historické pohledy
Ludvík Fortuník
historické pohledy
Ludvík Fortuník
Vydáno obcí Nižbor k 750. výročí vzniku obce
text © Ludvík Fortuník V této publikaci byly použity informace z knihy Mgr. Jiřího Topinky Toulky minulostí (Nižbor, Stradonice, Žloukovice). ISBN 978-80-87938-03-4
Vážení a milí čtenáři, od vzniku nejstarší pohlednice otištěné v této knize uplynulo již více než sto let... Pojďme tedy prostřednictvím krásných obrázků nahlédnout do celkem vzdálené minulosti obce Nižbor a jejího nejbližšího okolí. Dovolte mi, abych poděkoval všem, kteří mi pomáhali při vytvoření této publikace. Největší dík patří celé mé rodině za dlouholetou podporu a pomoc při sbírání samotných pohlednic a dále za finální úpravu textů, které jednotlivé snímky doprovázejí. Rád bych rovněž poděkoval paní Alici Hynkové, paní Aleně Hlaváčkové a paní Haně Voříškové, které mi poskytly mnoho cenných a zajímavých informací o naší krásné obci. Můj dík rovněž patří paní starostce Kateřině Zuskové, panu Tomáši Hanákovi a všem zastupitelům obce, bez jejichž pomoci by tato kniha nikdy nevyšla. Přeji všem krásné chvíle strávené s touto knihou. Ludvík Fortuník, autor
Věnováno Ivance, Alici, Renatě, Dominice, Janě, Ludvíkovi, Lukášovi, Janovi a Petrovi.
1897 / Zámek Nižbor, první pohlednice se zámkem Nižbor a Nové Huti Pohlednice
1897 / Pohlednice s dlouhou adresou
zámku Nižbor a mostu přes Berounku z roku 1897. Dále je na pohledu hrad Křivoklát, Horní (Plzeňská) brána v Berouně, rozhledna na Dědu a rodný domek českého jazykovědce a přední osobnosti národního obrození Josefa Jungmanna v Hudlicích. Rakousko-Uhersko bylo první zemí na světě, kde byl v roce 1869 vydán korespondenční lístek. Tato praktická věc se brzy stala fenoménem v posílání zpráv úředních i soukromých. Sdělení se psala na přední stranu a zadní strana sloužila pro uvedení adresy. Na přední stranu se začaly přidávat různé obrázky a za pár let byla na světě pohlednice. Poštovní poplatek známkou byl 2 krejcary. V naší obci vznikla první pošta 21. 6. 1869. V této době byla úředním jazykem němčina, a tak i první poštovní razítko v naší obci bylo v tomto jazyce – NISCHBURG.
První pohlednice Nové Huti se zám-
kem Nižbor. Pohlednice je z roku 1897. Po vzniku pohlednice se nejdříve z moci úřední na zadní stranu psala pouze adresa a zpráva se musela psát na stranu přední. 6/
1899 / Nižbor a Nová Huť První
fotografie zámku a obytných domů pod zámkem. První písemný záznam o zámku nazývaném Miesenburg, neboli hrad nade Mží, jak se tehdy Berounka nazývala, pochází z roku 1265. Vpravo dole je knížecí hostinec U Lípy. V roce 1898 byla obecním představenstvem v Nové Huti povolena přestavba a rozšíření hostince. Na pravé straně byl přistaven taneční sál a pod ním místnosti pro dřeviny na topení. Proto byla skála za hostincem částečně odstraněna. Již v roce 1900 byla provedena kolaudace. Vedle hostince je dům č.p. 4 pana Lefnera, který jej koupil se svou manželkou Marií Lefnerovou v roce 1935 za 103 023 Kč od paní Marie Spalové. Ta jej získala jako pozůstalost po panu Karlu Tichém, v jehož majetku byl kolem roku 1900 a vedl zde místní poštu. Nad ním je hostinec Pod Zámkem pana Patery. Naproti stojí budova základní školy, přestavěná v roce 1889 z bývalého knížecího pivovaru knížetem Fürstenbergem. V roce 1905 byla škola pětitřídní a navštěvovalo ji kolem 300 dětí. Razítko na známce je Nischburg – Nižbor.
/7
1900 / Nová Huť – Nižbor Pohled na Berounku nad jezem z levé
strany řeky. Vlevo na pravém břehu stojí dům č.p. 63, bývalá pekárna Ludvíka Levého se slunečními hodinami. Pod zámkem je vidět budova hostince U Lípy.
Pohled
1901 / Nová Huť – Nižbor
8/
na zámek z Hradiště přes údolí Habrového potoka. Vedle zámku vidíme honosný dům, který si nechal postavit ředitel fürstenberských hutí František Nittinger po roce 1820. Později zde byly kanceláře knížecí inspekce a stavební úřad křivoklátského panství. Za první světové války tu zřídili lazaret pro vojáky, kteří pocházeli z fürstenberského panství. Po roce 1948 byl přebudován na byty pro zaměstnance státních lesů. Uprostřed pohlednice je dům č.p. 102, který obec koupila za 1 525 zlatých. Původně to měla být nemocnice, což ale bylo nad finanční možnosti obce, tak zde vznikl chorobinec a chudobinec. Skutečné nemocnice se Novohuťští nikdy nedočkali. Dole na snímku je nejlépe vidět „špejchar“ (sklad obilí), který si nechal postavit v roce 1887 obchodník pan Blaskopf, který zahynul za války v roce 1942 i s celou rodinou.
1901 / Nová Huť – Nižbor Pohled přes řeku Berounku do údolí
Habrového potoka. Až na konci je vidět vila U Čtrnáctých. Nahoře je zámek a pod ním hostinec U Lípy, část Hradiště a domy kolem silnice do Stradonic. Obrázek je vytištěn tak, aby se na pohled vešlo více textu. Je opatřen známkou za 5 haléřů a razítkem Nischburk – Nižbor.
1901 / Nová Huť – Nižbor
Kolorovaná
pohlednice. Pohled na zámek, knížecí hostinec U Lípy, část obce na úbočí Hradiště a v údolí Habrového potoka až k vile U Čtrnáctých. Poštovní razítko je již Nižbor-Nischburg – český název je již jako první a německý druhý. Zajímavé je, že toto razítko mělo platit až od roku 1902. Pan poštmistr byl však asi vlastenec a nedbal na úřední nařízení. /9
1901 / Nová Huť – Nižbor Pohled na zámek a vedle stojící dům
ředitele fürstenberských hutí Františka Nittingera. Uprostřed snímku vidíme obecní chorobinec a chudobinec v jedné budově.
1903 / Nová Huť – Nižbor Známý
podnikatel ve sklářství Antonín Rückl, který na přelomu století vlastnil již sklárny ve Včelničce a ve Skalici u České Lípy, začal roku1901 uvažovat o založení nové sklárny. Rückl, který hodlal postavit nový moderní provoz, si pro svůj záměr vybral Novou Huť právě proto, že zde bylo výborné železniční spojení, nedaleko se těžilo kladenské uhlí a lesy poskytovaly dostatek dřeva. S Maxem Egonem II., majitelem panství, uzavřel smlouvu na koupi pozemků na levém břehu Berounky. V létě 1902 se začalo stavět a do 14 měsíců byla stavba pod střechou. Rozsáhlý areál závodu stál 154 700 rakouských korun. Majitel sklárny sem dokonce přenesl ústřední správu svých podniků. Výroba se výborně rozběhla a začalo se vyvážet do celého světa.
10 /
1902 / Nová Huť – Nižbor Pohled na nádraží v Nové Huti. Ná-
draží bylo postaveno při stavbě železniční trati Beroun – Rakovník v roce 1876 a lze říci, že ve stejné podobě s malými úpravami slouží až do dnešních dnů. Na vedlejším záběru je knížecí hostinec U Lípy po velké přestavbě v letech 1898 až 1900. Vlevo je hostinec a pod ním stáje pro koně a napravo se nachází taneční sál. Nahoře jsou potom hostinské pokoje.
/ 11
1902 / Nižbor – Stradonice, dvojpohlednice
Dobová pohlednice-skládanka. Na pohlednici je několik záběrů z Nové Huti pod Nižborem a ze Stradonic. Nahoře – pohled na zámek Nižbor. Vlevo naho-
ře – pohled na část Hamburku. Vlevo dole – nádraží v Nové Huti pod Nižborem z roku 1874. Vpravo nahoře – pohled z Hradiště na zámek a dům ředitele hutí Nittingera. Vpravo dole – knížecí hostinec U Lípy, přestavěný v letech 1898–1899. Uprostřed – pohled na cestu ke kapličce. Dole uprostřed – kostelík na stradonickém hřbitově. Kostelík – původně dřevěná kaple Sv. Liboria. V roce 1721 zvětšená a v letech 1834–1835 byla provedena celková přestavba. Projektoval Antonín Jiruš,ředitel stavebního úřadu Fürstenbergů. Hřbitov byl zřízen roku 1721. Další oprava provedena v letech 2011–2012 za přispění veřejné sbírky. Pohlednice s dlouhou adresou, poplatek 5 haléřů. Razítko na známce Nischburg Nižbor.
12 /
1903 / Nižbor – Nová Huť, negativ z roku 1901 Pohled na zámek z levého břehu Be-
rounky, dole se nachází hostinec U Lípy. Domy na úpatí Hradiště a u silnice nám dokazují, že se stavělo na místech, kde nebyla zemědělská půda. Zajímavý je na této pohlednici odesilatel (rodina Hasalova) a příjemce (slečna Hasalová). Antonín Hasal, armádní generál pocházející z Nižbora, byl za druhé světové války vojenským poradcem prezidenta Beneše a používal pseudonym Nižborský. Prezident Václav Havel mu udělil v roce 1996 in memoriam nejvyšší státní vyznamenání, Řád bílého lva.
1903 / Nová Huť – Nižbor, kolorovaná pohlednice
V popředí se nachází most přes řeku
Berounku, který byl postaven v roce 1874 za 136 205 zlatých. Za mostem stojí sklárna, kterou si nechal postavit známý sklářský podnikatel Antonín Rückl v letech 1902 až 1903. Svah pod Šnárovou si pronajímali zaměstnanci sklárny na pěstování zemědělských plodin. Vrch za sklárnou se nazýval Šnárová. V knize Hájemství zelené uvádí autor V. Palivec název Šnárova hora, což je v souladu s označením na starších lesnických mapách. Zřejmě postupně ústním podáním vznikl název Šňárová, který nyní převzalo i označení ulice v této obydlené části Nižbora. / 13
1932 / Nová Huť pod Nižborem Pohled na most přes řeku Berounku,
sklárnu pana továrníka Rückla a pilu pana podnikatele a statkáře Fraňka. Vpravo vidíme nově otevřený hotel PRAHA, manželé Marie a Karel Karasovi jej začali stavět v roce 1930 na místě bývalé ohrady, kde skladovala dříví firma pana Jirata. Manželé Karasovi zřejmě přecenili své finanční možnosti a v roce 1938 byli nuceni hotel prodat pivovaru měšťanstva v Berouně.
1932 / Nová Huť pod Nižborem
Pohled z Hradiště na řeku Berounku,
most přes ní, sklárnu, pilu, nový hotel Praha, 1931–1932. Domy mezi cestou na nádraží a cestou na „nákly“ postavené v letech 1926–1929. V popředí dům pana továrníka Rückla. I zde byly byty pro jeho zaměstnance. 48 /
1933 / Nová Huť pod Nižborem Škola táboření žen ČOS ve Vůznici
1937 / Nová Huť pod Nižborem
Škola
táboření žen v krásném údolí ve Výbrnici. V tomto táboře se střídali muži, ženy i děti. / 49
1934 / Nová Huť pod Nižborem
1938 / Vůznice u Nové Huti pod Nižborem
Skautský tábor v krásném údolí Výbrnice.
Škola táboření žen Č.O.S. v údolí Vůznice u Nové Huti pod Nižborem.
50 /
1934 / Nová Huť pod Nižborem Pohled ze zámku na továrnu pana An-
tonína Rückla. Musel to být velice zdatný podnikatel, sklárna totiž byla dostavěna za 14 měsíců a v roce 1903 již byla zahájena výroba skla. Díky zkušeným sklářům ze Včelničky a asi stovce brusičů se mohl vyrábět poměrně rozsáhlý sortiment. Mezi cestou na nádraží a Berounkou je již postaveno několik rodinných domů. Na pravém břehu Berounky je na snímku vidět pozemek, kterému se říkalo „na ostrově“. Místní SK Nižbor si na tomto místě vybudoval fotbalové hřiště. Část tohoto hřiště je vidět na pohlednici vpravo dole. Tento ostrov byl mezi hlavním tokem Berounky a malou říčkou. Nad ostrovem se řeka rozdělovala a pod mostem zase spojovala v jeden tok. V 60. letech však národní podnik Prefa Hýskov těžil písek v Berounce a ostrov odbagroval, tak malá říčka zanikla.
1934 / Nová Huť pod Nižborem
Pod
zámkem vidíme knížecí hostinec U Lípy, přestavěný do této podoby v letech 1898–1899. Vlevo u hostince můžeme vidět vzrostlou lípu, podle které byl hostinec pojmenován. Majitel hostince kníže Fürstenberg jej později přenechal nájemci Gregorovi do bezplatného užívání. / 51
2009 / Nižbor – Fürstenbergská hrobka Pohled
na rodovou hrobku Fürstenbergů poblíž nižborského zámku. Hrobka vznikla po úmrtí knížete Karla Egona I. Litinová deska, jež zakrývá vstup do hrobky, i litinový kříž byly odlity v jáchymovských slévárnách, které vlastnil rod Fürstenbergů. V 60. letech byla hrobka vykradena místním občanem a hornickými učni, kteří měli v obci internát.
2010 / Nižbor
Pohled na celý areál zámku z helikoptéry.
Na snímku je dobře vidět již opravená a právě opravovaná část zámku kolem spodního nádvoří. Od roku 1997, kdy zámek získala do svého vlastnictví obec Nižbor, již opravy stály kolem 30 000 000 Kč. 78 /
2010 / Zámek Nižbor Pohlednice z cyklu Turistické mapy –
pohlednice. Vidíme hlavní budovu zámku s kostelem po opravě. Hrad Miesenburg byl založen v první polovině XIII. století a opevněn za Přemysla Otakara II. Byl zastavován různým držitelům a opětovně vykupován podle finanční situace krále. V roce 1382 je hrad i s celým okolím zastaven Konrádovi ze Zlosyn. Od té doby se již nikdy nedostal pod přímou správu krále. Za husitských válek byl hrad zpustošen. Později dostal Miesenburg do držení křivoklátský purkrabí M. Kapoun ze Smiřic, který jej nechal opravit. V 16. století přešel hrad do rukou Oty z Losu, který pod hradem založil novou huť železnou. Tím byly asi položeny základy obce Nové Huti. Během 17. století měl hrad, nyní přestavěný na zámek, několik majitelů a v roce 1679 přešel do rukou rodu Schwarzenberků. Potom zámek získala věnem M. Fürstenbergová. Roku 1734 se císař Karel VI. zřekl práva výkupu a tím se stal Nischburg knížecím zámkem. Ze zámecké kaple se roku 1857 stal farní kostel nižborský, zasvěcený Povýšení svatého Kříže. Po roce 1919 přešel zámek do rukou státu, vznikly v něm
byty a objekt neuvěřitelně zpustl. Na konci komunistické éry v roce 1989 se nižborský zámek nacházel téměř v katastrofálním stavu.Vzhledem k tomu, že zámek byl v konkurzu a nacházelo se zde 19 bytů, rozhodlo se obecní zastupitelstvo v roce 1997 zámek za 50 000 Kč odkoupit. Původní odhadní cena byla 9 000 000 Kč. Nikdo ovšem netušil, kolik starostí tato historická dominanta obci
přinese. Obci začaly velké potíže s financováním rekontrukce zámku. Jedině díky pracovitosti a diplomatickému umu paní starostky K. Zuskové a celého zastupitelstva se postupně dařilo získávat finance na opravy zámku. Je úžasné, co se podařilo za několik let a všem, kteří se na tom podíleli, patří velký dík. Do dnešního dne již byly náklady na opravy kolem 30 000 000 Kč.
/ 79
2011 / Zámek Nižbor Pohled
na opravenou část zámku kolem spodního nádvoří. Na jižní straně hlavní budovy po opravě omítek byly vytvořeny sluneční hodiny. Vzhledem k tomu, že původní podoba hodin z dob minulých majitelů (Fürstenbergů a Valdštejnů) se nezachovala, byl vytvořen alternativní projekt nových slunečních hodin. Hodiny vlevo ukazují pravý místní sluneční čas. Latinský nápis „SINE SOLE NEQID SUM“ znamená „BEZ SLUNCE NEJSEM NIČÍM“. Hodiny vpravo ukazují čas, který uplynul od západu slunce předchozího dne. Latinský nápis „SOL COGNOVIT OCCASUM SUUM“ znamená „SLUNCE SI ODPOČÍTALO SVŮJ ZÁPAD“. Na realizaci slunečních hodin se podíleli interiérový architekt Antonín Dyk, dále Mgr. Miroslav Brož, Ph.D. (astronom hvězdárny v Hradci Králové) a Mgr. A. Jakub Kándl, akademický malíř a restaurátor.
2013 / Zámek Nižbor
Netradiční
pohled na nižborský zámek z Tagomy za soumraku. Název Tagoma není zachycen v žádných (ani lesnických) mapách. Toto místo podle pamětníků údajně navštívil T. G. Masaryk. Název tak prý vznikl z počátečních písmen jeho jména – měl by tedy znít ToGaMa. Letitým ústním předáváním však název získal různé varianty – nejčastěji Tagoma.
80 /
Varianty názvů obce Nižbor na poštovních razítkách
1869–1886 Nischburg
1887–1901 Nischburg – Nižbor
1925–1938 Nová Huť pod Nižborem
1. 9. 1946 – 31. 12. 1972 Nižbor
1902–1917 Nižbor – Nischburg
1918–1924 Nižbor
1945 – 31. 8. 1946 Nová Huť pod Nižborem
1939–1945 Neuhütten unter der Miesenburg – Nová Huť pod Nižborem
1. 1. 1973 – dodnes 267 05 Nižbor
/ 81
Ludvík Fortuník
historické pohledy Vydalo nakladatelství Machart (www.machart-books.cz) pro obec Nižbor v březnu 2014 jako svoji 125. publikaci. Grafická úprava knihy Kameel Machart, sazba Ing. Lukáš Münzberger. Autor v této publikaci použil informace z knihy Mgr. Jiřího Topinky Toulky minulostí (Nižbor, Stradonice, Žloukovice). Fotografie na zadní straně obálky Lukáš Časar. ISBN 978-80-87938-03-4
Každá obec, město, každá lidská komunita, která zodpovědně zvažuje svoji budoucnost, musí nutně občas obracet svůj zrak do minulosti. I tato kniha je jednou z cest, jak zpevnit pouto historické paměti, jak posílit kontinuitu minulého s budoucím. Publikace Ludvíka Fortuníka před námi prostřednictvím unikátního souboru historických pohlednic otevírá procházkovou cestu obcí Nižbor a jejím nejbližším okolím, cestu v čase i prostoru – od počátku minulého století do bezprostřední současnosti. Obrazová část publikace, shrnující okolo 160 pohlednic, je velmi vhodně doplněna o podrobný textový komentář, díky němuž tento soubor překračuje hranice amatérského sběratelství a směřuje k badatelsky cenné publikaci.
ISBN 978-80-87938-03-4
9 788087 93803 4
