HŘEBENY NA LANGOBARDSKÝCH POHŘEBIŠTÍCH NA MORAVĚ

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Filozofická fakulta Katedra historie

Bakalářská práce

HŘEBENY NA LANGOBARDSKÝCH POHŘEBIŠTÍCH NA MORAVĚ The Combs on Lombardic Burial Grounds in Moravia

Vypracovala: Šárka Daňková Vedoucí práce: Doc. PhDr. Eduard Droberjar, Ph.D.

Olomouc 2014

Prohlášení:

Prohlašuji, že jsem tuto práci na téma „Hřebeny na langobardských pohřebištích na Moravě“ zpracovala samostatně a uvedla jsem veškerou použitou literaturu i jiné informační prameny.

V Olomouci 2014

.…………………………. Šárka Daňková

Poděkování:

Ráda bych poděkovala vedoucímu své bakalářské práce, Doc. PhDr. Eduardu Droberjarovi, Ph.D za pomoc, trpělivost a cenné odborné rady. Také bych chtěla poděkovat své rodině, bez jejíž pomoci a podpory by tato práce nebyla dokončena.

ABSTRAKT Základem práce je soupis všech dostupných hřebenů z langobardských pohřebišť na Moravě, a to zejména z hrobů. Tento soupis bude vycházet z publikací, nálezových zpráv, eventuálně muzejních sbírek (v případě doplnění údajů k publikovaným, popřípadě nepublikovaným lokalitám). Dále práce obsahuje typologicko-chronologický rozbor vybraného typu artefaktu. Další část práce je věnována technologickým a výzdobným aspektům hřebenů, a

tomu,

v

jakých

hrobech

se

tyto

artefakty

nacházejí

(ženské,

mužské/bojovnické, dětské). Práce se mimo jiné soustředí i na místa, kde byly hřebeny v hrobech nalezeny (u lebky, u horních/dolních končetin, u pasu).

Cílem práce je přispět k poznání významu hřebenů v langobardských hrobech, a také srovnáním hrobových nálezů s nálezy sídlištními (např. chata z Podolí). Práce je doplněna o obrazovou dokumentaci nálezů (kresby, fotografie), grafy, statistickými tabulkami a mapami.

Klíčová slova: stěhování národů, germánské kmeny, Langobardi, kostěná a parohová industrie, hřebeny, pohřebiště, Morava

ABSTRACT The basis of this work is a list of all available combs of Lombardic cemeteries in Moravia, and in particular in the graves. This list will be based on publications, finding reports and museum collections (in the case of completing data to published or unpublished sites). The work includes typological - chronological analysis of the selected type of artifact. Another section is devoted to technological aspects and decorative elements of combs, and also in which graves were these artifacts located (female, male/warrior, and children). The work among others focuses on the place where were the combs in the graves found (by the skull, by the upper / lower extremities, by pelvis).

The purpose of this work is to contribute to the understanding of the importance of combs in Lombardic graves and also the comparison of the findings of graves with the findings of settlements (eg. cottage of Podolí). The work is accompanied by picture documentation of findings (drawings, photographs), graphs, statistical tables and maps.

Keywords: Migration period, Germanic tribes, Lombards, bone and antler industry, combs, burial ground, Moravia

OBSAH

1. Úvod …………………………………………………………………. str. 7–8 2. Doba stěhování národů……………………………………………str. 9–16 2.1. Germánský kmen Langobardů………………………………. str. 9–10 2.2. Badatelé zabývající se obdobím stěhování národů……….. str. 10–12 2.3. Chronologie doby stěhování národů…………………………str. 12–13 2.4. Pohřbívání u Langobardů……………………………………. str. 13–14 2.5. Vykrádání hrobů………………………………………………. str. 14–15 3. Hřebeny na langobardských lokalitách………………………...str. 17–26 3.1. Langobardská pohřebiště……………………………………. str. 16–25 3.2. Langobardská sídliště………………………………………….str. 26 4. Technologie výroby hřebene……………………………………. str. 27–30 4.1. Výroba jednostranného skládaného parohového hřebene..str. 30 5. Vyhodnocení langobardských hřebenů na moravských pohřebištích…………………………………………………………. str. 31–52 5.1. Stav dochování hřebenů………………………………………str. 32–34 5.2. Materiál používaný ke snýtování částí hřebenů…………….str. 34–35 5.3. Výzdoba hřebenů………………………………………………str. 35–36 5.4. Typy výzdobných prvků………………………………………. str. 36–39 5.5. Typologie hřebenů……………………………………………. str. 39–43 5.6. Tvary držadel hřebenů……………………………………….. str. 43–46 5.7. Hřeben jako milodar v hrobech mužů a žen……………….. str. 46–49 5.8. Poloha hřebenů v hrobovém celku………………………….. str. 50–51 5.9. Doprovodné nálezy - toaletní potřeby………………………. str. 51–52 6. Závěr…………………………………………………………………. str. 53–55 7. Resumé……………………………………………………………….str. 56–59 Použité zdroje…………………………………………………………. str. 60–70 Katalog textová část…………………………………………………. str. 71–100 Katalog tabulková část………………………………………………. str. 101–114

1. ÚVOD

Orientace člověka na svůj zevnějšek není záležitostí pouze posledních století. Lidé se už od počátku věků zkrášlovali různými způsoby. Tuto skutečnost dokládají i archeologické nálezy. Člověk doby stěhování národů měl k dispozici ozdoby šatů, nejrůznější šperky a samozřejmě také toaletní potřeby jako jsou břitvy, pinzety, hřebeny, ušní lžičky a další (Droberjar 2002, 340). Tato bakalářská práce se zabývá právě předměty, které se řadí mezi kosmetické potřeby - hřebeny. Tyto artefakty slouží lidem již od pravěku, ale tato práce se zaměřuje na období stěhování národů, konkrétně na jeho mladší fázi, kdy na území Moravy dorazil germánský kmen Langobardů. Žádná souhrnná práce, která by se věnovala hřebenům doby stěhování národů pro naše území, doposud nevznikla. Proto si myslím, že tato práce poskytne alespoň základní přehled o těchto artefaktech pro území Moravy. Vznikne tak práce, která by se v budoucnu dala rozšířit o české nálezy hřebenů z tohoto období nebo o nálezy hřebenů ze století předchozích, a poté, by mohlo vzniknout souhrnné dílo o hřebenech doby stěhování národů. Jak z názvu práce vyplývá, zabývá se především hřebeny nalezenými na moravských pohřebištích. Sídlišť je pro toto období, na námi sledovaném území, velmi málo. Kapitoly práce jsou řazeny od nejobecnějšího ke konkrétnímu. Na začátku tedy zařazujeme téma do daného historického období a představujeme badatele, kteří se tímto obdobím zabývali. Dále práce blíže představuje kmen Langobardů a hlavní pohřebiště mladšího stupně stěhování národů, na kterých byly nalezeny hřebeny. Práce se zmiňuje i o pohřbívání a vykrádání hrobů v tomto období. Poté se v krátkosti zabýváme technologií výroby hřebenů. Text je doplněn mapou lokalit a obrazovým materiálem. Práce je založená především na práci s literaturou a prameny1. Bylo nutné projít nejnovější literaturu, ale také starší příspěvky v Přehledech výzkumů nebo Archeologických rozhledech. A pokud tyto zdroje nedostačovaly, snažit se

1

uvedená jména římských a byzantských dějepisců nebo originální latinské prameny v textu bakalářské práce jsou převzaty z novější literatury (např. Tejral 1993, 519, Tejral /ed./ 2011, 331; Droberjar 2005, 235).

7

dohledat informace v nálezových zprávách archívu Archeologického ústavu Akademie věd v Brně. Nicméně občas ani kombinace všech těchto zdrojů nepomohla doplnit chybějící informace nebo odhalit některé nesrovnalosti. Po celou dobu své práce jsem pracovala jak se zahraniční literaturou, tak s literaturou německy psanou z českého prostředí. Věřím proto, že tato práce bude i po této stránce přínosem do českého akademického prostředí. Nejdůležitější částí práce je vyhodnocení hřebenů na moravských pohřebištích. Zde je v krátkých podkapitolách sledován nejen stav dochovaných exemplářů, jejich typologie, tvary držadel nebo výzdobné prvky. Ale také pohlaví mrtvého, jemuž byl hřeben do hrobu dán jako milodar. I uložení hřebenů v hrobovém celku nebo jiné kosmetické pomůcky, které doprovázely hřeben. Snažila jsem se dohledat i analogie k moravským exemplářům v maďarském, rakouském i českém prostředí. Vyhodnocení je doplněno přehlednými grafy a schématickými obrázky, které dokreslují právě rozebíranou tématiku. Za hlavní cíl práce považuji vypracování katalogu hřebenů nalezených na moravských pohřebištích. Poté tyto artefakty rozčlenit tak, aby vznikl přehledný seznam všech dostupných hřebenů pro území Moravy. Lokality jsou řazeny abecedně a v hlavičce každé lokality je uvedeno kdy výzkum lokality probíhal, kdo jej vedl a kolik zde bylo celkem zaznamenáno jednotlivých hrobů. Dále se katalog soustředil na jedince uložené v hrobě, jejich věk a pohlaví (pokud byly informace k dispozici), krátký popis hřebenů a jejich doprovodné nálezy. Pokud to bylo možné, bylo k záznamu v katalogu přiřazeno vyobrazení daného artefaktu a vznikla tak tabulková příloha.

8

2. DOBA STĚHOVÁNÍ NÁRODŮ Doba stěhování národů označuje období od konce 4. století do konce 6. století našeho letopočtu. Obecně se za příčiny stěhování národů uvádí změna klimatu, která donutila severogermánské kmeny putovat na jih za lepšími podnebnými podmínkami. Další příčinou byl populační růst, kdy lidí stále přibývalo, a bylo nutné najít a usadit se na dobré kvalitní půdě, která zabezpečovala obživu. A jako poslední a bezprostřední příčina se označuje příchod Hunů z mongolských stepí do Evropy. Hunové tlačili na východní státy, hlavně Góty (Ostrogóty, Vizigóty), a ti byli nuceni se stěhovat z východu směrem na západ. Vyvolali tak posuny i jiných kmenů především germánských, sarmatských a dalších (Tejral 1993, 496; Droberjar 2005, 11–12). Z tohoto neklidného období plného přesunů blíže představím cestu kmene, který zasáhl i na naše území - Langobardů. 2.1. Germánský kmen Langobardů Tento labskogermánský kmen, jehož sídla jsou římskými historiky (Velleius Paterculus, Tacitus) uváděna původně na dolním Labi v severozápadním Německu, se během svého putování Evropou dostal i na území Čech a především jižní Moravy (obr. 1). Zde po sobě zanechal četné archeologické doklady. Právě díky archeologickým nálezům a historickým pramenům byli badatelé schopni zrekonstruovat langobardské putování. To pravděpodobně začalo v 5. století, kdy Langobardi zahájili svůj přesun na jih podél řeky Labe. Prošli Čechami, kde se setkali s Durynky a zanechali zde po sobě jednotlivé hroby a malá pohřebiště. Na konci 5. století dorazili k řece Dunaj. Obsadili její levý břeh, a odtud se dál rozšiřovali do severního Rakouska, na jižní Moravu a do Maďarska (Tejral 1993, 519; Droberjar 2005, 159). Na území Moravy se vypořádali s kmenem Herulů a pobývali zde několik generací, o čemž svědčí právě archeologické nálezy. Na jižní Moravě bylo zprvu nalezeno jen několik ojedinělých hrobů (Brno Kotlářská a Merhautova ulice) a menších pohřebišť (Šaratice, Rebešovice), časem však přibyla velká kostrová pohřebiště (Holubice, Lužice, Kyjov), čítající přes stovku hrobů. A ta významně přispěla k poznání tohoto kmene (Tejral 1993, 520). Nyní je na území Moravy evidováno 28 pohřebišť a ojedinělých hrobů (Tejral /ed./ 2011, 9

18, obr. 1). Méně početné jsou nálezy sídlišť z tohoto období. Na území Moravy se prozatím podařilo identifikovat pouze dvě langobardské chaty na lokalitách Podolí (Čižmář 1997, 634–642) a Holubice II. (Droberjar 2002, 77). Moravou však langobardské putování neskončilo, další území získali bojem a obsazováním dalších oblastí. Například po Ostrogótech osídlili Panonii, kterou jim daroval byzantský císař Justinián I. a sňatkovou politikou získali ke svému panství jihozápadní Slovensko (Tejral 1993, 519; Droberjar 2005, 167). Tak jako na počátku doby stěhování národů i ve druhé polovině 6. století se z východu do Evropy blížilo nebezpečí, v podobě dalšího kočovnického kmene, tentokrát Avarů. Putování Langobardů je téměř u konce. Znovu, ale tentokrát naposledy, se vydali dál na jih. Nakonec došli do severní Itálie, kde si vytvořili své království. Toto království se po dobu dvou set let těšilo rozkvětu a dodnes na něj upomíná název kraje - Lombardie. Říše Langobardů byla v 8. století trnem v oku Frankům a v roce 774 byla definitivně zničena Karlem Velikým (Tejral 1993, 519; Droberjar 2005, 169). 2.2. Badatelé zabývající se obdobím stěhování národů Ačkoliv se nám tento dvousetletý úsek dějin, který nazýváme stěhováním národů, může jevit jako krátký a především zmatený ve srovnání s předchozím i následujícím obdobím, neunikl pozornosti badatelů. Ti interpretují složité situace této chaotické doby, kterou je v našich zemích nemožné popsat systematicky. Protože jednotlivé kmeny zde zatím nevytvářely pevné říše (Droberjar 2005, 10). Navíc pro tuto dobu máme málo písemných pramenů. Zmínky o Langobardech se vyskytují v dílech byzantských dějepisců (Prokopios z Kaisareie). Mezi prameny, které mají badatelé k dispozici, patří langobardské kroniky.

Například

spisek

Origo

gentis

Langobardorum nebo

Historia

Langobardorum codicis Gothani, také benediktýnský mnich Paul Diaconus ve svém díle Historia Langobardorum zmiňuje tento kmen. Píše, že Langobardi pocházejí z malého kmene Winnili, který sídlil v jižní Skandinávii, před tím, než začal hledat nové země. V těchto pramenech se však vyskytují nepřesné informace, založené na pověstech a legendách, a tudíž se hlavním zdrojem poznání stávají nálezy archeologické (Tejral 1993, 519–520). Ráda bych tedy

10

v této kapitole představila pár jmen osobností, které přispěly či stále přispívají k poznání problematiky doby stěhování národů. V současné době se tomuto období, ale nejen jemu, věnuje například docent Jaroslav Tejral (*1933), který svou badatelskou činností a širokým záběrem témat významně přispívá k poznání problematiky spojené s tímto věkem. Byl a je

řešitelem

řady

mezinárodních

vědeckých

projektů.

Podílel

se

na výstavách týkajících se nejen Langobardů doma i v zahraničí. Je autorem i spoluautorem mnoha monografií a článků, ve kterých se zabývá hlavně chronologickými a kulturními vztahy středního Podunají v námi sledovaném období (Droberjar 2002, 333). Zmiňme alespoň jeho knihy Grundzüge der Völkerwanderungszeit in Mähren (Tejral 1976), Morava na sklonku antiky (Tejral 1982) a kolektivní monografii, která mi byla důležitým zdrojem informací i pro tuto práci - Langobardische Gräberfelder in Mähren I. (Tejral /ed./ 2011). Dalším badatelem, který se zabývá problematikou doby římské a stěhování národů na našem území, je docent Eduard Droberjar (*1963). Je autorem mnoha knih, článků a studií. Jeho monografie Věk barbarů (Droberjar 2005) popisuje „temné“ období stěhování národů a snaží se na něj „vrhnout světlo“ za pomoci archeologických pramenů. Mezi jeho další knihy patří například přehledná Encyklopedie římské a germánské archeologie (Droberjar 2002). Mezi další významné osobnosti, které přispěly svou měrou k poznání námi sledovaného období, patří jistě i Inocenc L. Červinka (1869–1952), který se zabýval germánským osídlením Moravy nejen v době římské, ale i době stěhování národů. Své poznatky pak uveřejnil v díle Germáni na Moravě (1937). I Bedřich Svoboda (1910–1975), který sice věnoval svou pozornost lokalitám na území

Čech

(Praha-Kobylisy,

Čelákovice-Záluží

aj.)

významně

přispěl

k rozšíření poznatků o tomto období. Z jeho prací jmenujme alespoň nejdůležitější monografii Čechy v době stěhování národů (Svoboda 1965). Další badatelkou je doktorka Ivana Pleinerová (*1929), ta publikovala roku 2007 knihu (Březno und germanische Siedlungen der jüngeren Völkerwanderungszeit in Böhmen), která představuje jedno z velmi dobře prozkoumaných sídlišť z mladší doby stěhování národů (Droberjar 2002, 9, 46, 319–320, týž 2008, 176). 11

Z nejnovějších úspěchů archeologů bych zmínila objev velkého pohřebiště v Kyjově, které je svou rozlohou a počtem hrobů srovnatelné s pohřebišti v severní Itálii (Šmerda 2010). V roce 2010 zde proběhl pod vedením Mgr. Jaromíra Šmerdy systematický výzkum, který odkryl více než 240 hrobů, které patřily do langobardského stupně. Objev této lokality a poznatky z ní získané, jistě přispějí k rozšíření dosavadních badatelských závěrů o době stěhování národů a Langobardech na Moravě. 2.3. Chronologie doby stěhování národů Dělení tohoto období na jednotlivé stupně a fáze se věnovalo více badatelů, ale pouze některé jimi vytvořené periodizace se ujaly a jsou používány archeology dodnes (obr. 2). Nejpoužívanější periodizační systém, který je velmi detailně rozpracovaný, vytvořil J. Tejral (práce 1982, 1985, 1987, 1997b, 2002, 2005). Tento systém začíná přechodným stupněm D1 a končí písmenem E, který reprezentuje mladší dobu stěhování národů (Droberjar 2002, 103; týž 2008, 170). E. Droberjar ve svém příspěvku v Archeologii pravěkých Čech dělí dále stupeň E na dvě fáze - durynskou a langobardskou (Droberjar 2008, 171, obr. 96). Nyní blíže představím jednotlivé stupně tohoto komplikovaného období. Nejstarší přechodný stupeň označil J. Tejral písmenem D1 a absolutně jej datoval mezi roky 380/400–410/420. Poté vyčlenil stupeň D2 (410/420– 440/450)

a přechodný stupeň D2/D3 (430/440–470/480). V Čechách toto

období reprezentuje Vinařická skupina, kterou vyčlenil a pojmenoval již výše zmiňovaný B. Svoboda. Starší období pokračuje stupněm D3 (450–480/490), na který navazuje přechodné období D3/E (470–500/510). Koncem 5. století a začátkem století 6. tedy začíná mladší fáze doby stěhování národů, která je označena písmenem E, přičemž na našem území se tento stupeň dále dělí na E1 reprezentovaný Durynky a E2 Langobardy (Droberjar 2002, 103; Tejral 2005, 108–125, Droberjar 2008, 170). Na konci 6. století (asi 568) odchází ze střední Evropy Langobardi, Gepidi a další kmeny do Podunají a severní Itálie, kde zakládají své říše a do vylidněné střední Evropy přichází ze své pravlasti - Ukrajiny, první vlna Slovanů (Tejral 1993, 527; Droberjar 2002, 50).

12

J. Tejral vytvořil přehlednou tabulku (Tejral 2005, 200, tab. 3). V této tabulce J. Tejral relativně datuje trvání některých pohřebních areálů na jižní Moravě. Nás zajímají pohřebiště mladšího stupně stěhování národů E2, absolutně datované (500/510-568), uvedené ve spodní části tabulky (obr. 3). 2.4. Pohřbívání u Langobardů Pokud se chceme věnovat Langobardům na Moravě, musí se naše pozornost obrátit k pohřebním areálům. Tyto lokality nám mohou říct spoustu informací nejenom o daném pohřbeném jedinci, ale i o celé struktuře společnosti a hmotné kultuře 1. poloviny 6. století. V období stěhování národů se uplatňovala ve velké většině případů inhumace, kdy těla mrtvých byla ukládána k poslednímu odpočinku nespálená do hrobů. Vzácně se objevuje kremace, tedy žárové hroby. Tento typ hrobů se vyskytl na moravských pohřebištích pouze po jednom případě v Holubicích a Lužicích. Žárové hroby bývají uložené do popelnic a chudé na milodary. Výjimkou je lužický žárový hrob, v němž byly nalezeny nejen spálené kosti, ale i milodary. Na kostrových pohřebištích byly hrobové jámy uspořádány do řad, proto se hovoří o řadových pohřebištích. Na některých větších pohřebištích lze vysledovat znaky rodového pohřbívání, například v Holubicích (obr. 5:2) tvořily hroby tři skupiny (Tejral 1993, 523; Droberjar 2005, 174,188,189; Čižmář 2011, obr. 133). Počty hrobů na pohřebištích se liší. Převládají však pohřebiště do 100 hrobů. Na Moravě pouze tři lokality přesahují tuto hranici (Lužice, Holubice, Kyjov). V Čechách nebyla doposud nalezena žádná lokalita, která by překonala sto hrobů. Ale k větším pohřebištím s výskytem langobardských hrobů mohou být řazeny lokality Praha-Podbaba (54 hrobů) a Záluží u Čelákovic (59 hrobů). Na zahraničních lokalitách v Rakousku i Maďarsku se nekropole pouze blíží ke 100 hrobům. Na Slovensku bylo objeveno v Bratislavě-Rusovcích pohřebiště se 166 hroby. Největší pohřebiště byla prozkoumána na italských lokalitách. Například lokalita Testona vydala 350 hrobů (Droberjar 2005, 174,176; týž 2008, 189). Hroby byly pravděpodobně na povrchu nějak označeny, o čemž svědčí nejenom jistota vykradačů, ale i pojmenování kostela, který nechala postavit 13

langobardská královna u města Pavie, Santa Maria ad Perticas („u kůlů“) (Droberjar 2005, 174). Hrobové jámy měly různou velikost i hloubku. Hrobová jáma mohla mít i zvláštní úpravu. Například na lokalitě Holubice se okolo hrobu č. 90 vyskytuje kruhový žlábek (Čižmář 2011, 131, tab. 2) a hrob z lokality BrnoMerhautova ulice byl pravděpodobně obložen kameny (Skutil 1946, 53). Nejhlubší hrob, tzv. šachtový, byl objeven v Šakvicích a dosahoval hloubky 7,5 metrů (Novotný 1975, 42; Tejral 1993, 525). Přítomnost šachtového hrobu byla zaznamenána i na pohřebišti v Lužicích (hrob č. 55), zde však hrobová jáma dosahovala čtyř metrů (Klanica - Klanicová 2011, 259–260). V těchto hlubokých hrobech byli pravděpodobně ukládáni k poslednímu odpočinku významní jedinci s luxusní výbavou. Avšak ani hloubka neuchránila tyto jedince před vykradači (Tejral 1993, 526). V Čechách se šachtové hroby zatím nepodařilo objevit (Droberjar 2005, 177,179). Zesnulí byli nejčastěji pochováni v natažené poloze na zádech s rukama podél těla.

Nebožtík

mohl

být

pohřben

na

dřevěné

desce

nebo

v rakvi.

Na moravských lokalitách byla zachycena přítomnost dřevěných rakví, na rozdíl od Čech, kde tyto doklady chybí (Droberjar 2005, 179). I v poloze mrtvého těla se však objevují zajímavé výjimky. Například na šaratickém pohřebišti byly objeveny hroby, kde jeden zesnulý spočíval na boku a druhý dokonce na břiše (Staňa 1956, 30). Co se týče orientace uložených skeletů, je naprosto zřejmé, že nejrozšířenější v této době je ukládání ve směru Z – V (Droberjar 2005, 179). V hrobech bylo nejčastěji uloženo pouze jedno tělo. Opět se vyskytují i výjimky. Jedná se většinou o dvojhroby dospělého jedince a dítěte (Holubice, Lužice). Velmi zajímavým a ojedinělým je čtyřhrob (Holubice), ve kterém byl pochován muž se třemi malými dětmi. Na některých pohřebištích (Šakvice, Lužice) jsou mezi lidskými hroby situovány i hroby koňské (Tejral 1993, 525; Droberjar 2005, 187) nebo hroby s jinými zvířaty - psem, dravými ptáky (Kyjov) (Šmerda 2012b) 2.5. Vykrádání hrobů

Pro dobu stěhování národů je druhotné otevírání hrobů typickým a velmi častým jevem. Jedná se o úmyslné vyloupení zřejmě ještě odcházejícími Langobardy, kteří si tak s sebou na svou další cestu více na jih, do Panonie nebo severní 14

Itálie brali rodinné či kmenové bohatství (Tejral 1993, 526). Nejčastějším terčem vykradačů byly, samozřejmě drahé předměty a šperky. Z hrobů nejčastěji mizely esovité nebo lučíkovité spony, v této době stříbrné a zlacené, zdobené vrubořezem a almandiny. Toto vykrádání se pak projeví při archeologickém výzkumu v podobě vykrádací šachty a také neanatomickou polohou kostí v hrobě (Droberjar 2005, 187).

Samotní Langobardi museli dobře vědět, kde hroby jsou a kolik jich je na daném pohřebišti. Čím delší je časový odstup mezi pohřbem a vyloupením, tím méně se toho podaří vykradačům z hrobu vyjmout. Pokud rakev už shnila a hlína kostru zavalila, znemožnilo to snadnější vybírání předmětů. Vykrádací šachty směřovaly většinou na oblast hrudníku, kde byly k nalezení právě nejvzácnější předměty, jako výše zmíněné spony. Pokud kostra nebyla ještě zavalená hlínou, bylo možné šachtou háky vytahovat věci uložené u nohou. Někdy i s kosterními pozůstatky, ty pak archeologové naleznou v zásypu rabovacích šachet (Droberjar 2005, 187).

Pro zloděje nebyla překážkou ani velká hloubka hrobů. Například v Šakvicích byl vyloupen hrob s hloubkou 7,5 metrů. Vykradači jistě věděli, že tyto velmi hluboké hroby ukrývají velmi významné, a tím pádem i bohatě vybavené jedince (Tejral 1993, 525–526; Droberjar 2005, 177). Šakvice nebyly jediným pohřebištěm s výskytem druhotných zásahů. Borotice a zdejší hroby z doby stěhování národů byly také vyloupeny (Stuchlík 2011, 85). I na holubickém (Čižmář 2011, 137), lužickém (Klanica - Klanicová 2011, 228) a kyjovském (Šmerda 2012b) pohřebišti byla také většina hrobů s druhotným zásahem.

Spíše se zmíním o výjimkách. Mezi takové patří druhá (mladší fáze) šaratického pohřebiště (obr. 6), zdejší hroby narušovaly sice hroby starší, které byly porušené vykrádáním, ale samy vykradeny nebyly (Staňa 1956, 30; Tejral /ed./ 2011, obr. 8). Další ojedinělý neporušený hrob pochází z holubické nekropole (č. 95), vykradači na něj zřejmě zapomněli, jelikož ostatních 104 hrobů mělo stopy po druhotném zásahu (Čižmář 2011, 137).

15

Obr. 1. Střední Evropa v období stěhování národů

Obr. 2. Různé periodizace doby stěhování národů

Obr. 3. Relativní chronologie některých pohřebních areálů na jižní Moravě

16

3. HŘEBENY NA LANGOBARDSKÝCH LOKALITÁCH Langobardi po sobě při odchodu z našich zemí zanechali řadu archeologických dokladů. Především se jedná o plochá kostrová pohřebiště a prozatím pár lokalit sídlištních. Konkrétně se na jižní Moravě nachází 28 pohřebišť a ojedinělých hrobů (Tejral 2012, 42). Na třinácti lokalitách se mezi milodary vyskytl i hřeben a na tomto místě bych ráda v krátkosti dané lokality představila. 3.1. Langobardská pohřebiště

Mapa č.1. Langobardská pohřebiště na Moravě 1 Borotice; 2 Brno-Kotlářská ulice; 3 Brno-Merhautova ulice; 4 Brno-Holásky; 5 Břeclav; 6 Bučovice; 7 Čejkovice; 8 Dyje; 9 Hodonice; 10 Holubice; 11 Kobylí; 12 Kuřim; 13 Kyjov; 14 Lužice; 15 Mikulov; 16 Moravské Knínice; 17 Mušov; 18 Němčice na Hané; 19 Němčičky; 20 Oblekovice; 21 Rebešovice; 22 Slavkov; 17

23 Smolín; 24 Šakvice; 25 Šaratice; 26 Velké Pavlovice; 27 Znojmo; 28 ŽuráňPodolí Borotice Pohřebiště v Boroticích se nachází na jižní Moravě asi 13 km východně od města Znojma. Pohřební areál s 29 mohylami se rozprostírá v nadmořské výšce 210–230 metrů a dá se řadit již k větším pohřebištím. Lokalita byla systematicky zkoumána mezi léty 1976–1991 Stanislavem Stuchlíkem, který

pravidelně

poznatky výzkumů

publikoval

v časopise (Stuchlík

své

Přehled

1976–2002).

Souhrnného zpracovaní se Borotice dočkaly před třemi lety (Stuchlík 2011,

75-127).

Lokalita

hroby

z časné

a

poskytla

střední

doby

bronzové, doby laténské a z období stěhování

národů.

Mladší

langobardské hroby byly sekundárně zapuštěny

do

mohyl

datovaných

do doby bronzové a v některých případech narušily starší pohřby. V mohylách s čísly 6, 9, 10, 11, 13, 27 (obr. 4) se nacházelo celkem 32 hrobů s 35pohřbenými jedinci, kteří patřili k langobardskému kmeni. Přestože všechny hroby datované do doby stěhování národů porušily druhotné zásahy, byly na milodary poměrně bohaté. V 11hrobech se dochovaly i kostěné hřebeny. Některé krásně zachované jiné ve velmi fragmentárním stavu. V jednom případě (hrob 27/XXII) bylo nalezeno společně s hřebenem i pouzdro a ve dvou případech (hroby 10/VIII, 27/XX) doprovázela hřeben i jiná kosmetická pomůcka - pinzeta. Z dalších nálezů na tomto pohřebišti, které unikly pozornosti vykradačů, bych jmenovala keramické nádoby, esovité spony, přezky, přesleny, nože aj. (Stuchlík 2011, 75–127).

18

Brno Ojedinělý kostrový hrob pochází z Brna-Kotlářské ulice. Byl objeven náhodou v roce 1931. Jednalo se o muže, a dle výbavy hrobu, řemeslníka. Tento ojedinělý hrob byl bohatý na nálezy. Mezi milodary byl i jeden poměrně dobře dochovaný hřeben. Tento hrob má svou analogii na pohřebišti v sousedním Rakousku (Červinka 1937, 132, obr. 15; Werner 1962, 145; Tejral 1975, obr. 19, týž 1976, 108, tab. 11:1, Tejral 1993, 497, obr. 2, Droberjar 2002, 26).

Další ojedinělý kostrový hrob byl v roce 1939 zachráněn při stavbě domu č. 1 v Brně-Merhautově ulici Černých polích. Původně byl hrob pravděpodobně obložen kameny, i když byl druhotně otevřen a vykraden, dochoval se zde dlouhý jednostranný hřeben. (Skutil 1946, 53; Tejral 1976, 108, tab. 12; Droberjar 2002, 26–27).

Čejkovice Lokalita se nachází na kopci mezi obcemi Čejkovice a Nový Poddvorov. Toto kostrové pohřebiště bylo zkoumáno v roce 1984. Bylo objeveno 38 hrobů, ale většina z nich byla již v minulosti vyloupena. Dochoval se pár pozlacených stříbrných

kruhových

spon,

jedenáct

kostěných

hřebenů,

dále

deset

keramických nádob, pinzety, náramky, přesleny, hroty kopí a šípů a železná dýka (Klanica 1987, 35; Škojec 2000, 408). Jediný vyobrazený hřeben i s doprovodnými nálezy z této lokality poskytují tabulky 16D–12 (Tejral 2005) a tabulka 5:3 J. Škojce (Škojec 2000, 408, 413). Pohřebiště není stále souhrnně publikováno. Dosavadní informace v literatuře (Klanica 1987, 35; Škojec 2000, 408; Droberjar 2002, 41) jsou velmi strohé a neobsahují podrobnější informace o tomto pohřebišti a ani zdejších nálezech. Ani nálezová zpráva uložená v Archeologickém ústavu v Brně nepřispěla k rozšíření poznatků o této lokalitě. Období stěhování národů v čejkovické složce zcela chybí, je možné, že je ztracena nebo shořela v Mikulčicích.

19

20

Holubice (obr. 5:2) Kostrové pohřebiště v Holubicích díky objevenému počtu hrobů (105) patří ke třem největším pohřebištím na jižní Moravě (Lužice 120, Kyjov 240). V letech 1979–1980 zde probíhal pod vedením Miloše Čižmáře záchranný archeologický výzkum. Výsledky z této nekropole přinesly opět nové zajímavé poznatky o Langobardech na našem území.

Hroby na tomto pohřebišti tvořily nepravidelné řady a tři skupiny, což by mohlo ukazovat na rodové pohřebiště. Na severním okraji lokality byl zachycen okolo hrobu č. 90 kruhový příkop (Čižmář 2011, 131, tab. 2). Na pohřebišti byly objeveny stopy po ukládání těl do dřevěných rakví. Vedle hrobů s jedním nebožtíkem se zde nachází i tři dvojhroby (hroby č. 40, 45, 81), jeden trojhrob (hrob č. 91) a dokonce jeden hrob se čtyřmi jedinci (hrob č. 60). Vedle lidských hrobů zde byly odkryty i dva hroby koní. Opět byla většina hrobů druhotně otevřena (Droberjar 2002, 77; Čižmář 2011, 179, 182, 190, 200). Pozornosti vykradačů unikly hliněné nádoby, součásti oděvů - stříbrné pozlacené spony, železné a bronzové přezky, zbraně - meče, hroty šípů a hroty kopí, železné nože a předměty denní potřeby - kostěné hřebeny. Ty se objevily celkem v 18hrobech. V hrobech č. 60, 30 a 24 byly objeveny dva tyto artefakty a v hrobě č. 30 dokonce ještě hřebeny doprovázelo pouzdro (Droberjar 2002, 77; Čižmář 2011, 166–224).

Kobylí Západně od vesnice Kobylí byly v roce 1938 prozkoumány tři hroby. Všechny byly opět druhotně otevřeny. Nejbohatší na nálezy byl hrob č. 2, který patřil dle výbavy nejspíše bojovníkovi. Z hrobu č. 1 byl vyzvednut hřeben s bronzovými nýty. Hrob č. 3 byl zcela bez nálezů (Skutil 1946, 65; Werner 1962, 144; Tejral 1976, 108). Kyjov V roce 2010 bylo při výstavbě obchodního centra Kaufland objeveno dosud největší kostrové pohřebiště na Moravě, které čítá 240 hrobů. Většina nálezů patří do 1. poloviny 6. století našeho letopočtu, a tedy germánskému kmeni Langobardů. Ovšem některé hroby a sídlištní objekty pocházely i z dob starších 21

(pravěk). Mrtví byli ukládáni do dřevěných rakví, jejich hroby byly obloženy kameny. Tyto skutečnosti naznačují, že by se mohlo jednat o výše společensky postavené jedince. Toto tvrzení podporují i milodary v hrobech, kterých se dochovalo velké množství, přestože ani toto pohřebiště neuniklo pozornosti vykradačů. Mezi nejčastější nálezy patřily keramické nádoby, součásti oděvů spony, přezky, kování opasků, zbraně - sekery, hroty kopí, nože, meče, štít, ozdoby - korálky, závěsky, toaletní potřeby - kostěné hřebeny i s pouzdry, pinzety. Ani na tomto pohřebišti nechybí hroby s více jedinci a zvířaty - koňmi, psy i dravými ptáky (Šmerda 2010; týž 2012b).

Část nálezů z největšího moravského pohřebiště byla představena veřejnosti na výstavě s názvem Tajemství Langobardů v kyjovském muzeu. Ovšem na souhrnném zpracování lokality se v této době stále pracuje. Hřebeny jsou stále v procesu konzervace a J. Šmerda nemohl zatím odhadnout a sdělit mi alespoň jejich počet. Ale už nyní je zřejmé, že výsledky jistě významně přispějí a obohatí současný stav bádání (Šmerda 2012a, 26–29; týž 2014,14.1. email).

Lužice (obr. 5:1) Do roku 2010 byly Lužice největší langobardské pohřebiště na jižní Moravě, poté jej počtem odkrytých hrobů překonalo výše zmíněné kyjovské pohřebiště. V trati „U Starého“, bylo systematicky zkoumáno velké kostrové pohřebiště čítající 119 kostrových hrobů a jeden jediný hrob žárový (Klanica - Klanicová 2011, 227, tab. 2). Zdeněk Klanica zveřejňoval informace o nálezech a průběhu výzkumu v časopisech Přehled výzkumů a Jižní Morava (Klanica 1981–1989). Před třemi lety se však Lužice dočkaly souhrnného zpracování (Klanica Klanicová 2011, 225–312).

Ani Lužice nebyly ušetřeny činnosti vykradačů, přesto se archeologům podařilo během výzkumu objevit řadu zajímavých archeologických situací a vyzvednout množství unikátních nálezů. Například v hrobě č. 114 byl s nebožtíkem pochován i kůň, ojedinělý byl i hrob č. 55 se svou úctyhodnou hloubkou čtyři metry a obvodovým kruhovým žlábkem. V tomto hrobě byl nalezen hřeben ve

fragmentárním

stavu,

který

doprovázela

řada

dalších

nálezů.

Nejzajímavějším z nich je zlatá mince byzantského císaře Justiniána I. (526– 22

565), upravená jako závěsek (Klanica 1986, 49; Klanica - Klanicová 2011, 259– 260,

303). Na

tomto

pohřebišti hřeben sloužil

jako

milodar

celkem

ve 22hrobech. Z dalších nálezů na tomto velkém pohřebišti, které unikly pozornosti lupičů, můžeme jmenovat nejrůznější zbraně - kopí, meče, nože, nádoby - keramické, bronzové i dřevěné vědro zdobené měděným kováním, součásti oděvu - spony, kování opasků, přezky, korálky a různé závěsky. (Klanica 1981, 43; týž 1984, 3ř; týž 1986, 49; týž 1988 36–37; týž 1989, 59; Klanica - Klanicová 2011, 225– 312 ). Němčičky V roce 1926 byl při úpravě příjezdové cesty jižně od Velkého dvora rozrušen hrob pravděpodobně mladé ženy. Jan Prchal vybral z tohoto ojedinělého hrobu pouze dva milodary, ovčácké nůžky a jednostranný hřeben. Oba tyto předměty byly uloženy do sbírek Moravského zemského muzea, kde byly ale později poničeny požárem (Červinka 1937, 134; Werner 1962, 145; Tejral 1976, 69, 108). Rebešovice V letech 1952–1953 byly objeveny při zakládání nového vinohradu únětické, slovanské a langobardské hroby. Langobardští zesnulí byli pochováni v 11hrobech. Do hrobu č.195 byl vložen jako milodar i zdobený hřeben. Bohužel se zachoval pouze fragment tohoto artefaktu, který doprovázela železná přezka, železný nůž a železné fragmenty (Nekvasil 1954, 435; Werner 1962, 145; Tejral 1976, 71, 109). Slavkov Hrob, dle výbavy patřící bojovníkovi, byl objeven na lokalitě Slavkov II. Kromě zbraní - spathy, železné sekery, obsahoval hrob také hřeben a hliněný přeslen. Bohužel o tomto hřebeni nebylo publikováno nic bližšího (Werner 1962, 145; Droberjar 2002, 297).

23

Šakvice (obr. 5:3) I na této lokalitě bylo objeveno větší pohřebiště z doby stěhování národů, konkrétně z langobardské fáze. Čítá 53 hrobů, některé z nich dosahovaly úctyhodných hloubek (nejhlubší hrob č. 30 - 7,5 m), ale ani tato skutečnost nezabránila vykradačům odnést některé milodary. Zachovala se stříbrná kování, korálky, koňské udidlo i kostěné hřebeny. Dosavadní literatura pouze potvrzuje výskyt hřebenů na této lokalitě, není však určen jejich přesný počet (Novotný 1975, 42–43; Tejral 1976, 109; Tejral 1993, 525; Droberjar 2002, 321– 322).

Zajímavým jevem na šakvickém pohřebišti jsou rituální pohřby koní. Byly objeveny dvojhroby koní i hroby se psem a jinými zvířaty. I tyto zvířecí hroby byly v minulosti vykradeny. Hloubka hrobů, zbytky dřevených desek a kamenného obložení dokládají opět přítomnost vyšší společenské vrstvy kmene Langobarů (Novotný 1975, 42–43; Tejral 1993, 525; Droberjar 2002, 321–322). Šaratice (obr. 6) Už v 1. polovině 20. století bylo na této lokalitě v trati „Padělky za Humnama“ objeveno I. L. Červinkou pět kostrových hrobů, které zařadil do 5. století našeho letopočtu. V následujících letech odkryl Č. Staňa dalších 33 hrobů a rozdělil je do dvou fází. Ze starší fáze (5. století) pochází 26 hrobů, zbývajících 7 hrobů je řazeno do mladší langobardské fáze (Staňa 1956, 28). Hroby obou fází poskytly kostěné hřebeny. Z mladší fáze doby stěhování národů pochází celkem tři exempláře a na rozdíl od staršího období se jedná o jednostranné typy (Staňa 1956, 26–33).

Dalšími milodary na tomto dvoufázovém pohřebišti byly keramické nádoby, spony, přezky, nože, přesleny aj. Zajímavostí je uložení mrtvých v hrobech z mladší fáze. Kostra v hrobě č. 7a ležela na levém boku ve skrčené poloze a v hrobě č. 3 byl objeven skelet spočívající na břiše (Staňa 1956, 26–33; Werner 1962, 146; Tejral 1976, 107, 109, Abb. 7–8; 18–22; 31:2–3; Taf. I:1,7; VIII:4,6,9; Droberjar 2002, 323-324).

24

Znojmo V roce 1870 bylo ve Znojmě v poloze „Holubí vrch“ objeveno kostrové pohřebiště. Bohužel se nepodařilo určit přesný počet jednotlivých hrobů, a tak ani zařadit nálezy do hrobových celků. I z tohoto pohřebiště pochází zlomek jednostranného hřebene (Červinka 1937, 136, tab. 30; Tejral 1976, 92, 109, 110, tab. 32:16; Droberjar 2002, 386).

Obr. 6. Pozice hrobů na šaratickém pohřebišti: starší hroby (šedé) narušené hroby mladšího stupně (bílé) a plánek šaratického pohřebiště (vpravo dole)

25

3.2. Langobardská sídliště

Podolí Sídlištní lokalita Podolí na Moravě se dá datovat do pozdní fáze stěhování národů. V roce 1993 zde byla záchranným výzkumem Ústavu archeologické památkové péče Brno zkoumána zahloubená chata. Chata byla obdélníkového půdorysu s dochovanými jamkami po kůlech, které byly původně v řadě po třech na kratších stranách, jak je charakteristické pro období stěhování národů (Čižmář 1997, 634).

V této chatě byl nalezen i jednostranný, skládaný, parohový hřeben (tab. 12:65) s rytou výzdobou a se zvláštním držadlem - s malou úchytkou. Hřeben tohoto typu byl nalezen i v hrobě č. 30 na kostrovém pohřebišti v Holubicích (tab. 4:19). S. Thomasová (Thomas 1960) řadí tyto exempláře do kategorie III., která odpovídá šestému století. Z dalších nálezů lze jmenovat střepy z nádob, přeslen či kostěný hrot (Čižmář 1997, 634, 635).

Holubice Další sídlištní objekt, který je možno datovat do langobardské fáze stěhování národů byl zachycen O. Šedou v poloze Holubice II. Jedná se opět o jednu chatovou stavbu obdélníkového půdorysu s trojicí dochovaných kůlových jamek na kratších stranách (Droberjar 2002, 77).

Na našem území, podstatně převažují pohřebiště nad sídlišti. Je možné, že jsou některé dosavadní sídlištní nálezy špatně časově zařazeny, kvůli nevýraznosti a zaměnitelnosti keramiky (Čižmář 1997, 640). Většina sídlišť byla objevena na území Čech. Jeden pěkný příklad dobře prozkoumaného a zdokumentovaného sídliště z doby stěhování národů se nachází na lokalitě Březno u Loun. Bylo zde prozkoumáno 21 půdorysů chat, několik nadzemních staveb i zásobních jam datovaných od 5. do poloviny 6. století našeho letopočtu (Plainerová 1965; Čižmář 1997, 638, Droberjar 2002, 36).

26

4. TECHNOLOGIE VÝROBY HŘEBENE Kost a paroh jsou suroviny používané již od paleolitu. Člověk ze zabitého zvířete byl schopen zužitkovat téměř vše. Kosti i paroh, se díky svým vlastnostem výborně hodily pro zhotovování předmětů, jako byly jehly, šídla, závěsky, rukojeti a právě i hřebeny. Opracování kosti či parohu není nijak jednoduché. Vyžaduje dobré zkušenosti se zpracovávanou surovinou, trpělivost a zručnost výrobce. Surovina musela projít několika kroky, aby mohl vzniknout nový požadovaný předmět (obr. 10). Badatelé se samozřejmě nezabývali pouze hotovými výrobky, ale také postupem výroby. Velkou měrou přispěli k poznání technologie výroby z kosti a parohu V. Hrubý (1957) a především J. Kaván (1958; 1980). I přesto, že se badatelé této problematice věnovali, si myslím, že je vhodné se v krátkosti o zpracování kostěné a parohové suroviny a následné výrobě hřebenů zmínit i zde.

Hřebeny patřily mezi nejsložitější předměty vyráběné z parohu a kosti. Zvláště výroba skládaných hřebenů, které mají více částí (obr. 7) vyžadovala mnoho mezikroků, než výrobce dostal hotový artefakt. Na jejich výrobu byly nejvhodnější jelení a srnčí parohy, jelikož jsou tvrdší než losí či sobí. Méně vhodné jsou kosti, ačkoliv se na výrobu používaly často (Zeman 2001, 107). V době stěhování národů (E1–E2) se vyskytovaly hřebeny oboustranné,

jednostranné

i

jednodílné,

ale

mnohem častěji skládané. Obr. 7. Části jednostranného skládaného hřebene

V této práci uvedu výrobu jednostranného skládaného hřebene z jeleního parohu. Před samotným započetím výrobního cyklu bylo nutné vybrat vhodný paroh. Výrobce, díky zkušenostem, věděl, jaké části se hodí nejlépe na polotovary hřebene (obr. 8) (Zikmundová 1958, 587; Zeman 2001, 107). Například rovné delší části parohu byly vhodné na obkladové destičky, na zubové destičky bylo pak vhodnější volit kratší a silnější části parohu. Dále 27

se musel paroh rozdělit na příslušné díly pomocí nožů nebo pilek. Vznikly tak polotovary, které musely projít ještě spoustou úprav, aby vznikl nový hřeben (Carlsson 2002, 4–5). První bylo nutné surovinu změkčit, a to pomocí vaření ve vodě (7–11 hodin) nebo louhu či kyselinách, jako účinné se ukázalo namáčení do rozdrceného šťovíku (Kaván 1980, 280).

Polotovary poté byly rozštípány na sadu destiček - na kratší destičky, do kterých se později vyřežou zuby a delší, které budou tvořit obkladové destičky hřebene. Nepravidelnosti na povrchu obkladových destiček se vyhladily a opracovaly na stejnou tloušťku a tvar (Carlsson 2002, 4–5). V době stěhování národů (E2) byl nejčastěji mírně obloukovitý. Poté se deštičky rydly a kružidly zdobily (obr. 8). Nejvíce se používaly geometrické tvary jako horizontální a vertikální linie, soustředné a jednoduché kroužky, tečky. Do takto připravených obkladových destiček se vložily destičky zubové a vše se pečlivě spojilo dohromady pomocí nýtů. Používaly se nýty bronzové nebo častěji železné. Předposledním krokem k hotovému hřebeni bylo řezání zubů (Floriánek 2008, 1–2).

Paroh je sice dost tvrdý, ale i přesto musel být výrobce velmi opatrný, aby si dosavadní práci nezničil. K vyřezávání zubů se užívalo velmi jemné pilky. Z nalezených dobře dochovaných exemplářů je zřejmé, že se zuby některých hřebenů vyřezávaly až nakonec, když už byl hřeben snýtovaný a ozdobený. Dokládají to krátké svislé zářezy na spodní podélné straně obkladových destiček (tab. 7:37, 8:44). V posledním kroku výrobce zakulatil či zašpičatil konce zubů a hřeben byl hotový (Floriánek 2008, 1–2).

Hřeben patřil sice k předmětům denní potřeby, ale náročnost výrobního procesu dělala z hřebenů cenný předmět. Zuby hřebene byly velmi náchylné na vylámání, a pokud se tak stalo, hřeben se tím trvale znehodnotil. Proto se hřebeny ukládaly do kožených, dřevěných nebo také parohových/kostěných pouzder, která chránila snadno poškoditelné zuby, a byla vhodná k zavěšení na opasek (obr. 12). I tato ochranná pouzdra se skládala z bohatě zdobených parohových/kostěných destiček snýtovaných po kratších stranách.

28

Do vniklé dutiny mezi destičkami pouzdra se zasunula část hřebenu se zuby, a byla tak chráněna před poškozením (obr. 9; Zeman 2001, 121).

Obr. 8. Rekonstrukce dílny (vlevo) a výroba oboustranného hřebene (vpravo)

Obr. 9. Ukázky hřebenů z českého (vpravo) a maďarského prostředí (vlevo); oboustranný hřeben s pouzdrem z Hegykö-Mezö utca (vlevo nahoře), jednostranný hřeben s pouzdrem z Szentendre-Pannoniatelep (vlevo dole), oboustranný hřeben s pouzdrem z Prahy-Podbaby (vpravo). 29

4.1. Výroba jednostranného skládaného parohového hřebene

Obr. 10. Postup při výrobě hřebene:

1) rozřezání parohu na polotovary, určené k dalšímu zpracovaní 2) polotovary obkladových destiček hřebene 3) polotovary zubových destiček hřebene 4) opracování obkladových destiček do požadovaného tvaru - zde obloukovitý 5) zdobení obkladových destiček geometrickými tvary pomocí rydel, kružidel 6) opracovaní zubových destiček do požadovaného tvaru 7) připravení zubových a obkladových destiček ke snýtování 8) snýtovaný hřeben před vyřezáním zubů a finálními úpravami 9) hotový artefakt

30

5. VYHODNOCENÍ LANGOBARDSKÝCH HŘEBENŮ NA MORAVSKÝCH POHŘEBIŠTÍCH Území Moravy bylo obýváno nejspíše několika generacemi Langobardů, kteří nám po svém odchodu zanechali řadu archeologických lokalit s nejrůznějšími nálezy. I přes to, že většina hrobů byla druhotně otevřena a vyloupena, se nám zachovaly zajímavé exempláře, jako lučíkovité pozlacené spony, přezky, meče, nože a další předměty, ale co nás především zajímá - hřebeny (Tejral 1993, 520, 523). Tyto artefakty, i když jsou krásně zdobené a jejich výroba nebyla nijak snadná, unikly nejspíše pozornosti vykradačů, a díky tomu se můžeme níže věnovat rozboru nejrůznějších aspektů u těchto předmětů. Na jižní Moravě bylo zprvu nalezeno jen několik ojedinělých hrobů, které obsahovaly hřeben (Brno Kotlářská a Merhautova ulice) a menších pohřebišť (Šaratice, Rebešovice). Časem však přibyla velká kostrová pohřebiště (Holubice, Lužice), čítající přes stovku hrobů, která významně přispěla k poznání tohoto germánského kmene a jeho hmotné kultury (Tejral 1993, 520). Nejnovější lokalitou, která obohatí dosavadní poznatky o Langobardech na Moravě je velké pohřebiště v Kyjově (240 hrobů). Tento soubor zahrnuje celkem třináct lokalit, z toho pět jsou menší kostrová pohřebiště nebo ojedinělé hroby (mapa č. 1:2, 3, 11, 19, 22), zbývající lokality (mapa č. 1:1, 7, 10, 13, 14, 21, 24, 25, 27) jsou větší kostrová pohřebiště. I když například čejkovické pohřebiště nám výsledky příliš neobohatí, kvůli kusým informacím v literatuře a absenci nálezové zprávy, jsme odkázáni pouze na tabulkové vyobrazení hřebene. Bohužel ani kyjovská nekropole se nepromítne do našich výsledků, protože hřebeny jsou stále v procesu konzervace. J. Šmerda nemohl zatím odhadnout a sdělit mi alespoň jejich počet. Naštěstí pro tuto práci byl vydán katalog ke kyjovské výstavě: Tajemství Langobardů (Šmerda 2012a), díky kterému mohu říci, že Kyjov a zdejší exempláře by se jistě výrazně promítly do sledovaného souboru. Na zbývajících lokalitách se v sedmdesáti dvou hrobech objevil hřeben nebo alespoň jeho fragmenty. Celkem se tedy budeme zabývat sedmdesáti šesti artefakty, na kterých nás bude zajímat stav dochování, zdobnost a výzdoba 31

vůbec. Dále jejich poloha v hrobě, pohlaví nebožtíka, kterému byly do hrobu vloženy a nejčastější doprovodné nálezy, jež doprovázely hřeben. Budeme se snažit hledat analogie na pohřebištích v Čechách, ale i v sousedních zemích jako je Rakousko nebo Maďarsko. 5.1. Stav dochování hřebenů

Prvním aspektem, kterým se budeme zabývat je stav dochování hřebenů. Jak bylo naznačeno v kapitole Technologie výroby, hřebeny jsou artefakty, vyrobené sice z pevného materiálu, jako je paroh či kost, ale některé z jejich částí, a to, především pracně vyřezávané zuby jsou velmi snadno poškoditelné. Graf č. 1 nám tedy ukazuje, v jakém stavu se nám hřebeny dochovaly a u kolika z nich bylo přítomné i ochranné pouzdro.

Jak z grafu č. 1 vyplývá, zachovalé hřebeny převažují nad fragmentárně dochovanými, ale pouze o čtyři kusy. Vysoký počet neznámých hřebenů (12) je z čejkovického pohřebiště. O zdejších desíti hřebenech nevíme prakticky nic (situace se i v dalších grafech nemění).

Mezi

exempláře

zachovalé

jsme

Graf. č. 1: Stav dochování hřebenů

zařadili 35

nejenom

ty,

mají

30

původní

25

Zachovalé

délku a většinu zubů, ale i ty,

20

Fragmenty

zachovanou

které svou

které mají zachovalou svou

15

Neznámé Pouzdra

10

původní délku a jsou bez

5

zubů, protože je tento stav

0

stále ještě rekonstruovatelný a člověk si dokáže představit původní tvar celého artefaktu. Zbývající hřebeny jsou dochovány ve větších či menších fragmentech, které nám poskytují pro další vyhodnocování méně přesnější informace.

Vidíme velice nízký počet pouzder, která byla k ochraně hřebenů jistě používána. Graf č. 1 ukazuje pouze dvě pouzdra z kosti/parohu, ale hřeben mohl mít jeho majitel i v nějakém obalu z organického materiálu. Tento obal 32

mohl sloužit jako jakási kosmetická „taška“ na více toaletních potřeb (pinzety, nůžky, ušní lžičky). V našem prostředí se ale organické předměty dochovávají jen zřídka. Můžeme předpokládat, že ke každému hřebenu náležel nějaký obal, který chránil jeho snadno vylámatelné zuby a nízký stav pouzder v tomto souboru je tak dán pravděpodobně pouze nezachytitelností těchto organických zbytků.

Na druhou stranu nemůžeme ani říct, že by hřebeny na moravských lokalitách, u kterých bylo nalezeno kostěné/parohové pouzdro vykazovaly známky menšího poškození než hřebeny bez pouzdra. V Holubicích hrobě č. 30, byly nalezeny dva hřebeny a jeden fragment pouzdra (tab. 4:21), bohužel nejsme schopni určit, ke kterému hřebenu pouzdro patří, ať už podle výzdoby nebo právě podle lepšího stavu dochování hřebene. Oba hřebeny vykazují značné poškození. I oboustranný hřeben (obr. 9 vpravo) z české lokality Prahy-Pobaby byl nalezen v pouzdře (Droberjar 2008, 185, obr. 106:6a-c), nicméně jeho zuby jsou velmi poškozené, ovšem v porovnání oproti moravským oboustranným hřebenům, které jsou většinou fragmentárně dochované, je to dobře zachovaný exemplář.

Trochu jiná situace je u hřebenu č. 10 z Borotic (tab. 2:10A). Tento exemplář byl nalezen i s pouzdrem, které samo bylo vyzvednuto ve velmi fragmentárním stavu, ale stav dochování hřebene je výrazně lepší než u holubických exemplářů. Dalším příkladem může být i hřeben z kyjovského hrobu č. 861, i tento hřeben vykazuje lepší stav dochování a byl nalezen s pouzdrem a nakonec i hřebeny z maďarských lokalit (Bóna - Horváth 2009, tab. 10:34:6; tab.41:29:8) jsou dobře zachované a byly nalezeny v pouzdře (obr. 9 vlevo).

Se závěry ale musíme být opatrní. O stavu dochování hřebene nerozhoduje pouze pouzdro, ale může mít nějaký vliv. Do hry vstupují především i další faktory jako je vykrádání či vlastnosti prostředí, ve kterém je kostra nebožtíka a daný artefakt uložen. Některá prostředí jsou příliš agresivní a kosti a tím pádem i milodary z této suroviny se rozloží.

33

V krátkosti se ještě zmiňme o délce zachovaných exemplářů. U 33 hřebenů bylo možno určit jejich přibližnou délku v cm, u zbylých dvou exemplářů nebylo možné v nálezových zprávách či v literatuře dohledat měřítko nebo číselný údaj. Deset zachovaných hřebenů dosahovalo rozměru od 10 do 15 cm. Nejpočetnější kategorii tvořily hřebeny s rozměry od 15 do 20 cm, do tohoto rozpětí spadá celkem 15 hřebenů. Méně početnou, ale o to zajímavější kategorií jsou velmi dlouhé hřebeny, nejmenší z nich měřil rovných 20 cm, a nejdelší dokonce necelých 31 cm.

5.2. Materiál používaný ke snýtování částí hřebenů

Po tom, co jsme v předchozí části ukázali stav dochování hřebenů, přejděme nyní k rozboru jedné z jejich částí - nýtů. Na langobardských pohřebištích se vyskytovaly převáženě složitější hřebeny skládané. Tyto hřebeny vyžadovaly spojování jednotlivých částí pomocí nýtů. Jejich počet se lišil podle velikosti hřebene. Je jasné, že hřeben do 10 cm nepotřebuje 20 nýtů, ale můžeme se zabývat materiálem, ze kterého tyto spojovací články byly vyrobeny. Z grafu č. 2 vyplývá, že většina nýtů nebyla určována (32 hřebenů). Informace v literatuře se omezují pouze na sdělení, že obkladové destičky nesly stopy po nýtech, ale i logicky si odvodíme, že skládané hřebeny musely být něčím spojeny.

Dle určených nýtů, můžeme tedy říct, že velmi výrazně převládají nýty železné. Tento materiál byl použit na spojení částí u 27 hřebenů.

Graf č. 2: Materiál spojovacích článků

Pouze ve 4 případech se

35

vyskytly

30

Ojedinělým

nýty

bronzové.

případem

je

kombinace nýtů železných i bronzových, takto snýtovaný

25 20

Železné Bronzové Kombinace

15 10

hřeben se objevil v našem

5

souboru pouze jednou.

0

Neurčované Neznámé

Mohl by materiál nýtů ukazovat na společenské postavení pochovaného člověka v hrobě? Bronzové nýty se vyskytly u hřebene č. 7 v Broticích. Bohužel 34

z tohoto exempláře se dochovalo pouze osm malých fragmentů. Proto nejsme schopni určit, zda se jednalo o hrob, kde mohl být pochován někdo z vyšších společenských kruhů, i když doprovodné nálezy této skutečnosti nenasvědčují.

Další hřeben s bronzovými nýtky se našel v Brně-Merhautově ulici, kde byla také nalezena jedna spona, přezky a kosti koně, v tomto hrobě by mohl být tedy pochován někdo z vyšší společenské vrstvy. Nejzajímavějším se ale jeví hřeben č. 44 z hrobu č. 104 v Holubicích. V tomto hrobě bylo pochováno malé dítě (8–9let) a jedním z jeho milodarů byl 22,5 cm dlouhý hřeben, který byl spojen 18 nýtky jak železnými, tak bronzovými. Přitom železných nýtů bylo o polovinu více než nýtů bronzových. S tímto hřebenem byl do hrobu uložen i hrot šípu a ocílka, výbava by mohla naznačovat, že se jednalo o dítě, které zemřelo otci bojovníkovi. Nicméně ve třech bojovnických hrobech byl přítomen hřeben, jehož části byly spojeny železnými nýty a pouze v jednom případě byly nýty bronzové.

I když bronzové nýty vypadají na hřebeni honosněji než nýty železné, nemusí to nutně znamenat vyšší společenské postavení mrtvého. 5.3. Výzdoba hřebenů

V této části si přiblížíme počty zdobených a neozdobených kusů. Hřebeny byly velmi často zdobeny. Honosně se zdobily především obkladové

Graf č. 3: Výzdoba hřebenů

destičky hřebenů, ale jsou i 35

případy,

kdy

byla

výzdoba

30

aplikována na destičky zubové.

25

Zdobené

Nejdříve se budeme zabývat

20

Nezdobené

pouze tím, kolik zachovalých

15

hřebenů mělo výzdobu a kolik zůstalo bez výzdoby. To stejné budeme sledovat i u fragmentů.

Neurčitelné Neznámé

10 5 0 F

Z

V další časti vyhodnocení, budeme poté sledovat konkrétní výzdobné prvky a jejich aplikaci na části langobardských hřebenů. 35

Jak vyplývá z grafu č. 1 zachovalé i fragmentárně dochované exempláře jsou velmi vyrovnané. Graf č. 3 nám nyní přibližuje výskyt výzdoby na těchto dochovaných hřebenech.

V grafu č. 1 jsme měli 34 zachovalých hřebenů,

na třiceti dvou z nich byla zaznamenána nějaká výzdoba, pouze dva hřebeny byly s jistotou nezdobené. Obtížněji se určuje výzdoba u fragmentárně dochovaných hřebenů. Některé fragmenty jsou tak malé, nebo se dochovaly jen části se zuby, bez obkladových destiček, které by mohly nést výzdobu. Nejsme tedy schopni určit, zda byla výzdoba přítomna či ne, proto nám v tomto grafu narostl počet neurčitelných hřebenů. I tak byla výzdoba zachycena na šestnácti fragmentech a o čtyřech kusech můžeme s jistotou říci, že výzdobu neměly.

Můžeme tedy konstatovat, že velká většina hřebenů (65,8 %) byla zdobená. I když byl hřeben předmětem denní potřeby a vyžadoval tolik práce při výrobě je zřejmé, že řemeslník si dal na výzdobě záležet. A to dělá z těchto artefaktů neopakovatelné originály. Jakými motivy a v jakých částech artefaktu se výzdoba vyskytovala nejčastěji budeme řešit v následující části.

Pouze 9,2 % hřebenů nemělo vůbec žádnou výzdobu. Není pravidlem, že by se nezdobené exempláře vyskytovaly jen v chudých hrobech, i hroby bojovníků, které na jedné straně obsahovaly mnoho nejrůznějších milodarů, mohly obsahovat nezdobený hřeben (např. hřebeny). Z námi zkoumaného souboru nebylo možné určit u 25% hřebenů zda byly vůbec zdobeny. Dochovaly se nám v příliš fragmentárním stavu nebo nelze dohledat jejich popis a obrázek v literatuře. 5.4. Typy výzdobných prvků Předchozí podkapitola práce ukázala, že drtivá většina hřebenů měla alespoň nějakou výzdobu. V této části se zaměříme na to, jak tato výzdoba vypadala, jaký výzdobný prvek byl používán nejčastěji. Ale i na umístění výzdoby na artefaktu. Zdobily se nejen obkladové destičky, ale i destičky zubové či hřbety držadel hřebenů. K tomuto účelu sloužila nejrůznější rydla a kružidla. Díky těmto nástrojům a zručnosti výrobce mohla výzdoba nabývat rozmanitých tvarů, které propůjčovaly danému artefaktu jeho jedinečnost. Můžeme říci, že 36

nejvíce se používaly geometrické tvary, a to především horizontální nebo vertikální linie a kroužky s tečkou uprostřed. Z grafu č. 4 vyplývá, že různé linie byly nejčastěji užívaným prvkem aplikovaným na hřeben. Horizontální linie, v počtu od

jedné

vyskytly

do

na

43

Graf č. 4: Typy výzdobných prvků

se

čtyř,

kusech

Horizontální linie Vertikální linie Rýžky Kroužky s tečkou Půlkroužky Ojedinělé prvky Nezdobené Neurčitelné Neznámé Hřbet Zuby Rýžky po zubech

50

hřebenů (např. tab. 2:6; 7:36; 7:43). Jsou většinou umisťovány podélných

delších

30

stranách

20

na

obkladových destiček, na kratších některých

40

stranách

je

10

u

exemplářů

0

doplňují vertikální linie (tab. 8:50). Tento typ linií se v několika případech vyskytuje i na zubových destičkách (tab. 7:36; 7:39; 9:51), kde velmi často doplňuje kroužky s tečkou uprostřed. Kroužky s tečkou uprostřed jsou druhým nejčastěji se vyskytujícím prvkem výzdoby na langobardských hřebenech. V našem souboru zdobí 26 hřebenů (např. tab. 4:18; 5:26; 9:56). Mohou být umisťovány na obkladových destičkách v prostoru mezi horizontálními liniemi a tvořit různá uskupení. Například horizontální řadu (tab. 3:13), krátký vertikální sloupeček (tab. 7:36) nebo trojúhelníček o třech kroužcích (tab. 2:7; 5:25), anebo je jimi jen neuspořádaně vyplněna plocha destiček (tab. 7:43; 9:53). Tento typ výzdoby, jak jsme se již zmínili, se vyskytoval u třinácti hřebenů na zubových destičkách, zde byl umístěn většinou pouze jeden kroužek s tečkou uprostřed nebo uskupení těchto prvků do linie či půlkruhu (tab. 5:26, 6:30, 9:56). Dalšími výzdobnými prvky, které se však vyskytují v našem souboru v menšině, jsou malé krátké rýžky (6x), buďto vertikální nebo šikmé anebo kombinace obou těchto rýžek (tab. 6:32) a půlkroužky tvořící řadu na horizontální linii (tab. 4:17). Dále

se

ojediněle

vyskytují

zvláštní

prvky

jako

například

obdélníčky

s úhlopříčkami (tab. 10:58), kosočtverce (tab. 8:44), klikatky (tab. 3:15) a ve dvou případech z držadla hřebene vybíhá malá úchytka (tab. 4:19; 11:65).

37

Tento prvek je spíše funkční než výzdobný, usnadňoval vytažení hřebene z pouzdra (Čižmář 1997, 635). Velice zvláštním výzdobným prvkem objevujícím se na hřebenech nejen v moravském ale i českém nebo maďarském prostředí, jsou zdobené vrchní části zubových destiček jednostranných hřebenů. Tyto části vyčnívají nad hřbet hřebene a jsou opět zdobeny již zmiňovanými prvky. Tento typ výzdoby se objevil ve dvou případech na Moravě na lokalitách Holubice a Čejkovice (tab. 3:13; 6:29). Hřebeny z Maďarska (Bóna - Horváth 2009, tab. 24:23:9; 74:42:2) měly též tento výzdobný prvek, druhý z maďarských hřebenů měl na tomto „výčnělku“ dokonce prolamovanou výzdobu. I hřeben z českého prostředí, z lokality Roztoky u Prahy, měl tyto zdobené „výčnělky“ (Svoboda 1965, tab. 62:1). Zmínili jsme výzdobu obkladových destiček i destiček zubových, výzdoba se však mohla vyskytovat i na hřbetu hřebene. V našem souboru mělo hřbet zdobený celkem sedm exemplářů. Jednalo se opět o různé rýžky a kroužky s tečkou uprostřed (tab. 1:5; 5:25; 6:29). Výzdoba hřbetu se vyskytovala například i na hřebenech na zahraničních lokalitách. Hřeben z maďarské lokality Kajdacs-Homokbanya měl taktéž zdobený hřbet rytou výzdobou v podobě klikatky (Bóna - Horváth 2009, tab. 24:23:9) a další exempláře z lokality Szentendre-Pannoniatelep mají hřbet zdobený krátkými hlubokými rýžkami (Bóna - Horváth 2009, tab. 43:30:13 a tab. 52:68:7). I na rakouské lokalitě Pottenbrunn (Neugebauer 2001, 285, obr. 82:52:8) se vyskytl hřeben se zdobeným hřbetem.

Při pozorném prohlížení hřebenů, konkrétně spodní hrany obkladových destiček, je možné spatřit malé krátké rýžky, nejedná se ovšem o výzdobu, nýbrž o stopy po vyřezávání jednotlivých zubů. Jak jsme naznačili v kapitole o výrobě hřebenů, zuby byly vyřezávány až nakonec, když už byl hřeben ozdobený a snýtovaný. U osmi exemplářů zůstaly po této činnosti stopy (např. tab. 3:15, 4:19, 6:32, 6:35). I na dobře dochovaných hřebenech z maďarských lokalit je možné tyto rýžky zaznamenat (Bóna - Horváth 2009, tab. 79:52:1, 73:35:2, 52:68:7 aj.) Je zajímavé, že se rýžky po vyřezávání zubů neobjevují na všech hřebenech. Některé dobře dochované hřebeny tyto záseky vůbec nemají, 38

ačkoliv by měly. Může tato skutečnost svědčit o jiném postupu při výrobě nebo si jen výrobce dával pozor, aby si nepoškodil už pracně zhotovenou výzdobu? Velmi podobnou výzdobu mají hřebeny č. 47 z Lužic (tab. 7:36) a z Maďarské lokality Rácalmás-Újteleb (Bóna - Horváth 2009, tab. 32:2:2) oba hřebeny jsou zdobeny třemi horizontálními liniemi po obou stranách obkladových destiček, v maďarském případě jsou ještě tyto linie přerušovány čtverečky. Prostor destiček pak vyplňují kroužky s tečkou uprostřed uskupeny do vertikálních sloupečků a tyto kroužky jsou pak i na zubových destičkách hřebenů, kde je doplňují linie vertikální. Naopak rytá výzdoba hřebene č. 55 (tab. 8:44) opět z Lužic je unikátní, a žádný podobný hřeben se mezi maďarskými ani českými exempláři nevyskytoval. Na závěr podkapitoly se zmiňme o výzdobě pouzder. I ta, pokud byla z kosti/parohu, se zdobila podobně jako hřebeny. V našem souboru se vyskytují pouze dvě pouzdra, přesněji řečeno jejich zlomky. Obě nesou stopy po výzdobě. Pouzdro (tab. 4:21) doprovázející hřebeny s č. 30 a 31 bylo zdobeno šikmými rýžkami a druhé pouzdro (2:10B) bylo zdobeno trojicí horizontálních linií a kroužky s tečkou uprostřed. Hřeben a jeho obal spolu jistě tvořily celek, který v sobě odrážel časovou náročnost výroby a zručnost výrobce těchto artefaktů. Tuto skutečnost můžeme pozorovat opět na zahraničních nalezištích. Z maďarské lokality SzentendrePannoniatelep pochází dobře dochované zdobené

pouzdro i s hřebenem

(Bóna - Horváth 2009, tab. 41:29:8). Na obou těchto exemplářích se objevuje zdobení v podobě řad kroužků s tečkou uprostřed a rytých horizontálních linií. Z českého prostředí se nám také dochovalo zdobené pouzdro (obr. 9 vpravo), které chránilo oboustranný hřeben z Prahy-Podbaby (Svoboda 1965, 203, obr. 63). 5.5. Typologie hřebenů Hřebeny prošly vývojem od jednodušších jednodílných tvarů ke složitějším skládaným tvarům z více kusů, které byly spojované pomocí bronzových nebo železných nýtků. Díky tomuto vývoji jsou hřebeny dobrým pomocníkem

39

pro chronologii (Zeman 2001, 111). Například právě hřeben pomohl při datování chaty na sídlištní lokalitě Podolí (Čižmář 1997, 635).

Na langobardských pohřebištích na Moravě se hřebeny vyskytují často a v různých typech. Pro období stěhování národů, ale dosud nevzniklo v Čechách nebo na Moravě žádné souhrnné dílo, které by se zabývalo typologií germánských hřebenů. Okrajově se o existenci kostěných výrobků doby stěhování národů zmiňují díla T. Zemana (2001) a R. M. Perničky (1967), ale spíše se zaměřují na kostěnou a parohovou industrii dřívějších období. Lépe je na tom východní Slovensko, zde vznikla práce přímo o hřebenech této doby. Zasloužila se o ni M. Lamiová-Schmiedlová (1964), ale hlavním dílem, které se zabývá vývojem hřebenů, typologií a datováním a je dodnes nejčastěji užívané pro určování těchto předmětů je práce S. Thomasové (1960).

Nejjednodušší dělení hřebenů je dle počtu stran se zuby na jednostranné a oboustranné. Dále se hřebeny dělí dle toho, zda jsou vyrobené z jednoho kusu či více kusů destiček. Pokud jsou zuby i držadlo společně na jedné destičce jedná se o jednodílný hřeben. Skládaný hřeben má díly tři - zubové destičky jsou umístěny mezi dvěma destičkami obkladovými. Dále je možné dělit hřebeny dle tvaru držadel (Zeman 2001, 111). I. Jednostranné hřebeny Zuby se vyskytuje jen na jedné straně. Druhá strana hřebene je zakončena držadlem. V rámci této kategorie se vyskytují: A. Jednodílné hřebeny - Držadlo i zuby jsou společně na jedné destičce. V souboru

langobardských

hřebenů

z moravských

pohřebišť

se

nenachází zástupce tohoto typu. Je běžný spíše v době římské, pro dobu stěhovaní národů jsou častější složitější skládané hřebeny. B. Skládané hřebeny (např. hřebeny tab. 1:3, 2:6 a další). Někdy se pro ně užívá názvu trojdílné (2 obkladové destičky + destičky zubové) Skládané jednostranné hřebeny jsou dále v této práci děleny dle typu držadel na: a) mírně trojúhelníkovité (tab. 12:2) b) táhle obloukovité (tab. 12:4) 40

c) rovné (tab. 12:1) d) prohnuté (tab. 12:5) e) zvláštní (tab. 12:3) II. Oboustranné hřebeny Destičky se zuby jsou jak ve spodní, tak vrchní části hřebene. Na jedné straně mohou být zuby širší a dál od sebe, než na straně druhé. Obkladové destičky držadla, pokud je hřeben skládaný, se nachází uprostřed mezi zubovými destičkami. Dělí se opět na: A. Jednodílné (tab. 2:9?) B. Skládané (tab. 6:35) Pouzdra na hřebeny se také dělí na jednostranná a oboustranná. Oboustranné exempláře z 5. a 6. století se dochovaly z lokalit Prahy-Podbaby a Čatají (Zeman 2001, 122, obr. 7:8,10). I sídlištní lokality vydaly krásné exempláře, jmenujme alespoň českou lokalitu Březno u Loun (Pleinerová 2007). Dobře zachované pouzdro pochází také z maďarské lokality Hegykö-Mezö utca (Bóna - Horváth 2009, tab. 10:34:6). Graf č. 5 nám ukazuje jasnou převahu hřebenů.

Graf č. 5: Typologie hřebenů

jednostranných Náš

soubor

tvoří

60

necelých 70 % hřebenů tohoto

50

typu. Pouhých 5 % zbývá na

40

oboustranné zbývajících

hřebeny 25

%

a

připadá

Jednostranné Oboustranné

30

Neurčitelné

20

Neznámé

10

neurčitelným

a

neznámým

exemplářům. Hřebeny se zuby

0 Daný typ hřebene

pouze na jedné straně jsou tedy na langobardských pohřebištích velmi běžné. I na zahraničních lokalitách a v Čechách převažují hřebeny tohoto typu nad oboustrannými exempláři. Oboustranné typy se vyskytují velmi sporadicky a na moravských pohřebištích jsou většinou dochovány ve špatném stavu. Tento typ hřebenů je mnohem 41

běžnější v 5. století, ale vyskytuje se až do století 7. (Zeman 2001, 121). Na našem území byl nalezen tento typ například na pohřebištích v Čechách na lokalitách Záluží u Čelákovic či Mistřín (Svoboda 1965, 210). Starší fáze šaratického pohřebiště vydala dokonce 12 kusů oboustranných hřebenů (Staňa 1956, 29, obr. 35). Tento typ hřebene je ojedinělý i na maďarských lokalitách (Bóna - Horváth 2009, tab. 10:34:6, 67:26:2). Oboustranné hřebeny byly v době stěhování národů větších rozměrů, a je nepravděpodobné, že by sloužily jako ozdoba účesu. V předchozích obdobích bylo jejich uplatnění jistě širší než u jednostranných hřebenů. Oboustranné hřebeny malých rozměrů sloužily nejenom jako prostředek k vytvoření účesu, ale i jako módní doplněk (Pernička 1967, 63).

Obr. 12. Schematické vyobrazení hlavních typů hřebenů: 1 jednostranný; 2 oboustranný; 3 neurčitelný fragment

V drtivé většině případů se jedná o hřebeny skládané (trojdílné). Jednodílné exempláře se vyskytovaly častěji v předchozích obdobích. Jsou známy už v době laténské, kde byly vyráběny z kovu. Masivnější výskyt jednodílných hřebenů pozorujeme až v době římské (Zeman 2001, 111). Hřebeny doby římské přehledně podle typu držadel rozdělila ve své práci S. Thomasová (1960). Pouze jeden hřeben z tohoto souboru je pravděpodobně jednodílný (tab. 2:9). Dochoval se nám, ale pouze malý fragment s výzdobou na zubové destičce. Pokud by byl hřeben složený neměla by výzdoba na daném místě žádný smysl. Obkladová destička by ji překryla, proto v tomto případě uvažujeme o jednodílném hřebeni. Ale jak bylo řečeno, je to hřeben s velkým otazníkem. 42

Nicméně kdyby byl opravdu jednodílný, byl by to unikátní a ojedinělý kus v tomto souboru. 5.6. Tvary držadel hřebenů Nyní přejděme k typům držadel. Výběr hřebenů s daným typem držadla přehledně ukazuje přílohová tabulka č. 12, ve které jsou vybraní zástupci pro konkrétní typ (obloukovitá, rovná, zvláštní, prohnutá, trojúhelníkovitá). Držadla hřebenů se upravovala už v průběhu výroby do požadovaného tvaru. Některé exempláře se velice obtížně zařazovaly do prvních dvou předdefinovaných skupin. Některé tvary držadel hřebenů se mohou jevit různým pozorovatelům jinak, nicméně po úvahách a srovnáních jsem dospěla k rozřazení sporných kusů do příslušných kategorií a výsledek vidíme v grafu č. 6. Na langobardských pohřebištích na Moravě se nejčastěji, jak ukazuje graf č. 6, vyskytují tyto typy: I. Hřebeny s táhlým mírně obloukovitým držadlem (tab. 12:4).

Hřebeny s tímto typem držadla byly objeveny ve většině hrobových celků na moravských pohřebištích. Tento typ držadel je ve svém středu mírně zaoblený a svažuje se ke koncům hřebene. Vyskytují se již v 5. století a pokračují až do století 6. (Svoboda 1965, 209). Náš soubor obsahuje celkem 26 hřebenů s tímto typem držadla. Nejbohatší na hřebeny s tímto typem držadla je pohřebiště v Lužicích, nicméně i na ostatních moravských pohřebištích se vyskytuje mezi nalezenými hřebeny nejméně jeden hřeben s tímto typem držadla.

Tento typ je hojně zastoupen i na českých a zahraničních lokalitách. Byl objeven například na českých pohřebištích Záluží u Čelákovic (Svoboda 1965, 286–294), Klučov (Korený - Kudrnáč 2003, 417–459) a dalších. Tři hřebeny s tímto typem držadla byly objeveny i na sídlištní lokalitě Březno u Loun (Pleinerová 2007). I v maďarském a rakouském prostředí je tento typ velmi běžný. Vyskytl se například na pohřebištích Pottenbrunn (Neugebauer 285, 52:8), Vörs (Sági 1964, tab. XXIV:2; XXXV:2; XXXIV:4), Aspersdorf (Adler 43

1977, 48, 54; tab. 10:20:5; 4:6:1), Kápolnásnyék - Kastélykert (Bóna - Horváth 2009, 265, tab. 30:3:5) Rácalmás - Újtelep (Bóna - Horváth 2009, 271, tab. 36:20:8) a dalších.

Můžeme tedy říci, že hřebeny s tímto typem držadla jsou pro období langobardské fáze stěhování národů velmi typická. Vyskytují se v hojných počtech nejen na Moravě, ale i v Čechách nebo zahraničí. II. Hřebeny s rovným držadlem (tab. 12:1) Dalším typem držadel vyskytujícím se na moravských pohřebištích jsou držadla rovná. Vrchní strana držadla je

rovnoběžná

se

Graf č. 6: Typy držadel hřebenů

stranou

spodní a držadlo tak tvoří

30

jakýsi

této

25

kategorie spadá celkem osm

20

Trojúhelníkovitá

hřebenů z našeho souboru.

15

Prohnutá

Čtyři z těchto osmi exemplářů

10

byly nalezeny na holubickém

5

pohřebišti.

0

obdélník.

Do

Mírně obloukovitá Rovná

Zvláštní Neurčitelné Neznámé

Pokud nahlédneme do českých nálezů, můžeme do této kategorie zařadit například hřebeny z Prahy-Podbaby (Svoboda 1965,

tab. XLV:11; XLVII:7)

nebo Klučova (Svoboda 1965, tab. LVII:2). I na maďarských lokalitách nalezneme zástupce s tímto typem držadel. Lokalita Szentendre-Pannoniatelep poskytla mnoho zástupců s držadlem tohoto typu (Bóna - Horváth 2009, 272, 273, 286, 287, 291, tab. 37:9:2, tab. 38:15:1, tab. 51.62.2, tab. 52:68:7, tab. 56:84:1). Tamási-Csikólegelö další z maďarských lokalit, kde můžeme objevit hřebeny s tímto typem držadla (Bóna - Horváth 2009, 300, 313, tab. 65:22:1, tab. 78:45:1). Tento typ držadel nemůže sice předstihnout, co se počtu týče, držadla obloukovitá, ale rozhodně nemůžeme říct, že by se tato držadla vyskytovala ojediněle, tak jak tomu je u následujícího typu.

44

III. Hřebeny s mírně trojúhelníkovitým držadlem (tab. 12:2) Hřebeny s tímto typem držadla jsou na moravských pohřebištích ojedinělé. Jejich držadla ve svém středu má „špičku“ a od ní se držadlo postupně svažuje ke koncům hřebene. Tvoří tak tupoúhlý trojúhelník. Hřebeny s tímto typem držadla se vyskytly v našem souboru pouze ve dvou případech. Jeden hřeben s trojúhelníkovitým držadlem pochází z Borotic a druhý z Holubic. Hřebeny s výrazně trojúhelníkovitou rukojetí byly typické pro dřívější období, hlavně dobu římskou. Během vývoje tohoto typu docházelo k postupnému snižování trojúhelníkovitého držadla (Tejral 1982, 144), až se z ostrého úhlu stal úhel tupý. V mladší době stěhování národů se objevují tedy už spíše jen mírně trojúhelníkovitá držadla. Výjimkou mohou být držadla hřebenů z českého prostředí, které jsou stále výrazně trojúhelníkovitá. Lokalita Praha-Podbaba poskytla dva exempláře s držadlem tohoto typu (Svoboda 1965, tab. XLV:15, LL:6). I na lokalitě Mochov (Svoboda 1965, LXX:6) byl nalezen hřeben s trojúhelníkovitým držadlem, úhel u jeho vrcholu není již tak ostrý jako u exemplářů z Prahy. IV. Hřebeny s prohnutým držadlem (tab. 12:5) Dalším typem držadel, se kterým se můžeme setkat na moravských pohřebištích, jsou držadla prohnutá. Podélné strany držadla se k sobě ve svém středu přibližují a tvoří tak mírnou „prohlubeň“. Hřebeny s tímto typem držadla zastupují na moravských pohřebištích jen dva kusy. Jeden byl nalezen na borotickém pohřebišti a druhý na pohřebišti holubickém. Pokus se podíváme do českého prostředí, i zde se nachází pěkný zástupce tohoto typu. Byl nalezen na lokalitě Klučov (Svoboda 1965, LIV:10). V. Hřebeny se zvláštním typem držadla (tab. 12:3) Hřeben z Holubic s držadlem vybíhajícím v malou úchytku řadíme do kategorie zvláštní, kterou má sám pro sebe, žádný jiný hřeben s tímto typem držadla nebyl doposud nalezen na jiném moravském pohřebišti. Svou analogii má v hřebenu ze sídlištní lokality Podolí. Zde byla objevena zahloubená chata a

45

právě v ní byl nalezen hřeben s tímto typem držadla. Tento artefakt, který pomohl s datací tohoto objektu můžeme vidět v tabulce č.11:65. Tento typ držadla je S. Thomasovou (Thomas 1960, 113–114) označován římským číslem III. a vyskytoval se již v době římské (C2–C3) a přetrvává až do 8. století (Zeman 2001, 119). Výčnělek prošel, oproti předchozím obdobím, zřetelným zmenšením. Dříve byla držadla výrazně omegovitého tvaru. Opět

v grafu

č.

6

vidíme

velký

počet neurčitelných,

a

tím pádem

nezařaditelných hřebenů. Exempláře ve velmi fragmentárním stavu nám bohužel neposkytují možnost přiřadit je do jedné z výše zmiňovaných kategorií. Bylo by to pouhé hádání a mohlo by to výsledky zbytečně zkreslovat. 5.7. Hřeben jako milodar v hrobech mužů a žen Hřeben byl poměrně častým milodarem na langobardských pohřebištích. Jedná se o kosmetickou pomůcku sloužící při úpravě účesu, která byla používána denně. V této části práce si přiblížíme, komu byl hřeben do hrobu vkládán. Graf. č. 7 nám ukazuje výsledky tohoto dílčího vyhodnocení. Vidíme dvě skupiny, a to, antropologicky určené jedince (ženy, muže/bojovníky, děti) a jedince určené podle ostatní dochované výbavy v hrobě (ženy, muže/bojovníky). Opět je zde přítomno mnoho neurčovaných ostatků (20%). Hřebeny se vyskytovaly jak v ženských tak mužských hrobech a jejich zastoupení mezi milodary u obou těchto pohlaví bylo velmi vyrovnané. V osmnácti případech byl hřeben do hrobu vložen k ostatkům žen a v sedmnácti hrobech byly společně s hřebenem ostatky muže. Z těchto sedmnácti mužských hrobů patřilo sedm hrobů bojovníkům. Z dětských hrobů bylo vyzvednuto celkem devět exemplářů. Nicméně námi sledovaný soubor obsahuje velký počet hrobů s jedinci, u nichž nebylo pohlaví určováno, a tato skutečnost by mohla situaci změnit. Pokud se podíváme do zahraničí, do již několikrát zmiňovaného Maďarska, je situace velmi podobná. I zde se hřebeny vyskytují u obou pohlaví. Můžeme tedy říct, že hřeben není artefaktem, dle kterého by se dalo s jistotou určovat pohlaví jedince pochovaného v hrobě. 46

Dle ostatní výbavy bylo možno určit pouze pět hrobů. Pokud se v hrobě vyskytují zbraně jako meče, sekery nebo hroty kopí a šípů je velmi pravděpodobné, že byl v hrobě uložen muž. Naopak pokud se v hrobové výbavě objeví vetší množství spon nebo šperků dá se uvažovat o ostatcích ženy. Tři hroby, které obsahovaly zbraně bychom, mohli tedy přiřadit mužům a dva hroby se sponami a korálky k ženám. Zajímavý je hrob muže/řemeslníka z Brna-Kotlářské ulice. Tento hrob obsahoval různé milodary svědčící o tom, že v něm byl pochován nejspíš výrobce spínadel, ale i tento muž měl ve své výbavě jednostranný hřeben (Červinka 1937, 132; Tejral 1975, 407; týž 1976, 108; týž

Graf č. 7: Pohlaví zemřelých s hřebenem jako milodarem

1993, 522, obr. 2; Droberjar 2002, 26). Velmi podobný

20

hrob kovolitce byl objeven

15

na rakouské lokalitě Poysdorf, i

zde

bylo

Mužské Bojovnické Ženské

10

Dětské

zkoumáno

Neurčované

5

Neznámé

pohřebiště langobardské fáze stěhování národů a jeden z hrobů

patřil

0 Antropologie

Dle výbavy

také

muži/řemeslníkovi. V jeho hrobové výbavě byl taktéž zastoupen jednostranný kostěný hřeben, dále velké kleště, kovadlina, kladiva, pilník, brousek, nože a dva modely bronzových spon (Skutil 1946, 53). Nyní se ještě v krátkosti zmíním o zajímavostech. Na moravských pohřebištích se objevily ve čtyřech případech vícenásobné hroby, které obsahovaly jeden nebo dva hřebeny. A jeden hrob člověka, který měl jako milodar přiloženy hřebeny dva a pouzdro (Holubice hrob. č. 30). Většinou se jedná se o dvojhroby dospělého jedince a dítěte. V případě holubického hrobu č. 24 jde o muže a malé dítě (Čižmář 2011, 172, obr. 9:24) a v Lužicích v hrobě č. 46 byla naopak s malým dítětem pochována žena (Klanica - Klanicová 2011, 251–252, obr. 19:46). V Holubicích doprovázely oba zemřelé dva hřebeny, lužickou dvojici pouze jeden. Dvojice z Borotic není antropologicky určená, ale i tito dva pohřbení dostali do výbavy jeden hřeben (Stuchlík 2011, 47

97–98, obr. 9:9/II). Velmi zajímavým a ojedinělým je čtyřhrob, který byl zachycen také na lokalitě Holubice, jedná se o hrob č. 60, kde byl pochován muž se třemi malými dětmi a jako milodar tito zesnulí dostali dva hřebeny (Čižmář 2011, 190, obr. 23:60a,b). Co se týče věku zemřelých jedinců, opět nám tu figuruje vysoký počet neurčovaných ostatků. Pokud od tohoto odhlédneme a budeme se zabývat pouze kategoriemi s určeným věkový rozsahem, zjistíme, že nejvíce jedinců (11) bylo pochováno ve věku Graf č. 8: Věk zemřelých s hřebenem

40–50let. Dále byly v našem

jako milodarem

souboru

nalezeny

ostatky

do 10 let

osmi dětí ve věku do desíti let

25

a téměř stejný počet jedinců

20

má i kategorie dospělých mezi

15

30–40lety. Šest pohřbených

10

se dožilo věku nad 50 let a

5

čtyři jedinci zemřeli v mladém

0

20-30 let 30-40 let 40-50 let 50 a více let Mladistvý Dospělý Neurčované Neznámé

věku mezi 20–30lety.

5.8. Uložení hřebenů v hrobě

Určení polohy hřebenů v hrobě může být značně obtížné. Právě častost vykrádání v tomto období znemožňuje u většiny hrobových celků určit původní polohu jak kostry, tak milodarů. Vykrádání většinou zpřeházelo ostatky mrtvého, a posunulo milodary v hrobech. A také mohlo předměty, které byly přítomny v hrobě značně poškodit. Některé hřebeny byly dokonce vyzvednuty archeology ze zásypu vykrádacích šachet. V této podkapitole si přiblížíme situaci hřebenů, které zůstaly u ostatků, ale jak již bylo řečeno, schématický obrázek č. 13 zaznamenává polohu hřebenů převážně v narušených hrobech.

Jak obrázek č. 13 ukazuje, velká většina námi sledovaných artefaktů se vyskytovala v okolí lebky nebo horních/dolních končetin. To je jistě logické, uvědomíme-li si k čemu byl hřeben používán, a kde byl nošen. Hřebeny u hlavy by tedy mohly odrážet funkci tohoto artefaktu, který sloužil k úpravě účesu. 48

Obr. 12. Rekonstrukce oděvu langobardské ženy

49

Toto uložení nemusí znamenat, že hřeben v době pohřbu zdobil vlasy. To by bylo i dost nepravděpodobné, jelikož hřebeny dosahovaly značných rozměrů. Jedná se tedy pravděpodobně jen o rituální uložení odrážející právě funkci daného artefaktu.

Hřebeny u nohou a v oblasti pánve, zase ukazují na to, jak byl hřeben nošen. Tyto artefakty byly pravděpodobně zavěšeny na opasku v nějakém ochranném pouzdře společně s dalšími toaletními potřebami (obr. 12). Mohlo se jednat o pouzdra ze stejného materiálu, jako byl samotný hřeben, ale velmi často se jednalo o pouzdra z organických materiálů. Ty se nám do dnešních dnů nedochovaly a zůstal pouze hřeben u pasu/dolních končetin.

Pokud se zaměříme na uložení hřebenů v mužských a ženských hrobech, existují zde jisté rozdíly. V ženských hrobech se hřebeny nejčastěji vyskytovaly u dolních končetin. Konkrétně u stehenní kosti levé nohy. Tato skutečnost by mohla odrážet fakt, jež jsme naznačili výše - hřeben ženy nejčastěji nosily připevněný na opasku společně s ostatními předměty denní potřeby (obr. 12). Tato poloha byla zaznamenána u šesti hřebenů, pouze jeden hřeben byl uložen u kolene pravé nohy.

Druhým

nejčastějším

místem

uložení

hřebene v ženských hrobech bylo okolí lebky (4). Méně často se vyskytovalo uložení hřebenů u ženských ostatků v okolí pánve (2) nebo horních končetin (3).

V mužských hrobech je situace jiná. Nejvíce hřebenů (6) bylo nalezeno v okolí lebky. Toto uložení odráží pravděpodobně funkci daného artefaktu. U dolních končetin byly objeveny tři hřebeny a u pasu nebo horních končetin po dvou hřebenech.

Obr. 13. Schématický obrázek polohy hřebenů 50

Co se týče strany uložení hřebenů, tak se dá říct, že zřejmě nehrála nějakou významnější roli. Z čísel vyplývá, že žádná strana nebyla upřednostňována, zřejmě záleželo na tom, na které straně měl zesnulý hřeben zavěšen na opasku nebo na uložení ostatních milodarů.

Musíme dodat, že vyhodnocení uložení hřebenů u mužských a ženských ostatků pochází na základě informací pouze ze dvou pohřebišť - Lužic a Holubic. Ostatky v Boroticích, Šaraticích a Rebešovicích nebyly antropologicky určované. Na těchto lokalitách je nám tedy známa pouze poloha hřebenů, nikoliv však pohlaví daného jedince. 5.9. Doprovodné nálezy hřebenů

Hřebeny nebyly jediné kosmetické pomůcky, které se používaly v době stěhování národů k úpravě a zušlechťování lidského těla. K takzvaným toaletním potřebám patřily i zrcadla, ušní lžičky, nůžky, břitvy a pinzety (Droberjar 2002, 340). A právě o pinzetách se nyní zmíníme trochu více, protože v některých hrobech byly nalezeny společně s hřebeny a mohly spolu tvořit kosmetický celek. Pinzety jsou kleštičkovité nástroje, které díky pružným čelistem, slouží k jemnému uchopování. Na našem území se vyskytují už od střední doby bronzové (Jockenhövel 1971, 25). Tento nástroj se skládá ze dvou ramen a jednoduché obloukovité pružiny. Oba konce ramen mívají mírně rozšířené ostří, které je lehce dovnitř zahnuté. Nejsou typologicky tříditelné, liší se šířkou ostří a celkovou profilací (Droberjar 2002, 239). V našem souboru se tento artefakt vyskytoval celkem v osmi hrobech (Lužice hroby č. 7, 9, 12, 63; Holubice hrob č. 100; Borotice hroby č. 10/VIII, 27/XX; Čejkovice hrob č. 5b) v přítomnosti hřebene. Sedm pinzet bylo bronzových a jedna železná se stříbrnou tausií. Pět pinzet neslo výzdobu, tři byly prosté bez výzdobných prvků. V žádném z hrobových celků se nepodařilo zachytit pinzetu v blízkosti hřebene a prokázat tak existenci kosmetického celku. Tato skutečnost je ovšem opět dána druhotnými zásahy do hrobů, které mohly přemístít artefakty od sebe. 51

Pinzety z langobardských pohřebišť jsou většinou nezdobené prosté železné nebo bronzové nástroje. Pokud se ale objeví výzdoba jedná se o jednoduché ryté geometrické vzory, například čtverce s úhlopříčkami nebo ryté linie, trojúhelníky či kroužky (Droberjar 2002, 239). Na rakouské lokalitě Straß byla objevena pinzeta s řadami kroužků po obvodu ramen (Adler 1977, tab. 21), v Čechách na lokalitě Mochov zase pinzeta s trojúhelníkem (Droberjar 2008, obr. 106). Zajímavou je pinzeta z lužičkého hrobu č. 9. Tato dobře dochovaná bronzová pinzeta byla nalezana i se závěsným kroužkem, kterým mohla být připevňována na opasek spolu s ostatními předměty (Tejral /ed./ 2011, tab. 34:22). Ale ne vždy musely být pinzety nalezeny společně s hřebenem nebo jinou kosmetickou pomůckou. Například na lužickém pohřebišti byly nalezeny v hrobě č. 104 hned dvě nezdobené pinzety, jedna bronzová a druhá železná a nebyl zde zachycen hřeben ani jeho fragmenty (Tejral /ed./ 2011, tab. 77:104:13,14). Stejně tak jako hřebeny ani pinzety nejsou typickým milodarem jen pro jedno pohlaví, vyskytovaly se jak v mužských, tak ženských hrobech. Hřebeny byly nalézány v hrobech velmi často společně s ostatními artefakty jako je keramika, zbraně, šperky a dalšími předměty denní potřeby. Na moravských pohřebištích byl pouze v pěti případech hřeben jediným milodarem, který doprovázel zesnulého v hrobě. Dva z těchto chudých hrobů patřily malým dětem do 10 let. Pohlaví zbylých tří jedinců, pohřbených pouze s hřebenem, nebylo možné určit.

52

6. ZÁVĚR Doba stěhování národů je složité a chaotické období plné změn a posunů. Langobardi byli jedním z kmenů této doby, který zasáhl na naše území. V této bakalářské práci se snažila blíže představit a zhodnotit hřebeny - jeden z artefaktů denní potřeby Langobardů.

Z výsledků práce vyplývá, že na území Moravy byla většina hřebenů nalezena na plochých kostrových pohřebištích. První nálezy hřebenů pocházely z ojedinělých hrobů (Brno Kotlářská a Merhautova ulice) a menších pohřebišť (Šaratice, Rebešovice), časem přibyla velká kostrová pohřebiště (Holubice, Lužice) (Tejral 1993, 520). Nejnovější lokalitou, která obohatí dosavadní poznatky nejen o hřebenech, ale i o Langobardech a jejich dalších předmětech hmotné kultury, je velké pohřebiště v Kyjově (240 hrobů). I když většina hrobů z tohoto období byla narušena druhotnými zásahy, podařilo se archeologům vyzvednout z hrobů dobře zachované hřebeny i exempláře ve velmi fragmentárním stavu. Na Moravě zachovalé hřebeny převažují nepatrně nad fragmentárně dochovanými.

Hřebeny nemusí být jen milodarem v hrobech. V Čechách byly hřebeny nalezeny i na sídlištích (např. Březno u Loun). Na Moravě byly ale doposud nalezeny pouze dvě sídlištní lokality (Podolí a Holubice II). V chatové stavbě na lokalitě Podolí byl objeven také jeden zachovalý hřeben.

Dále jsem se v práci zaměřila na výskyt výzdoby a tvary výzdobných prvků, kterými byly hřebeny langobardské fáze na Moravě zdobeny. Zjistilo se, že velká většina hřebenů byla zdobená. Pouze pár procent hřebenů nemělo vůbec žádnou výzdobu. Mezi nejčastější výzdobné prvky hřebenů patřily geometrické tvary. Převládají horizontální nebo vertikální linie a kroužky s tečkou uprostřed. Méně časté jsou potom rýžky nebo půlkroužky. Nejčastěji se zdobily obkladové destičky hřebenů, ale výzdobu mohly nést i destičky zubové.

53

Práce se dále zabývala i typologií hřebenů. A z výsledků vyplývá, že mezi moravskými nálezy mají značnou převahu jednostranné hřebeny. Tato práce zaznamenala necelých 70% hřebenů tohoto typu. Pouhých 5% zbývá na oboustranné hřebeny a zbývajících 25% připadá neurčitelným a neznámým exemplářům. Hřebeny se zuby pouze na jedné straně jsou tedy na langobardských pohřebištích velmi běžné. Ve většině případů se jedná o hřebeny skládané (trojdílné). Jednodílné exempláře se vyskytovaly častěji v předchozích obdobích.

Dále mohu říci, že pro období langobardské fáze stěhování národů jsou velmi typické hřebeny s mírně obloukovitým typem držadla. Vyskytují se v hojných počtech nejen na Moravě, ale i v Čechách nebo zahraničí. Mezi další typy držadel hřebenů vyskytující se na moravských lokalitách v menších počtech jsou: prohnutá, mírně trojúhelníkovitá, rovná a zvláštní. . Poslední podkapitoly vyhodnocení hřebenů se zabývaly výskytem těchto artefaktů v hrobech žen, mužů i dětí. Zjistila jsem, že hřebeny nejsou artefaktem, dle kterého by se dalo s jistotou určovat pohlaví pohřbeného. Vyskytovaly se jak v ženských, tak mužských hrobech a jejich zastoupení mezi milodary u obou těchto pohlaví bylo velmi vyrovnané.

Nakonec jsem sledovala polohu hřebenů v hrobovém celku. Určení polohy hřebenů v hrobě je ale značně obtížné. Častost vykrádání v tomto období znemožňuje u většiny hrobů určit původní polohu jak kostry, tak milodarů. Nicméně z vyhodnocení vyplývá, že velká většina námi sledovaných artefaktů se vyskytovala v okolí lebky nebo horních/dolních končetin. Vyskytují se i rozdíly v uložení hřebenů u ženských a mužských ostatků. Zjistila jsem, že hřebeny u ženských ostatků byly většinou nalezeny u levé nohy a u mužských ostatků v okolí lebky.

Tato práce se zabývala i pouzdry a jinými toaletními potřebami, které mohly být v tomto období nalezeny. Pouzdra sloužila k ochraně snadno poškoditelných zubů hřebenů a pokud byla vyrobena z kosti/parohu byla také, stejně jako hřeben, honosně zdobena. Hřeben a jeho obal tak spolu jistě tvořily pěkný 54

celek, který v sobě odrážel časovou náročnost výroby a zručnost výrobce těchto artefaktů.

Hřeben byl předmětem denní potřeby. Vyžadoval ale spoustu práce při výrobě. Je zřejmé, že řemeslník si dal na výzdobě daného artefaktu velmi záležet, a to dělá z každého hřebene neopakovatelný originál. Myslím si, že tak jako jiné artefakty této doby, spony meče a další jsou i hřebeny artefakty, které si jistě zaslouží pozornost.

I přes nesrovnalosti a neúplné údaje o některých lokalitách v mnou prostudované literatuře a nálezových zprávách, bylo v této práci odpovězeno na základní otázky týkající se langobardských hřebenů na území Moravy. Byl vytvořen přehledný soupis všech dostupných hřebenů pro toto území a zhodnoceny vybrané aspekty zvoleného artefaktu.

55

7. RESUMÉ Migration period refers to the time period from the end of the 4th century to the end of the 6th century AD. One of the tribes that hit our area and left some traces here is called Lombards. This tribe, whose headquarters were by the Roman historians (Paterculus, Tacitus) originally placed on the lower Elbe in northwestern Germany, came during his travels across Europe to the territory of Bohemia and in particular in south Moravia. At the end of the 5th century and the beginning of the sixth century begins younger phase of the migration period in our area, which is marked with the letter E, that is subdivided into E1 and E2 represented by Thuringii and Lombards (Droberjar 2002, 103; Tejral 2005, 108– 125, Droberjar 2008, 170).

Several generations of Lombards lived in Moravia, and this fact is evident by archaeological finds. At first only few isolated graves (Brno Kotlářská and Merhautova street) and smaller cemeteries (Šaratice, Rebešovice) were found in our area, but eventually a large skeleton burial

grounds were added

(Holubice, Lužice, Kyjov), with over a hundred graves, which significantly contributed to the knowledge of this tribe (Tejral 1993, 520). Currrently, 28 cemeteries and isolated graves has been recorded in Moravia (Tejral /ed./ 2011, 18, Figure 1). The situation with the findings of the settlements is much worse. In Moravia we have managed to identify only two Lombardic cottages.

This file describes thirteen localities, where combs have been found. This small complex comprises of five smaller skeletal cemeteries or isolated graves (maps No. 1:2,3,11,19,22), the remaining sites are bigger skeleton burial grounds (maps No. 1:1,7,10,13,14,21,24, 25.27). At these locations the combs or at least fragments of combs had appeared in 72 graves. Despite the fact that most of the graves were secondarily opened and robbed, interesting pieces have been preserved, such as gilded brooch, buckles, swords, knives and other equipment of lombardic fighters. However, what interests us above all - combs. These artifacts, although beautifully decorated and not easily made, probably escaped the attention of skilful hands of robbers, and thanks to that, this work

56

can analyze various aspects of these subjects. The thesis deals with 76 artifacts.

The most important part of the work is the evaluation of the lombardic combs on the Moravian burial. Here is observed, in the short subchapters, not only the condition of preserved pieces, their typology, the shapes of handles or the decorative elements, but also the gender of the dead, to which was the comb given to the grave as a charity, a placing of the combs in the whole sepulchral or other beauty tools that accompany the combs. The Moravian pieces have analogies in Hungary, Austria and Czech Republic. The evaluation of lombardic combs is accompanied by graphs and schematic images that illustrate the discussed theme.

The first section had addressed the condition of preservation of combs. The results showed that the number of fragments and preserved combs are aligned. Work had also contemplated about whether a case could have an impact on the condition of preservation of combs. It turned out that the case can have some influence, but other factors, such as robbing or properties of the environment in which the carcass is deceased and the artifact is stored has its role too. Certain environments are unforgiving to the skeletal remains and thus to the charity.

In the second subsection is devoted to the rivets. According to the appointed rivets, we can say that iron rivets dominate. This material was used for connecting of the parts in 27 combs. Only in 4 cases bronze rivets were used. There is also a unique case made of the combination of iron and bronze rivets, a riveted comb made in this manner had appeared in our sample only once.

Furthermore, the work focused on decoration and decorative elements that occur on the combs. Combs were often decorated. Mainly plates facing combs were opulently adorned, but there are also cases where the decoration was applied to the plate gear. For rendering of the decoration had served a variety of diggers and compasses. Thanks to these tools and the skills of manufacturer, the decoration could take a variety of different shapes, which lent a given artifacts its uniqueness. We can say that the most used geometric shapes were 57

mainly horizontal or vertical lines and circles with a dot in the middle. Less frequent were the short chestnut and half-rings.

Furthermore, work had monitored the typology of combs and types of handles of these artifacts. Lombardic combs were mostly one-sided and folded, combs of this type dominated at the Moravian burial grounds. There have been only a few representatives of the reversible type of combs. It was also found that a vast majority of the combs were with a prolonged slightly arched handle. This type of handle is very typical for the lombardic combs. They are present in abundant numbers not only in Moravia, but also in the Czech Republic or abroad. Other types of handles that are straight, slightly triangular or curved occurred less frequently or occasionally at the lombardic burial grounds. The most interesting is a comb with a handle protruding into small dove. No other comb with this type of handle has been found on any other Moravian burial ground. The analogy of this type of handle is in a settlement in Podolí.

The other subchapters with the evaluation had concerned with the gender and age of deceased individuals, to which a comb were put into the grave as a charity. The results show that the comb is not an artifact, by which we could confidently determine the sex of the individual buried in the grave. Combs occurred in both female and male graves and their representation among charities in both of these sexes was very balanced.

The last subchapter described the accompanying findings of combs. Those were mainly tweezers, because these artifacts could perhaps together form a “beauty bag” In none of the burial grounds were the tweezers found near a comb and thus prove an existence of a “beauty bag”.

In short, this work introduces the migration period and the tribe of the Lombards. Then it focused on selected aspects related to the chosen artifact. Thus was created a work that could be in the future extended with the Czech findings of combs from this period or with the findings of combs from the previous century. This could give a rise to a comprehensive work on the combs

58

of the Migration Period. Such type of work on our area is missing in Czech Republic.

59

PRAMENY A LITERATURA PRAMENY: Červinka, I. L. 1931: Šaratice, Archiv Archeologického ústavu Akademie věd České republiky Brno, nálezová zpráva, č.j. 1568/31. Červinka, I. L. 1946: Němčičky, Archiv Archeologického ústavu Akademie věd České republiky Brno, nálezová zpráva, č. j. 1217/46. Klanica, Z. 1990: Hlášení o výzkumu: Lužice, Archiv Archeologického ústavu Akademie věd České republiky Brno, č. j. 31/90. Novotný, B. 1974: Zpráva o záchranném výzkumu pohřebiště z doby stěhování národů a pozdněhradištní v Šakvicích, Archiv Archeologického ústavu Akademie věd České republiky Brno, č.j. 2018/74. Novotný, B. 1974: Zpráva o výsledcích záchranného výzkumu v Šakvicích, Archiv Archeologického ústavu Akademie věd České republiky

Brno, č.j.

1380/74. Rebešovice. Archiv Archeologického ústavu Akademie věd České republiky Brno, č. j. 1664–1665/54. Šaratice. Archiv Archeologického ústavu Akademie věd České republiky Brno č. j. 2068/50. Šaratice. Archiv Archeologického ústavu Akademie věd České republiky Brno, č. j. 28/48.

LITERATURA: Adler, H. 1977: Das langobardische Gräberfeld von Aspersdorf. Fundberichte aus Österreich 16, 7–69.

60

Aufleger, M. 1997: Bein Arbeiten und Beinverarbeitung. In: Die Franken Wegbereiter Europas (6.–8. Jahrhundert): Vor 1500 Jahren: König Chlodwig und seine Erben. Katalog-Handbuch, 640–649. Bóna, I. - Horváth, J. B. 2009: Langobardische Gräberfelder in West-Ungarn. Budapest. Magyar Nemzeti Muzeum. 234 s. Červinka, I. L. 1937: Germáni na Moravě. Archeologický přehled k otázce o původu deformovaných lebek ve střední Evropě. Anthropologie 14, 1936, 107– 146. Čižmář, M. 1997: Langobardský sídlištní objekt z Podolí, okr. Brno - venkov. K problematice langobardských sídlišť na Moravě. Archeologické rozhledy 49, 634–642. Čižmář, M. - Geislerová, K. - Rakovský, I. 1981: Rettungsgrabungen auf der Autobahntrasse Brno - Holubice im Jahre 1979. Přehled výzkumů 1979, 68–70. Čižmář,

M.

-

Geisler,

M.

-

Himmelová,

Z.

-

Rakovský,

I.

1982:

Rettungsgrabungen der Autobahnabschnitt Brno - Holubice im Jahre 1980. Přehled výzkumů 1980, 60–61. Čižmář, M. 2011: Das Gräberfeld von Holubice. In: Tejral, J. /ed./: Langobardische Gräberfelder in Mähren I. Brno, 129–224. Droberjar, E. 2002: Encyklopedie římské a germánské archeologie v Čechách a na Moravě. Praha. Droberjar, E. 2005: Věk barbarů. Praha. Droberjar, E. 2008: Doba stěhování národů. In: Salač, V. (ed.): Doba římská a stěhování národů. Archeologie pravěkých Čech 8, Archeologický ústav Akademie věd České republiky, 156–194. Hrubý, V. 1957: Slovanské kostěné předměty a jejich výroba na Moravě. Památky archeologické XLVIII, 118–217.

61

Jockenhövel, A. 1971: Die Rasiermesser in Mitteleuropa (Süddeutschland, Tschechoslowakei, Ösrerreich, Schweitz), Prähistorische Bronzefunde VIII/1, München. Kaván, J. 1980: Technologie zpracování parohové a kostěné suroviny. Archeologické rozhledy XXXII/3, 280–304. Kaván, J. 1981: Užití kosti a parohu v životě člověka od paleolitu až po středověk. Břeclav. Klanica, Z. 1981: Gräberfeld aus der Völkerwanderungszeit in Lužice (Bez. Hodonín), Přehled výzkumů 1981(1983), 43. Klanica,

Z.

1984

(1987):

Grabung

eines

völkerwanderungszeitlichen

Gräberfeldes in Čejkovice (Bez. Hodonín), Přehled výzkumů 1984 (1987), 35. Klanica, Z. 1989: Pohřebiště v Hodoníně-Lužicích. Předběžný typologický a sémantický rozbor nálezů. Jižní Morava 25, 145–162. Klanica, Z. 1998 (1991): Erforschung eines Gräberfeldes aus dem VI Jahrhundert in Hodonín - Lužice im Jahre 1988 (Bez. Hodonín). Přehled výzkumů 1988, 36–37. Klanica, Z. 1989 (1993): Unterschungen in Hodonín-Lužice im Jahre 1989 (Bez. Hodonín). Přehled výzkumů 1989, 59. Klanica, Z. - Klanicová, S. 2011: Das Langobardische Gräberfeld von Lužice. In: Tejral, J. /ed./: Langobardische Gräberfelder in Mähren I. Brno, str. 225–312. Korený, R. – Kudrnáč J. 2003: Pohřebiště z doby stěhování národů v Klučově. In: Archeologie ve středních Čechách 7/2, 417–459. Kratochvíl, Z. 1980: Určené druhy zvířat z hrobu v Šakvicích na základě kosterního materiálu. Přehled výzkumů 1977, 55. Nekvasil, J. 1954: Výzkum v Rebešovicích na Moravě, Archeologické rozhledy IV, 433–437. 62

Neugebauer, J. W. 2001: Rettungsgrabungen am unteren Traisental in den Jahren 2000 und 2001. 16. Vorbericht über die Aktivitäten der Abteilung für Bodendenkmale des Bundesdenkmalamtes im Raum St. Pölten -Traismauer. Völkerwanderungszeit (6. Jahrhundert). SG St. Pölten, KG Pottenbrunn. Fundberichte aus Österreich 40, 201–204. Novotný, B. 1975: Objev pohřebiště z doby stěhování národů a z pozdní doby hradištní u Šakvic. Přehled výzkumů 1974, 42–44. Pernička, R. M. 1967: K problematice středoevropského vývoje hřebenů v době laténské a římské se zvláštním zřetelem k moravským nálezům. In: Sborník prací filosofické fakulty brněnské university E 12, 63-79. Pleinerová, I. 1965: Výzkum osady z doby stěhování národů a z doby slovanské v Březně u Loun. Archeologické rozhledy XVII, 495–500, 509–515, 517–529. Pleinerová, I. 1971: Druhá předběžná zpráva o výzkumu sídlišť z doby stěhování národů a slovanského období v Březně. Archeologické rozhledy XXIII, 700–715. Pleinerová I. 2007: Březno und germanische Siedlungen der jüngeren Völkerwanderungszeit in Böhmen. Praha. Podborský, V. - Vildomec, V. 1972: Pravěk Znojemska. Brno. Sági, K. 1964: Das langobardische Gräberfeld von Vörs. Acta Archaeologica Academiae Scientiarum Hungaricae 16, 395–408. Skutil, J. 1946: Moravské prehistorické výkopy a nálezy. Oddělení moravského pravěku zemského muzea 1937–1945. Časopis zemského muzea v Brně XXXIII, 45–144. Staňa, Č. 1956: Nové nálezy na pohřebišti z doby stěhování národů v Šaraticích na Moravě. Archeologické rozhledy VIII, 26–32, 47–48, 65–66. Staňa, Č. 1960: Výzkum v Šaraticích, okr. Slavkov u Brna. Přehled výzkumů 1959, 95–97. 63

Staňa, Č. 1970: Poznámky k počátkům doby stěhování národů na Moravě. Památky archeologické LXI, 536–556. Stloukal, M. 1977: Antropologický materiál z pohřebiště z doby stěhování národů a z pozdní doby hradištní u Šakvic. Přehled výzkumů 1975, 45–48. Stuchlík, S. 1976: Výzkum mohylníku středodunajské mohylové kultury v Boroticích (okr. Znojmo). Přehled výzkumů 1976 (1978), 33–34, obr. 20. Stuchlík, S. 1977: Pokračování výzkumu mohylníku středodunajské mohylové kultury v Boroticích (okr. Znojmo). Přehled výzkumů 1977 (1980), 38–39. Stuchlík, S. 1978: Třetí sezóna výzkumu mohylníku středodunajské mohylové kultury v Boroticích (okr. Znojmo). Přehled výzkumů 1978 (1980), 19. Stuchlík, S. 1979: Čtvrtá sezóna na výzkumu v Boroticích (okr. Znojmo). Přehled výzkumů 1979 (1981), 22, obr. 10. Stuchlík, S. 1980: Pátá sezóna na výzkumu v Boroticích (okr. Znojmo). Přehled výzkumů 1980 (1982), 11. Stuchlík, S. 1981: Šestá sezóna výzkumu v Boroticích (okr. Znojmo). Přehled výzkumů 1981 (1983) 35, tab. 10:1. Stuchlík, S. 1982: Sedmá sezóna na výzkumu v Boroticích (okr. Znojmo). Přehled výzkumů 1982 (1984), 28–29. Stuchlík, S. 1983: Osmá sezóna na výzkumu v Boroticích (okr. Znojmo). Přehled výzkumů 1983 (1985), 30, obr. 26. Stuchlík, S. 1984: Devátá sezóna na výzkumu v Boroticích (okr. Znojmo). Přehled výzkumů 1984 (1987), 29. Stuchlík, S. 1985: Desátá sezóna na výzkumu v Boroticích (okr. Znojmo). Přehled výzkumů 1985 (1987), 30, tab. 4. Stuchlík, S. 1986: Elfte Saison auf der Grabung in Borotice (Bez. Znojmo). Přehled výzkumů 1986 (1989), 35. 64

Stuchlík, S. 1987: Dvanáctá sezóna na výzkumu v Boroticích (okr. Znojmo). Přehled výzkumů 1987 (1990), 37–38, obr. 14. Stuchlík, S. 1988: Třináctá sezóna na výzkumu v Boroticích (okr. Znojmo). Přehled výzkumů 1988 (1991), 28–30, obr. 7-9. Stuchlík, S. 1989: Vierzehnte Grabungssaison in Borotice (Bez. Znojmo). Přehled výzkumů 1989 (1993), 48–49. Stuchlík, S. 1990a: Patnáctá sezóna na výzkumu v Boroticích (okr. Znojmo). Přehled výzkumů 1990 (1993), 77–78, obr. 14. Stuchlík,

S.

1990b:

Die

bisherigen

Ergebnisse

der

Erforschung

des

Hügelgräberfeldes in Borotice (Zum Stand der Entdeckungen bis 1987). Archeologické rozhledy XLII-2, 159–169. Stuchlík, S. 1993–4: Borotice (okr. Znojmo). Přehled výzkumů 1993–1994 (1997), 115. Stuchlík, S. 1999: Borotice (okr. Znojmo). Přehled výzkumů 39, 1995–1996, 315. Stuchlík, S. 2002: Borotice (okr. Znojmo). Přehled výzkumů 43, 2002, 192. Stuchlík, S. 2006: Borotice: mohylové pohřebiště z doby bronzové. Brno: Archeologický ústav Akademie věd České republiky, 297 s. Stuchlík, S. 2011: Das Gräberfeld von Borotice. In: Tejral, J. /ed./: Langobardische Gräberfelder in Mähren I. Brno, str. 75–127. Svoboda, B. 1965: Čechy v době stěhování národů. Praha. Škojec, J. 2000: Archäologische Fundstätten und Funde im „Hinterland" des Burgwalls von Mikulčice IV (Katastralgebiete Čejkovice, Dolní Bojanovice, Josefov, Nový Poddvorov, Petrov,

Prušánky, Starý Poddvorov, Strážnice,

Sudoměřice, Vnorovy) In: F. Daim/T. Kempke/P. Kouřil/L. Poláček (Hrsg.), Studien zum Burgwall von Mikulčice 4. Spisy Archeologického ústavu Akademie věd ČR Brno 18, 405–495. 65

Šmerda, J. 2012a: Tajemství Langobardů: katalog k výstavě: Vlastivědné muzeum v Kyjově: V Hodoníně: Masarykovo muzeum. 49 s. Tejral, J. 1975: K langobardskému odkazu v archeologických pramenech na území Československa. Slovenská archeologia XXIII, 379–446. Tejral, J. 1976: Grundzüge der Völkerwanderungszeit in Mähren. Praha. Tejral, J. 1982: Morava na sklonku antiky. Praha. Tejral, J. 1993: Za dob velkého neklidu. In: Podborský, V. a kol. 1993: Pravěké dějiny Moravy. Brno. 496–528. Tejral, J. 2002: Beiträge zur Chronologie des frühmerowingischen Fundstoffes nördlich der mittleren Donau. In: J. Tejral (Hrsg.), Probleme der frühen Merowingerzeit im Mitteldonauraum. Spisy Archeologického ústavu Akademie věd ČR Brno 19, 318–358. Tejral,

J.

2005:

Zur

Unterscheidung

des

vorlangobardischen

und

elbgermanischlangobardischen Nachlasses. In: Die Langobarden. Herrschaft und Identität. s. 103–200. Tejral, J. 2009: Langobardische Fürstengräber nördlich der mittleren Donau. In: Glaube, Kult und Herrschaft. Phänomene des Religiösen im 1. Jahrtausend. s. 123–162. Tejral, J. /ed./ 2011: Langobardische Gräberfelder in Mähren I. Brno. Thomas, S. 1960: Studien zu den germanischen Kämen der römischen Kaiserzeit.

Arbeits-

und

Forschungsberichte

zur

sächsischen

Bodendenkmalpflege 8, 54–215. Werner, J. 1962: Die Langobarden in Pannonien. München. 195 s. Zeman, T. 2001: Germánská kostěná a parohová industrie doby římské ve středoevropském barbariku. Sborník prací filosofické fakulty brněnské university M 6, 107–146. 66

Zikmundová, E. 1957: Použití zvířecích kostí při výrobě nástrojů a ozdobných předmětů. Památky archeologické 49, 583–588.

INTERNETOVÉ ZDROJE: Carlsson, D. 2002: Combs and comb making in Viking Age and Middle Ages: A short resumé [online], [cit. 2014-04.01]. Dostupné na WWW: < http://the-vikings.wdfiles.com/local--files/archeologicalreports/Combs%20and%20comb%20making%20in%20Viking%20Age%20and %20Middle%20Ages%20.pdf > Floriánek, P. 2008: Výroba skládaného hřebenu [online], [cit. 2014-04.01]. Dostupné na WWW: Šmerda J. 2010a: Rozhovor pro Českou televizi Brno [online], [cit. 2014-04.01]. Dostupné

na

WWW:


brno/zpravy/145877-objev-langobardskeho-pohrebiste-u-kyjova-zrejme-prepiseucebnice/> Šmerda J. 2010b: Rozhovor pro Českou televizi Brno [online], [cit. 2014-04.01]. Dostupné na WWW: Šmerda J. 2012b: Rozhovor pro Českou televizi Brno [online], [cit. 2014-04.01]. Dostupné

na

WWW:


brno/kultura/204124-kyjovske-muzeum-odhalilo-tajemstvi-langobardu/>

ZDROJE PŘÍLOH GRAFY: Graf 1. Stav dochování hřebenů (tvorba autorky). Graf 2. Materiál spojovacích článků (tvorba autorky). Graf 3. Výzdoba hřebenů (tvorba autorky). 67

Graf 4. Typy výzdobných prvků (tvorba autorky). Graf 5. Typologie hřebenů (tvorba autorky). Graf 6. Typy držadel hřebenů (tvorba autorky). Graf 7. Pohlaví zemřelých s hřebenem jako milodarem (tvorba autorky). Graf 8. Věk zemřelých s hřebenem jako milodarem (tvorba autorky).

MAPY: Mapa 1. Langobardská pohřebiště na Moravě (Tejral /ed./ 2011, 8, upraveno autorkou).

OBRÁZKY: Obrázek 1. Střední Evropa v období stěhování národů (Droberjar 2005, 51, nečíslovaný obrázek). Obrázek 2. Různé periodizace doby stěhování národů (Droberjar 2008, 171, obr. 96). Obrázek 3. Relativní chronologie některých pohřebních areálů na jižní Moravě (Tejral 2005, 200, tab. 3). Obrázek 4. Plánek borotického mohylového pohřebiště (Stuchlík 2011, 80, obr. 4). Obrázek 5. Plánky větších moravských pohřebišť: Lužice, Holubice, Šakvice (Tejral /ed./ 2011, 20, obr. 2). Obrázek 6. Pozice hrobů na šaratickém pohřebišti (Tejral /ed./ 2011, 28, obr. 8.) Obrázek 7. Části jednostranného skládaného hřebene (Carlsson 2002, 5, nečíslovaný obrázek, upraveno autorkou). Obrázek 8. Rekonstrukce dílny a výroba oboustranného hřebene (Aufleger 1997, 648, obr. 518). Obrázek 9. Ukázky hřebenů z českého a maďarského prostředí (Droberjar 2008, 185, obr. 106:6a-c; Droberjar 2005, 155, nečíslovaný obrázek; Bóna Horváth 2009, 354, tab. 119:1b a 421, tab. 186:5). Obrázek 10. Postup při výrobě hřebene (Carlsson 2002, 4, nečíslovaný obrázek, upraveno autorkou). Obrázek 11. Schematické vyobrazení hlavních typů hřebenů. Tvorba autorky.

68

Obrázek 12. Rekonstrukce oděvu langobardské ženy (Droberjar 2005, 181, nečíslovaný obrázek). Obrázek 13. Schématický obrázek polohy hřebenů. Tvorba autorky.

TABULKOVÉ PŘÍLOHY: Tabulka 1. Borotice, hřebeny 1–5 (Tejral, J. /ed./ 2011, 336, tab. 3:10/VIII:7; 335, tab. 2:9/II:1, tab. 2:9/IV:4; 334, tab. 1:6/VII:1; 338, tab. 5:27/VI:2). Tabulka 2. Borotice, hřebeny 6–10A,B (Tejral, J. /ed./ 2011, 337, tab. č:13/X:9; 339, tab. 6:27/XX:7, tab. 6:27/XXVI:2; 340, tab. 7:27/XXIII:1, tab. 7:27/XXII:4– 7,9). Tabulka 3. Brno - Kotlářská ulice, hřeben 11 (Tejral 1976, tab. 11:1); Brno Merhautova ulice, hřeben 12 (Tejral 1976, tab. 12); Čejkovice, hřeben 13 (Škojec 2000, tab. 5:3); Holubice, hřebeny 14,15 (Tejral, J. /ed./ 2011, 341, tab. 8:7:10, tab. 8:9:2). Tabulka 4. Holubice, hřebeny 16–22 (Tejral, J. /ed./ 2011, 343, tab. 10:24:8, tab. 10:24:7; 344, tab. 11:29:2; 345, tab. 12:30:1, tab. 12:30:9, tab. 12:30:3; 348, tab. 15:44:1). Tabulka 5. Holubice, hřebeny 23–28 (Tejral, J. /ed./ 2011, 348, tab. 15:46:3; 350, tab. 17:56:2; 351, tab. 18:60:3, tab. 18:60:7; 353, tab. 20:79:3; 352, tab. 19:62:1). Tabulka 6. Holubice, hřebeny 29–35 (Tejral, J. /ed./ 2011, 359, tab. 26:104:10; 358, tab. 25:100:10, tab. 25:98:2; 361, tab. 28:105:1; 357, tab. 24:92:15; 359, tab. 26:97:6; 345, tab. 12:35:9). Tabulka 7. Lužice, hřebeny 36–43 (Tejral, J. /ed./ 2011, 362, tab. 29:6:2; 366, tab. 33:9:2; 369, tab. 36:12:1; 381, tab. 48:46:15; 362, tab. 29:14:1; 364, tab. 31:7:8; 377, tab. 44:38:3; 386, tab. 53:54:10). Tabulka 8. Lužice, hřebeny 44–50 (Tejral, J. /ed./ 2011, 389, tab. 56:57:14; 387, tab. 54:55:12; 389, tab. 56:59:1; 390, tab. 57:61:4; 392, tab. 59:63:31; 393, tab. 60:67:4; 39, tab. 63:71:1). Tabulka 9. Lužice, hřebeny 51–57 (Tejral, J. /ed./ 2011, 397, tab. 64:83:1; 398, tab. 65:75:4; 405, tab. 72:94:4; 406, tab. 73:94:4; 408, tab. 75:101:4; 414, tab. 81:112:5; 416, tab. 83:117:5).

69

Tabulka 10. Němčičky, hřeben 58 (Tejral 1976, tab. 13:2); Šakvice, hřeben 59 (Tejral 2005, tab. 13A:1); Šaratice, hřebeny 60 (Tejral, J. /ed./ 2011, 28, obr. 8, inventář hrobu 21a); 61 (Tejral 2005, tab. 17:A7), 62 (Tejral 1976, tab. 19). Tabulka 11. Rebešovice, hřeben 63 (vpravo NZ č.j. 1664–1665/54, obr. B; vlevo Tejral 1976, tab. 17:5); Znojmo, hřeben 64 (Tejral 1976, tab. 32:16); Podolí, hřeben 65 (Čižmář 1997, 637, obr. 2:2). Tabulka 12. Typy hřebenů, hřebeny 1–6 (Tejral, J. /ed./ 2011, 350, tab. 17:56:2; 337, tab. 4:13/X:9; 345, tab. 12:30:1; 389, tab. 56:57:14; 339, tab. 6:27/XX:7; 345, tab. 12:35:9) Tabulka 13. Kyjov, hřebeny 1–3 (Šmerda, J. 2012a, 26, vpravo dole, vpravo nahoře; 29, nahoře); Borotice, hřeben 4 (Tejral, J. /ed./ 2011, 446, tab. 113:13/X:1).

70

KATALOG

71

Legenda k záznamům v katalogu:

1. – 13. ABECEDNĚ ŘAZENÉ LOKALITY Poloha (katastr, okres) Výzkum (typ, vedoucí výzkumu) Typ pohřebiště (počet hrobů)

HŘEBEN 1 – 76 1. Hrob (číslo, pohlaví, věk) 2. Hřeben: detailní popis artefaktu (odkaz na tabulku a obrázek) 3. Pouzdro na hřeben 4. Doprovodné nálezy: výčet dalších nálezů přítomných v hrobě 5. Datace pohřebiště (dle Tejral 2005, tab. 3) 6. Inventární číslo a místo uložení 7. Prameny a literatura

72

1. BOROTICE „Nad Dvorem“ (okres Znojmo) Výzkum z roku 1976–1991 (systematický, Archeologický ústav Akademie věd v Brně; Stuchlík S.) Kostrové pohřebiště (35 hrobů)

HŘEBEN 1 1. Hrob II, mohyla 9 2. Hřeben: fragmenty, kostěný, jednostranný, skládaný, zuby nedochovány, fragment obkladové destičky zdobený třemi rytými horizontálními liniemi, stopy po železných nýtech (tab. 1:2) 4. Bez doprovodných nálezů 5. MD3–MD4 6. Inv.č. 00765-10/76 (Archeologický ústav Akademie věd v Brně) 7. Stuchlík 1976, 33; týž 1977, 38–39; týž 2011, 97, 98, obr. 8, 9:9/II, tab. 2:9/II, 88:2 HŘEBEN 2 1. Hrob IV, mohyla 9 2. Hřeben: zachovalý, kostěný, jednostranný, skládaný, obkladové destičky zdobeny ve vrchní i spodní podélné části třemi rytými horizontálními liniemi, nýty železné, d. 15,6 cm, š. 4,1 cm (tab1:3) 4. Doprovodné nálezy: 4 zdobené fragmenty keramické dvojkónické mísy, přeslen, železný kroužek 5. MD3–MD4 6. Inv.č. 00765-14/76 (Archeologický ústav Akademie věd v Brně) 7. Stuchlík 1976, 33; týž 1977, 38–39; týž 2011, 100, obr. 8, 9:9/IVa, IVb, tab. 2:9/IV, 88:4 HŘEBEN 3 1. Hrob VI, mohyla 27 (muž/bojovník)

73

2. Hřeben: zachovalý, kostěný, jednostranný, skládaný, obkladové destičky hřebene zdobené ve vrchní podélné části dvěma horizontálními liniemi ve spodní třemi rytými horizontálními liniemi, hřbet hřebene zdoben podélnými liniemi a bronzovými nýtky, d. 21,3cm, š. 5,5 cm (tab. 1:5) 4. Doprovodné nálezy: nezdobená keramická nádoba, 3 fragmenty hrotu kopí, štítová puklice, parohová schránka, lebka a kosti psa 5. MD3–MD4 6. Inv.č. 00765-25/88 (Archeologický ústav Akademie věd v Brně) 7. Stuchlík 1988, 28–30, obr. 8; týž 2011, 118, 119, obr. 19, 21: 27/VIa, VIb, tab. 5:27/VI HŘEBEN 4 1. Hrob VII, mohyla 6 2. Hřeben: zachovalý, kostěný, jednostranný, skládaný, obkladové destičky zdobeny ve vrchní i spodní podélné části třemi rytými horizontálními liniemi, nýty železné, d. 14,8 cm, š. 4 cm (tab. 1:4) 4. Doprovodné nálezy: nezdobená keramická mísovitá nádoba, železná přezka, přeslen, železné fragmenty 5. MD3–MD4 6. Inv.č. 00765-35/79 (Archeologický ústav Akademie věd v Brně) 7. Stuchlík 1979, 22–23, obr. 10; týž 2011, 95, 96, obr. 6, 7:6/VII, tab. 1:6/VII, 87:1, 2 HŘEBEN 5 1. Hrob VIII, mohyla 10 2. Hřeben: fragmenty, kostěný, jednostranný, skládaný, zuby nedochovány, nýty železné (tab. 1:1) 4. Doprovodné nálezy: esovitá spona - stříbrná pozlacená s almandiny, železná přezka, přívěsek z parohoviny, korálky, pinzeta, železný nůž, přeslen, štípaná industrie 5. MD3–MD4 6. Inv.č. 00765-25/78 (Archeologický ústav Akademie věd v Brně) 7. Stuchlík 1978, 19; týž 2011, 102, 103, obr. 10, 11: 10/VIII, tab. 3:10/VIII, 90:5 74

HŘEBEN 6 1. Hrob X, mohyla 13 2. Hřeben: zachovalý, kostěný, jednostranný, skládaný, obkladové destičky zdobeny ve vrchní i spodní podélné části třemi rytými horizontálními liniemi, nýty železné, d. 15,4 cm, š. 5 cm (tab. 2:6) 4. Doprovodné nálezy: bronzová zdobená nádoba mísovitého tvaru, železné přezky, skleněný korálek, přeslen, bronzové plíšky s nýtky, fragment železného kroužku 5. MD3–MD4 6. Inv.č. 00765-33/83 (Archeologický ústav Akademie věd v Brně) 7. Stuchlík 1983, 30; týž 2011, 110, obr. 15, tab. 4:13/X, 113:13/X, 92:4 HŘEBEN 7 1. Hrob XIII, mohyla 10 2. Hřeben: 8 malých fragmentů, bronzové nýty 4. Doprovodné nálezy: 6 korálků, bronzový drátek, kovový fragment, fragment modré glazury 5. MD3–MD4 6. Inv. č: 00765-41/78 (Archeologický ústav Akademie věd v Brně) 7. Stuchlík 1978, 19; týž 2011, 105, obr. 10, tab. 2:10/XIII, 90:3

HŘEBEN 8 1. Hrob XVI, mohyla 27 2. Hřeben:

fragment,

kostěný,

oboustranný,

jednodílný?,

zuby

nedochovány, fragment zdobený rytými liniemi a kruhy s tečkou uprostřed, d. 4,3 cm, š. 4,3cm, t. 0,3 cm (tab. 2:9) 4. Doprovodné nálezy: keramická zdobená nádoba, korálky, bronzová jehla, přeslen, železné fragmenty 5. MD3–MD4 6. Ivn.č. 00765-45/88 (Archeologický ústav Akademie věd v Brně) 7. Stuchlík 1988, 28–30; týž 2011, 120–122 , obr. 19, 23:27/XVI, tab. 6:27/XVI, 93:3

75

HŘEBEN 9 1. Hrob XX, mohyla 27 2. Hřeben:

zachovalý,

částečně

kostěný,

jednostranný,

skládaný,

obkladové destičky zdobené v horní podélné části dvěma ve spodní třemi rytými liniemi a kroužky s tečkou uprostřed, zdobení kroužky s tečkou uprostřed se vyskytuje i na části se zuby, nýty železné, d. 14,6 cm, š. 3,6 cm, t. 1,1 cm (tab. 2:7) 4. Doprovodné nálezy: keramická nezdobená dvojkónická nádoba, pinzeta, štípaná industrie, fragment železného předmětu, fragmenty železného prutu 5. MD3–MD4 6. Ivn.č. 00765-68/88 (Archeologický ústav Akademie věd v Brně) 7. Stuchlík 1988, 28–30; týž 2011, 124, 125, obr. 19, 25:27/XX, tab. 6:27/XX, 115:27/XX, 94:4 HŘEBEN 10 1. Hrob XXII, mohyla 27 2. Hřeben: zachovalý, kostěný, jednostranný, skládaný, obkladové destičky zdobené ve vrchní i spodní podélné části třemi rytými liniemi, nýty železné, d. 14,6 cm, š. 4,5 cm, t. 1,1 cm (tab. 2:10A) 3. Pouzdro na hřeben (4 fragmenty špatně zachovalého kostěného pouzdra, pouzdro se skládá ze dvou obdélníkových destiček, které byly spojeny na kratších stranách železnými nýty, podélné strany jsou zdobeny ve vrchní i spodní části třemi horizontálními liniemi, mezi liniemi se vyskytuje zdobení v podobě kroužků s tečkou uprostřed, konce pouzdra byly opatřeny bronzovými plíšky s nýtky, d. 10,7 cm, pův. d. cca 14,4 cm, š. 3,9 cm; tab. 2:10B) 4. Doprovodné nálezy: keramická nezdobená hrncovitá nádoba, keramická zdobená

mísa,

fragment

skleněného

korálku,

přeslen,

fragment

železného předmětu, fragment skla, železný předmět 5. MD3–MD4 6. Inv.č.

hřebene:

00765-84/88;

inv.

č.

pouzdra:

00765-86/88

(Archeologický ústav Akademie věd v Brně)

76

7. Stuchlík 1988, 28–30, obr. 9, 5; týž 2011, 125–127, obr. 19, 26:27/XXII, tab. 7:27/XXII, 116:27/XXII, 94:5 HŘEBEN 11 1. Hrob XXIII, mohyla 27 2. Hřeben: fragmenty, kostěný, jednostranný, skládaný, zuby částečně dochovány, stopy po výzdobě a železných nýtech (d. 3,3 cm, š. 2,5 cm, t. 0,3 cm (tab. 2:8) 4. Doprovodné nálezy: přeslen, fragment železného předmětu 5. MD3–MD4 6. Ivn.č. 00765-92/88 (Archeologický ústav Akademie věd v Brně) 7. Stuchlík 1988, 28–30; týž 2011, 127, obr. 19, 26:27/XXIII, tab. 7:27/XXIII, 94:3

2. BRNO Kotlářská ulice (okres Brno – město) Nález z roku 1931 Ojedinělý kostrový hrob

HŘEBEN 12 1. Hrob 1, muž/bojovník/řemeslník 2. Hřeben: zachovalý, kostěný, jednostranný, složený, obkladové destičky zdobené ve vrchní podélné části dvěmi rytými liniemi, hřbet hřebene s nýtky zdobený trojicemi krátkých dvojitých rýžek, d. 20 cm (tab. 3:11) 4. Doprovodné nálezy: bronzová nádoba, nákončí, bronzová a železná kování, železná přilba, železný hrot kopí, sekera, kovadlina, kleště, 2 kladívka, háčky, pilník, bronzová váha (původně ve dřevěné skříňce), závaží, nůžky, kamenné brousky, kousky surového železa 5. 1. polovina 6. století

77

7. Červinka 1937, 132, obr. 15; Werner 1962, 145; Tejral 1975, obr. 19, týž 1976, 108, tab. 11:1, týž 1993, 497, obr. 2; Droberjar 2002, 26

Merhautova ulice (okres Brno – město) Nález z roku 1939 Ojedinělý kostrový hrob

HŘEBEN 13 1. Hrob 1 2. Hřeben: částečně zachovalý, kostěný, jednostranný, složený, obkladové destičky zdobeny ve vrchní podélné části dvěmi horizontálními rytými liniemi, a plastickou páskou s trojicemi krátkých vertikálních dvojitých rýžek, spodní podélnou stranu zdobí dvě horizontální ryté linie a vertikální krátké rýžky, na dochované kratší straně se vyskytují dvě vertikální linie, k nimž přiléhají dva rýžkované půlkroužky, střed destiček zdobí kroužky s tečkou uprostřed, hřbet hřebene s bronzovými nýty, d. 22 cm (tab. 3:12) 4. Doprovodné nálezy: železná spona, 2 železné přezky, železné fragmenty, kosti koně 5. 1. polovina 6. století 7. Skutil 1946, 52–53, obr. 9, 10; Tejral 1976, 108, tab. 12, týž 1982, 199; Droberjar 2002, 26–27.

3. ČEJKOVICE „Úlehle“ (okres Hodonín) Výzkum z roku 1984 (záchranný, Archeologický ústav Akademie věd v Brně; Klanica Z.) Kostrové pohřebiště (38 hrobů)

78

HŘEBEN 14 1. Hrob 5b 2. Hřeben: zachovalý, kostěný, jednostranný, složený, obkladové destičky zdobené po vrchní podélné straně třemi horizontálními rytými liniemi, ve spodní podélné části vertikálními rýžkami, prostor mezi liniemi vyplněn kroužky s tečkou uprostřed, zdobení v podobě kroužků se vyskytuje i na části se zuby, d. 14,2 cm (tab. 3:13) 4. Doprovodné nálezy: pinzeta, bronzové kování, hrot kopí, štípaná industrie, nýtky, fragmenty železných předmětů 5. MD3–MD4 7. Klanica 1987, 35; Škojec 2000, 413, tab. 5:3; Tejral 2005, tab. 16 - celek D

HŘEBEN 15 - HŘEBEN 24

Lokalita není souhrnně publikována. Dosavadní poznatky v literatuře (Klanica 1987, 35, Škojec 2000, 413) uvádí pouze informaci, že na této lokalitě bylo nalezeno více než 10 hřebenů.

4. HOLUBICE Holubice III. (okres Vyškov) Výzkum z let 1979–80 (záchranný, Archeologický ústav Akademie věd v Brně; Čižmář M.) Kostrové pohřebiště (105 hrobů)

HŘEBEN 25 1. Hrob 7, žena (40–50 let) 2. Hřeben: 2 fragmenty, kostěný, jednostranný, skládaný, obkladové destičky nezdobené, nýty železné, d. 5,7 cm a 6,9 cm (tab. 3:14) 79

4. Doprovodné nálezy: skleněné korálky, železný nůž, přeslen, železný plech 5. MD3–MD4/MD5 7. Čižmář 1982, 60–61; týž 1985, 363; týž 2011, 154, 166, 167, obr. 4:7, tab. 8:7

HŘEBEN 26 1. Hrob 9, muž/bojovník (50–60 let) 2. Hřeben: částečně zachovalý, kostěný, oboustranný, skládaný, obkladové destičky zdobené rytými liniemi do klikatky na jedné straně a na druhé vertikálními liniemi, na podélných stranách zdobeno malými zářezy, nýty železné, d. 10,2 cm (tab. 3:15) 4. Doprovodné nálezy: železná přezka, železný meč, železný nůž, železný hrot, štípaná industrie 5. MD3–MD4/MD5 7. Čižmář 1982, 60–61; týž 1985, 363; týž 2011, 154, 167, 168, obr. 4:9, tab. 8:9, 120:6, 7

HŘEBEN 27 1. Hrob 24, muž a dítě (40–50 let, neurčeno) 2. Hřeben: zachovalý, kostěný, jednostranný, složený, obkladové destičky částečně zachovány zdobené v horní podélné části třemi horizontálními rytými liniemi ve spodní dvěma, na kratší straně zdobeno vertikálními liniemi, nýty železné, d. 14 cm (tab. 4:16) 4. Doprovodné nálezy: keramická nezdobená nádoba, fragment hřebene (č. 27), železné nože, železný plech, štípaná industrie 5. MD3–MD4/MD5 7. Čižmář 1982, 60–61; týž 1985, 363; týž 2011, 154, 172, obr. 9:24, 10:24, tab. 10:24, 98:24

HŘEBEN 28 1. Hrob 24, muž a dítě (40–50 let, neurčeno)

80

2. Hřeben: fragment, kostěný, skládaný, zachována spodní část obkladové destičky s výzdobou půlkruhů a dvěma horizontálními rytými liniemi, kratší strany zdobené vertikálními liniemi (tab. 4:17) 5. Doprovodné nálezy: keramická nezdobená nádoba, hřeben (č. 26), železné nože, železný plech, štípaná industrie 5. MD3–MD4/MD5 7. Čižmář 1982, 60–61; týž 1985, 363; týž 2011, 154, 172, obr. 9:24, 10:24, tab. 10:24, 98:24

HŘEBEN 29 1. Hrob 29, žena (40–50 let) 2. Hřeben: částečně zachovalý ve dvou kusech, kostěný, jednostranný, skládaný, obkladové destičky zdobené po podélných stranách třemi rytými horizontálními liniemi, mezi liniemi se vyskytuje zdobení v podobě řady kroužků s tečkou uprostřed, nýty železné, d. 3,8 cm a 11,5 cm (tab. 4:18) 4. Doprovodné nálezy: skleněné korálky, železný nůž, bronzová kostka, fragmenty bronzového plechu 5. MD3–MD4/MD5 7. Čižmář 1982, 60–61; týž 1985, 363; týž 2011,154, 172, obr. 8:29, tab. 11:29

HŘEBEN 30 1. Hrob 30, mladistvý (15–17 let) 2. Hřeben: fragment, kostěný, zachována část obkladové destičky s rytou výzdobou, vertikální i horizontální linie, d. 10,2 cm (tab. 4:20) 3. Pouzdro na hřeben (fragmenty, zdobené po podélných stranách šikmými rýžkami, nelze určit, ke kterému z hřebenů pouzdro původně patřilo, d. 2,6; 4,1; 10,4 cm (tab.4:21 ) 4. Doprovodné nálezy: keramická nezdobená nádoba, bronzová přezka, kování opasku, hřeben (č. 30) pouzdro na hřeben, železné fragmenty 5. MD3–MD4/MD5 7. Čižmář 1982, 60–61; týž 1985, 363; týž 2011, 154, 172, 173, obr. 11:30, tab. 12:30, 98:30 81

HŘEBEN 31 1. Hrob 30, mladistvý (15–17 let) 2. Hřeben: částečně zachovalý, kostěný, jednostranný, skládaný, ve středu rukojeti je obloukovitý výčnělek (úchytka), obkladové destičky zdobené po podélných stranách horizontálními liniemi, střed destiček zdoben vertikálními liniemi, nýty železné, d. 11 cm (tab. 4:19) 3. Pouzdro na hřeben (tab. 4:21) 4. Doprovodné nálezy: keramická nezdobená nádoba, bronzová přezka, kování opasku, hřeben (č. 29) pouzdro na hřeben, železné fragmenty 5. MD3–MD4/MD5 7. Čižmář 1982, 60–61; týž 1985, 363; týž 2011, 154, 172, 173, obr. 11:30, tab. 12:30, 98:30

HŘEBEN 32 1. Hrob 35, muž (40–50 let) 2. Hřeben: částečně zachovalý, kostěný, oboustranný, skládaný, obkladové destičky nezdobené, nýty železné, d. 11,8 cm (tab. 6:35) 4. Doprovodné nálezy: bronzová kování, bronzové nýtky 5. MD3–MD4/MD5 7. Čižmář 1982, 60–61; týž 1985, 363; týž 2011, 154, 178, obr. 13:35, tab. 12:35, 99:35 HŘEBEN 33 1. Hrob 44, dítě (6 let) 2. Hřeben:

částečně

zachovalý,

kostěný,

jednostranný,

skládaný,

obkladové destičky zdobené rytými dvojitými kroužky s tečkou uprostřed, nýty železné, d. 12,5 cm (tab. 4:22) 4. Bez doprovodných nálezů 5. MD3–MD4/MD5 7. Čižmář 1982, 60–61; týž 1985, 363; týž 2011, 155, 181, obr. 16:44, tab. 15:44, 100:44

82

HŘEBEN 34 1. Hrob 46, žena (40–50 let) 2. Hřeben: zachovalý, kostěný, jednostranný, skládaný, obkladové destičky zdobené po podélných stranách třemi rytými horizontálními liniemi, nýty železné, d. 15 cm (tab. 5:23) 4. Doprovodné nálezy: železná přezka, bronzové přezky, stříbrné nákončí opasku, skleněné korálky, přesleny, 4 fragmenty železných nýtků, 5. MD3–MD4/MD5 7. Čižmář 1982, 60–61; týž 1985, 363; týž 2011, 155, 182, 185, obr. 17:46, 18:46, tab. 15:46, 101:46 HŘEBEN 35 1. Hrob 56, žena (30–40 let) 2. Hřeben:

částečně

zachovalý,

kostěný,

jednostranný,

skládaný,

obkladové destičky zdobené po podélných stranách třemi rytými horizontálními liniemi, nýty železné, d. 21,2 cm (tab. 5:24) 4. Doprovodné nálezy: přeslen 5. MD3–MD4/MD5 7. Čižmář 1982, 60–61; týž 1985, 363; týž 2011, 155, 188, obr. 22:56, tab. 17:56, 102:56

HŘEBEN 36 1. Hrob 60, muž a 3 děti (50–60 let, 9–10let, 2,5 roku, 4 roky) 2. Hřeben: fragment, kostěný, jednostranný, skládaný, obkladové destičky po podélných stranách zdobené třemi horizontálními rytými liniemi, střed destiček zdobí kroužky s tečkou uprostřed uspořádané do trojúhelníku, nýty železné, hřbet hřebene zdobený rytými liniemi, d. 13 cm (tab. 5:25) 4. Doprovodné nálezy: keramická nezdobená nádoba, bronzová přezka, želená přezka, skleněné korálky, hřeben (č. 36), železné nože, fragment železného předmětu, železné kroužky, bronzový kroužek 5. MD3–MD4/MD5 7. Čižmář 1982, 60–61; týž 1985, 363; týž 2011, 155, 156, 190, obr. 23:60a,b, 24:60b, tab. 18:60, 103:60

83

HŘEBEN 37 1. Hrob 60, muž a 3 děti (50–60 let, 9–10let, 2,5 roku, 4 roky) 2. Hřeben: fragment, kostěný, jednostranný, skládaný, zachována část hřebene, obkladové destičky zdobené po podélných stranách dvěma horizontálními rytými liniemi, střed hřebene zdobený kroužky s tečkou uprostřed, kroužek s tečkou uprostřed se vyskytuje i na části se zuby, d. 9,3 cm (tab. 5:26) 4. Doprovodné nálezy: keramická nezdobená nádoba, bronzová přezka, želená přezka, skleněné korálky, hřeben (č. 35), železné nože, fragment železného předmětu, železné kroužky, bronzový kroužek 5. MD3–MD4/MD5 7. Čižmář 1982, 60–61; týž 1985, 363; týž 2011, 155, 156, 190, obr. 23:60a,b, 24:60b, tab. 18:60, 103:60

HŘEBEN 38 1. Hrob 62, muž (40–50 let) 2. Hřeben: fragment, kostěný, jednostranný, skládaný, obkladové destičky zdobené kroužky s tečkou uprostřed, nýty železné, d. 6,5 cm (tab. 5:28) 4. Doprovodné nálezy: keramická nezdobená nádoba, fragment stříbrného plechu, bronzová podložka 5. MD3–MD4/MD5 7. Čižmář 1982, 60–61; týž 1985, 363; týž 2011, 156, 190, 192, obr. 23:62, 24:62, tab. 19:62, 103:62, 118:3 HŘEBEN 39 1. Hrob 79, muž/bojovník (40–50 let) 2. Hřeben: fragment, kostěný, jednostranný, skládaný, obkladové destičky zdobené horizontálními rytými liniemi, nýty železné, d. 6 cm (tab. 5:27) 4. Doprovodné nálezy: železná přezka, železný meč, 5 štípaných industrií, kostěný hrot 5. MD3–MD4/MD5 7. Čižmář 1982, 60–61; týž 1985, 363; týž 2011, 156, 200, obr. 31:79, 32:79, tab. 20:79, 106:79

84

HŘEBEN 40 1. Hrob 92, žena (neurčeno) 2. Hřeben:

fragment,

kostěný,

jednostranný,

skládaný,

fragment

obkladových destiček zdobený rytými horizontálními liniemi, nýty železné, d. 9,3 cm (tab. 6:33) 4. Doprovodné nálezy: železný nůž, skleněné korálky, přeslen, železný fragment 5. MD3–MD4/MD5 7. Čižmář 1982, 60–61; týž 1985, 363; týž 2011, 157, 209, obr. 41:92, tab. 24:92, 108:92 HŘEBEN 41 1. Hrob 97, žena (30–40 let) 2. Hřeben: fragmenty, kostěný, oboustranný, skládaný, zuby nedochovány, nýty železné, d. 1,7 cm a 2cm (tab. 6:34) 4. Doprovodné nálezy: železná přezka, železný nůž, železné nůžky, 2 železné kroužky 5. MD3–MD4/MD5 7. Čižmář 1982, 60–61; týž 1985, 363; týž 2011, 157, 213, 214, obr. 45:97, tab. 26:97, 110:97

HŘEBEN 42 1. Hrob 98, muž (40–50 let) 2. Hřeben:

částečně

zachovalý,

kostěný,

jednostranný,

skládaný,

obkladové destičky zdobeny po podélných stranách rytými horizontálními liniemi, střed destiček zdoben kroužky s tečkou uprostřed, kroužky s tečkou se vyskytují i na části se zuby, nýty železné, d. 10,5 cm (tab. 6:31) 4. Doprovodné nálezy: fragment železného nože, železný prut, ocílka, štípaná industrie 5. MD3–MD4/MD5 7. Čižmář 1982, 60–61; týž 1985, 363; týž 2011, 157, 214, obr. 45:98, tab. 25:98, 110:98

85

HŘEBEN 43 1. Hrob 100, muž/bojovník (50–60 let) 2. Hřeben: zachovalý, kostěný, jednostranný, skládaný, obkladové destičky zdobeny po podélné spodní straně jednou rytou linií, ve vrchní části řadou kroužků s tečkou uprostřed, zdobení v podobě kroužků s tečkou se vyskytuje i na části se zuby, nýty železné, d. 16 cm (tab. 6:30) 4. Doprovodné nálezy: železný meč, železný hrot kopí, bronzová pinzeta, železný nůž, železné nůžky, štípaná industrie, železné předměty 5. MD3–MD4/MD5 7. Čižmář 1982, 60–61; týž 1985, 363; týž 2011, 157, 216, obr. 43:100, 44:100, tab. 25:100 HŘEBEN 44 1. Hrob 104, dítě (8–9 let) 2. Hřeben:

částečně

zachovalý,

kostěný,

jednostranný,

skládaný,

obkladové destičky zdobeny po podélných stranách třemi rytými horizontálními liniemi, střed destiček zdobí řada kroužků s tečkou uprostřed, zdobení v podobě kroužků s tečkou se vyskytuje i na části se zuby, hřbet hřebene zdoben rytými liniemi, nýty 12 želených a 6 bronzových, d. 22,5 cm (tab. 6:29) 4. Doprovodné nálezy: keramická nezdobená nádoba, železné přezky, železný hrot šípu, železný hrot, železná jehla, ocílka, štípaná industrie, železný fragment 5. MD3–MD4/MD5 7. Čižmář 1982, 60–61; týž 1985, 363; týž 2011, 157, 217, obr. 48:104, tab. 26:104, 111:104

HŘEBEN 45 1. Hrob 105, žena (30–40 let) 2. Hřeben: fragment, kostěný, jednostranný, skládaný, obkladové destičky s rytím na okraji, nýty železné, d. 8,5 cm (tab. 6:32) 4. Doprovodné nálezy: bronzové kování, skleněné korálky, bronzový kroužek, železný kroužek, železný fragment, provrtaný zvířecí zub, fragment železného prutu 86

5. MD3–MD4/MD5 7. Čižmář 1982, 60–61; týž 1985, 363; týž 2011, 157, 217,218, obr. 49:105, tab. 28:105, 111:105

5. KOBYLÍ „Na Hřebeni“ (okres Břeclav) Nález z roku 1938 Malé kostrové pohřebiště (3 hroby)

HŘEBEN 46 1. Hrob 1 2. Hřeben: kostěný, složený, bronzové nýty 4. Bez doprovodných nálezů 5. 1.polovina 6. století 7. Skutil 1946, 65; Werner 1962, 144; Tejral 1976, 108

6. KYJOV Poloha - nákupní centrum (okres Hodonín) Výzkum z roku 2010 (záchranný, Šmerda J.) Kostrové pohřebiště (240 hrobů)

HŘEBENY - neznámý počet Jedná se o nejnovější, dosud nepublikovaný výzkum. Z katalogu k výstavě v Kyjově, je zřejmé, že se na této lokalitě vyskytují krásné exempláře i s pouzdry. Tyto artefakty zde byly vyzvedány ze zásypů vykrádacích šachet ve velmi fragmentárním stavu a stále není hotová jejich konzervace. Přesný počet hřebenů na této lokalitě proto není zatím znám a k dispozici by měl být po 87

skončení konzervátorských prací pravděpodobně do půl roku (Šmerda 2012a, týž 2014, 14.1. mail)

7. LUŽICE „U Starého“ (katastr Lužice u Hodonína, okres Hodonín) Výzkum z let 1981–1989 (systematický, Archeologický ústav Akademie věd v Brně; Klanica Z.) Kostrové pohřebiště (120 hrobů)

HŘEBEN 47 1. Hrob 6, žena (25–30 let) 2. Hřeben: zachovalý, kostěný, jednostranný, skládaný, obkladové destičky rukojeti s nýtky zdobené ve vrchní i spodní podélné části třemi horizontálními liniemi a kroužky s tečkou uprostřed, zdobení v podobě kroužků s tečkou se vyskytuje i na časti se zuby, d. 17,2 cm, t. 1,1 cm (tab. 7:36) 4. Doprovodné nálezy: 2 bronzové přezky, fragment bronzového kování, 3 skleněné perly, hliněný přeslen 5. MD3–MD5/MD6 7. Klanica - Klanicová 2011, 230, obr. 4:6, tab. 29:6 HŘEBEN 48 1. Hrob 7, muž (30–35 let) 2. Hřeben: fragment, kostěný, skládaný, nezdobený, zuby nedochovány, zachovány obkladové destičky s nýtky (tab. 7:41) 4. Doprovodné nálezy: keramická nezdobená mísa, bronzová pinzeta, železný hrot kopí, železná sekera, železný nůž, 5 štípaných industrií, drůbeží kosti 5. MD3–MD5/MD6 7. Klanica - Klanicová 2011, 230, 231, obr. 4:7, tab. 31:7 88

HŘEBEN 49 1. Hrob 9, muž/bojovník (26–30 let) 2. Hřeben: zachovalý, kostěný, jednostranný, skládaný, obkladové destičky rukojeti s nýtky zdobené na podélných stranách dvěma horizontálními liniemi, mezi liniemi se vyskytuje zdobení v podobě kroužků s tečkou uprostřed, d. 16,7 cm, t. 1,1 cm (tab. 7:37) 4. Doprovodné nálezy: keramická zdobená mísa, železná část opasku, železná přezka, fragment náramku z modrého skla, bronzová pinzeta, železný meč, železný hrot kopí, železná sekera, fragmenty železných nožů, fragmenty bronzové váhy, bronzová závaží, štípaná industrie železné nýty, bronzový plech s nýtky, tenký drát, 2 fragmenty nezdobeného železného kroužku, část železného prutu, železný fragment s nýtky, železné fragmenty 5. MD3–MD5/MD6 7. Klanica 1981, 43; Klanica - Klanicová 2011, 231–233, obr. 5:9, tab. 33:9, 34:9

HŘEBEN 50 1. Hrob 12, muž/bojovník (okolo 50let) 2. Hřeben:

částečně

zachovalý,

kostěný,

jednostranný,

skládaný,

nezdobený, zuby nedochovány, obkladové destičky s nýtky, d. 19,6 cm, t. 1,1 cm (tab. 7:38) 4. Doprovodné nálezy: železná pinzeta, železný meč, 2 hroty kopí, fragment železného nože, ocílka, brousek, 4 štípané industrie, bronzový nýt, bronzové fragmenty 5. MD3–MD5/MD6 7. Klanica 1981, 43; Klanica - Klanicová 2011, 233, 234, obr. 6:12, tab. 36:12 HŘEBEN 51 1. Hrob 14, muž (35–39 let) 2. Hřeben: fragment, kostěný, skládaný, nezdobený, zuby nedochovány, zachovány obkladové destičky s nýtky, d. 9,4 cm (tab. 7:40) 4. Doprovodné nálezy: štípaná industrie, dva železné nýtky 89

5. MD3–MD5/MD6 7. Klanica - Klanicová 2011, 235, 236, obr. 6:14, tab. 29:14 HŘEBEN 52 1. Hrob 38, žena (starší) 2. Hřeben: fragmenty, kostěný, jednostranný, skládaný, zuby nedochovány (tab. 7:42) 4. Doprovodné nálezy: rám železné přezky, stříbrná perla, 6 skleněných korálků, železný nůž 5. MD3–MD5/MD6 7. Klanica - Klanicová 2011, 246, 247, obr. 16:38, tab. 44:38 HŘEBEN 53 1. Hrob 46, žena, dítě (nezjištěno, 2–3 roky) 2. Hřeben: zachovalý, kostěný, jednostranný, skládaný, obkladové destičky rukojeti s nýtky zdobené ve vrchní podélné části třemi horizontálními liniemi a ve spodní podélné části šikmými a vertikálními rýžkami, výzdobu doplňují kroužky s tečkou uprostřed, zdobení v podobě kroužků s tečkou se vyskytuje i na části se zuby, d. 30,7 cm (tab. 7:39) 4. Doprovodné nálezy: miniaturní keramická nádobka zdobená rytými liniemi, keramická nezdobená mísa, ptačí spona, esovitá spona - stříbrná pozlacená s almandiny, fragment přezky, 3 zlaté přívěsky s almandiny, 9 stříbrných obdélníkových kování, skleněné korálky, perla z čirého skla, 2 jantarové korálky, fragment železného nože, přesleny, měděný fragment, bronzový prut, fragment železného kroužku, 2 fragmenty železného drátu, železné pruty, bronzový plech s prolamovanou výzdobou, fragment bronzového plechu, štípaná industrie, fosilie ulity mořského hlemýždě, fosílie mořského ježka, ploché oblázky, 4 keramické střepy (v zásypu hrobu) 5. MD3–MD5/MD6 7. Klanica 1986, 49; Klanica - Klanicová 2011, 251, 252, obr. 19:46, 20:46, tab. 48:46, 49:46, 121:6,7,8, 122:3, 126:3

90

HŘEBEN 54 1. Hrob 54, dospělý (okolo 50 let) 2. Hřeben:

částečně

zachovaný,

kostěný,

jednostranný,

skládaný,

obkladové destičky rukojeti s nýtky zdobené ve vrchní i spodní části podélných stran dvěma horizontálními liniemi, výzdobu doplňují kroužky s tečkou uprostřed, d. 24 cm (tab. 7:43) 4. Doprovodné nálezy: miniaturní keramická nezdobená nádoba, 2 stříbrné pozlacené

spony

s vrubořezem,

stříbrná

pozlacená

spona

se

zoomorfním motivem a vrubořezem, stříbrná pozlacená spona zdobená vrubořezem s barevnou vložkou, bronzový rám přezky, skleněné korálky, zlatý přívěsek s motivem kříže, stříbrný disk, kroužky ze stříbrného drátu, stříbrný háček z tenkého drátu, jantarové korálky, dva skleněné korálky navlečené na měděném drátu, železný nůž, brousek, přeslen, železný kroužek, bronzový kruh, 2 bronzové fragmenty, železný fragment, kousek pryskyřice, skleněný oblázek, fragment modrého skla 5. MD3–MD5/MD6 7. Klanica 1986, 49; Klanica - Klanicová 2011, 258, 259, obr. 24:54, tab. 53:54, 54:54, 121:3, 122:6, 10, 14, 15, 125:4 HŘEBEN 55 1. Hrob 55, pohlaví neurčeno 2. Hřeben: fragmenty s nýtky, kostěný, jednostranný, skládaný, zuby nedochovány (tab. 8:45) 4. Doprovodné nálezy: 2 keramické zdobené nádoby, fragmenty měděné mísy, esovitá spona - stříbrná pozlacená s vrubořezem s barevnými vložkami, stříbrné pozlacené knoflíky ze spony, bronzová přezka, obdélníkové kování, 2 fragmenty železného kování, přívěsek ze zlaté mince Justiniána I., 2 skleněné korálky, žebrovatý skleněný korálek, železný nůž, železné nůžky s pružinou, bronzová jehla, přeslen, dva měděné nýtky, železný prut, železný kroužek, měděný plech, bronzový disk, 2 železné kruhy, bronzový kruh, fragmenty kostěného kruhu s pouzdrem, 3 oblázky, v zásypu hrobu: skleněné korálky, stříbrný disk 4 bronzové nýtky, 2 štípané industrie, skleněný fragment, železné

91

fragmenty,

kovové

fragmenty,

dva

fragmenty

keramiky,

vaječné

skořápky, organické zbytky, části rostlin a lískové oříšky 5. MD3–MD5/MD6 7. Klanica 1986, 49; Klanica - Klanicová 2011, 259, 260, obr. 26:55, tab. 54:55, 55:55, 121: 2a-b, 122:1, 126:1,4

HŘEBEN 56 1. Hrob 57, žena (40–50 let) 2. Hřeben: zachovaný, kostěný, jednostranný, skládaný, obkladové destičky rukojeti s nýtky zdobené mají rytou výzdobu v podobě linií, které tvoří kosočtverče a trojúhelníky, výzdobu doplňují kroužky s tečkou uprostřed a na kratších stranách vertikální linie, zdobení v podobě kroužků s tečkou se vyskytuje i na části se zuby, d. 19cm (tab. 8:44) 4. Doprovodné nálezy: železná přezka, stříbrné kování, fragment železného kování, velká žebrovatá skleněná perla, skleněné korálky, 2 zlaté přívěsky s motivem kříže, fragmenty železné jehly, 2 fragmenty měděného plechu, fragmenty měděného předmětu, vaječné skořápky (18). 5. MD3–MD5/MD6 7. Klanica 1986, 49; Klanica - Klanicová 2011, 261, obr. 25:57, tab. 56:57 a 121:4,5

HŘEBEN 57 1. Hrob 59, dítě (okolo 5let) 2. Hřeben: fragmenty s nýtky, kostěný, skládaný, nezdobený, zuby nedochovány, d. 8,2 a 6,4 cm tab. 8:46) 4. Bez doprovodných nálezů 5. MD3–MD5/MD6 7. Klanica - Klanicová 2011, 262, obr. 25:59, tab. 56:59

HŘEBEN 58 1. Hrob 61, žena (30–40 let)

92

2. Hřeben: fragment, kostěný, jednostranný, skládaný, zuby nedochovány, fragment obkladové destičky s nýtky po podélných stranách zdoben horizontálními liniemi, d. 11,3 cm (tab. 8:47) 4. Doprovodné nálezy: keramická nezdobená nádoba, esovitá spona stříbrná pozlacená s vrubořezem, železná přezka, 7 skleněných korálků, přeslen 5. MD3–MD5/MD6 7. Klanica - Klanicová 2011, 263–265, obr. 28:61, tab. 57:51, 122:8, 124:4

HŘEBEN 59 1. Hrob 63, muž (okolo 50let) 2. Hřeben: fragmenty, kostěný, jednostranný, skládaný, zuby nedochovány (tab. 8:48) 4. Doprovodné nálezy: 2 železné přezky, bronzová pinzeta, železný nůž, železné nůžky, fragment ocílky, brousek, 9 štípaných industrií, bronzový plech, železné fragmenty, tordovaný kroužek, fragmenty železných nástrojů, hřebík, měděný kroužek, výlevka, bronzový předmět, keramické střepy, zvířecí kosti 5. MD3–MD5/MD6 7. Klanica - Klanicová 2011, 265, obr. 28:63, tab. 58:63, 59:63

HŘEBEN 60 1. Hrob 67, žena (okolo 35let) 2. Hřeben: fragment s nýtky, kostěný, jednostranný, skládaný, zuby nedochovány, d. 14,2 cm (tab. 8:49) 4. Doprovodné nálezy: železná přezka, 5 skleněných korálků železný nůž, 2 měděná kování dřevěné nádoby, měděný plech, přeslen 5. MD3–MD5/MD6 7. Klanica - Klanicová 2011, 267, 268, obr. 29:67, tab. 60:67

HŘEBEN 61 1. Hrob 71, muž (okolo 35let) 2. Hřeben: částečně zachovalý, kostěný, jednostranný, skládaný, zuby nedochovány, obkladové destičky s nýtky zdobené po podélných 93

stranách třemi horizontálními liniemi, na kratších stranách se vyskytují tři vertikální linie, d. 17,2 cm (tab. 8:50) 4. Doprovodné nálezy: keramická nezdobená nádoba, železná přezka, železný hrot kopí, železný nůž, část železného nože, štípaná industrie, železný nýt, železné plechové fragmenty, železný prut, v zásypu hrobu: keramické střepy, zvířecí kosti, uhlíky 5. MD3–MD5/MD6 7. Klanica - Klanicová 2011, 271, obr. 30:71, tab. 63:71

HŘEBEN 62 1. Hrob 75, žena (okolo 30let) 2. Hřeben: částečně zachovalý, kostěný, jednostranný, skládaný, zuby částečně dochovány, zachovány obkladové destičky zdobené po podélných stranách horizontálními liniemi, výzdobu destiček doplňuje řada kroužků s tečkou uprostřed, d. 16,7 cm (tab. 9:52) 4. Doprovodné nálezy: železná přezka, 8 skleněných korálků, 2 železné klíče, železný kroužek, železné fragmenty, štípaná industrie 5. MD3–MD5/MD6 7. Klanica - Klanicová 2011, 274, obr. 32:75, tab. 66:75, 122:9, 11 HŘEBEN 63 1. Hrob 83, dítě (okolo 6let) 2. Hřeben: částečně zachovalý, kostěný jednostranný, skládaný, zuby částečně

dochovány,

zachovány

obkladové

destičky

skládaného

hřebene s nýtky zdobené na vrchní podélné straně dvěma a na spodní třemi horizontálními liniemi, d. 13,9 cm (tab. 9:51) 4. Doprovodné nálezy: železná přezka 5. MD3–MD5/MD6 7. Klanica - Klanicová 2011, 280, 281, obr. 37:83, tab. 64:83

HŘEBEN 64 1. Hrob 94, žena (18–20 let) 2. Hřeben: částečně zachovalý, kostěný, jednostranný, skládaný, zuby částečně dochovány, zachovány části obkladové destičky zdobené po 94

podélných stranách dvěma horizontálními liniemi a kroužky s tečkou uprostřed, d. 15 cm (tab. 9:53) 4. Doprovodné nálezy: keramická zdobená nádoba, 2 knoflíky ze spony, 2 bronzové přezky, stříbrná kování, bronzový prsten, 35 skleněných korálků, 3 jantarové korálky, propíchnutý korálek, železný nůž, přesleny, železná trubička, bronzové plechy, stříbrný plech, prolamované kruhové kování, kostěný kruh, hroudy železných kroužků, zbytek textilu, bronzové kování, 6 nýtků s malým plechem, železné fragmenty, zbytek textilu 5. MD3–MD5/MD6 7. Klanica - Klanicová 2011, 287, 288, obr. 40:94, tab. 71:94, 72:94, 121:18, 126:6 HŘEBEN 65 1. Hrob 95, žena (20–24 let) 2. Hřeben: fragmenty s nýtkem, kostěný, jednostranný, skládaný zuby nedochovány, fragment obkladových destiček zdoben horizontálními liniemi (tab. 9:54) 4. Doprovodné nálezy: keramická nezdobená nádoba, železné přezky, bronzový nákrčník, skleněné a jantarové korálky, železný nůž, bronzová jehla, přesleny, části bronzových zdobených klíčů, železné fragmenty, bronzový plech, bronzové plíšky, měděný drát s textilií, železný prut, uhlíky 5. MD3–MD5/MD6 7. Klanica - Klanicová 2011, 288, 289, obr. 40:95, tab. 73:95, 74:95 HŘEBEN 66 1. Hrob 101, dospělý (věk neurčen) 2. Hřeben: fragmenty, kostěný, složený, zuby nedochovány, částečně dochovány obkladové destičky s nýtky (tab. 9:55) 4. Doprovodné nálezy: 32 skleněných korálků, fragmenty železného nože, přeslen, fragmenty železného předmětu 5. MD3–MD5/MD6 7. Klanica - Klanicová 2011, 292, obr. 43:101, tab. 75:101

95

HŘEBEN 67 1. Hrob 112, muž (40–45 let) 2. Hřeben: zachovalý, kostěný, jednostranný, skládaný, obkladové destičky rukojeti s nýtky zdobené po podélných stranách dvěma horizontálními liniemi a řadou kroužků s tečkou uprostřed, zdobení v podobě kroužků s tečkou se vyskytuje i na části se zuby, kde ho doplňují dvě vertikální linie na kratších stranách, d. 15,4 cm (tab. 9:56) 4. Doprovodné nálezy: železný hrot kopí, 3 štípané industrie stříbrný nýt, železný nýt, fragmenty železného předmětu, fragment železného prutu 5. MD3–MD5/MD6 7. Klanica - Klanicová 2011, 301, obr. 47:112, tab. 81:112 HŘEBEN 68 1. Hrob 117, žena (40–50 let) 2. Hřeben: fragmenty s nýtky, kostěný, skládaný, zuby nedochovány, d. 10,5 cm (tab. 9:57) 4. Doprovodné nálezy: železná přezka, skleněné korálky, zdobený stříbrný přívěšek, železné nůž, zdobený přeslen, železný kroužek, bronzový kroužek, fragment železného prutu, kamenný disk, 3 bronzové nýtky 5. MD3–MD5/MD6 7. Klanica - Klanicová 2011, 305–307, obr. 51:117, tab. 83:117

8. NĚMČIČKY „Proti Velikému dvoru“ (okres Brno-venkov) Nález z roku 1926 (J. Prchal) Ojedinělý kostrový hrob

HŘEBEN 69 1. Hrob 1, žena (mladá)

96

2. Hřeben: zachovalý, kostěný, jednostranný, složený, obkladové destičky zdobené ve vrchní podélné části čtyřmi rytými horizontálními liniemi, které jsou doplněny pěti obdélníčky s úhlopříčkami, spodní podélná strana je zdobená krátkými šikmými rýžkami, které přerušují na dvou místech dvě vertikální rýžky, zbývající prostor obkladových destiček je zdoben kroužky s tečkou uprostřed, které jsou buď uskupeny po třech do trojúhelníčku nebo tvoří svislé řady, zdobení v podobě kroužků se vyskytuje i na části se zuby, d. 25 cm (tab. 10:58) 4. Doprovodné nálezy: železné nůžky 5. 1. polovina 6. století 7. NZ č.j. 1217/45; Červinka 1937, 134, obr. 21; Werner 1962, 145; Tejral 1976, 69, 108, tab. 13:2

9. REBEŠOVICE Rebešovice II. „Na Stráni“ (okres Brno-venkov) Výzkum z let 1952–1953 (záchranný, Archeologický ústav Akademie věd v Brně; J. Král, J. Nekvasil) Kostrové pohřebiště (11 hrobů)

HŘEBEN 70 1. Hrob 195 (neurčováno, 35–40 let) 2. Hřeben: fragment, kostěný, jednostranný, skládaný, fragment obkladové destičky zdoben po podélných stranách dvěma rytými horizontálními liniemi, prostor mezi liniemi je zdoben kroužky s tečkou uprostřed, nýty železné, d. 5 cm, š. 2,2 cm(tab. 11:63) 4. Doprovodné nálezy:

železné přezky, železný nůž, ohnutý železný

předmět 5. MD3–MD4/MD5 6. Inv. č. 900-195-/53 (Archeologický ústav Akademie věd v Brně)

97

7. NZ č.j. 1664–1665/54; Werner 1962, 145; Tejral 1976, 71, 109, tab. 17:5; Nekvasil 1954, 435

10. SLAVKOV Slavkov II. (okres Vyškov) Nález z 30. let 20. století Ojedinělý kostrový hrob

HŘEBEN 71 1. Hrob 1, muž/bojovník 2. Hřeben: kostěný 4. Doprovodné nálezy: dvojsečný meč, sekera, přeslen 5. 1. polovina 6. století 7. Werner 1962, 145

11. ŠAKVICE Šakvice II. - intravilán (okres Břeclav) Výzkum z roku 1974 (záchranný, Archeologický ústav Akademie věd v Brně; B. Novotný) Kostrové pohřebiště (53 hrobů)

HŘEBEN 72 1. Hrob ? 2. Hřeben: zachovalý, kostěný, jednostranný, skládaný, obkladové destičky zdobené po podélných stranách třemi rytými horizontálními liniemi, část se zuby zdobené kroužky s tečkou uprostřed, d. 17 cm (tab. 10:59) 4. Bez doprovodných nálezů?? 98

5. MD3–MD5/MD6 7. Tejral 1993, 489, tab. 314:34; Tejral 2005 (tab. 13A:1)

12. ŠARATICE „Padělky za humnama“ (okres Vyškov) Výzkum z roku 1928 (I. L. Červinka) 1947,1949 (záchranný, Archeologický ústav Akademie věd v Brně) 1954 (Č. Staňa) Kostrové pohřebiště (7 hrobů)

HŘEBEN 73 1. Hrob 21a 2. Hřeben: zachovalý, kostěný, jednostranný, skládaný, obkladové destičky zdobené po podélných stranách třemi rytými horizontálními liniemi, nýty železné, d. 15,1 cm (tab. 10:60) 4. Doprovodné nálezy: bronzový náramek, bronzová přezka, železný nůž, železné fragmenty 5. MD3–MD4/MD5 7. Červinka 1937, 135; Staňa1956, 26–32, 48, 65–66, obr. 33 (uprostřed); týž 1966, 212; Tejral 1976, 40, 109; týž 1982, 218; týž 2011, tab. 8:21a HŘEBEN 74 1. Hrob 1/1947 2. Hřeben: zachovalý, kostěný, jednostranný, skládaný, obkladové destičky zdobené po podélných stranách dvěma rytými horizontálními liniemi, prostor mezi liniemi vyplněn kroužky s tečkou uprostřed, zdobení v podobě kroužků se vyskytuje i na části se zuby (tab. 10:61) 4. Doprovodné nálezy: zdobená keramická nádoba, korál, hrot kopí, vaječné skořápky 5. MD3–MD4/MD5 7. NZ č.j. 28/48; Tejral 2005, tab. 17:A7 99

HŘEBEN 75 1. Hrob 2/1947 2. Hřeben: fragment, kostěný, jednostranný, skládaný, obkladové destičky zdobené po podélných stranách třemi horizontálními rytými liniemi, d.12 cm (tab. 10:62) 4. Doprovodné nálezy: bronzový řetízek, skleněný korál, železné nůžky, fragmenty nože 5. MD3–MD4/MD5 7. NZ č.j. 28/48; Tejral 1976, tab. 19

13. ZNOJMO „Holubí vrch“ (okres Znojmo) Nález z roku 1870 Kostrové pohřebiště (přesný počet hrobů není znám)

HŘEBEN 76 1. Hrob ? (nezachovány hrobové celky) 2. Hřeben: fragment, kostěný, jednostranný, skládaný, obkladové destičky hřebene zdobeny po podélných stranách třemi horizontálními rytými liniemi, prostor mezi liniemi vyplňují kroužky s tečkou uprostřed, d. 8 cm (tab. 11:64) 4. Doprovodné nálezy: 2 ptačí spony, bronzové a železné přezky, nákončí, jehlice, korálky, 6 článků ze stříbrného náhrdelníku, přesleny, bronzové kování dřevěného vědra se závěsnými kruhy, železný kroužek 5. 1. polovina 6. století 7. Červinka 1937, 136, tab. 30; Podborský - Vildomec 1972, 146; Tejral 1976, 92, 109, 110, tab. 32:16

100

TABULKOVÁ PŘÍLOHA

101

Tab. 1. BOROTICE: 1 hrob VIII; 2 hrob II; 3 hrob IV; 4 hrob VII; 5 hrob VI

102

Tab. 2. BOROTICE: 6 hrob X; 7 hrob XX; 8 hrob XXIII; 9 hrob XVI; 10A,B hrob XXII

103

Tab. 3. BRNO: 11 Kotlářská ulice; 12 Merhautova ulice; ČEJKOVICE: 13 hrob 5b; HOLUBICE: 14 hrob 7;15 hrob 9

104

Tab. 4. HOLUBICE: 16,17 hrob 24; 18 hrob 29; 19, 20, 21 (fragmenty pouzdra) hrob 30; 22 hrob 44

105

Tab. 5. HOLUBICE: 23 hrob 46; 24 hrob 56; 25,26 hrob 60; 27 hrob 79; 28 hrob 62

106

Tab. 6. HOLUBICE: 29 hrob 104; 30 hrob 100; 31 hrob 98; 32 hrob 105; 33 hrob 92; 34 hrob 97; 35 hrob 35

107

Tab. 7. LUŽICE: 36 hrob 6; 37 hrob 9; 38 hrob 12; 39 hrob 46;40 hrob 14; 41 hrob 7; 42 hrob 38; 43 hrob 54

108

Tab. 8. LUŽICE: 44 hrob 57; 45 hrob 55; 46 hrob 59; 47 hrob 61; 48 hrob 63; 49 hrob 67; 50 hrob 71

109

Tab. 9. LUŽICE: 51 hrob 83; 52 hrob 75; 53 hrob 94; 54 hrob 95; 55 hrob 101; 56 hrob 112; 57 hrob 117

110

Tab. 10. NĚMČIČKY 58; ŠAKVICE: 59; ŠARATICE: 60 hrob 21a; 61 hrob 1/1947 (rozměr neznámý); 62 hrob 2/1947

111

Tab. 11. REBEŠOVICE 63 hrob 195; ZNOJMO: 64; PODOLÍ: 65 (sídlištní nález)

112

Tab. 12. TYPY HŘEBENŮ: 1 s rovným držadlem; 2 s trojúhelníkovitým držadlem; 3 se zvláštním držadlem; 4 s obloukovitým držadlem; 5 s prohnutým držadlem; 6 oboustranný 113

Tab. 13. KYJOV 1 hrob 856, 2 hrob 810, 3 hrob 861; BOROTICE: 4 hrob X 114