Her Parents Education

Technická univerzita v Liberci FAKULTA PEDAGOGICKÁ Katedra pedagogiky a psychologie Obor Dopl kové Pedagogické Studium

Školní úsp šnost student – vliv vzd lání rodi Students School Success - Influence to His/Her Parents Education Der Schulerfolg der Studenten – die Wirkung der Ausbildung der Eltern Bakalá ská práce: 07-KP-KPP-009

Jméno:

Ing. Jana Petrasová

Vedoucí práce:

Doc. PaedDr. Josef Horák, CSc.

Rozsah bakalá ské práce: stran

graf

obrázk

tabulek

pramen

p íloh

73

57

0

1

22

7 + 1 CD

CD obsahuje celé zn ní bakalá ské práce V Liberci dne: 25. dubna 2008

ZADÁNÍ BAKALÁ SKÉ PRÁCE

Prohlášení

Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalá skou práci se pln vztahuje zákon . 121/2000 Sb. o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo. Beru na v domí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalá ské práce pro vnit ní pot ebu TUL. Užiji-li bakalá skou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si v doma povinnosti informovat o této skute nosti TUL; v tomto p ípad má TUL právo ode mne požadovat úhradu náklad , které vynaložila na vytvo ení díla, až do jejich skute né výše. Bakalá skou práci jsem vypracovala samostatn s použitím uvedené literatury a na základ konzultací s vedoucím bakalá ské práce a konzultantem.

V Liberci, dne 25. dubna 2008

............................... Podpis

Pod kování Tímto bych cht la pod kovat vedoucímu bakalá ská práce Doc. PaedDr. Josefu Horákovi za ochotu a pomoc p i zpracování této bakalá ské práce, za odborné vedení, cenné rady a p ipomínky. A také d kuji své rodin za podporu ve studiu.

ANOTACE Bakalá ská práce se zabývá školní úsp šností ve vlivu na vzd lání rodi , dále jaké faktory na ni p sobí, jak ovliv ují školní úsp ch i neúsp ch žáka. Teoretická ást bakalá ské práce je rozd lena do t í ástí. V první ásti je vysv tlen pojem školní úsp šnost a školní neúsp šnost. Druhá ást je zam ena na initele ovliv ující školní úsp ch, na vn jší a vnit ní initele. Následn t etí ást je zam ena na rodinu, co je rodina, jakou plní funkci, kdo rodinu tvo í, jaké jsou výchovné styly a jejich vliv na rozvoj dít te. Praktická ást je zam ena na zjišt ní toho, jak škola, u itelé, rodi e a prost edí rodiny ovliv uje žák v školní úsp ch. Prost ednictvím dotazníku „Školní úsp šnost“ je zjiš ována rozdílnost mezi studenty na st edním odborném u ilišti od vním, st ední škole od vní a pro další porovnání na st ední škole pedagogické. Klí ová slova: školní úsp šnost, školní neúsp šnost, rodinná výchova, školní klima, u itel, žák (student)

ANNOTATION The thesis concerns with school success in influence to parents education, factors involved and their influence in school success or failure of a student. Theoretical part of thesis is divided into three parts. There is in the 1st part explained concept of School Success and Failure. The 2nd part relates to factors influencing School Success, inside and outside factors. There is in 3rd part put stress on a family, definition of a family, function of a family, members of a family and also education styles and their influences for development of a child. Practical parts of the thesis concentrate on detection of influence school, teachers, parents and family setting to School Success. There are by questionnaire „School Success„ checked differences between students attending Secondary Training Textile College Secondary School for Garment makkers and Secondary Pedagogic School. Key Words: School success, school failure, family education, school atmosphere, teacher (student)

DIE ANNOTATION Bakkalarbeit beschäftigt sich mit dem Schulerfolg im Anschluss an die Ausbildung der Eltern und weiterhin an die Faktoren, die den Erfolg oder Misserfolg beeinflussen. Der theoretische Teil der Arbeit teilt sich in drei Abschnitte. Im ersten Abschnitt erklärt man die Begriffe: der Schulerfolg und der Schulemisserfolg. Der zweite Abschnitt orientiert sich an die inneren und externen Faktoren die den Schulerfolg beeinflussen. Abschnitt drei richtet sich an die Familie, was eine Familie ist, welche Aufgaben diese hat, wer eine Familie bildet, welche Erziehungsstilen man hat und was für eine Wirkung haben diese an die Entwicklung des Kindes. Der praktische Teil orientiert sich an die Ermittlung, wie die Schule, die Lehrer, die Eltern und die Wirkung der Familie den Schulerfolg oder Misserfolg beeinflussen. Mittelst eines Fragenbogens „Der Schuleerfolg“ stellt man die Unterschiede unter die Studenten an der Bekleidungsberufschule, der Bekleidungsmittelschule und für die weitere Vergleichung auch an eine pädagogische Mittelschule vor. Schlüsselwörter: Der Schulerfolg, Der Schulmisserfolg, Die Familieerziehung, Das Schulklima, Der Lehrer, Der Student

OBSAH Úvod ............................................................................................................................ 9 1

Školní úsp šnost ................................................................................................ 10 1.1

Pojem školní úsp šnost................................................................................ 10

1.1.1 1.2

Pojem školní neúsp ch ................................................................................ 12

1.2.1

Pot eba vyhnout se školnímu neúsp chu .............................................. 12

1.2.2

P í iny školního neúsp chu.................................................................. 13

1.3 2

Školní úsp šnost ve výchovn vzd lávacím procesu .................................... 16

Faktory ovliv ující školní úsp šnost žáka........................................................ 18 2.1

Vnit ní faktory............................................................................................. 18

2.1.1 2.1.1.1

Pam .................................................................................................. 18 Vývoj pam ti ................................................................................... 19

2.1.2

Osvojování v domostí ......................................................................... 20

2.1.3

Pozornost............................................................................................. 20

2.1.4

e ...................................................................................................... 21

2.1.5

Zdravotní stav...................................................................................... 22

2.2

Vn jší faktory.............................................................................................. 22

2.2.1

Rodinné prost edí ................................................................................ 23

2.2.2

Škola ................................................................................................... 23

2.2.2.1

3

Pot eba školního úsp chu..................................................................... 12

Školní prost edí................................................................................ 24

2.2.3

Osobnost u itele a jeho vliv na žáka..................................................... 24

2.2.4

Školní hodnocení ................................................................................. 26

2.2.5

Sebehodnocení..................................................................................... 26

2.2.6

Motivace.............................................................................................. 26

2.2.7

Hra ...................................................................................................... 27

Rodina ............................................................................................................... 28 3.1

Funkce rodiny ............................................................................................. 28

3.2

Rodi ovské styly výchovy ........................................................................... 29

3.3

Vliv rodinného prost edí na úsp šnost žáka ................................................. 30

3.3.1

Postoje rodi

3.3.2

P sobení rodiny na dít ........................................................................ 33

3.4

Období dospívání ........................................................................................ 33

3.5

P ístupy ke vzd lání .................................................................................... 34

3.6

Vztah rodiny a školy p i výchovn vzd lávacím procesu ............................. 35

3.6.1 4

k dít ti a rodinná výchova............................................. 32

Individuální a kolektivní práva rodi .................................................. 37

Pedagogický výzkum - dotazníková forma ..................................................... 39 4.1

Cíl výzkumu................................................................................................ 39

4.2

Metoda výzkumu......................................................................................... 39

4.3

Sb r dat ....................................................................................................... 39

4.4

P edpoklady výzkumu ................................................................................. 40

4.5

Analýza výsledk ........................................................................................ 40

4.6

Záv ry výzkumu.......................................................................................... 67

4.7

Diskuse ....................................................................................................... 70

Záv r ......................................................................................................................... 71 Seznam použité literatury......................................................................................... 72 P íloha ..........................................................................................................................I I.

P íloha . 1 - Za arované kruhy ........................................................................ II

II. P íloha . 2 - Dotazník – Školní úsp šnost........................................................III

Úvod V sou asné dob jsme zahrnováni množstvím informací, které na nás chrlí sd lovací prost edky jako je televize, rozhlas, noviny,

asopisy, internet. Tato

skute nost provází dennodenn nás dosp lé, ale dotýká se i d tí už od nejútlejšího v ku. Pustíme-li televizi, máme možnosti sledovat reklamy, ve kterých vystupují úsp šní lidé, kte í snadno dosahují vysn ných cíl , jako je t eba koup auta, postavení moderního domu, nelze však zapomenout ani na úsp šné sportovce, nádherné modelky, zp váky, here ky. Co znamená slovo úsp ch? Úsp ch je obecn charakterizován jako p irozený pud, kterému podléhá veškerý život na Zemi. Úsp ch u lov ka je úzce vázán na sociální prost edí, na to, že lov k žije v ur ité spole nosti. Nikdy nesmíme zapomenout na to, že úsp chu lze dosáhnout pouze vlastní snahou a pílí. N kte í sní a vidí se bohatí se spoustou pen z, nebo jak probíhají jako první cílovou pásku v b hu na sto metr a získávají pohár a pro n koho je slovo úsp ch „pouze“ najít si správného partnera, založit rodinu a žít š astn . Každý si p edstavuje pod slovem úsp ch úpln jinou v c. Je to samoz ejm tím, že každý z nás je jiný a má jiný žeb í ek hodnot. Úsp ch je pro každého n co rozdílného. Pro v tšinu d tí pojem školní úsp ch znamená mít samé jedni ky, možná sem tam n jakou dvojku. Nutné je si uv domit, že k dosažení dobrého školního úsp chu je d ležitým p edpokladem vysp lost, dobrá úrove rozumových schopností jednotlivých student , dále vn jší i vnit ní, t lesné a duševní faktory.

9

Teoretická ást

1 Školní úsp šnost 1.1 Pojem školní úsp šnost asto se setkáváme s názorem, že p edstavitelem úsp šného studenta je dít , které má vynikající prosp ch, je ve t íd nejlepší. Školní úsp šnost je spojována se školním prosp chem nebo chováním. Existují r zné definice školní úsp šnosti. Jedna z definic uvádí, že: „Úsp šný žák je chápán jako jedinec, který ve vysokém tempu bezchybn a spolehliv zvládá náro né úkoly.“ (Helus, Z. aj, 1981, s. 34) Dále v pedagogickém slovníku je školní úsp šnost definována jako: „Zvládnutí požadavk kladených školou na jednotlivce, které se projevují v pozitivním hodnocení žákova prosp chu. Výsledkem je dosažení vzd lávacích cíl , to znamená, že školní úsp šnost není pouze dílem žáka a jeho schopností nebo píle, ale také dílem u itele, resp. sou inností u itele a žáka.“ (Pr cha, J. aj, 2003, s. 225) D ležité je si uv domit, že škola má svá specifická kritéria pro hodnocení školní úsp šnosti žáka. Proto bychom se m li na dít

dívat jako na celistvou osobnost

a nezapomínat na to, že škola je jen p estupním m stkem k praktickému životu. Nehodnotit d ti pouze na základ výborných známek a dokonalého chování. Velký význam má školní úsp šnost pro budoucnost dít te, nebo ovliv uje výb r budoucí profese žáka - ukazuje dít ti a ostatním dosp lým, zda na to, co chce d lat, má nebo nemá. Školní úsp šnost však souvisí s životní úsp šností mnohem mén , než se všeobecn soudí. 1

asto se stává, že studium na vysoké škole úsp šn dokon í i žáci

s pon kud horším prosp chem, než se samými jedni kami. Do jaké míry je žák v výkon úsp chem i neúsp chem? Pro podpr m rného žáka pr m rná známka a výkon je relativním úsp chem, avšak pro žáka intelektov nadpr m rného je relativním neúsp chem. Proto lze rozlišit: žáka relativn neúsp šného – jeho prosp ch je výrazn nižší, než odpovídá jeho intelektovým schopnostem, žáka relativn

úsp šného – jeho prosp ch je výrazn

o ekávali podle jeho schopností.

1

http://www.htf.cuni.cz/section/materialykpp

10

lepší, než bychom

Teoretická ást D ležitým faktorem vedoucím ke školní úsp šnosti je takzvaná školní zdatnost, kterou m žeme rozd lit na: vrozenou - inteligence, dispozice pro rozvoj dalších schopností, získanou - tyto schopnosti se rozvíjejí v pr b hu života, ale i pro n je nutný vrozený základ, reálnou školní zdatnost - ta, která se v pr b hu školní docházky teprve objeví. Velké spory se vedou o to, zda je inteligence vrozená nebo jestli na ni má spíše vliv prost edí. Také je nutno rozlišit pojem inteligence a intelekt. Inteligence je považována za schopnost adaptovat se v praktických situacích života, jde o schopnosti orientace v problému nebo hledání nových ešení. Intelekt je oproti tomu považován za rozumovou schopnost, vztahující se p edevším k ešení teoretických problém . Názory na inteligenci nejsou jednotné. Inteligence je složitým fenoménem, zatím neexistuje její jednozna né pojetí ani definice, nebo

co autor, to jiný p ístup

k inteligenci. Prosp ch a

initelích.

i neprosp ch žáka ve vyu ování závisí na mnoha podmínkách

áp (1980) ve své Psychologii pro u itele tyto faktory rozt ídil do

následujících skupin: Vn jší initelé a) u ivo, zájem i nezájem žáka o pochopení u iva, b) u itel a jeho p sobení na žáka (osobnost u itele, vyu ovací metody), c) postoje ke vzd lání v rodin , d) osobní vztahy, emoce, konflikty ve t íd , v rodin , e) škola, ve které vyu ování probíhá, vybavení, pom cky. Vnit ní initelé a) žák v p ítomný stav (únava, pozornost), b) schopnosti, v domosti, dovednosti, návyky, c) biologické podmínky, ovliv ující innost a u ení, d) motivace k u ení, žákova metoda u ení, e) procesy poznávací a u ení, f) rysy osobnosti v etn morálního charakteru.

11

Teoretická ást 1.1.1 Pot eba školního úsp chu Každé dít

chce být úsp šné, dosahovat dobrých známek, svých cíl , být

pochváleno a vyhnout se neúsp chu. Ve velké mí e toto závisí na rodi ích, na jejich výkonové orientaci. V rodinách, kde jsou oba rodi e orientováni na dosažení dobrého výkonu, obvykle výchovou podobný p ístup podporují i u dít te. Takoví rodi e oby ejn vytvo í v souvislosti s dovednostmi dít te atmosféru, kdy se d ti stanou více citlivé na vlastní úsp chy nebo na neúsp chy.

1.2 Pojem školní neúsp ch Obecn lze íci, že se jedná o odchylku v chování, tedy vn jším projevu. P í iny školního neúsp chu jsou velmi variabilní, souvisí s psychickými, somatickými, vrozenými a získanými vlastnostmi a p edevším jejich vzájemnou

interakcí.

Problematika adaptace na školní prost edí a s tím související školní neprosp ch mají r zné p í iny a charakter. Postoj žáka ke škole je ovlivn n mírou úsp šnosti ve školní práci, za len ním do samotné t ídy a v neposlední ad akceptací u itelem a jeho spolužáky. M žeme íci, že d ti dlouhodob neúsp šné v tšinou pocházejí z rodin, jejichž rodi e byli sami neúsp šní. Nej ast ji školu vnímají jako cizí prost edí a tento postoj m že dít p evzít nejen tím, jak rodi e o škole hovo í, ale i prost ednictvím negativních reakcí rodi . Naopak d ti rodi

vzd lan jších mají v tší pravd podobnost, že budou

pro školu lépe vybaveny. Jejich rodi e sami školní prost edí dob e znají, sami ho dob e zvládali, v dí, co pro úsp šnost musí dít

um t a taky ho to u í. Tyto d ti se

2

samoz ejm taky lépe zadaptují. Jde o to, že kdo se ve školním prost edí dob e orientuje, bude tak také vychovávat své d ti.

1.2.1 Pot eba vyhnout se školnímu neúsp chu asto se m žeme setkat s rodinami, kde se o selhání dít te dlouho mluví a je bráno jako n co závažného. Rodi e tak s neúsp chem odsoudí i samotné dít a ono s tím má opakovan nep íjemný zážitek (m že mít pocit, že ho za ten neúsp ch nemají 2

http://www.htf.cuni.cz/section/materialykpp

12

Teoretická ást rádi). Za ne mít strach ze všech výkonových situací. Tím, že má strach z neúsp chu a dop edu jej p edjímá, se zvyšuje pravd podobnost, že k n mu také dojde. To se následn odráží na vztahu ke škole, škola se pro n j stává stresujícím prost edím. Pokud rodi e p istupují k nezdaru dít te tak, že mu pom žou neúsp ch zpracovat a p ijmout jako n co, co není tragické, tak dít neúsp ch tolik neochromuje. Takové d ti pracují uvoln n ji, spontánn ji, zvyšují si tím nad ji na úsp ch a pravd podobnost, že žáka bude samotná školní innost více bavit. 3

1.2.2 P í iny školního neúsp chu Sou asné problémy u ení se nej ast ji spojují s psychologií osobnosti dít te. Neúsp ch žák je spojován s nedostatkem v domostí pot ebných pro život, s osobními ztrátami. Jednou z p edpoklad

žáka ve škole je pot eba úsp šn zvládnout školní

požadavky, což je ovlivn no i kladným citovým prožíváním. Neúsp ch ve škole má na žáky negativní vliv, vzniká u nich zklamání, neuspokojení, vnit ní komplexy. Proto citový život dít te je d ležitým initelem výchovných a vzd lávacích výsledk . P í iny dlouhodobé školní neúsp šnosti by m l u itel identifikovat a problém ešit. Další možností je školní poradce i školní psycholog, dále pak doporu ení žáka k vyšet ení v pedagogicko-psychologické poradn , která problém diagnostikuje, p ípadn vylou í a pomáhá hledat postup dalšího ešení. 4 Každé dít nemá stejné p edpoklady pro to, aby bylo úsp šné, aby bez problém plnilo úkoly kladené školou. Existují i faktory, které dít svým zp sobem handicapují a jež dít samo t žko m že ovlivnit. P í inou neprosp chu žáka m že být i nedbalost a neodpov dnost k u ení. Poté by m l u itel využít výchovného opat ení, pomocí n hož by se zvýšila žákova pilnost, jeho odpov dnost ke školním povinnostem. Dále má na prosp ch žák vliv rodinné prost edí, a to jak vztah rodi nezájem rodi

mezi sebou, ale i k d tem, nedostate ná rodinná pé e,

a neshody v rodin .

Pro ucelenou p edstavu školní adaptace student

je d ležité rozd lit p í iny

školního neúsp chu do n kolika kategorií (Vágnerová, M. 1996, s. 5): a) snížená úrove rozumových schopností ( školní nezralost a výkyvy v dospívání), 3

www.htf.cuni.cz/zakladni_informace/fakultni_dokumenty/Doc/katedra_ucitelstvi_a_nabozenstvi/pedagog ická_psychII.rtf 4 http://www.htf.cuni.cz/section/materialykpp

13

Teoretická ást b) nerovnom rné nadání (sem lze zahrnout i poruchy u ení, související s postižením LMD), c) vývojové zm ny, d) somatický stav (postižení), e) psychický stav (osobnost studenta, duševní choroby - dlouhodob jšího charakteru), f) sociální vlivy (p sobení rodiny, školy a širší spole nosti, školní zaostávání). Snížená úrove rozumových schopností - nízká inteligence „Rozumové schopnosti se rozvíjejí na základ vrozených dispozic a p sobení vn jšího prost edí, vlivem výchovy.“ (Vágnerová, M. 1996, s. 5) Pokud je student vybaven nízkými vrozenými p edpoklady, nelze zajistit vytvo ení normálních schopností ani nejlepší výchovou. Úrove

inteligence neúsp šného

(neprospívajícího) žáka lze zjistit vyšet ením v pedagogicko-psychologické poradn . Nutné je též p ihlížet k podmínkám vývoje žáka - v jakém prost edí žije, jaký je jeho školní prosp ch od za átku školní docházky, jak hodnotí jeho problém rodi e a u itel. (Vágnerová, M. 1996, s. 5 - 8) Pro d ti s nízkou úrovní poznávacích schopností, nezbytných pro to, aby látku pochopily, je d ležité p izp sobovat u ivo, p izp sobovat jej jejich jazyku a s vysv tlováním nesp chat. Nerovnom rné nadání Jedná se o d ti, kterým n které p edm ty jdou a jiné nikoli. Nejde o neschopnost nebo mentální zaostalost, ale o nesprávn se vytvá ející, negativní postoj k u ení. Lidé se v dosp losti chovají tak, že se vyhýbají tomu, co jim nejde, avšak d ti ve škole musí teoreticky um t všechno. Inteligence není jednoduchou schopností. Skládá se z díl ích funkcí, jenž se mohou i nemusí vyvíjet stejn rychle a stejn dob e. Prosp ch je závislý na vývojové úrovni t chto složek: pam ti, p edstavivosti, prostorové orientaci, slovní pohotovosti, logického myšlení, atd. Situace, kdy se objeví postižení n které z díl ích schopností, vede ke vzniku specifické vývojové poruchy chování (lehká mozková dysfunkce – LMD). Jedná se o d ti asto s pr m rnou až nadpr m rnou inteligencí, které trpí poruchami u ení a chování v rozsahu od mírných po t žké, které jsou spojeny s odchylkami funkce centrální nervové soustavy. Vznikají v tšinou drobným poškozením centrální nervové soustavy v raných vývojových obdobích – v dob p ed 14

Teoretická ást narozením, p i porodu i asn po porodu. Tato porucha centrální nervové soustavy zp sobuje odlišnosti v chování a jednání dít te. Mezi specifické poruchy u ení pat í dyslexie – vývojová porucha tení (problémy s dyslexií se za ínají objevovat asi v p lce 1. t ídy, kdy se už dít nau ilo jednotlivá písmenka a za íná se íst text, problém se však prohlubuje v dalších letech, úm rn s tím, jak roste práce s textem a jejich písemný projev tak m že budit dojem nižší inteligence), dysgrafie – specifická porucha psaní, dysortografie – specifická porucha pravopisu, dyspinxie - specifická porucha kreslení, dyskalkulie – specifická porucha po ítání. Tyto specifické poruchy u ení mívají vliv na nerovnom rný školní prosp ch, ale i na další složky adaptace (tj. chování a prožívání). Pro nápravu uvedených specifických poruch u ení jsou vypracovány speciální pedagogické metody, které zlepšují jednotlivé porušené funkce. K náprav je t eba p istoupit co nejd íve, aby se zabránilo traumatizaci jedince a vzniku dalších adapta ních poruch, které si s sebou m že nést až do dosp losti. (Vágnerová, M. 1996, s. 8 - 18) Vývojové zm ny Obtíže podmín né vývojovými zm nami se projevují nej ast ji v období nástupu do základní školy a posléze v období puberty a p echodu na st ední školu, v souvislosti s vývojovými výkyvy. Úsp šný nástup a adaptace na školu závisí na zralosti a p ipravenosti v somatické a psychické oblasti. Takovou p í inu odhalí vyšet ení v pedagogicko-psychologické poradn a navrhne n jaká opat ení pro u itele i pro rodi e. (Vágnerová, M. 1996, s. 15) Psychický a somatický stav Školní výkon závisí na psychických vlastnostech a psychických stavech. Velký význam lze p ikládat aktuálnímu emo nímu stavu dít te, které bývá ovlivn no nejr zn jšími zát žemi (m že dojít vlivem emo ních výkyv ke zm n motivace – asto zp sobeno nevhodným rodinným zázemím, nap . alkoholismus v rodin , zneužívání, násilí v rodin ). Výkon dít te nep ízniv ovliv uje také jakékoliv chronické onemocn ní nebo celková t lesná slabost. Jedná se o zvýšenou dráždivost, unavitelnost a s tím spojenou obtížnou koncentraci pozornosti. Ke snížení výkonnosti dochází i tehdy, je-li dít

asto

nemocné. To vede k situaci, že dít má problém s dohán ním u iva, které zameškalo. (Vágnerová, M. 1996, s. 18 - 20)

15

Teoretická ást Sociální vlivy Sociální vlivy, které asto ovliv ují chování a výkon žák ve škole, vycházejí ze dvou oblastí, rodiny a školy. Rodina se podílí na vytvá ení postoje ke škole již p ed zapo etím školní docházky. Vedle rodiny je i u itel d ležitým initelem ovliv ujícím zp sob adaptace na školu, a to jeho chováním a individuálním postojem k d tem. Sociální status a role dít te ve škole je ur ován v neposlední ad

i samotnými

spolužáky, závisí na zp sobu jak se akceptují. (Vágnerová, M. 1996, s. 26 - 28)

1.3 Školní úsp šnost ve výchovn vzd lávacím procesu „Školní úsp šnost žáka chápeme jako soulad vytvá ený v pr b hu výchovn vzd lávacích kooperací a ešící rozpory mezi požadavky na stran jedné a výkony, innostmi a vývojem žákovy osobnosti na stran druhé.“ (Helus, Z. 1979, s. 39). Helus (1979, s. 40) ásti definice charakterizuje jako: 1. soulad vytvá ený ešením rozpor rozpory mezi hranicemi, do kterých je dít vymezováno svým okolím, rozpory mezi nov vznikajícími pot ebami, touhami, p áními d tí, rozpor mezi tím, co žák umí, a tím, co se mu ukládá, rozpory

mezi

vn jším

hodnocením

dít te

druhými

lidmi

a sebehodnocením. 2. výkon, innost, rozvoj žákovy osobnosti – realizace školní úsp šnosti výkon - vyjad uje stupe díl ích nebo kone ných výsledk vzhledem k cíli. Školní úsp ch i neúsp ch nelze omezit pouze na výkony. U itel by m l žáky vést k dobrým výkon m a žák by se m l na výkon nejen t šit, ale m l by mít uspokojivý pocit z dob e vykonané práce. innost - je psychický a psychomotorický proces, který stojí vždy za výkonem. Pro p edškolní v k je typická innost hrou, v mladším školním v ku je to innost u ení, st ednímu školnímu v ku p ináleží innost pracovní, sociáln organiza ní, sportovní, um lecká, v období staršího školního v ku vedle u ebních

inností p evládají

s profesní p ípravou na samostatný život.

16

innosti spojené

Teoretická ást rozvoj - k nejv tšímu vývojovému posunu dochází v prvém roce školní docházky, poté dochází k relativnímu zpomalování r stu rozumových sil (používání v domostí v praxi). 3. školní úsp šnost žák není pouze dílem žáka, jeho nadáním, houževnatostí a pílí, ani není pouze zásluhou u itele, je to spolupráce jich obou v pr b hu celého vyu ování: u itel

žák – tento vztah je základním modelem mezilidských

kooperativních aktivit, od tohoto se pak odvozuje spolupráce mezi žáky navzájem, školní t ída – spole enství, v n mž je kooperace zárove prost edkem i cílem, úsp šnost – soulad mezi požadavky školy a osobností. Pro školní úsp ch má velký význam vtah mezi u itelem a žákem a p edevším kooperativní u ení, kdy se žáci u í spolupráci, ešení spor , pomoci jeden druhému, jít za spole ným cílem. Pokud nevznikne žádoucí vztah mezi žákem a u itelem, bude se t žko navazovat spolupráce. Povede to k vytvo ení psychologické bariéry, která zabrání kooperativnímu u ení, což bude mít nežádoucí vliv na motivaci žák s celou t ídou.

17

a spolupráci

Teoretická ást

2 Faktory ovliv ující školní úsp šnost žáka 2.1 Vnit ní faktory Mezi vnit ní faktory, ovliv ující školní úsp šnost žáka m žeme za adit pam , osvojování v domostí (schopnost u ení), e , pozornost, zdravotní stav.

2.1.1 Pam Pam

je základní vlastnost živých organism , zejména vyšších. Je to funkce,

která umož uje uchování zkušeností, informací o okolním sv t i o sob samém ve vztahu k tomuto sv tu. Je spojená s dalšími psychologickými poznávacími procesy, ve velké mí e p sobí na školní úsp šnost. Pam

v širokém slova smyslu zahrnuje

veškerou aktivitu spojenou s uložením, uchováváním a vybavováním minulých informací.

lov k si vštípí a pamatuje to, co je pro n j pot ebné i významné a ostatní

informace zapomíná. Pam ový proces probíhá v posloupnosti t í fází:5 vštípení, uchování v pam ti, vybavení. Pam

se d lí podle Atkinsona a Shriffina (1969) na tato stadia:6

Ultrakrátká pam

- jde o zlomky sekundy, náleží sem všechny uv dom lé

podn ty p icházející do mozku prost ednictvím smysl , je t sn

spojena

s pozorností. Funguje jako po áte ní úložišt v tšiny informací, které nakonec vstupují do krátkodobé a dlouhodobé pam ti. Krátkodobá pam

- zaznamenává informace, které jsou nutné k

ešení

aktuálního úkolu. U mnohých d tí se objevuje problém, že si nezapamatují správn zadání a eší úkol špatn . To se d je asto d tem školsky nezralým. Kapacita krátkodobé pam ti je omezena, lze vnímat a zpracovávat v dané chvíli jen ur ité množství podn t (když se dít baví v lavici, v tšinou nestíhá sledovat i to, co íká u itel). 5 6

http://www.ftvs.cuni.cz/KATEDRY/PPD/osoby/tomesova/seminare/Pamet%20a%20pozornost.doc http://www.ftvs.cuni.cz/KATEDRY/PPD/osoby/tomesova/seminare/Pamet%20a%20pozornost.doc

18

Teoretická ást Dlouhodobá pam

- uchovává informace po dlouhá asová období, n kdy celý

život (psaní a tení nebo osobní vzpomínky). Pam ové schopnosti se rozvíjejí nejvíce práv mezi 6-12 lety.

áste n se tak d je díky biologickému zrání,

áste n díky procvi ování ve škole. D ti výchovn zanedbané mají menší kapacitu pam ti (lze to však dohnat), pamatují si víc, když mohou mezi látkou najít logické souvislosti. D ležité je nejen opakování, ale i reprodukce. Tzv. mechanické u ení není vždy p íliš kvalitní. Dít se tak u í všechno, ale chybí mu logické souvislosti a brzy to co se nau il, zapomene. Zapamatovávání podporuje dobrá úrove inteligence. D ti s vyšší úrovní inteligence zjistí, co se mají u it a co ne, pomáhají si p i zapamatovávání r znými pom ckami a tím nové informace propojují s t mi staršími.

2.1.1.1 Vývoj pam ti Vývoj pam ových schopností:7 Starší p edškoláci -

pokud si n co zapamatují, tak bezd n . Pam

mají báje nou na jednotlivosti i na

detaily - od kamarád ze školky si ihned zapamatují d tské íkanky, písni ky, apod. Za ínající školáci (6-8 let) -

pam

funguje p evážn

mechanicky, nejlépe si pamatují nápadné

i osobn

zajímavé informace. U ivo si nedokáží opakovat nahlas, opakují si jen s n kým. St ední školní v k (9-11 let) -

za ínají rozlišovat podstatné a nepodstatné informace, za ínají si u ivo pamatovat více prost ednictvím logického smyslu a návaznosti. Dokáží opakovat i zpam ti. Za ínají rozvíjet vybavování, které uplat ují p i zkoušení – využívání asociací.

Starší školáci (12-15 let) -

za ínají vytvá et systémy pro lepší zapamatovávání, strategie u ení (n kdo se u í, když chodí, jiný se u í t sn p ed spaním, n kdo až ráno i až mezi p estávkami). Když se u í sami, zam ují se na to, co umí nejmí , aby to dohnali. Za ínají používat elaboraci – zp sob lepšího zapamatování látky (podtrhávají barevnými tužkami, apod.)

7

http://www.htf.cuni.cz/section/materialykpp

19

Teoretická ást 2.1.2 Osvojování v domostí U ení nelze spojovat pouze se školou a vyu ováním. U ení je celoživotní proces a znamená zm nu v prožívání a chování lov ka, je získáváním zkušeností a utvá ením jedince v pr b hu ontogenetického vývoje. Požadavky sou asné doby na osvojování v domostí vedou k rozporu s možnostmi žák

a tradi ními metodami vyu ování.

Dochází asto k tomu, že v domosti jsou nekvalitn osvojeny, nemají mezi sebou logické vazby a žáci mají obtíže využívat v domosti v praxi. Efektivní je logické zapamatování a u ení s pochopením. Je asov mén náro n jší a má trvalejší výsledky než pouhé mechanické u ení. Proto se ve škole k lepšímu pochopení u iva využívá r zných pom cek, vizuálních, audiovizuálních, které mají umožnit: vnímání a formování p edstav, zvyšování motivace k u ení, pochopení látky a trvalejší uchování v domostí, lepší pochopení podstatných znak . P i práci s názorným materiálem je nutno využívat metodu názornosti spojenou se slovním výkladem. Podstatný význam p i osvojování poznatk má pochopení vztah mezi jevy a pojmy, pochopení celistvosti skute nosti, kterou poznáváme.

2.1.3 Pozornost Na školní úsp šnost má velký vliv pozornost. Ve škole dít musí um t pozornost zam it jen na ur ité podn ty a nevšímat si ostatních. Pozornost musí udržet dostate n dlouho, nesmí být povrchní a musí um t v as p emístit pozornost z jedné innosti na druhou. Dít se lépe soust edí na vizuální podn t. Udržet pozornost na takový podn t je mén namáhavé, nebo je v tšinou možnost mít jej delší dobu na o ích a tím dostate n dlouho studovat detaily. Naopak na sluchové podn ty se h e koncentruje, tato koncentrace se mezi 8-11 rokem zlepšuje vlivem zrání i u ení, resp. tréninku.8 Kvalita pozornosti je podmín na vývojov . P edevším v prvních letech školní docházky je dít schopno udržet pozornost jen velmi krátce, a to asto jen v p ípad zajímavé látky. 8

astou p í inou neúsp šnosti p i práci na zadaných úlohách je

http://www.htf.cuni.cz/section/materialykpp

20

Teoretická ást nesoust ed ní - dít

asto nezachytí celé zn ní zadání, bu si ho domyslí nebo se upne

na jediné slovo z tohoto zadání a na jeho základ

eší úkol - pochopiteln špatn .

Pozornost se m ní také v pr b hu vyu ování, únava d tí se projevuje nejprve zvýšeným pohybovým neklidem (d ti se za ínají ošívat a protahovat), pak p ichází útlum. Žáci pracují pomaleji, d lají více chyb a p estávají sledovat výklad. Ke zm nám výkonu u žák

dochází také v pr b hu vyu ovacího dne (dopoledne a odpoledne). Lepší

výkonnost je dopoledne. Odpoledne za ínají být unavení, bojují s rušivými vlivy. Nedostatek pozornosti m že vést k zaostávání v n kterých dovednostech.9 Ke zlepšování pozornosti žák napomáhá: stanovení cíle, vhodné motivování, celková úrove aktivace, adekvátní doba, st ídání typ

inností, za azování p estávek,

nácvik soust ed ní.

2.1.4

e

e je jeden z nejd ležit jších prost edk lidské komunikace a má velký vliv na rozvoj osobnosti, proto jejímu vývoji je t eba v novat velkou pozornost. ím více se na dít mluví, tím více se ono samo snaží mluvit, obohacuje sv j slovník a urychlí celkový vývoj osobnosti. Svou e nevyužívá jen k rozvoji myšlení, ale také k vyjád ení cit , což podporuje jeho emocionální vývoj.

astým problémem souvisejícím s úsp šností

žáka m že být i slovník u itele. Nejen u itel používá rozvinutý slovník, ale také u ebnice používají rozvinutý slovník. D ti z rodin, kde rodi e rozvinutý slovník nemají, školnímu jazyku asto v bec nerozum jí. Sociolog Bernstein poukázal na teorii e ových kód , domnívá se, že školní úsp šnost je asto siln ovliv ována jazykovou výbavou žáka. Existují dva e ové kódy10: Omezený e ový kód - disponují jim lidé, kte í používají e p edevším jako pom cku p i r zných innostech. Ve výchov d tí je e t chto rodi

užívána

v tšinou pro momentální p íkazy, zákazy a instrukce, ale ne pro diskuzi. Rozvinutý

e ový kód - tento kód je p irozenou sou ástí uživatele

v sebesd lování, povídání s p áteli. Sdílení s druhými je založeno na užívání jazyka v rozvinuté podob . Dít v t chto rodinách zjistí, že lze problém vyjád it

9

http://www.htf.cuni.cz/section/materialykpp http://www.htf.cuni.cz/section/materialykpp

10

21

Teoretická ást slovy, což je pro n j p ínosné. Prost ednictvím rozvinutého kódu se e bohat rozvíjí. Vznik konkrétního kódu souvisí s tím, s ím se dít setkává ve svém domácím prost edí. Rodi e komunikaci tohoto druhu musí podporovat, tak aby se dít nestyd lo jazyk spontánn užívat. 11

2.1.5 Zdravotní stav Duševní zdraví a duševní poruchy velmi p sobící na úsp šnost žáka. Odchylky od duševního zdraví jsou v poslední dob u d tí pom rn

asté. Jsou asto velkou

p ekážkou v úsp šném pln ní školních povinností a školní práce. Pat í mezi n lehká mozková dysfunkce (LMD - dyslexie, dysgrafie, dysortografie, dyskalkulie) - dysfunkce centrálního nervového systému. Jedná se o lehkou mozkovou poruchu, k níž došlo v dob t hotenství nebo p i porodu, která se pak projevuje zvýšenou pohyblivostí, impulsivností, neposedností dít te. LMD bývá nej ast jší p í inou specifických poruch u ení a chování. Velký je vliv rodinného zázemí. Jsou-li d ti s poruchami u ení dob e p ijímány rodi i doma, mají menší problémy se sociálním prost edím. Kladný emo ní vztah rodi

handicap dít te zeslabuje, záporný vztah rodi

k dít ti handicap zesiluje.12

Dalšími somatickými problémy p sobícími na školní úsp šnost žáka mohou být: chronická onemocn ní, atopický exém, t lesné postižení, psychické problémy.

2.2 Vn jší faktory Na školní úsp šnost žáka nemají vliv pouze jeho osobnostní charakteristiky, ale také faktory, které p sobí zven í. Ješt p ed nástupem do školy je pro budoucí úsp ch dít te ve škole velmi d ležité rodinné prost edí, po nástupu do školy úsp šnost dít te ovliv uje škola samotná, dále osobnost u itele, školní hodnocení, sebehodnocení žáka, d ležitá je i motivace a hra.

11 12

http://www.htf.cuni.cz/section/materialykpp http://www.htf.cuni.cz/section/materialykpp

22

Teoretická ást 2.2.1 Rodinné prost edí P ed nástupem do školy je dít p ipravováno na to, že p jde do školy a stane se žákem. Na školní docházku se asto p ipravuje spole n se svými kamarády. Pro jeho školní úsp šnost je velmi d ležité, aby získalo ke škole kladný postoj a t šilo se. Tento jeho postoj nejvíce ovliv ují rodi e a starší sourozenci i kamarádi. Pokud dít , jenž má nastoupit do školy, slyší a od rodi

nebo kamarád negativní informace o škole, že

škola je k ni emu, s tímto názorem se ztotožní a nebude motivováno k tomu, aby se ve škole snažilo n emu nau it. Pokud však uslyší a uv domí si d ležitost v domostí, které ve škole získá a p ístup rodi

ke škole bude kladný, dít bude mít ke škole také kladný

vztah a bude motivováno. Pro školní úsp šnost dít te je velmi d ležitá podn tnost rodinného prost edí. Podílí-li se rodi e na rozvoji znalostí a schopností dít te, zvyšují se i jeho šance na to, stát se úsp šným žákem. Je nejen d ležité dít povzbuzovat, chválit ho, pomáhat mu s p ípravou do školy, ale vytvo it mu i podmínky, aby se mohlo p íprav do školy v novat.

2.2.2 Škola Hlavní úlohou školy je vzd lávání a výchova. D ti již od útlého v ku doma slyší o tom, že p jdou do školy. N které d ti se na školu t ší, jsou zv davé na nové prost edí, jiné jsou rozpa ité. To platí jak pro d ti vstupující na 1. stupe ZŠ, ale i posléze na st ední školy. Dnešní škola p edkládá dít ti p emíru informací, zam uje se na studijní výkon žáka (prosp ch, vzd lávací výsledky). Tato míra úsp šnosti však dává do pozadí d ležit jší hodnoty – lidské zdraví a rodinné št stí, p edevším mezilidské vztahy. Mezi d tmi se za ínají objevovat velké sociální rozdíly. Je t eba se zam it na d stojnost každého jednotlivce. D ti by se m ly vzd lávat proto, aby byly prosp šné v budoucnu celé spole nosti. Škola je tedy institucí, kde se uplat ují ur ité pot eby: pot eby poznávací (kognitivní) - pat í mezi vrozené pot eby.

lov k se

pot ebuje orientovat ve sv t , rozum t mu, chápat jej, vyznat se v n m, mít n jaké poznatky a do nich zasazovat poznatky nové. Vrozená je zv davost, zvídavost.

23

Teoretická ást pot eby sociální - vyr stají na základ

vrozených psychických pot eb,

vycházejí z pot eby lásky, uznání, sociálního významu. a) pot eba p ijetí, za len ní do kolektivu, b) pot eba prosazení se mezi ostatními, c) pot eba výkonu - prost ednictvím školních výsledk . Rodi e by m li dít podporovat nejen slovn , ale také vytvo ením a udržováním podmínek, které dávají dít ti prostor pro školní p ípravu. Dít by m lo mít na u ení klid. P íprava do školy by m la být rodinou považována za n co stejn d ležitého a celkov významného a hodnotného jako jakákoli jiná práce. Mimo domácí prost edí je d ležitým aspektem, p ispívajícím k úsp šnosti žáka školní prost edí a klima t ídy. Stejn

jako v rodin

platí, že prost edí, ve kterém se dít

pohybuje je podn tné,

povzbuzující k další práci. 13

2.2.2.1 Školní prost edí K dobré práci u itele nesta í poznatky o samotném u ení a vyu ování, ale žádoucí je ucelený obraz o vývoji osobnosti žáka. Nezbytným p edpokladem úsp šnosti je vytvo ení pozitivního prost edí ve škole, protože jen tehdy se žáci do školy t ší, nejsou stresováni strachem z u itel , ze zkoušení. Úrove školy se nedá posuzovat pouze podle toho, jestli se v ní d tem líbí, ale p edevším podle toho, jaké jsou celkové výsledky pedagogického procesu. Kolik se toho nau í a jak jsou absolventi školy p ipraveni pro další studium nebo pro život.

2.2.3 Osobnost u itele a jeho vliv na žáka Vedle cíle, je v procesu výchovy a vzd lávání rozhodujícím faktorem osobnost u itele. U itel m že p sobit siln p ízniv nebo naopak nep ízniv na školní úsp ch žáka svým zám rným výchovným p sobením, ale p edevším celou komunikací a interakcí, svou osobností. Od u itele se o ekává že bude žáky:

13

www.htf.cuni.cz/zakladni_informace/fakultni_dokumenty/Doc/katedra_ucitelstvi_a_nabozenstvi/pedagog ická_psychII.rtf

24

Teoretická ást vzd lávat - zprost edkovávat jim dovednosti, v domosti, zp soby myšlení a innosti, vychovávat - rozvíjet jejich zájmy a postoje, schopnosti, charakter. Postoj žák k u iteli a u ení závisí na osobnosti u itele, jeho postoji k žák m, na humánním vztahu u itele k d tem, dále na didaktických dovednostech u itele a jeho odbornosti.14 U itel svými postoji žáky bezpochyby ovlivní na celý další život, spolu s dalšími faktory p sobí na úsp ch nebo neúsp ch jedince. Proto je d ležité vzájemné vst ícné p sobení mezi u itelem a žákem. V pr b hu asu se mezi úsp šným žákem a u itelem vytvá í atmosféra d v ry a spolupráce. Mezi neúsp šným žákem a u itelem se vytvá í asto naopak atmosféra ned v ry. Žák má pocit, že ho u itel podce uje a nadržuje jiným. D ležitým aspektem je, aby u itel žáky motivoval. Motivace ke školním innostem bývá asto složitá. Záleží p edevším na tom, zda žáka samotné vzd lávání ve škole baví, i nikoli. Neúsp ch ve škole m že být spojen s r znými pocity frustrace, stresu, deprivace. Velmi d ležité je p edevším chválit slabé žáky za sebemenší úsp ch, posilovat tak jejich sebev domí a motivovat k dalším

innostem. Ú inky úsp chu

a uznání lze charakterizovat jako hnací motor veškerého u ení. Pokud se však tento motor nepoda í uvést do chodu, žák se ni emu nenau í, naopak dojde ke zp tnému chodu a žák uvízne v za arovaném kruhu (P íloha . 1) neúsp chu jen proto, že nebyl pochválen, povzbuzen. Pochvala, povzbuzení i ocen ní získané úsp chem, jsou hnací silou celého u ebního procesu.15 Žáci si svého u itele p edstavují jako

lov ka charismatického, aktivního

a p emýšlivého, který si svým vzhledem a chováním dokáže získat žáky, rodi e, kolegy i další lidi. Kladn p sobí u itelé, kte í se umí p izp sobit novým situacím, nep sobí stereotypn a p ichází s nápady, jak upoutat. (Fontana, D., 1997, s. 363-370) Spl uje-li u itel alespo z ásti tato kriteria, je zde p edpoklad jeho pozitivního p sobení na žáky a ve spojitosti s tímto je p ízniv ovlivn n školní úsp ch žáka. Nevznikne-li žádoucí vztah mezi žáky a u itelem, vytvo í se „psychologická bariéra“, žáci se neú astní dialog nebo nežádají u itele o pomoc.

14 15

http://is.muni.cz/th/135540/pedf_b/2_cast.txt http://is.muni.cz/th/56042/ff_m/DIPLOMKA.pdf

25

Teoretická ást 2.2.4 Školní hodnocení Na úsp chu dít te se podílí školní hodnocení, které je m ítkem znalostí a dovedností žáka (bývá nep esné a nespolehlivé). Správné hodnocení dít povzbuzuje, inspiruje, motivuje k p íští práci. Nejb žn jším školním hodnocením je známkování s klasifika ní stupnicí 1 – 5. Podle známek u itelé s žákem jednají, za azují ho tím mezi studijní i nestudijní typy, posléze je podle známek za azují i rodi e a nakonec dít samotné. M žeme však pochybovat o objektivnosti školního hodnocení. Hodnocení by m lo být správné (validní) a spolehlivé (reliabilní). Validita hodnocení by m la zaru it to, že hodnocení zjiš uje pouze, co se od žáka o ekává. To znamená, aby u itel hodnotil opravdu jen to, co již d sledn probral a procvi il. Pro žáky je velmi nep íjemné, jsou-li hodnoceni za n co jiného, než co bylo vyloženo, probráno a dostate n

procvi eno. Chyby

v hodnocení mohou také vyplývat z momentálních zm n psychického

i fyzického

stavu žáka.

2.2.5 Sebehodnocení Sebehodnocení pat í k

dalším

faktor m ovliv ujícím

školní úsp ch.

Sebehodnocení dít te od narození ovliv uje rodinné prost edí, v n mž dít vyr stá a též samotné hodnocení rodi . Komplex nebo pocit vlastní mén cennosti je

astým problémem, který

znesnad uje bytí se sebou samými a následn komplikuje i soužití s druhými lidmi. Pokud n kdo pochybuje o vlastní hodnot a ned v uje si, t žko m že správn ocenit druhé a v it jim. Mezi nej ast jší výchovné chyby, které mají za následek nízké sebehodnocení a pocit mén cennosti je necitlivé srovnávání s ostatními, více kritiky než pochval, podce ování schopností.

2.2.6 Motivace Motivace pat í mezi jednu z nejd ležit jších oblastí spjatou s u ením a vyu ováním. Existují r zné zp soby, jak žáky motivovat a jak s motivací zacházet.

26

Teoretická ást Bu

m že motivace pocházet z jedince samého (zvídavost) nebo jsou jedinci tyto

motivace poskytovány širokým okolím (známkování, pochvala). Motivace, jeden z nejhlavn jších

initel

p sobících na úsp šnost dít te, je

jednou z oblastí psychologie. Jedním z nejvlivn jších myslitel

v oblasti lidské

motivace byl A. H. Maslow (1908 – 1970). Navrhl model motivace v podob hierarchie postupující od osobních pot eb na základn , k rozumovým na vrcholu. Pro motivaci lov ka je hybnou silou uspokojení svých vlastních pot eb. Nejv tším motiva ním faktorem je úsp ch. U itelovým cílem by m lo být dosáhnout toho, aby se dít cht lo u it. U itel m že žáky motivovat: cílev dom – vytvá í vhodné podmínky, zajímavé podn ty, nev dom – svým chováním, zaujetím pro p edm t, vztahem k žák m.

2.2.7 Hra Spole n s motivací ke školní práci i hra souvisí se školním úsp chem. Hra slouží k navození p íjemné atmosféry, k procvi ení u iva, relaxaci atd. Hra je jedna ze t í základních forem lidské innosti: práce, u ení, hra. Prost ednictvím hry se rozvíjejí tvo ivé schopnosti, hodnotové orientace a d ležité složky socializa ního procesu. Formativní vliv hry pokra uje i v dosp losti (náhradní uspokojování r zných pot eb v sout živosti), je to innost, která je v protikladu k oby ejnému životu, má sv j vlastní pr b h a smysl a udává vlastní pravidla. Hra nás provází již od ranného d tství a stává se impulzem ke zdolávání p ekážek. Proto by u itelé hru m li využívat ve vyu ování k navození tvo ivé atmosféry i k procvi ování u iva.16 Využíváním pe liv zorganizovaných a naplánovaných her, umožníme d tem spat ovat praktický význam toho, co se u í, pro úkoly, které p ed nimi jednou vyvstanou v jejich budoucím povolání, kterými se musí zabývat v každodenním spole enském život . Hra je motiva ní prost edek ve vyu ování, je hnacím motorem k dosahování úsp chu.

16

http://antiskola.eu/referaty_cz/index.php?page=show_detail&come_from=list&obl=20&pg=4&id=18050

27

Teoretická ást

3 Rodina V dnešní dob se pod slovem „rodina“ ozna uje p edevším manželský pár s d tmi. Rodina je nejmenší sociální skupina, z níž ást len pokrevním nebo adoptivním sourozenectvím.

je vzájemn spojena

lenové rodiny jsou spojeni spole ným

soužitím, vzájemnou morální odpov dností a vzájemnou pomocí. Rodina je prost edí, s nímž jsme nejvíce spjati. Rodina nás siln ovliv uje a my ovliv ujeme ji. Je také obrazem doby a její politiky, sociálních, ekonomických, kulturních, ekologických a dalších podmínek a zásad.

3.1 Funkce rodiny Od narození žije dít zpravidla v rodin , v ní získává základní zkušenosti ve styku s lidmi. 17 Rodina je prvním zprost edkovatelem uspokojování jeho pot eb a bez její pé e by dít nemohlo žít a vyvíjet se, proto vliv rodiny na dít a jeho psychiku je velmi silný. Vývoj dít te m že rodina p ízniv stimulovat, ale také m že zp sobit zbržd ní jeho vývoje, utlumení, narušit vývoj schopností, charakteru a tedy celé osobnosti dít te. Rodina je sociální útvar nejmén t í osob, z n hož ást

len

je vzájemn

spojena pokrevním nebo adoptivním, sociálním vztahem: rodi – dít , matka – otec, pokrevní nebo adoptivní sourozenci.

Spolu se sociáln -kulturní charakteristikou rodiny pat í k jejím podstatným znak m to, jaké je emo ní klima, osobní vztahy uvnit rodiny, zp sob sociální komunikace apod. Rodina má své zákony, které si vytvá ejí její lenové, a také je vázána platnými zákony spole nosti a plní ur ité funkce18: Reproduk n sexuální – zajiš uje komunitu a vývoj lidstva,

17 18

http://www.astride.estranky.cz/stranka/socializacni-moznosti-rodiny-a-skoly http://www.sos-ub.cz/prevence/hyp24a.pdf

28

Teoretická ást Ekonomicko zabezpe ovací – zajiš uje obživu a hmotné zabezpe ení všech len

rodiny, zajiš uje ekonomickou reprodukci spole nosti jak pracovní

inností, tak i p ípravou d tí na povolání. Socializa ní (výchovné) zabezpe ení – zajiš uje reprodukci

lov ka jako

kulturní bytosti, formuje strukturu osobnosti, tato oblast je asto zanedbávána a je stále ast ji nahrazována d razem na materiální zabezpe ení dít te. Emocionální – je nejd ležit jší funkce, zajiš uje len m rodiny uspokojování citových pot eb, úzce souvisí s p edchozími funkcemi. Rodina poskytuje dít ti základní zkušenosti, které ovliv ují zp sob chápání a jednání lov ka v dosp losti, ukazuje mu, jak se lidé chovají jeden k druhému, zda spolupracují a pomáhají si, nebo jsou navzájem agresivní, jak reagují, když se dostanou do zát žové situace. Starší lenové rodiny fungují jako model, který automaticky mladší napodobují. Rodina by m la sloužit jako citové zázemí, zdroj jistoty a bezpe í, jež mají velký vliv na rozvoj pocit sebejistoty a sebed v ry, na nichž záleží jejich uplatn ní.

3.2 Rodi ovské styly výchovy Je to práv styl rodinné výchovy, který ur uje základní osobnostní rysy dít te, p sobí na sv domitost, houževnatost, p ístup k práci a p sobí i na to, jaký vztah bude mít dít k úsp chu ve škole. Zpo átku je pro dít

nejd ležit jší osobou jeho matka, která zodpovídá za

adekvátní uspokojování pot eb svého dít te. Pozd ji nabývá na d ležitosti i otec, p ípadn sourozenci a jiní p íslušníci rodiny. Vývoj dít te je ovliv ován i dalšími initeli, jako nap . zda je rodina úplná i neúplná. E. S. Schaefer rozeznává ty i základní typy rodinné výchovy podle míry kontroly dít te a míry projevované lásky sm rem k n mu. Míra kontroly ukazuje, zda bylo dít p ísn vedeno a ízeno, i zda mu byl ponechán prostor pro vlastní názory a vyjád ení. Míra projevované lásky pak ukazuje, zda bylo dít spíše p ijímáno nebo odmítáno. Následující Tabulka 1 ukazuje zp soby výchovy a její d sledky na osobnost dít te.19

19

http://laivindie.blog.cz/0701/referat-1

29

Teoretická ást Tabulka 1 Typy rodinné výchovy

AUTONOMIE (samostatnost dít te) Demokratická výchova (ideální)

výchovné postupy - nezú astn nost, lhostejnost, zanedbávání výsledek u dít te - odmítání sociálních pravidel, vzpurnost, agresivita

Autoritá ská výchova výchovné postupy - vyžadování, autoritá ství, diktátorství, tvrdé tresty, p ísná disciplína výsledek u dít te -, problémy ve spole enském život , autoagresivita (tj. namí ená proti vlastní osob ), ostýchavost, svárlivost, neschopnost kompromis , vnit ní netolerance

výchovné postupy - svoboda, demokrati nost, mírné zd vodn né tresty, dít má v domí sounáležitosti s rodinou a podíl na rozhodování výsledek u dít te - aktivita, tvo ivost nezávislost, otev enost, dobré fungování ve spole nosti, emo ní vyrovnanost, cílev domost, zdravé sebev domí Ochraná ská výchova výchovné postupy - dobromyslnost, ochra ování, shovívavost, p ivlast ování výsledek u dít te - závislost, poslušnost, malá tvo ivost, emo ní labilita, povolnost, egocentrismus, nesamostatnost, malá sebejistota

AKCEPTOVÁNÍ DÍT TE (výchova s láskou)

ODMÍTÁNÍ DÍT TE (výchova bez lásky)

Zanedbávající výchova

KONTROLA ( ízení dít te)

3.3 Vliv rodinného prost edí na úsp šnost žáka Sociální život dít te za íná doma, kde vznikají naše první nejt sn jší vztahy a od nich se odvíjí psychický vývoj dít te. Všichni zakládají rodiny s nejlepšími úmysly vytvo it d tem nejlepší prost edí pro jejich výchovu a vývoj. Doma se dít u í využívat vlastních schopností, dovedností, tvo í si své postoje, názory, vytvá í se jeho motivace ve vztahu ke škole, k okolnímu sv tu a k vlastní budoucnosti. Rodina je pro dít nejd ležit jší skupinou v pr b hu celého d tství. Jeho životní úsp šnost je ovlivn na rodinným zázemím, p sobením rodi , jejich vzd láním, sociálním postavením. Dít , vyr stající v podn tném prost edí, kde je mu umožn no rozvíjet konstruk n manipula ní schopnosti, logické myšlení, je obklopeno zájmem, jsou mu poskytovány p íležitosti k innostem, je povzbuzováno a podporováno, p ichází do školy se zna nými p edpoklady k dosahování úsp chu. Školní úsp ch je tedy záležitostí: rodiny, žáka, spolužák , u itele, u itelského kolektivu. Jestliže dít

vyr stá v harmonickém prost edí, plném lásky a porozum ní,

empatie (vcít ní), kultivovaných vztah mezi rodi i, má to vliv na jeho zdárný vývoj,

30

Teoretická ást jak psychický tak fyzický. D ti vycházející z takového prost edí mají v tší p edpoklady k úsp šnému za len ní se ve škole, spole nosti i dalším samostatném život . Svými rodi i je dít ovliv ováno od narození, ale stejn tak jsou i rodi e ovliv ováni d tmi. Proto v procesu za le ování má rodina, respektive rodi e, zásadní význam. Úkolem rodi

je p ipravit své dít na zdárné fungování mezi ostatními lidmi, uvést jej do

spole nosti. Ctižádostiví rodi e, a st edoškolsky i vysokoškolsky vzd laní nebo pouze se základním vzd láním, si myslí, že d ti jsou jejich pokra ováním. Nejsou schopni p ijmout, že d ti mohou mít p edur enu svou vlastní cestu. Rodi e úsp šných d tí jsou pyšní, hrdí a rádi slyší o svých d tech, jak jsou dobré. S úsp chem žáka souvisí i rozhodnutí rodi

o typu školy, které m že výrazn ovlivnit život dít te i chod celé

rodiny. P áním všech rodi

je, aby to jejich d ti dotáhly dále než oni sami. P edevším

však musíme znát dob e možnosti vlastního dít te. U d tí, které rodi e ve školní innosti nepodporují (nechválí je) vzniká riziko, že za nou postupn tlumit sv j možný rozvoj a nebudou ani zdaleka dosahovat výsledk , na které by svými schopnostmi m ly. D vodem je fakt, že d ti p ejímají postoj ke škole od rodi . Ani jim nebude škola a prosp ch p ipadat d ležité. P itom nemusí jít o to, zda dít propadá nebo ne, ale o to, že nerozvíjí dostate n sv j potenciál. Hovo í se také o tzv. relativním neprosp chu. 20 Pokud se dít ti neda í ve škole, n kte í rodi e mu za nou pomáhat p i psaní domácích úkol anebo mu zakáží n které p íjemné aktivity, dokud se ve škole nezlepší. Takové strategie však asto vedou k dalšímu zhoršování. Ú inn jší bývá, pokud rodi své dít spíše povzbudí. Lépe jsou na tom d ti, jejichž rodi e podporují jejich aktivitu a samostatnost. Je tedy vhodn jší s dít tem diskutovat o jeho problémech, aby si dokázalo najít ešení samo, než íci dít ti, co má ud lat. Dalším d ležitým faktorem je napodobování modelu - pokud se rodi e dívají na televizi v dob , kdy má dít pracovat na domácím úkolu, anebo pokud rodi e tém

v bec sami ne tou a nev nují se

jakýmkoli "akademickým" aktivitám, t žko mohou o ekávat od svého dít te vynikající výsledky ve škole. 21

20 21

http://www.htf.cuni.cz/section/materialykpp http://www.portal.cz/scripts/modules/issues/artlist.php?issueid=407

31

Teoretická ást 3.3.1 Postoje rodi Postoje rodi

k dít ti a rodinná výchova

k d tem a rodinná výchova se v pr b hu asu m ní. M ní se jak

ekonomická, bytová situace rodiny, zdravotní i psychický stav rodi , vztah mezi rodi i, jejich sociální s osobnostní zralosti. Odlišný postoj rodi výchova dvou

a odlišná rodinná

i více d tí v rodin , asto zp sobí to, že v téže rodin se mohou

zformovat sourozenci s odlišnými rysy osobnosti. Rozdíly mezi d tmi podle toho, v kterém po adí se narodily, je možné vysv tlit odlišnou rodinnou výchovou a odlišnými požadavky rodi

na n . Nej ast ji od

prvorozeného dít se o ekává v tší a lepší pln ní pracovních i školních povinností, odpov dné chování a jednání, což podporuje rozvinutí ur itých návyk . Ale není tomu tak vždy, objevují se i p ípady, kdy roli nejodpov dn jšího mezi sourozenci p ejímá jiný než nejstarší. Na formování d tské psychiky od nejran jšího v ku má podstatný vliv práv rodina. K pochopení, pro rodina zásadním zp sobem p sobí na dít , je nutné se nejprve seznámit s jejím za len ním do celku prost edí a s mechanismy p sobení prost edí na rodinu i na dít . Vliv na rozvinutí schopností dít te, osvojování si v domostí a dovedností má velký vliv jak úrove vzd lání rodi , úrove škol, kulturní a ekonomické podmínky. V sou asné dob

se poukazuje na vzd lání rodi

jako d ležitý faktor

ovliv ující školní úsp šnost d tí. P i vyšším vzd lání rodi

mají d ti lepší školní

prosp ch a rozvinut jší zájmové innosti. Nep íznivé podmínky pro psychický vývoj jsou v rodinách, kde rodi e mají jen základní, pop . neúplné základní vzd lání bez vyu ení. Na otázku, zda školní prosp ch dít te, jeho zájmové innosti i schopnosti více ovliv uje vzd lání otce i vzd lání matky nelze jednozna n odpov d t. Existují r zné výzkumy, které p inášejí r zné výsledky, význam mají však nejspíše oba. Rodinná výchova p sobí nejsiln ji v raném v ku a p itom p sobení rodi

na

dít není jednosm rné. Zárove také dít ovliv uje své rodi e, pobízí je k ur itému zp sobu chování a výchovy. Nejen, že základní význam v rodin pro vývoj dít te mají vztahy rodi

s d tmi, ale velký význam mají i vztahy mezi sourozenci.

32

Teoretická ást 3.3.2 P sobení rodiny na dít Rodina poskytuje modely k napodobování a identifikace. P edává mu základní model - model sociální interakce a komunikace v malé sociální skupin , za le uje dít do ur itého zp sobu života a p edává mu ur ité sociální požadavky a normy, jejichž p ijetí podporuje odm nami a tresty. Tím dochází k socializaci dít te v rodin , k jeho výchov . 22 Vliv rodiny se však netýká pouze doby d tství a mládí, respektive t ch oblastí výkonu a chování jedince, které se bezprost edn týkají školy. Dotýká se i zp sobu komunikace, citových vztah , které se p enáší z d tských zkušeností v rodin do dalších vztah jedince, do vztahu k partnerovi, k vlastním d tem. P sobení rodiny na dít

asto velmi závisí na národnosti, na politickém a náboženském p esv d ení, na

sociální úrovni rodiny. Lze p edpokládat, že v rodin , kde nejmén jeden z rodi

ukon il st ední školu,

hodnotí vzd lávání a kulturu kladn . Snaží se své d ti vést k dobrému školnímu výkonu a poskytnout pot ebnou pomoc p i p ekonávání p ekážek v u ení nebo v zájmové innosti. Opakem je tomu v rodin , v níž rodi e nemají ukon ené základní vzd lání. Dít v takové rodin nedostává impuls pro dosažení dobrého školního výkonu. Nep íznivým initelem pro psychický vývoj dít te je nevhodný zp sob komunikace. Jedná se p evážn

o chudý slovník, nedbalou výslovnost, dále ok ikování dít te, aby

neobt žovalo svými otázkami apod. Takové chování rodi

zt žuje vývoj e i dít te,

nep ízniv p sobí na jeho p irozenou zvídavost, pot ebu poznávat nové v ci, narušuje emo ní vztahy v rodin , zvlášt mezi rodi i a d tmi, což pak zt žuje celou rodinnou výchovu.

3.4 Období dospívání Poznávání d tí, a probíhá v procesu školní výchovy i v b žném rodinném život , se za íná komplikovat s p íchodem dospívání i v jeho pr b hu. Dospívající d ti se m ní ve svých t lesných proporcích, ale i ve svých výkonech, reakcích a celkovém chování. I když se tyto zm ny dají p edpokládat, p ichází v tšina z nich neo ekávan . D íve osv d ené výchovné praktiky za nou selhávat, krom rodi 22

http://www.astride.estranky.cz/stranka/socializacni-moznosti-rodiny-a-skoly

33

Teoretická ást si i u itelé st žují na neposlušnost žák , na jejich neochotu sv ovat se, odmlouvání, hrubost, p ecitliv lost, nesoust ed nost, na zm nu ve školních výkonech i vztazích k vyu ovacím p edm t m, ke spolužák m. Tyto zm ny jsou prvotními signály za ínajících obtíží s dospíváním, kdy u n kterých d tí vázne dorozum ní. Dospívání je ástí životní dráhy každého lov ka. Pat í k nejobtížn jším stádiím ve vývoji jedince. V tomto v ku se poukazuje na vysoký výskyt káze ských p estupk , delikvence, duševních poruch. Pro n které jedince období dospívání znamená vzpomínku na hezký a snadno plynoucí as, bez starostí a existen ních problém , období doprovázené pot ebu hledání a poznávání. Naopak pro jiné to je období zra ující, kdy prožívají adu nedorozum ní.

3.5 P ístupy ke vzd lání Ve sborníku „Zpráva o vývoji eské spole nosti 1989-1998“ (Akademia, 1998, editor J.Ve erník, vedoucí týmu P.Mat j ) je na základ hlavních faktor rodinného zázemí z hlediska vzd lávací dráhy dít te rozlišováno mezi šesti typy rodinného zázemí:23 1. Statická d lnická rodina (žije v nich asi t etina d tí) - rodi e mají vzd lání základní nebo st ední bez maturity, nižší ekonomický standard, nerozvinuté kulturní zázemí, chybí jim významn jší sociální kontakty. Zájem o školní výsledky je malý. D ti pat í mezi neúsp šné, u ení je nebaví, nenavšt vují zájmové kroužky. Pravd podobnost jejich vyššího vzd lání je velmi nízká. Pokud v n m pokra ují, pak v tšinou na u ilišti (ne vždy je dokon í). 2. Ctižádostivá d lnická rodina (p ibližn každé sedmé dít ) - otec je v tšinou vyu ený, matka má nej ast ji maturitu. Materiální situace i kulturní zázemí jsou pr m rné, sociální kapitál nerozvinutý. Rodi e se zajímají o školní výsledky, d ti samy cht jí v souladu s p áním rodi

studovat. Od vzd lání o ekávají lepší

uplatn ní a finan ní standard. Nezanedbatelná ást pokra uje ve studiu i po maturit . 3. Nerozvinutá st ední rodina (asi 7% d tí) - jde v tšinou o zam stnance v nižším nebo st edním postavení. Otec mívá úplné st ední vzd lání, matka stejné nebo nižší. Zatímco materiální standard mají spíše podpr m rný, kulturní zázemí je 23

http://www.ped.muni.cz/capv11/3sekce/3_CAPV_Strelec.pdf

34

Teoretická ást naopak mírn nadpr m rné. Pom rn

asto dít vyr stá v neúplné rodin . Zájem

o studium dít te na st ední škole není velký. D ti v tšinou nejsou ve škole spokojené, studium nepovažují za svoji volbu. Více než polovina t chto d tí navšt vuje jen u ilišt . 4. Stabilní st ední rodina (zhruba každé šesté dít ) - otec obvykle pracuje v technické profesi a má nej ast ji odbornou školu s maturitu i vysokou školu, matka st ední školu. Materiální úrove je pom rn dobrá, avšak kulturní není p íliš vysoká. Rodi e se zajímají o výsledky dít te a podporují ho ve studiu a mimoškolních aktivitách. Tém

polovina t chto d tí absolvuje st ední

odbornou školu, každé páté gymnázium a zhruba stejný po et pokra uje ve studiu na vysoké nebo vyšší odborné škole. 5. Podnikatelská rodina (asi 15% d tí) - otec mívá samostatné povolání, oba rodi e st edoškolské nebo vysokoškolské vzd lání. Zna ný je ekonomický standard, užite né známosti a kontakty, mén je rozvinuto kulturní zázemí. Pé e o rozvoj dít te je spíše pr m rná. D ti se zam ují na st ední odborné vzd lání a p ípadné vyšší odborné školy, jen menší ást studuje gymnázium a pokra uje na vysoké škole. 6. Rodina odborník (cca sedmina d tí) - rodi e bývají zam stnanci ve vedoucích pozicích, mají vysokoškolské nebo úplné st ední vzd lání. Materiální situace je dobrá, velmi vysoké je rovn ž sociální a kulturní zázemí. Rodi e se zajímají o školní výsledky dít te a podporují ho. D ti mají chu studovat a v nují se mimoškolním aktivitám. V tšinou studují na školách, které odpovídají jejich p edstavám, p i volb se ídí úrovní a pov stí školy.

asto kon í vysokou

školou.

3.6 Vztah rodiny a školy p i výchovn vzd lávacím procesu Ve výchov

dít te, dochází k mnoha událostem. D ležité je se zam it

p edevším na vztahy a vazby mezi: rodinou

dít tem

u itelem resp. školou.

Spolupráce rodiny a školy p i výchovn -vzd lávacím procesu dít te je ovliv ována jak osobností u itele, p epln ností t íd, v kového složení u itelstva, možnostmi školy ke zdokonalování metod vyu ování. Vzájemné vztahy rodiny a školy byly v našem prost edí p ed rokem 1989 zna n rezervované v d sledku postavení i charakteru školy

35

Teoretická ást a rodiny v tzv. socialistické spole nosti. Cíle výchovných a vzd lávacích aktivit školy a rodiny se asto velmi lišily. D íve se rozši oval názor o nevhodnosti zasahování rodi

do práce škol, nebo škola má vzd lávat a vychovávat v duchu socialismu,

zatímco rodinná výchova byla chápána asto jako nutné zlo. V sou asnosti se již preferuje, aby vztah u itel

rodi a jejich komunikace byla p irozenou nezbytností.

Rozdílný p ístup u itele a rodi

k žákovi, s rozdílnými výchovnými prost edky vede

k dezorientaci dít te, které znejistí, není schopné a ochotné spolupracovat. Bariéra v komunikaci mezi školou a rodinou je zavin ná nedostatkem vzájemné d v ry a respektu, n kterým rodi m v dnešní dob také nezbývá na školu p íliš asu. Mnozí z rodi

však chápou spoluodpov dnost za výchovu i vzd lání svého dít te. Pro

zajišt ní spolupráce mezi rodinou a školou je d ležité, aby škola byla ochotna akceptovat aktivity rodi , kte í cht jí ob tovat sv j as a zapojit se do výchovn vzd lávacího procesu svého dít te. Rodi e podle zájmu a aktivit lze rozd lit do t í skupin: 24 1. Rodi e, jež jsou v rámci t ídy, kam chodí jejich dít , aktivní. Jejich angažovanost lze využívat pro spolupráci jak se školou, tak t ídou. Spolupráce m že mít formu sponzoringu, i zajišt ní exkurze do podniku, kde rodi pracuje. Tvo í asi pouze jednu p tinu všech rodi . Takovéto vztahy bývají ast ji na malých školách, p evážn na školách základních než st edních. 2. Rodi e, kte í se zajímají pouze o u ební výsledky svého dít te, a proto se jejich aktivita omezuje pouze na rovinu t ídy, p ípadn

na individuální kontakty

s jednotlivými u iteli (p icházejí na t ídní sch zky). I s touto skupinou se u iteli dob e pracuje, nebo jim výsledky jejich dít te nejsou lhostejné. 3. Rodi e, kte í sv j zájem v i svému dít ti ve škole a v i škole jako celku nijak výrazn ji neprojevují a do školy v tšinou nechodí nebo jejich návšt va je v tšinou spojená s problémy dít te. Tato skupina rodi

je po etn nejsiln jší

skupinou a je nutno ji oslovit jiným zp sobem, komunikace nesmí být pouze negativní, ale naopak mnohem ú inn jší je chvála, proto chválit i sebemenší zlepšení a úsp ch. Problémová je poslední skupina. Jedním z d vod nezájmu o školu, kam chodí jejich dít 24

je to, že o škole získávají informace od svých d tí, tj. nep ímo,

http://www.skolavpohode.cz/index.php/Text:Partnerstv%C3%AD_rodiny_a_%C5%A1koly

36

Teoretická ást zprost edkovan . Tyto informace bývají zkreslené, v tšinou negativní (dít

p inese

špatnou známku, poznámku, vyjád í se neuctiv o u iteli). Dalším d vodem, pro nemají na kontakty se školou as, je nezájem a lhostejnost k výchov svého dít te, anebo situace, kdy se musí v novat zajišt ní rodiny a na vedlejší aktivity mnoho prostoru nezbývá. Školu vnímají jako n co, co jejich d ti musí dokon it a zajímají se p edevším o jejich prosp ch. Nej ast jší situace, kdy se setkávají rodi e s u itelem je t ídní sch zka. Na sch zku se dostaví p evážn

rodi e bezproblémových žák , zatím co rodi e

problémových žák zpravidla nechodí v bec. Pr b h t chto t ídních sch zek není p íliš p ínosný, nebo základem bývá monolog u itele, zam ený p edevším na prosp ch a chování a vzhledem k množství žák jednotlivci. Proto také v tšina rodi

se nem že u itel otev en bavit o každém

považuje t ídní sch zky za zbyte né. 25

Možností spolupráce a angažovanosti rodi

do školy je spousta, nap . p ípravy

s plesy, dny otev ených dve í, organizování mimoškolních aktivit jako sportovní a kulturní akce, zájezdy, po ádání letních tábor , atd. Cesta k takovéto spolupráci je však dlouhá a obtížná. Záleží na práci pedagoga, jak se ke spolupráci s rodi i ve výchovn - vzd lávacím procesu dít te postaví. Dobrý vztah mezi rodinou a školou je d ležitým p edpokladem úsp šnosti školní socializace dít te a do zna né míry i úsp šnosti jeho socializace v bec. Samoz ejm tuto realizaci dobrých vztah musí umož ovat vhodné podmínky.

3.6.1 Individuální a kolektivní práva rodi Spoluú ast rodi

na ovliv ování škol je dnes legislativn zajiš ována ve všech

demokratických státech. Srovnáme-li legislativní opat ení v této oblasti v

eské

republice a v jiných evropských zemích, neshledáváme zásadní odlišnosti v podstatných zákonných úpravách. V jednotlivých zemích se ovšem tato legislativa odlišuje, zejména v tom, jaký d raz kladou jednotlivé zem bu na individuální nebo na kolektivní práva rodi : 26 Individuální práva rodi

- zahrnují p edevším právo rodi

na svobodnou volbu

školy pro své d ti. P itom ve v tšin zemí platí, že tato volba je omezena místem 25 26

http://www.skolavpohode.cz/index.php/Text:Partnerstv%C3%AD_rodiny_a_%C5%A1koly http://www.rodina.cz/clanek444.htm

37

Teoretická ást bydlišt , v n kterých zemích mohou rodi e dát své dít do kterékoliv školy neomezen (tak je tomu i v

eské republice). K individuálním práv m rodi

pat í také právo na informace o výsledcích vzd lávání d tí, na informace o vnit ní organizaci školy, jejím ízení a hospoda ení. Kolektivní práva rodi

- týkají se jejich zastoupení v ídících orgánech školství.

Toto zastoupení m že být na úrovni školy, obce i regionu nebo na úrovni národní. Ve v tšin zemí jsou kolektivní práva legislativn

zajiš ována na

úrovni škol a obcí, kdežto jen n kolik zemí umož uje ú ast rodi

v ízení

školství také na regionální nebo národní úrovni. K t mto zemím pat í nap . Norsko, Švédsko a N mecko, kde mají rodi e zastoupení na všech úrovních ízení školství.

38

Praktická ást

4 Pedagogický výzkum - dotazníková forma 4.1 Cíl výzkumu Cílem výzkumu je poodhalit, jak ovliv ují úsp ch žáka okolnosti ve škole, v rodin a s tím související vzd lání rodi . Také zjistit, jak d ti samy sebe hodnotí a co by cht ly dokázat. Na základ

t chto skute ností jsem se snažila zjistit d ležité

prom nné, které ovliv ují práv zmi ovaný školní úsp ch. Jako sou ást výzkumu, jíž se zabývá bakalá ská práce, jsem vypracovala dotazník „Školní úsp šnost žáka“. Výzkum si neklade za cíl postihnout v celé ší i školní úsp ch i neúsp ch žák nebo uvedené téma je velmi rozsáhlé. Ve svém výzkumu jsem se pokusila zachytit n které oblasti, které ovliv ují úsp šnost žák ve škole.

4.2 Metoda výzkumu Pro sv j výzkum v oblasti úsp šnosti žáka jsem použila metodu dotazníku (P íloha . 2). Dotazník obsahuje 21 otázek uspo ádaných do 5 skupin. Otázky jsou zam ené na žáka samotného, školu, sociáln materiální zázemí (majetkové pom ry – d m, byt; možnost se p ipravovat do školy ve vlastním pokoji, nemít vlastní pokoj, …), budoucnost dít te a vzd lanost rodi . Pro tento dotazník jsem zvolila otázky uzav ené a polouzav ené. Výhodou otázek uzav ených je jednodušší zpracování. Dotazník nám umož uje zjistit n co o žákových vlastnostech, koní cích, o tom kde žijí a s kým žijí, co je zajímá, co si myslí, jaké je rodinné zázemí, jejich zájem o vzd lávání. Žák má prost ednictvím dotazníku velký prostor na vyjád ení, žáci si vyberou z n kolika variant odpov dí, jež se jim nabízejí.

4.3 Sb r dat Sb r dat byl proveden na St ední škole um lecko emeslné a od vní v Liberci, kde se vyu uje ty letý studijní obor „Um lecko emeslné zpracování od v “ (dále jen U ) zakon ený maturitní zkouškou a t íletý u ební obor „Krej í“ (dále jen DK) zakon ený záv re nou zkouškou. Šet ení se zú astnilo 33 žák z oboru „U “ a 15 žák 39

Praktická ást z oboru „DK“. K porovnání, další zkoumanou skupinou byli studenti St ední pedagogické školy v Litomyšli, se ty letým studijním oborem „Pedagogické lyceum” (dále jen PL). Šet ení se zú astnilo 17 žák t etího ro níku. Celkem zkoumaný vzorek vybraných skupin tvo ilo 65 respondent .

4.4 P edpoklady výzkumu Pro zanalyzování dat získaných prost ednictvím dotazníku jsem si stanovila ty i p edpoklady výzkumu, které vycházejí nejen z teoretických opor, ale i ze zkušeností rodin v mém nejužším okolím. Tyto p edpoklady se vztahují na skupiny otázek v dotazníku. S ohledem na stanovené p edpoklady výzkumu je vynecháno hodnocení první skupiny, kterou tvo í pouze jedna otázka typu – Jsi: dívka – chlapec. P edpoklad výzkumu . 1 ím vyšší úrove zájmových inností, tím vyšší úrove školní úsp šnosti žáka. P edpoklad výzkumu . 2 ím vyšší zájem o vzd lávání, tím vyšší úrove školní úsp šnosti žáka. P edpoklad výzkumu . 3 ím vyšší sociáln kulturní status, tím vyšší úrove školní úsp šnosti žáka. P edpoklad výzkumu . 4 ím vyšší vzd lání rodi , tím vyšší úrove školní úsp šnosti žáka.

4.5 Analýza výsledk Otázka .1 - osobní otázka 1. Jsi: a) dívka b) chlapec

40

Praktická ást Tato otázka m la ur it vzorek zkoumaných jedinc , pom r chlapc a dívek na vybraných školách. Obory zam ené na od vnictví jsou stále fenoménem dívek. Chlapci se o tento obor zajímají až ve vysokoškolském studiu. V oborech U

a DK jsou pouze d v ata.

V oboru PL je z celkového po tu 17 žák pouze 1 chlapec.

PL 1chlapec (6%)

16 dívek (94%) dívka

chlapec

Graf 1 Pom r dívek a chlapc ve skupin PL

Otázka .2 až 6 - zam ení na tv j osobní as a tvé kamarády 2

Ve volném ase chodíš do kroužku: a) sportovního b) výtvarného c) jazykový d) hraji na nástroj e) p vecký f) tane ní g) jiný (napiš)_______________ h) nenavšt vuji žádný kroužek Školní úsp šnost ovliv uje i skute nost, jak d ti tráví volný as a jaké mají

koní ky. Žáci m li na výb r z osmi možností. Jelikož n kte í navšt vují více kroužk , mohli ozna it i více než jednu odpov

. Domnívám se, že zájmové innosti jsou dalším

klí em k úsp chu a ne jen toho školního. M žou p edevším p isp t k nastartování lepších výkon , nebo snaha n co vytvá et, um t n co jiného než ostatní, pozitivn ovliv uje život. 41

Praktická ást Ve skupin DK je z po tu 15 žák 50%-ni a ve skupin U

je z po tu 33 žák

52%-ní nezájem o n jaký kroužek, ve skupin PL je nezájem o kroužek z po tu 17 žák 7%-ní. Ve skupin žák DK je zájem pouze o t i typy nabízených kroužk a ve skupin žák U

se již zájem rozši uje na p t typ kroužk . Ve skupin žák PL

s ohledem na studijní obor jsou uvedeny všechny nabízené kroužky, nejvíce navšt vují kroužek p vecký -18% žák a jazykový - 14% žák . K možnosti g) jiný (napiš)______________ je nej ast ji uvád n kroužek dramatický, dále skaut, seminá o Starém zákon , literárn -dramatický, jezdecký.

Zájmové kroužky

po et žák

20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 sp

í ovn ort

rn ý tv a vý

y ko ja z

vý

an ji n hra

tr ás

DK

oj p

U

cký ve

ta n

e

ní

ji ný žá

ýk dn

k že r ou

PL

Graf 2 Zájmové kroužky

Kroužky - DK

Kroužky - U 10%

13%

5% 11%

52% 50%

31%

11%

6% sportovní

tane ní

jiný

žádný kroužek

sportovní

hraji na nástroj

p vecký jiný

tane ní žádný kroužek

Graf 4 Kroužky - U

Graf 3 Kroužky - DK

42

11%

Praktická ást Kroužky - PL 7%

11% 4%

28%

18% 11%

7% 14%

sportovní

výtvarný

jazykový

hraji na nástroj

p vecký

tane ní

jiný

žádný kroužek

Graf 5 Kroužky - PL

3

Na vyu ování se p ipravuješ: a) pravideln v ur itou dobu b) r zn podle pot eby c) nep ipravuji se skoro v bec Následující grafy znázor ují skute nost, jak se žáci p ipravují na vyu ování.

P evážná ást žák se p ipravuje r zn podle pot eby. Z výzkumu vyplývá, že p íprava na vyu ování u žák

DK, U

a PL je

srovnatelná. Skupina žák DK – pravideln v ur itou dobu se p ipravuje 27%, r zn podle pot eby 66% a v bec 7%. Skupina žák U

– pravideln v ur itou dobu se p ipravuje 9%, r zn podle

pot eby 79% a v bec 12%. Skupina žák PL – pravideln v ur itou dobu se p ipravuje 18%, r zn podle pot eby 70% a v bec 12%.

43

Praktická ást P íprava na vyu ování 30

po et žák

25 20 15

26

10 10

5

4

0

12 1

4

3

DK

3

U

pravideln v ur itou dobu

2 PL

r zn podle pot eby

nep ipravuji s e skoru v bec

Graf 6 P íprava na vyu ování

P íprava na vyu ování - U

P íprava na vyu ování - DK 7%

27%

12%

9%

66% 79% pravideln v ur itou dobu

pravideln v ur itou dobu r zn podle pot eby

r zn podle pot eby nep ipravuji se skoro v bec

nep ipravuji se skoro v bec

Graf 7 P íprava na vyu ování - U

Graf 8 P íprava na vyu ování - DK

P íprava na vyu ování - PL

12%

18%

70% pravideln v ur itou dobu r zn podle pot eby nep ipravuji se skoro v bec

Graf 9 P íprava na vyu ování - PL

44

Praktická ást 4

P ipravuješ se: a) p evážn sám(a), nepot ebuji pomoc b) n kdy s pomocí rodi

nebo jiných rodinných p íslušník

c) velmi asto pot ebuji pomoci Zám rem této otázky bylo zjišt ní samostatnosti žák p i p íprav na vyu ování. Ve skupin DK se 14 žák p ipravuje sama a pouze 1 pot ebuje n kdy pomoc rodi jiných rodinných p íslušník . Ve skupin U a 2 n kdy s pomocí rodi

i

se 31 žák p ipravuje p evážn sama

i jiných rodinných p íslušník . Ve skupin PL se všech

17 žák p ipravuje samostatn . Žádný žák ze skupiny DK, U a PL nepot ebuje astou pomoc p i p íprav na vyu ování.

Zp sob p ípravy na vyu ování 35

po et žák

30 25 20

31

15 10 5 0

14

1

2

0

DK

17 0

0

U

PL

p evážn s ám(a) n kdy s pomocí rodi i jiných rodiných p ís lušník velmi asto pot ebuji pomoci

Graf 10 Zp sob p ípravy na vyu ování

5

Myslíš si, že jsi mezi kamarády oblíben (a): a) ano b) spíš ano c) nevím d) spíše ne e) ne

45

0

Praktická ást Na úsp šnosti má také vliv blízké okolí žák , v tomto p ípad bylo myšleno prost edí kamarád

a to nejen ve škole. Pokud žák má pocit, že nezapadá mezi

spolužáky, není oblíben, m že se cítit odstr en, což následn ovlivní i jeho p ístup ke škole. Z následujícího grafu 11 je znatelné, že v tšina žák ze skupiny DK, U a PL si myslí, že je mezi svými kamarády oblíben. Nebo mezi své kamarády zapadá, ale sám si není úpln jist oblíbeností, zaujímá spíše neutrální postoj v i svému okolí kamarád . Jedinci, kte í uvád jí, že spíše nejsou nebo nejsou v bec oblíbeni je minimální po et. Proto podle tohoto grafu mohu usuzovat vliv dobrých kamarádských vztah mezi žáky.

Oblíbenost mezi kamarády 14 12

po et žák

10 8

13

6 4

11 8

2 0

7

6 3 ano

9

2

2

s píš ano

0

nevím DK

U

2

1 1

spíše ne

0

0 ne

PL

Graf 11 Oblíbenost mezi kamarády

6

Chodíš s kamarády asto ven (za zábavou): a) ano b) spíš ano c) spíše ne d) ne Tato otázka velmi souvisí s p edešlou otázkou

. 5, nebo

to, jak si žák

uv domuje svoji oblíbenost mezi kamarády, tak podle toho se odvíjí i využití jeho volného asu na zábavu s kamarády. Graf 12 nám poodhaluje skute nost, že žáci, kte í jsou oblíbeni mezi svými kamarády, s nimi chodí ven a tráví sv j volný as.

46

Praktická ást Využití volného asu na zábavu 16 14

po et žák

12 10 8 6 4

15 9

11

8

2 0

5

3 ano

4 0

spíš ano

s píše ne

DK

U

4

3

3

0

ne

PL

Graf 12 Využití volného asu

Otázka .7 až 11 - zam ení na školu 7

Školu, kterou studuješ sis: a) vybral(a) sám(a) b) vybrali mi rodi e c) vybíral(a) spole n s rodi i Výb r školy má zásadní vliv na školní úsp šnost. Pokud si žák sám školu vybere

nebo alespo ve spolupráci s rodi i, kte í mu pomohou s rozhodováním p i výb ru, je už z velké ásti zaru ena školní úsp šnost žáka. Možnost a) vybral(a) sám(a) ozna ilo ze skupiny DK 47% žák , ze skupiny U 61% žák a ze skupiny PL 76% žák . Výb r školy s pomocí rodi

využilo 33% žák DK i U a 24% žák PL.

Ve skupin PL nikdo neozna il možnost b) vybrali mi rodi e. Oproti tomu ve skupin DK ze 20% a U z 6% školu vybrali rodi e.

47

Praktická ást Výb r školy 20 18 16

po et žák

14 12

20

10 8

13

11

6

7

4

3

2 0

5

2

DK

0

U

vybral(a) s ám(a)

4

PL

vybrali mi rodi e

vybíral(a) s pole n s rodi i

Graf 13 Výb r školy

Výb r školy - DK

Výb r školy - U

33%

33%

47%

61%

6%

20% vybral(a) sám(a) vybrali mi rodi e vybíral(a) spole n s rodi i

vybral(a) sám(a) vybrali mi rodi e vybíral(a) spole n s rodi i

Graf 15 Výb r školy - DK

Graf 14 Výb r školy - U

Výb r školy - PL 24% 0%

76% vybral(a) sám(a) vybrali mi rodi e vybíral(a) spole n s rodi i

Graf 16 Výb r školy - PL

48

Praktická ást 8

Baví t obor, který studuješ? a) ano b) ne Na otázku . 7 navazuje otázka . 8. Vybere-li si žák školu sám, pop ípad

s pomocí rodi , usuzuji, že by jej daný obor (zam ení) m lo bavit. Ovšem nemusí tomu tak být vždy. Z Graf 17 je patrný rozdíl, jak žáky obor jimi i rodi i vybraný baví. Jelikož v tšina žák si obor vybrala sama i s rodi i, tento aspekt ukazuje na dostate ný zájem o zvolený studijní obor. Zájem o obor (tím je myšleno to, že jsou se studiem spokojeni, obor je baví) projevilo 67% žák DK, 73% žák U

a 71% žák PL. Nezájem projevilo 33% žák

DK, 27% žák U a 29% žák PL.

Zájem o studijní obor

24

po et žák

20 16

24

12 8 4 0

10

12

9

5

DK

5

U

ano

PL

ne

Graf 17 Zájem o studijní obor

49

Praktická ást Zájem o studium - U

Zájem o studium - DK

27%

33%

67%

ano

73%

ano

ne

ne

Graf 18 Zájem o studijní obor - U

Graf 19 Zájem o studijní obor - DK

Zájem o studium - PL

29%

71%

ano

ne

Graf 20 Zájem o studijní obor - PL

9

Do školy chodíš: a) rád(a) b) nerad(a) c) rád(a) i nerad(a) Pro ? (uve d vody) Zde jsem se zam ila na zjišt ní toho, jaký vztah mají žáci ke škole, zda kladný

i záporný, dopl ující otázka m la nazna it d vody, pro které tento postoj zastávají. Avšak na tom, že žáci jdou do školy jednou rádi a podruhé neradi, není nic neobvyklého. Z následujících graf

je patrné, že v tšina žák

ozna ila odpov

c) rád(a) i nerad(a), ve skupin DK 87% žák , U 64% žák a PL 82%žák . Skupiny dotazovaných žák se v d vodech, „pro “ chodí rádi nebo neradi do školy, shodovali.

50

Praktická ást DK

U 13%

21%

0%

15%

64% 87%

rád(a)

nerad(a)

rád(a) i nerad(a)

rád(a)

nerad(a)

Graf 22 DK

Graf 21 U

PL 18% 0%

82%

rád(a)

nerad(a)

rád(a) i nerad(a)

Graf 23 PL

D vody pro "rád(a)" 9%

28%

16%

16% 31%

nové v domosti u ení m baví ve škole je zábava

spolužáci baví m praxe

Graf 24 D vody pro „rád“

51

rád(a) i nerad(a)

Praktická ást D vody pro "nerad(a)" 8%

24%

24%

16% 20%

8%

brzké vstávání nebaví m u ení strach ze zkoušení a písemek nuda nebaví m praxe vadí mi n kte í lidé

Graf 25 D vody pro „nerad(a)“

10 Máš ve škole n jakého oblíbeného u itele, u itelku? a) ano b) ne Pokud ano, uve d vody, pro které sis ho/ ji oblíbil(a). Na úsp šnost má vliv vztah dít te ke škole, a na tom jaký ten vztah bude, do jisté míry závisí i na u itelích. V tšina žák Skupiny dotazovaných žák

má ve škole v oblib n kterého z u itel .

se shodli v ur itých kriteriích, kterými by m l u itel

disponovat. Poté takoví u itelé dokáží žáky správn stimulovat k dobrým výsledk m, dokáží žáky dob e naladit a motivovat k vyu ování.

Oblíbený u itel

30

po et žák

25 20 27

15 10 5 0

15 11

2

6

4 DK

U ano

PL ne

Graf 26 Oblíbený u itel

52

Praktická ást D vod pro kladné hodnocení u itele 8%

18%

25%

23% 4% 2%

12%

8%

p ímost

spravedlnost

sympatie

moudrost

prof esionalita

dakáže zaujmout

dob e vysl tlí u ivo a nau í

zábavný

Graf 27 D vody pro kladné hodnocení u itele

11 V budoucnosti chceš: a) vystudovat vysokou školu (pro ?) _______________________________________________ b) jít pracovat (pro ?) _______________________________________________ Jednozna ná odpov

skupiny PL byla vystudovat vysokou školu -

16 dotazovaných ze 17. Ve skupin U chce vystudovat VŠ 22 žák ze 33. Naopak ve skupin DK chce 11žák z 15 jít pracovat. Skupiny DK, U i PL, se shodovaly v d vodech, pro by toho i jiného vzd lání cht ly dosáhnout (d vod pro studium vysoké školy – dále jen VŠ).

53

Praktická ást Budoucnost

24

po et žák

20 16 22

12

16

8 4 0

11

11

1

4 DK

U

PL

vystudovat vysokou školu

jít pracovat

Graf 28 Budoucnost D vody pro studium na VŠ

21%

21%

13% 32%

13%

chci v život n eho dosáhnout pro lepší budoucnost (zam stnání) nechci zatím pracovat peníze chci být vzd laný

Graf 29 D vody pro studium na VŠ D vody pro práci 13% 33%

54%

rodinná situace získání samostatnosti nebaví m škola

Graf 30 D vody pro práci

54

Praktická ást Otázka .12 až 15 – zam ení na tvoje bydlišt 12 Bydlíš: a) v rodinném dom b) v byt (panelový d m) c) jiný d m (uve jaký) Jestliže n kdo bydlí v rodinném dom , dá se p edpokládat, že jeho sociáln materiální zázemí je na vyšší úrovni. Do jaké míry ovliv uje tato skute nost výsledky ve škole, jsem se pokusila vystihnout touto otázkou. Z výsledk vyplynulo, že žáci ze sociáln

slabších rodin dosahují slabších výsledk

ve škole než žáci se siln jším

sociálním zázemím.

DK

U 48%

33%

67%

52%

v rodinném dom v byt (panelový d m )

v rodinném dom v byt (panelový d m )

Graf 31 Majetkové pom ry - DK

Graf 32 Majetkové pom ry - U

PL 35%

65% v rodinném dom v byt (panelový d m )

Graf 33 Majetkové pom ry - PL

55

Praktická ást 13 Doma máš: a) d tský pokoj jen pro sebe b) pokoj spole n se sourozencem c) pouze koutek na u ení Otázka

. 13 je zam ená k poodhalení sociálního zázemí v rodin , tedy

podmínek, ve kterých se žák u í a p ipravuje na vyu ování. U skupiny DK má 53% žák

sv j vlastní pokoj a 47% žák

pokoj se

sourozencem. Ve skupin U 61% žák ozna ilo možnost „d tský pokoj sám pro sebe“ a 39% žák „d tský pokoj se sourozencem. Ve skupin DK a U

koutek na u ení

neozna il nikdo. U skupiny PL má 59% žák sv j vlastní pokoj, 29% žák pokoj se sourozencem a 12% žák pouze koutek na u ení (2 žáci z celkového po tu 17). Domácí podmínky pro u ení jsou faktorem ovliv ující školní úsp ch. Z graf je patrný rozdíl zkoumaných skupin. Lze usuzovat, že žáci DK a U mají lepší podmínky k u ení než žáci PL, protože žák st ední školy by m l mít dostatek prostoru pro školní p ípravu. Koutek na u ení je v tomto p ípad nevyhovující.

Podmínky pro u ení

21 18

po et žák

15 12

20

9 6 3 0

8

13 7

0

10 0

DK

U

d ts ký pokoj jen pro sebe pouze koutek na u ení

5

2

PL

pokoj s pole n se sourozencem

Graf 34 Podmínky pro u ení

56

Praktická ást Podmínky pro u ení U

Podmínky pro u ení DK

39%

47% 53%

61%

d tský pokoj jen pro sebe

d tský pokoj jen pro sebe

pokoj spole n se sourozencem

pokoj spole n se sourozencem

Graf 36 Podmínky pro u ení DK

Graf 35 Podmínky pro u ení U

Podmínky pro u ení PL 12%

29%

59%

d tský pokoj jen pro sebe pokoj spole n se sourozencem pouze koutek na u ení

Graf 37 Podmínky pro u ení PL

14 Žiješ ve spole né domácnosti s: a) vlastní matkou b) vlastním otcem c) nevlastní matkou d) nevlastním otcem e) vlastním sourozencem f) nevlastním sourozencem g) babi kou h) d de kem i) jinou osobou – jakou?

57

Praktická ást Školní úsp šnost dále zásadn ovliv uje rodina jako celek, zda se jedná o úplnou i neúplnou rodinu. Studie ukázala, že ve skupin DK a U jsou neúplné rodiny. Ve v tšin p ípad chybí otec, jenž je nahrazen nevlastním otcem. Avšak domn nka, že nevlastní otec = špatný otec je chybná. ast ji se nevlastní otec o dít stará lépe než vlastní, ale úsp šnost negativn ovlivní samotné nepokoje v rodin a její následný rozpad. Ve skupin PL je patrná velká rodinná harmonie, všichni žáci vyr stají v úplné rodin , kterou tvo í vlastní matka, otec a sourozenec.

Spole ná domácnost - DK 3%3%

8% 37%

17%

15%

17%

vlastní matkou nevlastním otcem nevlastním sourozencem jinou osobou

vlastním otcem vlastním sourozencem babi kou

Graf 38 Spole ná domácnost – DK Spole ná domácnost - U 4% 2%

5%

5% 35%

17%

10%

1%

21%

vlastní matkou nevlastní matkou vlastním sourozencem babi kou jinou osobou

vlastním otcem nevlastním otcem nevlastním sourozencem d de kem

Graf 39 Spole ná domácnost – U

58

Praktická ást Spole ná domácnost - PL 2%

4% 34%

28%

32%

vlastní matkou vlastním sourozencem jinou osobou

vlastním otcem babi kou

Graf 40 Spole ná domácnost – PL

15 Sourozence: Kolik? _____

a) mám b) nemám

Školní úsp ch žáka ur itým zp sobem ovliv uje i po et sourozenc v rodin , to jestli se rodi e v nují jednomu dít ti nebo více d tem v rodin je zna n rozdílné. Žáci DK, U

i PL p evážn mají sourozence, mezi n jsou také zapo ítání

nevlastní sourozenci a sourozenci, jež jsou již samostatní a mají své vlastní rodiny.

Sourozenci

28 24

po et žák

20 16

28

12 8 4 0

14

13 5

2

DK

3

U mám

PL nemám

Graf 41 Sourozenci

59

Praktická ást DK

8%

8%

31%

8%

8% 37%

jeden sourozenec

dva sourozenci

t i sourozenci

ty i sourozenci

p t sourozenc

šest sourozenc

Graf 42 Pom r sourozenc – DK

U 4% 4%

7%

4% 45%

36%

jeden sourozenec

dva sourozenci

t i sourozenci

ty i sourozenci

p t sourozenc

šest sourozenc

Graf 43 Pom r sourozenc – U

PL

14%

7%

79% jeden sourozenec

dva sourozenci

ty i sourozenci

Graf 44 Pom r sourozenc – PL

60

Praktická ást Otázka .16 až 21 - zam ení na tvoji rodinu 16 Vzd lání tvé matky:

V k tvé matky. _____

a) má pouze základní vzd lání b) je vyu ena v n jakém oboru c) má st edoškolské vzd lání d) má vysokoškolské vzd lání V p ípad vzd lání matek u skupiny DK p evažuje vzd lání s vyu ením v oboru, u skupiny U a PL p evažuje vzd lání st edoškolské. Základní vzd lání má u žák DK 21% matek, u žák U 12% matek. Vyu ení v oboru má u žák DK 58% matek, u žák U 32% matek a u žák PL 35% matek. St edoškolské vzd lání má u žák DK 21% matek, u žák U

53% matek

a u žák PL 65% matek. Vysokoškolské vzd lání má pouze 3% matek u žák U . V tomto p ípad m žeme íci, že dosažená výše vzd lání matek se projevuje na školních výsledcích tázaných respondent .

Vzd lání matky - U

Vzd lání matky - DK 21%

3%

21%

12%

32%

53%

58% základní vzd lání vyu ena v oboru st edoškolské vzd lání vysokoškolské vzd lání

základní vzd lání vyu ena v oboru st edoškolské vzd lání

Graf 46 Vzd lání matky - DK

Graf 45 Vzd lání matky - U

61

Praktická ást Vzd lání matky - PL

35%

65%

vyu ena v oboru st edoškolské vzd lání

Graf 47 Vzd lání matky - PL

17 Vzd lání tvého otce:

V k tvého otce. _____

a) má pouze základní vzd lání b) je vyu en v n jakém oboru c) má st edoškolské vzd lání d) má vysokoškolské vzd lání Šet ení ukázalo, že u tázaných respondent jsou vzd lan jší otcové než matky. V p ípad vzd lání otc u skupiny DK a U

p evažuje vzd lání s vyu ením

v oboru, u skupiny PL p evažuje vzd lání st edoškolské. Základní vzd lání má u žák DK 31% otc , u žák U 9% otc . Vyu ení v oboru má u žák DK 46% otc , u žák U

40% otc a u žák PL

35% otc . St edoškolské vzd lání má u žák DK 23% otc , u žák U 38% otc a u žák PL 53% otc . Vysokoškolské vzd lání má pouze 13% otc u žák U a 12% otc u žák PL. I v tomto p ípad m žeme íci, že dosažená výše vzd lání otc se projevuje na školních výsledcích tázaných respondent .

62

Praktická ást

Vzd lání otce - DK

Vzd lání otce - U

23%

13%

31%

9%

40%

38%

46% základní vzd lání vyu ena v n jakém oboru st edoškolské vzd lání vysokoškolské vzd lání

základní vzd lání vyu ena v n jakém oboru st edoškolské vzd lání

Graf 49 Vzd lání otce - DK

Graf 48 Vzd lání otce - U

Vzd lání otce - PL 12% 35%

53%

vyu ena v n jakém oboru st edoškolské vzd lání vysokoškolské vzd lání

Graf 50 Vzd lání otce - PL

18 Je ve tvé rodin s vysokoškolským vzd láním: a)

d de ek

b)

babi ka

c)

strýc

d)

teta

e)

bratránek

f)

sest enice

Pokud ano, napiš jakého zam ení: _______________________________________________

63

Praktická ást Ze 37% u dotazovaných respondent nemá blízké p íbuzenstvo vysokoškolské vzd lání. Pokud toto vzd lání mají, jsou to nej ast ji – 18% teta, 16% bratránek, 12% sest enice, 11% strýc, 5% d de ek a 1% babi ka. Nejen vzd lání rodi , ale i blízkého p íbuzenstva m že ovlivnit školní úsp šnost žáka.

Vysokoškolské vzd lání p íbuzných 18 16 14

po et

12 10 8 6 4 2 0

d de ek

babi ka

s trýc DK

teta

bratránek

U

ses t enice

PL

Graf 51 Vysokoškolské vzd lání p íbuzných Vysokoškolské vzd lání p íbuzných

5%

1%

11%

37% 18% 16%

12%

d de ek

babi ka

strýc

bratránek

sest enice

nikdo

teta

Graf 52 Vysokoškolské vzd lání p íbuzných

64

nikdo

Praktická ást 19 Ve volném ase se ti rodi e: a) v nují velmi b) v nují málo c) nev nují v bec Z následujících graf

je patrné, jakou m rou se rodi e v nují svým d tem.

Tázaní respondenti využili všech t í možností poskytnutých v zadané otázce. Na otázku zda se ti rodi e „v nují velmi“ odpov d lo 60% žák DK, 58% žák U

a 53% žák PL. Odpov

„v nují málo“ ozna ilo 27% žák DK, 30% žák U

a 41% žák PL. Poslední možnost „nev nují v bec“ potvrdilo 13% žák DK, 12% žák U a 6% žák PL. I tato skute nost se podle všech p edpoklad odráží na žákov úsp chu ve škole.

DK

U 12%

13%

27%

v nují velmi

30%

60%

v nují málo

nev nují v bec

58%

v nují velmi

Graf 53 DK

v nují málo

Graf 54 U

PL 6%

41%

v nují velmi

53%

v nují málo

Graf 55 PL

65

nev nují v bec

nev nují v bec

Praktická ást 20 V dí rodi e kde jsi a co d láš: a) ano b) spíš ano c) nevím d) spíše ne e) ne Graf 56 uvádí skute nost, jak se rodi e zajímají o to, kde jejich dít je a co d lá, což ovliv uje vzájemnou komunikaci mezi d tmi a rodi i. Pokud bude rodi m jedno kde a jak jejich dít tráví volný as, budou toho d ti zneužívat v negativním sm ru. Za nou se více zam ovat na to, že nejsou nijak kontrolovány a tím p jde školní p íprava stranou Tém

snížení školní úsp šnosti.

všichni dotazovaní respondenti uvád jí, že rodi e v dí, i spíše v dí

o tom, kde a jak tráví volný as.

Zájem rodi

o to kde jejich dít je a co d lá

20 18 16

po et žák

14 12

19

10 8 6 4

9

10 4

2 0

ano

9

4

0

s píš ano

2

3

nevím DK

Graf 56 Zájem rodi

U

2

2

0

spíše ne PL

o to kde jejich dít je a co d lá

66

0

0 ne

1

Praktická ást 21 Znají rodi e tvé zájmy: a) ano b) nevím c) ne Zárove na otázku . 20 navazuje otázka . 21. Op t tém potvrzuje zájem rodi

v tšina dotazovaných

o jejich koní ky, zájmy.

Zájem rodi

o zájmy svých d tí

24

po et žák

20 16 12 8

23 14

15

10

4

0 0

ano

1

2 nevím

DK

U

Graf 57 Zájem rodi

0

0

ne PL

o zájmy svých d tí

4.6 Záv ry výzkumu Záv ry výzkumu zahrnují vyty ené p edpoklady výzkumu. Po vyhodnocení výzkumné ásti jsem dosp la k názoru, že školní úsp šnost žáka je v nemalé mí e podmín na výchovou v rodin , zázemím, vzd laností rodi . P edpoklad výzkumu . 1 ím vyšší úrove zájmových inností, tím vyšší úrove školní úsp šnosti žáka. Skupina otázek . 2 – 6 je zam ena na osobní as žáka a jeho kamarády. Pro analýzu slouží konkrétn otázka . 2, 3 a 4. Jak již bylo e eno, školní úsp šnost

67

Praktická ást ovliv uje i skute nost, jak se p ipravují na školní vyu ování s ohledem na možnost zapln ní volného asu svými zájmy, kroužky. Ve skupin DK je nezájem o n jaký kroužek z 50%, ve skupin U z 52% a ve skupin PL je nezájem o kroužek z 28%. Ve skupin žák DK je zájem pouze o t i typy nabízených kroužk a ve skupin žák U Ve skupin

žák

se již zájem rozši uje na p t typ kroužk .

PL s ohledem na studijní obor jsou uvedeny všechny nabízené

kroužky. Z výzkumu také vyplývá, že p evážná ást žák se p ipravuje na vyu ování podle pot eby. Pravideln v ur itou dobu se p ipravuje 27% žák DK, 9% žák U a 18% žák PL. R zn podle pot eby 66% žák DK, 79% žák U Skoro v bec se nep ipravuje 7% žák DK, 12% žák U

a 70% žák PL.

i PL. S tím dále souvisí

samostatnost žák p i p íprav na vyu ování. Ve skupin DK p ipravuje samostatn 93% žák , ve skupin U 94% žák a ve skupin PL se p ipravují samostatn všichni dotazovaní žáci. P edpoklad výzkumu . 1 se potvrdil. P edpoklad výzkumu . 2 ím vyšší zájem o vzd lávání, tím vyšší úrove školní úsp šnosti žáka. Pro p edpoklad výzkumu . 2 je v dotazníku v nována skupina otázek . 7 – 11, p edevším otázka . 7 a 11. Výb r školy má zásadní vliv na školní úsp šnost a p i rozhodování, zda pokra ovat ve studiu na vysoké škole. Výzkum ukázal, že ve všech skupinách si žáci nej ast ji školu vyberou podle svého uvážení - ve skupiny DK 47% žák , U 61% žák a PL 76% žák . Výb r školy s pomocí rodi

využilo 33% žák DK i U a 24% žák PL.

Správn zvolený obor, který bude žáka bavit je i motivací pro další studium. Jednozna ná odpov skupin

U

skupiny PL byla vystudovat vysokou školu – 94% žák . Ve

chce vystudovat vysokou školu 67% žák

a ve skupin

DK pouze

27% žák . Skupiny DK, U i PL se shodovaly v d vodech, pro by toho i jiného vzd lání cht ly dosáhnout. D vodem pro studium na VŠ je p edevším možnost lepšího uplatn ní v budoucnu a pot eba n eho dosáhnout. P edpoklad výzkumu . 2 se potvrdil.

68

Praktická ást P edpoklad výzkumu . 3 ím vyšší sociáln kulturní status, tím vyšší úrove školní úsp šnosti žáka. Rozdíly ve školním vzd lávání mohou siln

ovliv ovat sociální faktory

související s materiálním zabezpe ením dít te. K této tématice je zam ena skupina otázek . 12 – 15, konkrétn otázka . 12 a 13. Z nich je patrná souvislost mezi sociáln ekonomickým statusem rodiny a úsp šností žák . Z pr zkumu lze prokázat, že 33% žák skupiny DK bydlí v rodinném dom , 67% žák v byt . Ve skupin U

52% žák žije v rodinném dom , 48% žák v byt

a ve skupin PL 65% žák v rodinném dom , 35% žák v byt . Takže rozdíly jsou evidentní, a to i v p ípad

toho, v jakém soukromém prost edí se žáci mohou

p ipravovat na vyu ování, jestli mají sv j vlastní pokoj, pokoj se sourozencem nebo jen kout na u ení. P edpoklad, že socioekonomické podmínky mají vliv na školní úsp ch, byl správný. P edpoklad výzkumu . 3 se potvrdil. P edpoklad výzkumu . 4 ím vyšší vzd lání rodi

, tím vyšší úrove školní úsp šnosti žáka.

Pro analýzu p edpokladu výzkumu . 4 je zam ena skupina otázek . 16 – 21, konkrétn otázka . 16 a 17. Školní vzd lávání je výrazn ovliv ováno jazykovými faktory, které spole n s rozvinutým jazykovým kódem p ísluší práv rodi m, jejichž vzd lání je na vyšší úrovni. Tyto rodi e, ve v tšin p ípad pocházejí z rodin, kde se rozvinutého jazykového kódu užívá a rodi e jej p edávají svým d tem. Z výsledk šet ení vyplývá, že základní vzd lání má u žák DK 21% matek a 31% otc , u žák U 12% matek a 9% otc . Vyu ení v oboru má u žák DK 58% matek a 46% otc , u žák U 32% matek a 40% otc , u žák PL 35% matek a 35% otc . St edoškolské vzd lání má u žák DK 21% matek a 23% otc , u žák U 53% matek a 38% otc , u žák PL 65% matek a 53% otc . Vysokoškolské vzd lání má pouze 3% matek a 13% otc u žák U , 12% otc u žák PL.

69

Praktická ást I v tomto p ípad m žeme íci, že dosažená výše vzd lání rodi

se projevuje na

školních výsledcích tázaných respondent . Existuje tedy vazba mezi vzd lanostní úrovní rodi

a školním úsp chem žáka.

P edpoklad výzkumu . 4 se potvrdil.

4.7 Diskuse V sou asné dob se v naší spole nosti setkáváme s názorem, že úsp šný žák je pouze ten, který dosahuje vynikajících výsledk . Tato bakalá ská práce se zabývá školní úsp šností žáka, tím, jaké aspekty mají vliv na úsp ch i neúsp ch ve škole a dále zda úsp šnost žák ovliv uje vzd lání rodi . Vlivu vzd lanosti rodi

na školní úsp šnost

žáka hodnotí praktická ást bakalá ské práce. Výzkum prokázal, že využití volného sociální zázemí i vzd lání rodi

ovliv uje školní úsp šnost žáka.

P i porovnání skupin DK, U zájmové innosti žák . Z graf

asu, p ístup ke studovanému oboru,

a PL se projevilo, že školní úsp ch ovliv ují

je znatelné, že žáci DK mén navšt vují zájmové

kroužky. Zato žáci PL kroužky využívají v plné mí e. V dnešní dob kroužky však stojí nemalé peníze, proto ne všichni si mohou dovolit poslat své dít do kroužku. V tomto p ípad záleží na materiálním postavení rodiny. Na odborných st edních školách

i u ilištích jsou na žáky kladeny velké

požadavky, co se týká zvládnutí množství u iva a p enesení teorie do praxe. Tento tlak m že zp sobit, bu

pozitivní p ístup žáka ke vzd lávání se a motivování se ke stále

lepším výkon m, ale i frustraci z toho, že se daným podmínkám neumí p izp sobit, nezvládá to, co ostatní. Pak p ichází pocit nespokojenosti se sebou samým, ztráta sebev domí což negativn ovlivní úsp šnost. Jednodušeji e eno: jsem úsp šný žák, baví m zvolený obor

chodím do školy rád, jsem neúsp šný žák

chodím nerad.

I oblíbenost u itele hraje roli ve vztahu ke škole. T ším se na oblíbeného u itele t ším se do školy. V tomto sm ru je d ležitá materiální i psychická podpora rodi . Velká míra úsp chu žáka záleží i na pedagogovi, je na n m, jak dokáže žáka zaujmout, vybudit v n m aktivní p ístup, chtít n co dokázat, podpo it jeho asto nízké sebev domí. Je to kr ek, jenž žáka vede k pocitu pat i nosti do ur ité sociální skupiny, skupiny t ídy a k pocitu uplatn ní se, což je pro n j dobrý vstup do budoucna.

70

Záv r

Záv r Cílem výzkumu nebylo zjiš ování školní úsp šnosti žák

v celé ší i, ale šlo

p edevším o porovnání vlivu faktor , p sobících na školní úsp ch žák na st edním odborném u ilišti od vním, st ední škole od vní a st ední škole pedagogické. Praktická ást bakalá ské práce vychází ze ty mnou stanovených p edpoklad výzkumu: 1.

ím vyšší úrove zájmových inností, tím vyšší úrove školní úsp šnosti žáka.

2.

ím vyšší zájem o vzd lávání, tím vyšší úrove školní úsp šnosti žáka.

3.

ím vyšší sociáln kulturní status, tím vyšší úrove školní úsp šnosti žáka.

4.

ím vyšší vzd lání rodi , tím vyšší úrove školní úsp šnosti žáka. K p edpoklad m výzkumu jsem byla inspirována ve spojitosti s mým nejužším

okolím, kdy denn slýchávám problematiku týkající se vztahu: rodina Proto jsem se rozhodla ov it platnost

d ti

škola.

i neplatnost t chto záv r , i když

samoz ejm nem žeme opomenout ani vliv vzd lání rodi

na školní úsp ch žáka.

Výzkum byl proveden na malém vzorku respondent . Proto výsledky tohoto výzkumu platí pouze pro zkoumaný vzorek a není je možno zobec ovat. P esto mohu konstatovat, že výše uvedené p edpoklady výzkumu byly prokázány.

71

Seznam použité literatury

Seznam použité literatury 1. Vágnerová, M.: Komplexní problematika školního neprosp chu. 2. vydání. Technická univerzita. Liberec 1996. ISBN 80-7083-174 2. Pr cha, J., Walterová, E., Mareš, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 1995. 292 s. ISBN 80-7178-029-4. 3. Helus, Z., Hrabal, V., Kuli , V., Mareš, J. Psychologie školní úsp šnosti žák . Praha: SPN, 1981. 4. Helus, Z.: Psychologie školní úsp šnosti žák . 1. vydání. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979 5.

áp, J.: Psychologie pro u itele. 1. vydání. Praha: SPN, 1980. Publikace . 46-0013/1. 14-652-80.

6. Mat j ek, Z. Co d ti nejvíce pot ebují. Praha: Portál, 1994. 112 s. ISBN 80-7178006-5. 7. Fontana, D.: Psychologie ve školní praxi. 1. vydání. Praha: Portál, 1997. ISBN 807178-063-4 8. Studijní obory. VOŠP a SPgŠ v Litomyšli. [on-line]. [cit.18.3.2008]. Dostupné na www 9. Studijní obory. St ední škola um lecko emeslná a od vní Liberec. [on-line]. [cit.18.3.2008]. Dostupné na www 10. Hra jako prost edek psychoterapie. AntiŠkola. [on-line]. [cit.1.3.2008]. Dostupné na www 11. Pam

a pozornost. Univerzita Karlova v Praze. [on-line]. [cit.4.3.2008]. Dostupné

na www 12. Pedagogická psychologie. Univerzita Karlova v Praze. [on-line]. [cit.4.3.2008]. Dostupné na www 13. Masarykova

univerzita.

[on-line].

[cit.2.3.2008].

Dostupné

na

www

Dostupné

na

www

14. Masarykova

univerzita.

[on-line].

[cit.2.3.2008].



72

Seznam použité literatury 15. Socializa ní možnosti školy a rodiny. Astride. [on-line]. [cit.26.3.2008]. Dostupné na www 16. Rodina – základní charakteristika. St ední odborná škola Uherský Brod. [on-line]. [cit.26.3.2008]. Dostupné na www 17. Referát

1.

laivindie.blog.

[on-line].

[cit.28.3.2008].

Dostupné

na

www

[cit.28.3.2008].

Dostupné

na

www

18. Psychologie

dnes.

Portál.

[on-line].

19. Partnerství rodiny a školy. Škola v pohod . [on-line]. [cit.29.3.2008]. Dostupné na www http://www.skolavpohode.cz/index.php/Text:Partnerstv%C3%AD_rodiny_a_%C5% A1koly 20. Co eká škola od rodi

a naopak. Rodina. [cit.29.3.2008]. Dostupné na www

http://www.rodina.cz/clanek444.htm 21. Rodi ovské otázky související se za átkem školní docházky jejich d tí. Pedagogická fakulta

MU

[cit.29.3.2008].

Dostupné

na

www

22. Pedagogická psychologie. Univerzita Karlova v Praze. [on-line]. [cit.4.3.2008]. Dostupné na www <www.htf.cuni.cz/zakladni_informace/fakultni_dokumenty/Doc/katedra_ucitelstvi_ a_nabozenstvi/pedagogická_psychII.rtf>

73

P íloha

P íloha

P íloha

I. P íloha . 1 - Za arované kruhy Úsp ch

uspokojení: žák se setká s pochvalou u itele a s ocen ním vrstevník , sám je se

dostaví se úsp ch

sebed v ra: žák si d v uje: „já to dokážu“, zvyšuje se jeho sebev domí

motivace roste spolu s vytrvalostí a snahou, studijní práce se zlepšuje

Neúsp ch

žák prožije neúsp ch

setká se s kritikou a nedostane se mu posílení, poci uje osobní nespokojenost

motivace klesá spolu s vytrvalostí a snahou, studijní práce se zhoršuje

klesá jeho sebed v ra, íká si: „já to nedokážu“, jeho sebev domí i

II

P íloha

II. P íloha . 2 - Dotazník – Školní úsp šnost Milí studenti, dostal se Vám do rukou dotazník, který bude sloužit k výzkumné ásti bakalá ské práce na vysoké škole. Týká se školní úsp šnosti práv Vás, student st ední školy se zam ením na od vnictví. Získané údaje budou statisticky zpracovány. Tento dotazník je anonymní, to znamená, že se nemusíte podepisovat a tudíž nikdo nepozná, kdo jej vypl oval. Velmi Vás prosím, odpovídejte na otázky pravdiv a bez obav. Otázka .1 - osobní otázka 1. Jsi: a) dívka b) chlapec

Otázka .2 až 6 - zam ení na tv j osobní as a tvé kamarády 2. Ve volném ase chodíš do kroužku: a) sportovního b) výtvarného c) jazykový d) hraji na nástroj e) p vecký f) tane ní g) jiný (napiš)________________________________________ h) nenavšt vuji žádný kroužek 3. Na vyu ování se p ipravuješ: a) pravideln v ur itou dobu b) r zn podle pot eby c) nep ipravuji se skoro v bec

III

P íloha 4. P ipravuješ se: a) p evážn sám(a), nepot ebuji pomoc b) n kdy s pomocí rodi

nebo jiných rodinných p íslušník

c) velmi asto pot ebuji pomoci 5. Myslíš si, že jsi mezi kamarády oblíben (a): a) ano b) spíš ano c) nevím d) spíše ne e) ne 6. Chodíš s kamarády asto ven (za zábavou): a) ano b) spíš ano c) spíše ne d) ne

Otázka .7 až 11 - zam ení na školu 7. Školu, kterou studuješ sis: a) vybral(a) sám(a) b) vybrali mi rodi e c) vybíral(a) spole n s rodi i 8. Baví t obor, který studuješ? a) ano b) ne

IV

P íloha 9. Do školy chodíš: a) rád(a) b) nerad(a) c) rád(a) i nerad(a) Pro ? (uve d vody) 10. Máš ve škole n jakého oblíbeného u itele, u itelku? a) ano b) ne Pokud ano, uve d vody, pro které sis ho/ ji oblíbil(a). 11. V budoucnosti chceš: a) vystudovat vysokou školu (pro ?) _______________________________________________ b) jít pracovat (pro ?) _______________________________________________

Otázka .12 až 15 - zam ení na tvoje bydlišt 12. Bydlíš: a) v rodinném dom b) v byt (panelový d m) c) jiný d m (uve jaký) 13. Doma máš: a) d tský pokoj jen pro sebe b) pokoj spole n se sourozencem c) pouze koutek na u ení

V

P íloha 14. Žiješ ve spole né domácnosti s: a) vlastní matkou b) vlastním otcem c) nevlastní matkou d) nevlastním otcem e) vlastním sourozencem f) nevlastním sourozencem g) babi kou h) d de kem i) jinou osobou – jakou? 15. Sourozence: a) mám

Kolik? _____

b) nemám

Otázka .16 až 21 - zam ení na tvoji rodinu 16. Vzd lání tvé matky:

V k tvé matky. _____

a) má pouze základní vzd lání b) je vyu ena v n jakém oboru c) má st edoškolské vzd lání d) má vysokoškolské vzd lání 17. Vzd lání tvého otce:

V k tvého otce. _____

a) má pouze základní vzd lání b) je vyu en v n jakém oboru c) má st edoškolské vzd lání d) má vysokoškolské vzd lání

VI

P íloha 18. Je ve tvé rodin s vysokoškolským vzd láním: a) d de ek b) babi ka c) strýc d) teta e) bratránek f) sest enice Pokud ano, napiš jakého zam ení: _______________________________________________ 19. Ve volném ase se ti rodi e: a) v nují velmi b) v nují málo c) nev nují v bec 20. V dí rodi e kde jsi a co d láš: a) ano b) spíš ano c) nevím d) spíše ne e) ne 21. Znají rodi e tvé zájmy: a) ano b) nevím c) ne

Na záv r ješt zkontroluj, zda jsi odpov d l (a) na všechny otázky. Pokud ano, velmi Ti d kuji za ochotu a as, který jsi v noval(a) tomuto dotazníku.

VII