HAMBURSKÁ DEKLARACE O VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH 1.
My, účastníci 5. mezinárodní konference ke vzdělávání dospělých, kteří se scházíme ve svobodném hanzovním městě Hamburku se shodujeme v tom, že pouze rozvoj, zaměřený na člověka, a participativní společnost, založená na plném respektování lidských práv, mohou vést k udržitelnému a spravedlivému rozvoji. Jestliže má lidská společnost přežít a zvládnout úkoly, které ji v budoucnosti čekají, je zapotřebí, aby se muži i ženy zapojovali do každé sféry života informovaným a efektivním způsobem.
2.
Vzdělávání dospělých se proto stává více než právem; představuje jakýsi klíč k branám 21. století. Je jednak výsledkem aktivně uplatňovaného občanství, a jednak podmínkou pro plné zapojení člověka do společnosti. Jedná se o koncepci, která má veliký význam pro posilování ekologicky udržitelného rozvoje, podporu demokracie, spravedlnosti, rovnosti pohlaví, vědeckého, společenského a ekonomického rozvoje a pro budování světa, ve kterém násilné konflikty nahradí dialog a mír, založený na spravedlnosti. Vzdělávání dospělých může dotvářet identitu člověka a dát jeho životu zcela jiný význam. Celoživotní učení vyžaduje zrevidování jeho obsahu tak, aby respektovalo faktory jako je věk, rovnost pohlaví, invalidita, jazyk, kultura a ekonomická nerovnost.
3.
Vzdělávání dospělých je označením pro celý soubor probíhajících vzdělávacích procesů, které se uskutečňují ve vzdělávacích institucích i mimo ně, kdy lidé považovaní společností, do které patří, za dospělé, rozvíjejí své schopnosti, rozšiřují si své znalosti a zlepšují své profesní zaměření tak, aby uspokojili své vlastní potřeby a potřeby společnosti, do které patří. Vzdělávání dospělých zahrnuje jak školní a další vzdělávání, tak i mimoškolní studium a celé spektrum příležitostného vzdělávání, které je k dispozici ve společnosti sestávající z mnoha kultur a zaměřené na vzdělávání, ve kterém jsou uznávány přístupy založené jak na teorii, tak i na praxi.
4.
Přestože se obsah vzdělávání dospělých a vzdělávání dětí a dospívajících liší ekonomickým, sociálním, kulturním kontextem, kontextem životního prostředí a rovněž potřeby lidí v různých společnostech, ve kterých se vzdělávání uskutečňuje, jsou jiné, přesto oba dva typy vzdělání představují důležitý prvek nové vize vzdělávání, ve kterém se studium stává skutečně celoživotním procesem. Perspektiva vzdělávání v průběhu celého života tuto komplementaritu a kontinuitu vyžaduje. Potenciální příspěvek vzdělávání dospělých a dalšího vzdělávání k formování informovaného a tolerantního občanství, k uskutečňování ekonomického a sociálního rozvoje, podpoře gramotnosti, odstraňování chudoby a k ochraně životního prostředí je obrovský a měl by proto být akcentován.
5.
Cíle vzdělávání mladistvých a vzdělávání dospělých, chápané jako celoživotní proces, by měly rozvíjet autonomii a smysl pro odpovědnost lidí a komunit tak, aby se zvýšila jejich schopnost zvládat transformace, které se odehrávají v ekonomice, kultuře a ve společnosti jako celku a současně také podporovat koexistenci, toleranci a informované a tvůrčí zapojení občanů do jejich komunit. Tedy - umožnit lidem a komunitám převzít kontrolu nad svým osudem a společností s cílem zvládnout úkoly, které je v budoucnosti čekají. Je naprosto zásadní otázkou, aby přístupy k vzdělávání dospělých vycházely z kulturního dědictví, tradičních hodnot a dřívějších zkušeností lidí, aby
1
různé způsoby uplatňování těchto přístupů umožnily každému občanovi aktivně se zapojit do společenského dění a povzbuzovaly jej k tomu. 6.
Na 5. mezinárodní konferenci o vzdělávání dospělých bylo konstatováno, že v jednotlivých členských státech existují odlišné politické, ekonomické a sociální systémy a vládní struktury. S ohledem na tuto odlišnost a maje na zřeteli zajištění plného respektování lidských práv a základních svobod tato Konference potvrzuje, že opatření, která mohou jednotlivé vlády zavést za účelem lepšího prosazování uvedených cílů, budou určována na základě specifických podmínek jednotlivých členských států.
7.
Zástupci vlád a organizací, které se zúčastnily 5. mezinárodní konference o vzdělávání dospělých, se rozhodli společně prostudovat možnosti a budoucnost vzdělávání dospělých, které by bylo široce a dynamickým způsobem koncipováno v rámci projektu celoživotního učení.
8.
V tomto desetiletí prošlo vzdělávání dospělých podstatnými změnami a došlo k obrovskému nárůstu jeho šíře i rozsahu. Ve společnostech založených na znalostech, které se objevují po celém světě, se vzdělávání dospělých a další vzdělávání staly naprostou nutností, a to jak v dané komunitě, tak i v podnicích. Nové požadavky společenského a profesního života zvyšují očekávání, která vyžadují od každého jednotlivce, aby pokračoval v získávání dalších znalostí a dovedností v průběhu celého života. V centru této transformace je nová úloha státu a existence širokého partnerství zaměřeného na vzdělávání dospělých v rámci občanské společnosti. Stát zůstává základním garantem zajištění práva na vzdělání pro všechny, zejména pro ty skupiny společnosti, které jsou nejvíce postihovány nedostatkem vzdělání - jako jsou národnostní a etnické menšiny - a pro vytvoření celkového strategického rámce vzdělávání dospělých. V rámci nového partnerství, které vzniká mezi veřejným, soukromým a komunálním sektorem, se mění úloha státu. Ten již není redukován na pouhé poskytování služeb, souvisejících se vzděláváním dospělých, ale přibírá také agendu související s poradenskou činností, financováním, monitoringem a vyhodnocováním. Vlády a jejich sociální partneři musí přijmout potřebná opatření k tomu, aby jednotlivcům při vyjadřování jejich potřeb a aspirací ve věci vzdělání a při získávání přístupu ke vzdělávacím příležitostem během života byla poskytována podpora........”
9.
Základní vzdělání pro všechny znamená, že lidé, bez ohledu na svůj věk, mají možnost individuální a kolektivní seberealizace. Není to pouze jejich právo, ale také povinnost a zodpovědnost, a to jak vůči ostatním lidem, tak i vůči společnosti jako celku. Je nezbytné, aby uznání práva na vzdělání v průběhu celého života bylo doprovázeno opatřeními, která budou napomáhat vytvoření podmínek potřebných k možnosti uplatnit toto právo. Úkoly 21. století nemohou plnit pouze vlády, nejrůznější organizace či instituce. Je k tomu také zapotřebí energie, představivosti a tvůrčího potenciálu lidí a jejich plného, svobodného a aktivního zapojení do každé sféry života. Vzdělávání mladistvých a dospělých je jedním ze zásadních prostředků, který významným způsobem přispívá ke zvyšování kreativity a produktivity v tom nejširším smyslu slova a tyto kvality jsou naopak zase nezbytnou podmínkou řešení složitých a navzájem provázaných problémů světa, čelícího stále rychleji probíhajícím změnám a vzrůstající složitosti a rizikům.
10.
Nová koncepce vzdělávání mladistvých a dospělých představuje pro existující praxi grandiózní úkol, protože vyžaduje existenci efektivně fungující sítě v rámci školských i mimoškolských systémů a rovněž inovace a větší kreativitu a pružnost. Tyto úkoly by měly být řešeny novými přístupy ke vzdělávání dospělých v rámci konceptu celoživotního učení. Za podporu vzdělávání, využívání hromadných sdělovacích prostředků, místní propagaci a nestrannou poradenskou činnost nesou zodpovědnost
2
vlády, jejich sociální partneři a instituce poskytující vzdělání. Nejvyšším cílem by mělo být vytvoření vzdělávající se společnosti zaměřené na dosažení sociální spravedlnosti a všeobecný blahobyt. 11.
Gramotnost dospělých. Gramotnost, široce považovaná za základní schopnost a dovednost potřebnou pro všechny lidi v dnešním rychle se měnícím světě, je základním lidským právem. V každé společnosti představuje gramotnost nezbytnou dovednost sama o sobě a je jednou ze základních podmínek pro získávání dalších dovedností v životě. Ve světě existují milióny lidí - většinou žen - kteří nemají příležitost vzdělávat se, anebo kteří mají nedostatečné dovednosti k tomu, aby byli schopni toto své právo prosazovat. Je před námi úkol - umožnit jim to. Tento úkol bude v mnohých případech zahrnovat vytváření předpokladů pro vzdělávání prostřednictvím zvyšování uvědomělosti a sebedůvěry dotyčných lidí. Gramotnost je rovněž nezbytným předpokladem pro zapojení lidí do společenských, kulturních, politických a ekonomických aktivit a pro možnost jejich celoživotního vzdělávání. Proto se zaměřujeme na to, abychom pro všechny zajistili příležitosti k získání a udržení dovedností souvisejících s gramotností a aby bylo ve všech členských státech vytvořeno stimulující prostředí pro gramotnost navazující na místní tradice. Poskytování možností vzdělání pro všechny, včetně těch, které se zatím společnosti nepodařilo oslovit, anebo kteří jsou z ní z nějakého důvodu vyřazeni, představuje velice naléhavý úkol. 5. mezinárodní konference o vzdělávání dospělých s potěšením přivítala, že v roce 1998 bude zahájena iniciativa za desetiletí gramotnosti na počest Paula Freieho.
12.
Uznání Práva na vzdělání a práva studovat v průběhu celého života je něčím více, než pouhou nutností; znamená to právo číst a psát, právo tázat se a analyzovat, právo mít přístup ke zdrojům a rozvíjet a v praxi uplatňovat své individuální i kolektivní dovednosti a schopnosti.
13.
Integrace žen a jejich emancipace. Ženy mají právo mít stejné možnosti a společnost je naopak závislá na jejich plném zapojení do všech oblastí a aspektů života. Strategie vzdělávání mladistvých a vzdělávání dospělých by měly odpovídat místní kultuře a zdůrazňovat prioritu širokých možností vzdělání pro všechny ženy, při respektování jejich odlišností a odstraňování předsudků a stereotypů, které jednak omezují jejich přístup ke vzdělávání mladistvých a vzdělávání dospělých a za druhé snižují přínosy, které vyplývají ze získaného vzdělání. Jakékoli pokusy omezovat právo žen na získání gramotnosti, vzdělání a výcviku by měly být považovány za nepřijatelné. Je nutno přijmout takovou praxi a opatření, která by jim poskytovala pomoc.
14.
Kultura míru a vzdělání pro občanství a demokracii. Jedním z nejaktuálnějších úkolů naší doby je odstraňovat kulturu násilí a vytvářet kulturu míru založenou na spravedlnosti a toleranci, ve které dialog, vzájemné uznání a respekt nahradí násilí, a to v domácnostech, v komunitách, v rámci jednotlivých národů i mezi jednotlivými státy.
15.
Různorodost a rovnoprávnost. Vzdělávání dospělých by mělo odrážet bohatství kulturní různorodosti a respektovat tradiční a místní znalosti lidí a systémy vzdělávání. Mělo by také být respektováno a uplatňováno právo na vzdělání v rodném jazyce. Vzdělávání dospělých stojí před aktuálním úkolem zachovat a zdokumentovat ústní moudrost minoritních skupin, domorodého obyvatelstva a nomádských národů. Naopak vzdělání mezi jednotlivými kulturami by mělo podporovat studium o rozdílných kulturách a tím napomáhat míru, dodržování lidských práv a základních svobod, uplatňování demokracie, spravedlnosti, svobody, koexistence a zachování různorodosti.
16.
Zdraví. Zdraví představuje jedno ze základních lidských práv. Investice do vzdělávání jsou současně také investicemi do zdraví. Celoživotní vzdělávání může podstatným způsobem přispět k podpoře dobrého zdraví a prevenci chorob. Vzdělávání dospělých
3
nabízí veliké možnosti pro poskytování relevantního, spravedlivého a trvalého přístupu ke znalostem o zdraví. 17.
Udržitelnost životního prostředí. Vzdělání pro zachování udržitelného životního prostředí by mělo představovat celoživotní vzdělávací proces, který by potvrzoval, že ekologické problémy existují v určitém sociálněekonomickém, politickém a kulturním kontextu. Ekologicky udržitelné budoucnosti nelze dosáhnout bez analýzy vztahu mezi problémy životního prostředí a současnými schématy rozvoje. Vzdělávání dospělých v oblasti životního prostředí může sehrát důležitou roli při zvyšování povědomí komunit a odpovědných činitelů o otázkách životního prostředí a při jejich mobilizaci zaměřené na aktivity související se životním prostředím.
18.
Vzdělávání a kultura domorodých obyvatel. Domorodé obyvatelstvo a nomádské národy mají právo na přístup ke všem úrovním a formám vzdělání poskytovaného státem. Nelze jim však ani upírat právo na život v rámci vlastní kultury či používání vlastního jazyka. Vzdělání pro domorodé obyvatelstvo a nomádské kmeny by mělo po lingvistické a kulturní stránce odpovídat jejich potřebám a mělo by jim usnadnit přístup k dalšímu vzdělání a výcviku.
19.
Transformace ekonomiky. Globalizace, změny ve výrobních postupech, vzrůstající nezaměstnanost a obtížnost zajistit si trvalé živobytí vyžadují aktivnější politiku v oblasti pracovních sil a vyšší investice do rozvoje potřebných dovedností, aby bylo mužům i ženám umožněno zapojit se na trhu práce a do činností, které jim zajistí příjem.
20.
Přístup k informacím. Rozvoj nových informačních a komunikačních technologii přináší nová rizika v podobě vyloučení některých skupin i jednotlivců a dokonce i těch podnikatelských aktivit, které nejsou schopny přizpůsobit se danému kontextu, ze společnosti a zaměstnání. Jednou z úloh vzdělávání dospělých by proto v budoucnu mělo být omezení těchto rizik tak, aby informační společnost neztratila ze zřetele lidský rozměr.
21.
Stárnoucí populace. V dnešní době je na světě v poměru k celkové populaci více starých lidí, než kdy předtím, a tento poměr se neustále zvyšuje. Starší dospělé osoby mohou k rozvoji společnosti mnohým přispět. Proto je důležité, aby měly možnost vzdělávat se za stejných podmínek a odpovídajícími způsoby. Jejich dovednosti a schopnosti by měly být společností uznávány, oceňovány a využívány.
22.
V souladu s Prohlášením ze Salamancy by měla být podporována integrace invalidních osob do společnosti a jejich přístup ke vzdělání. Invalidní osoby mají právo na stejné příležitosti ke vzdělání, které by respektovaly jejich potřeby a cíle vzdělání. Současně je nutné, aby příslušné výukové technologie splňovaly jejich speciální potřeby.
23.
Musíme s mimořádnou naléhavostí vést jednání o zvýšení a garantování národních a mezinárodních investic do vzdělávání mladistvých a vzdělávání dospělých i o získávání soukromých a komunálních zdrojů. K dosažení tohoto cíle je určen projekt Agenda pro budoucnost , který jsme zde přijali.
24.
Očekáváme, že UNESCO jako hlavní agentura Organizace spojených národů pro oblast vzdělání bude hrát při propagování vzdělávání dospělých jako integrální součásti systému vzdělávání vedoucí úlohu, bude mobilizovat podporu všech partnerů - zejména těch, kteří patří do systému Organizace spojených národů - aby program Agenda pro budoucnost dostal prioritu a bude se zaměřovat na usnadnění poskytování služeb nutných pro posilování mezinárodní koordinace a spolupráce.
25.
Apelujeme na organizaci UNESCO, aby členské státy vedla k přijímání takových strategií a legislativ, které jsou výhodné pro invalidní osoby, aby tyto osoby byly
4
začleňovány do vzdělávacích programů, aby členské státy citlivým způsobem reflektovaly kulturní, lingvistickou a ekonomickou odlišnost, jakož i odlišnost obou pohlaví. 26.
Slavnostně prohlašujeme, že všechny účastnické strany budou bedlivě sledovat uplatňování této Deklarace a projektu Agendy pro budoucnost, jasně si mezi sebou rozdělí odpovědnost a budou se navzájem doplňovat a spolupracovat. Jsme odhodláni zajistit, aby se celoživotní vzdělávání počátkem 21. století stalo významnou realitou. roto také veškeré své úsilí zaměříme na propagování kultury vzdělávání v rámci hesla “jednu hodinu denně věnovat studiu” a na rozvíjení akce Týden vzdělávání dospělých v rámci Organizace spojených národů.
27.
My, kteří jsme se sešli společně zde v Hamburku a jsme přesvědčeni o nutnosti vzdělávání dospělých, se zasazujeme o to, aby všem mužům a ženám byla poskytnuta možnost vzdělávat se v průběhu celého života. K dosažení tohoto cíle budeme vytvářet široké aliance, abychom zmobilizovali společné zdroje, pomocí nichž by se vzdělávání dospělých stalo radostí, nástrojem, právem a naší společnou zodpovědností.
AGENDA PRO BUDOUCNOST 1.
Program Agenda pro budoucnost se podrobně zabývá novým úkolem, jakým je rozvíjení vzdělávání dospělých, který byl vytyčen Hamburskou deklarací o vzdělávání dospělých.
2.
Agenda pro budoucnost se zaměřuje na obecné problémy, kterým lidstvo bude čelit v nadcházejícím 21.století a na životně důležitou úlohu, kterou musí vzdělávání dospělých sehrát, aby umožnilo ženám a mužům všech věkových kategorií zvládat tyto naléhavé úkoly pomocí svých znalostí, odvahou a tvůrčím potenciálem.
3.
Rozvíjení programu vzdělávání dospělých vyžaduje uzavření partnerství mezi vládními institucemi, mezivládními a nevládními organizacemi, zaměstnavateli a odborovými organizacemi, univerzitami a výzkumnými středisky, hromadnými sdělovacími prostředky, občanskými sdruženími a sdruženími na komunální úrovni, institucemi uskutečňujícími vzdělávání dospělých a samotnými dospělými osobami v roli studentů.
4.
Jak v globálním, tak v lokálním měřítku dochází k zásadním změnám. Lze je spatřovat v globalizaci ekonomických systémů, v rychlém rozvoji vědy a technologií, ve věkové struktuře a mobilitě jednotlivých populací a ve zrodu společnosti založené na informacích a vědomostech. Svět také zažívá významné změny modelů profesí a nezaměstnanosti, narůstající ekologickou krizi a napětí mezi různými skupinami společnosti, jejichž vnitřním pojítkem jsou určité kulturní, etnické a náboženské prvky, pohlaví či výše příjmů. Tyto trendy se odrážejí ve vzdělání- ti, kteří nesou zodpovědnost za komplexní vzdělávací systémy, se všemi silami snaží zvládnout otázku nových příležitostí a požadavků, přičemž k tomu často mají k dispozici stále se snižující zdroje.
5.
V průběhu současného desetiletí celá řada konferencí soustředila pozornost světa na klíčové mezinárodní problémy. První z nich byla Světová konference o vzdělání pro všechny: splnění základních potřeb vzdělání (Jomtien, Thajsko, 1990) a po ní
5
následovaly Konference Organizace spojených národů o životním prostředí a rozvoji (Rio de Janeiro, 1992), Světová konference o lidských právech (Vídeň, 1993), Mezinárodní konference o populaci a rozvoji (Káhira, 1994), Světový summit k sociálnímu rozvoji (Kodaň, 1995), Čtvrtá světová konference o ženách ( Beijing, 1995), Konference Organizace spojených národů o lidských sídlištích ( Habitat II, Istanbul, 1996) a poslední Světový potravinový summit (Řím, 1996). Na všech těchto konferencích se vůdčí osobnosti světa vyslovovaly s nadějí o vzdělání jako o oblasti, která otevře prostor schopnostem a tvůrčímu potenciálu občanů. Vzdělání bylo na všech těchto konferencích považováno za životně důležitý prvek strategií podporujících procesy udržitelného rozvoje. 6.
K paralelním změnám dochází také ve sféře vzdělání. Od svého založení hraje organizace UNESCO průkopnickou úlohu v koncepci vzdělávání dospělých, jako zásadní součásti jakéhokoli systému vzdělání a rozvoje zaměřeného na člověka. V dnešní době existují v této sféře četné agentury a mnohé z nich se rovněž zúčastnily Hamburské konference.
7.
Po první mezinárodní konferenci o vzdělávání dospělých (Elsinore, Dánsko, 1949) následovaly konference v Montrealu (1960), v Tokiu (1972) a v Paříži (1985). Dalším významným mezníkem byla v roce 1972 Zpráva mezinárodní komise pro rozvoj vzdělání, které předsedal Edgar Faure, nazvaná Studium budoucnosti: Svět vzdělání dnes a zítra a významná Doporučení organizace UNESCO z roku 1976 pro rozvoj vzdělávání dospělých, která vytyčila důležitou úlohu vzdělávání dospělých “jako formující součást celoživotního vzdělání a studia”.
8.
Během dvanácti let, která uplynula od Pařížské deklarace, bylo lidstvo ovlivněno významnými změnami, vyplývajícími z procesů globalizace a technologického pokroku, společně s novým mezinárodním pořádkem, což vše vedlo k dalekosáhlým transformacím v politické, kulturní a ekonomické sféře.
9.
Čtvrt století po publikování materiálu Studium budoucnosti: Svět vzdělání dnes a zítra se Mezinárodní komise pro vzdělání v 21. století za předsednictví Jacquese Delorse usnesla, že “koncepce celoživotního vzdělávání je klíčem, který nám otevírá bránu do 21. století. Tato koncepce bourá tradiční představu o rozdělení na základní a další vzdělání. Navazuje na další koncepci vzdělávající se společnosti, ve které má každý příležitost vzdělávat se a mít možnost seberealizace”. Zpráva Mezinárodní komise pro vzdělání v 1. století Vzdělávání: Poklad v nás , zdůraznila význam čtyř pilířů vzdělání , tj. naučit se vědět, naučit se dělat, naučit se žít pospolu a naučit se být. Jak je uvedeno v Hamburské deklaraci, vzdělávání dospělých se prohloubilo a jeho rozsah se rozšířil, stalo se naprostou nutností na pracovištích, doma i v jednotlivých komunitách, protože jak muži, tak ženy se v dnešní době snaží budovat novou realitu v každé životní etapě. Vzdělávání dospělých sehrává důležitou a nezastupitelnou úlohu v tom směru, že vybavuje ženy i muže odpovídajícími dovednostmi, aby produktivním způsobem dokázali reagovat na neustále se měnící svět a také tím, že jim poskytuje vzdělání, které respektuje práva a zodpovědnost dospělého jedince a dané komunity.
10.
V Hamburku byla široká a komplexní škála vzdělávání dospělých rozdělena do deseti tematických celků: 1, Vzdělávání dospělých a demokracie: úkoly 21. století 2, Zlepšování podmínek a kvality vzdělávání dospělých 3, Zajištění všeobecného práva na gramotnost a základní vzdělání 4, Vzdělávání dospělých, rovnost obou pohlaví a emancipace žen 5, Vzdělávání dospělých a měnící se svět práce
6
6, Vzdělávání dospělých ve vztahu k životnímu prostředí , zdraví a populaci 7, Vzdělávání dospělých, kultura, hromadné sdělovací prostředky a nové informační technologie 8, Vzdělávání dospělých, pro všechny: práva a aspirace různých skupin 9, Ekonomická problematika vzdělávání dospělých 10, Rozšiřování mezinárodní spolupráce a solidarity Téma 1: Vzdělávání dospělých a demokracie: úkoly 21. století 11.
Úkoly 21. století vyžadují tvůrčí potenciál a kvalifikovanou účast občanů všech věkových kategorií na odstraňování chudoby, upevňování demokratických procesů, uplatňování a ochrany lidských práv, propagování kultury míru, podporování aktivně uplatňovaného občanství, posilování úlohy občanské společnosti, zajištění rovnosti obou pohlaví, zajištění větší emancipace žen, uznání kulturních odlišností (včetně používání jazyka a podporování spravedlnosti a rovnoprávného postavení menšin a domorodého obyvatelstva) a vytváření nového partnerství mezi státem a občanskou společností. Pro upevňování demokracie je zásadní otázkou posilovat prostředí stimulující vzdělávání, podporovat účast občanů ve vzdělávání a vytváření takových podmínek, za kterých se bude zvyšovat produktivita činnosti lidí a kdy bude moci zakořenit kultura rovnosti a míru. Budeme se zaměřovat na:
12.
Větší zapojení komunity: (a) podporou aktivního uplatňování občanství a zlepšováním participatorní demokracie za účelem vytváření vzdělávajících se komunit, (b) podporou a rozvíjením vůdčích schopností u dospělé populace - zejména u žen - a umožnění jim zapojení se do činnosti ve státních institucích, v podnikání a v občanské společnosti.
13.
Zvyšování povědomí o předsudcích a diskriminaci ve společnosti: (a) zajištěním legitimního práva lidí na sebeurčení a na svobodný způsob života, (b) přijetím opatření k odstranění diskriminace pohlaví, rasy, jazyka, náboženství, národnostního či etnického původu, invalidity či jakékoli jiné formy diskriminace ve sféře vzdělání na všech úrovních, (c) rozvíjením vzdělávacích programů, které umožňují mužům i ženám pochopit vztahy mezi pohlavími a lidskou sexualitu ve všech jejích aspektech, (d) respektováním práva na vzdělání a jeho přiznání ženám, domorodému obyvatelstvu, nomádským kmenům a menšinám tím způsobem, že jim bude zajištěno spravedlivé zastoupení v rozhodovacích procesech a při poskytování vzdělání a podporováním vydávání místních studijních materiálů pro domorodé obyvatelstvo, (e) respektováním skutečnosti, že veškeré domorodé obyvatelstvo a nomádské kmeny mají právo na přístup ke všem stupňům a formám státního vzdělání a právo zachovat si svou vlastní kulturu a používat své vlastní jazyky. Jejich vzdělání by mělo po jazykové i kulturní stránce odpovídat jejich potřebám a mělo by jim usnadnit přístup k dalšímu vzdělávání a výcviku tím, že se naučí společně pracovat a respektovat a vážit si vzájemných rozdílů s cílem zajistit odpovídající budoucnost pro všechny členy společnosti.
7
14.
Podporování většího uznání nevládních organizací a skupin místních komunit a jejich vyšší zapojení do vzdělávání dospělých a zvýšení odpovědnosti: (a) uznáním úlohy, kterou nevládní organizace hrají při zvyšování povědomí a emancipace lidí, což má nesmírně důležitý význam pro demokracii, mír a rozvoj, (b) uznáním a odpovídajícím financováním rostoucí úlohy nevládních organizací a skupin místních komunit při poskytování příležitostí dospělým vzdělávat se ve všech odvětvích, při oslovování těch nejpotřebnějších a při budování aktivní občanské společnosti.
15.
Podporování kultury míru, dialogu mezi jednotlivými kulturami a kultury lidských práv: (a) ukázáním občanům, jak řešit konflikty empatickým, nenásilným a tvůrčím způsobem, s poskytování všem vzdělání v otázkách míru, vytvářet mírovou žurnalistiku a mírovou kulturu, (b) posilováním vzdělávacích aspektů aktivit v rámci boje za lidská práva při školním i mimoškolním vzdělávání dospělých a to jak na úrovni komunity, tak i na národní, regionální a globální úrovni.
Téma 2: Zlepšování podmínek a kvality vzdělávání dospělých 16.
Vzhledem k tomu, že se zvyšuje poptávka po vzdělávání dospělých a dochází k explozi informací, narůstají také disparity mezi těmi, kteří k nim přístup mají, a těmi, kteří přístup nemají. Proto vzniká potřeba zabránit této polarizaci, která posiluje existující nerovnost, vytvářením struktur pro vzdělávání dospělých a prostředí celoživotního vzdělávání, které může napomoci ke zvrácení dnes převažujícího trendu. Jakým způsobem lze zlepšit podmínky pro vzdělávání dospělých? Jakým způsobem můžeme odstranit nerovnováhu při jeho poskytování? Jaká opatření a reformy by měly být přijaty, aby se dosáhlo větší přístupnosti, relevantnost, kvality, respektování různorodosti a uznání předešlého vzdělání? Budeme se zaměřovat na:
17.
Vytváření podmínek k tomu, aby lidé mohli vyjádřit své požadavky na vzdělání: (a) přijetím legislativy a dalších odpovídajících opatření pro uznání práva všech dospělých na vzdělání, navržením širší vize vzdělávání dospělých a napomáháním koordinaci mezi jednotlivými agenturami, (b) napomáháním k tomu, aby lidé vyjádřili požadavky na vzdělání v rámci své vlastní kultury a jazyka, (c) budováním systémů veřejných informací a poradenských služeb a rozvíjením metod pro uznání empirického a předešlého vzdělání, (d) rozvíjením strategií, které by zvýšily výhody vzdělávání dospělých pro ty, kteří jsou v současné době ze vzdělávání vyloučeni, a pomáhat dospělým osobám informovaně se rozhodnout, pokud jde o typ vzdělání, který nejlépe odpovídá jejich aspiracím, (e) podporováním kultury vzdělávajících se občanů v rámci hesla JEDNU HODINU DENNĚ věnovat studiu, (f) zdůrazňováním významu oslav Mezinárodního dne žen (8. března), Mezinárodního dne gramotnosti (8. září), využíváním Mezinárodních cen gramotnosti pro podporu vzdělávání dospělých a rozvíjením Týdne vzdělávání dospělých vyhlášeného Organizací spojených národů.
8
18.
Zajištění přístupu a kvality: (a) přijetím legislativy, strategií a mechanismů spolupráce se všemi partnery za účelem usnadnění občanům přístupu ke vzdělání, usnadnění účasti dospělých ve školním vzdělávání a vzdělávání na pracovišti a v komunitě, podporováním a rozšiřováním programů pro venkovské a izolované oblasti, (b) rozvíjením všestranných strategií, které budou přihlížet k zásadní úloze, jakou má pro vzdělání prostředí , (c) zlepšováním kvality a zajištěním relevantnosti vzdělávání dospělých prostřednictvím zapojení studujících do sestavování programů, (d) usnadňováním spolupráce mezi takovými iniciativami zaměřenými na vzdělávání dospělých, které jsou napojené na různé instituce a sektory činnosti.
19.
Otevírání škol, vyšších odborných škol a univerzit pro dospělé studenty: (a) požadavkem, aby instituce školního vzdělávání od prvního stupně výše byly připraveny na to otevřít své brány dospělým studentům - jak ženám, tak mužům - a přizpůsobily své programy a studijní podmínky tak, aby vyhovovaly jejich potřebám, (b) rozvíjením koherentních mechanismů k uznání výsledků studia uskutečněného v rozdílných podmínkách a k zajištění toho, že dosažené vzdělání bude v rámci jednotlivých institucí, státních sektorů a mezi nimi navzájem uznáno (c) zakládáním společného výzkumu univerzit / komunit a partnerských vztahů pro výcvik a poskytováním služeb univerzit skupinám, které stojí mimo ně, (d) prováděním mezioborového výzkumu ve všech aspektech vzdělávání dospělých a studia za účasti dospělých studentů, (e) vytvářením příležitostí aby se vzdělávání dospělých uskutečňovalo pružnými, otevřenými a tvůrčími způsoby, se zřetelem na specifické prvky života žen a mužů, (f) poskytováním systematického dalšího vzdělávání dospělým školitelům, (g) apelováním na Světovou konferenci pro vysokoškolské vzdělání (Paříž, 1998), aby podporovala transformaci terciárních institucí ve vzdělávací instituce poskytující celoživotní vzdělání a aby také tomu odpovídajícím způsobem definovala úlohu univerzit.
20.
Zlepšování podmínek pro profesionální růst dospělých pedagogů a školitelů: (a) vypracováváním strategií a přijímáním opatření pro lepší nábor, základní výcvik a výcvik při zaměstnání, lepší pracovní podmínky a odměňování pracovníků věnujících se programům a činnostem v rámci vzdělávání mladistvých i dospělých s cílem zajistit odpovídající kvalitu i náplň vzdělání, včetně obsahu a metodologie vyškolení, (b) rozvíjením inovativních metod výuky a studia v oblasti dalšího vzdělávání, včetně interaktivních technologií a indukčních metod zahrnujících úzkou koordinaci mezi pracovními zkušenostmi a výcvikem, (c) podporou informačních a dokumentačních služeb, zajišťujících všeobecný přístup ke vzdělání a reflektujících kulturní různorodost.
21.
Zlepšování relevantnosti základního vzdělání v rámci perspektivy celoživotního vzdělání: odstraňováním bariér mezi mimoškolním a školním vzděláním a zajištěním toho, že mladí dospělí jedinci budou mít příležitost po dokončení základní školní docházky pokračovat ve vzdělání.
9
22.
Podporování strategického a akčně orientovaného výzkumu a studií o vzdělávání dospělých: (a) podporováním národních a nadnárodních studií o studentech, učitelích, programech, metodách a institucích vzdělávání dospělých a podporou vyhodnocování poskytovaného vzdělávání dospělých a účasti v něm, zejména pokud jde o potřeby všech skupin společnosti, (b) pravidelným poskytováním ukazatelů o vzdělávání dospělých organizaci UNESCO a dalším multilaterálním agenturám a monitorováním celé škály dospělých a účasti v tomto vzdělávání, apelováním na UNESCO, aby členské státy v těchto aktivitách podporovalo, (c) rozvíjením větší kapacity pro výzkum a šíření znalostí prostřednictvím podpory národní a mezinárodní výměny informací, inovativních modelů a praxe, která se osvědčila.
23.
Uznání nové úlohy státu a sociálních partnerů: (a) zajištěním toho, že všichni partneři navzájem uznají svoji odpovědnost za vybudování podpůrných statutárních rámců, za zajištění přístupnosti ke vzdělání a rovných podmínek, za zavedení monitorovacích a koordinačních mechanismů a za poskytování profesionální podpory tvůrcům strategií, vědcům a studentům prostřednictvím napojení zdrojů na sítě, (b) vytvářením potřebné finanční a administrativní podpory a podpory při řízení, posilováním mechanismů pro meziodvětvová a mezirezortní propojení a zajištěním účasti občanských organizací na koncipování odpovědí vládám tím, že jim budou poskytnuty odpovídající finanční prostředky na podporu jejich činnosti, (c) apelováním na organizaci UNESCO, aby pokračovala ve své strategii vytváření partnerství mezi všemi účastníky ve sféře vzdělávání dospělých.
Téma 3: Zajištění všeobecného práva na gramotnost a základní vzdělání 24.
V dnešní době existuje na světě téměř miliarda lidí, kteří neměli možnost osvojit si dovednosti, které činí člověka gramotným, a milióny dalších, kteří nebyli schopni si tyto dovednosti uchovat, a to dokonce i v těch nejvyspělejších zemích. Všude na světě by měla být gramotnost vstupní branou k plnější účasti na společenském, kulturním, politickém a hospodářském životě. Gramotnost musí být relevantní sociálně ekonomickým a kulturním podmínkám lidí. Gramotnost umožňuje jednotlivci efektivním způsobem se zapojit do společnosti a pomáhat ji utvářet. Je to proces, ve kterém komunity uskutečňují své vlastní kulturní a společenské transformace. Musí zahrnovat potřeby žen i mužů a umožňovat jim chápat vzájemné vztahy mezi jejich osobni,místní a globální realitou. Budeme se zaměřovat na:
25.
Propojení gramotnosti a aspirací studujících, co se týče sociálního, kulturního a ekonomického rozvoje: (a) zdůrazňováním významu gramotnosti pro oblast lidských práv, participatorní občanství, sociální, politickou a ekonomickou spravedlnost a kulturní identitu, (b) snižováním míry ženské negramotnosti do roku 2000 alespoň na polovinu hodnoty z roku 1990 s důrazem na venkovské a migrující obyvatelstvo, uprchlíky a vykořeněné osoby, domorodé obyvatelstvo, menšiny, ženy a invalidní ženy,
10
(c) podporováním tvůrčího uplatňování gramotnosti, (d) nahrazováním úzké vize gramotnosti výukou, která bude odpovídat sociálním, ekonomickým a politickým potřebám a bude výrazem nové formy občanství, (e) integrací gramotnosti a dalších forem výuky a základních dovedností do všech vhodných rozvojových projektů, zejména těch, které mají vztah ke zdraví a životnímu prostředí a podporováním venkovských organizací a společenských hnutí, aby propagovala své vlastní výukové a rozvojové iniciativy, (f) vyhlášením Afrického desetiletí gramotnosti pro všechny na počest Paula Freireho, které bude zahájeno v roce 1998, aby se vytvořily gramotné společnosti vnímavé k různým kulturním tradicím. Za tím účelem by měly být vytvářeny zvláštní fondy, a to jak z veřejných, tak ze soukromých zdrojů. 26.
Zlepšování kvality programů gramotnosti jejich propojením s tradičními znalostmi a menšinovými kulturami: (a) zlepšováním procesu výuky prostřednictvím strategií zaměřených na studujícího, zvyšováním vnímavosti vůči rozdílnosti jednotlivých jazyků a kultur, větším zapojením studujících do tvorby materiálů, zaváděním mezigeneračních výukových procesů a využíváním místních jazyků, znalostí domorodého obyvatelstva a vhodných technologií, (b) zlepšováním kvality a účinnosti programů na zvýšení gramotnosti prostřednictvím jejich silnějšího napojení na další oblasti, jako je zdraví, justice, rozvoj měst a venkova, základní a aplikovaný výzkum, různá vyhodnocování, využití vhodných technologií poskytujících podporu jak učiteli, tak studujícímu, shromažďování a šíření praktických postupů, které se osvědčily, efektivní sdělování výsledků výzkumu vědcům, pedagogům a tvůrcům strategií v oblasti zvyšování gramotnosti a využití existujících a/nebo nových středisek, která jsou zdrojem gramotnosti, (c)zlepšováním výcviku pracovníků zabývajících se zvyšováním gramotnosti prostřednictvím zvýšené pozornosti věnované jejich výsledkům, pracovním podmínkám a profesionálnímu postavení pedagogů pracujících v oblasti zvyšování gramotnosti, trvalou podporou jejich osobního rozvoje, zvyšováním povědomí a informovanosti gramotné komunity a speciální pozorností věnovanou kvalifikaci žen, které v mnoha oblastech tvoří většinu dospělých pedagogů, (d) navržením mezinárodního programu pro zavedení monitorování gramotnosti, systémů vyhodnocování a také zavádění systémů zpětné vazby, které propagují místní vstupy a účast komunity na zlepšování daného programu na mezinárodní, regionální i národní úrovni a vybudováním celosvětové informační báze pro podporu strategií a řízení a pro zlepšování kvality, efektivnosti a trvalosti tohoto úsilí, (e) zvyšováním povědomí veřejnosti a její podpory gramotnosti, věnováním větší pozornosti překážkám, které stojí na cestě gramotnosti pro všechny, a napomáháním lepšímu porozumění tomu, jakým způsobem je gramotnost zakotvena ve společenské praxi, (f) mobilizováním dostatečných finančních i lidských zdrojů prostřednictvím silné finanční podpory zvyšování gramotnosti ze strany mezivládních organizací, bilaterálních agentur, vlád jednotlivých států a regionálních a místních zastupitelstev, a rovněž tak i partnerství, která zahrnují školní i mimoškolní vzdělávací instituce, dobrovolníky, nevládní organizace a soukromý sektor, (g) využitím tradičních médií i moderních technologií k propagaci gramotnosti, a to jak ve vyspělých, tak i v rozvojových zemích.
11
27.
Obohacování prostředí gramotnosti: (a) širším využitím gramotnosti prostřednictvím vydávání a šíření místně relevantních materiálů, které odrážejí rozdíly mezi pohlavími a jsou upraveny pro potřeby studujících, (b) aktivní spoluprací s producenty a vydavateli, aby přizpůsobili již existující texty a materiály takovým způsobem, aby se staly přístupnými a srozumitelnými novým čtenářům (např. tisk, různé právní listiny, krásná literatura, aj.), (c) vytvářením sítí pro výměnu a distribuci místně vydávaných textů, které přímo odrážejí znalosti a praxi existující v komunitách.
Téma 4: Vzdělávání dospělých, rovnost obou pohlaví a emancipace žen 28.
Poskytovat ženám stejné příležitosti ve všech aspektech vzdělání, je základním předpokladem, jak umožnit ženám všech věkových kategorií, aby se mohly plně zapojit do dění ku prospěchu společnosti a jak vyřešit četné problém, před kterými lidstvo stojí. Jestliže se ženy dostávají do společenské izolace a nemají dostatečný přístup k vědění a informacím, jsou vyloučeny z rozhodovacích procesů uvnitř rodiny, komunity a společnosti jako celku a mají jen malou kontrolu nad svým tělem a životem. Pro chudé ženy bývá překážkou vzdělávání již pouhá starost o holé přežití. Vzdělávací procesy by se proto měly zaměřovat zejména na různá omezení, která ženám brání v přístupu k intelektuálním hodnotám, a na emancipaci, aby se ženy staly plně aktivními partnery při transformaci společnosti. Heslo rovnost a stejný přístup ke vzdělání se však nesmí omezovat jen na programy zaměřené na žen. Vzdělání by mělo zajistit, že si ženy začnou uvědomovat potřebu organizovat se s cílem změnit situaci a mobilizovat své schopnosti tak, aby mohly získat přístup do struktur formální moci a k rozhodovacím procesům, a to jak v soukromém, tak ve veřejném životě. Budeme se zaměřovat na:
29.
Větší emancipaci žen a rovnost pohlaví prostřednictvím vzdělávání dospělých: (a) odhalováním a odstraňováním dodnes existující marginalizace a skutečnosti, že dívky a ženy stále ještě musí na všech úrovních čelit tomu, že je jim odmítán přístup ke vzdělání a nemají stejné příležitosti dosáhnout kvalitního vzdělání, (b) zajištěním toho, aby všechny ženy i muži měli možnost získat potřebné vzdělání, které by odpovídalo jejích základním potřebám a mohli tudíž uplatňovat svá lidská práva, (c) zvyšováním povědomí dívek a chlapců, žen a mužů o nerovnostech mezi pohlavími a o potřebě změnit tyto nerovnoprávné vztahy, (d) odstraňováním disparit mezi oběma pohlavími v přístupu ke všem oblastem a úrovním vzdělání, (e) zajištěním souladu strategie a praxe s principem vyrovnaného zastoupení obou pohlaví, zejména na manažerské a rozhodovací úrovni vzdělávacích programů, (f) bojem s násilím v rodinách a sexuálním násilím prostřednictvím vhodného vzdělání poskytovaného mužům a informací a poradenství poskytovaného ženám s cílem zvýšit jejich schopnost bránit se proti takovému násilí, (g) odstraňováním překážek v přístupu ke školnímu a mimoškolnímu vzdělání, kterým musí čelit těhotné dospívající dívky a mladé matky,
12
(h) podporováním participatorní pedagogiky, která bere v úvahu rozdíly mezi oběma pohlavími, akceptuje každodenní životní zkušenosti žen a uznává jak kognitivní, tak emoční výsledky, (i) vzděláváním mužů a žen, aby si uvědomili, jaké vážné a negativní důsledky má globalizace a strategie strukturálních přeměn ve všech částech světa, a to zejména pro ženy, (i) přijetím odpovídajících legislativních, finančních a ekonomických opatření a uskutečňováním sociálních strategií s cílem zajistit úspěšnou účast žen ve vzdělávání dospělých díky odstranění překážek a vytváření stimulujícího vzdělávacího prostředí, (k) vzděláváním žen a mužů takovým způsobem, aby byla podporována dělba vícenásobného pracovního zatížení a odpovědností, (l) povzbuzováním žen, aby se organizovaly a tím propagovaly svou kolektivní identitu a vytvářely ženské organizace, kladoucí si za cíl dosáhnout změn, (m) podporováním účasti žen v rozhodovacích procesech a ve školních zařízeních. Téma 5: Vzdělávání dospělých a měnící se svět práce 30.
Měnící se svět práce představuje mnohovrstevný problém, který má obrovský vliv a význam pro vzdělávání dospělých. Globalizace a nové technologie mají silný a neustále narůstající vliv na všechny aspekty života - jak individuálního, tak kolektivního - žen i mužů. Vynořují se rostoucí obavy z nejistoty, pokud jde o zaměstnání a zvyšování míry nezaměstnanosti. V rozvojových zemích se nejedná pouze o obavu z nezaměstnanost , ale také o obavu, jakým způsobem zajistit živobytí pro všechny obyvatele. Zlepšení, kterých je zapotřebí, pokud jde o výrobu a distribuci v oblasti průmyslu, zemědělství a služeb, vyžadují vyšší kvalifikaci, rozvíjení nových dovedností a schopnost umět se účinně přizpůsobit neustále se měnícím požadavkům trhu práce v průběhu celého produktivního života jedince. Právo na práci, pracovní příležitosti a přijetí zodpovědnosti za podílení se ve všech věkových stadiích života na rozvoji a blahobytu společnosti, ve které jedinec žije, to jsou otázky, na které se musí soustředit vzdělávání dospělých. Budeme se zaměřovat na:
31.
Podporování práva na práci a práva na vzdělávání dospělých souvisejícího se zaměstnáním: (a) uznáním práva na práci a na odpovídající živobytí pro všechny a posilováním diverzifikace modelů zaměstnanosti a uznaných produktivních činností, a to prostřednictvím nových projevů solidarity, (b) zajištěním, aby vzdělávání dospělých, související se zaměstnáním poskytovalo specifické kvalifikace a dovednosti, odpovídající požadavkům trhu práce a mobility pracovníků a zlepšovalo schopnost jednotlivců, pokud jde o jejich účast v diverzifikovaných modelech zaměstnanosti, (c) podporováním partnerství mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, (d) zajištěním, aby znalosti a dovednosti získané v rámci mimoškolního vzdělávání byly v plné míře uznány, (e) zdůrazňováním významné úlohy, jakou sehrává v procesu celoživotního vzdělávání další profesní vzdělávání,
13
(f) integrací analytického a kritického úhlu pohledu v souvislosti se světem ekonomiky a jeho fungováním do procesů mimoškolního vzdělávání dospělých. 32.
Zajištění přístupu ke vzdělávání dospělých souvisejícího se zaměstnáním pro různé cílové skupiny: (a) podněcováním pracujících k podpoře a propagaci gramotnosti na pracovišti, (b) zajištěním toho, že strategie vzdělávání dospělých souvisejícího se zaměstnáním se budou zaměřovat na potřeby samostatně výdělečně činných osob a pracovníků a usnadní přístup ženám a migrujícím pracovníkům k vyškolení v netradičních profesích a oborech, (c) zajištěním toho, aby programy vzdělávání dospělých souvisejícího se zaměstnáním se soustřeďovaly na rovné příležitosti pro obě pohlaví, věkové a kulturní rozdíly, bezpečnost na pracovišti a že se v nich bude odrážet zájem o zdraví pracovníků, jejich ochranu před nespravedlivým zacházením a obtěžováním a také zájem o ochranu životního prostředí a vhodné hospodaření s přírodními zdroji. (d) vytvářením stimulujícího prostředí na pracovišti, podporujícího vzdělávání a nabídkou pružných individuálních a kolektivních vzdělávacích aktivit a relevantních služeb pro pracující.
33.
Diverzifikaci obsahu vzdělávání dospělých souvisejícího se zaměstnáním: (a) zaměřením se na otázky, které jsou neodmyslitelně spojeny se zemědělstvím, hospodařením s přírodními zdroji a zdravotní nezávadností potravin, (b) začleněním do vzdělávání prvků, souvisejících s rozšiřováním služeb v zemědělství, práva občanů vytvářením organizací hospodařit s přírodními zdroji, zdravotní nezávadností potravin a ovlivňování demografické reprodukce, (c) stimulací podnikatelských aktivit prostřednictvím vzdělávání dospělých, (d) podporováním přístupů, přihlížejících k odlišnosti obou pohlaví v rámci rozšiřující se nabídky služeb, reagujících na potřeby žen v zemědělství, průmyslu a službách a současně zvyšujících jejich možnosti šířit znalosti o všech těchto otázkách.
Téma 6: Vzdělávání dospělých ve vztahu k životnímu prostředí, zdraví a populaci 34.
Životní prostředí, zdraví, populace, výživa a zdravotní nezávadnost potravin, to všechno jsou témata, která jsou komplikovaným způsobem vzájemně provázána v problematice udržitelného rozvoje. Každé z nich představuje samo o sobě složitý problém. Péče o životní prostředí snižováním znečištění, prevencí eroze půdy a moudrým hospodařením s přírodními zdroji má přímý vliv na zdraví obyvatelstva, jeho výživu a celkově dobrý stav, což zase naopak ovlivňuje růst populace a dostupnost potravy. Všechny tyto otázky jsou součástí širšího hledání východiska pro zajištění udržitelného rozvoje, čehož nelze dosáhnout bez položení silného důrazu na vzdělání o problematice rodin, reprodukčním cyklu a takových populačních otázkách, jako je stárnutí, migrace, urbanizace a mezigenerační a rodinné vztah. Budeme se zaměřovat na:
35
Podporování kvalifikovanosti a zapojení občanské společnosti do řešení problémů souvisejících s životním prostředím a rozvojem: (a) využívání různých aktivit v rámci vzdělávání dospělých s cílem zvýšit schopnost občanů z různých sektorů společnosti přijímat inovativní řešení a rozvíjet programy založené na ekologicky a sociálně udržitelném rozvoji,
14
(b)podporováním a uskutečňováním programů vzdělávání dospělých zaměřených na možnost lidí studovat a ovlivňovat rozhodnutí, přijímaná odpovědnými činiteli v otázkách životního prostředí a rozvoje, a to zejména v otázkách potřebnosti změn v modelech reprodukce a spotřeby, (c) integrací tradičních poznatků a znalostí domorodého obyvatelstva o vzájemných vztazích mezi lidmi a přírodou do programů vzdělávání dospělých a uznáním toho, že menšiny a komunity domorodého obyvatelstva mají zvláštní autoritu a kompetenci při ochraně svého vlastního životního prostředí, (d) zajištěním odpovědnosti těch, kteří přijímají rozhodnutí v otázce strategií, týkajících se životního prostředí, obyvatelstva a rozvoje, (e) integrací problematiky životního prostředí a rozvoje do všech oblastí vzdělávání dospělých a rozvíjením ekologického přístupu v otázce celoživotního vzdělávání. 36.
Podporováním vzdělávání dospělých o problematice související s populačními otázkami a rodinným životem umožnit lidem, aby uplatňovali svá lidská práva, včetně práva na zdraví v souvislosti s reprodukčními funkcemi a sexuálním životem, a získávali odpovědné a starostlivé životní postoje.
37.
Uznání rozhodující úlohy vzdělání obyvatelstva a podpory zdraví při udržení a zlepšování zdravotního stavu komunit i jednotlivců: (a) rozvíjením a posilováním participatorní zdravotní výchovy a podpůrných programů zaměřených na motivování lidí k vytváření zdravějšího životního prostředí a k zapojení se do obhajoby lepších a dostupnějších zdravotních služeb, (b) poskytováním přístupu ke vzdělání, které seznamuje s plánovaným rodičovstvím, které motivuje ženy k překonávání překážek, bránících jim v plném a rovnocenném využívání příležitostí pro osobní, společenský a ekonomický růst, (c) tvorbou obsahu programů vzdělávání souvisejícího se zdravím, včetně prevence AIDS a dalších chorob, výživy, hygieny a duševního o zdraví, (d) využíváním takových přístupů ve vzdělávání dospělých, které obohacují strategie zaměřené na vzdělávání, informace a komunikaci a poskytují lidem příležitost k uplatnění jejich vlastních zkušeností a znalostí při stanovování diagnózy a volbě možných způsobů léčby.
38.
Zajištění vzdělávacích programů zaměřených na specifika jednotlivých kultur a pohlaví: (a) rozšiřováním zdravotní výchovy pro ženy i muže za účelem dělby odpovědnosti a zvýšení zájmu o zdraví pohlavních orgánů a o péči o dítě, (b) odstraňováním kulturních praktik, které jsou škodlivé a nehumánní a jejichž výsledkem je porušování práv žen v oblasti sexuálního života a reprodukce.
Téma 7: Vzdělávání dospělých, kultura, hromadné sdělovací prostředky a nové informační technologie 39
Vzdělávání dospělých poskytuje dospělým studujícím významnou možnost zapojit se do dění ve všech kulturních institucích, hromadných sdělovacích prostředcích a podílet se na nových technologiích s cílem vytvářet účinnou interaktivní komunikaci a tím napomáhat porozumění a spolupráci mezi jednotlivými národy a kulturami. Úcta k jednotlivci, jeho kultuře a komunitě je základem pro dialog a vytváření atmosféry
15
důvěry, a rovněž tak i pro další vzdělávání a výcvik. Je zapotřebí věnovat velké úsilí tomu, aby všechny kultury a sociální skupiny měly zajištěn větší přístup ke komunikačním prostředkům, aby měly možnost podělit se o své zvláštní vize, kulturní artefakty a způsoby života a nebyly odkázány jen na pouhé přijímání myšlenek jiných kultur. Budeme se zaměřovat na: 40.
Rozvíjení větší synergie mezi hromadnými sdělovacími prostředky, novými informačními technologiemi a vzděláváním dospělých: (a) přispíváním k posilování vzdělávací funkce hromadných sdělovacích prostředků, (b) docílením většího příklonu hromadných sdělovacích prostředků k otázkám vzdělávání dospělých a podněcováním hromadných sdělovacích prostředků k jejich širší účasti na rozvíjení a hodnocení vzdělávání dospělých, (c) uznáním toho, že hromadné sdělovací prostředky hrají klíčovou úlohu, pokud jde o umožnění přístupu ke vzdělávání dospělých skupinám vyloučeným z těchto příležitostí, a to prostřednictvím propagačních kampaní, zaměřených na silnější účast ve vzdělání, (d) revidováním rozvíjení a šíření nových technologií z regionální, místní a kulturní perspektivy a přitom je nutno přihlížet k nerovnoměrnému rozvoji infrastruktur a dostupnosti zařízení, (e) zajištěním stejného přístupu všech k otevřeným systémům a systémům distančního vzdělávání, hromadným sdělovacím prostředkům, novým informačním a komunikačním technologiím a využíváním nových technologií k prověření alternativních způsobů vzdělávání, (f) podporováním vzdělávání prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků a takového obsahu hromadných sdělovacích prostředků, který bude pomáhat uživatelům rozvíjet kritické a vytříbené postoje vůči těmto médiím, (g) poskytováním výcviku pro pedagogy a kulturní pracovníky s cílem podněcovat rozvoj a využívání vhodných zdrojů pro vzdělávání dospělých, (h) podporováním distribuce studijních materiálů na všech úrovních a to jak v regionálním, tak v celosvětovém měřítku.
41.
Podporování spravedlivého využívání duševního vlastnictví: zrevidováním ustanovení ohledně autorských práv a patentových ustanovení za účelem podpory distribuce studijních materiálů při současné ochraně práv autorů.
42.
Podporování knihoven a kulturních institucí: (a) pokračováním financování muzeí, knihoven, divadel, ekologických parků a dalších kulturních institucí a uznáním těchto kulturních institucí za střediska a zdroje vzdělávání dospělých, (b) podporováním ochrany a využití kulturního dědictví jako zdrojů celoživotního vzdělávání a podporováním rozvíjení metod a technik pro posilování tohoto dědictví a studia kultury.
Téma 8: Vzdělávání dospělých pro všechny: práva a aspirace různých skupin 43.
Právo na vzdělání je univerzálním právem všech lidí. Přestože existuje shoda v tom, že vzdělávání dospělých musí být přístupné všem, realita je taková, že mnoho skupin je z něho stále ještě vyloučeno, například staří lidé, migrující obyvatelstvo, Rómové a další
16
lid , kteří nezůstávají na jednom teritoriu a/nebo nomádské kmeny, uprchlíci, invalidní osoby a chovanci nápravných zařízení. Tyto skupiny by měly mít přístup ke vzdělávacím programům, které by se jim přizpůsobily v rámci pedagogiky zaměřené na jednotlivce. Tento typ vzdělávání by dokázal uspokojit jejich potřeby a usnadnit jejich plné zapojení do společnosti. Všichni členové dané komunity by měli být do vzdělávacích programů vítaní a tam, kde je to nezbytné, by se jim mělo pomáhat v tom, aby se mohli programů vzdělávání dospělých účastnit. Tato problematika zahrnuje uspokojování nejrůznějších potřeb týkajících se vzdělání. Budeme se zaměřovat na: 44.
Vytváření takového prostředí pro vzdělávání, které by podporovalo všechny formy vzdělávání starších osob: (a) zajištěním přístupu starších lidí ke všem službám a dalším zdrojům, které podporují vzdělávání dospělých a výcvik, a tím usnadňují aktivní zapojení těchto osob do společnosti, (b) vyhlášením roku 1999 za Rok starších lidí v rámci Organizace spojených národů, s cílem plánovat činnosti ilustrující jakým způsobem může vzdělávání dospělých podporovat úlohu starších lidí při utváření společnosti.
45.
Zajištění práva migrujícího a vykořeněného obyvatelstva, uprchlíků a invalidních osob na vzdělávání dospělých: (a) poskytováním migrujícímu obyvatelstvu a uprchlíkům možností všestranného vzdělání a výcviku, které budou podporovat jejich politické, ekonomické a společenské začlenění do společnosti a zvýší jejich kvalifikovanost a jejich kulturní zázemí, (b) rozvíjením a uskutečňováním programů pro hostitelské obyvatelstvo, zaměřených na podporu porozumění - zejména u politiků, expertů hromadných sdělovacích prostředků, institucí dohlížejících na dodržování zákonů, pedagogických pracovníků a institucí sociálních služeb - pokud jde o práva a podmínky migrujícího obyvatelstva a uprchlíků, (c)zajištěním toho, že dospělé cikánské obyvatelstvo a další skupiny žijící nomádským způsobem života budou, s ohledem na svůj životní styl a jazyk, schopny věnovat se studiu a výcviku v existujících institucích, (d) zajištěním toho, že dospělé invalidní osoby budou mít plný přístup k programům vzdělávání dospělých i jiným příležitostem. Toho bude docíleno tím, že organizace UNESCO a další agentury Organizace spojených národů budou požádány, aby pořizovaly převody všech příspěvků ze svých zasedání a konferencí do znakové řeči a rovněž zajistily těmto osobám plný přístup na všechna svá zasedání a konference, a dále bude UNESCO jako hlavní agentura pro oblast vzdělávání požádána, aby v roce 1999 v předvečer začátku nového tisíciletí uspořádala pro invalidní osoby konferenci o celoživotním vzdělávání.
46.
Vytváření dalších příležitostí pro invalidní osoby a podporování jejich integrace: (a) zajištěním, aby všechny formy studia a výcviku byly přístupné invalidním osobám a zajištěním toho, že poskytované studium a výcvik odpovídají jejich potřebám vzdělání a cílům, (b) posilováním státních strategií, které zajistí stejný přístup, služby a odborné a pracovní příležitosti invalidním osobám; na základě těchto strategií budou vhodné studijní technologie odpovídat speciálním požadavkům invalidních osob na vzdělání.
47.
Uznání práva všech chovanců nápravných zařízení na studium:
17
(a) poskytováním informací o různých úrovních vzdělání a výcviku chovancům nápravných zařízení a umožnění jim přístupu k nim, (b) rozvíjením a realizací všestranných vzdělávacích programů v nápravných zařízeních za účasti tamějších chovanců, za účelem uspokojování jejich potřeb a aspirací, týkajících se vzdělání, (c) usnadňováním nevládním organizacím, učitelům a dalším pedagogickým pracovníkům práce v nápravných zařízeních, a tím poskytováním vězňům přístupu do vzdělávacích institucí a také podporováním iniciativ, které zprostředkovávají vazby mezi kursy probíhajícími vně a uvnitř vězení. Téma 9: Ekonomická problematika vzdělávání dospělých 48.
Historie neodpovídajícího financování, rostoucího uznávání dlouhodobých výhod, jaké přináší investování do vzdělávání dospělých, diverzifikace finančních modelů a počet přispěvatelů, úloha multilaterálních organizací, vliv programů strukturálních přeměn a komercializace vzdělávání dospělých, to jsou některé z klíčových aspektů ekonomické problematiky vzdělávání dospělých. Náklady na vzdělávání dospělých je nutno vidět ve vztahu k výhodám, které vyplývají z posilování kvalifikovanosti dospělých. Metody používané v analýzách zabývajících se vztahem mezi náklady a výhodami vzdělávání dospělých a náklady a efektivností vzdělávání dospělých by měly odrážet mnohonásobný vliv vzdělávání dospělých na společnost. Vzdělávání dospělých přispívá k dosažení samostatnosti a osobní autonomie u dospělých osob, k uplatňování základních práv a k vyšší produktivitě a efektivnosti práce. Rovněž se pozitivním způsobem odráží ve vyšší úrovni vzdělání a prosperitě budoucích generací. Na vzdělávání dospělých jako na investici do rozvoje lidstva a produktivity by se neměla vztahovat omezen , vyplývající ze strukturálních přeměn. Budeme se zaměřovat na:
49.
Lepší financování vzdělávání dospělých: (a) podporováním financování vzdělávání dospělých bilaterálními a multilaterálními finančními institucemi v rámci partnerství mezi různými ministerstvy a dalšími vládními organizacemi, nevládními organizacemi, soukromým sektorem, komunitou a studujícími, (b) snahou investovat - jak bylo navrženo Mezinárodní komisí pro vzdělání ve 21. století - minimálně 6 % hrubého národního produktu ( GNP ) členských států do vzdělání a vyčleněním odpovídajícího podílu rozpočtové položky na vzdělání pro vzdělávání dospělých, (c) navržením toho, aby každý rozvojový sektor (např. zemědělství, zdravotnictví, životní prostředí ) vyčlenil určitou část svého rozpočtu na vzdělávání dospělých, aby každý rozvojový program v zemědělství, zdravotnictví a sféře životního prostředí zahrnoval část vzdělávání dospělých a aby náklady na vzdělávání dospělých a výcvik v každém podniku byly považovány za investici do produktivity, (d) investováním odpovídajícího podílu zdrojů do vzdělání žen, aby bylo zajištěno jejich plné zapojení do všech oblastí vzdělávání a získávání znalostí, (e) podporování ratifikace a aplikace Konvence Mezinárodní organizace práce č.140 (z roku 1974), pojednávající o placené dovolené za účelem vzdělávání,
18
(f) stimulací sociálních partnerů, aby se zapojili do vzdělávání dospělých v podnicích; tyto programy lze financovat například vyčleněním určitého podílu jejich celkového rozpočtu na tyto účely, (g) podporováním vzdělávání dospělých prostřednictvím celé škály tvůrčích iniciativ dané komunity, které budou vycházet ze silných stránek a schopností všech členů společnosti, (h) prozkoumáním možností přeměny současných dluhů těch nejméně rozvinutých a rozvojových zemí na investice do rozvoje lidských zdrojů, (i) prostudováním návrhu na “Nárok na celoživotní studium”, v té podobě, v jaké byl specifikován v materiálu Vzdělávání: Poklad v nás. Téma 10 :Rozšiřování mezinárodní spolupráce a solidarity 50.
Mezinárodní spolupráce a solidarita musí posilovat novou vizi vzdělávání dospělých, která je jak komplexní - obsahuje všechny aspekty života - tak průřezová - zahrnuje všechny oblasti kulturní, společenské a ekonomické činnosti. Základním zdrojem doporučení při podporování mezinárodní spolupráce, solidarity a kultury míru musí být Všeobecná deklarace lidských práv. Základem této spolupráce musí být dialog, komunikace, konzultace a ochota učit se od sebe navzájem. Měl by zde také existovat respekt k odlišnosti. Budeme se zaměřovat na:
51.
Učinit vzdělávání dospělých nástrojem pro rozvoj a mobilizaci zdrojů za účelem: (a) vyhodnocováním projektů spolupráce, a to jak pokud jde o jejich přispění k vzdělávání dospělých a rozvíjení lidských zdrojů, tak jejich priorit k posilování místních odborných znalostí, (b) zvyšováním zdrojů, které jsou přímo k dispozici pro vzdělávání dospělých v rámci vzdělávacího sektoru v rozvojových zemích.
52.
Posilování národní, regionální a globální spolupráce zabývajících se vzděláváním dospělých:
a organizací a sítí
(a) podporováním a posilováním spolupráce mezi jednotlivými agenturami a jednotlivými sektory, (b) podporováním existujících národních, regionálních a globálních sítí vzdělávání dospělých prostřednictvím výměny informací, dovedností a schopností a prostřednictvím podporování dialogu na všech úrovních, (c) povzbuzováním agentur věnujících prostředky, aby finančně přispívaly na sítě sloužící místní, regionální a globální spolupráci mezi pedagogickými pracovníky činnými ve sféře vzdělávání dospělých, (d) monitorováním a přijímáním kroků k tomu, jak zabránit negativním vlivům programů strukturálních přeměn a dalších strategií (ve fiskální, obchodní, pracovní, zdravotní a průmyslové sféře) na vyčleňování zdrojů do sektoru školství, se zvláštním důrazem na vzdělávání dospělých, (e) přípravou národních a regionálních zpráv a jejich šířením mezi veřejnost a do soukromých agentur, zapojených do vzdělávání dospělých,
19
(f) zapojením multilaterálních finančních institucí do diskuse o vzdělávání dospělých a zejména o vzdělávacích strategiích v souvislosti s negativním vlivem, jaký mají programy strukturálních přeměn na vzdělání. 53.
Vytváření prostředí napomáhajícího mezinárodní spolupráci: (a) poskytováním venkovským pracovníkům a studujícím větší možnosti setkávat se navzájem ve skupinách, sestavených podle vzorce jih - jih a sever - jih a posilováním výcvikových sítí napříč regiony, aby sloužily jako mechanismy pro zvyšování stupně vzdělávání dospělých, (b) posilováním mezinárodních sítí sdružujících různé účastníky a sociální partnery, kteří mají mandát k provádění hodnocení a monitorování hlavních vzdělávacích strategií, (c) podporou tvorby mechanismu, prostřednictvím kterého by bylo možno zajišťovat a chránit individuální a kolektivní práva související se vzděláváním dospělých.
Dodatek Strategie 54.
Materiál Agenda pro budoucnost, který byl vypracován na 5. mezinárodní konferenci o vzdělávání dospělých, by se měl shodovat s doporučením přijatými všemi důležitými konferencemi Organizace spojených národů, zejména pokud jde o otázku pohlaví.
55.
Vzhledem k vysoce decentralizovanému charakteru vzdělávání dospělých, jeho narůstající různorodosti a velkému a neustále se zvyšujícímu počtu partnerů mnoha existujících typů vzdělávání dospělých by měly být strategie a mechanismy použité na základě 5. mezinárodní konference o vzdělávání dospělých vysoce pružné. Z důvodů jak ekonomičnosti, tak efektivnosti, by rovněž měly maximální možné míře odpovídat existujícím institucím, strukturám a sítím. Cílem by nemělo být zdvojení existující mašinérie pro akce, koordinaci a monitorování, ale její zefektivnění.
56.
Základní otázkou je, aby všichni partneři, kteří se zúčastnili 5. mezinárodní konference o vzdělávání dospělých, sehráli aktivní úlohu ve svých sférách kompetence, vyvíjeli prostřednictvím svých normálních kanálů činnost k zajištění toho, že potenciál vzdělávání dospělých bude rozvíjen a že programy budou koncipovány a uskutečňovány takovými způsoby, které přispívají k podpoře demokracie, spravedlnosti, míru a vzájemného porozumění. 5. mezinárodní konference o vzdělávání dospělých vzala na vědomí iniciativu Dánska, vyzývající k založení Mezinárodní akademie pro demokracii a vzdělání ve spolupráci s organizací UNESCO a zainteresovanými národními partnery.
57.
Na mezinárodní úrovni by organizace UNESCO měla jednak hrát vedoucí a aktivní roli ve sférách, které jsou pro ni charakteristické, a jednak se také společně s jinými organizacemi, sítěmi a agenturami - včetně organizací žen a dalšími relevantními účastníky - zabývat zvyšováním úrovně vzdělávání dospělých Institut pro vzdělání fungující v rámci organizace UNESCO v Hamburku by měl být posilován, aby se stal mezinárodním referenčním střediskem pro vzdělávání dospělých a další vzdělávání. Organizace UNESCO by také měla přijmout odpovídající opatření k aktualizaci Doporučení k rozvoji vzdělávání dospělých z roku 1976. Další mezinárodní a regionální mezivládní a nevládní organizace by měly uskutečňovat podobnou vůdčí úlohu ve vlastních sférách kompetence.
20
58. Jak na mezinárodní , tak na regionální úrovni dnes již existují struktury a sítě pro podporu vzdělávání dospělých . V určitých případech , zejména v rozvojových regionech, se však jeví jako důležité tyto struktury a sítě - včetně regionálních programů organizace UNESCO pro základní vzdělání - dále posilovat a poskytovat také doplňkové zdroje , které by jim umožnily hrát efektivnější roli a mít širší dosah. Podpora užších konzultací mezi partnery 59.
5. mezinárodní konference o vzdělávání dospělých vyhlásila, že přestože by bylo dobré vyvarovat se budování nákladných nových stálých struktur, bylo by užitečné poskytnout prostředky anebo vytvořit mechanismus pro umožnění komunikace a pravidelných konzultací mezi hlavními partnery 5. mezinárodní konference o vzdělávání dospělých a dalšími organizacemi, které jsou aktivním způsobem zapojeny do podpory vzdělávání dospělých. Účelem takovéhoto mechanismu by bylo rozvíjet užší konzultace a koordinaci mezi klíčovými partnery a vytvářet základnu pro pravidelné diskuse o pokroku a problémech v oblasti vzdělávání dospělých , které by soužily jako prostředek monitorování realizace strategie a doporučení stanovených v této Agendě.
60.
Mělo by existovat fórum a konzultační mechanismus k zajištění realizace doporučení a výsledků 5. mezinárodní konference o vzdělávání dospělých. Organizace UNESCO jako vůdčí agentura Organizace spojených národů pro oblast vzdělání se svými významnými jednotkami, instituty a kancelářemi v terénu by měla sehrát hlavní roli při vyvíjení iniciativy a převzetí odpovědnosti za podporování vzdělávání dospělých jako integrální součásti systému celoživotního vzdělávání a za mobilizaci podpory všech partnerů, nejen v rámci Organizace spojených národů a multilaterálních systémů, ale také nevládních organizací a dalších organizací existujících v občanské společnosti, za stanovení priorit pro realizaci materiálu Agenda pro budoucnost a za usnadnění poskytování služeb potřebných k posilování mezinárodní koordinace a spolupráce.
61.
A konečně, 5. mezinárodní konference o vzdělávání dospělých žádá organizaci UNESCO, aby zajistila široké rozšiřování Hamburské deklarace o vzdělávání dospělých a Agendy pro budoucnost pokud možno v co největším počtu jazyků. Organizace UNESCO by měla před uskutečněním příští mezinárodní konference o vzdělávání dospělých prostudovat možnost zrevidování Agendy s jednotlivými agenturami.
21