Historie zemědělského školství v Bruntále První zmínka o zemědělském školství v Bruntále je z roku 1913, ve které se uvádí, že na dnešní ulici Zahradní byla zemědělská škola. To dokumentuje snímek školy z Kalendáře vydaného v roce 1913 v Českých Budějovicích. Další podrobnosti o této škole neznáme (s laskavým svolením Viktora Adama, absolventa oboru chovatel z roku 1985, otiskujeme v tomto almanachu „Mravnostní osvědčení“ Viktorovy babičky, paní Blumové, které bylo podmínkou přijetí na tuto školu – pozn. redakce). Vývoj zemědělského školství v Bruntále po roce 1945 Noví čeští osídlenci v Bruntále měli zájem o zřízení zemědělské školy. V roce 1955 bruntálští zemědělci Gardavský a Sekanina vzpomínali, jak již v roce 1945 a 1946 jako zástupci bruntálských zemědělců jezdili do Prahy na ministerstvo zemědělství a žádali zde o zřízení zemědělské školy v Bruntále. Očekávali od zřízení této školy, že napomůže zvyšování zemědělské odbornosti a poskytne vzdělání všem zájemcům. V roce 1946 byla škola skutečně zřízena pod názvem Státní hospodyňská škola. Nacházela se v budově na ulici Zahradní číslo 5. V roce 1949 až 1950 byla přeměna na Dívčí rolnickou školu, která byla jednoroční a měla chovatelský směr. Při škole bylo i malé hospodářství, na kterém se chovala kráva, prase a slepice. Byla zde i zahrada a pole o výměře asi 2 ha orné půdy. Na škole se vyučovalo předmětům všeobecně vzdělávacím, zemědělským (chov hospodářských zvířat, pěstování rostlin) a také předmětům jako vaření a výživa, šití, péče o děti. Mimo hospodyňské školy byla v Bruntále ve stejné době Lidová škola zemědělská, na niž se vyučovalo jen v zimních měsících. Stejné školy byly i ve Světlé Hoře, Rázové, Moravském Berouně, Vrbně pod Pradědem a Doušově nad Bystřicí. Tyto školy byly v roce 1950 zrušeny a jejich učební pomůcky a inventář předán na Zemědělskou školu v Bruntále. V městě Bruntále byl zájem o zřízení rolnické školy, o čemž svědčí i zápis v Kronice města Bruntálu. Rada Městského národního výboru (dále MěNV) Bruntál projednala na své schůzi 18. 3. 1948 otázku rozdělení zemědělské půdy, která byla při průmyslových závodech Marburg a Machou. Bylo přijato usnesení, aby půda byla uvedeným průmyslovým podnikům odebrána a byla použita pro potřeby rolnické školy jako školní statek. Další část půdy měla být přidělena drobným rolníkům. Rolnická škola se měla přestěhovat na ulici Okružní č. 49, ale budova byla z rozhodnutí Okresního národního výboru (dále ONV) přidělena pomocné škole, která zde 1. září 1948 měla zahájit vyučování. Další zpráva je z jednání plenárního zasedání MěNV Bruntál ze dne 24. 9. 1948, které přijalo usnesení o zřízení zemědělské školy v Bruntále. Ministerstvo zemědělství přislíbilo 6 miliónů
Kč na úpravu někdejšího Macholdova statku k přestavbě na školní statek a domy číslo popisné 6 a 8 měly být přestavěny na internát. Proti tomu se postavili představitelé n. p. Moravolen s tím, že jim byly zmíněné budovy přiděleny jako byty. Město nadále usilovalo o zřizování zemědělské školy a rada MěNV 4. 2. 1949 přijala další usnesení, aby v někdejší textilní škole, která byla mezitím přeměněna ze státní školy na podnikovou školu Moravolen, byla otevřena alespoň jedna třída zemědělské školy. Základní odborná škola rolnická byla otevřená dne 1. 11. 1949 a byla zřejmě na dnešní ulici Revoluční číslo 18. Dne 1. října 1950 byla sloučena Státní hospodyňská škola se Základní školou rolnickou a zůstala již jen Základní škola rolnická Bruntál. Při pedagogické poradě 12. 9. 1950 je zapsáno, že na škole je následující počet žáků: I. ročník 21 chlapců 35 dívek celkem 56 žáků II. ročník 17 chlapců 25 dívek celkem 42 žáků III. ročník 23 chlapců 28 dívek celkem 51 žáků celkem 149 žáků V této době byla nově zřízená rolnická škola ve dvou budovách. V budově na ulici Revoluční číslo 18 bylo ředitelství školy, učebny, kde probíhala výuka a domov mládeže pro chlapce. V budově na Zahradní ulici číslo 5 byl domov mládeže pro dívky a kuchyň pro všechny žáky a zaměstnance. Tento stav trval až do roku 1958, kdy se zemědělské školy přestěhovaly na Žižkovo náměstí číslo 10. Tím byla v roce 1951 zřízena dvouletá Výběrová škola rolnická. Školu navštěvovali chlapci i dívky z okresu Bruntál i Šumperk. V budově na Revoluční 18 byla dříve německá textilní škola. Po roce 1945 textilní škola česká. Křídlo budovy, kde byly provozy, textilní stroje a dílny, bylo zemědělskou školou postupně přestavěno na domov mládeže pro chlapce. Při přestavbě křídla budovy (vpravo při vchodu do budovy) pro domov mládeže byly v přízemí ještě v roce 1954 zbytky textilních strojů. Také tu byl volně přístupný vodní náhon, který byl veden ze Starého Města do Bruntálu. Jedna větev náhonu byla vedena do textilní školy, kde náhon částečně protékal pod budovu. Výtok vody byl do otevřeného příkopu a voda odtékala do Černého potoka. V současné době je část vodního náhonu zrenovována a přístupná veřejnosti na dvoře Obchodní akademie a Střední zemědělské školy Bruntál. Mistrovská škola zemědělská existovala v Bruntále v letech 1953 až 1963. Během této doby měla různou délku navštěvování i formu výuky. Ve školním roce 1953/54 byla škola jednoletá s celoroční teoretickou výukou. Od školního roku 1954/55 byla dvouletá – měla obory pěstitelský a chovatelský. Výuka byla organizována tak, že v prvním a druhém ročníku bylo během zimy 5 měsíců teoretické výuky. Mezi prvním a druhým ročníkem vykonávali žáci provozní praxi v zemědělských závodech, které je do školy vyslaly. Výuka byla zakončena závěrečnou zkouškou.
Do školy byli přijímáni studenti ve věku od 17 do 40 let. Žáci bydleli na domově mládeže. Škola jim poskytovala zdarma ubytování, stravování a náhradu za ušlý výdělek po dobu teoretické výuky. Při konzultacích, které byly jedenkrát měsíčně i cestovní výlohy. Učňovská škola zemědělská byla v Bruntále od roku 1953 do roku 1961. Byla to škola dvouletá a měla obory pěstitelský a chovatelský. Navštěvovali ji chlapci i dívky, a protože byla internátní, navštěvovali školu také učni z okresu Olomouc a zpočátku i z okresu Šumperk. Teoretická výuka a odborný výcvik se dělily v poměru 1:1, to znamená tři dny teorie a tři dny odborný výcvik. V té době byl šestidenní pracovní týden. Odborný výcvik se vykonával na pracovištích v jednotných zemědělských družstvech, státních statcích v blízkém okolí a někdy i na školních statcích v kraji Olomouc – Horní Heřmanice, Chudobín a Kojetín. Pro dívky byla i výuka základů šití a vaření. Na závěr učební doby vykonali učni závěrečné učňovské zkoušky, které měly část praktickou a ústní z profilujícího odborného předmětu – chov hospodářských zvířat a pěstování rostlin. Připomeňme si alespoň částečně podmínky práce učitelů a pedagogických pracovníků. Jejich činnost se neomezovala jen na práci ve škole. Odborní učitelé působili jako lektoři v družstevních školách práce. DŠP tvořila cyklus přednášek, který probíhal každoročně v zimních měsících – v prosinci až únoru. Byly zaměřeny hlavně na živočišnou výrobu. Nejčastěji se přednášelo o výživě hospodářských zvířat, dojnic, mladého skotu a telat. Učilo se sestavování krmných dávek s ohledem na užitkovost zvířat, hodnocení jednotlivých krmiv dle obsahu živin a různé způsoby přípravy krmiv, také správný postup při dojení a ošetřování mléka atd. Učitelé měli přidělená Jednotná zemědělská družstva (dále JZD), kde vykonávali odbornou pomoc po celý rok. Obvykle jedenkrát za čtrnáct dnů navštěvovali přidělená JZD, zúčastňovali se schůzí představenstva i členských schůzí. Schůze byly vždy večer do pozdních nočních hodin. Učitelé byli často nuceni v obci přenocovat a ráno nastoupit do třídy vyučovat. Dne 1. září 1961 byla Učňovská škola zemědělská z Bruntálu přemístěna do Rýmařova. Ředitelé škol: Studénková Antonie (1946 – 1949), Krejčí Karel (1949 – 1950), Bečička Rudolf (1950 – leden 1955), Ing. Kolář Jiří (únor 1955 – 10. březen 1957), Vrubl Jaroslav (10. březen 1957 – 11. srpen 1961; od 1. září 1953 jako odborný učitel na ZMŠ). Zřízení zemědělské technické školy v Bruntále Po roce 1959 byla již zemědělská výroba v ČSSR soustředěna ve velkých výrobních celcích, jednotných zemědělských družstvech a československých státních statcích. Jevila se proto společenská potřeba zajistit odborné vzdělání pro pracovníky na všech stupních. Od dělnických profesí až po řídící pracovníky. V roce 1957 bylo vládou rozhodnuto, že dělnické profese budou vzdělávány ve tříletých učňovských školách – prakticky a teoreticky v oborech pěstitel, chovatel hospodářských zvířat, opravář zemědělských strojů apod., středně techničtí pracovníci ve školách čtyřletých s maturitou v různých speciálních profesích pěstitelských, chovatelských, mechanizačních apod.
O zřízení Zemědělské technické školy (dále SZTŠ) v Bruntále rozhodl Krajský národní výbor (dále KNV) v Olomouci v roce 1957 s tím, že při škole bude i školní statek o výměře kolem 300 ha. Přímé budování SZTŠ v Bruntále ovlivnila i skutečnost, že v roce 1957 Československá armáda opustila budovu „Petrína“, která byla vhodná pro zřízení školy. Městský národní výbor Bruntál chtěl tuto budovu pro základní školu. Okresní národní výbor Bruntál již delší dobu usiloval o získání budovy, kterou vlastnila Zemědělská škola na Zahradní ulici číslo 5. ONV tam chtěl zřídit domov mládeže pro zdravotní sestry a budovu využít i pro účely nemocnice. ONV Bruntál proto snahu MěNV podporoval s tím, že se zemědělská škola přemístí na Žižkovo náměstí 10. Po delších dramatických jednáních o umístění různých škol v Bruntále, sešli se na schůzce dne 28. února 1958 zástupci KNV Olomouc, ONV Bruntál, MěNV Bruntál a zemědělské školy v Bruntále, kde dohodli: a) MěNV Bruntál získá budovu Petrína po Československé armádě pro základní školu a budovu na ulici Revoluční 18, kde zřídí hudební školu; b) Zemědělské školství získá budovu na Žižkově náměstí 10; c) ONV Bruntál získá budovu na Zahradní ulici 5. Na závěr jednání bylo dohodnuto, že všechna stěhování a předávání budov budou uskutečněna co nejdříve dle možností škol. Zástupci zemědělských škol byli k dohodě donuceni. Dosavadní budovy zemědělských škol na ulici Revoluční a Zahradní byly po opravách v poměrně dobrém stavu. Budova na Žižkově náměstí byla naopak ve velice špatném stavu, zchátralá, dlouho neudržovaná. Do roku 1945 byla ve vlastnictví Německého řádu (po konfiskaci na základě Benešových dekretů nebyly budovy udržovány – pozn. Redakce). Ředitelství zemědělských škol předalo budovu na Zahradní ulici ONV Bruntál dne 16. září 1958 a budovu na Revoluční ulici 18 MěNV dne 7. července 1958. Pro úspěšné dokončení celého jednání o předání budov zbývalo splnit požadavek KNV Olomouc, který žádal, aby se vlastníkem budovy na Žižkově náměstí stal KNV Olomouc, jinak není, nebude ochoten investovat při nutných opravách budovy mnoho finančních prostředků. K tomu došlo dne 4. května 1958, kdy smlouvou mezi náboženskou maticí (Ječná 2, Praha) a Československým státem (Správa zemědělského a lesního hospodářství, rada KNV Olomouc) byla předána budova na Žižkově náměstí 10. Předané nemovitosti jsou zapsány ve vložce 195 pozemkové knihy pro katastrální území Bruntál – vnitřní město. Po tomto písemném předání nemovitostí dostaly věci rychlý spád a postupně došlo k předávání a přebírání budov, jak bylo dohodnuto 28. února 1958. KNV v Olomouci, oddělení zemědělských škol, již v roce 1958 svolal poradu ředitelů SZTŠ z kraje Olomouc do Bruntálu a ti po prohlídce celé budovy podali návrh na využití budovy pro zřízení SZTŠ. Ředitel školy Jaroslav Vrubl dostal od KNV úkol zpracovat plán na rekonstrukci budovy pro budoucí zemědělskou technickou školu. V budově měla být
postupně SZTŠ s 12 učebnami, odbornými učebnami, laboratořemi, domovem mládeže pro 150 až 200 ubytovaných, školní kuchyň pro 300 – 400 strávníků, prostor pro knihovny, sociální zařízení, potřebné šatny apod. Aby byla budova plně využita bylo na Krajském národním výboru Olomouc 27. května 1958 rozhodnuto, že od 1. září 1958 budou v budově následující školy: Zemědělská mistrovská škola – čtyři třídy, Učňovská škola zemědělská – čtyři třídy, Učňovská škola, škola lesnická – čtyři třídy a Mateřská škola dvě třídy. Lesnická učňovská škola se přestěhovala z Lomnice u Rýmařova do Bruntálu. Tato škola se k 1. září 1960 přestěhovala do Malé Morávky – Karlova. Již dne 26. června 1958 byla na KNV Olomouc uzavřena předběžná dohoda, že Lesostavby provedou generální opravu budovy postupně tak, aby sloužila k účelům SZTŠ. Opravu kuchyně provedly ještě v měsících červenec až září 1958. Dále bylo dohodnuto, že celá generální oprava bude prováděna postupně za plného provozu škol (ZMŠ, UŠZ, UŠL a mateřské školy). Ředitelství školy vždy část budovy vyklidilo a tak umožnilo provádět stavební práce. Jako první část byla zahájena přestavba učeben – severní křídlo budovy. Bylo nutno vyměnit střešní krytinu na celé budově, okna, dveře, podlahy, elektroinstalaci, sociální zařízení apod. S opravami se započalo v zimních měsících 1959 a již 24. března 1960 proběhla dílčí kolaudace školy. Tím byl položen základ SZTŠ. Byly připraveny učebny pro výuku, domov mládeže pro bydlení, kuchyně pro stravování. Existoval pedagogický sbor, který mohl na SZTŠ vyučovat, nechyběli zkušení administrativní pracovníci školy. KNV Olomouc 26. ledna 1960 provedl definitivní rozpis mládeže pro školní rok 1960/61 a v něm bylo stanoveno, že od 1. září 1960 má být přijato do prvního ročníku čtyřleté Zemědělské technické školy v Bruntále třicet žáků. Ihned byla zahájena potřebná propagace pro získání zájemců. Počátkem května 1960 proběhly přijímací zkoušky do Zemědělské technické školy. Dne 1. září 1960 byla slavnostně zahájena výuka 1. ročníku SZTŠ Bruntál Současně s rozhodnutím o vybudování Zemědělské technické školy Bruntál bylo příslušnými orgány (Ministerstvem zemědělství a Krajským národním výborem Olomouc) přijato rozhodnutí o výstavbě školního statku při Zemědělské technické škole v Bruntále. Záměrem bylo, aby školní statek sloužil při výuce žáků a současně byl vzorem pro hospodaření JZD a státních statků v okrese Bruntál. Hlavním výrobním zaměřením měl být chov skotu, včetně plemenného. Velikost statku byla určena zhruba tři sta ha orné půdy. Půda měla být převzata od Státního statku Bruntál. Zcela nový školní statek se měl postavit v co nejkratší době (budovy i mechanizační vybavení pro rostlinnou a živočišnou výrobu). Úkol zařídit vše potřebné dostal ředitel školy Jaroslav Vrubl. Aby získal co nejvíce potřebných informací, navštívil již v červnu 1959 spolu s Ing. Josefem Petrem mimo jiné i nově postavené školní statky ve Vyškově a Uherském Hradišti. Potom již začaly práce na plánech pro nový školní statek. Podíleli se na nich všichni pracovníci školy. Záměr však nebyl nikdy realizován.
Přibližme si dobu, kdy se pokládaly základy SZTŠ v roce 1958 a 1960. Školy byly přestěhovány do jiné budovy. Stěhovalo se za nepřerušeného provozu i výuky. Bylo nutno přestěhovat školní zařízení, nábytek, učební pomůcky, kuchyň a její zařízení atd. Budova, v níž se pak vyučovalo, byla stále rozkopaná. Stavební organizace měla materiál uložen v okolí i uvnitř školy. Přestavba probíhala hlavně v zimních měsících. Vyučovalo se v učebnách, které se musely často několikráte stěhovat i během školního roku a uvolnit tak místo stavebníkům. V budově bylo umístěno několik samostatných správních organizací s vlastním účetnictvím i hospodářstvím, ředitelstvím škol a pedagogickým sborem. To vše vyžadovalo obtížnou, usilovnou a obětavou práci, hlavně řídících pracovníků a umění řešit neustále nové a nové denní problémy a situace. Docházelo k velké obměně pracovníků. Někteří odcházeli pod tíhou úkolů a problémů. Škola se postupně rozrůstala a byli přijímáni noví pracovníci, které bylo třeba zaučovat. Byl nutný stálý denní dohled na postup stavebních prací a jejich kvalitu. Vše bez snížení vyučovacích úvazků nebo uvolnění pracovníků na tyto práce. Do dalšího budování školy a školního statku zasáhla významně změna územní správy. Dnem 1. července 1960 byl zrušen KNV Olomouc a zřízení škol přešlo na nově vytvořený Severomoravský krajský národní výbor v Ostravě. Pracovníci na SmKNV nebyli seznámeni s dosavadním budováním SZTŠ v Bruntále. Současně byl vytvořen nový okres Bruntál, který byl zvětšen o zrušené okresy Krnov a Rýmařov. Pro školu se tím podmínky výrazně zlepšily, vždyť nový okres měl přes 100 tisíc obyvatel a výměra zemědělské půdy činila 86,093 ha. Z toho bylo 61,161 ha orné půdy. V zemědělství pracovalo téměř deset tisíc osob. Úkol odborně vzdělávat zemědělské pracovníky připadl nové škole. Závěr Během poměrně krátkého časového úseku došlo v zemědělství, a hlavně v okrese Bruntál, k převratným změnám. Od roku 1945 do roku 1960 se měnilo společenské zadání zemědělských škol při vzdělávání pracovníků pro zemědělství a jeho přidruženou činnost. Po roce 1945 přibyl úkol vzdělat zemědělce soukromě hospodařícího na výměře kolem 13 ha zemědělské půdy. Později vzdělat člena JZD s určitou specializací ve výrobě rostlinné, živočišné, či řídící. Konečně jako zaměstnance státního statku kvalifikovaného dělníka pro rostlinnou, živočišnou nebo přidruženou výrobu. Technika odborně vzdělaného a schopného řídit určený výrobní úsek. Rychle se měnil i způsob výroby v zemědělství. Po roce 1945 rolník obhospodařoval svá pole a jako tažná síla mu sloužil koňský nebo kravský potah. Většinu těžké namáhavé práce při obdělávání svých polí musel vykonávat za použití síly svých svalů a jako nástroje mu sloužily motyka, kosa, vidle a hrábě. Později koně nahradil traktor a ostatní práce nejčastěji sklízecí kombajny a samosběrací vozy.
