Grantová agentura České republiky. Grantová přihláška standardního projektu

20050405132609.1.4.0.0

Grantová agentura České republiky

Část A

Grantová přihláška standardního projektu Datum podání: 25.03.2005

Číslo podoboru(ů) 403, 310, 201

Registrační číslo: 403/06/1836

UCHAZEČ a NAVRHOVATEL Uchazeč: Institut zdravotní politiky a ekonomiky

IČO: 70871060

Sídlo:

Kutnohorská 1102, Kostelec nad Černými lesy, 28163

Navrhovatel:

RNDr. Jaromír Běláček, CSc.

Pracoviště navrhovatele:

Institut zdravotní politiky a ekonomiky, Kostelec nad Černými lesy, Kutnohorská 1102

Rodné číslo:

Telefon: +420321679061, +420608178373

5704302296

Fax:

E-mail:

+420321679062

[email protected]

Název projektu česky: Operacionalizace projekčního modelu pro regionální prognózy zdravotního stavu obyvatelstva v České republice Název projektu anglicky: Operationalisation of Projection Model for Regional Forecasting of the Health State of Population in the Czech Republic demografické projekce; plodnost; úmrtnost; migrace; nemocnost; nesoběstačnost; migrace; Klíčová slova česky: vzdělávání; NUTS3; veřejné zdraví demographic projection; fertility; mortality; migration; morbidity; disability; NUTS3; public Klíč. slova anglicky: health Datum podání *): Datum zahájení: 25/03/2005 01/01/2006 Doba řešení (roky): 3 AO,Sociologie, demografie Zařazení do číselníku CEP: FQ,Veřejné zdravotnictví, sociální lékařství BB,Aplikovaná statistika, operační výzkum

20050405132609.1.4.0.0

Odborní spolupracovníci, kteří se budou podílet na řešení výše uvedeného projektu. (V seznamu se neuvádí navrhovatel a spolunavrhovatelé.) Jméno a příjmení Peter Kokavec, Mgr. Roman Skalický, Bc. Tomáš Fiala, RNDr., CSc. Petr Hrala, RNDr.

Instituce Institut zdravotní politiky a ekonomiky (IZPE) Institut zdravotní politiky a ekonomiky (IZPE) Vysoká škola ekonomická (VŠE) Opinion Window s. r. o., Research International (OPW RI)

Uchazeč a navrhovatel svými podpisy na grantové přihlášce stvrzují, že: - se před podpisem grantové přihlášky seznámili s obsahem zadávací dokumentace a s pravidly Grantového systému GA ČR 2005 a zavazují se dodržovat jejich ustanovení; - všechny údaje uvedené v grantové přihlášce jsou pravdivé, úplné a nezkreslené a grantová přihláška byla vypracována v souladu se zadávací dokumentací a s pravidly Grantového systému GA ČR 2005; - všichni spolunavrhovatelé a spolupracovníci uvedení v grantové přihlášce byli seznámeni s věcným obsahem grantové přihlášky, jakož i s finančními požadavky uvedenými v grantové přihlášce a dále i s obsahem zadávací dokumentace a s Pravidly Grantového systému GA ČR 2005; - před podáním grantové přihlášky zajistili souhlas výše uvedených osob s účastí na řešení grantového projektu uvedeného v grantové přihlášce; - souhlasí, aby údaje uvedené v této grantové přihlášce byly použity pro vnitřní informační systém GA ČR a dále souhlasí s uveřejněním údajů v rozsahu stanoveném v zadávací dokumentaci.

.................................................. Podpis navrhovatele (Běláček)

.................................................................................................... Podpis a razítko uchazeče 1) (Vědecká rada IZPE)

.................................................. Datum

1) U uchazeče právnické osoby nebo organizační složky se uvádí rovněž jméno, příjmení a funkci jednající osoby (jednajících osob). Jednající osobou u uchazeče - právnické osoby může být pouze: - statutární orgán, nebo - člen statutárního orgánu oprávněný za uchazeče jednat, nebo - prokurista. Jednající osobou u uchazeče - organizační složky může být pouze: - vedoucí této organizační složky.

20050405132609.1.4.0.0


Část Abstrakt

Navrhovatel: Registrační číslo: RNDr. Jaromír Běláček, CSc. 403/06/1836 Název projektu: Operacionalizace projekčního modelu pro regionální prognózy zdravotního stavu obyvatelstva v České republice

Podstata navrhovaného projektu (max. 15 řádek) - česky

Projekt vychází z obsahové a formální analýzy ukazatelů úmrtnosti, nemocnosti a v systému všech krajů České republiky. Kritéria pro posouzení objektivity ukazatelů pro odhad “skutečného zdravotního stavu obyvatelstva” budou založena na pečlivé analýze “metodicky stejných ukazatelů” dostupných pro země OECD a Evropy, které jsou dostupné rovněž v tuzemských databázích. Hlavní pozornost projektu bude směrována na projektování klíčových ukazatelů do r.2020 v systém všech regionů ČR (na regionální úrovni NUTS3). Výsledky budou použitelné jako operativní podklady pro rozhodování na úrovni národních a regionální zdravotnických politik v České republice. Podstata navrhovaného projektu (max. 15 řádek) - anglicky

This project issues from the qualitative and formal analysis of mortality, morbidity and disability indicators in the regional system of Czech regions. The criterion for evaluation of relevance for “real health status of inhibitants” will based on the carefull analyzing of the “methodically same ones” measured in OECD and European countries, which had found in international and regional health database systems. The main topis of this project concerns the forecasting “health indicators” up to 2020 (in application to NUTS3). The results will be used as innovation support for national and regional health policy decesions in Czech republic.

20050405132609.1.4.0.0

Grantová agentura České republiky Uchazeč:

Část B-sumy

Institut zdravotní politiky a ekonomiky - Institut Registrační číslo: zdravotní politiky a ekonomiky RNDr. Jaromír Běláček, CSc.

Navrhovatel:

403/06/1836

1) Celkové předpokládané náklady na řešení projektu ze všech zdrojů financování na jednotlivé roky jeho řešení (finanční údaje se uvádějí jako celočíselné hodnoty v tis. Kč) 1.rok Náklady ze všech zdrojů financování

2.rok

3.rok

722

682

Celkem

722

2126

2) Celkové předpokládané náklady na řešení projektu z jednotlivých zdrojů za celou dobu jeho řešení (finanční údaje se uvádějí jako celočíselné hodnoty v tis. Kč) Jednotlivé zdroje finančních prostředků na řešení projektu

tis. Kč

Celkové grantové prostředky požadované z GA ČR

2126

Ostatní veřejné prostředky nepatřící do státního rozpočtu (např. z rozpočtů krajů nebo obcí)

0

Ostatní neveřejné prostředky (např. vlastní prostředky uchazeče u soukromých subjektů)

0

Celkem

2126

3) Celkové náklady na řešení projektu požadované od GA ČR (finanční údaje se uvádějí jako celočíselné hodnoty v tis. Kč) 1.rok Věcné prostředky celkem

2.rok

3.rok

434

434

434

0

0

0

Mzdové prostředky celkem

248

288

288

Celkem na řešení projektu

682

722

722

Investiční prostředky celkem

20050405132609.1.4.0.0


Část B-rozpis

Finanční prostředky požadované od GA ČR pro uchazeče (finanční údaje se uvádějí jako celočíselné hodnoty v tis. Kč) Uchazeč: Navrhovatel:


403/06/1836

1.rok

Věcné prostředky Provozní náklady 1)

2.rok

3.rok

50

50

50

245

245

245

Doplňkové (režijní) náklady 3)

40

40

40

Cestovní náklady 4)

25

25

25

Sociální a zdravotní pojištění a FKSP 5)

74

74

74

434

434

434

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1

48

48

48

3

160

160

160

0

0

0

Odměny technického personálu 11)

40

40

40

Ostatní osobní náklady (celkem) 12)

0

40

40

248

288

288

682

722

722

Služby 2)

Věcné prostředky celkem Investiční prostředky na hmotný a nehmotný majetek 6)

Celková cena 7)

Investiční prostředky celkem Mzdové náklady (detaily jsou uvedeny v části B-mzdy) Mzdy navrhovatele a spolupracovníků 8) Odměny navrhovatele a spolupracovníků 9)

Počet

Mzdy technického personálu 10)

Mzdové prostředky celkem Celkové prostředky z GA ČR 1) Část IV oddíl 7 odst. 7.1 písm. a) Grantového systému GA ČR 2005 2) Část IV oddíl 7 odst. 7.1 písm. b) Grantového systému GA ČR 2005 3) Část IV oddíl 7 odst. 7.1 písm. f) Grantového systému GA ČR 2005 4) Část IV oddíl 7 odst. 7.1 písm. c) Grantového systému GA ČR 2005 5) Část IV oddíl 7 odst. 7.1 písm. d) a e) Grantového systému GA ČR 2005 6) Část IV oddíl 9 Grantového systému GA ČR 2005 . Každou položku uveďte na zvláštní řádek. 7) Uvádí se celková pořizovací cena. 8) Část IV oddíl 8 odst. 8.3 písm. a) a b) Grantového systému GA ČR 2005 9) Část IV oddíl 8 odst. 8.3 písm. c) Grantového systému GA ČR 2005 10) Část IV oddíl 8 odst. 8.3 písm. a) a b) Grantového systému GA ČR 2005 11) Část IV oddíl 8 odst. 8.3 písm. c) Grantového systému GA ČR 2005 12) Část IV oddíl 8 odst. 8.7 Grantového systému GA ČR 2005

20050405132609.1.4.0.0


Příloha k B-rozpis

Zdůvodnění a rozpis finančních prostředků Uchazeč: Navrhovatel:


403/06/1836

Příloha k B-rozpis je nedílnou součástí grantové přihlášky a údaje v ní se musí shodovat s údaji v příslušné části B-rozpis. V této části musí být každý požadavek jasně specifikován, zdůvodněn a uvedeny informace o konkrétním využití požadované účelové podpory v souladu s ustanovením části V oddíl 11 Grantového systému GA ČR 2005 . Údaje v části Příloha k B-rozpis se uvádějí pro první rok řešení, pro další léta se údaje upřesní v příslušné dílčí zprávě.

a) Provozní náklady - odborné publikace, kancelářské potřeby b) Služby - reprezentativní sociologický (kvantitativní) průzkum - Omnibus 1000 respondentů (Opinion Window s. r. o.,Research International /OPW RI / ) - 200 tis. Kč - účastnické poplatky na konferencích a seminářích - doplňkový software (upgrade SPSS) c) Ediční náklady - (dílčí) výzkumné zprávy + překlady do AJ d) Režie - el. energie, internet e) Cestovné - předpokládané 2 tuzemské a 1 zahraniční cesta (SR, Polsko, Maďarsko) h) Mzdové náklady - viz. tabulka v kapitole 3 části C, respektive D.

20050405132609.1.4.0.0


Část B-mzdy

Mzdové náklady pro uchazeče pro 1. rok řešení (finanční údaje se uvádějí jako celočíselné hodnoty v tis. Kč) Uchazeč:


Navrhovatel:

403/06/1836

Náklady na mzdy nebo odměny odborných zaměstnanců: Navrhovatel a spolupracovníci: Jméno Jaromír Bc. Roman Mgr. Peter RNDr. Tomáš

Příjmení Běláček Skalický Kokavec Fiala, CSc.

Požadované prostředky od GA Pracovní ČR kapacita na řešení projektu Odměna za rok Roční mzda 2) 1) 3) 0 0 80 0 0 40 0 0 40 20 48 0

Mzdy a odměny technického a administrativního personálu Požadované prostředky od GA ČR Roční mzda 2) Odměna za rok 3) Celkový počet technických a administrativních zaměstnanců:

2

0

40

Ostatní osobní náklady (dohodu o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti) - uveďte typ pracovní činnosti, uvádějí se rovněž jména studentů přijatých na dohody: 4) Typ činnosti

Celkem požadované

1) Uvádí se v procentech odpovídajících rozsahu úvazku zaměstnanců na řešení grantového projektu. 2) Uvádí se celková výše hrubé mzdy nebo hrubého platu, resp. jejich poměrná část požadovaná z prostředků GA ČR na první rok řešení grantového projektu. Nevyplňuje se, pokud je požadována odměna. 3) Uvádí se odměna (tj.zvýšení pohyblivé částky mzdy nebo platu) požadovaná z prostředků GA ČR. 4) Pokud se budou práce na projektu účastnit studenti, uvádí se jméno a příjmení s označením „(s)“. V případě, že studenti budou odměňování z položky OON uvádí se tyto údaje do pole "typ pracovní činnosti".

20050405132609.1.4.0.0


Část E

Finanční podpory, které navrhovatel získal z jiných zdrojů Neúplnost údajů bude mít za následek vyřazení ze soutěže Uchazeč: Navrhovatel:


1) Jde o výši podpory na celou dobu řešení projektu v tisících Kč. 2) Rozsah úvazku na řešení jednotlivých projektů (v %) a to i když podpora nezahrnuje mzdy.

403/06/1836

Grantová agentura České republiky - Část C Zdůvodnění návrhu Jméno navrhovatele: RNDr. Jaromír Běláček, CSc Název projektu: Operacionalizace projekčního modelu pro regionální prognózy

zdravotního stavu obyvatelstva v České republice

K části C-zdůvodnění návrhu 1. Shrnutí současného stavu poznání 1.1 Základní Filozofie projektu Ve zdravotnictví existuje celá řada ukazatelů, které jsou považovány za indikátory zdravotního stavu populace i jednotlivce. Tyto ukazatele se tradičně odvíjejí od standardních demografických odhadů úmrtnosti (střední délky života; míry úmrtnosti podle věku, pohlaví nebo příčin smrti), ale tyto jsou v podstatě koncovými ukazateli měřícími nejobjektivněji – v závislosti na způsobu třídění dat a metodice výpočtu - délku života u nejstarších příslušníků populace. Ve stále větší míře jsou vyhledávány ukazatele, které by měřily aktuální zdravotní stav u populace, a to jak na bázi agregovaných indikátorů (incidence a prevalence výskytu nejzávažnějších onemocnění) anebo na základě subjektivně vnímaného zdraví a výskytu zdravotních problémů (viz např. v HIS CR 2002 na str.53, v ÚZIS ČR 2004 na str.49 anebo v Daňková-Dlouhý, 2001). Sestavy “zdravotnických indikátorů” jsou dnes k dispozici v celá řade databázových systémů a systematických přehledových publikací (viz OECD-HD, 2005; WHO, 2003; HFA-DB, 2005; DPS-k, 2004), které prezentují “zdravotnické indikátory” v rozličně reprezentativních sestavách: na různých regionálních úrovních (země OECD, EU15, EU25, NUT3 - ČR a kraje ČR), za různě vybrané roky nebo období, v různě dlouhých časových řadách, a často v několika různých modifikacích. Pouze výjímečně jde o soubory systematicky úplných ukazatelů (jako např. v souladu s mezinárodní klasifikací příčin smrti a nemocí – MKN-10), někdy jsou sestavy indikátorů příliš podrobné, jindy zase ze systémového nebo z věcného pohledu neúplné. V některých případech se hodnoty “stejných indikátorů” uvedené v různých databázích dosti podstatně liší. Aktuální potřeba zdravotní politiky a jejího zefektivnění v ČR volá po požadavku “objektivizace indikátorů zdravotního stavu”. Aby tyto mohly sloužit jako směrodatné pro jeho průběžné monitorování, a to jak z hlediska mezinárodních srovnání, tak i na úrovni nižších regionálních celků (kraje ČR resp. bývalé okresy). S tímto souvisí i snaha o efektivnější řízení celého zdravotnického systému, která by měla posilovat svoji schopnost kontrolovat, ovlivňovat a usměrňovat budoucí vývoj zdravotnictví právě prostřednictvím těch nejobjektivnějších statistik. Těmi by byly nepochybně takové, které budou shledány jako klíčové v nedávném vývoji ekonomicky, sociálně a demograficky vyspělejších oblastí nebo zemí západní Evropy resp. OECD. Zdraví obyvatelstva - právě tak jako zdravotnické systémy - se nepochybně řídí určitými zákonitými procesy, které lze moudrou zdravotnickou politikou urychlit resp. nepozastavit; ale lze je také zhoršit, pokud odhalené zákonitosti nebude zdravotnická politika respektovat.

1.2 Zdrojová východiska

1/13

Národní demografické projekce v ČR (ale i v jiných zemích) se již po dlouhou dobu odvíjejí od tzv. “diskrétního deterministického” (komponentního) projekčního modelu (viz. LESLIE P.H., 1945 nebo také v CIPRA T., 1990, str.221), který je nejjednodušším mechanizmem použitelným pro generování budoucích početních stavů obyvatelstva ve věkových skupinách. V letech 2003-2004 byla z institucionálních prostředků IZPE financována demografická projekce pro kraj Vysočina vytvořená na Vysoké škole ekonomické (viz BĚLÁCEK J.-FIALA T., 2004, str.103-115) pro účely následných aplikací ve zdravotnictví. V této souvislosti (a také v souvislosti s nedávnou výukou navrhovatele na VŠE) byla v IZPE vytvořena jednoduchá excelovská aplikace modelu komponentní demografické projekce pro všech 14 krajů ČR (NUTS3). Aktuální verze tohoto modelu má schopnost operativně duplikovat výsledky pro Vysočinu z původní demoprojekce VŠE, ale má mnohem flexibilnější použití. Se zahrnutím zahraniční migrace a s poloautomatickým dopočtem salda vnitřních migrací (v systému všech všech krajů ČR) umožňuje kombinovat všechny scénáře budoucího demografického vývoje plodnosti, úmrtnosti i migrací, které bychom dnes mohli považovat za reálné. Na základě výše zmíněné aplikační verze projekčního modelu byly dopočteny budoucí počty obyvatel podle ekonomických generací a predikován vývoj budoucích indexů hospodářského zatížení populace ve všech krajích. Výsledky byly prezentovány (včetně závěrů ekonomicko-demografického charakteru) na konferenci FSE UJEP 4.11.2004 v Ústí nad Labem (viz grafické prezentace ve sborníku BĚLÁČEK J., 2004, str.218-230). V témže roce byla v souladu s výzkumným záměrem MZO 2002 01 IZPE provedena analýza úmrtnosti v kraji Vysočina (viz BĚLÁCEK J.-FIALA T., 2004, str.132-154), jejímiž hlavními výsledky bylo posouzení hypotetických úspor roků života obyvatelstva Vysočiny při úplné nebo částečné eliminaci nejvýznamnějších diagnóz příčin smrti v rámci třídy II (Novotvary) a IX (Nemoci oběhové soustavy) Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10) a vizuální komparace struktury incidence (prvního výskytu) a úmrtnosti na novotvary podle věku a pohlaví. Přestože tyto koncepty využívaly v podstatě standardní metodické postupy demografické resp. sociologické analýzy, nebyly konceptuálně příliš vzdáleny od snahy o získání co možná nejpřesnějších odhadů tzv. “ztracených roků života” (“Years of Life Lost” /YLL/) a “roků prožitých ve zdraví” resp. ”... v neschopnosti (“Healthy Life Years” /HeaLY/ resp. “Years Lived with Disability” /YLD/), které jsou základem mnohem sofistikovaněji propracované metodiky propagované World Health Organization /WHO/ (viz MURRAY C.L.J.-LOPEZ A.D., 1994). Tato metodika je ovšem na první pohled nepříliš transparentní, výsledky se v odhadech výše zmíněných indikátorů pro jednotlivé země ke stejným rokům v různých databázích poněkud liší (možná i s ohledem na poněkud komplikované značení různých verzí tohoto typu ukazatelů – viz také v MURRAY Ch.J.L.-SALOMON J.A.-MATHERS C.D.-LOPEZ A.D., 2002, na str.757-763) – výpočetní algoritmy by tedy bylo třeba pro aplikace na ČR resp. na kraje ČR jestě prověřit nezávislými metodickými nástroji.

2. Cíle a plánované aktivity 2.1 Hlavní cíle projektu Cíle navrhovaného grantového projektu je možno shrnout do následujících bodů – - systematicky prověřit dostupnost a výpovědní schopnost “indikátorů zdravotního stavu” dostupných z mezinárodních a tuzemských databází v co možná nejdelších časových řadách; - analyticky vyhodnotit a navrhnout výběr resp. metodické inovace indikátorů úmrtnosti, nemocnosti a nesoběstačnosti (disability) pro účely zefektivnění monitoringu a řízení zdravotnictví v ČR (na úrovni krajů ČR – NUTS3); - provést formální analýzu indikátorů “zdravotního stavu” v zemích OECD, Evropy a ČR z pohledu časového vývoje (nárůst, úbytek, zpoždění mezi jednotlivými státy a regiony) a zjistit statisticky průkazné a věcně interpretovatelné závislosti na “exogenních” (nedemografických) proměnných; - na základě zjištěných zákonitostí projektovat budoucí struktury “zdravotnických indikátorů” pro období nadcházejících 10-15 let ve všech krajích ČR (NUTS3).

2/13

2.2 Aktivity plánované v jednotlivých letech řešení projektu Řešení projektu je plánováno na období 2006-2008. V prvním roce řešení projektu (2006) bude provedeno reprezentativní shrnutí na úrovni komparativní analýzy ukazatelů z hlediska všech dostupných zdravotnických databází (WHO, OECD, ÚZIS, ČSÚ) včetně empirického ověření několika speciálních metodik pro výpočet ukazatelů založených na úmrtnostních tabulkách, strukturách příčin smrti a na konceptu “zatížení nemocí či úrazem” (“burdon of disease” - viz Murray-Lopez, 1994). Současně budou realizována dotazníková šetření za účelem objektivizace “subjektivně vnímaných indikátorů zdraví” a “operacionalizace definice nesoběstačnosti” (“disability weights”), které jsou klíčové pro odhady “roků života prožitých ve zdraví” (“Years Lived in Disability” – viz Murray & col. (eds.), 2002, str.449-465). Ve druhém roce projektu (2007) budou analyzovány kauzální vztahy mezi výše kvalifikovanými ukazateli za účelem hledání faktorů statisticky významně ovlivňujících hodnoty vybraných indikátorů zdravotního stavu u regionálních populací. V tomto stádiu výzkumu se předpokládá provedení formálních kvantitativních analýz s využitím operacionalizovaných algoritmů matematické statistiky a teorie informace (logitové, loglineární modely, regresní stromy apod) s cílem využít empiricky zjištěné statisticky průkazné regresních závislosti pro účely formulace hypotéz o vlivu různých např. nákladových položek vstupujících do systému zdravotnictví na zdravotní stav obyvatelstva v regionech. Paralelně bude probíhat další fáze kvantitativního “sociálně-marketingového” výzkumu směrovaná na “výskyt rizikových faktorů” (kouření, obezita, spotřeba alkoholu, možná závislost na drogách či lécích) s dotazem na možnosti akceptace různých strategií jejich úplné nebo částečné eliminace u různých skupin obyvatelstva. V posledním plánovaném roce výzkumu (2008) bude završena snaha o operacionaliaci zdravotnických indikátorů prostřednictvím projekce nejdůležitějších z nich do roku 2020 (na úrovni NUTS1-ČR a NUTS3-kraje ČR). Současně budou posouzeny reálné varianty “projekce zdravotního stavu” z pohledu různě parametrizovaných variant komponentní demografické projekce na úrovni ČR i krajů ČR (parametry plodnosti, úmrtnosti a imigrací), na pravděpodobný vývoj incidence, prevalence resp. průměrné doby prevalence nejvýznamnějších civilizačních chorob (např. novotvarů, diabetu, nemocí pohybového ústrojí) a z hlediska posouzení vývoje některých ukazatelů vztažených k sociálnímu, ekonomickému, životnímu a kulturnímu prostředí (rodina, zaměstnání, služby, životní úroveň, rekreace, vzdělanost, geografie). Sociologická podpora projektu by se v této závěrečné fázi výzkumu měla soustředit na specifikace a strategie oslovení cílových skupin obyvatelstva, na které by měla být směrována “propagace zdravého způsobu života“.

3. Řešitelé a jejich participace na projektu 3.1 Řešitelé projektu Pro řešení výše nastíněných problémový úkolů se navrhuje koncipovat účelově zaměřený výzkumný tým (podrobněji v části D) s níže navrženou zodpovědností na úkolech projektu:

RNDr.Jaromír Běláček, CSc. (Institutu zdravotní politiky a ekonomiky /IZPE/ – výzkumný pracovník úseku č 4: Potřeba a spotřeba zdravotní péče) – zodpovědnost za odborný přínos a koordinaci prací projektu; za validitu a relevanci formálních statistických analýz; za inovace metodik a dílčí programátorské práce vyplývající ze stavu a úrovně rozpracovanosti aktuálně řešených problémů; za diseminaci odborných výsledků vzešlých z prací na projektu; public relation a návrhy pro praktické aplikace zdravotní politiky v ČR.

3/13

RNDr.Tomáš Fiala, CSc. (Vysoká škola ekonomická /VŠE/ – odborný asistent katedry demografie fakulty informatiky a statistiky /KD FIS/ - specialista na metodiku výpočtu úmrtnostních tabulek a demografických projekcí ) – v rámci projektu ponese zodpovědnost za validitu demografických analýz úmrtnosti a disability, tvorbu a rozvoj speciálních metodik a odvozených propočtů. RNDr.Petr Hrala. (Opinion Window s.r.o. Research International /OPW RI/ – ředitel divize kvantitativního výzkumu a člen vedení společnosti) – zodpovědnost za přípravu, koordinaci prací a realizaci terénního výzkumu podle potřeby projektu (subjektivní hodnocení zdravotního stavu; regionální vliv prostředí a životního stylu na zdravotní stav obyvatelstva; rizikové faktory a propagace jejich prevence u různých skupin obyvatelstva).

Mgr.Peter Kokavec (IZPE – výzkumný pracovník úseku č 4: Potřeba a spotřeba zdravotní péče) – zodpovědnost za rešerše, obsahovou analýzu, stanovení významnosti vlivu “nedemografických” indikátorů vztažených ku zdravotnímu stavu (charakterizujících spotřebu zdravotnických služeb, výdajové položky apod) a za návrhy na jejich formálního zahrnutí do projekčního modelu. Bc.Roman Skalický (IZPE – vedoucí úseku č 4: Potřeba a spotřeba zdravotní péče) – v rámci projektu zodpovědnost za rešerše, obsahovou analýzu, za formální správnost projekce incidence a prevalence u vybraných nemocí resp. disability (do r.2020) a za projekci vybraných ukazatelů vztažených k “sociálním službám”. Technický pracovník IZPE – zodpovědnost za tvorbu, aktualizaci a údržbu podpůrné databáze

“zdravotnických indikátorů” (vytvářené v IZPE z různých databázových zdrojů) a za administrativní, editační a technické práce na výstupních publikacích z projektu.

3.2 Časový rozvrh řešení a participace řešitelů na úkolech Níže je uveden detailnější rozpis předpokládaných problémových oblastí, rámcový harmonogram prací a rozdělení participace/zodpovědností řešitelů za jednotlivé dílčí úkoly/oblasti

4/13

Plánované dílčí úkoly/oblasti k řešení Obsahová analýza zdravotnických indikátorů v databázích OECD, WHO, ÚZIS, ČSÚ včetně estimačních metod používaných těmito institucemi Generační analýza úmrtnosti v ČR v rozsahu dostupných demografických dat (podle pohlaví, věku, ročníku narození ev. dalších třídících proměnných jako např. vzdělání) Subjektivní hodnocení vlastního zdravotního stavu a operacionalizace kritérií pro ohodnocení stupně nesoběstačnosti podle věku a pohlaví (výběrové šetření za ČR) Výběr a inovace monitorovacích proměnných, relace naděje dožití a úmrtnosti podle nejvýznamnějších příčin smrti (dílčí výzkumná zpráva) Kritický rozbor (zobecněných) projekčních modelů uváděných v zahraniční literatuře (včetně indikátorů) Analýza kauzálních závislostí mezi vybranými proměnnými (SPSS) Modelování budoucího vývoje incidence a prevalence vybraných nemocí (operacionalizace) Možnosti využití odhadů disability, struktury nemocnosti a úmrtnosti podle příčin smrti pro objektivizaci trendů úmrtnosti Regionální vlivy prostředí a životního stylu na zdravotní stav obyvatelstva (výběrové šetření za ČR – dílčí výzkumná zpráva)

Rok 2006

Zodpovědné osoby IZPE – Kokavec, Skalický

2006

VŠE - Fiala, IZPE – Běláček

2006

2006

OPW – Hrala (terénní výzkum); IZPE – Běláček (koordinace šetření) všichni řešitelé

2007

IZPE – Kokavec

2007

IZPE – Běláček

2007

IZPE – Skalický

2007

VŠE – Fiala

2007

OPW – Hrala (příprava a realizace terénního výzku mu) řešitelé z IZPE

Kvantifikace indikátorů nemocnosti v zemích OECD, EU25 a 2007 ČR a předpokládané trendy do r.2020 (dílčí výzkumná zpráva) Zahrnutí “exogenních” faktorů do projekčního modelu 2008 (metodika a operacionalizace) Výskyt rizikových faktorů a propagace jejich prevence u 2008 různých (cílových) skupin obyvatelstva (kvantitativní výzkum) Projekce ukazatelů vztažených k zdravotním a sociálním 2008 službám (metodika a operacionalizace) Modelování budoucího vývoje indikátorů “zdravotního stavu” u 2008 populace ČR (na úrovni NUTS3) - možné dopady na budoucí spotřebu (závěrečná výzkumná zpráva)

IZPE – Kokavec OPW – Hrala, IZPE – Běláček + specialista na zdravotní politiku IZPE – Skalický všichni řešitelé projektu

V průběhu řešení projektu se nevylučuje možnost operativní výměny některého z řešitelů a s tím související modifikace výše specifikované zodpovědnosti za výše navržené dílčí úkoly, pokud by byla v souladu s potřebami plnění hlavních cílů projektu, aktuálního stavu jeho řešení a odbornými kvalitami a možnostmi nového spoluřešitele a jeho institucionálního zázemí. 4. Koncepční a metodické přístupy navrhované pro řešení Souhrnná koncepce navrhovaného grantového projektu je zřejmá již z rozfázování cílů projektu do dílčích etap v období 2006-2008, jak bylo provedeno v odstavci 2. Intenzivní shromažďování zdravotnických dat z různých více či méně dostupných zdrojů (viz HFA-DB, OECD-HD, DPS-k, ČSÚ) a jejich převod do jednotně strukturované databáze (Excel) bylo započato v Institutu zdravotní politiky a ekonomiky již v roce 2005. Některá data se připravovují do dílčích referenčních či analytických studií t.č. na úrovni základních indikátorů úmrtnosti, nejvýznamnějších příčin smrti a jejich grafických prezentací. Navrhovaný projekt předpokládá, že všechny aktivity spojené s fyzickým pořizováním, převodem a shromažďováním dat budou završeny v

5/13

průběhu roku 2006. Předpokládá se takové uložení datových souborů, aby všechny metodicky stejně koncipované “zdravotnické indikátory” mohly být analyzovány paralelně nebo dokonce stejnou metodikou (z důvodů zachování efektivity prací a srovnatelnosti výsledků). Metodicky jednotné uložení dat je výhodné i z důvodů potřeby operativního vyhledávání informací a také pro formální analýzy (v roce 2007). Formální analýzy vybraných “zdravotnických indikátorů” plánované pro rok 2007 budou provedeny na úrovni standardních regresních analýz, s použitím metod analýzy časových řad s akcentem na možné systematické vývojové posuny (časová zpoždění) mezi regiony prostřednictvím SPSS (v návrhu rozpočtu se předpokládá finanční krytí tří ročních upgadovaných verzí). Na základě dlouhodobých zkušeností s analýzou demografických dat navrhovatel předpokládá, že konzistentnějších výsledků by mělo být dosaženo pro data převážená proporcionálně na počty žijících obyvatel (odhady středních stavů obyvatelstva) ve zvoleném systému regionů. Geografická podrobnost a forma prezentace výsledků projektu bude zvolena podle potřeb analýzy, výsledků, účelu prezentace a navrhovaných finančních prostředků. Pro účely vstupních projekcí “zdravotního stavu” se předpokládá využití již výše zmíněné vývojové aplikace standardního demografického projekčního modelu. Toto lze realizovat, pokud definice “projektovaných zdravotních indikátorů” souvisí bezprostředně s vývojem věkových skupin obyvatelstva (co do objemu nebo co do struktury) podle pohlaví (například pokud by šlo o budoucí vývoj indexu stáří nebo některých jednoduchých odhadů nákladových/výdajových položek). Projekce budoucí struktur u jiných zdravotnických indikátorů však může být metodicky složitější (např. projekce incidence nebo prevalence zhoubných novotvarů si pravděpodobně vyžádají kombinaci výsledků demoprojekcí podle věkových skupin a pohlaví s nezávislými formálními extrapolacemi struktur incidence nebo prevalence podle týchž věkových skupin a pohlaví). Odtud je zřejmé, že množství relevantních a “žádaných” výsledků bude omezeno ještě množstvím a dosažitelností speciálně tříděných (epidemiologických) datových zdrojů, které pro všechny státy OECD nebo Evropy nebudou patrně dostupné univerzálně (např. v databázi OECD-HD nejsou uvedeny údaje o zemřelých podle příčin smrti pro Turecko). V jednotlivých stádiích řešení grantového projektu bude tedy další směrování výzkumu závislé i na systematické dosažitelnosti relevantních datových zdrojů, i na časových možnostech jednotlivých řešitelů projektu (v rámci dohodnutých a grantem finančně pokrytých pracovních úvazků). Požadavek na kvantitativní výběrové šetření u reprezentativního vzorku populace ČR, který je nezbytný z hlediska potřeby kvalifikovaných odhadů (1. stupně nesoběstačnosti (v r.2006); 2. ocenění vlivu životního stylu a prostředí na zdravotní stav (2007); 3. pro vytipování rizikových skupin obyvatelstva za účelem efektivnější zdravotnické osvěty a propagace (2008), se v rámci tohoto grantového projektu navrhuje uskutečnit prostřednictvím tazatelské sítě výzkumné agentury Opinion Window. V rámci navrhovaných rozpočtových prostředků se předpokládá v každém roce projektu financování výzkumu na úrovni reprezentativního omnibusového šetření o rozsahu 1000 osob starších 15ti let (kvótní výběr podle věku, pohlaví a velikosti místa bydliště ve 14ti krajích ČR). V případě, že by rozsah výběru musel být z nějakého důvodu navýšen, bude rozsah otázek připravovaných pro šetření adekvátně redukován.

5. Předpokládané výsledky a význam pro praxi, připravenost řešitelů na řešení projektu 5.1 Předpokládané výstupy a výsledky Na závěr každého roku projektu bude vypracována publikovatelná výzkumná zpráva shrnující výsledky získané při řešení každého ročního podcíle (účelu). Hlavním výstupem z projektu v roce 2006 bude rešeršní studie kvalifikující výběr proměnných pro co nejobjektivnější měření (ohodnocení) zdravotního stavu populace a metodiky jejich výpočtu. Při uzavírání etapy prací v roce 2007 se předpokládá prezentace výsledků z provedených kauzálních analýz a návrh hlavních cílových skupin pro intervenční zdravotní osvětu ve věci snižování počtů kuřáků, příliš náruživých konzumentů alkoholu, drogově závislých anebo obézních osob v české populaci. V závěrečné zprávě (v roce 2008)

6/13

bude popsán (zobecněný) projekční model, který bude operacionalizovat zjištěné kauzální vztahy, vazby na nejdůležitější proměnné (reprezentované věkem, pohlavím, zdravotním stavem a “exogenními” faktory – jako je životní způsob a vybrané sociální a ekonomické ukazatele) a syntetizovat (v rámci možností) nejvýznamnější teoretické výsledky. Z hlediska použité technologie se předpokládá významné rozšíření stávající interaktivní excelovské verze projekčního modelu IZPE na řadu specifických účelově zaměřených aplikací. Za jeden z hlavních účelů lze považovat je aplikace (zobecněného) projekčního modelu systematicky v systému všech 14ti krajů ČR. Toto vše je v souladu i se závazkem průběžně prezentovat výsledky projektu na 2-3 tuzemských resp. zahraničních konferencích ročně (v orientaci na demografii, zdravotnickou problematiku, aplikace matematické statistiky a informatiky). Současně toto koresponduje s intenzitou aktivit navrhovatele projektu i ostatních řešitelů v uplynulých třech letech (publikace ve sbornících ze seminářů, na internetových stránkách i v tuzemských publikacích – viz v části D).

5.2 Význam grantového projektu pro praxi nebo v jiném společensky významném kontextu Systematický výzkum navrhovaný v rámci projektu ještě nebyl v ČR realizován. Existuje v ČR celá řada dílčích studií o úmrtnosti, některé instituce (např. ÚZIS) již realizují přepočty na principu oceňování zdravotního stavu populace podle konceptu “burden of disease”. V českých podmínkách však nebyla tato metodika dosud výzkumně verifikována (ve smyslu parametrizace vah pro stanovení/odhadu stupně disability u reálné populace). V IZPE je metodika již dostatečně zmapována, aby se s ní mohlo pracovat teoreticky i aplikačně pracovat. Výsledek by měl - podobně jako u standardní komponentní demografické projekce - poodhalit současný stav a trendy v blízké budoucnosti, aby se na eventuálně negativně vyhlížející indikace mohlo prostřednictvím opatření veřejné politiky reagovat. Projekt si klade za cíl skutečně přispět zdravotní politice ČR na celostátní úrovni i na úrovni regionů. Jestliže časové řady zdravotnických indikátorů, které se uvádějí retrospektivně v systému 14ti krajů ČR, mají sloužit jako podklady pro tzv. zdravotní plány krajů anebo pro práci volených i výkonných zástupců orgánů krajských zdravotních reprezentací, je snaha o jejich prospektivní projekci resp. extrapolaci (do r.2020) nepochybně dalším krokem vpřed. Může včas odhalit možná ohrožení a systémové nedostatky v poskytování zdravotní a sociální péče, může mít schopnost identifikovat možná rizika spojená s procesem stárnutí populace anebo také s procesem dlouhodobě snížené porodnosti a plodnosti (což ale není tou hlavní oblastí, na kterou jsou směrovány výzkumné aktivity tohoto projektu). Nicméně každé poznání v této oblasti může být pro budoucnost velmi cenné. 5.3 Údaje o připravenosti navrhovatele a řešitelů projektu Navrhovatel a všichni navrhovaní spoluřešitelé jsou zaměstnáni na pracovištích, jejichž standardní pracovní náplň práce plně koresponduje s kompetencí vyplývající z jejich zodpovědnosti rámcově specifikované v tabulce odstavce 3.2 . Tomu odpovídá adekvátní standardní vybavení jejich pracovišť odpovídající výpočetní technikou (možnosti přístupů na e-mail a internet, možnosti operativní výměny informací, datových, textových souborů a programových segmentů). Pokud jde o participaci a navrhovanou formu realizace kvantitativního průzkumu agenturou Opinion Window RI, je třeba zdůraznit, že tato agentura je již od počátku 90.let minulého století etablovaným a na českém “výzkumném trhu” profesionálně erudovaným pracovištěm; současně je již po 12 let součástí renomované mezinárodní sítě Research International, která nesleduje pouze komerční účely. Sociologicky laděný průzkum pro potřeby tohoto projektu by mohl IZPE realizovat patrně s využitím ještě jiných opor výběru – jako jsou seznamy klientů zdravotních pojišťoven, pacientů ošetřených ve vybraných léčebných zařízeních apod. Ovšem i z hlediska odlišné koncipované tématiky dotazníkových šetření v každém roce grantového projektu se navrhovaná alternativa jeví stejně jako nejlacinější. Spolupráce s agenturou OPW se navrhovateli osvědčila i v případě jiných projektů (např. v roce 2002 OPW RI ve spolupráci s navrhovatelem úspěšně zrealizovala “výzkum

7/13

postojů veřejnosti k aspektům soukromého zdravotního pojištění” - výsledky byly s úspěchem prezentovány v České asociaci pojišťoven před stálou pracovní skupinou pro soukromé zdravotní pojištění). 6. Odkazy na použitou literaturu

BURCIN B.- KUČERA T.: Nová kmenová prognóza populačního vývoje České republiky (20032065). Demografie, 2/2004, s.100-111. BĚLÁČEK J.: Plodnost ČR v kontextu zemí EU. In Háva P. a kol. (červen 2004) resp. VŠFS: MARATHON č.4/2004, www.valencik.cz . BĚLÁČEK J.: Demografická bilance Ústeckého kraje 1992-2002 (soubor grafů). Podkladová prezentace pro Atelier Charvát. Praha: STADEA, květen 2004, 32 stran. BĚLÁČEK J.: Lidské zdroje – nejdůležitější faktor budoucího rozvoje regionu. In. Vomáčková H. (eds.) „Ekonomické aspekty vzdělanosti v regionálním kontextu II“. Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference 4.-5.listopadu 2004 „Konkurenceschopnost regionu – rozvoj lidských zdrojů“, Ústí nad Labem: Fakulta sociálně-ekonomická Univerzity J.E.Purkyně (FSE ÚJEP) v Ústí nad Labem, 1.část, ISBN 80-7044-606-4, 2004, str. 218-230 . BĚLÁČEK J.: Plodnost ČR v kontextu zemí EU. Výzkumná studie pro IZPE. MARATHON č.55 (4/2004), 2004, str.4-8, www.valencik.cz In HÁVA a kol.: Zhodnocení demografického vývoje kraje Vysočina. … www.izpe.cz BĚLÁČEK J.: Vzdělání a zdravotní stav obyvatelstva – Česká republika. Sborník ze 7.ročníku mezinárodní konference 22.-23.září 2004 „Lidský kapitál a investice do vzdělání“. Praha: Vysoká škola finanční a správní (VŠFS), ISBN 80-86754-28-6 BĚLÁČEK J.-FIALA T.: Projekce demografického vývoje v kraji Vysočina. In. HÁVA a kol.: 2004, Kapitola 5, str.103-115. Viz www.izpe.cz BĚLÁČEK J.-FIALA T.: Analýza zdravotního stavu obyvatelstva ČR a kraje Vysočina. In. HÁVA a kol., 2004, Kapitola 6.1.1.3, str.132-154. Viz www.izpe.cz BROOKMEYER R. - STROUP D.: F. ed.:Monitoring the Health of Populations: Statistical Principles and Methods for Public Health Surveillance. New York, Oxford University Press, 2004. CIPRA T.: Matematické metody demografie a pojištění. Praha: Nakladatelství technické literatury (SNTL), 1990, Kapitola IX, str.221-252. DAŇKOVÁ I.-DLOUHÝ M.: Měření zdravotního stavu pomocí dotazníku EuroQoL. Kostelec nad Černými lesy: Institut zdravotní politiky a ekonomiky (IZPE), Zdravotní politika a ekonomika, Sborník č.2/2001, str.18-35. DETELS R. a kol. Oxford textbook of public health. Volume 1-4. Oxford University press, 1997. DLOUHÝ M. a kol. Kvalita života a zdravotně sociální péče. Zdravotní politika a ekonomika: Sborník č.5/2002. Kostelec nad Černými lesy: IZPE, 2002. DLOUHÝ M. a kol. Zdravotní problémy aspekty kvality života starší populace s různou formou institucionalizované péče. In Zdravotní politika a ekonomika: Sborník č.4/2001. Kostelec nad Černými lesy: IZPE, 2001, s.237-255. DPS-k: Údaje o zdraví – dynamické tabulky. Praha: Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Data Presentation System – ČR a kraje ČR, 2004. Viz http://www.uzis.cz/cz/dps/uvod.html FIALA T.: Analýza úmrtnosti ve středním věku v České republice v letech 1950-1998. Trenčianské Teplice 13.09.1999 – 15.09.1999. In: Demografické, zdravotné a sociálno-ekonomické aspekty úmrtnosti. Bratislava : Slovenská štatistická a de FIALA T. : Demografické výpočty v tabulkovém procesoru. 1. vyd. Praha : Oeconomica, 2002. 218 s. ISBN 80-245-0446-4. FIALA T.: Mortality in the Age from 20 to 70 Years in the Czech Republic in the Period 1950 to 1996. Acta oeconomica pragensia, 1999, roč. 7, č. 4, s. 35–44. ISSN 0572-3043. HÁVA P. a kol. Analýza zdravotního stavu obyvatelstva Jihočeského kraje a jeho vývoje v členění podle okresů v porovnání s ČR a EU. Zdravotní politika a ekonomika: Sborník č.2/2002. Kostelec nad Černými lesy: IZPE, 2002.

8/13

HÁVA P.-SKALICKÝ R.-HORÁKOVÁ P.- BÍLKOVÁ L.- DLOUHÝ M .- KOKAVEC P. – BARTÁK M.: Analýza sítě zdravotnických zařízení kraje Vysočina. Kostelec nad Černými lesy: Studie k přípravě Zdravotního plánu kraje (dosud nepublikováno). HÁVA P. a kol.: Analýza zdravotního stavu obyvatelstva kraje Vysočina. Kostelec nad Černými lesy: Studie k přípravě Zdravotního plánu kraje, 2004, www.izpe.cz . HÁVA P. a kol.: Spotřeba zdravotnických služeb u starší generace. Závěrečná zpráva řešení grantu interní grantové agentury ministerstva zdravotnictví: Ekonomická a sociomedicínská východiska tvorby zdravotní politiky v oblasti geriatrické z HFA-DB: European Health For All Database. Geneva: World Health Organization (WHO/Europe), 2005. Viz http://www.euro.who.int/hfadb HIS CR 2002: Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace 2002. Praha: Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) ČR, 2003, ISBN 80-7280-296-8. Viz http://www.uzis.cz/cz/publikac/knihovna_uzis_pdf/hiscz2002.pdf HIS CR 2002: Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace 2002. Praha: Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), 2003. ISBN 80-7280-296-8. Viz http://www.uzis.cz/cz/publikac/knihovna_uzis_pdf/hiscz2002.pdf HIS CR 99: Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace 1999. Praha: Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) ČR, 2001, ISBN 80-7280-033-9. Viz http://www.uzis.cz/cz/publikac/knihovna_uzis_pdf/hiscz1999.pdf KOKAVEC P.: Scenáře vývoje systému důchodového zabezpečení In: Frič P. a kol.:Česká soda v Evropské Unii. Scenáře strategického chování ČR v EU. Praha. Centrum pro sociální a ekonomické strategie (CESES), 2004. Kolektiv autorů: Analýza zdravotnictví na úrovni okresu. Příručka pro zdravotní rady. Praha: Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM). Sdružení pro výzkum zdravotnické soustavy Johnson&Johnson, 1998. KOSCHIN F. - FIALA T. - KAČEROVÁ, E. - KREBS V. – LANGHAMROVÁ J. : Co s ekonomickými důsledky stárnutí naší populace? [Výzkumná zpráva]. Praha : KDEM VŠE, 2004. 51 s. KRETSCHMEROVÁ T.-ŠIMEK M.: Projekce obyvatelstva České republiky do roku 2050. Demografie, 2/2004, s.91-99; www.czso.cz . LANGHAMROVÁ J. - FIALA T.: Kolik je vlastně Romů v České republice? Demografie, 2003, roč. 45, č. 1, s. 23–32. ISSN 0011-8265. LESLIE P.H.: On the Use of Matrices in Certain Population Mathematics. Biometrika 33, 1945, str.183-212 MACKELLAR L. - ERMOLIEVA T. - WESTLUND A.: A Social Security Forecasting and Simulation Model. Laxenburg, IIASA, 2000. MACKELLAR L. - ERMOLIEVA T.:The IIASA Social Security Reform Project Multiregional Economic-Demographic Growth Model: Policy Background and Algebraic structure. Laxenburg. International Institute for Applied System Analysis (IIASA), 1999. MAYHEW L.: Health and Elderly Care Expenditure in an Aging World. Laxenburg, IIASA, 2000. MURRAY C.L.J. - LOPEZ A.D. (eds.): The Global Burden of Disease. Geneva: World Health Organization (WHO), Harvard School of Public Health, 1996. MURRAY CH.J.L. - SALOMON J.A.-MATHERS C.D.-LOPEZ A.D. (Eds.): Summary Measures of Population Health. Concepts, Ethics, Measurement and Applications. Geneva: World Health Organization (WHO), 2002, ISBN 92-4-154551-8. Viz http://whqlibdoc.who. MURRAY C.L.J. - LOPEZ A.D. (eds.): Global Comparative Assessments in the Health Sector. Disease Burden, Expenditures and Intervention Packages. Geneva: World Health Organization (WHO), WHO Library Cataloguing in Publication Data, 1994, ISBN OECD-HD: Health Data 2004. A Comparative Analysis of 30 Countries. Paris: Organisation for Economic Co-operation and Development (OECD). Publications Service, 2005. Viz www.oecd.org/document/30/0,2340,en_2649_33729_12968734_1_1_1_1,00.htm RABUŠIC L.: Česká společnost a senioři. Brno: Vydavatelství MU, 1997. ISBN 80-210-1729-5. RABUŠIC L. : Česká společnost stárne. Brno: Georgetown, 1995. ISBN 80-901604-2-5. Recent demographic developments in Europe. Strasbourg: Council of Europe, 2000. SKALICKÝ R.-BĚLÁČEK J.: Demografie a zdraví. Zdravotní a sociální důsledky budoucích demografických změn na úrovni kraje. Zdravotnictví v ČR, 2/2004, str. 64-75.

9/13

SKALICKÝ R. - BĚLÁČEK J.: Demografie a zdraví. Zdravotní a sociální důsledky budoucích demografických změn na úrovni kraje. Zdravotnictví v ČR, 2/2004, str. 64-75. ÚZIS ČR 2004: Srovnání vybraných zdravotnických indikátorů v EU a ČR. Praha: Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), 2004. WHO: Atlas of Health in Europe. Kopenhagen: World Health Organization (WHO). WHO Library Cataloguing in Publication Data, 2003, ISBN 92-890-1370-2. WHS: Světové šetření o zdraví v České republice (World Health Survey in the Czech Republic). Praha: Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) ČR, 2004, ISBN 80-7280-419-7.

10/13

ČÁST D: Navrhovatel a další řešitelé RNDr.Jaromír Běláček, CSc. Vzdělání: 1981 Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy /MFF UK/ Praha, obor pravděpodobnost a matematická statistika, zaměření matematická statistika 1989 Obhajoba kandidátské disertace /MFF UK Praha/, CSc. v oboru pravděpodobnost a matematická statistika 1988-9 Mezinárodní postgraduální kurz speciální demografie, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlivy /PřF UK/ Praha, 5 týdnů soustředění + obhajoba závěrečné práce 1997-9 Krátkodobé mezinárodní zajistné semináře a workshopy (2x Swiss Re-Zurich, 2x Munich RePraha) 2001-2 Základní kurzy pro uživatele speciálních programových produktů (Access , SPSS) Pracovní zkušenosti: 1976-86: MFF UK Praha (odborný asistent katedry matematické statistiky /KPMS/ - publikační a pedagofická činnost); 1986-93: Československá akademie věd (vědecký pracovník – analýza geodemografických dat); 1994-97: Opinion Window Research Interational (výzkumný pracovník – průzkum trhu); Medián (vedoucí Média projektu Slovenská republika – průzkum médií a veřejného mínění) 1997-01: Česká podnikatelská pojišťovna /ČPP/ - (vedoucí zajištění – agenda zajištění); Česká pojišťovna /ČP/ – (pojistný matematik – odhady rizik v neživotním pojištění)); 2002-03: Český statistický úřad /ČSÚ/ (metodik výběrových šetření – statistika u domácností); 2004- dosud: Institut zdravotní politiky a ekonomiky /IZPE/ (vědecký pracovník – potřeba a spotřeba zdravotní péče) Členství v odborných společnostech: Česká statistická společnost /CSS/ Česká demografická společnost /ČDS/ Česká společnost aktuárů /ČSA/ Další aktivity – účast na výzkumech: 1992-9: Katedra demografie a geodemografie /KDG/ PřF UK Praha (přednášky a cvičení ke kurzu Matematická demografie); 2003-04: Katedra demografie Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické /KD FIS VŠE/ (přednášející kurzu Ekonomická demografie); 1995- dosud: STADEA (jednatel živnostenské firmy-statistické, demografické a ekonomické analýzy) 1994 - 1995 Socio-Professional Attributes for Mothers od Dead Infants (individuální grantový projekt Středoevropské univerzity v Praze /CEU/ - Research Support Scheme CEU (Contract number 34/93).

Vztažené publikace (2000-2004) : BĚLÁČEK J.: Projekce ukazatelů sociálně-ekonomické a zdravotní zátěže obyvatelstva v ČR. Část 1: Vývoj středních stavů obyvatelstva a demografická bilance v krajích ČR (soubor grafů). Kostelec n.Černými lesy: Institut zdravotní politiky a ekonomiky (IZPE) , podkladová studie, prosinec 2004, (dosud nepublikováno) BĚLÁČEK J.: Lidské zdroje – nejdůležitější faktor budoucího rozvoje regionu. In. Vomáčková H. (ed.) „Ekonomické aspekty vzdělanosti v regionálním kontextu II“. Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference 4.-5.listopadu 2004 „Konkurenceschopnost regionu – rozvoj lidských zdrojů“. Ústí nad Labem: Fakulta sociálně-ekonomická Univerzity J.E.Purkyně (FSE ÚJEP) v Ústí nad Labem, 1.část, ISBN 80-7044-6064, 2004, str. 218-230 . BĚLÁČEK J.: Vzdělání a zdravotní stav obyvatelstva – Česká republika. Sborník ze 7.ročníku mezinárodní konference 22.-23.září 2004 „Lidský kapitál a investice do vzdělání“. Praha: Vysoká škola finanční a správní (VŠFS), ISBN 80-86754-28-6, 2004, str. 174-184. SKALICKÝ R.-BĚLÁČEK J.: Demografie a zdraví. Zdravotní a sociální důsledky budoucích demografických změn na úrovni kraje. Zdravotnictví v ČR, 2/2004, str. 64-75 BĚLÁČEK J.: Demografická bilance Ústeckého kraje 1992-2002 (soubor grafů). Podkladová prezentace pro Atelier Charvát. Praha: STADEA, květen 2004, 32 stran. BĚLÁČEK J.-FIALA T.: Projekce demografického vývoje v kraji Vysočina. Analýza zdravotního stavu obyvatelstva ČR a kraje Vysočina. In. HÁVA P. a kol.: Analýza zdravotního stavu obyvatelstva kraje Vysočina.

11/13

Kostelec nad Černými lesy: Studie k přípravě Zdravotního plánu kraje, 2004, Kapitola 5, 6.1.1.3, str.103-115, 132-154. Viz www.izpe.cz BĚLÁČEK J.: Plodnost ČR v kontextu zemí EU. Výzkumná studie pro IZPE. MARATHON č.55 (4/2004), 2004, str.4-8, www.valencik.cz BĚLÁČEK J.: Ke statistické definici domácnosti.Bratislava: 9. slovenská demografická konference v Tajově u Banské Bystrice, Slovenská štatistická a demografická spoločnosť (SŠDS), září 2003 BĚLÁČEK J.: Zpracování výsledků výzkumu postojů veřejnosti k aspektům soukromého zdravotního pojištění. Zpracování výsledků výzkumu pro Českou asociaci pojišťoven (ČAP). Praha: Opinion Window – STADEA, 2002, 25 stran.

RNDr. Tomáš Fiala, CSc. Vzdělání :

1978 Matematicko-fyzikální fakulta University Karlovy /MFF UK/ Praha, obor pravděpodobnost a matematická statistika, zaměření matematická statistika 1982 Obhajoba kandidátské disertace /MFF UK/, CSc. v oboru pravděpodobnost a matematická statistika Pracovní zkušenosti: 1982 - dosud Fakulta informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze (odborný asistent katerdy demografie /KD FIS VŠE/) Členství v odborných společnostech Česká demografická společnost (člen hlavního výboru /ČDS/) Česká statistická společnost /ČSA/ Jednota českých matematiků a fyziků /JČMF/ Společnost pro trvale udržitelný život Slovenská štatistická a demografická spoločnosť /SSDS/ Další aktivity – účast na výzkumech: 1998 – 1999 Úmrtnost v českých zemích v 90. letech, řešitel, Grantová agentura /GA/ ČR (řešitel) 2000 – 2001 Plodnost v českých zemích v 90. letech, řešitel, Grantová agentura /GA/ ČR (řešitel) Vztažené publikace (1999-2005): FIALA T.: Výpočty aktuárské demografie v tabulkovém procesoru. 1. vyd. Praha : Oeconomica, VŠ skripta, 2005, 180 s. (v tisku). KOSCHIN F.-FIALA T.-KAČEROVÁ E.-KREBS V.-LANGHAMROVÁ J.: Co s ekonomickými důsledky stárnutí naší populace? Praha: KDEM VŠE, Výzkumná zpráva, 2004, 51 s. FIALA T.: Několik poznámek o potratovosti v ČR a některých nevládních organizacích usilujících o ochranu nenarozeného života. Tajov 17.09.2003 – 19.09.2003. In: 9. slovenská demografická konferencia Rodina. Bratislava : SŠDS, 2003, s. 130–137. ISBN 80-88946-28-X. LANGHAMROVÁ J.-FIALA T.: Kolik je vlastně Romů v České republice? Demografie, 2003, roč. 45, č. 1, s. 23–32. ISSN 0011-8265. FIALA T.: Demografické výpočty v tabulkovém procesoru. 1. vyd. Praha : Oeconomica, VŠ skripta, 2002, 218 s. ISBN 80-245-0446-4. KOSCHIN F.-FIALA T.-LANGHAMROVÁ J.-ROUBÍČEK V.: Fertility in the Czech Republic in the Nineties. 1. vyd. Praha : VŠE, 2001, 52 s. ISBN 80-245-0255-0. FIALA T.: Mortality in the Age from 20 to 70 Years in the Czech Republic in the Period 1950 to 1996. Acta oeconomica pragensia, 1999, roč. 7, č. 4, s. 35–44. FIALA T.: Analýza úmrtnosti ve středním věku v České republice v letech 1950-1998. Trenčianské Teplice 13.09.1999 – 15.09.1999. In: Demografické, zdravotné a sociálno-ekonomické aspekty úmrtnosti. Bratislava : Slovenská štatistická a demografická spoločnosť, 1999, s. 19–30. ISBN 80-88946-00-X.

RNDr. Petr Hrala Vzdělání a pracovní pobyty: 1986 Matematicko-fyzikální fakulta University Karlovy /MFF UK/ Praha, obor teorie systémů a operační výzkum 1985 - 1986 1990 - 1995

Postgraduální studium na Katedře algebry MFF UK Praha Studia oboru Teorie systémů na MFF UK Praha

12/13

1998 Seminář metodologie výzkumu trhu a jeho aplikace v regionu Střední Evropy, Budapešť Pracovní zkušenosti: 1986 - 1988 Geografický ústav, Sociálně-ekonomický ústav ČSAV (mladší vědecký pracovník v oboru socio-demografického modelování populace ČR) 1990 - 1992 ECOMA /Výzkumný ústav obchodu/ Praha (manažer zpracování a analýzy dat) 1992 - 1996 Opinion Window s.r.o. (projektový manažer – vedoucí oddělení kvantitativního výzkumu) 1996 – dosud Opinion Window Research International /OPW RI/ (ředitel divize kvantitativního výzkumu a člen vedení společnosti) Práce na výzkumných grantech a mezinárodních projektech: Průzkumy k aktuálním sociologicko-politickým otázkám pro Department of Politics, University of Glasgow (Prof. William L. Miller) 1998 Průzkum postojů obecné veřejnosti a státních zaměstnanců k problematice korupce v ČR a SR 2003 Průzkum postojů veřejnosti k politice otevřenosti v ČR

Mgr. Peter Kokavec Vzdělání: 2005 Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze , obor Veřejná a sociální politika (ISS) Pracovní zkušenosti: 2004 – dosud Institut Zdravotní politiky a ekonomiky /IZPE/ (výzkumný pracovník) Další aktivity – účast na výzkumech : 2004 – dosud Analýza sítě zdravotnických zařízení kraje Vysočina (studie pro podklad tvorby zdravotního plánu kraje Vysočina). Kostelec nad Černými lesy: IZPE, 2005, (v tisku) Vztažené publikace : HÁVA P.- HORÁKOVÁ P.- SKALICKÝ R.- KOKAVEC P. – BÍLKOVÁ L. – DLOUHÝ M. – BARTÁK M.: Analýza sítě zdravotnických zařízení kraje Vysočina (studie pro podklad tvorby zdravotního plánu kraje Vysočina). Kostelec nad Černými lesy: IZPE, Sborník č. 1/2005, 2005, (v tisku) KOKAVEC P.: Scénáře vývoje systému důchodového zabezpečení In: Frič P. a kol.: Česká soda v Evropské Unii. Scénáře strategického chování ČR v EU. Praha. Centrum pro sociální a ekonomické strategie (CESES), 2004. Systém důchodového zabezpečení v SR (diplomová práce). FSV UK, Praha, 2005

Bc. Roman Skalický Vzdělání: 1998 – 2001 Slezská univerzitya v Opavě (Bc.). 2001 – dosud 2005 Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze /FSV UK/ (student magisterského studia) Pracovní zkušenosti: 2003 Institut zdravotní politiky a ekonomiky /IZPE/ (výzkumný pracovník) 2004 – dosud /IZPE/ (vedoucí úseku potřeby a spotřeby zdravotní péče) Další aktivity – účast na výzkumech: 2003 – 2004 Analýza zdravotního stavu obyvatelstva ČR a kraje Vysočina 2004 – 2005 Analýza sítě zdravotnických zařízení kraje Vysočina Vztažené publikace : SKALICKÝ R.- BĚLÁČEK J.: Demografie a zdraví. Zdravotní a sociální důsledky budoucích demografických změn na úrovni kraje. Zdravotnictví v ČR, 2/2004, str. 64-75 In. HÁVA P. a kol.: Analýza zdravotního stavu obyvatelstva kraje Vysočina. Kostelec nad Černými lesy: Studie k přípravě Zdravotního plánu kraje, 2004, Kapitola 5, 6.1.1.3, str.103-115, 132-154. Viz HÁVA P.HORÁKOVÁ P.- SKALICKÝ R.- KOKAVEC P. - BÍLKOVÁ L. – DLOUHÝ M. – BARTÁK M. : Analýza sítě zdravotnických zařízení kraje Vysočina (studie pro podklad tvorby zdravotního plánu kraje Vysočina). Kostelec nad Černými lesy: IZPE, Sborník č. 1/2005, 2005, (v tisku)

13/13

Grantová agentura České republiky. Grantová přihláška standardního projektu

Recommend Documents