HISTOGRAM Vypadá složitě, ale je naprosto jednoduchý. Histogram je skvělý pomocník, který Vám prozradí, jak moc je fotografie světlá nebo tmavá. Že to vidíte na displeji? Pokud nejste na sluníčku, ano. Náhled na displeji je pak postačující. Na ostrém slunku ale i s nejlepšími displeji nevidíte téměř nic. Možná jste se již sami setkali s tím, že zatímco na jednom monitoru je fotografie tak akorát, na jiném je přesvícená. A když ji vytisknete, je tmavá. Kde je pravda? Každý zobrazovací zařícení si tak trochu dělá, co chce, a jejich sjednocení je téměř nemožné. Histogram bude ale vždy stejný. Proč? Protože je to matematika. Sloupcový graf. Nelekejte se, hned vše vysvětlím. Vaše fotografie se může skládat z ohromného množství barev. Pokud je uložena do JPG, tak ze zhruba 16,7 miliónu (z toho 256 odstínů šedé). Jen pro zajímavost, lidské oko jich vidí cca 10 miliónu. Je to ale hodně individuální. Chlapi jich prý umí rozlišit a pojmenovat jen osm. Navíc se skládá z ohromného množství čtverečků, které nazýváme pixely. Pokud má Váš fotoaparát na sobě nápis 12 MPx, pak se Vaše fotografie mohou skládat až z 12 miliónů takových čtverečků. Podívejte se na to. Fotografii budu postupně přibližovat:
Nyní bych měl upřesnit, že existují dva typy histogramu. Jasový, který informuje o světlosti a tmavosti fotky. To je ten, který nás zajímá. Pak ještě barevný, který informuje o tom, jak jsou ve fotografii zastoupeny jednotlivé RGB (red, green, blue) kanály. To je ale jen pro puntičkáře a my se tím nebudeme zdržovat. Našim cílem je mít krásné fotky a ne se do hloubky zabývat hloupostmi, které jsou k ničemu. To necháme fotografům akademikům . Při rozhodování o tom, jak je fotografie tmavá nebo světlá nás nezajímá, zda jde o zelenou, červenou nebo fialovou barvu. Zajímá nás jen to, zda jde o světlou nebo tmavou barvu. Proto si převeďme fotografii do černobíla, ať nás barvy nerozptylují.
Protože se ale naše fotka skládá z ohromného množství pixelů a 256 odstínů šedé, situaci si trochu zjednodušíme.
Toto sice není fotka, ale na chvíli si představte, že je . Skládá se jen z 24 pixelů a 4 odstínů šedé. Uděláme zde sloupcový graf.
No, a když uděláme sloupcový graf ne pro 4, ale pro 256 odstínů šedé a ne pro 24 ale pro 12 milionů pixelů, získáme histogram.
Všimněte si, že v levé části histogramu se nanáší sloupce pro černé a tmavě šedé pixely. V pravé části pak pro bílé a světle šedé. To platí vždy a za všech okolností. Je to myslím jediná věc, na které se výrobci Canon a Nikon shodli. Na tomto konkrétním histogramu je vidět, že na fotce není žádný nebo jen minimálně černých pixelů. Jinými slovy na fotce nejsou podpaly. Také je vidět, že na ní nejsou žádné bílé pixely. Tedy na fotce nejsou přepaly. Pojďte si ukázat pár histogramů a hned pochopíte, jak fungují a co nám říkají. Začneme ukázkou na papíře z kapitoly korekce expozice. Nejprve první případ, kdy jsme fotili papír bez korekce expozice.
Histogram nám jasně říká, že je na fotce hodně šedých pixelů, ale žádný bílý. Jak vypadá histogram po té, co jsme vyfotili papíry s korekcí expozice?
Vidíte, že se posunul hodně doprava a fotografie je i podle histogramu světlejší. Přitom tam nejsou žádné přepaly.
Zdroj: www.cleanimages.com Podívejte se na histogram první fotky fotoaparátu. Říká Vám, že je hodně tmavá. Je tam hodně černých pixelů. Někdo by mohl zmatkovat a říkat, že jsou na fotce podpaly. Pomocí korekce expozice by fotku zesvětlal. To by ale byla velká chyba. Tady jsou podpaly v pořádku. Fotili jsme přeci černou věc! Prostřední histogram ukazuje ideální případ, ale ten nastane jen málokdy. Fotografie vpravo je pak jasnou ukázkou přeexponované fotky plné přepalů. Histogram to ukazuje. Velký sloupec Vás varuje, že je na fotce hodně bílých bodů.
Zdroj: www.wildshots.cz Na fotografii výše je zasněžená krajina. Histogram ukazuje, že sníh na ní není bílý. Protože u bílé a světle bílých barev nejsou žádné sloupce. Takový histogram Vám říká: „Použijte korekci expozice do plusových hodnot, aby byl sníh opravdu bílý.“
Histogram na předchozí stránce Vám ukazuje, že jsou na fotce přepaly i podpaly. Scéna je jednoduše příliš kontrastní na to, aby šla zachytit klasickým způsobem. Je třeba použít buď přechodový filtr nebo techniku HDR.
Je tomu rozumět? Každopádně histogram používám spíš jen jako orientační bod, když nevidím kvůli slunku dobře na displej. Rozhodně nekontroluju a neřeším histogram každé fotografie a neběhá mi mráz po zádech, když je na fotce sem tam nějaký přepal.
