Historie HC Strakonice Sportovní krouţek Strakonice byl zaloţen v roce 1908. První valná hromada se konala 28. prosince 1908 v hostinci u Podhorských. Se vzrůstajícím zájmem o fotbal rostl i zájem o hokej. Sportovní krouţek byl zaloţen jako řádný spolkový útvar spojením fotbalistů a hokejistů. Hokejisté tehdy hráli trochu odlišný styl od dnešního, zvaný tehdy „míč ledový“. Hokej se hrál na ledě s plným kaučukovým míčkem o 7 hráčích, nazývaný jiţ adresněji bandy. A nyní, na který den připadá 100. výročí organizovaného hokeje ve Strakonicích? Jestliţe první zápas v kopané Sportovního krouţku Strakonice se konal 8. září 1908, potom je to jasné pro fotbalisty. Kdy však hokejisté?...
Petr Turek nazval Strakonice kolébkou jihočeského hokeje s míčkem na ledě, zvaného bandy- hokej. 1. leden 1909 byl památný pro jiţní Čechy: doma před veřejností se poprvé představil průkopník jihočeského hokeje - tým SK Strakonice. Tehdy vystoupilo poprvé muţstvo Sportovního krouţku v bandy hokeji a po krásné hře zvítězilo v poměru 14 : 4 ( 4 : 1 ) proti F.C. Unionu z Plzně. Hrálo se na Blatském rybníku v sestavení: Jan Kokeš, ing. Aleš, F. Hrdina, J. Třeštík, Jan Němejc, Fr. Šašek, K. Karta. Kapitánem byl Fr. Hrdina, soudcoval Brejcha.
Mohlo by se zdát, ţe datum je jasné. Hokejisté nastoupili k prvnímu zápasu na Nový rok 1909, ale sejít se museli dříve a také potrénovat, takţe první tréninky byly ještě ve starém roce 1908, kdy byl Sportovní krouţek zaloţen a jehoţ součástí hráči byli. Jiné datum 28. prosince 1908, kdy byla konaná první valná hromada Sportovního krouţku, by mohlo být po 100 letech také významným.
Další utkání hokejového krouţku pokračovala aţ v roce 1912, kdy byl provozován v zimě bandy hokej opět na Blatském rybníku. Sehráno bylo celkem 5 zápasů, 4 vyhrané a 1 prohraný se skóre 29 : 14, jak uvádí dobový tisk: Prohraný zápas byl s Č.S.K. Praha, jenţ byl tehdy nejlepším muţstvem českým v bandy hokeji a nás po tuhém boji porazil pouze 0 : 5, kdeţto před námi porazil S.K. Č. Budějovice 14 : 0. Tato utkání se hrála při turnaji S. K. Č. Budějovice na Blanickém rybníce u Hluboké. Muţstvo:Kokeš Jar., Grauer R., Tábor Jos., Bolard Jar. Miller E., Šašek Fr., Šašek Jan, Grauer J.
Rok 1913. V bandy hokeji bylo na Blatském rybníce sehráno celkem 6 zápasů, 5 vyhraných, 1 prohraný. Skóre 35 : 9. Pozváno praţské muţstvo Č. S. K. Vyšehrad 1907, který nás porazil 5 : 4, ač zcela nezaslouţeně. Hokejové muţstvo Plánek R., Zajíček K., Bolard Jar., Šašek Fr., Šašek Jan, Grauer R., Grauer Jan. Dne 1. února 1913 jsme obdrţeli od předsedy Winklera R. klubový talisman „ Karlíčka“. V roce1914 zasáhla do dalšího našeho rozmachu rušivě světová válka. Řada hráčů narukovala a hokejová sezóna nebyla jiţ vůbec zahájena.
Válečný rok 1915 odvedl část členstva a hráčů na vojnu. Někteří padli na bojištích I. světové války. V hokeji byl sehrán pouze jeden zápas s taktéţ doplněným muţstvem proti S. K. Strakonice Nové (Otavan) s výsledkem 10 : 0. Dne 30. 7. 1916 byla konaná členská schůze, na níţ byl Sportovní krouţek přeměněn na Sportovní klub Strakonice. Hokej se tuto sezónu nehrál (1916 / 1917). V roce 1918 se S. K. zúčastnil turnaje v bandy hokeji v Dobřanech, kde pro silnou oblevu hrál pouze 1 polovinu zápasu s S. K. Slovanem Dobřany v hokeji pozemním s výsledkem 1 : 1. Více se tuto sezónu nehrálo (1918 / 1919). V roce 1919 převzal S. K. kluziště do vlastní zprávy a postavil ohřívárnu. 1919 / 1920. Hokej se pro nepříznivou zimu nehrál.
2
1920 / 1921. Hokejový odbor sehrál 9 zápasů, z toho 9 vyhraných s celkovým skórem 112 : 18. Neporazitelné muţstvo ve sloţení: Lukeš, Zajíček, Tábor, Bolard, Krása, Ant. Šašek, Novotný, Vácha a Janda. 1921 / 1922. 12. 2. 1922 v Praze vydobyl S.K. titul mistra ČSR v bandy hokeji pro rok 1922! Jak probíhal Turnaj: První kolo: S. K. – Meteor Vinohrady 12 : 2 - postup do semifinále. Semifinále: S. K. – Vel. Meziříčí 4 : 2 - postup do finále. Finále: S. K. - Vyšehrad 1907 6 : 2 (3 : 1). Vítězný tým: Petr Lukeš, Miloslav Tábor, Jaroslav Bolard, Jindřich Krása, Václav Zajíček, Karel Novotný, Jindřich Šašek, Vácha a Janda.
V sezóně 1923 / 1924 se Český hokejový svaz snaţil přimět své členské kluby, hrající bandy hokej přejít na mezinárodně uznávaný kanadský styl, i kdyţ byl finančně nákladnější. Hřiště na Blatenském rybníku Hokejový odbor S. K. měl 20 hráčů rozdělených do dvou muţstev I. A a I. B, hrajících stylem bandy, ale zkoušejících i kanadský. Sportovní klub pořádal mistrovství ČSR v bandy hokeji pro rok 1924. Turnaje se zúčastnilo 5 muţstev. Nepříznivé počasí škodilo hladkému průběhu. Ve finále vyhrálo I. A muţstvo nad I. B 1 : 0. V kanadském stylu se uţ nedařilo a zápasy se prohráli, neboť se S. K. teprve učil.
1924 / 1925. Ve dnech 12. – 13. 1. 1924 hráli strakoničtí v Praze o mistrovství ČSR v kanadském stylu - ledním hokeji jako jediný mimopraţský celek. Hrálo se vylučovacím systémem a Jihočeši podlehli SK Slávia Praha II 2 : 7. Odpoledne si zahráli ještě přátelsky 2 : 5 s posíleným B. Z. K. Praha, přišli novému druhu hokeje na chuť. Pro hokej byla zima krajně nepříznivá. Pod vedením kapitánů Jar. Bolarda, K. Zajíčka, K. Kučery sehráli hokejisté 3 vítězné zápasy v bandy se skórem 32 : 9 a v kanadském stylu
3
2 zápasy vyhrané v celkovém poměru 7 : 3.
Mistrovství ČSR v bandy hokeji bylo vypsáno ještě v roce 1925, ale pro nepřízeň počasí se neuskutečnilo, takţe S.K. Strakonice se můţe do dnes chlubit faktem, ţe zůstal posledním neporaženým mistrem ČSR v tomto sportovním odvětví 1925 / 1926. 9. -10. 1. 1926 se S. K. zúčastnil poprvé mezinárodního turnaje pořádaného Kassai Sportklubem z Košic ve Starém Smokovci v nezvyklém prostředí a bez náleţitého tréninku. Strakoničtí hokejisté narazili na nepřízeň maďarských rozhodčích a nešťastné rozlosování. Výsledkem byly 4 prohry a 1 vítězství s kluby: Liepziger Sportklub 2 : 10, AC Sparta Praha 1 : 9, Kassai Sportclub Košic 4 : 0, B. K. E. Budapešť 1 : 6, B. T. E. Budapešť 1 : 2. I kdyţ zájezd neskončil úspěšně, po sportovní stránce byl dobrou propagací S. K.. V této sezóně si strakoničtí stále udrţovali neoficiální prvenství v kraji.
1926 / 1927. 26. 12. 1926 se hrála 2 utkání ve Strakonicích: S. K. Strakonice – Viktorie Č. B. 6 : 4 (3 : 0) hrálo se 2 x 30 min.. Odpolední odveta hraná 3 x 20 min. – 4 : 8 (1 : 2, 2 : 2, 1 : 4). V ledním hokeji se stěhoval dlouholetý primát Strakonic do Písku.
1927 / 1928. Tým pod vedením kapitána Jaroslava Bolarda dosáhl slabších výsledků. 1. 2. 1928 v Čes. Budějovicích probíhal turnaj o mistrovství Jiţních Čech. Vyhrál ho Písek. A. C. Stadion – S. K. Strakonice 3 : 0, S. K. Písek – S. K. Strakonice 5 : 1.
V sezóně 1929/1930 se 11. 2. 1930 se konal III. Ročník turnaje ve Strakonicích. A. C. Stadion - S. K. Strakonice 3 : 3, 0 : 0, 0 : 1, S. K. Strakonice – Písek 2 : 1, S. K. Strakonice – Union Písek 2 : 0. Vítězství Strakonic bylo zablýsknutím na lepší časy na cestě neodvratného ústupu z hokejové slávy doby bandy hokeje.
4
V sezóně 1931 / 1932. Mistrovství Jihočeské ţupy ČsSKH¨(Československého svazu kanadského hokeje)
S. K. Union Písek - S. K. Strakonice 1 : 0, D. S. K. Tábor – S. K. Strakonice 2 : 0, S. K. Strakonice – Písek 4 : 1. P. S. K. Tábor se stal mistrem českého venkova. V následující sezóně 1932 / 1933 v mistrovství Jihočeské ţupy S. K. Strakonice odřekly účast. V sezóně 1933 / 1934 v mistrovství České ţupy hrál S. K. Strakonice – S. K. Lišov 8 : 0, A. C. S. – S. K. Strakonice 10 : 2. 1934 / 1935. Mistrovství ţupy: 6. S. K. Strakonice.
V sezóně1935/ 1936. S. K. Č. Budějovice – S. K. Strakonice 5 : 1, 4 : 0. Hluboká hospodářská krize v sezóně 1936/37 dopadla i na sportovní kluby. To se negativně odrazilo v činnosti. Byla zrušena liga i divize a kluby těchto soutěţí se vrátily do I. třídy mistrovství jednotlivých ţup. Sezóna 1938 / 1939. Jihočeské mistrovství: 6. S. K. Strakonice. Ve válečné době 1939 / 1940 v Jihočeském mistrovství skončil 7. S. K. Strakonice.
V sezóně 1940 / 1941 hráli přátelsky: A. C. S. Č. Budějovice – S. K. Strakonice 15 : 3 a v jihočeském mistrovství – II. třídy se umístil 3. S. K. Strakonice a v sezóně 1941 / 1942 v jihočeském mistrovství – I. třídy skončil 4. S. K. Strakonice.
V poválečné sezóně 1945 / 1946 se konalo Jihočeské mistrovství II. Třídy. S. K. Strakonice
5
skončily na 6. místě s jedním bodem získaným za jednu remízu po čtyřech prohrách se skórem 7 : 15. S organizovaným hokejem ve Strakonicích po roce 1945 souvisí i výstavba stadionu na Trţišti. Tento hokejový stánek dobudovaný v roce 1950 stál v místech dnešní ulice K náhonu. Byl svědkem bojů muţstva závodní sokolské jednoty Fezko. Neměl být však ani první ani poslední. Hřiště na Trţišti
V zimě 1950 / 1951 probíhalo Jihočeské mistrovství I. třídy. V B skupině Vyhrál ČSSZ Písek před Budvarem Č. Budějovice, Vodňany, Protivínem, Koh-i-noorem Č. Budějovice, Strakonicemi a Putimí.
Ze sezóny 1951 / 1952 nejsou zatím ţádné údaje, ale o to důleţitější je další datum. 15. října 1952 byl zaloţen hokejový oddíl při TJ ČZ. Tato významná akce se odehrála v restauraci u Křešničků, kde se sešli k první poradě: J. Marek, J. Wolf, B. Zborník, Bláha, Dub, Čakrt a Vaněk. Byl na ní probrán stav přípravných prací na kluzišti a navrţen první výbor oddílu, v jehoţ čele stanul J. Marek. Podmínky pro zahájení první sezóny nebyly nejlepší. Sháněla se výzbroj, k dispozici nebyly kabiny a nedostatečný byl i přívod vody na stříkání ledu. Kluziště Sokola ČZ, jak byl hokejový oddíl pojmenován, se mělo stavět na louce mezi domy ČZ a tratí směrem na Volyň (dnes vedle továrny ČZ). Do nově vzniklého oddílu přešla řada hráčů a funkcionářů ze Sokola Fezko, z čehoţ většina pracovala v podniku ČZ. Objevila se zdravá konkurence, která bezpochyby přispěla ke zvýšení úrovně ledního hokeje ve Strakonicích. Tehdejší druţstvo muţů ČZ bylo pod vedením p. Vrška zařazeno do okresního přeboru, kde se utkalo i se Sokolem Fezka. „Fezáci“ s lehkostí přehrávali tým Sokola ČZ ve všech utkáních poměrem 58 : 5. Nejlepšími střelci byli: Jaroslav Landsinger, František Vavruška, Václav Cabrnoch, Jan Kovář, Jiří Hendrich.
6
V sezóně 1952 / 1953 se Fezko Strakonice umístilo v krajském přeboru na 5. místě s jednou výhrou a remízou za 3 body a se dvěma poráţkami se skórem 16 : 37.
Zbrojovka vyhrála okresní přebor i kvalifikaci a postoupila do krajské soutěţe. V roce 1953 se druţstvo Fezko přejmenovalo na Jiskru a ČZ na Spartak.
Zima 1953 / 1954. Spartak Strakonice obsadil 4. místo II. skupině krajského přeboru se ziskem 2 bodů za 1 výhru. 5 proher vytvořilo negativní poměr 16 : 29. V obou strakonických celcích hráli dobří hráči, kteří v r. 1954 dokonce reprezentovali kraj (Václav Cabrnoch, Václav Švehla, Ladislav Janda, Karel Faměra, František Vavruška aj.). V sezóně 1954 / 1955 se dělil krajský přebor na I. Skupinu, kde Jiskra Strakonice vybojovala 4. místo s 10. body a II. skupinu, v níţ Spartak Strakonice skončil šestý se čtyřmi body.
Jiskra 1950-53 Bouše F, Faměra, Švehla, -, Cabrnoch, Vavruška, Lansinger, TR Vágner, Dolní řada: Šíp, Kovář, Bouša
V roce 1956 se projevila rivalita mezi muţstvy Jiskry a Spartaku, který zpochybnil regulérnost krajské soutěţe. Protest připravil Jiskru o vítězství ve zmiňované soutěţi a umoţnil tak postup do krajského přeboru právě Spartaku. V krajském přeboru 1957 / 1958 vybojoval Spartak 13 bodů a to mu stačilo na 3. místo. V sezóně 1958 / 1959 se hrála nejvyšší soutěţ v kraji I. A třída a Spartak v ní dosáhl stříbrné pozice se ziskem 13 bodů.
Koncem 50. let hájili barvy Spartaku: Bedřich Synek, Jiří Kebhart, Jindřich Huspeka, Jaromír Franc, Jiří Wolf, Vladimír Wolf, Jan Špirk, Václav Nymburský, Zdeněk Koller, Jiří Mařík, Jan Němejc, Jindřich Houdek, Josef Vacek, Josef Herzig, Karel Faměra, Václav Tábor, Rudolf Vávra.
7
Zima 1959 / 1960 byla opět pro Spartak se 16 body stříbrná v krajském přeboru, další sezóna 1960 / 1961 jiţ bronzová. V roce 1961 vybojovalo druţstvo ţáků Jiskry ve sloţení Vojtěch Vrkoč, Jiří Šíp, Vladimír Pavelka, Rudolf Vávra, Václav Patěk, Jaroslav Rataj, Václav Pacourek, Vladimír Rybáček, Karel Buzín, Jan Pešek, Jaroslav Schwarz, Karel Braťka titul krajského přeborníka.
Ve stejné soutěţi 1961 / 1962 muţi Spartaku získali pouze 4 body a klesli na 6. místo. V únoru 1962 bojovali jako krajští dorostenci Spartaku o postup do ligy. Celku se vybojovat kvalifikaci nepodařilo, ale i tak to byl jistě velký úspěch mladých hráčů. Kdo se na něm podílel: Jaromír Němec, Petr Hollman, Málek, Jan Jakubec, Zdeněk Bezpalec, Jiří Kuneš, Václav Janus, Jan Kotlík, Antonín Sulek, František Šíp, Stanislav Kellner, Bohumil Chládek, Jiří Peleška, Miroslav Kratochvíl, Stanislav Vávra, Josef Blatský.
V sezóně 1963 / 1964 skončili strakoničtí na 6. místě bez zisku bodu se skórem 12 : 69,
V zimě 1966 / 1967 jenom 3 x vyhráli a to jim stačilo pouze na 7. místo s poměrem 45 : 79 V oblastním přeboru. (pokud jsou léta přeskočena, zatím chybí údaje).
Ve stejné soutěţi o rok později (1967 / 1968) se umístili Strakonice na 6. místě se ziskem 11 bodů za 5 výher, jednu remízu a 8 poráţek s celkovým skórem 46 : 67.
V sezóně 1969 / 1970 se Fezko hokejového oddílu zřeklo a ten byl znovu převeden pod hlavičku TJ ČZ. Tento „ přestup“ udělal funkcionářům řadu starostí, ale jejich obětavou prací
8
Byla sezóna zajištěna. Velké potíţe byly totiţ s kluzištěm, nacházejícím se v nevyhovujícím stavu. V oblastním přeboru I. Třídy skončili strakoničtí na 5. místě se čtyřmi body za 2 výhry a 8 proher se skórem 28 : 64.
V sezóně 1970 / 1971 strakoničtí hokejisté pouze jednou vyhráli a devětkrát prohráli (skóre 18 : 43). Pouhé 2 body na kontě rozhodly o 6. místě a sestupu do I. A třídy. V té době se téţ hrál přátelský zápas: ČZ Strakonice – Motor Č. Budějovice 3:19 (0:5, 0:7, 3:7). Budějovickým chyběl nemocný reprezentant Pouzar. Zbrojováci nastoupili v této soustavě: Hollar – Vršek, J. Houdek – Hrubý, Rybáček – Šareš, bratři Šípové – Petráš, Kratochvíl, Vydra – Skala, A. Houdek, Kotlík – Švihovec, Kučera. Trenér J. Wolf. Branky za ČZ: Šareš, J. Houdek a Kratochvíl.
Před sezonou 1971 / 1972 se výbor ČZ skládal z těchto členů: předseda A. Elleder, jednatel F. Ředina; dále v něm pracovali: F. Ţoudlík, J. Šíp, J. Wolf, Vl. Rybáček.
V I. A třídě měla Zbrojovka v zimě 1971 / 1972 špatný start, zlepšila se, ale to stačilo to na 4. místo. Z 10 zápasů 3 vyhrála, 2zremízovala a 5 prohrála se ziskem 8 bodů a skórem 43 : 40.
„Bramborová medajle“ (4.místo) v sezóně 1972 / 1973 zbyla na Zbrojovku v I.A třídě za 8 bodů získaných čtyřmi vítězstvími a šesti poráţkami v celkovém poměru 39 : 48.
9
Na okresní konferenci se rozloučil předseda okresního svazu s Jindřichem Doskem, bývalým hokejovým ligovým rozhodčím, instruktorem, brankářem a obětavým funkcionářem. Dále se na konferenci nejvíce diskutovalo o tom, ţe okresní město Strakonice nemělo ani vlastní přírodní hokejový stánek, kdeţto sousední okresy mají umělou ledovou plochu. Z důvodu uzavření slepého ramene Otavy, odkud byla čerpána voda na postřik, nemohlo hrát muţstvo ČZ na vlastním kluzišti. Hrálo Vítěz KP II 74-75 ZS v Soběslavi proto ve Vimperku a v Katovicích, kde našlo „domácí“ prostředí. Hřiště na Trţišti se nacházelo v dezolátním stavu, ale po tříměsíční usilovné práci se členům oddílu podařilo vybudovat od základu novou hrací plochu, mantinely, střídačky a trestnou lavici. Osvětlení provedli zaměstnanci OSP. Na Trţišti tedy začala nová sezóna 1973 / 1974 na přírodním ledě. V I. A třídě, v rozhodujícím zápase Zbrojovka podlehla S. Blatné 5:7 (2:3,2:2,1:2) a skončila „stříbrná“.
Na zimu 1974 /1975 se druţstvo muţů ČZ začalo připravovat na ledě od 15. listopadu 2 x týdně ve Vimperku a sehrálo 3 přípravné zápasy. Hokejisté ČZ vyhráli svoji skupinu krajské soutěţe a zajistili si po třech sezónách opět účast v krajském přeboru. O postup se zaslouţili tito hráči:Rudolf Bezpalec, Zdeněk Hollar, Ladislav Kotrč, Václav Kabát, Stanislav Poláček, Eduard Maník, Miroslav Kratochvíl, Petr Šíp, Jiří Šíp, Luděk Vršek, Jaroslav Čejka, Vladimír Rybáček, Augustin Houdek a Jan Hrubý. Tým vedl trenér Jaroslav Walter a vedoucí muţstva Jan Řeřábek.
10
Krajský přebor 1975 / 1976 začal pro Zbrojovku 9. prosince 1975, porazila S. Blatnou 2:1 (1:0,1:0,0:1), ale následovali i poráţky i remízy. Po Novém roce uţ začal boj o záchranu v KP I. Na
lednové výroční schůzi předseda Luděk Vršek poděkoval Jaroslavu Waltrovi, opravdové „duši“ veškerého dění (jak je zapsáno v dobovém článku), trenérům a funkcionářům. Na jednání byla projednávaná velká starost o zajištění ledové plochy pro 4 druţstva (muţe, dorostence, a dvoje ţáky – ČZ ODPM). Na okolních zimních stadionech byl volný led jen v časných nebo večerních hodinách a to dvakrát do měsíce. Nedostatek vlastního ledu a výstavba zimního stadionu ve Strakonicích – to byly nejčastější náměty do diskuze. Stávající plocha na Trţišti byla okresního města nedůstojná a počasí nepřálo Navíc se stávalo, ţe do ramene řeky, odkud se čerpala voda na postřik plochy, byly vypouštěny splašky ze sídliště Mlýnská! Pro tým muţů ČZ boj o setrvání v krajském přeboru nedopadl dobře. Měl sice stejný počet bodů a vzájemná utkání jako Sp. Pelhřimov, avšak nerozhodovalo lepší skóre Zbrojovky (to měla lepší), ale nový zápas v Táboře. Nešt’astné utkání ČZ Strakonice – Sp. Pelhřimov 1:3 (1:1, 0:1, 0:1) rozhodlo o sestupu ČZ. Na březnové konferenci VSLH OV ČSTV, bylo řečeno s. Machem, ţe v jarních měsících 1977 se má započít s budováním zimního stadionu s umělou ledovou plochou v akci Z.
Zbrojovka v sezóně 1976 / 977 vybojovala stříbrnou pozici v krajském přeboru II. V následující zimě 1977 / 1978 byl uţ tým ČZ v KP II suverénní na 1. místě, ale boj o postup se Sp. Pelhřimov mu nevyšel. První zápas na vysočině skončil 7:7 (1:1, 2:4, 4:2). Přestoţe hosté vedli 7:4 ještě 8 minut před koncem utkání. Odveta se hrála ve Strakonicích, kde domácí nezvládli roli favorita prohráli 2:3 (0:1, 1:2,1:0). Třetí branku ČZ neuznali rozhodčí pro postavéní útočícího hráče v brankovišti. V létě, však bylo rozhodnuto v Č. Budějovicích, ţe si ČZ Strakonice KP I přesto zahraje, místo Kaplice, která odřekla účast.
Sezóna 1978 / 1979 znamenala pro strakonický hokej velkou radostnou změnu. O ní napsal Zdeněk Koller toto: Po letech strádání nerovného boje s nepřízní počasí, cestování za ledem po nocích, se splnil velký sen. Ve Strakonicích na Křemelce byla v pátek 22. prosince 1978 otevřena umělá ledová plocha. Ještě před tím se konala v sokolovně slavnostní schůze k 70.výročí organizovaného hokeje. Účastníci vyslechli projev předsedy VSLH OV ČSTV Františka Vavrušky. V průběhu jednání převzali – L. Mach, Fr. Vavruška, Ant. Elleder, K. Moravec, J. Tomkovic, Fr. Vondrka – zlaté odznaky k 70. letům hokeje, stříbrné
11
odznaky – Herzig, Kroupa, Kulha, Hakl, Řeřábek, Petrák, Nový, Jindra, Třeštík, Netušil, za účinnou spolupráci při zajištˇování činnosti 6ákovských druţstev ODPM Strakonice. Za podporu věnovanou hokeji: M. Slavík, K. Kolesa M. Tlach. Čestná uznaní dostali nestoři našeho okresu, dlouholetí pracovníci: Bollard, Vrkoč, Marek, Chládek, Míčka,, Hollman, Zemen, Kubička (Strakonice), Hrubý (Záboří), Jezl (Cehnice), Svoboda, Mach (Vodňany). Pásku v rukou dvou hokejových benjamínků přestřihli tajemník OV KSČ L. Mach a předseda MěstNV M. Tlach. Jako první se na ledě objevila desetiletá krasobruslařka Motoru Č. Budějovice Ruprechtová a za ní další krasobruslaři. První hokej sehráli ţáci ČZ ODPM. První branku vstřelil aţ ve III. Třetině Pavel Tábor z přihrávky Zemena. První mistrovské zápasy se hrály 26. 12. 1978 - .. dvojutkání KP ţáků. Vybudováním umělé ledové plochy byla uzavřena první etapa výstavby zimního stadionu (tehdy ještě otevřeného), který začal slouţit veřejnosti. Zdeněk Koller svůj článek před 30 lety uzavírá slovy: Po letech odříkání půjdeme i v našem městě znovu na opravdový hokej. Tak atˇ hokej táhne… Dnes, s odstupem času, můţeme konstatovat, ţe hokej ve Strakonicích táhne do zimního stadionu na Křemelce, o němţ lze říci, ţe se jeví při různých úhlech pohledu jako nejkrásnější sportovní budova. v tomto městě. Na jednu důleţitou věc bychom neměli zapomenout. Hokejový chrám na Křemelce si postavili občane Strakonic sami, převáţně v akci Z (zadarmo). To uţ se dnes jen tak nevidí. Atˇuţ bylo tehdy důvodů více, hlavní byl - bez pochyby – lední hokej! Při stavbě zimního stadionu nelze zapomenout na Vladimíra Rybáčka, který organizoval práce, staral se o jejich provedení, umělá ledová plocha aby byla zastřešena a hokejový stánek byl dobudován do dnešní podoby. Vţdyt´na tím strávil nemalou část svého ţivota.
12
Po šesti letech zase doma. Zdá se to neuvěřitelné. Přesně 19. ledna 1973 hrála naposled Zbrojovka na Trţišti s Blatnou. Tým ČZ jezdil do Písku, do Vimperka, ale ve Strakonicích led neměl. Nelze zapomenout na Jaroslava Podlešáka, starajícího ho se tehdy o přírodní led ve Strakonicích, kde byl první v kraji. Po zrušení hřiště u ČZM se hokejovým domovem hokejistů Strakonic stalo Trţiště, ovšem pro činnost vlivem nepříznivých podmínek mnoho neslouţilo. Po šesti letech v neděli 28. ledna 1979 se hrál ve Strakonicích opět opravdový hokej. Zbrojovka, toho času vedoucí celek B skupiny krajského přeboru si pozval na provizorní plochu zimního stadionu na Křemelce hokejisty Sokola Záboří. Domácí vyhráli 7:2 (2:1, 1:0, 4:1). První gól vstřelil Petr Šíp, dále skórovali Houdek 2, Staněk, Baněček, Slavík a Kratochvíl. Hosté
přijeli k utkání o hodinu později, zásluhou náledí na silnici. Premiéra nebyla nejzdařilejší, led byl nevalný, při utkání pršelo na plochu, neboť stadion ještě nebyl zastřešený. Pískal: Vavruška. To bylo konstatování Z. Kollera. V krajském přeboru 1978 /79 potřeboval k účasti v kvalifikaci do KP I získat bod. V Milevsku však Sokol Bernartice porazil ČZ Strakonice 6:0 (3:0, 2:0, 1:0). Zbývala ještě moţnost, ţe by mohly bodově tratit se Slávií PF Č. Budějovice. To se také stalo po remíze 3:3. Kvalifikace se hrála dvoukolově. V prvním zápase v Milevsku remízovala Zbrojovka s JZD Draţice 4:4. Za 48 hodin se hrála odveta ve Vimperku. Tým ČZ porazil JZD Draţice 3:1 (0:0, 1:1, 2:0) a tím postoupil do KP I. V úterý 20. 3. 1979 přijal předseda Měst. N. V. Mojmír Tlach hokejisty ČZ na radnici. Poděkoval hráčům, trenérům a vedoucím za vzornou reprezentaci města a přislíbil jménem městských orgánů pomoc při dalším rozvoji hokeje ve Strakonicích. 80. léta byla pro hokejové muţe ve znamení krajského přeboru. V sezoně 1979/1980 tým ČZ skončil na 6. místě se sedmi výhrami, jednou hrál nerozhodně a 12x prohrál. V zimě 1980/1981 si Zbrojovka polepšila, kdyţ vybojovala 4. místo. V následující sezóně 1981/1982 klesl týn ČZ na konečné 5. pořadí a o rok později 1982/1983 na 6. příčku. Během roku 1983 byla zastřešena umělá ledová plocha, i kdyţ tomu předcházel pád jednoho střešního oblouku pod náporem silného větru.
HC Strakonice 3. třída v sestavě s Václavem Králem
V hokejových obdobích 1983/1984 a 1984/1985 strakoničtí hokejisté skončili shodně na 4. místě. Ve druhém (84/85) byla škoda v to, ţe Zbrojováci se celou sezónu drţeli na stříbrné pozici, ale poslední dvě kola se jim nezdařila a nakonec skončili bez medajle. Za to o rok později uţ mohli jásat.
13
Kdo v polovině 80. let chodil na Křemelku, na hokej, jistě na to jen tak nezapomene. Nevadilo, ţe stadion tehdy ještě neměl prosklenou stěnu směrem k mostu, nestála ani restaurace Palermo a chodilo se zadem od řeky po obejití celé budovy zimního stadionu. Na hlavní tribuně bývávalo chladněji neţ dnes. Ze západní strany foukalo, občas přilétl lístek ze stromu nebo sněhová vločka, neboť nad tribunou byl zimák ještě otevřený. Takové byly podmínky, které diváky neodradili, a proto chodili v hojném počtu na zápasy i kdyţ se hrál, jak dnes muţe někdo namítnout, jen krajský přebor, ale co se týká hokeje, bylo se na co dívat.
Před sezónou 1985/86 ke změnám v kádru Zbrojovky. Do Záboří odešli dlouholeté opory Slavík a Augustin, písecký Pixa, Procházka a Šimoník. Do ČZ přestoupili, dříve hostující Čer, Krist a Glos, na hostování přišli Hnilička z KDPM ČB, Makas a Trmota z Vimperka. Posledně jmenovaný brankář později přestoupil. Trenér Vladimír Rybáček s asistentem Václavem Šolarem měli k dispozici následující hráče: brankáři Burda, Trmota, obránci Hořejš, Kotál, Sova, Třasák, Dušek, Čer, Hnilička, Holeček, Kotál, útočníci Doule, Hais, Chára, Maník, Ruda, Švarc, Kupka, Hůlka, Krist, Přecechtěl, Prospal, Makas, Glos, Wolf a Vokatý. Vedoucím muţstva byl Zdeněk Staněk, pomáhali Václav Hájek a Miloš Kurza. Strakoničtí hokejisté začali a pokračovali vítězně. Poprvé prohráli aţ ve 13. kole 4:5 s J. Hradcem. Základní část krajského přeboru vyhráli a do skupiny prvních čtyř postoupili z vedoucího místa se ztrátou pouze za jednu remízu a tři prohry. Finálovou „čtyřku“vyhráli se čtyřmi vítězstvími, jednou hráli nerozhodně a jedenkrát prohráli. V následné kvalifikaci o II. ligu se umístili na 2. místě za Benátkami n./J. a do vyšší soutěţe nepoustoupili.
14
Před zimou 1986/87 došlo ve sloţení muţstva k několika změnám. Trenér Vladimír Rybáček s asistentem Hlubůčkem jiţ nemohli počítat s hráči: Sovou, zanechal aktivní činnost, ale u ledu zůstal jako pracovník zim. Stadionu, odešel Prospal a Wolf na vojnu. S muţstvem začali trénovat bývalí dorostenci Lukeš, Kepl a Křivanec. Do mistrovských zápasů nstupovali: Trmota, Kašpar, Knotek, Dušek, Hůlka, Doule, Vokatý, Třasák, Hořejš, Kupka, Krist, Glos, Kotál, Čer, Butal, Plučar, Hais, Staněk, Křivanec, Prener, P. a M. Podskalský. Wolf a Předota. Tito borci vyhráli základní část a postoupili do finálové „čtyřky“ z 1. místa. Po finále čtyř ČZ tým vyhrál krajský přebor s náskokem 11 bodů na druhý J. Hradec a tím obhájil svůj primát z předešlé sezóny. Opět ho čekala kvalifikace o II. NHL. Muţstva VTJ Pardubice a ČKD Slaný byla nad síly Zbrojovky a tak jako před rokem strakoničtí hokejisté do II. národní hokejové ligy nepostoupili.
Před sezónou 1986/87 došlo v sestavě k několika změnám. Trenér Vladimír Rybáček s asistentem Hlubůčkem jiţ nemohli počítat s hráči: Sovou – zanechal aktivní činnost, ale u ledu zůstal jako pracovník zimního stadionu, odešel Prospal a Wolf na vojnu. S muţstvem začali trénovat bývalí dorostenci Lukeš, Kepl a Křivatec. Do mistrovských zápasů nastupovali: Trmota, Kašpar, Knotek, Dušek, Hůlka, Doule, Vokatý, Třasák, Hořejš, Kupka, Krist, Glos, Kotál, Čer, Butal, Plučar, Hais, Staněk, Křivanec, Prener, P. a M. Podskalský, Wolf, Předota. Tito borci vyhráli základní část a postoupili do finálové čtyřky z 1. místa. Po finále čtyř tým ČZ vyhrál krajský přebor s náskokem 11 bodů na druhý J.Hradec a tím obhájil primát z předešlé sezóny. Čekala ho kvalifikace o II.NHL. Muţstva VTJ Pardubice a ČKD Slaný byla nad síly Zbrojovky a tak jako před rokem strakoničtí hokejisté do II. národní hokejové ligy nepostoupili. Z vítězství v krajském přeboru se radovali i mladší ţáci, kteří ve 32 utkáních neprohráli. Úspěchu dosáhli: Fr. Burda ml., R. Špiler, R. Bittner, Jar. Walter ml., J. Tuháček, J. Králík, L. Ţahour, T. Kabele, J. Malkus, T. Raba, D. Šimon, M. Houdek, R. Humeník, V. Král ml., M. Vlček, L. Hála, Z. Machovec, P. Polák, P. Bílek, M. Šulc, J. Čadek, P. Zralý. Trénovali Jar. Walter st. a K. Holar, vedoucím muţstva byl V. Tuháček. Z těchto mladých hráčů se dost prosadilo v budoucnu u muţů. Nejdále to dotáhl Václav Král aţ do extraligy nejen do české, ale i do slovenské, kde se stal dvojnásobným mistrem Slovenska. Ještě dříve si zahrál za mladou reprezentaci. Dalším úspěšným hráčem je Roman Špiler, který chytal v 1. lize. V zimě 1987/88 uţ neoblékala strakonický dres vynikající Václav Vokatý. Na soupisce se objevil další brankář, David Majer. Tato mladá naděje přibyla ke dvojici Václav Trmota a Stanislav Kašpar. Po základní části skončil tým ČZ na stříbrné pozici, avšak po finále čtyř celků nedosáhl na „bednu“ a skončil čtvrtý. V hokejovém období 1988/89 se v barvách ČZ objevili nové tváře: J. Rybáček, Mikeš, Blaţko, Hlubůček, Štěpánek, Bílek , Broţ a Lukeš. Trenéři A.Kočí a asistent V. Šatava s vedoucími muţstva Fr. Burdou st. a ¨V. Hlubůčkem to neměli jednoduché. Na strakonický celek přišel hluboký útlum a měl namále, přesto skončil předposlední a v krajském přeboru se zachránil. Po neúspěšné sezóně zavládl v týmu ČZ čilý ruch. Pod vedením Vl. Rybáčka a J. Zronka začala příprava jiţ v květnu a došlo ke změnám v muţstvu, coţ se projevilo v celkovém vítězství v základní skupině. Po finále prvních čtyř, ale Zbrojovka klesla na stříbrnou příčku za J. Hradec, který se stal přeborníkem a postupoval do II. ligy přímo. Na strakonické hokejisty čekala kvalifikace o postup. Tehdy nastupovali: Trmota, Kašpar, Hála, Koptík, Buzek, Cichra, Kunc, Dušek, Předota,. Čer, Plučar, Pešl, R. Podskalský,
15
Rašek, Boška, Butal, Glos, Staněk, Panec, Lukeš, Plučar, Hais, Polodna, Houdek, Vošta. Kvalifikace však byla nad síly Zbrojovky, která nepostoupila. Odchovanec hokejového oddílu TJ ČZ Václav Král úspěšně vstoupil do mladé reprezentace republiky. Hrál za výběr do 16 let proti o rok starším Švýcarům. Byl se čtyřmi góly rovněţ kanonýrem výběru. Později oblékl dres reprezentační sedmnáctky a koncem léta 1990 hrál s ní proti Polsku do 20 let. V prvním zápase vstřelil dva góly, v druhém dal pátou branku a ve třetím vyšel na prázdno. Reprezentační dres oblékla i Václavova sestra Zuzana, ale v ţenském hokeji. Kdyţ uţ jsme u Králů, diváci i hráči si jistě vzpomenou na sportovního fanouška, především strakonického hokeje, Václava Krále staršího - „dirigenta kotle“ fandů. V letě 1990 se nad mantinely křemelského stadionu zaleskly panely z tvrzeného skla, které nahradily sítě za brankami a o dva roky později .byly na hlavní tribunu namontovány dřevěné sklápěcí sedačky. V sezóně 1990/91 měl trenér Vladimír Rybáček s vedoucími muţstva Václavem Hájkem a Zdeňkem Staňkem k dispozici tuto sestavu hráčů. Brankáři: Václav Trmota, Stanislav Kašpar, David Majer a Daniel Hála. Obránci: Robert Vrána, Martin Rob, František Jungwirt, Radek Cichra, Jiří Kahuda, Vladimír Bílek, Jan Rybáček, Pavel Ineman a Petr Král. Útočníci: Ladislav Vošta (kapitán muţstva), Petr Butal,František Hais, Martin Houdek, Miroslav Boška, Petr Rašek, František Šwamberger, Josef Kouba, Karel Drabeš, Roman Štěpánek, Jindřich Staněk, Pavel Glos a Roman Bernas. Základní část Zbrojovka vyhrála, ale po finále prvních čtyř klesla na konečné 2. místo. V tabulce střelců krajského přeboru byl druhý milevský odchovanec Petr Rašek, oblékající dres ČZ po dobu vojny ve Strakonicích. Toto byl jeden z příkladů ukazujících na zlepšování se úrovně strakonického hokeje v 90. letech. Přicházeli hráči – vojáci na hostování, kteří si odkroutili vojnu ve Strakonicích. Samozřejmě k tomu se přidala i kvalitní práce trenérů i ostatních činovníků a a v první řadě výkony hráčů.
16
Před krajským přeborem 1991/92 se ujal vedení celku muţů ČZ trenér Luděk Vršek a vedoucí muţstva Jindřich Králík. Dresy ČZ uţ tehdy neoblékli: Rašek, Šwamberger, Drabeš, Jungwirt a Vrána. Nováčkem přeboru se stal tým Katovic, vedený Antonínem Kočím. Zbrojovka sehrála s Katovicemi dva vyrovnané zápasy. V prvním derby zvítězilo muţstvo ČZ 4:3, kdyţ v posledních sekundách usměrnil do sítě Butalovu střelu, ale druhé derby skončilo smírně 5:5. Remízu zachránil Radek Cichra (ČZ) 7 sekund před koncem. Celkové umístění na konci krajského přeboru bylo následující: Katovice skončili stříbrní a ČZ Strakonice na 4. místě. Strakonický tým hrál naposledy pod názvem ČZ Strakonice.
Na jaře 1992 bylo rozhodnuto o změně názvu hokejového klubu. Zkratka ČZ byla změněna na HC, neboť klub vystoupil z TJ ČZ Strakonice a zaregistroval se jako samostatné občanské sdruţení HC Strakonice. V září se organizátorům z HC v čele s ing. Václavem Dortem podařilo uskutečnit zdařilou strakonickou část turnaje hokejových dvacítek čtyř zemí. Turnaj probíhal ve Strakonicích a v Písku. Diváci uţ mohli sledovat zápasy ze sedaček na hlavní a také na horní tribuně, nad restaurací Palermo. Turnaj čtyř do 20let se stal dobrou propagací hokeje a jeho konečné pořadí bylo: 1.ČSFR, 2. Švédsko, 3. Finsko a 4. Rusko. V sezóně 1992/93, kde účastníci krajského přeboru měli hrát dvoukolově a vítěz postupoval přímo do II. NHL, nezačali strakoničtí hokejisté úspěšně. Prohráli úvodní derby s Katovicemi 5:9, ale potom následovala šňůra vítězných zápasů včetně odvetného derby 4:2 pro Strakonice. Datum 24. února 1992 vejde do historie strakonického hokeje. Ve Veselí nad Luţnici hrál strakonický tým předehrávku posledního kola. Hostům stačil jediný bod k vítězství v kraji a k přímému postupu do 2. ligy. To se také stalo. Po vítězství 8:4 (4:4,2:0,2:0) nastala vítězná a postupová jistota. Strakoničtí hokejisté, kteří ještě dokončili svůj triumf výhrou nad Soběslaví 11:2 na domácím ledě, mohli otvírat šampaňské, neboť to byl jejich – ve strakonické hokejové historii – první postup do soutěţe, která se nazývá II. národní hokejová liga. O postup se tehdy zaslouţili: Brankáři – Marek Mařík a David Majer Obránci: Petr Bocek, Milan Troup, Pavel Ciepec, Petr Cibulka, Radek Cichra, Richard Kubíček, Vladimír Bílek, Jan Rybáček, Jan Zdeněk, Tomáš Císařovský a Jiří Malkus. Útočníci: Milan Klečatský, Milan Ţák, Petr Klofáč, David Kárník, Jiří Kovařík, František Hais, Bohumír Plučar, Miroslav Boška, Miroslav Mikeš, Josef Kouba, Jiří Vondřich, Jiří Jáchym, Stanislav Poláček a Pavel Glos. Trenéři: Jiří Houdek a Ladislav Vošta, vedoucí muţstva Jindřich Králík a výbor v čele s ing. Václavem Dortem. První ligová sezóna 1993/94 dopadla po sportovní stránce úspěšně. Tým HC Strakonice byl posílen a s 11 výhrami, 5 remízami a 14 poráţkami skončil na 8. místě, coţ byl úspěch pro nováčka soutěţe, avšak po stránce ekonomické to dopadlo špatně. Liga se musela prodat. Kam se tehdy poděli sponzoři ?! Situace z roku 1994 nebyla jediná i v budoucnu. Ukázalo se, ţe ekonomika je zdatným „nepřítelem“ a dovede potlačit i sportovní výkony i v budoucích letech. Následující hokejové období 1994/95 nebylo vůbec jednoduché. Z týmu muţů odešlo několik dobrých hráčů. Celek byl sloţen z většiny mladých hokejistů a k nim se přidalo několik zkušených borců. Ve sloţité situaci se vedení muţstva ujal trenér Vladimír Rybáček. Hrál se krajský přebor. Dnes s odstupem času
17
můţeme konstatovat, ţe tak mladé muţstvo prošlo soutěţí se ctí, neboť mu bylo předvídáno, ţe se neudrţí ani v krajském přeboru. Vítězem se stali hokejisté Katovic, kteří podlehli v obou derby se Strakonicemi. Pro katovické to byla poslední krajská sezóna. V následující hokejové zimě 1995/96 byl mladý tým jiţ vyzrálejší a zkušenější. Do HC přišel dřívější manaţer Katovic Miroslav Lafata s několika bývalými katovickými hráči a trenérem Jiřím Houdkem. To vše se projevilo na kvalitě muţstva. Strakoničtí hokejisté prošli krajským přeborem vítězně i v rozhodujícím zápase v Č. Budějovicích s Donau 3:1 pro HC. Čekala je kvalifikace, která se hrála pouze ve Strakonicích. Domácí tým porazil v obou kvalifikačních zápasech HBH Holešák Havl. Brod a mohlo na ledě stříkat šampaňské, tak jako předloni. Kdo se o vítězství zaslouţil: Jiří Kovařík, Pavel Zeman, Josef Kouba, Milan Řehoř, Jiří Malkus, Milan Maroušek, Zdeněk Javůrek, Lukáš Tramba, Miroslav Boška, Marek Vlček, Tomáš Kabele, Jan Maroušek, Martin Malkus, Radek Bittner, Ondřej Šulc, Zdeněk Machovec, David Majer, Luděk Kotek, trenér Jiří Houdek, manaţer Miroslav Lafata, sekretář František Burda starší a předseda ing. František Slavík. Sezóna 1996/97, však nebyla pro HC Strakonice ligová, neboť se nepodařilo sehnat dostatek finančních prostředků na zabezpečení 2. ligy. Tak se hrál na Křemelce opět krajský přebor. Cílem bylo umístit se do 4. místa. Nakonec strakoničtí hokejisté pod vedením trenéra Bohumíra Plučara a Ladislava Kotrče skončili stříbrní. Zajímavostí bylo přátelské utkání na závěr sezóny: HC Strakonice – Výběr okresního přeboru 5 : 1.
18
Černý a Svobodný na tréninku
Před hokejovým obdobím 1997/98 vystřídal ing. Františka Slavíka ve funkci předsedy klubu Pavel Hrušovský s cílem zvítězit v krajském přeboru a postoupit do II. NHL. V kraji strakoničtí hokejisté byli nejlepší, kdyţ 17krát vyhráli, 2krát remízovali a jen 3krát prohráli. Následovala kvalifikace o 2. ligu. V Náchodě hokejisté od Otavy prohráli 3:5 ( z pohledu Strakonic ) v prvním zápase. V sobotu 14. 3 .1998 se hrála odveta na Křemelce. Do vedení šli hosté, ale domácí hnáni zaplněnými tribunami aţ po střechu, otočili skóre v I. třetině na 4:1. Na začátku druhého dějství hosté sníţili na 4:3. Domácí však nemohli dát gól. Aţ v 36. minutě Libor
Hlubůček vstřelil 5. branku a stav 5:3 vydrţel aţ do konce normálního hrací doby. Jelikoţ první utkání skončilo stejným poměrem, ale pro náchodské, přišlo na řadu prodlouţení, v němţ rozhodne „náhlá smrt“. Běţela 8. minuta nastavení a Radim Humeník v pádu rozhodl. Před rekordní návštěvou začala opět oslava postupu do II. NHL a tryskalo šampaňské na ledě.Vítězství v kraji a účast v II. národní hokejové lize Vybojovali: Tomáš Kabele, Radim Humeník, Jiří Beneš, Marek Kloud, Richard Kubíček, Josef Kouba, Martin Šulc, Marek Vlček, Milan Řehoř, Radek Bittner, Jiří Malkus, Luděk Kotek, Lukáš Tramba, František Burda ml., Miroslav Boška, David Majer, Libor Hlubůček, Lukáš Procházka, Jiří Jáchym, Martin Malkus, Milan Svobodný a Zdeněk Javůrek. Trénovali: Jan Čermák a Ladislav Kotrč, vedoucí muţstva: Jiří Bittner a Emil Šulc, sekretář František Burda st. Po 4 letech opět v lize! Jádro týmu zůstalo, odešli z hostování nebo skončili z pracovních důvodů: Maroušek, Tramba, Vlček, Kouba, Beneš. Přišli na hostování: Šťastný, Svobodný, St.Pícha, Lonsmín a na střídavý start Špiler a Mikula. K překvapení došlo uţ v přípravném zápase, V němţ strakonický nováček 2. ligy porazil o třídu výš hrající Vajgar J. Hradec 2:1 ( 1:0,1:1,0:0 ), ale šlo pouze o přípravu. Kdyţ se rozjela II. NHL 1998/99 šel tým HC od poráţky k poráţce. Nepomohla ani výpomoc dalších hráčů na hostování a nebo na střídavý start: K. Horák, V. Pitel, Kadlec, Jírovec, P. Arnican, Mařík, Bartoš, Kříţek, Kozma, Květoň a od září do Vánoc Zdeněk Kutlák ( později stříbrný z M. S. 2006). Koncem září vystřídal Jana Čermáka Pavel Dvořák s asistentem Václavem Trmotou. V druhé polovině ledna odstoupil i Pavel Dvořák a tak záchrana 2. ligy pro Strakonice zůstala na Václavu Trmotovi. Strakoničtí hokejisté skončili poslední se čtyřmi výhrami, třemi remízami a 26 poráţkami. Čekala je dvouzápasová baráţ s Jaroměří . V prvním utkání na domácím ledě vyhrály Strakonice 4:2 a v odvetě v Hradci Králové hrály 2:2, kdyţ obě branky vstřelil Martin Malkus. Druhá liga byla zachráněná a jak se později ukázalo aţ do roku 2007. V polovině června 1999 byl zvolen nový výbor: předseda Pavel Hrušovský, organizační pracovník František Burda st., obchodní manaţer Luboš Eliáš, koordinátor práce s mládeţí Jaroslav Pícha st., sportovní manaţer Miroslav Augustin, pokladník Pavel Mašek a ve výboru je i Josef Kubíček. V červenci se konala na Velkém náměstí ukázka slavného poháru zámořské NHL Stanley Cup. Přivezl ho Roman Turek, který začal s hokejem právě ve Strakonicích. Stanleyův pohár vybojoval tým Dallas Stars, v němţ Roman tehdy chytal.
19
19. srpna 1999 došlo ve strakonickém hokejovém klubu ke změně. HC Strakonice uţ nebylo občanské sdruţení. Tím dnem byl zapsán v obchodním rejstříku jako Společnost s ručením omezeným. Do 2. ligy 1999/2000 nastoupili strakoničtí hokejisté pod vedením trenérů Václava Šrámka a Jana Rybáčka s cílem neskončit v baráţi jako posledně, ale umístit se výše. To se jim povedlo. Do Play off se sice nedostali, ale v celkovém pořadí se umístili z dvaceti celků na 15.místě s 13 výhrami, 8 remízami a 17 poráţkami. V dresu v HC hrál také bývalý reprezentant Radim Raděvič a Karel Fink z Jihlavy. Tým HC se zúčastnil poháru Zepter Cup. V prvním zápase o pohár vyhráli strakoničtí v Pelhřimově 3:2, v druhém kole doma rozstříleli prvoligový Vajgar J. Hradec 5:1, ale ve třetím, opět na Křemelce, však tentokrát podlehli prvoligovému IHC Písku 1:5 a tím skončili pro tentokrát v Zepter Cupu. Druholigová soutěţ 2000/2001 byla rozdělena na dvě české skupiny po 10 celcích. Kaţdá skupina měla hrát čtyř kolově, tj. 36 zápasů. Muţstva z 1. aţ 8. místa postupovala do play off (vyřazovací části), které se hrálo kříţně. Celky od 9.místa čekal boj o to aby neskončili poslední, coţ by znamenalo hrát baráţ. O ní rozhodně nestáli strakoničtí hokejisté. Branku tehdy hájili: David Majer a Michal Pinkas ( pozdější stříbrný medajlista z MS v in line hokeji v Písku ). Za HC nastupovali i pozdější extraligoví hráči jako Tomáš Nouza ( dnes Mladá Boleslav ) a strakonický odchovanec Štěpán Hřebejk ( dnes Č. Budějovice ). Strakoničtí hokejisté se po většinu soutěţe pohybovali v horní části druhé poloviny tabulky. V konečném umístění zůstali na14. příčce s jedenácti vítězstvími, 12 krát hráli nerozhodně a 14 krát prohráli. Jihočeský titul vybojovali čtvrťáci a dorostenci HC Strakonice. Pod vedením trenéra Vladimíra Rybáčka a vedoucího druţstva Václava Slámy se zaslouţili o titul tito dorostenci: Ladislav Kubovec, Martin Šleis, Tomáš Bláha, Marek Brabec, Tomáš Jiţan, Antonín Barborka, Karel Hrunek, David Šindler, Jan Gabriel, František Fišer, Jakub Hrdina, Jan Obleser, Aleš Havel, Jaroslav Vávra, Martin Suk, Stanislav Kovář, Luboš Novotný, Marek Pavlíček, Martin Vávrů, Hanuš Rúkner, Pavel Švarc, Alexander Salák, Petr Rychtářík a Hubert Oldřich. V kvalifikaci o ligu dorostu prohráli strakoničtí v České Lípě s místním HC 0:4 a doma na Křemelce 0:2.
Radim Raděvič
20
HC Strakonice II. Liga 2001/2002 Horní řada: asistent trenéra Jan Rybáček, Karel Procházka, Milan Maroušek, Josef Mţigod, Pavel Krejčík, Lukáš Novák, trenér Jiří Houdek
Prostřední řada: Petr Bláha, Libor Nikodém, Milan Velíšek, Jaroslav Bartoš, Jiří Lonsmín, Milan Hlinka Přední řada: Zajíček, Jiří Vondřich, Marek Kloud, David Majer, Jan Maroušek, Tomáš Kabele, Smekal Chybí: Michal Pinkas, Pavel Horaţďovský, Milan Řehoř, Radek Lusk, Luděk Kotek, Pavel Procházka, Jiří Pěnička, Radim Vašek, Stanislav Barda, Tischler, Zábranský, Šlais, Müller, Humeník, Capůrka, Cízl, Bouz
21
V sezóně 2001/2002 se v HC Strakonice ujali trénování muţů Jiří Houdek a Jan Rybáček. V brance se střídali: David Majer, Michal Pinkas a ing. Pavel Horaţďovský. 2. ligu hráli strakoničtí hokejisté ve skupině Západ a po základní části skončili pátí z dvanácti. Následovala nadstavba. Po ní se umístili na 6. příčce tabulky a ve vyřazovací časti je čekal celek Hradce Králové s trenérem Františkem Pospíšilem – mistrem světa 1972, 1976 a 1977. První kolo play off dopadl následovně: Venku prohráli strakoničtí s Hradcem 2:3, doma vyhráli 7:2 a v rozhodujícím utkání v Lounech porazili Hradec Králové 3:1 a postoupili do druhého kola, kde je čekal Klášterec nad Ohří. V Klášterci prohráli 1:4 a v odvetě na domácím ledě prohráli 1:3. Mohlo to být pro domácí hráče i diváky pěkné rozloučení se sezónou i přes poráţku v pěkném utkání, nebýt špatného výkonu rozhodčího. 2. 5. 2002 se konala valná hromada HC Strakonice byl zvolen nový pětičlenný výbor. Odstupujícího Pavla Hrušovského nahradil Luboš Eliáš. Další členové: Miroslav Augustin, Jaroslav Pícha st., Pavel Mašek a František Mála st. V přípravném utkání 4. 8. 2002 se utkal výběr NHL Romana Turka, který na Křemelce trénoval, s HC Strakonice. V mlţném zápase prohráli strakoničtí s Hvězdným týmem R. Turka 3:6. Odehrálo se to týden a několik dní dříve neţ kulminovala řeka Otava. V oněch srpnových povodňových dnech měl zimní stadion na Křemelce namále. Odnesly to sklepní prostory. Zastavením dodávky elektřiny začal tát led, ale za několik dní byla ledová plocha obnovena. Podstatně horší povodeň byla v Písku neţ ve Strakonicích. Bylo postiţeno i obydlí píseckého trenéra HC Jiřího Houdka, proto na čas odstoupil od trénování. Došlo ke změně u brankářů. K Davidovi Majerovi přibyl Petr Kůs z Plzně. Odešli Jiří Vondřich s Petrem Bláhou. Přišli: Vít Procházka, Tomáš Slípka, Martin Miller a Richard Pitel. Po základní části se strakoničtí hokejisté umístili na 4. pozici. Před posledním zápasem nadstavby se drţeli na 4. příčce tabulky, ale prohrou 4:8 s posledními Teplicemi, klesli na pátou a tím se připravili v play off o výhodu prvního zápasu na domácím ledě. Na první utkání vyřazovací části jel strakonický tým do Havl. Brodu. V 9. minutě první třetiny dal Martin Malkus při asistenci Michala Kozmy první branku. Stav 0:1 vydrţel aţ do třetí třetiny, kdy domácí v 42. minutě vyrovnali domácí na 1:1. O vítězství Havl. Brodu rozhodla aţ branka v 59. minutě. První hokejové drama vyhráli domácí 2:1. Odveta se hrála na křemelce. V úporném boji vedli hosté 2:1 po dvou třetinách. Naděje domácích na vyrovnání ţila aţ do 55. minuty, Havl. Brod zvýšil na 3:1 a v poslední minutě při hře bez brankáře na
22
konečných 4:1. Pro Strakonice tím skončila sezóna 2002/2003. Celkově skončili muţi jedenáčtí v 2. hokejové lize. Neţ se v létě 2003 na Křemelce zamrazilo, byla provedena na zimním stadionu instalace odmlţovacího zařízení. Během pěti ligových sezón nejčastěji oblékali dresy muţů HC Strakonice tito hráči: David Majer, Luděk Kotek, Marek Kloud, Radek Lusk, Milan Řehoř, Tomáš Kabele, Martin Malkus, Jan Maroušek a další. Většina pokračovala i nadále v 2003/2004. Trenérské duo Jan Rybáček a Stanislav Kašpar měli k dispozici ještě další posily: Filip Kubiš a Tomáš Kubeš – oba brankáři, bývalý reprezentant Roman Horák, ze zahraničí Jozef Kubaljak ( slovenský Zvolen ), Josef Hodánek, Lukáš Krejčí a po roční pauze se vrátil Radek Bouška. Základní část hokejisté HC Strakonice odehráli velice dobře. V 16. kole vyhráli nad celkem Loun 5:0 a vyhoupli se - poprvé v historii své účasti v 2. lize – do čela tabulky skupiny Západ. Následovala však víkendová prohra 4:6 v Sokolově a klesli na třetí příčku. Nakonec skončili druzí a čekala je nadstavba. 26. - 27. 12. 2003 se konal 1. ročník turnaje s mezinárodní účastí o Pohár Romana Turka 7. a 8. tříd. Za nápadem a přípravou tohoto turnaje stála především dvojice František Mála a ing. Miroslav Vovčko. 1. ročník vyhráli domácí ţáci, kdyţ porazili i zahraniční celek Slovan Bratislava 2:1. Celkovým vítězstvím v turnaji získali i dres Romana Turka, který jim předal Romanovo otec František Turek. Muţi HC Strakonice pokračovali v 2. lize nadstavbou, v níţ skončili čtvrtí. V Play off je čekal Jablonec. V prvním zápase ve vyřazovací části vyhráli strakoničtí hokejisté 6:3 na domácím ledě. V Jablonci, kde se hrála odveta, hosté vedli uţ 6:2. Jablonečtí velmi přitvrdili. Výsledkem jejich velmi tvrdé hry byly i dva brutální zákroky na strakonické hráče, po nichţ Josef Hodánek a Martin Miller skončili v nemocnici. Oslabení hosté začali více bránit, ale domácím se podařilo dotáhnout výsledek k vyrovnání na 6:6 v 58. minutě. Rozhodnutí nepřineslo prodlouţení, ale aţ samostatné nájezdy, ve kterých byl úspěšnější Jablonec 2:1 a tím vyhrál 7:6 a na zápasy srovnal na 1:1. Rozhodující utkání se hrálo ve Strakonicích. V něm domácí celek, oslabený o zraněné hráče, dokonce vedl 1:0, ale za 3 minuty
Kůs
23
hosté vyrovnali a v 38. minutě otočili skóre na 1:2. Třetí branku vstřelil Jablonec při hře bez brankáře a čtvrtou 17 sekund před koncem. Jablonec tak vyhrál 4:1, na zápasy 2:1 a postupoval dále. Strakoničtí hokejisté sice skončili, ale se ctí. V sezóně 2004/2005 stáli v čele klubu: Luboš Eliáš, Josef Kouba, Jaroslav Pícha st., Luboš Parkos, František Mála st.. U muţů zůstali trenéři Jan Rybáček a Stanislav Kašpar, vedoucí týmu Karel Řehoř a Václav Sláma. Do začátku 2. ligy vstoupil tým HC v tomto sloţení – brankáři: Michal Pinkas, David Majer a František Burda ml.. Obránci: Luděk Kotek, Marek Kloud, Tomáš Křtěn, Radek Lusk, Milan Řehoř, Roman Ţák a Petr Polák. Útočníci: Martin Malkus, Roman Horák, Tomáš Kabele, Libor Nikodém, Richard Pitel, Radek Bouška, Radim Humeník, Roman Heindl, Jiří Lonsmín, Jan Kadlec, Milan Černý, Lukáš Papeţ, Martin a David Vlčkovi. Posledně jmenovaní bratři se po několika zápasech vrátili do Klatov. Tým HC Strakonice byl zařazen do skupiny Střed. V první polovině základní části se umistˇoval v dolní polovině tabulky, během odvet se vyhoupl a drţel na 3. místě. Během soutěţe se objevili v dresu HC také: Pavel Bláha, Lukáš Krejčí, Karel Kadlec, Richard Kepl ml., Michal Zeman a Američan Eric Keller jako náhradník. 27. – 29. 12. 2004 se konal II. ročník turnaje o Pohár Romana Turka. Tentokrát se podařilo Františkovi Málovi st. a ing. Miroslavu Vovčkovi zajistit hodnotné ceny a především kvalitní soupeře z kategorie starších ţáků. Některé celky hráli i vyšší soutěţe. Turnaj dopadl následovně: 1. Karlovy Vary, 2. Sparta Praha, 3. Slovan Rosice, 4. „Tigrai“ Kaunas ( Litva ), 5. HC Strakonice, 6. Slovan Bratislava a 7. Dukla Trenčín. Ceny přijel předat osobně Roman Turek. Osmáci, kteří tvořili tým, který skončil pátý na Poháru Romana Turka, vybojovali prvenství v ţákovské lize 8. tříd, ( řízené Č. Budějovicemi ), nakonec se umístili na 5.místě na mistroství České republiky, konané
24
Pinkas
Lonsmín – Nikodém - Horák
začátkem dubna ve Strakonicích. 8. třídu HC Strakonice tehdy trénoval Vladimír Rybáček a vedoucím druţstva byl František Mála st.. Pro Vladimíra Rybáčka to byla poslední sezóna. V létě odešel navţdy… Byla to velká ztráta člověka, který toho vykonal mnoho pro strakonický hokej a zimní stadión. Na zimní olympiádě dětí získali mladí hokejisté Jihočeské výpravy zlaté medajle. V tomto výběru hrál i strakonický Petr Kuncipál. Zpět k muţům. Po nadstavbě postupovali strakoničtí hokejisté ze 3. příčky do prvního kola vyřazovací části, hrající na 3 vítězné zápasy. Čekal je Most. Začínalo se ve Strakonicích. V prvním utkání podlehli domácí 2:4. V Mostu jim to strakoničtí vrátili výhrou 4:1. Na Křemelce opět vyhráli hosté 3:2 ve 3. zápase. Odveta v Mostu vyzněla pro HC Strakonice výsledkem 3:0. 5. rozhodující zápas se hrál ve Strakonicích, kde to zvládli domácí a vyhráli 3:1 a postoupili do 2. kola play off, kde je čekal Nymburk. V Nymburku, kde strakoničtí hokejisté začínali, prohráli 2:4. V odvetě, ve Strakonicích zvítězili 2:1, venku opět podlehli - 2:5. Na Křemelce hráči HC Strakonice vyrovnali zápasové skóre na 2:2, kdyţ zvítězili 3:2. Rozhodující 5. utkání se hrálo v Nymburku. Strakonický tým v něm zvítězil 3:0 a postoupil do finále, kde mu stál v cestě za baráţí o 1. ligu, Jindřichův Hradec. Výhodu prvního zápasu na domácím ledě měl Vajgar J. Hradec. Té vyuţil a vyhrál 4:1. Odveta se uskutečnila na Křemelce. Strakoničtí hokejisté však doma prohráli vysoko 1:7, kdyţ hostům vycházelo pomalu všechno, na co sáhli. I kdyţ svou kvalitu měli. Uţ to vypadalo, ţe strakoničtí jedou do J. Hradce na svůj poslední zápas, ale chtěli prodlouţit sérii a podařilo se jim zvítězit 2:0. Doma pak vyhráli 4. utkání 5:2 a opět rozhodoval 5. zápas. Nakonec se ukázalo, ţe to byl poslední hokejový boj pro strakonické hokejisty. V J. Hradci hosté prohráli 0:2 (0:1, 0:0, 0:1) a skončili na velmi pěkném 4. místě z 24 ligových druholigových celků ze skupiny Západ a Střed. Po úspěchu druholigových muţů odstoupil z čela klubu Luboš Eliáš. Na jeho místo manaţera HC Strakonice s.r.o. nastoupil Josef Kouba. Jemu měli pomáhat: Jaroslav Pícha st., Luboš Parkos, Luboš Eliáš a Evţen Helinger. Ke změně došlo na trenérské pozici a v hráčském kádru. Od 1. 6. 2006 se stal novým trenérem Milan Rambous, asistentem zůstal Stanislav Kašpar. Z hráčů odešli brankáři Michal Pinkas a David Majer, který ukončil činnost po dlouhodobém působení v ještě ČZ a především v HC. Zasluhuje uznání, vţdytˇ byl u dvou postupů do 2.ligy ( 1993 a 1998 ) a vítězství v kvalifikaci (1996 ). Obrana zůstala téměř celá. Odešli: Pavel Bláha, Erick Keller. Z útočníků opustili HC: Karel Kadlec, Lukáš Krejčí, Tomáš Kabele ( pro zranění ), Richard Kepl ml. a střelec více jak 40 branek za sezónu – Martin Malkus. Do strakonického
25
hokejového klubu se vrátil Roman Špiler, dále přišel obránce Josef Habart, ůtočníci: Michal Košatka, Václav Samek, Roman Šulčík, Tomáš Koller, Vlastimil Bohuslav, Břetislav Král, Václav Hajšman, Karel Procházka, Jiří Funda a další. Někteří hráči oblékli dres HC poprvé, pro jiné to znamenal návrat. Několik utkání ve strakonických barvách odehráli Milan Guláš a Jakub Černý, pozdější extraligoví ůtočníci. Kádr se omladil. U některých hráčů chyběli zkušenosti z 2. ligy. V přípravě strakoničtí hokejisté vyhráli ze sedmi zápasů pouze jediný, ostatní prohráli. Základní část 2. ligy skupiny Střed pro ně také nezačala dobře. První bod získali ve druhém kole s Chrudimí, ale vítězství 3:2 se dočkali aţ v osmém utkání v Pelhřimově. Doma tým HC porazil stejným výsledkem Milevsko a ve Ţďáru vyhráli rekordně 10:0, ale následovala série poráţek aţ do výhry nad Pelhřimovem 2:0, dále remíza 2:2 v Milevsku, doma porazili Ţdˇár 5:3 a základní část zakončili vítězstvím v odloţeném zápase v Kolíně 3:2 a skončili na 9. místě. V první polovině nadstavby muţi HC Strakonice vyhrávali na domácím ledě a v Milevsku remizovali. Drţeli se na 9. příčce. Následovali dvě prohry a doma ztracený bod se Ţďárem. V Pelhřimově strakoničtí dostali rozhodující branku aţ po klaksonu v čase 60:01! A v rozhodujícím boji o play off doma prohráli s Milevskem 1:5. Hokejisty HC čekala skupina o udrţení. V konečné tabulce skončili desátí, tak jako po nadstavbě a tím se udrţeli v 2. lize. Do uzavřené (nesestupovalo se) 2. ligy 2006/2007 vstoupil tým HC Strakonice zhruba se stejnými hráči jako v předešlé sezóně. Do Milevska odešel Richard Pitel. Cílem klubu bylo odehrát soutěţ především s vlastními odchovanci, mezi něţ se řadili: Michal a Lukáš Sosnové, David Papeţ, bratři Malkusové – Jiří a Martin. Přišli jiní hráči: Josef Slaba, Jaroslav Kreuzman z Plzně a Filip Svoboda, syn Oldřicha Svobody z Č.Budějovic.
26
Tým HC Strakonice hrál opět skupinu Střed o dvanácti celcích. Tu odehrál systémem kaţdý s kaţdým. V druhé části následovali odvety, ve třetí a ve čtvrté se vše opakovalo. Z toho vyplývalo, ţe se strakonické muţstvo utkalo HC Strakonice 2006/2007
s kaţdým soupeřem během základní části čtyřikrát, a to dvakrát na domácím ledě a 2x na soupeřově. Po odehrátí základu skončili strakoničtí hokejisté na 12. místě, kdyţ vybojovali 8 výher a 31x prohráli v normálním čase, jednou vyhráli po prodlouţení a čtyřikrát remízovali. Vše ve skupině Střed. I kdyţ pro ně skončila sezóna na posledním místě, v této uzavřené soutěţi nesestupovali a setrvávali v 2. lize. Pravdou je, ţe strakoničtí hokejisté potrápili téměř všechny z čela tabulky: Vrchlabí, Benátky, Chrudim. To jsou kluby ekonomicky silné, na profesionální úrovni. Suverénní Vrchlabí dokonce porazili 8:4 na domácím ledě, ale proher bylo velmi mnoho. Ekonomické tlaky byly neúprosné. Během posledních dvou sezón hokejový klub přešel na velmi úsporný reţim, neboť náklady rostly a splácely se dluhy, přesto se Josef Kouba se svými spolupracovníky snaţil udrţet 2. ligu ve Strakonicích. Přes všechny tyto problémy, úspěchy byly vybojovány na ledě, ale mládeţnickými celky. V přípravkách vyhrály krajský přebor 2. a 3. třída v minihokeji. Čtvrtˇáci skončili stříbrní a pátˇáci čtvrtí v kraji. Méně úspěšná byla 7. třída, která obsadila 7. pozici a 6. třída pátou v ţákovské lize. Za to osmáci svoji soutěţ (ţákovskou ligu) vyhráli. Deváťáci skončili bronzoví také v ţákovské lize. V krajském přeboru juniorů vybojoval celek HC Strakonice 3. příčku. A to nejlepší nakonec. Dorostenci zvítězili v kraji a hráli kvalifikaci o ligu. V rozhodujícím zápase porazili Nové Město nad Metují 5:0 a mohli slavit postup do I. dorostenecké ligy. Kdo se podílel na historickém (pro Strakonice) úspěchu? Dokázali to tito dorostenci: David Pavlíček, Pavel Kavec, Jan Srb, Jaroslav Pícha ml. Tomáš Pěsta, Petr Kuncipál, Michal Gabauer, Martin Štěpánek, Tomáš Perlík, David Kovář, Jiří Kříţ, Jaroslav Hřebíček, Aleš Dlouhý, Jakub Kopecký, Jakub Dvořák, Radek Sýkora, Jakub Major, Jakub Michálek, Michael Tetaur a brankáři: Ondřej Kuncl a Jan Veselý. Trenér Pavel Hejl a asistenti Jaroslav Pícha st. a Karel Vrba. Převáţná část těchto hráčů navázala na vítězství 8. třídy v ţákovské lize (řízené Č.Budějovicemi) předloni (2004/2005), ještě pod vedením Vladimíra Rybáčka a o rok později v 9. třídě s trenérem Pavlem Hejlem. Měsíc je trénoval i Vladimír Cal dr. Strakoničtí osmáci jiţ nebyli tak úspěšní jako dorostenci a v kvalifikaci o mistra republiky dvakrát prohráli se Slávii Praha 1:6 a 2:8. Ţáci HC Strakonice 6. a 7. třídy se vydali na hokejový kemp do zámoří poprvé v historii strakonického hokeje a zakončili sezónu pěti utkáními s různými týmy v okolí Detroitu v USA.
27
Na valné hromadě v červnu 2007 Josef Kouba a Jaroslav Pícha st. odstoupili. Byl zvolen nový výbor a do čela ing. Pavel Srb, který získal pro HC Strakonice Mgr. Romana Heimlicha, ţe to byl dobrý tah, se ukázalo v následujících týdnech a měsících. Výbor čekal nelehký úkol: zabezpečit dorosteneckou ligu a 2. ligu muţů. Bohuţel, z finančních důvodů to bylo nemoţné. 1. dorostenecká liga se hrála. Ukázalo se však, ţe několik hráčů, co jí vybojovali, přešli do juniorů, nebotˇjejich věk jim uţ neumoţňoval hrát za dorost. Na 2. ligu muţů se nepodařilo sehnat, přes veškeré snaţení, dostatek finanční prostředků. Nemělo cenu hrát na dluh a tak byla licence 2. ligy prodána do Rokycan a z prodeje byly zaplaceny poslední nemalé pohledávky z II. ligy. Pro výbor se v první řadě stala mládeţ – naše budoucnost. Muţům dokonce hrozil konec, nebyli prostředky. A právě celku dospělých se ujal Mgr. Roman Heimlich s Ing. Pavlem Srbem. Podařilo se jim sehnat, jak dostatek financí, tak i hráčů. Stálo je to nemalé úsilí a velké mnoţství času. Jak byla jejich práce úspěšná, to ukázaly výsledky na konci sezóny. Muţi HC Strakonice byli zařazeni do krajského přeboru o dvanácti celcích, které měli hrát v základní části kaţdý s kaţdým, po té následovali odvety a muţstva umístěná od prvního do osmého místa se měla utkat v play off. Na posty trenérů byli získáni: Richard Kepl a Václav Křivanec. Z původního kádru odešli: Martin Kuna, Jaroslav Kreuzman, Lukáš Papeţ, Milan Řehoř, Milan Velíšek, Roman Šulčík, Jiří Lonsmín, Roman Heindl, Libor Nikodém a Jan Kadlec. Posledně jmenovaný a Milan Řehoř se v průběhu sezóny vrátili. I kdyţ odešlo několik dobrých hráčů, sestava pro hokejové období 2007/2008 vypadala nadějně. V přípravných utkáních strakoničtí hokejisté vysoko vyhrávali, jen ve dvou podlehli, doma s Černošicemi a v Příbrami.
Radek Bouška
Základní část krajského přeboru pro muţstvo z Křemelky nezačala dobře. V první polovině této soutěţe se mu moc nedařilo. Vyhrálo aţ ve 3. kole a drţelo se ve spodku tabulky. Tým HC si musel zvyknout na trochu odlišnější styl hry a na jiné posuzování zákroků ze strany rozhodčích. V druhé polovině základní části se zdrţoval ve středu pořadí a v závěru klesl na sedmé místo (s jedenácti výhrami, jednou remízou a deseti poráţkami), z něhoţ postoupil do play off.
28
Ve vyřazovacích bojích, hraných na dva vítězné zápasy, se utkali strakoničtí hokejisté v 1. kole – čtvrtfinále s Boţeticemi. Začínali v Milevsku, kde se jim podařilo vyhrát 2:1 a doma v odvetě 8:1, tím zvítězili 2:0 na zápasy a postupovali do semifinále, kde je čekala Lokomotiva Veselí.
Opět tým HC Strakonice začínal na soupeřově ledě, kde zvítězil 4:2 a na Křemelce dokonce vysoko 10:1. Následoval postup do finále. První finálové utkání se hrálo v J. Hradci, kde Velká Radouň hostila HC Strakonice a podařilo se jí zvítězit aţ na samostatné nájezdy 4:3. V odvetě vyhráli strakoničtí hokejisté 3:2 a na rozhodující zápas opět cestovali do J. Hradce. Ve třetím vzájemném duelu skončila první třetina bez branek. Ve 32. minutě se ujali vedení radouňští. Za 6 minut vyrovnal Jan Kadlec, jemuţ nahrál Radim Kunt. Ve třetí třetině branka nepadla a tak v normálním hracím čase skončil zápas nerozhodně 1:1. Hokejový boj pokračoval v prodlouţení. Avšak uţ v první minutě nastavení, rozhodl Michal Kozma a propukly oslavy. Tým HC Strakonice vyhrál celkově krajský přebor a postupoval do kvalifikace o 2. ligu. V ní čekali na strakonický celek vítězové jiných regionálních přeborů: VTJ Ještěd Liberec, HC Bohemians Praha a HC Příbram. Hrálo se systémem kaţdý s kaţdým dvoukolově. Strakoničtí hokejisté zahájili boj o postup do 2. ligy vítězstvím doma nad Libercem 5:3, v Praze porazili „Bohemku“ stejným výsledkem a ve Strakonicích Příbram 2:0. V odvetných utkáních začínali muţi HC Strakonice v Liberci, kde remízovali 2:2. Poslední zápas kvalifikace na domácím ledě zvládli, přestoţe po první třetině prohrávali 0:1. Druhou hrací část však vyhráli 3:0 a třetí 2:0. Vítězstvím 5:1 nad Bohemians Praha si zajistili prvenství v kvalifikaci o 2. ligu ještě před celkově posledním utkáním v Příbrami. Se závěrečným houkáním začali oslavy na ledě. Stříkalo šampaňské, diváci vnikli na led a společně s hokejisty oslavovali postup do 2. ligy. Na poslední zápas kvalifikace odjeli strakoničtí hokejisté do Příbrami bez některých opor s náhradníky a juniory, kteří uţ téměř měsíc nehráli. Prohra 1:9 jiţ nic neřešila. Kdo se zaslouţil o vítězství jak v krajském přeboru, tak i v kvalifikaci: Brankáři - Roman Špiler, František Burda ml. Obránci – Marek Kloud, Michal Procházka, Jakub Oranský, Radek Lusk, Josef Hodánek, David Papeţ, Milan Řehoř, Jiří Funda, Jan Srb, David Kovář. Útočníci – Michal Kozma, Radek Bouška, Radim Humeník, Jaroslav Bartoš, Radim Kunt, Jan Kadlec, Petr Stropnický, Ervín Binder, Jan Hora, Jakub Šimoník, Lukáš Sosna, Karel Procházka. Strakonický mládeţnický hokej uţ nezaţil takový úspěch jako před rokem. Dorostenci skočili poslední v lize a sestoupili do krajského přeboru. Doplatili na nezkušenost, na odchod starších hráčů do joniorky, neboť za dorost uţ nemohli hrát, naopak hráli někteří deváťáci. Přesto u mladších hokejistů byl úspěch vybojován. Hlavně v krajském přeboru přípravek zvítězili druháci, třeťáci a čtvrťáci.
29
Páťáci skončili čtvrtí. V krajské lize mladších ţáků se umístila 6. třída na bronzové a 7. třída na stříbrné příčce. V ţákovské lize 8. tříd obsadili strakoničtí 4. místo a 9. třída dohrála pátá. Ještě je třeba se zmínit o zimním stadionu na Křemelce. V lednu 2008 byl pojmenován po generálním sponzorovi – Knürr arena. Přes velkou snahu, spoustu jednání se nepodařilo výboru HC Strakonice sehnat dostatek prostředků na hraní II. ligy, jejíţ náročnost se ještě zvýšila oproti minulým letům. Musel by se rovněţ podstatně doplnit kádr neboť v týmu je mnoho studentů, dojíţdějících do vzdálených vysokých škol a další hráči mají časově náročná zaměstnání. Takţe nezbylo nic jiného neţ setrvat ve stejné soutěţi ( K.P.) a licenci prodat. Koupil jí HC Svařov Česká Lípa. Cíle pro nadcházející sezónu 2008/2009 byly stanoveny pro muţe, juniory a dorost takové to: Dospělí chtěli obhájit prvenství v krajském přeboru, junioři a dorost ho chtěli rovněţ vyhrát a pokusit se uspět i v kvalifikaci o postup do ligy ve své kategorii, zvláště po tom, co mladíky začal trénovat kanadský trenér Bernie Lynch s Lubošem Parkosem. Vedoucím druţstva: Zdeněk Vondráček. Neţ však začala mistrovská utkání, došlo k obměně na hlavním trenérském postu u juniorů a dorostu. Kanaďan Brenie Lynch musel odcestovat a jiţ se nevrátil. Jeho místo převzal Luboš Parkos a pomáhal mu Karel Vrba. U muţů skončil kvůli pracovním povinnostem Richard Kepl. Hlavním trenérem se stal Václav Křivanec a asistentem Pavel Zeman. Vedoucím muţstva zůstal Mgr. Roman Heimlich a kustodem Vladimír Trita. Do týmu přišel David Vinš z Vimperka a vrátil se Martin Kuna z Klatov, později se zapojil i Milan Řehoř. Příprava na novou sezónu 2008/2009 začala krátkým soustředěním v Katovicích. Následovala suchá příprava, po té tréningy na ledě a série přípravných zápasů. V prvním doma podlehli strakoničtí hokejisté Příbrami 3:4, Černošice rozstříleli 17:1, v Příbrami prohráli stejným rozdílem jako doma 3:4. Na domácím ledě vyhráli nad Hlubokou 3:1 a nad Meteorem Třemešná 4:2.
30
Základní část krajského přeboru začal tým HC Strakonice vítězně a poráţel soupeře výrazně. Aţ v 5. kole zvítězil nad Hlubokou „pouze“3:1 a v Č. Krumlově 2:1. Následovala první poráţka v soutěţi od Veselí před domácím publikem 2:5. V Humpolci sice strakoničtí hokejisté vyhráli 3:1, ale opět doma bez bodu po prohře 0:3 s Davidem servisem. První polovinu základní části zakončili vysokým vítězstvím nad Telčí 9:1 a prvenstvím v tabulce. V odvetách si vedli borci z Knürr arény na Křemelce opět vítězně a z první příčky v tabulce je nemohla sesadit ani prohra doma s Boţnicemi 3:4 a dvě remízy: V 18. kole ve Veselí 3:3 (prohrávalo se uţ 0:3) a v posledním utkání základní části 1:1 v Telči.
Ve vyřazovací části - hrané na dva vítězné zápasy – narazili na sebe loňští finalisté hned v prvním kole – v čtvrtfinále HC Strakonice – V. Radouň. Začínalo se ve Strakonicích, kde domácí zvítězili 6:2, avšak v odvetě v J. Hradci vyrovnala V. Radouň stav na zápasy na 1:1 výhrou 8:0. Rozhodovalo se v Knürr aréně na Křemelce. Zde si Strakonice nenechaly ujít postup do semifinále, oplatily vysokou poráţku a vyhráli 8:1. Semifinále nezačalo pro tým HC Strakonice vůbec dobře. Doma prohrál 1:3 a vypadalo to, ţe do Soběslavi mohou jet na poslední zápas sezóny. Nestalo se tak vítězstvím 4:3 a o postupu do finále se opět rozhodovalo ve Strakonicích. Po bezbrankové první třetině následovala druhá, v níţ domácí inkasovali dvě branky a vypadalo to zle. Ve třetí třetině nejdříve sníţil David Vinš a zakrátko Michal Kozma vyrovnal na 2:2. Obrat na 3:2 dokonal Petr Stropnický po pasu Martina Kuny. Na konečných 4:2 pečetil Jan Hora tři sekundy před koncem při soběslavské hře bez brankáře. Tím bylo jasné, ţe se do Strakonic po roce vrátí finále. Soupeřem HC Strakonice bude tým Boţnic a bude se začínat na Křemelce. V prvním finálovém utkání rozhodla uţ první třetina, kterou vyhráli strakoničtí hokejisté 3:0, Ve druhé sice hosté sníţili na 3:1, ale drama se nekonalo. Závěrečné dějství vyznělo jasně pro domácí – 4:0. Strakonice potvrdily roli favorita a vyhrály jasným rozdílem 7:1 a vedli 1:0 na zápasy. Čekala je odveta v Milevsku. Ve druhém finále rozhodlo prvních 72 sekund, kdy hosté vstřelili dvě branky, po té dominovali a po třetinách 3:0, 4:0, 1:0 (z pohledu Strakonic) zvítězili vysoko 8:0 a mohli se radovat z obhajoby krajského titulu, tak jako generace hokejistů ČZ Strakonice v druhé polovině 80 let, v níţ hrál i současný trenér muţů HC Václav Křivanec. Následující kvalifikace o druhou ligu nebyla uţ tak úspěšná jako před rokem. Strakoničtí borci v ní skončili druzí za Kadaní B. Vítězové kvalifikace měli hráče se zkušenostmi z první ligy nebo v ní i hrající. To uţ nic nezměnilo na tom, ţe cíl obhajoby prvenství v krajském přeboru byl splněn. Kádr vítězného týmu v kraji tvořili brankářské opory: Roman Špiler, Jakub Myslivec, František Burda a Ondřej Kuncl, dále obránci a útočníci: Marek Kloud, Milan Velíšek, Radek Lusk, Jakub Oranský, Martin Kuna, Josef Hodánek, Michal Sosna, David Kovář, Jiří Funda, Milan Řehoř, Radim Humeník, Michal Kozma, Karel Procházka, Jaroslav Bartoš, Radim Kunt, Jan Kadlec, Petr Stropnický, Ervín Binder, Jan Hora, Jakub Šimoník, Jakub Major, Michal Košatka, Jan Macháček a Michael Tetour. V mládeţnických kategoriích se umístili junioři a dorostenci na bronzové krajské příčce. Starší ţáci skončili pátí a mladší čtvrtí v ţákovské lize. V krajském přeboru přípravek 5. třída skončila stříbrná i po odchodu několika hráčů do Písku a čtvrťáci vybojovali titul!. V minihokeji přípravek 3. třída vybojovala 2. místo a 2. třída 9. místo.
31
Ale vratˇme se aţ k Vánocům. 26. prosince se uskutečnily oslavy 100. let organizovaného hokeje ve Strakonicích. Nejdříve se hrálo utkání mladších ţáků HC Strakonice – HC Vimperk 4:4, následovalo představování všech mládeţnických celků HC Strakonice, vystoupení s ohněm na ledě a zápas starých gard HC Strakonice – Old boys Vimperk 4:7. Veřejné oslavy byly ukončeny malým ohňostrojem před zimním stadiónem u řeky Otavy. Dále se konala klubová oslava v restauraci Palermo. Na slavnostní večeři byli pozváni především starší zaslouţilí hráči a činovníci. Byly jim předány pamětní plakety k 100. výročí organizovaného hokeje ve Strakonicích. Rovněţ byla vyhlášena nejlepší hráčská šestka století. Tato hvězdná šestice byla představena veřejnosti jak v tisku, tak při posledním utkání základní části krajského přeboru muţů HC Strakonice – Boţetice. Jednalo se o tyto hokejové hvězdy strakonického hokeje: Václav Trmota (brankář), Karel Faměra a Luděk Kotek (obránci), František Vavruška st., Martin Malkus a Václav Cabrnoch (útočníci). Sezónou 2008/2009 končí stručný pohled do historie strakonického organizovaného hokeje. Uţ 100 let láká ve Strakonicích tato jedna z nejrychlejších kolektivních her, probíhající na hřištích ať uţ s přírodním v minulosti a s umělým ledem v současnosti, po kterém se prohání hráči, kteří se snaţí dostat pryţový kotouč do branky ve větším počtu neţ soupeř. A právě toto sportovní dění píše hokejové dějiny i zde ve Strakonicích. Co se týče věrohodnosti strakonické hokejové historie popsané v předešlých zpravodajích, nelze vyloučit chyby, přesto ţe bylo čerpáno z dobového tisku i z vlastních záţitků a fotografií, ale ověřováno, pokud moţno, v tehdejších zdrojích informací. V době psaní se ještě jevilo dost bílých míst v minulosti strakonického hokeje v 50. letech minulého století, ale uţ se ozvali pamětníci, jak ze Strakonic, tak i z Vimperka. Co se týče doplnění, moţná někdy příště…
32
HC STRAKONICE muţi – vítěz krajského přeboru sezóny 20008/2009 a účastník kvalifikace o 2.ligu. Zleva stojí: JAN HORA, RADEK LUSK, JAKUB ORANSKÝ, MICHAL KOŠATKA, LUKÁŠ SOSNA, DAVID KOVÁŘ, MICHAL SOSNA, JAKUB ŠIMONÍK a MILAN VELÍŠEK. Zleva sedí: ERVÍN BINDER, DAVID VINŠ, KAREL PROCHÁZKA, JAKUB MYSLIVEC, kustod VLADIMÍR TRITA, asistent trenéra PAVEL ZEMAN, MAREK KLOUD, trenér VÁCLAV KŘIVANEC, vedoucí muţstva ROMAN HEIMLICH, ROMAN ŠPILER, RADIM KUNT, RADIM HUMENÍK a JAN KADLEC. Na snímku chybějí: MARTIN KUNA, JAROSL.2 dokonal Petr SAV BARTOŠ, MICHAL KOZMA, FRANTIŠEK BURDA, JOSEF HODÁNEK a JIŘÍ FUNDA. Foto: Petr Černík
33
Pravdou je, že do hokejových dějin se výrazně zapisují zápasy s aktéry na ledě, ale méně už jsou známí ostatní činovníci. Nejsou sice na ledovém zrcadle vidět, ale připravují zápasy, zázemí týmů, rovněž zabezpečují chod klubu a starají se o výchovu mladých hráčů po sportovní stránce. Zkrátka je to takový týl bojovníků na ledě. Takovému mladému hokejistovi zajišťují zázemí též rodiče, plnící role osobního sponzora, někteří i trenéra nebo jiného hokejového činovníka. Stojí je to nemalé úsilí, hromadu volného času a velkou částku peněz! Myslím si, že to není nadarmo, vždyť lední hokej formuje mladého člověka k lepšímu po stránce fyzické i psychické. Mladý hokejový sportovec je možná lépe připravený pro život. Tak to vidím několik let z tribun. Nemusím mít pravdu, ale v jednom se mýlit nebudu, že lepší je podporovat hokejový sport než drogy a jiné nekalosti současné společnosti. Nechť strakonický hokej může slavit další desetiletí v následující stovce let!
34
