Harold Davis
Expozice a světlo v digitální fotografii
Computer Press, a. s. Brno 2008
K1588.indd 1
8.1.2009 10:10:18
Expozice a světlo v digitální fotografii Harold Davis Computer Press, a. s., 2008. Vydání první. Překlad: Ladislav Hlavatý Jazyková korektura: Hana Vykoukalová Vnitřní úprava: Martin Hubík Sazba: Martin Hubík Rejstřík: Dagmar Hajdajová Obálka: Martin Sodomka
Komentář na zadní straně obálky: Hana Kostovičová Technická spolupráce: Jiří Matoušek, Zuzana Šindlerová Odpovědný redaktor: Hana Kostovičová Technický redaktor: Jiří Matoušek Produkce: Daniela Nečasová
© Computer Press, a.s. 2008. Authorized translation of the English edition of Practical Artistry: Light & Exposure for Digital Photographers © 2007 Harold Davis. This translation is published and sold by permission of O´Reilly Media, Inc., the owner of all rights to publish and sell the same. Autorizovaný překlad z originálního anglického vydání Practical Artistry: Light & Exposure for Digital Photoghtapher. Originální copyright: © Harold Davis, 2008. Překlad: © Computer Press, a.s., 2008. Computer Press, a. s., Holandská 8, 639 00 Brno Objednávky knih: http://knihy.cpress.cz
[email protected] tel.: 800 555 513 ISBN 978-80-251-2208-2 Prodejní kód: K1588 Vydalo nakladatelství Computer Press, a. s., jako svou 3130. publikaci. © Computer Press, a. s. Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být kopírována a rozmnožována za účelem rozšiřování v jakékoli formě či jakýmkoli způsobem bez písemného souhlasu vydavatele.
K1588.indd 2
8.1.2009 10:11:08
OBSAH
Úvod
8
Kapitola 1 – Porozumění expozici Co je to expozice? Expoziční rovnice Práce s režimy expozice Měření světla Záměrné pře- a podexponování Clona a hloubka ostrosti
Kapitola 2 – Práce s clonou Selektivní ostření a bokeh Clona a příběh fotografie Kdy na cloně nezáleží Makrofotografie a clona
Kapitola 3 – Nastavujeme dobu osvitu Všechno se točí kolem času Rychlost závěrky a chvění fotoaparátu Rychlost závěrky a pohybující se objekty Tvůrčí využití pohybu na snímcích
15 16 22 33 36 40 49
53 61 64 69 74
83 84 89 93 101
Kapitola 4 – Citlivost snímače (ISO) a šum
105
Porozumění citlivosti na světlo Kdy hodnotu ISO navýšit Tvůrčí využití šumu
106 109 111
3
K1588.indd 3
8.1.2009 10:11:08
Obsah
Kapitola 5 – Využití světla
117
Tvůrčí expozice Hledáme nejlepší osvětlení Světlo a teplota barev Nastavení vyvážení bílé Přímé světlo Boční světlo Protisvětlo Zatažená obloha Fotografování v noci Užití blesku Vaše vlastní studio
118 123 126 128 132 134 136 138 140 144 147
Kapitola 6 – Digitální temná komora
151
Zpracování snímků ve formátu RAW Úprava expozice Nastavujeme vyvážení bílé Redukce šumu Zpracování multi-RAW snímků Cross processing zpracování Černobílá fotografie
152 154 160 162 164 168 171
Obrázek | Vitráž, Santa Fe 18–200mm VR objektiv s proměnlivou ohniskovou vzdáleností při 200 mm, 1/40 s, F 5,6, ISO 200, ze stativu.
4
K1588.indd 4
Expozice a světlo v digitální fotografii
8.1.2009 10:11:08
Julianovi, Nickovi a Mathewovi, našim třem báječným synům
K1588.indd 5
8.1.2009 10:11:21
Poděkování
Poděkování Zvláštní dík patří Nancy Bellové, Ronovi Bilodeauovi, Danovi Brodnitzovi, Markovi Brokeringovi, Martinovi Davisovi, Stevovi Fehlerovi, Johnovi Fisherovi, Dennisovi Fitzgeraldovi, Timovi O‘Reillymu, Markovi Pagliettimu, Derrickovi Storymu, Mattovi Wagnerovi, Stevovi Weissovi a Coleen Wheelerové.
Obrázek Ú.1 | Vyloupnutí Makroobjektiv 200mm f/4, 1 s, F 36, ISO 100, ze stativu
6
K1588.indd 6
Expozice a světlo v digitální fotografii
8.1.2009 10:11:25
Obrázek Ú.2 | Makovice za ranního zpěvu ptactva Makroobjektiv 105mm f/2,8, 1,3 s, F 36, ISO 100, ze stativu
7
K1588.indd 7
8.1.2009 10:11:27
Úvod
Úvod Tato kniha přistupuje k technikám klasické fotografie a k nástrojům digitálního umění uceleně. Oba tyto faktory jsou nedílnou součástí nejlepších postupů moderní digitální fotografie. V posledních letech se dílo a řemeslo fotografie proměnilo k nepoznání. Dnešní fotograf je napůl umělec v digitálním zpracování a napůl fotograf. Cílem této knihy je ukázat nejlepší postupy řemesla fotografování v kontextu digitální éry. Výtečná fotografie může vzniknout, když fotograf porozumí světlu a pracuje se správnou (někdy i kreativní) expozicí. Přestože existují knihy, které se zabývají světlem a expozicí u klasické fotografie, je třeba toto téma řádně probrat i u digitální fotografie. Naprosto mylná je často zastávaná teorie, že vše lze „napravit ve Photoshopu“. Photoshop a jiné digitální „temné komory“ dokáží ohromné věci, ale nejlépe se dají použít pro vylepšení již tak dobrých fotek. Přesně porozumět tomu, co lze udělat při pozdějším zpracování, by vám mělo pomoci již ve chvíli, kdy fotografujete, při samotném nastavení expozice. A správné porozumění principům fotografie vám pomůže lépe užívat digitálních nástrojů. Pokud chcete např. nastavit expozici pomocí doplňku Adobe Camera RAW, je pro vás nezbytné porozumět tomu, jak funguje závěrka a clona. Expozice a světlo v digitální fotografii je užitečná kniha pro fotografy s digitálními fotoaparáty, kteří chtějí porozumět světlu a expozici a použít fotografii pro objevování svých vlastních světů. Není to ani náhrada manuálu vašeho fotoaparátu, ani dobrá příručka Photoshopu. Vycházím z toho, že pokud rozumíte principům, které za vším stojí, je pro vás snazší dohledat si detaily a porozumět jim. A i kdybych chtěl, nebylo by nejspíš v mých silách vysvětlit ovládání každého digitálního fotoaparátu. Modelů digitálních fotoaparátů je totiž příliš mnoho a každý z nich má o něco jiný přístup k ovládání expozice.
Avšak mohu vám říct, co dělá dobrou expozici – nastavení clony, rychlost závěrky a citlivost snímače – a vysvětlit vám, kdy upravovat nastavení těchto prvků a jaké změny bude mít toto nastavení za následek. Návod k vašemu fotoaparátu vám pomůže se zbytkem. Tím chci říci jen to, že tato kniha je velmi bohatá na praktické rady, např. u každé fotografie v této knize naleznete také údaje o nastavení objektivu a expozice. Když je řeč o fotkách, myslím, že jedna fotografie má cenu tisíce slov. A toto rčení je obzvlášť pravdivé, pokud se bavíme o tom, jak fotografovat. Na začátek je dobré vybrat si v knize několik fotek, které se vám líbí a prozkoumat, jak byly pořízeny. Popravdě řečeno jsem tuto knihu uspořádal tak, aby mohla sloužit několika způsoby. Pokud vše, co si od ní slibujete, je to, že si projdete moje fotografie, přečtete popisky, které rozebírají, jak byla každá fotografie pořízena a uvážíte některé z problémů světla a expozice, které se daného snímku týkají, budu spokojen. Moje snímky můžete také použít jako odrazový můstek, jako podněty pro vaše vlastní fotografie. Fotografie jsou rozmístěny do textu záměrně a vždy se k okolnímu textu nějak vztahují, takže pokud se chcete dovědět více o technice, kterou jsem při pořizování daného snímku použil, stačí, když se na daných stránkách začtete. Většinu témat v knize lze číst samostatně, takže můžete číst jen to, co vás zajímá. Jinými slovy nemusíte číst od začátku do konce. Ale samozřejmě, že doufám, že si knihu nakonec přečtete celou, a také doufám, že vaše fotografování a soužití s touto knihou bude tak radostné a kouzelné, jako bylo to moje.
Berkley v Kalifornii
8
K1588.indd 8
Expozice a světlo v digitální fotografii
8.1.2009 11:44:38
Obrázek Ú.3 | Lobelka Makroobjektiv s užitím měchu 105mm f/2,8, 4/5 s, F 36, ISO 100, ze stativu
K1588.indd 9
8.1.2009 10:11:40
Úvod
Poznámka k vybavení Až na pár výjimek (všechny budou zmíněny) jsou všechny fotografie v této knize foceny s objektivy a digitálními jednookými zrcadlovkami značky Nikon. Tím nechci naprosto nijak tvrdit, že by bylo vybavení značky Nikon nějak lepší nebo horší než jiné fotoaparáty či objektivy. Když přijde na značky fotoaparátů, jsem agnostik a nevím, který z výrobců je nejlepší. Fotoaparát, který máte k dispozici zrovna ve chvíli, když chcete fotografovat, je ten nejlepší, jaký můžete použít. V technických popiscích jsou některé objektivy označeny jako VR. VR je zkratka pro „vibration reduction“ (redukce vibrací), což je automatická technologie pro stabilizaci snímků pořizovaných z ruky. Řada výrobců takovouto technologii nazývá spíš „stabilizace obrazu“ než redukce vibrací a někdy je toto zařízení zabudováno spíš přímo do fotoaparátu než do
Porozumění ekvivalentu ohniskové vzdálenosti Abyste se něčemu přiučili z knihy Expozice a světlo v digitální fotografii, nemusíte rozumět tomu, co je ekvivalent ohniskové vzdálenosti. Tato poznámka je v knize zahrnuta, aby byla technicky přesná a konzistentní, ale pokud chcete, můžete ji přeskočit. Ohnisková vzdálenost je obzvlášť důležité téma pro výběr objektivu a pro kompozici a výřez snímku, ale není to to rozhodující pro světlo a expozici. Ohnisková vzdálenost objektivu je vzdálenost od konce objektivu ke snímači. U každého popisku je uvedena ohnisková vzdálenost objektivu, při které byl daný snímek pořízen (stejně tak je uvedeno rozmezí ohniskové vzdálenosti pro objektivy s proměnlivou ohniskovou vzdáleností). Tento údaj vám tak přesně sděluje, jaký objektiv byl pro pořízení daného snímku použit. Kromě toho, že je uvedeno, jaký objektiv byl použit, ohnisková vzdálenost také vypovídá, jaké má daná fotografie zvětšení. Abychom to uvedli na pravou míru, ohnis-
10
K1588.indd 10
konkrétního objektivu. (Více o stabilizaci obrazu naleznete v rámečku na straně 89.) Ať už to nazveme jakkoli, stabilizace obrazu by měla být vypnuta, pokud používáte stativ. (Jedinou výjimkou tohoto pravidla jsou ty fotoaparáty a objektivy, které podporují speciální režim stabilizace obrazu pro focení ze stativu – zde slouží stabilizace obrazu pro snížení vibrací vyvolaných sklopením zrcátka. Zda váš fotoaparát podporuje tuto funkci, zjistíte z jeho manuálu.) Můžete tedy odvodit, že pokud je v popisku zmíněno, že byl pro snímek užit VR objektiv se stativem, byla tato funkce vypnuta, a pokud byl použit tento objektiv při focení z ruky, byla tato funkce zapnuta. Fotografie, které jsou v knize Expozice a světlo v digitální fotografii, byly dodatečně zpracovány v programu Adobe
ková vzdálenost sama o sobě přímo neudává, jak blízko či daleko je focený předmět od fotoaparátu (tj. zvětšení). Abyste zjistili zvětšení, musíte znát také velikost snímací plochy fotoaparátu (filmu či snímače), protože zvětšení je udáno poměrem ohniskové vzdálenosti objektivu k velikosti snímače. Abychom mohli provést jednotné porovnání zvětšení jednotlivých značek fotoaparátů s různými rozměry snímačů, mluví se obvykle o ohniskové vzdálenosti ekvivalentu 35 mm, což je ohnisková vzdálenost, kterou by měl objektiv namontovaný na 35mm kinofilmový fotoaparát při stejném zvětšení jako objektiv digitálního fotoaparátu. Jak již bylo řečeno, nejčastěji používám fotoaparáty značky Nikon. Abychom určili 35mm ekvivalent objektivu použitého na digitální jednooké zrcadlovce značky Nikon, kterou jsem použil, musíte délku objektivu vynásobit 1,5krát. To odpovídá poměru 1,5:1 snímku 35mm filmu k velikosti digitálního snímače mého fotoaparátu Nikon.
Expozice a světlo v digitální fotografii
8.1.2009 11:44:50
Obrázek Ú.4 | Odraz rozbřesku na řece Merced River v parku Yosemite VR objektiv s proměnlivou ohniskovou vzdáleností 18–200mm při ohniskové vzdálenosti 18 mm, 1/160 s, F 3,6, ISO 100, ze stativu
11
K1588.indd 11
8.1.2009 10:11:48
Úvod
V praxi není výpočet ekvivalentu ohniskové vzdálenosti příliš komplikovaný. Např. mnou užívaný makro objektiv Nikon 200 mm na digitálním fotoaparátu má 35mm ekvivalent ohniskové vzdálenosti 300 mm, což spočítáme jako 200 mm × 1,5 = 300 mm. Abyste převedli uváděnou ohniskovou vzdálenost v popiscích na 35mm ekvivalent, musíte tuto hodnotu pouze vynásobit 1,5krát. Různé fotoaparáty mají různé velikosti snímačů, a proto je pro přepočet na 35mm ekvivalent použit jiný koeficient. Např. v závislosti na modelu jednooké digitální zrcadlovky značky Canon může být poměr 35mm ekvivalentu 1,6:1 nebo až 1:1. Koeficient pro přepočet hodnoty pro váš snímač naleznete v návodu ke svému fotoaparátu. Pokud budeme uvažovat v poměrech 35 mm, objektivy s ohniskovou vzdáleností 50 mm až 55 mm jsou považovány za „normální“, protože mají přibližně stejný záběr zorného pole, jaký má lidské oko, což je (když nepočítáme periferní vidění) asi 53 stupňů. Ohnisková vzdálenost menší než 50 mm náleží širokoúhlému objektivu se širším zorným polem a ohnisková vzdálenost větší než 55 mm náleží teleobjektivu s užším zorným polem. V podstatě je nutnost násobit ohniskovou vzdálenost objektivů koeficientem 1,5 (u značky Nikon) či 1,6 (levnější modely digitálních jednookých zrcadlovek značky Canon) dobrou zprávou pro teleobjektivy (stávají se tak ještě výkonnějšími) a špatnou zprávou pro širokoúhlé objektivy (i u toho nejvíce širokoúhlého objektivu se zorné pole o něco zúží). Také je dobré si zapamatovat, že vše si je rovno – čím menší je snímač, tím více bude na fotografii šumu (viz Kapitola 4 od strany 106). Pokud jde o šum, čím větší snímač, tím lépe. Pokud vás ohnisková vzdálenost momentálně mate nebo vám není jasná, stačí, když si zapamatujete, že je tu tento výraz vysvětlen. Prozatím na ni zapomeňte a klidně pokračujte v četbě dál.
12
K1588.indd 12
Photoshop z původních snímků formátu RAW tak, jak je to popsáno v Kapitole 6. Je dobré mít na paměti, že fotografie nepořizují fotoaparáty, objektivy a software, ale lidé. Vaše oči, vaše srdce a vaše duševní rozpoložení mají na fotografie mnohem větší vliv než to, jaký používáte hardware či software.
Jak rozumět technickým údajům fotografií V této knize jsou ke každé fotografii k dispozici veškeré technické informace. Podívejte se např. na popisek u fotografie na následující stránce. Technické údaje, které jsou u každé fotografie, jsou psány šedě kurzívou a obsahují následující: • Objektiv, jeho ohnisková vzdálenost (viz poznámka na straně 10) a světlost • Rychlost závěrky • Clonové číslo (použitá clona) • ISO (nastavení citlivosti snímače na světlo) Technická data vám mohou pomoci porozumět tomu, jak byla ta která fotografie pořízena. A co je důležitější, údaje zde uvedené by také měly sloužit hlavně k tomu, aby vám pomohly pochopit, jak vznikly fotografie v této knize, a tak vás inspirovaly při vašem vlastním focení.
Expozice a světlo v digitální fotografii
8.1.2009 10:11:55
Obrázek Ú.5 | V noci u majáku Point Reyes Objektiv s proměnlivou ohniskovou vzdáleností 12–24mm při ohniskové vzdálenosti 24 mm, 5 min., F 9, ISO 100, fotografováno ze stativu
13
K1588.indd 13
8.1.2009 10:11:56
K1588.indd 14
8.1.2009 10:12:22
KAPITOL A
1 POROZUMĚNÍ EXPOZICI
K1588.indd 15
8.1.2009 10:12:40
Porozumění expozici
Co je to expozice? Slovo expozice znamená několik různých věcí a je třeba si všechny tyto významy ujasnit. Konec konců je slovo expozice také v názvu této knihy. Expozice může v kontextu znamenat fotografii: „Mám na kartě aspoň stovku exponovaných snímků.“ Také ale může označovat vytištěnou fotografii či fotografii na internetových stránkách: „To je ale expozice!“ Avšak důležitější význam pro tuto knihu je expozice jakožto pojem označující množství světla dopadající na snímač či přímo tento děj samotný. A konečně může toto slovo také znamenat nastavení fotoaparátu použité pro záznam přicházejícího světla.
S expozicí v posledním zmiňovaném smyslu a s uvedením konkrétního fotoaparátu a objektivu souvisí tři prvky nastavení fotoaparátu (a to pouze tři), které dělají expozici expozicí: rychlost závěrky, nastavení clony objektivu a citlivost snímače na světlo (taktéž nazývaná jako ISO). Uvažujme o fotoaparátu jako o světlotěsné krabici s připevněným objektivem v otvoru této krabice a uvnitř s aparátem, který dokáže zaznamenat průchozí světlo. Takto funguje koncepce fotoaparátu beze změn již od svého analogového původu. A stejně tak dvě ze tří nastavení expozice: rychlost závěrky a nastavení clony.
Obrázek 1.2 | U tohoto jasmínu pro mě byl nejdramatičtější dlouhý stín květu, a tak jsem ho chtěl zachytit, pokud možno, co nejtmavší, avšak ne úplně černý a podle toho jsem nastavil expozici Makroobjektiv 200mm f/4, 1/40 s, F 32, ISO 100, ze stativu
Obrázek 1.1 | Na začátku kapitoly: Když jsem se rozhlížel po kopci, zahlédl jsem, jak slunce svítí skrz starý automobil značky Nash Metropolitan. Rychle jsem tam doběhl a fotoaparát jsem namířil skrze okénko řidiče. Nejprve mě zajímala celková expozice snímku, která k mé radosti neobsahovala příliš přechodů mezi světlem a stínem, a tak jsem mohl použít nastavení, které odpovídá běžnému měření expozice celé scény. VR objektiv s proměnlivou ohniskovou vzdáleností 18–200mm při ohniskové vzdálenosti 40 mm, 1/125 s, F 6,3, ISO 100, foceno z ruky
16
K1588.indd 16
Expozice a světlo v digitální fotografii
8.1.2009 10:12:48
Co je to expozice?
Obrázek 1.3 | Tuto fotografii jsem fotil vleže pomocí teleobjektivu bez stativu a snažil se zachytit sluneční paprsky, které jakoby procházely květy tiarelly, a zaměřil jsem se na dramaticky přesvícené části květu. Bylo mi jasné, že chci zachytit velmi světlé květy, a i proto mi bylo jedno, co bude v pozadí, takže jsem světlo naměřil na nejsvětlejším bodě
a expozici nastavil ručně, abych zachytil tyto přesvícené plochy, a tím nechal pozadí ztmavnout. VR objektiv s proměnlivou ohniskovou vzdáleností 18–200mm při ohniskové vzdálenosti 200 mm, s 12mm mezikroužkem, s dioptrickým filtrem +4 dioptrie, 1/400 s, F 8, ISO 200, foceno z ruky
17
K1588.indd 17
8.1.2009 10:12:52
Porozumění expozici
Rychlost závěrky (nebo také doba osvitu) označuje dobu, po kterou je světlu umožněno pronikat do fotoaparátu, tedy doba, po kterou je snímač vystaven světlu přicházejícímu objektivem. Nastavení této elektronicky řízené rychlosti je v rozsahu zlomků vteřin až po minuty (a ve výjimečných případech až po hodiny). Závěrka funguje podobně jako okenice na okně a můžeme si ji tak i představit. Tím, jakou nastavíte rychlost závěrky, určujete, jak dlouho bude tato okenice fotoaparátu otevřena. Blíže se budu rychlosti závěrky věnovat v Kapitole 3, počínaje stranou 83. Clona ovlivňuje velikost otvoru v objektivu fotoaparátu. Jak je na první zamyšlení zřejmé, velikost tohoto otvoru ovlivní množství světla dopadajícího na snímač. Nastavení clony objektivu se uvádí pomocí clonového čísla, které se zapisuje ve formátu F číslo (popřípadě f/číslo v anglosaském prostředí). Čím větší je číslo, tím menší je otvor objektivu a naopak, čím menší clonové číslo, tím větší otvor objektivu. (Ano, je to matoucí a proti intuici.) Obvykle se mluví v „celých“ clonových číslech a budemeli postupovat po jednom, s každou změnou měníme průchod
světla o polovinu předcházející hodnoty: F 1,0; F 1,4; F 2,0; F 2,8; F 4; F 5,6; F 8; F 11; F 16; F 22; F 32; F 45; F 64. U digitálního fotoaparátu již sice nemusíte postupovat v těchto krocích a můžete přecházet plynuleji, ale je dobré si uvědomit, jak moc nastavením měníte množství světla dané expozice. Nejvyšší a nejnižší clonové číslo je závislé na daném objektivu, každý objektiv má tak jiné možnosti v tom, nakolik uzavře či otevře clonu. Mechanicky se clona skládá z lamel, které vytváří mnohoúhelník, jehož velikost se mění právě v závislosti na nastaveném clonovém čísle. Čím méně je clona otevřená, tím více se podobá kružnici. V Kapitole 2 začínající na straně 53, se budu cloně věnovat podrobněji. Třetím faktorem, který se podílí na expozici je citlivost snímače neboli ISO a uvádí, jak citlivý bude snímač na světlo. U kinofilmového fotoaparátu jste citlivost ovlivňovali volbou filmu a jeho chemickými vlastnostmi. Oproti tomu u digitálního fotoaparátu můžete nastavit citlivost snímače kdykoliv před tím, než daný snímek vyfotíte (popř. můžete mít nastavenu automatickou volbu citlivosti snímače v závislosti na okolních podmínkách).
Obrázek 1.4 | Při pohledu na zavlažovač na zahradě mě nejvíc zaujalo to, jak slunce dokáže oddělit jednotlivé kapky od sebe. Abych toto mohl zachytit, musel jsem nastavit velmi krátkou dobu osvitu, tedy velkou rychlost závěrky. Zároveň jsem nemohl nastavit nejvyšší clonu, protože jsem potřeboval zaostřit květiny a také udělat tmavé pozadí za kapkami v popředí. Naštěstí jsem tohoto všeho v jasném slunečním světle mohl dosáhnout: velkou rychlostí závěrky, středně nastavenou clonou a nejnižší možnou citlivostí snímače. Makroobjektiv 200mm f/4, 1/350 s, F 10, ISO 100, ze stativu
18
K1588.indd 18
Expozice a světlo v digitální fotografii
8.1.2009 10:12:57
Co je to expozice?
Obrázek 1.5 | Tato fotka z extrémní blízkosti zobrazuje tyčinky květu máku pokryté pylem. Na pozadí jsem osvítil okvětí máku tak, aby to vypadalo jako slunce. S osvětlením na scéně jsem si byl vědom toho, že musím být opatrný při nastavování clony tak, abych měl ostrou pouze tyčinku uprostřed a okolní byly rozmazány. Proto jsem nejprve nastavoval
clonu – užil jsem náhled hloubky ostrosti, který poskytuje můj fotoaparát, abych věděl, jak bude snímek vypadat – a zkoušel jsem různá nastavení, dokud nebyl výsledek nejlepší (při F 16), a podle toho jsem nastavil clonu. Makroobjektiv 105mm f/2,8, s reverzním kroužkem, 1/40 s, F 16, ISO 200, fotografováno ze stativu
19
K1588.indd 19
8.1.2009 10:12:59
