Historické shrnutí vzniku Katedry energetiky

 

Katedra energetiky 

   

Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava 

               

Historické shrnutí vzniku  Katedry energetiky  1955 – 2015  Verze 01‐2015             

  1 

 

Katedra energetiky 

                  Motto:  Lucius Annaeus Seneca: Je třeba se i učit, i v praxi upevňovat to, co ses naučil.        Děkuji všem členům současným i minulým pracovníkům katedry, že se zasloužili o vznik této publikace.  Speciální poděkování patří panu doc. Jiřímu Míkovi, CSc. a doc. Ladislavu Kyselovi, kteří byli hlavními  zpracovateli předloženého materiálu.    Je  mi  ctí,  že  mohu  tuto  první  souhrnnou  verzi  předložit  právě  já,  věřím,  že  Vás  aspoň  kousek  vrátí  do  příjemných časů studia.    Dagmar Juchelková  Vedoucí katedry energetiky 2015 

  Jako palivo dnes můžeme využít skoro cokoliv  

2 

 

 

Katedra energetiky 

     

Obsah 1 

Úvod ................................................................................................................................................ 4 

2 

Historie katedry energetiky ............................................................................................................. 4  2.1 

Vysoká škola báňská v Příbrami v letech 1918‐1945 ............................................................... 5 

2.2 

Vysoká škola báňská v Ostravě a zřízení fakulty báňského a hutnického strojnictví .............. 5 

2.3 

Kořeny Katedry energetiky ...................................................................................................... 6 

2.3.1 

Počátky Katedry energetiky v letech 1955 až 1990 ......................................................... 6 

2.3.2 

Katedra energetiky v letech 1990 až 2015 ...................................................................... 8 

2.4 

Obsah výuky katedry energetiky v průběhu let 1950 – 2015. ................................................. 8 

2.4.1 

Zaměření studia a profil absolventa v současnosti ....................................................... 10 

2.5 

Postgraduální studium .......................................................................................................... 13 

2.6 

Prostorové zabezpečení katedry energetiky ......................................................................... 13 

2.7 

Zahraniční spolupráce ........................................................................................................... 13 

3 

Výzkum a vývoj, spolupráce s praxí ............................................................................................... 14 

4 

Personální obsazení Katedry energetiky ....................................................................................... 20  4.1 

Vedoucí katedry ..................................................................................................................... 20 

4.2 

Personální obsazení katedry energetiky v jednotlivých etapách historie. ............................ 21 

4.2.1 

Rok 1952 – 1955, katedra hornického a hutnického strojnictví .................................... 21 

4.2.2 

Personální stav při zřízení katedry energetiky po roce 1955 ........................................ 22 

5 

Působení „na venek“ ..................................................................................................................... 24 

6 

Činnost mimo obor energetiky ...................................................................................................... 24 

7 

Publikace ....................................................................................................................................... 26  7.1 

Výsledky výzkumu a vývoje za rok 2014: ............................................................................... 26 

         

 

3 

 

Katedra energetiky 

1 Úvod Čas  letí  a  než  se  člověk  naděje,  objeví  se  významné  výročí  ‐  Katedře  energetiky  Fakulty  strojní  Vysoké  školy báňské – Technické univerzity v Ostravě je letos už 60 let.   Za dobu své činnosti vychovala katedra stovky bakalářů, inženýrů, desítky kandidátů věd a philosophiæ  doctors.  Řešila  vědecké  úkoly  pro  státní  výzkumné  programy,  později  výzkumné  projekty  státu  i  EU,  zabývala se hledáním řešení pro praktické problémy průmyslových podniků.   Dle lidského měřítka se pomalu dostává do věku, kdy by měla být dostatečně zkušená. Katedra je živý  organismus, který se stále obnovuje a na místo zakladatelů postupně nastupují noví a mladí. Tento děj je  přirozený, jeho nevýhodou však je, že po vystřídání několika generací se postupně paměť na ty dřívější  vytrácí.   Cílem této publikace je udržet paměť na život katedry, pokusili jsme se dát dohromady některá fakta o  tom, jak se katedra 60 let vyvíjela (od roku 1955, kdy byla založena). Nepracovali jsme na tom sami, řadu  podnětů jsme dostali od dalších členů katedry a tak vnikl tento text. Věříme, že poslouží k připomenutí  toho, co katedra za dobu své činnosti dokázala.  Pokud  pomůžete  doplnit  materiál,  tak  připravovaná  Verze  02  už  bude  určitě  obsahovat  daleko  více  informací, zejména fotodokumentace. 

2 Historie katedry energetiky Katedra energetiky vznikla jako součást Vysoké školy báňské a tedy věnujeme první kapitolu vývoji naší  starobylé Alma Mater.  Historie Vysoké školy báňské ‐ Technické univerzity Ostrava je odvozována od první horní státní školy v  českých zemích v Jáchymově. Vznikla na základě císařského dekretu z 13.10.1716 za účelem náležitého  vzdělávání budoucích báňských úředníků a rozvíjela svojí činnost zhruba do druhé poloviny 18. století.  Hornictví této doby doznávalo velkého rozmachu a Jáchymov byl v té době druhým největším městem v  Království českém. Pro zajištění provozu rudných dolů bylo nutno zajistit dopravu horníků a materiálu,  odčerpávání  vody  a  větrání  důlních  prostorů.  Některé  tyto  mechanismy  byly  poháněny  lidskou  nebo  zvířecí silou, ale již ve schématech Georgiuse Agricoly nacházíme vyobrazení vodního pohonu čerpadel.  Používala  se  čerpadla  pístová,  Heinzovo  kožené  četkové  čerpadlo,  primitivní  objemová  dmychadla.  Jedná se z dnešního hlediska o mechanismy velice primitivní, nicméně zajišťovaly provoz dolů a studenti  Jáchymovské  horní  školy,  budoucí  bánští  úředníci,  se  museli  seznamovat  s  principem  jejich  provozu.  Protože  se  jednoznačně  jedná  o  energetické  stroje,  můžeme  s  trochou  nadsázky  hledat  základy  výuky  energetiky a tedy i katedra energetiky v tomto období. Po vyčerpání stříbra v Jáchymově byla horní škola  přesunuta v roce 1727 do Báňské Štiavnice v tehdejších Horních Uhrách. Na základě císařského dekretu  ze dne 23.1.1849 bylo založeno dvouleté montánní učiliště v Příbrami. Vyučovacím a úředním jazykem  školy byla až do roku 1919 němčina. Od prvního studijního roku se realizovala v rámci výuky hornictví a  hutnictví i výuka strojnictví. Z energetiky se zde již objevují podstatně modernější prvky jako parní stroj,  rychloběžné  pumpy,  ventilátory  apod.  V  roce  1865  získalo  příbramské  horní  učiliště  postavení  Báňské  akademie. Dle statutu z roku 1874 se vyučovala nauka o horních strojích, hornická energetika, nauka o  hutních strojích a jejich konstrukce včetně hutnické energetiky. 

4 

 

Katedra energetiky 

V roce 1895 byl přiznán Báňské akademii v Příbrami vysokoškolský organizační statut, na jehož základě  byly  mimo  jiné  zavedeny  státní  zkoušky.  Od  studijního  roku  1898/1899  probíhala  výuka  ve  čtyřletém  studijním plánu.  Statutem z roku 1904 získala Báňská akademie v Příbrami postavení plnoprávných vysokých technických  škol, získala právo promoční k udělování doktorátu montánních věd a její název byl změněn na Vysoká  škola báňská. Mezi profesory strojnických oborů a energetiky zaujímal zcela mimořádné místo prof. Dr.  Ing. J. Hrabák, který byl v roce 1871 jmenován řádným profesorem stolice horního a hutního strojnictví,  kterou vedl do roku 1899. Zvláště významný byl jeho vědecký přínos v oboru konstrukce parních strojů,  jejich rozvodů, čerpadel a dmychadel. 

2.1 Vysoká škola báňská v Příbrami v letech 1918-1945 Rozdělení Rakousko ‐ Uherska a vznik Československé republiky vedlo k posílení českého vlivu na chod  VŠB.  Zvýšil  se  počet  českých  profesorů  a  v  roce  1919  byl  zaveden  český  jazyk  jako  paralelní  vyučovací  jazyk s němčinou. Ve dvacátých letech minulého století byla řešena i alternativa přesunout VŠB do Prahy  a přičlenit ji k pražské technice, přičemž by vlastně došlo k jejímu rozdělení na část českou a německou  (vedle  dnešního  Českého  vysokého  učení  technického  existovala  v  Praze  i  německá  vysoká  škola  technická). V té době se poprvé objevil i návrh přemístit VŠB do Moravské Ostravy se zdůvodněním, že  montánní  inženýr  by  měl  dobu  svého  studia  strávit  ve  městě,  které  žije  hornickým  a  hutnickým  průmyslem.  Škola byla od školního roku 1924/25 organizačně rozdělena do 18 stolic (mezi nimi byla i Stolice horního  a hutního strojnictví) a studium bylo čtyřleté, při absolvování jednoho oboru (hornictví nebo hutnictví)  nebo pětileté při absolvování obou oborů.   Význačné místo v energetice měl Prof. Ing. Dr. mont. Josef Hummel. Na VŠB nastoupil v roce 1926. Byl  to  význačný  odborník  v  oboru  pecí,  kotlů,  termomechaniky  a  spalovacích  zařízení  a  autor  knihy:  Technické topení. V letech 1934‐1938 rektor VŠB.  Okupace v roce 1939 vedla k uzavření Vysoké školy báňské. 

2.2 Vysoká škola báňská v Ostravě a zřízení fakulty báňského a hutnického strojnictví Po druhé světové válce došlo ke znovu otevření vysokých škol v Československu. Vysoká škola báňská v  Příbrami obnovila svoji činnost 24. 5. 1945 prvním zasedáním profesorského sboru.   8. září 1945 vyšel dekret presidenta republiky, kterým byla Vysoká škola báňská přeložena z Příbrami do  Ostravy.  Zápis  studentů  byl  proveden  18.  až  26.  října  1945.  Zapsalo  se  170  studentů  hutnického  oboru  a  251 studentů hornického oboru. V této době nebyly ještě zřízeny fakulty.  V roce 1950 byla zřízena v Brušperku Vysoká škola báňského strojnictví pod patronací fakulty strojního a  elektrotechnického inženýrství Vysoké školy technické v Brně.  

5 

 

Katedra energetiky 

V  roce  1951  došlo  ke  značným  organizačním  změnám.  Vznikly  fakulta  hornická  a  fakulta  hutnická.   V  říjnu  1951  se  sloučila  Vysoká  škola  báňského  strojnictví  v  Brušperku  s  Vysokou  školou  báňskou  v Ostravě (VŠB) a na VŠB byla zřízena fakulta báňského strojnictví. Prvním děkanem této fakulty se stal  prof. Ing. Bohumil Kaňkovský, pozdější rektor VŠB v letech 1955 – 1959.  Ve  školním  roce  1952/53  vznikla  geologická  fakulta  a  fakulta  ekonomického  inženýrství.  Tím  byla  dokončena organizační struktura Vysoké školy báňské v poválečných letech. 

2.3 Kořeny Katedry energetiky Zřízením  fakulty  báňského  strojnictví  (FBS)  byl  v  podstatě  také  položen  základ  budoucí  katedry  energetiky. Ve školním roce 1952/53 byly zřízeny dvě katedry s energetickou náplní a to:  ‐ ‐

katedra hornického strojnictví – vedoucí katedry prof. Ing. Bohuslav Kořínek,  katedra hutnického strojnictví – vedoucí katedry Ing. Jaroslav Kocich. 

V dalším školním roce byly obě katedry sloučeny jako Katedra hornického a hutnického strojnictví. Jako  vedoucí katedry byl pověřen ‐ prof. Ing. Bohuslav Kořínek,  Katedra  zajišťovala  výuku  energetických  strojů  na  všech  třech  fakultách  VŠB,  později  i  na  fakultě  geologické a ekonomické. 

2.3.1 Počátky Katedry energetiky v letech 1955 až 1990 V  roce  1955  byla  do  katedry  hornického  a  hutnického  strojnictví  převedena  část  pracovníků  katedry  obecného strojnictví a dostala nové jméno:  Katedra energetiky  Vedoucím katedry zůstal prof. Ing. Bohuslav Kořínek  Výuka  katedry  se  pak  rozšířila  o  předměty  hydromechanika,  termomechanika,  technické  měření  a  základy regulace.  V  krátkém  období  let  1956  až  1957  byla  ke  katedře  energetiky  připojena  katedra  elektrotechniky.  Katedra se tak členila na dva ústavy – oddělení:  ‐ Tepelné stroje ‐ vedoucí ‐ prof. Ing. Bohuslav Kořínek,  ‐ Elektrotechnika – vedoucí – prof. Dr. Ing. Vítězslav Vavřín.  V letech 1954 a dalších končili diplomanti katedry energetiky v oborech:  ‐ důlní strojnictví, mechanizace a elektrifikace,  ‐ stroje a mechanická zařízení hutí.  V  letech  1958  až  1959  vedl  katedru  energetiky prof.  Dr.  Ing.  Richard  Doležal.  Ten  ke  konci  roku  1959  odešel  na  České  vysoké  učení  technické  v  Praze.  Vedoucím  katedry  se  stal  doc.  Ing.  Jaroslav  Dobrozemský.  V roce 1970 byla zřízena na fakultě báňského strojnictví nová specializace   Energetické stroje a zařízení  První absolventi této specializace (studijní obor Strojní zařízení dolů a hutí) ukončili studium v roce 1972. 

6 

 

Katedra energetiky 

V  roce  1963/64  vzniká  obor  strojírenská  technologie  a  v  roce1968  se  mění  název  fakulty  na  „Fakulta  strojní.“  Od 1970/71 vznikají nové specializace v rámci 2 oborů:   ‐ Strojní zařízení dolů a hutí se specializacemi: Strojní zařízení dolů a mechanizace, Strojní zařízení  hutní  prvovýroby,  Hutní  tvářecí  stroje,  Energetické  stroje  a  zařízení  a  Dopravní  stroje  a  manipulační zařízení  ‐ Strojírenská technologie se specializacemi: Svařování, Obrábění, Tváření a Projektování.  V rámci  oboru  Strojní  zařízení  dolů  a  hutí  se  tak  objevila  specializace  Energetické  stroje  a  zařízení.  Systém  studia  byl  v  té  době  uspořádán  tak,  že  první  tři  ročníky  studia  byly  společné  pro  všechny  posluchače fakulty a teprve ve 4. ročníku došlo k rozdělení podle specializace, takže první absolventi se  specializací na Energetické stroje a zařízení absolvovali v roce 1972. Od tohoto roku končilo každoročně  cca 10 absolventů v této specializaci až do roku 1980, kdy byla tato specializace zrušena a zřízen nový  studijní  obor  Energetické  stroje  a  zařízení.  V  této  době  vznikla  administrativním  nedopatřením  přestávka ve studiu energetiky, protože poslední ročník specializace končil v roce 1982 a první absolventi  oboru Tepelné a jaderné stroje a zařízení končili v roce 1985. V tomto oboru pak každoročně končilo 12  – 26 posluchačů do roku 1990, kdy byl tento obor nahrazen oborem Energetické stroje a zařízení.  V této podobě probíhala výuka s menšími změnami v podstatě až do roku 1980, kdy byl na FS založen  nový studijní obor Tepelné a jaderné energetické stroje a zařízení.   V 70. letech postupně dochází na fakultě k posilování výuky elektrotechniky a 23. 3.1977 vzniká fakulta  strojní a elektrotechnická. V roce 1990 rozdělením této fakulty vzniká dnešní fakulta elektrotechniky a  informatiky a naše fakulta se vrací k názvu fakulta strojní.  Politická  normalizace  V  Československu  v  období  roků  1971  až  1989  postihla  strojní  fakultu  i  ostatní  fakulty VŠB v Ostravě.  Z  politických  důvodů  muselo  ze  strojní  fakulty  odejít  několik  pedagogů,  z  katedry  energetiky  jeden.  Někteří  pracovníci  katedry  byli  převedeni  do  kategorie  technických  pracovníků  a  případně  jim  byl  zastaven další kariérní růst.  Normalizace se dotkla i vedení katedry energetiky. v roce 1972 byl z funkce vedoucího katedry odvolán  doc. Ing. Jaroslav Dobrozemský.  V letech 1972 až 1976 byl vedoucím katedry prof. Ing. František Patrman,  V letech 1976 až 1984 Ing. František Hradil, CSc.  V letech 1984 až 1986 zastupoval vedoucího katedry doc. Ing. Vladimír. Podhorný.   V roce 1986 se do funkce vedoucího katedry energetiky vrátil doc. Ing. Jaroslav Dobrozemský, který byl  později jmenován profesorem. Ten tuto funkci zastával až do odchodu do důchodu v roce 1991.     

7 

 

Katedra energetiky 

2.3.2 Katedra energetiky v letech 1990 až 2015 V roce 1992 bylo studium na fakultě strojní VŠB upraveno na dvoustupňové  studium bakalářské a studium magisterské.  V roce 1992 nastoupili první studenti  bakalářského studia. V prvním období  se jednalo o tzv. paralelní  způsob,  kdy  od  prvního  ročníku  byli  studenti  rozdělení  na  tříleté  bakalářské  a  pětileté  magisterské  studium.  Bakalářské  studium  bylo  bráno  jako  ukončené  vzdělání  a  pokud  jeho  absolvent  chtěl  dosáhnout titulu inženýr, musel absolvovat vyrovnávací ročník, po kterém nastoupil do čtvrtého ročníku  inženýrského studia. V průběhu druhé poloviny 90. let pak byl proveden přechod na sériové studium, ve  kterém  všichni  přihlášení  studenti  nastupují  do  bakalářského  tříletého  studijního  programu  a  po  jeho  absolvování obhájí před státní zkušební komisí bakalářskou práci a složí bakalářskou státní zkoušku. Po  úspěšném ukončení bakalářského studia mohou být na základě přijímacích zkoušek přijati na dvouleté  navazující  magisterské  studium.  Po  jeho  ukončení  státní  závěrečnou  zkouškou  a  získání  titulu  Ing.  pak  mohou pokračovat v doktorandském studiu ve studijním oboru Energetické stroje a zařízení. 

2.4 Obsah výuky katedry energetiky v průběhu let 1950 – 2015. V  letech  1950  –  55  předchůdce  katedry  energetiky  katedra  hornických  a  hutnických  strojů  zajišťovala  výuku:  ‐ na  fakultě  báňského  strojnictví  předměty  energetické  stroje,  energetické  stroje  v  hutích  a  energetické stroje v hornictví ve specializacích   a)  důlní strojnictví a mechanizace,  b)  stroje a mechanická zařízení hutí.  ‐ na  ostatních  fakultách  vysoké  školy  báňské  předměty:  energetické  stroje,  stroje  v  hornictví  a  energetické stroje v hornictví.  Po  roce  1955,  kdy  došlo  ke  zřízení  katedry  energetiky  sloučením  pracovníků  katedry  hornických  a  hutnických  strojů  a  skupiny  pracovníků  katedry  obecného  strojnictví,  se  rozsah  výuky  nové  katedry  energetiky podstatně rozšířil o další předměty na jednotlivých fakultách Vysoké školy báňské.  Kromě dřívějších předmětů na jednotlivých fakultách se obsah výuky katedry energetiky rozšířil   ‐ ‐

na fakultě báňského strojnictví o předměty hydraulika, termomechanika, základy regulace a  technické měření,  na  ostatních  fakultách  hydraulika  na  hornické  fakultě,  hydraulika  a  termomechanika  na  hornické  fakultě  a  základy  strojnictví  na  nově  zřízených  fakultách  geologické  (v  roce  1959  spojena s hornickou fakultou na současnou hornicko‐geologickou fakultu) a ekonomické. 

Ve školním roce 1964/65 vzniká na Fakultě báňského strojnictví studijní obor strojírenská technologie a v  roce1968 se mění název fakulty na fakultu strojní.   

 

8 

 

Katedra energetiky 

Od 1970/71 vznikají nové studijní obory.   ‐

‐

Strojní  zařízení  dolů  a  hutí  se  specializacemi:  Strojní  zařízení  dolů  a  mechanizace,  Strojní  zařízení hutní prvovýroby, Hutní tvářecí stroje, Energetické stroje a zařízení a Dopravní stroje  a manipulační zařízení  Strojírenská technologie se specializacemi: Svařování, Obrábění, Tváření a Projektování. 

V této době katedra zajišťovala výuku:   ‐

‐

na  fakultě  strojní  předměty:  termomechanika,  energetické  stroje,  kotle  a  spalovací  zařízení,  rozvod energie, zkoušení energetických zařízení, čištění ovzduší a vod, regulace energozařízení,  experimentální technika.  na  ostatních  fakultách  termomechanika  na  hornicko‐geologické  fakultě  a  hutnické,  hornická  energetika a sdílení tepla na HGF 

V souvislosti s těmito změnami došlo k dalšímu rozšíření výuky katedry energetiky, zejména pak novými  předměty ve specializaci Energetické stroje a zařízení, kterou zajišťovala katedra energetiky jako gestor.  Ve  školním  roce  1991/92  zajišťovala  katedra  energetiky  jako  gestor  výuku  studijního  oboru  Tepelné  a  jaderné stroje a zařízení se zaměřením na:  ‐ Tepelně energetická zařízení,  ‐ Průmyslová energetika,  ‐ Technika prostředí.  V  tomto  roce  se  v  tomto  studijním  oboru,  včetně  zaměření,  jednalo  o  10  předmětů  ve  společném  4. ročníku  a  16  předmětů  v  5.  ročníku  ve  výše  uvedených  zaměřeních,  které  katedra  energetiky  zajišťovala.  Pro všechny ostatní studijní obory strojní fakulty katedra zajišťovala výuku předmětů termomechanika a  energetické stroje.   V roce 1992 v souvislosti se založením bakalářského studia došlo k výraznému zvýšení počtu předmětů,  které katedra energetiky zajišťovala.   Ve  školním  roce  1992/93  byl  zahájen  1.  ročník  bakalářského  studia  na  strojní  fakultě  ve  studijních  oborech:  ‐ Technika tvorby a ochrany životního prostředí,  ‐ Technická diagnostika, opravy a udržování,  ‐ Robotika.  V příštích letech zajišťovala katedra energetiky obor   ‐ Technika tvorby a ochrany životního prostředí.  Ve školním roce 1994/95 byl zřízen další studijní obor zajišťovaný katedrou energetiky  ‐ Provoz, ekonomika a management v energetice.  Všechny  tyto  změny  se  pochopitelně  vždy  projevily  v  obsahu  a  rozsahu  výuky  jednotlivých  předmětů,  které v té době katedra energetiky zajišťovala. 

9 

 

Katedra energetiky 

Ve  školním  roce  2000/2001,  kdy  byl  ukončen  souběh  bakalářského  a  inženýrského  studia,  zajišťovala  katedra  energetiky  celkem  19  předmětů  v  bakalářském  studiu  a  19  předmětů  (povinných  a  povinně  volitelných) v magisterském studiu.  V  těchto  letech  se  realizovala  výuka  předmětů  katedry  energetiky  v  největším  rozsahu.  Přechodem  na  sériový způsob studia na strojní fakultě se počet předmětů katedry postupně snižoval.  Od školního roku 2003/2004 byl plně zaveden sériový způsob bakalářského a magisterského studia a tím  také došlo další změny v počtu předmětů zajišťovaných katedrou energetiky.   V  obou  studijních  oborech  bakalářského  studia  zajišťovala  katedra  energetiky  celkem  16  společných  předmětů a 5 povinně volitelných předmětů v jednotlivých oborech.  V magisterském studiu v oboru Energetické stroje a zařízení to bylo 12 předmětů povinného studia a 9  předmětů povinně volitelného studia.  Ve školním roce 2004/2005 byla zavedena v tomto studijním oboru dvě zaměření   ‐ Tepelně energetická zařízení a průmyslová energetika,  ‐ Alternativní energie a technika prostředí.  V  posledních  letech  došlo  k  dalším  změnám  obsahu  bakalářského  a  magisterské  studia  ve  smyslu  posílení  společných  základních  předmětů  studijního  programu  Strojní  inženýrství.  V  důsledku  toho  dochází ke snížení počtu předmětů zajišťovaných katedrou energetiky. Seznam předmětů vyučovaných v  současné době pracovníky katedry energetiky je uveden v Příloze 2. 

2.4.1 Zaměření studia a profil absolventa v současnosti Studium  je  obecně  zaměřeno  na  znalosti  z  oblasti teorie  přenosu  tepla  a  hmoty,  mechaniky  tekutin,  spalování paliv a techniky prostředí. Studenti se seznamují s konstrukcí a provozem základních agregátů  energetického odvětví jako jsou kotle, turbíny, kompresory, energetické centrály,   vodní  hospodářství  v energetice,  technologiemi  minimalizace  emisí  z procesů  spalování,  dále  s ekonomikou  a  managementem  energetiky,  problematikou  alternativních  zdrojů  energie,  technikou  prostředí a provozem, měřením a zkoušením energetických zařízení.  Je  kladen  důraz  na  problematiku  optimálního  provozu  a  řízení  energetických  zařízení,  řešení  energetických  technologií  z hlediska  jejich  funkce  a  vlivu  na životní  prostředí.  Důraz  je  kladen  také  na  uplatňování  energetické  legislativy  ve  vztahu  k Evropské  unii,  jako  je  energetický  zákon  s legislativou  energetického  hospodářství,  vztah  k jaderné  energetice  a  životnímu  prostředí,  zákon  o  hospodaření  s energií se získáním uceleného obrazu o způsobech využívání energie s ohledem na ochranu životního  prostředí.      Je vyučován energetický management a systém řízení jakosti v energetice se zaměřením na cílevědomé  ovlivňování spotřeby energie ve společnosti.  V  magisterském  studijním  programu  studenti  získávají  znalosti  pro  návrh  a  konstrukci  energetických  jednotek a zařízení pro techniku prostředí.        

10 

 

Katedra energetiky 

Profil absolventa bakalářského studijního programu:  Provoz energetických zařízení.  Studium tohoto oboru je zaměřené na problematiku optimálního provozu a řízení energetických zařízení  v  průmyslových,  chemických,  potravinářských  a  dopravních  podnicích.  Studenti  po  společném  přírodovědném a strojírenském základě jsou seznámeni s problematikou provozu energetických zařízení,  energetického  managementu,  ekonomiky  a  marketingu  v energetice,  poznatků  z informatiky  a  výpočetních systémů a rozvíjení speciálních schopností tvořivé a týmové práce, potřebné pro uplatnění  v managementu podniků.  Studium  je  zaměřeno  na  řešení  energetických  technologií  z hlediska  jejich  funkce  v životním  prostředí,  průmyslové  energetiky,  plynárenství,  vodního  hospodářství  a  obnovitelných  zdrojů  energie.  Důraz  je  kladen  na  uplatňování  energetické  legislativy  ve  vztahu  k Evropské  unii,  jako  je  energetický  zákon  s legislativou  energetického  hospodářství,  nová  cenová  a  daňová politika,  vztah  k jaderné  energetice  a  životnímu prostředí, zákon o hospodaření s energií se získáním uceleného obrazu o způsobech využívání  energie. Vše je zaměřeno na dosažení energetických úspor rozvojem nových energetických technologií  v průmyslu, stavebnictví, zemědělství, dopravě s využitím obnovitelných a druhotných zdrojů energie. Ve  studiu  je  kladen  důraz  také  na  energetický  management  a  systém  řízení  jakosti  v energetice  a  na  cílevědomé ovlivňování spotřeby energie ve společnosti snižováním energetické náročnosti.  Uplatnění  v praxi  najdou  absolventi  jako  provozní,  projekční  a  řídicí  pracovníci  v elektrárnách  a  teplárnách,  v útvarech  energetiky  ve  všech  typech  průmyslových  podniků,  v dopravních  organizacích  a  v nevýrobní  sféře  také  v útvarech  státní  správy.  Jako  projektanti  energetických  rozvodů,  topenářských  firem,  systémů  zásobování  teplem,  úpraven  a  čistíren  odpadních  vod  a  revizní  a  zkušební  technici.  Studenti  po  ukončení  bakalářského  studia  mohou  pokračovat  ve  studiu  navazujícího  magisterského  studijního programu „Strojní inženýrství“ v oboru „Energetické stroje a zařízení“.    Technika tvorby a ochrany životního prostředí  Studenti  po  společném  přírodovědném  a  strojírenském  základě  jsou  hlouběji  seznámení  s problematikou  vlivu  moderních  průmyslových  a  energetických  technologií  na  životní  prostředí,  zpracování průmyslových odpadů, strojů a zařízení pro techniku prostředí, obnovitelných zdrojů energie,  monitorování stavu životního prostředí, techniky ochrany biosféry, ochrany vodních zdrojů organizace,  optimalizace provozu energetických zařízení a legislativy.  Studium je dále zaměřeno na řešení staveb a strojů z hlediska jejich funkce v životním prostředí, hlavně  na  úpravu  stavu  prostředí  pomocí  technických  zařízení  –  větrací  a  klimatizační  techniky,  vytápění,  chladící  techniky,  odlučovacích  zařízení,  čištění  odpadních  vod,  vodního  a  odpadového  hospodářství,  zařízení na snižování hluku aj.  Ve  studiu  je  kladen  důraz  na  trvale  udržitelný  rozvoj  společnosti,  kdy  je  potřebná  minimalizace  přírodních zdrojů, včetně minimalizace odpadů v reprodukčním procesu s respektováním vlivů životního  prostředí.  Nezanedbatelnou  částí  studia  je  znalost  uplatňování  energetické  legislativy  v životním  prostředí  jako  důležitý  požadavek  vstupu  ČR  do  Evropské  unie  –  energetický  zákon  a  energetická  politika, regionální energetická politika, zákon o hospodaření energií.  Uplatnění v praxi najdou absolventi jako provozní, projekční a  kontrolní pracovníci v útvarech tvorby  a  ochrany  životního  prostředí  ve  všech  typech  průmyslových,  chemických  a  energetických  podniků,  organizací  zabývajících  se  odpadovým  hospodářstvím,  monitorováním  a  vyhodnocováním  stavu  životního prostředí a také v útvarech státní správy ve funkcích inspektorů státních orgánů. Studenti po  ukončení  bakalářského  studia  mohou  pokračovat  ve  studiu  navazujícího  magisterského  studijního  programu „Strojní inženýrství“ v oboru „Energetické stroje a zařízení“.     

11 

 

Katedra energetiky 

Energetika 21. století  Tento  studijní  obor  je  otevřen  pro  všechny  zájemce,  kteří  si  potřebují  doplnit  vzdělání  v  oblasti  energetiky a tím kariérně růst ve své profesní praxi, ale i pro ty kteří mají zájem změnit svou dosavadní  profesi  a  nasměrovat  svůj  další  profesní  a  odborný  růst  do  tohoto  dlouhodobě  perspektivního  technického odvětví, kterým energetika byla, je a bude.    Profil absolventa magisterského studijního programu:  Energetické stroje a zařízení  Vedle  povinné  části  pro  všechny  studenty  oboru,  v  niž  student  prohlubuje  své  znalosti  mechaniky  tekutin,  přenosu  tepla  a  hmoty,  teorie  spalování  a  seznamuje  se  s  konstrukcí  a  provozem  základních  agregátů energetiky, jako jsou kotle, turbíny, kompresory, apod. Výběrem volitelné části (předmětů) se  student profiluje podle jednotlivých zaměření.    Studijní zaměření: Tepelně energetická zařízení a průmyslová energetika  Studium  je  zaměřeno  na  konstrukci,  provoz  a  technologii  výroby  tepelně  energetických  centrál,  výrobních  energetických  komplexů,  palivového  hospodářství,  parních  generátorů  a  vodního  hospodářství. Absolventi se uplatní jako projektanti a provozní inženýři v elektrárnách a teplárnách, ve  výzkumu  a  vývoji  parních  kotlů  a  zařízení  pro  spalování  paliv  a  zařízení  pro  snižování  škodlivých  emisí,  jako energetici průmyslových závodů, okresních úřadů, jako projektanti rozvodů a topenářských firem,  jako revizní technici a zkušební technici, provozní technici energetických výroben průmyslových závodů,  systémů CZT, provozní technici úpraven a čistíren vod.    Studijní zaměření: Alternativní energie a technika tvorby prostředí  Studium je zaměřeno na řešení strojů a staveb z hlediska jejich funkce v životním prostředí a hlavně na  úpravu stavu prostředí pomocí technických zařízení (větrací a odlučovací zařízení, čištění vod, zařízení na  snižování hluku apod.) a dále na využití a uplatňování obnovitelných zdrojů energie hlavně v podmínkách  severomoravského regionu.  Absolventi  se  uplatní  jako  projekční,  provozní,  a  kontrolní  pracovníci  jak  v průmyslu,  tak  i  v  orgánech  státní správy, v projekci a konstrukci těchto zařízení a jako provozní technici.    Studijní zaměření: Stavba parních kotlů a tepelných zařízení  Studium je podrobněji zaměřeno na stavbu a provoz kotlů, proto se absolventi uplatní především jako  projektanti a provozní inženýři v elektrárnách a teplárnách, ve výzkumu a vývoji parních kotlů a zařízení  pro spalování paliv.    Studijní zaměření: Jaderně energetická zařízení  Studium  je  podrobněji  zaměřeno  na  stavbu  a  provoz  jaderné  elektrárny,  proto  se  absolventi  uplatní  především jako pracovníci konstrukce a technologové výroby komponent jaderné elektrárny.    Profil absolventa doktorského studia: Energetické stroje a zařízení  Absolvent  doktorského  studia  je  úzce  zaměřen  podle  zvoleného  tématu  disertační  práce.  Od  tématu  disertační  práce  se  odvíjejí  volitelné  předměty.  Uplatnění  absolvent  nachází  především  ve  výzkumu,  nebo jako vědecký pracovník na vysoké škole.    

12 

 

Katedra energetiky 

2.5 Postgraduální studium Od samého počátku existence katedry energetiky katedra zajišťovala postgraduální studium. Až do roku  1990  se  to  dělo  v  rámci  tzv.  aspirantury.  Absolventi  získali  titul  CSc.  Po  roce  1990  se  studijní  program  změnil na doktorské studium. Katedra má akreditaci ve studijním programu Energetické stroje a zařízení.  Absolventi doktorského studia získají titul Ph.D.  První absolventem aspirantury v tomto oboru na katedře energetiky byl v roce 1964 Ing. Ladislav Kysela.  Školitelem byl prof. Ing. Bohuslav Kořínek.   Celkem  katedra  vychovala  v  letech  1962‐2014  82  kandidátů  věd  a  doktorandů.  Většina  byla  z  České  republiky a ze Slovenska, ale i z Ruska, Polska, Bulharska, Číny, Vietnamu, Koreje, Sri Lanky, Německa,  Jugoslávie a Kostariky.  Přehled v současné době řešených doktorských prací je uveden v Příloze 8. 

2.6 Prostorové zabezpečení katedry energetiky V roce 2014 užívá katedra energetiky pro výuku a výzkumné aktivity následující laboratoře:  E203  Laboratoř výuková – modely termodynamiky a přenosu tepla a hmoty  E229  Laboratoř pyrolýzní plynové chromatografie s hmotnostně spektrometrickou detekcí  E230  odborná učebna a modely pro měření  G307  odborná učebna a modely pro měření  G314  Laboratoř přenosu tepla a proudění  G315  Laboratoř strojů pro stlačování a přepravu vzdušin a kapalin    G317A, B  Seminární místnost katedrální   G322  Pracovna pedagoga, laboratoř doktorandů  L13  přípravna, váhovna, měřicí laboratoř  L15  laboratoř pro měřicí vůz  L115  učebna   CPIT – D 101 Laboratoř tepelných procesů a proudění   NK  Laboratoř solárních systémů   budova J  Laboratoř bioplynových technologií   Technologické centrum Václava Roubíčka Ostrava (Pohraniční, Vítkovice) 

2.7 Zahraniční spolupráce Katedra  energetiky  měla  a  má  intenzívní  zahraniční  spolupráci,  jejich  studenti,  doktorandi  i  pracovníci  vyjíždějí na zahraniční pobyty v rámci studia, výzkumné spolupráce, ale i spolupráce s praxí.  Mezi  tradiční  historické  partnery  patří  Polytechnika  Gliwice  (prof.  Marek  Pronobis),  TU  Košice  (prof.  Imriš,  prof.  Čarnogurská),  TU  Dresden  (prof.  W.  Bernstein,  Doc.  Koppe)  po  roce  1990  TU  Wien  (prof.  Hackl, prof. Winter), SIUC Carbondale USA (prof. Wiltowski), AGH Krakow, RWTH Aachen (prof. Senk, Dr.  Babich).  Mezi  úspěchy  patří  zastupování  ČR  u  Mezinárodní  energetické  agentury  v pracovní  skupině  pro  fosilní  paliva a implementační dohodě pro fluidní konverze, kde se podařilo získat i předsednictví. 

13 

 

Katedra energetiky 

3 Výzkum a vývoj, spolupráce s praxí Vědeckovýzkumná a odborná činnost se od počátku katedry uskutečňovala v těchto oblastech:  V letech 1955 až 1970:  1. Kotle a spalovací zařízení  2. Energetická zařízení v hutích    V letech 1970 až 2015:  1. Kotle a spalovací zařízení  2. Plynárenství, teplárenství a kogenerační jednotky  3. Obnovitelné zdroje energie  4. Zpracování a využití energie odpadů.  5. Technika prostředí.    Tato činnost se vyvíjela v rámci   Státních programů vědy a výzkumu   Grantových agentur ČR   Grantů a projektů dotovaných EU   Odbornou spoluprací s podniky v rámci hospodářských smluv.    Katedra  se  podílela  ve  spolupráci  s tehdejšími  Vítkovickými  železárnami  (závod  6  Kotlárna)  na  vývoji  parních kotlů a jejich ohnišť, včetně konstrukce, uvádění do provozu a optimalizace spalování pro bloky  30, 50, 55, 100, 200 a 500 MW pro elektrárny v ČSR a v zahraničí. Tyto kotle byly určeny pro spalování  různých druhů uhlí (antracit, černé a hnědé uhlí a lignit, včetně spalování různých plynů).    S touto  činností  souvisel  i  vývoj  a  realizace  měřící  techniky  pro  měření  spalovacího  režimu  kotlů  (chlazených  sond  pro  měření  teplot,  složení  spalin  a  odběr  vzorků)  pro  kotle  energetických  a  metalurgických zařízení s cílem získání podkladů pro regulaci a optimalizaci provozu a emisních hodnot.    Přehled vědeckovýzkumných a odborných prací katedry   Zpráva  o  výsledcích  provozních  zkoušek  na  kotelním  souboru  konvertoru  K3  ocelárny  Východoslovenských železáren Košice. Březen 1968.   Zpráva o výsledcích pulzací a měření tepelně‐kinetických poměrů konvertorů č. 2 a č. 3 ve VSŽ  Košice (1970)   Měření na tandemových pecích Ve VŽKG (1969).   Měření na tandemových pecích v NHKG (1970).   Studie zaměnitelnosti topných plynů a model plynové bilance v Nové huti, a.s. Ostrava (červen  1995).   Zkoušky  hořáků  při  změně  složení  směsného  plynu  pro  pece  ve  Vítkovických  železárnách  (prosinec 1992).   Komplexní měření tandemové pece č. 6. V NHKG (1971)   Racionalizace provozu sušárny, Důl Darkov Karviná (prosinec 1997).   Studie  podmínek  pro  přechod  plynových  spotřebičů  ve  s.  p.  Vítkovice  na  náhradní  topný  plyn  (listopad 1991).   Měrná spotřeba plynu a TZN spotřeby plynu u průmyslových pecí (červen 1997). 

14 

 

Katedra energetiky                 

Ekonomické  vyhodnocení  provozu  kotelny  a  kogeneračních  jednotek  v ÚSP  Muglinov  (leden  1998).  Měření kogenerační jednotky TEDOM v podniku Zásobování teplem Ivančice.   (srpen 1998).   Měření kogeneračních jednotek v podniku Zásobování teplem Valašské Meziříčí (1997).  Měření kogeneračních jednotek v podniku Zásobování teplem Vsetín (květen 2000).  Zkoušky hořáků ohřívacích a žíhacích pecí na směsný plyn (vysokopecní + zemní plyn) ve VŽKG ‐  pracoviště v Nové huti Ostrava (prosinec 1992).  Projekt:  Rozvoj  decentralizované  výroby  tepla  a  elektrické  energie  a  obnovitelné  zdroje.  Označení projektu CEZ 39008.  Studie využití vodíku a bioplynu. Studie pro a.s. Vítkovické železárny (prosinec 2008).  Zkoušky kotelního souboru konvertorové ocelárny Krakov (prosinec 1968).  Měření plynočistírny pro tandemovou pec ocelárny Krakov (květen 1969).  Měření na hlubinné peci O – B v Nové huti Ostrava (září 1968).  Termovizní  měření  a  tepelné  ztráty  budovy  Severomoravských  plynáren  Ostrava  (červenec  1992).  Termovizní měření a tepelné ztráty budovy Vysoké školy báňské Ostrava.   Měření garantovaných hodnot emisí kogenerační jednotky č. 2. Zásobování teplem Vsetín (únor  1999).  Posouzení účinnosti a nezbytnosti vysokopecního plynojemu v síti a.s. Nová huť Ostrava (leden  1994).  Porovnání  užitné  hodnoty  a  cenových  relací  mezi  koksárenským  a  zemním  plynem.  Studie  pro  Vítkovické železárny (září 1998). 

  V průběhu  70.  a  80.  let  minulého  století  byla  hlavní  výzkumná  činnost  katedry  spojena  s rozvojem  parních  kotlů  velkých  výkonů,  které  byly  produkovány  zejména  VÍTKOVICEMI.  Katedra  se  podílela  na  vývoji kotlů ve fázi projekční dokumentace. Podle výkresové dokumentace kotle byl postaven model, na  kterém bylo provedeno izotermické modelování provozu, jednak měření rychlostních profilů při měření  s přívodem vzduchu (jednosložkové modelování) a jednak koncentračních profilů při měření s přívodem  vzduchu a oxidu uhličitého (dvousložkové modelování). Na základě výsledků izotermického modelování  pak byl proveden počítačový model a na základě jeho výsledků byly provedeny úpravy. Tyto úpravy byly  ověřeny  stejným  postupem  a  podle  potřeby  korigovány.  Po  provedení  realizace  následovalo  měření  aerodynamiky  spalovacího  procesu  na  díle.  V rámci  těchto  měření  se  měřily  teplotní,  koncentrační  a  rychlostní profily pomocí chlazených sond. Vzhledem k rozměrům velkých kotlů byly tyto sondy v délce 4  m, 6 m a pro kotel bloku 500 ME v EMĚ III dokonce 10 m. Pro manipulaci s těmito sondami byl potřebný  určitý počet pomocných pracovníků, a proto se na každé taková akci kromě pracovníků katedry podíleli i  posluchači,  kteří  tak  měli  příležitost  navštívit  stavby  velkých  elektráren  a  viděli  moderní  jednotky  v průběhu  výstavby.  V 70.  a  80.  letech  proběhla  řada  měření  v elektrárnách  v severních  Čechách  (Prunéřov,  Počerady,  Ledvice,  Tušimice,  Tisová,  Mělník  III)  a  dále  v  elektrárně  v Poříčí  u  Trutnova,  ve  Chvaleticích, v Dětmarovicích a ve Vojanech.  Většina těchto akcí probíhala v rámci státních a rezortních výzkumných úkolů:  P‐10‐125‐033/8  Výzkum aerodynamiky spalování kotlů velkých výkonů   RC‐1‐31‐0210.2  Výzkum aerodynamiky spalování kotlů velkých výkonů  FR004  Výzkum aerodynamiky spalování kotlů velkých výkonů  P‐19‐123‐208  Vývoj měření aerodynamiky spalování v kotli 1600 t/h  15 

 

Katedra energetiky  RC‐7‐10‐0280  Aerodynamika přitápění kotle fluidním reaktorem pro blok 200 MW EPOČ  Vývoj fluidního ohniště s odsiřováním spalin pro kotel 25 t/h  páry v TTR  A‐02‐125‐103  Vývoj fluidního ohniště s odsiřováním spalin pro blok 110 MW 

  V letech 1986 až 1992 byl dále řešen státní výzkumný úkol “Parogenerátor a kompenzátor objemu“ ve  spolupráci  s  Vítkovicemi.  V  rámci  tohoto  úkoly  bylo  prováděno  matematické  modelování  přenosových  jevů v kompenzátoru objemu. Práce byly prováděny ve čtyřech etapách, ve kterých byly řešeny zejména  havarijní a provozní situace v I. a II. okruhu jaderné elektrárny Temelín, dynamika spojovacího potrubí I.  okruhu pomocí Laplaceových transformací.  Souběžně prováděla katedra řadu akcí pro hutní průmysl, jako měření v ocelárnách (tandemové pece ve  Vítkovicích  a  na  Nové  huti  Ostrava  a  konvertory  ve  Východoslovenských  železárnách  Košice)  a  na  aglomeraci Vítkovic.    V druhé  polovině  80.  let  dochází  k určitému  útlumu  výstavby  velkých  elektráren  a  výzkumná  činnost  katedry  se  přeorientovává  do  oblasti  závodní  energetiky.  Pro  toto  období  je  charakteristická  řada  optimalizačních měření v oblasti malých mazutových a roštových kotlů a v souvislosti s nástupem využití  zemního  plynu  i  plynových  kotlů  pro  menší  průmyslové  závody  a  pro  komunální  podniky.  Jako  významnější  akci  v tomto  období  je  možno  uvést  spolupráci  na  výzkumu  spalování  nízkokontaminovaných radioaktivních odpadů (A‐01‐159‐812 ‐ Spalování RAO).    Začátek  90.  let  přinesl  etapu  emisních  a  garančních  měření.  První  garanční  zkouška  velkého  fluidního  kotle K11 a.s. Energetika Třinec v roce 1996. Pak již následují garanční zkoušky všech velkých fluidních  kotlů Poříčí K7, K8, Tisová FK1, FK2, Zlín, Třinec K12, Hodonín K1, K2.    Garanční zkoušky znamenají prokázání projektovaných parametrů popelovin, aditiva, emise plynných a  tuhých látek, elektrické vlastní spotřeby, hluku a řady jiných parametrů zařízení.   V roce 1994 bylo v rámci katedry energetiky zřízeno výzkumné pracoviště v ochraně životního prostředí,  které získalo autorizaci v oblasti měření emisí. Toto pracoviště vedl Dr. Ing. Tadeáš Ochodek. V roce 1999  se  v  rámci  reorganizace  toto  pracoviště  osamostatnilo  a  v  současné  době  pod  názvem  Výzkumné  energetické centrum tvoří samostatné pracoviště VŠB‐TUO.    Konec  90.  let  je  poznamenán  dalšímu  snížením  investiční  činnosti  ve  velké  energetice.  Dokončuje  se  výstavba energetického centra v Kladně, fluidních kotlů v Ledvicích, Zlíně a v Plzni, výstavba energetiky  ve Škodovce v Mladé Boleslavi. Přesto pokračuje činnost katedry v oblasti diagnostických, garančních a  optimalizačních měření, v oblasti návrhu úprav a rekonstrukcí. Začátkem roku 1998 bylo rozhodnuto o  přípravě  zřízení  akreditovaného  pracoviště.  Toto  úsilí  bylo  úspěšně  zakončeno  2.7.1999,  kdy  byla  katedře energetiky udělena akreditace.  V tomto období dochází ke vzniku měřící skupiny s akreditací na emisní měření na katedře.     Další  skupina  je  zaměřena  na  energetické  stroje  a  zařízení  a  na nástup  decentralizace  teplárenských  zdrojů zaváděním kogeneračních jednotek s pístovými spalovacími motory. Byla provedena řada měření  na  instalovaných  kogeneračních  jednotkách  a  garanční  měření  tří  kogeneračních  jednotek  s výkonem  1000 kWe v ŽDB Bohumín a dvou kogeneračních jednotek s výkonem 4,5 MWe v Zásobování teplem ve  Vsetíně. V oblasti motorové kogenerace byly řešeny 2 projekty GAČRu , zaměřené na oblast kogenerace: 

16 

 

Katedra energetiky  GAČR č. 101/96/0816   Ekologické, ekonomické a technické hodnocení kogeneračních jednotek  s plynovými pístovými motory  GAČR č.101/04/0338   Optimalizace řešení konstrukce výměníku Stirlingova motoru 

  Současný stav:  Katedra energetiky disponuje třemi odbornými pracovišti, a to    DEZ – Pracoviště pro diagnostiku a provoz tepelně energetických zařízení,    ES OZE – Odborná skupina energetických strojů, obnovitelných a alternativních zdrojů energie   TAP ‐ Alternativní zdroje energie, počítačové modelování a tepelná měření.    DEZ – Akreditované pracoviště pro diagnostiku a provoz tepelně ‐ energetických zařízení  Pracoviště  vyvíjí  svou  činnost  od  roku  1996,  kdy  byla  ustavena  vedoucím  katedry  energetiky  pracovní  skupina  se  zaměřením  na  „velkou“  energetiku.  Základním  požadavkem  energetického  průmyslu  jsou  spalovací zkoušky s různými typy paliv, alternativních paliv a biopaliv, ve směsi s uhlím i čistých biopaliv,  garanční  zkoušky  velkých  energetických  zařízení  a  různá  diagnostická  měření  spalovacích  zařízení.  Výsledky  měření  slouží  pro  rozhodnutí  o  záměně  paliva,  případně  slouží  projektantům  energetických  zařízení jako podklad pro rekonstrukci. Jako jediné pracoviště v ČR je vybaveno speciální diagnostickou  technikou  pro  měření  teplot,  tlaků  a  koncentrací  plynné  fáze  v  ohništích  velkých  kotlů,  spalinových  traktů a v hořákové oblasti. Od roku 2000 je pracoviště akreditováno pro emisní měření. Od roku 2010 je  pracoviště akreditováno jako zkušební laboratoř 1588. Pracoviště provádí měření a optimalizaci mlýnů a  mlýnských okruhů zejména na černé uhlí, měření hmotových toků a koncentrací prášku v práškovodech.  Pracovníci  DEZ:  doc.  Dr.  Ing.  Bohumír  Čech  ‐  vedoucí  Pracoviště  pro  provoz  a  diagnostiku  tepelně  –  energetických  zařízení,  Ing.  Jan  Matoušek,  Ph.D.,  Ing.  Michal  Stáňa,  Ph.D.,  Ing.  Zbyszek  Szeliga,  Ph.D.,  Ing. Oto Pumprla, Ph.D., Ing. Tomáš Výtisk, Ph.D.  Významné realizace pracoviště DEZ  Garanční měření retrofitu bloků C a D v Elektrárně Tušimice; Monitoring stability spalování na Teplárně  Karviná,  Přerov,  Přívoz;  Úpravy  kotlů  na  Elektrárně  Opatovice;  Diagnostika  poruch  tlakových  celků  ‐  Elektrárna Tisová K9, Biocel Paskov regenerační kotel EKO II, Elektrárna Opatovice závěsné trubky PŘ I;  Likvidace  lagun  OSTRAMO  ‐  spolupráce  na  odstranění  ekologické  zátěže;  Rekonstrukce  mlýnů  a  mlýnských  okruhů  provedených  dle  návrhů  pracoviště  v:  TČA  Karviná,  Energetika  Vítkovice,  Teplárna  Olomouc K3, Teplárna ECKG Kladno; Diagnostika hnědouhelných mlýnských okruhů: Elektrárna Tušimice  II,  Elektrárna  Prunéřov,  Elektrárna  Opatovice,  Teplárna  Plzeň,  Teplárna  Zvolen  (Slovensko),  Oroszlány  (Maďarsko);  Topné  a  spalovací  zkoušky  s  alternativními  palivy  a  biopalivy  na  většině  elektráren  a  tepláren  v ČR;  Spalovací  zkoušky  druhotných  energetických  surovin  ve  směsi  s  uhlím  na  většině  elektráren v ČR. Měření a garanční zkoušky filtrů a elektrofiltrů.  V rámci grantů a podpory výzkumu a vývoji jsou řešeny výzkumné úkoly v oblasti  Vývoj kotlů na obilnou slámu; Vývoj sušárny spalin s využitím  tepla; Zvyšování účinnosti energetických  zařízení  pro  snížení  emisí  včetně  CO2;  Odsiřovací  zkoušky  sorbenty  na  bázi  vápníku  a  sodíku;  Vývoj  čpavkových  odsiřovacích  metod.;  Výzkum,  vývoj  a  optimalizace  primárních  a  sekundárních  denitrifikačních metod; Výzkum a vývoj kotlů na spalování biomasy, dřevní hmota, obilná sláma, traviny  a stébelniny.  ES OZE – Odborná skupina energetických strojů, obnovitelných a alternativních zdrojů energie  Odborná skupina energetických strojů, obnovitelných a alternativních zdrojů energie (ES OZE) se ve své  hlavní náplni zaměřuje na činnosti vedoucí k racionalizaci a zvyšování efektivnosti provozu energetických  výroben a energetických strojů, ke snížení spotřeb energií a energetických ztrát např. u budov ap. Díky 

17 

 

Katedra energetiky 

kvalitnímu  přístrojovému  vybavení  jsme  schopni  provádět  krátkodobé  i  dlouhodobé  monitorování  energetických  toků,  teplot,  tlaků  atd.  a  na  základě  takto  získaných  informací  o  dynamickém  chování  sledovaného  systému  pak  po  analýze  doporučit  optimální  řešení.  Mezi  další  činnosti  patří  provádění  garančních zkoušek, posudková činnost aj.  Hlavní  profesní  obory:  Zvyšování  účinností  energetických  transformací;  Racionalizace  provozu  energetických stroj; Měření spotřeb elektrické energie a tepla; Komunální energetika  Hlavní  činnosti:  Technicko‐ekonomické  analýzy;  Provozní,  ověřovací  a  garanční  měření  energetických  strojů; Poradenská, konzultační a posudková činnost; Školící a přednášková činnost  Pracovníci ES OZE: doc. Ing. Kamil Kolarčík, CSc.; doc. Ing. Mojmír Vrtek, Ph.D.; doc. Ing. Jiří Míka, CSc.;  Ing. Radim Janalík, CSc.; Ing. Jiří Nezhoda, Ph.D.; Ing. Tomáš Výtisk, Ph.D.  Seznam služeb ES OZE: Garanční a provozní zkoušky elektrárenských bloků i jednotlivých energetických  zařízení: kompresorů; kotlů; parních turbín; redukčních stanic; napájecích, kondenzátních a oběhových  čerpadel; redukčních stanic; chladících věží; tepelných výměníků; kogeneračních jednotek.  Energetická  diagnostika  v  průmyslu:  měření  povrchových  teplot;  měření  teplot  vzdušin  a  kapalin  (proudících,  statických);  měření  tlaků  (do  cca  60  MPa);  měření  průtoků  vzdušin  a  kapalin  v  potrubích;  energetické  spotřeby  (elektrické  energie,  tepla,  TUV,  odběrové  diagramy);  energetické  bilance.  Monitorování  energetických  procesů.  Racionalizace  provozu  energetických  strojů.  Zvyšování  účinností  energetických  transformací.  Technicko‐ekonomické  analýzy.  Energetické  audity  v  průmyslu,  staveb,  občanských  budov.  Hodnocení  stávajícího  stavu,  rekonstrukcí  a  modernizací  zdrojů  tepla,  topných  systémů,  vhodnosti  nasazení  kogeneračních  způsobů  výroby  tepla  a  elektrické  energie,  tepelných  čerpadel,  obnovitelných  zdrojů  energie,  využití  odpadního  tepla  z  technologických  procesů.  Průkazy  energetické  náročnosti  budov.  Školící  a  přednášková  činnost.  Poradenská,  konzultační  a  posudková  činnost.  Specializační  kurzy  a  semináře  se  zaměřením  na  racionalizaci  provozu  energetických  strojů.  Soudní znalectví: ekonomika – oceňování strojů a technologií, strojírenství – energetické stroje  Významné realizace pracoviště ES OZE  Garanční zkoušky parních turbín: Energetika Třinec, a.s.; Teplárna Tábor, a.s.; Dalkia Česká republika, a.s.  –  TOL;  Dalkia  Česká  republika,  a.s.  –  ETB;  Dalkia  Česká  republika,  a.s.  –  Divize  Krnov;  SCP  a.s.  –  Ružomberok; Dalkia Česká republika, a.s. – Teplárna Krnov; Dalkia Česká republika, a.s. – Divize Krnov  Čerpadla, průtoky  Garanční a ověřovací zkoušky napájecích  čerpadel:  ČEZ, a.s. – Teplárna Tisová; Dalkia Česká republika,  a.s. – Teplárna Krnov; Dalkia Česká republika, a.s. – ETB; ČEZ, a.s. – Elektrárna Mělník; United Energy, a.s.  – Teplárna Komořany; ČEZ, a.s. – Elektrárna Chvaletice; ČEZ, a.s.  – Elektrárna  Dětmarovice; ČEZ, a.s. –  Teplárna Tisová; Přečerpávací elektrárna Dlouhé Stráně ‐ ČEZ, a.s.  Chladící  věže:  Garanční  a  ověřovací  zkoušky  chladící  věže  s  přirozeným  tahem,  Dalkia  Česká  republika,  a.s. – ETB  Parní  kotle:  Garanční  a  ověřovací  měření  plynového  kotle  NK1,  Energetika  Třinec,  a.s.;  ArcelorMittal  Ostrava, a.s.; Energetika Vítkovice, a.s.  Kompresory a stlačený vzduch: Měření energetických charakteristik kompresorů a monitorování provozu  kompresorů  a  kompresorových  stanic  ‐  Energetika  Třinec,  a.  s.,  ŽDB,  a.  s.,  Teplárna  Trmice,  Teplárna  Tábor, Visteon Autopal Rychvald, Saint Gobain Vertex Litomyšl,  Dalkia Industry (doly ČSA, ČSM, Lazy a  další.), MSV Metal Studénka, a. s., IMI International, s. r. o. Modřice.  Měření  a  monitoring  bloku  sušení  tlakového  vzduchu  (Plzeň)  ‐  DAIKIN  AIRCONDITIONING  CENTRAL  EUROPE – CZECH REPUBLIC spol. s r.o.  Garanční zkoušky kompresorů – Plzeňská energetika, a.s., Energetika Vítkovice, a.s.  Garanční zkoušky suchého odběru popelovin, kompresorů, Dalkia Česká republika, a.s. – ETB 

18 

 

Katedra energetiky 

Kogenerační  jednotky  s  pístovými  spalovacími  motory:  Měření  garantovaných  hodnot  kogeneračních  jednotek  s  výkonem  4,5  MWe,  instalovaných  v  Zásobování  teplem  Vsetín  a.s.  Garanční  měření  kogenerační jednotky KGJ – 1 a 2 Tedom Quanto C 1000 v ŽDB Bohumín pro MORAVIA ENERGEO, a.s. a  kogenerační jednotky KGJ – 3 Tedom Quanto D 1200 v ŽDB Bohumín pro MORAVIA ENERGEO, a.s.    TAP ‐ Alternativní zdroje energie, počítačové modelování a tepelná měření  Pracoviště se zabývá problematikou využívání alternativních zdrojů energie, přenosem tepla konvekcí a  radiací, spalováním a matematickým  modelováním různých energetických  procesů. Z  činností pracovní  skupiny lze zmínit například tyto:   Měření účinnosti vlnovcových výměníků vzduch – voda/glykol na laboratorním systému s velmi vysokou  přesností měření.   Bezdotykové měření teplot pomocí termovizní kamery FLIR SC640 s možností měření teplot do 2000 °C.   Počítačové modelování pomocí CFD softwarů.   Výzkum (ko)spalovacího procesu konvenčních i nekonvenčních plynných a pevných paliv a souvisejících  fyzikálních jevů (proudění, radiace, kinetika hoření apod.).   Modelování  energetických  soustav  využívajících  obnovitelné  zdroje  energie  s  využitím  databází  pro  referenční roky a dále energetická diagnostika solárních soustav a tepelných čerpadel.  Diagnostika zařízení využívajících obnovitelné zdroje na základě krátkodobého měření či dlouhodobého  monitorování  jejich  provozu  pomocí  měření  teplot,  tlaků,  průtoků  kapalin  i  plynů,  měření  spotřeby  či  produkce elektřiny, měření intenzity slunečního záření celkového a difúzního, aj.  Pracovníci TAP: doc. Ing. Zdeněk Kadlec, Ph.D., doc. Ing. Mojmír Vrtek, Ph.D., Ing. Stanislav Honus, Ph.D.,  Ing. Ondřej Němček, Ph.D., Ing. Oldřich Kolářík     Nedílnou součástí aktivit katedry je podíl na výzkumné činnosti Regionálního výzkumného centra ENET ‐  Energetické  jednotky  pro  využití  netradičních  zdrojů  energie  –  ENET  CZ.1.05/2.1.00/03.0069  MŠMT  založeného prof. Václavem Roubíčkem, CSc. Dr.h.c. a následně vedeného prof. Ing. Tomáš Čermák, CSc.  Dr.h.c.  Na  činnosti  vědeckovýzkumné  a  spolupráci  s praxí  se  velkou  měrou  podíleli  jak  jednotliví  členové  katedry, tak také celá řada studentů a doktorandů. Ti se účastnili zejména jednak při měření jednotlivých  energetických  zařízení,  tak  také  spolupracovali  na  vyhodnocení  výsledků.  Tato  činnost  se  tak  stala  i  doplňkem k jejich studiu a ověření teoretických znalostí spoluprací s praxí.  Přehled projektů, které řešila katedra v letech 1993‐2015 je uveden v příloze 5.   

19 

 

Katedra energetiky 

4 Personální obsazení Katedry energetiky 4.1 Vedoucí katedry

1950 – 1958: prof. Ing. Bohuslav Kořínek.

 

 

1958 – 1959: prof. Dr. Ing. Richard Doležal 

1959 – 1972 a 1986 ‐ 1991:  doc., později prof. Ing. Jaroslav Dobrozemský

 

 

1972 – 1976: prof. Ing. František Patrman 

20 

 

Katedra energetiky 

1976 – 1984: Ing. František Hradil, CSc.

 

 

1984 ‐ 1986: doc. Ing. Vladimír. Podhorný,   v zastoupení. 

1991 – 2010: prof. Ing. Pavel Kolat, DrSc,

 

 

2010 až dosud:   prof. Ing. Dagmar Juchelková, Ph.D. 

4.2 Personální obsazení katedry energetiky v jednotlivých etapách historie. 4.2.1 Rok 1952 – 1955, katedra hornického a hutnického strojnictví vedoucí katedry ‐ prof. Ing. Bohuslav Kořínek,  tajemník ‐ Ing. Ladislav Kysela,  asistent  ‐ Ing. Miroslav Fabián.       korespondentka – Marta Grossová.         

21 

 

Katedra energetiky 

4.2.2 Personální stav při zřízení katedry energetiky po roce 1955 K původním pracovníkům katedry přešli z katedry obecného strojnictví jako odborní asistenti    Ing. Jaroslav Dobrozemský,  Ing. Vratislav Fibinger,  Ing. Jaromír Noskievič, CSc.,  Ing. Vladimír Blahož.  Jako externí pedagogové v této době působili na katedře  Ing. Ladislav Babický,  Ing. Ferdinand Šádek.    V průběhu let 1955 ‐1970 se pedagogický sbor dále rozšířil.  prof. Dr. Ing. Richard Doležal. (v roce 1959 odešel na ČVUT),  doc. Ing. Václav Voráček    Ing. Jaroslav Kaminský,  Ing. Jiří Ševčík.    V  této  době  zajišťovala  katedra  výuku  na  všech  fakultách  VŠB  v  předmětech  Termomechanika,  Hydromechanika,  Energetické  stroje,  Energetické  hospodářství,  Energetická  zařízení  v  hornictví,  Energetická zařízení v hutích.    V jubilejním roce 50. Výročí existence Vysoké školy báňské v Ostravě, tj. v roce 1995 byl stav pracovníků  katedry energetiky následující:  vedoucí katedry ‐ prof. Ing. Pavel Kolat, DrSc,  zástupce vedoucího katedry Dr. Ing. Tomáš Ochodek,  tajemník – doc. Ing. Ladislav Kysela, CSc.,  pedagogové:  prof. Ing. Jaroslav Kaminský, CSc.,  doc. Ing. Vladimír Blahož,  doc. Ing. Vratislav Fibinger,  doc. Ing. František Hradil,  doc. Ing. Kamil Kolarčík, CSc.  doc. Ing. Michael Lichý, CSc.,  doc. Ing. Pavel Noskievič, CSc.,  Ing. Bohumír Čech,   Dr. Ing. Dagmar Juchelková,  Ing. Zdeněk Kadlec,  Ing. Jiří Míka, CSc.,  Ing. Jiří Tomčala,  sekretářka: Soňa Neustupová,  TH pracovníci:  Pavel Levinský,  Ing. Tomáš Výtisk,  Eva Žůrková.    V  průběhu  dalších  dvaceti  let  došlo  k  doplňování  personálního  stavu  katedry  energetiky,  zejména  v souvislosti s dvoustupňovým systémem výuky. 

22 

 

Katedra energetiky 

Na druhé straně však došlo i bohužel k úmrtí některých dlouholetých pracovníků katedry, např. prof. Ing.  Jaroslav Kaminský, CSc., doc. Ing. Vladimír Blahož a odchodu do důchodu – doc. Ing. Vratislav Fibinger,  doc. Ing. Ladislav Kysela, CSc., ing. Jiří Tomčala.   Je  jistě  účelné  těmto  pracovníkům  za  jejich  dlouholetou  pedagogickou  i  odbornou  činnost  na  katedře  energetiky vyslovit upřímné díky.  Současně  je  třeba  konstatovat,  že  na  pedagogické,  odborné  i  vědecké  práci  se  také  podílela  celá  řada  pracovníků,  jako  studenti  doktorandského  studia,  technickohospodářští  i  administrativní  pracovníci.  Také u nich je dobré ocenit jejich práci na výsledcích činnosti i rozvoje katedry energetiky.     Vedení katedry  Juchelková Dagmar, prof. Ing., Ph.D.  vedoucí katedry  Kadlec Zdeněk, doc. Ing., Ph.D.  zástupce vedoucí katedry  Vrtek Mojmír, doc. Ing., Ph.D.  tajemník katedry  Vedoucí oddělení  Čech Bohumír, doc. Dr. Ing.  DEZ – Akreditované pracoviště pro diagnostiku a provoz  tepelně ‐ energetických zařízení  Kolarčík Kamil, doc. Ing., CSc.  ES OZE – Odborná skupina energetických strojů, obnovitelných  a alternativních zdrojů energie  Kadlec Zdeněk, doc. Ing., Ph.D.  TAP ‐ Odborná skupina energetických strojů, alternativní zdroje  energie, počítačové modelování a tepelná měření  Profesoři  Juchelková Dagmar, prof. Ing., Ph.D.  Kolat Pavel, prof. Ing., DrSc.  Dobrozemský  Jaroslav, prof. Ing.  emeritní pracovník  Docenti  Čech Bohumír, doc. Ing., Dr.  Fibinger Vratislav, doc. Ing.  emeritní pracovník    Kadlec Zdeněk, doc. Ing., Ph.D.  Kolarčík Kamil, doc. Ing., CSc.  Kysela Ladislav, doc. Ing., CSc.  emeritní pracovník  Lichý Michael, doc. Ing., CSc.  emeritní pracovník       Míka Jiří, doc. Ing., CSc.  Vilimec Ladislav, doc. Ing.  Vrtek Mojmír, doc. Ing., Ph.D.  Odborní asistenti  Sassmanová Veronika, Ing., Ph.D.  Honus Stanislav, Ing., Ph.D.  Stáňa Michal, Ing., Ph.D.  Janalík Radim, Ing., CSc.  Szeliga Zbyszek, Ing., Ph.D.  Konvička Jaroslav, Ing.  Výtisk Tomáš, Ing., Ph.D. Matoušek Jan, Ing., Ph.D.  Němček Ondřej, Ing., Ph.D.    Administrativa  Pracovníci pro vědu a výzkum  Neustupová Soňa   Kubiczková Ludmila, Ing.  Portužáková Ivana, Ing.  Pumprla Oto, Ing., Ph.D.  V roce 2014 neproběhla žádná habilitační a jmenovací řízení.  Seznam  pracovníků  katedry  energetiky  za  celou  dobu  její  existence  a  jejich  působení  na  katedře  je  uvedeno v Příloze 1.   

23 

 

Katedra energetiky 

5 Působení „na venek“ Katedra  energetiky  se  snažila  aktivně  pracovat  jak  se  studenty  vysoké  školy  (bakaláře,  magistry  i  doktorandy), tak studenty středních škol, nezapomínala ani na rozvoj svých pracovníků.  V roce 2014 realizovala následující pracovní jednání, happeningy     Název  Datum  „Nové talenty ve vědě a výzkumu“ WS určený pro studenty SŠ „Energetika a média“, WS s Davidem Štverkou „Popularizace technických oborů“  „Člověk a energie“ WS s předsedkyní pro jadernou energetiku Ing. Danou Drábovou, Ph.D.  „Happening aneb i věda může být zábavná“ WS spojený s exkurzemi a soutěžemi „Energetika a média“ WS s Evou Panošovou, Pavlem Vopáleckým a Ivanou Gráčkovou „Badatelské dopoledne v oblasti bioenergetiky“ „Výměna zkušeností z oblasti popularizace VaV a studia technických oborů“ WS s účastníky  Klubu Svět energie  „Happening“ WS spojený s exkurzemi a soutěžemi pro studenty SŠ i VŠ „I energetika může být zábavná“  WS/kurz měkkých dovedností, rétoriky, komunikace s médii určený pro vědecko‐pedagogické  pracovníky i Ph.D. studenty  WS se zahraničním vědeckým odborníkem spojený s exkurzemi a brainstormingy  Workshop/kurz – Emocionální stránka osobní komunikace a cíle naší komunikace a jak jich  dosahovat 

  Konference  Katedra se zapojila do organizace 2 konferencí   Základní poznatky z oblasti VaV očima mladých energetiků  Energetika a životní prostředí 2014        

9.1.2014 16.1.2014 31.1.2014 20.2.2014 28.4.2014 16.5.2014 17.6.2014 25.9.2014  8.10.2014 6.11.2014 28.11.2014  29. 11. – 3. 12.  2014  15.12.2014 

4/2014 Ostrava  9/2014 Kravaře 

6 Činnost mimo obor energetiky Státní úkol RVT „ Bezpečnost práce v hlubinných dolech a průmyslové lezectví“  Katedra energetiky se podílela v létech 1983‐93 na řešení státního úkolu, diplomových a doktorských  pracích v oblasti výzkumu, vývoje a ověření metod a prostředků pro zajišťování osob pracujících nad  volnou hloubkou a ve výšce v mimořádných a havarijních situacích. (doc. Ing. Vratislav Fibinger, prof.  Ing.  Pavel  Kolat,  DrSc.).  Podílela  se  společně  s  Hlavní  bánskou  záchrannou  službou  v  Ostravě  Radvanicích  na  vývoji  a  testování  polyamidových  zajišťovacích  prostředků  s  ohledem  na  tepelnou  odolnost, elektrostatické vlastnosti a ověřování v důlním provozu. Spolupracovala s Jutou Bolatice v  oblasti materiálů, Československou akademii věd v oblasti fyziologických zkoušek a Horskou službou  Slovenska  v  oblasti  výcviku  studentů  i  záchranářů.  Výzkumné  práce  navazovaly  na  zkušenosti  HBZS  Ostrava  Radvanice  od  roku  1979.  Zde  se  podařilo  komplexně  rozpracovat  principy  nového  oboru  „průmyslové lezectví“ (Ing. Emil Rucký), který se vyučuje na Fakultě bezpečnostního inženýrství VŠB‐ TU Ostrava dodnes.  Horolezci  Na  katedře  energetiky  byla  dlouhá  léta  neoficiální  horolezecká  skupina.  Nejednalo  se  o  žádnou  oficiální  akci,  pouze  se  na  katedře  sešlo  několik  horolezců,  jmenovitě  doc.  Ing.  Fibinger,  který  dělal  dlouhá  léta  předsedu  horolezeckého  oddílu  TJ  VŠB  Ostrava,  dále  prof.  Ing.  Kolat,  DrSc.,  doc.  Ing  24 

 

Katedra energetiky 

Michael  Lichý,  CSc.,  prof.  Ing.  Pavel  Noskievič,  CSc.  a  Ing.  Jiří  Tomčala.  V  dobách,  kdy  dostat  se  za  hranice  republiky  byl  problém,  se  jim  podařilo  zúčastnit  se  několika  zahraničních  expedic  (viz  fotografie, na které jsou pánové Kolat a Tomčala v Norsku za severním polárním kruhem). Význačné  místo v této skupině zaujímal Ing. Tomčala, který byl cvičitelem horolezectví první třídy a z toho titulu  se podílel na výcviku nejen horolezeckých cvičitelů, ale i členů horské služby a příslušníků zásahových  jednotek.  Zúčastnil  se  také  expedice  ostravských  horolezců  do  Chile  a  byl  jako  člen  horolezeckého  doprovodu vodácké expedice do Himalájí. Je tedy asi jediným členem katedry, o kterém se můžete  dočíst v knize (V peřejích pod Everestem, Autor: Jiří Bobák, Vladimír Klečka).  Další sportovní činnost  Členové  katedry  se  podíleli  i  na  výuce  jiných  oborů.  Za  zmínku  v  tomto  směru  stojí  pomoc  při  zajišťování  výcvikových  kurzu  katedry  tělesné  výchovy  a  sportu.  Nejčastější  byla  účast  na  zimních  výcvikových  kurzech,  kde  působili  jako  instruktoři  lyžování  prof.  Ing.  Jaroslav  Kaminský,  CSc.,  prof.  Ing. Kolat, DrSc. a doc. Ing Michael Lichý, CSc. na letních výcvikových kurzech pak působil prof. Ing.  Kolat, DrSc. jako instruktor horolezectví a doc. Ing Jiří Míka, CSc. jako instruktor kanoistiky.  Neopomeneme také sportovní úspěchy dalších členů katedry. Doc. Ing. Mojmír Vrtek, Ph.D. byl jako  student přeborník Moravy ve fleretu, Ing. Radim Janalík závodně lyžoval a dodnes působí jako trenér  a Ing. Tomáš Výtisk jezdil automobilovou orientační soutěž.   

     



25 

 

Katedra energetiky 

7 Publikace V souvislosti  s výukou  pracovníci  katedry  energetiky  zpracovali  řadu  učebnic  a  učebních  textů  jako  podklady ke studiu jednotlivých předmětů zajišťovaných katedrou.  Většinou jsou uvedeny v katalogu Knihovny Vysoké školy báňské a dostupné v její půjčovně.  Kromě  učebnic  a  skript  byly  také  zpracovány  elektronické  učební  texty  pro  studenty  jednotlivých  předmětů katedry.  Některé učebnice a skripta jsou uvedeny v Příloze 3. 

7.1 Výsledky výzkumu a vývoje za rok 2014: ABSTRAKT NEBO POSTER VE SBORNÍKU  JEZERSKÁ,  L.,  ZAJONC,  O.,  ZEGZULKA,  J.,  KOVAĽOVÁ,  L.,  JANOUCHOVÁ,  R.  Mechanical  material  properties  effect  on  pelletization.  CHISA  2014  :  21st  International  Congress  of  Chemical  and  Process  Engineering,  17th  Conference  on  Process  Integration,  Modelling  and  Optimisation  for  Energy  Saving  and  Pollution  Reduction  PRES  2014  :  23‐27  August  2014,  Prague,  Czech  Republic,  2014,   CERTIFIKOVANÁ METODIKA  KOVAĽ,  L.  Využití  on‐line  analýzy  obrazu  pro  aglomeraci/flokulaci/koagulaci  a  sedimentaci  částic  v  technologii vod. 2014.  KOVAĽ, L. Metodika stanovenia zmáčavosti kusových vzoriek uhlia. 2014.  ČLÁNEK  SÝKOROVÁ,  B.,  KUCBEL,  M.,  RACLAVSKÁ,  H.,  RACLAVSKÝ,  K.  The  evaluation  of  the  concentration  of  benzo(a)pyrene in the air of Moravian‐silesian region (Czech Republic) during winter and summer  seasons. Advanced Materials Research, 2014, roč. 1088, č. January 2015, s. 562‐568.   RACLAVSKÁ, H., CORSARO, A., HLAVSOVÁ, A., JUCHELKOVÁ, D., ZAJONC, O. The effect of moisture on  the  release  and  enrichment  of  heavy  metals  during  pyrolysis  of  municipal  solid  waste.  Waste  Management and Research, 2014, roč. 33, č. 3, s. 267‐274.   RACLAVSKÁ, H., CORSARO, A., JUCHELKOVÁ, D., SASSMANOVÁ, V., FRANTÍK, J. Effect of temperature  on the enrichment and volatility of 18 elements during pyrolysis of biomass, coal, and tires. Fuel  Processing Technology, 2014, roč. 131, č. December 2014, s. 330‐337.   MILČÁK, P., KONVIČKA, J., JÍLEK, R. FLEXIVIT ‐ Technologie zhodnocující citelné teplo spalin z malých  zařízení. Plynár, vodár, kúrenár + klimatizácia, 2014, roč. 3/2014, č. Červen 2014, s. 6‐8.   KUCHAŘOVÁ,  J.,  RACLAVSKÁ,  H.,  CORSARO,  A.,  RACLAVSKÝ,  K.  Characterization  of  organic  matter  released during analytical pyrolysis of PM10 samples obtained from biomass and oil combustion.  Advanced Materials Research, 2014, roč. 926‐930, č. May 2014, s. 7‐12.   KRAMOLIŠ, P., VRTEK, M. Solární chlazení pro pavilon tuleňů a tučňáků. Vytápění, větrání, instalace,  2014, roč. 23, č. 3, s. 112‐114.   KRAMOLIŠ,  P.,  VRTEK,  M.  Vliv  stagnačních  stavů  na  solární  soustavy.  Vytápění,  větrání,  instalace,  2014, roč. 1, č. 2, s. 81‐86.   KOVAĽ,  L.,  DROZDOVÁ,  J.  Optimal  Number  of  Contact  Angle  Measurements  on  Pyrite  Surface.  Advanced Materials Research. Volume 926‐930, 2014, roč. 1, č. 17, s. 17‐21.   KOLAT,  P.,  ČECH,  B.,  VRTEK,  M.,  TOMÁŠEK,  D.  Experiments  on  additive  desulphurisation  by  sodium  bicarbonate in coal‐fuel boilers. Chemical and Process Engineering, 2014, roč. 1, č. 34, s. 77‐86.   KADLEC,  Z.,  KVARČÁK,  M.,  THOMITZEK,  A.,  TRČKA,  M.  Determining  of  damages  caused  by  fire  on  photovoltaic power stations. Advanced Materials Research, 2014, roč. 1001, č. 2014, s. 282‐287.   KADLEC, Z., KVARČÁK, M. Efficiency of water curtains. Advanced Materials Research, 2014, roč. 1057,  č. 2014, s. 147‐154.   26 

 

Katedra energetiky 

HUSSEIN, E., KOLAT, P., RAMADAN, A. Experimental Investigation On Reducing Warm Infiltrated Air  Through  Cold  Stores  Entrances  Using  Plastic  Strip  Curtains.  International  Journal  of  Innovative  Research in Science, Engineering and Technology, 2014, roč. 3, č. 3, s. 9902‐9911.   HUSÁKOVÁ,  N.,  HONUS,  S.  Reverse  Material  Flow  of  Worn‐Out  Conveyor  Belts.  Applied  Mechanics  and Materials. Volume 217‐219, 2014, roč. 608, č. 2014, s. 183‐188.   HONUS, S., SASSMANOVÁ, V., FRANTÍK, J., BUKOWSKI, P., JUCHELKOVÁ, D. Energy Balance Sheet of  Semioperational  Thermic  System.  Chemical  and  Process  Engineering,  2014,  roč.  35,  č.  3,  s.  317‐ 329.   HONUS, S., JUCHELKOVÁ, D. Influence of Input Material Kind on Thermic System Furnace Efficiency.  Advanced Materials Research, 2014, roč. 875‐877, č. 2014, s. 1716‐1722.   HONUS, S., SASSMANOVÁ, V., FRANTÍK, J., BUKOWSKI, P., JUCHELKOVÁ, D. Energy Balance Sheet of  Semioperational  Thermic  System.  Chemical  and  Process  Engineering,  2014,  roč.  35,  č.  3,  s.  317‐ 329.   HONUS,  S.,  BUKOWSKI,  P.  Maintenance  Study  of  A  Pilot  Biomass  Pyrolysis  Installation.  Applied  Mechanics and Materials. Volume 217‐219, 2014, roč. 496‐500, č. 2014, s. 947‐952.   HONUS,  S.,  JUCHELKOVÁ,  D.,  CAMPEN,  A.,  WILTOWSKI,  T.  Gaseous  Components  from  Pyrolysis  ‐  Characteristics, Production and Potential for Energy Utilization. Journal of Analytical and Applied  Pyrolysis, 2014, roč. 106, č. March 2014, s. 1‐8.   HONUS, S., JUCHELKOVÁ, D. Mathematical Models of Combustion, Convection and Heat Transfer in  Experimental Thermic Device and Verification. Tehnički vjesnik – Technical Gazette, 2014, roč. 21,  č. 1, s. 115‐122.   HONUS,  S.,  JUCHELKOVÁ,  D.,  CAMPEN,  A.,  WILTOWSKI,  T.  Gaseous  Components  from  Pyrolysis  ‐  Characteristics, Production and Potential for Energy Utilization. Journal of Analytical and Applied  Pyrolysis, 2014, roč. 106, č. March 2014, s. 1‐8.   HLAVSOVÁ, A., CORSARO, A., RACLAVSKÁ, H., JUCHELKOVÁ, D., ŠKROBÁNKOVÁ, H. Syngas Production  from  Pyrolysis  of  Nine  Composts  Obtained  from  Non‐Hybrid  and  Hybrid  Perennial  Grasses.  The  Scientific World Journal, 2014, roč. 2014, č. 1 july 2014, s. 1‐11.   HLAVSOVÁ,  A.,  CORSARO,  A.,  RACLAVSKÁ,  H.,  JUCHELKOVÁ,  D.  The  effects  of  varying  CaO  content  and rehydration treatment on the composition, yield, and evolution of gaseous products from the  pyrolysis of sewage sludge. Journal of Analytical and Applied Pyrolysis, 2014, roč. 108, č. July 2014,  s. 160‐169.   HLAVSOVÁ,  A.,  CORSARO,  A.,  RACLAVSKÁ,  H.  Investigation  of  the  Effects  of  Hygienization  and  Moisture Content of Sewage Sludge on Pyrolysis Products. Advanced Materials Research. Volume  926‐930, 2014, roč. 926‐930, č. May 2014, s. 4263‐4271.   CORSARO,  A.,  WILTOWSKI,  T.,  JUCHELKOVÁ,  D.  The  Conversion  of  Syngas  to  Liquid  Fuels  in  a  Dual‐ Bed Single Reactor Process. Petroleum Science and Technology, 2014, roč. 32, č. 23, s. 2722‐2729.   CORSARO,  A.,  WILTOWSKI,  T.,  JUCHELKOVÁ,  D.,  HONUS,  S.  Conversion  of  Syngas  to  LPG  and  Aromatics over Commercial Fischer‐Tropsch Catalyst and HZSM‐5 in Dual Bed Reactor. Petroleum  Science and Technology, 2014, roč. 32, č. 20, s. 2497‐2505.   KNIHA ODBORNÁ  HONUS,  S.  Matematické  modelování  fyzikálních  a  chemických  jevů  s  využitím  metod  CFD  a  DEM.  Ostrava : Kleinwächter, 2014. 132 s. ISBN 978‐80‐248‐3433‐7.  PATENT, UŽITNÝ VZOR, PRŮMYSLOVÝ VZOR  MÍKA, J., PILCH, L. Uspořádání redukční stanice plynu pro výrobu elektrické energie. 2014.  HLOSTA, J., ŽUROVEC, D., PAVLÍK, P., ZEGZULKA, J., JUCHELKOVÁ, D. Zařízení k pražení kávy. 2014.  GELNAR,  D.,  ZEGZULKA,  J.,  NEČAS,  J.,  JUCHELKOVÁ,  D.  Zařízení  pro  modelování  mechanických  procesů sypkých hmot. 2014. 

27 

 

Katedra energetiky 

GELNAR, D., ZEGZULKA, J., NEČAS, J., JUCHELKOVÁ, D. Validační korečkový elevátor pro modelování  mechanických procesů a způsob modelování mechanických procesů. 2014.  PROTOTYP, FUNKČNÍ VZOREK  HONUS, S., BALCO, M., JUCHELKOVÁ, D., WAS, V. Systém pro výzkum dvoufázového proudění, kolizí  částic a přenosu tepla. 2014.  PŘÍSPĚVEK VE SBORNÍKU  SÝKOROVÁ,  B.,  KUCBEL,  M.,  RACLAVSKÁ,  H.,  DROZDOVÁ,  J.,  RACLAVSKÝ,  K.  SEASONAL  VARIATIONS  OF POLYCYCLIC AROMATIC HYDROCARBONS (PAHs) IN THE AIR OF MORAVIAN‐SILESIAN REGION,  CZECH  REPUBLIC.  In  Environment,  Energy  and  Applied  Technology.  London  :  Taylor  &  Francis,  2014, s. 367‐372.  SASSMANOVÁ,  V.  Možnosti  využití  pyrolýzního  procesu  v  oblasti  zpracování  vybraných  druhů  materiálů  na  pyrolýzní  jednotce  Pyromatic.  In  Energetika  a  životní  prostředí  2014  :  moderní  energetické  technologie  a  obnovitelné  zdroje  :  XVIII.  ročník  mezinárodní  konference  :  sborník  přednášek  konference  :  10.‐12.  září  2014.  Ostrava  :  VŠB  ‐  Technická  univerzita  Ostrava,  2014,  s.  171‐172.  SASSMANOVÁ,  V.,  JANOUCHOVÁ,  R.,  FRANTÍK,  J.,  MACHÁČKOVÁ,  I.,  JUCHELKOVÁ,  D.  Influence  of  Catalysts  on  Water‐Gas  Shift  Reaction  and  Hydrogen  Recovery.  In  IERI  Procedia.  Volume  8.  Amsterdam : Elsevier, 2014, s. 164‐169.  PAVLÍK, P., ZAPLETAL, P., SCHEE, Z. Zpracování odpadních materiálů pomocí pyrolýzy. In Energetika a  životní  prostředí  2014  :  moderní  energetické  technologie  a  obnovitelné  zdroje  :  XVIII.  ročník  mezinárodní  konference  :  sborník  přednášek  konference  :  10.‐12.  září  2014.  Ostrava  :  VŠB  ‐  Technická univerzita Ostrava, 2014, s. 71‐77.    MINÁŘ, J. Malé zplyňovací zařízení Power Pallet, poznatky z Ugandy. In Energetika a životní prostředí  2014  :  moderní  energetické  technologie  a  obnovitelné  zdroje  :  XVIII.  ročník  mezinárodní  konference : sborník přednášek konference : 10.‐12. září 2014. Ostrava : VŠB ‐ Technická univerzita  Ostrava, 2014, s. 64‐67.  KUCBEL, M., SÝKOROVÁ, B. Výskyt „BLACK CARBON“ v ovzduší města Ostravy. In Energetika a životní  prostředí 2014 : moderní energetické technologie a obnovitelné zdroje : XVIII. ročník mezinárodní  konference : sborník přednášek konference : 10.‐12. září 2014. Ostrava : VŠB ‐ Technická univerzita  Ostrava, 2014, s. 56‐61.  JÍLEK,  R.,  MILČÁK,  P.  The  Heat  Exchanger  of  theSteam‐air  Mixture.  In  ERIN  2014  :  8th  international  conference  for  young  researchers  and  PhD  students  :  23rd‐25th  April  2014,  Blansko‐Češkovice,  Czech Republic : proceedings of abstracts. Brno : Brno University of Technology, 2014,   HUSÁKOVÁ, N., HONUS, S. Reverse Material Flow of Worn‐Out Conveyor Belts. In 2014, s. 183‐189.  HONUS, S., JUCHELKOVÁ, D. Influence of Input Material Kind on Thermic System Furnace Efficiency.  In Advanced Materials Research. Zürich : Trans Tech Publication Ltd, 2014, s. 1716‐1722.  PŘÍSPĚVEK VE SBORNÍKU  FRYDRYCH, J., VOLKOVÁ, P., ANDERT, D., GERNDTOVÁ, I., RACLAVSKÁ, H., JUCHELKOVÁ, D., ZAJONC,  O.  Využití  travní  biomasy  pro  energetické  účely  se  zaměřením  na  produkci  bioplynu.  In  Alternativní zdroje energie 2014 s podtitulem Obnovitelné zdroje energie pro budovy zítřka : 1. až  3. července 2014, Kroměříž. [Česko] : [s.n.], 2014, s. 29‐35.  FRYDRYCH, J., VOLKOVÁ, P., ANDERT, D., GERNDTOVÁ, I., RACLAVSKÁ, H., JUCHELKOVÁ, D., ZAJONC,  O.  Využití  travní  biomasy  pro  energetické  účely  se  zaměřením  na  produkci  bioplynu.  In  Alternativní zdroje energie 2014 s podtitulem Obnovitelné zdroje energie pro budovy zítřka : 1. až  3. července 2014, Kroměříž. [Česko] : [s.n.], 2014, s. 29 ‐ 35.   

28 

 

Katedra energetiky 

 

 

Kontakt:  Katedra energetiky, VŠB ‐ Technická univerzita Ostrava  17. listopadu 15, 708 33 Ostrava – Poruba, Česká republika  http://www.vsb.cz/ke   https://www.facebook.com/katedra.energetiky  https://www.facebook.com/ke.fotosoutez   Sekretariát katedry: tel. +420 597 321 230,  [email protected]  

29 

 

 

Katedra energetiky 

Příloha 1 Seznam pracovníků katedry energetiky  v letech 1952 až 2015.  Jméno  Adamec Vitold   Balušková Jana, Ing.   Blahož Vladimír, doc. Ing.   Borovec Karel, Ing. Ph.D.  Čech Bohumír, doc. Dr. Ing.  Dobrozemský Jaroslav Prof. Ing.   Fabián Miroslav, Ing.  Fibinger Vratislav, doc. Ing.  Honus Stanislav, Ing. Ph.D.  Hradil František, doc. Ing. CSc.  Janalík Radim, Ing. CSc.  Juchelková Dagmar, prof. Ing. Ph.D.  Kadlec Zdeněk, doc. Ing. Ph.D.   Kaminský Jaroslav, prof. Ing. CSc.  Kolarčík Kamil, doc. Ing. CSc.  Kolat Pavel, prof. Ing. DrSc.   Kořínek Bohuslav, Prof. Ing.   Kunčický Jan Ing.   Kysela Ladislav, doc. Ing. CSc.  Lapčík Vladimír, doc. Ing. CSc.  Lasák Vladimír, Ing.  Lichý Michael, doc. Ing. CSc.  Matoušek Jan, Ing. Ph.D.  Míka Jiří, doc. Ing. CSc.  Němček Ondřej, Ing. Ph.D.  Neustupová Soňa  Nezhoda Jiří, Ing. Ph.D.  Noskievič Jaromír, Prof. Ing. CSc.  Noskievič Pavel, Prof. Ing. CSc.  Ochodek Tadeáš, doc. Ing. PhD.  Pumprla Oto, Ing. Ph.D.  Stáňa Michal, Ing. Ph.D.  Szeliga Zbyszek, Ing. Ph.D.  Ševčík Jiří, Ing.  Terrich Radovan, Ing.  Tomáš Jindřich, Ing.  Tomčala Jiří, Ing.  Tomica Petr, Ing.  Večerek Jaromír, Ing., CSc.  Vilímec Ladislav, doc. Ing.   Voráček Václav, doc. Ing. CSc.  Vrtek Mojmír, doc. Ing. Ph.D.  Vrtková Alena  Výtisk Tomáš, Ing. Ph.D.  Žůrková Eva 

 

funkce  technik  technik  doc.  AP  doc.  prof., ved. kat.  AP  doc.  AP  doc., ved. kat.   AP  prof. ved kat.   doc., proděkan FS  prof., prorektor VŠB  doc., proděkan FS  prof., ved kat.  prof. ved kat.   technik  doc., proděkan FS  doc.  AP  doc  AP  doc.  AP  sekretářka  AP  prof., děkan FS.   prof., děkan FS.   AP  AP  AP  AP  AP  technik  technik  AP  AP  AP  doc.  doc., proděkan FS  doc.  sekretářka  AP   

roky na katedře  1969‐1991  1969‐1991  1955‐1998  1994‐1999  1991‐dosud  1955‐1995  1955‐1957  1955‐dosud  2013‐dosud  1973‐1991?  1996‐dosud  1992‐dosud  1993‐dosud  1963‐2011  1985‐dosud  1969‐dosud  1955‐1962  1991‐1992  1952‐dosud  1985‐1991  1969‐1974  1992‐dosud  1996‐dosud  1974‐dosud  2013‐dosud  1989‐dosud  2005‐2014  1958‐1965  1971‐1999  1990‐1999  2005‐2013  2004‐dosud  2002‐dosud  1963‐1983  1964‐1968  1963‐1966  1965‐2007  1974‐1976  1978‐1984  1995‐dosud  1963‐1986  1996‐dosud  1969‐1990  1993‐dosud  1990‐2010 

 

Katedra energetiky 

Příloha 2 Seznam předmětů vyučovaných pracovníky  katedry ve školním roce 2014/2015.  V roce 2014/15 byly vyučovány následující předměty  Název předmětu  Akumulace a hospodaření s energiemi  Alternativní a obnovitelné zdroje energie III  Alternativní a obnovitelné zdroje energie  Bakalářský projekt  Biomasa pro energetické využití  Diagnostika a údržba v energetice  Diplomový projekt  Dynamické energetické stroje  Ekologie průmyslových podniků  Energetické centrály  Energetické stroje a zařízení  Energetické využití biomasy a odpadů  Exkurze  Experimentální metody měření  Chladicí zařízení a tepelná čerpadla  Chladicí zařízení a tepelná čerpadla I  Jaderně energetická zařízení  Konstrukční cvičení II  Materiály a pevnostní dimenzování energetických zařízení  Moderní energetické systémy  Netradiční zdroje energie  Obnovitelné zdroje energie  Obnovitelné zdroje energie a nakládání s odpady  Odpadové hospodářství  Ochrana životního prostředí  Parní kotle I  Parní kotle II  Práce na projektech  Procesní chemie v energetice  Provoz energetických centrál  Provoz energetických strojů  Průmyslová energetika  Přenos tepla a hmoty  Přenos tepla zářením  Přenosové jevy  Regulace energetických zařízení  Ročníkový projekt 

 

Garant  prof. Ing. Dagmar Juchelková, Ph.D.  Ing. Zbyszek Szeliga, Ph.D.  doc. Ing. Mojmír Vrtek, Ph.D.  prof. Ing. Dagmar Juchelková, Ph.D.  prof. Ing. Dagmar Juchelková, Ph.D.  doc. Ing. Mojmír Vrtek, Ph.D.  doc. Dr. Ing. Bohumír Čech  doc. Ing. Kamil Kolarčík, CSc.  prof. Ing. Dagmar Juchelková, Ph.D.  prof. Ing. Pavel Kolat, DrSc.  doc. Ing. Jiří Míka, CSc.  prof. Ing. Dagmar Juchelková, Ph.D.  doc. Ing. Zdeněk Kadlec, Ph.D.  prof. Ing. Pavel Kolat, DrSc.  doc. Ing. Mojmír Vrtek, Ph.D.  doc. Ing. Mojmír Vrtek, Ph.D.  prof. Ing. Pavel Kolat, DrSc.  doc. Dr. Ing. Bohumír Čech  doc. Ing. Ladislav Vilimec  prof. Ing. Pavel Kolat, DrSc.  doc. Ing. Mojmír Vrtek, Ph.D.  doc. Ing. Mojmír Vrtek, Ph.D.  doc. Ing. Mojmír Vrtek, Ph.D.  prof. Ing. Dagmar Juchelková, Ph.D.  Ing. Tomáš Výtisk, Ph.D.  doc. Ing. Ladislav Vilimec  doc. Ing. Ladislav Vilimec  prof. Ing. Dagmar Juchelková, Ph.D.  Ing. Zbyszek Szeliga, Ph.D.  doc. Ing. Jiří Míka, CSc.  doc. Ing. Kamil Kolarčík, CSc.  doc. Ing. Jiří Míka, CSc.  doc. Ing. Zdeněk Kadlec, Ph.D.  doc. Ing. Zdeněk Kadlec, Ph.D.  prof. Ing. Pavel Kolat, DrSc.  doc. Ing. Ladislav Vilimec  Ing. Radim Janalík, CSc. 

 

Katedra energetiky 

Název předmětu  Sdílení tepla  Sdílení tepla v požární ochraně  Spalovací motory  Spalovací zařízení  Speciální úlohy termomechaniky  Technika prostředí  Technika prostředí v průmyslu  Technologie ochrany ovzduší  Teorie spalovacích pochodů  Termomechanika  Termomechanika turbinových motorů  Turbíny  Větrání a klimatizace  Vodní hospodářství  Vybrané statě parních kotlů  Výpočetní metody v energetice II  Využití energetických zdrojů  Využití odpadního tepla  Základy energetických procesů  Základy sdílení tepla a spalování  Základy spalování  Pro Univerzitu 3. věku   Energie pro třetí tisíciletí I  Energie pro třetí tisíciletí II  Energie pro třetí tisíciletí III  Energie pro třetí tisíciletí IV     

 

 

Garant  doc. Ing. Zdeněk Kadlec, Ph.D.  prof. Ing. Pavel Kolat, DrSc.  doc. Ing. Jiří Míka, CSc.  doc. Dr.Ing. Tadeáš Ochodek  doc. Ing. Zdeněk Kadlec, Ph.D.  Ing. Tomáš Výtisk, Ph.D.  prof. Ing. Pavel Kolat, DrSc.  doc. Dr. Ing. Bohumír Čech  prof. Ing. Pavel Noskievič, CSc.  doc. Ing. Zdeněk Kadlec, Ph.D.  Ing. Radim Janalík, CSc.  doc. Ing. Kamil Kolarčík, CSc.  doc. Dr. Ing. Bohumír Čech  Ing. Tomáš Výtisk, Ph.D.  doc. Ing. Ladislav Vilimec  Ing. Michal Stáňa, Ph.D.  Ing. Radim Janalík, CSc.  doc. Ing. Ladislav Vilimec  prof. Ing. Dagmar Juchelková, Ph.D.  doc. Ing. Zdeněk Kadlec, Ph.D.  Ing. Jiří Horák, Ph.D.  prof. Ing. Dagmar Juchelková, Ph.D.  prof. Ing. Dagmar Juchelková, Ph.D.  prof. Ing. Dagmar Juchelková, Ph.D.  prof. Ing. Dagmar Juchelková, Ph.D. 

 

Katedra energetiky 

Příloha 3 Výběr z dřívějších publikací  KOŘÍNEK Bohuslav: Energetika v hornictví. SNTL Praha, 1963.  KOŘÍNEK Bohuslav, KYSELA Ladislav: Čerpadla, dmychadla a ventilátory. Dodatek. Ediční středisko  VŠB Ostrava 1954.  KAMINSKÝ, Jaroslav a Mojmír VRTEK. Obnovitelné zdroje energie. 1. vyd. Ostrava: VŠB ‐ Technická  univerzita Ostrava, 1998, 96 s. ISBN 80‐7078‐445‐8.  KAMINSKÝ, Jaroslav. Objemové kompresory. 1. vyd. Ostrava: VŠB ‐ Technická univerzita Ostrava,  1997, 59 s. ISBN 80‐7078‐407‐5.   KAMINSKÝ, Jaroslav. Využití pracovního prostoru pístových kompresorů. Vyd. 1. Praha: SNTL ‐  Nakladatelství technické literatury, 1982, 231 s.   VORÁČEK, Václav, DOBROZEMSKÝ, Jaroslav, KAMINSKÝ, Jaroslav: Energetické stroje, Monografie,  Ostrava Vysoká škola báňská, 1990 Signatura: 204244  NOSKIEVIČ, Pavel a Jaroslav KAMINSKÝ. Využití energetických zdrojů [záznam b]. Ostrava: Vysoká  škola báňská ‐ Technická univerzita Ostrava ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí ČR a  Centrem pro otázky životního prostředí UK v Praze, 1996, 91 s. ISBN 80‐7078‐378‐8.   KAMINSKÝ, Jaroslav, Kamil KOLARČÍK a Oto PUMPRLA. Kompresory. 1. vyd. Ostrava: VŠB ‐ Technická  univerzita Ostrava, 2004, 122 s. ISBN 80‐248‐0704‐1.  Doležal Richard a kol, Kotle a spalovací zařízení, Monografie, SNTV/SVTL, Praha 1965  KYSELA Ladislav: Energetická zařízení v hutích. Ediční středisko VŠB Ostrava 1962.   KYSELA Ladislav, Ekonomika v energetice, Monografie, Ostrava VŠB ‐ Technická univerzita Ostrava,  2000 Signatura: 253333, ISBN 80‐7078‐851‐8.  KYSELA, Ladislav a Jiří TOMČALA. Spalovací motory I. 1. vyd. Ostrava: VŠB ‐ Technická univerzita  Ostrava, 2003, 97 s. ISBN 80‐248‐0435‐2.  KYSELA, Ladislav a Jiří TOMČALA. Spalovací motory II. 1. vyd. Ostrava: VŠB ‐ Technická univerzita  Ostrava, 2004, 70 s. ISBN 80‐248‐0628‐2.  KYSELA, Ladislav a Jiří TOMČALA. Vodní hospodářství v energetice. 1. vyd. Ostrava: VŠB ‐ Technická  univerzita Ostrava, 2000, 98 s., [1] s. obr. příl. ISBN 80‐7078‐752‐x.  VRTEK, Mojmír. Renewable sources in energy systems. Tarnów: TANT Publishers, 2009, 104 s. ISBN  978‐83‐928990‐0‐6.  KOLARČÍK, Kamil. Proudové kompresory. 1. vyd. Ostrava: Vysoká škola báňská, 1994, 29 s. ISBN 80‐ 7078‐212‐9.  BLAHOŽ, Vladimír a Zdeněk KADLEC. Základy sdílení tepla. 1. vyd. Ostrava: Sdružení požárního a  bezpečnostního inženýrství, 1996, 109 s. ISBN 80‐902001‐1‐7.  KADLEC, Zdeněk. Termomechanika: návody do cvičení [Kadlec, 2001, záznam a]. 1. vyd. Ostrava: VŠB  ‐ Technická univerzita Ostrava, 2001, 97 s. ISBN 80‐7078‐912‐3.  ČECH, Bohumír a Zdeněk KADLEC. Měření teplot v energetice. 1. vyd. Ostrava: VŠB ‐ Technická  univerzita Ostrava, 2008, 60 s. ISBN 978‐80‐248‐1861‐0  KADLEC, Zdeněk. Průvodce sdílením tepla pro požární specialisty. 1. vyd. V Ostravě: Sdružení  požárního a bezpečnostního inženýrství, 2009, 100 s. ISBN 978‐80‐7385‐061‐6.  KADLEC, Zdeněk. Sdílení tepla: návody do cvičení. 2. vyd. Ostrava: Sdružení požárního a  bezpečnostního inženýrství, 2006, 79 s.   

 

 

Katedra energetiky 

Příloha 4. Přehled počtu absolventů katedry  energetiky  Obor strojní zařízení dolů a hutí  Specializace Energetické stroje a zařízení  Rok ukončení  1972  1973  1974  1975  1976  1977  1978  1979  1980  1981 

Počet absolventů.  10  7  11  10  10  10  10  10  10  10 

  Obor Energetické stroje a zařízení  Rok  ukončení 1995  1996  1997  1998  1999  2000  2001  2002  2003  2004  2005  2006  2007  2008  2009  2010  2011  2012  2013  2014     

 

 

 

 

                     

Obor Tepelná a jaderná energetika  Rok ukončení  1985  1986  1987  1988  1989  1990  1991  1992  1993  1994 

Bc 

Ing 

Ph.D. 

7  9  9  13  10  16  21  20  18  43  45  47  45  18  47  35  27  37  22  32 

11  12  7  20  21  21  36  20  37  37  38  45  35  45  35  20  45  35  24  33 

3  3  2  2  4  4  3  1  2  2  1 

Počet absolventů. 12  25  26  21  22  7  23  15  13  15 

 

Katedra energetiky 

Příloha 5 Přehled vybraných projektů katedry   v letech 1993‐2015  Zbytek doplníme, těšte se na další výroční zprávy  Název projektu  Projekt komplexního výzkumu  objemových kompresorů s  možností jejich optimální  regulace  Projekt humanizace prací a  snížení energetické  náročnosti v těžkých hutních  provozech. Omezení dopadu  na okolní životní prostředí  Emise N2O ze spalovacího  procesu  Možnosti kombinovaného  spalování biomasy a  uhelného prášku  Proudění dvojfázové směsi  potrubím  Ekologické, ekonomické a  technické hodnocení  kogeneračních jednotek s  plynovými pístovými motory  Možnosti využití odpadních  sorbentů pro odsiřování ve  fluidních spalovacích  zařízeních  Výzkum přípravy  alternativního paliva na bázi  uhlí a kalů z ČOV ve vztahu k  legislativě EU  Výzkum a stanovení kritérií  pro využívání vedlejších  produktů v praxi  Výzkum chování  alternativních sorbentů v  procesu suché aditivní  metody odsiřování, jako  náhrady za vápenec, primární  přírodní surovinu  Optimalizace řešení  konstrukce výměníků  Stirlingova motoru  Energetické parametry  biomasy  Využití trav pro energetické  účely 

 

Ident. kód  Řešitel  GA101/93/1114  doc. Ing. Kamil Kolarčík, CSc. 

Začátek  Konec 1993  1995 

GA101/93/1118  prof. Ing. Jaroslav Kaminský,  CSc. 

1993 

1995 

GA101/93/0130  prof. Ing. Dagmar Juchelková,  Ph.D.  GA101/96/1152  prof. Ing. Dagmar Juchelková,  Ph.D. 

1993 

1995 

1996 

1998 

GA101/96/0828  doc. Ing. Michael Lichý, CSc. 

1996 

1998 

GA101/96/0816  doc. Ing. Jiří Míka, CSc. 

1996 

1998 

GA101/00/0168  doc. Dr. Ing. Bohumír Čech 

2000 

2002 

GA101/02/0403  prof. Ing. Pavel Kolat, DrSc. 

2002 

2004 

GA101/03/0606  prof. Ing. Dagmar Juchelková,  Ph.D. 

2003 

2005 

GP101/03/D187  Ing. Zbyszek Szeliga, Ph.D. 

2003 

2006 

GA101/04/0338  doc. Ing. Jiří Míka, CSc. 

2004 

2006 

GA101/04/1278  doc. Ing. Zdeněk Skála, CSc. 

2004 

2006 

2004 

2007 

QF4179 

prof. Ing. Dagmar Juchelková,  Ph.D. 

 

Katedra energetiky  Název projektu  Ident. kód  Řešitel  Využití plazmové technologie  GA101/05/0643  prof. Ing. Pavel Kolat, DrSc.  v uhelné energetice  Teplovodní kotle o výkonu 80  FT‐TA2/077  doc. Dr. Ing. Bohumír Čech  až 1000 kW spalující obilnou  slámu  Účast v mezinárodním  1P05LA265  prof. Ing. Dagmar Juchelková,  projektu využití fluidních  Ph.D.  technologií za účelem  zlepšení životního prostředí  IEA FBC CZ  Vědomé nakládání s energií a  46p7  prof. Ing. Dagmar Juchelková,  životní prostředí  Ph.D.  Projekt na vybudování  MPO 1.4 V/006  prof. Ing. Dagmar Juchelková,  Klasteru pro snížení  Ph.D.  průmyslových zátěží a zvýšení  podílu využívání OZE v MSk  Využití geotermální energie  FT‐TA4/040  prof. Ing. Dagmar Juchelková,  hlubinných dolů v souladu s  Ph.D.  trendy udržitelného rozvoje  Rozvoj jaderného vzdělávání  ROZP2007/C‐ prof. Ing. Pavel Kolat, DrSc.  na vysokých školách v České  33/2  republice  Zastupování ČR u  LA08050  prof. Ing. Dagmar Juchelková,  mezinárodní energetické  Ph.D.  agentury v pracovních  skupinách WPFF a FCB   TENZA Výzkum a vývoj  TENZA  doc. Dr. Ing. Bohumír Čech  sušárny velmi vlhkých látek s  dalším energetickým využitím  odpadního tepla.  Rozvoj jaderného vzdělávání  ROZP2008/C43  prof. Ing. Pavel Kolat, DrSc.  na vysokých školách v České  republice  Zastupování ČR u  LA08050  prof. Ing. Dagmar Juchelková,  mezinárodní energetické  Ph.D.  agentury v pracovních  skupinách WPFF a FCB   Výzkum a čtyřnápravové  FR‐TI1/426  prof. Ing. Dagmar Juchelková,  trakční jednotky s  Ph.D.  alternativním zdrojem  energie a s možností  dálkového stavění jízdní cesty  strojvedoucím  Výzkum a vývoj trysek  FR‐TI1/547  doc. Dr. Ing. Bohumír Čech  technologie SNCR v  energetice se zaměřením na  eliminaci negativních dopadů  technologie SNCR na životní  prostředí (emise N2O, CO,  NH3) 

 

Začátek  Konec 2005  2007  2005 

2008 

2005 

2008 

2006 

2006 

2005 

2005 

2007 

2009 

2007 

2007 

2008 

2012 

2007 

2008 

2008 

2008 

2008 

2012 

2009 

2011 

2009 

2011 

 

Katedra energetiky  Název projektu  Ident. kód  Řešitel  Začátek  Konec Výzkum a vývoj parního kotle  FT FRTI1/589  doc. Dr. Ing. Bohumír Čech  2009  2011  spalujícího pivovarské mláto  VÝZKUM A VÝVOJ  PR‐TI1/073  doc. Ing. Kamil Kolarčík, CSc.  2009  2012  FLEXIBILNÍHO  ENERGETICKÉHO SYSTÉMU  TRANSFORMUJÍCÍHO  PRIMÁRNÍ ENERGII BIOMASY  I ALTERNATIVNÍCH PALIV PŘI  JEJICH SPALOVÁNÍ,  POPŘÍPADĚ ODPADNÍ TEPLO  Z RŮZNÝCH TEPELNÝCH  AGREGÁTŮ NA ELEKTRICKOU  ENERGII S MOŽNOSTÍ  KOGENERACE S VYŠŠÍ  ÚČINNOSTÍ  Výzkum a vývoj  FR‐TI1/074  doc. Ing. Kamil Kolarčík, CSc.  2009  2012  integrovaného zdroje pro  bioplynové stanice s vyšší  účinností výroby elektřiny s  možností kogenerace  Výzkum v oblasti rozvoje  SP/201092  prof. Ing. Dagmar Juchelková,  2010  2010  pyrolýzní technologie  Ph.D.  Kompletace a odzkoušení  SP/2010128  doc. Ing. Zdeněk Kadlec, Ph.D.  2010  2010  jednotky pro měření přestupů  tepla  Využití fytomasy z trvalých  QI101C246  prof. Ing. Dagmar Juchelková,  2010  2014  travních porostů a údržby  Ph.D.  krajiny  Efektivní hospodaření s  CZ.1.07/2.2.00/1 doc. Ing. Zdeněk Kadlec, Ph.D.  2010  2013  energiemi ‐ úspory, účinnost,  5.0006  dostupnost  Partnerství v jaderné    doc. Ing. Zdeněk Kadlec, Ph.D.  2011  2013  energetice nové generace  Výzkum možností dalšího  SP2011/141  prof. Ing. Dagmar Juchelková,  2011  2011  využití produktů termického  Ph.D.  zpracování  Výzkum a vývoj odlučovačů  SP2011/195  doc. Dr. Ing. Bohumír Čech  2011  2011  TZL pro kotle středních  výkonů spalujících  obnovitelné zdroje energie ‐  biomasu  Výzkum a vývoj mokrého  TA02020369  doc. Dr. Ing. Bohumír Čech  2012  2014  odlučovače TZL pro kotle  středních výkonů spalujících  obnovitelné zdroje biomasy           

 

 

Katedra energetiky  Název projektu  OPTIMALIZACE TECHNOLOGIE  MOKRÉHO HAŠENÍ KOKSU NA  HASÍCÍ VĚŽI KOKSÁRENSKÉ  BATERIE PRO DOSAŽENÍ  LIMITU TZL 50g / 1 tunu  HAŠENÉHO KOKSU  Výzkum v oblasti spalování  procesních plynů   Rozšíření aparatury měření  plynných složek spalin s  ohledem na zkvalitnění  procesu výuky příštích  specialistů v oboru ochrana  životního prostředí a  výzkumné práce v oblasti  minimalizace emisí z  energetických zdrojů.  Výzkum přenosu tepla a  proudění v experimentálních  energetických systémech  Vývoj laboratorního  zkušebního zařízení pro  termické procesy  Modelování a měření  termických a energetických  procesů   Výzkum v oblasti termických  konverzí 

 

 

Ident. kód  TA02021153 

Řešitel  doc. Dr. Ing. Bohumír Čech 

SP2012/158 

prof. Ing. Dagmar Juchelková,  Ph.D.  doc. Dr. Ing. Bohumír Čech 

2012 

2012 

2011 

2012 

SP2013/212 

prof. Ing. Dagmar Juchelková,  Ph.D. 

2013 

2013 

SP2013/214 

prof. Ing. Dagmar Juchelková,  Ph.D. 

2013 

2013 

SP2014/59 

prof. Ing. Dagmar Juchelková,  Ph.D. 

2014 

2014 

SP2015/63 

prof. Ing. Dagmar Juchelková,  Ph.D. 

2015 

2015 

MK3611211 

 

Začátek  Konec 2012  2013 

 

Katedra energetiky 

        Příloha 6 Fotogalerie  Bude doplněno na základě dodaných podkladů, snažte se a posílejte  [email protected]   už se těšíme   

 

 

 

Katedra energetiky 

 

  Modelování fluidní techniky pro kotel s fluidní vrstvou v teplárně Trmice   

  Modelování hořáků na směsný plyn 

 

 

Katedra energetiky 

  Pohled do spalovací komory na ústí hořáku pro směsný plyn   

  Exkurze posluchačů oboru na vodní elektrárně v Bánské Štiavnici 

 

 

Katedra energetiky 

  Model parního kotle bloku 200 MWe elektrárny Dětmarovice pro izotermické modelování       

  Zviditelňování trajektorií proudění   

 

 

Katedra energetiky 

  Pneumatický pyrometr s Venturiho dýzami pro současný odběr tuhého a plynného vzorku    

  Schéma termočlánkového odsávacího pyrometru   

 

 

Katedra energetiky 

  Laboratoř kompresorů – historická varianta laboratoře   

  Pístový kompresor – historická varianta 

 

 

Katedra energetiky 

  Laboratoř energetických strojů – před rekonstrukcí   

  Měření průtoku plynu v praxi   

 

 

 

Katedra energetiky 

  Prof. Dobrozemský v Trmicích 

  Studentka v učebně E230 s modely hořáků (1989)  

 

Katedra energetiky   

  Vyhodnocovací zařízení – historická verze měření   

  Měřící vozy katedry energetiky   

 

 

Katedra energetiky 

  Exkurze ve spalovně odpadů Spitalau ve Vídní 

   

 

Katedra energetiky 

  Vídeňské technické muzeum   

  Cesta do Vídně byla vždy dlouhá   

 

 

 

Katedra energetiky 

  Diagnostika reálných zařízení dnes