Prvočíslo [č. 0]
červenec | srpen 2009
Ročník I.
HIAWATHA NOVÝ
demoverze
Zpravodaj 13. střediska Junáka Brno
Hiawatha Jak se dělá časopis Koutek chytrých hlav Pokec s Rudým Oblakem Periodika v našem středisku
2
HIAWATHA - předčíslo [č. 0], červenec|srpen 09
Úvodník
Právě v ruce držíš nový pokus o náš střediskový časopis. Poslední periodikum, které vnašem středisku vyšlo, byl STOPAŘ z roku 2003. A kdesi jsem zaslechl urgentní apel, aby naše činnost měla i takovýto výstup. Zkusil jsem si tedy vzít na svá bedra tu radost – a zde vidíš výsledek. Doufám, že to nebude horší, než myslím… Předem jen předesílám, že toto je demoverze střediskového časopisu, opravdu zkouška. Proto název „předčíslo“, ještě bych jej ani nezařazoval do pořadníku. Vůbec celá koncepce tohoto výtisku je pouze vyzkoušet, jak to funguje a hlavně jestli to vůbec funguje. Obsah jsem se pokusil vyplnit starými časopisy ze Třináctky, respektive různými úryvky z nich. Jelikož se tento pokus snaží navazovat právě na starší časopisy, doufám, že se mi podařilo vybrat dostatečně reprezentativní ukázky. Název HIAWATHA byl zvolen po dlouhé rozvaze, a to opět s pohledem do historie. Kromě četných oddílových časopisů totiž vycházel i střediskový „Wampum HIAWATHA“. Poměrně povedený, a evidentně i oblíbený. Vycházel v nákladu 200 výtisků!!! Nevím, jestli bude tento pokus o jeho obnovu schopen dosáhnout podobných čísel, ale vynasnažím se. Nicméně hlavním cílem tohoto počinu je vytvořit jakousi vizitku našeho střediska, která by byla jak pro členy našeho uskupení, tak pro jejich rodiče (aby měli alespoň nějaké zprávy) a rovněž i pro lidi z vnějšku, aby věděli, o co kráčí. Nuže, prosím: Me3d
Obsah
Obsah tohoto časopisu sestává převážně z kradených děl předešlých umělců. Úvodník …… 2 Reakce čtenářů …… 3 V létě …… 3 Hiawatha …… 3 Vize tohoto časopisu …… 4 Periodika v našem středisku …… 4 Almanach k 75. výročí …… 5 Světlušky …… 6 Kravičky …… 6 Vlčata …… 6 K poctě republice …… 6 Skautky …… 7 Pokec s Rudým Oblakem …… 7 Skauti …… 8 Šachové kličky …… 8 Jak se dělá časopis …… 8 Roveři a Rangers …… 9 Koutek chytrých hlav …… 9 A nakonec samozřejmě výběr nejlepších frků …… 10 Editorova poznámka Poznamenávám zde, nebo možná jen vyzdvihuji fakt, že předčíslo nového HIAWATHY (tedy to, co držíš v ruce) nevyšlo jako reprezentativní výtisk a přes všechny dále zmiňované účely časopisu je toto číslo spíše pro vnitřní užití střediska nežli pro jeho „reklamu“. Dávám jej tímto k dispozici všem těm (už šest let) nenažraným psům, smlsněte si na něm! Přijímám však pouze chválu (v krajních a rozumných případech asi přistoupím i ke konstruktivní kritice, kvůli které toto číslo vyšlo). Časopis vytvářím pro vás, a tak si řekněte, co chcete. Jasný?
3
HIAWATHA - předčíslo [č. 0], červenec|srpen 09
Reakce čtenářů
Hiawatha
Tady na tomto kousku bude spousta vašich kladných hodnocení HIAWATHY. Tak moc, že budu muset vybírat každý pátý nejlepší. Můžete je, prosím, posílat na mail
[email protected] (spolu s případnými připomínkami) anebo mi je sdělovat osobně (Me3d). Z dosavadních příspěvků (protentokrát se jedná spíše o feedforward nežli o feedback): Me3d: Hele, a koukej to nepodělat!!! Karel: Každopádně je super, že se tomu někdo bude věnovat, bo je to potřeba jak sůl: Teď vize za mě, jako šéfa PR oddělení:-)))))))): (nechtějte vědět, co pak následovalo – pozn. red. :-)
Víme my vůbec, čí jméno tak hrdě používáme? Tuší někdo z vás, kdo vlastně byl ten skutečný Hiawatha? Ano, indián. Ale to nestačí…
Postava Hiawathy se proslavila nejvíc jako hlavní hrdina Písně o Hiawathovi, kterou roku 1835 napsal americký klasik Henry Wadsforth Longfellow. Náš indián v ní vystupuje jako náčelník bouřlivého kmene Odžibveje, a po mnohých dobrodrožstvích v příběhu jako vůdce sjednocuje několik dalších kmenů do mírového spolku. Ve skutečnosti tomu nebylo zas tak úplně jinak: Hiawathových řekněme „politických“ schopností totiž využil „Mírotvorce“ Dekanawid, který přišel s myšlenkou V létě (trocha umění z Tomíka – viz dále) sjednotit pět kmenů severovýchodní Ameriky (v oblasti mezi dnešním New V tom žáru léta Yorkem a Hořejším jezerem) - Mohawky, zní modrý tón, Onondagy, Oneidy, Seneky a Kajugy. Od jediný. 16. století, kdy hrdina žil, tento kmenový A svlačec vplétá svaz vydržel až do 19. století a umožnil svůj vonný zvon tak kmenům přežít. Ha-yowent’ha (jak se v traviny. jméno našeho indiána původně psalo) byl náčelníkem Onondagů žijících v okolí Jako když zlatem zmiňovaného velkoměsta. kořeny lip Jméno Hiawatha znamená „(Ten, prosypem, který) Dělá řeky“ a správně se čte kde vosy chvatem „Hajevóse“. Kromě zmiňovaného eposu zříš střílet šíp se stal inspirací pro několik filmů a za šípem různých jiných uměleckých děl. Na prázdnou škebli To tak ve zkratce zhruba vše k našemu vyhrává třpyt indiánovi. Moc víc toho totiž ani známo o duze. není. Je to holt mýtický hrdina. Disneyho Zem žízní stébly, komiks „Hiawatha“ třeba někdy vyjde déšť chtějí mít jako dáreček k časopisu… ;-) haluze. Fr. Branislav Me3d
HIAWATHA - předčíslo [č. 0], červenec|srpen 09
Vize tohoto časopisu proč jsem se pustil do sysifofské práce vytváření něčeho ve smyslu střediskového zpravodaje Nebudu vám osvětlovat příčiny (všichni je totiž znáte ;-), ale jednoho krásného večera jsem se ocitnul na jedné krásné radě, kde si Pešni stěžoval, co všechno je ve středisku potřeba. A posteskl si mimo jiné, že by se hodil nějaký střediskový zpravodaj. A tak jsem se spolu s několika dalšími nešťastníky (jimž jsem tímto svým počinem pravdpodobně uštědřil podpásovou ránu) přihlásil jako dobrovolník… Podle Šéfova návrhu by onen zpravodaj měl být dvouměsíčník, a to jak pro členy střediska, tak pro jejich rodiče a rovněž i lidi vůbec neznalé (druh návnady). A měl by být k dispozici na internetu (v PDF). Tuto jeho prvovizi bych velice rád naplnil. Uvidíme. Chtěl bych do časopisu uvádět vždycky nějaké informace o předešlém skautském dění v našem sředisku, dále také věci, co by vás mohly zajímat, kalendáře akcí, samozřejmě frky a snad i ukázky z kronik. Podle Karlova návrhu se v časopise budou nejspíš objevovat i odílové sekce, ve kterých bude prostor pro konkrétní sdělení a informace k programu. Má vize je taková, že všichni budete svědomitě psát a posílat zajímavé příspěvky (ať už umělecké, humorné či prostě zjímavé). Dobře, po přečtení všech těch starších časopisů již tak naivní nejsem, ale stejně bych byl rád, kdyby jste si občas vzpomněli na toho nevděčníka Méďu... Me3d
4
Periodika v našem středisku čili jak to bylo s našimi časopisy Jak jsem již psal, tímto „časopisem“ se snažím navázat na odkaz časopisů starších a obnovit jejich funkci, tedy informovat o počinech oddílů třináctky. Ze všeho nejdřív jsem se tedy pokusil sehnat co nejvíce časopisů od nás ze střediska, abych věděl, na co vlastně navazuji (ryze inspirativně). To se mi – z různých zdrojů – celkem podařilo. Rád bych toho nyní využil a obeznámil vás se všemi těmi zpravodaji, oběžníky, wampumy, pravidelnými občasníky a podobně: Nejstarším periodikem, které se mi dostalo, je Tomík (táborové číslo) z roku 1986, kdy jsme ještě jako středisko byli registrováni pod Turistickým Oddílem Mládeže – proto Tomík. Je docela zajímavé číst, jak se tehdy redaktoři dívali na tu naši bohulibou (skutskou) činnost... Nicméně v Almanachu k 75. výročí jsou i takové perličky jako ukázky ze zpravodaje z roku 1948. Jestli se prokoušete tímdle článkem (nebo ho přeskočíte :-), taky se k tomu dostanete. Po zlegalizování skautingu se žurnalistická činnost značně rozkveltla. Nutno zmínit dívčí oběžník Červotoč (nejstarší doložený výtisk z roku 1996), se kterým ovšem prokazatelně zároveň vycházel i chlapecký časopis. O pár let později vydávala děvčata časopis NORSU, již poněkud graficky vyzrálejší. V té době (tj. zhruba před rokem 2000) byly v oběhu celkem až čtyři (!) nezávislé zpravodaje Kromě zmiňované NORSU vycházel i
HIAWATHA - předčíslo [č. 0], červenec|srpen 09 proslulý měsíčník STOPA(ř), a to v nákladu 50 výtisků. Z této doby pochází rovněž i „1. Číslo nového časopisu Světlušek“ (30ks). Nicméně za hlavní nástroj informovnosti se vydával střediskový Wampum HIAWATHA. Toho se za měsíc vydalo na 200 kusů (!!!). Nevím, jestli bude tento pokus o réunion schopen konkurovat svému předchůdci... Posléze, pravda, zpravodajství tohoto typu trochu upadalo. Nikoli však co se týče kvality. Poslední STOPAŘ vyšel v listopadu 2003, ale co do obsahu, stylistiky a grafického provedení jej hodnotím asi nejlépe. Možná je to trochu i tím, že si na něj ještě pamatuju. Jako skautík jsem jej považoval za obrovský artefakt a tyto pocity nejspíš ještě stále přetrvaly.
5
Almanach k 75. výročí založení 13. oddílu Junáka v Brně (1996) Ze zpravodaje třináctky z roku 1948
Co je junácký duch? Teplé, bratrské ovzduší, naprostá důvěra jednoho k druhému, plynoucí z poctivě vykonávané práce. Touha všech jedinců stát se zároveň s celkem dokonalým v junáckém smyslu a podle junáckých idejí: tělesně zdatným a zručným, bystrým, mravným, krásným a vzdělaným. Starat se o vytvoření skutského ducha znamená plnit důsledně a nesmlouvavě skautský zákon, přičemž „plnit“ znamená snažit se a být Na následujících několika stránkách se především k sám k sobě kritický.
vám pokusím představit úryvky z těchto počinů, snažil jsem se vybrat ty nejreprezentativnější. Všechny jsou starší než z roku 2000, k těm mladším se možná dostanu někdy příště. Úryvky jsou rozděleny do sekcí. Zalíbil se mi totiž Karlův nápad vytvořit v časopise kromě obecného (střediskového) místa rovněž i prostor pro jednotlivé oddíly. A tak tentokrát bude mít každý oddíl ve své sekci úryvek svého starého oběžníku. Pouze Vlčata, jelikož se ke mně žádný jejich časopis nedostal, mají úryvek ze střediskového HIAWATHY. (obrázky jsou více-méně původní, nebo při nejmenším ze starých časopisů) Nyní se všach nechte unést o víc než padesát let zpět (konkrétně 61) a přečtěte si krátký úryvek „Ze zpravodaje třináctky z roku 1948“, jenž jsem nalezl ve střediskovém almanachu (1996):
Jenda Zaháněl
6
HIAWATHA - předčíslo [č. 0], červenec|srpen 09
Světlušky
břicho,“ „Já asi vyskočím z okna na záchod,“ apod. byly trošku nad moje síly. Od Světlušek se ke mně dostal jeden Budíček jsme měly ráno v 7:30 hodin, výtisk jejich jedinečného časopisu o šesti ale naše chatka byla vzhůru už od 5:00. stranách, kde je snad vše a jemuž se nedá Kravičky se nakonec podařilo zahnat a vytknout asi vůbec nic: Ukrajinci se utišili, takže další noc už mohly holky klidně spát. Kravičky Kiwi
1. Číslo nového časopisu Světlušek (odhadem září/říjen 1999) Konečně byly dlouho očekávané „prázdniny“. Jely jsme na čtyřdenní výpravu do Havlova s vlčaty, abychom zjistily, kdo obdrží indiánský titul MALÝ ŠAGINAPI. Když se stmívalo, chystaly jsme se spinkat. Jenže v mé chatce byla Esterka, Hvězdička a Malá Vydra. A tak, když když na nás z vedlejší chatky začal houkat Ukrajinec, holky dostaly strach a začaly si pro sebe říkat, že je to nějaký vyšinutý člověk. Na nic nečekaly a utíkaly to říct ostatním. Když jsem za strašpytly přišla, byly tak vystrašené z toho divného člověka, že jsem musela zamknout chatku. Hezky jsme si spinkaly, když mě po pár hodinách vzbudila Esterka, že na nás někdo klepe. A tak jsem neváhala a šla otevřít. Za dveřmi stál Honza Turek, který nám šel oznámit, že utekly krávy z JZD. To byly teprve 4:00 hodiny ráno. Esterka z toho byla tak vystrašená, že ji z toho bolelo bříško. Chudinka. Za chvíli fňuká Malá Vydra: „Kiwi, ta kráva je tady.“ „Já mám strach,“ začala Včelka. Jediná Hvězdička nic neříkala a spinkala. Já jsem si myslela, že se zblázním, protože poslouchat ty řečičky jako: „Já mám strach,“ „Mně se chce čůrat,“ „Bolí mě
Vlčata Z vlčácké činnosti jsem žádný oběžník nenašel, a uvádím zde tedy článek ze střediskového HIAWATHY (Číslo 4.-5., září-říjen 1998):
K poctě republice Vysadili jsme svůj „strom republiky“... Naše 13. a část 19. střediska se sešly už 17. října, aby na pamněť 80. narozenin republiky, za účasti skoro stovky vlčat, skutů a skutek, zasadili svůj „strom republiky“: Urostlá mladá lípa bude nám, a snad i budoucím členům našich oddílů, stále připomínat nejen založení
HIAWATHA - předčíslo [č. 0], červenec|srpen 09
7
Československé republiky právě před Pokec s Rudým Oblakem osmdesáti lety v roce 1918, ale i prvních osm roků naší nové svodoby a demokracie, získaných po čtyřiceti těžkých, beznadějných a smutných letech komunistické diktatury. Lípa je zasazena na význačném místě na první plošině pod budovou nové střediskové základny na Strážné u Lelekovic. Přejeme si, aby nám tento národní strom (s listy ve tvaru srdce!) při každé návštěvě na základnu, při soutěžích mezi bratrskými oddíly a středisky, při veselých i vážných táborových ohních, při sportovních bojích na hřištích, i při práci na dalším zkrášlování tohoto prvního brněnského skautského areálu – ještě nadávného zbořeniště – připomínal stále naše odhodlání žít šťastným skautským životem, a náš skautský slib, zůstat po celý Na státní návštěvu do Lužánek zavítal život věrnými členy Svojsíkova skautského náčelník Rudý Oblak z kmene Krvavých hnutí. slepic. Co vás přivádí do našeho paku? Bako hako čučma gorodia lezla kema Z oddílu skautek se mi dostalo NŠO-ČI azome siagola balamaxa fuj. neočekávaně hodně výtisků, ať už jejich (Tato věta se nám do skautštiny přeložit oběžníku Červotoč, či mladší NORSU. bohužel nepodařila!) Vybral jsem z nich rozhovor s Rudým Oblakem, který považuji za jeden z Proč se jmenujete Rudý Oblak? nejlepších článků vůbec. Pochází z rubriky Protože oblaky mají modrou barvu. Pokec z oběžníku Červotoč (ať už Vaše nejoblíbenější jídlo? jakkoliv graficky nedomrlého), někdy Bizoní mozek s příchutí Grizzliho očí. nejspíš z 1. poloviny roku 1996. Časopis NORSU byl již graficky a Máte nějakou známost? stylisticky poněkud vyzrálejší. Nicméně Ano, Šmatlavá Kobyla je již mou Červotoč, částečně psaný rukou, částečně dlouholetou přítelkyní. kopírovaný z počítače, si zachoval svoji Kde jste se seznámili? ryzí autenticitu. Posuďte sami: Na závodě jelenů (vsadil jsem na ni).
Skautky
HIAWATHA - předčíslo [č. 0], červenec|srpen 09
8
Vaše koníčky? Chvíli mi to vrtá hlavou a říkám si: Mým největším koníčkem je Šmatlavá „No jo ty machýrku, být ve tvé situaci, tak Kobyla. ti seberu i toho čtvrtýho, kterýho tam ani nemáš!“ Když tu mi svitne a povídám: A na závěr, co byste vzkázal našim „Vsaď se, že né.“ Sam hloubá a hloubá a čtenářům? nic. Povídá: „Dobře.“ Hned na to se Komu se nelení, tomu se rudí. ozývá ono známé „JELITO, KOPYTO, Pak Rudý Oblak nasedl na Šmatlavou PLATÍ TO!“ No a protože jsem byl zrovinka na tahu, tak beru do své ruky Kobylu a zmizel za platanem. krále a pokládám jej na bok. Což pro tebe, Toto byla ukázka POKECU, který se kdož to nevíš, znamená: vzdávám se – bude konat v každém čísle, a proto nám tudíž již žádné tahy. Tak to tehdy bylo, pište, s kým by měl být příští POKEC!!! když Sam – šachista – skočil na špek. A co že byla výhra ze sázky? No jen se zeptej Sama, on ti to jistě poradí. Čokta Netřeba tu snad opěvovat všechny skvělé vlastnosti Stopaře. Rád bych ale přeci jen vyzdvihnul jeho grafickou podobu, která podle mě rozhodně překonala všechny jeho předchůdce. Z tohoto časopisu jsem vybral ukázky dvě, přičemž jedna je přímo o vývoji Stopaře (úryvek). První je z 1. čísla 1999, druhá z 5. čísla, leden 2000.
Skauti
Šachové kličky aneb jak Sam skočil na špek Hraji takhle jednou šachy se Samem, výborně rozehraná partie, Samova děravá obrana a král přitlačen do kouta, když tu chyba jako hrom a ztrácím věž. Od této chvíle jde vše od devíti k pěti. Pomalu, ale jistě se vše hroutí, až ke konci je můj kdysi hrdý a vznešený král vláčen prachem šachovnice. Šachovnice je již vcelku prázdná, jen sem tam pěch a soupeřova věžka. Sam pronáší s lehce pohrdlivým přízvukem: „Vo ty pišky (chápej pěšcce), (byli tři, aby bylo jasno) přijdeš, vo všechny.“
Jak se dělá časopis... A ne ledasjaký. A ne hloupý. A krásný. A oblíbený. A čtený. A jediný. A o nás. A náš. Prostě STOPAŘ, to naše černobílé štěstí… (…) K obecně platnému tvrzení „Kam čert nemůže, tam nasadí Microsoft Windows,“ připojuji ještě několik dalších svých vlastních objevů. Např.: „Co si nenapíšeš (a neuděláš) sám, to nemáš.“ (zákon č.1), „Nespolehliví lidé jsou ještě horší než stávkující technika.“ (zákon č.2), „Technika stávkuje většinou vždy.“ (zákon
HIAWATHA - předčíslo [č. 0], červenec|srpen 09 č.3). No, mohl bych ještě pokračovat, ale myslím, že to stačí. Jedno číslo stojí (přibližně): 3 Kč (vaše), 3 propocená trička (moje – to když se to opět honí na poslední chvíli), 30 slz zoufalství, beznaděje a spravedlivého hněvu – taktéž moje, když už dávno minula uzávěrka a nikdo se stále neobtěžuje odevzdat slíbené příspěvky, – a následně 3 probděné noci, když už se část slíbených příspěvků po mnohých urgencích, prošení a vyhrožování konečně sejde, ale je hluboc po uzávěrce, těsně před oddílovou schůzkou… Ne, to bývávalo, teď už je to lepší! Michal
9
Mlok: Obě se Štěnětem jsme holky. Štěně: Dnes máme já i Mlok špatnou náladu. Metráček: Alespoň jedna z nás s Jeffi je holka. Ropák: Buď mám špatnou náladu, nebo jsem holka. Jeffi: Aspoň jedna z nás s Metráčkem má špatnou náladu. Muf: Ráma je holka se špatnou náladou. Já jsem kluk. Šmudla: Jsem holka a mám špatnou náladu. Mauglí: Nejsem holka s dobrou náladou. Ráma: Muf má dnes dobrou náladu.
Na nejbližším R-klubu jsem nebyl a v dalším čísle HIAWATHY (který vyšel s poměrně velkým zpožděním) již plátek R, Nejdřív jsem chtěl v předčísle tuto R&R nebyl. Takže si na správnou sekci úplně vynechat, ale tento plán mi odpověď budete muset přijít sami… překazilo 3. číslo HIAWATHY z podzimu 1997, ve kterém se oběvil list R, R&R (rádců, roverů a rangers).
Roveři a Rangers
Koutek chytrých hlav Kdo z Vás bude mít dostatek trpělivosti a vyluští následující hádanku? Správné řešení se dozvíte na nejbližším R-klubu. Sedíš v autobuse a za tvými zády se baví skupina kluků a děvčat. Každý z nich má následující vlastnost: - má-li dobrou náladu, pak zásadně mluví pravdu - má-li špatnou náladu, pak zásadně lže Z hovoru jsou slyšet pouze útržky – urči, kdo je kdo (kluk či děvče) a jakou má náladu:
Zde jen ukázka obálky onoho zmiňovaného táborového Tomíka z 1986.
Výběr (podle mě) nejlepších frků z našich střediskových časopisů do roku 2000: STOPA(ř) (1999) Mokwa: Jsem teplejší a Šipka (při honičce): Kája, Jarda a Michal teplejší, čím dál víc. Nesahej na mne!!! dolaďují poslední přípravy Pim (povzbuzuje holky na Lucka Q (čili Big na TbM: Světluška; když v hluboké Kája: Kolik nás tam bude? brigádě k práci): Holky, vzmužte se! táborové noci zaslechla z Jarda: No, v oddílu je nás naší louky skautskou třicet. Čokta (povzdech z Kája: Od nás nepůjde Bíďa. oddílové rady): Jo, všechno hymnu): HMMMMM.… Jarda: Tak to máme dvacet de do háje… …dem taky. Ten song odněkud znám! pět. NORSU (2000) Karel (čtouc zaujatě svůj Kdosi: Koloušku, co se dělá Michalova samomluva: vlastní článek ve při zástavě krve, tekoucí z Je to možný? STOPA(ři)): Ble, ble, ble, nosu? Ne, to není možný. hmmm… ble, ble, ble, … Koloušek: Postiženého Je to možný! posadíme a roztáhneme mu NORSU (1999) Jarda píská POZOR a Šotek (koukající se, kterak nohy. (Ostatních 9 lidí potom NÁSTUP. málem vystoupilo smíchy z Bodie: To je bomba, nálet, stavitelé táborových kamen vlaku.) ...no, aby mu potí krev a mozkový buňky): či co? Kdybych byla menší, tak by nekapalo na kalhoty!!! Čokta (když jsme již více mne to bavilo. Anemone (koncert v jak půl hodiny čekali na Heslo tábora: Pohoda – kostele Jezuitů): Bojíš se? spravení traktoru): Ňákej Ztrémovaná: Jo. VÁNEK (též TAJFUN, defekt? Anemone: (Plesk!) Ještě se TORNÁDO, SMRŠŤ). bojíš? Kiwís: Já se přebalím! Ztrémovaná: Ne. Závěrem Sám jsem zvědav, jak to s tímto pokusem dopadne. Bylo by mi nesmírnou ctí pokračovat, pokud bude zájem, i když to časově nebude úplně nenáročné. Rozhodně mi to velice usnadní vaše příspěvky a pohledy na věc. Takže, víte co! Zpětně se omlouvám za nedomrlou grafiku a hlavně za nedostatek obrázků, ale bylo to narychlo... Plán akcí (zapomněl jsem): Tábor, tábor., etc. HIAWATHA – předčíslo [č. 0], červenec | srpen 09: uzávěrka nestanovena; ks 20; vyšlo: někdy okolo 20. července 2009; redakce: Me3d a spousta lidí, kteří o tom nemaj ani páru; poradci: Karel, Michal; poděkování: všem za náměty na vylepšení ;-)
