HISTORIE VYŠEHRADU
Jakub Hofman SGJŠ 4.G
Počátky osídlení • Pozdní doba kamenná- eneolitu 4,000-3,800 př.n.l • Rozvinuté sídliště, palisády, brány s příkopy
2,500-2,300 př.n.l. • Na společensky i duchovně vyspělé úrovni • Záznamy zemědělství, obchodu
Historicky první zmíňky • První svědectví za knížete Boleslava II. (967-999) na denárech – BOLEZLAVS DVX VVISEGRAD • První písemná zpráva – Kosmova kronika (1002) -přepadení kníže Jaromíra, vpád polského knížete Boleslava Chrabrého,kostely • Sídlo Vratislava II (I) (1061-1092) • Vyšehradský kodex (15.června 1085) • Pohřebiště Přemyslovců
Za doby Karla IV. • Součást korunovace Karlva IV. 1.září 1347 • Přestavba opevnění 1348-1350 + veže • Velká přestavba kaple na gotický kostel 1369 -Matyáš z Arrasu • 1330 zde umřela Eliška Přemyslovna
Husitské bouře • • • • •
1.Listopadu 1420 Bitva pod Vyšehradem Zikmund x Husité 30-500 Vyšehradská posádka se vzdala Vyrabování Vyšehradu
Barokní přestavba • Po ukončení Švédského obléhání 1648 • Přestavba hradeb do barokního stylu -zešikmené hradby,pálené cihly, dělostřelecké věže • Vylidnění kapituly i obyvatel • Kasárny (1927 shořeli) • Nikdy nevyužita k obraně • 1741-1742 okupována francouzy, • 1744 okupována Prusy- pokus o zničení • 1848 přidány další dělostřelecké věže směr Praha • 1911 byl Vyšehrad darován Praze
• http://www.fotohistorie.cz/Praha/Prahamesto/Vysehrad/Default.aspx?photoID=1858#
Brány
Cihelná brána
O bráně.. ● ● ●
Empírová brána. Přezdívána také jako Nová brána. Na příkaz pražského místodržícího Karla Chotka. r.1842 Jedná se o severní bránu.
Leopoldova brána
O bráně... ●
Nejkrásnější dochovaná brána vyšehradského opevnění.
●
Postavena mezi léty 1653-1672. Slavný architekt Carlo Luraga.
●
Brána má centrální průchod pro kočár a dva postranní pro chodce.
●
Zmodernizována roku 1840 k lepšímu provozu.
●
K tehdejšímu provozu se používal kladkový mechanismus.
●
Brána je zdobena pilastry a štítem se znaky. Autor Giovanni Battista Allio.
●
Na vrcholu barokního štítu sedí husa (pověst).
●
Jižní brána.
Táborská brána
Historie a využití ●
Postavena krátce po vyšehradké citadele. Tedy r.1654-1727.
●
Nahradila již zastaralé středověké opevnění.
●
●
●
●
K úpravám a technickým modernizacím docházelo až do poloviny 19. stol.
Brána střeží Vyšehrad z jihovýchodní strany, nejcitlivější bod opevnění hradu. .V prostoru jsou tři místnosti- kancelář, strážnice a střílna.
Špička
Gotická brána ●
Pozůstatek gotického vyšehradského opevnění.
●
Postavena na obranu Vyšehradu kolem roku 1350.
●
Zbořena v druhé polovině 17. století.
●
Charakter průjezdní pevnosti.
●
Pět věžic a střílny.
●
Dnes je zde umístěno Informační centrum pro návštěvníky Vyšehradu.
Rotunda sv. Martina
O rotundě... ● ● ● ●
● ● ● ● ●
Nejstarší rotunda v Praze! Postavena v 11. století. Jedná se o románský sloh. Roku 1420 vypleněna husity. Během třicetileté války sloužila jako prachárna. (nikoli peníze) 1757 zasažena pruským dělostřelectvem. Do roku 1850 jako skladiště a obydlí chudiny. Současná podoba r.1880 – architekt Antonín Baum. Pseudorománský vstupní portál. Poslední oprava r.1990
Čertův sloup ● ● ●
● ● ●
Nachází se v Karlových sadech na Vyšehradě od r.1888 Vysoký 2,5m. Původ není dokázán, traduje se pověst. (sázka kněze a pekelníka) Možnost gotického pranýře či sloup do baziliky sv.Petra. Možnost dávného časoměřiče či milníku. Dodnes zachovám jako památka a další z vyšehradských pověstí.
Kostel štetí sv.Jana Křtitele
O kostelu... ● ● ● ●
● ●
Stavba z období vrcholného středověku. Barokně přestavěna v barokní citadelu. Vyobrazení kostelu již roku 1562 na dřevorytu. Jsou zde umístěny reprezentativní pozůstatky minulosti Vyšehradu. Socha andílka je dílem J. Biederleho. V roce 1994 vytvořila francouzská malířka Christine Gaussot uměleckou instalaci v projektu CRIME a onstalaci zapůjčila Národní kulturní památce Vyšehrad.
Středověká studna
Nové proboštství
O stavbě... ● ● ●
●
●
Jedná se o novogotickou stavbu. Dokončena roku 1874 podle architekta Josefa Niklase. Dvoupatrová budova nad průčelím trojboký arkýř kaple sv. Klimenta s třemi okny. Kapli vysvětil probošt Václav Štulc k poctě papeže a mučedníka sv. Klimenta Vyobrazení sv. Klimenta a sv. Václava je dílo malíře Josefa Hellicha.
Dnešní interiér
Libušina lázeň ●
●
●
● ● ●
Vyšehradská skála neboli Libušina lázeň je spjata s kořeny české historie. Jedná se o mýtický příběh nejsraší české panovnické dynastie. Na vrcholu vyšehradské skály stála kněžna Libuše a prorokovala vznik Prahy. Nejedná se o lázeň ale o pevnost. Datace neurčitá. Dnes je na skále vyhlídka na řeku Vltavu.
NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKA VYŠEHRAD:
VYŠEHRADSKÝ HŘBITOV „SLAVÍN“
PAX VOBIS /Pokoj vám/
Úvodní informace Vyšehradský hřbitov při kostele sv. Petra a Pavla - od 19.století pohřebiště nejvýznamnějších českých osobností. Rozloha hřbitova činí 0,81 ha. Na pozemku se nachází márnice a kaple.
U vchodu na západní straně se nalézá samostatné oddělení, kde jsou pohřbeny řádové sestry (voršilky, bartolomějky, redemptoristky) Samotný tzv. Slavín – společná hrobka významných osobností
Historie • • • •
• • •
Hřbitov zde byl již ve 13.stol. 1785 – rušeny hřbitovy uvnitř města Vyšehrad zvláštním výnosem zachován 1869 – přebudován na národní pohřebiště Návrh na NP vynesl F.L. Rieger Dále vlastenecký kněz Václav Štulc Též vystavěny novorenesanční arkády
Historie • Václav Štulc /1814-1887/ • Vlastenecký kněz a spisovatel • Pohřben na Vyšehradském hřbitově • Jedna z hlavních osobností, která se zasloužila o jeho výstavbu
Hrobka SLAVÍN • Architekt: Antonín Wiehl /1846 - 1910/ •
též autor Wiehlova domu na Václavském nám. Dnes: Knihkupectví Academia
• Iniciátoři výstavby: vyšehradský probošt Mikuláš Karlach; smíchovský starosta Petr Matěj Fischer (celý projekt financoval) • Sochaři: Josef Mauder (okřídlený Génius); Václav Levý (Kristus na kříži) • Na první pohřeb čeká hrobka 8 let po dokončení ! • 1901 – první pochovaný: Julius Zeyer /1841 – 1901/, spisovatel • 2006 – poslední pochovaný Rafael Kubelík /1914 – 1996/, dirigent; zemřel ve Švýcarsku
literární historik
básníci a spisovatelé
Jan Václav Novák Julius Zeyer, Josef Václav Sládek, Jaroslav Vrchlický, Růžena Svobodová, Jan Klecanda, Jaroslav Hilbert, Antonín Klášterský, František Xaver ekonom Svoboda, Josef Hora, Karel Toman, Marie Josef Gruber Pujmanová, Josef Štefan Kubín
herci
Otýlie Beníšková, Zdeněk Štěpánek, Vítězslav Vejražka, Eduard Kohout, Ladislav Boháč, Jaroslav Marvan
Karel Engelmüller
malíři
Jan Heřman, František Maxián
Vojtěch Hynais, Alfons Mucha, Václav Špála, Antonín houslisté Pelc, Antonín Strnadel Jan Kubelík, Jaroslav Kocian, Karel Hoffmann
sochaři
Josef Václav Myslbek, Jan Štursa, Bohumil Kafka, Ladislav Šaloun, Jan Lauda
operní pěvci
Ema Destinnová, Otakar Mařák, Vilém Zítek, Richard František Křižík Kubla, Kamila Ungrová, Václav Bednář
historik
Václav Vladivoj Tomek
archeolog
Josef Ladislav Píč
filologové: Josef Král, Oldřich Hujer
divadelní kritik a historik
klavíristé
architekti Kamil Hilbert, Josef Gočár, Karel Honzík, Jaroslav Fragner vynálezce
dirigenti a skladatelé Rafael Kubelík, Oskar Nedbal režiséři Ferdinand Pujman, Vojta Novák
Zbytky severní lodi baziliky
OSOBNOSTI VYŠEHRADSKÉHO HŘBITOVA
• JUDr.Milada Horáková /1901 – 1950/ • Členka Strany národně socialistické • Oběť vykonstruované justiční vraždy komunistického režimu • Hrob pouze symbolický • Popel rozprášen v zimě po ulicích
Přenos ostatků K.H.Máchy v r. 1.10.1938; národní manifestace
„ Dalekáť cesta má – marné volání.“
• Karel Hynek Mácha /1810 – 1836/ • Český básník a prozaik • Autor poémy MÁJ • Nejprve pohřben v Litoměřicích • Přenesen na Vyšehrad z iniciativy Karla Engliše (guvernéra ČSNB)
• Václav Havel /1936 – 2011/ • Dramatik, politik, bývalý český a československý prezident • Hlavní osobnost českého disentu • Charta 77
Letní scéna
O divadle a opevnění... ● ●
● ●
●
● ●
Amfiteatr v provozu od 90. let 20. století. Nachází se na redanu: nejsevernější a nejmladší část hradeb. Severníopevnění bylo vybudováno roku 1850. V divadle se za hezkého počasí hraje představení od května do září. Tato část hradeb mělam sloužit pro dělostřelectvo. (až na Nové město) Pro obranu však nebyla nikdy využita. Impozantní výhled na historické centrum Prahy. (romantika)
Hlediště (až 200 diváků)
Kasematy
Historie kasemat ● ● ● ● ● ● ●
Postaveny na příkaz císaře Ferdinanda III. r.
1654.
Definitivní konec Vyšehradu jako obytné oblasti. (města) Dnešní podoba od zrealizována r.1678. Přelomový systém obrany- přesun vojska. Nebyly nikdy uplatněny- střety mezi 18. a 19. stol. Roku 1744 obléhání pruským vojskem. (pověst) 1971 kasematy ve zpráve Národní kulturní památky Vyšehrad.
Obecně... ● ● ● ● ●
● ● ●
●
Vchod do Kasemat z Cihelné brány. Nacházení se po obou stranách brány. Pravá část ústí do Gorlického sálu. (shromaždiště vojáků) Sklad potravin,munice a zbraní. Praktické využití nepozorováného přesunu vojska. Délka téměř 1 kilometr. Dva metry vysoké, metr a půl široké. Jedná se o Barokní pevnost. Původné ambiciozní plány kasemat ale nebyly téměř zrealizovány. Vstupné 30 Kč s průvodcem.
sochy na Vyšehradě
Historie sousoší • Na vyšehradě stojí čtyři monumentální sousoší, jejichž autorem je J. V. Myslbek. Těmi sousošími jsou plastiky Přemysla s Libuší, Lumíra s alegorií písně, Ctirad s Šárkou a Záboj se Slavojem. • Po poledni 14. Února se i nad Prahou objevila skupinka amerických letadel a shodila pár desítek bomb na Vltavské mosty. Jejich piloti údajně ztratili orientaci a popletli si Prahu s Drážďanami. Zasáhly i klášter a na Palackém mostě smetly na několika místech kamenné zábradlí. A to je přesně to místo, kde dříve sochy stály. • Střepiny z bomb však poškodila dvě sousoší. Plastiku Přemysla s Libuší a Lumíra s alegorií písně. Bylo třeba vytvořit jejich kopie. Z důvodů celkové rekonstrukce Palackého mostu byla sousoší dočasně přesunuta na Vyšehrad, kde jsou k vidění dodnes.
Fotografie,virtuální prohlídka
Pověsti a Legendy Vyšehrad
Skok Šemíka •
V době, kdy vládl kníže Křesomysl se hodně dobývalo zlato a stříbro. Hospodářství v té době hynulo, jelikož spoustu lidí podlehlo vábení lesklého kovu a opouštělo kvůli tomu vesnice. To se nelíbilo Neumětelskému vladykovi Horymírovi. Žádal Křesomysla, aby poslal horníky zpět na pole. Ale neuspěl. Jen horníky popudil a ty mu vypálili vesnici a zničili úrodu. Horymír chtěl pomstu. Společně s muži ze svého rodu přepadl horniskou osadu Březové Hory. V osadě nezůstal na kameni kámen. Horymír zavalil doly, vypálil osady a zabil spoustu lidí. Ti co přežili si stěžovali. Chtěli Horymírovu hlavu, Kníže Křesomysl ho tedy nechal zajmout a poté odsoudit na trest smrti. Když měl Horymír vyslovit poslední přání, chtěl se protje na věrném Šemíkovi. Vojáci uzavřeli východy a přivedli koně. Jeho majitel mu něco pošeptal. Poté se rozjeli. Jeli několik koleček a potom Horymír Šemíka pobídl ke skoku. Kůň se přenesl přes vysoké hradby Vyšehradu a dopadl do Vltavy. Se svým pánem na hřebětě doplaval až k Neumětelům. Poté bohužel zahynul. Křesomysl Horymírovi odpustil a Šemíkovi na počest nechali postavit památní desku.
Kněžna Libuše •
Libuše prý byla nejmladší dcerou (mýtického) vojvody Kroka, jejími dvěma staršími sestrami byly Kazi a Teta. Kazi měla léčitelské schopnosti, Teta mluvila s duchy a Libuše předpovídala budoucnost. Na přání svého otce se nejmladší dcera stala jeho následovnicí, kněžnou a soudkyní. Ačkoliv se projevovala jako spravedlivá a moudrá paní, muži pohrdli její jemností. Za manžela si vybrala Přemysla Oráče ze Stadic.
•
Libušina citace:
•
„ Ten budoucí kníže váš oře se dvěma voly. Je-li vám libo, vezměte koně, řízu, plášť a přehozy a jděte tomu muži vzkaz vyřídit ode mne i lidu a přiveďte sobě knížete a mně manžela. Muž ten má jméno Přemysl. Jeho potomstvo bude vládnout této zemi na věky věkův… “
O Bivojovi •
Jednou přijela Kazi na Vyšehrad, aby navštívila svou sestru Libuši. Když si prohlížela zahradu, uslyšela ryk a křik mužů. V průvodu kráčel Bivoj a držel divokého živého kance. Kanec dělal velké škody a Bivoj ho zabil holýma rukama. Vladař pozval Bivoje do podhradí na hostinu. Kněžna Libuše mu dala odměnou krásný mužský pás z pokladů jejího otce, který vybrala sama Kazi. Když Kazi jela na hrad, Bivoj ji doprovodil. Kazi si ho oblíbila a pojala za svého manžela.
Jedličkův ústav
Založen na jaře roku 1913 Rudolfem Jedličkou Zařízení pro děti a mládež s tělesným a mentálním postižením Léčebné a vzdělávací instituce
Prostor a bezpečí pro individuální rozvoj klientů Vytváří autentický sociální systém Obchůdek, TaKavárna, bazén, kulturní a sportovní akce
Vyšehradský park
Historie počíná rokem 1872 Současné proměny parků započaly rokem 1993 2006 - dětské hřiště v Malé zahradě 2007 - 2008 - ekocentrum ve spolupráci s Jedličkovým ústavem
