Gregory Bassham & Eric Bronson (ed.): Pán prstenů & filozofie 1

Gregory Bassham & Eric Bronson (ed.): Pán prstenu˚ & filozofie

1

Gregory Bassham & Eric Bronson (ed.)

Pán prstenu˚ & filozofie Jedna kniha vládne vˇsem XYZ, 2009 ˇ abková preklad: Jana Zl´

´ • Uvod: Moudrost Stˇredozeme • 21 ´ Sokrates ve snaze povzbudit lidi, aby pˇremyˇ postoj´ıch, cˇ asto vyuˇz´ıval pˇr´ıklady ´ sleli o svém zˇ ivotˇe a o svych ´ ˚ hudby – prostˇe vˇse, o cˇ em uˇ ´ castn´ıci debaty nˇeco vˇedˇeli nebo se o to zaj´ımali. Vˇerˇ´ıme, zˇ e z oblasti umˇen´ı, sportu, ˚ ˚ ze i dnes pop kultura pomoci vyvolávat u lid´ı zájem o zásadn´ı filozofické otázky. podobnym muˇ ´ zpusobem ´ ´ • 1. Eric Katz: Tolkienovy a Platonovy prsteny: Lekce moci, volby a moralky • 26 ´ se také zabyval Platon vztahem mezi moc´ı a morálkou. L´ıcˇ ´ı nám pˇr´ıbˇeh o Gygovi, jenˇz naˇsel prsten maj´ıc´ı ´ ´ ˚ ze stát neviditelnym. magickou s´ılu. S pomoc´ı prstenu se jeho majitel muˇ Gyges vyuˇz´ıvá prsten k tomu, aby se ´ ´ ´ nám klade otázku, zda by se cˇ lovˇek mˇel chovat morálnˇe dostal do paláce, svedl královnu a zabil krále. Platon ˚ i v pˇr´ıpadˇe, zˇ e by jeho chován´ı zustalo nepotrestáno. Niˇc´ı neomezená moc potˇrebu byt ´ moráln´ım cˇ lovˇekem? • 30 (. . .) Tolkien nám ukazuje – nikoli filozofickymi argumenty, ale myˇslen´ım a jednán´ım zˇ ivych“ postav – proˇc ´ ´ ” bychom mˇeli byt ´ moráln´ımi bytostmi, proˇc bychom mˇeli vést spoˇra´ dany´ zˇ ivot. Tolkienovy pˇr´ıbˇehy o Jednom ´ ˚ Prsten zcela otevˇrenˇe niˇc´ı duˇsi prstenu vlastnˇe Platonovu argumentaci vylepˇsuj´ı a rozvádˇej´ı, protoˇze Tolkienuv ´ svého majitele. Vyuˇz´ıván´ı Jednoho prstenu pokˇrivuje touhy, zájmy a názory tˇech, kteˇr´ı j´ım vládnou. Platon dokazuje, zˇ e k takovému pokˇriven´ı docház´ı, ale Tolkien nám tento niˇcivy´ vliv ukazuje prostˇrednictv´ım myˇslenek a cˇ inu˚ svych ´ postav. A Tolkien nav´ıc ukazuje i problémy spojené s proˇz´ıván´ım ctnostného zˇ ivota: jsou tu bˇremena, která je tˇreba unést, a obˇeti, jeˇz je tˇreba pˇrinést v zájmu splnˇen´ı poˇzadavku˚ morálky. • 32 ˚ Glum je (. . .) klasickym e neovladatelnou ´ pˇr´ıkladem zkaˇzenosti duˇse a ztráty smysluplného zˇ ivota zpusoben´ ´ touhou po Prstenu moci. Glum vˇsak nen´ı dokonalym ´ pˇr´ıkladem spojenym ´ s problémem pˇredestˇrenym ´ Plato´ nem, nebot’tu nevid´ıme okamˇzik, kdy se rozhodne Prsten vyuˇz´ıt. Pro Platona, stejnˇe jako pro Tolkiena, je bodem zlomu v pˇr´ıbˇehu kaˇzdé postavy chv´ıle, kdy ji láká pouˇzit´ı Prstenu. Je to právˇe okamˇzik volby urˇcuj´ıc´ı osud ´ postavy, okamˇzik volby, jenˇz se pozoruhodnˇe podobá Platonovu pˇr´ıbˇehu o pastyˇ a jeho rozhodnut´ı ´ ri Gygovi ´ ´ vyuˇz´ıt prsten neviditelnosti. Okamˇzik volby pro Gluma nastal dlouho pˇred uvodn´ ımi stránkami Pána prstenu˚ – dokonce dávno pˇred zaˇca´ tkem Hobita. Gandalf ten pˇr´ıbˇeh sice vyl´ıcˇ ´ı – jak Sméagol zabil pˇr´ıtele Déagola, aby se sám zmocnil Prstenu (. . .)– ale my uˇz neproˇz´ıváme Sméagolovu prvotn´ı moráln´ı krizi a jeho rozhodován´ı. V Glumovi m´ısto toho spatˇrujeme pouhy´ koneˇcny´ vysledek zˇ ivota stráveného touˇzen´ım po moci, zˇ ivota plného ´ utrpen´ı a moráln´ı zkaˇzenosti. • 44 ˚ Hluboko v srdci Sam v´ı, kym Galadriel a odm´ıtnout Prsten, tak ´ je. Stejnˇe jako Galadriel vˇedˇela, zˇ e má zustal i Sam v´ı, zˇ e nikdy nebude nikym rozumnˇe uvaˇzuj´ıc´ım hobitem, Samvˇedem Kˇrepelkou, ´ jinym ´ neˇz obyˇcejnym, ´


2

˚ avá vˇerny´ sám sobˇe a odm´ıtá moc malym ´ a starostlivym ´ zahradn´ıkem z Kraje. Posilován láskou k Frodovi zust´ ˚ ehu jeho nejzávaˇznˇejˇs´ı krize nám ukazuje, zˇ e ctnostny´ cˇ lovˇek Prstenu. Samovo odm´ıtnut´ı Jednoho prstenu v prubˇ ˚ ı se dokázˇ e odvrátit od zˇ ivota spojeného se zlem, od zˇ ivota spojeného s témˇerˇ neomezenou moc´ı, s pevnou vul´ a to t´ım, zˇ e se zamˇerˇ´ı na své pravé já. • 2. Theodore Schick: Pukliny osudu: Hrozba vznikaj´ıc´ıch technologi´ı a Tolkienovy prsteny moci • 48 (. . .) Co bychom mˇeli dˇelat s tˇemi technologiemi, které jsou hrozbou a mohou nás zniˇcit? Mˇeli bychom pˇrijmout rˇ eˇsen´ı pˇredloˇzené Elrondovou radou a zbavit se jich? Nebo bychom se mˇeli rˇ´ıdit radou Boromira a snaˇzit se je vyuˇz´ıt v násˇ prospˇech? • 63 ´ redn´ıch témat Pána prstenu˚ je skuteˇcnost, zˇ e dˇejiny je moˇzno vyraznˇ Jedn´ım z ustˇ e ovlivnit neˇcekanymi ´ ´ a nepˇred” cˇ iny vycházej´ıc´ımi z odhodlán´ı“. v´ıdatelnymi ´ ´ M˚ ´ sek“: Tolkien˚ • 3. Alison Milbankova: uj milaˇ uv fetiˇsizovany´ prsten ” • 65 ˚ ceny´ ze starodávnych ˚ zastávám názor, zˇ e jsme Aˇckoli je Prsten prvek vypujˇ ´ germánskych ´ a severskych ´ myt ´ u, ˚ vˇsichni jeho zajatci, a to vzhledem k obdobnému zpusobu, jakym naˇs´ı ´ dnes vn´ımáme prsteny“ neboli vytvory ´ ” ˚ text jakousi unikovou ´ vlastn´ı spoleˇcnosti, touˇz´ıme po nich a vyuˇz´ıváme je. Pro mne nen´ı Tolkienuv fantazi´ı, ale provokativn´ım d´ılem, které nás má pˇreˇctené“ coby fetiˇsisty a nab´ız´ı nám alternativn´ı model tykaj´ ´ ıc´ı se vztahu˚ ” se svˇetem vˇec´ı prostˇrednictv´ım obˇeti a daru. • 66 Je zaj´ımavé, zˇ e Prsten moci (. . .) je dvakrát z´ıskán následkem doslovného odtˇet´ı z tˇela svého vlastn´ıka, a to jednou Isildurem, jenˇz usekl Sauronovi prst, a podruhé, kdyˇz Glum ukousl prst Frodovi. Separace prováz´ı Prsten uˇz od jeho vzniku, kdy byl tajnˇe vyroben Sauronem a byl zámˇernˇe ukryt pˇred vyrobci dalˇs´ıch devatenácti Prstenu˚ ´ moci. • 67 Témˇerˇ v kaˇzdém sexuáln´ım chován´ı je samozˇrejmˇe skryt jisty´ prvek fetiˇsismu, ale punˇcochy vˇetˇsinou pouze ˚ z´ı a obleˇcen´ım, vymezuj´ı hranice urˇcité odliˇsnosti a jsou prostˇredkem vzruˇsen´ı, protoˇze vytvárˇ´ı rozd´ıl mezi kuˇ pˇritahuj´ıc´ı pozornost k nahé noze v m´ıstˇe, kde punˇcocha konˇc´ı. Pro milence je punˇcocha rekapitulac´ı dobyv´ ´ an´ı ˚ a odhalován´ı vytouˇzeného tˇela, zat´ımco pro fetiˇsistu je vlastnictv´ı punˇcochy samotnym ´ c´ılem. Stejnym ´ zpuso˚ zeme sledovat, jak se vlastn´ıci Prstenu postupnˇe fixuj´ı pouze na Prsten, m´ısto aby jej pouˇz´ıvali jako bem muˇ prostˇredek k dosaˇzen´ı toho, po cˇ em touˇz´ı. Kaˇzdy´ jeho vlastn´ık, slavnym ´ Isildurem poˇc´ınaje a hobitem Bilbem Pytl´ıkem konˇce, docház´ı cely´ vzruˇseny´ ke zjiˇstˇen´ı, zˇ e je to Milásˇ ek“, a nedokázˇ e se ho vzdát. ” • 69 [Glumovo] vlastnictv´ı Prstenu z´ıskaného vraˇzdou pˇr´ıtele vede k jeho rozdvojen´ı a odcizen´ı, takˇze sám o sobˇe mluv´ı ve tˇret´ı osobˇe nebo v mnoˇzném cˇ ´ısle, jako malé d´ıtˇe – Neubliˇzuj nám! Nedovol, aby nám ubl´ızˇ ili, ” milásˇ ku!“ – zat´ımco Prsten je personifikován a vn´ımán jako zdroj pomoci a ochrany. Glum stejnˇe jako dávn´ı domorod´ı ameriˇct´ı totemisté obraznˇe um´ıstil svou duˇsi do fetiˇse, aby byl v bezpeˇc´ı. A proto je bez Prstenu doslova trhán vedv´ı a, jak sdˇeluje Faramirovi: Nemáme jméno, nemáme práci, nemáme Milásˇ ka, nemáme nic. ” Jenom prázdno.“. • 72 The Oxford English Dictionary uvád´ı jako jeden z prvn´ıch pˇr´ıkladu˚ bˇezˇ ného novodobého vyznamu slova vˇec“ ´ ” oznaˇcen´ı neˇzivého objektu, coˇz je odkaz z roku 1689. Pˇredt´ım slovo vˇec“ oznaˇcovalo hmotu, událost a v an” ˚ ˇ glosaˇstinˇe, staré norˇstinˇe a germánˇstinˇe dokonce parlament, jak zduraz nuje Heidegger ve svém eseji Co je vˇec? (Die Frage nach dem Ding): Je to shromázˇ dˇen´ı, a to pˇredevˇs´ım shromázˇ dˇen´ı zámˇernˇe diskutuj´ıc´ı o urˇcité ” ˚ zitou debatu, událost cˇ i zkuˇsenost, takˇze naˇse souˇcasné záleˇzitosti, o sporné vˇeci.“. Tato záleˇzitost pˇrinásˇ´ı duleˇ ˚ chápán´ı vˇeci“ je od nás jaksi oddˇelené a stává se pˇredmˇetem naˇseho vn´ımán´ı. Puvodnˇ e je vˇsak ve vˇeci skryta ” spoleˇcná podstata a je to záleˇzitost tykaj´ ´ ıc´ı se lid´ı na urˇcitém m´ıstˇe, kde se setkávaj´ı. Vˇeci sjednocuj´ı.“, jak to ” vyjadˇruje Heidegger. • 75 Vyjimeˇ cnym ´ ´ pˇr´ıkladem ze severské mytologie je prsten Draupnir, ktery´ vyrobili trpasl´ıci Brokk a Eitri pro boha ´ ´ ˚ Právˇe tento prsten poloˇzil skl´ıcˇ eny´ Odin Odina a jenˇz vytvárˇ´ı kaˇzdou devátou noc osm novych prstenu. na ´


3

pohˇrebn´ı hranici svého syna Baldra, ktery´ zahynul, kdyˇz ho zasáhla ostrá vˇetévka jmel´ı, a tentyˇ ´ z prsten navrátil ´ syn svému otci jako dárek na památku prostˇrednictv´ım Hermoda, jenˇz ho navˇst´ıvil v Helu. Tento prsten, ktery´ ˚ aˇckoli je pˇrinásˇ´ı bohatstv´ı a je darem i obˇetinou, nebyv´ ´ a bˇezˇ nˇe uvádˇen jako nˇeco, co mˇelo vliv na Pána prstenu, to jediny´ prsten v ranych ´ zdroj´ıch, jenˇz je nˇekym ´ dobrovolnˇe odm´ıtnut. • 77 ˇ Putován´ı Spoleˇcenstva znázornuje pokus o vypoˇra´ dán´ı se s fetiˇsismem spojenym ´ s pˇredmˇety a o obnoven´ı vztahu˚ s lidmi a vˇecmi. Toho je moˇzno dosáhnout pouze skutkem sebeobˇetován´ı a zniˇcen´ım fetiˇsizovaného ´ Prstenu. Narozd´ıl od jinych bˇehem nichˇz je vytouˇzeny´ pˇredmˇet z´ıskán, má Spoleˇcenstvo za ukol navrátit ´ vyprav, ´ ˚ Prsten na m´ısto jeho puvodu, takˇze jde vlastnˇe o pˇrevráceny´ proces fetiˇsizace, coˇz ho odpojuje od vˇseobecného kontextu a materiálna. • 80 ˚ stejnˇe jako je Zdá se, zˇ e hobiti byli pro tento pˇr´ıbˇeh vymyˇsleni právˇe proto, aby ocenili domác´ı svˇet pˇredmˇetu, ˚ dáno milovat stromy. entum • 82 Pán prstenu˚ je eticky´ text uˇc´ıc´ı nás vzdát se manipulativn´ıho a fixn´ıho vn´ımán´ı, abychom mohli pˇrijmout svˇet jako dar. ˇ ´ kl´ıcˇ u ˚ ke sˇ tˇest´ı • 4. Gregory Bassham: Sest Tolkienovych • 90 Henry David Thoreau • Bohatstv´ı cˇ lovˇeka spoˇc´ıvá v tom, kolika vˇec´ı se dokázˇ e vzdát. ´ ı sˇ t’astného zˇ ivota • 5. Jorge J. E. Gracia: Sam a Glum a jejich hledan´ • 109 (. . .) Kdyˇz se obyˇcejnych ´ lid´ı zeptáme, jaky´ je c´ıl jejich zˇ ivota a po cˇ em nejv´ıce touˇz´ı, neodpov´ı vˇsichni, zˇ e je to sˇ tˇest´ı. Nˇekteˇr´ı moˇzná rˇ eknou, zˇ e chtˇej´ı m´ıt moc, jin´ı touˇz´ı po slávˇe, po proˇz´ıván´ı rozkoˇse, jinym ´ jde o pen´ıze a jsem si jist, zˇ e pár jich prohlás´ı, zˇ e chtˇej´ı vést ctnostny´ zˇ ivot. A najde se zˇrejmˇe i ten, kdo bude mluvit o touze slouˇzit Bohu, dobyvat svˇet, cˇ init vˇedecké objevy nebo poznávat, co nebylo dosud prozkoumáno. Ale kdyˇz se ´ zamysl´ı hloubˇeji, dojdou podle mˇe stejnˇe k Aristotelovˇe závˇeru, tedy k tomu, zˇ e hledaj´ı pocit sˇ tˇest´ı. Tento rozpor ˚ ze cˇ lovˇek dosáhnout. se netyk´ ´ a koneˇcného c´ıle, ale sp´ısˇ e otázky, co to znamená byt ´ sˇ t’astny´ a jak toho muˇ ´ • 6. Eric Bronson: Sbohem, Loriene“: Limity sˇ tˇest´ı u existencionalist˚ u a elf˚ u ” • 123 V kˇrest’anském pˇr´ıbˇehu o stvoˇren´ı svˇeta nám Novy´ zákon rˇ´ıká, zˇ e na poˇca´ tku bylo Slovo. V Tolkienovˇe pojet´ı se ˇ dozv´ıdáme, zˇ e na poˇca´ tku byla P´ısen. ¨ Tolkien, Nietsche a v˚ ule k moci • 7. Douglas K. Blunt: Uberhobiti: • 146 Pohled na zˇ ivot, jehoˇz podstatou je vykoˇrist’ován´ı, mnohé z nás nepochybnˇe zneklidn´ı a jeho moráln´ı dopad se nám zjevnˇe nebude l´ıbit. Nietzsche pro tento pˇr´ıpad navrhuje, zˇ e bychom mˇeli uvaˇzovat moudˇre a zamyslet se ˇ ˚ nad velkymi dravci, kteˇr´ı vykoˇrist’uj´ı (jed´ı) jehnata z urˇcitého vlastn´ıho duvodu. Zajisté nás nijak nepˇrekvap´ı, zˇ e ´ ˇ jehnata tyto ptáky nijak nemiluj´ı a povaˇzuj´ı je za zlo. Jsou t´ım vˇsak oni ptáci nˇejak morálnˇe zkaˇzen´ı? Pˇredstavuj´ı proto zlo? Nejednaj´ı tito ptáci pouze v souladu se svou podstatou? A nen´ı podstatou s´ıly ovládat, rˇ´ıdit, vyuˇz´ıvat? ˚ ı pˇremáhat, vul´ ˚ ı porázˇ et, vul´ ˚ ı Poˇzadovat od s´ıly,“, p´ısˇ e Nietzsche, aby se neprojevovala jako s´ıla, aby nebyla vul´ ” ” panovat, zˇ ´ızn´ı po nepˇra´ tel´ıch a odporu a triumfech, je stejnˇe poˇsetilé jako zˇ a´ dat od slabosti, aby se projevovala jako s´ıla.“. ˇ ˚ ˇ si tuto situaci vykládaj´ı jedn´ım zpusobem, ptáci vyhledávaj´ıc´ı obzvlásˇ tˇe chutná jehnata si ji vykládaj´ı Jehnata zase jinak. (. . .) • 157 Sam je podle Tolkiena hlavn´ım hrdinou Pána prstenu. ˚ • 8. Scott A. Davis: Tolkien a podstata zla


4

• 159 Aristoteles rˇ´ıká, zˇ e zat´ımco komedie se tykaj´ ´ ı lid´ı, kteˇr´ı jsou horˇs´ı neˇz my, a eposy l´ıcˇ ´ı lidi, kteˇr´ı jsou lepˇs´ı neˇz my, tragédie jsou o lidech, kteˇr´ı jsou stejn´ı jako my. • 163 Tolkien (. . .) augustiánské pojet´ı zla pˇrij´ımá. V jednom dopise p´ısˇ e: Ve svém pˇr´ıbˇehu se nezabyv´ ´ am absolutn´ım ” zlem. Nemysl´ım, zˇ e nˇeco takového je, prostˇe se to rovná nule.“. • 164 ´ (. . .) Sv. Augustin a Tolkien se shoduj´ı na tom, zˇ e nic nen´ı zcela a uplnˇ e sˇ patné, protoˇze nic takového ani existovat ˚ ze, nebot’ existence sama o sobˇe je dobrá. nemuˇ • 171 Sauronovo zlo (. . .) spoˇc´ıvá v touze pˇrisvojit si Boha, zaujmout ve svˇetˇe m´ısto, na které nemá nárok. Jak by rˇ ekl sv. Augustin, tento druh touhy je koˇrenem veˇskerého zla v tomto svˇetˇe. • 173 (. . .) Zlo je nepˇr´ıtomnost dobra, (. . .) pramen´ı z touhy m´ıt v´ıce, neˇz si cˇ lovˇek právem zaslouˇz´ı (. . .). ´ prsten˚ • 9. Aeon J. Skoble: Ctnost a nectnost v Panu u • 175 V epickych ˚ je vpodstatˇe nezbytné, aby cˇ tenárˇ mohl postavy pˇredsta´ pˇr´ıbˇez´ıch o dobru a zlu, jako je Pán prstenu, vuj´ıc´ı dobro a zlo dobˇre identifikovat. Jednou cestou k jejich urˇcován´ı jsou jejich cˇ iny. Dalˇs´ı se tyk´ ´ a povahovych ´ ˚ e literárn´ı duvody ˚ vlastnost´ı, z nichˇz tyto cˇ iny vycházej´ı. Existuj´ı ruzn´ k preferován´ı jednoho pˇr´ıstupu pˇred druhym, cˇ i sˇ patnymi vlastnostmi, pak je moráln´ı ´ ale jsou-li postavy obdaˇreny osobnost´ı vyznaˇcuj´ıc´ı se dobrymi, ´ ´ ˚ ˚ a naopak sˇ patné ponauˇcen´ı jasnˇejˇs´ı. Je jasnˇejˇs´ı proto, zˇ e dobré skutky se daj´ı vykonávat i z nesprávnych u, ´ duvod ˚ ˚ Pouhé pozorován´ı toho, co lidé dˇelaj´ı, byv´ skutky mohou byt u. ´ provádˇeny z dobrych ´ duvod ´ a tedy z hlediska morálky nˇekdy ménˇe instruktivn´ı neˇz uvaˇzován´ı o tom, kym ´ jsou. • 178 ˚ Dalˇs´ım zpusobem pouˇz´ıván´ı rozumu je rozhodnout se pro cˇ innost odpov´ıdaj´ıc´ı dané situaci. Aristoteles doporuˇcuje zamˇerˇ it se na prostˇredky nacházej´ıc´ı se mezi dvˇema extrémy. Odvaha je napˇr´ıklad nejen opakem zbabˇelosti, ale zárovenˇ to nen´ı ani unáhlenost ani faleˇsné hrdinstv´ı. Jinak rˇ eˇceno, zbabˇelost je nectnost, ale ´ ˚ správná nen´ı ani upln´ a nebojácnost. Ten, kdo tvrd´ı, zˇ e se neboj´ı vubec niˇceho, si zjevnˇe neuvˇedomuje, jak tento svˇet funguje. (Napˇr´ıklad kdyˇz ve filmu Petera Jacksona Chodec prohlaˇsuje, zˇ e hobiti se dostateˇcnˇe neboj´ı“.) ” ˇ ˚ ˚ aby mˇel strach napˇr´ıklad z rozzuˇreného medvˇeda grizzlyho nebo z Nazgula. ˆ A zárovenˇ Clovˇ ek má dost duvod u, je tˇreba korigovat stateˇcnost s rozumnym ´ zvázˇ en´ım danych ´ okolnost´ı – pouˇstˇet se do poˇsetilého rizika vypadá moˇzná odvázˇ nˇe, ale pokud to situaci jeˇstˇe zhorˇs´ı, pak to zjevnˇe nen´ı správné. Aristoteles rˇ´ıká, zˇ e se cˇ lovˇek mus´ı ˚ Dobry´ charakter se tedy sp´ısˇ e postupnˇe upevnuje, ˇ uˇcit, jak jednat správnˇe, pomoc´ı dobrych neˇz aby byl ´ skutku. pˇresnˇe dany´ a urˇceny. ´ • 179 (. . .) Kdybychom byli dost chytˇr´ı, abychom vˇedˇeli, kdo nám vyhovuje jako vzor, pak bychom zˇ a´ dny´ vzor nepotˇrebovali. • 181 Je-li (. . .) nˇekdo oddany´ jen proto, zˇ e mu bylo vˇzdycky rˇ´ıkáno, zˇ e oddanost je dobrá, ale on sám o tom nikdy ˚ neuvaˇzoval, pak to vubec neznamená, zˇ e dotyˇcny´ je opravdu ctnostny, ´ pˇrestoˇze o oddanosti cˇ asto mluv´ıme jako ˚ zeme tuto vlastnost sp´ısˇ e kritizovat, neˇz vychvalovat. (. . .) Pokud je o ctnosti. A je-li objekt nˇecˇ ´ı oddanosti zly, ´ muˇ vˇsak oddanost ctnost´ı v pˇr´ıpadˇe, zˇ e objekt nˇecˇ ´ı oddanosti je sám o sobˇe hodny, ´ znamená to, zˇ e ctnostné jednán´ı vyˇzaduje schopnost kriticky posoudit otázky moráln´ıch hodnot a zamˇerˇ it oddanost správnym ´ smˇerem. ˚ ci Frodovi pˇr´ıkladem ctnosti? Já se domn´ıvám, zˇ e ano. Objevily se námitky, zˇ e Je Samova hluboká oddanost vuˇ Sam je pouhy´ venkovsky´ bal´ık, jakysi ´ hodny´ prost’ácˇ ek. Tato kritika vˇsak postrádá pochopen´ı základn´ı podstaty jejich pˇra´ telstv´ı. Sam je pˇr´ıtelem Froda, protoˇze si uvˇedomuje, zˇ e Frodo je sám o sobˇe hodny´ a zˇ e si Samovu oddanost zaslouˇz´ı. A stejnˇe je tomu i u Sm´ısˇ ka a Pipina a jejich projevu˚ pˇra´ telstv´ı a oddanosti. Vzájemná neotˇresitelná oddanost hobitu˚ je zaloˇzena na jejich spoleˇcném pojet´ı toho, co je dobré a správné. • 183 ˚ (. . .) Rozv´ıj´ı-li cˇ lovˇek zpusob myˇslen´ı a konán´ı, jeˇz podporuje dobré vlastnosti, jedná mnohem správnˇeji a lépe vykonává dobré skutky. A to je dalˇs´ı hledisko, kdy je rozum vˇec´ı praktickou“: v pˇr´ıpadˇe cˇ estného cˇ lovˇeka ”


5

totiˇz reflexe minulych ´ proˇzitku˚ vyvolávaj´ı zmˇeny charakteru, ale zmˇenˇeny´ charakter reaguje na nové proˇzitky ˚ ym ˚ ruzn ´ zpusobem. • 184 ˚ Zloba, zahoˇrklost a pycha jsou nectnosti, jeˇz mohou zpusobit, zˇ e se cˇ lovˇek stane obˇet´ı niˇcivych ´ ´ sil, pˇrestoˇze je vpodstatˇe hodny. ´ • 185 ˚ Je tu kladen jen maly´ duraz ˚ Kant rˇ´ıká, zˇ e cˇ iny jsou morálnˇe správné, jsou-li vykonávány z dobré vule. na rozvoj dobrého charakteru, protoˇze z tohoto pohledu uˇz cˇ lovˇek mus´ı m´ıt dobry´ charakter, aby dokázal jednat morálnˇe. ˚ Zdá se, zˇ e jde o teorii morálky vhodnou pro vzneˇsené elfy, kteˇr´ı sice mohou podléhat sˇ patnym ale jsou ´ vlivum, uˇz ve své podstatˇe dobˇr´ı, ovˇsem v pˇr´ıpadˇe hobitu˚ a lid´ı (coˇz nás zaj´ımá pˇredevˇs´ım) pˇredstava o samostatném moráln´ım rozvoji vyˇzaduje, abychom svou chybuj´ıc´ı povahu brali vázˇ nˇe. Dokázˇ eme byt ´ lepˇs´ı nebo horˇs´ı vlivem svych ´ dispozic a rozhodnut´ı a naˇse dispozice zabarvuj´ı naˇse rozhodnut´ı a naˇse rozhodnut´ı mohou zmˇenit naˇse dispozice. ´ • 10. Bill Davis: Volba smrti: Dar moralky ve Stˇredozemi • 197 ´ celu, nebude se dany´ jev vyv´ıjet správnym Je-li nˇecˇ emu bránˇeno v naplnˇen´ı pˇrirozeného uˇ ´ smˇerem. A pokud je ´ to mysl´ıc´ı bytost, c´ıt´ı svou porázˇ ku a uvˇedomuje si vlastn´ı neuplnost. ´ • 11. Joe Kraus: Tolkien, modernismus a vyznam tradice • 215 ´ (. . .) Jednou cˇ a´ st´ı Tolkienovy vize pˇri psan´ı Pána prstenu˚ byl obraz svˇeta, v nˇemˇz uˇcenost a ucta k tradici vytvárˇ ej´ı ˇ si, zˇ e Tolkien byl profesorem a studoval a uˇcil jazyky severn´ı Evropy, skuteˇcnou a uchopitelnou s´ılu. Vzpomente takˇze vyznával hodnoty lidské spoleˇcnosti. A nav´ıc proˇzil jako voják prvn´ı svˇetovou válku a jeho syn Christo˚ ˚ pher slouˇzil ve druhé svˇetové válce. A proto velmi dobˇre vˇedˇel, zˇ e inˇzenyˇ prumyslu jsou ti, kteˇr´ı ´ ri a vudci ˚ pˇrispˇeli k v´ıtˇezstv´ı v novodobém zpusobu veden´ı války. A stejnˇe dobˇre vˇedˇel, zˇ e existuj´ı názorové sˇ koly maj´ıc´ı ´ jen malou uctu k náboˇzenstv´ı, historii, filozofii a starobylym si cenil on. V Pánu prstenu˚ ´ kulturám, kterych ´ je obsaˇzena i jeho pˇredstava svˇeta, v nˇemˇz i v dobˇe tanku˚ a samopalu˚ maj´ı stále své m´ısto starobylé jazyky a tajemné dˇejiny, protoˇze bez toho by neexistovala zˇ a´ dná nadˇeje na koneˇcné v´ıtˇezstv´ı dobra. Jinak rˇ eˇceno, stvoˇril pˇredstavu, jakou zˇrejmˇe sd´ılej´ı i mnoz´ı z nás Angliˇcanu˚ a uˇcitelu˚ filozofie: budete-li bedlivˇe naslouchat vˇsemu, co vám sdˇel´ıme pˇri vyuce, budete moˇzná schopni vyj´ıt ven a pomoci zachránit svˇet. ´ • 216 ˚ ehu prvn´ı poloviny stolet´ı, bˇehem nˇehoˇz se technologie posunula od bratru˚ Wrightu˚ k atomové bombˇe, V prubˇ trval Tolkien na tom, zˇ e i starˇs´ı hodnoty dokázˇ ´ı zmˇenit souˇcasny´ svˇet. • 218 (. . .) [Tolkien] napsal Pána prstenu˚ cˇ a´ steˇcnˇe jako protest proti pˇredstavˇe, zˇ e minulost uˇz nemá zˇ a´ dny´ vyznam ´ a zˇ e lidé mohou za nepˇr´ıtomnosti Boha jednat, jakkoli se jim zachce. Tolkien vˇedˇel, zˇ e mnoz´ı jeho akademiˇct´ı kolegové podobné názory v´ıtaj´ı, a pˇresto sˇ el zámˇernˇe opaˇcnym ´ smˇerem. Vydal se hledat minulost a snaˇzil se ˚ objevit zpusob, jak by jeho objevy mohly prospˇet souˇcasnému svˇetu. Vˇedˇel, zˇ e svˇet se mˇen´ı – jak reálny´ svˇet, tak svˇet idej´ı – a reagoval na tuto zmˇenu t´ım, zˇ e studoval zapomenuté spisy a znovu je pˇredstavoval svym ´ ˚ a sˇ irˇs´ı veˇrejnosti. Jeho odezvou na chaos vytvárˇ eny´ mnoha oslavovanymi studentum a uct´ıvanymi osobami tak ´ ´ bylo posilován´ı vyznamu a hodnot tradice. ´ Tolkien vn´ımal modernismus pˇredevˇs´ım jako sebezniˇcuj´ıc´ı reakci na pˇrekotnou pˇr´ıtomnost volaj´ıc´ı po odstranˇe˚ n´ı pozustatk u˚ minulosti. Jako kaˇzdého, kdo miluje pˇr´ırodu, jej trápilo, kdyˇz vidˇel horeˇcnaty´ a neplánovany´ rozvoj ve vˇetˇsinˇe krajiny, kterou znal. (Z tohoto pohledu nen´ı tˇezˇ ké vn´ımat enty jako fantazii o tom, zˇ e proti nám budou naˇse lesy bojovat, budeme-li jim pˇr´ıliˇs ubliˇzovat.) A jako ten, kdo bere svou náboˇzenskou identitu velmi vázˇ nˇe, zjevnˇe c´ıtil smutny´ soucit s novodobymi mysliteli, kteˇr´ı zavrhli náboˇzenstv´ı, pˇredevˇs´ım katolické, ´ aniˇz by zkoumali, cˇ eho se vlastnˇe zbavuj´ı. Tolkien vn´ımal modernismus jako bezmyˇslenkovité odm´ıtán´ı mnoha ´ ı by vyˇzadovalo dovést k v´ırˇ e vˇec´ı, kterych ´ si vázˇ il. Neuvˇedomoval si, kolik intelektuáln´ıho a emocionáln´ıho usil´ ˚ c´ı myˇslenky v moudrost tradic generaci, jeˇz zaˇzila prvn´ı svˇetovou válku, ale vˇedˇel, zˇ e rozpoznáván´ı základn´ı vudˇ bylo obt´ızˇ né v kaˇzdé dobˇe. Vidˇel pˇr´ıliˇs mnoho souˇcasn´ıku˚ vydávaj´ıc´ıch se snazˇs´ı cestou a odm´ıtaj´ıc´ıch západn´ı ˚ ych tradici, jeˇz byla základem jejich skepticismu. Nevˇerˇ il v naladˇen´ı novodobého svˇeta v jeho ruzn ´ projevech, které vn´ımal jako jisty´ druh zoufalstv´ı, a odolával jim cˇ a´ steˇcnˇe i t´ım, zˇ e napsal fantazijn´ı d´ılo, v nˇemˇz se tento svˇet odrázˇ el.


6

• 225 ˇ (. . .) Souˇcasny´ svˇet slibuje velkou moc, ale nenab´ız´ı zˇ a´ dnou strukturu, v n´ızˇ bychom ji mohli uplatnovat. Udrˇzuje ˚ zeme tvoˇrit nˇeco nového, ale zárovenˇ poskytuje dukazy ˚ inspiruj´ıc´ı nadˇeji, zˇ e muˇ o tom, zˇ e nic netrvá vˇecˇ nˇe, zˇ e nic nen´ı ve své podstatˇe dobré. Modernismus je pˇritaˇzlivy; ´ láká nás na sliby ve vˇsech moˇznych ´ podobách, ale ´ ech, jehoˇz dosáhneme, ve skuteˇcnosti pˇredehrou ke zklamán´ı také nás zrazuje. V souˇcasném svˇetˇe je kaˇzdy´ uspˇ a moˇzná aˇz k beznadˇeji. • 227 Mezi nejvásˇ nivˇejˇs´ı kritiky [Tolkiena] patˇr´ı Catharine R. Stimpsonová, jeˇz ve své studii z roku 1969 napsala: Tolkien je padˇelek: faleˇsny, ´ rozvlácˇ ny´ a sentimentáln´ı. Jeho popularizace minulosti je komiks pro dospˇelé [. . .] ” tˇem, kteˇr´ı ve sˇ kole studovali mnohoznaˇcné texty literatury dvacátého stolet´ı, nab´ız´ı pˇrehled novodobé beznadˇeje: Pustinu s poznámkami a beze slz.“. Tolkien podle n´ı odm´ıtá vˇse modern´ı, at’ uˇz to existuje v reálném svˇetˇe, nebo je to umˇelecky´ postoj, aniˇz by se s t´ım nejprve popral. Dle jej´ıho názoru ignoruje vyzvu, kterou ´ nám modernismus pˇredkládá, vyzvu tykaj´ ´ ´ ıc´ı se nalezen´ı vlastn´ı pravdy ve svˇetˇe, v nˇemˇz se nenacház´ı zˇ a´ dná pravda s velkym ´ P. Vn´ımá ho jako nˇekoho, kdo nab´ız´ı nemoˇznˇe jednoduché odpovˇedi. Tvrd´ı, zˇ e oslavuje mnohé ˚ nezlomnou v´ıru, zˇ e vˇeci, kterych ´ se násˇ souˇcasny´ svˇet zcela oprávnˇenˇe zbavil: dˇediˇcny´ nárok na královsky´ trun, nadpˇrirozené s´ıly vyˇreˇs´ı krize lid´ı, a pocit, zˇ e tmavˇs´ı a menˇs´ı lidé z jihu jsou vˇseobecnˇe pohanˇst´ı zloduˇsi. • 229 ˚ ˚ proˇc Pán prstenu˚ pusob´ ˚ ˚ je fakt, zˇ e nab´ız´ı svˇet, v nˇemˇz muˇ ˚ zeme Jedn´ım z duvod u, ı na tolik souˇcasnych ´ cˇ tenárˇ u, zahlédnout záblesk autentické a mocné pravdy, o n´ızˇ v´ıme, zˇ e je ta pravá, pˇrestoˇze se ji velké s´ıly zla a hˇr´ıchu snaˇz´ı pohltit. ´ prsten˚ • 12. Andrew Light: Tolkien˚ uv zeleny´ vˇek: Ekologicka´ témata v Panu u • 245 ˚ Tolkienovo vyl´ıcˇ en´ı ekologického vˇeku prostˇrednictv´ım proˇzitku˚ entu˚ a Torna Bombadila pusob´ ı takto: vyb´ız´ı nás, abychom se na vlastn´ı dˇejiny a na násˇ vztah k jinym ´ zˇ ivym ´ bytostem, s nimiˇz sd´ıl´ıme tuto zemi, d´ıvali z dlouhodobého hlediska. • 246 Je nesm´ırnˇe tˇezˇ ké pˇredstavit si sebe sama ve vztahu ke vzdálenym ´ dobám a dˇejinám, i kdyˇz uvaˇzujeme tˇreba jen o dˇejinách zˇ ivota na Zemi. Je proto zcela pochopitelné, zˇ e se nám nedaˇr´ı pˇremyˇ ´ slet o následc´ıch vlastn´ıch cˇ inu˚ v souvislosti s delˇs´ım cˇ asovym ´ rozmez´ım. Ale kdybychom byli schopni d´ıvat se na vˇse alesponˇ trochu z tohoto hlediska, pomohlo by nám to z´ıskat dostateˇcnou pokoru a uvˇedomit si, zˇ e jsme cˇ a´ st´ı pˇr´ıbˇehu, jenˇz je mnohem delˇs´ı a vˇetˇs´ı neˇz my sami. • 248 ˇ Cetba Tolkienova d´ıla samozˇrejmˇe nen´ı vˇselékem na nemoci zˇ ivotn´ıho prostˇred´ı. A pˇresto je to vyznamn´ a vyzva ´ ´ ´ nabádaj´ıc´ı nás brát v uvahu dlouhodobou perspektivu dalˇs´ıch vˇec´ı ve svˇetˇe a pˇrij´ımat odpovˇednost za cˇ iny dané naˇs´ım dominantn´ım postaven´ı na této planetˇe. ´ prsten˚ • 13. Thomas Hibbs: Prozˇretelnost a dramaticka´ jednota Pana u • 257 ´ prsten˚ Tolkien: Pan u ˚ zeˇs mu ho dát? Potom nevynásˇ ej • Spousta tˇech, co zˇ ij´ı, zaslouˇz´ı smrt. A nˇekdo um´ırá a zasluhuje zˇ ivot. Muˇ pˇr´ıliˇs horlivˇe rozsudky smrti ve jménu spravedlnosti, i kdyˇz másˇ strach o vlastn´ı bezpeˇcnost. Protoˇze ani ti ˚ nejmoudˇrejˇs´ı nedohlédnou do vˇsech koncu. • 259 Skromnost (zde) nen´ı zˇ a´ dná ubohá pon´ızˇ enost, ale je spojena s poznán´ım vlastn´ı role ve vˇetˇs´ım celku (. . .). • 260 ´ prsten˚ Tolkien: Pan u ˚ zeme, pro dobro let, do nichˇz jsme • Nám nepˇr´ısluˇs´ı zvládnout vˇsechny zvraty svˇeta, jen udˇelat, co muˇ ˇ postaveni, vykoˇrenovat zlo na pol´ıch, která známe, aby ti, kdo pˇrijdou po nás, mohli obdˇelávat cˇ istou zemi. Jaké poˇcas´ı budou m´ıt, o tom my nerozhodujeme.


7

• 261 Mezi Tolkienem a Kantem se (. . .) objevuj´ı vyznamn´ e a pouˇcné rozd´ıly. Kant tvrd´ı, zˇ e zdroj moráln´ıch zásad ´ se nenacház´ı v pˇr´ırodˇe nebo Bohu cˇ i v cˇ emkoli vnˇejˇs´ım mimo samotny´ lidsky´ rozum. Jakykoli vnˇejˇs´ı zdroj ´ moráln´ıch zásad by mˇel za následek heteronomii, tedy opak autonomie. Kant tento opaˇcny´ názor obhajuje cˇ a´ steˇcnˇe proto, zˇ e je pˇresvˇedˇcen, zˇ e pˇr´ırodn´ı svˇet nen´ı moráln´ı svˇet; pˇr´ırodn´ı svˇet je podle nˇej ovládany´ mechanickymi zákony, coˇz pˇredem vyluˇcuje moˇznost osobn´ı svobody. Kant tak pˇrij´ımá to, co se zaˇcalo oznaˇcovat ´ za rozˇcarován´ı z pˇr´ırodn´ıho svˇeta. Naproti tomu podle Tolkiena je pˇr´ıroda celkovˇe cˇ arovná, ale je prodchnuta ˚ logikou a moráln´ım c´ıtˇen´ım. Tolkien pˇri kladen´ı durazu na svobodu a povinnost nepouˇz´ıvá kantovskou dichotomii mezi autonomi´ı a heteronomii, aˇckoli jisté formy autonomie jsou zde spojeny s nectnost´ı pychy. M´ısto ´ ˚ jedince, jeˇz se v touze po osvobozen´ı mus´ı obrátit k Bohu, pˇr´ırodˇe a spoleˇcnosti, Tolkien Kantovy izolované vule ˚ jako pˇredkládá postavy, které dokázˇ ´ı chápat sebe a své povinnosti tak, zˇ e se vn´ırnaj´ı jako cˇ a´ st vˇetˇs´ıch celku, pˇr´ısluˇsn´ıci národu˚ a ras, cˇ lenové alianc´ı a trvalych ´ spoleˇcenstv´ı a nakonec jako souˇca´ st pˇr´ırodn´ıho vesm´ıru. • 266 ˚ je ukázkou toho, jak se zlé skutky obracej´ı proti svému Fakt, zˇ e Sarumana zavraˇzdil jeden z jeho sluˇzebn´ıku, ˚ puvodci a niˇc´ı ho. • 14. Jennifer L. McMahonová a B. Steve Csaki: Mluv´ıc´ı stromy a chod´ıc´ı hory: Buddhisticka´ a taoisticka´ témata ´ prsten˚ v Panu u • 274 ˚ (. . .) Vˇedom´ı, které Tolkien pˇriˇc´ıtá stromum, nen´ı pˇr´ımo analogické tomu, o nˇemˇz mluv´ı buddhisté. Napˇr´ıklad aˇckoli zenovy´ mistr Dogen l´ıcˇ ´ı hory jako krácˇ ej´ıc´ı“, jeho jazyk je poeticky´ a metaforicky, ´ nikoli doslovny. ´ ” Tolkienovy stromy naproti tomu skuteˇcnˇe mluv´ı a jednaj´ı podobnˇe jako lidé – a jako hobiti, trpasl´ıci, elfové a cˇ arodˇejové. Tolkien napˇr´ıklad uvád´ı, zˇ e stromy ve Starém hvozdu nemaj´ı rádi vetˇrelce“. (. . .) Podobné pasázˇ e ” jasnˇe ukazuj´ı, zˇ e Tolkien ve své fikci t´ıhne k personifikaci pˇr´ırodn´ıch entit. Entity nepodobaj´ıc´ı se lidem nemaj´ı vlastn´ı typ vˇedom´ı, ale jsou l´ıcˇ eny tak, zˇ e jejich myˇslenky a emoce jsou myˇslenkám a emoc´ım lid´ı analogické. ˚ ych ´ A Tolkien nav´ıc pˇriˇc´ıtá lidské vˇedom´ı dalˇs´ım entitám na ruzn ıch. Lidé jsou vˇedomˇejˇs´ı neˇz stromy, ale ´ urovn´ uvaˇzován´ı, jakym ´ se stromy vyznaˇcuj´ı, napodobuje lidské vˇedom´ı. Hobiti, trpasl´ıci a elfové projevuj´ı vˇedom´ı, jeˇz je vpodstatˇe totoˇzné s lidskym, zat´ımco cˇ arodˇejové – a Temny´ pán Sauron – maj´ı jakési nadlidské vˇedom´ı, ´ které je nicménˇe stejnˇe odvozeno od lidského modelu. Zjevny´ rozd´ıl mezi t´ım, jak Tolkien zacház´ı s entitami liˇs´ıc´ımi se od lid´ı, a t´ım, co nab´ız´ı buddhismus, spoˇc´ıvá v tom, zˇ e buddhisté pˇr´ırodu nepersonifikuj´ı. Buddhisté neprom´ıtaj´ı model lidského vˇedom´ı do jinych forem ´ ˚ ych ˚ ymi ˚ zˇ ivota a berou to tak, zˇ e vˇedom´ı se projevuje u ruzn zpusoby. A hlavnˇe tvrd´ı, zˇ e vn´ımaj´ıc´ı ´ bytost´ı ruzn ´ bytosti jsou primárnˇe emotivn´ı, nikoli reflektivn´ı. Urˇcité modely vn´ımán´ı se tak sice podobaj´ı lidskému vˇedom´ı, ale lidské vˇedom´ı nemus´ı byt ´ vyluˇ ´ cnˇe t´ım nejlepˇs´ım. Pro buddhisty je reflektivn´ı forma vn´ımán´ı, j´ızˇ se vyznaˇcuj´ı lidé, sice jistym ´ typem vˇedom´ı, ale nen´ı to jediná forma vn´ımán´ı. A v mnoha buddhistickych ´ textech je nav´ıc bˇezˇ né lidské vˇedom´ı l´ıcˇ eno jako pˇrekázˇ ka brán´ıc´ı osv´ıcen´ı. • 277 ˚ ˇ an´ı vztahu jedince k pˇr´ırodˇe je (. . .) t´ım, v cˇ em se Tolkien a buddhisté shoduj´ı, ale liˇs´ı se v tom, jak na Zduraz nov´ ˚ tento vztah nahl´ızˇ ej´ı. Tolkien klade duraz na dohled a dokonce na kultivaci pˇr´ırodn´ıho prostˇred´ı. Sice pˇripouˇst´ı, zˇ e jedinci jsou okoln´ım prostˇred´ım utvárˇ eni, ale zárovenˇ rˇ´ıká, zˇ e maj´ı v pˇr´ırodˇe urˇcitou pravomoc. Toto pojet´ı ˚ ci pˇr´ırodˇe a zárovenˇ je v nˇem obsaˇzen názor, zˇ e prol´ınaj´ıc´ı se textem obsahuje kritiku nevhodného chován´ı vuˇ jisté bytosti bud’ maj´ı, nebo je jim pˇredurˇceno m´ıt nadvládu nad celou Zem´ı nebo nad jej´ı cˇ a´ st´ı. • 282 (. . .) Pokora je známkou moudrosti, protoˇze svˇet je pˇr´ıliˇs velky´ a ani mudrc ho nedokázˇ e cely´ obsáhnout. • 282 ˚ zeme hodnˇe nauˇcit, ale také názornˇe ukazuProstˇrednictv´ım Gandalfa Tolkien nejen rˇ´ıká, zˇ e od moudrych ´ se muˇ ˚ je, co znamená byt ı, ale je pˇr´ıkladem toho, ´ dobry´ uˇcitel. Nesnaˇz´ı se ovládat ty, kteˇr´ı spadaj´ı pod jeho pusoben´ T´ım se Gandalf, dobry´ uˇcitel, naprosto jasnˇe odliˇsuje zˇ e dobry´ uˇcitel podporuje nezávislost a osobn´ı vyvoj. ´ od Saurona, sˇ patného uˇcitele, jehoˇz c´ılem je trvalé zotroˇcen´ı vˇsech, kteˇr´ı jsou v jeho moci, a nikoli pomoc pˇri nabyv´ ´ an´ı moudrosti a samostatnosti. • 283 Sam je obzvlásˇ tˇe zaj´ımavym mistrem“, protoˇze je zdánlivˇe velmi nepravdˇepodobnym ´ Frodovym ´ ´ kandidátem ” ˚ na tuto roli. Vypadá sp´ısˇ prostˇe, neˇz uˇcenˇe, a postrádá prestiˇz Nositele Prstenu, moc cˇ arodˇeje a vˇehlasny´ puvod


8

Aragorna. Tolkien vˇsak uˇcinil Samovu roli vyjimeˇ cnou t´ım, zˇ e X. kapitolu knihy Dvˇe vˇezˇ e nazval Mistr Samvˇed ´ ” ˚ pˇripom´ıná, zˇ e veden´ı cˇ asto pˇricház´ı váhá“. Upoután´ım pozornosti na Mistra Samvˇeda“ Tolkien svym ´ cˇ tenárˇ um ” ˚ zeme mnohému nauˇcit i od tˇech nejskromnˇejˇs´ıch uˇcitelu. ˚ z neˇcekaného zdroje a zˇ e se muˇ ´ zasna´ dobrodruˇzstv´ı Sama a Froda: Tolkien˚ • 15. J. Lenore Wrightová: Uˇ uv motiv cesty • 290 ´ prsten˚ Tolkien: Pan u • Pokud jde o nˇejaky´ vnitˇrn´ı vyznam nebo poselstv´ı“ podle autorova zámˇeru zˇ a´ dné nemá. Pˇr´ıbˇeh nen´ı ani ´ ” alegoricky, ´ ani aktuáln´ı. . . Mnˇe byla alegorie ve vˇsech jej´ıch projevech srdeˇcnˇe protivná. . . Mám mnohem radˇeji historii, pravou nebo pˇredst´ıranou, protoˇze ji cˇ tenárˇ i mohou aplikovat podle svého myˇslen´ı a zkuˇsenost´ı. Mysl´ım, zˇ e mnoz´ı si pletou aplikaci“ a alegorii“; základem prvn´ı je cˇ tenárˇ ova svoboda, ” ” kdeˇzto základem druhé je c´ılevˇedomé autorovo rˇ´ızen´ı. • 305 ˚ ze byt Tolkienovi váhav´ı poutn´ıci nám ukazuj´ı, zˇ e kdyˇz se obyˇcejn´ı lidé rozhodnou konat dobro, muˇ ´ zˇ ivot neobyˇcejny. ´ ˇ ´ prsten˚ ´ • 16. John J. Davenport: St’astn´ e konce a duchovn´ı nadˇeje: Pan u jako epicka´ pohadka • 322 ˇ ı velc´ı páni nebo vládci, cˇ i (. . .) [Tolkien] ukazuje, zˇ e pˇr´ızenˇ sˇ tˇestˇeny v dˇejinách tohoto svˇeta cˇ asto neovlivnuj´ ” dokonce bohové, ale ti, kteˇr´ı jsou zdánlivˇe bezvyznamn´ ı a slab´ı“. ´ • 325 Pˇrestoˇze je to nejzásadnˇejˇs´ı chv´ıle celého dˇeje, Glumovo závˇereˇcné naplnˇen´ı jeho osudu nen´ı jedinym ´ okamˇzikem v Pánu prstenu, ˚ v nˇemˇz nacház´ıme cosi jako eukatastrofu, zázraˇcnou obnovu, v jakou uˇz nikdo nedoufal, ale smrtelné bytosti ji mohou samy ovlivnit. Jak tvrd´ı [Gunnar] Urang, rozuzlen´ı pˇr´ıbˇehu na Hoˇre osudu pˇredcház´ı celá rˇ ada neˇcekanych ´ vysvobozen´ı, menˇs´ıch sˇ t’astnych ´ koncu˚ smˇerˇ uj´ıc´ıch ke koneˇcnému v´ıtˇezstv´ı“, a to vˇcetnˇe ” Frodovy záchrany u Bruinenského brodu, Gandalfova návratu z rˇ´ısˇ e smrti a v´ıtˇezstv´ı v bitvˇe u Helmova zˇ lebu. A po zniˇcen´ı Prstenu následuj´ı dalˇs´ı eukatastrofické okamˇziky. • 327 Tolkien povaˇzoval Pána prstenu˚ za vpodstatˇe náboˇzenské a katolické d´ılo“, aˇckoli zámˇernˇe vynechával prak” ” ˚ cˇ i obˇradum ˚ v tomto imaginárn´ım svˇetˇe. ticky vˇsechny odkazy na cokoli podobného náboˇzenstv´ı‘, kultum ’ ˚ pˇr´ıbˇeh pouhou epickou roNáboˇzensky´ prvek je obsaˇzen v pˇr´ıbˇehu a jeho symbolice“. (. . .) Kdyby byl Tolkienuv manc´ı, nemusel by nést náboˇzenského ducha, ale jako pohádka pro dospˇelé je zakonˇcen zásadn´ım náboˇzenskym ´ ˚ ze vydrˇzet navˇeky, protoˇze t´ım, zˇ e si neoprávnˇenˇe pˇrisvoj´ı boˇzskou moc a spraveposelstv´ım o tom, zˇ e zlo nemuˇ ´ casti, bez naˇs´ı ochoty obˇetovat se a bez naˇs´ı v´ıry dlnost, nakonec zniˇc´ı samo sebe. To se vˇsak nestane bez naˇs´ı uˇ ´ ı nás smrteln´ıku˚ se setká s rozhoduj´ıc´ı odezvou a zˇ e den (nacházej´ıc´ı se zcela mimo rámec logické nadˇeje), zˇ e usil´ nakonec zase pˇrijde. • Moudrost filozof˚ u • 334 Diogénes • K cˇ emu je filozof, jenˇz neranil niˇc´ı city? • 334 Lucretius • Je dobré pozorovat cˇ lovˇeka v nouzi a neˇstˇest´ı, abychom zjistili, co je zaˇc, protoˇze pak koneˇcnˇe vytrysknou ˚ slova pravdy z hlubin jeho srdce, strhne se maska a zustane skuteˇcnost. • 335 Epiktétos • Nesnaˇzte se, aby se vˇeci dˇely, jak chcete vy, ale radˇeji chtˇejte, aby se dˇely, jak se d´ıt maj´ı, a proˇzijete spokojeny´ zˇ ivot. • 335 Marcus Aurelius


9

• Ten, kdo jedná nesprávnˇe, cˇ in´ı bezpráv´ı sám sobˇe, nebot’ se stává sˇ patnym. ´ • 336 Francis Bacon • Trocha filozofie vede mysl cˇ lovˇeka k ateismu, ale hlubiny filozofie pˇrivádˇej´ı lidskou mysl k náboˇzenstv´ı. • 336 René Descartes ˇ ˚ • Cten´ ı dobrych ´ knih je jako pov´ıdán´ı si s tˇemi nejlepˇs´ımi lidmi minulych ´ vˇeku. • 337 Gottfried Leibnitz ˚ ze nikdy volit nesprávnˇe. . . Dá se • Nejvyˇssˇ´ı moudrost ve spojen´ı s dobrem, jeˇz je stejnˇe nekoneˇcné, nemuˇ ˚ Buh ˚ by nikdy zˇ a´ dny´ nestvoˇril. tedy rˇ´ıci, zˇ e kdyby tohle nebyl ten nejlepˇs´ı ze vˇsech moˇznych ´ svˇetu, • 337 Voltaire ˚ neexistoval, museli bychom si ho vymyslet. • Kdyby Buh • 338 Jeremy Bentham ˚ jimiˇz jsou bolest a radost. A jen oni mohou • Pˇr´ıroda svˇerˇ ila lidstvo pod správu dvou nejvyˇssˇ´ıch vládcu, ukázat, co bychom mˇeli dˇelat, a urˇcit, co budeme dˇelat. • 339 Ralph Waldo Emerson • Nen´ı nic prostˇs´ıho neˇz vzneˇsenost; opravdu, byt ´ prosty´ je tak vzneˇsené. • 339 John Stuart Mill • Kdyby celé lidstvo kromˇe jediného cˇ lovˇeka zastávalo stejny´ názor a pouze ten jeden by tvrdil opak, nemˇelo by lidstvo právo ho umlˇcet, stejnˇe jako by on nemˇel právo umlˇcet lidstvo, kdyby mu byla dána moc. • 339 Søren Kierkegaard • Bez rizika nen´ı v´ıra. • 339 Henry David Thoreau • Byt ´ filozof neznamená jen m´ıt vytˇr´ıbené myˇslenky nebo pˇr´ımo zaloˇzit sˇ kolu, ale znamená to milovat moudrost a zˇ ´ıt podle toho, co nám zˇ ivot rˇ´ıká, zˇ ´ıt v prostotˇe, nezávislosti, sˇ lechetnosti a v´ırˇ e. • 340 John Dewey • Mysl´ıme jen tehdy, naraz´ıme-li na problém. • 340 Alfred North Whitehead ´ ´ • Filosofie zaˇc´ıná udivem. A na konci, kdyˇz si filozof mysl´ı, zˇ e uˇcinil vˇse, co mohl, je stále jen udiv. • 340 Ludwig Wittgenstein • Limity mého jazyka jsou limity mého svˇeta.

Stano Krajˇci, 1.–11. 3. 2011

typeset by LATEX

Gregory Bassham & Eric Bronson (ed.): Pán prstenů & filozofie 1

Recommend Documents