolektorů (především v plochách VRÚ).
Městská část Praha 7
107/42 ZP
§77, odst. (3) jasně definovat sousloví "vnímány jako jeden celek".
Městská část Praha 7
107/43 ZP
§82, odst. (1) a (2) sjednotit požadavky na reklamní a informační zařízení na opěrných zdech. Odst. (1) požaduje plochu panelu na opěrných zdech max. 4m2 a odst. (2) umožňuje plochu panelu na opěrných zdech max. 6m2. Doporučujeme zrušit odst. (2).
§19
§77 (3)
BnV
Je řešeno v odstavci 3.
BnV
Není zcela jasné, kam směřuje připomínka. Vždy je třeba posoudit v konkrétním kontextu. Rozšiřování formulace by vedlo naopak k jejímu snazšímu obcházení. Neakceptováno.
§82
N
Vzhledem k umístění v městském prostředí je logické stanovit přísnější požadavky na reklamu na oplocení.
Důvodová zpráva Rada hl.m. Prahy usnesením č. 1839 na svém jednání dne 11. srpna 2015 souhlasila s návrhem nařízení RHMP, kterým se stanoví obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze (Pražské stavební předpisy), a uložila Institutu Plánování a rozvoje hl.m. Prahy zajistit projednání. PSP jsou prováděcím předpisem k zákonu č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů a účinnost nabyly dne 1.10.2014. PSP nahradily vyhlášku 26/1999 Sb Hl. m. Prahy. Na celostátní úrovni je problematika upravena vyhláškami Ministerstva pro místní rozvoj. Praha vydává PSP v přenesené působnosti, na základě zmocnění v § 194 písm. e) stavebního zákona - z tohoto titulu jsou schvalovány Radou hlavního města. Ministerstvo pro místní rozvoj rozhodnutím č.j. 830/2015 ze dne 16.01.2015 pozastavilo účinnost těchto stavebních předpisů a stanovilo lhůtu 15 měsíců k odstranění nedostatků.
Městská část Praha 7
107/44 ZP
Po pozastavení účinnosti PSP bylo dne 17. února 2015 Usnesením RHMP č. 259 zahájeno zpracování věcné a technické novely PSP. Dne 31. března 2015 - Usnesením RHMP č. 666 byla ukončena příprava technické novely PSP s tím, že budou pokračovat práce na věcné novele PSP Gako jediné novele PSP), a bude eliminován počet přechodných režimů při rozhodování. Dne 26. května 2015 - Rada hl. m. Prahy odsouhlasila návrh novely Pražských stavebních předpisů svým usnesením č. 1335 z 9. června 2015. Od 11. června do 10. července 2015 proběhlo sloučené projednání návrhu novely Pražských stavebních předpisů s odbory MHMP, Městskou policií, s městskými částmi a MMR (s jednotlivými odbory MMR byla věcná novela konzultována i v průběhu zpracování). Dne 11. srpna 2015 po vypořádání všech připomínek bylo na jednání RHMP předloženo zcela nové znění Nařízení RHMP, kterým se stanoví obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze. Nově předkládané PSP jsou ve značném rozsahu zcela identické s obsahem původních PSP (11/2014), vyjma několika ustanovení, která bylo nutno změnit k odstranění nedostatků , uvedených MMR v rozhodnutí o pozastavení účinnosti původních PSP a vyřešení sporů s ÚOHS týkající se protisoutěžních dopadů předpisu v oblasti regulace velkoplošné reklamy. Konkrétně se jedná o věcné změny v návrhu PSP, které byly provedeny v ustanoveních § 45 a § 66 předkládaného textu návrhu. S ohledem na opakované výhrady ze strany Úřadu na ochranu hospodářské soutěže byla do textu zapracována nová úprava staveb a zařízení pro reklamu v ustanoveních § 77 až § 82. Změny vyplývající z uvedených změn jsou pak konečně promítnuty v § 83 odst. 1. Text návrhu PSP odsouhlasený RHMP dne 11. srpna 2015 je k dispozici na webové adrese http://www.uppraha.cz/psp MČ Praha 7 se z důvodu, aby nebyly opomenuty její požadavky na změny, vyjadřuje k aktuálně navržené verzi tzv. PSP. Trvá na zapracování vypořádaných připomínek městských částí tak, jak byly v paragrafovém znění připraveny v novele "Pražských stavebních předpisů" zpracované pod vedením náměstka primátorky PhDr. Matěje Stropnického (návrh novely byl schválen usnesením RHMP č. 1335 dne 9. června 2015), kteráje k dispozici na webových stránkách www.iprpraha.cz/psp.
9
k: obecné
BnV
Vzato na vědomí.
Městská část Praha 11
Městská část Praha 11
111/1115 ZP
111/1116 ZP
Text nařízení Rady hl. m. Prahy - Pražské stavební předpisy (dále jen "Předpis") byl předložen Adrianou Krnáčovou, primátorkou hl. m. Prahy, na jednání Rady hl. m. Prahy (dále jen "RHMP") dne 11.08.2015 a schválen usnesením č. 1839. Připomínky MČ Praha 11 vycházejí z praxe v oblasti samosprávy a státní správy při posuzování záměrů na využívání území a záměrů na novou výstavbu. Při zpracování připomínek MČ Praha 11 byl brán z hlediska věcného zřetel na možný budoucí rozvoj území a ochranu jeho stávajících hodnot a z hlediska formálního na postavení městské části v procesech územního plánování a dalších procesech dle stavebního zákona a dalších předpisů.K původnímu návrhu Předpisu z ledna 2014 měla MČ Praha 11 řadu připomínek, které nebyly ve vydaném nařízení č. 11/2014 Sb. hl. m. Prahy akceptovány. Dále měla řadu připomínek i k návrhu obsaženému v textu přílohy č. 1 usnesení RHMP ě. 1335 ze dne 09.06.2015. Z tohoto důvodu jsou připomínkovány i záležitosti, které se v současně předloženém textu vyskytují a s nimiž se MČ Praha 11 nemůže ztotožnit.V souladu s § 23 vylil. č. 55/2000 Sb. hl. m. Prahy (Statut hl. m. Prahy) jsou zásadní připomínky označeny slovy „ tuto připomínku považuje městská část za zásadní". 1),Usnesením RHMP byla mj. schválena zkrácená lhůta k projednávání na 15 dnů ode dne doručení. Tento postup je odůvodněn v dopisu paní primátorky ze dne 14.08.2015 mj. tím, že harmonogram postupu prací na úpravě Předpisu zpracovatel nedodržuje a tím může být ohrožena lhůta stanovená Ministerstvem pro místní rozvoj na jeho úpravu. Zpracovatel se ocitl v údajné „krizové situaci" pouze vlastní vinou a důsledky jeho neschopnosti vydat použitelný legislativní předpis přenáší na městské části a další subjekty. Za krizovou situaci považujeme např. nečekanou živelnou událost, která se nedala předpokládat. Lhůta 15 měsíců na odstranění vad Předpisu je však zpracovateli již několik měsíců známa. V důsledku toho mají městské části i další orgány podstatně méně času na formulování svých připomínek. Jedná se o významný předpis, který bude formulovat využívání území a výstavbu v Praze na poměrně dlouhou dobu (vyhláška č. 26/1999 Sb. hl. m. Prahy platila 14 let). Se zkráceným postupem nesouhlasíme a požadujeme lhůtu řádnou, a to nejen u Předpisu, ale i u jakýchkoliv dalších dokumentů.
k: obecné
BnV
Vzato na vědomí.
k: obecné
BnV
Vzato na vědomí.
k: obecné
BnV
Vzato na vědomí.
k: obecné
BnV
Vzato na vědomí.
Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
Městská část Praha 11
111/1117 ZP
2),Projednání bylo nejprve stanoveno na červen a červenec. K návrhu textu přílohy č. 1 usnesení RHMP č. 1335 ze dne 09.06.2015 byla stanovena lhůta na vyjádření do 10.07.2015. Nyní je podruhé (a naprosto nečekaně) stanovena na srpen. Jedná se o období letních prázdnin a dovolených, což značně omezuje čas a možnosti našich pracovníků k prostudování tak důležitého a rozsáhlého právního předpisu. Se zvolenou dobou projednávání v červenci a srpnu nesouhlasíme a požadujeme, aby takto významné dokumenty nebyly městským částem předkládány k připomínkování v době letních prázdnin, Vánoc apod. Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
Městská část Praha 11
111/1118 ZP
3),V předloženém textu Předpisu nejsou jasně graficky vyznačeny změny. V textu se velice obtížně hledá. Není zřejmé, zda jde o nedbalost nebo záměr. Navíc z usnesení RHMP a jeho příloh není zřejmý důvod konkrétních změn a nelze vyčíst ani zpracovatele (odborníka, právníka, technika). Předložený text nevzbuzuje naši důvěry v jeho legislativní a technickou správnost ani důvěru v jeho budoucí stabilitu a všeobecnou použitelnost. Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
Městská část Praha 11
111/1119 ZP
3),Z nového Předpisu vyplývá, že je určen k užívání spolu s novým územním plánem a je s ním i věcně úzce spjat. K navrženým ustanovením, zejména těm odkazujícím či suplujícím¨územní plán,není možné se spolehlivě vyjádřit, protože návrh nového územního plánu není zveřejněn. Pojmy a některé věcné požadavky však nekorespondují ani se stávajícím územním plánem. Vstoupí-li Předpis v účinnost dříve než nový územní plán, začne probíhat opět další přechodné legislativně nejisté období. Tato již dlouhotrvající nejistota spojená s Předpisem i novým územním plánem značně komplikuje práci všem složkám v oblasti samosprávy a státní správy na té nejnižší úrovni, což je městská část. Požadujeme, aby Předpis vstoupil v účinnost spolu s novým územním plánem. V případě, že se tak nestane, požadujeme mít možnost znovu se k Předpisu vyjádřit po zveřejnění plného znění nového územního plánu. Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
10
Vzato na vědomí.
k: obecné
BnV
Pražské stavební předpisy stanovují požadavky pro novou územně plánovací dokumentaci jakožto požadavky na využívání území na základě zmocnění § 194 písm. e) Stavebního zákona. Z hlediska logiky může být jen těžko zpracován plán dříve než legislativa, kterou je povinen se řídit.
111/1120 ZP
4),Předpis,je nastaven na způsob zástavby centrální části Prahy a ne na okrajovou sídlištní zástavbu, která na území MČ Praha 11 převažuje. V předpisuje podporována tvorba kompaktního města a chránění krajiny před nekontrolovaným rozšiřováním zástavby. Pro tuto tvorbu jsou oproti vyhl. č. 26/1999 Sb. hl.m. Prahy „uvolněna" některá omezení (např. odstupy, doprava v klidu), což klade vyšší nároky na disciplínu a odpovědnost všech, kteří se podílejí na procesu změn v území, tj. investorů, projektantů, úředníků. Tato odpovědnost se týká hlavně rozsahu, kvality a budoucí dobré uživatelnosti staveb. V této souvislosti máme obavu, aby v rámci „uvolnění" některých omezení nedocházelo ke zneužití výkladu Předpisu na území typu Jižního Města, pro něž de facto není Předpis nastaven. Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
k: obecné
111/1121 ZP
5),jednou z priorit Předpisu je zachování a rozvoj veřejných prostranství. Jednotlivá ustanovení týkající se požadavků na veřejná prostranství jsou na různých místech Předpisu. Požadujeme požadavky na veřejná prostranství shrnout na jedno místo. Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
k: obecné
Městská část Praha 11
111/1122 ZP
6),K původnímu návrhu Předpisu z ledna 2014 byla zpracována důvodová zpráva jako metodika k některým ustanovením. K tomuto jsme měli připomínku, že bez jejího použití nelze některé části textu nařízení chápat jednoznačně. K současně předloženému návrhu důvodová zpráva předložena není a tudíž se nejednoznačnost a nesrozumitelnost nařízení pouze prohlubuje. K tomuto přispívá nedopracování některých oblastí - parkování, odstupy, reklamy i používání slov jako „zpravidla", „například" atd. Předpisem není naplněno naše očekávání na věcnou a legislativní stabilitu v této oblasti. Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
k: obecné
BnV
Městská část Praha 11
111/1123 ZP
Požadujeme doplnit odst. (5) dle textu přílohy č. 1 usnesení RHMP č. 1335 ze dne 09.06.2015 týkající se oznámení notifikace . Tuto připomínku považuje městská část za zásadní
§1 k: chybí
A
Městská část Praha 11
Městská část Praha 11
Vzato na vědomí.
BnV
Předpis zavedl řadu nových regulativů, které omezují zástavbu především ve vztahu k charakteru území. Zpracovatelé se domnívají, že jsou využitelné i v zástavbě sídlišť.
BnV
Nejasná připomínka. Požadavky týkající se veřejných prostranství jsou primárně soustředěny v části druhé hlavách II a III, které mají veřejná prostranství ve svém názvu.
Vzato na vědomí. Důvodová zpráva tvoří důležitou metodickou pomůcku, neboť může obsahovat informace, které do legislativního přepisu vtělit nelze (např. ilustrační vyobrazení, zdůvodnění smyslu zavedení jednotlivých ustanovení atd.).
Akceptováno, doplněno.
Akceptováno částečně.
Městská část Praha 11
111/1124 ZP
§1 (3), (4) Místo pojmu „dočasné stavby zařízení staveniště" použít ..dočasné stavby", aby se ustanovení týkalo všech dočasných staveb. Místo „v památkově chráněných územích" použít ..v památkových rezervacích nebo památkových zónách".
§1 (3)
A
Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
Termín "v památkově chráněných územích" byl nahrazen termínem "v památkových rezervacích nebo památkových zónách". Ustanovení nelze aplikovat na všechny dočasné stavby vzhledem ke změnám navazující legislativy, která stírá rozdíl mezi trvalou a dočasnou stavbou. Jako dočasné se vzhledem k legislativním návaznostem musí umisťovat i stavby, které jsou v tradičním vnímání svým charakterem "trvalé". Akceptováno částečně.
Městská část Praha 11
111/1125 ZP
§1 (3), (4) Místo pojmu „dočasné stavby zařízení staveniště" použít ..dočasné stavby", aby se ustanovení týkalo všech dočasných staveb. Místo „v památkově chráněných územích" použít ..v památkových rezervacích nebo památkových zónách".
§1 (4)
A
§2 l
BnV
Je řešeno přesně ve smyslu připomínky v rámci definice ubytovací jednotky - § 2 písm. x).
§2 n
BnV
Definice hovoří o prostoru "převážně vymezeném konstrukcí šikmé střechy". U střech s malým úhlem, lze těžko prostor převážně vymezit touto střechou.
Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
Městská část Praha 11
111/1126 ZP
§2.1 2) V pojmu je definice „pobytové místnosti". Ve vyjmenovaných příkladech - kanceláře, ordinace apod. chybí místnosti pro přechodné ubytování. Vzhledem ke způsobu jejich užívání a délce ubytovací doby by bylo vhodné rozdělit místnosti pro přechodné ubytování na „pobytové" a „obytné". Jsou rozdíly např. mezi hotelem, penzionem, kolejí, ubytovnou, domovem mládeže, domovem pro seniory apod. Od tohoto se pak dále odvíjejí požadavky na proslunění, denní osvětlení atd.
Termín "v památkově chráněných územích" byl nahrazen termínem "v památkových rezervacích nebo památkových zónách". Ustanovení nelze aplikovat na všechny dočasné stavby vzhledem ke změnám navazující legislativy, která stírá rozdíl mezi trvalou a dočasnou stavbou. Jako dočasné se vzhledem k legislativním návaznostem musí umisťovat i stavby, které jsou v tradičním vnímání svým charakterem "trvalé".
Tuto připomínku považuje městská část za zásadní. Městská část Praha 11
111/1127 ZP
§2, n) V pojmu je definice „podkrovního prostoru". Bylo by vhodné stanovit, od jakého úhlu je střecha šikmá, a tudíž je prostor prostorem podkrovním. Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
11
111/1128 ZP
§2, o 2) Pojem stačí definovat: „nadzemním podlažím se rozumí každé podlaží kromě podlaží podzemních". Dodatečný text je zbytečný. Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
Městská část Praha 11
111/1129 ZP
§2, o 4) V pojmu se uvádí, že „podkrovním podlažím" se rozumí v němž maximálně polovina obvodových stěn přesahuje výšku 1,6m od úrovně podlahy". V tomto případě je třeba mít k dispozici příčný řez podkrovím s okótovanou výškou obvodové stěny, tj. od spodní ložné spáry po vrchní líc. Též je třeba kóta čisté podlahy za předpokladu, že výška je míněna od čisté podlahy. V dokumentaci pro územní řízení však stavba v takovéto podrobnosti zobrazena být nemusí. Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
Městská část Praha 11
111/1130 ZP
§2, r) V definici ..společně řešeného celku" by mělo být uvedeno, že se jedná o soubor „společně koncipovaných a vzájemně prostorově souvisejících staveb, zařízení a prostranství". Viz §2 odst.2 a §3 odst. 2 stavebního zákona.
Městská část Praha 11
111/1131 ZP
§2, s) V odstavci se definují stání pro osobní vozidla. Pro některé druhy staveb je však potřeba zajistit obsluhu vozidly užitkovými, nákladními, popř. autobusy (hotel, sportovní zařízení), která zde nejsou uvedena. Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
Městská část Praha 11
111/1132 ZP
§2, t) Z definice „staveb pro individuální bydlení" vyplývá, že stavba s funkcí bydlení nesplňující zde uvedené parametry (bez ohledu na to, zda bydlení bude ve stavbě převažující či nikoliv) bude moci být např. v rámci územního řízení označena a umístěna jako „polyfunkční dům", jako „bytový dům" či pod úplně jiným názvem či označením. To může být příčinou různého výkladu např. v územním řízení. Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
Městská část Praha 11
111/1133 ZP
§2, x 1,2) V pojmu se operuje s požadavky na „krátkodobé" či „dlouhodobé" ubytování. Není jasné, jaká délka či případná opakovaná četnost pobytu je krátkodobá nebo dlouhodobá. Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
111/1134 ZP
§2, z) Definice pojmu by měla být tato: ..zátěží způsob a míra. v jakém využití území (plochy, bloku, pozemku) nebo jeho prostorové uspořádání ovlivňuje samo sebe a své okolí." Definice by měla mít v Předpisu oporu ve stanovení konkrétního druhu zátěže, doby jejího trvání, jejích možných dopadů a hlavně v nějaké vyčíslitelné vlastnosti zátěže (např. výměra, kubatura, počet, lhůta atp.), aby byl Předpis v praxi použitelný. Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
111/1135 ZP
V tomto ustanovení chybí v Předpisu užívané pojmy: bytový dům či stavba pro bydlení.charakter lokality (místo definice v § 5), harmonické krajinné prostředí, obraz města, přírodě blízká plocha, obytná kvalita, účelová cesta, komunikace s vyšším dopravním významem a intenzitou provozu, komunikace s nízkou intenzitou motorové dopravy, břehová čára, předpokládaná intenzita provozu, veřejné budovy, světlá výška, účelová cesta, nouzové osvětlení, panel, slepá štítová stěna, slepá fasáda, park. Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
111/1136 ZP
Požadavky v Hlavě I a II ( §3 až §15) jsou požadavky, které by měl obsahovat územní plán. MC Praha 11 není seznámena snovým územním plánem, tj. není seznámena s připravovaným věcným obsahem ani způsobem a metodikou přípravy. Nemůžeme si prověřit vzájemnou provázanost Předpisu a připravovaného územního plánu. Zpracovatel návrhu Předpisu takto nám ani ostatním městským částem nedává řádný prostor pro spolehlivé věcné vyjádření k návrhu. Není jasné, zda se Hlava I týká pouze územního plánování nebo i dalších procesů (např. územního řízení). Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
Městská část Praha 11
Městská část Praha 11
Městská část Praha 11
Městská část Praha 11
Městská část Praha 11
111/1137 ZP
§4, a) Z ustanovení není zřejmé, co je míněno „doplňováním" území. Toto může být např. v územním řízení vykládáno různě. Doplnit se dá celým novým blokem či domem či pouze košem na odpadky. Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
Městská část Praha 11
111/1138 ZP
§4, b) Transformační území by mělo být definováno takto: .....transformační, v nichž je navrhováno částečné zachování nebo využití dle stávajícího charakteru a částečná změna a obnova s ohledem na tento stávající charakter". Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
12
§2 o
BnV
Stručnější text by byl pravděpodobně dostačující, nicméně zvolená formulace je návodnější a usnadňuje výklad ustanovení.
§2 o
BnV
Jedná se o obecnou definici, ne o konkrétní požadavek pro umístění stavby.
§2 r
N
§2 s
BnV
Definice navazuje na výpočet parkovacích stání pro jednotlivé stavby dle § 32.
§2 t
BnV
Většina druhů staveb (jejich označení) není v předpisech definována (administrativní budova, radnice, pošta, hotel atd.), přesto se s nimi v řízeních i v rámci popisu využití ÚPD běžně pracuje.
§2 x
BnV
Rozlišení je demonstrováno příkladným výčtem tak, aby bylo srozumitelné ve vazbě k jednotlivým stavebním typům.
§2 z
BnV
Pojem "zátěž" byl z předpisu odstraněn na základě jiných připomínek.
BnV
Jedná se buď o obecně zřejmé pojmy (slepá štítová stěna, park) nebo tyto vyplývají z jiných právních předpisů (plocha přestavby, břehová čára) nebo jde o pojmy, se kterými předpis nepracuje (bytový dům, stavba pro bydlení).
§2 k: chybí
Neakceptováno. Zařízení jsou součástí infrastruktury, kterou obsahuje definice.
Vzato na vědomí.
k: obecné
BnV
Pražské stavební předpisy stanovují požadavky pro novou územně plánovací dokumentaci jakožto požadavky na využívání území na základě zmocnění § 194 písm. e) Stavebního zákona. Podtitul Hlavy I zpřesněn tak, aby bylo zřejmé, že se uplatní při zpracování územně plánovací dokumentace a nikoli při umisťování staveb.
§4 a
BnV
§4 b
N
Ustanovení platí pro územně plánovací dokumentaci. Podrobnost územně plánovací dokumentace stanoví zákon.
Neakceptováno. Stávající definice je pro možnost vymezení postačující.
111/1139 ZP
§6 (1) V Předpisu ani ve schváleném zadání nového územního plánu není urbánní území obsahující převažující funkci obchodu, služeb, administrativy. Tuto připomínku měla MČ Praha 11 k návrhu zadání nového územního plánu, avšak připomínka nebyla akceptována. Na území MČ Praha 11 je obchodní komplex OC Chodov, administrativní komplex The Park. Pro tyto lokality není v Předpisu ani v novém územním plánu charakteristika (nelze použít ani la) ani lb)ani lc) tohoto ustanovení). Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
111/1140 ZP
§6 (2), b) V textu je použit pojem „harmonické krajinné prostředí", který není v Předpisu definován. Toto může být např. v územním řízení vykládáno různě. Krajinné prostředí se skládá z prvků přírodních (živá a neživá příroda) a prvků vytvořených člověkem (technické, kulturní, výrobní). Není možné, aby toto vše posoudil stavební úřad např. v územním řízení. Toto ustanovení klade vysoké nároky na odbornost a důslednost dotčených orgánů státní správy v jejich závazných stanoviscích. Z naší praxe ovšem vyplývá, že stanoviska těchto orgánů jsou většinou vágní a tudíž pro stavební úřad nepoužitelná. Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
Městská část Praha 11
111/1141 ZP
Pojem by měl být v Předpisu užíván dle definice v §2 stavebního zákona. Pokud to nebude uvedeno v novém územním plánu, požadujeme stanovit jasné požadavky na druh, kapacitu a dostupnost vybavenosti pro potřeby využití dosud nezastavěných ploch i pro potřeby doplňování zástavby v již zastavěných plochách. Na území naší městské části i částí sousedních jsou silné tlaky na povolování monofunkční obytné výstavby bez zajišťování (v rámci záměrů) jakékoliv vybavenosti (školství, zdravotnictví, služby, obchody). Konkrétně se jedná o Obytný soubor Milíčov a plánovanou masivní kobercovou zástavbu Kreslíc a Újezdu u Průhonic rodinnými domy. Tyto záměry parazitují na vybavenosti Jižního Města, přičemž naše městská část nemá žádný použitelný legislativní nástroj tomuto zabránit či přimět investory k vybudování vlastní vybavenosti, příp. participaci na rozšíření vybavenosti stávající. Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
Městská část Praha 11
111/1142 ZP
Pojem by měl být v Předpisu užíván dle definice v §2 stavebního zákona. Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
111/1143 ZP
§10 (1) V textu je použit pojem „přírodě blízká plocha". V Předpisu tento pojem chybí. Při použití pojmu „přírodní park" není zřejmé, zda se jedná o přírodní park ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb“ o ochraně přírody a krajiny. Není jasné, co znamená např. v územním plánování či územním řízení vymezit využití ploch pro „plochy zdevastované". Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
Městská část Praha 11
Městská část Praha 11
Městská část Praha 11
Městská část Praha 11
Městská část Praha 11
111/1144 ZP
§10 (5) V odstavci se stanoví prostupnost krajiny mj. sítí účelových cest. Není zřejmé, zda pojem „účelová cesta" je shodný s pojmem „účelová komunikace" dle §7 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb.. kde se stanoví, že „účelová komunikace je pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků". Účelové komunikace mohou být i neveřejné. Není zřejmé spolehlivé zajištění prostupnosti krajiny těmito komunikacemi. Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
111/1145 ZP
§11 (2) Text by měl být upraven: „Pozemky se vymezují tak, aby svými užitnými vlastnostmi, zejména velikostí, tvarem, polohou a vzájemným uspořádáním umožňovaly využití pro navrhovaný účel...". Od tohoto ustanovení též očekáváme, že zabrání roztříštění využitelných ploch zemědělské půdy. V definicích chybí zde použitý pojem „obraz města". Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
Městská část Praha 11
111/1146 ZP
§11 (3) Text by měl být upraven: „Veřejná prostranství se vymezují...". V textu uvedená „uliční prostranství" jsou podmnožinou veřejných prostranství. Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
Městská část Praha 11
111/1147 ZP
§11 (4) Text by měl být upraven tak, aby byl zajištěn volný průchod pro účely údržby a rekreace nejen podél Vltavy a Berounky, ale i podél menších vodních toků. Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
13
§6 (1)
Akceptováno. A
§ 6 zpřesněn a rovněž doplněn požadavek zpřesnění (podrobnější specifikaci) v úpd.
Akceptováno jinak. §6 (2) b
§8
§9
A
§ 6 zpřesněn a rovněž doplněn požadavek zpřesnění v úpd. Zpřesnění se provádí vymezením území v územním plánu. Ustanovení se nepoužívají pro územní řízení, ale pro tvorbu územně plánovací dokumentace.
BnV
Vzato na vědomí. Problematika je mimo rámec PSP.
BnV
Vzato na vědomí. Akceptováno ve smyslu připomínky.
§10 (1)
A
Termín "plochy zdevastované" byl vypuštěn. Termín "přírodní park" byl nahrazen pojmem "park v krajině".,
§10 (5)
BnV
Pojem "cesta" je zejména s ohledem na zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, použit v § 10 odst. 5 PSP v širším významu, než pouze ve významu komunikace podle zákona č. 13/1997 Sb. Pojem cesta tedy zahrnuje i komunikace podle zákona č. 13/1997 Sb., včetně veřejně přístupných účelových komunikací.
Akceptováno částečně. §11 (2)
A
Termín obraz města byl vypuštěn a nahrazen termínem charakter území, který je obsažen v definicích pojmů v § 2. Navržená úprava formulace nemění význam ustanovení.
§11 (3)
A
§11 (4)
BnV
Akceptováno.
Je řešeno v první větě ustanovení. Požadavky na přístupnost pro údržbu stanoví jiný právní předpis.
Městská část Praha 11
Městská část Praha 11
Městská část Praha 11
111/1148 ZP
111/1149 ZP
111/1150 ZP
Požadujeme zpět doplnit § 11 (6) dle textu přílohy č. 1 usnesení RHMP Č. 1335 ze dne 09.06.2015 týkající se požadavku propojení veřejných prostranství na volnou krajinu. Naší okrajové části se toto dotýká. Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
V ustanovení by mělo být uvedeno, že vymezení musí být v souladu s normou ČSN 736110 Projektování místních komunikací. Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
V popisu urbanistických typů ulic chybí kategorie a popis ulice typu Dl, Chilské nebo Výstavní. Jedná se o dopravní stoky, které mají význam i z hlediska meziměstského, městského a tvoří významné bariéry v území. Je zřejmé, že do města výrazně zasahují, avšak z hlediska života, obchodu, společenských aktivit atd. nemají žádný význam. Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
111/1151 ZP
Typy ulic a jejich předepsaná šířka by měly být v souladu s §12 zákona č. 13/1997 Sb. a ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací. Ve vzájemném vztahu by měl být vyjasněn pojem "ulice" v Předpisu a "komunikace" v zákoně. Z ustanovení je možné povolit výjimku. Rozhodně by neměly být povolovány výjimky v případě, že odchylné řešení nebude odpovídat oběma výše uvedeným legislativním předpisům. Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
Městská část Praha 11
111/1152 ZP
§16 (1) Text by měl být nahrazen: ..Při zřizování nových a úpravách stávajících veřejných prostranství by mělo byl přihlédnuto k jejich účelu, významu a poloze v systému veřejných prostranství, charakteru území a potřebám jejich užívání, včetně obytné kvality a bezpečného a bezkolizního pohybu všech druhů dopravy." V Předpisu chybí pojem „obytná kvalita". Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
Městská část Praha 11
111/1153 ZP
§16 (2) Šíře chodníku stanovená v tomto odstavci by měla odpovídat parametrům dle zákona Č. 13/1999 Sb. Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
Městská část Praha 11
111/1154 ZP
§16 (3) Text by měl být nahrazen: „Stavby a zařízení ve veřejném prostranství se v co největší míře sdružují a umísťují tak, aby s přihlédnutím k prostorovému uspořádání uličního profilu neznemožňovaly nebo nepřiměřeně neomezovaly účel užívání veřejného prostranství a bezpečný a bezkolizní pohyb všech druhů dopravy." Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
Městská část Praha 11
111/1155 ZP
§16 (4) Z ustanovení není jasné, zda se jedná o doporučení či povinnost, jak je tato případná povinnost vymahatelná a jaký má být rozsah zřízení veřejného osvětlení. Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
Městská část Praha 11
111/1156 ZP
V ustanovení by mělo být doplněno, že požadavky zde uvedené musí být v souladu s TP 179 (Ministerstvo dopravy) a ČSN 73 6110 projektování místních komunikací. Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
Městská část Praha 11
14
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
N
Neakceptováno. Smyslem ustanovení je definovat způsoby vymezení veřejných prostranství, zejména uličních prostranství, nikoli konkrétní technické parametry. Ty stanovují jiná ustanovení, případně jiné právní předpisy.
BnV
Vzato na vědomí. Zmiňované ulice Chilská nebo Výstavní jsou "městské třídy". PSP definují cílové charakteristiky jednotlivých urbanistických typů ulic, které jednotlivým ulicím v městské struktuře přiřadí územní plán. Pozemní komunikace rychlostní s vyloučením přístupu chodců (jako např. 5. května/Brněnská v úseku Michle - Chodov) nejsou ulicemi.
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
§16 (1)
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
§16 (2)
A
§11 k: chybí
§12
§13
§14 (1)
Akceptováno.
Neakceptováno. §16 (3)
N
§16 (4)
BnV
Jedná se o povinnost. Vymahatelnost požadavku je prostřednictvím procesů rozhodování v území. Ustanovení se vztahuje na všechna uliční prostranství.
BnV
Tyto požadavky řeší jiný právní předpis.
§17
Ustanovení směřuje k pěší prostupnosti, ostatní druhy dopravy jsou řešeny jinými právními přepisy.
Městská část Praha 11
111/1157 ZP
§17 (1) Doplnění nadchodů a podchodů úrovňovým křížením by nemělo být stanoveno striktně, ale pouze pro odůvodněné případy. Ustanovení upřednostňuje pohodlnost chodců před jejich bezpečností. Nesouhlasíme s upřednostněním úrovňového křížení, toto by mělo být vždy řešeno dle konkrétní situace.
§17 (1)
Ustanovení předepisuje upřednostnit povrchové křížení pěších nebo cyklistických tras s trasami vozidel a tramvají před podchody a nadchody. Pokud již je podchod či nadchod zřízen, bude se v co největší možné míře při úpravách a rekonstrukcích uličního prostranství doplňovat úrovňovým křížením. Ustanovení se neuplatní u dálnic, rychlostních silnic a rychlostních místních komunikací, které jsou ze své podstaty odděleny od okolního prostředí, a kde je tedy mimoúrovňové řešení křížení adekvátní. BnV
Tuto připomínku považuje městská část za zásadní
111/1158 ZP
§17 (4), (5) V textuje použit pojem „komunikace s vyšším dopravním významem a intenzitou provozu" a ..komunikace s nízkou intenzitou motorové dopravy". V Předpisu takovéto komunikace nejsou popsány (např. §2 nebo §13) a není stanovena ani rozhodující intenzita provozu. Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
Městská část Praha 11
111/1159 ZP
§17 (4), (5) V textuje použit pojem „komunikace s vyšším dopravním významem a intenzitou provozu" a ..komunikace s nízkou intenzitou motorové dopravy". V Předpisu takovéto komunikace nejsou popsány (např. §2 nebo §13) a není stanovena ani rozhodující intenzita provozu. Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
Městská část Praha 11
111/1160 ZP
§17 (7) Požadujeme doplnit, aby protihlukové stěny a valy měly vysokou estetickou hodnotu a odpovídaly charakteru území. Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
Městská část Praha 11
111/1161 ZP
§ 17 (8) Navrhujeme zpět doplnit upřednostnění veřejné dopravy před dopravou individuální v případě, že se tímto zajistí lepší propustnost komunikací a obsluhy území.Toto bylo ošetřeno v textu přílohy č. 1 usnesení RHMP č. 1335 ze dne 09.06.2015. Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
Městská část Praha 11
111/1162 ZP
§18 (4) V textu je opět použit pojem „zařízení technické infrastruktury". Není zřejmé, zda tento pojem odpovídá pojmu dle §2 písni, k), odst. 2 stavebního zákona. Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
Městská část Praha 11
111/1163 ZP
§19 (6) V textu je použit pojem „břehová čára". V Předpisu tento pojem chybí. Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
111/1164 ZP
§20 (1) Text by měl být nahrazen: „Při umisťování staveb musí být přihlédnuto k charakteru území a jeho poloze ve městě, dále k přírodním, kulturním a estetickým hodnotám území a ke vztahu zástavby k veřejným prostranstvím a prostorovým parametrům a funkčnímu využití okolních staveb." Požadujeme doplnit větu dle textu přílohy č. 1 usnesení RHMP č. 1335 ze dne 09.06.2015 „Za podmínek stanovených stavebním zákonem lze podmínit umístění stavby uzavřením plánovací smlouvy o spoluúčasti žadatele na vybudování nebo úpravách dopravní a technické infrastruktury". Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
111/1165 ZP
§21(3) Požadujeme charakteristiku stavební čáry dle textu přílohy č. 1 usnesení RHMP č. 1335 ze dne 09.06.2015, která je na rozdíl od navrženého textu naprosto srozumitelná. Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
Městská část Praha 11
Městská část Praha 11
Městská část Praha 11
15
Mimoúrovňové křížení v ulici je považováno pouze za výjimečné řešení pro specifické situace, např. v návaznosti na podzemní vestibuly hromadné dopravy nebo při komplikované terénní konfiguraci. Velmi často totiž degraduje kvalitu veřejných prostranství, a především ve formě podchodu vytváří vysoce problematická místa z hlediska bezpečnosti. Segregace pěší a automobilové dopravy je jedním z nepříjemných dědictví 20. století, s podstatnými negativními následky pro kvalitu městského prostředí a jeho obyvatelnost.
BnV
Aplikace pojmů "vyšší dopravní význam a intenzita provozu" a "nižší dopravní význam a intenzita provozu" musí vždy vycházet z konkrétního kontextu řešeného a posuzovaného území.
§17 (5)
BnV
Aplikace pojmů "vyšší dopravní význam a intenzita provozu" a "nižší dopravní význam a intenzita provozu" musí vždy vycházet z konkrétního kontextu řešeného a posuzovaného území.
§17 (7)
N
§17 (4)
Neakceptováno. Jedná se o příliš nekonkrétní požadavek.
§17 (8)
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
§18 (4)
BnV
Ano, odpovídá.
§19 (6)
BnV
Definice vyplývá z § 44 Vodního zákona.
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
§20 (1)
§21 (3)
111/1166 ZP
§22 (2) V textu se uvádí: „Budovy, vyjma budov rozměrově přiměřených a přímo souvisejících s charakterem veřejných prostranství (např. veřejné toalety, zařízení pro MHD, stánky apod.), nesmí být umístěny na pozemku, jehož součástí je veřejné prostranství." K tomuto uvádíme: Z Předpisu není zřejmé, co je a co není přiměřený rozměr. Přiměřený rozměr je jiný pro WC, altán, slánek s občerstvením atp. Přiměřenost bude muset posoudit stavební úřad např. v územním řízení. Dá se očekávat různé vysvětlení tohoto pojmu. Dále není jasná podmínka neumísťování budov na pozemku, jehož součástí je veřejné prostranství. Např. v případě většího pozemku je na pozemku současně budova, zeleň a komunikace či jiná zpevněná veřejná plocha. Na sídlištích je to stále ještě možné a pozemky jsou ve vlastnictví soukromých subjektů a to i přesto, že je na nich situována komunikace či jiné veřejné prostranství. Tato podmínka může přinést při umisťování staveb na Jižním Městě problémy. Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
Městská část Praha 11
111/1167 ZP
V odst. (1) písni. a) až g) je umožněna taková škála možností překročit stavební čáru, že ve spojení s § 83 odst. 1 a 2, které z §24 (1) umožňují povolit výjimku či povolit odchylné řešení územního nebo regulačního plánu, lze nabýt dojmu, zda má vůbec cenu jakoukoliv stavební čáru stanovovat. Od ustanovení jsme očekávali nastolení řádu a jednoznačného výkladu, což se nestalo. Ustanovení bude předmětem komplikací zejména v územním řízení. Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
Městská část Praha 11
111/1168 ZP
§25 (1) požadujeme vypustit slovo „zpravidla". Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
Městská část Praha 11
111/1169 ZP
§26, b) Není jasné, proč v tomto odstavci není uvedeno i přihlédnutí k výškám uvedeným v územně analytických podkladech. Je nám známo, že výškopis budov je podrobně zpracován pro celou Prahu. V případě transformačního a mnohdy i rozvojového území jsou na území již nějaké stavby. V případě transformačního území je pravděpodobnost, že při jeho přeměně část využití a staveb zůstane zachována, část změněna a část doplněna. V,případě stanovení výšky podle dokumentace pro územní rozhodnutí není zřejmé, zda by bylo možné zabránit nepřiměřeně vysoké či nevhodně nízké zástavbě v dosud nezastavěném území (tj. v území bez jakékoliv charakteristiky) v případě vstupu prvního investora do území. Ustanovení je de facto pokyn pro stavební úřad k umístění takovéto zástavby. Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
Městská část Praha 11
111/1170 ZP
V,ustanovení se v odst. (2) a (3) uvádí možnosti překročení regulované výšky dle odst. (1) a překročení tohoto překročení vikýři. Ustanovení je komplikované a nepoužitelné. Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
Městská část Praha 11
111/1171 ZP
V,ustanovení se v odst. (2) a (3) uvádí možnosti překročení regulované výšky dle odst. (1) a překročení tohoto překročení vikýři. Ustanovení je komplikované a nepoužitelné. Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
Městská část Praha 11
111/1172 ZP
§27 (4), a) Ne všechny veřejné budovy jsou budovami občanského vybavení ve smyslu § 2, odst. 1, písm. k3) stavebního zákona. Není jasné, jakých staveb se ustanovení vlastně týká. Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
Městská část Praha 11
111/1173 ZP
§27 (4), b) Není zřejmé, kdo stanoví „urbanisticky exponovanou polohu", zda nový územní plán, investor, projektant či stavební úřad. Ustanovení může vést k nejednoznačnému výkladu a problémům např. při územním řízení. Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
111/1174 ZP
§28 (1) Odstupové vzdálenosti stanovené odstupovým úhlem dle přílohy č. 1 Předpisu umožní navrhování a umísťování staveb blíže ke stavbám stávajícím, než dosud umožňovala vyhláška č. 26/1999 Sb. hl. m. Prahy v čl. 8 odst. 2. Toto může způsobit např. v sídlištní zástavbě, že na plochách, kde dosud nebylo možné z důvodu odstupu umístit stavbu, toto možné bude. Mezi stavbami s průčelími s okny obytných místností by mělo zůstat zachováno pravidlo, že odstup může být min. roven výšce vyššího z nich (§ 25, odst. 5 vylil, č, 501/2006 Sb.). Pro stavby v centru v blokové zástavbě by samozřejmě mohla být stanovena úleva. Tuto připomínku považuje městská Část za zásadní.
111/1175 ZP
Z ustanovení § 29 (2) až (4) může být povolena výjimka podle §83 (1) a z ustanovení § 29 (2) ještě podle § 83 (2). Není zřejmé, zda má vůbec nějaký smysl v Předpisu pravidla pro výstavbu při hranici pozemku stanovoval. Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
Městská část Praha 11
Městská část Praha 11
Městská část Praha 11
16
§22 (2)
Ad 1. část: Pojem je vysvětlen příkladmým výčtem - viz text ustanovení. BnV
Ad 2. část: ustanovení směřuje k dělení pozemků dle uliční čáry při umístění novostavby - viz důvodová zpráva PSP.
Ustanovení stanovuje jednoznačná pravidla. Jejich množství je dané tím, že musí obsáhnout široký charakter zástavby a popsat všechny prvky fasády, kterých se vztah k stavební čáře týká.
§24 (1)
BnV
§25 (1)
A
§26 b
BnV
V transformačních územích zpravidla dochází i ke změně výškového uspořádání zástavby. Těžko lze tedy výškovou hladinu odvozovat ze stávajících staveb.
§27 (2)
BnV
Ustanovení přesně stanovuje požadavky na části staveb nad hlavní římsou a je tak neoddělitelnou součástí výškové regulace.
§27 (3)
BnV
Ustanovení přesně stanovuje požadavky na části staveb nad hlavní římsou a je tak neoddělitelnou součástí výškové regulace.
BnV
Týká se budov občanské vybavenosti, tedy dle definice v § 2 Stavebního zákona, jak je uvedeno v připomínce.
BnV
Procesní postupy jsou definovány Stavebním zákonem. V rámci řízení stavebník vždy "navrhuje" ("žádá") a úřad "rozhodne".
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
BnV
Nejasná připomínka. Předpis stanovuje přesná pravidla pro výstavbu při hranici pozemku. Výjimka je nezbytná pro specifické urbanistické situace. § 83 odst. 2 stanovuje možnost pro odchylné řešení v ÚPD.
§27 (4) a
§27 (4) b
§28 (1)
§29
Akceptováno, vypuštěno.
Městská část Praha 11
111/1176 ZP
§29 (2). d) Z textu vyplývá, že pokud alespoň část stavby (např. přístřešek nad vchodem, umístěný kdekoliv v půdoryse stavby, nikoliv jen při řešené hranici) nepřesáhne uvedenou výšku, lze postavit na hranici pozemku cokoliv. Obdobně je tomu i v ustanovení §29, 2e). Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
Městská část Praha 11
111/1177 ZP
Průhlednost či neprůhlednost oplocení a jeho maximální výška by vždy měly vycházet z legislativních předpisů na bezpečné užívání komunikací. Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
111/1178 ZP
§30 (1) Požadavek na navázání na oplocení v místě obvyklé nepovede ke zlepšení vzhledu veřejných prostranství. Z praxe vyplývá, že až doposud většina oplocení podléhala „lidové tvořivosti", nebyla nijak kromě výšky regulována a ve vilových čtvrtích je oplocení povětšinou kaleidoskopem tvarů, stylů a materiálů. Často je velmi těžké stanovit, co je v tomto případě v místě obvyklé (většinové) a zda toto je opravdu hodné návaznosti. Dále oplocení v místě obvyklé staršího data často nesplňuje současné legislativní i technické požadavky na stavby. Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
111/1179 ZP
§30 (2) Text by měl být doplněn: „U křižovatek pozemních komunikací musí byl oplocení vždy průhledné pro zajištění bezpečného rozhledu". Tuto připomínku považuje městská část za zásadní
Městská část Praha 11
111/1180 ZP
§31 (1) V ustanovení by kromě podmínky, že pozemní komunikace, na niž se nová stavba napojuje, vyhovuje svými parametry (tj. má odpovídající plošné a výškové rozměry, materiál a konstrukci), měla být doplněna i podmínka, že tato komunikace vyhovuje intenzitou svého provozu (místní provoz, transfer), a to i ve špičkách (např. ráno. odpoledne). Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
Městská část Praha 11
111/1181 ZP
§31 (2) V textu je použit pojem „předpokládaná intenzita provozu". Není jasný časový horizont, podklady a metodika pro průzkum, výpočet a návrh. Může dojít k různým výkladům např. v územním řízení. Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
111/1182 ZP
Kapacity parkování by v tomto ustanovení měly být stanoveny takto: 1.,Výpočty parkovacích stání se řídí normou ČSN 73 6110. 2.,Základní koeficient automobilizace činí 1,5 (600 osobních aut na 1000 obyvatel). 3.,Odchylné koeficienty automobilizace mohou jednotlivé městské části určovat na základě dopravních analýz či údajů vyplývajících z regulačních plánů. Stanovení odchylky musí být vždy pod plnou kontrolou veřejnosti. 4.,Vyšší než základní koeficient automobilizace mohou městské Části Či stavební úřady stanovit pro exponované lokality s prokázaným deficitem parkovacích stání. Základní koeficient automobilizace bude upraven vždy. když statistická hodnota stupně automobilizace pro celou Prahu vykáže odchylku větší než 10 % oproti předchozímu stanovení Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
Městská část Praha 11
Městská část Praha 11
Městská část Praha 11
Městská část Praha 11
Městská část Praha 11
Městská část Praha 11
111/1183 ZP
§32 (1) Z ustanovení vyplývá, že dočasné stavby na dobu nejvýše 1 roku nemusí mít zajištěno parkování. S tímto nesouhlasíme. Např. u staveb zařízení staveniště by toto mohlo mít negativní dopad na okolí. Navíc dočasnost staveb lze opakovaně prodlužovat. Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
111/1184 ZP
§32 (2) K návrhu výpočtu a hodnotám a oblastem stanoveným v přílohách se předem bez praktického ověření nelze vyjádřit. Při odvozování a výpočtu z hrubých podlažních ploch by bylo vhodné stanovit metodiku či návod, jak poměrně rozdělit hrubé podlažní plochy podlaží stavby v případě, že stavba má na jednom podlaží více funkcí. Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
111/1185 ZP
§33 (2) Ustanovení je nesrozumitelné. Není jasné, co má společného jednotlivá stavba umísťovaná do stávající zástavby se společně řešeným celkem. Společně řešený celek má být dle definice v §2 písm. r) umístěn jedním územním rozhodnutím. V rámci toho rozhodnutí musí být řešeno parkování pro všechny stavby tohoto celku, a to i v případě, že výstavba bude probíhat po etapách. V případě umístění jednotlivé stavby do stávající zástavby lze samozřejmě tolerovat řešení parkování v docházkové vzdálenosti. Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
17
BnV
Jedná se o mylný výklad ustanovení. Písm. d) se uplatní pro stavby (tedy celé stavby) nebo jejich části, které nepřekročí stanovenou výšku. Ustanovení neříká, že by se uplatnilo pro celé stavby, pokud jejich část nepřesáhne určitou výšku.
BnV
Ustanovení jiných právních předpisů nejsou v tomto požadavky PSP dotčeny.
BnV
Jedná se o obecný regulativ využitelný v především v případě, kdy by novostavba navrhovala oplocení výrazně se vymykající svému okolí.
§30 (2)
N
Neakceptováno. Z hlediska bezpečnosti dopravy je třeba sledovat řadu parametrů, vychází m.j. z návrhové rychlosti. Ani průhledný plot nemusí být v tomto dostačující. Ustanovení by tak bylo matoucí.
§31 (1)
BnV
Vyplývá z aktuální textace ustanovení.
§31 (2)
BnV
Jedná se o obecně užívaný pojem vyplývající z příslušných jiných právních předpisů.
§29 (2)
§30
§30 (1)
Nelze akceptovat.
§32
N
PSP nemohou stanovovat procesní náležitosti a kompetence městských částí. Mohou stanovovat pouze technické požadavky - tedy v tomto případě příslušný počet stání dle typu stavby a obecných parametrů. Polohy v území. PSP nicméně umožňují, aby územní nebo regulační plán stanovil v souladu s § 83 odst. 2 požadavky odchylně. Jedná se o jedinou legislativní možnost, jak umožnit samosprávě do požadavků zasahovat.
§32 (1)
BnV
Úleva pro dočasné stavby je nezbytná vzhledem k změně navazující legislativy. Např. i dočasné pódium na náměstí by muselo mít umístěno příslušný počet stání.
§32 (2)
BnV
Je popsáno v důvodové zprávě k PSP.
BnV
Výstavba může být řešena po etapách, ale vždy musí být splněn požadavek § 32 odst. 4, nemůže tedy dojít k prodlevě mezi realizací jednotlivých staveb a parkovacích stání.
§33 (2)
Městská část Praha 11
Městská část Praha 11
111/1186 ZP
111/1187 ZP
§33 (3) a (4) Odkazy na (1) a (2) jsou vytrženy z kontextu. Z obou odstavců je požadujeme vypustit. Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
§33 (3) a (4) Odkazy na (1) a (2) jsou vytrženy z kontextu. Z obou odstavců je požadujeme vypustit.
§33 (3)
§33 (4)
N
Neakceptováno. Nejasná připomínka v kontextu navazujících připomínek. Odkaz na odstavec 1 garantuje fakt, že se ustanovení týká pouze ulic na pozemku investora, což v jiné připomínce MČ Praha 11 naopak výslovně požaduje.
N
Neakceptováno. Nejasná připomínka v kontextu navazujících připomínek. Odkaz na odstavec 1 garantuje fakt, že se ustanovení týká pouze ulic na pozemku investora, což v jiné připomínce MČ Praha 11 naopak výslovně požaduje.
Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
Městská část Praha 11
Městská část Praha 11
Městská část Praha 11
Městská část Praha 11
111/1188 ZP
§33 (3) U společně řešených celků lze akceptovat, aby vázaná stání byla umístěna v uličním prostranství. Musí se však jednat o nové prostranství vytvořené v rámci nového společně řešeného celku. Z ustanovení však toto nevyplývá. Vyplývá z něj, že by vázaná stání mohla být umísťována i ve stávajícím uličním prostranství. Navrhujeme úpravu textu: „U společně řešených celků zástavby s převažujícím účelem užívání bydlení do 3 podlaží lze vázaná stání umístit přiměřeně k charakteru uličního profilu i do uličních prostranství vytvořených v rámci společně řešeného celku". Pokud nebude odstavec takto upraven, požadujeme jeho vypuštění. Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
111/1189 ZP
§33 (4)Nesouhlasíme s jakýmkoliv umísťováním návštěvnických stání novostaveb do stávajícího uličního profilu a do uličních prostranství.Veškerá návštěvnická stání musí být umístěna v rámci nového společně řešeného celku (v garážích, na parkovištích, v novém uličním prostranství společně řešeného celku). Pokud nebude odstavec v tomto smyslu upraven, požadujeme jeho vypuštění. Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
111/1190 ZP
§ 33 (3) a (4) Výklad těchto odstavců by mohl být i takový, že v rámci jednotně řešeného celku, např. rezidenčního bydlení, se navrhne na pozemku stavby zahrada či relaxační prostor pro obyvatele a doprava v klidu nebo její část bude vymístěna na okolní stávající komunikace. V,takovémto případě ani není jasné, zda by stání na okolních komunikacích určená pro obyvatele společně řešeného celku byla vyznačena, případné zamčena, aby zde nemohl zaparkovat nikdo jiný, není jasné, zda by pozemek stání byl pronajatý či prodaný (pozn.: stavbu komunikace 111. tř. může vlastnit jen obec), není jasné, kdo by pozemek stání uklízel a udržoval. V podmínkách Jižního Města na komunikacích parkují obyvatelé sídlišť, při jejichž vzniku se nepočítalo s masovou automobilizací a v jejichž prostoru jsou možnosti pro parkování (parkoviště, okraje komunikací) již nyní prakticky vyčerpány. Ustanovení by bylo možné použít pouze v případě, že v rámci např. většího společně řešeného celku budou vystavěny i nové uliční profily či prostranství, v jejichž prostoru bude již v rámci projektu počítáno s řešením parkování pro nové obyvatele (stání vázaná i návštěvnická). Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
111/1191 ZP
§ 33 (3) a (4) Výklad těchto odstavců by mohl být i takový, že v rámci jednotně řešeného celku, např. rezidenčního bydlení, se navrhne na pozemku stavby zahrada či relaxační prostor pro obyvatele a doprava v klidu nebo její část bude vymístěna na okolní stávající komunikace. V,takovémto případě ani není jasné, zda by stání na okolních komunikacích určená pro obyvatele společně řešeného celku byla vyznačena, případné zamčena, aby zde nemohl zaparkovat nikdo jiný, není jasné, zda by pozemek stání byl pronajatý či prodaný (pozn.: stavbu komunikace 111. tř. může vlastnit jen obec), není jasné, kdo by pozemek stání uklízel a udržoval. V podmínkách Jižního Města na komunikacích parkují obyvatelé sídlišť, při jejichž vzniku se nepočítalo s masovou automobilizací a v jejichž prostoru jsou možnosti pro parkování (parkoviště, okraje komunikací) již nyní prakticky vyčerpány. Ustanovení by bylo možné použít pouze v případě, že v rámci např. většího společně řešeného celku budou vystavěny i nové uliční profily či prostranství, v jejichž prostoru bude již v rámci projektu počítáno s řešením parkování pro nové obyvatele (stání vázaná i návštěvnická). Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
18
Neakceptováno. Nejasná připomínka v kontextu navazujících připomínek MČ Praha 11. Fakt, že se ustanovení týká pouze ulic na pozemku investora je garantován odkazem na odstavec 1, který v jiné připomínce MČ Praha 11 požaduje vypustit.
§33 (3)
N
§33 (4)
BnV
Ano, u společně řešených celků musí být i návštěvnická stání umístěna pouze na ulicích v rámci tohoto celku.
§33 (3)
BnV
Jedná se o mylný výklad ustanovení. Jde pouze se o ulice v rámci společně řešeného celku, ne mimo něj.
§33 (4)
BnV
Jedná se o mylný výklad ustanovení. Jde pouze se o ulice v rámci společně řešeného celku, ne mimo něj.
Městská část Praha 11
111/1192 ZP
§33 (5) Pokud by vázaná stání pro bydlení byla na vlastním pozemku stavby, je nadbytečné v Předpisu stanovovat konkrétní stavebně technické řešení staveb pro parkování. Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
Městská část Praha 11
111/1193 ZP
V ustanovení se hovoří pouze o jízdních kolech. V Praze se jezdí např. i na koloběžkách, el. vozítkách segway, mopedech apod. Dále se ustanovení nezabývá ukládáním kočárků. Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
Městská část Praha 11
111/1194 ZP
V textuje použit pojem „světlá výška". Tento pojem není v Předpisu definován. Tuto připomínku považuje městská část za zásadní
Městská část Praha 11
111/1195 ZP
§44 (1) Nesouhlasíme se snižováním světlé výšky na 2.4m. Toto může vést k degradaci komfortu staveb pro bydlení. Odstavec by měl znít: „Světlá výška obytných místností musí být nejméně 2,6m." Ostatní text vypustit. V případě rekonstrukce starších staveb, které nesplňují požadavek lze udělit výjimku.
BnV
Dosavadní právní úprava definovala přísné požadavky na stavebně technické řešení, PSP požadavky upravují, aby bylo umožněno větší množství řešení. Úplné zrušení požadavku by mohlo mít dopady na kvalitu městského prostředí - více viz důvodová zpráva k PSP.
BnV
Lze se domnívat, že na místě pro jízdní kolo lze úspěšně odstavit i elektrokolo, koloběžku či segway.
BnV
Pojem "světlá výška" je obecně používaný pojem a jeho využití nečiní v praxi problémy.
§44 (1)
N
Neakceptováno. Návrh sjednocuje požadavky na minimální světlou výšku obytných místností pro všechny typy staveb pro bydlení. Jedná se o úpravu a zjednodušení požadavků, nikoli o systémovou změnu, jelikož dosavadní limity umožňují navrhovat obytné místnosti i o světlé výšce 2,3 m. Doplňující sníženou výšku je v zásadě možné uplatnit u dvoupodlažních bytů, tedy především u rodinných domů, které měly dosud stanovenu minimální světlou výšku obytných místností jen 2,5 m (nyní umožňují kombinaci podlaží o dvou světlých výškách 2,6 a 2,4 m). Hygienické požadavky na stavby jsou uvedeny v paragrafu 43, požadavky na větrání obytných místností jsou plně uvedeny v paragrafu 46. K rekonstrukcím staveb je možné uplatnit paragraf 1 odst. 3 a 4.
§45 (1)
BnV
Podíl prosluněných bytů se z logiky ustanovení vztahuje na počet bytů posuzovaného stavebního záměru / budovy.
BnV
V projektové dokumentaci se neprokazuje splnění 1500 ppm, ale zajištění minimálního množství vyměňovaného vzduchu. Kvalita vnitřního prostředí, jejímž ukazatelem je právě hodnota CO2, se měří vždy při užívání. Hodnota CO2 je vztažena právě ke kvalitě vnitřního prostředí, nikoliv k výměně vzduchu.
N
Neakceptováno. Při povolení ubytovacího zařízení je nutné stanovit i jeho kapacitu. Autorizovaná osoba, jež navrhuje předmětný záměr, v závislosti na kapacitě a standardu objektu stanoví nejen spotřebu energií, vody, apod., ale i přiměřený počet hygienických zařízení. Tento požadavek je dostatečný pro zajištění veřejného zájmu. Při navrhování dokumentace může projektant použít doporučené hodnoty z norem.
N
Neakceptováno. Nařízení by v tomto případě mělo být pravidlem (proto zpravidla) a ne povinností. Např. u velmi malých provozoven by se mohlo jednat o neadekvátní požadavek. Cílem nařízení je stanovit minimální požadavky.
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
§33 (5)
§34
§44
Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
Městská část Praha 11
Městská část Praha 11
111/1196 ZP
111/1197 ZP
§45 (1) Není jasné z jakého počtu se stanoví parametr ..80% bytů". Zda se jedná o průčelí, celou stavbu, celý blok, společně řešený soubor či ulici. Toto je třeba přesně stanovit, neboť může dojít k různému výkladu, zejména v územních řízeních. Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
§46 (2) Není zřejmé, jakým způsobem se v např. v projektové dokumentaci prokáže, že oxid uhličitý ve vnitřním prostředí stavby nepřekročí hodnotu 1500 ppm.
§46 (2)
Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
Městská část Praha 11
111/1198 ZP
§50 (4) V textu se uvádí, že pokud není hygienické zařízení v ubytovací jednotce, musí být na každém podlaží přiměřený počet koupelen a záchodů. Z ustanovení není zřejmé, jaký počet je či již není přiměřený.
§50 (4)
Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
Městská část Praha 11
111/1199 ZP
§50 (5) Požadujeme, aby pro stravovací služby byly zřizovány samostatné místnosti se záchodovou mísou, s předsíní a umyvadlem odděleně pro muže a ženy. Požadujeme vypustit slovo „zpravidla".
§50 (5)
Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
Městská část Praha 11
111/1200 ZP
Požadujeme zpět doplnit dle textu přílohy č. 1 usnesení RHMP č. 1335 ze dne 09.06.2015, aby stavby pro obchod s prodejní plochou nad 2000m2 byly vybaveny veřejnými záchody. Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
19
§50 (3)
Městská část Praha 11
111/1201 ZP
§52 (2) V ustanovení uvedená možnost znamená např. v bytě o 4 obytných místnostech mít pouze jednu, která splňuje hygienické požadavky na bydlení z hlediska hluku. Jedná se o degradaci nároků na bydlení. V případě, že nejsou splněny požadavky na ochranu před hlukem, je třeba navrhnout jiné využití stavby. Text by měl být nahrazen takto: „Při změnách dokončených staveb nebo výstavbě nových staveb v prolukách může být v odůvodněném případě jedna obytná místnost bytu orientována do chráněného venkovního prostoru, ve kterém není dodržen hygienický limit hluku dle zvláštního právního předpisu". Pokud nebude odstavec takto upraven, požadujeme jeho vypuštění. Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
Městská část Praha 11
111/1202 ZP
§56 (3) - V textu je použit pojem „nouzové osvětlení" schodiště v případě, že není zajištěno osvětlení přirozené. Tento pojem není v Předpisu definován. V Předpisu by spíše měl být použit pojem „umělé osvětlení". Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
Městská část Praha 11
111/1203 ZP
§57, 1) Pojem ..podchodná výška" by měl být uveden v pojmech v §2. Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
Městská část Praha 11
111/1204 ZP
Text by měl být upraven: „Střechy musí zachycovat a odvádět srážkové vody, sníh a led tak, aby neohrožovaly účastníky silničního provozu a osoby a zvířata v přilehlém prostoru a neomezovaly a neznemožňovaly účelové využití tohoto prostoru." Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
Městská část Praha 11
111/1205 ZP
Text by měl být upraven: „Všechny prostupy vedení sítí technického vybavení do staveb nebo jejich částí umístěné pod úrovní terénu musí být řešeny tak, aby byl znemožněn průnik plynů a kapalin do prostoru stavby." Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
Městská část Praha 11
111/1206 ZP
V §1 odst. 2 zákona č. 40/1995 Sb. se uvádí: „Reklamou se rozumí oznámení, předvedení či jiná prezentace šířené zejména komunikačními médii, mající za cíl podporu podnikatelské činnosti, zejména podporu spotřeby nebo prodeje zboží, výstavby, pronájmu nebo prodeje nemovitostí, prodeje nebo využití práv nebo závazků, podporu poskytování služeb, propagaci ochranné známky, pokud není dále stanoveno jinak." Na toto ustanovení se v Předpisu odkazuje v případě zařízení „určených ke zprostředkování informace, která nemá reklamní povahu". Stavby a zařízení pro reklamu jsou stavbami nájemnými, tj. investor plochy pronajímá různým subjektům pro různá sdělení. Stavební úřad při umísťování a povolování stavby nebo zařízení nejenže není schopen, ale není ani kompetentní posuzovat stavbu nebo zařízení podle plánovaného obsahu sdělení, a pokud by i tak učinil, stavba nebo zařízení mohou následně po celou dobu své životnosti sdělovat cokoli komukoliv, bez toho aniž by stavební úřad měl nějaký nástroj k nápravě. Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
Městská část Praha 11
111/1207 ZP
V Předpisu se používá pojem „panel". Sdělení však nemusí být vždy dvojrozměrnou deskou - panelem, může být např. stojícím válcem či zavěšeným trojrozměrným tělesem. V pojmech by měla být jasná definice „panelu". Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
Městská část Praha 11
111/1208 ZP
§77 (2) Odstavec současně s odstavcem §78 (1) působí zmatečně. Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
Městská část Praha 11
111/1209 ZP
§77 (4) Vzhledem k tomu. že není jednoznačně jasné, co je panel a jak se vlastně může sčítat jeho plocha či povrch, je text tohoto odstavce nejednoznačný a může vést k různým výkladům či zneužitím v procesu umísťování a povolování staveb. Požadujeme odstavec vypustit. Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
Městská část Praha 11
111/1210 ZP
§78 (1) Odstavec současně s § 77 (2) působí zmatečně. Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
111/1211 ZP
§78 (3) Text by měl být upraven. Místo „...v pěších cestách..." by mělo být „...u pěších cest...". V pěší cestě nemůže stát nic. V předpisu není definován pojem „park". Není zřejmé, zda pojem „přírodní park" je ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb. Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
Neakceptováno.
N
Znění ustanovení odpovídá celorepublikové legislativě. V odstavci došlo k částečné úpravě, aby se nařízení týkalo zřetelně všech bytů v domě a nikoli jen jedné místnosti pro celý dům.
§56 (3)
N
Neakceptováno. Jedná se o obecně používaný pojem a jeho využití nečiní v praxi problémy. Požadavky na umělé osvětlení jsou upraveny v paragrafu 45.
§57 (1)
N
Neakceptováno. Podchodná výška je využita pouze v jednom ustanovení, a proto byl její popis uveden právě zde.
§52 (2)
Neakceptováno. §60
N
Původní znění bylo prokonzultováno s odbornými organizacemi, včetně MMR. Neakceptováno.
§61
N
Požadavek na pronikání kapalin a vlhkosti je řešen v ustanovení § 43.
BnV
V souladu s § 126 stavebního zákona lze stavbu užívat jen k vymezenému účelu. V rámci něj musí být deklarováno, zda je plánované využití stavby nebo zařízení reklamní nebo nikoliv. V případě, že stavební úřad zjistí, že stavebník užívá stavbu k jinému účelu než bylo deklarováno, postupuje v souladu se svými pravomocemi, které má svěřeny stavebním zákonem jako dozorující orgán stejně jako u jakékoli jiné stavby, u které se nepovoleně změní užívání.
§77 (4)
BnV
Z tohoto důvodu je v předpise právě § 77 odst. 4., který definuje panel a zahrnuje do něj i jiné formy ve smyslu připomínky.
§77 (2)
BnV
Ustanovení se týká všech typů staveb pro reklamu, § 78 odst. 1 pouze samostatně stojících.
§77 (4)
BnV
Nejasná připomínka. Z tohoto důvodu je v předpise právě § 77 odst. 4., který pojem panel definuje.
BnV
§ 77 odst 2 řeší všechny stavby pro reklamu bez ohledu na typ a umístění v městském prostředí.
§77
§78
Neakceptováno. Městská část Praha 11
20
§78 (3)
N
Smyslem regulace je zabránit umisťování reklam v pěších cestách, nikoli u pěších cest. Park je obecně známý pojem, využívaný např. i v definici veřejného prostranství v Zákonně o hlavním městě Praze.
Městská část Praha 11
111/1212 ZP
§78 (4) Text by měl být upraven. Místo „..aby nepřiměřeně neomezovaly pěší pohyb a aby byl zachován průchod o čisté šířce nejméně l,5m." by mělo být aby nepřiměřeně neohrožovaly bezpečný pěší pohyb a aby byl zachován průchod o šířce nejméně 2m." Případně by šířka průchodu měla vycházet ze zákona č. 13/1997 Sb. Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
Městská část Praha 11
111/1213 ZP
§78 (5) Tento odstavec by měl být nahrazen textem: ..Samostatně stojící stavby a zařízení pro reklamu se nesmí umísťovat v průtočném záplavovém území". Tímto lze předejít problémům a škodám při povodních. Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
Městská část Praha 11
111/1214 ZP
Úvodní věta by měla být doplněna o větu: „Stavby pro reklamu a reklamní a informační zařízení se přednostně umísťují do úrovně nepřesahující horní linii střechy." Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
Městská část Praha 11
111/1215 ZP
§79, a), c) Z textu by mělo být vypuštěno: „...nejedná-li se o stavby nebo zařízení určené ke zprostředkování informace, která nemá reklamní povahu". Viz výše připomínky k §77. Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
Městská část Praha 11
111/1216 ZP
Stavby kolmo k fasádě jsou podmnožinou staveb předsazených před fasádou. Požadavky by měly být v jednom ustanovení. Místo úhlu 90° lze použít např. úhel 89° a ustanovení se na stavby a zařízení nemusí vztahovat. Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
Městská část Praha 11
111/1217 ZP
§80 (1) Není jasný důvod stanovení výměry právě 6.5m2. Dle §3 odst. 2 stavebního zákona je stavba pro reklamu od 8m2. V Předpisu se dále operuje s výměrou 4m2 a 6m2. Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
Městská část Praha 11
111/1218 ZP
V Předpisu se používá pojem „slepá štítová stěna", slepá fasáda". Tato definice v pojmech chybí. V současné době jsou reklamní plachty na stěnách domů i přes okna. Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
Městská část Praha 11
111/1219 ZP
§82 (2) Není jasný důvod stanovení výměry právě 6m2. V Předpisu se dále operuje s výměrou 4m2 a 6.5m2. Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
Městská část Praha 11
111/1220 ZP
§83 (1) Požadujeme vypustit výjimku z § 24 (1), §28 (1), §29(2) až (4), § 32. V případě možností výjimek k těmto ustanovením nemá smysl stanovovat vůbec nějaké regulativy. Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
111/1221 ZP
§83 (2) Požadujeme vypustit výjimku z §22 (4) - není jasný důvod odchylného řešení z již tak velmi liberálního odstavce. Požadujeme vypustit výjimku z §24 (1), §27 (2) až (4). §29 (2), §32 (2), 33 (8), § 79, § 80 (1) a (2), § 81 (1). V případě možností výjimek k těmto ustanovením nemá smysl stanovovat vůbec nějaké regulativy. Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
Městská část Praha 11
111/1222 ZP
V příloze č. 1 Stromy a inženýrské sítě (§ 16, odst. 5) je uvedeno: „Kořenový prostor zahrnuje objem půdy, ve kterém může strom kořenit. Kořenový prostor musí zabezpečit mechanickou stabilitu stromu a umožnit prokořenění v dostatečném rozsahu, jeho velikost odpovídá zpravidla 1/10 projekčního objemu koruny." Toto vymezení je nedostatečné, neboť nezajistí stanovištně vhodné podmínky pro růst a rozvoj stromů. Vhodnější by bylo vymezení kořenové zóny stromu, za kterou se považuje plocha půdy pod korunou stromu (okapová linie koruny) rozšířená do stran o 1,5 m, u sloupovitých forem o 5 m. Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
Městská část Praha 14
114/6 ZP
§17 - připomínky k odst. I), 2), 6) ,7) - upřednostněno by mělo být vždy kritérium bezpečnosti a ochrany před hlukem . V tomto smyslu přepracovat znění tohoto §.
Městská část Praha 14
114/7 ZP
§25, odst. 1 - vypustit slovo „zpravidla". V přehledu vypořádání připomínek se uvádí, že je tato připomínka akceptována, ale v textu návrhu PSP zůstává.
Městská část Praha 11
21
Neakceptováno. §78 (4)
N
Není jasný smysl úpravy. Stavby pro reklamu nesmí chodce nejen ohrožovat, ale ani omezovat. Neakceptováno.
§78 (5)
§79
N
Ustanovení je takto upraveno tradičně. Je třeba mít na paměti, že do tohoto pojmu spadají např. i informační tabule. Neakceptováno.
N Je řešeno v písm. b).
§79
§80
§80 (1)
N
Neakceptováno - viz vypořádání k § 77.
BnV
Jedná se o obecné označení typu reklamní stavby, jejíž plocha s reklamním (případně informačním) obsahem je umístěna nikoli na fasádě (rovnoběžně s fasádou) ale napříč (kolmo) k fasádě, historicky označované jako výstrče. Z toho nelze dovodit, že by se ustanovení neuplatnilo na stavbu "pod úhlem" 89°.
BnV
Rozměr 6,5 m2 byl koordinován s odborem památkové péče MHMP a jejich metodickými doporučeními pro památkové zóny. Slepá štítová stěna je obecně srozumitelný pojem.
§81
§82 (2)
BnV
BnV
Plachty jsou mimo kompetenci stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů, ty se vztahují pouze na stavby a zařízení. Limit velikosti v každém ustanovení vychází z velikosti běžných nosičů v dané situaci a míry, kterou ovlivňují okolní prostředí. Neakceptováno.
§83 (1)
N
Připomínka zcela mimo běžný legislativní rámec popírající institut výjimky dle § 169 Stavebního zákona. Neakceptováno.
§83 (2)
příl.č.: 1.1
§17
§25 (1)
N
Nejasná připomínka. Odchylné řešení umožňuje stanovit požadavky v územním nebo regulačním plánu odlišně. Nejedná se o výjimku pro umisťování staveb.
BnV
Popis pomocí 1/10 objemu koruny je vhodný s ohledem na různé typy stromů a korun. Navrhovaná úprava by v konečném důsledku vedlo k omezení výsadby stromů, což není žádoucí.
BnV
Navržená ustanovení směřují k vyšší bezpečnosti ve veřejných prostranstvích. Minimální požadavky na ochranu před hlukem jsou stanoveny jinými právními předpisy.
A
Akceptováno, vypuštěno.
Městská část Praha 14
Městská část Praha 14
114/8 ZP
§28, odst.2 -odstranit možnost výjimky, kdy se požadavek na odstup neuplatní
114/9 ZP
§29 - nadále považujeme určování odstupů za nejasné a zbytečně komplikované . Doporučujeme řešit odstupy tak, jak byly definovány vyhl. č. 26/1999 Sb“ hl.m. Prahy, příp. postupovat v souladu s ustanovením §25 vyhl.501/2006 o obecních požadavcích na využívání území.
Městská část Praha 14
114/10 ZP
§32 - umožnit navýšení počtu stání dle požadavku městských částí. Počty stání dimenzovat podle počtu bytových jednotek - 65m2/ 1ps, pro všechny byty o větší rozloze 1,5 ps/l byt.jednotka.
Městská část Praha 14
114/11 ZP
§33, odst.3 -neumožňovat přenos parkovacích stání do ulic
120/798 ZP
1),Nesouhlasíme se zvoleným způsobem projednání návrhu nařízení, kterým mají být pro příští období stanoveny obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze. Městská část předkládala své připomínky již k původnímu znění Pražských stavebních předpisů a ke dvěma pokusům o jejich novelizaci. Nyní je předkládáno další znění tohoto nařízení, a to ve zrychleném řízení (se zkrácenou lhůtou k vyjádření), bez jakékoliv důvodové zprávy a bez vyznačení změn oproti „pozastaveným" Pražským stavebním předpisům. V novém návrhu také zcela chybí snaha původní „pozastavené" znění předpisu věcně (legislativně a technicky) zrevidovat i nad rámec výzvy ke zjednání nápravy od Ministerstva pro místní rozvoj, ačkoliv potřebu takové revize uznala i samotná Rada HMP v rámci svých předchozích usnesení týkajících se Pražských stavebních předpisů. Hrozí tak, že v blízké době bude nové znění Pražských stavebních předpisů znovu novelizováno, což by zbytečně přineslo další přechodnou úpravu stavebního práva, která by byla pro dotčené subjekty matoucí a zatěžující. Požadujeme proto, aby návrh předpisu byl zpracován i na základě návrhu změn Pražských stavebních předpisů, který byl schválen Radou HMP dne 9.6.2015, a byly v něm zohledněny již uplatněné připomínky v rámci proběhlého připomínkového řízení. Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
120/799 ZP
2),Návrh se svojí vizí kompaktního města je koncipovaný především pro vnitřní město a nevyhovuje podmínkám okrajových městských částí Prahy a jejich rozvojovým lokalitám, k jejichž znakům a hodnotám patří i určitá rozvolněnost zástavby doplněná soukromou zelení; předpis musí mimo jiné v takové zástavbě poskytovat i dostatečnou ochranu pohody bydlení. garantovanou např. dostatečnými odstupy, maximální zastavěností pozemku, požadavkem na dostatečné oslunění. dalším nezatěžováním většinou už přetížené stávající dopravní a technické infrastruktury atd. Tyto požadavky předpis buď vůbec neobsahuje, nebo je obsahuje nedostatečně či neurčitě - viz. též níže v připomínkách ke konkrétním ustanovením. Požadujeme je v rámci navrhovaného nového znění předpisu doplnit, popř. zpřesnit. Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
120/800 ZP
3),Předpis nedostatečně řeší období, kdy má být postupováno podle nového nařízení, ale nebude ještě podle tohoto nařízení vydán nový územní plán. Za stávajícího územního plánu nebude předpis vždy dobře a jednoznačně aplikovatelný. Jedná se mj. o tak zásadní záležitosti, jako vymezení uliční čáry, stavební čáry a výškové regulace, u kterých se předpokládá v případě absence jejich vymezení v územně plánovací dokumentaci jejich „odvozování", popř. individuální stanovování v dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí. Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
120/801 ZP
4),Návrh se vůbec nezabývá adekvátností požadavků na dopravu v klidu, ačkoliv to byla jedna z nejčastějších připomínek, která byla vůči původnímu předpisu vznášena. Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
Městská část Praha 20
Městská část Praha 20
Městská část Praha 20
Městská část Praha 20
22
§28 (2)
§29
§32
§33 (3)
k: obecné
N
Neakceptováno. Možnost výjimky je nezbytná pro řadu urbanistických situací.
BnV
Ustanovení stanovuje jednoznačná pravidla. Jejich množství je dané tím, že musí obsáhnout široký charakter zástavby. Jejich zavedení je pro adekvátní rozhodování o umisťování staveb v Praze zásadní - více viz důvodová zpráva k PSP.
N
Nelze akceptovat. PSP nemohou stanovovat procesní náležitosti a kompetence městských částí. Mohou stanovovat pouze technické požadavky - tedy v tomto případě příslušný počet stání dle typu stavby a obecných parametrů. Polohy v území. PSP nicméně umožňují, aby územní nebo regulační plán stanovil v souladu s § 83 odst. 2 požadavky odchylně. Jedná se o jedinou legislativní možnost, jak umožnit samosprávě do požadavků zasahovat.
BnV
Předpis oproti dosavadní právní úpravě požadavky naopak zpřísňuje, doposud bylo možné na vlastním pozemku umísti do ulice libovolné množství stání.
BnV
Vzato na vědomí.
Vzato na vědomí.
k: obecné
BnV
Předpis stanovuje požadavky pro celé území hl. m. Prahy. Jedná se o požadavky minimální, např. územní požadavky musí být především uzpůsobeny charakteru území (jedná se o odstupy, stavební čáru, uliční čáru, apod.).
Vzato na vědomí.
k: obecné
k: obecné
BnV
BnV
Předpis je aplikovatelný i při účinnosti stávajícího Územního plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy. Stavební, uliční čára i výškové hladiny lze odvodit z charakteru území a v nově navrženém území musí být návrh záměru posouzen stavebním úřadem. Vzato na vědomí. Počty parkovacích stání byly zachovány, jejich hodnoty byly dostatečně projednány při tvorbě původních PSP. Hodnoty pro dopravu v klidu v současném znění připomínkou podpořila řada městských částí.
Městská část Praha 20
Městská část Praha 20
Městská část Praha 20
120/802 ZP
5),Stanovení minimálního odstupu pomocí tzv. odstupového úhlu v navrhované podobě považujeme za nepřijatelné, a to jak z hlediska nedostatečného zajištění ochrany prostorového standardu před okny obytných místností, tak i z hlediska jeho obtížné použitelnosti a kontrolovatelnosti jeho dodržení. Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
120/803 ZP
6),Požadavek na proslunění bytů uvedený v § 45 považujeme za nedostatečný (požadavky na proslunění musí splnit pouze 80 % bytů). Dále k tomu uvádíme, že tento požadavek, tak jak je naformulován, se vztahuje pouze k bytům a pobytovým místnostem nově navrhovaným, neposkytuje tak žádnou ochranu bytům stávajícím, dotčeným případným stavebním záměrem. Požadavek na proslunění bytů požadujeme nastavit podle § 13 vyhlášky č. 268/2009 Sb. pro všechny byty, tedy jak pro navrhované, tak především pro byty stávající! Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
120/804 ZP
7),Požadujeme na území MČ Praha 20 zrevidovat hranice zóny pro stanovení počtu parkovacích stání, neboť její návrh vůbec nezohledňuje charakter a uspořádání území ani skutečné docházkové vzdálenosti.
k: obecné
§45 (1)
příl.č.: 3
BnV
Připomínka není nijak odůvodněna. Z hlediska posouzení představuje odstupový úhel mnohem jednodušší úkon (se stejnými vstupními požadavky), než je posouzení vzájemného vztahu budov z hlediska oslunění.
BnV
Požadavek na zachování proslunění stávajících bytů v okolní zástavbě vyplývá z příslušné normy, na kterou nařízení odkazuje.
N
Nelze akceptovat. PSP jako obecný předpis nemůže stanovovat požadavky pro konkrétní území. Příloha zobrazuje pouze grafickou reprezentaci obecných parametrů, v tomto případě skutečnou docházkovou vzdálenost (skutečně spočítanou k tomu příslušným softwarem). Změna by byla protizákonná.
Tuto připomínku považuje městská část za zásadní.
1. Obecná zásadní připomínka k procesu novelizace PSP Svaz městských částí hlavního města Prahy považuje Pražské stavební předpisy za klíčový dokument pro plánování a regulaci výstavby v hl. m. Praze. Žádá proto, aby při jejich přípravě převažovala odborná diskuze nad politickými zájmy. Další prodlevy v jeho účinnosti nutně povedou ke zvyšování nejistoty na straně veřejné správy, občanů i stavebníků. Vyzýváme proto, aby proces přijímání PSP probíhal v předpokládaném časovém rámci a PSP nabyly účinnosti od 1. I . 2016. Svaz městských částí hlavního města Prahy je připraven poskytnout veškerou nezbytnou součinnost k dosažení tohoto cíle.
Městská část Praha - Benice
123/210 ZP
Zadání změn Pražských stavebních předpisů (dále jen „PSP") bylo schváleno usnesením Rady hl. m. Prahy č. 259 ze dne 17.2.201 5 (viz http://zastupite lstvo.praha.eu/ ina2014/tedusndetail.aspx?id =23 0853 , příloha č. 4), podle nějž byly předpisy připravovány. Následně byl Radou hl. m. Prahy schválen návrh změn PSP (viz http : //zastupitelstvo .praha.eu/ina20 l 4/tedusndetail.aspx?id =245864 ), který byl rozeslán do připomínek od 1 1. 6. do I O. 7. 201 5, (viz http://www.iprpraha . cz/psp) a byl námi velmi podrobně připomínkován . K připomínkám proběhlo vypořádací jednání a došlo k jejich vypořádání s tím, že většině námi uplatňovaných zásadních připomínek bylo vyhověno a byly zapracovány.
k: obecné
BnV
§1 k: chybí
A
Vzato na vědomí.
Nyní je odlišný návrh změn PSP předkládán do připomínek znovu ve zkrácené lhůtě, aniž obsahuje vypořádání našich připomínek a aniž byl jakkoli vysvětlen důvod změny postoje předkladatele. V rozporu s legislativními pravidly vlády i běžnými legislativními zvyklostmi návrh neobsahuje podrobnou důvodovou zprávu ani vyznačení změn oproti stávajícímu znění PSP z r. 2014 (pozastavenému MMR). Proto je velmi obtížné zjistit, co je navrženo změnit i z jakých důvodu jsou změny navrhovány. Zvolený postup je nesrozumitelný a zdržující přijetí potřebného řešení PSP. Celkově již z námi dříve uplatněných připomínek vyplývá, že je třeba provést legislativně-technickou revizi textu , sjednocení používané terminologie a harmonizaci se stavebním zákonem a legislativními pravidly vlády. Pro urychlení schválení PSP proto navrhujeme vrátit se k původnímu návrhu změn PSP schválenému Radou hl. m. Prahy dne 9. 6. 2015, který zpracovával odborný tým pověřený samotnou Radou hl. m. Prahy dle usnesení z 17. 2. 2015 a který již prošel připomínkovým řízením.
Městská část Praha - Benice
123/212 ZP
Požadujeme doplnit odst. 5, uvádějící údaje o oznámení tohoto nařízení v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998.Neuvedení těchto údajů znamená přímý rozpor s § 5 nařízení vlády č. 339/2002 Sb., o postupech při poskytování informací v oblasti technických předpisů , technických dokumentů a technických norem, podle nějž musí být informace o notifikaci v předpisu výslovně uvedena. Požadujeme splnění tohoto požadavku, aby nebyly PSP napadeny z formálních důvodů.
23
Akceptováno, doplněno.
Městská část Praha - Benice
Městská část Praha - Benice
Městská část Praha - Benice
123/213 ZP
Je zbytečně nad užíváno vágních pojmů „zpravidla", ,,obvykle", které navrhujeme eliminovat zde i v celém předpisu.
123/214 ZP
Chybí definice zásadního pojmu „charakter území", který by neměl být uplatňován pouze v § 5, ale měl by se týkat celého předpisu jako klíčové kritérium pro posuzování stavebních záměrů a pro rozhodování úřadů územního plánování a stavebních úřadů. Požadujeme jeho doplnění do § 2, precizaci ve shodě s předchozím návrhem: „charakterem území se rozumí soubor podstatných přírodně krajinných, sociálně ekonomických, historických a kulturně civilizačních, zvláště urbanistických, architektonických a estetických prvků či vlastností specifických pro konkrétní území (především poloha v území, intenzita, struktura a typ zastavění, vymezení a uspořádání veřejných prostranství, infrastruktura, způsob využiti území a míra jeho změn), včetně jejich vzájemných vztahů a vazeb" a sjednocení jeho využívání jako kritéria v celých PSP.
123/215 ZP
Vadná definice proluky v písm. q), z níž nevyplývá, že jde pouze o chybějící část zástavby v území, kde je zástavba předpokládána. Požadujeme jeho doplnění do § 2, precizaci ve shodě s předchozím návrhem: ,,q) prolukou chybějící část zástavby, a to: 1. blok nebo část bloku dosud nezastavěný v území jinak převážně zastavěném, určený k zastavění, nebo 2. nezastavěná nebo částečně zastavěná část pozemku nebo souboru pozemků včetně nároží ve stávající zástavbě, určená k zastavěni, vymezená stavebními čarami a hranicemi sousedních pozemků zastavěných nebo k zastavění určených"
A
Akceptováno. Užívání těchto pojmů bylo v omezeno v § 2 i ve zbytku předpisu.
A
Akceptováno, doplněno.
§2 q
A
Akceptováno, upraveno.
§2 z
A
§2
§2 k: chybí
Požadujeme první větu nahradit větou: ,,zátěží způsob a míra, v jakém využiti území (plochy, bloku, pozemku) nebo jeho prostorové uspořádání pozitivně i negativně ovlivňuje okolí. "
Městská část Praha - Benice
123/216 ZP
Problematický princip zátěže v §6 navazující na definici zátěže v § 2 písm. z) zužuje Praze možnosti podpory polyfunkčního města. Funkční regulace z hlediska vlivu na okolí se dnes používá nejen tam, kde je třeba zabránit negativnímu vlivu, ale i tam, kde je podstatný pozitivní vliv ve veřejném zájmu. Příkladem může být požadavek smíšených ploch tam, kde je cílem veřejný prostor se sociální kontrolou, tj. ve kterém se lidé pohybují průběžně po celý den a všechny dny v týdnu. Samotné tržní mechanismy vedou obvykle k vytlačování méně výnosných funkcí z lukrativních poloh.
Akceptováno jinak. Pojem "zátěž" byl z předpisu odstraněn.
Současná podoba § 2 písm z) a § 6 je blíže kritizovanému funkčnímu zónování dle Athénské charty, než celostátní vyhláška, považujeme proto za nezbytné ji upravit nebo vypustit, jak bylo uvedeno v předchozím návrhu po vypořádání připomínek.
Městská část Praha - Benice
123/217 ZP
Problematický princip zátěže v §6 navazující na definici zátěže v § 2 písm. z) zužuje Praze možnosti podpory polyfunkčního města. Funkční regulace z hlediska vlivu na okolí se dnes používá nejen tam, kde je třeba zabránit negativnímu vlivu, ale i tam, kde je podstatný pozitivní vliv ve veřejném zájmu. Příkladem může být požadavek smíšených ploch tam, kde je cílem veřejný prostor se sociální kontrolou, tj. ve kterém se lidé pohybují průběžně po celý den a všechny dny v týdnu. Samotné tržní mechanismy vedou obvykle k vytlačování méně výnosných funkcí z lukrativních poloh. Současná podoba § 2 písm z) a § 6 je blíže kritizovanému funkčnímu zónování dle Athénské charty, než celostátní vyhláška, považujeme proto za nezbytné ji upravit nebo vypustit, jak bylo uvedeno v předchozím návrhu po vypořádání připomínek.
Městská část Praha - Benice
123/218 ZP
Požadujeme výslovně doplnit do názvu hlavy I, že jde o obecné zásady uspořádání území v územně plánovací dokumentaci. Chybějící zpřesnění názvu hlavy I, která se má týkat pouze územního plánování, bude vyvolávat výkladové obtíže.
123/219 ZP
Uvedení zastavitelných ploch a územních rezerv není vhodné, neboť ty nemusí být nutně jen součástí rozvojových ploch. Požadujeme vypustit.
123/220 ZP
Členění území na lokality v územně plánovací dokumentaci je vhodné pro územní plán, nemusí však vyhovovat v regulačním plánu, který pracuje s jednotlivými pozemky. Požadujeme proto, aby členění území na lokality v územně plánovací dokumentaci dle odst. 1 nebylo povinné, ale fakultativní. Doporučujeme nahradit stávající text následujícím: ,, Území se může členit podle převažujícího charakteru území na lokality. "
Městská část Praha - Benice
Městská část Praha - Benice
24
§6
k: Část druhá Hlava I
A
Akceptováno, pojem vypuštěn.
A
Akceptováno, doplněno.
§4 c
NN
§5 (1)
A
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
Akceptováno.
Městská část Praha - Benice
123/221 ZP
Samotná definice pojmu „veřejné vybavenosti" nemá normativní obsah a jako taková by spíše patřila do § 2. Naopak do § 8 požadujeme doplnit normativní požadavek, aby se pro rozvojové a transformační plochy obytné vymezoval v územně plánovací dokumentaci základní standard dostupnosti občanského vybavení zejména pro volný čas, předškolní výchovu a základní vzdělávání, například následujícím způsobem. Za odst. 1 doplnit odst. 2, který zní: ,, Při vymezování ploch zastavitelných obytných se základní mírou zátěže se dbá na zajištění potřebného občanského a komerčního vybavení. K zajištění občanského vybavení je využíváno zejména ploch s rozdílným funkčním využitím, podmíněním nové výstavby realizací veřejné infrastruktury. plánovací smlouvou a veřejně prospěšných staveb. "
§8
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
N
Deklaratorní požadavek, navržené znění netvoří kompletní právní normu. Komerční areály nejsou legálním pojmem, zcela nový požadavek nevyplývající ze zadání ani z povahy předložené novely.
A
Akceptováno jako parky v krajině.
Navrhujeme dále doplnit odst. 3: ,,Pro rozvojové a transformační plochy se základní mírou zátěže se vymezuje základní standard dostupnosti občanského vybavení zejména pro volný čas, předškolní výchovu a základní vzdělávání s přihlédnutím k charakteru území, pokud možno v docházkové vzdálenosti odkudkoli z těchto ploch. " Požadujeme zachovat - v mezích stavebního zákona - co nejpřísněji stanovenou povinnost investorů k zajištění občanské vybavenosti . Požadujeme proto buď návrat k verzi pražských stavebních předpisů z června 2015, nebo jejich přepracování ve smyslu uvedené připomínky.
Městská část Praha - Benice
123/222 ZP
Požadujeme vypuštění textu, který pouze opakuje požadavky stavebního zákona a jeho nahrazení následujícím : ,,Plochy umožňující umístění areálů komerčního vybavení, jakož i další plochy s vysokou koncentrací uživatelů a vysokými nároky na dopravní obslužnost (zejména nákupní, obchodní, kancelářské, zábavní, výstavní a sportovní areály s vysokou návštěvností, vysokoškolské kampusy, kongresová centra, zoologické zahrady a nemocnice) se vymezují v docházkové vzdálenosti kapacitní veřejné dopravy osob."
§9
K takto upravené definici pak navrhujeme doplnit i definici kapacitní veřejné dopravy osob a docházkové vzdálenosti, která není kodifikována předpisem. Jako docházkovou vzdálenost např. ROPID udává 400 m (v odůvodněných případech až 600 m) u vysokopodlažní zástavby, 800 m (v odůvodněných případech až 1000 m) u nízkopodlažní. Po doplnění definic by ustanovení nemělo být při aplikaci rozporováno pro nejednoznačnost.
Městská část Praha - Benice
123/223 ZP
Doporučujeme nahradit pojem "přírodní parky" pojmem "krajinné parky", případně "parky v přírodě". Pojem přírodní parky je v terminologickému konfliktu se zákonem o ochraně přírody a krajiny. Pojem krajinný park nebo park v přírodě umožňuje i po vypuštění pojmu "přírodní parky" vymezit oblast, jejímž primárním účelem není produkční (pole, lesy) či environmentálně-ochranářská funkce, ale rekreačně-krajinný účel (spadala by sem např. valná část zeleného prstence kolem Prahy, sady na svazích kotliny a pod .).
Městská část Praha - Benice
123/225 ZP
Zásady obsažené v tomto ustanovení považujeme obecně za pozitivní. Pokud mají v praxi dojít širšího uplatnění, je třeba je zkonkretizovat (např. chybí definice volné krajiny pro odstavec 6).
Městská část Praha - Benice
123/226 ZP
V odst. 1 navrhujeme upravit pořadí slov z důvodů lepší srozumitelnosti: ,, Při vymezování pozemků se dbá na vymezení veřejných prostranství, zejména uličních prostranství, odpovídajících charakteru území."
Městská část Praha - Benice
123/227 ZP
V odst. 2 navrhujeme vypustit používání vágních pojmů „obraz města " či ,,charakter konkrétního místa" a využít jednotný pojmový aparát „charakter území "
25
§10
§11
BnV
Vzato na vědomí. Termín "volná krajina" se v předpise nepoužívá.
§11 (1)
N
Neakceptováno. Navržená textace nemění význam ustanovení.
§11 (2)
A
Akceptováno.
Akceptováno částečně.
Městská část Praha - Benice
123/228 ZP
V odst. 3 navrhujeme doplnit první větu tak, aby se obslužnost týkala všech veřejných prostranství: ,, Veřejná prostranství se vymezují tak, aby vytvářela prostorově a vizuálně spojitý systém. Uspořádání veřejných prostranství musí zajistit dostupnost a obsluhu území na jeho prostupnost pro pěší a cyklistický pohyb." a nahradit poslední větu: „ Ulice a cesty se přednostně navzájem propojují. " formulací „Mimo případy cílené ochrany území před průjezdnou dopravou se ulice a cesty přednostně propojují. " Při rigidní interpretaci lze vynucovat propojení ulic (nikoliv veřejných prostranství), které z dopravního hlediska nejsou příliš žádoucí (např. riziko zvýšené průjezdné dopravy v rezidenčních oblastech; prakticky by znamenalo rovněž nemožnost použití dopravní značky č. B 32 „Průjezd zakázán"). Pojem ulice a cesty navíc není zaveden, lze tedy soudit, že se jedná o komunikace dle zákona o pozemních komunikacích.
§11 (3)
A
První věta byla upravena. Smysl závěrečné věty je v připomínce mylně interpretován. Ulice a cesta nejsou synonymy pozemních komunikací pro silniční motorová vozidla dle zákona č. 13/1997 Sb. Požadavek na propojování ulic a cest tak nesouvisí explicitně s propojováním pozemních komunikací. Cílem je vizuálně, prostorově a provozně propojovat ulice a cesty přednostně pro pěší a cyklistický pohyb, požadavek na průjezdnost jednotlivých ulic a cest pro osobní automobily musí být vždy posouzen v rámci širšího kontextu dopravní obsluhy území a předpisem není explicitně stanoven. Ve městě je řada ulic, které na sebe prostorově navazují, ale nejsou vzájemně propojeny pro pohyb automobilů, jen pro chodce resp. cyklisty. Snaha o eliminaci negativních důsledků průjezdní automobilové dopravy nesmí vést k vytváření slepých ulic a neprostupných území a enkláv. Průjezdnost automobilové dopravy je nezbytné eliminovat jinými nástroji a stavebně technickými opatřeními.
V odst. 4 navrhujeme pro doplnění ostatních významných vodních útvarů vrácení požadavku volné prostupnosti území podél Rokytky, Botiče a významných vodních ploch, který byl součástí předchozího návrhu
Městská část Praha - Benice
123/229 ZP
Druhou větu odst. 4 navrhujeme nahradit následujícím zněním: ,, Podél Vltavy, Berounky, Rokytky a Botiče a v nezastavitelném území podél vodních toků a okolo významných vodních ploch se zajišťuje prostupnost pro pěší a cyklistický pohyb, nevylučují-li to požadavky ochrany přírody a krajiny a charakter území. Stávající prostupnost pro pěší a cyklistický pohyb podél významných vodních toků a okolo vodních ploch musí být zachována. "
§11 (4)
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
Rekreační potenciál břehů Vltavy a Berounky je nezpochybnitelný. V případě menších vodních toků je prostupnost obecně žádoucí, vyskytují se však případy, kdy by vyžadování prostupnosti (zejména) pro cyklistickou dopravu narušovalo přírodní charakter území, vyžadovalo extrémní nároky na zásah do uspořádání břehu či duplikovalo existující propojení v těsné blízkosti nivy.
Městská část Praha - Benice
123/230 ZP
Navrhujeme doplnit odst. 5, který zní: ,,Při vymezování veřejných prostranství se dbá na prostorové a provozní propojení veřejných prostranství s nezastavěným územím. "
Městská část Praha - Benice
123/231 ZP
Navrhujeme v písm. c) doplnit za slova „jsou druhem veřejného prostranství " slova „ o místním významu, ale ".
Městská část Praha - Benice
123/232 ZP
Navrhujeme doplnit na konec písm. d) slova „přístupové ulice s nejnižší mírou významu v systému veřejných prostranství města, určené zejména pro místní obsluhu území. "
Městská část Praha - Benice
123/233 ZP
Navrhujeme doplnit bod: ,,e) 6,5m jednosměrných ulic v zástavbě rodinných domů". Pro ulice v zástavbě rodinných domů při malé intenzitě dopravy považujeme za vhodné přidat (analogicky k ustanovení §22 odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb., v platném znění) ještě další typ - 6,5 m šířky. Toto šířkové uspořádání považujeme za vyhovující ve svažitých poměrech nebo pro jednosměrné komunikace obsluhující malý počet rodinných domů. Tato šířka umožňuje při vhodném řešení uložení všech nezbytných sítí technické infrastruktury, stejně jako naplnění nároků zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích i ČSN 73 61 10 Navrhování pozemních komunikací. Umožnění návrhu a realizace uvedené uliční šířky ve vybraných případech je v souladu s požadavky Stavebního zákona na hospodárné využívání území. Při požadavku na příliš široké profily hrozí tendence v území vytvářet uzavřené skupiny (areály) obsluhované účelovými komunikacemi, na které se požadavek nevztahuje. Významné jsou také náklady spojené s údržbou uličních prostranství, které musí městské části pokrýt.
Městská část Praha - Benice
123/234 ZP
Navrhujeme nahradit odst. 2 následujícím textem: ,,Při stanovování šířky uličních prostranství nových ulic podle odstavce 1 se zohledňuje plánovaný charakter území. "
26
§11
Neakceptováno.
§13 c
N
Navrhovaný text nemění význam ustanovení.
§13 d
A
Akceptováno ve smyslu připomínky.
§14 (1)
NN
§14 (2)
A
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
Akceptováno.
V § 12, § 22 odst. 1 a 3 písm. a) a § 26 písm. a) zcela chybí, který orgán bude stanovovat uliční čáru, stavební čáru nebo výškovou hladinu , podle jakých pravidel tak bude činit a časové určení lhůty. Ustanovení obsahuje velkou právní nejistotu , interpretační volnost a s tím spojený korupční potenciál. V § 22 odst. I a 3 písm. b) a § 26 písm. b) požadujeme nahradit znění „popřípadě se vymezuje v dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí " formulací „popřípadě se vymezuje vydanou územně plánovací informací s využitím expertní součinnosti dle §174 stavebního zákona ". Městská část Praha - Benice
123/235 ZP
Není možné, aby uliční čáru, stavební čáru či výškovou hladinu určoval sám žadatel (navrhovatel), který žádá o rozhodnutí o umístění stavby, neboť tak není chráněn veřejný zájem. V kombinaci s definicí pojmu proluka (§ 2q) tak může být stavba umístěna prakticky kdekoli, což je nebezpečné zejména v sídlištní zástavbě. Vymezení stavební čáry se promítá i v postupu při posuzování odstupů stavby od okolních budov (viz § 28 odst. 2). Do schválení nové územně plánovací dokumentace je vhodnější ve výškové regulaci navázat např. na informativní část Územního plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy.
§12
BnV
V § 12 se obecně popisuje institut uliční čáry. Využije se buď při zpracování ÚPD nebo při umisťování staveb, což popisuje § 22. Více viz vypořádání připomínek k § 22.
Požadujeme proto, aby uliční čáru, stavební čáru i výškovou hladinu určoval vždy orgán veřejné správy a jako možné řešení navrhujeme zajistit vymezování při vydávání územ ně plánovací informace s využitím expertní součinnosti dle §174 stavebního zákona. V § 12, § 22 odst. 1 a 3 písm. a) a § 26 písm. a) zcela chybí, který orgán bude stanovovat uliční čáru, stavební čáru nebo výškovou hladinu , podle jakých pravidel tak bude činit a časové určení lhůty. Ustanovení obsahuje velkou právní nejistotu , interpretační volnost a s tím spojený korupční potenciál. V § 22 odst. I a 3 písm. b) a § 26 písm. b) požadujeme nahradit znění „popřípadě se vymezuje v dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí " formulací „popřípadě se vymezuje vydanou územně plánovací informací s využitím expertní součinnosti dle §174 stavebního zákona ". Městská část Praha - Benice
123/236 ZP
Není možné, aby uliční čáru, stavební čáru či výškovou hladinu určoval sám žadatel (navrhovatel), který žádá o rozhodnutí o umístění stavby, neboť tak není chráněn veřejný zájem. V kombinaci s definicí pojmu proluka (§ 2q) tak může být stavba umístěna prakticky kdekoli, což je nebezpečné zejména v sídlištní zástavbě. Vymezení stavební čáry se promítá i v postupu při posuzování odstupů stavby od okolních budov (viz § 28 odst. 2). Do schválení nové územně plánovací dokumentace je vhodnější ve výškové regulaci navázat např. na informativní část Územního plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy.
Neakceptováno.
§22 (1)
N
PSP nemohou stanovovat procesní stránku řízení, ani s využitím odkazů na příslušné ustanovení stavebního zákona. Proces územního rozhodování je jasně definovaný - žadatel podává žádost ("navrhuje") a stavební úřadu rozhoduje (umístí / nebo neumístí stavbu). Výklad, že by o čáře rozhodoval stavebník je mylný. Ustanovení § 76 stavebního zákona musí být respektováno i bez odkazu v PSP.
Požadujeme proto, aby uliční čáru, stavební čáru i výškovou hladinu určoval vždy orgán veřejné správy a jako možné řešení navrhujeme zajistit vymezování při vydávání územ ně plánovací informace s využitím expertní součinnosti dle §174 stavebního zákona. V § 12, § 22 odst. 1 a 3 písm. a) a § 26 písm. a) zcela chybí, který orgán bude stanovovat uliční čáru, stavební čáru nebo výškovou hladinu , podle jakých pravidel tak bude činit a časové určení lhůty. Ustanovení obsahuje velkou právní nejistotu , interpretační volnost a s tím spojený korupční potenciál. V § 22 odst. I a 3 písm. b) a § 26 písm. b) požadujeme nahradit znění „popřípadě se vymezuje v dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí " formulací „popřípadě se vymezuje vydanou územně plánovací informací s využitím expertní součinnosti dle §174 stavebního zákona ". Městská část Praha - Benice
123/237 ZP
Není možné, aby uliční čáru, stavební čáru či výškovou hladinu určoval sám žadatel (navrhovatel), který žádá o rozhodnutí o umístění stavby, neboť tak není chráněn veřejný zájem. V kombinaci s definicí pojmu proluka (§ 2q) tak může být stavba umístěna prakticky kdekoli, což je nebezpečné zejména v sídlištní zástavbě. Vymezení stavební čáry se promítá i v postupu při posuzování odstupů stavby od okolních budov (viz § 28 odst. 2). Do schválení nové územně plánovací dokumentace je vhodnější ve výškové regulaci navázat např. na informativní část Územního plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy. Požadujeme proto, aby uliční čáru, stavební čáru i výškovou hladinu určoval vždy orgán veřejné správy a jako možné řešení navrhujeme zajistit vymezování při vydávání územ ně plánovací informace s využitím expertní součinnosti dle §174 stavebního zákona.
27
Neakceptováno.
§22 (3)
N
PSP nemohou stanovovat procesní stránku řízení, ani s využitím odkazů na příslušné ustanovení stavebního zákona. Proces územního rozhodování je jasně definovaný - žadatel podává žádost ("navrhuje") a stavební úřadu rozhoduje (umístí / nebo neumístí stavbu). Výklad, že by o čáře rozhodoval stavebník je mylný. Ustanovení § 76 stavebního zákona musí být respektováno i bez odkazu v PSP.
V § 12, § 22 odst. 1 a 3 písm. a) a § 26 písm. a) zcela chybí, který orgán bude stanovovat uliční čáru, stavební čáru nebo výškovou hladinu , podle jakých pravidel tak bude činit a časové určení lhůty. Ustanovení obsahuje velkou právní nejistotu , interpretační volnost a s tím spojený korupční potenciál. V § 22 odst. I a 3 písm. b) a § 26 písm. b) požadujeme nahradit znění „popřípadě se vymezuje v dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí " formulací „popřípadě se vymezuje vydanou územně plánovací informací s využitím expertní součinnosti dle §174 stavebního zákona ". Městská část Praha - Benice
123/238 ZP
Není možné, aby uliční čáru, stavební čáru či výškovou hladinu určoval sám žadatel (navrhovatel), který žádá o rozhodnutí o umístění stavby, neboť tak není chráněn veřejný zájem. V kombinaci s definicí pojmu proluka (§ 2q) tak může být stavba umístěna prakticky kdekoli, což je nebezpečné zejména v sídlištní zástavbě. Vymezení stavební čáry se promítá i v postupu při posuzování odstupů stavby od okolních budov (viz § 28 odst. 2). Do schválení nové územně plánovací dokumentace je vhodnější ve výškové regulaci navázat např. na informativní část Územního plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy.
Neakceptováno.
§26
N
PSP nemohou stanovovat procesní stránku řízení, ani s využitím odkazů na příslušné ustanovení stavebního zákona. Proces územního rozhodování je jasně definovaný - žadatel podává žádost ("navrhuje") a stavební úřadu rozhoduje (umístí / nebo neumístí stavbu). Výklad, že by o čáře rozhodoval stavebník je mylný. Ustanovení § 76 stavebního zákona musí být respektováno i bez odkazu v PSP.
Požadujeme proto, aby uliční čáru, stavební čáru i výškovou hladinu určoval vždy orgán veřejné správy a jako možné řešení navrhujeme zajistit vymezování při vydávání územ ně plánovací informace s využitím expertní součinnosti dle §174 stavebního zákona.
123/239 ZP
Navrhujeme doplnit požadavky na standard veřejných prostranství, jednak aby bylo jasné, že se vztahují nejen na nově budovaná veřejná prostranství, ale i na úpravy stávajících, jednak aby obsahovala požadavky společenské a užitné funkce a cyklistického pohybu a respektovala charakter území.
123/240 ZP
Do odst. 1 navrhujeme doplnit za slova „k jejich " slova „významu", za slova „významu místa" slova „poloze v systému veřejných prostranství, charakteru území " a za slova „pěšího" slova „a cyklistického ".
123/241 ZP
Do odst. 2 navrhujeme doplnit za slova „v uličních prostranstvích " slova „s výjimkou uličních prostranství , na kterých je umožněn smíšený provoz provoz x) (obytné zóny nebo pěší zóny y) ". Kdy poznámka pod čarou x) odkazuje na § 6 odst. 3 písm. d) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích , ve znění pozdějších předpisů a poznámka pod čarou y) odkazuje na § 39 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Do odstavce 2 navrhujeme za slova „hustotu zástavby" doplnit: ,,, charakter území". V historických intravilánech není často možné dosáhnout plného, natož oboustranného chodníkového profilu.
Městská část Praha - Benice
123/242 ZP
Do odst. 3 navrhujeme za slova „zachován průchod " doplnit slova „odpovídající významu veřejného prostranství a intenzitě pěšího provozu, nejméně však ".
Městská část Praha - Benice
123/243 ZP
Do odst. 5 navrhujeme doplnit za slova podle § 13 slova „lokální ulice ". Dále navrhujeme doplnit požadavek vymezováni výsadbového pásu pro stromořadí v ulicích od šířky 12 m (s možnosti výjimky dle konkrétních podmínek).
Městská část Praha - Benice
Městská část Praha - Benice
Městská část Praha - Benice
Městská část Praha - Benice
123/244 ZP
Pojem obytná kvalita není blíže definován, požadujeme upřesnit.
28
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
§16 (1)
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
§16 (2)
A
§16 (1)
Akceptováno.
§16 (3)
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
§16 (5)
BnV
Výsadbový pás se vymezuje i v ulicích od šířky 12 metrů, jak je stanoveno v ustanovení § 19. odst. 4.
BnV
Pojem "obytná kvalita" lze považovat v odborné veřejnosti za dostatečně zaužívaný a srozumitelný, bez nutnosti jej v PSP blíže specifikovat. Obytná kvalita veřejného prostranství zahrnuje obvykle estetické (materiálové, tvarové) řešení parteru, lidské měřítko a vybavení pro pobyt a aktivity ve veřejných prostranstvích.
§16 (1)
Městská část Praha - Benice
123/245 ZP
V odst. 1 v první větě navrhujeme slovo "prostředí" nahradit slovem "území". Za slova "a jejich výšce" potom navrhujeme doplnit ", a k zachováni a rozvoji kulturní hodnoty prostředí". Za podmínek stanovených stavebním zákonem lze podmínit umístění stavby uzavřením plánovací smlouvy o spoluúčasti žadatele na vybudováni nebo úpravách související dopravní a technické infrastruktury. " Požadujeme doplnit institut plánovací smlouvy dle stavebního zákona, který byl součástí předchozího návrhu - přímé zmínění v PSP usnadni městským částem jejich prosazení a užíváni.
Městská část Praha - Benice
123/246 ZP
Za odst. 1 navrhujeme doplnit odst. 2, který bude znít: ,,Na náměstích a městských třídách se budovy umisťuji tak, aby část jejich přízemí orientovaná do uličního prostranství na něj přímo výškově navazovala a byla využitelná pro obchod a služby."
Městská část Praha - Benice
123/247 ZP
Požadujeme vypustit vágní relativizaci výškové regulace slovem „zpravidla".
§20 (1)
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe. Termín kulturní hodnota prostředí nepředstavuje jednoznačný pojem, proto nebyl doplněn.
§20 (2)
BnV
§25 (1)
A
Ustanovení je součástí nařízení.
Akceptováno, vypuštěno.
Navrhujeme nahradit slovo „přesáhnout " slovem „ upravit ". V určitých případech bude nezbytné nebo vhodné snížení výškové hladiny. Akceptováno jinak.
Městská část Praha - Benice
123/248 ZP
Doporučujeme také zvážit závaznost minimální regulované výšky u stabilizovaných a transformačních území. Domníváme se, že v některých případech může být minimální výška nežádoucí nebo zneužitelná. I v případě stanovení výškové hladiny podle § 26 se v území mohou vyskytovat výškově odlišné budovy, nedosahující této hladiny, jejichž zachování je důležité pro urbanistický horizont ulice či lokality; v těchto případech by původní znění předpisu vynucovalo při změnách stavby jejich nežádoucí navyšování.
§25 (3)
A
místo "upravit" bylo nahrazeno textem "přesáhnout, popřípadě minimální regulovanou výšku podkročit". Minimální výška je důležitá zejména ve stabilizovaných územích vzhledem ke garanci charakteru zástavby. Uplatňuje se nicméně až u "vyšších" hladin.
Požadujeme minimálně doplnit možnost podkročení regulované okolní výšky pro veřejné budovy, zejména školských staveb na sídlištích, jak bylo uvedeno v předchozí připomínkované verzi.
Městská část Praha - Benice
123/249 ZP
Navrhujeme do písm. a) na závěr doplnit ustanovení: ,,při odvození výškové hladiny se nepřihlíží ke stavbách výškově výjimečným. " Doplnění je účelné zejména s ohledem na lokality, jejichž výškové uspořádání není vyrovnané a zahrnuje stavby značně rozdílných výšek. V těchto případech by mělo být cílem stanovit přiměřenou výškovou hlad inu zejména s ohledem na případné zamýšlené dostavby lokality.
§26
Neakceptováno. N Princip vyplývá ze smyslu ustanovení.
Bez definice přesné lokalizace urbanisticky exponované polohy vyvolává velkou právní nejistotu a lze předpokládat tlak na stavební úřady ze strany stavebníků. Uplatnění tohoto ustanovení je třeba podmínit přesným vymezením urbanisticky exponovaných poloh v územně plánovací dokumentaci, tedy v regulačním plánu (případně územním plánu), nebo územní studií.
Městská část Praha - Benice
123/250 ZP
Navrhujeme do ustanovení doplnit, že regulovanou výšku budovy lze v tomto případě zvýšit nejvýše nad jednou třetinou plochy posledního plnohodnotného podlaží. Dále požadujeme rozlišit a podrobněji strukturovat výškovou regulaci lokálních dominant podle jednotlivých výškových hladin navrhujeme omezit nárožní dominanty na I podlaží pro hladinu I-III. a na 2 podlaží pro hladiny IV.-VII. Ustanovení PSP umožňuje například v území s dvou- nebo třípodlažní zástavbou lokálně navýšení o 2 podlaží. Vyšší dominanty by byly obhajitelné u veřejných budov, ale jejich výšku řeší nezávisle jiné ustanovení.
§27 (4) b
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
Ustanovení nezohledňuje transformační a rozvojové plochy. Není zřejmé, jak v těchto plochách rozhodovat.
Městská část Praha - Benice
123/251 ZP
Za odst. 4 navrhujeme vložit odst. 5, který zní: ,,Nestanoví-li územní nebo regulační plán v souladu s § 83 odst. 2 jinak , mohou minimální výšku v odůvodněných případech podkročit veřejné budovy (budovy občanského vybavení). "
29
§27
Navrhujeme před odst. 1 vložit nový odstavec, který zní: ,, Odstupy staveb musí ve stabilizovaných plochách odpovídat charakteru území, zejména ve vztahu k existující zástavbě. " Následující odstavce se přečíslují.
Městská část Praha - Benice
123/252 ZP
Odstupový úhel počítaný metodou dle PSP má 2 problematické situace. První je v prostoru sídliště, kde je možno s minimálním odstupem k téměř jakémukoli domu postavit úzkou věž. Například ke 12 m vysokému deskovému domu ve vzdálenosti přes ulici 20 m 12ti podlažní věž o šířce 15-18 m, dle rozměru pokojů ve směru rovnoběžně s fasádou ve stávajícím domě. Druhým problémem je situace, kdy sousedí nízkopodlažní zástavba rodinných domů a bytových domů, kde opět k rodinnému domu lze přistavět vícepodlažní bytový dům na vzdálenost 6 m.
§28 (1)
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
Požadujeme tedy dopracovat stávající pravidla (zvětšením úhlu jak bylo učiněno při vypořádávání předchozích připomínek, případně bližší konkretizací pravidel) tak, aby nedocházelo k výše popsaným situacím.
Městská část Praha - Benice
Městská část Praha - Benice
Městská část Praha - Benice
Městská část Praha - Benice
123/253 ZP
Navrhujeme doplnit: ,,Požadavek na odstup se neuplatní, pokud by znemožnil splnění podmínek prostorové regulace stanovené územním nebo regulačním plánem nebo znemožnil zástavbu v souladu se stávající stavební čarou ve stabilizovaném území; v takovém případě lze stavět do hloubky zastavění a výšky odpovídající okolní zástavbě. " Odstupy jsou definovány odstupovým úhlem (prostorové vymezení je uvedeno v příloze předpisu). Tento úhel se neuplatňuje pro nově navrhované budovy mezi sebou. U odst. 2 je odkaz na stavební čáru, aniž by bylo explicitně popsáno, že je míněna stávající stavební čára.
123/254 ZP
Požadujeme, aby v § 83, upravujícím výjimky z územních a stavebních požadavků , byl nahrazen text ,, § 32 " textem ,,§ 32 odst. 1 písm. a) za podmínky, že minimální požadovaný počet stání je nižší než 10". Udělení výjimky z kapacity parkování má být uplatnitelné pouze ve výjimečných případech , jimiž jsou např. drobné proluky, půdní vestavby a pod., kdy není technicky možné příslušná parkovací stání zřídit. Výjimka vztahující se k celému § 32 by vyvolávala tlak na její nadužívání a s tím spojený celoměstský deficit parkovacích stání.
123/256 ZP
Navrhujeme vypustit druhou větu odst. 3 nebo jej podmínit tím, že bude umožněno zřizování parkovacích hnízd - společných prostor pro parkování pro více budov (v docházkové vzdálenosti), pokud nebudou zasahovat do uličních prostranství; případné umístění vázaných stání v uličním prostranství (viz § 14) bude podmíněno územní studií. Připomínku k odstavci 3 a 5 považujeme za zásadní.
123/257 ZP
K odst. 5 uvádíme: Požadavek zastřešení stání má vliv na jeho cenu. Pro specifické podmínky v okrajových městských částech doporučujeme umožnit v tomto bodě dát možnost územním či regulačním plánem stanovit jinak. Připomínku k odstavci 3 a 5 považujeme za zásadní.
Akceptováno.
§28 (2)
§83
A
Bylo doplněno omezení na stabilizované území. Termín "stávající" stavební čára nebyl zapracován, neboť by mohl být matoucí ve vztahu k dalším ustanovením (stavební čára je nástroj, v území "fyzicky" není, vždy se bude odvozovat z charakteru zástavby, těžko jí tedy nazvat "stávající"). Domníváme se nicméně, že smysl úpravy se tím nemění.
Akceptováno částečně. A Výjimka byla omezena na §32 odst. 1.
Neakceptováno. §33 (3)
N
Problematika se týká pouze společně řešených celků, které jsou z definice koordinované jedním projektem.
§33 (5)
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
§45 (1)
BnV
Požadavek na zachování proslunění stávajících bytů v okolní zástavbě vyplývá z příslušné normy, na kterou nařízení odkazuje.
Navrhujeme upravit v odst. 1 v první větě formulaci do znění "se dbá na jejich proslunění".
Městská část Praha - Benice
123/259 ZP
Požadavek na splnění oslunění pro 80% bytů je zcela neurčitý , nevyplývá z něj, jaká množina bytů bude brána za základ pro výpočet. Požadujeme upřesnění této formulace. Ustanovení bude vyvolávat výkladové problémy, neboť jednak nemá žádné věcné opodstatnění a jednak není jasné, z čeho se má 80 % počítat (ze všech bytů v Praze, v ulici, v bloku, domu nebo jinak?). Formulace v předchozím návrhu odkazující na normový požadavek dle MMR s výjimkou bytů v tradiční uliční zástavbě s uzavřenou uliční čarou, kde jej nelze splnit, byla vhodnější, neboť měla věcné opodstatnění pro zachování možnosti tradiční výstavby, zástavby proluk a rekonstrukcí bytů v území s blokovou zástavbou. Požadujeme stanovit povinnost při umisťování nových staveb zachovat proslunění stávajících bytů podle normy uvedené v § 84.
30
Městská část Praha - Benice
Městská část Praha - Dolní Měcholupy
Městská část Praha - Dolní Měcholupy
Městská část Praha - Dolní Měcholupy
Městská část Praha - Dolní Měcholupy
123/260 ZP
V odst. 7 navrhujeme nahradit číslo „1/ 10" číslem „1/ 6 ". Tato hodnota lépe odpovídá hygienickým požadavkům. Nižší hodnotu, tj. 1/10 navrhujeme umožnit jen tam, kde je to nezbytné z hlediska zachování charakteru zástavby - v památkově chráněných územích.
129/722 ZP
§2 V rámci definic pojmů požadujeme vytvořit metodiku, podle které bude možno objektivně tyto pojmy (zátěž, lokalita, měřítko, podmínky využití území, míra zátěže) pro jednotlivé lokality specifikovat. Je třeba specifikovat kompetence a zdroje informací, které budou ke stanovení těchto pojmů použity. Je nasnadě, že nepřesně definované vymezení pojmů povede k velmi neobjektivní a účelové interpretaci. Zatím co § 2 písm. z) zná zátěž omezující, obtěžující a ohrožující, tak § 6 pracuje s pojmy míra zátěže vysoká, základní, střední a nejnižší. Vzájemný vztah však není nikde definován. Stávající územně plánovací dokumentace s těmito pojmy nepracuje. Ve stavebním zákoně ani jiném předpisu není popsána metodika, jakým způsobem se k definici jednotlivých pojmů má dojít. Jednoznačně tedy budou o těchto velmi důležitých pojmech rozhodovat stavební úřady pouze na základě svého subjektivního názoru. Zásadně nesouhlasíme, aby tyto pojmy či jejich aplikace byly stanovovány na základě subjektivních názorů stavebníka, projektanta nebo úředníka stavebního úřadu.
129/723 ZP
§6 Jako velmi problematické se jeví stanovování míry zátěže. Vzájemný vztah mezi § 2 písm. z) a § 6 není nikde definován. Pokud je obtěžující zátěž charakterizována jako nepříznivě vnímané subjektivní důsledky, tak není možno s tímto pojmem objektivně operovat. Nelze ponechat na subjektivním posouzení developera, že akceptoval vysokou zátěž pro vybudování bytového domu, protože důsledky jeho rozhodnutí pocítí noví obyvatelé až po nastěhování a budou trvat na odstranění nebo zmírnění původně developerem akceptované zátěže. Stavební povolení, ve kterém stavební úřad tyto podmínky umožnil, nebývá většinou součástí kupní smlouvy bytu. Jedinou platnou územně plánovací dokumentací v Praze je stávající územní plán, který však s pojmem zátěž nepracuje. Pokud nebudou podmínky využití území stanoveny konkrétně a objektivně, tak zásadně nesouhlasíme se subjektivním zohledněním důsledků zátěže bez předem nastavených podmínek.
129/724 ZP
§8 Veřejná vybavenost je definována velmi obecně. Nový stavební předpis je možností jak definovat odpovídající velikost školských zařízení, která je nutno zřídit při určitém počtu nových bytů a domů. Dle § 178 zák. č. 561/2004Sb., školského zákona je obec povinna zajistit podmínky pro plnění povinné školní docházky dětí s místem trvalého pobytu na jejím území. Žádný další předpis však již nestanoví, za jakých podmínek mají zařízení pro předškolní a školní výchovu vznikat. Požadujeme, aby předpis jasně stanovil investiční vztah nově vzniklé obytné zástavby a tomu odpovídající potřeby zvýšené kapacity mateřských a základních škol. Možností může být vybírání poplatků ze zřízených bytových jednotek od investorů nebo písemná deklarace obce (v tomto případě hl. m. Prahy) o poskytnutí finančních prostředků na budování základní školy a školky. Jasně stanovené podmínky budou uvádět podíl investora na těchto investicích.
129/725 ZP
§ 11 Veřejná prostranství jsou poměrně přesně definována z hlediska urbanistického utváření, ale zcela opět chybí nástroj, jakým by bylo možné definovat, za jakých podmínek budou veřejná prostranství či veřejná zeleň realizována a následně udržována. Jak bude město podporovat vznik veřejné zeleně? Kdo ponese po realizaci finanční zátěž náročné údržby těchto prostranství? Požadujeme, aby předpis jasně stanovil investiční vztah nově vzniklé zástavby a tomu odpovídajících veřejných prostranství a veřejné zeleně včetně mechanismu přechodu veřejných prostranství do správy města. Jasně stanovené podmínky budou uvádět podíl investora na těchto investicích a vzniklých provozních nákladech. Bez předem sepsané veřejnoprávní smlouvy mezi městem a investorem nebude možné na stavbu vydat územní rozhodnutí
31
§45 (7)
N
§2 z
A
Neakceptováno. Hodnota vychází z původního normového požadavku a v principu odpovídá základním požadavkům na oslunění i osvětlení. Stanovení minimální plochy okna nesnižuje povinnost splnit hygienické požadavky na oslunění i osvětlení pro konkrétní obytnou místnost, minimální plocha oken ale ovlivňuje jejich velikost i místech, kde je denní osvětlení vyšší než v jiných částech budovy a zabraňuje tak výraznému zmenšování okenních otvorů.
Akceptováno jinak. Pojem zátěž byl z předpisu odstraněn.
§6
§8
§11
A
Akceptováno, pojem vypuštěn.
BnV
Vzato na vědomí. § 8 se týká pouze zpracování ÚPD.
BnV
PSP stanovují pouze obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby. Nemohou stanovovat způsob financování jednotlivých staveb.
129/726 ZP
§25 Nejnižší míra výškové regulace je stanovena bez ohledu na stávající charakter městských částí a na nejnižší regulativy stávajícího územního plánu. Výška by se měla vztahovat rovněž na hlavní římsy ne jen na celkovou výšku objektu. Hladina I by měla zohlednit stávající výstavbu s výškou hlavní římsy od 2,5 do 4,0m (přízemí s podkrovím) hladina II by měla zohlednit stávající zástavbu s výškou hlavní římsy od 2,5 do 6,0m (dvě podlaží s podkrovím). Zásadně nesouhlasíme s tím, aby nejnižší míra výškové regulace byla v rozmezí výšky hlavní římsy 0 - 6m. Minimální výška 0 m na uliční čáře u hladin 1 - III neumožňuje zachování celistvosti ulice!
129/727 ZP
§32 Navrhovaný předpis relativizuje a snižuje počty parkovacích stání potřebné k bezproblémovému fungování jednotlivých provozů. Průměrně snižuje základní požadavek na V* doposud požadovaného počtu parkovacích stání. Jak je dobře uvedeno v důvodové zprávě PSP, tak není možné snižovat předepsané počty stání na vlastním pozemku, pokud není parkování na veřejných prostranstvích všude zpoplatněno. Nové požadavky stanovují hodnoty uvedené v tabulce přílohy č. 2. Jen pro názornost. V této tabulce v položce 2b s názvem „Služby a drobné provozovny" jsou namíchány velmi různé provozy (restaurace, obchody, výdejny eschopů) u nichž je nově uváděn požadavek 1 stání na 40m2 hrubé podlažní plochy. To je však v některých případech velmi málo. Na této ploše může být umístěno např. 20 stolů á 4 osoby což je 80 osob pro ty je k dispozici pouze 1 parkovací stání. To je zcela jistě nedostatečné. Je patrné, že jsou do společné kategorie 2b zařazeny provozy s naprosto rozdílnými potřebami na kapacitu parkovacích stání. Požadujeme proto zachovat počty požadovaných parkovacích stání dle stávajících OTP nebo ustanovit zákaz parkováni na veřejných prostranstvích.
Městská část Praha Kolovraty
134/442 ZP
Požadujeme doplnit odst. 5, uvádějící údaje o oznámení tohoto nařízení v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998. Neuvedení těchto údajů znamená přímý rozpor s § 5 nařízení vlády č. 339/2002 Sb., o postupech při poskytování informací v oblasti technických předpisů, technických dokumentů a technických norem, podle nějž musí být informace o notifikaci v předpisu výslovně uvedena. Požadujeme splnění tohoto požadavku, aby nebyly PSP napadeny z formálních důvodů.
Městská část Praha Kolovraty
134/443 ZP
Je zbytečně nadužíváno vágních pojmů ,,zpravidla", „obvykle", které navrhujeme eliminovat zde i v celém předpisu.
134/444 ZP
Chybí definice zásadního pojmu „charakter území", který by neměl být uplatňován pouze v § 5, ale měl by se týkat celého předpisu jako klíčové kritérium pro posuzování stavebních záměrů a pro rozhodování úřadů územního plánování a stavebních úřadů. Požadujeme jeho doplnění do § 2, precizaci ve shodě s předchozím návrhem: „ charakterem území se rozumí soubor podstatných přírodně krajinných, sociálně ekonomických, historických a kulturně civilizačních, zvláště urbanistických, architektonických a estetických prvků či vlastností specifických pro konkrétní území (především poloha v území, intenzita, struktura a typ zastavění, vymezení a uspořádání veřejných prostranství , infrastruktura, způsob využití území a míra jeho změn), včetně jejich vzájemných vztahů a vazeb " a sjednocení jeho využívání jako kritéria v celých PSP.
134/445 ZP
Vadná definice proluky v písm .q), z níž nevyplývá, že jde pouze o chybějící část zástavby v území, kde je zástavba předpokládána. Požadujeme jeho doplnění do § 2, precizaci ve shodě s předchozím návrhem: „q) prolukou chybějící část zástavby, a to: 1.,blok nebo část bloku dosud nezastavěný v území jinak převážně zastavěném, určený k zastavění, nebo 2.,nezastavěná nebo částečně zastavěná část pozemku nebo souboru pozemků včetně nároží ve stávající zástavbě, určená k zastavění, vymezená stavebními čarami a hranicemi sousedních pozemků zastavěných nebo k zastavění určených "
Městská část Praha - Dolní Měcholupy
Městská část Praha - Dolní Měcholupy
Městská část Praha Kolovraty
Městská část Praha Kolovraty
32
§25 (2)
§32
BnV
Nejasná připomínka. Výška se počítá právě po hlavní římsu. Hladina I odpovídá jednopodlažní zástavbě při započtení případné podezdívky a atiky. Hladina II pak odpovídá dvojpodlažní zástavbě (více viz důvodová zpráva k PSP).
Jednotlivé hodnoty navazují rámcově na předchozí právní úpravu. Výpočet se nově realizuje z hrubé podlažní plochy, proto se mohou počty zdánlivě jevit jako nižší. BnV Je vhodné upozornit, že v připomínce popsaný výpočet vůbec nebere ohled na skutečné typologické rozměry a je téměř o řád chybný.
§1 (5)
§2
§2 k: chybí
§2 q
A
Akceptováno, doplněno.
A
Akceptováno. Užívání těchto pojmů bylo v omezeno v § 2 i ve zbytku předpisu.
A
Akceptováno, doplněno.
A
Akceptováno, upraveno.
Požadujeme první větu nahradit větou: „zátěží způsob a míra, v jakém využití území (plochy, bloku, pozemku) nebo jeho prostorové uspořádání pozitivně i negativně ovlivňuje okolí. "
Městská část Praha Kolovraty
134/446 ZP
Problematický princip zátěže v §6 navazující na definici zátěže v § 2 písm. z) zužuje Praze možnosti podpory polyfunkčního města. Funkční regulace z hlediska vlivu na okolí se dnes používá nejen tam, kde je třeba zabránit negativnímu vlivu, ale i tam, kde je podstatný pozitivní vliv ve veřejném zájmu. Příkladem může být požadavek smíšených ploch tam, kde je cílem veřejný prostor se sociální kontrolou, tj. ve kterém se lidé pohybují průběžně po celý den a všechny dny v týdnu. Samotné tržní mechanismy vedou obvykle k vytlačování méně výnosných funkcí z lukrativních poloh.
§2 z
Akceptováno jinak. A Pojem "zátěž" byl z předpisu odstraněn.
Současná podoba § 2 písm z) a § 6 je blíže kritizovanému funkčnímu zónování dle Athénské charty, než celostátní vyhláška , považujeme proto za nezbytné ji upravit nebo vypustit, jak bylo uvedeno v předchozím návrhu po vypořádání připomínek.
Městská část Praha Kolovraty
134/447 ZP
Problematický princip zátěže v §6 navazující na definici zátěže v § 2 písm. z) zužuje Praze možnosti podpory polyfunkčního města. Funkční regulace z hlediska vlivu na okolí se dnes používá nejen tam, kde je třeba zabránit negativnímu vlivu, ale i tam, kde je podstatný pozitivní vliv ve veřejném zájmu. Příkladem může být požadavek smíšených ploch tam, kde je cílem veřejný prostor se sociální kontrolou, tj. ve kterém se lidé pohybují průběžně po celý den a všechny dny v týdnu. Samotné tržní mechanismy vedou obvykle k vytlačování méně výnosných funkcí z lukrativních poloh . Současná podoba § 2 písm z) a § 6 je blíže kritizovanému funkčnímu zónování dle Athénské charty, než celostátní vyhláška , považujeme proto za nezbytné ji upravit nebo vypustit, jak bylo uvedeno v předchozím návrhu po vypořádání připomínek.
Městská část Praha Kolovraty
134/448 ZP
Požadujeme výslovně doplnit do názvu hlavy I, že jde o obecné zásady uspořádání území v územně plánovací dokumentaci. Chybějící zpřesnění názvu hlavy I, která se má týkat pouze územního plánování , bude vyvolávat výkladové obtíže.
134/449 ZP
Uvedení zastavitelných ploch a územních rezerv není vhodné, neboť ty nemusí být nutně jen součástí rozvojových ploch. Požadujeme vypustit.
134/450 ZP
Členění území na lokality v územně plánovací dokumentaci je vhodné pro územní plán, nemusí však vyhovovat v regulačním plánu, který pracuje s jednotlivými pozemky. Požadujeme proto, aby členění území na lokality v územně plánovací dokumentaci dle odst. I nebylo povinné, ale fakultativní. Doporučujeme nahradit stávající text následujícím : „ Území se může členit podle převažujícího charakteru území na lokality. "
Městská část Praha Kolovraty
Městská část Praha Kolovraty
Městská část Praha Kolovraty
134/451 ZP
Samotná definice pojmu „veřejné vybavenosti" nemá normativní obsah a jako taková by spíše patřila do § 2. Naopak do § 8 požadujeme doplnit normativní požadavek, aby se pro rozvojové a transformační plochy obytné vymezoval v územně plánovací dokumentaci základní standard dostupnosti občanského vybavení zejména pro volný čas, předškolní výchovu a základní vzdělávání, například následujícím způsobem . Za odst. 1 doplnit odst. 2, který zní: „Při vymezování ploch zastavitelných obytných se základní mírou zátěže se dbá na zajištění potřebného občanského a komerčního vybavení. K zajištění občanského vybavení je využíváno ze jména ploch s rozdílným funkčním využitím. podmíněním nové výstavby realizací veřejné infrastruktury . plánovací smlouvou a veřej ně prospěšných staveb. " Navrhujeme dále doplnit odst. 3: "Pro rozvojové a transformační plochy se základní mírou zátěže se vymezuje základní standard dostupnosti občanského vybavení zejména pr o volný čas, předškolní výchovu a základní vzdělávání s přihlédnutím k charakteru území, pokud možno v docházkové vzdálenosti odkudkoli z těchto ploch. " Požadujeme zachovat - v mezích stavebního zákona - co nejpřísněji stanovenou povinnost investorů k zajištění občanské vybavenosti . Požadujeme proto buď návrat k verzi pražských stavebních předpisů z června 2015, nebo jejich přepracování ve smyslu uvedené připomínky .
33
§6
k: Část druhá Hlava I
A
Akceptováno, pojem vypuštěn.
A
Akceptováno, doplněno.
§4 c
NN
§5 (1)
A
§8
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
Akceptováno.
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
Městská část Praha Kolovraty
134/452 ZP
Požadujeme vypuštění textu, který pouze opakuje požadavky stavebního zákona a jeho nahrazení následujícím: „Plochy umožňující umístění areálů komerčního vybavení, jakož i další plochy s vysokou koncentrací uživatelů a vysokými nároky na dopravní obslužnost (zejména nákupní, obchodní, kancelářské, zábavní, výstavní a sportovní areály s vysokou návštěvností, vysokoškolské kampusy, kongresová centra, zoologické zahrady a nemocnice) se vymezuji v docházkové vzdálenosti kapacitní veřejné dopravy osob. 11
§9
N
Deklaratorní požadavek, navržené znění netvoří kompletní právní normu. Komerční areály nejsou legálním pojmem, zcela nový požadavek nevyplývající ze zadání ani z povahy předložené novely.
A
Akceptováno jako parky v krajině.
K takto upravené definici pak navrhujeme doplnit i definici kapacitní veřejné dopravy osob a docházkové vzdálenosti, která není kodifikována předpisem. Jako docházkovou vzdálenost např. ROPID udává 400 m (v odůvodněných případech až 600 m) u vysokopodlažní zástavby, 800 m (v odůvodněných případech až 1000 m) u nízkopodlažní. Po doplnění definic by ustanovení nemělo být při aplikaci rozporováno pro nejednoznačnost.
Městská část Praha Kolovraty
134/453 ZP
Doporučujeme nahradit pojem "přírodní parky" pojmem "krajinné parky", případně "parky v přírodě". Pojem přírodní parky je v terminologickému konfliktu se zákonem o ochraně přírody a krajiny. Pojem krajinný park nebo park v přírodě umožňuje i po vypuštění pojmu "přírodní parky" vymezit oblast, jejímž primárním účelem není produkční (pole, lesy) či environmentálně ochranářská funkce, ale rekreačně-krajinný účel (spadala by sem např. valná část zeleného prstence kolem Prahy, sady na svazích kotliny a pod.).
Městská část Praha Kolovraty
134/455 ZP
Zásady obsažené v tomto ustanovení považujeme obecně za pozitivní. Pokud mají v praxi dojít širšího uplatnění, je třeba je zkonkretizovat (např. chybí definice volné krajiny pro odstavec 6).
Městská část Praha Kolovraty
134/456 ZP
V odst. 1 navrhujeme upravit pořadí slov z důvodů lepší srozumitelnosti: „Při vymezování pozemků se dbá na vymezení veřejných prostranství , zejména uličních prostranství , odpovídajících charakteru území. "
Městská část Praha Kolovraty
134/457 ZP
V odst. 2 navrhujeme vypustit používání vágních pojmů „ obraz města " či „ charakter konkrétního místa " a využít jednotný pojmový aparát „ charakter území"
Městská část Praha Kolovraty
134/458 ZP
V odst. 3 navrhujeme doplnit první větu tak, aby se obslužnost týkala všech veřejných prostranství: „ Veřejná prostranství se vymezují tak, aby vytvářela prostorově a vizuálně spojitý systém. Uspořádání veřejných prostranství musí zajistit dostupnost a obsluhu území a jeho prostupnost pro pěší a cyklistický pohyb. " a nahradit poslední větu: „ Ulice a cesty se přednostně navzájem propojují." formulací „Mimo případy cílené ochrany území před průjezdnou dopravou se ulice a cesty přednostně propojují. " Při rigidní interpretaci lze vynucovat propojení ulic (nikoliv veřejných prostranství), které z dopravního hlediska nejsou příliš žádoucí (např. riziko zvýšené průjezdné dopravy v rezidenčních oblastech; prakticky by znamenalo rovněž nemožnost použití dopravní značky č. B 32 „Průjezd zakázán"). Pojem ulice a cesty navíc není zaveden, lze tedy soudit, že se jedná o komunikace dle zákona o pozemních komunikacích.
34
§10
§11
BnV
Vzato na vědomí. Termín "volná krajina" se v předpise nepoužívá.
§11 (1)
N
Neakceptováno. Navržená textace nemění význam ustanovení.
§11 (2)
A
Akceptováno.
A
Akceptováno částečně. První věta byla upravena. Smysl závěrečné věty je v připomínce mylně interpretován. Ulice a cesta nejsou synonymy pozemních komunikací pro silniční motorová vozidla dle zákona č. 13/1997 Sb. Požadavek na propojování ulic a cest tak nesouvisí explicitně s propojováním pozemních komunikací. Cílem je vizuálně, prostorově a provozně propojovat ulice a cesty přednostně pro pěší a cyklistický pohyb, požadavek na průjezdnost jednotlivých ulic a cest pro osobní automobily musí být vždy posouzen v rámci širšího kontextu dopravní obsluhy území a předpisem není explicitně stanoven. Ve městě je řada ulic, které na sebe prostorově navazují, ale nejsou vzájemně propojeny pro pohyb automobilů, jen pro chodce resp. cyklisty. Snaha o eliminaci negativních důsledků průjezdní automobilové dopravy nesmí vést k vytváření slepých ulic a neprostupných území a enkláv. Průjezdnost automobilové dopravy je nezbytné eliminovat jinými nástroji a stavebně technickými opatřeními.
§11 (3)
V odst. 4 navrhujeme pro doplnění ostatních významných vodních útvarů vrácení požadavku volné prostupnosti území podél Rokytky, Botiče a významných vodních ploch, který byl součástí předchozího návrhu
Městská část Praha Kolovraty
134/459 ZP
Druhou větu odst. 4 navrhujeme nahradit následujícím zněním: „Podél Vltavy, Berounky, Rokytky a Botiče a v nezastavitelném území podél vodních toků a okolo významných vodních ploch se zajišťuje prostupnost pro pěší a cyklistický pohyb, nevylučují-li to požadavky ochrany přírody a krajiny a charakter území. Stávající prostupnost pro pěší a cyklistický pohyb podél významných vodních toků a okolo vodních ploch musí být zachována. "
§11 (4)
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
Rekreační potenciál břehů Vltavy a Berounky je nezpochybnitelný. V případě menších vodních toků je prostupnost obecně žádoucí, vyskytují se však případy, kdy by vyžadování prostupnosti (zejména) pro cyklistickou dopravu narušovalo přírodní charakter území, vyžadovalo extrémní nároky na zásah do uspořádání břehu či duplikovalo existující propojení v těsné blízkosti nivy.
Městská část Praha Kolovraty
134/460 ZP
Navrhujeme doplnit odst. 5, který zní: „Při vymezování veřejných prostranství se dbá na prostorové a provozní propojení veřejných prostranství s nezastavěným územím. "
Městská část Praha Kolovraty
134/461 ZP
Navrhujeme v písm. c) doplnit za slova „jsou druhem veřejného prostranství" slova „o místním významu, ale".
Městská část Praha Kolovraty
134/462 ZP
Navrhujeme doplnit na konec písm. d) slova „přístupové ulice s nejnižší mírou významu v systému veřejných prostranství města, určené zejména pro místní obsluhu území. "
Městská část Praha Kolovraty
134/463 ZP
Navrhujeme doplnit bod:“e) 6,5m jednosměrných ulic v zástavbě rodinných domů ". Pro ulice v zástavbě rodinných domů při malé intenzitě dopravy považujeme za vhodné přidat (analogicky k ustanovení §22 odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb“ v platném znění) ještě další typ -6,5 m šířky. Toto šířkové uspořádání považujeme za vyhovující ve svažitých poměrech nebo pro jednosměrné komunikace obsluhující malý počet rodinných domů. Tato šířka umožňuje při vhodném řešení uložení všech nezbytných sítí technické infrastruktury, stejně jako naplnění nároků zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích i ČSN 73 6110 Navrhování pozemních komunikací. Umožnění návrhu a realizace uvedené uliční šířky ve vybraných případech je v souladu s požadavky Stavebního zákona na hospodárné využívání území. Při požadavku na příliš široké profily hrozí tendence v území vytvářet uzavřené skupiny (areály) obsluhované účelovými komunikacemi, na které se požadavek nevztahuje. Významné jsou také náklady spojené s údržbou uličních prostranství, které musí městské části pokrýt.
Městská část Praha Kolovraty
134/464 ZP
Navrhujeme nahradit odst. 2 následujícím textem: „Při stanovování šířky uličních prostranství nových ulic podle odstavce 1 se zohledňuje plánovaný charakter území. "
§11
§13 c
N
Neakceptováno. Navrhovaný text nemění význam ustanovení.
§13 d
A
Akceptováno ve smyslu připomínky.
§14 (1)
NN
§14 (2)
A
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
Akceptováno.
V § 12, § 22 odst. I a 3 písm. a) a § 26 písm. a) zcela chybí, který orgán bude stanovovat uliční čáru, stavební čáru nebo výškovou hladinu, podle jakých pravidel tak bude činit a časové určení lhůty. Ustanovení obsahuje velkou právní nejistotu, interpretační volnost a s tím spojený korupční potenciál. V § 22 odst. 1 a 3 písm. b) a § 26 písm. b) požadujeme nahradit znění „popřípadě se vymezuje v dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí " formulací „popřípadě se vymezuje vydanou územně plánovací informací s využitím expertní součinnosti dle §174 stavebního zákona". Městská část Praha Kolovraty
134/465 ZP
Není možné, aby uliční čáru, stavební čáru či výškovou hladinu určoval sám žadatel (navrhovatel), který žádá o rozhodnutí o umístění stavby, neboť tak není chráněn veřejný zájem. V kombinaci s definicí pojmu proluka (§ 2q) tak může být stavba umístěna prakticky kdekoli, což je nebezpečné zejména v sídlištní zástavbě. Vymezení stavební čáry se promítá i v postupu při posuzování odstupů stavby od okolních budov (viz § 28 odst. 2). Do schválení nové územně plánovací dokumentace je vhodnější ve výškové regulaci navázat např. na informativní část Územního plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy. Požadujeme proto, aby uliční čáru, stavební čáru i výškovou hladinu určoval vždy orgán veřejné správy a jako možné řešení navrhujeme zajistit vymezování při vydávání územně plánovací informace s využitím expertní součinnosti dle §174 stavebního zákona.
35
§12
BnV
V § 12 se obecně popisuje institut uliční čáry. Využije se buď při zpracování ÚPD nebo při umisťování staveb, což popisuje § 22. Více viz vypořádání připomínek k § 22.
V § 12, § 22 odst. I a 3 písm. a) a § 26 písm. a) zcela chybí, který orgán bude stanovovat uliční čáru, stavební čáru nebo výškovou hladinu, podle jakých pravidel tak bude činit a časové určení lhůty. Ustanovení obsahuje velkou právní nejistotu, interpretační volnost a s tím spojený korupční potenciál. V § 22 odst. 1 a 3 písm. b) a § 26 písm. b) požadujeme nahradit znění „popřípadě se vymezuje v dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí " formulací „popřípadě se vymezuje vydanou územně plánovací informací s využitím expertní součinnosti dle §174 stavebního zákona". Městská část Praha Kolovraty
134/466 ZP
Není možné, aby uliční čáru, stavební čáru či výškovou hladinu určoval sám žadatel (navrhovatel), který žádá o rozhodnutí o umístění stavby, neboť tak není chráněn veřejný zájem. V kombinaci s definicí pojmu proluka (§ 2q) tak může být stavba umístěna prakticky kdekoli, což je nebezpečné zejména v sídlištní zástavbě. Vymezení stavební čáry se promítá i v postupu při posuzování odstupů stavby od okolních budov (viz § 28 odst. 2). Do schválení nové územně plánovací dokumentace je vhodnější ve výškové regulaci navázat např. na informativní část Územního plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy.
Neakceptováno.
§22 (1)
N
PSP nemohou stanovovat procesní stránku řízení, ani s využitím odkazů na příslušné ustanovení stavebního zákona. Proces územního rozhodování je jasně definovaný - žadatel podává žádost ("navrhuje") a stavební úřadu rozhoduje (umístí / nebo neumístí stavbu). Výklad, že by o čáře rozhodoval stavebník je mylný. Ustanovení § 76 stavebního zákona musí být respektováno i bez odkazu v PSP.
Požadujeme proto, aby uliční čáru, stavební čáru i výškovou hladinu určoval vždy orgán veřejné správy a jako možné řešení navrhujeme zajistit vymezování při vydávání územně plánovací informace s využitím expertní součinnosti dle §174 stavebního zákona. V § 12, § 22 odst. I a 3 písm. a) a § 26 písm. a) zcela chybí, který orgán bude stanovovat uliční čáru, stavební čáru nebo výškovou hladinu, podle jakých pravidel tak bude činit a časové určení lhůty. Ustanovení obsahuje velkou právní nejistotu, interpretační volnost a s tím spojený korupční potenciál. V § 22 odst. 1 a 3 písm. b) a § 26 písm. b) požadujeme nahradit znění „popřípadě se vymezuje v dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí " formulací „popřípadě se vymezuje vydanou územně plánovací informací s využitím expertní součinnosti dle §174 stavebního zákona". Městská část Praha Kolovraty
134/467 ZP
Není možné, aby uliční čáru, stavební čáru či výškovou hladinu určoval sám žadatel (navrhovatel), který žádá o rozhodnutí o umístění stavby, neboť tak není chráněn veřejný zájem. V kombinaci s definicí pojmu proluka (§ 2q) tak může být stavba umístěna prakticky kdekoli, což je nebezpečné zejména v sídlištní zástavbě. Vymezení stavební čáry se promítá i v postupu při posuzování odstupů stavby od okolních budov (viz § 28 odst. 2). Do schválení nové územně plánovací dokumentace je vhodnější ve výškové regulaci navázat např. na informativní část Územního plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy.
Neakceptováno.
§22 (3)
N
PSP nemohou stanovovat procesní stránku řízení, ani s využitím odkazů na příslušné ustanovení stavebního zákona. Proces územního rozhodování je jasně definovaný - žadatel podává žádost ("navrhuje") a stavební úřadu rozhoduje (umístí / nebo neumístí stavbu). Výklad, že by o čáře rozhodoval stavebník je mylný. Ustanovení § 76 stavebního zákona musí být respektováno i bez odkazu v PSP.
Požadujeme proto, aby uliční čáru, stavební čáru i výškovou hladinu určoval vždy orgán veřejné správy a jako možné řešení navrhujeme zajistit vymezování při vydávání územně plánovací informace s využitím expertní součinnosti dle §174 stavebního zákona. V § 12, § 22 odst. I a 3 písm. a) a § 26 písm. a) zcela chybí, který orgán bude stanovovat uliční čáru, stavební čáru nebo výškovou hladinu, podle jakých pravidel tak bude činit a časové určení lhůty. Ustanovení obsahuje velkou právní nejistotu, interpretační volnost a s tím spojený korupční potenciál. V § 22 odst. 1 a 3 písm. b) a § 26 písm. b) požadujeme nahradit znění „popřípadě se vymezuje v dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí " formulací „popřípadě se vymezuje vydanou územně plánovací informací s využitím expertní součinnosti dle §174 stavebního zákona". Městská část Praha Kolovraty
134/468 ZP
Není možné, aby uliční čáru, stavební čáru či výškovou hladinu určoval sám žadatel (navrhovatel), který žádá o rozhodnutí o umístění stavby, neboť tak není chráněn veřejný zájem. V kombinaci s definicí pojmu proluka (§ 2q) tak může být stavba umístěna prakticky kdekoli, což je nebezpečné zejména v sídlištní zástavbě. Vymezení stavební čáry se promítá i v postupu při posuzování odstupů stavby od okolních budov (viz § 28 odst. 2). Do schválení nové územně plánovací dokumentace je vhodnější ve výškové regulaci navázat např. na informativní část Územního plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy. Požadujeme proto, aby uliční čáru, stavební čáru i výškovou hladinu určoval vždy orgán veřejné správy a jako možné řešení navrhujeme zajistit vymezování při vydávání územně plánovací informace s využitím expertní součinnosti dle §174 stavebního zákona.
36
Neakceptováno.
§26
N
PSP nemohou stanovovat procesní stránku řízení, ani s využitím odkazů na příslušné ustanovení stavebního zákona. Proces územního rozhodování je jasně definovaný - žadatel podává žádost ("navrhuje") a stavební úřadu rozhoduje (umístí / nebo neumístí stavbu). Výklad, že by o čáře rozhodoval stavebník je mylný. Ustanovení § 76 stavebního zákona musí být respektováno i bez odkazu v PSP.
134/469 ZP
Navrhujeme doplnit požadavky na standard veřejných prostranství, jednak aby bylo jasné, že se vztahují nejen na nově budovaná veřejná prostranství, ale i na úpravy stávajících, jednak aby obsahovala požadavky společenské a užitné funkce a cyklistického pohybu a respektovala charakter území.
134/470 ZP
Do odst. 1 navrhujeme doplnit za slova „k jejich " slova „významu" , za slova „významu místa " slova „poloze v systému veřejných prostranství , charakteru území " a za slova „pěšího " slova „a cyklistického".
134/471 ZP
Do odst. 2 navrhujeme doplnit za slova „v uličních prostranstvích " slova „s výjimkou uličních prostranství , na kterých je umožněn smíšený provoz provoz x) (obytné zóny nebo pěší zóny y)" . Kdy poznámka pod čarou x) odkazuje na § 6 odst. 3 písm. d) zákona č. 13/ 1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů a poznámka pod čarou y) odkazuje na § 39 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Do odstavce 2 navrhujeme,za slova „hustotu zástavby " doplnit: „, charakter území ". V historických,intravilánech,není,často možné,dosáhnout,plného,,natož,oboustranného chodníkového profilu.
Městská část Praha Kolovraty
134/472 ZP
Do odst. 3 navrhujeme za slova „zachován průchod " doplnit slova „odpovídající významu veřejného prostranství a intenzitě pěšího provozu , nejméně však ".
Městská část Praha Kolovraty
134/473 ZP
Do odst. 5 navrhujeme doplnit za slova podle § 13 slova „ lokální ulice ". Dále navrhujeme doplnit požadavek vymezování výsadbového pásu pro stromořadí v ulicích od šířky 12 m (s možnosti výjimky dle konkrétních podmínek).
Městská část Praha Kolovraty
Městská část Praha Kolovraty
Městská část Praha Kolovraty
Městská část Praha Kolovraty
Městská část Praha Kolovraty
134/474 ZP
Pojem obytná kvalita není blíže definován, požadujeme upřesnit.
134/475 ZP
V odst. 1 v první větě navrhujeme slovo "prostředí" nahradit slovem "území". Za slova „a jejich výšce" potom navrhujeme doplnit „,a k zachování a rozvoji kulturní hodnoty prostředí. Za podmínek stanovených stavebním zákonem lze podmínit umístění stavby uzavřením plánovací smlouvy o spoluúčast i žadatele na vybudování nebo úpravách související dopravní a technické infrastruktury." Požadujeme doplnit institut plánovací smlouvy dle stavebního zákona, který byl součástí předchozího návrhu - přímé zmínění v PSP usnadní městským částem jejich prosazeni a užívání.
Městská část Praha Kolovraty
134/476 ZP
Za odst. 1 navrhujeme doplnit odst. 2, který bude znít: „Na náměstích a městských třídách se budovy umisťuji tak, aby část jejich přízemí orientovaná do uličního prostranství na něj přímo výškově navazovala a byla využitelná pro obchod a služby."
Městská část Praha Kolovraty
134/477 ZP
Požadujeme vypustit vágní relativizaci výškové regulace slovem „zpravidla".
134/478 ZP
Navrhujeme nahradit slovo „přesáhnout " slovem „ upravit ". V určitých případech bude nezbytné nebo vhodné snížení výškové hladiny . Doporučujeme také zvážit závaznost minimální regulované výšky u stabilizovaných a transformačních území. Domníváme se, že v některých případech může být minimální výška nežádoucí nebo zneužitelná. I v případě stanovení výškové hladiny podle § 26 se v území mohou vyskytovat výškově odlišné budovy, nedosahující této hladiny, jejichž zachování je důležité pro urbanistický horizont ulice či lokality; v těchto případech by původní znění předpisu vynucovalo při změnách stavby jejich nežádoucí navyšování. Požadujeme minimálně doplnit možnost podkročení regulované okolní výšky pro veřejné budovy, zejména školských staveb na sídlištích, jak bylo uvedeno v předchozí připomínkované verzi.
Městská část Praha Kolovraty
37
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
§16 (1)
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
§16 (2)
A
§16 (1)
Akceptováno.
§16 (3)
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
§16 (5)
BnV
Výsadbový pás se vymezuje i v ulicích od šířky 12 metrů, jak je stanoveno v ustanovení § 19. odst. 4.
BnV
Pojem "obytná kvalita" lze považovat v odborné veřejnosti za dostatečně zaužívaný a srozumitelný, bez nutnosti jej v PSP blíže specifikovat. Obytná kvalita veřejného prostranství zahrnuje obvykle estetické (materiálové, tvarové) řešení parteru, lidské měřítko a vybavení pro pobyt a aktivity ve veřejných prostranstvích.
§16 (1)
§20 (1)
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe. Termín kulturní hodnota prostředí nepředstavuje jednoznačný pojem, proto nebyl doplněn.
§20 (2)
BnV
§25 (1)
A
Ustanovení je součástí nařízení.
Akceptováno, vypuštěno.
Akceptováno jinak.
§25 (3)
A
místo "upravit" bylo nahrazeno textem "přesáhnout, popřípadě minimální regulovanou výšku podkročit". Minimální výška je důležitá zejména ve stabilizovaných územích vzhledem ke garanci charakteru zástavby. Uplatňuje se nicméně až u "vyšších" hladin.
Městská část Praha Kolovraty
134/479 ZP
Navrhujeme do písm. a) na závěr doplnit ustanovení: „při odvození výškové hladiny se nepřihlíží ke stavbách výškově výjimečným. " Doplnění je účelné zejména s ohledem na lokality, jejichž výškové uspořádání není vyrovnané a zahrnuje stavby značně rozdílných výšek. V těchto případech by mělo být cílem stanovit přiměřenou výškovou hladinu zejména s ohledem na případné zamýšlené dostavby lokality.
§26
Neakceptováno. N Princip vyplývá ze smyslu ustanovení.
Bez definice přesné lokalizace urbanisticky exponované polohy vyvolává velkou právní nejistotu a lze předpokládat tlak na stavební úřady ze strany stavebníků. Uplatnění tohoto ustanovení je třeba podmínit přesným vymezením urbanisticky exponovaných poloh v územně plánovací dokumentaci, tedy v regulačním plánu (případně územním plánu), nebo územní studií.
Městská část Praha Kolovraty
134/480 ZP
Navrhujeme do ustanovení doplnit, že regulovanou výšku budovy lze v tomto případě zvýšit nejvýše nad jednou třetinou plochy posledního plnohodnotného podlaží . Dále požadujeme rozlišit a podrobněji strukturovat výškovou regulaci lokálních dominant podle jednotlivých výškových hladin navrhujeme omezit nárožní dominanty na 1 podlaží pro hladinu I.III. a na 2 podlaží pro hladiny IV.-VII. Ustanovení PSP umožňuje například v území s dvou- nebo třípodlažní zástavbou lokálně navýšení o 2 podlaží. Vyšší dominanty by byly obhajitelné u veřejných budov, ale jejich výšku řeší nezávisle jiné ustanovení.
§27 (4) b
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
Ustanovení nezohledňuje transformační a rozvojové plochy . Není zřejmé, jak v těchto plochách rozhodovat.
Městská část Praha Kolovraty
134/481 ZP
Za odst. 4 navrhujeme vložit odst. 5, který zní: „ Nestanoví-li územní nebo regulační plán v souladu s § 83 odst. 2 jinak, mohou minimální výšku v odůvodněných případech podkročit veřejné budovy (budovy občanského vybavení)."
§27
Navrhujeme před odst. 1 vložit nový odstavec, který zní: „ Odstupy staveb musí ve stabilizovaných plochách odpovídat charakteru území, zejména ve vztahu k existující zástavbě. " Následující odstavce se přečíslují.
Městská část Praha Kolovraty
134/482 ZP
Odstupový úhel počítaný metodou dle PSP má 2 problematické situace. První je v prostoru sídliště, kde je možno s minimálním odstupem k téměř jakémukoli domu postavit úzkou věž. Například ke 12 m vysokému deskovému domu ve vzdálenosti přes ulici 20 m l2ti podlažní věž o šířce 15-18 m, dle rozměru pokojů ve směru rovnoběžně s fasádou ve stávajícím domě. Druhým problémem je situace, kdy sousedí nízkopodlažní zástavba rodinných domů a bytových domů, kde opět k rodinnému domu lze přistavět vícepodlažní bytový dům na vzdálenost 6 m.
§28 (1)
Požadujeme tedy dopracovat stávající pravidla (zvětšením úhlu jak bylo učiněno při vypořádávání předchozích připomínek, případně bližší konkretizací pravidel) tak, aby nedocházelo k výše popsaným situacím.
Městská část Praha Kolovraty
134/483 ZP
Navrhujeme doplnit: ,,Požadavek na odstup se neuplatní, pokud by znemožnil splněni podmínek prostorové regulace stanovené územním nebo regulačním plánem nebo znemožnil zástavbu v souladu se stávající stavební čarou ve stabilizovaném území: v takovém případě lze stavět do hloubky zastavění a výšky odpovídající okolní zástavbě. " Odstupy jsou definovány odstupovým úhlem (prostorové vymezeni je uvedeno v příloze předpisu). Tento úhel se neuplatňuje pro nově navrhované budovy mezi sebou. U odst. 2 je odkaz na stavební čáru, aniž by bylo explicitně popsáno, že je míněna stávající stavební čára.
38
Akceptováno.
§28 (2)
A
Bylo doplněno omezení na stabilizované území. Termín "stávající" stavební čára nebyl zapracován, neboť by mohl být matoucí ve vztahu k dalším ustanovením (stavební čára je nástroj, v území "fyzicky" není, vždy se bude odvozovat z charakteru zástavby, těžko jí tedy nazvat "stávající"). Domníváme se nicméně, že smysl úpravy se tím nemění.
Požadujeme, aby v § 83, upravujícím výjimky z územních a stavebních požadavků, byl nahrazen text „§ 32" textem „§ 32 odst. 1 písm . a) za podmínky, že minimální požadovaný počet stání je nižší než JO". Udělení výjimky z kapacity parkování má být uplatnitelné pouze ve výjimečných případech, jimiž jsou např. drobné proluky, půdní vestavby apod“ kdy není technicky možné příslušná parkovací stání zřídit. Výjimka vztahující se k celému § 32 by vyvolávala tlak na její nadužívání a s tím spojený celoměstský deficit parkovacích stání. Městská část Praha Kolovraty
134/484 ZP
V návrhu postrádáme jednoznačný vzorec pro výpočet minimálního a maximálního počtu parkovacích stání pro danou zónu. Požadujeme jeho doplnění.
Akceptováno částečně. Výjimka byla omezena na §32 odst. 1. §83
A
Jako postačující minimální počet parkovacích stání pro rodinný dům o HPP 170 m2 (tj. odpovídající přízemnímu domu o půdorysu cca 100 m2 s podkrovím) v zóně 08 považujeme 2 stání. Pokud z navržených pravidel vychází minimální počet 3 stání, považujeme jej za naddimenzovaný a vidíme zde riziko zbytečného prodražování staveb a zbytečného záboru ploch zeleně. V naprosté většině parkují majitelé rodinných domů na svých pozemcích a mají jedno až dvě auta na rodinu. Problém vzniká u bytových domů, kde i u malých výměr bydlí manželé, kteří mají dvě auta, ale k bytu bylo 1 a v některých případech dokonce žádné parkovací místo.
Městská část Praha Kolovraty
Městská část Praha Kolovraty
134/486 ZP
Navrhujeme vypustit druhou větu odst. 3 nebo jej podmínit tím, že bude umožněno zřizování parkovacích hnízd - společných prostor pro parkování pro více budov (v docházkové vzdálenosti), pokud nebudou zasahovat do uličních prostranství; případné umístění vázaných stání v uličním prostranství (viz § 14) bude podmíněno územní studií. Připomínku k odstavci 3 a 5 považujeme za zásadní.
134/487 ZP
K odst. 5 uvádíme: Požadavek zastřešení stání má vliv na jeho cenu. Pro specifické podmínky v okrajových městských částech doporučujeme umožnit v tomto bodě dát možnost územním či regulačním plánem stanovit jinak. Připomínku k odstavci 3 a 5 považujeme za zásadní.
Výpočet je definován v §32. Jedná se o prosté přenásobení základního počtu stání dle přílohy 2 procentem dle přílohy 3. Stávající hodnoty minim pro zónu 07 a 08 byly podpořeny připomínkami řady městskýh částí.
Neakceptováno. §33 (3)
N
Problematika se týká pouze společně řešených celků, které jsou z definice koordinované jedním projektem.
§33 (5)
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
§45 (1)
BnV
Požadavek na zachování proslunění stávajících bytů v okolní zástavbě vyplývá z příslušné normy, na kterou nařízení odkazuje.
N
Neakceptováno. Hodnota vychází z původního normového požadavku a v principu odpovídá základním požadavkům na oslunění i osvětlení. Stanovení minimální plochy okna nesnižuje povinnost splnit hygienické požadavky na oslunění i osvětlení pro konkrétní obytnou místnost, minimální plocha oken ale ovlivňuje jejich velikost i místech, kde je denní osvětlení vyšší než v jiných částech budovy a zabraňuje tak výraznému zmenšování okenních otvorů.
Navrhujeme upravit v odst. 1 v první větě formulaci do znění "se dbá na jejich proslunění ".
Městská část Praha Kolovraty
134/489 ZP
Požadavek na splnění oslunění pro 80% bytů je zcela neurčitý , nevyplývá z něj, jaká množina bytů bude brána za základ pro výpočet. Požadujeme upřesnění této formulace. Ustanovení bude vyvolávat výkladové problémy, neboť jednak nemá žádné věcné opodstatnění a jednak není jasné , z čeho se má 80 % počítat (ze všech bytů v Praze, v ulici, v bloku, domu nebo jinak?). Formulace v předchozím návrhu odkazující na normový požadavek dle MMR s výjimkou bytů v tradiční uliční zástavbě s uzavřenou uliční čarou, kde jej nelze splnit, byla vhodnější, neboť měla věcné opodstatnění pro zachování možnosti tradiční výstavby, zástavby proluk a rekonstrukcí bytů v území s blokovou zástavbou. Požadujeme stanovit povinnost při umisťování nových staveb zachovat proslunění stávajících bytů podle normy uvedené v § 84.
Městská část Praha Kolovraty
134/490 ZP
V odst. 7 navrhujeme nahradit číslo „ 1/10" číslem „ 1/6 ". Tato hodnota lépe odpovídá hygienickým požadavkům . Nižší hodnotu, tj. 1/10 navrhujeme umožnit jen tam, kde je to nezbytné z hlediska zachování charakteru zástavby -v památkově chráněných územích.
39
§45 (7)
1.,Obecná zásadní připomínka k procesu novelizace PSP Svaz městských částí hlavního města Prahy považuje Pražské stavební předpisy za klíčový dokument pro plánování a regulaci výstavby v hl. m. Praze. Žádá proto, aby při jejich přípravě převažovala odborná diskuze nad politickými zájmy. Další prodlevy v jeho účinnosti nutně povedou ke zvyšování nejistoty na straně veřejné správy, občanů i stavebníků. Vyzýváme proto, aby proces přijímání PSP probíhal v předpokládaném časovém rámci a PSP nabyly účinnosti od I . I . 2016. Svaz městských částí hlavního města Prahy je připraven poskytnout veškerou nezbytnou součinnost k dosažení tohoto cíle.
Městská část Praha Kunratice
137/99 ZP
Zadání změn Pražských stavebních předpisů (dále jen „PSP") bylo schváleno usnesením Rady,hl.,m.,Prahy,č.,259,ze,dne,17.2.2015,(viz http://zastu pitelstvo.praha. eu/ i na20 I 4/tedusndetail.aspx?id =230853 , příloha č. 4), podle nějž byly předpisy připravovány. Následně byl Radou hl. m. Prahy schválen návrh změn PSP (viz http://zastupitelstvo.praha . eu/ i na20 l 4/tedusndetail.aspx?id =245864 ), který byl rozeslán do připomínek od 11. 6. do 1O. 7. 2015, (viz http://www.iprpraha . cz/psp) a byl námi velmi podrobně připomínkován. K připomínkám proběhlo vypořádací jednání a došlo k jejich vypořádání s tím, že většině námi uplatňovaných zásadních připomínek bylo vyhověno a byly zapracovány.
k: obecné
BnV
Vzato na vědomí.
Nyní je odlišný návrh změn PSP předkládán do připomínek znovu ve zkrácené lhůtě, aniž obsahuje vypořádání našich připomínek a aniž byl jakkoli vysvětlen důvod změny postoje předkladatele. V rozporu s legislativními pravidly vlády i běžnými legislativními zvyklostmi návrh neobsahuje podrobnou důvodovou zprávu ani vyznačení změn oproti stávajícímu znění PSP z r. 2014 (pozastavenému MMR). Proto je velmi obtížné zjistit, co je navrženo změnit i z jakých důvodu jsou změny navrhovány. Zvolený postup je nesrozumitelný a zdržující přijetí potřebného řešení PSP. Celkově již z námi dříve uplatněných připomínek vyplývá, že je třeba provést legislativně technickou revizi textu, sjednocení používané terminologie a harmonizaci se stavebním zákonem a legislativními pravidly vlády. Pro urychlení schválení PSP proto navrhujeme vrátit se k původnímu návrhu změn PSP schválenému Radou hl. m. Prahy dne 9. 6.2015, který zpracovával odborný tým pověřený samotnou Radou hl. m. Prahy dle usnesení z 17. 2. 2015 a který již prošel připomínkovým řízením .
Městská část Praha Kunratice
137/101 ZP
Požadujeme doplnit odst. 5, uvádějící údaje o oznámení tohoto nařízení v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998. Neuvedení těchto údajů znamená přímý rozpor s § 5 nařízení vlády č. 339/2002 Sb., o postupech při poskytování informací v oblasti technických předpisů, technických dokumentů a technických norem, podle nějž musí být informace o notifikaci v předpisu výslovně uvedena.
§1 (5)
A
Akceptováno, doplněno.
A
Akceptováno. Užívání těchto pojmů bylo v omezeno v § 2 i ve zbytku předpisu.
A
Akceptováno, doplněno.
A
Akceptováno, upraveno.
Požadujeme splnění tohoto požadavku, aby nebyly PSP napadeny z formálních důvodů. Městská část Praha Kunratice
Městská část Praha Kunratice
137/102 ZP
Je zbytečně nadužíváno vágních pojmů „zpravidla", ,,obvykle", které navrhujeme eliminovat zde i v celém předpisu.
137/103 ZP
Chybí definice zásadního pojmu „charakter území", který by neměl být uplatňován pouze v § 5, ale měl by se týkat celého předpisu jako klíčové kritérium pro posuzování stavebních záměrů a pro rozhodování úřadů územního plánování a stavebních úřadů. Požadujeme jeho doplnění do § 2, precizaci ve shodě s předchozím návrhem: ,, charakterem území se rozumí soubor podstatných přírodně krajinných, sociálně ekonomických, historických a kulturně civilizačních, zvláště urbanistických, architektonických a estetických prvků či vlastností specifických pro konkrétní území (především poloha v území, intenzita, struktura a typ zastavěni, vymezení a uspořádání veřejných prostranství, infrastruktura, způsob využiti území a míra jeho změn), včetně jejich vzájemných vztahů a vazeb" a sjednocení jeho využívání jako kritéria v celých PSP.
§2
§2 k: chybí
Vadná definice proluky v písm. q), z níž nevyplývá, že jde pouze o chybějící část zástavby v území, kde je zástavba předpokládána. Městská část Praha Kunratice
137/104 ZP
Požadujeme jeho doplnění do § 2, precizaci ve shodě s předchozím návrhem: ,,q) prolukou chybějící část zástavby, a to: 1.,blok nebo část bloku dosud nezastavěný v území jinak převážně zastavěném, určený k zastavěni, nebo 2.,nezastavěná nebo částečně zastavěná část pozemku nebo souboru pozemků včetně nároží ve stávající zástavbě, určená k zastavění, vymezená stavebními čarami a hranicemi sousedních pozemků zastavěných nebo k zastavění určených"
40
§2 q
Požadujeme první větu nahradit větou: ,,zátěží způsob a míra, v jakém využiti území (plochy, bloku, pozemku) nebo jeho prostorové uspořádáni pozitivně i negativně ovlivňuje okolí. "
Městská část Praha Kunratice
137/105 ZP
Problematický princip zátěže v §6 navazující na definici zátěže v § 2 písm. z) zužuje Praze možnosti podpory polyfunkčního města. Funkční regulace z hlediska vlivu na okolí se dnes používá nejen tam, kde je třeba zabránit negativnímu vlivu, ale i tam, kde je podstatný pozitivní vliv ve veřejném zájmu. Příkladem může být požadavek smíšených ploch tam, kde je cílem veřejný prostor se sociální kontrolou, tj. ve kterém se lidé pohybují průběžně po celý den a všechny dny v týdnu. Samotné tržní mechanismy vedou obvykle k vytlačování méně výnosných funkcí z lukrativních poloh.
§2 z
A
Akceptováno jinak. Pojem "zátěž" byl z předpisu odstraněn.
A
Akceptováno, pojem vypuštěn.
A
Akceptováno, doplněno.
Současná podoba § 2 písm z) a § 6 je blíže kritizovanému funkčnímu zónování dle Athénské charty, než celostátní vyhláška, považujeme proto za nezbytné ji upravit nebo vypustit, jak bylo uvedeno v předchozím návrhu po vypořádání připomínek.
Městská část Praha Kunratice
137/106 ZP
Problematický princip zátěže v §6 navazující na definici zátěže v § 2 písm. z) zužuje Praze možnosti podpory polyfunkčního města. Funkční regulace z hlediska vlivu na okolí se dnes používá nejen tam, kde je třeba zabránit negativnímu vlivu, ale i tam, kde je podstatný pozitivní vliv ve veřejném zájmu. Příkladem může být požadavek smíšených ploch tam, kde je cílem veřejný prostor se sociální kontrolou, tj. ve kterém se lidé pohybují průběžně po celý den a všechny dny v týdnu. Samotné tržní mechanismy vedou obvykle k vytlačování méně výnosných funkcí z lukrativních poloh.
§6
Současná podoba § 2 písm z) a § 6 je blíže kritizovanému funkčnímu zónování dle Athénské charty, než celostátní vyhláška, považujeme proto za nezbytné ji upravit nebo vypustit, jak bylo uvedeno v předchozím návrhu po vypořádání připomínek. Městská část Praha Kunratice
Městská část Praha Kunratice
Městská část Praha Kunratice
Městská část Praha Kunratice
137/107 ZP
Požadujeme výslovně doplnit do názvu hlavy I, že jde o obecné zásady uspořádání území v územně plánovací dokumentaci. Chybějící zpřesnění názvu hlavy I, která se má týkat pouze územního plánování, bude vyvolávat výkladové obtíže.
137/108 ZP
Uvedení zastavitelných ploch a územních rezerv není vhodné, neboť ty nemusí být nutně jen součástí rozvojových ploch. Požadujeme vypustit.
Členění území na lokality v územně plánovací dokumentaci je vhodné pro územní plán, nemusí však vyhovovat v regulačním plánu, který pracuje s jednotlivými pozemky. 137/109 ZP
137/110 ZP
Požadujeme proto, aby členění území na lokality v územně plánovací dokumentaci dle odst. 1 nebylo povinné, ale fakultativní. Doporučujeme nahradit stávající text následujícím: ,, Území se může činit podle převažujícího charakteru území na lokality. " Samotná definice pojmu „veřejné vybavenosti" nemá normativní obsah a jako taková by spíše patřila do § 2. Naopak do § 8 požadujeme doplnit normativní požadavek, aby se pro rozvojové a transformační plochy obytné vymezoval v územně plánovací dokumentaci základní standard dostupnosti občanského vybavení zejména pro volný čas, předškolní výchovu a základní vzdělávání, například následujícím způsobem. Za odst. I doplnit odst. 2, který zní: ,, PN vymezování ploch zastavitelných obytných se základní mírou zátěže se dbá na zajištění potřebného občanského a komerčního vybavení. K zajištění občanského vybavení je využíváno zejména ploch s rozdílným funkčním využitím. podmíněním nové výstavby realizaci veřejné infrastruktury. plánovací smlouvou a veřejně prospěšných staveb. " Navrhujeme dále doplnit odst. 3: ,,Pro rozvojové a transformační plochy se základní mírou zátěže se vymezuje základní standard dostupnosti občanského vybavení zejména pro volný čas, předškolní výchovu a základní vzdělávání s přihlédnutím k charakteru území, pokud možno v docházkové vzdálenosti odkudkoli z těchto ploch. " Požadujeme zachovat - v mezích stavebního zákona - co nejpřísněji stanovenou povinnost investorů k zajištění občanské vybavenosti. Požadujeme proto buď návrat k verzi pražských stavebních předpisů z června 2015, nebo jejich přepracování ve smyslu uvedené připomínky.
41
k: Část druhá Hlava I
§4 c
NN
§5 (1)
A
§8
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
Akceptováno.
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
Městská část Praha Kunratice
137/111 ZP
Požadujeme vypuštění textu, který pouze opakuje požadavky stavebního zákona a jeho nahrazení následujícím: ,,Plochy umožňující umístěni areálů komerčního vybaveni, jakož i další plochy s vysokou koncentraci uživatelů a vysokými nároky na dopravní obslužnost (zejména nákupní, obchodní, kancelářské, zábavní, výstavní a sportovní areály s vysokou návštěvností, vysokoškolské kampusy, kongresová centra, zoologické zahrady a nemocnice) se vymezují v docházkové vzdálenosti kapacitní veřejné dopravy osob. "
§9
N
Deklaratorní požadavek, navržené znění netvoří kompletní právní normu. Komerční areály nejsou legálním pojmem, zcela nový požadavek nevyplývající ze zadání ani z povahy předložené novely.
A
Akceptováno jako parky v krajině.
K takto upravené definici pak navrhujeme doplnit i definici kapacitní veřejné dopravy osob a docházkové vzdálenosti, která není kodifikována předpisem. Jako docházkovou vzdálenost např. ROPID udává 400 m (v odůvodněných případech až 600 m) u vysokopodlažní zástavby, 800 m (v odůvodněných případech až 1000 m) u nízkopodlažní. Po doplnění definic by ustanovení nemělo být při aplikaci rozporováno pro nejednoznačnost.
Městská část Praha Kunratice
137/112 ZP
Doporučujeme nahradit pojem "přírodní parky",pojmem "krajinné parky", případně "parky v přírodě". Pojem přírodní parky je v terminologickému konfliktu se zákonem o ochraně přírody a krajiny. Pojem krajinný park nebo park v přírodě umožňuje i po vypuštění pojmu "přírodní parky" vymezit oblast, jejímž primárním účelem není produkční (pole, lesy) či environmentálně ochranářská funkce, ale rekreačně-krajinný účel (spadala by sem např. valná část zeleného prstence kolem Prahy, sady na svazích kotliny a pod .).
Městská část Praha Kunratice
137/114 ZP
Zásady obsažené v tomto ustanovení považujeme obecně za pozitivní. Pokud mají v praxi dojít širšího uplatnění, je třeba je zkonkretizovat (např. chybí definice volné krajiny pro odstavec 6).
Městská část Praha Kunratice
137/115 ZP
V odst. 1 navrhujeme upravit pořadí slov z důvodů lepší srozumitelnosti: ,, Při vymezováni pozemků se dbá na vymezeni veřejných prostranství, zejména uličních prostranství, odpovídajících charakteru území. "
Městská část Praha Kunratice
137/116 ZP
V odst. 2 navrhujeme vypustit používání vágních pojmů „obraz města " či „charakter konkrétního místa" a využít jednotný pojmový aparát „charakter území"
Městská část Praha Kunratice
Městská část Praha Kunratice
137/117 ZP
V odst. 3 navrhujeme doplnit první větu tak, aby se obslužnost týkala všech veřejných prostranství: ,, Veřejná prostranství se vymezují tak, aby vytvářela prostorově a vizuálně spojitý systém. Uspořádání veřejných prostranství musí zajistit dostupnost a obsluhu území a jeho prostupnost pro pěší a cyklistický pohyb." a nahradit poslední větu: ,, Ulice a cesty se přednostně navzájem propojují." formulací „Mimo případy cílené ochrany území před průjezdnou dopravou se ulice a cesty přednostně propojuji . " Při rigidní interpretaci lze vynucovat propojení ulic (nikoliv veřejných prostranství), které z dopravního hlediska nejsou příliš žádoucí (např. riziko zvýšené průjezdné dopravy v rezidenčních oblastech; prakticky by znamenalo rovněž nemožnost použití dopravní značky č. B 32 „Průjezd zakázán"). Pojem ulice a cesty navíc není zaveden, lze tedy soudit, že se jedná o komunikace dle zákona o pozemních komunikacích.
137/118 ZP
V odst. 4 navrhujeme pro doplnění ostatních významných vodních útvarů vrácení požadavku volné prostupnosti území podél Rokytky, Botiče a významných vodních ploch, který byl součástí předchozího návrhu Druhou větu odst. 4 navrhujeme nahradit následujícím zněním: ,, Podél Vltavy, Berounky, Rokytky a Botiče a v nezastavitelném území podél vodních toků a okolo významných vodních ploch se zajišťuje prostupnost pro pěší a cyklistický pohyb, nevylučují-li to požadavky ochrany přírody a krajiny a charakter území. Stávající prostupnost pro pěší a cyklistický pohyb podél významných vodních toků a okolo vodních ploch musí být zachována. " Rekreační potenciál břehů Vltavy a Berounky je nezpochybnitelný . V případě menších vodních toků je prostupnost obecně žádoucí, vyskytují se však případy, kdy by vyžadování prostupnosti (zejména) pro cyklistickou dopravu narušovalo přírodní charakter území, vyžadovalo extrémní nároky na zásah do uspořádání břehu či duplikovalo existující propojení v těsné blízkosti nivy.
42
§10
§11
BnV
Vzato na vědomí. Termín "volná krajina" se v předpise nepoužívá.
§11 (1)
N
Neakceptováno. Navržená textace nemění význam ustanovení.
§11 (2)
A
Akceptováno.
A
Akceptováno částečně. První věta byla upravena. Smysl závěrečné věty je v připomínce mylně interpretován. Ulice a cesta nejsou synonymy pozemních komunikací pro silniční motorová vozidla dle zákona č. 13/1997 Sb. Požadavek na propojování ulic a cest tak nesouvisí explicitně s propojováním pozemních komunikací. Cílem je vizuálně, prostorově a provozně propojovat ulice a cesty přednostně pro pěší a cyklistický pohyb, požadavek na průjezdnost jednotlivých ulic a cest pro osobní automobily musí být vždy posouzen v rámci širšího kontextu dopravní obsluhy území a předpisem není explicitně stanoven. Ve městě je řada ulic, které na sebe prostorově navazují, ale nejsou vzájemně propojeny pro pohyb automobilů, jen pro chodce resp. cyklisty. Snaha o eliminaci negativních důsledků průjezdní automobilové dopravy nesmí vést k vytváření slepých ulic a neprostupných území a enkláv. Průjezdnost automobilové dopravy je nezbytné eliminovat jinými nástroji a stavebně technickými opatřeními.
§11 (3)
§11 (4)
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
Městská část Praha Kunratice
137/119 ZP
Navrhujeme doplnit odst. 5, který zní: "Při vymezování veřejných prostranství se dbá na prostorové a provozní propojeni veřejných prostranství s nezastavěným územím."
Městská část Praha Kunratice
137/120 ZP
Navrhujeme v písm. c) doplnit za slova „jsou druhem veřejného prostranství" slova „o místním významu, ale".
Městská část Praha Kunratice
137/121 ZP
Navrhujeme doplnit na konec písm. d) slova „přístupové ulice s nejnižší mírou významu v systému veřejných prostranství města, určené zejména pro místní obsluhu území. "
Městská část Praha Kunratice
137/122 ZP
Navrhujeme doplnit bod: ,,e) 6,5m jednosměrných ulic v zástavbě rodinných domů ". Pro ulice v zástavbě rodinných domů při malé intenzitě dopravy považujeme za vhodné přidat (analogicky k ustanovení §22 odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb., v platném znění) ještě další typ - 6,5 m šířky. Toto šířkové uspořádání považujeme za vyhovující ve svažitých poměrech nebo pro jednosměrné komunikace obsluhující malý počet rodinných domů. Tato šířka umožňuje při vhodném řešení uložení všech nezbytných sítí technické infrastruktury, stejně jako naplnění nároků zákona č. 1 3/1997 Sb., o pozemních komunikacích i ČSN 73 61 10 Navrhování pozemních komunikací. Umožnění návrhu a realizace uvedené uliční šířky ve vybraných případech je v souladu s požadavky Stavebního zákona na hospodárné využívání území. Při požadavku na příliš široké profily hrozí tendence v území vytvářet uzavřené skupiny (areály) obsluhované účelovými komunikacemi, na které se požadavek nevztahuje. Významné jsou také náklady spojené s údržbou uličních prostranství, které musí městské části pokrýt.
Městská část Praha Kunratice
137/123 ZP
Navrhujeme nahradit odst. 2 následujícím textem: ,,Při stanovování šířky uličních prostranství nových ulic podle odstavce I se zohledňuje plánovaný charakter území."
§11
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
§13 c
N
Neakceptováno. Navrhovaný text nemění význam ustanovení.
§13 d
A
Akceptováno ve smyslu připomínky.
§14 (1)
NN
§14 (2)
A
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
Akceptováno.
V § 12, § 22 odst. 1 a 3 písm. a) a § 26 písm . a) zcela chybí, který orgán bude stanovovat uliční čáru, stavební čáru nebo výškovou hladinu, podle jakých pravidel tak bude činit a časové určení lhůty. Ustanovení obsahuje velkou právní nejistotu, interpretační volnost a s tím spojený korupční potenciál. V § 22 odst. 1 a 3 písm. b) a § 26 písm. b) požadujeme nahradit znění „popřípadě se vymezuje v dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí " formulací „popřípadě se vymezuje vydanou územně plánovací informací s využitím expertní součinnosti dle §174 stavebního zákona ". Městská část Praha Kunratice
137/124 ZP
Není možné, aby uliční čáru, stavební čáru či výškovou hladinu určoval sám žadatel (navrhovatel), který žádá o rozhodnutí o umístění stavby, neboť tak není chráněn veřejný zájem. V kombinaci s definicí pojmu proluka (§ 2q) tak může být stavba umístěna prakticky kdekoli, což je nebezpečné zejména v sídlištní zástavbě. Vymezení stavební čáry se promítá i v postupu při posuzování odstupů stavby od okolních budov (viz § 28 odst. 2). Do schválení nové územně plánovací dokumentace je vhodnější ve výškové regulaci navázat např. na informativní část Územního plánu sídelního útvaru hl. m . Prahy. Požadujeme proto, aby uliční čáru, stavební čáru i výškovou hladinu určoval vždy orgán veřejné správy a jako možné řešení navrhujeme zajistit vymezování při vydávání územně plánovací informace s využitím expertní součinnosti dle §174 stavebního zákona.
43
§12
BnV
V § 12 se obecně popisuje institut uliční čáry. Využije se buď při zpracování ÚPD nebo při umisťování staveb, což popisuje § 22. Více viz vypořádání připomínek k § 22.
V § 12, § 22 odst. 1 a 3 písm. a) a § 26 písm . a) zcela chybí, který orgán bude stanovovat uliční čáru, stavební čáru nebo výškovou hladinu, podle jakých pravidel tak bude činit a časové určení lhůty. Ustanovení obsahuje velkou právní nejistotu, interpretační volnost a s tím spojený korupční potenciál. V § 22 odst. 1 a 3 písm. b) a § 26 písm. b) požadujeme nahradit znění „popřípadě se vymezuje v dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí " formulací „popřípadě se vymezuje vydanou územně plánovací informací s využitím expertní součinnosti dle §174 stavebního zákona ". Městská část Praha Kunratice
137/125 ZP
Není možné, aby uliční čáru, stavební čáru či výškovou hladinu určoval sám žadatel (navrhovatel), který žádá o rozhodnutí o umístění stavby, neboť tak není chráněn veřejný zájem. V kombinaci s definicí pojmu proluka (§ 2q) tak může být stavba umístěna prakticky kdekoli, což je nebezpečné zejména v sídlištní zástavbě. Vymezení stavební čáry se promítá i v postupu při posuzování odstupů stavby od okolních budov (viz § 28 odst. 2). Do schválení nové územně plánovací dokumentace je vhodnější ve výškové regulaci navázat např. na informativní část Územního plánu sídelního útvaru hl. m . Prahy.
Neakceptováno.
§22 (1)
N
PSP nemohou stanovovat procesní stránku řízení, ani s využitím odkazů na příslušné ustanovení stavebního zákona. Proces územního rozhodování je jasně definovaný - žadatel podává žádost ("navrhuje") a stavební úřadu rozhoduje (umístí / nebo neumístí stavbu). Výklad, že by o čáře rozhodoval stavebník je mylný. Ustanovení § 76 stavebního zákona musí být respektováno i bez odkazu v PSP.
Požadujeme proto, aby uliční čáru, stavební čáru i výškovou hladinu určoval vždy orgán veřejné správy a jako možné řešení navrhujeme zajistit vymezování při vydávání územně plánovací informace s využitím expertní součinnosti dle §174 stavebního zákona. V § 12, § 22 odst. 1 a 3 písm. a) a § 26 písm . a) zcela chybí, který orgán bude stanovovat uliční čáru, stavební čáru nebo výškovou hladinu, podle jakých pravidel tak bude činit a časové určení lhůty. Ustanovení obsahuje velkou právní nejistotu, interpretační volnost a s tím spojený korupční potenciál. V § 22 odst. 1 a 3 písm. b) a § 26 písm. b) požadujeme nahradit znění „popřípadě se vymezuje v dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí " formulací „popřípadě se vymezuje vydanou územně plánovací informací s využitím expertní součinnosti dle §174 stavebního zákona ". Městská část Praha Kunratice
137/126 ZP
Není možné, aby uliční čáru, stavební čáru či výškovou hladinu určoval sám žadatel (navrhovatel), který žádá o rozhodnutí o umístění stavby, neboť tak není chráněn veřejný zájem. V kombinaci s definicí pojmu proluka (§ 2q) tak může být stavba umístěna prakticky kdekoli, což je nebezpečné zejména v sídlištní zástavbě. Vymezení stavební čáry se promítá i v postupu při posuzování odstupů stavby od okolních budov (viz § 28 odst. 2). Do schválení nové územně plánovací dokumentace je vhodnější ve výškové regulaci navázat např. na informativní část Územního plánu sídelního útvaru hl. m . Prahy.
Neakceptováno.
§22 (3)
N
PSP nemohou stanovovat procesní stránku řízení, ani s využitím odkazů na příslušné ustanovení stavebního zákona. Proces územního rozhodování je jasně definovaný - žadatel podává žádost ("navrhuje") a stavební úřadu rozhoduje (umístí / nebo neumístí stavbu). Výklad, že by o čáře rozhodoval stavebník je mylný. Ustanovení § 76 stavebního zákona musí být respektováno i bez odkazu v PSP.
Požadujeme proto, aby uliční čáru, stavební čáru i výškovou hladinu určoval vždy orgán veřejné správy a jako možné řešení navrhujeme zajistit vymezování při vydávání územně plánovací informace s využitím expertní součinnosti dle §174 stavebního zákona. V § 12, § 22 odst. 1 a 3 písm. a) a § 26 písm . a) zcela chybí, který orgán bude stanovovat uliční čáru, stavební čáru nebo výškovou hladinu, podle jakých pravidel tak bude činit a časové určení lhůty. Ustanovení obsahuje velkou právní nejistotu, interpretační volnost a s tím spojený korupční potenciál. V § 22 odst. 1 a 3 písm. b) a § 26 písm. b) požadujeme nahradit znění „popřípadě se vymezuje v dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí " formulací „popřípadě se vymezuje vydanou územně plánovací informací s využitím expertní součinnosti dle §174 stavebního zákona ". Městská část Praha Kunratice
137/127 ZP
Není možné, aby uliční čáru, stavební čáru či výškovou hladinu určoval sám žadatel (navrhovatel), který žádá o rozhodnutí o umístění stavby, neboť tak není chráněn veřejný zájem. V kombinaci s definicí pojmu proluka (§ 2q) tak může být stavba umístěna prakticky kdekoli, což je nebezpečné zejména v sídlištní zástavbě. Vymezení stavební čáry se promítá i v postupu při posuzování odstupů stavby od okolních budov (viz § 28 odst. 2). Do schválení nové územně plánovací dokumentace je vhodnější ve výškové regulaci navázat např. na informativní část Územního plánu sídelního útvaru hl. m . Prahy. Požadujeme proto, aby uliční čáru, stavební čáru i výškovou hladinu určoval vždy orgán veřejné správy a jako možné řešení navrhujeme zajistit vymezování při vydávání územně plánovací informace s využitím expertní součinnosti dle §174 stavebního zákona.
44
Neakceptováno.
§26
N
PSP nemohou stanovovat procesní stránku řízení, ani s využitím odkazů na příslušné ustanovení stavebního zákona. Proces územního rozhodování je jasně definovaný - žadatel podává žádost ("navrhuje") a stavební úřadu rozhoduje (umístí / nebo neumístí stavbu). Výklad, že by o čáře rozhodoval stavebník je mylný. Ustanovení § 76 stavebního zákona musí být respektováno i bez odkazu v PSP.
Městská část Praha Kunratice
Městská část Praha Kunratice
Městská část Praha Kunratice
137/128 ZP
Navrhujeme doplnit požadavky na standard veřejných prostranství , jednak aby bylo jasné , že se vztahují nejen na nově budovaná veřejná prostranství, ale i na úpravy stávajících, jednak aby obsahovala požadavky společenské a užitné funkce a cyklistického pohybu a respektovala charakter území.
137/129 ZP
Do odst. 1 navrhujeme doplnit za slova „k jejich " slova „ významu ", za slova „významu místa " slova „poloze v systému veřejných prostranství , charakteru území " a za slova „pěšího " slova „a cyklistického ".
137/130 ZP
Do odst. 2 navrhujeme doplnit za slova „v uličních prostranstvích " slova „s výjimkou uličních prostranství, na kterých je umožněn smíšený provoz provoz x) (obytné zóny nebo pěší zóny y) ". Kdy poznámka pod čarou x) odkazuje na § 6 odst. 3 písm. d) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích , ve znění pozdějších předpisů a poznámka pod čarou y) odkazuje na §39 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích , ve znění pozdějších předpisů . Do odstavce 2 navrhujeme za slova „hustotu zástavby" doplnit: ,,, charakter území ". V historických intravilánech není často možné dosáhnout plného, natož oboustranného chodníkového profilu.
Městská část Praha Kunratice
137/131 ZP
Do odst. 3 navrhujeme za slova „zachován průchod " doplnit slova „odpovídající významu veřejného prostranství a intenzitě pěšího provozu, nejméně však ".
Městská část Praha Kunratice
137/132 ZP
Do odst. 5 navrhujeme doplnit za slova podle § 13 slova „loká/ni ulice". Dále navrhujeme doplnit požadavek vymezováni výsadbového pásu pro stromořadí v ulicích od šířky 12 m (s možností výjimky dle konkrétních podmínek).
Městská část Praha Kunratice
Městská část Praha Kunratice
137/133 ZP
Pojem obytná kvalita není blíže definován, požadujeme upřesnit.
137/134 ZP
V odst. 1 v první větě navrhujeme slovo "prostředí" nahradit slovem "území". Za slova "a jejich výšce" potom navrhujeme doplnit "a k zachováni a rozvoji kulturní hodnoty prostředí". Za podmínek stanovených stavebním zákonem lze podmínit umístěni stavby uzavřením plánovací smlouvy o spoluúčasti žadatele na vybudování nebo úpravách související dopravní a technické infrastruktury. " Požadujeme doplnit institut plánovací smlouvy dle stavebního zákona, který byl součástí předchozího návrhu - přímé zmínění v PSP usnadní městským částem jejich prosazení a užívání.
Městská část Praha Kunratice
137/135 ZP
Za odst. 1 navrhujeme doplnit odst. 2, který bude znít: ,,Na náměstích a městských třídách se budovy umisťuji tak, aby část jejich přízemí orientovaná do uličního prostranství na něj přímo výškově navazovala a byla využitelná pro obchod a služby. "
Městská část Praha Kunratice
137/136 ZP
Požadujeme vypustit vágní relativizaci výškové regulace slovem „zpravidla".
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
§16 (1)
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
§16 (2)
A
§16 (1)
Akceptováno.
§16 (3)
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
§16 (5)
BnV
Výsadbový pás se vymezuje i v ulicích od šířky 12 metrů, jak je stanoveno v ustanovení § 19. odst. 4.
BnV
Pojem "obytná kvalita" lze považovat v odborné veřejnosti za dostatečně zaužívaný a srozumitelný, bez nutnosti jej v PSP blíže specifikovat. Obytná kvalita veřejného prostranství zahrnuje obvykle estetické (materiálové, tvarové) řešení parteru, lidské měřítko a vybavení pro pobyt a aktivity ve veřejných prostranstvích.
§16 (1)
§20 (1)
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe. Termín kulturní hodnota prostředí nepředstavuje jednoznačný pojem, proto nebyl doplněn.
§20 (2)
BnV
§25 (1)
A
Ustanovení je součástí nařízení.
Akceptováno, vypuštěno.
Navrhujeme nahradit slovo „přesáhnout" slovem „ upravit ". V určitých případech bude nezbytné nebo vhodné snížení výškové hladiny. Akceptováno jinak.
Městská část Praha Kunratice
137/137 ZP
Doporučujeme také zvážit závaznost minimální regulované výšky u stabilizovaných a transformačních území. Domníváme se, že v některých případech může být minimální výška nežádoucí nebo zneužitelná. I v případě stanovení výškové hladiny podle § 26 se v území mohou vyskytovat výškově odlišné budovy, nedosahující této hladiny, jejichž zachování je důležité pro urbanistický horizont ulice či lokality; v těchto případech by původní znění předpisu vynucovalo při změnách stavby jejich nežádoucí navyšování. Požadujeme minimálně doplnit možnost podkročení regulované okolní výšky pro veřejné budovy, zejména školských staveb na sídlištích, jak bylo uvedeno v předchozí připomínkované verzi.
45
§25 (3)
A
místo "upravit" bylo nahrazeno textem "přesáhnout, popřípadě minimální regulovanou výšku podkročit". Minimální výška je důležitá zejména ve stabilizovaných územích vzhledem ke garanci charakteru zástavby. Uplatňuje se nicméně až u "vyšších" hladin.
Městská část Praha Kunratice
137/138 ZP
Navrhujeme do písm. a) na závěr doplnit ustanovení: ,,při odvození výškové hladiny se nepřihlíží ke stavbách výškově výjimečným. " Doplnění je účelné zejména s ohledem na lokality, jejichž výškové uspořádání není vyrovnané a zahrnuje stavby značně rozdílných výšek. V těchto případech by mělo být cílem stanovit přiměřenou výškovou hladinu zejména s ohledem na případné zamýšlené dostavby lokality.
§26
Neakceptováno. N Princip vyplývá ze smyslu ustanovení.
Bez definice přesné lokalizace urbanisticky exponované polohy vyvolává velkou právní nejistotu a lze předpokládat tlak na stavební úřady ze strany stavebníků. Uplatnění tohoto ustanovení je třeba podmínit přesným vymezením urbanisticky exponovaných poloh v územně plánovací dokumentaci, tedy v regulačním plánu (případně územním plánu), nebo územní studií.
Městská část Praha Kunratice
Městská část Praha Kunratice
137/139 ZP
Navrhujeme do ustanovení doplnit, že regulovanou výšku budovy lze v tomto případě zvýšit nejvýše nad jednou třetinou plochy posledního plnohodnotného podlaží.
§27 (4) b
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
Dále požadujeme rozlišit a podrobněji strukturovat výškovou regulaci lokálních dominant podle jednotlivých výškových hladin navrhujeme omezit nárožní dominanty na 1 podlaží pro hladinu J.111. a na 2 podlaží pro hladiny IV.-VII. Ustanovení PSP umožňuje například v území s dvou- nebo třípodlažní zástavbou lokálně navýšení o 2 podlaží. Vyšší dominanty by byly obhajitelné u veřejných budov, ale jejich výšku řeší nezávisle jiné ustanovení. Ustanovení nezohledňuje transformační a rozvojové plochy. Není zřejmé, jak v těchto plochách rozhodovat.
137/140 ZP
Za odst. 4 navrhujeme vložit odst. 5, který zní: ,,Nestanoví-li územní nebo regulační plán v souladu s § 83 odst. 2 jinak, mohou minimální výšku v odůvodněných případech podkročit veřejné budovy (budovy občanského vybavení). "
§27
Navrhujeme před odst. 1 vložit nový odstavec, který zní: ,, Odstupy staveb musí ve stabilizovaných plochách odpovídat charakteru území, zejména ve vztahu k existující zástavbě. " Následující odstavce se přečíslují.
Městská část Praha Kunratice
137/141 ZP
Odstupový úhel počítaný metodou dle PSP má 2 problematické situace. První je v prostoru sídliště, kde je možno s minimálním odstupem k téměř jakémukoli domu postavit úzkou věž. Například ke 12 m vysokému deskovému domu ve vzdálenosti přes ulici 20 m 12ti podlažní věž o šířce 15-18 m, dle rozměru pokojů ve směru rovnoběžně s fasádou ve stávajícím domě. Druhým problémem je situace, kdy sousedí nízkopodlažní zástavba rodinných domů a bytových domů, kde opět k rodinnému domu lze přistavět vícepodlažní bytový dům na vzdálenost 6 m.
§28 (1)
Požadujeme tedy dopracovat stávající pravidla (zvětšením úhlu jak bylo učiněno při vypořádávání předchozích připomínek, případně bližší konkretizací pravidel ) tak, aby nedocházelo k výše popsaným situacím.
Městská část Praha Kunratice
Městská část Praha Kunratice
Městská část Praha Kunratice
137/142 ZP
Navrhujeme doplnit: ,,Požadavek na odstup se neuplatní, pokud by znemožnil splněni podmínek prostorové regulace stanovené územním nebo regulačním plánem nebo znemožnil zástavbu v souladu se stávající stavební čarou ve stabilizovaném území; v takovém případě lze stavět do hloubky zastavění a výšky odpovídající okolní zástavbě ." Odstupy jsou definovány odstupovým úhlem (prostorové vymezení je uvedeno v příloze předpisu). Tento úhel se neuplatňuje pro nově navrhované budovy mezi sebou. U odst. 2 je odkaz na stavební čáru, aniž by bylo explicitně popsáno, že je míněna stávající stavební čára.
137/143 ZP
Požadujeme, aby v § 83, upravujícím výjimky z územních a stavebních požadavků , byl nahrazen text .,§ 32" textem ,,§ 32 odst. 1 písm . a) za podmínky, že minimální požadovaný počet stání je nižší než 10 ". Udělení výjimky z kapacity parkování má být uplatnitelné pouze ve výjimečných případech , jimiž jsou např. drobné proluky , půdní vestavby a pod ., kdy není technicky možné příslušná parkovací stání zřídit. Výjimka vztahující se k celému § 32 by vyvolávala tlak na její nadužívání a s tím spojený celoměstský deficit parkovacích stání.
137/145 ZP
Navrhujeme vypustit druhou větu odst. 3 nebo jej podmínit tím, že bude umožněno zřizování parkovacích hnízd - společných prostor pro parkování pro více budov (v docházkové vzdálenosti), pokud nebudou zasahovat do uličních prostranství; případné umístění vázaných stání v uličním prostranství (viz § 14) bude podmíněno územní studií. Připomínku k odstavci 3 a 5 považujeme za zásadní.
46
Akceptováno.
§28 (2)
§83
A
Bylo doplněno omezení na stabilizované území. Termín "stávající" stavební čára nebyl zapracován, neboť by mohl být matoucí ve vztahu k dalším ustanovením (stavební čára je nástroj, v území "fyzicky" není, vždy se bude odvozovat z charakteru zástavby, těžko jí tedy nazvat "stávající"). Domníváme se nicméně, že smysl úpravy se tím nemění.
Akceptováno částečně. A Výjimka byla omezena na §32 odst. 1.
Neakceptováno. §33 (3)
N
Problematika se týká pouze společně řešených celků, které jsou z definice koordinované jedním projektem.
Městská část Praha Kunratice
137/146 ZP
K odst. 5 uvádíme: Požadavek zastřešení stání má vliv na jeho cenu. Pro specifické podmínky v okrajových městských částech doporučujeme umožnit v tomto bodě dát možnost územním či regulačním plánem stanovit jinak. Připomínku k odstavci 3 a 5 považujeme za zásadní.
§33 (5)
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
§45 (1)
BnV
Požadavek na zachování proslunění stávajících bytů v okolní zástavbě vyplývá z příslušné normy, na kterou nařízení odkazuje.
Navrhujeme upravit v odst. I v první větě formulaci do znění "se dbá na jejich proslunění ".
Městská část Praha Kunratice
137/148 ZP
Požadavek na splnění oslunění pro 80% bytů je zcela neurčitý, nevyplývá z něj, jaká množina bytů bude brána za základ pro výpočet. Požadujeme upřesnění této formulace. Ustanovení bude vyvolávat výkladové problémy, neboť jednak nemá žádné věcné opodstatnění a jednak není jasné , z čeho se má 80 % počítat (ze všech bytů v Praze, v ulici, v bloku, domu nebo jinak ?).Formulace v předchozím návrhu odkazující na normový požadavek dle MMR s výjimkou bytů v tradiční uliční zástavbě s uzavřenou uliční čarou, kde jej nelze splnit, byla vhodnější , neboť měla věcné opodstatnění pro zachování možnosti tradiční výstavby, zástavby proluk a rekonstrukcí bytů v území s blokovou zástavbou. Požadujeme stanovit povinnost při umisťování nových staveb zachovat proslunění stávajících bytů podle normy uvedené v § 84.
Neakceptováno.
Městská část Praha Kunratice
Městská část Praha - Libuš
137/149 ZP
138/1579 ZP
V odst. 7 navrhujeme nahradit číslo "1/10" číslem "1/6". Tato hodnota lépe odpovídá hygienickým požadavkům . Nižší hodnotu, tj. 1/10 navrhujeme umožnit jen tam, kde je to nezbytné z hlediska zachování charakteru zástavby - v památkově chráněných územích.
Obecná zásadní připomínka k procesu novelizace PSP Svaz městských částí hlavního města Prahy považuje Pražské stavební předpisy za klíčový dokument pro plánování a regulaci výstavby v hl. m. Praze. Žádá proto, aby při jejich přípravě převazovala odborná diskuze nad politickými zájmy. Další prodlevy v jeho účinnosti nutně povedou ke zvyšování nejistoty na straně veřejné správy, občanů i stavebníků. Vyzýváme proto, aby proces přijímání PSP probíhal v předpokládaném časovém rámci a PSP nabyly účinnosti od 1. 1. 2016. Svaz městských částí hlavního města Prahy je připraven poskytnout veškerou nezbytnou součinnost k dosažení tohoto cíle. Zadání změn Pražských stavebních předpisů (dále jen „PSP') bylo schváleno usnesením Rady hl. m. Prahy č. 259 ze dne 17.2.2015 (viz http://zaslupilclstvo.praha.eu/ina2014/lcdusndetail.aspx?id=230853 , příloha č. 4), podle nějž byly předpisy připravovány. Následně byl Radou hl. m. Prahy schválen návrh změn PSP (viz http://zastupitelslvo.praha.cu/ina2014/tedusndctail.aspx?id=:245864 ), který byl rozeslán do připomínek od 11. 6. do 10. 7. 2015, (viz http://w\vw.iprpraha.cz/psp) a byl námi velmi podrobně připomínkován. K připomínkám proběhlo vypořádací jednání a došlo k jejich vypořádání s tím, že většině námi uplatňovaných zásadních připomínek bylo vyhověno a byly zapracovány. Nyní je odlišný návrh změn PSP předkládán do připomínek znovu ve zkrácené lhůtě, aniž obsahuje vypořádání našich připomínek a aniž byl jakkoli vysvětlen důvod změny postoje předkladatele. V rozporu s legislativními pravidly vlády i běžnými legislativními zvyklostmi návrh neobsahuje podrobnou důvodovou zprávu ani vyznačení zničil oproti stávajícímu znění PSP z r. 2014 (pozastavenému MMR). Proto je velmi obtížné zjistit, co jc navrženo změnit i z jakých důvodu jsou změny navrhovány. Zvolený postup je nesrozumitelný a zdržující přijetí potřebného řešení PSP. Celkové již z námi dříve uplatněných připomínek vyplývá, že je třeba provést legislativně-technickou revizi textu, sjednocení používané terminologie a harmonizaci se stavebním zákonem a legislativními pravidly vlády. Pro urychlení schválení PSP proto navrhujeme vrátit se k původnímu návrhu změn PSP schválenému Radou hl. m. Prahy dne 9. 6. 2015, který zpracovával odborný tým pověřený samotnou Radou hl. m. Prahy dle usnesení z 17. 2. 2015 a který již prošel připomínkovým řízením.
47
§45 (7)
k: obecné
N
BnV
Hodnota vychází z původního normového požadavku a v principu odpovídá základním požadavkům na oslunění i osvětlení. Stanovení minimální plochy okna nesnižuje povinnost splnit hygienické požadavky na oslunění i osvětlení pro konkrétní obytnou místnost, minimální plocha oken ale ovlivňuje jejich velikost i místech, kde je denní osvětlení vyšší než v jiných částech budovy a zabraňuje tak výraznému zmenšování okenních otvorů.
Vzato na vědomí.
Městská část Praha - Libuš
138/1581 ZP
Požadujeme doplnit odst. 5, uvádějící údaje o oznámení tohoto nařízení v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998. Neuvedení těchto údajů znamená přímý rozpor s § 5 nařízení vlády c. 339/2002 Sb., o postupech při poskytování informací v oblasti technických předpisů, technických dokumentů a technických norem, podle nějž musí být informace o notifikaci v předpisu výslovně uvedena. Požadujeme splnění tohoto požadavku, aby nebyly PSP napadeny z formálních důvodů.
Městská část Praha - Libuš
138/1582 ZP
Je zbytečně nadužíváno vágních pojmů „zpravidla", ..obvykle", které navrhujeme eliminovat zde i v celém předpisu.
138/1583 ZP
Chybí definice zásadního pojmu „charakter území", který by neměl být uplatňován pouze v § 5. ale měl by se týkat celého předpisu jako klíčové kritérium pro posuzování stavebních záměrů a pro rozhodování úřadů územního plánování a stavebních úřadu. Požadujeme jeho doplnění do § 2, precizaci ve shodě s předchozím návrhem: ..charakterem území se rozumí soubor podstatných přírodně krajinných, sociálně ekonomických, historických a kulturně civilizačních, zvláště urbanistických, architektonických a estetických prvků či vlastností specifických pro konkrétní území (především poloha v území, intenzita, struktura a typ zastavěni, vymezeni a uspořádáni veřejných prostranství, infrastruktura, způsob využiti území a míra jeho změn), včetně jejich vzájemných vztahu a vazeb" a sjednocení jeho využívání jako kritéria v celých PSP.
138/1584 ZP
Vadná definice proluky v písm. q), z níž nevyplývá, že jde pouze o chybějící část zástavby v území, kde je zástavba předpokládána. Požadujeme jeho doplnění do § 2, precizaci ve shodě s předchozím návrhem: ,.q) prolukou chybějící část zástavby, a to: 1. blok nebo část bloku dosud nezastavěný v území jinak převážně zastavěném, určený k zastavění, nebo 2. nezastavěná něho částečně zastavěná část pozemku nebo souboru pozemků včetně nároží ve stávající zástavbě, určená k zastavění, vymezená stavebními čarami a hranicemi sousedních pozemků zastavěných nebo k zastavění určených "
138/1585 ZP
Požadujeme první vetu nahradil větou: „zátěži způsob a míra. v jakém využití území (plochy, bloku, pozemku) nebo jeho prostorové uspořádáni pozitivně i negativně ovlivňuje okolí." Problematický princip zátěže v §6 navazující na definici záleže v § 2 písni, z) zužuje Praze možnosti podpory polyfunkčního města. Funkční regulace z hlediska vlivu na okolí se dnes používá nejen tam, kde je třeba zabránit negativnímu vlivu, ale i tam, kde je podstatný pozitivní vliv ve veřejném zájmu. Příkladem může být požadavek smíšených ploch lam, kde je cílem veřejný prostor se sociální kontrolou, tj. ve kterém se lidé pohybují průběžně po celý den a všechny dny v týdnu. Samotné tržní mechanismy vedou obvykle k vytlačování méně výnosných funkcí z lukrativních poloh. Současná podoba § 2 písm z) a § 6 je blíže kritizovanému funkčnímu zónování dle Athénské charty, než celostátní vyhláška, považujeme proto za nezbytné ji upravit nebo vypustil, jak bylo uvedeno v předchozím návrhu po vypořádání připomínek.
Městská část Praha - Libuš
138/1586 ZP
Problematický princip zátěže v §6 navazující na definici záleže v § 2 písni, z) zužuje Praze možnosti podpory polyfunkčního města. Funkční regulace z hlediska vlivu na okolí se dnes používá nejen tam, kde je třeba zabránit negativnímu vlivu, ale i tam, kde je podstatný pozitivní vliv ve veřejném zájmu. Příkladem může být požadavek smíšených ploch lam, kde je cílem veřejný prostor se sociální kontrolou, tj. ve kterém se lidé pohybují průběžně po celý den a všechny dny v týdnu. Samotné tržní mechanismy vedou obvykle k vytlačování méně výnosných funkcí z lukrativních poloh. Současná podoba § 2 písm z) a § 6 je blíže kritizovanému funkčnímu zónování dle Athénské charty, než celostátní vyhláška, považujeme proto za nezbytné ji upravit nebo vypustil, jak bylo uvedeno v předchozím návrhu po vypořádání připomínek.
Městská část Praha - Libuš
138/1587 ZP
Požadujeme výslovně doplnil do názvu hlavy I, že jde o obecné zásady uspořádání území v územně plánovací dokumentaci. Chybějící zpřesnění názvu hlavy I, která se má týkat pouze územního plánování, bude vyvolávat výkladové obtíže.
138/1588 ZP
Uvedení zastavitelných ploch a územních rezerv není vhodné, neboť ty nemusí být nutně jen součástí rozvojových ploch. Požadujeme vypustit.
§1 (5)
A
Akceptováno, doplněno.
Akceptováno.
Městská část Praha - Libuš
Městská část Praha - Libuš
Městská část Praha - Libuš
Městská část Praha - Libuš
48
§2
A
Užívání těchto pojmů bylo v omezeno v § 2 i ve zbytku předpisu.
A
Akceptováno, doplněno.
§2 q
A
Akceptováno, upraveno.
§2 z
A
§2 k: chybí
Akceptováno jinak. Pojem "zátěž" byl z předpisu odstraněn.
§6
k: Část druhá Hlava I
§4 c
A
Akceptováno, pojem vypuštěn.
A
Akceptováno, doplněno.
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
Městská část Praha - Libuš
Městská část Praha - Libuš
138/1589 ZP
138/1590 ZP
Členění území na lokality v územně plánovací dokumentaci je vhodné pro územní plán, nemusí vsak vyhovovat v regulačním plánu, který pracuje s jednotlivými pozemky. Požadujeme proto, aby členění území na lokality v územně plánovací dokumentaci dle odst. 1 nebylo povinné, ale fakultativní. Doporučujeme nahradit stávající text následujícím: „Území se muže členit podle převažujícího charakteru území na lokality." Samotná definice pojmu „veřejné vybavenosti" nemá normativní obsah a jako taková by spíše patřila do $ 2. Naopak do § 8 požadujeme doplnit normativní požadavek, aby se pro rozvojové a transformační plochy obytné vymezoval v územně plánovací dokumentaci základní standard dostupnosti občanského vybavení zejména pro volný čas, předškolní výchovu a základní vzdělávání, například následujícím způsobem. Za odst. I doplnit odst. 2, který zni: „Při vymezování ploch zastavitelných obytných se základní mírou zátěže se dbá na zajištěni potřebného občanského a komerčního vybavení. K zajištění občanského vybavení je využíváno zejména ploch s rozdílným funkčním využitím, podmíněním nové výstavby realizací veřejné infrastruktury, plánovací smlouvou a veřejné prospěšných staveb. "
§5 (1)
§8
A
Akceptováno.
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
N
Deklaratorní požadavek, navržené znění netvoří kompletní právní normu. Komerční areály nejsou legálním pojmem, zcela nový požadavek nevyplývající ze zadání ani z povahy předložené novely.
A
Akceptováno jako parky v krajině.
Navrhujeme dále doplnit odst. 3: „Pro rozvojové a transformační plochy se základní mírou zátěže se vymezuje základní standard dostupnosti občanského vybaveni zejména pro volný čas, předškolní výchovu a základní vzdělávání s přihlédnutím k charakteru území, pokud možno v docházkové vzdálenosti odkudkoli z těchto ploch " Požadujeme zachovat - v mezích stavebního zákona - co nejpřísněji stanovenou povinnost investoru k zajištění občanské vybavenosti. Požadujeme proto buď návrat k verzi pražských stavebních předpisů z června 2015, nebo jejich přepracování ve smyslu uvedené připomínky.
138/1591 ZP
Požadujeme vypuštění textu, který pouze opakuje požadavky stavebního zákona a jeho nahrazení následujícím: Plochy umožňující umístění areálu komerčního vybavení, jakož i další plochy s vysokou koncentraci uživatelů a vysokými nároky na dopravní obslužnost (zejména nákupní, obchodní, kancelářské, zábavní, výstavní a sportovní areály s vysokou návštěvností, vysokoškolské kampusy, kongresová centra, zoologické zahrady a nemocnice) se vymezuji v docházkové vzdálenosti kapacitní veřejné dopravy osob. " K takto upravené definici pak navrhujeme doplnit i definici kapacitní veřejné dopravy osob a docházkové vzdálenosti, která není kodifikována předpisem. Jako docházkovou vzdálenost např. ROP1D udává 400 m (v odůvodněných případech až 600 m) u vysokopodlažní zástavby, S00 m (v odůvodněných případech až 1000 m) u nízkopodlažní. Po doplnění definic by ustanovení nemělo být při aplikaci rozporováno pro nejednoznačnost.
Městská část Praha - Libuš
138/1592 ZP
Doporučujeme nahradit pojem „přírodní parky" pojmem ..krajinné parky". případně ..parky v přírodě ". Pojem přírodní parky je v terminologickému konfliktu se zákonem o ochraně přírody a krajiny. Pojem krajinný park nebo park v přírodě umožňuje i po vypuštění pojmu "přírodní parky" vymezil oblast, jejímž primárním účelem není produkční (pole, lesy) či environmentálně-ochranářská funkce, ale rekreačně-krajinný účel (spadala by sem např. valná část zeleného prstence kolem Prahy, sady na svazích kotliny a pod ).
Městská část Praha - Libuš
138/1594 ZP
Zásady obsažené v tomto ustanovení považujeme obecně za pozitivní. Pokud mají v praxi dojít širšího uplatnění, je třeba je zkonkretizovat (např. chybí definice volné krajiny pro odstavec 6).
Městská část Praha - Libuš
138/1595 ZP
V odst. 1 navrhujeme upravit pořadí slov z důvodů lepší srozumitelnosti: „Pii vymezování pozemku se dbá na vymezeni veřejných prostranství, zejména uličních prostranství, odpovídajících charakteru území. "
Městská část Praha - Libuš
138/1596 ZP
V odst. 2 navrhujeme vypustit používání vágních pojmu „obraz městu" či „charakter konkrétního místa" a využit jednotný pojmový aparát „charakter území"
Městská část Praha - Libuš
49
§9
§10
Vzato na vědomí. §11
BnV
Termín "volná krajina" se v předpise nepoužívá. Neakceptováno.
§11 (1)
N
Navržená textace nemění význam ustanovení.
§11 (2)
A
Akceptováno.
Městská část Praha - Libuš
138/1597 ZP
V odst. 3 navrhujeme doplnit první větu tak, aby se obslužnost týkala všech veřejných prostranství: ,, Veřejná prostranství se vymezují tak, aby vytvářela prostorové a vizuálně spojitý systém. Uspořádáni veřejných prostranství musí zajistit dostupnost a obsluhu území a jeho prostupnost pro pěší a cyklistický' pohyb. " a nahradit poslední větu: „Ulice a cesty se přednostně navzájem propojují." formulací „Mimo případy cílené ochrany území před průjezdnou dopravou se ulice a cesty přednostně propojují." Při rigidní interpretaci lze vynucovat propojení ulic (nikoliv veřejných prostranství), které z dopravního hlediska nejsou příliš žádoucí (např. riziko zvýšené průjezdné dopravy v rezidenčních oblastech; prakticky by znamenalo rovněž nemožnost použití dopravní značky č. B 32 ..Průjezd zakázán"). Pojem ulice a cesty navíc není zaveden, lze tedy soudit, že se jedná o komunikace dle zákona o pozemních komunikacích.
§11 (3)
A
Akceptováno částečně. První věta byla upravena. Smysl závěrečné věty je v připomínce mylně interpretován. Ulice a cesta nejsou synonymy pozemních komunikací pro silniční motorová vozidla dle zákona č. 13/1997 Sb. Požadavek na propojování ulic a cest tak nesouvisí explicitně s propojováním pozemních komunikací. Cílem je vizuálně, prostorově a provozně propojovat ulice a cesty přednostně pro pěší a cyklistický pohyb, požadavek na průjezdnost jednotlivých ulic a cest pro osobní automobily musí být vždy posouzen v rámci širšího kontextu dopravní obsluhy území a předpisem není explicitně stanoven. Ve městě je řada ulic, které na sebe prostorově navazují, ale nejsou vzájemně propojeny pro pohyb automobilů, jen pro chodce resp. cyklisty. Snaha o eliminaci negativních důsledků průjezdní automobilové dopravy nesmí vést k vytváření slepých ulic a neprostupných území a enkláv. Průjezdnost automobilové dopravy je nezbytné eliminovat jinými nástroji a stavebně technickými opatřeními.
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
V odst. 4 navrhujeme pro doplnění ostatních významných vodních útvarů vrácení požadavku volné prostupnosti území podél Rokytky, Botiče a významných vodních ploch, který byl součástí předchozího návrhu
Městská část Praha - Libuš
138/1598 ZP
Druhou větu odst. 4 navrhujeme nahradil následujícím zněním: „Poděl Vltavy, Berounky, Rokytky a Botiče a v nezastavitelném území podél vodních toku a okolo významných vodních ploch se zajišťuje prostupnost pro pěší a cyklistický pohyb, nevylučují-li to požadavky ochrany přírody a krajiny a charakter území. Stávající prostupnost pro pěší a cyklistický- pohyb podél významných vodních toku a okolo vodních ploch musí být zachována "
§11 (4)
Rekreační potenciál břehů Vltavy a Berounky je nezpochybnitelný. V případě menších vodních toků je prostupnost obecně žádoucí, vyskytují se však případy, kdy by vyžadování prostupnosti (zejména) pro cyklistickou dopravu narušovalo přírodní charakter území, vyžadovalo extrémní nároky na zásah do uspořádání břehu či duplikovalo existující propojení v těsné blízkosti nivy.
Městská část Praha - Libuš
138/1599 ZP
Navrhujeme doplnit odst. 5, který zní: „Při vymezování veřejných prostranství se dbá na prostorové a provozní propojeni veřejných prostranství s nezastavěným územím. "
Městská část Praha - Libuš
138/1600 ZP
Navrhujeme v písm. c) doplnit za slova „jsou druhem veřejného prostranství" slova „o místním významu, ale".
Městská část Praha - Libuš
138/1601 ZP
Navrhujeme doplnit na konec písm. d) slova „přístupové ulice s nejnižší mírou významu v systému veřejných prostranství města, určené zejména pro místní obsluhu území."
Městská část Praha - Libuš
138/1602 ZP
Navrhujeme doplnit bod: „e) 6,5m jednosměrných ulic v zástavbě rodinných domů Pro ulice v zástavbě rodinných domu při malé intenzitě dopravy považujeme za vhodné přidat (analogicky k ustanovení §22 odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb.. v platném znění) ještě další typ - 6,5 m šířky. Toto šířkové uspořádání považujeme za vyhovující ve svažitých poměrech nebo pro jednosměrné komunikace obsluhující malý počet rodinných domů. Tato šířka umožňuje při vhodném řešení uložení všech nezbytných sítí technické infrastruktury, stejně jako naplnění nároků zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích i ČSN 73 6110 Navrhování pozemních komunikací. Umožnění návrhu a realizace uvedené uliční šířky ve vybraných případech je v souladu s požadavky Stavebního zákona na hospodárné využívání území. Při požadavku na příliš široké profily hrozí tendence v území vytvářet uzavřené skupiny (areály) obsluhované účelovými komunikacemi, na které se požadavek nevztahuje. Významné jsou také náklady spojené s údržbou uličních prostranství, které musí městské části pokrýt.
Městská část Praha - Libuš
138/1603 ZP
Navrhujeme nahradit odst. 2 následujícím textem: „Při stanovování šířky uličních prostranství nových ulic podle odstavce 1 se zohledňuje plánovaný charakter území. "
50
§11
§13 c
N
Neakceptováno. Navrhovaný text nemění význam ustanovení.
§13 d
A
Akceptováno ve smyslu připomínky.
§14 (1)
NN
§14 (2)
A
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
Akceptováno.
V § 12, § 22 odst. I a 3 písm. a) a § 26 písm. a) zcela chybí, který orgán bude stanovovat uliční čáru, stavební čáru nebo výškovou hladinu, podle jakých pravidel tak bude Činit a časové určení lhůty. Ustanovení obsahuje velkou právní nejistotu, interpretační volnost a s tím spojený korupční potenciál.¨ V § 22 odst. 1 a 3 písm. b) a § 26 písm. b) požadujeme nahradit znění „popřípadě se vymezuje v dokumentaci pro vydáni územního rozhodnutí" formulací „popřípadě se vymezuje vydanou územně plánovací informaci v využitím expertní součinnosti dle §17-1 stavebního zákona ". Městská část Praha - Libuš
138/1604 ZP
Není možné, aby uliční čáru, stavební čáru či výškovou hladinu určoval sám žadatel (navrhovatel), který žádá o rozhodnutí o umístění stavby, neboť tak není chráněn veřejný zájem. V kombinaci s definicí pojmu proluka (§ 2q) tak může být stavba umístěna prakticky kdekoli, což je nebezpečné zejména v sídlištní zástavbě. Vymezení stavební čáry se promítá i v postupu při posuzování odstupu stavby od okolních budov (viz § 28 odst. 2). Do schválení nové územně plánovací dokumentace je vhodnější ve výškové regulaci navázal např. na informativní část Územního plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy.
§12
BnV
V § 12 se obecně popisuje institut uliční čáry. Využije se buď při zpracování ÚPD nebo při umisťování staveb, což popisuje § 22. Více viz vypořádání připomínek k § 22.
Požadujeme proto, aby uliční čáru, stavební čáru i výškovou hladinu určoval vždy orgán veřejné správy a jako možné řešení navrhujeme zajistit vymezování při vydávání územně plánovací informace s využitím expertní součinnosti dle §174 stavebního zákona. V § 12, § 22 odst. I a 3 písm. a) a § 26 písm. a) zcela chybí, který orgán bude stanovovat uliční čáru, stavební čáru nebo výškovou hladinu, podle jakých pravidel tak bude Činit a časové určení lhůty. Ustanovení obsahuje velkou právní nejistotu, interpretační volnost a s tím spojený korupční potenciál.¨ V § 22 odst. 1 a 3 písm. b) a § 26 písm. b) požadujeme nahradit znění „popřípadě se vymezuje v dokumentaci pro vydáni územního rozhodnutí" formulací „popřípadě se vymezuje vydanou územně plánovací informaci v využitím expertní součinnosti dle §17-1 stavebního zákona ". Městská část Praha - Libuš
138/1605 ZP
Není možné, aby uliční čáru, stavební čáru či výškovou hladinu určoval sám žadatel (navrhovatel), který žádá o rozhodnutí o umístění stavby, neboť tak není chráněn veřejný zájem. V kombinaci s definicí pojmu proluka (§ 2q) tak může být stavba umístěna prakticky kdekoli, což je nebezpečné zejména v sídlištní zástavbě. Vymezení stavební čáry se promítá i v postupu při posuzování odstupu stavby od okolních budov (viz § 28 odst. 2). Do schválení nové územně plánovací dokumentace je vhodnější ve výškové regulaci navázal např. na informativní část Územního plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy.
Neakceptováno.
§22
N
PSP nemohou stanovovat procesní stránku řízení, ani s využitím odkazů na příslušné ustanovení stavebního zákona. Proces územního rozhodování je jasně definovaný - žadatel podává žádost ("navrhuje") a stavební úřadu rozhoduje (umístí / nebo neumístí stavbu). Výklad, že by o čáře rozhodoval stavebník je mylný. Ustanovení § 76 stavebního zákona musí být respektováno i bez odkazu v PSP.
Požadujeme proto, aby uliční čáru, stavební čáru i výškovou hladinu určoval vždy orgán veřejné správy a jako možné řešení navrhujeme zajistit vymezování při vydávání územně plánovací informace s využitím expertní součinnosti dle §174 stavebního zákona. V § 12, § 22 odst. I a 3 písm. a) a § 26 písm. a) zcela chybí, který orgán bude stanovovat uliční čáru, stavební čáru nebo výškovou hladinu, podle jakých pravidel tak bude Činit a časové určení lhůty. Ustanovení obsahuje velkou právní nejistotu, interpretační volnost a s tím spojený korupční potenciál.¨ V § 22 odst. 1 a 3 písm. b) a § 26 písm. b) požadujeme nahradit znění „popřípadě se vymezuje v dokumentaci pro vydáni územního rozhodnutí" formulací „popřípadě se vymezuje vydanou územně plánovací informaci v využitím expertní součinnosti dle §17-1 stavebního zákona ". Městská část Praha - Libuš
138/1606 ZP
Není možné, aby uliční čáru, stavební čáru či výškovou hladinu určoval sám žadatel (navrhovatel), který žádá o rozhodnutí o umístění stavby, neboť tak není chráněn veřejný zájem. V kombinaci s definicí pojmu proluka (§ 2q) tak může být stavba umístěna prakticky kdekoli, což je nebezpečné zejména v sídlištní zástavbě. Vymezení stavební čáry se promítá i v postupu při posuzování odstupu stavby od okolních budov (viz § 28 odst. 2). Do schválení nové územně plánovací dokumentace je vhodnější ve výškové regulaci navázal např. na informativní část Územního plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy. Požadujeme proto, aby uliční čáru, stavební čáru i výškovou hladinu určoval vždy orgán veřejné správy a jako možné řešení navrhujeme zajistit vymezování při vydávání územně plánovací informace s využitím expertní součinnosti dle §174 stavebního zákona.
51
Neakceptováno.
§26
N
PSP nemohou stanovovat procesní stránku řízení, ani s využitím odkazů na příslušné ustanovení stavebního zákona. Proces územního rozhodování je jasně definovaný - žadatel podává žádost ("navrhuje") a stavební úřadu rozhoduje (umístí / nebo neumístí stavbu). Výklad, že by o čáře rozhodoval stavebník je mylný. Ustanovení § 76 stavebního zákona musí být respektováno i bez odkazu v PSP.
138/1607 ZP
Navrhujeme doplnit požadavky na standard veřejných prostranství, jednak aby bylo jasné, že se vztahují nejen na nově budovaná veřejná prostranství, ale i na úpravy stávajících, jednak aby obsahovala požadavky společenské a užitné funkce a cyklistického pohybu a respektovala charakter území.
138/1608 ZP
Do odst. 1 navrhujeme doplnit za slova „k jejich" slova ..významu", za slova ..významu místa" slova ..poloze v systému veřejných prostranství, charakteru území" a za slova ..pěšího " slova „a cyklistického ".
138/1609 ZP
Do odst. 2 navrhujeme doplnit za slova „v uličních prostranstvích" slova „s výjimkou uličních prostranství, na kterých je umožněn smíšený provoz provoz x) (obytné zóny nebo pěší zóny y)". Kdy poznámka pod čarou x) odkazuje na § 6 odst. 3 písm. d) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů a poznámka pod čarou y) odkazuje na § 39 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Do odstavce 2 navrhujeme za slova „hustotu zástavby" doplnit: charakter území". V historických intravilánech není často možné dosáhnout plného, natož oboustranného chodníkového profilu.
Městská část Praha - Libuš
138/1610 ZP
Do odst. 3 navrhujeme za slova ..zachován průchod" doplnit slova odpovídající významu veřejného prostranství a intenzitě pěšího provozu, nejméně však ".
Městská část Praha - Libuš
138/1611 ZP
Do odst. 5 navrhujeme doplnit za slova podle § 13 slova „lokální ulice". Dále navrhujeme doplnil požadavek vymezování výsadbového pásu pro stromořadí v ulicích od šířky 12 m (s možnosti výjimky dle konkrétních podmínek).
Městská část Praha - Libuš
Městská část Praha - Libuš
Městská část Praha - Libuš
Městská část Praha - Libuš
Městská část Praha - Libuš
138/1612 ZP
Pojem obytná kvalita není blíže definován, požadujeme upřesnit.
138/1613 ZP
V odst. 1 v první větě navrhujeme Za slova ..a jejich výšce" potom navrhujeme doplnit ...a k zachování a rozvoji kulturní hodnoty prostředí. Za podmínek stanovených stavebním zákonem lze podmínit umístění stavby uzavřením plánovací smlouvy o spoluúčasti žadatele na vybudování nebo úpravách související dopravní a technické infrastruktury. " Požadujeme doplnit institut plánovací smlouvy dle stavebního zákona, který byl součástí předchozího návrhu - přímé zmínění v PSP usnadní městským částem jejich prosazení a užívání.
Městská část Praha - Libuš
138/1614 ZP
Za odst. 1 navrhujeme doplnit odst. 2, který bude znít: „A'a náměstích a městských třídách se budovy umisťují lak. aby část jejich přízemí orientovaná do uličního prostranství na něj přímo výškově navazovala a byla využitelná pro obchod a služby."
Městská část Praha - Libuš
138/1615 ZP
Požadujeme vypustit vágní relativizaci výškové regulace slovem "zpravidla".
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
§16 (1)
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
§16 (2)
A
§16 (1)
Akceptováno.
§16 (3)
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
§16 (5)
BnV
Výsadbový pás se vymezuje i v ulicích od šířky 12 metrů, jak je stanoveno v ustanovení § 19. odst. 4.
BnV
Pojem "obytná kvalita" lze považovat v odborné veřejnosti za dostatečně zaužívaný a srozumitelný, bez nutnosti jej v PSP blíže specifikovat. Obytná kvalita veřejného prostranství zahrnuje obvykle estetické (materiálové, tvarové) řešení parteru, lidské měřítko a vybavení pro pobyt a aktivity ve veřejných prostranstvích.
§16 (1)
§20 (1)
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe. Termín kulturní hodnota prostředí nepředstavuje jednoznačný pojem, proto nebyl doplněn.
§20 (2)
BnV
§25 (1)
A
Ustanovení je součástí nařízení.
Akceptováno, vypuštěno.
Navrhujeme nahradit slovo "přesáhnout" slovem "upravit". V určitých případech bude nezbytné nebo vhodné snížení výškové hladiny.
Městská část Praha - Libuš
138/1616 ZP
Doporučujeme také zvážit závaznost minimální regulované výšky u stabilizovaných a transformačních území. Domníváme se, že v některých případech muže být minimální výška nežádoucí nebo zneužitelná. I v případe stanovení výškové hladiny podle § 26 se v území mohou vyskytovat výškové odlišné budovy, nedosahující této hladiny, jejichž zachování je důležité pro urbanistický horizont ulice či lokality: v těchto případech by původní znění předpisu vynucovalo při změnách stavby jejich nežádoucí navyšování. Požadujeme minimálně doplnit možnost podkročení regulované okolní výšky pro veřejné budovy, zejména školských staveb na sídlištích, jak bylo uvedeno v předchozí připomínkované verzi.
52
Akceptováno jinak.
§25 (3)
A
místo "upravit" bylo nahrazeno textem "přesáhnout, popřípadě minimální regulovanou výšku podkročit". Minimální výška je důležitá zejména ve stabilizovaných územích vzhledem ke garanci charakteru zástavby. Uplatňuje se nicméně až u "vyšších" hladin.
Navrhujeme do písm. a) na závěr doplnit ustanovení: „při odvozeni výškové hladiny se nepřihlíží ke stavbách výškově výjimečným " Městská část Praha - Libuš
138/1617 ZP
Doplnění je účelné zejména s ohledem na lokality, jejichž výškové uspořádáni není vyrovnané a zahrnuje stavby značně rozdílných výšek. V těchto případech by melo být cílem stanovit přiměřenou výškovou hladinu zejména s ohledem na případné zamýšlené dostavby lokality.
§26
Neakceptováno. N Princip vyplývá ze smyslu ustanovení.
Bez definice přesné lokalizace urbanisticky exponované polohy vyvolává velkou právní nejistotu a lze předpokládat tlak na stavební úřady ze strany stavebníků. Uplatnění tohoto ustanovení je třeba podmínit přesným vymezením urbanisticky exponovaných poloh v územně plánovací dokumentaci, tedy v regulačním plánu (případně územním plánu), nebo územní studií.
Městská část Praha - Libuš
138/1618 ZP
Navrhujeme do ustanovení doplnit, že regulovanou výšku budovy lze v tomto případě zvýšil nejvýše nad jednou třetinou plochy posledního plnohodnotného podlaží. Dále požadujeme rozlišit a podrobněji strukturovat výškovou regulaci lokálních dominant podle jednotlivých výškových hladin navrhujeme omezit nárožní dominanty na 1 podlaží pro hladinu I.III. a na 2 podlaží pro hladiny IV,-Vil. Ustanovení PSP umožňuje například v území s dvou- nebo třípodlažní zástavbou lokálně navýšení o 2 podlaží. Vyšší dominanty by byly obhajitelné u veřejných budov, ale jejich výšku řeší nezávisle jiné ustanovení.
§27 (4) b
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
Ustanovení nezohledňuje transformační a rozvojové plochy. Není zřejmé, jak v těchto plochách rozhodovat.
Městská část Praha - Libuš
138/1619 ZP
Za odst. 4 navrhujeme vložit odst. 5, který zní: „Nestanoví-li uzemni nebo regulační plán v souladu s ( § 83 odst. 2 jinak, mohou minimální výšku v odůvodněných případech podkročit veřejné budovy (budovy občanského vybavení). "
§27
Navrhujeme před odst. 1 vložit nový odstavec, který zní: "Odstupy staveb musí ve stabilizovaných plochách odpovídat charakteru území, zejména ve vztahu k existující zástavbě. " Následující odstavce se přečíslují.
Městská část Praha - Libuš
138/1620 ZP
Odstupový úhel počítaný metodou dle PSP má 2 problematické situace. První je v prostoru sídliště, kde je možno s minimálním odstupem k téměř jakémukoli domu postavit úzkou věž. Například ke 12 m vysokému deskovému domu ve vzdálenosti přes ulici 20 m 12ti podlažní věž o šířce 15-18 m, dle rozměru pokojů ve směru rovnoběžně s fasádou ve stávajícím domě. Druhým problémem je situace, kdy sousedí nízkopodlažní zástavba rodinných domů a bytových domů, kde opět k rodinnému domu lze přistavět vícepodlažní bytový dům na vzdálenost 6 m.
§28 (1)
Požadujeme tedy dopracovat stávající pravidla (zvětšením úhlu jak bylo učiněno při vypořádávání předchozích připomínek, případně bližší konkretizací pravidel) tak, aby nedocházelo k výše popsaným situacím.
Městská část Praha - Libuš
Městská část Praha - Libuš
138/1621 ZP
Navrhujeme doplnit: "Požadavek na odstup se neuplatní, pokud by znemožnil splnění podmínek prostorově regulace stanovené územním nebo regulačním plánem nebo znemožnil zástavbu v souladu se stávající stavební čarou ve stabilizovaném území: v takovém případě lze stavět do hloubky zastavění a výšky odpovídající okolní zástavbě. " Odstupy jsou definovány odstupovým úhlem (prostorové vymezení je uvedeno v příloze předpisu). Tento úhel se neuplatňuje pro nově navrhované budovy mezi sebou. U odst. 2 je odkaz na stavební čáru, aniž by bylo explicitně popsáno, že je míněna stávající stavební čára
138/1622 ZP
Požadujeme, aby v § 83, upravujícím výjimky z územních a stavebních požadavků, byl nahrazen text „§ 32" textem „§ 32 odst. 1 písm. a) za podmínky, že minimální požadovaný počet stání je nižší než 10". Udělení výjimky z kapacity parkování má být uplatnitelné pouze ve výjimečných případech, jimiž jsou např. drobné proluky, půdní vestavby a pod., kdy není technicky možné příslušná parkovací stání zřídit. Výjimka vztahující se k celému § 32 by vyvolávala tlak na její nadužívání a s tím spojený celoměstský deficit parkovacích stání.
53
Akceptováno.
§28 (2)
§83
A
Bylo doplněno omezení na stabilizované území. Termín "stávající" stavební čára nebyl zapracován, neboť by mohl být matoucí ve vztahu k dalším ustanovením (stavební čára je nástroj, v území "fyzicky" není, vždy se bude odvozovat z charakteru zástavby, těžko jí tedy nazvat "stávající"). Domníváme se nicméně, že smysl úpravy se tím nemění.
Akceptováno částečně. A Výjimka byla omezena na §32 odst. 1.
Městská část Praha - Libuš
Městská část Praha - Libuš
Městská část Praha - Libuš
Městská část Praha - Libuš
138/1624 ZP
Navrhujeme vypustit druhou větu odst. 3 nebo jej podmínit tím, že bude umožněno zřizování parkovacích hnízd - společných prostor pro parkování pro více budov (v docházkové vzdálenosti), pokud nebudou zasahovat do uličních prostranství; případné umístění vázaných stání v uličním prostranství (viz § 14) bude podmíněno územní studií. Připomínku k odstavci 3 a 5 považujeme za zásadní.
138/1625 ZP
K odst. 5 uvádíme: Požadavek zastřešení stání má vliv na jeho cenu. Pro specifické podmínky v okrajových městských částech doporučujeme umožnit v tomto bodě dát možnost územním či regulačním plánem stanovit jinak. Připomínku k odstavci 3 a 5 považujeme za zásadní.
138/1627 ZP
Navrhujeme upravit v odst. 1 v první větě formulaci do znění "se dbá na jejich proslunění". Požadavek na splnění oslunění pro 80% bytů je zcela neurčitý, nevyplývá z něj, jaká množina bytů bude brána za základ pro výpočet. Požadujeme upřesnění této formulace. Ustanovení bude vyvolávat výkladové problémy, neboť jednak nemá žádné věcné opodstatnění a jednak není jasné, z čeho se má 80 % počítat (ze všech bytů v Praze, v ulici, v bloku, domu nebo jinak?). Formulace v předchozím návrhu odkazující na normový požadavek dle MMK s výjimkou bytů v tradiční uliční zástavbě s uzavřenou uliční čarou, kde jej nelze splnit, byla vhodnější, neboť měla věcné opodstatnění pro zachování možnosti tradiční výstavby, zástavby proluk a rekonstrukcí bytů v území s blokovou zástavbou. Požadujeme stanovit povinnost při umisťování nových staveb zachovat proslunění stávajících bytů podle normy uvedené v § 84.
138/1628 ZP
V odst. 7 navrhujeme nahradit číslo "1/10" číslem "1/6". Tato hodnota lépe odpovídá hygienickým požadavkům. Nižší hodnotu, tj. 1/10 navrhujeme umožnit jen tam, kde je to nezbytné z hlediska zachování charakteru zástavby v památkově chráněných územích.
54
Neakceptováno. §33 (3)
N
Problematika se týká pouze společně řešených celků, které jsou z definice koordinované jedním projektem.
§33 (5)
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
§45 (1)
BnV
Požadavek na zachování proslunění stávajících bytů v okolní zástavbě vyplývá z příslušné normy, na kterou nařízení odkazuje.
N
Neakceptováno. Hodnota vychází z původního normového požadavku a v principu odpovídá základním požadavkům na oslunění i osvětlení. Stanovení minimální plochy okna nesnižuje povinnost splnit hygienické požadavky na oslunění i osvětlení pro konkrétní obytnou místnost, minimální plocha oken ale ovlivňuje jejich velikost i místech, kde je denní osvětlení vyšší než v jiných částech budovy a zabraňuje tak výraznému zmenšování okenních otvorů.
§45 (7)
1.,Obecná zásadní připomínka k procesu novelizace PSP Městská část Praha-Lysolaje považuje Pražské stavební předpisy za klíčový dokument pro plánování a regulaci výstavby v hl. m. Praze. Žádá proto, aby při jejich přípravě převažovala odborná diskuze nad politickými zájmy. Další prodlevy v jeho účinnosti nutně povedou ke zvyšování nejistoty na straně veřejné správy, občanů i stavebníků. Vyzýváme proto, aby proces přijímání PSP probíhal v předpokládaném časovém rámci a PSP nabyly účinnosti od 1. 1. 2016. Městská část Praha-Lysolaje je připravena poskytnout veškerou nezbytnou součinnost k dosažení tohoto cíle.
Městská část Praha Lysolaje
141/1781 ZP
Zadání změn Pražských stavebních předpisů (dále jen „PSP“) bylo schváleno usnesením Rady hl. m. Prahy č. 259 ze dne 17.2.2015 (viz http://zastupitelstvo.praha.eu/ina2014/tedusndetail.aspx?id=230853 , příloha č. 4), podle nějž byly předpisy připravovány. Následně byl Radou hl. m. Prahy schválen návrh změn PSP (viz http://zastupitelstvo.praha.eu/ina2014/tedusndetail.aspx?id=245864 ), který byl rozeslán do připomínek od 11. 6. do 10. 7. 2015, (viz http://www.iprpraha.cz/psp) a byl námi velmi podrobně připomínkován. K připomínkám proběhlo vypořádací jednání a došlo k jejich vypořádání s tím, že většině námi uplatňovaných zásadních připomínek bylo vyhověno a byly zapracovány.
k: obecné
BnV
Vzato na vědomí.
Nyní je odlišný návrh změn PSP předkládán do připomínek znovu ve zkrácené lhůtě, aniž obsahuje vypořádání našich připomínek a aniž byl jakkoli vysvětlen důvod změny postoje předkladatele. V rozporu s legislativními pravidly vlády i běžnými legislativními zvyklostmi návrh neobsahuje podrobnou důvodovou zprávu ani vyznačení změn oproti stávajícímu znění PSP z r. 2014 (pozastavenému MMR). Proto je velmi obtížné zjistit, co je navrženo změnit i z jakých důvodu jsou změny navrhovány. Zvolený postup je nesrozumitelný a zdržující přijetí potřebného řešení PSP. Celkově již z námi dříve uplatněných připomínek vyplývá, že je třeba provést legislativně-technickou revizi textu, sjednocení používané terminologie a harmonizaci se stavebním zákonem a legislativními pravidly vlády. Pro urychlení schválení PSP proto navrhujeme vrátit se k původnímu návrhu změn PSP schválenému Radou hl. m. Prahy dne 9. 6. 2015, který zpracovával odborný tým pověřený samotnou Radou hl. m. Prahy dle usnesení z 17. 2. 2015 a který již prošel připomínkovým řízením.
Městská část Praha Lysolaje
141/1783 ZP
Požadujeme doplnit odst. 5, uvádějící údaje o oznámení tohoto nařízení v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998. Neuvedení těchto údajů znamená přímý rozpor s § 5 nařízení vlády č. 339/2002 Sb., o postupech při poskytování informací v oblasti technických předpisů, technických dokumentů a technických norem, podle nějž musí být informace o notifikaci v předpisu výslovně uvedena. Požadujeme splnění tohoto požadavku, aby nebyly PSP napadeny z formálních důvodů.
Městská část Praha Lysolaje
141/1784 ZP
Je zbytečně nadužíváno vágních pojmů „zpravidla“, „obvykle“, které navrhujeme eliminovat zde i v celém předpisu.
141/1785 ZP
Chybí definice zásadního pojmu „charakter území“, který by neměl být uplatňován pouze v § 5, ale měl by se týkat celého předpisu jako klíčové kritérium pro posuzování stavebních záměrů a pro rozhodování úřadů územního plánování a stavebních úřadů. Požadujeme jeho doplnění do § 2, precizaci ve shodě s předchozím návrhem: „charakterem území se rozumí soubor podstatných přírodně krajinných, sociálně ekonomických, historických a kulturně civilizačních, zvláště urbanistických, architektonických a estetických prvků či vlastností specifických pro konkrétní území (především poloha v území, intenzita, struktura a typ zastavění, vymezení a uspořádání veřejných prostranství, infrastruktura, způsob využití území a míra jeho změn), včetně jejich vzájemných vztahů a vazeb“ a sjednocení jeho využívání jako kritéria v celých PSP.
141/1786 ZP
Vadná definice proluky v písm. q), z níž nevyplývá, že jde pouze o chybějící část zástavby v území, kde je zástavba předpokládána. Požadujeme jeho doplnění do § 2, precizaci ve shodě s předchozím návrhem: „q) prolukou chybějící část zástavby, a to: 1. blok nebo část bloku dosud nezastavěný v území jinak převážně zastavěném, určený k zastavění, nebo 2. nezastavěná nebo částečně zastavěná část pozemku nebo souboru pozemků včetně nároží ve stávající zástavbě, určená k zastavění, vymezená stavebními čarami a hranicemi sousedních pozemků zastavěných nebo k zastavění určených“
Městská část Praha Lysolaje
Městská část Praha Lysolaje
55
§1 (5)
§2
§2 k: chybí
§2 q
A
Akceptováno, doplněno.
A
Akceptováno. Užívání těchto pojmů bylo v omezeno v § 2 i ve zbytku předpisu.
A
Akceptováno, doplněno.
A
Akceptováno, upraveno.
Požadujeme první větu nahradit větou: „zátěží způsob a míra, v jakém využití území (plochy, bloku, pozemku) nebo jeho prostorové uspořádání pozitivně i negativně ovlivňuje okolí.“
Městská část Praha Lysolaje
141/1787 ZP
Problematický princip zátěže v §6 navazující na definici zátěže v § 2 písm. z) zužuje Praze možnosti podpory polyfunkčního města. Funkční regulace z hlediska vlivu na okolí se dnes používá nejen tam, kde je třeba zabránit negativnímu vlivu, ale i tam, kde je podstatný pozitivní vliv ve veřejném zájmu. Příkladem může být požadavek smíšených ploch tam, kde je cílem veřejný prostor se sociální kontrolou, tj. ve kterém se lidé pohybují průběžně po celý den a všechny dny v týdnu. Samotné tržní mechanismy vedou obvykle k vytlačování méně výnosných funkcí z lukrativních poloh.
§2 z
Akceptováno jinak. A Pojem "zátěž" byl z předpisu odstraněn.
Současná podoba § 2 písm z) a § 6 je blíže kritizovanému funkčnímu zónování dle Athénské charty, než celostátní vyhláška, považujeme proto za nezbytné ji upravit nebo vypustit, jak bylo uvedeno v předchozím návrhu po vypořádání připomínek.
Městská část Praha Lysolaje
141/1788 ZP
Městská část Praha Lysolaje
141/1789 ZP
Městská část Praha Lysolaje
Městská část Praha Lysolaje
Městská část Praha Lysolaje
Problematický princip zátěže v §6 navazující na definici zátěže v § 2 písm. z) zužuje Praze možnosti podpory polyfunkčního města. Funkční regulace z hlediska vlivu na okolí se dnes používá nejen tam, kde je třeba zabránit negativnímu vlivu, ale i tam, kde je podstatný pozitivní vliv ve veřejném zájmu. Příkladem může být požadavek smíšených ploch tam, kde je cílem veřejný prostor se sociální kontrolou, tj. ve kterém se lidé pohybují průběžně po celý den a všechny dny v týdnu. Samotné tržní mechanismy vedou obvykle k vytlačování méně výnosných funkcí z lukrativních poloh. Současná podoba § 2 písm z) a § 6 je blíže kritizovanému funkčnímu zónování dle Athénské charty, než celostátní vyhláška, považujeme proto za nezbytné ji upravit nebo vypustit, jak bylo uvedeno v předchozím návrhu po vypořádání připomínek. Požadujeme výslovně doplnit do názvu hlavy I, že jde o obecné zásady uspořádání území v územně plánovací dokumentaci. Chybějící zpřesnění názvu hlavy I, která se má týkat pouze územního plánování, bude vyvolávat výkladové obtíže.
141/1790 ZP
Uvedení zastavitelných ploch a územních rezerv není vhodné, neboť ty nemusí být nutně jen součástí rozvojových ploch. Požadujeme vypustit.
141/1791 ZP
Členění území na lokality v územně plánovací dokumentaci je vhodné pro územní plán, nemusí však vyhovovat v regulačním plánu, který pracuje s jednotlivými pozemky. Požadujeme proto, aby členění území na lokality v územně plánovací dokumentaci dle odst. 1 nebylo povinné, ale fakultativní. Doporučujeme nahradit stávající text následujícím: „Území se může členit podle převažujícího charakteru území na lokality.“
141/1792 ZP
Samotná definice pojmu „veřejné vybavenosti“ nemá normativní obsah a jako taková by spíše patřila do § 2. Naopak do § 8 požadujeme doplnit normativní požadavek, aby se pro rozvojové a transformační plochy obytné vymezoval v územně plánovací dokumentaci základní standard dostupnosti občanského vybavení zejména pro volný čas, předškolní výchovu a základní vzdělávání, například následujícím způsobem. Za odst. 1 doplnit odst. 2, který zní: „Při vymezování ploch zastavitelných obytných se základní mírou zátěže se dbá na zajištění potřebného občanského a komerčního vybavení. K zajištění občanského vybavení je využíváno zejména ploch s rozdílným funkčním využitím, podmíněním nové výstavby realizací veřejné infrastruktury, plánovací smlouvou a veřejně prospěšných staveb.“ Navrhujeme dále doplnit odst. 3: „Pro rozvojové a transformační plochy se základní mírou zátěže se vymezuje základní standard dostupnosti občanského vybavení zejména pro volný čas, předškolní výchovu a základní vzdělávání s přihlédnutím k charakteru území, pokud možno v docházkové vzdálenosti odkudkoli z těchto ploch.“ Požadujeme zachovat – v mezích stavebního zákona – co nejpřísněji stanovenou povinnost investorů k zajištění občanské vybavenosti. Požadujeme proto buď návrat k verzi pražských stavebních předpisů z června 2015, nebo jejich přepracování ve smyslu uvedené připomínky.
56
§6
k: Část druhá Hlava I
A
Akceptováno, pojem vypuštěn.
A
Akceptováno, doplněno.
§4 c
NN
§5 (1)
A
§8
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
Akceptováno.
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
141/1793 ZP
Požadujeme vypuštění textu, který pouze opakuje požadavky stavebního zákona a jeho nahrazení následujícím: „Plochy umožňující umístění areálů komerčního vybavení, jakož i další plochy s vysokou koncentrací uživatelů a vysokými nároky na dopravní obslužnost (zejména nákupní, obchodní, kancelářské, zábavní, výstavní a sportovní areály s vysokou návštěvností, vysokoškolské kampusy, kongresová centra, zoologické zahrady a nemocnice) se vymezují v docházkové vzdálenosti kapacitní veřejné dopravy osob.“ K takto upravené definici pak navrhujeme doplnit i definici kapacitní veřejné dopravy osob a docházkové vzdálenosti, která není kodifikována předpisem. Jako docházkovou vzdálenost např. ROPID udává 400 m (v odůvodněných případech až 600 m) u vysokopodlažní zástavby, 800 m (v odůvodněných případech až 1000 m) u nízkopodlažní. Po doplnění definic by ustanovení nemělo být při aplikaci rozporováno pro nejednoznačnost.
Městská část Praha Lysolaje
141/1794 ZP
Doporučujeme nahradit pojem „přírodní parky“ pojmem „krajinné parky“, případně „parky v přírodě“. Pojem přírodní parky je v terminologickému konfliktu se zákonem o ochraně přírody a krajiny. Pojem krajinný park nebo park v přírodě umožňuje i po vypuštění pojmu "přírodní parky" vymezit oblast, jejímž primárním účelem není produkční (pole, lesy) či environmentálně-ochranářská funkce, ale rekreačně-krajinný účel (spadala by sem např. valná část zeleného prstence kolem Prahy, sady na svazích kotliny a pod.).
Městská část Praha Lysolaje
141/1796 ZP
Zásady obsažené v tomto ustanovení považujeme obecně za pozitivní. Pokud mají v praxi dojít širšího uplatnění, je třeba je zkonkretizovat (např. chybí definice volné krajiny pro odstavec 6).
Městská část Praha Lysolaje
141/1797 ZP
V odst. 1 navrhujeme upravit pořadí slov z důvodů lepší srozumitelnosti: „Při vymezování pozemků se dbá na vymezení veřejných prostranství, zejména uličních prostranství, odpovídajících charakteru území.“
Městská část Praha Lysolaje
141/1798 ZP
V odst. 2 navrhujeme vypustit používání vágních pojmů „obraz města“ či „charakter konkrétního místa“ a využít jednotný pojmový aparát „charakter území“
Městská část Praha Lysolaje
Městská část Praha Lysolaje
141/1799 ZP
V odst. 3 navrhujeme doplnit první větu tak, aby se obslužnost týkala všech veřejných prostranství: „Veřejná prostranství se vymezují tak, aby vytvářela prostorově a vizuálně spojitý systém. Uspořádání veřejných prostranství musí zajistit dostupnost a obsluhu území a jeho prostupnost pro pěší a cyklistický pohyb.“ a nahradit poslední větu: „Ulice a cesty se přednostně navzájem propojují.“ formulací „Mimo případy cílené ochrany území před průjezdnou dopravou se ulice a cesty přednostně propojují.“ Při rigidní interpretaci lze vynucovat propojení ulic (nikoliv veřejných prostranství), které z dopravního hlediska nejsou příliš žádoucí (např. riziko zvýšené průjezdné dopravy v rezidenčních oblastech; prakticky by znamenalo rovněž nemožnost použití dopravní značky č. B 32 „Průjezd zakázán“). Pojem ulice a cesty navíc není zaveden, lze tedy soudit, že se jedná o komunikace dle zákona o pozemních komunikacích.
§9
§10
§11
N
Deklaratorní požadavek, navržené znění netvoří kompletní právní normu. Komerční areály nejsou legálním pojmem, zcela nový požadavek nevyplývající ze zadání ani z povahy předložené novely.
A
Akceptováno jako parky v krajině.
BnV
Vzato na vědomí. Termín "volná krajina" se v předpise nepoužívá.
§11 (1)
N
Neakceptováno. Navržená textace nemění význam ustanovení.
§11 (2)
A
Akceptováno.
A
Akceptováno částečně. První věta byla upravena. Smysl závěrečné věty je v připomínce mylně interpretován. Ulice a cesta nejsou synonymy pozemních komunikací pro silniční motorová vozidla dle zákona č. 13/1997 Sb. Požadavek na propojování ulic a cest tak nesouvisí explicitně s propojováním pozemních komunikací. Cílem je vizuálně, prostorově a provozně propojovat ulice a cesty přednostně pro pěší a cyklistický pohyb, požadavek na průjezdnost jednotlivých ulic a cest pro osobní automobily musí být vždy posouzen v rámci širšího kontextu dopravní obsluhy území a předpisem není explicitně stanoven. Ve městě je řada ulic, které na sebe prostorově navazují, ale nejsou vzájemně propojeny pro pohyb automobilů, jen pro chodce resp. cyklisty. Snaha o eliminaci negativních důsledků průjezdní automobilové dopravy nesmí vést k vytváření slepých ulic a neprostupných území a enkláv. Průjezdnost automobilové dopravy je nezbytné eliminovat jinými nástroji a stavebně technickými opatřeními.
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
§11 (3)
V odst. 4 navrhujeme pro doplnění ostatních významných vodních útvarů vrácení požadavku volné prostupnosti území podél Rokytky, Botiče a významných vodních ploch, který byl součástí předchozího návrhu
Městská část Praha Lysolaje
141/1800 ZP
Druhou větu odst. 4 navrhujeme nahradit následujícím zněním: „Podél Vltavy, Berounky, Rokytky a Botiče a v nezastavitelném území podél vodních toků a okolo významných vodních ploch se zajišťuje prostupnost pro pěší a cyklistický pohyb, nevylučují-li to požadavky ochrany přírody a krajiny a charakter území. Stávající prostupnost pro pěší a cyklistický pohyb podél významných vodních toků a okolo vodních ploch musí být zachována.“ Rekreační potenciál břehů Vltavy a Berounky je nezpochybnitelný. V případě menších vodních toků je prostupnost obecně žádoucí, vyskytují se však případy, kdy by vyžadování prostupnosti (zejména) pro cyklistickou dopravu narušovalo přírodní charakter území, vyžadovalo extrémní nároky na zásah do uspořádání břehu či duplikovalo existující propojení v těsné blízkosti nivy.
57
§11 (4)
Městská část Praha Lysolaje
141/1801 ZP
Navrhujeme doplnit odst. 5, který zní: „Při vymezování veřejných prostranství se dbá na prostorové a provozní propojení veřejných prostranství s nezastavěným územím.“
Městská část Praha Lysolaje
141/1802 ZP
Navrhujeme v písm. c) doplnit za slova „jsou druhem veřejného prostranství“ slova „o místním významu, ale“.
Městská část Praha Lysolaje
141/1803 ZP
Navrhujeme doplnit na konec písm. d) slova „přístupové ulice s nejnižší mírou významu v systému veřejných prostranství města, určené zejména pro místní obsluhu území.“
Městská část Praha Lysolaje
141/1804 ZP
Navrhujeme doplnit bod: „e) 6,5m jednosměrných ulic v zástavbě rodinných domů“. Pro ulice v zástavbě rodinných domů při malé intenzitě dopravy považujeme za vhodné přidat (analogicky k ustanovení §22 odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb., v platném znění) ještě další typ – 6,5 m šířky. Toto šířkové uspořádání považujeme za vyhovující ve svažitých poměrech nebo pro jednosměrné komunikace obsluhující malý počet rodinných domů. Tato šířka umožňuje při vhodném řešení uložení všech nezbytných sítí technické infrastruktury, stejně jako naplnění nároků zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích i ČSN 73 6110 Navrhování pozemních komunikací. Umožnění návrhu a realizace uvedené uliční šířky ve vybraných případech je v souladu s požadavky Stavebního zákona na hospodárné využívání území. Při požadavku na příliš široké profily hrozí tendence v území vytvářet uzavřené skupiny (areály) obsluhované účelovými komunikacemi, na které se požadavek nevztahuje. Významné jsou také náklady spojené s údržbou uličních prostranství, které musí městské části pokrýt.
Městská část Praha Lysolaje
141/1805 ZP
Navrhujeme nahradit odst. 2 následujícím textem: „Při stanovování šířky uličních prostranství nových ulic podle odstavce 1 se zohledňuje plánovaný charakter území.“
§11
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
§13 c
N
Neakceptováno. Navrhovaný text nemění význam ustanovení.
§13 d
A
Akceptováno ve smyslu připomínky.
§14 (1)
NN
§14 (2)
A
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
Akceptováno.
V § 12, § 22 odst. 1 a 3 písm. a) a § 26 písm. a) zcela chybí, který orgán bude stanovovat uliční čáru, stavební čáru nebo výškovou hladinu, podle jakých pravidel tak bude činit a časové určení lhůty. Ustanovení obsahuje velkou právní nejistotu, interpretační volnost a s tím spojený korupční potenciál. V § 22 odst. 1 a 3 písm. b) a § 26 písm. b) požadujeme nahradit znění „popřípadě se vymezuje v dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí“ formulací „popřípadě se vymezuje vydanou územně plánovací informací s využitím expertní součinnosti dle §174 stavebního zákona“. Městská část Praha Lysolaje
141/1806 ZP
Není možné, aby uliční čáru, stavební čáru či výškovou hladinu určoval sám žadatel (navrhovatel), který žádá o rozhodnutí o umístění stavby, neboť tak není chráněn veřejný zájem. V kombinaci s definicí pojmu proluka (§ 2q) tak může být stavba umístěna prakticky kdekoli, což je nebezpečné zejména v sídlištní zástavbě. Vymezení stavební čáry se promítá i v postupu při posuzování odstupů stavby od okolních budov (viz § 28 odst. 2). Do schválení nové územně plánovací dokumentace je vhodnější ve výškové regulaci navázat např. na informativní část Územního plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy. Požadujeme proto, aby uliční čáru, stavební čáru i výškovou hladinu určoval vždy orgán veřejné správy a jako možné řešení navrhujeme zajistit vymezování při vydávání územně plánovací informace s využitím expertní součinnosti dle §174 stavebního zákona.
58
§12
BnV
V § 12 se obecně popisuje institut uliční čáry. Využije se buď při zpracování ÚPD nebo při umisťování staveb, což popisuje § 22. Více viz vypořádání připomínek k § 22.
V § 12, § 22 odst. 1 a 3 písm. a) a § 26 písm. a) zcela chybí, který orgán bude stanovovat uliční čáru, stavební čáru nebo výškovou hladinu, podle jakých pravidel tak bude činit a časové určení lhůty. Ustanovení obsahuje velkou právní nejistotu, interpretační volnost a s tím spojený korupční potenciál. V § 22 odst. 1 a 3 písm. b) a § 26 písm. b) požadujeme nahradit znění „popřípadě se vymezuje v dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí“ formulací „popřípadě se vymezuje vydanou územně plánovací informací s využitím expertní součinnosti dle §174 stavebního zákona“. Městská část Praha Lysolaje
141/1807 ZP
Není možné, aby uliční čáru, stavební čáru či výškovou hladinu určoval sám žadatel (navrhovatel), který žádá o rozhodnutí o umístění stavby, neboť tak není chráněn veřejný zájem. V kombinaci s definicí pojmu proluka (§ 2q) tak může být stavba umístěna prakticky kdekoli, což je nebezpečné zejména v sídlištní zástavbě. Vymezení stavební čáry se promítá i v postupu při posuzování odstupů stavby od okolních budov (viz § 28 odst. 2). Do schválení nové územně plánovací dokumentace je vhodnější ve výškové regulaci navázat např. na informativní část Územního plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy. Požadujeme proto, aby uliční čáru, stavební čáru i výškovou hladinu určoval vždy orgán veřejné správy a jako možné řešení navrhujeme zajistit vymezování při vydávání územně plánovací informace s využitím expertní součinnosti dle §174 stavebního zákona.
Neakceptováno.
§22
N
PSP nemohou stanovovat procesní stránku řízení, ani s využitím odkazů na příslušné ustanovení stavebního zákona. Proces územního rozhodování je jasně definovaný - žadatel podává žádost ("navrhuje") a stavební úřadu rozhoduje (umístí / nebo neumístí stavbu). Výklad, že by o čáře rozhodoval stavebník je mylný. Ustanovení § 76 stavebního zákona musí být respektováno i bez odkazu v PSP.
V § 12, § 22 odst. 1 a 3 písm. a) a § 26 písm. a) zcela chybí, který orgán bude stanovovat uliční čáru, stavební čáru nebo výškovou hladinu, podle jakých pravidel tak bude činit a časové určení lhůty. Ustanovení obsahuje velkou právní nejistotu, interpretační volnost a s tím spojený korupční potenciál. V § 22 odst. 1 a 3 písm. b) a § 26 písm. b) požadujeme nahradit znění „popřípadě se vymezuje v dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí“ formulací „popřípadě se vymezuje vydanou územně plánovací informací s využitím expertní součinnosti dle §174 stavebního zákona“. Městská část Praha Lysolaje
Městská část Praha Lysolaje
Městská část Praha Lysolaje
Městská část Praha Lysolaje
141/1808 ZP
Není možné, aby uliční čáru, stavební čáru či výškovou hladinu určoval sám žadatel (navrhovatel), který žádá o rozhodnutí o umístění stavby, neboť tak není chráněn veřejný zájem. V kombinaci s definicí pojmu proluka (§ 2q) tak může být stavba umístěna prakticky kdekoli, což je nebezpečné zejména v sídlištní zástavbě. Vymezení stavební čáry se promítá i v postupu při posuzování odstupů stavby od okolních budov (viz § 28 odst. 2). Do schválení nové územně plánovací dokumentace je vhodnější ve výškové regulaci navázat např. na informativní část Územního plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy. Požadujeme proto, aby uliční čáru, stavební čáru i výškovou hladinu určoval vždy orgán veřejné správy a jako možné řešení navrhujeme zajistit vymezování při vydávání územně plánovací informace s využitím expertní součinnosti dle §174 stavebního zákona.
141/1809 ZP
Navrhujeme doplnit požadavky na standard veřejných prostranství, jednak aby bylo jasné, že se vztahují nejen na nově budovaná veřejná prostranství, ale i na úpravy stávajících, jednak aby obsahovala požadavky společenské a užitné funkce a cyklistického pohybu a respektovala charakter území.
141/1810 ZP
Do odst. 1 navrhujeme doplnit za slova „k jejich“ slova „významu“, za slova „významu místa“ slova „poloze v systému veřejných prostranství, charakteru území“ a za slova „pěšího“ slova „a cyklistického“.
141/1811 ZP
Do odst. 2 navrhujeme doplnit za slova „v uličních prostranstvích“ slova „s výjimkou uličních prostranství, na kterých je umožněn smíšený provoz provoz x) (obytné zóny nebo pěší zóny y)“. Kdy poznámka pod čarou x) odkazuje na § 6 odst. 3 písm. d) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů a poznámka pod čarou y) odkazuje na § 39 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Do odstavce 2 navrhujeme za slova „hustotu zástavby“ doplnit: „, charakter území“. V historických intravilánech není často možné dosáhnout plného, natož oboustranného chodníkového profilu.
59
Neakceptováno.
§26
N
PSP nemohou stanovovat procesní stránku řízení, ani s využitím odkazů na příslušné ustanovení stavebního zákona. Proces územního rozhodování je jasně definovaný - žadatel podává žádost ("navrhuje") a stavební úřadu rozhoduje (umístí / nebo neumístí stavbu). Výklad, že by o čáře rozhodoval stavebník je mylný. Ustanovení § 76 stavebního zákona musí být respektováno i bez odkazu v PSP.
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
§16 (1)
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
§16 (2)
A
§16 (1)
Akceptováno.
Městská část Praha Lysolaje
141/1812 ZP
Do odst. 3 navrhujeme za slova „zachován průchod“ doplnit slova „odpovídající významu veřejného prostranství a intenzitě pěšího provozu, nejméně však“.
Městská část Praha Lysolaje
141/1813 ZP
Do odst. 5 navrhujeme doplnit za slova podle § 13 slova „lokální ulice“. Dále navrhujeme doplnit požadavek vymezování výsadbového pásu pro stromořadí v ulicích od šířky 12 m (s možností výjimky dle konkrétních podmínek).
Městská část Praha Lysolaje
Městská část Praha Lysolaje
141/1814 ZP
Pojem obytná kvalita není blíže definován, požadujeme upřesnit.
141/1815 ZP
V odst. 1 v první větě navrhujeme slovo „prostředí“ nahradit slovem „území“. Za slova „a jejich výšce“ potom navrhujeme doplnit „,a k zachování a rozvoji kulturní hodnoty prostředí. Za podmínek stanovených stavebním zákonem lze podmínit umístění stavby uzavřením plánovací smlouvy o spoluúčasti žadatele na vybudování nebo úpravách související dopravní a technické infrastruktury.“ Požadujeme doplnit institut plánovací smlouvy dle stavebního zákona, který byl součástí předchozího návrhu - přímé zmínění v PSP usnadní městským částem jejich prosazení a užívání.
Městská část Praha Lysolaje
141/1816 ZP
Za odst. 1 navrhujeme doplnit odst. 2, který bude znít: „Na náměstích a městských třídách se budovy umisťují tak, aby část jejich přízemí orientovaná do uličního prostranství na něj přímo výškově navazovala a byla využitelná pro obchod a služby.“
Městská část Praha Lysolaje
141/1817 ZP
Požadujeme vypustit vágní relativizaci výškové regulace slovem „zpravidla“.
141/1818 ZP
Navrhujeme nahradit slovo „přesáhnout“ slovem „upravit“. V určitých případech bude nezbytné nebo vhodné snížení výškové hladiny. Doporučujeme také zvážit závaznost minimální regulované výšky u stabilizovaných a transformačních území. Domníváme se, že v některých případech může být minimální výška nežádoucí nebo zneužitelná. I v případě stanovení výškové hladiny podle § 26 se v území mohou vyskytovat výškově odlišné budovy, nedosahující této hladiny, jejichž zachování je důležité pro urbanistický horizont ulice či lokality; v těchto případech by původní znění předpisu vynucovalo při změnách stavby jejich nežádoucí navyšování. Požadujeme minimálně doplnit možnost podkročení regulované okolní výšky pro veřejné budovy, zejména školských staveb na sídlištích, jak bylo uvedeno v předchozí připomínkované verzi.
Městská část Praha Lysolaje
Městská část Praha Lysolaje
Městská část Praha Lysolaje
141/1819 ZP
Navrhujeme do písm. a) na závěr doplnit ustanovení: „při odvození výškové hladiny se nepřihlíží ke stavbách výškově výjimečným.“ Doplnění je účelné zejména s ohledem na lokality, jejichž výškové uspořádání není vyrovnané a zahrnuje stavby značně rozdílných výšek. V těchto případech by mělo být cílem stanovit přiměřenou výškovou hladinu zejména s ohledem na případné zamýšlené dostavby lokality.
141/1820 ZP
Bez definice přesné lokalizace urbanisticky exponované polohy vyvolává velkou právní nejistotu a lze předpokládat tlak na stavební úřady ze strany stavebníků. Uplatnění tohoto ustanovení je třeba podmínit přesným vymezením urbanisticky exponovaných poloh v územně plánovací dokumentaci, tedy v regulačním plánu (případně územním plánu), nebo územní studií. Navrhujeme do ustanovení doplnit, že regulovanou výšku budovy lze v tomto případě zvýšit nejvýše nad jednou třetinou plochy posledního plnohodnotného podlaží. Dále požadujeme rozlišit a podrobněji strukturovat výškovou regulaci lokálních dominant podle jednotlivých výškových hladin navrhujeme omezit nárožní dominanty na 1 podlaží pro hladinu I.III. a na 2 podlaží pro hladiny IV.-VII. Ustanovení PSP umožňuje například v území s dvou- nebo třípodlažní zástavbou lokálně navýšení o 2 podlaží. Vyšší dominanty by byly obhajitelné u veřejných budov, ale jejich výšku řeší nezávisle jiné ustanovení. Ustanovení nezohledňuje transformační a rozvojové plochy. Není zřejmé, jak v těchto plochách rozhodovat.
60
§16 (3)
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
§16 (5)
BnV
Výsadbový pás se vymezuje i v ulicích od šířky 12 metrů, jak je stanoveno v ustanovení § 19. odst. 4.
BnV
Pojem "obytná kvalita" lze považovat v odborné veřejnosti za dostatečně zaužívaný a srozumitelný, bez nutnosti jej v PSP blíže specifikovat. Obytná kvalita veřejného prostranství zahrnuje obvykle estetické (materiálové, tvarové) řešení parteru, lidské měřítko a vybavení pro pobyt a aktivity ve veřejných prostranstvích.
§16 (1)
§20 (1)
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe. Termín kulturní hodnota prostředí nepředstavuje jednoznačný pojem, proto nebyl doplněn.
§20 (2)
BnV
§25 (1)
A
Ustanovení je součástí nařízení.
Akceptováno, vypuštěno.
Akceptováno jinak.
§25 (3)
A
místo "upravit" bylo nahrazeno textem "přesáhnout, popřípadě minimální regulovanou výšku podkročit". Minimální výška je důležitá zejména ve stabilizovaných územích vzhledem ke garanci charakteru zástavby. Uplatňuje se nicméně až u "vyšších" hladin.
§26
Neakceptováno. N Princip vyplývá ze smyslu ustanovení.
§27 (4) b
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
Městská část Praha Lysolaje
Městská část Praha Lysolaje
Městská část Praha Lysolaje
Městská část Praha Lysolaje
Městská část Praha Lysolaje
Městská část Praha Lysolaje
Městská část Praha Lysolaje
141/1821 ZP
Za odst. 4 navrhujeme vložit odst. 5, který zní: „Nestanoví-li územní nebo regulační plán v souladu s § 83 odst. 2 jinak, mohou minimální výšku v odůvodněných případech podkročit veřejné budovy (budovy občanského vybavení).“
141/1822 ZP
Navrhujeme před odst. 1 vložit nový odstavec, který zní: „Odstupy staveb musí ve stabilizovaných plochách odpovídat charakteru území, zejména ve vztahu k existující zástavbě.“ Následující odstavce se přečíslují. Odstupový úhel počítaný metodou dle PSP má 2 problematické situace. První je v prostoru sídliště, kde je možno s minimálním odstupem k téměř jakémukoli domu postavit úzkou věž. Například ke 12 m vysokému deskovému domu ve vzdálenosti přes ulici 20 m 12ti podlažní věž o šířce 15-18 m, dle rozměru pokojů ve směru rovnoběžně s fasádou ve stávajícím domě. Druhým problémem je situace, kdy sousedí nízkopodlažní zástavba rodinných domů a bytových domů, kde opět k rodinnému domu lze přistavět vícepodlažní bytový dům na vzdálenost 6 m. Požadujeme tedy dopracovat stávající pravidla (zvětšením úhlu jak bylo učiněno při vypořádávání předchozích připomínek, případně bližší konkretizací pravidel) tak, aby nedocházelo k výše popsaným situacím.
141/1823 ZP
Navrhujeme doplnit: „Požadavek na odstup se neuplatní, pokud by znemožnil splnění podmínek prostorové regulace stanovené územním nebo regulačním plánem nebo znemožnil zástavbu v souladu se stávající stavební čarou ve stabilizovaném území; v takovém případě lze stavět do hloubky zastavění a výšky odpovídající okolní zástavbě.“ Odstupy jsou definovány odstupovým úhlem (prostorové vymezení je uvedeno v příloze předpisu). Tento úhel se neuplatňuje pro nově navrhované budovy mezi sebou. U odst. 2 je odkaz na stavební čáru, aniž by bylo explicitně popsáno, že je míněna stávající stavební čára.
141/1824 ZP
Požadujeme, aby v § 83, upravujícím výjimky z územních a stavebních požadavků, byl nahrazen text „§ 32“ textem „§ 32 odst. 1 písm. a) za podmínky, že minimální požadovaný počet stání je nižší než 10“. Udělení výjimky z kapacity parkování má být uplatnitelné pouze ve výjimečných případech, jimiž jsou např. drobné proluky, půdní vestavby a pod., kdy není technicky možné příslušná parkovací stání zřídit. Výjimka vztahující se k celému § 32 by vyvolávala tlak na její nadužívání a s tím spojený celoměstský deficit parkovacích stání.
141/1826 ZP
Navrhujeme vypustit druhou větu odst. 3 nebo jej podmínit tím, že bude umožněno zřizování parkovacích hnízd – společných prostor pro parkování pro více budov (v docházkové vzdálenosti), pokud nebudou zasahovat do uličních prostranství; případné umístění vázaných stání v uličním prostranství (viz § 14) bude podmíněno územní studií. Připomínku k odstavci 3 a 5 považujeme za zásadní.
141/1827 ZP
K odst. 5 uvádíme: Požadavek zastřešení stání má vliv na jeho cenu. Pro specifické podmínky v okrajových městských částech doporučujeme umožnit v tomto bodě dát možnost územním či regulačním plánem stanovit jinak. Připomínku k odstavci 3 a 5 považujeme za zásadní.
141/1829 ZP
Navrhujeme upravit v odst. 1 v první větě formulaci do znění „se dbá na jejich proslunění“. Požadavek na splnění oslunění pro 80% bytů je zcela neurčitý, nevyplývá z něj, jaká množina bytů bude brána za základ pro výpočet. Požadujeme upřesnění této formulace. Ustanovení bude vyvolávat výkladové problémy, neboť jednak nemá žádné věcné opodstatnění a jednak není jasné, z čeho se má 80 % počítat (ze všech bytů v Praze, v ulici, v bloku, domu nebo jinak?). Formulace v předchozím návrhu odkazující na normový požadavek dle MMR s výjimkou bytů v tradiční uliční zástavbě s uzavřenou uliční čarou, kde jej nelze splnit, byla vhodnější, neboť měla věcné opodstatnění pro zachování možnosti tradiční výstavby, zástavby proluk a rekonstrukcí bytů v území s blokovou zástavbou. Požadujeme stanovit povinnost při umisťování nových staveb zachovat proslunění stávajících bytů podle normy uvedené v § 84.
61
§27
§28 (1)
§28 (2)
§83
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
A
Akceptováno. Bylo doplněno omezení na stabilizované území. Termín "stávající" stavební čára nebyl zapracován, neboť by mohl být matoucí ve vztahu k dalším ustanovením (stavební čára je nástroj, v území "fyzicky" není, vždy se bude odvozovat z charakteru zástavby, těžko jí tedy nazvat "stávající"). Domníváme se nicméně, že smysl úpravy se tím nemění.
Akceptováno částečně. A Výjimka byla omezena na §32 odst. 1.
Neakceptováno. §33 (3)
N
Problematika se týká pouze společně řešených celků, které jsou z definice koordinované jedním projektem.
§33 (5)
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
§45 (1)
BnV
Požadavek na zachování proslunění stávajících bytů v okolní zástavbě vyplývá z příslušné normy, na kterou nařízení odkazuje.
Neakceptováno.
Městská část Praha Lysolaje
141/1830 ZP
V odst. 7 navrhujeme nahradit číslo „1/10“ číslem „1/6“. Tato hodnota lépe odpovídá hygienickým požadavkům. Nižší hodnotu, tj. 1/10 navrhujeme umožnit jen tam, kde je to nezbytné z hlediska zachování charakteru zástavby – v památkově chráněných územích
§45 (7)
N
Hodnota vychází z původního normového požadavku a v principu odpovídá základním požadavkům na oslunění i osvětlení. Stanovení minimální plochy okna nesnižuje povinnost splnit hygienické požadavky na oslunění i osvětlení pro konkrétní obytnou místnost, minimální plocha oken ale ovlivňuje jejich velikost i místech, kde je denní osvětlení vyšší než v jiných částech budovy a zabraňuje tak výraznému zmenšování okenních otvorů.
1. Obecná zásadní připomínka k procesu novelizace PSP
Městská část Praha Nebušice
142/1732 ZP
Považuje Pražské stavební předpisy za klíčový dokument pro plánování a regulaci výstavby v hl. m. Praze. Žádá proto, aby při jejich přípravě převažovala odborná diskuze nad politickými zájmy. Další prodlevy v jeho účinnosti nutně povedou ke zvyšování nejistoty na straně veřejné správy, občanů i stavebníků. Vyzýváme proto, aby proces přijímání PSP probíhal v předpokládaném časovém rámci a PSP nabyly účinnosti od 1. 1. 2016. Zadání změn Pražských stavebních předpisů (dále jen „PSP") bylo schváleno usnesením Rady hl. m. Prahy č. 259 ze dne 17.2.2015 (viz http://zastupitelstvo.praha.eu/ina2014/tedusndetail.aspx?id=230853 , příloha č. 4), podle nějž byly předpisy připravovány. Následně byl Radou hl. m. Prahy schválen návrh změn PSP (viz http://zastupitelstvo.praha.eu/ina2014/tedusndetail.aspx?id=245864 ), který byl rozeslán do připomínek od 11. 6. do 10. 7. 2015, (viz http://www.iprpraha.cz/psp) a byl městskými částmi podrobně připomínkován. K připomínkám proběhlo vypořádací jednání a došlo k jejich vypořádání s tím, že většině námi uplatňovaných zásadních připomínek bylo vyhověno a byly zapracovány.
k: obecné
BnV
Vzato na vědomí.
Nyní je odlišný návrh změn PSP předkládán do připomínek znovu ve zkrácené lhůtě, aniž obsahuje vypořádání našich připomínek a aniž bvl jakkoli vysvětlen důvod změny postoje předkladatele.V rozporu s legislativními pravidly vlády i běžnými legislativními zvyklostmi návrh neobsahuje podrobnou důvodovou zprávu art! vy&naStmí Zftíětt oproti stávajícímu čnění PS? t t 2014 {pozastavenému MMR). Proto je věsím? obtížné zjistíti eo jenavrženo změnil i 7 jakých důvodu jsou změny navrhovány; /volený postup Je nesrozumitelný a zdržující přijetí potřebného řeSení PSP. Celková již y dříve uplatněných připomínek vyplývá, fcc je třeba provést legislativně* technickou revizi textu, sjednocení používané terminologie u harmonizaci se stavebním zákonem a legislativními pravidly vlády. V PŘÍLOZE posíláme výběr nejdůležitějších připomínek k noví předloženému znění PSP. Pro urychlení schválení PSP však navrhujeme vrátit se k původnímu návrhu změn PSP schválenému Radou hl. .in,. Prahy.-dne .9. 6, 2,Q.1Í> .který zpracovával odborný tým pověřeny samotnou Radou hl. m. Prahy dle usnesení z 17. 2. 2015 a který již prošel připomínkovým řízením.
Městská část Praha Nebušice
142/1733 ZP
Požadujeme doplnit odst. 5, uvádějící údaje o oznámení tohoto nařízení v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998. Neuvedení těchto údajů znamená přímý rozpor s § 5 nařízení vlády č. 339/2002 Sb., o postupech při poskytování informaci v oblasti technických předpisů, technických dokumentů a technických norem, podle nějž musí být informace o notifikaci v předpisu výslovně uvedena. Požadujeme splnění tohoto požadavku, aby nebyly PSP napadeny z formálních důvodů.
Městská část Praha Nebušice
142/1734 ZP
Je zbytečně nadužíváno vágních pojmů „zpravidla", „obvykle", které navrhujeme eliminovat zde i v celém předpisu.
142/1735 ZP
Chybí definice zásadního pojmu „charakter území", který by neměl být uplatňován pouze v § 5, ale měl by se týkat celého předpisu jako klíčové kritérium pro posuzování stavebních záměrů a pro rozhodování úřadů územního plánování a stavebních úřadů. Požadujeme jeho doplnění do § 2, precizaci ve shodě s předchozím návrhem: ..charakterem území se rozumí soubor podstatných přírodně krajinných, sociálně ekonomických, historických a kulturně civilizačních, zvláště urbanistických, architektonických a estetických prvku či vlastností specifických pro konkrétní území (především poloha v území, intenzita, struktura a typ zastavění, vymezení a uspořádání veřejných prostranství, infrastruktura, způsob využití území a míra jeho změn), včetně jejich vzájemných vztahů a vazeb" a sjednocení jeho využívání jako kritéria v celých PSP.
Městská část Praha Nebušice
§1 (5)
A
Akceptováno, doplněno.
Akceptováno.
62
§2
§2 k: chybí
A
Užívání těchto pojmů bylo v omezeno v § 2 i ve zbytku předpisu.
A
Akceptováno, doplněno.
142/1736 ZP
Vadná definice proluky v písm. q). / níž nevyplývá, že jde pouze o chybějící část zástavby v území, kde je zástavba předpokládána. Požadujeme jeho doplnění do § 2, precizaci ve shodě s předchozím návrhem: ,.q) prolukou chybějící část zástavby, a to: 1.,blok nebo Část bloku dosud nezastavěný v území jinak převážně zastavěném, určený k zastavění, nebo 2.,nezastavěná nebo částečně zastavěná část pozemku nebo souboru pozemků včetně nároží ve stávající zástavbě, určená k zastavění, vymezená stavebními čarami a hranicemi sousedních pozemků zastavěných nebo k zastavění určených"
142/1737 ZP
Požadujeme první větu nahradit větou: „zátěží způsob a míra. v jakém využití území (plochy, bloku, pozemku) nebo jeho prostorové uspořádání pozitivně i negativně ovlivňuje okolí." Problematický princip zátěže v §6 navazující na definici zátěže v § 2 písm. z) zužuje Praze možnosti podpory polyfunkčního města. Funkční regulace z hlediska vlivu na okolí se dnes používá nejen tam, kde je třeba zabránit negativnímu vlivu, ale i tam. kde je podstatný pozitivní vliv ve veřejném zájmu. Příkladem může být požadavek smíšených ploch tam. kde je cílem veřejný prostor se sociální kontrolou, tj. ve kterém se lidé pohybují průběžně po celý den a všechny dny v týdnu. Samotné tržní mechanismy vedou obvykle k vytlačování méně výnosných funkcí z lukrativních poloh. Současná podoba § 2 písm z) a § je blíže kritizovanému funkčnímu zónování dle Athénské charty, než celostátní vyhláška, považujeme pro!o za nezbytné ji upravit nebo vypustit, jak bylo uvedeno v předchozím návrhu po vypořádání připomínek.
Městská část Praha Nebušice
142/1738 ZP
Problematický princip zátěže v §6 navazující na definici zátěže v § 2 písm. z) zužuje Praze možnosti podpory polyfunkčního města. Funkční regulace z hlediska vlivu na okolí se dnes používá nejen tam, kde je třeba zabránit negativnímu vlivu, ale i tam. kde je podstatný pozitivní vliv ve veřejném zájmu. Příkladem může být požadavek smíšených ploch tam. kde je cílem veřejný prostor se sociální kontrolou, tj. ve kterém se lidé pohybují průběžně po celý den a všechny dny v týdnu. Samotné tržní mechanismy vedou obvykle k vytlačování méně výnosných funkcí z lukrativních poloh. Současná podoba § 2 písm z) a § je blíže kritizovanému funkčnímu zónování dle Athénské charty, než celostátní vyhláška, považujeme pro!o za nezbytné ji upravit nebo vypustit, jak bylo uvedeno v předchozím návrhu po vypořádání připomínek.
Městská část Praha Nebušice
142/1739 ZP
Požadujeme výslovně doplnit do názvu hlavy i. že jde o obecné zásady uspořádání území v územní plánovací dokumentaci. Chybějící zpřesnění názvu hlavy L která se má týkat pouze územního plánování, bude vyvolávat výkladové obtíže.
142/1740 ZP
Uvedení zastavitelných ploch a územních rezerv není vhodné, neboť ty nemusí být nutné jen součásti rozvojových ploch. Požadujeme vypustit.
142/1741 ZP
Členění území na lokality v územně plánovací dokumentaci je vhodné pro územní plán, nemusí však vyhovovat v regulačním plánu, který pracuje s jednotlivými pozemky. Požadujeme proto, aby členění území na lokality v územně plánovací dokumentaci dle odst. 1 nebylo povinné, ale fakultativní. Doporučujeme nahradit stávající text následujícím: „Území se může členit podle převažujícího charakteru území na lokality."
Městská část Praha Nebušice
Městská část Praha Nebušice
Městská část Praha Nebušice
Městská část Praha Nebušice
63
§2 q
A
§2 z
A
Akceptováno, upraveno.
Akceptováno jinak. Pojem "zátěž" byl z předpisu odstraněn.
§6
k: Část druhá Hlava I
A
Akceptováno, pojem vypuštěn.
A
Akceptováno, doplněno.
§4 c
NN
§5 (1)
A
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
Akceptováno.
Městská část Praha Nebušice
142/1742 ZP
Samotná definice pojmu „veřejné vybavenosti" nemá normativní obsah a jako taková by spíše patřila do § 2. Naopak do § 8 požadujeme doplnit normativní požadavek, aby se pro rozvojové a transformační plochy obytné vymezoval v územně plánovací dokumentaci základní standard dostupnosti občanského vybavení zejména pro volný čas, předškolní výchovu a základní vzdělávání, například následujícím způsobem. Za odst. 1 doplnit odst. 2, který zní: „Při vymezováni ploch zastavitelných obytných se základní mírou zátěže se dbá na zajištění potřebného občanského a komerčního vybavení. K zajištění občanského vybavení je využíváno zejména ploch s rozdílným funkčním využitím, podmíněním nové výstavby realizací veřejné infrastruktury, plánovací smlouvou a veřejně prospěšných staveb,*
§8
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
N
Deklaratorní požadavek, navržené znění netvoří kompletní právní normu. Komerční areály nejsou legálním pojmem, zcela nový požadavek nevyplývající ze zadání ani z povahy předložené novely.
A
Akceptováno jako parky v krajině.
Navrhujeme dále doplnit odst. 3: „Pro rozvojové a transformační plochy se základní mírou zátěže se vymezuje základní standard dostupnosti občanského vybavení zejména pro volný čas, předškolní výchovu a základní vzdělávání s přihlédnutím k charakteru území, pokud možno v docházkové vzdálenosti odkudkoli z těchto ploch." Požadujeme zachovat - v mezích stavebního zákona - co nejpřísněji stanovenou povinnost investorů k zajištěni občanské vybavenosti. Požadujeme proto buď návrat k verzi pražských stavebních předpisů z června 2015, nebo jejich přepracování ve smyslu uvedené připomínky.
Městská část Praha Nebušice
142/1743 ZP
Požadujeme vypuštění textu, který pouze opakuje požadavky stavebního zákona a jeho nahrazení následujícím: „Plochy umožňující umístění areálů komerčního vybavení, jakož i další plochy s vysokou koncentrací uživatelů a vysokými nároky na dopravní obslužnost (zejména nákupní, obchodní, kancelářské, zábavní, výstavní a sportovní areály s vysokou návštěvností, vysokoškolské kampusy kongresová centra, zoologické zahrady a nemocnice) se vymezují v docházkové vzdálenosti kapacitní veřejné dopravy osob."
§9
K takto upravené definici pak navrhujeme doplnit i definici kapacitní veřejné dopravy osob a docházkové vzdálenosti, která není kodifikována předpisem. Jako docházkovou vzdálenost např. ROPID udává 400 m (v odůvodněných případech až 600 m) u vysokopodlažní zástavby, 800 m (v odůvodněných případech až 1000 m) u nízkopodlažní. Po doplnění definic by ustanovení nemělo být při aplikaci rozporováno pro nejednoznačnost.
Městská část Praha Nebušice
142/1744 ZP
Doporučujeme nahradit pojem „přírodní parky" pojmem „krajinné parky", případně „parky v přírodě". Pojem přírodní parky je v terminologickému konfliktu se zákonem o ochraně přírody a krajiny. Pojem krajinný park nebo park v přírodě umožňuje i po vypuštění pojmu "přírodní parky" vymezit oblast, jejímž primárním účelem není produkční (pole, lesy) či environmentálně- ochranářská funkce, ale rekreačně-krajinný účel (spadala by sem např. valná část zeleného prstence kolem Prahy, sady na svazích kotliny a pod.).
Městská část Praha Nebušice
142/1746 ZP
Zásady obsažené v tomto ustanovení považujeme obecně za pozitivní. Pokud mají v praxi dojít širšího uplatnění, je třeba je zkonkretizovat (např. chybí definice volné krajiny pro odstavec 6).
Městská část Praha Nebušice
142/1747 ZP
V odst. 1 navrhujeme upravit pořadí slov z důvodů lepší srozumitelnosti: „Při vymezování pozemků se dbá na vymezení veřejných prostranství, zejména uličních prostranství, odpovídajících charakteru území."
Městská část Praha Nebušice
142/1748 ZP
V odst. 2 navrhujeme vypustit používání vágních pojmů „obraz města" či „charakter konkrétního místa" a využít jednotný pojmový aparát „charakter území"
64
§10
§11
BnV
Vzato na vědomí. Termín "volná krajina" se v předpise nepoužívá.
§11 (1)
N
Neakceptováno. Navržená textace nemění význam ustanovení.
§11 (2)
A
Akceptováno.
Městská část Praha Nebušice
142/1749 ZP
V odst. 3 navrhujeme doplnit první větu tak, aby se obslužnost týkala všech veřejných prostranství: „Veřejná prostranství se vymezují tak, aby vytvářela prostorově a vizuálně spojitý systém. Uspořádání veřejných prostranství musí zajistit dostupnost a obsluhu území a jeho prostupnost pro pěší a cyklistický pohyb." a nahradit poslední větu: „Ulice a cesty se přednostně navzájem propojují." formulací „Mimo případy cílené ochrany území před průjezdnou dopravou se ulice a cesty přednostně propojují." Při rigidní interpretaci lze vynucovat propojení ulic (nikoliv veřejných prostranství), které z dopravního hlediska nejsou příliš žádoucí (např. riziko zvýšené průjezdné dopravy v rezidenčních oblastech; prakticky by znamenalo rovněž nemožnost použití dopravní značky č. B 32 „Průjezd zakázán"). Pojem ulice a cesty navíc není zaveden, lze tedy soudit, že se jedná o komunikace dle zákona o pozemních komunikacích.
§11 (3)
A
Akceptováno částečně. První věta byla upravena. Smysl závěrečné věty je v připomínce mylně interpretován. Ulice a cesta nejsou synonymy pozemních komunikací pro silniční motorová vozidla dle zákona č. 13/1997 Sb. Požadavek na propojování ulic a cest tak nesouvisí explicitně s propojováním pozemních komunikací. Cílem je vizuálně, prostorově a provozně propojovat ulice a cesty přednostně pro pěší a cyklistický pohyb, požadavek na průjezdnost jednotlivých ulic a cest pro osobní automobily musí být vždy posouzen v rámci širšího kontextu dopravní obsluhy území a předpisem není explicitně stanoven. Ve městě je řada ulic, které na sebe prostorově navazují, ale nejsou vzájemně propojeny pro pohyb automobilů, jen pro chodce resp. cyklisty. Snaha o eliminaci negativních důsledků průjezdní automobilové dopravy nesmí vést k vytváření slepých ulic a neprostupných území a enkláv. Průjezdnost automobilové dopravy je nezbytné eliminovat jinými nástroji a stavebně technickými opatřeními.
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
V odst. 4 navrhujeme pro doplnění ostatních významných vodních útvarů vráceni požadavku volné prostupnosti území podél Rokytky, Botiče a významných vodních ploch, který byl součástí předchozího návrhu
Městská část Praha Nebušice
142/1750 ZP
Druhou větu odst. 4 navrhujeme nahradit následujícím zněním: „Podél Vltavy, Berounky, Rokytky a Botiče a v nezastavitelném území podél vodních toků a okolo významných vodních ploch se zajišťuje prostupnost pro pěší a cyklistický pohyb, nevylučují-li to požadavky ochrany přírody a krajiny a charakter území. Stávající prostupnost pro pěší a cyklistický pohyb podél významných vodních toků a okolo vodních ploch musí být zachována."
§11 (4)
Rekreační potenciál břehů Vltavy a Berounky je nezpochybnitelný. V případě menších vodních toků je prostupnost obecné žádoucí, vyskytují se však případy, kdy by vyžadování prostupnosti (zejména) pro cyklistickou dopravu narušovalo přírodní charakter území, vyžadovalo extrémní nároky na zásah do uspořádání břehu či duplikovalo existující propojení v těsné blízkosti nivy.
Městská část Praha Nebušice
142/1751 ZP
Městská část Praha Nebušice
142/1752 ZP
Městská část Praha Nebušice
142/1753 ZP
Navrhujeme doplnit odst. 5, který zní: „Při vymezování veřejných prostranství se dbá na prostorové a provozní propojení veřejných prostranství s nezastavěným územím."
§11
Navrhujeme v písm. c) doplnit za slova Jsou druhem veřejného prostranství" slova „o místním významu, ale".
§13 c
N
Neakceptováno. Navrhovaný text nemění význam ustanovení.
Navrhujeme doplnit na konec písm. d) slova „přístupové ulice s nejnižší mírou významu v systému veřejných prostranství města, určené zejména pro místní obsluhu území."
§13 d
A
Akceptováno ve smyslu připomínky.
Navrhujeme doplnit bod: „e) 6,5m jednosměrných ulic v zástavbě rodinných domů".
Městská část Praha Nebušice
142/1754 ZP
Pro ulice v zástavbě rodinných domů při malé intenzitě dopravy považujeme za vhodné přidat {analogicky k ustanovení §22 odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb., v platném znění) ještě další typ - 6,5 m šířky. Toto šířkové uspořádání považujeme za vyhovující ve svažitých poměrech nebo pro jednosměrné komunikace obsluhující malý počet rodinných domů. Tato šířka umožňuje při vhodném řešení uložení všech nezbytných sítí technické infrastruktury, stejně jako naplnění nároků zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích i ČSN 73 6110 Navrhování pozemních komunikací. Umožnění návrhu a realizace uvedené uliční šířky ve vybraných případech je v souladu s požadavky Stavebního zákona na hospodárné využívání území. Při požadavku na příliš široké profily hrozí tendence v území vytvářet uzavřené skupiny (areály) obsluhované účelovými komunikacemi, na které se požadavek nevztahuje. Významné jsou také náklady spojené s údržbou uličních prostranství, které musí městské části pokrýt.
65
§14 (1)
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
Městská část Praha Nebušice
142/1755 ZP
Navrhujeme nahradit odst. 2 následujícím textem: „Při stanovování šířky uličních prostranství nových ulic podle odstavce 1 se zohledňuje plánovaný charakter území."
§14 (2)
A
Akceptováno.
V § 12, § 22 odst. 1 a 3 písm. a) a § 26 písm. a) zcela chybí, který orgán bude stanovovat uliční čáru, stavební čáru nebo výškovou hladinu, podle jakých pravidel tak bude Činit a časové určení lhůty. Ustanovení obsahuje velkou právní nejistotu, interpretační volnost a s tím spojený korupční potenciál. V § 22 odst. 1 a 3 písm. b) a § 26 písm. b) požadujeme nahradit znění „popřípadě se vymezuje v dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí" formulací „popřípadě se vymezuje vydanou územně plánovací informací s využitím expertní součinnosti dle §174 stavebního zákona". Městská část Praha Nebušice
142/1756 ZP
Není možné, aby uliční čáru, stavební čáru či výškovou hladinu určoval sám žadatel (navrhovatel), který žádá o rozhodnutí o umístění stavby, neboť tak není chráněn veřejný zájem. V kombinaci s definicí pojmu proluka (§ 2q) tak může být stavba umístěna prakticky kdekoli, což je nebezpečné zejména v sídlištní zástavbě. Vymezení stavební čáry se promítá i v postupu při posuzování odstupů stavby od okolních budov (viz § 28 odst. 2). Do schválení nové územně plánovací dokumentace je vhodnější ve výškové regulaci navázat např. na informativní část Územního plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy.
§12
BnV
V § 12 se obecně popisuje institut uliční čáry. Využije se buď při zpracování ÚPD nebo při umisťování staveb, což popisuje § 22. Více viz vypořádání připomínek k § 22.
Požadujeme proto, aby uliční čáru, stavební čáru i výškovou hladinu určoval vždy orgán veřejné správy a jako možné řešení navrhujeme zajistit vymezováni při vydáváni územně plánovací informace s využitím expertní součinnosti dle §174 stavebního zákona. V § 12, § 22 odst. 1 a 3 písm. a) a § 26 písm. a) zcela chybí, který orgán bude stanovovat uliční čáru, stavební čáru nebo výškovou hladinu, podle jakých pravidel tak bude Činit a časové určení lhůty. Ustanovení obsahuje velkou právní nejistotu, interpretační volnost a s tím spojený korupční potenciál. V § 22 odst. 1 a 3 písm. b) a § 26 písm. b) požadujeme nahradit znění „popřípadě se vymezuje v dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí" formulací „popřípadě se vymezuje vydanou územně plánovací informací s využitím expertní součinnosti dle §174 stavebního zákona". Městská část Praha Nebušice
142/1757 ZP
Není možné, aby uliční čáru, stavební čáru či výškovou hladinu určoval sám žadatel (navrhovatel), který žádá o rozhodnutí o umístění stavby, neboť tak není chráněn veřejný zájem. V kombinaci s definicí pojmu proluka (§ 2q) tak může být stavba umístěna prakticky kdekoli, což je nebezpečné zejména v sídlištní zástavbě. Vymezení stavební čáry se promítá i v postupu při posuzování odstupů stavby od okolních budov (viz § 28 odst. 2). Do schválení nové územně plánovací dokumentace je vhodnější ve výškové regulaci navázat např. na informativní část Územního plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy. Požadujeme proto, aby uliční čáru, stavební čáru i výškovou hladinu určoval vždy orgán veřejné správy a jako možné řešení navrhujeme zajistit vymezováni při vydáváni územně plánovací informace s využitím expertní součinnosti dle §174 stavebního zákona.
66
Neakceptováno.
§22
N
PSP nemohou stanovovat procesní stránku řízení, ani s využitím odkazů na příslušné ustanovení stavebního zákona. Proces územního rozhodování je jasně definovaný - žadatel podává žádost ("navrhuje") a stavební úřadu rozhoduje (umístí / nebo neumístí stavbu). Výklad, že by o čáře rozhodoval stavebník je mylný. Ustanovení § 76 stavebního zákona musí být respektováno i bez odkazu v PSP.
V § 12, § 22 odst. 1 a 3 písm. a) a § 26 písm. a) zcela chybí, který orgán bude stanovovat uliční čáru, stavební čáru nebo výškovou hladinu, podle jakých pravidel tak bude Činit a časové určení lhůty. Ustanovení obsahuje velkou právní nejistotu, interpretační volnost a s tím spojený korupční potenciál. V § 22 odst. 1 a 3 písm. b) a § 26 písm. b) požadujeme nahradit znění „popřípadě se vymezuje v dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí" formulací „popřípadě se vymezuje vydanou územně plánovací informací s využitím expertní součinnosti dle §174 stavebního zákona". Městská část Praha Nebušice
142/1758 ZP
Není možné, aby uliční čáru, stavební čáru či výškovou hladinu určoval sám žadatel (navrhovatel), který žádá o rozhodnutí o umístění stavby, neboť tak není chráněn veřejný zájem. V kombinaci s definicí pojmu proluka (§ 2q) tak může být stavba umístěna prakticky kdekoli, což je nebezpečné zejména v sídlištní zástavbě. Vymezení stavební čáry se promítá i v postupu při posuzování odstupů stavby od okolních budov (viz § 28 odst. 2). Do schválení nové územně plánovací dokumentace je vhodnější ve výškové regulaci navázat např. na informativní část Územního plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy.
Neakceptováno.
§26
N
PSP nemohou stanovovat procesní stránku řízení, ani s využitím odkazů na příslušné ustanovení stavebního zákona. Proces územního rozhodování je jasně definovaný - žadatel podává žádost ("navrhuje") a stavební úřadu rozhoduje (umístí / nebo neumístí stavbu). Výklad, že by o čáře rozhodoval stavebník je mylný. Ustanovení § 76 stavebního zákona musí být respektováno i bez odkazu v PSP.
Požadujeme proto, aby uliční čáru, stavební čáru i výškovou hladinu určoval vždy orgán veřejné správy a jako možné řešení navrhujeme zajistit vymezováni při vydáváni územně plánovací informace s využitím expertní součinnosti dle §174 stavebního zákona.
142/1759 ZP
Navrhujeme doplnit požadavky na standard veřejných prostranství, jednak aby bylo jasné, že se vztahují nejen na nově budovaná veřejná prostranství, ale i na úpravy stávajících, jednak aby obsahovala požadavky společenské a užitné funkce a cyklistického pohybu a respektovala charakter území.
142/1760 ZP
Do odst. 1 navrhujeme doplnit za slova „k jejich" slova „významu", za slova „významu místa" slova „poloze v systému veřejných prostranství, charakteru území" a za slova „pěšího" slova „a cyklistického".
142/1761 ZP
Do odst. 2 navrhujeme doplnit za slova „v uličních prostranstvích" slova „s výjimkou uličních prostranství, na kterých je umožněn smíšený provoz provoz x) (obytné zóny nebo pěší zóny y)". Kdy poznámka pod čarou x) odkazuje na § 6 odst. 3 písm. d) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů a poznámka pod čarou y) odkazuje na § 39 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Do odstavce 2 navrhujeme za slova „hustotu zástavby" doplnit: charakter území". V historických intravilánech není často možné dosáhnout plného, natož oboustranného chodníkového profilu.
Městská část Praha Nebušice
142/1762 ZP
Do odst. 3 navrhujeme za slova „zachován průchod" doplnit slova „odpovídající významu veřejného prostranství a intenzitě pěšího provozu, nejméně však".
Městská část Praha Nebušice
142/1763 ZP
Do odst. 5 navrhujeme doplnit za slova podle § 13 slova „lokální ulice". Dále navrhujeme doplnit požadavek vymezován! výsadbového pásu pro stromořadí v ulicích od šířky 12 m (s možností výjimky dle konkrétních podmínek).
Městská část Praha Nebušice
Městská část Praha Nebušice
Městská část Praha Nebušice
Městská část Praha Nebušice
142/1764 ZP
Pojem obytná kvalita není blíže definován, požadujeme upřesnit.
67
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
§16 (1)
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
§16 (2)
A
§16 (1)
Akceptováno.
§16 (3)
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
§16 (5)
BnV
Výsadbový pás se vymezuje i v ulicích od šířky 12 metrů, jak je stanoveno v ustanovení § 19. odst. 4.
BnV
Pojem "obytná kvalita" lze považovat v odborné veřejnosti za dostatečně zaužívaný a srozumitelný, bez nutnosti jej v PSP blíže specifikovat. Obytná kvalita veřejného prostranství zahrnuje obvykle estetické (materiálové, tvarové) řešení parteru, lidské měřítko a vybavení pro pobyt a aktivity ve veřejných prostranstvích.
§16 (1)
Městská část Praha Nebušice
142/1765 ZP
V odst. 1 v první větě navrhujeme slovo "prostředí" nahradit slovem "území". Za slova „a jejich výšce" potom navrhujeme doplnit „,a k zachování a rozvoji kulturní hodnoty prostředí. Za podmínek stanovených stavebním zákonem lze podmínit umístěni stavby uzavřením plánovací smlouvy o spoluúčasti žadatele na vybudování nebo úpravách související dopravní a technické infrastruktury." Požadujeme doplnit institut plánovací smlouvy dle stavebního zákona, který byl součástí předchozího návrhu - přímé zmínění v PSP usnadni městským částem jejich prosazení a užívání.
Městská část Praha Nebušice
142/1766 ZP
Za odst. 1 navrhujeme doplnit odst. 2, který bude znít: „Na náměstích a městských třídách se budovy umisťují tak, aby část jejich přízemí orientovaná do uličního prostranství na něj přímo výškově navazovala a byla využitelná pro obchod a služby."
Městská část Praha Nebušice
142/1767 ZP
Požadujeme vypustit vágní relativizaci výškové regulace slovem „zpravidla".
142/1768 ZP
Navrhujeme nahradit slovo „přesáhnout" slovem „upravit". V určitých případech bude nezbytné nebo vhodné snížení výškové hladiny. Doporučujeme také zvážit závaznost minimální regulované výšky u stabilizovaných a transformačních území. Domníváme se, že v některých případech může být minimální výška nežádoucí nebo zneužitelná. I v případě stanovení výškové hladiny podle § 26 se v území mohou vyskytovat výškově odlišné budovy, nedosahující této hladiny, jejichž zachování je důležité pro urbanistický horizont ulice či lokality: v těchto případech by původní znění předpisu vynucovalo při změnách stavby jejich nežádoucí navyšování. Požadujeme minimálně doplnit možnost podkročení regulované okolní výšky pro veřejné budovy, zejména školských staveb na sídlištích, jak bylo uvedeno v předchozí připomínkované verzi.
Městská část Praha Nebušice
Městská část Praha Nebušice
Městská část Praha Nebušice
Městská část Praha Nebušice
142/1769 ZP
Navrhujeme do písm. a) na závěr doplnit ustanovení: „při odvození výškové hladiny se nepřihlíží ke stavbách výškově výjimečným." Doplnění je účelné zejména s ohledem na lokality, jejichž výškové uspořádání není vyrovnané a zahrnuje stavby značně rozdílných výšek. V těchto případech by mělo být cílem stanovit přiměřenou výškovou hladinu zejména s ohledem na případné zamýšlené dostavby lokality.
142/1770 ZP
Bez definice přesné lokalizace urbanisticky exponované polohy vyvolává velkou právní nejistotu a lze předpokládat tlak na stavební úřady ze strany stavebníků. Uplatnění tohoto ustanovení je třeba podmínit přesným vymezením urbanisticky exponovaných poloh v územně plánovací dokumentaci, tedy v regulačním plánu (případně územním plánu), nebo územní studií. Navrhujeme do ustanovení doplnit, že regulovanou výšku budovy lze v tomto případě zvýšit nejvýše nad jednou třetinou plochy posledního plnohodnotného podlaží. Dále požadujeme rozlišit a podrobněji strukturovat výškovou regulaci lokálních dominant podle jednotlivých výškových hladin navrhujeme omezit nárožní dominanty na 1 podlaží pro hladinu I.III. a na 2 podlaží pro hladiny IV.-VII. Ustanovení PSP umožňuje například v území s dvou- nebo třípodlažní zástavbou lokálně navýšení o 2 podlaží. Vyšší dominanty by byly obhajitelné u veřejných budov, ale jejich výšku řeší nezávisle jiné ustanovení. Ustanoveni nezohledňuje transformační a rozvojové plochy. Není zřejmé, jak v těchto plochách rozhodovat.
142/1771 ZP
Za odst. 4 navrhujeme vložit odst. 5, který zní: „Nestanoví-li územní nebo regulační plán v souladu s § 83 odst. 2 jinak, mohou minimální výšku v odůvodněných případech podkročit veřejné budovy (budovy občanského vybavení)."
68
§20 (1)
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe. Termín kulturní hodnota prostředí nepředstavuje jednoznačný pojem, proto nebyl doplněn.
§20 (2)
BnV
§25 (1)
A
Ustanovení je součástí nařízení.
Akceptováno, vypuštěno.
Akceptováno jinak.
§25 (3)
A
místo "upravit" bylo nahrazeno textem "přesáhnout, popřípadě minimální regulovanou výšku podkročit". Minimální výška je důležitá zejména ve stabilizovaných územích vzhledem ke garanci charakteru zástavby. Uplatňuje se nicméně až u "vyšších" hladin.
§26
Neakceptováno. N Princip vyplývá ze smyslu ustanovení.
§27 (4) b
§27
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
Navrhujeme před odst. 1 vložit nový odstavec, který zni.
Městská část Praha Nebušice
142/1772 ZP
„Odstupy staveb musí ve stabilizovaných plochách odpovídat charakteru území, zejména ve vztahu k existující zástavbě." Následující odstavce se přečíslují. Odstupový úhel počítaný metodou dle PSP má 2 problematické situace. První je v prostoru sídliště, kde je možno s minimálním odstupem k téměř jakémukoli domu postavit úzkou věž. Například ke 12 m vysokému deskovému domu ve vzdálenosti přes ulici 20 m 12ti podlažní věž o šířce 15-18 m, dle rozměru pokojů ve směru rovnoběžně s fasádou ve stávajícím domě. Druhým problémem je situace, kdy sousedí nízkopodlažní zástavba rodinných domů a bytových domů, kde opět k rodinnému domu lze přistavět vícepodlažní bytový dům na vzdálenost 6 m.
§28 (1)
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
Požadujeme tedy dopracovat stávající pravidla (zvětšením úhlu jak bylo učiněno při vypořádávání předchozích připomínek, případně bližší konkretizací pravidel) tak, aby nedocházelo k výše popsaným situacím.
Městská část Praha Nebušice
Městská část Praha Nebušice
Městská část Praha Nebušice
Městská část Praha Nebušice
142/1773 ZP
Navrhujeme doplnit: „Požadavek na odstup se neuplatní, pokud by znemožnil splněni podmínek prostorové regulace stanovené územním nebo regulačním plánem nebo znemožnil zástavbu v souladu se stávající stavební čarou ve stabilizovaném území: v takovém případě lze stavět do hloubky zastavění a výšky odpovídající okolní zástavbě." Odstupy jsou definovány odstupovým úhlem (prostorové vymezení je uvedeno v příloze předpisu). Tento úhel se neuplatňuje pro nové navrhované budovy mezi sebou. U odst. 2 je odkaz na stavební čáru, aniž by bylo explicitně popsáno, že je míněna stávající stavební čára.
142/1774 ZP
Požadujeme, aby v § 83, upravujícím výjimky z územních a stavebních požadavků, byl nahrazen text „§ 32" textem „§ 32 odst. 1 písm. a) za podmínky, že minimální požadovaný počet stání je nižší než 10". Udělení výjimky z kapacity parkování má být uplatnitelné pouze ve výjimečných případech, jimiž jsou např. drobné proluky, půdní vestavby a pod., kdy není technicky možné příslušná parkovací stání zřídit. Výjimka vztahující se k celému § 32 by vyvolávala tlak na její nadužívání a s tím spojený celoměstský deficit parkovacích stání.
142/1776 ZP
Navrhujeme vypustit druhou větu odst. 3 nebo jej podmínit tím, že bude umožněno zřizování parkovacích hnízd - společných prostor pro parkování pro více budov (v docházkové vzdálenosti), pokud nebudou zasahovat do uličních prostranství; případné umístění vázaných stání v uličním prostranství (viz § 14) bude podmíněno územní studií. Připomínku k odstavci 3 a 5 považujeme za zásadní.
142/1777 ZP
K odst. 5 uvádíme; Požadavek zastřešení stání má vliv na jeho cenu. Pro specifické podmínky v okrajových městských částech doporučujeme umožnit v tomto bodě dát možnost územním či regulačním plánem stanovit jinak. Připomínku k odstavci 3 a 5 považujeme za zásadní.
Akceptováno.
§28 (2)
§83
A
Bylo doplněno omezení na stabilizované území. Termín "stávající" stavební čára nebyl zapracován, neboť by mohl být matoucí ve vztahu k dalším ustanovením (stavební čára je nástroj, v území "fyzicky" není, vždy se bude odvozovat z charakteru zástavby, těžko jí tedy nazvat "stávající"). Domníváme se nicméně, že smysl úpravy se tím nemění.
Akceptováno částečně. A Výjimka byla omezena na §32 odst. 1.
Neakceptováno. §33 (3)
N
Problematika se týká pouze společně řešených celků, které jsou z definice koordinované jedním projektem.
§33 (5)
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
§45 (1)
BnV
Požadavek na zachování proslunění stávajících bytů v okolní zástavbě vyplývá z příslušné normy, na kterou nařízení odkazuje.
Navrhujeme upravit v odst. 1 v první větě formulaci do znění "se dbá na jejich proslunění"
Městská část Praha Nebušice
142/1779 ZP
Požadavek na splnění osluněni pro 80% bytů je zcela neurčitý, nevyplývá z něj, jaká množina bytů bude brána za základ pro výpočet. Požadujeme upřesnění této formulace. Ustanovení bude vyvolávat výkladové problémy, neboť jednak nemá žádné věcné opodstatnění a jednak není jasné, z čeho se má 80 % počítat (ze všech bytů v Praze, v ulici, v bloku, domu nebo jinak?). Formulace v předchozím návrhu odkazující na normový požadavek dle MMR s výjimkou bytů v tradiční uliční zástavbě s uzavřenou uliční čarou, kde jej nelze splnit, byla vhodnější, neboť měla věcné opodstatnění pro zachování možnosti tradiční výstavby, zástavby proluk a rekonstrukcí bytů v území s blokovou zástavbou. Požadujeme stanovit povinnost při umisťování nových staveb zachovat proslunění stávajících bytů podle normy uvedené v § 84.
69
Městská část Praha Nebušice
142/1780 ZP
V odst. 7 navrhujeme nahradit číslo „1/10" číslem „1/6". Tato hodnota lépe odpovídá hygienickým požadavkům. Nižší hodnotu, tj. 1/10 navrhujeme umožnit jen tam, kde je to nezbytné z hlediska zachování charakteru zástavby - v památkově chráněných územích.
§45 (7)
N
Neakceptováno. Hodnota vychází z původního normového požadavku a v principu odpovídá základním požadavkům na oslunění i osvětlení. Stanovení minimální plochy okna nesnižuje povinnost splnit hygienické požadavky na oslunění i osvětlení pro konkrétní obytnou místnost, minimální plocha oken ale ovlivňuje jejich velikost i místech, kde je denní osvětlení vyšší než v jiných částech budovy a zabraňuje tak výraznému zmenšování okenních otvorů.
1.,Obecná zásadní připomínka k procesu novelizace PSP Svaz městských částí hlavního města Prahy považuje Pražské stavební předpis) za klíčový dokument pro plánováni a regulaci výstavby v hl. m. Praze, žádá proto, aby při jejich přípravě převažovala odborná diskuze nad politickými zájmy. Další prodlevy v jeho účinnosti nutně povedou ke zvyšování nejistoty na straně veřejné správy, občanu i stavebníku. Vyzýváme proto, aby proces přijímání PSP probíhal v předpokládaném časovém rámci a PSP nabyly účinnosti od 1.1. 2016. Svaz městských částí hlavního města Prahy je připraven poskytnout veškerou nezbytnou součinnost k dosažení tohoto cíle.
Městská část Praha Satalice
147/1528 ZP
Zadání změn Pražských stavebních předpisu (dále jen ..PSP") bylo schváleno usnesením Rady hl. m. Prahv č. 259 ze dne 17.2.2015 (viz htlp: ■;zastupiiclsivo.praha.eu'/ina20l4/tcdusndetail.asp\?id=230853 . příloha č. 4). podle nějž byl) předpisy připravovány. Následně byl Radou hl. m. Prahv schválen návrh změn PSP (viz htip://z.astupiiclsivo.praha.eu/ina20l4Aedusndelail.nsp\?id- 245XM ). který byl rozeslán do připomínek od 11. 6. do 10. 7. 2015. (viz http:, uw w .iprpraha.cz fnsp) a byl námi velmi podrobné připomínkován. K připomínkám proběhlo v v pořadači jednání a došlo k jejich vypořádání s tím. že většině námi uplatňovaných zásadních připomínek bylo vyhověno a byly zapracovány.
k: obecné
BnV
Vzato na vědomí.
Nyní je odlišný návrh změn PSP předkládán do připomínek znovu ve zkrácené lhůtě, aniž obsahuje vypořádání našich připomínek a aniž lni jakkoli vysvětlen důvod změny postoje předkladatele. V rozporu s legislativními pravidly vlády i běžnými legislativními zvyklostmi návrh neobsahuje podrobnou důvodovou zprávu ani vyznačení změn oproti stávajícímu znění PSP z r. 2014 (pozastavenému MMR). Proto je velmi obtížné zjistit, co je navrženo změnil i z jakých důvodu jsou změny navrhovány, zvolený postup je nesrozumitelný a zdržující přijetí potřebného řešení PSP. Celkově již z námi dříve uplatněných připomínek vyplývá, že je třeba provést legislativně-technickou revizi textu, sjednoceni používané terminologie a harmonizaci se stavebním zákonem a legislativními pravidly vlády Pro urychlení schválení PSP proto navrhujeme vrátit se k původnímu návrhu /měn PSP schválenému Radou hl. m. Prahy dne 9 6. 2015. který zpracovával odborný tým pověřeny samotnou Radou id. m. Prahy dle usnesení z 17. 2. 2015 a který již prosel připomínkovým řízením.
Městská část Praha Satalice
147/1530 ZP
Požadujeme doplnit odst. 5, uvádějící údaje o oznámení tohoto nařízení v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998. Neuvedení těchto údajů znamená přímý rozpor s § 5 nařízení vlády č. 339/2002 Sb., o postupech při poskytování informaci v oblasti technických předpisů, technických dokumentů a technických norem, podle nějž musí být informace o notifikaci v předpisu výslovně uvedena. Požadujeme splněni tohoto požadavku, aby nebyly PSP napadeny z formálních důvodů.
Městská část Praha Satalice
147/1531 ZP
Je zbytečně nadužíváno vágních pojmů „zpravidla", „obvykle", které navrhujeme eliminovat zde i v celém předpisu.
147/1532 ZP
Chybí definice zásadního pojmu „charakter území", který by neměl být uplatňován pouze v § 5, ale měl by se týkat celého předpisu jako klíčové kritérium pro posuzování stavebních záměrů a pro rozhodování úřadů územního plánování a stavebních úřadů. Požadujeme jeho doplnění do § 2, precizaci ve shodě s předchozím návrhem: „charakterem území se rozumí soubor podstatných přírodně krajinných, sociálně ekonomických, historických a kulturně civilizačních, zvláště urbanistických, architektonických a estetických prvků či vlastností specifických pro konkrétní území (především poloha v území, intenzita, struktura a typ zastavění, vymezení a uspořádání veřejných prostranství, infrastruktura, způsob využití území a míra jeho změn), včetně jejich vzájemných vztahů a vazeb" a sjednocení jeho využívání jako kritéria v celých PSP.
Městská část Praha Satalice
§1 (5)
A
Akceptováno, doplněno.
Akceptováno.
70
§2
§2 k: chybí
A
Užívání těchto pojmů bylo v omezeno v § 2 i ve zbytku předpisu.
A
Akceptováno, doplněno.
Městská část Praha Satalice
147/1533 ZP
Vadná definice proluky v písm. q), z níž nevyplývá, že jde pouze o chybějící část zástavby v území, kde je zástavba předpokládána. Požadujeme jeho doplnění do § 2, precizaci ve shodě s předchozím návrhem: .,q) prolukou chybějící část zástavby, a to: 1.,blok nebo část bloku dosud nezastavěný v území jinak převážně zastavěném, určený k zastavění, nebo 2.,nezastavěná nebo částečně zastavěná část pozemku nebo souboru pozemků včetně nároží ve stávající zástavbě, určená k zastavění, vymezená stavebními čarami a hranicemi sousedních pozemků zastavěných nebo k zastavění určených"
§2 q
A
§2 z
A
Akceptováno, upraveno.
Požadujeme první větu nahradit větou: „zátěží způsob a míra, v jakém využití území (plochy, bloku, pozemku) nebo jeho prostorové uspořádáni pozitivně i negativně ovlivňuje okolí."
Městská část Praha Satalice
147/1534 ZP
Problematický princip zátěže v §6 navazující na definici zátěže v § 2 písm. z) zužuje Praze možnosti podpory polyfunkčního města. Funkční regulace z hlediska vlivu na okolí se dnes používá nejen tam, kde je třeba zabránit negativnímu vlivu, ale i tam, kde je podstatný pozitivní vliv ve veřejném zájmu. Příkladem může být požadavek smíšených ploch tam, kde je cílem veřejný prostor se sociální kontrolou, tj. ve kterém se lidé pohybují průběžně po celý den a všechny dny v týdnu. Samotné tržní mechanismy vedou obvykle k vytlačování méně výnosných funkcí z lukrativních poloh.
Akceptováno jinak. Pojem "zátěž" byl z předpisu odstraněn.
Současná podoba § 2 písm z) a § 6 je blíže kritizovanému funkčnímu zónování dle Athénské charty, než celostátní vyhláška, považujeme proto za nezbytné ji upravit nebo vypustit, jak bylo uvedeno v předchozím návrhu po vypořádání připomínek.
Městská část Praha Satalice
147/1535 ZP
Problematický princip zátěže v §6 navazující na definici zátěže v § 2 písm. z) zužuje Praze možnosti podpory polyfunkčního města. Funkční regulace z hlediska vlivu na okolí se dnes používá nejen tam, kde je třeba zabránit negativnímu vlivu, ale i tam, kde je podstatný pozitivní vliv ve veřejném zájmu. Příkladem může být požadavek smíšených ploch tam, kde je cílem veřejný prostor se sociální kontrolou, tj. ve kterém se lidé pohybují průběžně po celý den a všechny dny v týdnu. Samotné tržní mechanismy vedou obvykle k vytlačování méně výnosných funkcí z lukrativních poloh.
§6
A
Akceptováno, pojem vypuštěn.
A
Akceptováno, doplněno.
Současná podoba § 2 písm z) a § 6 je blíže kritizovanému funkčnímu zónování dle Athénské charty, než celostátní vyhláška, považujeme proto za nezbytné ji upravit nebo vypustit, jak bylo uvedeno v předchozím návrhu po vypořádání připomínek. Městská část Praha Satalice
Městská část Praha Satalice
Městská část Praha Satalice
147/1536 ZP
Požadujeme výslovně doplnit do názvu hlavy I, že jde o obecné zásady uspořádání území v územně plánovací dokumentaci. Chybějící zpřesnění názvu hlavy I, která se má týkat pouze územního plánováni, bude vyvolávat výkladové obtíže.
147/1537 ZP
Uvedení zastavitelných ploch a územních rezerv není vhodné, neboť ty nemusí být nutné jen součásti rozvojových ploch. Požadujeme vypustit.
147/1538 ZP
Členění území na lokality v územně plánovací dokumentaci je vhodné pro územní plán, nemusí však vyhovovat v regulačním plánu, který pracuje s jednotlivými pozemky. Požadujeme proto, aby členění území na lokality v územně plánovací dokumentaci dle odst. 1 nebylo povinné, ale fakultativní. Doporučujeme nahradit stávající text následujícím: „Území se může členit podle převažujícího charakteru území na lokality."
71
k: Část druhá Hlava I
§4 c
NN
§5 (1)
A
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
Akceptováno.
Městská část Praha Satalice
147/1539 ZP
Samotná definice pojmu „veřejné vybavenosti" nemá normativní obsah a jako taková by spíše patřila do § 2. Naopak do § 8 požadujeme doplnit normativní požadavek, aby se pro rozvojové a transformační plochy obytné vymezoval v územně plánovací dokumentaci základní standard dostupnosti občanského vybavení zejména pro volný čas, předškolní výchovu a základní vzdělávání, například následujícím způsobem. Za odst. 1 doplnit odst. 2, který zní: „Při vymezováni ploch zastavitelných obytných se základní mírou zátěže se dbá na zajištění potřebného občanského a komerčního vybavení. K zajištění občanského vybavení je využíváno zejména ploch s rozdílným funkčním využitím, podmíněním nové výstavby realizací veřejné infrastruktury, plánovací smlouvou a veřejně prospěšných staveb,*
§8
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
N
Deklaratorní požadavek, navržené znění netvoří kompletní právní normu. Komerční areály nejsou legálním pojmem, zcela nový požadavek nevyplývající ze zadání ani z povahy předložené novely.
A
Akceptováno jako parky v krajině.
Navrhujeme dále doplnit odst. 3: „Pro rozvojové a transformační plochy se základní mírou zátěže se vymezuje základní standard dostupnosti občanského vybavení zejména pro volný čas, předškolní výchovu a základní vzdělávání s přihlédnutím k charakteru území, pokud možno v docházkové vzdálenosti odkudkoli z těchto ploch." Požadujeme zachovat - v mezích stavebního zákona - co nejpřísněji stanovenou povinnost investorů k zajištěni občanské vybavenosti. Požadujeme proto buď návrat k verzi pražských stavebních předpisů z června 2015, nebo jejich přepracování ve smyslu uvedené připomínky.
Městská část Praha Satalice
147/1540 ZP
Požadujeme vypuštění textu, který pouze opakuje požadavky stavebního zákona a jeho nahrazení následujícím: „Plochy umožňující umístění areálů komerčního vybavení, jakož i další plochy s vysokou koncentrací uživatelů a vysokými nároky na dopravní obslužnost (zejména nákupní, obchodní, kancelářské, zábavní, výstavní a sportovní areály s vysokou návštěvností, vysokoškolské kampusy kongresová centra, zoologické zahrady a nemocnice) se vymezují v docházkové vzdálenosti kapacitní veřejné dopravy osob."
§9
K takto upravené definici pak navrhujeme doplnit i definici kapacitní veřejné dopravy osob a docházkové vzdálenosti, která není kodifikována předpisem. Jako docházkovou vzdálenost např. ROPID udává 400 m (v odůvodněných případech až 600 m) u vysokopodlažní zástavby,800 m (v odůvodněných případech až 1000 m) u nízkopodlažní. Po doplnění definic by ustanovení nemělo být při aplikaci rozporováno pro nejednoznačnost. Doporučujeme nahradit pojem „přírodní parky" pojmem „krajinné parky", případně „parky v přírodě". Pojem přírodní parky je v terminologickému konfliktu se zákonem o ochraně přírody a krajiny. Pojem krajinný park nebo park v přírodě umožňuje i po vypuštění pojmu "přírodní parky" vymezit oblast, jejímž primárním účelem není produkční (pole, lesy) či environmentálně- ochranářská funkce, ale rekreačně-krajinný účel (spadala by sem např. valná část zeleného prstence kolem Prahy, sady na svazích kotliny a pod.).
Městská část Praha Satalice
147/1541 ZP
Městská část Praha Satalice
147/1543 ZP
Zásady obsažené v tomto ustanovení považujeme obecně za pozitivní. Pokud mají v praxi dojít širšího uplatnění, je třeba je zkonkretizovat (např. chybí definice volné krajiny pro odstavec 6).
Městská část Praha Satalice
147/1544 ZP
V odst. 1 navrhujeme upravit pořadí slov z důvodů lepší srozumitelnosti: „Při vymezování pozemků se dbá na vymezení veřejných prostranství, zejména uličních prostranství, odpovídajících charakteru území."
Městská část Praha Satalice
147/1545 ZP
V odst. 2 navrhujeme vypustit používání vágních pojmů „obraz města" či „charakter konkrétního místa" a využít jednotný pojmový aparát „charakter území"
72
§10
§11
BnV
Vzato na vědomí. Termín "volná krajina" se v předpise nepoužívá.
§11 (1)
N
Neakceptováno. Navržená textace nemění význam ustanovení.
§11 (2)
A
Akceptováno.
Městská část Praha Satalice
147/1546 ZP
V odst. 3 navrhujeme doplnit první větu tak, aby se obslužnost týkala všech veřejných prostranství: „Veřejná prostranství se vymezují tak, aby vytvářela prostorově a vizuálně spojitý systém. Uspořádání veřejných prostranství musí zajistit dostupnost a obsluhu území a jeho prostupnost pro pěší a cyklistický pohyb." a nahradit poslední větu: „Ulice a cesty se přednostně navzájem propojují." formulací „Mimo případy cílené ochrany území před průjezdnou dopravou se ulice a cesty přednostně propojují." Při rigidní interpretaci lze vynucovat propojení ulic (nikoliv veřejných prostranství), které z dopravního hlediska nejsou příliš žádoucí (např. riziko zvýšené průjezdné dopravy v rezidenčních oblastech; prakticky by znamenalo rovněž nemožnost použití dopravní značky č. B 32 „Průjezd zakázán"). Pojem ulice a cesty navíc není zaveden, lze tedy soudit, že se jedná o komunikace dle zákona o pozemních komunikacích.
§11 (3)
A
Akceptováno částečně. První věta byla upravena. Smysl závěrečné věty je v připomínce mylně interpretován. Ulice a cesta nejsou synonymy pozemních komunikací pro silniční motorová vozidla dle zákona č. 13/1997 Sb. Požadavek na propojování ulic a cest tak nesouvisí explicitně s propojováním pozemních komunikací. Cílem je vizuálně, prostorově a provozně propojovat ulice a cesty přednostně pro pěší a cyklistický pohyb, požadavek na průjezdnost jednotlivých ulic a cest pro osobní automobily musí být vždy posouzen v rámci širšího kontextu dopravní obsluhy území a předpisem není explicitně stanoven. Ve městě je řada ulic, které na sebe prostorově navazují, ale nejsou vzájemně propojeny pro pohyb automobilů, jen pro chodce resp. cyklisty. Snaha o eliminaci negativních důsledků průjezdní automobilové dopravy nesmí vést k vytváření slepých ulic a neprostupných území a enkláv. Průjezdnost automobilové dopravy je nezbytné eliminovat jinými nástroji a stavebně technickými opatřeními.
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
V odst. 4 navrhujeme pro doplnění ostatních významných vodních útvarů vráceni požadavku volné prostupnosti území podél Rokytky, Botiče a významných vodních ploch, který byl součástí předchozího návrhu
Městská část Praha Satalice
147/1547 ZP
Druhou větu odst. 4 navrhujeme nahradit následujícím zněním: „Podél Vltavy, Berounky, Rokytky a Botiče a v nezastavitelném území podél vodních toků a okolo významných vodních ploch se zajišťuje prostupnost pro pěší a cyklistický pohyb, nevylučují-li to požadavky ochrany přírody a krajiny a charakter území. Stávající prostupnost pro pěší a cyklistický pohyb podél významných vodních toků a okolo vodních ploch musí být zachována."
§11 (4)
Rekreační potenciál břehů Vltavy a Berounky je nezpochybnitelný. V případě menších vodních toků je prostupnost obecné žádoucí, vyskytují se však případy, kdy by vyžadování prostupnosti (zejména) pro cyklistickou dopravu narušovalo přírodní charakter území, vyžadovalo extrémní nároky na zásah do uspořádání břehu či duplikovalo existující propojení v těsné blízkosti nivy.
Městská část Praha Satalice
147/1548 ZP
Navrhujeme doplnit odst. 5, který zní: „Při vymezování veřejných prostranství se dbá na prostorové a provozní propojení veřejných prostranství s nezastavěným územím."
Městská část Praha Satalice
147/1549 ZP
Navrhujeme v písm. c) doplnit za slova Jsou druhem veřejného prostranství" slova „o místním významu, ale".
Městská část Praha Satalice
147/1550 ZP
Navrhujeme doplnit na konec písm. d) slova „přístupové ulice s nejnižší mírou významu v systému veřejných prostranství města, určené zejména pro místní obsluhu území."
Městská část Praha Satalice
147/1551 ZP
Navrhujeme doplnit bod: „e) 6,5m jednosměrných ulic v zástavbě rodinných domů". Pro ulice v zástavbě rodinných domů při malé intenzitě dopravy považujeme za vhodné přidat {analogicky k ustanovení §22 odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb., v platném znění) ještě další typ - 6,5 m šířky. Toto šířkové uspořádání považujeme za vyhovující ve svažitých poměrech nebo pro jednosměrné komunikace obsluhující malý počet rodinných domů. Tato šířka umožňuje při vhodném řešení uložení všech nezbytných sítí technické infrastruktury, stejně jako naplnění nároků zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích i ČSN 73 6110 Navrhování pozemních komunikací. Umožnění návrhu a realizace uvedené uliční šířky ve vybraných případech je v souladu s požadavky Stavebního zákona na hospodárné využívání území. Při požadavku na příliš široké profily hrozí tendence v území vytvářet uzavřené skupiny (areály) obsluhované účelovými komunikacemi, na které se požadavek nevztahuje. Významné jsou také náklady spojené s údržbou uličních prostranství, které musí městské části pokrýt.
Městská část Praha Satalice
147/1552 ZP
Navrhujeme nahradit odst. 2 následujícím textem: „Při stanovování šířky uličních prostranství nových ulic podle odstavce 1 se zohledňuje plánovaný charakter území."
73
§11
§13 c
N
Neakceptováno. Navrhovaný text nemění význam ustanovení.
§13 d
A
Akceptováno ve smyslu připomínky.
§14 (1)
NN
§14 (2)
A
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
Akceptováno.
V § 12, § 22 odst. 1 a 3 písm. a) a § 26 písm. a) zcela chybí, který orgán bude stanovovat uliční čáru, stavební čáru nebo výškovou hladinu, podle jakých pravidel tak bude Činit a časové určení lhůty. Ustanovení obsahuje velkou právní nejistotu, interpretační volnost a s tím spojený korupční potenciál. V § 22 odst. 1 a 3 písm. b) a § 26 písm. b) požadujeme nahradit znění „popřípadě se vymezuje v dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí" formulací „popřípadě se vymezuje vydanou územně plánovací informací s využitím expertní součinnosti dle §174 stavebního zákona". Městská část Praha Satalice
147/1553 ZP
Není možné, aby uliční čáru, stavební čáru či výškovou hladinu určoval sám žadatel (navrhovatel), který žádá o rozhodnutí o umístění stavby, neboť tak není chráněn veřejný zájem. V kombinaci s definicí pojmu proluka (§ 2q) tak může být stavba umístěna prakticky kdekoli, což je nebezpečné zejména v sídlištní zástavbě. Vymezení stavební čáry se promítá i v postupu při posuzování odstupů stavby od okolních budov (viz § 28 odst. 2). Do schválení nové územně plánovací dokumentace je vhodnější ve výškové regulaci navázat např. na informativní část Územního plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy.
§12
BnV
V § 12 se obecně popisuje institut uliční čáry. Využije se buď při zpracování ÚPD nebo při umisťování staveb, což popisuje § 22. Více viz vypořádání připomínek k § 22.
Požadujeme proto, aby uliční čáru, stavební čáru i výškovou hladinu určoval vždy orgán veřejné správy a jako možné řešeni navrhujeme zajistit vymezováni při vydáváni územně plánovací informace s využitím expertní součinnosti dle §174 stavebního zákona. V § 12, § 22 odst. 1 a 3 písm. a) a § 26 písm. a) zcela chybí, který orgán bude stanovovat uliční čáru, stavební čáru nebo výškovou hladinu, podle jakých pravidel tak bude Činit a časové určení lhůty. Ustanovení obsahuje velkou právní nejistotu, interpretační volnost a s tím spojený korupční potenciál. V § 22 odst. 1 a 3 písm. b) a § 26 písm. b) požadujeme nahradit znění „popřípadě se vymezuje v dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí" formulací „popřípadě se vymezuje vydanou územně plánovací informací s využitím expertní součinnosti dle §174 stavebního zákona". Městská část Praha Satalice
147/1554 ZP
Není možné, aby uliční čáru, stavební čáru či výškovou hladinu určoval sám žadatel (navrhovatel), který žádá o rozhodnutí o umístění stavby, neboť tak není chráněn veřejný zájem. V kombinaci s definicí pojmu proluka (§ 2q) tak může být stavba umístěna prakticky kdekoli, což je nebezpečné zejména v sídlištní zástavbě. Vymezení stavební čáry se promítá i v postupu při posuzování odstupů stavby od okolních budov (viz § 28 odst. 2). Do schválení nové územně plánovací dokumentace je vhodnější ve výškové regulaci navázat např. na informativní část Územního plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy.
Neakceptováno.
§22
N
PSP nemohou stanovovat procesní stránku řízení, ani s využitím odkazů na příslušné ustanovení stavebního zákona. Proces územního rozhodování je jasně definovaný - žadatel podává žádost ("navrhuje") a stavební úřadu rozhoduje (umístí / nebo neumístí stavbu). Výklad, že by o čáře rozhodoval stavebník je mylný. Ustanovení § 76 stavebního zákona musí být respektováno i bez odkazu v PSP.
Požadujeme proto, aby uliční čáru, stavební čáru i výškovou hladinu určoval vždy orgán veřejné správy a jako možné řešeni navrhujeme zajistit vymezováni při vydáváni územně plánovací informace s využitím expertní součinnosti dle §174 stavebního zákona. V § 12, § 22 odst. 1 a 3 písm. a) a § 26 písm. a) zcela chybí, který orgán bude stanovovat uliční čáru, stavební čáru nebo výškovou hladinu, podle jakých pravidel tak bude Činit a časové určení lhůty. Ustanovení obsahuje velkou právní nejistotu, interpretační volnost a s tím spojený korupční potenciál. V § 22 odst. 1 a 3 písm. b) a § 26 písm. b) požadujeme nahradit znění „popřípadě se vymezuje v dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí" formulací „popřípadě se vymezuje vydanou územně plánovací informací s využitím expertní součinnosti dle §174 stavebního zákona". Městská část Praha Satalice
147/1555 ZP
Není možné, aby uliční čáru, stavební čáru či výškovou hladinu určoval sám žadatel (navrhovatel), který žádá o rozhodnutí o umístění stavby, neboť tak není chráněn veřejný zájem. V kombinaci s definicí pojmu proluka (§ 2q) tak může být stavba umístěna prakticky kdekoli, což je nebezpečné zejména v sídlištní zástavbě. Vymezení stavební čáry se promítá i v postupu při posuzování odstupů stavby od okolních budov (viz § 28 odst. 2). Do schválení nové územně plánovací dokumentace je vhodnější ve výškové regulaci navázat např. na informativní část Územního plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy. Požadujeme proto, aby uliční čáru, stavební čáru i výškovou hladinu určoval vždy orgán veřejné správy a jako možné řešeni navrhujeme zajistit vymezováni při vydáváni územně plánovací informace s využitím expertní součinnosti dle §174 stavebního zákona.
74
Neakceptováno.
§26
N
PSP nemohou stanovovat procesní stránku řízení, ani s využitím odkazů na příslušné ustanovení stavebního zákona. Proces územního rozhodování je jasně definovaný - žadatel podává žádost ("navrhuje") a stavební úřadu rozhoduje (umístí / nebo neumístí stavbu). Výklad, že by o čáře rozhodoval stavebník je mylný. Ustanovení § 76 stavebního zákona musí být respektováno i bez odkazu v PSP.
147/1556 ZP
Navrhujeme doplnit požadavky na standard veřejných prostranství, jednak aby bylo jasné, že se vztahují nejen na nově budovaná veřejná prostranství, ale i na úpravy stávajících, jednak aby obsahovala požadavky společenské a užitné funkce a cyklistického pohybu a respektovala charakter území.
147/1557 ZP
Do odst. 1 navrhujeme doplnit za slova „k jejich" slova „významu", za slova „významu místa" slova „poloze v systému veřejných prostranství, charakteru území" a za slova „pěšího" slova „a cyklistického".
147/1558 ZP
Do odst. 2 navrhujeme doplnit za slova „v uličních prostranstvích" slova „s výjimkou uličních prostranství, na kterých je umožněn smíšený provoz provoz x) (obytné zóny nebo pěší zóny y)". Kdy poznámka pod čarou x) odkazuje na § 6 odst. 3 písm. d) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů a poznámka pod čarou y) odkazuje na § 39 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Do odstavce 2 navrhujeme za slova „hustotu zástavby" doplnit: charakter území". V historických intravilánech není často možné dosáhnout plného, natož oboustranného chodníkového profilu.
Městská část Praha Satalice
147/1559 ZP
Do odst. 3 navrhujeme za slova „zachován průchod" doplnit slova „odpovídající významu veřejného prostranství a intenzitě pěšího provozu, nejméně však".
Městská část Praha Satalice
147/1560 ZP
Do odst. 5 navrhujeme doplnit za slova podle § 13 slova „lokální ulice". Dále navrhujeme doplnit požadavek vymezován! výsadbového pásu pro stromořadí v ulicích od šířky 12 m (s možností výjimky dle konkrétních podmínek).
Městská část Praha Satalice
Městská část Praha Satalice
Městská část Praha Satalice
Městská část Praha Satalice
Městská část Praha Satalice
147/1561 ZP
Pojem obytná kvalita není blíže definován, požadujeme upřesnit.
147/1562 ZP
V odst. 1 v první větě navrhujeme slovo "prostředí" nahradit slovem "území". Za slova „a jejich výšce" potom navrhujeme doplnit „,a k zachování a rozvoji kulturní hodnoty prostředí. Za podmínek stanovených stavebním zákonem lze podmínit umístěni stavby uzavřením plánovací smlouvy o spoluúčasti žadatele na vybudování nebo úpravách související dopravní a technické infrastruktury." Požadujeme doplnit institut plánovací smlouvy dle stavebního zákona, který byl součástí předchozího návrhu - přímé zmínění v PSP usnadni městským částem jejich prosazení a užívání.
Městská část Praha Satalice
147/1563 ZP
Za odst. 1 navrhujeme doplnit odst. 2, který bude znít: „Na náměstích a městských třídách se budovy umisťují tak, aby část jejich přízemí orientovaná do uličního prostranství na něj přímo výškově navazovala a byla využitelná pro obchod a služby."
Městská část Praha Satalice
147/1564 ZP
Požadujeme vypustit vágní relativizaci výškové regulace slovem „zpravidla".
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
§16 (1)
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
§16 (2)
A
§16 (1)
Akceptováno.
§16 (3)
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
§16 (5)
BnV
Výsadbový pás se vymezuje i v ulicích od šířky 12 metrů, jak je stanoveno v ustanovení § 19. odst. 4.
BnV
Pojem "obytná kvalita" lze považovat v odborné veřejnosti za dostatečně zaužívaný a srozumitelný, bez nutnosti jej v PSP blíže specifikovat. Obytná kvalita veřejného prostranství zahrnuje obvykle estetické (materiálové, tvarové) řešení parteru, lidské měřítko a vybavení pro pobyt a aktivity ve veřejných prostranstvích.
§16 (1)
§20 (1)
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe. Termín kulturní hodnota prostředí nepředstavuje jednoznačný pojem, proto nebyl doplněn.
§20 (2)
BnV
§25 (1)
A
Ustanovení je součástí nařízení.
Akceptováno, vypuštěno.
Navrhujeme nahradit slovo „přesáhnout" slovem „upravit". V určitých případech bude nezbytné nebo vhodné snížení výškové hladiny. Akceptováno jinak.
Městská část Praha Satalice
147/1565 ZP
Doporučujeme také zvážit závaznost minimální regulované výšky u stabilizovaných a transformačních území. Domníváme se, že v některých případech může být minimální výška nežádoucí nebo zneužitelná. I v případě stanovení výškové hladiny podle § 26 se v území mohou vyskytovat výškově odlišné budovy, nedosahující této hladiny, jejichž zachování je důležité pro urbanistický horizont ulice či lokality: v těchto případech by původní znění předpisu vynucovalo při změnách stavby jejich nežádoucí navyšování. Požadujeme minimálně doplnit možnost podkročení regulované okolní výšky pro veřejné budovy, zejména školských staveb na sídlištích, jak bylo uvedeno v předchozí připomínkované verzi.
75
§25 (3)
A
místo "upravit" bylo nahrazeno textem "přesáhnout, popřípadě minimální regulovanou výšku podkročit". Minimální výška je důležitá zejména ve stabilizovaných územích vzhledem ke garanci charakteru zástavby. Uplatňuje se nicméně až u "vyšších" hladin.
Městská část Praha Satalice
147/1566 ZP
Navrhujeme do písm. a) na závěr doplnit ustanovení: „při odvození výškové hladiny se nepřihlíží ke stavbách výškově výjimečným." Doplnění je účelné zejména s ohledem na lokality, jejichž výškové uspořádání není vyrovnané a zahrnuje stavby značně rozdílných výšek. V těchto případech by mělo být cílem stanovit přiměřenou výškovou hladinu zejména s ohledem na případné zamýšlené dostavby lokality.
§26
Neakceptováno. N Princip vyplývá ze smyslu ustanovení.
Bez definice přesné lokalizace urbanisticky exponované polohy vyvolává velkou právní nejistotu a lze předpokládat tlak na stavební úřady ze strany stavebníků. Uplatnění tohoto ustanovení je třeba podmínit přesným vymezením urbanisticky exponovaných poloh v územně plánovací dokumentaci, tedy v regulačním plánu (případně územním plánu), nebo územní studií.
Městská část Praha Satalice
Městská část Praha Satalice
Městská část Praha Satalice
147/1567 ZP
Navrhujeme do ustanovení doplnit, že regulovanou výšku budovy lze v tomto případě zvýšit nejvýše nad jednou třetinou plochy posledního plnohodnotného podlaží.
§27 (4) b
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
A
Akceptováno. Bylo doplněno omezení na stabilizované území. Termín "stávající" stavební čára nebyl zapracován, neboť by mohl být matoucí ve vztahu k dalším ustanovením (stavební čára je nástroj, v území "fyzicky" není, vždy se bude odvozovat z charakteru zástavby, těžko jí tedy nazvat "stávající"). Domníváme se nicméně, že smysl úpravy se tím nemění.
Dále požadujeme rozlišit a podrobněji strukturovat výškovou regulaci lokálních dominant podle jednotlivých výškových hladin navrhujeme omezit nárožní dominanty na 1 podlaží pro hladinu I.III. a na 2 podlaží pro hladiny IV.-VII. Ustanovení PSP umožňuje například v území s dvou- nebo třípodlažní zástavbou lokálně navýšení o 2 podlaží. Vyšší dominanty by byly obhajitelné u veřejných budov, ale jejich výšku řeší nezávisle jiné ustanovení. Ustanoveni nezohledňuje transformační a rozvojové plochy. Není zřejmé, jak v těchto plochách rozhodovat.
147/1568 ZP
147/1569 ZP
Za odst. 4 navrhujeme vložit odst. 5, který zní: „Nestanoví-li územní nebo regulační plán v souladu s § 83 odst. 2 jinak, mohou minimální výšku v odůvodněných případech podkročit veřejné budovy (budovy občanského vybaveni)." Navrhujeme před odst. 1 vložit nový odstavec, který zní: „Odstupy staveb musí ve stabilizovaných plochách odpovídat charakteru území, zejména ve vztahu k existující zástavbě." Následující odstavce se přečíslují. Odstupový úhel počítaný metodou dle PSP má 2 problematické situace. První je v prostoru sídliště, kde je možno s minimálním odstupem k téměř jakémukoli domu postavit úzkou věž. Například ke 12 m vysokému deskovému domu ve vzdálenosti přes ulici 20 m 12ti podlažní věž o šířce 15-18 m, dle rozměru pokojů ve směru rovnoběžně s fasádou ve stávajícím domě. Druhým problémem je situace, kdy sousedí nízkopodlažní zástavba rodinných domů a bytových domů, kde opět k rodinnému domu lze přistavět vícepodlažní bytový dům na vzdálenost 6 m.
§27
§28 (1)
Požadujeme tedy dopracovat stávající pravidla (zvětšením úhlu jak bylo učiněno při vypořádávání předchozích připomínek, případně bližší konkretizací pravidel) tak, aby nedocházelo k výše popsaným situacím.
Městská část Praha Satalice
Městská část Praha Satalice
147/1570 ZP
Navrhujeme doplnit: „Požadavek na odstup se neuplatní, pokud by znemožnil splněni podmínek prostorové regulace stanovené územním nebo regulačním plánem nebo znemožnil zástavbu v souladu se stávající stavební čarou ve stabilizovaném území: v takovém případě lze stavět do hloubky zastavění a výšky odpovídající okolní zástavbě." Odstupy jsou definovány odstupovým úhlem (prostorové vymezení je uvedeno v příloze předpisu). Tento úhel se neuplatňuje pro nové navrhované budovy mezi sebou. U odst. 2 je odkaz na stavební čáru, aniž by bylo explicitně popsáno, že je míněna stávající stavební čára.
147/1571 ZP
Požadujeme, aby v § 83, upravujícím výjimky z územních a stavebních požadavků, byl nahrazen text „§ 32" textem „§ 32 odst. 1 písm. a) za podmínky, že minimální požadovaný počet stání je nižší než 10". Udělení výjimky z kapacity parkování má být uplatnitelné pouze ve výjimečných případech, jimiž jsou např. drobné proluky, půdní vestavby a pod., kdy není technicky možné příslušná parkovací stání zřídit. Výjimka vztahující se k celému § 32 by vyvolávala tlak na její nadužívání a s tím spojený celoměstský deficit parkovacích stání.
76
§28 (2)
§83
Akceptováno částečně. A Výjimka byla omezena na §32 odst. 1.
Městská část Praha Satalice
Městská část Praha Satalice
147/1573 ZP
Navrhujeme vypustit druhou větu odst. 3 nebo jej podmínit tím, že bude umožněno zřizování parkovacích hnízd - společných prostor pro parkování pro více budov (v docházkové vzdálenosti), pokud nebudou zasahovat do uličních prostranství; případné umístění vázaných stání v uličním prostranství (viz § 14) bude podmíněno územní studií. Připomínku k odstavci 3 a 5 považujeme za zásadní.
147/1574 ZP
K odst. 5 uvádíme; Požadavek zastřešení stání má vliv na jeho cenu. Pro specifické podmínky v okrajových městských částech doporučujeme umožnit v tomto bodě dát možnost územním či regulačním plánem stanovit jinak. Připomínku k odstavci 3 a 5 považujeme za zásadní.
Neakceptováno. §33 (3)
N
Problematika se týká pouze společně řešených celků, které jsou z definice koordinované jedním projektem.
§33 (5)
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
§45 (1)
BnV
Požadavek na zachování proslunění stávajících bytů v okolní zástavbě vyplývá z příslušné normy, na kterou nařízení odkazuje.
N
Neakceptováno. Hodnota vychází z původního normového požadavku a v principu odpovídá základním požadavkům na oslunění i osvětlení. Stanovení minimální plochy okna nesnižuje povinnost splnit hygienické požadavky na oslunění i osvětlení pro konkrétní obytnou místnost, minimální plocha oken ale ovlivňuje jejich velikost i místech, kde je denní osvětlení vyšší než v jiných částech budovy a zabraňuje tak výraznému zmenšování okenních otvorů.
Navrhujeme upravit v odst. 1 v první větě formulaci do znění "se dbá na jejich proslunění"
Městská část Praha Satalice
147/1576 ZP
Požadavek na splnění osluněni pro 80% bytů je zcela neurčitý, nevyplývá z něj, jaká množina bytů bude brána za základ pro výpočet. Požadujeme upřesnění této formulace. Ustanovení bude vyvolávat výkladové problémy, neboť jednak nemá žádné věcné opodstatnění a jednak není jasné, z čeho se má 80 % počítat (ze všech bytů v Praze, v ulici, v bloku, domu nebo jinak?). Formulace v předchozím návrhu odkazující na normový požadavek dle MMR s výjimkou bytů v tradiční uliční zástavbě s uzavřenou uliční čarou, kde jej nelze splnit, byla vhodnější, neboť měla věcné opodstatnění pro zachování možnosti tradiční výstavby, zástavby proluk a rekonstrukcí bytů v území s blokovou zástavbou. Požadujeme stanovit povinnost při umisťování nových staveb zachovat proslunění stávajících bytů podle normy uvedené v § 84.
Městská část Praha Satalice
147/1577 ZP
V odst. 7 navrhujeme nahradit číslo „1/10" číslem „1/6". Tato hodnota lépe odpovídá hygienickým požadavkům. Nižší hodnotu, tj. 1/10 navrhujeme umožnit jen tam, kde je to nezbytné z hlediska zachování charakteru zástavby - v památkově chráněných územích.
77
§45 (7)
Obecná zásadní připomínka k procesu novelizace PSP Svaz městských částí hlavního města Prahy považuje Pražské stavební předpisy za klíčový dokument pro plánování a regulaci výstavby v hl. m. Praze. Žádá proto, aby při jejich přípravě převažovala odborná diskuze nad po litickými zájmy. Další prodlevy v jeho účinnosti nutně povedou ke zvyšování nejistoty na straně veřejné správy, občanů i stavebníků. Vyzýváme proto, aby proces přijímání PSP probíhal v před pokládaném časovém rámci a PSP nabyly účinnosti od I. I. 2016. Svaz městských částí hlavního města Prahy je připraven poskytnout veškerou nezbytnou součinnost k dosažení tohoto cíle.
Městská část Praha Slivenec
148/323 ZP
Zadání změn Pražských stavebních předpisů (dále jen „PSP") bylo schváleno usnesením Rady hl. m. Prahy č. 259 ze dne 17.2.2015 (viz http ://zastupitelstvo.praha.eu/in a20 I 4/tedu snd et ail.aspx ?id=230853 , příloha č. 4), podle nějž byly předpisy připravovány . Následně byl Radou hl. m. Prahy schválen návrh změn PSP (viz h ttp : //zastupitelstvo. prah a.eu/in a20 I 4/tedusndet a il.aspx?id =245 864 ), který byl rozeslán do připomínek od 1 1. 6. do I O. 7. 2015, (viz http://w,w.i prpraha.cz/psp) a byl nám i velmi podrobně připomínkován. K připomínkám proběhlo vypořádací jednání a došlo k jejich vypořádání s tím, že většině námi uplatňovaných zásadních připomínek bylo vyhověno a byly zapracovány .
k: obecné
BnV
Vzato na vědomí.
Nyní je odlišný návrh změn PSP předkládán do připomínek znovu ve zkrácené lhůtě, aniž obsahuje vypořádání našich připomínek a aniž byl jakkoli vysvětlen důvod změny postoje předkladatele. V rozporu s legislativními pravidly vlády i běžnými legislativními zvyklostmi návrh neobsahuje podrobnou důvodovou zprávu ani vyznačení změn oproti stávajícímu znění PSP z r. 2014 (pozastavenému MMR). Proto je velmi obtížné zjistit, co je navrženo změnit i z jakých důvod u jsou změny navrhovány . Zvolený postup je nesrozumitelný a zdržující přijetí potřebného řešení PSP. Celkově již z námi dříve uplatněných připomínek vyplývá, že je třeba provést legislativně-technickou revizi textu , sjednocení používané terminologie a harmonizaci se stavebním zákonem a legislativními pravidly vlády. Pro urychlení schválení PSP proto navrhujeme vrátit se k původnímu návrh u změn PSP schválenému Radou hl. 111. Prahy dne 9. 6. 2015, který zpracovával odborný tým pověřený samotnou Radou hl. m. Prahy dle usnesení z 17. 2. 2015 a který již prošel připomínkovým řízením.
Městská část Praha Slivenec
148/325 ZP
Požadujeme doplnit odst. 5, uvádějící údaje o oznámení tohoto nařízení v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998. Neuvedení těchto údajů znamená přímý rozpor s § 5 nařízení vlády č. 339/2002 Sb., o postupech při poskytování informací v oblasti technických předpisů, technických dokumentů a technických norem, podle nějž musí být informace o notifikaci v předpisu výslovně uvedena. Požadujeme splnění tohoto požadavku, aby nebyly PSP napadeny z formálních důvodů.
Městská část Praha Slivenec
148/326 ZP
Je zbytečně nadužíváno vágních pojmů „zpravidla", „obvykle", které navrhujeme eliminovat zde i v celém předpisu.
148/327 ZP
Chybí definice zásadního pojmu „charakter území", který by neměl být uplatňován pouze v § 5, ale měl by se týkat celého předpisu jako klíčové kritérium pro posuzování stavebních záměrů a pro rozhodování úřadů územního plánování a stavebních úřadů . Požadujeme jeho doplnění do § 2, precizaci ve shodě s předchozím návrhem: „ charakterem území se rozumí soubor podstatných přírodně krajinných, sociálně ekonomických, historických a kulturně civilizačních, zvláště urbanistických, architektonických a estetických prvků či vlastností specifických pro konkrétní území (především poloha v území. intenzita, struktura a typ zastavění, vymezeni a uspořádání veřejných prostranství, infrastruktura, způsob využití území a míra jeho změn). včetně jejich vzájemných vztahů a vazeb" a sjednocení jeho využívání jako kritéria v celých PSP.
148/328 ZP
Vadná definice proluky v písm. q), z níž nevyplývá, že jde pouze o chybějící část zástavby v území, kde je •zástavba předpokládána. Požadujeme jeho doplnění do § 2, precizaci ve shodě s předchozím návrhem: „q) prolukou chybějící část zástavby, a to: 1. blok nebo část bloku dosud nezastavěný v území jinak převážně zastavěném, určený k zastavěni, nebo 2. nezastavěná nebo částečně zastavěná část pozemku nebo souboru pozemků včetně nároží ve stávající zástavbě, určená k zastavění, vymezená stavebními čarami a hranicemi sousedních pozemků zastavěných nebo k zastavění určených"
Městská část Praha Slivenec
Městská část Praha Slivenec
78
§1 (5)
§2
§2 k: chybí
§2 q
A
Akceptováno, doplněno.
A
Akceptováno. Užívání těchto pojmů bylo v omezeno v § 2 i ve zbytku předpisu.
A
Akceptováno, doplněno.
A
Akceptováno, upraveno.
Požadujeme první větu nahradit větou: „zátěží způsob a míra, v jakém využití území (plochy, bloku, pozemku) nebo jeho prostorové uspořádání pozitivně i negativně ovlivňuje okolí. "
Městská část Praha Slivenec
148/329 ZP
Problematický princip zátěže v §6 navazující na definici zátěže v § 2 písm. z) zužuje Praze možnosti podpory polyfunkčního města. Funkční regulace z hlediska vlivu na okolí se dnes používá nejen tam, kde je třeba zabránit negativnímu vlivu, ale i tam, kde je podstatný pozitivní vliv ve veřejném zájmu. Příkladem může být požadavek smíšených ploch tam, kde je cílem veřejný prostor se sociální kontrolou, tj. ve kterém se lidé pohybují průběžně po celý den a všechny dny v týdnu. Samotné tržní mechanismy vedou obvykle k vytlačování méně výnosných funkcí z lukrativních poloh.
§2 z
Akceptováno jinak. A Pojem "zátěž" byl z předpisu odstraněn.
Současná podoba § 2 písm z) a § 6 je blíže kritizovanému funkčnímu zónování dle Athénské charty, než celostátní vyhláška, považujeme proto za nezbytné j i upravit nebo vypustit, jak bylo uvedeno v předchozím návrhu po vypořádání připomínek.
Městská část Praha Slivenec
148/330 ZP
Problematický princip zátěže v §6 navazující na definici zátěže v § 2 písm. z) zužuje Praze možnosti podpory polyfunkčního města. Funkční regulace z hlediska vlivu na okolí se dnes používá nejen tam, kde je třeba zabránit negativnímu vlivu, ale i tam, kde je podstatný pozitivní vliv ve veřejném zájmu. Příkladem může být požadavek smíšených ploch tam, kde je cílem veřejný prostor se sociální kontrolou, tj. ve kterém se lidé pohybují průběžně po celý den a všechny dny v týdnu. Samotné tržní mechanismy vedou obvykle k vytlačování méně výnosných funkcí z lukrativních poloh. Současná podoba § 2 písm z) a § 6 je blíže kritizovanému funkčnímu zónování dle Athénské charty, než celostátní vyhláška, považujeme proto za nezbytné j i upravit nebo vypustit, jak bylo uvedeno v předchozím návrhu po vypořádání připomínek.
Městská část Praha Slivenec
148/331 ZP
Požadujeme výslovně doplnit do názvu hlavy I, že jde o obecné zásady uspořádání území v územně plánovací dokumentaci. Chybějící zpřesnění názvu hlavy I, která se má týkat pouze územního plánování, bude vyvolávat výkladové obtíže.
148/332 ZP
Uvedení zastavitelných ploch a územních rezerv není vhodné, neboť ty nemusí být nutně jen součástí rozvojových ploch. Požadujeme vypustit.
148/333 ZP
Členění území na lokality v územně plánovací dokumentaci je vhodné pro územní plán, nemusí však vyhovovat v regulačním plánu, který pracuje s jednotlivými pozemky. Požadujeme proto, aby členění území na lokality v územně plánovací dokumentaci dle odst. 1 nebylo povinné, ale fakultativní. Doporučujeme nahradit stávající text následujícím: „ Území se může členit podle převažujícího charakteru území na lokality.
Městská část Praha Slivenec
Městská část Praha Slivenec
Městská část Praha Slivenec
148/334 ZP
Samotná definice pojmu „veřejné vybavenosti" nemá normativní obsah a jako taková by spíše patřila do § 2. Naopak do § 8 požadujeme doplnit normativní požadavek, aby se pro rozvojové a transformační plochy obytné vymezoval v územně plánovací dokumentaci základní standard dostupnosti občanského vybavení zejména pro volný čas, předškolní výchovu a základní vzdělávání, například následujícím způsobem. Za odst. 1 doplnit odst. 2, který zní: „Při vymezováni ploch zastavitelných obytných se základní mírou zátěže se dbá na zajištění potřebného občanského a komerčního vybavení. K zajištěni občanského vybavení je využíváno zejména ploch s rozdílným funkčním využitím. podmíněním nové výstavby realizací veřejné infrastruktury, plánovací smlouvou a veřejně prospěšných staveb." Navrhujeme dále doplnit odst. 3: „Pro rozvojové a transformační plochy se základní mírou zátěže se vymezuje základní standard dostupnosti občanského vybavení zejména pro volný čas, předškolní výchovu a základní vzdělávání s přihlédnutím k charakteru území, pokud možno v docházkové vzdálenosti odkudkoli z těchto ploch. " Požadujeme zachovat - v mezích stavebního zákona - co nejpřísněji stanovenou povinnost investorů k zajištění občanské vybavenosti. Požadujeme proto buď návrat k verzi pražských stavebních předpisů z června 2015, nebo jejich přepracování ve smyslu uvedené připomínky.
79
§6
k: Část druhá Hlava I
A
Akceptováno, pojem vypuštěn.
A
Akceptováno, doplněno.
§4 c
NN
§5 (1)
A
§8
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
Akceptováno.
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
148/335 ZP
Požadujeme vypuštění textu, který pouze opakuje požadavky stavebního zákona a jeho nahrazení následujícím:“Plochy umožňující umístění areálů komerčního vybavení, jakož i další plochy s vysokou koncentrací uživatelů a vysokými nároky na dopravní obslužnost (zejména nákupní, obchodní, kancelářské, zábavní, výstavní a sportovní areály s vysokou návštěvností, vysokoškolské kampusy, kongresová centra, zoologické zahrady a nemocnice) se vymezují v docházkové vzdálenosti kapacitní veřejné dopravy osob. " K takto upravené definici pak navrhujeme doplnit i definici kapacitní veřejné dopravy osob a docházkové vzdálenosti, která není kodifikována předpisem. Jako docházkovou vzdálenost např. ROPID udává 400 m (v odůvodněných případech až 600 m) u vysokopodlažní zástavby, 800 m (v odůvodněných případech až 1000 m) u nízkopodlažní. Po doplněn í definic by ustanovení nemělo být při aplikaci rozporováno pro nejednoznačnost.
Městská část Praha Slivenec
148/336 ZP
Doporučujeme nahradit pojem „přírodní parky" pojmem „krajinné parky ", případně „parky v přírodě ". Pojem přírodní parky je v tenninologickému konfliktu se zákonem o ochraně přírody a krajiny. Pojem krajinný park nebo park v přírodě umožňuje i po vypuštění pojmu "přírodní parky" vymezit oblast, jejímž primárním účelem není produkční (pole, lesy) či environmentálně-ochranářská funkce, ale rekreačně-krajinný účel (spadala by sem např. valná část zeleného prstence kolem Prahy, sady na svazích kotliny a pod.).
Městská část Praha Slivenec
148/338 ZP
Zásady obsažené v tomto ustanovení považujeme obecně za pozitivní. Pokud mají v praxi dojít širšího uplatnění, je třeba je zkonkretizovat (např. chybí definice volné krajiny pro odstavec 6).
Městská část Praha Slivenec
148/339 ZP
V odst. 1 navrhujeme upravit pořadí slov z důvodů lepší srozumitelnosti: „Při vymezování pozemků se dbá na vymezení veřejných prostranství, zejména uličních prostranství, odpovídajících charakteru území."
Městská část Praha Slivenec
148/340 ZP
V odst. 2 navrhujeme vypustit používání vágních pojmů „obraz města" či „ charakter konkrétního místa" a využít jednotný pojmový aparát „ charakter území "
Městská část Praha Slivenec
§9
§10
N
Deklaratorní požadavek, navržené znění netvoří kompletní právní normu. Komerční areály nejsou legálním pojmem, zcela nový požadavek nevyplývající ze zadání ani z povahy předložené novely.
A
Akceptováno jako parky v krajině.
Vzato na vědomí. §11
BnV
Termín "volná krajina" se v předpise nepoužívá. Neakceptováno.
§11 (1)
N
Navržená textace nemění význam ustanovení.
§11 (2)
A
Akceptováno. Akceptováno částečně. První věta byla upravena.
Městská část Praha Slivenec
148/341 ZP
V odst. 3 navrhujeme doplnit první větu tak, aby se obslužnost týkala všech veřejných prostranství: „ Veřejná prostranství se vymezují tak, aby vytvářela prostorově a vizuálně spojitý systém. Uspořádání veřejných prostranství musí zajistit dostupnost a obsluhu území a jeho prostupnost pro pěší a cyklistický pohyb." a nahradit poslední větu: „ Ulice a cesty se přednostně navzájem propojují." formulací „Mimo případy cílené ochrany území před průjezdnou dopravou se ulice a cesty přednostně propojují. " Při rigidní interpretaci lze vynucovat propojení ulic (nikoliv veřejných prostranství), které z dopravního hlediska nejsou příliš žádoucí (např. riziko zvýšené průjezdné dopravy v rezidenčních oblastech; prakticky by znamenalo rovněž nemožnost použití dopravní značky č. B 32 „Průjezd zakázán"). Pojem ulice a cesty navíc není zaveden, lze tedy soudit, že se jedná o komunikace dle zákona o pozemních komunikacích.
80
§11 (3)
A
Smysl závěrečné věty je v připomínce mylně interpretován. Ulice a cesta nejsou synonymy pozemních komunikací pro silniční motorová vozidla dle zákona č. 13/1997 Sb. Požadavek na propojování ulic a cest tak nesouvisí explicitně s propojováním pozemních komunikací. Cílem je vizuálně, prostorově a provozně propojovat ulice a cesty přednostně pro pěší a cyklistický pohyb, požadavek na průjezdnost jednotlivých ulic a cest pro osobní automobily musí být vždy posouzen v rámci širšího kontextu dopravní obsluhy území a předpisem není explicitně stanoven. Ve městě je řada ulic, které na sebe prostorově navazují, ale nejsou vzájemně propojeny pro pohyb automobilů, jen pro chodce resp. cyklisty. Snaha o eliminaci negativních důsledků průjezdní automobilové dopravy nesmí vést k vytváření slepých ulic a neprostupných území a enkláv. Průjezdnost automobilové dopravy je nezbytné eliminovat jinými nástroji a stavebně technickými opatřeními.
V odst. 4 navrhujeme pro doplnění ostatních významných vodních útvarů vrácení požadavku volné prostupnosti území podél Rokytky, Botiče a významných vodních ploch, který byl součástí předchozího návrhu
Městská část Praha Slivenec
148/342 ZP
Druhou větu odst. 4 navrhujeme nahradit následujícím zněním: „Podél Vltavy, Berounky, Rokytky a Botiče a v nezastavitelném území podél vodních toků a okolo významných vodních ploch se zajišťuje prostupnost pro pěší a cyklistický pohyb, nevylučují-li to požadavky ochrany přírody a krajiny a charakter území. Stávající prostupnost pro pěší a cyklistický pohyb podél významných vodních toků a okolo vodních ploch musí být zachována."
§11 (4)
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
Rekreační potenciál břehů Vltavy a Berounky je nezpochybnitelný. V případě menších vodních toků je prostupnost obecně žádoucí, vyskytují se však případy, kdy by vyžadování prostupnosti (zejména) pro cyklistickou dopravu narušovalo přírodní charakter území, vyžadovalo extrémní nároky na zásah do uspořádání břehu či duplikovalo existující propojení v těsné blízkosti nivy.
Městská část Praha Slivenec
148/343 ZP
Navrhujeme doplnit odst. 5, který zní: „Při vymezování veřejných prostranství se dbá na prostorové a provozní propojení veřejných prostranství s nezastavěným územím. "
Městská část Praha Slivenec
148/344 ZP
Navrhujeme v písm. c) doplnit za slova „jsou druhem veřejného prostranství" slova „o místním významu, ale".
Městská část Praha Slivenec
148/345 ZP
Navrhujeme doplnit na konec písm. d) slova „přístupové ulice s nejnižší mírou významu v systému veřejných prostranství města, určené zejména pro místní obsluhu území. "
Městská část Praha Slivenec
148/346 ZP
Navrhujeme doplnit bod: „e) 6,5m jednosměrných ulic v zástavbě rodinných domů". Pro ulice v zástavbě rodinných domů při malé intenzitě dopravy považujeme za vhodné přidat (analogicky k ustanovení §22 odst. 2 vyhlášky č. 50 I /2006 Sb., v platném znění) ještě další typ -6,5 m šířky. Toto šířkové uspořádání považujeme za vyhovující ve svažitých poměrech nebo pro jednosměrné komunikace obsluhující malý počet rodinných domů . Tato šířka umožňuje při vhodném řešení u ložení všech nezbytných sítí technické infrastruktury, stejně jako naplnění nároků zákona č. 1311997 Sb“ o pozemních komunikacích i ČSN 73 6110 Navrhování pozemních komunikací. Umožnění návrhu a realizace uvedené uliční šířky ve vybraných případech je v souladu s požadavky Stavebního zákona na hospodárné využívání území. Při požadavku na příliš široké profily hrozí tendence v území vytvářet uzavřené skupiny (areály) obsluhované účelovými komunikacemi, na které se požadavek nevztahuje. Významné jsou také náklady spojené s údržbou uličních prostranství, které musí městské části pokrýt.
Městská část Praha Slivenec
148/347 ZP
Navrhujeme nahradit odst. 2 následujícím textem: „Při stanovování šířky uličních prostranství nových ulic podle odstavce 1 se zohledňuje plánovaný charakter území. "
§11
Neakceptováno.
§13 c
N
Navrhovaný text nemění význam ustanovení.
§13 d
A
Akceptováno ve smyslu připomínky.
§14 (1)
NN
§14 (2)
A
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
Akceptováno.
V § 12, § 22 odst. 1 a 3 písm. a) a § 26 písm. a) zcela chyb který orgán bude stanovovat uliční čáru, stavební čáru nebo výškovou hlad inu, podle jakých pravidel tak bude činit a časové určení lhůty. Ustanovení obsahuje velkou právní nejistotu, interpretační volnost a s tím spojený korupční potenciál.
Městská část Praha Slivenec
148/348 ZP
V § 22 odst. I a 3 písm. b) a § 26 písm . b) požadujeme nahradit znění „popřípadě se vymezuje v dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí " formulací „popřípadě se vymezuje vydanou územně plánovací informací s využitím expertní součinnosti dle §174 stavebního zákona". Není možné, aby uliční čáru, stavební čáru či výškovou hlad inu určoval sám žadatel (navrhovatel), který žádá o rozhodnutí o umístění stavby, neboť tak není chráněn veřejný zájem. V kombinaci s definicí pojmu proluka (§ 2q) tak může být stavba umístěna prakticky kdekoli, což je nebezpečné zejména v sídlištní zástavbě. Vymezení stavební čáry se promítá i v postupu při posuzování odstupů stavby od okolních budov (viz § 28 odst. 2). Do schválení nové územně plánovací dokumentace je vhodnější ve výškové regulaci navázat např. na informativní část Územního plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy. Požadujeme proto, aby uliční čáru, stavební čáru i výškovou hladinu určoval vždy orgán veřejné správy a jako možné řešení navrhujeme zajistit vymezování při vydávání územně plá novací informace s využitím expertní součinnosti dle §174 stavebního zákona.
81
§12
BnV
V § 12 se obecně popisuje institut uliční čáry. Využije se buď při zpracování ÚPD nebo při umisťování staveb, což popisuje § 22. Více viz vypořádání připomínek k § 22.
V § 12, § 22 odst. 1 a 3 písm. a) a § 26 písm. a) zcela chyb který orgán bude stanovovat uliční čáru, stavební čáru nebo výškovou hlad inu, podle jakých pravidel tak bude činit a časové určení lhůty. Ustanovení obsahuje velkou právní nejistotu, interpretační volnost a s tím spojený korupční potenciál.
Městská část Praha Slivenec
148/349 ZP
V § 22 odst. I a 3 písm. b) a § 26 písm . b) požadujeme nahradit znění „popřípadě se vymezuje v dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí " formulací „popřípadě se vymezuje vydanou územně plánovací informací s využitím expertní součinnosti dle §174 stavebního zákona". Není možné, aby uliční čáru, stavební čáru či výškovou hlad inu určoval sám žadatel (navrhovatel), který žádá o rozhodnutí o umístění stavby, neboť tak není chráněn veřejný zájem. V kombinaci s definicí pojmu proluka (§ 2q) tak může být stavba umístěna prakticky kdekoli, což je nebezpečné zejména v sídlištní zástavbě. Vymezení stavební čáry se promítá i v postupu při posuzování odstupů stavby od okolních budov (viz § 28 odst. 2). Do schválení nové územně plánovací dokumentace je vhodnější ve výškové regulaci navázat např. na informativní část Územního plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy.
Neakceptováno.
§22 (1)
N
PSP nemohou stanovovat procesní stránku řízení, ani s využitím odkazů na příslušné ustanovení stavebního zákona. Proces územního rozhodování je jasně definovaný - žadatel podává žádost ("navrhuje") a stavební úřadu rozhoduje (umístí / nebo neumístí stavbu). Výklad, že by o čáře rozhodoval stavebník je mylný. Ustanovení § 76 stavebního zákona musí být respektováno i bez odkazu v PSP.
Požadujeme proto, aby uliční čáru, stavební čáru i výškovou hladinu určoval vždy orgán veřejné správy a jako možné řešení navrhujeme zajistit vymezování při vydávání územně plá novací informace s využitím expertní součinnosti dle §174 stavebního zákona. V § 12, § 22 odst. 1 a 3 písm. a) a § 26 písm. a) zcela chyb který orgán bude stanovovat uliční čáru, stavební čáru nebo výškovou hlad inu, podle jakých pravidel tak bude činit a časové určení lhůty. Ustanovení obsahuje velkou právní nejistotu, interpretační volnost a s tím spojený korupční potenciál.
Městská část Praha Slivenec
148/350 ZP
V § 22 odst. I a 3 písm. b) a § 26 písm . b) požadujeme nahradit znění „popřípadě se vymezuje v dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí " formulací „popřípadě se vymezuje vydanou územně plánovací informací s využitím expertní součinnosti dle §174 stavebního zákona". Není možné, aby uliční čáru, stavební čáru či výškovou hlad inu určoval sám žadatel (navrhovatel), který žádá o rozhodnutí o umístění stavby, neboť tak není chráněn veřejný zájem. V kombinaci s definicí pojmu proluka (§ 2q) tak může být stavba umístěna prakticky kdekoli, což je nebezpečné zejména v sídlištní zástavbě. Vymezení stavební čáry se promítá i v postupu při posuzování odstupů stavby od okolních budov (viz § 28 odst. 2). Do schválení nové územně plánovací dokumentace je vhodnější ve výškové regulaci navázat např. na informativní část Územního plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy.
Neakceptováno.
§22 (3)
N
PSP nemohou stanovovat procesní stránku řízení, ani s využitím odkazů na příslušné ustanovení stavebního zákona. Proces územního rozhodování je jasně definovaný - žadatel podává žádost ("navrhuje") a stavební úřadu rozhoduje (umístí / nebo neumístí stavbu). Výklad, že by o čáře rozhodoval stavebník je mylný. Ustanovení § 76 stavebního zákona musí být respektováno i bez odkazu v PSP.
Požadujeme proto, aby uliční čáru, stavební čáru i výškovou hladinu určoval vždy orgán veřejné správy a jako možné řešení navrhujeme zajistit vymezování při vydávání územně plá novací informace s využitím expertní součinnosti dle §174 stavebního zákona. V § 12, § 22 odst. 1 a 3 písm. a) a § 26 písm. a) zcela chyb který orgán bude stanovovat uliční čáru, stavební čáru nebo výškovou hlad inu, podle jakých pravidel tak bude činit a časové určení lhůty. Ustanovení obsahuje velkou právní nejistotu, interpretační volnost a s tím spojený korupční potenciál.
Městská část Praha Slivenec
148/351 ZP
V § 22 odst. I a 3 písm. b) a § 26 písm . b) požadujeme nahradit znění „popřípadě se vymezuje v dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí " formulací „popřípadě se vymezuje vydanou územně plánovací informací s využitím expertní součinnosti dle §174 stavebního zákona". Není možné, aby uliční čáru, stavební čáru či výškovou hlad inu určoval sám žadatel (navrhovatel), který žádá o rozhodnutí o umístění stavby, neboť tak není chráněn veřejný zájem. V kombinaci s definicí pojmu proluka (§ 2q) tak může být stavba umístěna prakticky kdekoli, což je nebezpečné zejména v sídlištní zástavbě. Vymezení stavební čáry se promítá i v postupu při posuzování odstupů stavby od okolních budov (viz § 28 odst. 2). Do schválení nové územně plánovací dokumentace je vhodnější ve výškové regulaci navázat např. na informativní část Územního plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy. Požadujeme proto, aby uliční čáru, stavební čáru i výškovou hladinu určoval vždy orgán veřejné správy a jako možné řešení navrhujeme zajistit vymezování při vydávání územně plá novací informace s využitím expertní součinnosti dle §174 stavebního zákona.
82
Neakceptováno.
§26
N
PSP nemohou stanovovat procesní stránku řízení, ani s využitím odkazů na příslušné ustanovení stavebního zákona. Proces územního rozhodování je jasně definovaný - žadatel podává žádost ("navrhuje") a stavební úřadu rozhoduje (umístí / nebo neumístí stavbu). Výklad, že by o čáře rozhodoval stavebník je mylný. Ustanovení § 76 stavebního zákona musí být respektováno i bez odkazu v PSP.
Městská část Praha Slivenec
Městská část Praha Slivenec
148/352 ZP
148/353 ZP
Navrhujeme doplnit požadavky na standard veřejných prostranství, je.dna.k aby bylo jasné, že se vztahují nejen na nově budovaná veřejná prostranství, ale i na úpravy stávajících, jednak aby obsahovala požadavky společenské a užitné funkce a cyklistického pohybu a respektovala charakter území. Do odst. 1 navrhujeme doplnit za slova „k jejich " slova „významu", za slova „významu místa " slova „poloze v systému veřejných prostranství, charakteru území" a za slova „pěšího" slova „a cyklistického".
148/354 ZP
Do odst. 2 navrhujeme doplnit za slova „v uličních prostranstvích" slova „s výjimkou uličních prostranství, na kterých je umožněn smíšený provoz provoz x) (obytné zóny nebo pěší zóny y) ". Kdy poznámka pod čarou x) odkazuje na § 6 odst. 3 písm. d) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů a poznámka pod čarou y) odkazuje na § 39 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisu. Do odstavce 2 navrhujeme za slova „hustotu zástavby" doplnit „. charakter území". V historických intravilánech není často možné dosáhnout plného, natož oboustranného chodníkového profilu.
Městská část Praha Slivenec
148/355 ZP
Do odst. 3 navrhujeme za slova „zachován průchod" doplnit slova „odpovídající významu veřejného prostranství a intenzitě pěšího provozu, nejméně však".
Městská část Praha Slivenec
148/356 ZP
Do odst. 5 navrhujeme doplnit za slova podle § 13 slova „lokální ulice ". Dále navrhujeme doplnit požadavek vymezování výsadbového pásu pro stromořadí v ulicích od šířky 12 m (s možností výjimky dle konkrétních podmínek).
Městská část Praha Slivenec
Městská část Praha Slivenec
Městská část Praha Slivenec
148/357 ZP
Pojem obytná kvalita není blíže definován, požadujeme upřesnit.
148/358 ZP
V odst. 1 v první větě navrhujeme slovo "prostředí" nahradit slovem "území". Za slova „a jejich výšce" potom navrhujeme doplnit ,“a k zachování a rozvoji kulturní hodnoty prostředí. Za podmínek stanovených stavebním zákonem lze podmínit umístění stavby uzavřením plánovací smlouvy o spoluúčasti žadatele na vybudování nebo úpravách související dopravní a technické infrastruktury. " Požadujeme doplnit institut plánovací smlouvy dle stavebního zákona, který byl součástí předchozího návrhu -přímé zmínění v PSP usnadní městským částem jejich prosazení a užívání.
Městská část Praha Slivenec
148/359 ZP
Za odst. I navrhujeme doplnit odst. 2, který bude znít: „Na náměstích a městských třídách se budovy zpravidla umisťují tak, aby část jejich přízemí orientovaná do uličního prostranství na ně přímo výškově navazovala a byla využitelná pro obchod a služby. "
Městská část Praha Slivenec
148/360 ZP
Požadujeme vypustit vágní relativizaci výškové regulace slovem „zpravidla".
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
§16 (1)
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
§16 (2)
A
§16 (1)
Akceptováno.
§16 (3)
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
§16 (5)
BnV
Výsadbový pás se vymezuje i v ulicích od šířky 12 metrů, jak je stanoveno v ustanovení § 19. odst. 4.
BnV
Pojem "obytná kvalita" lze považovat v odborné veřejnosti za dostatečně zaužívaný a srozumitelný, bez nutnosti jej v PSP blíže specifikovat. Obytná kvalita veřejného prostranství zahrnuje obvykle estetické (materiálové, tvarové) řešení parteru, lidské měřítko a vybavení pro pobyt a aktivity ve veřejných prostranstvích.
§16 (1)
§20 (1)
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe. Termín kulturní hodnota prostředí nepředstavuje jednoznačný pojem, proto nebyl doplněn.
§20 (2)
BnV
§25 (1)
A
Ustanovení je součástí nařízení.
Akceptováno, vypuštěno.
Navrhujeme nahradit slovo „přesáhnout" slovem „upravit". V určitých případech bude nezbytné nebo vhodné snížení výškové hladiny. Akceptováno jinak.
Městská část Praha Slivenec
148/361 ZP
Doporučujeme také zvážit závaznost minimální regulované výšky u stabilizovaných a transformačních území. Domníváme se, že v některých případech může být minimální výška nežádoucí nebo zneužitelná. I v případě stanovení výškové hladiny podle § 26 se v území mohou vyskytovat výškově odlišné budovy, nedosahující této hladiny, jejichž zachování je důležité pro urbanistický horizont ulice či lokality; v těchto případech by původní znění předpisu vynucovalo při změnách stavby jejich nežádoucí navyšování. Požadujeme minimálně doplnit možnost podkročení regulované okolní výšky pro veřejné budovy, zejména školských staveb na sídlištích, jak bylo uvedeno v předchozí připomínkované verzi.
83
§25 (3)
A
místo "upravit" bylo nahrazeno textem "přesáhnout, popřípadě minimální regulovanou výšku podkročit". Minimální výška je důležitá zejména ve stabilizovaných územích vzhledem ke garanci charakteru zástavby. Uplatňuje se nicméně až u "vyšších" hladin.
Městská část Praha Slivenec
148/362 ZP
Navrhujeme do písm. a) na závěr doplnit ustanovení: „při odvozeni výškové hladiny se nepřihlíží ke stavbách výškově výjimečným. " Doplnění je účelné zejména s ohledem na lokality, jejichž výškové uspořádání není vyrovnané a zahrnuje stavby značně rozdílných výšek. V těchto případech by mělo být cílem stanovit přiměřenou výškovou hlad inu zejména s ohledem na případné zamýšlené dostavby lokality.
§26
Neakceptováno. N Princip vyplývá ze smyslu ustanovení.
Bez definice přesné lokalizace urbanisticky exponované polohy vyvolává velkou právní nejistotu a lze předpokládat tlak na stavební úřady ze strany stavebníků. Uplatnění tohoto ustanoven{ je třeba podmínit přesným vymezením urbanisticky exponovaných poloh v územně plánovací dokumentaci , tedy v regulačním plánu (případně územním plánu), nebo územní studií.
Městská část Praha Slivenec
148/363 ZP
Navrhujeme do ustanovení doplnit, že regulovanou výšku budovy lze v tomto případě zvýšit nejvýše nad jednou třetinou plochy posledního plnohodnotného podlaží. Dále požadujeme rozlišit a podrobněji strukturovat výškovou regulaci lokálních dominant podle jednotlivých výškových hladin navrhujeme omezit nárožní dominanty na I podlaží pro hladinu 1.lll. a na 2 podlaží pro hladiny IV.-VII. Ustanovení PSP umožňuje například v území s dvou- nebo třípodlažní zástavbou lokálně navýšení o 2 podlaží. Vyšší dominanty by byly obhajitelné u veřejných budov, ale jejich výšku řeší nezávisle jiné ustanovení.
§27 (4) b
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
Ustanovení nezohledňuje transformační a rozvojové plochy. Není zřejmé, jak v těchto plochách rozhodovat.
Městská část Praha Slivenec
148/364 ZP
Za odst. 4 navrhujeme vložit odst. 5, který zní: „Nestanoví-li územní nebo regulační plán v souladu s § 83 odst. 2 jinak, mohou minimální výšku v odůvodněných případech podkročit veřejné budovy (budovy občanského vybavení). "
§27
Navrhujeme před odst. I vložit nový odstavec, který zní: „Odstupy staveb musí ve stabilizovaných plochách odpovídat charakterem území, zejména ve vztahu k existující zástavbě." Následující odstavce se přečíslují.
Městská část Praha Slivenec
148/365 ZP
Odstupový úhel počítaný metodou dle PSP má 2 problematické situace. První je v prostoru sídliště, kde je možno s minimálním odstupem k téměř jakémukoli domu postavit úzkou věž. Například ke 12 m vysokému deskovému domu ve vzdálenosti přes ulici 20 m 12ti podlažní věž o šířce 15-18 m, dle rozměru pokojů ve směru rovnoběžně s fasádou ve stávajícím domě. Druhým problémem je situace, kdy sousedí nízkopodlažní zástavba rodinných domů a bytových domů, kde opět k rodinnému domu lze přistavět vícepodlažní bytový dům na vzdálenost 6 m.
§28 (1)
Požadujeme tedy dopracovat stávající pravidla (zvětšením úhlu jak bylo učiněno při vypořádávání předchozích připomínek, případně bližší konkretizací pravidel) tak, aby nedocházelo k výše popsaným situacím.
Městská část Praha Slivenec
Městská část Praha Slivenec
148/366 ZP
Navrhujeme doplnit: „Požadavek na odstup se neuplatní, pokud by znemožnil splnění podmínek prostorové regulace stanovené územním nebo regulačním plánem nebo znemožnil zástavbu v souladu se stávající stavební čarou ve stabilizovaném území: v takovém případě lze stavět do hloubky zastavění a výšky odpovídající okolní zástavbě." Odstupy jsou definovány odstupovým úhlem (prostorové vymezení je uvedeno v příloze předpisu). Tento úhel se neuplatňuje pro nově navrhované budovy mezi sebou. U odst 2 je odkaz na stavební čáru, aniž by bylo explicitně popsáno, že je míněna stávající stavební čára.
148/367 ZP
Požadujeme, aby v § 83, upravujícím výjimky z územních a stavebních požadavků, byl nahrazen text „§ 32" textem „§ 32 odst. I písm. a) za podmínky, že minimální požadovaný počet stání je nižší než JO". Udělení výjimky z kapacity parkování má být uplatnitelné pouze ve výjimečných případech, jimiž jsou např. drobné proluky, půdní vestavby a pod., kdy není technicky možné příslušná parkovací stání zřídit. Výjimka vztahující se k celému § 32 by vyvolávala tlak na její nadužívání a s tím spojený celoměstský deficit parkovacích stání.
84
Akceptováno.
§28 (2)
§83
A
Bylo doplněno omezení na stabilizované území. Termín "stávající" stavební čára nebyl zapracován, neboť by mohl být matoucí ve vztahu k dalším ustanovením (stavební čára je nástroj, v území "fyzicky" není, vždy se bude odvozovat z charakteru zástavby, těžko jí tedy nazvat "stávající"). Domníváme se nicméně, že smysl úpravy se tím nemění.
Akceptováno částečně. A Výjimka byla omezena na §32 odst. 1.
Městská část Praha Slivenec
Městská část Praha Slivenec
148/369 ZP
Navrhujeme vypustit druhou větu odst. 3 nebo jej podmínit tím, že bude umožněno zřizování parkovacích hnízd - společných prostor pro parkování pro více budov (v docházkové vzdálenosti), pokud nebudou zasahovat do uličních prostranství; případné umístění vázaných stání v uličním prostranství (viz § 14) bude podmíněno územní studií. Připomínku k odstavci 3 a 5 považujeme za zásadní.
148/370 ZP
K odst. 5 uvádíme: Požadavek zastřešení stání má vliv na jeho cenu. Pro specifické podmínky v okrajových městských částech doporučujeme umožnit v tomto bodě dát možnost územním či regulačním plánem stanovit jinak. Připomínku k odstavci 3 a 5 považujeme za zásadní.
Neakceptováno. §33 (3)
N
Problematika se týká pouze společně řešených celků, které jsou z definice koordinované jedním projektem.
§33 (5)
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
§45 (1)
BnV
Požadavek na zachování proslunění stávajících bytů v okolní zástavbě vyplývá z příslušné normy, na kterou nařízení odkazuje.
N
Neakceptováno. Hodnota vychází z původního normového požadavku a v principu odpovídá základním požadavkům na oslunění i osvětlení. Stanovení minimální plochy okna nesnižuje povinnost splnit hygienické požadavky na oslunění i osvětlení pro konkrétní obytnou místnost, minimální plocha oken ale ovlivňuje jejich velikost i místech, kde je denní osvětlení vyšší než v jiných částech budovy a zabraňuje tak výraznému zmenšování okenních otvorů.
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
Navrhujeme upravit v odst. 1 v první větě formulaci do znění "se dbá na jejich proslunění".
Městská část Praha Slivenec
148/372 ZP
Požadavek na splnění oslunění pro 80% bytů je zcela neurčitý, nevyplývá z něj, jaká množina bytů bude brána za základ pro výpočet. Požadujeme upřesnění této formulace. Ustanovení bude vyvolávat výkladové problémy, neboť jednak nemá žádné věcné opodstatnění a jednak není jasné, z čeho se má 80 % počítat (ze všech bytů v Praze, v ulici, v bloku, domu nebo jinak?). Formulace v předchozím návrhu odkazující na normový požadavek dle MMR s výjimkou bytů v tradiční uliční zástavbě s uzavřenou uliční čarou, kde jej nelze splnit, byla vhodnější, neboť měla věcné opodstatnění pro zachování možnosti tradiční výstavby, zástavby proluk a rekonstrukcí bytů v území s blokovou zástavbou. Požadujeme stanovit povinnost při umisťování nových staveb zachovat prosluněn í stávajících bytů podle nonny uvedené v § 84.
148/373 ZP
V odst. 7 navrhujeme nahradit číslo „1/10" číslem „1/6 ". Tato hodnota lépe odpovídá hygienickým požadavkům. Nižší hodnotu, tj. 1/10 navrhujeme umožnit jen tam, kde je to nezbytné z hlediska zachování charakteru zástavby - v památkově chráněných územích.
149/1466 ZP
Navrhujeme doplnit bod: „e) 6,5m jednosměrných ulic v zástavbě rodinných domů". Pro ulice v zástavbě rodinných domů při malé intenzitě dopravy považujeme za vhodné přidat {analogicky k ustanovení §22 odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb., v platném znění) ještě další typ - 6,5 m šířky. Toto šířkové uspořádání považujeme za vyhovující ve svažitých poměrech nebo pro jednosměrné komunikace obsluhující malý počet rodinných domů. Tato šířka umožňuje při vhodném řešení uložení všech nezbytných sítí technické infrastruktury, stejně jako naplnění nároků zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích i ČSN 73 6110 Navrhování pozemních komunikací. Umožnění návrhu a realizace uvedené uliční šířky ve vybraných případech je v souladu s požadavky Stavebního zákona na hospodárné využívání území. Při požadavku na příliš široké profily hrozí tendence v území vytvářet uzavřené skupiny (areály) obsluhované účelovými komunikacemi, na které se požadavek nevztahuje. Významné jsou také náklady spojené s údržbou uličních prostranství, které musí městské části pokrýt.
Městská část Praha Suchdol
149/1467 ZP
Navrhujeme doplnit odst. 5, který zní: „Při vymezování veřejných prostranství se dbá na prostorové a provozní propojení veřejných prostranství s nezastavěným územím."
Městská část Praha Suchdol
149/1468 ZP
Navrhujeme v písm. c) doplnit za slova Jsou druhem veřejného prostranství" slova „o místním významu, ale".
§13 C
N
Neakceptováno. Navrhovaný text nemění význam ustanovení.
Městská část Praha Suchdol
149/1469 ZP
Navrhujeme doplnit na konec písm. d) slova „přístupové ulice s nejnižší mírou významu v systému veřejných prostranství města, určené zejména pro místní obsluhu území."
§13 d
A
Akceptováno ve smyslu připomínky.
Městská část Praha Slivenec
Městská část Praha Suchdol
85
§45 (7)
§14 (1)
§11
1.,Obecná zásadní připomínka k procesu přípravy PSP Svaz městských částí hlavního města Prahy považuje Pražské stavební předpisy za klíčový dokument pro plánování a regulaci výstavby v hl. m. Praze. Žádá proto, aby při jejich přípravě převažovala odborná diskuze nad politickými zájmy. Další prodlevy v jeho účinnosti nutně povedou ke zvyšování nejistoty na straně veřejné správy, občanů i stavebníků. Vyzýváme proto, aby proces přijímání PSP probíhal v předpokládaném časovém rámci a PSP nabyly účinnosti od 1. 1. 2016. Svaz městských částí hlavního města Prahy je připraven poskytnout veškerou nezbytnou součinnost k dosažení tohoto cíle. Zadání změn Pražských stavebních předpisů (dále jen „PSP") bylo schváleno usnesením Rady hl. m. Prahy č. 259 ze dne 17.2.2015 (viz
Městská část Praha Suchdol
149/1478 ZP
http://zastupitelstvo.praha.eu/ina2014/tedusndetail.aspx?id=230853 , příloha č. 4), podle nějž byly předpisy připravovány. Následně byl Radou hl. m. Prahy schválen návrh změn PSP (viz http://zastupitelstvo.praha.eu/ina2014/tedusndetail.aspx?id=245864 ), který byl rozeslán do připomínek od 11. 6. do 10. 7. 2015, (viz http://www.iprpraha.cz/psp) a byl námi velmi podrobně připomínkován. K připomínkám proběhlo vypořádací jednání a došlo k jejich vypořádání s tím, že většině námi uplatňovaných zásadních připomínek bylo vyhověno a byly zapracovány. Nyní je odlišný návrh změn PSP předkládán do připomínek znovu ve zkrácené lhůtě, aniž obsahuje vypořádání našich připomínek a aniž byl jakkoli vysvětlen důvod změny postoje předkladatele. V rozporu s legislativními pravidly vlády i běžnými legislativními zvyklostmi návrh neobsahuje podrobnou důvodovou zprávu ani vyznačení změn oproti stávajícímu znění PSP z r. 2014 (pozastavenému MMR). Proto je velmi obtížné zjistit, co je navrženo změnit i z jakých důvodu jsou změny navrhovány. Zvolený postup je nesrozumitelný a zdržující přijetí potřebného řešení PSP.
k: obecné
BnV
Vzato na vědomí.
Celkově již z námi dříve uplatněných připomínek vyplývá, že je třeba provést legislativně- technickou revizi textu, sjednocení používané terminologie a harmonizaci se stavebním zákonem a legislativními pravidly vlády. Pro urychlení schválení PSP proto navrhujeme vrátit se k původnímu návrhu změn PSP schválenému Radou hl. m. Prahy dne 9. 6. 2015, který zpracovával odborný tým pověřený samotnou Radou hl. m. Prahy dle usnesení z 17. 2. 2015 a který již prošel připomínkovým řízením.
Městská část Praha Suchdol
149/1480 ZP
Požadujeme doplnit odst. 5, uvádějící údaje o oznámení tohoto nařízení v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998. Neuvedení těchto údajů znamená přímý rozpor s § 5 nařízení vlády č. 339/2002 Sb., o postupech při poskytování informaci v oblasti technických předpisů, technických dokumentů a technických norem, podle nějž musí být informace o notifikaci v předpisu výslovně uvedena. Požadujeme splněni tohoto požadavku, aby nebyly PSP napadeny z formálních důvodů.
Městská část Praha Suchdol
149/1481 ZP
Je zbytečně nadužíváno vágních pojmů „zpravidla", „obvykle", které navrhujeme eliminovat zde i v celém předpisu.
149/1482 ZP
Chybí definice zásadního pojmu „charakter území", který by neměl být uplatňován pouze v § 5, ale měl by se týkat celého předpisu jako klíčové kritérium pro posuzování stavebních záměrů a pro rozhodování úřadů územního plánování a stavebních úřadů. Požadujeme jeho doplnění do § 2, precizaci ve shodě s předchozím návrhem: „charakterem území se rozumí soubor podstatných přírodně krajinných, sociálně ekonomických, historických a kulturně civilizačních, zvláště urbanistických, architektonických a estetických prvků či vlastností specifických pro konkrétní území (především poloha v území, intenzita, struktura a typ zastavění, vymezení a uspořádání veřejných prostranství, infrastruktura, způsob využití území a míra jeho změn), včetně jejich vzájemných vztahů a vazeb" a sjednocení jeho využívání jako kritéria v celých PSP.
149/1483 ZP
Vadná definice proluky v písm. q), z níž nevyplývá, že jde pouze o chybějící část zástavby v území, kde je zástavba předpokládána. Požadujeme jeho doplnění do § 2, precizaci ve shodě s předchozím návrhem: .,q) prolukou chybějící část zástavby, a to: 1.,blok nebo část bloku dosud nezastavěný v území jinak převážně zastavěném, určený k zastavění, nebo 2.,nezastavěná nebo částečně zastavěná část pozemku nebo souboru pozemků včetně nároží ve stávající zástavbě, určená k zastavění, vymezená stavebními čarami a hranicemi sousedních pozemků zastavěných nebo k zastavění určených"
Městská část Praha Suchdol
Městská část Praha Suchdol
§1 (5)
A
Akceptováno, doplněno.
Akceptováno.
86
§2
§2 k: chybí
§2 q
A
Užívání těchto pojmů bylo v omezeno v § 2 i ve zbytku předpisu.
A
Akceptováno, doplněno.
A
Akceptováno, upraveno.
Požadujeme první větu nahradit větou: „zátěží způsob a míra, v jakém využití území (plochy, bloku, pozemku) nebo jeho prostorové uspořádáni pozitivně i negativně ovlivňuje okolí."
Městská část Praha Suchdol
149/1484 ZP
Problematický princip zátěže v §6 navazující na definici zátěže v § 2 písm. z) zužuje Praze možnosti podpory polyfunkčního města. Funkční regulace z hlediska vlivu na okolí se dnes používá nejen tam, kde je třeba zabránit negativnímu vlivu, ale i tam, kde je podstatný pozitivní vliv ve veřejném zájmu. Příkladem může být požadavek smíšených ploch tam, kde je cílem veřejný prostor se sociální kontrolou, tj. ve kterém se lidé pohybují průběžně po celý den a všechny dny v týdnu. Samotné tržní mechanismy vedou obvykle k vytlačování méně výnosných funkcí z lukrativních poloh.
§2 z
Akceptováno jinak. A Pojem "zátěž" byl z předpisu odstraněn.
Současná podoba § 2 písm z) a § 6 je blíže kritizovanému funkčnímu zónování dle Athénské charty, než celostátní vyhláška, považujeme proto za nezbytné ji upravit nebo vypustit, jak bylo uvedeno v předchozím návrhu po vypořádání připomínek.
Městská část Praha Suchdol
149/1485 ZP
Problematický princip zátěže v §6 navazující na definici zátěže v § 2 písm. z) zužuje Praze možnosti podpory polyfunkčního města. Funkční regulace z hlediska vlivu na okolí se dnes používá nejen tam, kde je třeba zabránit negativnímu vlivu, ale i tam, kde je podstatný pozitivní vliv ve veřejném zájmu. Příkladem může být požadavek smíšených ploch tam, kde je cílem veřejný prostor se sociální kontrolou, tj. ve kterém se lidé pohybují průběžně po celý den a všechny dny v týdnu. Samotné tržní mechanismy vedou obvykle k vytlačování méně výnosných funkcí z lukrativních poloh.
§6
A
Akceptováno, pojem vypuštěn.
A
Akceptováno, doplněno.
Současná podoba § 2 písm z) a § 6 je blíže kritizovanému funkčnímu zónování dle Athénské charty, než celostátní vyhláška, považujeme proto za nezbytné ji upravit nebo vypustit, jak bylo uvedeno v předchozím návrhu po vypořádání připomínek. Městská část Praha Suchdol
Městská část Praha Suchdol
Městská část Praha Suchdol
Městská část Praha Suchdol
149/1486 ZP
Požadujeme výslovně doplnit do názvu hlavy I, že jde o obecné zásady uspořádání území v územně plánovací dokumentaci. Chybějící zpřesnění názvu hlavy I, která se má týkat pouze územního plánováni, bude vyvolávat výkladové obtíže.
149/1487 ZP
Uvedeni zastavitelných ploch a územních rezerv není vhodné, neboť ty nemusí být nutné jen součásti rozvojových ploch. Požadujeme vypustit.
Členění území na lokality v územně plánovací dokumentaci je vhodné pro územní plán, nemusí však vyhovovat v regulačním plánu, který pracuje s jednotlivými pozemky. 149/1488 ZP
149/1489 ZP
Požadujeme proto, aby členění území na lokality v územně plánovací dokumentaci dle odst. 1 nebylo povinné, ale fakultativní. Doporučujeme nahradit stávající text následujícím: „Území se může členit podle převažujícího charakteru území na lokality." Samotná definice pojmu „veřejné vybavenosti" nemá normativní obsah a jako taková by spíše patřila do § 2. Naopak do § 8 požadujeme doplnit normativní požadavek, aby se pro rozvojové a transformační plochy obytné vymezoval v územně plánovací dokumentaci základní standard dostupnosti občanského vybavení zejména pro volný čas, předškolní výchovu a základní vzdělávání, například následujícím způsobem. Za odst. 1 doplnit odst. 2, který zní: „Při vymezováni ploch zastavitelných obytných se základní mírou zátěže se dbá na zajištění potřebného občanského a komerčního vybavení. K zajištění občanského vybavení je využíváno zejména ploch s rozdílným funkčním využitím, podmíněním nové výstavby realizací veřejné infrastruktury, plánovací smlouvou a veřejně prospěšných staveb,* Navrhujeme dále doplnit odst. 3: „Pro rozvojové a transformační plochy se základní mírou zátěže se vymezuje základní standard dostupnosti občanského vybavení zejména pro volný čas, předškolní výchovu a základní vzdělávání s přihlédnutím k charakteru území, pokud možno v docházkové vzdálenosti odkudkoli z těchto ploch." Požadujeme zachovat - v mezích stavebního zákona - co nejpřísněji stanovenou povinnost investorů k zajištěni občanské vybavenosti. Požadujeme proto buď návrat k verzi pražských stavebních předpisů z června 2015, nebo jejich přepracování ve smyslu uvedené připomínky.
87
k: Část druhá Hlava I
§4 c
NN
§5 (1)
A
§8
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
Akceptováno.
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
149/1490 ZP
Požadujeme vypuštění textu, který pouze opakuje požadavky stavebního zákona a jeho nahrazení následujícím: „Plochy umožňující umístění areálů komerčního vybavení, jakož i další plochy s vysokou koncentrací uživatelů a vysokými nároky na dopravní obslužnost (zejména nákupní, obchodní, kancelářské, zábavní, výstavní a sportovní areály s vysokou návštěvností, vysokoškolské kampusy kongresová centra, zoologické zahrady a nemocnice) se vymezují v docházkové vzdálenosti kapacitní veřejné dopravy osob." K takto upravené definici pak navrhujeme doplnit i definici kapacitní veřejné dopravy osob a docházkové vzdálenosti, která není kodifikována předpisem. Jako docházkovou vzdálenost např. ROPID udává 400 m (v odůvodněných případech až 600 m) u vysokopodlažní zástavby, 800 m (v odůvodněných případech až 1000 m) u nízkopodlažní. Po doplnění definic by ustanovení nemělo být při aplikaci rozporováno pro nejednoznačnost.
Městská část Praha Suchdol
149/1491 ZP
Doporučujeme nahradit pojem „přírodní parky" pojmem „krajinné parky", případně „parky v přírodě". Pojem přírodní parky je v terminologickému konfliktu se zákonem o ochraně přírody a krajiny. Pojem krajinný park nebo park v přírodě umožňuje i po vypuštění pojmu "přírodní parky" vymezit oblast, jejímž primárním účelem není produkční (pole, lesy) či environmentálně- ochranářská funkce, ale rekreačně-krajinný účel (spadala by sem např. valná část zeleného prstence kolem Prahy, sady na svazích kotliny a pod.).
Městská část Praha Suchdol
149/1493 ZP
Zásady obsažené v tomto ustanovení považujeme obecně za pozitivní. Pokud mají v praxi dojít širšího uplatnění, je třeba je zkonkretizovat (např. chybí definice volné krajiny pro odstavec 6).
Městská část Praha Suchdol
149/1494 ZP
V odst. 1 navrhujeme upravit pořadí slov z důvodů lepší srozumitelnosti: „Při vymezování pozemků se dbá na vymezení veřejných prostranství, zejména uličních prostranství, odpovídajících charakteru území."
Městská část Praha Suchdol
149/1495 ZP
V odst. 2 navrhujeme vypustit používání vágních pojmů „obraz města" či „charakter konkrétního místa" a využít jednotný pojmový aparát „charakter území"
Městská část Praha Suchdol
§9
§10
N
Deklaratorní požadavek, navržené znění netvoří kompletní právní normu. Komerční areály nejsou legálním pojmem, zcela nový požadavek nevyplývající ze zadání ani z povahy předložené novely.
A
Akceptováno jako parky v krajině.
Vzato na vědomí. §11
BnV
Termín "volná krajina" se v předpise nepoužívá. Neakceptováno.
§11 (1)
N
Navržená textace nemění význam ustanovení.
§11 (2)
A
Akceptováno. Akceptováno částečně. První věta byla upravena.
Městská část Praha Suchdol
149/1496 ZP
V odst. 3 navrhujeme doplnit první větu tak, aby se obslužnost týkala všech veřejných prostranství: „Veřejná prostranství se vymezují tak, aby vytvářela prostorově a vizuálně spojitý systém. Uspořádání veřejných prostranství musí zajistit dostupnost a obsluhu území a jeho prostupnost pro pěší a cyklistický pohyb." a nahradit poslední větu: „Ulice a cesty se přednostně navzájem propojují." formulací „Mimo případy cílené ochrany území před průjezdnou dopravou se ulice a cesty přednostně propojují." Při rigidní interpretaci lze vynucovat propojení ulic (nikoliv veřejných prostranství), které z dopravního hlediska nejsou příliš žádoucí (např. riziko zvýšené průjezdné dopravy v rezidenčních oblastech; prakticky by znamenalo rovněž nemožnost použití dopravní značky č. B 32 „Průjezd zakázán"). Pojem ulice a cesty navíc není zaveden, lze tedy soudit, že se jedná o komunikace dle zákona o pozemních komunikacích.
88
§11 (3)
A
Smysl závěrečné věty je v připomínce mylně interpretován. Ulice a cesta nejsou synonymy pozemních komunikací pro silniční motorová vozidla dle zákona č. 13/1997 Sb. Požadavek na propojování ulic a cest tak nesouvisí explicitně s propojováním pozemních komunikací. Cílem je vizuálně, prostorově a provozně propojovat ulice a cesty přednostně pro pěší a cyklistický pohyb, požadavek na průjezdnost jednotlivých ulic a cest pro osobní automobily musí být vždy posouzen v rámci širšího kontextu dopravní obsluhy území a předpisem není explicitně stanoven. Ve městě je řada ulic, které na sebe prostorově navazují, ale nejsou vzájemně propojeny pro pohyb automobilů, jen pro chodce resp. cyklisty. Snaha o eliminaci negativních důsledků průjezdní automobilové dopravy nesmí vést k vytváření slepých ulic a neprostupných území a enkláv. Průjezdnost automobilové dopravy je nezbytné eliminovat jinými nástroji a stavebně technickými opatřeními.
149/1497 ZP
V odst. 4 navrhujeme pro doplnění ostatních významných vodních útvarů vráceni požadavku volné prostupnosti území podél Rokytky, Botiče a významných vodních ploch, který byl součástí předchozího návrhu Druhou větu odst. 4 navrhujeme nahradit následujícím zněním: „Podél Vltavy, Berounky, Rokytky a Botiče a v nezastavitelném území podél vodních toků a okolo významných vodních ploch se zajišťuje prostupnost pro pěší a cyklistický pohyb, nevylučují-li to požadavky ochrany přírody a krajiny a charakter území. Stávající prostupnost pro pěší a cyklistický pohyb podél významných vodních toků a okolo vodních ploch musí být zachována." Rekreační potenciál břehů Vltavy a Berounky je nezpochybnitelný. V případě menších vodních toků je prostupnost obecné žádoucí, vyskytují se však případy, kdy by vyžadování prostupnosti (zejména) pro cyklistickou dopravu narušovalo přírodní charakter území, vyžadovalo extrémní nároky na zásah do uspořádání břehu či duplikovalo existující propojení v těsné blízkosti nivy.
Městská část Praha Suchdol
149/1498 ZP
Navrhujeme doplnit odst. 5, který zní: „Při vymezování veřejných prostranství se dbá na prostorové a provozní propojení veřejných prostranství s nezastavěným územím."
Městská část Praha Suchdol
149/1499 ZP
Navrhujeme v písm. c) doplnit za slova Jsou druhem veřejného prostranství" slova „o místním významu, ale".
Městská část Praha Suchdol
149/1500 ZP
Navrhujeme doplnit na konec písm. d) slova „přístupové ulice s nejnižší mírou významu v systému veřejných prostranství města, určené zejména pro místní obsluhu území."
Městská část Praha Suchdol
Městská část Praha Suchdol
149/1501 ZP
Navrhujeme doplnit bod: „e) 6,5m jednosměrných ulic v zástavbě rodinných domů". Pro ulice v zástavbě rodinných domů při malé intenzitě dopravy považujeme za vhodné přidat {analogicky k ustanovení §22 odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb., v platném znění) ještě další typ - 6,5 m šířky. Toto šířkové uspořádání považujeme za vyhovující ve svažitých poměrech nebo pro jednosměrné komunikace obsluhující malý počet rodinných domů. Tato šířka umožňuje při vhodném řešení uložení všech nezbytných sítí technické infrastruktury, stejně jako naplnění nároků zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích i ČSN 73 6110 Navrhování pozemních komunikací. Umožnění návrhu a realizace uvedené uliční šířky ve vybraných případech je v souladu s požadavky Stavebního zákona na hospodárné využívání území. Při požadavku na příliš široké profily hrozí tendence v území vytvářet uzavřené skupiny (areály) obsluhované účelovými komunikacemi, na které se požadavek nevztahuje. Významné jsou také náklady spojené s údržbou uličních prostranství, které musí městské části pokrýt.
Městská část Praha Suchdol
149/1502 ZP
Navrhujeme nahradit odst. 2 následujícím textem: „Při stanovování šířky uličních prostranství nových ulic podle odstavce 1 se zohledňuje plánovaný charakter území."
§11 (4)
§11
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe. Neakceptováno.
§13 c
N
Navrhovaný text nemění význam ustanovení.
§13 d
A
Akceptováno ve smyslu připomínky.
§14 (1)
NN
§14 (2)
A
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
Akceptováno.
V § 12, § 22 odst. 1 a 3 písm. a) a § 26 písm. a) zcela chybí, který orgán bude stanovovat uliční čáru, stavební čáru nebo výškovou hladinu, podle jakých pravidel tak bude Činit a časové určení lhůty. Ustanovení obsahuje velkou právní nejistotu, interpretační volnost a s tím spojený korupční potenciál.
Městská část Praha Suchdol
149/1503 ZP
V § 22 odst. 1 a 3 písm. b) a § 26 písm. b) požadujeme nahradit znění „popřípadě se vymezuje v dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí" formulací „popřípadě se vymezuje vydanou územně plánovací informací s využitím expertní součinnosti dle §174 stavebního zákona". Není možné, aby uliční čáru, stavební čáru či výškovou hladinu určoval sám žadatel (navrhovatel), který žádá o rozhodnutí o umístění stavby, neboť tak není chráněn veřejný zájem. V kombinaci s definicí pojmu proluka (§ 2q) tak může být stavba umístěna prakticky kdekoli, což je nebezpečné zejména v sídlištní zástavbě. Vymezení stavební čáry se promítá i v postupu při posuzování odstupů stavby od okolních budov (viz § 28 odst. 2). Do schválení nové územně plánovací dokumentace je vhodnější ve výškové regulaci navázat např. na informativní část Územního plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy. Požadujeme proto, aby uliční čáru, stavební čáru i výškovou hladinu určoval vždy orgán veřejné správy a jako možné řešeni navrhujeme zajistit vymezováni při vydáváni územně plánovací informace s využitím expertní součinnosti dle §174 stavebního zákona.
89
§12
BnV
V § 12 se obecně popisuje institut uliční čáry. Využije se buď při zpracování ÚPD nebo při umisťování staveb, což popisuje § 22. Více viz vypořádání připomínek k § 22.
V § 12, § 22 odst. 1 a 3 písm. a) a § 26 písm. a) zcela chybí, který orgán bude stanovovat uliční čáru, stavební čáru nebo výškovou hladinu, podle jakých pravidel tak bude Činit a časové určení lhůty. Ustanovení obsahuje velkou právní nejistotu, interpretační volnost a s tím spojený korupční potenciál.
Městská část Praha Suchdol
149/1504 ZP
V § 22 odst. 1 a 3 písm. b) a § 26 písm. b) požadujeme nahradit znění „popřípadě se vymezuje v dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí" formulací „popřípadě se vymezuje vydanou územně plánovací informací s využitím expertní součinnosti dle §174 stavebního zákona". Není možné, aby uliční čáru, stavební čáru či výškovou hladinu určoval sám žadatel (navrhovatel), který žádá o rozhodnutí o umístění stavby, neboť tak není chráněn veřejný zájem. V kombinaci s definicí pojmu proluka (§ 2q) tak může být stavba umístěna prakticky kdekoli, což je nebezpečné zejména v sídlištní zástavbě. Vymezení stavební čáry se promítá i v postupu při posuzování odstupů stavby od okolních budov (viz § 28 odst. 2). Do schválení nové územně plánovací dokumentace je vhodnější ve výškové regulaci navázat např. na informativní část Územního plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy.
Neakceptováno.
§22
N
PSP nemohou stanovovat procesní stránku řízení, ani s využitím odkazů na příslušné ustanovení stavebního zákona. Proces územního rozhodování je jasně definovaný - žadatel podává žádost ("navrhuje") a stavební úřadu rozhoduje (umístí / nebo neumístí stavbu). Výklad, že by o čáře rozhodoval stavebník je mylný. Ustanovení § 76 stavebního zákona musí být respektováno i bez odkazu v PSP.
Požadujeme proto, aby uliční čáru, stavební čáru i výškovou hladinu určoval vždy orgán veřejné správy a jako možné řešeni navrhujeme zajistit vymezováni při vydáváni územně plánovací informace s využitím expertní součinnosti dle §174 stavebního zákona. V § 12, § 22 odst. 1 a 3 písm. a) a § 26 písm. a) zcela chybí, který orgán bude stanovovat uliční čáru, stavební čáru nebo výškovou hladinu, podle jakých pravidel tak bude Činit a časové určení lhůty. Ustanovení obsahuje velkou právní nejistotu, interpretační volnost a s tím spojený korupční potenciál.
Městská část Praha Suchdol
149/1505 ZP
V § 22 odst. 1 a 3 písm. b) a § 26 písm. b) požadujeme nahradit znění „popřípadě se vymezuje v dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí" formulací „popřípadě se vymezuje vydanou územně plánovací informací s využitím expertní součinnosti dle §174 stavebního zákona". Není možné, aby uliční čáru, stavební čáru či výškovou hladinu určoval sám žadatel (navrhovatel), který žádá o rozhodnutí o umístění stavby, neboť tak není chráněn veřejný zájem. V kombinaci s definicí pojmu proluka (§ 2q) tak může být stavba umístěna prakticky kdekoli, což je nebezpečné zejména v sídlištní zástavbě. Vymezení stavební čáry se promítá i v postupu při posuzování odstupů stavby od okolních budov (viz § 28 odst. 2). Do schválení nové územně plánovací dokumentace je vhodnější ve výškové regulaci navázat např. na informativní část Územního plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy.
Neakceptováno.
§26
N
PSP nemohou stanovovat procesní stránku řízení, ani s využitím odkazů na příslušné ustanovení stavebního zákona. Proces územního rozhodování je jasně definovaný - žadatel podává žádost ("navrhuje") a stavební úřadu rozhoduje (umístí / nebo neumístí stavbu). Výklad, že by o čáře rozhodoval stavebník je mylný. Ustanovení § 76 stavebního zákona musí být respektováno i bez odkazu v PSP.
Požadujeme proto, aby uliční čáru, stavební čáru i výškovou hladinu určoval vždy orgán veřejné správy a jako možné řešeni navrhujeme zajistit vymezováni při vydáváni územně plánovací informace s využitím expertní součinnosti dle §174 stavebního zákona.
Městská část Praha Suchdol
Městská část Praha Suchdol
Městská část Praha Suchdol
149/1506 ZP
Navrhujeme doplnit požadavky na standard veřejných prostranství, jednak aby bylo jasné, že se vztahují nejen na nově budovaná veřejná prostranství, ale i na úpravy stávajících, jednak aby obsahovala požadavky společenské a užitné funkce a cyklistického pohybu a respektovala charakter území.
149/1507 ZP
Do odst. 1 navrhujeme doplnit za slova „k jejich" slova „významu", za slova „významu místa" slova „poloze v systému veřejných prostranství, charakteru území" a za slova „pěšího" slova „a cyklistického".
149/1508 ZP
Do odst. 2 navrhujeme doplnit za slova „v uličních prostranstvích" slova „s výjimkou uličních prostranství, na kterých je umožněn smíšený provoz provoz x) (obytné zóny nebo pěší zóny y)". Kdy poznámka pod čarou x) odkazuje na § 6 odst. 3 písm. d) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů a poznámka pod čarou y) odkazuje na § 39 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Do odstavce 2 navrhujeme za slova „hustotu zástavby" doplnit: charakter území". V historických intravilánech není často možné dosáhnout plného, natož oboustranného chodníkového profilu.
90
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
§16 (1)
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
§16 (2)
A
§16 (1)
Akceptováno.
Městská část Praha Suchdol
149/1509 ZP
Do odst. 3 navrhujeme za slova „zachován průchod" doplnit slova „odpovídající významu veřejného prostranství a intenzitě pěšího provozu, nejméně však".
Městská část Praha Suchdol
149/1510 ZP
Do odst. 5 navrhujeme doplnit za slova podle § 13 slova „lokální ulice". Dále navrhujeme doplnit požadavek vymezován! výsadbového pásu pro stromořadí v ulicích od šířky 12 m (s možností výjimky dle konkrétních podmínek).
Městská část Praha Suchdol
Městská část Praha Suchdol
149/1511 ZP
Pojem obytná kvalita není blíže definován, požadujeme upřesnit.
149/1512 ZP
V odst. 1 v první větě navrhujeme slovo "prostředí" nahradit slovem "území". Za slova „a jejich výšce" potom navrhujeme doplnit „,a k zachování a rozvoji kulturní hodnoty prostředí. Za podmínek stanovených stavebním zákonem lze podmínit umístěni stavby uzavřením plánovací smlouvy o spoluúčasti žadatele na vybudování nebo úpravách související dopravní a technické infrastruktury." Požadujeme doplnit institut plánovací smlouvy dle stavebního zákona, který byl součástí předchozího návrhu - přímé zmínění v PSP usnadni městským částem jejich prosazení a užívání.
Městská část Praha Suchdol
149/1513 ZP
Za odst. 1 navrhujeme doplnit odst. 2, který bude znít: „Na náměstích a městských třídách se budovy umisťují tak, aby část jejich přízemí orientovaná do uličního prostranství na něj přímo výškově navazovala a byla využitelná pro obchod a služby."
Městská část Praha Suchdol
149/1514 ZP
Požadujeme vypustit vágní relativizaci výškové regulace slovem „zpravidla".
§16 (3)
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
§16 (5)
BnV
Výsadbový pás se vymezuje i v ulicích od šířky 12 metrů, jak je stanoveno v ustanovení § 19. odst. 4.
BnV
Pojem "obytná kvalita" lze považovat v odborné veřejnosti za dostatečně zaužívaný a srozumitelný, bez nutnosti jej v PSP blíže specifikovat. Obytná kvalita veřejného prostranství zahrnuje obvykle estetické (materiálové, tvarové) řešení parteru, lidské měřítko a vybavení pro pobyt a aktivity ve veřejných prostranstvích.
§16 (1)
§20 (1)
NN
Termín kulturní hodnota prostředí nepředstavuje jednoznačný pojem, proto nebyl doplněn. §20 (2)
BnV
§25 (1)
A
Navrhujeme nahradit slovo „přesáhnout" slovem „upravit". V určitých případech bude nezbytné nebo vhodné snížení výškové hladiny. Doporučujeme také zvážit závaznost minimální regulované výšky u stabilizovaných a transformačních území. Městská část Praha Suchdol
149/1515 ZP
Domníváme se, že v některých případech může být minimální výška nežádoucí nebo zneužitelná. I v případě stanovení výškové hladiny podle § 26 se v území mohou vyskytovat výškově odlišné budovy, nedosahující této hladiny, jejichž zachování je důležité pro urbanistický horizont ulice či lokality: v těchto případech by původní znění předpisu vynucovalo při změnách stavby jejich nežádoucí navyšování.
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
Ustanovení je součástí nařízení.
Akceptováno, vypuštěno.
Akceptováno jinak.
§25 (3)
A
místo "upravit" bylo nahrazeno textem "přesáhnout, popřípadě minimální regulovanou výšku podkročit". Minimální výška je důležitá zejména ve stabilizovaných územích vzhledem ke garanci charakteru zástavby. Uplatňuje se nicméně až u "vyšších" hladin.
Požadujeme minimálně doplnit možnost podkročení regulované okolní výšky pro veřejné budovy, zejména školských staveb na sídlištích, jak bylo uvedeno v předchozí připomínkované verzi.
Městská část Praha Suchdol
149/1516 ZP
Navrhujeme do písm. a) na závěr doplnit ustanovení: „při odvození výškové hladiny se nepřihlíží ke stavbách výškově výjimečným." Doplnění je účelné zejména s ohledem na lokality, jejichž výškové uspořádání není vyrovnané a zahrnuje stavby značně rozdílných výšek. V těchto případech by mělo být cílem stanovit přiměřenou výškovou hladinu zejména s ohledem na případné zamýšlené dostavby lokality.
91
§26
Neakceptováno. N Princip vyplývá ze smyslu ustanovení.
Bez definice přesné lokalizace urbanisticky exponované polohy vyvolává velkou právní nejistotu a lze předpokládat tlak na stavební úřady ze strany stavebníků. Uplatnění tohoto ustanovení je třeba podmínit přesným vymezením urbanisticky exponovaných poloh v územně plánovací dokumentaci, tedy v regulačním plánu (případně územním plánu), nebo územní studií.
Městská část Praha Suchdol
Městská část Praha Suchdol
149/1517 ZP
Navrhujeme do ustanovení doplnit, že regulovanou výšku budovy lze v tomto případě zvýšit nejvýše nad jednou třetinou plochy posledního plnohodnotného podlaží.
§27 (4) b
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
Dále požadujeme rozlišit a podrobněji strukturovat výškovou regulaci lokálních dominant podle jednotlivých výškových hladin navrhujeme omezit nárožní dominanty na 1 podlaží pro hladinu I.III. a na 2 podlaží pro hladiny IV.-VII. Ustanovení PSP umožňuje například v území s dvou- nebo třípodlažní zástavbou lokálně navýšení o 2 podlaží. Vyšší dominanty by byly obhajitelné u veřejných budov, ale jejich výšku řeší nezávisle jiné ustanovení. Ustanoveni nezohledňuje transformační a rozvojové plochy. Není zřejmé, jak v těchto plochách rozhodovat.
149/1518 ZP
Za odst. 4 navrhujeme vložit odst. 5, který zní: „Nestanoví-li územní nebo regulační plán v souladu s § 83 odst. 2 jinak, mohou minimální výšku v odůvodněných případech podkročit veřejné budovy (budovy občanského vybaveni)."
§27
Navrhujeme před odst. 1 vložit nový odstavec, který zni. „Odstupy staveb musí ve stabilizovaných plochách odpovídat charakteru území, zejména ve vztahu k existující zástavbě." Následující odstavce se přečíslují.
Městská část Praha Suchdol
149/1519 ZP
Odstupový úhel počítaný metodou dle PSP má 2 problematické situace. První je v prostoru sídliště, kde je možno s minimálním odstupem k téměř jakémukoli domu postavit úzkou věž. Například ke 12 m vysokému deskovému domu ve vzdálenosti přes ulici 20 m 12ti podlažní věž o šířce 15-18 m, dle rozměru pokojů ve směru rovnoběžně s fasádou ve stávajícím domě. Druhým problémem je situace, kdy sousedí nízkopodlažní zástavba rodinných domů a bytových domů, kde opět k rodinnému domu lze přistavět vícepodlažní bytový dům na vzdálenost 6 m.
§28 (1)
Požadujeme tedy dopracovat stávající pravidla (zvětšením úhlu jak bylo učiněno při vypořádávání předchozích připomínek, případně bližší konkretizací pravidel) tak, aby nedocházelo k výše popsaným situacím.
Městská část Praha Suchdol
Městská část Praha Suchdol
Městská část Praha Suchdol
Městská část Praha Suchdol
149/1520 ZP
Navrhujeme doplnit: „Požadavek na odstup se neuplatní, pokud by znemožnil splnění podmínek prostorové regulace stanovené územním nebo regulačním plánem nebo znemožnil zástavbu v souladu se stávající stavební čarou ve stabilizovaném území: v takovém případě lze stavět do hloubky zastavění a výšky odpovídající okolní zástavbě."
Akceptováno.
§28 (2)
A
Odstupy jsou definovány odstupovým úhlem (prostorové vymezení je uvedeno v příloze předpisu). Tento úhel se neuplatňuje pro nové navrhované budovy mezi sebou. U odst. 2 je odkaz na stavební čáru, aniž by bylo explicitně popsáno, že je míněna stávající stavební čára.
149/1521 ZP
Požadujeme, aby v § 83, upravujícím výjimky z územních a stavebních požadavků, byl nahrazen text „§ 32" textem „§ 32 odst. 1 písm. a) za podmínky, že minimální požadovaný počet stání je nižší než 10". Udělení výjimky z kapacity parkování má být uplatnitelné pouze ve výjimečných případech, jimiž jsou např. drobné proluky, půdní vestavby a pod., kdy není technicky možné příslušná parkovací stání zřídit. Výjimka vztahující se k celému § 32 by vyvolávala tlak na její nadužívání a s tím spojený celoměstský deficit parkovacích stání.
149/1523 ZP
Navrhujeme vypustit druhou větu odst. 3 nebo jej podmínit tím, že bude umožněno zřizování parkovacích hnízd - společných prostor pro parkování pro více budov (v docházkové vzdálenosti), pokud nebudou zasahovat do uličních prostranství; případné umístění vázaných stání v uličním prostranství (viz § 14) bude podmíněno územní studií. Připomínku k odstavci 3 a 5 považujeme za zásadní.
149/1524 ZP
K odst. 5 uvádíme; Požadavek zastřešení stání má vliv na jeho cenu. Pro specifické podmínky v okrajových městských částech doporučujeme umožnit v tomto bodě dát možnost územním či regulačním plánem stanovit jinak. Připomínku k odstavci 3 a 5 považujeme za zásadní.
92
§83
Bylo doplněno omezení na stabilizované území. Termín "stávající" stavební čára nebyl zapracován, neboť by mohl být matoucí ve vztahu k dalším ustanovením (stavební čára je nástroj, v území "fyzicky" není, vždy se bude odvozovat z charakteru zástavby, těžko jí tedy nazvat "stávající"). Domníváme se nicméně, že smysl úpravy se tím nemění.
Akceptováno částečně. A Výjimka byla omezena na §32 odst. 1.
Neakceptováno. §33 (3)
§33 (5)
N
NN
Problematika se týká pouze společně řešených celků, které jsou z definice koordinované jedním projektem. Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
Navrhujeme upravit v odst. 1 v první větě formulaci do znění "se dbá na jejich proslunění"
Městská část Praha Suchdol
149/1526 ZP
Požadavek na splnění osluněni pro 80% bytů je zcela neurčitý, nevyplývá z něj, jaká množina bytů bude brána za základ pro výpočet. Požadujeme upřesnění této formulace. Ustanovení bude vyvolávat výkladové problémy, neboť jednak nemá žádné věcné opodstatnění a jednak není jasné, z čeho se má 80 % počítat (ze všech bytů v Praze, v ulici, v bloku, domu nebo jinak?). Formulace v předchozím návrhu odkazující na normový požadavek dle MMR s výjimkou bytů v tradiční uliční zástavbě s uzavřenou uliční čarou, kde jej nelze splnit, byla vhodnější, neboť měla věcné opodstatnění pro zachování možnosti tradiční výstavby, zástavby proluk a rekonstrukcí bytů v území s blokovou zástavbou.
BnV
Požadavek na zachování proslunění stávajících bytů v okolní zástavbě vyplývá z příslušné normy, na kterou nařízení odkazuje.
§45 (7)
N
Neakceptováno. Hodnota vychází z původního normového požadavku a v principu odpovídá základním požadavkům na oslunění i osvětlení. Stanovení minimální plochy okna nesnižuje povinnost splnit hygienické požadavky na oslunění i osvětlení pro konkrétní obytnou místnost, minimální plocha oken ale ovlivňuje jejich velikost i místech, kde je denní osvětlení vyšší než v jiných částech budovy a zabraňuje tak výraznému zmenšování okenních otvorů.
§2 z
A
§45 (1)
Požadujeme stanovit povinnost při umisťování nových staveb zachovat proslunění stávajících bytů podle normy uvedené v § 84.
Městská část Praha Suchdol
149/1527 ZP
V odst. 7 navrhujeme nahradit číslo „1/10" číslem „1/6". Tato hodnota lépe odpovídá hygienickým požadavkům. Nižší hodnotu, tj. 1/10 navrhujeme umožnit jen tam, kde je to nezbytné z hlediska zachování charakteru zástavby - v památkově chráněných územích.
Požadujeme doplnit: „zátěží způsob a míra, v jakém využití území (plochy, bloku, pozemku) nebo jeho prostorové uspořádání pozitivně i negativně ovlivňuje okolí.'
Městská část Praha Suchdol
149/2013 ZP
Problematický princip zátěže v§6 navazující na definici zátěže v§ 2 písm. z) zužuje Praze možnosti podpory polyfunkčního města. Funkční regulace z hlediska vlivu na okolí se dnes používá nejen tam, kde je třeba zabránit negativnímu vlivu, ale i tam, kde je podstatný pozitivní vliv ve veřejném zájmu. Příkladem může být požadavek smíšených ploch tam, kde je cílem veřejný prostor se sociální kontrolou, tj. ve kterém se lidé pohybují průběžně po celý den a všechny dny v týdnu. Samotné tržní mechanismy vedou obvykle k vytlačování méně výnosných funkcí z lukrativních poloh.
Akceptováno jinak. Pojem "zátěž" byl z předpisu odstraněn.
Současná podoba § 2 písm z. a § 6 je blíže kritizovanému funkčnímu zónování dle Athénské charty, než celostátní vyhláška, považujeme proto za nezbytné ji upravit nebo vypustit.
Městská část Praha Suchdol
149/2014 ZP
Doporučujeme nahradit vypuštěný pojem „přírodních parků" pojmem „krajinné parky". Pojem přírodní parky byl vypuštěn kvůli terminologickému konfliktu se zákonem o ochraně přírody a krajiny. Vypuštění pojmu "přírodních parků" by znamenalo nemožnost vymezit oblast, jejímž primárním účelem není produkční (pole, lesy) či environmentálněochranářská funkce, ale rekreačně-krajinný účel (spadala by sem např. valná část zeleného prstence kolem Prahy, sady na svazích kotliny a pod.).
Městská část Praha Suchdol
149/2016 ZP
Zásady obsažené v tomto ustanovení považujeme obecně za pozitivní. Pokud mají v praxi dojít širšího uplatnění, je třeba je zkonkretizovat (např. chybí definice volné krajiny pro odstavec 6).
93
§10
§11
A
BnV
Akceptováno jako parky v krajině.
Vzato na vědomí. Termín "volná krajina" se v předpise nepoužívá.
Městská část Praha Suchdol
149/2017 ZP
V odst. 3 navrhujeme nahradit poslední větu: „Ulice a cesty se přednostně navzájem propojují." formulací „Mimo případy cílené ochrany území před průjezdnou dopravou se ulice a cesty přednostně propojuji."
§11 (3)
N
Neakceptováno. Smysl ustanoveníje v připomínce mylně interpretován. Ulice a cesta nejsou synonymy pozemních komunikací pro silniční motorová vozidla dle zákona č. 13/1997 Sb. Požadavek na propojování ulic a cest tak nesouvisí explicitně s propojováním pozemních komunikací. Cílem je vizuálně, prostorově a provozně propojovat ulice a cesty přednostně pro pěší a cyklistický pohyb, požadavek na průjezdnost jednotlivých ulic a cest pro osobní automobily musí být vždy posouzen v rámci širšího kontextu dopravní obsluhy území a předpisem není explicitně stanoven. Ve městě je řada ulic, které na sebe prostorově navazují, ale nejsou vzájemně propojeny pro pohyb automobilů, jen pro chodce resp. cyklisty. Snaha o eliminaci negativních důsledků průjezdní automobilové dopravy nesmí vést k vytváření slepých ulic a neprostupných území a enkláv. Průjezdnost automobilové dopravy je nezbytné eliminovat jinými nástroji a stavebně technickými opatřeními. Neakceptováno. Ulice a cesta nejsou synonymy pozemních komunikací pro silniční motorová vozidla dle zákona č. 13/1997 Sb. "Ulice" je veřejným prostranstvím, cesta je zaužívaný pojem užívaný například ve spojení lesní cesta v zákoně o lesích.
Městská část Praha Suchdol
149/2018 ZP
Při rigidní interpretaci lze vynucovat propojení ulic (nikoliv veřejných prostranství), které z dopravního hlediska nejsou příliš žádoucí (např. riziko zvýšené průjezdné dopravy v rezidenčních oblastech; prakticky by znamenalo rovněž nemožnost použití dopravní značky č. B 32 „Průjezd zakázán"). Pojem ulice a cesty navíc není zaveden, lze tedy soudit, že se jedná o komunikace dle zákona o pozemních komunikacích.
§11 (3)
N
Požadavek na propojování ulic a cest nesouvisí explicitně s propojováním pozemních komunikací pro silniční motorová vozidla. Cílem je vizuálně, prostorově a provozně propojovat ulice a cesty přednostně pro pěší a cyklistický pohyb, požadavek na průjezdnost jednotlivých ulic a cest pro osobní automobily musí být vždy posouzen v rámci širšího kontextu dopravní obsluhy území a předpisem není explicitně stanoven. Ve městě je řada ulic, které na sebe prostorově navazují, ale nejsou vzájemně propojeny pro pohyb automobilů, jen pro chodce resp. cyklisty. Smyslem ustanovení je zamezit vzniku slepých ulic a s tím souvisejících pro chodce a cyklisty neprostupných území. Snaha o eliminaci negativních důsledků průjezdní automobilové dopravy nesmí vést k vytváření slepých ulic a neprostupných území a enkláv. Průjezdnost automobilové dopravy je nezbytné eliminovat jinými nástroji a stavebně technickými opatřeními.
Městská část Praha Suchdol
149/2019 ZP
Navrhujeme nahradit v bodu d) číslo „9" číslem „8". Navrhujeme doplnit bod: ,,e) 6,5m jednosměrných ulic v zástavbě rodinných domů". V případě přístupových ulic se šířka 9 m jeví jako příliš velká (vyhláška č. 501/2006 Sb., v platném znění udává nejmenší šířku 8 m, v případě jednosměrných ulic jen 6,5 m!). Při požadavku na příliš široké profily hrozí tendence v území vytvářet uzavřené skupiny (areály) obsluhované účelovými komunikacemi, na které se požadavek nevztahuje. Významné jsou také náklady spojené s údržbou uličních prostranství, které musí městské části pokrýt. Pro ulice v zástavbě rodinných domů při malé intenzitě dopravy považujeme za vhodné přidat (analogicky k ustanovení §22 odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb., v platném znění) ještě další typ - 6,5 m šířky. Toto šířkové uspořádání považujeme za vyhovující ve svažitých poměrech nebo pro jednosměrné komunikace obsluhující malý počet rodinných domů. Tato šířka umožňuje při vhodném řešení uložení všech nezbytných sítí technické infrastruktury, stejně jako naplnění nároků zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích i ČSN 73 6110 Navrhování pozemních komunikací. Umožnění návrhu a realizace uvedené uliční šířky ve vybraných případech je v souladu s požadavky Stavebního zákona na hospodárné využívání území.
94
§14
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
V,§ 12, § 22 odst. 1 a 3 písm. a) a § 26 písm. a) zcela chybí, který orgán bude stanovovat uliční čáru, stavební čáru nebo výškovou hladinu, podle jakých pravidel tak bude činit a časové určení lhůty. Ustanovení obsahuje velkou právní nejistotu, interpretační volnost a s tím spojený korupční potenciál. V,§ 22 odst. 1 a 3 písm. b) a § 26 písm. b) požadujeme nahradit znění „popřípadě se vymezuje v dokumentaci pro vydáni územního rozhodnutí" formulací „popřípadě se vymezuje vydanou územně plánovací informací s využitím expertní součinnosti dle §174 stavebního zákona". Městská část Praha Suchdol
149/2020 ZP
Není možné, aby uliční čáru, stavební čáru či výškovou hladinu určoval sám žadatel (navrhovatel), který žádá o rozhodnutí o umístění stavby, neboť tak není chráněn veřejný zájem. V kombinaci s definicí pojmu proluka (§ 2q) tak může být stavba umístěna prakticky kdekoli, což je nebezpečné zejména v sídlištní zástavbě. Vymezení stavební čáry se promítá i v postupu při posuzování odstupů stavby od okolních budov (viz § 28 odst. 2). Do schválení nová územně plánovací dokumentace je vhodnější ve výškové regulaci navázat např. na informativní část Územního plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy.
§12
BnV
V § 12 se obecně popisuje institut uliční čáry. Využije se buď při zpracování ÚPD nebo při umisťování staveb, což popisuje § 22. Více viz vypořádání připomínek k § 22.
Požadujeme proto, aby uliční čáru, stavební čáru i výškovou hladinu určoval vždy orgán veřejné správy a jako možné řešení navrhujeme zajistit vymezování při vydávání územně plánovací informace s využitím expertní součinnosti dle §174 stavebního zákona. V,§ 12, § 22 odst. 1 a 3 písm. a) a § 26 písm. a) zcela chybí, který orgán bude stanovovat uliční čáru, stavební čáru nebo výškovou hladinu, podle jakých pravidel tak bude činit a časové určení lhůty. Ustanovení obsahuje velkou právní nejistotu, interpretační volnost a s tím spojený korupční potenciál. V,§ 22 odst. 1 a 3 písm. b) a § 26 písm. b) požadujeme nahradit znění „popřípadě se vymezuje v dokumentaci pro vydáni územního rozhodnutí" formulací „popřípadě se vymezuje vydanou územně plánovací informací s využitím expertní součinnosti dle §174 stavebního zákona". Městská část Praha Suchdol
149/2021 ZP
Není možné, aby uliční čáru, stavební čáru či výškovou hladinu určoval sám žadatel (navrhovatel), který žádá o rozhodnutí o umístění stavby, neboť tak není chráněn veřejný zájem. V kombinaci s definicí pojmu proluka (§ 2q) tak může být stavba umístěna prakticky kdekoli, což je nebezpečné zejména v sídlištní zástavbě. Vymezení stavební čáry se promítá i v postupu při posuzování odstupů stavby od okolních budov (viz § 28 odst. 2). Do schválení nová územně plánovací dokumentace je vhodnější ve výškové regulaci navázat např. na informativní část Územního plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy.
Neakceptováno.
§22
N
PSP nemohou stanovovat procesní stránku řízení, ani s využitím odkazů na příslušné ustanovení stavebního zákona. Proces územního rozhodování je jasně definovaný - žadatel podává žádost ("navrhuje") a stavební úřadu rozhoduje (umístí / nebo neumístí stavbu). Výklad, že by o čáře rozhodoval stavebník je mylný. Ustanovení § 76 stavebního zákona musí být respektováno i bez odkazu v PSP.
Požadujeme proto, aby uliční čáru, stavební čáru i výškovou hladinu určoval vždy orgán veřejné správy a jako možné řešení navrhujeme zajistit vymezování při vydávání územně plánovací informace s využitím expertní součinnosti dle §174 stavebního zákona.
Městská část Praha Suchdol
Městská část Praha Suchdol
149/2023 ZP
Navrhujeme nahradit slovo „přesáhnout" slovem „upravit". V určitých případech bude nezbytné nebo vhodné snížení výškové hladiny. Doporučujeme také zvážit závaznost minimální regulované výšky u stabilizovaných a transformačních území. Domníváme se, že v některých případech může být minimální výška nežádoucí nebo zneužitelná.
149/2025 ZP
Odstupový úhel počítaný metodou dle PSP má 2 problematické situace. První je v prostoru sídliště, kde je možno s minimálním odstupem k téměř jakémukoli domu postavit úzkou věž. Například ke 12 m vysokému deskovému domu ve vzdálenosti přes ulici 20 m 12ti podlažní věž o šířce 15-18 m, dle rozměru pokojů ve směru rovnoběžně s fasádou ve stávajícím domě. Druhým problémem je situace, kdy sousedí nízkopodlažní zástavba rodinných domů a bytových domů, kde opět k rodinnému domu lze přistavět vícepodlažní bytový dům na vzdálenost 6 m. Požadujeme tedy dopracovat stávající pravidla (zvětšením úhlu, bližší konkretizací pravidel) tak, aby nedocházelo k výše popsaným situacím.
95
§25 (3)
§28 (2)
A
Akceptováno jinak. místo "upravit" bylo nahrazeno textem "přesáhnout, popřípadě minimální regulovanou výšku podkročit". Minimální výška je důležitá zejména ve stabilizovaných územích vzhledem ke garanci charakteru zástavby. Uplatňuje se nicméně až u "vyšších" hladin.
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
Městská část Praha Suchdol
Městská část Praha Suchdol
Městská část Praha Suchdol
Městská část Praha Suchdol
Městská část Praha - Troja
149/2026 ZP
Navrhujeme doplnit: „Požadavek na odstup se neuplatní, pokud by znemožnil splnění podmínek prostorové regulace stanovené územním nebo regulačním plánem nebo znemožnil zástavbu v souladu se stávající stavební čarou ve stabilizovaném území: v takovém případě lze stavět do hloubky zastavění a výšky odpovídající okolní zástavbě." Odstupy jsou definovány odstupovým úhlem (prostorové vymezení je uvedeno v příloze předpisu). Tento úhel se neuplatňuje pro nové navrhované budovy mezi sebou. U odst. 3 je odkaz na stavební čáru, aniž by bylo explicitně popsáno, že je míněna stávající stavební čára.
149/2027 ZP
Doporučujeme ponechat výpočet kapacity parkování dle hrubé podlažní plochy. Pro území zóny „08", ve kterých se nachází většina obvodových městských částí (členů svazu) vychází na rodinný dům o 170 m2 HPP (cca. 140 m2 čisté podlažní plochy) 3 parkovací stání a alespoň 2 z těchto stání budou povinně umístěny na pozemku vlastníka nemovitosti mimo uliční profil.
149/2029 ZP
Navrhujeme vypustit druhou větu odst. 3 nebo jej podmínit tím, že bude umožněno zřizování parkovacích hnízd - společných prostor pro parkování pro více budov (v docházkové vzdálenosti), pokud nebudou zasahovat do uličních prostranství; případné umístění vázaných stání v uličním prostranství (viz § 14) bude podmíněno územní studií. Připomínku k odstavci 3 a 5 považujeme za zásadní.
149/2030 ZP
K odst. 5 uvádíme: Požadavek zastřešení stání má vliv na jeho cenu. Pro specifické podmínky v okrajových městských částech doporučujeme umožnit v tomto bodě dát možnost územním či regulačním plánem stanovit jinak. Připomínku k odstavci 3 a 5 považujeme za zásadní.
152/1072 ZP
Samotná definice pojmu „veřejné vybavenosti" nemá normativní obsah a jako taková by spíše patřila do § 2. Naopak do § 8 požadujeme doplnit normativní požadavek, aby se pro rozvojové a transformační plochy obytné vymezoval v územně plánovací dokumentaci základní standard dostupnosti občanského vybavení zejména pro volný čas, předškolní výchovu a základní vzdělávání, například následujícím způsobem. Za odst. 1 doplnit odst. 2, který zní: „Při vymezování ploch zastavitelných obytných se základní mírou zátěže se dbá no zajištění potřebného občanského a komerčního vybavení. K zajištění občanského vybavení je využíváno zejména ploch s rozdílným funkčním využitím, podmíněním nové výstavby realizací veřejné infrastruktury, plánovací smlouvou a veřejně prospěšných staveb."
Akceptováno.
§28 (3)
§32
A
BnV
Bylo doplněno omezení na stabilizované území. Termín "stávající" stavební čára nebyl zapracován, neboť by mohl být matoucí ve vztahu k dalším ustanovením (stavební čára je nástroj, v území "fyzicky" není, vždy se bude odvozovat z charakteru zástavby, těžko jí tedy nazvat "stávající"). Domníváme se nicméně, že smysl úpravy se tím nemění.
Vzato na vědomí. Ustanovení bylo ponecháno v aktuálním znění.
Neakceptováno. §33 (3)
§33 (5)
§8
N
Problematika se týká pouze společně řešených celků, které jsou z definice koordinované jedním projektem.
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
Navrhujeme dále doplnit odst. 3: „Pro rozvojové a transformační plochy se základní mírou zátěže se vymezuje základní standard dostupnosti občanského vybavení zejména pro volný čas, předškolní výchovu a základní vzdělávání s přihlédnutím k charakteru území, pokud možno v docházkové vzdálenosti z těchto ploch." Požadujeme zachovat - v mezích stavebního zákona - co nejpřísněji stanovenou povinnost investorů k zajištění občanské vybavenosti. Požadujeme proto buď návrat k verzi pražských stavebních předpisů z června 2015, nebo jejich přepracování ve smyslu uvedené připomínky.
Městská část Praha - Troja
152/1073 ZP
Doporučujeme nahradit vypuštěný pojem „přírodních parků" pojmem „krajinné parky" případně „příměstské parky". Pojem přírodní parky byl vypuštěn kvůli terminologickému konfliktu se zákonem o ochraně přírody a krajiny. Vypuštění pojmu "přírodních parků" by znamenalo nemožnost vymezit oblast, jejímž primárním účelem není produkční (pole, lesy) či environmentálněochranářská funkce, ale rekreačně- krajinný účel (spadala by sem např. valná část zeleného prstence kolem Prahy, sady na svazích kotliny a pod.).
Městská část Praha - Troja
152/1076 ZP
Zásady obsažené v tomto ustanovení považujeme obecně za pozitivní. Pokud mají v praxi dojít širšího uplatnění, je třeba je zkonkretizovat (např. chybí definice volné krajiny pro odstavec 6).
152/1077 ZP
§ 11 odst. 2 není definován dostatečně, kde je hranice účelného využití? (v některých lokalitách vede dodatečné dělení parcel k výstavbě, která neodpovídá charakteru např. vilové čtvrti)
Městská část Praha - Troja
96
§10 (1)
§11
§11 (2)
A
Akceptováno jako parky v krajině.
BnV
Vzato na vědomí. Termín "volná krajina" se v předpise nepoužívá.
BnV
Jedná se o obecný požadavek, jehož cílem je zamezit obcházení pravidle v předpise nebo v ÚPD - více viz důvodová zpráva. Charakteristika "účelnosti" souvisí vždy s konkrétním využitím, nelze ji obecně blíže specifikovat.
Městská část Praha - Troja
Městská část Praha - Troja
152/1078 ZP
V odst. 4 navrhujeme pro doplnění ostatních významných vodních útvarů vrácení požadavku volné prostupnosti území podél Rokytky, Botiče a významných vodních ploch, který byl součástí předchozího návrhu
152/1079 ZP
Navrhujeme doplnit odst. 5, který zní: „Při vymezování veřejných prostranství se dbá na prostorové a provozní propojení veřejných prostranství s nezastavěným územím."
§11 (4)
§11 k: chybí
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
BnV
V § 12 se obecně popisuje institut uliční čáry. Využije se buď při zpracování ÚPD nebo při umisťování staveb, což popisuje § 22. Více viz vypořádání připomínek k § 22.
V,§ 12, § 22odst. 1 a 3 písm. a) a § 26 písm. a) zcela chybí, který orgán bude stanovovat uliční čáru, stavební čáru nebo výškovou hladinu, podle jakých pravidel tak bude činit a časové určení lhůty. Ustanovení obsahuje velkou právní nejistotu, interpretační volnost a s tím spojený korupční potenciál. V,§ 22 odst. 1 a 3 písm. b) a § 26 písm. b) požadujeme nahradit znění „popřípadě se vymezuje v dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí" formulací „popřípadě se vymezuje vydanou územně plánovací informací s využitím expertní součinnosti dle §174 stavebního zákona". Městská část Praha - Troja
152/1080 ZP
Není možné, aby si uliční čáru, stavební čáru či výškovou hladinu určoval sám žadatel (navrhovatel), který žádá o rozhodnutí o umístění stavby, neboť tak není chráněn veřejný zájem. V kombinaci s definicí pojmu proluka (§ 2q) tak může být stavba umístěna prakticky kdekoli, což je nebezpečné zejména v sídlištní zástavbě. Vymezení stavební čáry se promítá i v postupu při posuzování odstupů stavby od okolních budov (viz § 28 odst. 2). Do schválení nová územně plánovací dokumentace je vhodnější ve výškové regulaci navázat např. na informativní část Územního plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy.
§12
Požadujeme proto, aby uliční čáru, stavební čáru i výškovou hladinu určoval vždy orgán veřejné správy a jako možné řešení navrhujeme zajistit vymezování při vydávání územně plánovací informace s využitím expertní součinnosti dle §174 stavebního zákona. V,§ 12, § 22odst. 1 a 3 písm. a) a § 26 písm. a) zcela chybí, který orgán bude stanovovat uliční čáru, stavební čáru nebo výškovou hladinu, podle jakých pravidel tak bude činit a časové určení lhůty. Ustanovení obsahuje velkou právní nejistotu, interpretační volnost a s tím spojený korupční potenciál. V,§ 22 odst. 1 a 3 písm. b) a § 26 písm. b) požadujeme nahradit znění „popřípadě se vymezuje v dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí" formulací „popřípadě se vymezuje vydanou územně plánovací informací s využitím expertní součinnosti dle §174 stavebního zákona". Městská část Praha - Troja
152/1081 ZP
Není možné, aby si uliční čáru, stavební čáru či výškovou hladinu určoval sám žadatel (navrhovatel), který žádá o rozhodnutí o umístění stavby, neboť tak není chráněn veřejný zájem. V kombinaci s definicí pojmu proluka (§ 2q) tak může být stavba umístěna prakticky kdekoli, což je nebezpečné zejména v sídlištní zástavbě. Vymezení stavební čáry se promítá i v postupu při posuzování odstupů stavby od okolních budov (viz § 28 odst. 2). Do schválení nová územně plánovací dokumentace je vhodnější ve výškové regulaci navázat např. na informativní část Územního plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy. Požadujeme proto, aby uliční čáru, stavební čáru i výškovou hladinu určoval vždy orgán veřejné správy a jako možné řešení navrhujeme zajistit vymezování při vydávání územně plánovací informace s využitím expertní součinnosti dle §174 stavebního zákona.
97
Neakceptováno.
§22
N
PSP nemohou stanovovat procesní stránku řízení, ani s využitím odkazů na příslušné ustanovení stavebního zákona. Proces územního rozhodování je jasně definovaný - žadatel podává žádost ("navrhuje") a stavební úřadu rozhoduje (umístí / nebo neumístí stavbu). Výklad, že by o čáře rozhodoval stavebník je mylný. Ustanovení § 76 stavebního zákona musí být respektováno i bez odkazu v PSP.
V,§ 12, § 22odst. 1 a 3 písm. a) a § 26 písm. a) zcela chybí, který orgán bude stanovovat uliční čáru, stavební čáru nebo výškovou hladinu, podle jakých pravidel tak bude činit a časové určení lhůty. Ustanovení obsahuje velkou právní nejistotu, interpretační volnost a s tím spojený korupční potenciál. V,§ 22 odst. 1 a 3 písm. b) a § 26 písm. b) požadujeme nahradit znění „popřípadě se vymezuje v dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí" formulací „popřípadě se vymezuje vydanou územně plánovací informací s využitím expertní součinnosti dle §174 stavebního zákona". Městská část Praha - Troja
152/1082 ZP
Není možné, aby si uliční čáru, stavební čáru či výškovou hladinu určoval sám žadatel (navrhovatel), který žádá o rozhodnutí o umístění stavby, neboť tak není chráněn veřejný zájem. V kombinaci s definicí pojmu proluka (§ 2q) tak může být stavba umístěna prakticky kdekoli, což je nebezpečné zejména v sídlištní zástavbě. Vymezení stavební čáry se promítá i v postupu při posuzování odstupů stavby od okolních budov (viz § 28 odst. 2). Do schválení nová územně plánovací dokumentace je vhodnější ve výškové regulaci navázat např. na informativní část Územního plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy.
Neakceptováno.
§26
N
PSP nemohou stanovovat procesní stránku řízení, ani s využitím odkazů na příslušné ustanovení stavebního zákona. Proces územního rozhodování je jasně definovaný - žadatel podává žádost ("navrhuje") a stavební úřadu rozhoduje (umístí / nebo neumístí stavbu). Výklad, že by o čáře rozhodoval stavebník je mylný. Ustanovení § 76 stavebního zákona musí být respektováno i bez odkazu v PSP.
Požadujeme proto, aby uliční čáru, stavební čáru i výškovou hladinu určoval vždy orgán veřejné správy a jako možné řešení navrhujeme zajistit vymezování při vydávání územně plánovací informace s využitím expertní součinnosti dle §174 stavebního zákona.
Městská část Praha - Troja
152/1083 ZP
Navrhujeme doplnit bod: ,,e) S,5m jednosměrných ulic v zástavbě rodinných domů".
152/1084 ZP
Navrhujeme doplnit požadavky na standard veřejných prostranství, jednak aby bylo jasné, že se vztahují nejen na nově budovaná veřejná prostranství, ale i na úpravy stávajících, jednak aby obsahovala požadavky společenské a užitné funkce a cyklistického pohybu a respektovala charakter území. Do odst. 1 navrhujeme doplnit za slova „k jejich" slova „významu", za slova „významu místa" slova „poloze v systému veřejných prostranství, charakteru území" a za slova „pěšího" slova „a cyklistického".
152/1085 ZP
Do odst. 2 navrhujeme doplnit za slova „v uličních prostranstvích" slova „s výjimkou uličních prostranství, na kterých je umožněn smíšený provoz x) (obytné zóny nebo pěší zóny y)". Kdy poznámka pod čarou x) odkazuje na § 6 odst. 3 písm. d) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů a poznámka pod čarou y) odkazuje na § 39 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Do odstavce 2 navrhujeme za slova „hustotu zástavby" doplnit: „, charakter území". V historických intravilánech není často možné dosáhnout plného, natož oboustranného chodníkového profilu.
Městská část Praha - Troja
152/1086 ZP
Do odst. 3 navrhujeme za slova „zachován průchod" doplnit slova „odpovídající významu veřejného prostranství a intenzitě pěšího provozu, nejméně však".
Městská část Praha - Troja
152/1087 ZP
Městská část Praha - Troja
Městská část Praha - Troja
Městská část Praha - Troja
152/1088 ZP
Do odst. 5 navrhujeme doplnit za slova podle § 13 slova „lokální ulice". Dále navrhujeme doplnit požadavek vymezování výsadbového pásu pro stromořadí v ulicích od šířky 12 m (s možností výjimky dle konkrétních podmínek).
Pojem obytná kvalita není blíže definován, požadujeme upřesnit
98
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
§16 (1)
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
§16 (2)
A
§14 (1)
Akceptováno.
§16 (3)
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
§16 (5)
BnV
Výsadbový pás se vymezuje i v ulicích od šířky 12 metrů, jak je stanoveno v ustanovení § 19. odst. 4.
BnV
Pojem "obytná kvalita" lze považovat v odborné veřejnosti za dostatečně zaužívaný a srozumitelný, bez nutnosti jej v PSP blíže specifikovat. Obytná kvalita veřejného prostranství zahrnuje obvykle estetické (materiálové, tvarové) řešení parteru, lidské měřítko a vybavení pro pobyt a aktivity ve veřejných prostranstvích.
§16 (1)
Městská část Praha - Troja
Městská část Praha - Troja
Městská část Praha - Troja
Městská část Praha - Troja
Městská část Praha - Troja
Městská část Praha - Troja
Městská část Praha - Troja
Městská část Praha - Troja
152/1089 ZP
V odst. 1 v první větě navrhujeme slovo "prostředí" nahradit slovem "území". Za slova „a jejich výšce" potom navrhujeme doplnit „,a k zachování a rozvoji kulturní hodnoty prostředí. Za podmínek stanovených stavebním zákonem lze podmínit umístění stavby uzavřením plánovací smlouvy o spoluúčasti žadatele na vybudování nebo úpravách související dopravní a technické infrastruktury." Požadujeme doplnit institut plánovací smlouvy dle stavebního zákona, který byl součástí předchozího návrhu - přímé zmínění v PSP usnadní městským částem jejich prosazení a užívání.
152/1090 ZP
Za odst. 1 navrhujeme doplnit odst. 2, který bude znít: „Na náměstích a městských třídách se budovy zpravidla umisťují tak, aby část jejich přízemí orientovaná do uličního prostranství na něj přímo výškově navazovala a byla využitelná pro obchod a služby."
152/1091 ZP
Navrhujeme do písm. a) na závěr doplnit ustanovení: „při odvození výškové hladiny se nepřihlíží ke stavbách výškově výjimečným." Doplnění je účelné zejména s ohledem na lokality, jejichž výškové uspořádání není vyrovnané a zahrnuje stavby značně rozdílných výšek. V těchto případech by mělo být cílem stanovit přiměřenou výškovou hladinu zejména s ohledem na případné zamýšlené dostavby lokality.
152/1092 ZP
K § 26 odst. 7 je v druhé části v podstatě nesplnitelný (Oplocení může být průtočné, nemůže být, ale natolik propustné, aby umožnilo průchod unášených předmětů a plavenin - pak už nebude plnit funkci oplocení. Jediné řešení je minimální mechanická odolnost - pak ale samo oplocení bude povodní unášeno a nebude dostatečně plnit funkci oplocení).
152/1093 ZP
Bez definice přesné lokalizace urbanisticky exponované polohy vyvolává velkou právní nejistotu a lze předpokládat tlak na stavební úřady ze strany stavebníků. Uplatnění tohoto ustanovení je třeba podmínit přesným vymezením urbanisticky exponovaných poloh v územně plánovací dokumentaci, tedy v regulačním plánu (případně územním plánu), nebo územní studií. Dále navrhujeme omezit nárožní dominanty na 1 podlaží pro hladinu I. - III. a na 2 podlaží pro hladiny IV.-VII. Ustanovení PSP umožňuje například v území s dvou- nebo třípodlažní zástavbou lokálně navýšení o 2 podlaží. Vyšší dominanty by byly obhajitelné u veřejných budov, ale jejich výšku řeší nezávisle jiné ustanovení. Ustanovení nezohledňuje transformační a rozvojové plochy. Není zřejmé, jak v těchto plochách rozhodovat.
152/1094 ZP
Požadujeme dopracovat stávající pravidla (zvětšením úhlu, bližší konkretizaci pravidel). Vymezení odstupových vzdáleností i nadále považujeme za problematické (např. podle těchto paragrafů je umožněno postavit překážku libovolně vysokou libovolně daleko (blízko) proti více než polovině šířky okna.
152/1095 ZP
Navrhujeme upravit v odst. 1 v první větě formulaci do znění "se dbá na jejich proslunění". Požadavek na splnění oslunění pro 80% bytů je zcela neurčitý, nevyplývá z něj, jaká množina bytů bude brána za základ pro výpočet. Požadujeme upřesnění této formulace. Ustanovení bude vyvolávat výkladové problémy, neboť jednak nemá žádné věcné opodstatnění a jednak není jasné, z čeho se má 80 % počítat (ze všech bytů v Praze, v ulici, v bloku, domu nebo jinak?). Formulace v předchozím návrhu odkazující na normový požadavek dle MMR s výjimkou bytů v tradiční uliční zástavbě s uzavřenou uliční čarou, kde jej nelze splnit, byla vhodnější, neboť měla věcné opodstatnění pro zachování možnosti tradiční výstavby, zástavby proluk a rekonstrukcí bytů v území s blokovou zástavbou. Požadujeme stanovit povinnost při umisťování nových staveb zachovat proslunění stávajících bytů podle normy uvedené v § 84.
152/1096 ZP
V odst. 7 navrhujeme nahradit číslo „1/10" číslem „1/6". Tato hodnota lépe odpovídá hygienickým požadavkům. Nižší hodnotu, tj. 1/10 navrhujeme umožnit jen tam, kde je to nezbytné z hlediska zachování charakteru zástavby - v památkově chráněných územích.
99
§20 (1)
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.. Termín kulturní hodnota prostředí nepředstavuje jednoznačný pojem, proto nebyl doplněn.
§20 k: chybí
§26 a
BnV
Předmětné ustanovení je součástí nařízení.
Neakceptováno. N Princip vyplývá ze smyslu ustanovení.
§30 (7)
§27 (4) b
§28
§45 (1)
§45 (7)
BnV
Existují různá technická řešení. Např. na větších tocích se uplatní oplocení sklopné nebo demontovatelné, naopak na malých tocích, kde se jedná zpravidla o bleskové povodně a jiný typ plavenin půjde o oplocení, které svou konstrukcí umožní průtok skrz plot (malý průřez konstrukce proti toku, větší otvory).
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
BnV
Požadavek na zachování proslunění stávajících bytů v okolní zástavbě vyplývá z příslušné normy, na kterou nařízení odkazuje.
N
Neakceptováno. Hodnota vychází z původního normového požadavku a v principu odpovídá základním požadavkům na oslunění i osvětlení. Stanovení minimální plochy okna nesnižuje povinnost splnit hygienické požadavky na oslunění i osvětlení pro konkrétní obytnou místnost, minimální plocha oken ale ovlivňuje jejich velikost i místech, kde je denní osvětlení vyšší než v jiných částech budovy a zabraňuje tak výraznému zmenšování okenních otvorů.
Městská část Praha - Troja
152/1097 ZP
Nesouhlasíme, aby celoplošně centrální část města vč. např. Prahy - Troje byly v korekci hlukových limitů! Jsou oblasti a klidové části města (rezidenční, odpočinek, rekreace), kde by hluk neměl být brán jako nevyhnutelný!
§52
A
Akceptováno. Druhá část odstavce byla vypuštěna.
1.,Obecná zásadní připomínka k procesu novelizace PSP Svaz městských částí hlavního města Prahy považuje Pražské stavební předpisy za klíčový dokument pro plánování a regulaci výstavby v hl. m. Praze. Žádá proto, aby při jejich přípravě převažovala odborná diskuze nad politickými zájmy. Další prodlevy v jeho účinnosti nutně povedou ke zvyšování nejistoty na straně veřejné správy, občanů i stavebníků. Vyzýváme proto, aby proces přijímání PSP probíhal v předpokládaném časovém rámci a PSP nabyly účinnosti od 1. 1. 2016. Svaz městských částí hlavního města Prahy je připraven poskytnout veškerou nezbytnou součinnost k dosažení tohoto cíle.
Městská část Praha Zbraslav
156/1630 ZP
Zadání změn Pražských stavebních předpisů (dále jen „PSP") bylo schváleno usnesením Rady hl. m. Prahy č. 259 ze dne 17.2.2015 (viz http://zastupitelstvopraha.eu/ina2014/tedusndelail.aspx?id=230853 , příloha Č. 4), podle nějž byly předpisy připravovány. Následně byl Radou hl. m. Prahy schválen návrh změn PSP (viz http://zastupitelstvo.praha.eu/ina2014/tedusndetail.aspx7id-245864 ), který byl rozeslán do připomínek od 1 i. 6. do 10. 7. 2015, (viz http://www.iprpraha.cz/psp) a byl námi velmi podrobně připomínkován. K připomínkám proběhlo vypořádací jednání a došlo k jejich vypořádání s tím, že většině námi uplatňovaných zásadních připomínek bylo vyhověno a byly zapracovány.
k: obecné
BnV
Vzato na vědomí.
Nyní je odlišný návrh změn PSP předkládán do připomínek znovu ve zkrácené lhůtě, aniž obsahuje vypořádání našich připomínek a aniž byl jakkoli vysvětlen důvod změny postoje předkladatele. V rozporu s legislativními pravidly vlády i běžnými legislativními zvyklostmi návrh neobsahuje podrobnou důvodovou zprávu ani vyznačení změn oproti stávajícímu znění PSP z r. 2014 (pozastavenému MMR). Proto je velmi obtížné zjistit, co je navrženo změnit i z jakých důvodu jsou změny navrhovány. Zvolený postup je nesrozumitelný a zdržující přijetí potřebného řešení PSP. Celkově již z námi dříve uplatněných připomínek vyplývá, že je třeba provést legislativně-technickou revizi textu, sjednocení používané terminologie a harmonizaci se stavebním zákonem a legislativními pravidly vlády. Pro urychlení schválení PSP proto navrhujeme vrátit se k původnímu návrhu změn PSP schválenému Radou hl. m. Prahy dne 9. 6. 2015, který zpracovával odborný tým pověřený samotnou Radou hl. m. Prahy dle usnesení z 17. 2. 2015 a který již prošel připomínkovým řízením.
Městská část Praha Zbraslav
156/1632 ZP
Požadujeme doplnit odst. 5. uvádějící údaje o oznámení tohoto nařízení v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998. Neuvedení těchto údajů znamená přímý rozpor s § 5 nařízení vlády č. 339/2002 Sb., o postupech při poskytování informací v oblasti technických předpisů, technických dokumentů a technických norem, podle nějž musí být informace o notifikaci v předpisu výslovně uvedena. Požadujeme splnění tohoto požadavku, aby nebyly PSP napadeny z formálních důvodů.
Městská část Praha Zbraslav
156/1633 ZP
Je zbytečně nadužíváno vágních pojmů "zpravidla*', „obvykle", které navrhujeme eliminovat zde i v celém předpisu.
156/1634 ZP
Chybí definice zásadního pojmu „charakter území", který by neměl být uplatňován pouze v § 5, ale měl by se týkat celého předpisu jako klíčové kritérium pro posuzování stavebních záměrů a pro rozhodování úřadů územního plánování a stavebních úřadů. Požadujeme jeho doplnění do § 2, precizaci ve shodě s předchozím návrhem: „charakterem území se rozumí soubor podstatných přírodně krajinných, sociálně ekonomických, historických a kulturně civilizačních, zvláště urbanistických, architektonických a estetických prvků či vlastností specifických pro konkrétní území (především poloha v území, intenzita, struktura a typ zastavění, vymezení a uspořádání veřejných prostranství, infrastruktura, způsob využiti území a míra jeho změn), včetně jejich vzájemných vztahu a vazeb" a sjednocení jeho využívání jako kritéria v celých PSP.
Městská část Praha Zbraslav
100
§1 (5)
§2
§2 k: chybí
A
Akceptováno, doplněno.
A
Akceptováno. Užívání těchto pojmů bylo v omezeno v § 2 i ve zbytku předpisu.
A
Akceptováno, doplněno.
Vadná definice proluky v písm. q), z níž nevyplývá, že jde pouze o chybějící část zástavby v území, kde je zástavba předpokládána.
Městská část Praha Zbraslav
156/1635 ZP
Požadujeme jeho doplnění do § 2, precizaci ve shodě s předchozím návrhem: ,,q) prolukou chybějící část zástavby, a to: 1. blok nebo část bloku dosud nezastavěný v území jinak převážné zastavěném, určený k zastavění, nebo
§2 q
A
§2 z
A
Akceptováno, upraveno.
2. nezastavěná nebo částečně zastavěná část pozemku nebo souboru pozemků včetně nároží ve stávající zástavbě, určená k zastavěni, vymezená stavebními čarami a hranice/ni sousedních pozemků zastavěných nebo k zastavění určených " Požadujeme první větu nahradit větou: „zátěži způsob a míra. v jakém využití území (plochy, bloku, pozemku) nebo jeho prostorové uspořádám pozitivně i negativně ovlivňuje okolí."
Městská část Praha Zbraslav
156/1636 ZP
Problematický princip zátěže v §6 navazující na definici zátěže v § 2 písm. z) zužuje Praze možnosti podpory polyfunkčního města. Funkční regulace z hlediska vlivu na okolí se dnes používá nejen tam, kde je třeba zabránit negativnímu vlivu, ale i tam, kde je podstatný pozitivní vliv ve veřejném zájmu. Příkladem může být požadavek smíšených ploch tam. kde je cílem veřejný prostor se sociální kontrolou, tj. ve kterém se lidé pohybují průběžně po celý den a všechny dny v týdnu. Samotné tržní mechanismy vedou obvykle k vytlačování méně výnosných funkcí z lukrativních poloh.
Akceptováno jinak. Pojem "zátěž" byl z předpisu odstraněn.
Současná podoba § 2 písm z) a § 6 je blíže kritizovanému funkčnímu zónování dle Athénské charty, než celostátní vyhláška, považujeme proto za nezbytné ji upravit nebo vypustit, jak bylo uvedeno v předchozím návrhu po vypořádání připomínek.
Městská část Praha Zbraslav
156/1637 ZP
Problematický princip zátěže v §6 navazující na definici zátěže v § 2 písm. z) zužuje Praze možnosti podpory polyfunkčního města. Funkční regulace z hlediska vlivu na okolí se dnes používá nejen tam, kde je třeba zabránit negativnímu vlivu, ale i tam, kde je podstatný pozitivní vliv ve veřejném zájmu. Příkladem může být požadavek smíšených ploch tam. kde je cílem veřejný prostor se sociální kontrolou, tj. ve kterém se lidé pohybují průběžně po celý den a všechny dny v týdnu. Samotné tržní mechanismy vedou obvykle k vytlačování méně výnosných funkcí z lukrativních poloh.
§6
A
Akceptováno, pojem vypuštěn.
A
Akceptováno, doplněno.
Současná podoba § 2 písm z) a § 6 je blíže kritizovanému funkčnímu zónování dle Athénské charty, než celostátní vyhláška, považujeme proto za nezbytné ji upravit nebo vypustit, jak bylo uvedeno v předchozím návrhu po vypořádání připomínek. Městská část Praha Zbraslav
Městská část Praha Zbraslav
Městská část Praha Zbraslav
156/1638 ZP
Požadujeme výslovně doplnit do názvu hlavy 1, že jde o obecné zásady uspořádání území v územně plánovací dokumentaci. Chybějící zpřesnění názvu hlavy I, která se má týkat pouze územního plánování, bude vyvolávat výkladové obtíže.
156/1639 ZP
Uvedení zastavitelných ploch a územních rezerv není vhodné, neboť ty nemusí být nutně jen součástí rozvojových ploch. Požadujeme vypustit.
156/1640 ZP
Členění území na lokality v územně plánovací dokumentaci je vhodné pro územní plán, nemusí však vyhovovat v regulačním plánu, který' pracuje s jednotlivými pozemky. Požadujeme proto, aby členění území na lokality v územně plánovací dokumentaci dle odst. 1 nebylo povinné, ale fakultativní. Doporučujeme nahradit stávající text následujícím: „Území se může členit podle převažujícího charakteru území na lokality."
101
k: Část druhá Hlava I
§4 c
NN
§5 (1)
A
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
Akceptováno.
Městská část Praha Zbraslav
156/1641 ZP
Samotná definice pojmu „veřejné vybavenosti" nemá normativní obsah a jako taková by spíše patřila do § 2. Naopak do § 8 požadujeme doplnit normativní požadavek, aby se pro rozvojové a transformační plochy obytné vymezoval v územně plánovací dokumentaci základní standard dostupnosti občanského vybavení zejména pro volný čas, předškolní výchovu a základní vzdělávání, například následujícím způsobem. Za odst. 1 doplnit odst. 2, který zní: „Při vymezování ploch za stavitelných obytných se základní mírou zátěže se dbá na zajištění potřebného občanského a komerčního vybavení. K zajištěni občanského vybaveni je využíváno ze jména ploch s rozdílným funkčním využitím, podmíněním nové výstavby realizací veřejné infrastruktury. plánovací smlouvou a veřejně prospěšných staveb."
§8
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
N
Deklaratorní požadavek, navržené znění netvoří kompletní právní normu. Komerční areály nejsou legálním pojmem, zcela nový požadavek nevyplývající ze zadání ani z povahy předložené novely.
A
Akceptováno jako parky v krajině.
Navrhujeme dále doplnit odst. 3: „Pro rozvojové a transformační plochy se základní mírou zátěže se vymezuje základní standard dostupnosti občanského vybavení zejména pro volný čas, předškolní výchovu a základní vzděláváni s přihlédnutím k charakteru území, pokud možno v docházkové vzdálenosti odkudkoli z těchto ploch. " Požadujeme zachovat - v mezích stavebního zákona - co nejpřísněji stanovenou povinnost investorů k zajištění občanské vybavenosti. Požadujeme proto bud! návrat k verzi pražských stavebních předpisů z června 2015, nebo jejich přepracování ve smyslu uvedené připomínky.
156/1642 ZP
Požadujeme vypuštění textu, který pouze opakuje požadavky stavebního zákona a jeho nahrazení následujícím: „Plochy umožňující umístění areálů komerčního vybavení, jakož i další plochy s vysokou koncentrací uživateli) a vysokými nároky na dopravní obslužnost (zejména nákupní, obchodní, kancelářské, zábavní, výstavní a sportovní areály s vysokou návštěvností, vysokoškolské kampusy, kongresová centra, zoologické zahrady a nemocnice) se vymezují v docházkové vzdálenosti kapacitní veřejné dopravy osob. " K takto upravené definici pak navrhujeme doplnit i definici kapacitní veřejné dopravy osob a docházkové vzdálenosti, která není kodifikována předpisem. Jako docházkovou vzdálenost např. ROPID udává 400 m (v odůvodněných případech až 600 m) u vysokopodlažní zástavby, 800 m (v odůvodněných případech až 1000 m) u nízkopodlažní. Po doplnění definic by ustanovení nemělo být při aplikaci rozporováno pro nejednoznačnost.
Městská část Praha Zbraslav
156/1643 ZP
Doporučujeme nahradit pojem „přírodní parky" pojmem „krajinné parky případně parky v přírodě ". Pojem přírodní parky je v terminologickému konfliktu se zákonem o ochraně přírody a krajiny. Pojem krajinný park nebo park v přírodě umožňuje i po vypuštění pojmu "přírodní parky" vymezit oblast, jejímž primárním účelem není produkční (pole, lesy) či environmentálně-ochranářská funkce, ale rekreačně-krajinný účel (spadala by sem např. valná část zeleného prstence kolem Prahy, sady na svazích kotliny a pod.).
Městská část Praha Zbraslav
156/1645 ZP
Zásady obsažené v tomto ustanovení považujeme obecně za pozitivní. Pokud mají v praxi dojít širšího uplatnění, je třeba je zkonkretizovat (např. chybí definice volné krajiny pro odstavec 6).
Městská část Praha Zbraslav
156/1646 ZP
V odst. 1 navrhujeme upravit pořadí slov z důvodů lepší srozumitelnosti: „Při vymezováni pozemků se dbá na vymezení veřejných prostranství, zejména uličních prostranství, odpovídajících charakteru území. "
Městská část Praha Zbraslav
156/1647 ZP
V odst. 2 navrhujeme vypustit používání vágních pojmů „obraz města" či „charakter konkrétního místa " a využít jednotný pojmový aparát „charakter území"
Městská část Praha Zbraslav
102
§9
§10
Vzato na vědomí. §11
BnV
Termín "volná krajina" se v předpise nepoužívá. Neakceptováno.
§11 (1)
N
Navržená textace nemění význam ustanovení.
§11 (2)
A
Akceptováno.
Městská část Praha Zbraslav
156/1648 ZP
V odst. 3 navrhujeme doplnit první větu tak, aby se obslužnost týkala všech veřejných prostranství: „ Veřejná prostranství se vymezují tak. aby vytvářela prostorově a vizuálně spojitý systém. Uspořádání veřejných prostranství musí zajistil dostupnost a obsluhu území a jeho prostupnost pro pěší a cyklistický- pohyb. " a nahradit poslední větu: „Ulice a cesty se přednostně navzájem propojují." formulací „Mimo případy cílené ochrany území před průjezdnou dopravou se ulice a cesty přednostně propojují." Při rigidní interpretaci lze vynucovat propojení ulic (nikoliv veřejných prostranství), které z dopravního hlediska nejsou příliš žádoucí (např. riziko zvýšené průjezdné dopravy v rezidenčních oblastech; prakticky by znamenalo rovněž nemožnost použití dopravní značky č. B 32 „Průjezd zakázán"). Pojem ulice a cesty navíc není zaveden, lze tedy soudit, že se jedná o komunikace dle zákona o pozemních komunikacích.
§11 (3)
A
Akceptováno částečně. První věta byla upravena. Smysl závěrečné věty je v připomínce mylně interpretován. Ulice a cesta nejsou synonymy pozemních komunikací pro silniční motorová vozidla dle zákona č. 13/1997 Sb. Požadavek na propojování ulic a cest tak nesouvisí explicitně s propojováním pozemních komunikací. Cílem je vizuálně, prostorově a provozně propojovat ulice a cesty přednostně pro pěší a cyklistický pohyb, požadavek na průjezdnost jednotlivých ulic a cest pro osobní automobily musí být vždy posouzen v rámci širšího kontextu dopravní obsluhy území a předpisem není explicitně stanoven. Ve městě je řada ulic, které na sebe prostorově navazují, ale nejsou vzájemně propojeny pro pohyb automobilů, jen pro chodce resp. cyklisty. Snaha o eliminaci negativních důsledků průjezdní automobilové dopravy nesmí vést k vytváření slepých ulic a neprostupných území a enkláv. Průjezdnost automobilové dopravy je nezbytné eliminovat jinými nástroji a stavebně technickými opatřeními.
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
V odst. 4 navrhujeme pro doplnění ostatních významných vodních útvarů vrácení požadavku volné prostupnosti území podél Rokytky, Botiče a významných vodních ploch, který byl součástí předchozího návrhu
Městská část Praha Zbraslav
156/1649 ZP
Druhou větu odst. 4 navrhujeme nahradit následujícím zněním: „Podél Vltavy, Berounky, Rokytky a Botiče a v nezastavitelném území poděl vodních toků a okolo významných vodních ploch se zajišťuje prostupnost pro pěší a cyklistický' pohyb, nevylučují-li to požadavky> ochrany přírody a krajiny a charakter území. Stávající prostupnost pro pěší a cyklistický' pohyb podél významných vodních toků a okolo vodních ploch musí být zachována. "
§11 (4)
Rekreační potenciál břehů Vltavy a Berounky je nezpochybnitelný. V případě menších vodních toků je prostupnost obecně žádoucí, vyskytují se však případy, kdy by vyžadování prostupnosti (zejména) pro cyklistickou dopravu narušovalo přírodní charakter území, vyžadovalo extrémní nároky na zásah do uspořádání břehu či duplikovalo existující propojení v těsné blízkosti nivy.
Městská část Praha Zbraslav
156/1650 ZP
Navrhujeme doplnit odst. 5, který zní: „Při vymezování veřejných prostranství se dbá na prostorové a provozní propojení veřejných prostranství s nezastavěnými územím. "
Městská část Praha Zbraslav
156/1651 ZP
Navrhujeme v písm. c) doplnit za slova „jsou druhem veřejného prostranství" slova „o místním významu, ale".
Městská část Praha Zbraslav
156/1652 ZP
Navrhujeme doplnit na konec písm. d) slova „přístupové ulice s nejnižší mírou významu v systému veřejných prostranství města, určené zejména pro místní obsluhu území."
Městská část Praha Zbraslav
156/1653 ZP
Navrhujeme doplnit bod: ,,e) 6,5m jednosměrných ulic v zástavbě rodinných domu". Pro ulice v zástavbě rodinných domů při malé intenzitě dopravy považujeme za vhodné přidat (analogicky k ustanovení §22 odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb., v platném znění) ještě další typ - 6,5 m šířky. Toto šířkové uspořádání považujeme za vyhovující ve svažitých poměrech nebo pro jednosměrné komunikace obsluhující malý počet rodinných domů. Tato šířka umožňuje při vhodném řešení uložení všech nezbytných sítí technické infrastruktury, stejně jako naplnění nároků zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích i ČSN 73 6110 Navrhování pozemních komunikací. Umožnění návrhu a realizace uvedené uliční šířky ve vybraných případech je v souladu s požadavky Stavebního zákona na hospodárné využívání území. Při požadavku na příliš široké profily hrozí tendence v území vytvářet uzavřené skupiny (areály) obsluhované účelovými komunikacemi, na které se požadavek nevztahuje. Významné jsou také náklady spojené s údržbou uličních prostranství, které musí městské části pokrýt.
Městská část Praha Zbraslav
156/1654 ZP
Navrhujeme nahradit odst. 2 následujícím textem: „Při stanovování šířky uličních prostranství nových ulic podle odstavce 1 se zohledňuje plánovaný charakter území. "
103
§11
Neakceptováno.
§13 c
N
Navrhovaný text nemění význam ustanovení.
§13 d
A
Akceptováno ve smyslu připomínky.
§14 (1)
NN
§14 (2)
A
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
Akceptováno.
Městská část Praha Zbraslav
156/1655 ZP
V § 12, § 22 odst. 1 a 3 písm. a) a § 26 písm. a) zcela chybí, který orgán bude stanovovat uliční čáru, stavební čáru nebo výškovou hladinu, podle jakých pravidel tak bude činit a časové určení lhůty. Ustanovení obsahuje velkou právní nejistotu, interpretační volnost a s tím spojený korupční potenciál. V § 22 odst. 1 a 3 písm. b) a § 26 písm. b) požadujeme nahradit znění „popřípadě se vymezuje v dokumentaci pro vydáni územního rozhodnutí" formulací „popřípadě se vymezuje vydanou územně plánovací informací s využitím expertní součinnosti dle §174 stavebního zákona ". Není možné, aby uliční čáru, stavební čáru či výškovou hladinu určoval sám žadatel (navrhovatel), který žádá o rozhodnutí o umístění stavby, neboť tak není chráněn veřejný zájem. V kombinaci s definicí pojmu proluka (§ 2q) tak může být stavba umístěna prakticky kdekoli, což je nebezpečné zejména v sídlištní zástavbě. Vymezení stavební čáry se promítá i v postupu při posuzování odstupů stavby od okolních budov (viz § 28 odst. 2). Do schválení nové územně plánovací dokumentace je vhodnější ve výškové regulaci navázat např. na informativní část Územního piánu sídelního útvaru hl. m. Prahy. Požadujeme proto, aby uliční čáru, stavební čáru i výškovou hladinu určoval vždy orgán veřejné správy a jako možné řešení navrhujeme zajistit vymezování při vydávání územně plánovací informace s využitím expertní součinnosti dle §174 stavebního zákona.
§12
BnV
V § 12, § 22 odst. 1 a 3 písm. a) a § 26 písm. a) zcela chybí, který orgán bude stanovovat uliční čáru, stavební čáru nebo výškovou hladinu, podle jakých pravidel tak bude činit a časové určení lhůty. Ustanovení obsahuje velkou právní nejistotu, interpretační volnost a s tím spojený korupční potenciál. V § 22 odst. 1 a 3 písm. b) a § 26 písm. b) požadujeme nahradit znění „popřípadě se vymezuje v dokumentaci pro vydáni územního rozhodnutí" formulací „popřípadě se vymezuje vydanou územně plánovací informací s využitím expertní součinnosti dle §174 stavebního zákona ". Městská část Praha Zbraslav
156/1656 ZP
Není možné, aby uliční čáru, stavební čáru či výškovou hladinu určoval sám žadatel (navrhovatel), který žádá o rozhodnutí o umístění stavby, neboť tak není chráněn veřejný zájem. V kombinaci s definicí pojmu proluka (§ 2q) tak může být stavba umístěna prakticky kdekoli, což je nebezpečné zejména v sídlištní zástavbě. Vymezení stavební čáry se promítá i v postupu při posuzování odstupů stavby od okolních budov (viz § 28 odst. 2). Do schválení nové územně plánovací dokumentace je vhodnější ve výškové regulaci navázat např. na informativní část Územního piánu sídelního útvaru hl. m. Prahy.
V § 12 se obecně popisuje institut uliční čáry. Využije se buď při zpracování ÚPD nebo při umisťování staveb, což popisuje § 22. Více viz vypořádání připomínek k § 22.
Neakceptováno.
§22
N
PSP nemohou stanovovat procesní stránku řízení, ani s využitím odkazů na příslušné ustanovení stavebního zákona. Proces územního rozhodování je jasně definovaný - žadatel podává žádost ("navrhuje") a stavební úřadu rozhoduje (umístí / nebo neumístí stavbu). Výklad, že by o čáře rozhodoval stavebník je mylný. Ustanovení § 76 stavebního zákona musí být respektováno i bez odkazu v PSP.
Požadujeme proto, aby uliční čáru, stavební čáru i výškovou hladinu určoval vždy orgán veřejné správy a jako možné řešení navrhujeme zajistit vymezování při vydávání územně plánovací informace s využitím expertní součinnosti dle §174 stavebního zákona. V § 12, § 22 odst. 1 a 3 písm. a) a § 26 písm. a) zcela chybí, který orgán bude stanovovat uliční čáru, stavební čáru nebo výškovou hladinu, podle jakých pravidel tak bude činit a časové určení lhůty. Ustanovení obsahuje velkou právní nejistotu, interpretační volnost a s tím spojený korupční potenciál. V § 22 odst. 1 a 3 písm. b) a § 26 písm. b) požadujeme nahradit znění „popřípadě se vymezuje v dokumentaci pro vydáni územního rozhodnutí" formulací „popřípadě se vymezuje vydanou územně plánovací informací s využitím expertní součinnosti dle §174 stavebního zákona ". Městská část Praha Zbraslav
156/1657 ZP
Není možné, aby uliční čáru, stavební čáru či výškovou hladinu určoval sám žadatel (navrhovatel), který žádá o rozhodnutí o umístění stavby, neboť tak není chráněn veřejný zájem. V kombinaci s definicí pojmu proluka (§ 2q) tak může být stavba umístěna prakticky kdekoli, což je nebezpečné zejména v sídlištní zástavbě. Vymezení stavební čáry se promítá i v postupu při posuzování odstupů stavby od okolních budov (viz § 28 odst. 2). Do schválení nové územně plánovací dokumentace je vhodnější ve výškové regulaci navázat např. na informativní část Územního piánu sídelního útvaru hl. m. Prahy. Požadujeme proto, aby uliční čáru, stavební čáru i výškovou hladinu určoval vždy orgán veřejné správy a jako možné řešení navrhujeme zajistit vymezování při vydávání územně plánovací informace s využitím expertní součinnosti dle §174 stavebního zákona.
104
Neakceptováno.
§26
N
PSP nemohou stanovovat procesní stránku řízení, ani s využitím odkazů na příslušné ustanovení stavebního zákona. Proces územního rozhodování je jasně definovaný - žadatel podává žádost ("navrhuje") a stavební úřadu rozhoduje (umístí / nebo neumístí stavbu). Výklad, že by o čáře rozhodoval stavebník je mylný. Ustanovení § 76 stavebního zákona musí být respektováno i bez odkazu v PSP.
156/1658 ZP
Navrhujeme doplnit požadavky na standard veřejných prostranství, jednak aby bylo jasné, že se vztahují nejen na nově budovaná veřejná prostranství, ale i na úpravy stávajících, jednak aby obsahovala požadavky společenské a užitné funkce a cyklistického pohybu a respektovala charakter území.
156/1659 ZP
Do odst. 1 navrhujeme doplnit za slova „k jejich" slova „významu", za slova ..významu místa" slova „poloze v systému veřejných prostranství, charakteru území" a za slova „pěšího" slova „a cyklistického".
156/1660 ZP
Do odst. 2 navrhujeme doplnit za slova „v uličních prostranstvích" slova ,,5 výjimkou uličních prostranství, na kterých je umožněn smíšený provoz provoz x) (obytné zóny nebo pěší zóny y)". Kdy poznámka pod čarou x) odkazuje na § 6 odst. 3 písm. d) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů a poznámka pod čarou y) odkazuje na § 39 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Do odstavce 2 navrhujeme za slova „hustotu zástavby" doplnit: "charakter území". V historických intravilánech není často možné dosáhnout plného, natož oboustranného chodníkového profilu.
Městská část Praha Zbraslav
156/1661 ZP
Do odst. 3 navrhujeme za slova „zachován průchod" doplnit slova „odpovídající významu veřejného prostranství a intenzitě pěšího provozu, nejméně však".
Městská část Praha Zbraslav
156/1662 ZP
Do odst. 5 navrhujeme doplnit za slova podle § 13 slova „lokální ulice". Dále navrhujeme doplnit požadavek vymezování výsadbového pásu pro stromořadí v ulicích od šířky 12 m (s možností výjimky dle konkrétních podmínek).
Městská část Praha Zbraslav
Městská část Praha Zbraslav
Městská část Praha Zbraslav
Městská část Praha Zbraslav
Městská část Praha Zbraslav
156/1663 ZP
Pojem obytná kvalita není blíže definován, požadujeme upřesnit.
156/1664 ZP
V odst. 1 v první větě navrhujeme slovo "prostředí" nahradit slovem "území". Za slova jejich výšce" potom navrhujeme doplnit „,a k zachování a rozvoji kulturní hodnoty prostředí. Za podmínek stanovených stavebním zákonem lze podmínit umístění stavby uzavřením plánovači smlouvy o spoluúčasti žadatele na vybudování nebo úpravách související dopravní a technické infrastruktury." Požadujeme doplnil institut plánovací smlouvy dle stavebního zákona, který byl součástí předchozího návrhu - přímé zmínění v PSP usnadní městskými částem jejich prosazení a užívání.
Městská část Praha Zbraslav
156/1665 ZP
Za odst. 1 navrhujeme doplnit odst. 2, který bude znít: „Na náměstích a městských třídách se budovy umisťují tak, aby část jejich přízemí orientovaná do uličního prostranství na něj přímo výškově navazovala a byla využitelná pro obchod a služby."
Městská část Praha Zbraslav
156/1666 ZP
Požadujeme vypustit vágní relativizaci výškové regulace slovem "zpravidla"
105
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
§16 (1)
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
§16 (2)
A
§16 (1)
Akceptováno.
§16 (3)
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
§16 (5)
BnV
Výsadbový pás se vymezuje i v ulicích od šířky 12 metrů, jak je stanoveno v ustanovení § 19. odst. 4.
BnV
Pojem "obytná kvalita" lze považovat v odborné veřejnosti za dostatečně zaužívaný a srozumitelný, bez nutnosti jej v PSP blíže specifikovat. Obytná kvalita veřejného prostranství zahrnuje obvykle estetické (materiálové, tvarové) řešení parteru, lidské měřítko a vybavení pro pobyt a aktivity ve veřejných prostranstvích.
§16 (1)
§20 (1)
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe. Termín kulturní hodnota prostředí nepředstavuje jednoznačný pojem, proto nebyl doplněn.
§20 (2)
BnV
§25 (1)
A
Ustanovení je součástí nařízení.
Akceptováno, vypuštěno.
Navrhujeme nahradit slovo „přesáhnout" slovem „upravit". V určitých případech bude nezbytné nebo vhodné snížení výškové hladiny. Doporučujeme také zvážit závaznost minimální regulované výšky u stabilizovaných a transformačních území. Městská část Praha Zbraslav
156/1667 ZP
Domníváme se, že v některých případech může být minimální výška nežádoucí nebo zneužitelná. 1 v případě stanovení výškové hladiny podle § 26 se v území mohou vyskytovat výškově odlišné budovy, nedosahující této hladiny, jejichž zachování je důležité pro urbanistický horizont ulice či lokality; v těchto případech by původní znění předpisu vynucovalo při změnách stavby jejich nežádoucí navyšování.
Akceptováno jinak.
§25 (3)
A
místo "upravit" bylo nahrazeno textem "přesáhnout, popřípadě minimální regulovanou výšku podkročit". Minimální výška je důležitá zejména ve stabilizovaných územích vzhledem ke garanci charakteru zástavby. Uplatňuje se nicméně až u "vyšších" hladin.
Požadujeme minimálně doplnit možnost podkročení regulované okolní výšky pro veřejné budovy, zejména školských staveb na sídlištích, jak bylo uvedeno v předchozí připomínkované verzi.
Městská část Praha Zbraslav
156/1668 ZP
Navrhujeme do písm. a) na závěr doplnit ustanovení: „při odvození výškové hladiny se nepřihlíží ke stavbách výškově výjimečným. " Doplnění je účelné zejména s ohledem na lokality, jejichž výškové uspořádání není vyrovnané a zahrnuje stavby značně rozdílných výšek. V těchto případech by mělo být cílem stanovit přiměřenou výškovou hladinu zejména s ohledem na případné zamýšlené dostavby lokality.
§26
Neakceptováno. N Princip vyplývá ze smyslu ustanovení.
Bez definice přesné lokalizace urbanisticky exponované polohy vyvolává velkou právní nejistotu a lze předpokládat tlak na stavební úřady ze strany stavebníků. Uplatnění tohoto ustanovení je třeba podmínit přesným vymezením urbanisticky exponovaných poloh v územně plánovací dokumentaci, tedy v regulačním plánu (případně územním plánu), nebo územní studií.
Městská část Praha Zbraslav
156/1669 ZP
Navrhujeme do ustanovení doplnit, že regulovanou výšku budovy lze v tomto případě zvýšit nejvýše nad jednou třetinou plochy posledního plnohodnotného podlaží. Dále požadujeme rozlišit a podrobněji strukturovat výškovou regulaci lokálních dominant podle jednotlivých výškových hladin navrhujeme omezit nárožní dominanty na 1 podlaží pro hladinu 1.III. a na 2 podlaží pro hladiny IV.-VII. Ustanovení PSP umožňuje například v území s dvou- nebo třípodlažní zástavbou lokálně navýšení o 2 podlaží. Vyšší dominanty by byly obhajitelné u veřejných budov, ale jejich výšku řeší nezávisle jiné ustanovení.
§27 (4) b
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
Ustanovení nezohledňuje transformační a rozvojové plochy. Není zřejmé, jak v těchto plochách rozhodovat.
Městská část Praha Zbraslav
156/1670 ZP
Za odst. 4 navrhujeme vložit odst. 5. který zní: „Nestanoví-li územní nebo regulační plán v souladu s § 83 odst. 2 jinak, mohou minimální výšku v odůvodněných případech podkročit veřejné budovy (budovy občanského vybavení). "
§27
Navrhujeme před odst. 1 vložit nový' odstavec, který zní: „Odstupy staveb musí ve stabilizovaných plochách odpovídat charakteru území, zejména ve vztahu k existující zástavbě. " Následující odstavce se přečíslují.
Městská část Praha Zbraslav
156/1671 ZP
Odstupový úhel počítaný metodou dle PSP má 2 problematické situace. První je v prostoru sídliště, kde je možno s minimálním odstupem k téměř jakémukoli domu postavit úzkou věž. Například ke 12 m vysokému deskovému domu ve vzdálenosti přes ulici 20 m 12ti podlažní věž o šířce 15-18 m. dle rozměru pokojů ve směru rovnoběžně s fasádou ve stávajícím domě. Druhým problémem je situace, kdy sousedí nízkopodlažní zástavba rodinných domů a bytových domů, kde opět k rodinnému domu lze přistavět vícepodlažní bytový dům na vzdálenost 6 m. Požadujeme tedy dopracovat stávající pravidla (zvětšením úhlu jak bylo učiněno při vypořádávání předchozích připomínek, případně bližší konkretizací pravidel) tak, aby nedocházelo k výše popsaným situacím.
106
§28 (1)
Městská část Praha Zbraslav
Městská část Praha Zbraslav
Městská část Praha Zbraslav
Městská část Praha Zbraslav
156/1672 ZP
Navrhujeme doplnit: „Požadavek na odstup se neuplatní, pokud by znemožnil splněni podmínek prostorové regulace stanovené územním nebo regulačním plánem nebo znemožnil zástavbu v souladu se stávající stavební čarou ve stabilizovaném území; v takovém případě lze stavět do hloubky zastavění a výšky odpovídající okolní zástavbě. " Odstupy jsou definovány odstupovým úhlem (prostorové vymezení je uvedeno v příloze předpisu). Tento úhel se neuplatňuje pro nově navrhované budovy mezi sebou. U odst. 2 je odkaz na stavební čáru, aniž by bylo explicitně popsáno, že je míněna stávající stavební čára.
156/1673 ZP
Požadujeme, aby v § 83, upravujícím výjimky z územních a stavebních požadavků, byl nahrazen text „§ 32" textem „§ 32 odst. 1 písm. a) za podmínky, že minimální požadovaný počet stání je nižší než 10". Udělení výjimky z kapacity parkování má být uplatnitelné pouze ve výjimečných případech, jimiž jsou např. drobné proluky, půdní vestavby a pod., kdy není technicky možné příslušná parkovací stání zřídit. Výjimka vztahující se k celému § 32 by vyvolávala tlak na její nadužívání a s tím spojený celoměstský deficit parkovacích stání.
156/1675 ZP
Navrhujeme vypustit druhou větu odst. 3 nebo jej podmínit tím. že bude umožněno zřizování parkovacích hnízd - společných prostor pro parkování pro více budov (v docházkové vzdálenosti), pokud nebudou zasahovat do uličních prostranství; případné umístění vázaných stání v uličním prostranství (viz § 14) bude podmíněno územní studií. Připomínku k odstavci 3 a 5 považujeme za zásadní
156/1676 ZP
K odst. 5 uvádíme: Požadavek zastřešení stání má vliv na jeho cenu. Pro specifické podmínky v okrajových městských částech doporučujeme umožnit v tomto bodě dát možnost územním či regulačním plánem stanovit jinak. Připomínku k odstavci 3 a 5 považujeme za zásadní.
§28 (2)
§83
A
Akceptováno. Bylo doplněno omezení na stabilizované území. Termín "stávající" stavební čára nebyl zapracován, neboť by mohl být matoucí ve vztahu k dalším ustanovením (stavební čára je nástroj, v území "fyzicky" není, vždy se bude odvozovat z charakteru zástavby, těžko jí tedy nazvat "stávající"). Domníváme se nicméně, že smysl úpravy se tím nemění.
Akceptováno částečně. A Výjimka byla omezena na §32 odst. 1.
Neakceptováno. §33 (3)
N
Problematika se týká pouze společně řešených celků, které jsou z definice koordinované jedním projektem.
§33 (5)
NN
Neakceptováno. Bude v souladu s usnesením RHMP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 zařazeno do připomínek, které budou shromažďovány po schválení PSP a budou vyhodnoceny spolu s průběžným vyhodnocováním aplikační praxe.
§45 (1)
BnV
Požadavek na zachování proslunění stávajících bytů v okolní zástavbě vyplývá z příslušné normy, na kterou nařízení odkazuje.
Navrhujeme upravit v odst. 1 v první větě formulaci do znění "se dbá na jejich proslunění".
Městská část Praha Zbraslav
156/1678 ZP
Požadavek na splnění oslunění pro 80% bytů je zcela neurčitý, nevyplývá z něj, jaká množina bytů bude brána za základ pro výpočet. Požadujeme upřesnění této formulace. Ustanovení bude vyvolávat výkladové problémy, neboť jednak nemá žádné věcné opodstatnění a jednak není jasné, z čeho se má 80 % počítat (ze všech bytů v Praze, v ulici, v bloku, domu nebo jinak?). Formulace v předchozím návrhu odkazující na normový požadavek dle MMR s výjimkou bytů v tradiční uliční zástavbě s uzavřenou uliční čarou, kde jej nelze splnit, byla vhodnější, neboť měla věcné opodstatnění pro zachování možnosti tradiční výstavby, zástavby proluk a rekonstrukcí bytů v území s blokovou zástavbou. Požadujeme stanovit povinnost při umisťování nových staveb zachovat proslunění stávajících bytů podle normy uvedené v § 84.
Neakceptováno.
Městská část Praha Zbraslav
156/1679 ZP
V odst. 7 navrhujeme nahradit číslo „1/10" číslem „1/6". Tato hodnota lépe odpovídá hygienickým požadavkům. Nižší hodnotu, tj. 1/10 navrhujeme umožnit jen tam, kde je to nezbytné z hlediska zachování charakteru zástavby - v památkově chráněných územích.
107
§45 (7)
N
Hodnota vychází z původního normového požadavku a v principu odpovídá základním požadavkům na oslunění i osvětlení. Stanovení minimální plochy okna nesnižuje povinnost splnit hygienické požadavky na oslunění i osvětlení pro konkrétní obytnou místnost, minimální plocha oken ale ovlivňuje jejich velikost i místech, kde je denní osvětlení vyšší než v jiných částech budovy a zabraňuje tak výraznému zmenšování okenních otvorů.
Důvodová zpráva Dne 11. srpna 2015 schválila RHMP usnesením č. 1839 text návrhu Nařízení, kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze (pražské stavební předpisy), dále jen PSP. Tímto usnesením RHMP dále uložila primátorce hl. m. Prahy rozeslání návrhu PSP do připomínkového řízení a schválila spojené projednávání návrhu PSP s odbory MHMP, Městskou policií a městskými částmi ve lhůtě 15 dní a řediteli Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha) uložila poskytnout primátorce hl. m. Prahy veškerou potřebnou součinnost při přípravě a zpracování PSP. Dne 14. srpna 2015 IPR Praha rozeslal dopis primátorky hl. m. Prahy spolu s Oznámením o projednání PSP všem připomínkovým místům do datových schránek a odbor služeb MHMP vyvěsil Oznámení na Úřední desce hl. m. Prahy. Dne 31. srpna 2015 doběhla všem připomínkovým místům lhůta pro podání připomínek. Ve stanovené lhůtě bylo doručeno celkem 69 podání, která obsahovala celkem 2 202 připomínek. Z celkového počtu 2 202 připomínek bylo 805 připomínek označeno jako zásadní. Za MHMP podalo připomínky pět odborů. Ostatní odbory (a Městská policie) se nevyjádřily vůbec nebo sdělily, že připomínky neuplatňují. Odbor legislativně právní zaslal jednu legislativně technickou připomínku. Odbory stavebního řádu, územního rozvoje a ochrany prostředí uplatnily zásadní připomínky. Připomínky odborů MHMP jsou uvedeny v příloze č. 2 tohoto usnesení. Za městské části obdržel IPR Praha připomínky od celkem 38 městských částí, přičemž některé MČ podaly shodné (koordinované) připomínky. Městské část uplatnily celkem 171 různých zásadních připomínek. Zásadní připomínky městských částí jsou uvedeny v příloze č. 3 tohoto usnesení. Připomínky podaly i některé profesní komory, společnosti zabývající se provozováním venkovní reklamy a 3 organizace, 5 občanských sdružení a několik jednotlivců z řad veřejnosti. Dne 1. září 2015 upozornila dopisem primátorka hl. m. Prahy ředitele IPR Praha, aby připomínky byly vypořádávány způsobem, který zajistí soulad návrhu PSP s požadavky MMR tak, jak to vyplývá z dosavadní komunikace mezi MMR a HMP ve věci nápravy PSP. Vypořádání připomínek Z hlediska potřeby dodržet harmonogram projednání a schvalování PSP byl zkrácen proces vypořádání připomínek i s ohledem na skutečnost, že většina ustanovení byla již opakovaně projednána ve stejném znění. Všechny připomínky odborů MHMP a zásadní připomínky městských částí byly řádně vypořádány v souladu s body II.1. a II.3. usnesení RHMP č. 1839 z 11. srpna 2015 a v souladu s dopisem primátorky hl. m. Prahy. Připomínky, kterým nemohlo být aktuálně vyhověno, budou společně s poznatky z aplikační praxe předmětem následného posuzování. Návrh PSP ve znění po vyhodnocení a zapracování akceptovaných připomínek je uveden v příloze č. 1 tohoto usnesení. Další postup Odsouhlasený text zašle primátorka hl. m. Prahy Ministerstvu pro místní rozvoj jako příslušnému ústřednímu úřadu a k prověření splnění podmínek rozhodnutí o pozastavení účinnosti PSP. Po obdržení stanoviska MMR a uvedení PSP do souladu s tímto stanoviskem zašle primátorka hl. m. Prahy PSP k notifikaci Komisi Evropských společenství prostřednictvím kontaktního bodu (MMR).
